ing. vladimír vašků

Ing. Vladimír Vašků

Informace z Úřadu práce v Ústí nad

Labem

Nezaměstnanost - okres

celkem ženyuchazeči

s PvNnově

hlášenívyřazení

únor 10 8 772 3 990 2 241 774 622 339březen 10 8 873 4 050 2 186 871 770 296duben 10 8 833 4 037 2 127 828 868 387květen 10 8 752 4 040 2 003 727 808 295červen 10 8 637 4 032 1 868 697 812 194červenec 10 8 698 4 109 1 879 771 710 226srpen 10 8 739 4 152 1 859 738 697 258září 10 8 768 4 156 1 750 1 011 982 246říjen 10 8 707 4 097 1 731 697 758 281listopad 10 8 783 4 121 1 812 844 768 332prosinec 10 9 110 4 214 2 047 925 598 395leden 11 9 117 4 169 2 072 769 762 380únor 11 9 378 4 283 2 165 944 683 357

ObdobíUchazeči o zaměstnání

VPM

(podle jednotlivých měsíců)

celkem ženyuchazeči

s PvNnově

hlášenívyřazení

únor 10 63 792 30 750 17 936 5 503 4 520 1 940březen 10 63 052 30 511 16 798 5 734 6 474 1 812duben 10 60 966 29 799 15 275 5 326 7 412 1 825květen 10 59 150 29 129 14 173 5 054 6 870 1 872červen 10 57 867 28 791 12 911 4 660 5 943 1 761červenec 10 57 944 29 290 12 897 5 136 5 059 1 987srpen 10 57 587 29 302 12 382 4 937 5 294 1 986září 10 57 734 29 322 11 635 7 385 7 238 2 043říjen 10 57 015 28 886 11 388 5 005 5 724 2 252listopad 10 58 295 29 316 12 794 6 945 5 665 2 237prosinec 10 61 947 30 349 15 239 8 044 4 392 2 238leden 11 62 760 30 372 15 865 6 174 5 361 2 287únor 11 62 561 30 128 15 326 4 768 4 967 2 185

VPMUchazeči o zaměstnání

Období

Nezaměstnanost - kraj(podle jednotlivých měsíců)

Nezaměstnanost

Období Míra nezaměstnanosti (% )únor 10 13,62březen 10 13,64duben 10 13,35květen 10 13,37červen 10 13,41červenec 10 13,34srpen 10 13,26září 10 13,25říjen 10 13,15listopad 10 13,19prosinec 10 13,71leden 11 13,45únor 11 13,77


k 28.2.2010 k 28.2.2011 k 28.2.2010 k 28.2.2011Děčín 15,98% 15,85% 11 287 10 831Chomutov 13,88% 13,43% 9 811 9 313Litoměřice 12,17% 11,31% 7 607 7 420Louny 12,78% 12,72% 6 717 6 569Most 17,08% 16,66% 10 365 9 765Teplice 14,44% 13,81% 9 233 9 285Ústí n.L. 13,62% 13,77% 8 772 9 378Ústecký kraj 14,33% 13,94% 63 792 62 561ČR 9,94% 9,59% 583 135 566 896

Míra nezaměstnanosti Počet uchazečůOkres

Nezaměstnanost – kraj a ČR

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000I.

Q.

II. Q

.II

I. Q

.IV

. Q.

I. Q

.II

. Q

.II

I. Q

.IV

. Q.

I. Q

.II

. Q

.II

I. Q

.IV

. Q.

I. Q

.II

. Q

.II

I. Q

.IV

. Q.

I. Q

.II

. Q

.II

I. Q

.IV

. Q.

I. Q

.II

. Q

.II

I. Q

.IV

. Q.

I. Q

.II

. Q

.II

I. Q

.IV

. Q.

I. Q

.II

. Q

.II

I. Q

.IV

. Q.

I. Q

.II

. Q

.II

I. Q

.IV

. Q.

I. Q

.II

. Q

.II

I. Q

.IV

. Q.

únor

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Poče

t uc

haze

čů a

VPM

Období

Vývoj počtu uchazečů a VPM v letech 2001 - 2011

Počet evidovaných uchazečů Počet VPM


0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

I.Q

.II

.Q.

III.

Q.

IV.Q

.I.

Q.

II.Q

.II

I.Q

.IV

.Q.

I.Q

.II

.Q.

III.

Q.

IV.Q

.I.

Q.

II.Q

.II

I.Q

.IV

.Q.

I.Q

.II

.Q.

III.

Q.

IV.Q

.I.

Q.

II.Q

.II

I.Q

.IV

.Q.

I.Q

.II

.Q.

III.

Q.

IV.Q

.I.

Q.

II.Q

.II

I.Q

.IV

.Q.

I.Q

.II

.Q.

III.

Q.

IV.Q

.I.

Q.

II.Q

.II

I.Q

.IV

.Q.

28.2

.

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Období

Počet evidovaných uhazečů Počet VPM

Vývoj počtu uchazečů a VPM v letech 2001 - 2011

Nezaměstnanost - kraj

Obec Uchazeči celkemDosažitelní uchazeči

Počet ekonomicky aktivních obyv.*

Relativní míra nezaměstnanosti

Dolní Zálezly 31 31 252 12,30%Habrovany 12 12 101 11,88%Homole u Panny 29 29 184 15,76%Chabařovice 195 194 1 139 17,03%Chlumec 273 262 2 261 11,59%Chuderov 59 58 387 14,99%Libouchec 136 135 878 15,38%Malé Březno 44 44 287 15,33%Malečov 53 53 330 16,06%Petrovice 54 54 335 16,12%Povrly 154 150 1 092 13,74%Přestanov 26 26 158 16,46%Ryjice 10 10 111 9,01%Řehlovice 76 73 519 14,07%Stebno 28 27 217 12,44%Tašov 6 6 53 11,32%Telnice 42 40 308 12,99%Tisá 56 54 353 15,30%Trmice 361 353 1 294 27,28%Ústí nad Labem 7 499 7 313 50 440 14,50%Velké Březno 151 146 974 14,99%Velké Chvojno 64 61 347 17,58%Zubrnice 19 19 104 18,27%Celkem 9 378 9 150 62 124 14,73%

Skutečná míra nezaměstnanosti k 28. 2. 2011 dle směrného čísla pro I. Q. 2011 je 13,77 % .Vysvětlivka*: definitivní výsledky sčítání domů, lidu a bytů k 1. 3. 2001

(dle obcí)


(seřazení okresů dle míry nezaměstnanosti)

Pořadí Okres Míra nezaměstnanosti (% )1. Jeseník 20,42. Bruntál 18,03. Most 16,74. Hodonín 16,15. Děčín 15,86. Znojmo 15,57. Karviná 14,38. Sokolov 13,99. Třebíč 13,810. Teplice 13,811. Ústí nad Labem 13,8… ……… ………… ……… ………… ……… ………… ……… ………70. Plzeň-jih 6,871. České Budějovice 6,672. Benešov 6,573. Plzeň-město 6,274. Mladá Boleslav 5,075. Praha-západ 4,276. Praha-východ 4,177. Praha 4,1

Stav k 28. 2. 2011

Nezaměstnanost

Odhad vývoje nezaměstnanosti

Pro hodnocení jakýchkoli údajů je zapotřebí soustředit pozornost na trendy. Konkrétní čísla k tomu kterému datu se mění z různých důvodů. Např. ke konci školního roku je situace horší z důvodů nástupu mladých lidí na trh práce, naopak při zahájení sezónních prací se zdá být situace lepší. Trendy všech ukazatelů jsou bohužel hrozivé a nic nenasvědčuje tomu, že krize pominula.

Navíc lze předpokládat, že i když začne ekonomika růst, bude nezaměstnanost ještě dál stoupat a poté se bude nějakou dobu držet na vysoké hodnotě.

Problém je v tom, že firmy, které již jednou lidi nákladně propustí, jsou v novém nabírání zaměstnanců velmi opatrné. Zvýšenou poptávku řeší přesčasy, případně najmutím agenturních pracovníků či brigádníků. Teprve po vyčerpání těchto možností začíná přijímání nových lidí, a tedy pokles nezaměstnanosti.

nezaměstnanost a nezaměstnaní

Není horší dopad hospodářské krize než nezaměstnanost, zejména ta dlouhodobá. Dlouhodobě nezaměstnaný člověk ztrácí nejen práci a příjmy z ní plynoucí, většinou také přichází o přátele, společenské

postavení a sebeúctu.

Nemluvě o možné ztrátě životního partnera, nebo minimálně jeho podpory a uznání. Dlouhodobě nezaměstnaný má často pocit, že jej nikdo nepotřebuje, že je jen na obtíž. Není pak divu, že riziko stát se alkoholikem, narkomanem či bezdomovcem u dlouhodobě nezaměstnaných prudce stoupá.

Co dělat při ztrátě zaměstnání

• http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/navod

Pasivní oblast Zaevidování (Pasívní politika zaměstnanosti, SSP)

Aktivní oblast poradenství IAP (PDG, ZDG,BDG) RKV APZ (SR, NIP, RIP, §120 – cílené programy k řešení

zaměstnanosti)

http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/navod

Aktivní politika zaměstnanosti 2010

rekvalifikace a poradenství 13 328 696

společensky účelná pracovní místa 25 329 477

veřejně prospěšné práce 49 023 544

chráněná pracovní místa a dílny 15 109 750

vzdělávejte se OP LZZ 12 036 875

Regionální individuální programy 58 185 448

APZ celkem 173 013 790

Pasívní politika zaměstnanosti - 2010

Pasivní politika 158 490 275

SSP 531 354 360

§78 43 118 248

insolvence 3 970 097

PPZ celkem 736 932 980

RIP – regionální individuální projekt

Projekt „V padesáti nekončíme“:

Je určen pro cílovou skupinu uchazečů popř. zájemců o zaměstnání, kteří jsou starší 50 let, zvláštní pozornost je pak věnována uchazečům s věkem 55 a více let.

Region, s krajně nepříznivou vzdělanostní strukturou pracovní síly, vysokou mírou fluktuace osob s vyšším stupněm vzdělání a s vysokým procentem lidí s nízkým vzděláním.

Příčinou je zejména struktura průmyslu minulého období, kdy převažovala potřeba pracovní síly dělnických profesí bez požadavku vyššího vzdělání. V současné době se poptávka ze strany zaměstnavatelů mění. Převažuje zájem o lidi kvalifikované, adaptabilní, kteří ovládají moderní technologie nebo jsou ochotni se jim učit, jsou motivovaní, otevření novým poznatkům a znalostem. Z tohoto hlediska jsou jednou z nejvíce znevýhodněných kategorií uchazečů a zájemců o zaměstnání osoby starší 50 let, které většinou tyto požadavky nesplňují. •aktivní politiky zaměstnanosti•informační, poradenské, vzdělávací a zprostředkovatelské služby•podpora motivace, kvalifikace, osobnostních a profesních předpokladů•diagnostika, rekvalifikace, individuální poradenství, speciální poradenství,•podpora při vyhledávání zaměstnání, vyhledávání pro zaměstnavatele, •individuální přístup, podpora a rozvoj spolupráce se sociálními partnery a zaměstnavateli Ústeckého kraje.


Projekt „Cesta“Je určen pro cílovou skupinu uchazečů o zaměstnání, kteří jsou dlouhodobě vedeni v evidenci úřadů práce

Výběr klienta do projektuDiagnostika (pracovní, bilanční, zdravotní)Účast na rekvalifikaciSeznámení se zaměstnavatelemKlient pracuje (dotovaná a dotovaná a nedotovaná


Projekt „První šance i mladým bez vzdělání“:

Cílem projektu je podpořit úsilí mladých osob při získání udržitelného zaměstnání, odstranit jejich handicapy spočívající v absenci pracovní praxe a rozvinout jejich pracovní návyky.

Stanovení individuálních potřeb jednotlivých účastníků projektu a podle nich nastavení dalšího postup v nabízených projektových aktivitách.Podpoření a zvýšení potřebných kompetencí prostřednictvím vzdělávacích, poradenských a diagnostických programů.Vytvoření rozsáhlého individuálního systému poradenství prostřednictvím osobních poradců.Zprostředkování zaměstnání pro cílovou skupinu.


Projekt „RESTART“: • Cílem projektu je pomoc zaměstnancům podniků, které působí v oborech a

odvětvích procházejících strukturálními změnami a které jsou nuceny své zaměstnance propouštět.

• Do projektu jsou zapojováni lidé, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání nebo jsou již ve výpovědní lhůtě, ale jsou ještě zaměstnaní.

• zachycení propouštěných osob před jejich vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání.

• nástroje aktivní politiky zaměstnanosti,• poradenské činnosti (individuální poradenské pohovory, • speciální školení motivující a podporující účastníky při vyhledávání zaměstnání,• rekvalifikace připravující účastníky na profese uplatnitelné na trhu práce).


Celkem se v období 2009 - 2012 zúčastní v projektech RIP realizovaných Úřadem práce v Ústí nad Labem přes 5 000 účastníků. Vybraných z uchazečů popř. zájemců o zaměstnání Ústeckého kraje.

Veřejné služby

Co to je veřejná služba?

Jedna z možností zachování, popř. rozvíjení pracovních schopností a dovedností osob, které dlouhodobě setrvávají ve stavu hmotné nouze a mají objektivní či subjektivní problémy s nalezením odpovídajícího zaměstnání.

Veřejná služba má i důležitý sociální rozměr, podporuje sociální začleňování osob, zvyšuje participaci lidí na životu obce a přispívá k dobrým vztahům mezi osobami v hmotné nouzi a ostatními občany.

Vyjadřuje jeden z motivačních principů pomoci v hmotné nouzi: „Ten kdo pracuje, se musí mít lépe než ten, který se pracovat nesnaží.“

Veřejné služby

Kde je institut veřejné služby upraven?

Úprava veřejné služby je obsažena v § 18a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“).

Kdo organizuje veřejnou službu?

•Veřejnou službu organizuje obec v samostatné působnosti. Zákon o pomoci v hmotné nouzi neukládá obcím povinnost organizovat veřejnou službu, ale dává jim tento nástroj k využití.

Veřejné služby

Na co se veřejná služba zaměřuje?Veřejná služba ovlivňuje život v obci a má podstatný vliv i na osobu v hmotné nouzi.

Stává se tak přínosem pro obě strany. Veřejná služba je zaměřena na pomoc všem obcím na území České republiky (ať jde o obce, městyse nebo města) v činnostech, které jsou v jejím zájmu.

Jde zejména o zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoc v oblasti kulturního rozvoje i sociální péče.

Samotné slovo „zejména“ znamená, že obec může organizovat široké spektrum činností v reakci na místní podmínky a potřeby obce a jejích obyvatel.

Veřejné služby

Co má podniknout osoba, která má zájem zapojit se do veřejné služby?

Osoba se může informovat na obecním úřadě, zda je v jejich obci veřejná služba organizována a jaké jsou podmínky pro zapojení se do veřejné služby. Obecné informace je také možné získat od pracovníků orgánu pomoci v hmotné nouzi.

Veřejné služby

Je nutná zdravotní prohlídka před nástupem na VS?

Obec je povinna nepřipustit, aby osoba v hmotné nouzi vykonávala v rámci veřejné služby zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala schopnostem a zdravotní způsobilosti této osoby. K tomuto účelu je osoba v hmotné nouzi povinna podrobit se preventivní zdravotní prohlídce u svého ošetřujícího lékaře, anebo pokud obec bude požadovat prohlídku u svého smluvního lékaře, tak u něj.

Na úhradu poplatku za vystavení potvrzení může osoba v hmotné nouzi požádat příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi o poskytnutí mimořádné okamžité pomoci (podle § 2 odst. 5 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi).

Veřejné služby

Jaké jsou povinnosti osoby v hmotné nouzi při výkonu VS?

Osoba v hmotné nouzi, s níž uzavře obec smlouvu o výkonu veřejné služby, je povinna tuto smlouvu předložit organizátoru veřejné služby na obecním úřadu, který údaje zaznamená do evidence.Se smlouvou osoba seznámí orgán pomoci v hmotné nouzi, který osobě vydá tiskopis, na němž obec po skončení kalendářního měsíce uvede počet hodin, které byly na veřejné službě osobou odpracovány. Následně toto potvrzení předloží osoba orgánu pomoci v hmotné nouzi, který údaje v něm uvedené použije při rozhodování o nároku na příspěvek na živobytí a jeho výši. Osoba vykonávající veřejnou službu je povinna dodržovat všechny podmínky, které si s obcí dohodla a za jejich porušení nést patřičnou odpovědnost. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna (mzda).

Veřejné služby

Jak ovlivňuje výkon veřejné služby výši příspěvku na živobytí?

Veřejná služba může být vykonávána pouze osobami, které pobírají dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi. Pro osoby v hmotné nouzi je výhodné vykonávat veřejnou alespoň 20 hodin měsíčně, protože v takovém rozsahu je tato činnost považována za snahu o zvýšení přijmu vlastní prací. Rovněž pozitivně je výkon veřejné služby v takovémto rozsahu hodnocen těm osobám, které pobírají příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců, protože jim zachovává výši dávky – tato neklesne na úroveň existenčního minima. Pokud osoby pobírající příspěvek na živobytí ve veřejné službě odpracují minimálně 30 hodin měsíčně, navýší se jim příspěvek na živobytí o polovinu rozdílu mezi jejich životním minimem a existenčním minimem.

Veřejné služby

vztah výše příspěvku na živobytí k počtu hodin odpracovaných v rámci VS

Osoba pobírající po dobu 6 měsíců příspěvek na živobytí ve výši 3126 Kč bez dalšího příjmu:

Pokud po 6 měsících neodpracuje formou veřejné služby alespoň 20 hodin/měsíc, příspěvek na živobytí bude vyplacen ve výši 2020 Kč (existenční minimum).

Pokud po 6 měsících odpracuje formou veřejné služby alespoň 20 hodin/měsíc, příspěvek na živobytí bude vyplacen ve výši 3126 Kč.

• Pokud po 6 měsících odpracuje formou veřejné služby alespoň 30 hodin/měsíc, příspěvek na živobytí bude vyplacen ve výši 3679 Kč.

Veřejné služby

Kdo patří do okruhu osob, na něž se snížení existenčního minima nevztahuje?osoby starší 68 let,poživatelé starobního důchodu,osoby invalidní v prvním, druhém a třetím stupni invalidity,osoby pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství,rodiče celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírající rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení,osoby osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve II., III. a IV. stupni, a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc a tato pomoc je vykonává na v rozsahu nejméně 80 % pracovní doby 40 hodin,nezaopatřené dítě,osoby dočasně práce neschopné,osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,osoby mající příjem z výdělečné činnosti.

Veřejné služby

bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu veřejné služby

Při sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se pro výkon veřejné služby použijí pracovněprávní předpisy.Pro výkon veřejné služby osobou mladší 18 let se použijí pracovněprávní předpisy upravující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců. V případě uzavření smlouvy o výkonu veřejné služby je obec povinna uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. Osoba vykonávající veřejnou službu odpovídá pouze za škodu způsobenou úmyslně. Ministerstvo práce a sociálních věcí může poskytnout obci dotaci ke krytí sjednaného pojistného.

Veřejné služby

Schůzka se starosty obcí na ÚP

připomínka – proč se pro rok 2011 snižují počty pracovníků, kteří zajišťují veřejně prospěšné práce (VPP).

připomínka – stále se obměňujícímu personálu není možno svěřit drahou, sofistikovanou techniku.

připomínka – zajišťování VS bude pro obce organizační zátěží

připomínka – pro zajišťování VS budou muset obce vynakládat neúměrně vysoké náklady

připomínka – z důvodu nedostatečného zájmu uchazečů nebude možné VS zajišťovat

připomínka – VS je vázána na 20, resp. 30 hodin, nemůže být substitucí VPP

Úřad práce České republiky

Úřady práce jsou státní orgány, s působností v oblasti zaměstnanosti a státní sociální podpory, zřízené zákonem o zaměstnanosti.

Soustava úřadů práce je dvoustupňová s tím, že v prvním stupni působí 77 samostatných úřadů (s působností vymezenou územím okresu), kterým je nadřízeno ministerstvo.

Jednotlivé úřady si dále zřizují detašovaná pracoviště. Celkem úřady práce působí v cca 250 místech v oblasti zaměstnanosti a cca 400 místech v oblasti státní sociální podpory.


Stávající stav výhodný z hlediska relativní pružnosti rozhodování těchto úřadů v návaznosti na aktuální situaci trhu práce.

Existence 77 samostatných organizačních složek státu s sebou na druhou stranu nese problémy ve vztahu k ekonomice provozu soustavy úřadů práce a možnosti jejich efektivního a jednotného řízení. Hlavní problémy stávající organizační struktury úřadů práce lze shrnout následovně:

nepružné řízení – ústředí řídí přímo 77 subjektů,finanční náročnost systému – každý úřad je samostatnou účetní jednotkou, má samostatné „obslužné“ útvary a samostatnou personální politiku,nejednotnost rozhodování,nejednotnost vnitřního organizačního uspořádání.


Oddělení a posílení tvorby strategie, koncepce a legislativy politiky zaměstnanosti od realizace politiky zaměstnanosti.

Přenesení řízení realizace politiky zaměstnanosti na specializovaný úřad veřejné správy – Úřad práce ČR, včetně stávajících příslušných útvarů.

Posílení role krajského úřadu práce jako hlavního aktéra realizace politiky zaměstnanosti na území kraje ve vazbě na uskutečněné změny struktury státní správy a samosprávy.

Vytvoření podmínek pro zlepšení komunikace a spolupráce krajského úřadu práce s krajským úřadem, krajskou samosprávou a ostatními aktéry na trhu práce na území kraje.

Soustředění vybraných činností a úkolů úřadů práce na okresní úrovni na krajský úřad práce a zefektivnění výkonu politiky zaměstnanosti.

Uspoření personálních a vedlejších nákladů a využití těchto úspor k posílení výkonu kontrolní činnosti.


Nová organizace Ministerstvo práce a sociálních věcí (Praha)Generální ředitelství ÚP ČR (Praha)Krajské pobočky ÚP ČR (14 krajů)Kontaktní pracoviště ÚP (zatím 77 -14 = 63)

Poznámka: revize dávek SSP, soustředění na KoPr

Děkuji za pozornost.

Ing. Vladimír Vašků - Úřad práce Ústí nad Labem

ing. vladimír vašků

Documents