investiční atraktivnost regionů: teorie a praxe 21. listopadu 2012
DESCRIPTION
Investiční atraktivnost regionů: teorie a praxe 21. listopadu 2012. INVESTIČNÍ POBÍDKY V ČESKÉ REPUBLICE. Jiří Schwarz člen NERV. Investiční pobídky: Second best solution. Jsou efektivním hospodářsko-politickým nástrojem vlády k eliminaci regionálních rozdílů - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Investiční atraktivnost regionů: teorie a praxe
21. listopadu 2012
Jiří Schwarzčlen NERV
INVESTIČNÍ POBÍDKY V ČESKÉ REPUBLICE
Investiční pobídky:Second best solution
Mýty o investičních pobídkách
• Jsou efektivním hospodářsko-politickým nástrojem vlády k eliminaci regionálních rozdílů• Efektivní tvorba nových pracovních míst • Pomocí investičních pobídek se cíleně mění struktura nezaměstnaných• Spillover effects• Vedou ke snižování daní• Růst konkurenceschopnosti země a pozitivní vliv na veřejné rozpočty• Tržně konformním nástrojem hospodářské politiky
Investiční pobídky - realita• Zvětšování rozdílů mezi nejrozvinutějšími a zaostalejšími regiony• Rozdíly v míře nezaměstnanosti nová pracovní místa vytvořená prostřednictvím investičních pobídek neodstraní ani nezmenší• Průměrné náklady na vytvoření jednoho pracovního místa prostřednictvím investičních pobídek - 1,6 mil. Kč (v jednotlivých regionech se ale mohou vyšplhat až na 15 milionů Kč za jedno pracovní místo)• Struktura nezaměstnaných se pomocí investičních pobídek výrazně nemění• Význam efektu přelévání je ve spojení s investičními pobídkami přeceňován - neberou se v úvahu skutečné celkové náklady investičních pobídek• Napomáhají udržovat vysokou úroveň rozpočtových výdajů i výši zdanění• Fiskální výnosy nepřevyšují celkové fiskální náklady
Umístění výše pobídek do krajů dle % poměru HDP kraje k HDP ČR
Rozhodnutí 1999
0.0
200.0
400.0
600.0
800.0
1000.0
1200.0
1400.0
1600.0
1800.0
78 80 82 84 86 88 90 92 94 96
relativní vyspělost kraje 1998V
ýše
po
dp
ory
(v
mil
. K
č)
Rozhodnutí 2000
0.0
2000.0
4000.0
6000.0
8000.0
10000.0
12000.0
14000.0
78 80 82 84 86 88 90 92 94 96
relativní vyspělost kraje 1999
Výš
e p
od
po
ry (
v m
il.
Kč)
Rozhodnutí 2001
0.0
500.0
1000.0
1500.0
2000.0
2500.0
3000.0
3500.0
4000.0
78 80 82 84 86 88 90 92 94 96
relativní vyspělost kraje 2000
Výš
e p
od
po
ry (
v m
il.
Kč)
Rozhodnutí 2002
0.0
1000.0
2000.0
3000.0
4000.0
5000.0
6000.0
7000.0
8000.0
9000.0
10000.0
78 80 82 84 86 88 90 92 94 96
relativní vyspělost kraje 2001
Výš
e p
od
po
ry (
v m
il.
Kč)
Rozhodnutí 2003
0.0
500.0
1000.0
1500.0
2000.0
2500.0
78 80 82 84 86 88 90 92 94 96
relativní vyspělost kraje 2002
Výš
e p
od
po
ry (
v m
il.
Kč)
Rozhodnutí 2004
0.0
500.0
1000.0
1500.0
2000.0
2500.0
3000.0
3500.0
4000.0
78 80 82 84 86 88 90 92 94 96
relativní vyspělost kraje 2003
Výš
e p
od
po
ry (
v m
il.
Kč)
Rozhodnutí 2005
0.0
1000.0
2000.0
3000.0
4000.0
5000.0
6000.0
7000.0
78 80 82 84 86 88 90 92 94 96
relativní vyspělost kraje 2004
Výš
e p
od
po
ry (
v m
il.
Kč)
Rozhodnutí 2006
0.0
1000.0
2000.0
3000.0
4000.0
5000.0
6000.0
78 80 82 84 86 88 90 92 94 96
relativní vyspělost kraje 2005
Výš
e p
od
po
ry (
v m
il.
Kč)
Investice a nově vytvořená pracovní místa v programu Technologických center mezi VI-2001
a XII-2006
Kraj Počet firem
Investice (v mil. Kč)
Nově vytvořená hrubá pracovní
místa
Hl. město Praha 22 7 180,92 7 389
Jihomoravský 23 1 540,35 4 046
Moravskoslezský 17 1 882,82 1 886
Středočeský 9 3 428,84 837
Zlínský 7 750,24 232
Plzeňský 6 696,77 407
Královéhradecký 5 393,75 148
Olomoucký 5 264,40 507
Pardubický 3 251,60 355
Liberecký 3 180,76 152
Jihočeský 3 335,90 196
Hl. město Praha, Jihomoravský 1 53,90 432
Hl. město Praha, Moravskoslezský 1 72,50 155
Středočeský, Jihomoravský 1 100,00 200
Hl. město Praha, Plzeňský 1 34,50 409
Vysočina 1 21,94 48
Ústecký 3 238,99 115
Moravskoslezský 1 31,90 19
Praha 3 106,90 582
Celkem 115 17 566,97 18 115
Přislíbená nová pracovní místa a investiční pobídky
0,05000,0
10000,015000,020000,025000,030000,035000,0
02000400060008000100001200014000160001800020000
Podpora v mil. Kč Pracovní místa
BOX 1 Ilustrace nákladové pozice státu v úvodních fázích projektů
Tabulka 1: Čerpání explicitních a implicitních nákladů podle roku rozhodnutí
Období 2000 až 2005
Výše investic (v tis. Kč)
Výše podpory (v tis. Kč)
Skutečná čerpaná hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst (v tis. Kč)
Skutečná čerpaná podpora slevy na dani (v tis. Kč)
Rozhodnutí 2000 16 474 850 6 869 515 144 480 522 640
Rozhodnutí 2001 56 214 765 20 844 856 548 440 3 237 598
Rozhodnutí 2002 45 181 100 17 851 315 200 000 1 821 318
Rozhodnutí 2003 25 215 500 10 957 047 465 600 302 362
Rozhodnutí 2004 53 579 240 15 764 862 348 952 11 666
Rozhodnutí 2005 39 251 991 16 116 393 235 653 0
Celkem 235 917 446 88 403 988 1 943 124 5 895 584
Zdroj: Vyhodnocení investičních pobídek ve zpracovatelském průmyslu, MPO 2006 str. 36-8, vlastní výpočty
Obrázek 1: Nákladová pozice státu a její projekce do budoucnosti
Kumulativní průběh již uskutečněných a zbývajících platebza pobídky udělené v letech 2000-5
(kdyby se poté žádné nenasmlouvaly a nevyčerpané se čerpaly stejnou částkou každý zbývající rok do svého vypršení)
86 81688 404
83 51778 943
72 109
62 431
51 512
40 594
29 676
18 757
51,88 315 1 0942 7965 1487 839
0
10000
20000
30000
40000
50000
60000
70000
80000
90000
100000
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Zdroj: Vyhodnocení investičních pobídek ve zpracovatelském průmyslu, MPO 2006 str. 36, vlastní výpočty
Graf ukazuje fiskální nákladovou pozici státu vzhledem k objemu podpory projektů schválených v letech 2000 až 2005.
Cílem grafu je ilustrovat jednu ze základních tezí této kapitoly, že pro správné posouzení fiskálních nákladů je nutno brát úvahu veškeré současné i budoucí náklady konkrétního projektu, resp. konkrétní skupiny projektů. Stejné pravidlo platí i pro stranu výnosů.
Jak je možné vidět na grafu, posuzovat efektivnost projektů dle výše nákladů ke konci roku 2005 je ve vztahu k celkovým (i budoucím nákladům) zavádějící. I v případě „jen“ polovičního čerpání (nižší projekce) nemají dnešní data o dosavadním čerpání téměř žádnou ekonomickou výpovědní hodnotu.
Míra maximální veřejné podpory investic v Evropské unii
• Investiční pobídky deformují trh v České republice - paralelně
existují firmy s pobídkou a bez pobídky
• Trh je deformován ve prospěch velkých firem na úkor firem
malých (pobídku lze získat na investici minimálně 100 milionů
korun) =>postupná změna struktury hospodářství ve prospěch
velkých firem
• Investiční pobídky snižují daňové břemeno pouze vybraným
firmám
• Po investičních pobídkách v roce 2001 se zhoršila relativní
výkonnost v krajích, které dostaly vyšší pobídku
Závěry