hudba prudk ho pokroku mimo z kon - newmusicostrava.cz harmonie 8-13.pdf · skladatelky isang yun ,...

2
k r i t i k a 41 H a r m o n i e 10/2013 co se týká pauz pro jednotlivé hlasy. Co se týká nástupů a nutnosti udržet čisté kvinty, tam už jsou ohleduplné méně až vůbec. Mi- nimaraton elektronické hudby věnovaný Luigimu Russolovi tvořilo osm produkcí za- vršených koncertem houslového dua String Noise. Oficiální zahajovací koncert otevřela Janáč- kova filharmonie Ostrava skladbou Helicop- ter Caroly Bauckholt se sólem fonetického básníka Jaapa Blonka. Podruhé jsem v po- dání JFO slyšel individuals, collective Chris- tiana Wolffa – od loňské premiéry se prove- dení posunulo k lepšímu, ale pořád je na něm hodně práce. Wolff vytváří v orchestru Kdybych chtěl stručně charakterizovat Ost- ravské dny, řekl bych, že jim úplně chybí dramaturgická opatrnost. Skladatel, flétnis- ta a dirigent Petr Kotík je založil před dva- nácti lety jako platformu, která je k dispozi- ci začínajícím i etablovaným skladatelům. Potkávají se zde mezi sebou na worksho- pech a během závěrečného festivalu mo- hou společně s publikem sledovat konfron- taci studentských prací a osvědčených děl soudobé hudby. Hudba zde nikdy není kuli- sou k odpočinku, na koncerty se nechodí relaxovat. Jedná se o hudební dobrodružství, která často trvají od odpoledne až do noci. Letošní sedmý ročník Ostravských dnů (12. 8. – 31. 8. 2013) měl oficiální zahajo- vací koncert naplánovaný na 25. srpna, ně- kolik akcí ale proběhlo už dříve. Tou nejvidi- telnější byl koncert Philipa Glasse, který se svým ansámblem provedl kompletní Music in Twelve Parts. The Philip Glass Ensemble hrál jako dobře fungující i ovládaná mašina – kombinace strojového pocitu a nekonečně opakovaných motivů mě držela v perma- nentním drobném vytržení, v němž občas lidský hlas splýval s flétnou, v jejímž zvuku se naopak otiskovaly slabiky neexistujících slov. Velkou roli sehrál i vynikající zvuk, kte- rý byl paradoxně lepší na levnějších místech vzadu. Kromě toho hudba vnímaná skrze ne- konkrétní vzdálené postavy na jevišti a je- jich detailní záběry na videoplochách půso- bila jinak než z první ruky blízko pódia. Do hry se tak dostalo více nehudebních vjemů, především industriální prostor multifunkční haly Gong. Koncert Philipa Glasse přinesl do Ostravských dnů nový prvek vnějšího efektu, který jim byl doteď cizí. Přinesl ho tam ale bez ústupků způsobem, který se nemůže do- tknout ani hudebních znalců – možnost sly- šet živě Music in Twelve Parts se naskytne jen výjimečně, u nás byla zcela jedinečná. Glass se navíc zúčastnil Ostravských dní i ja- ko lektor a jeho jméno k nim přitáhlo nebý- valou pozornost publika, které si jich do této chvíle nevšímalo nebo o nich často vůbec nevědělo. Velkolepý koncert dozněl v sobotu sérií performancí v dole Michal. Intenzivní koncertní část začala o týden poz- ději hudebním pásmem Petra Kotíka Many Many Women na text Gertrudy Steinové. Časový rozměr provedení – hrálo se skoro šest hodin bez přestávek – sváděl ke srov- nání s Glassem, ale Petr Kotík komponuje úplně jinak. Tři dvojice zpěváků a tři dvojice dechových nástrojů vedou chorální linky v paralelních kvintách. Občas se proplétají mezi sebou, občas některá úplně osamí, hudba posluchače pomalu obklopuje a po- hlcuje, nesnaží se prorazit skrz. Navrstvené hlasy jednotlivých dvojic se stýkají s textem, který jako by se snažil říct víc věcí najednou. Na hudebnících se nijak zřetelně neprojevo- vala únava, snad až v žestích na úplném konci. Many Many Women jsou i při své roz- lehlosti napsané dost ohleduplně – alespoň mem na jednom tónu. V druhé části zahrál výborné sólo na kontrabas František Vý- rostko v Lem II Franca Donatoniho, působi- vá byla nervní ciaccona Petra Cíglera Über das farbiche Licht der Doppelsterne. Trust Christiana Wolffa má podobný charakter jako individuals, collective, Ostravská ban- da ale skladbu interpretovala s pochopením a zaujetím, vyzněla tedy mnohem lépe než projev JFO minulého dne. Nine + 1 Petra Kotíka vytvořila lehce polystylový závěr ve- čera – začátek zvukově evokuje jazzovou kapelu, klavír v závěru zní impresionisticky. Dlouhý večer ansámblů a sólových skladeb zahájilo Elole Klaviertrio z Drážďan výborně Hudba prudkého pokroku mimo zákon Boris Klepal malé nástrojové skupiny a z orchestrálních hráčů dělá chvilkové sólisty, zdroje zvuku neustále přecházejí z místa na místo, hrají si s posluchačem a zapojují ho aktivně do hudebního dění. Interpretace by ale chtě- la, aby si hráli i hudebníci, což je zatím pro členy JFO nepřekonatelný problém. Ohrom- ný úspěch sklidil závěrečný houslový kon- cert Graal théâtre finské skladatelky Kaiji Saariaho. Jedná se v zásadě o konvenční skladbu včetně dvou kadencí, ale JFO při ní viditelně ožila a sólistka Hana Kotková bra- vurně zahrála svůj part. Především její dů- raz na detailní práci s barvou zvuku a rovný tón bez vibrata posouval provedení směrem k současnosti. Ostravská banda, rezidenční ansámbl Ost- ravských dnů s mezinárodním obsazením, měla svůj exhibiční večer následující den, k výbornému koncertu přispělo i několik só- listů. Daan Vandewalle výborně zahrál Kla- vírní koncert Petra Bakly – tři vytrvalé prou- dy hudby ve vysokých smyčcích, nízkých smyčcích s basklarinetem a sólovém klaví- ru. Krásná věc, která se navíc pěkně střetla s mým vnitřním časem a skončila přesně ve chvíli, kdy jsem měl pocit, že by měl ko- nec přijít. Z první části večera bych vyzdvihl ještě skladbu Horizont Carla Bettendorfa skladba výborně pracuje s témbry a ryt- sestaveným programem od industriálně znějícího Exit E Michaela Maierhofa až po jemné melodické šelesty Tria č. 2 Salvatora Sciarrina. Na něj navázala Hana Kotková bravurně zahraným Capricciem č. 4 téhož autora. Ve velkém množství provedených kompozic vynikl Monologue for Bassoon skladatelky Isang Yun, který výborně hrála Stefanie Liedtke, a především Theraps Ian- nise Xenakise. Obtížnou skladbu pro sólový kontrabas s množstvím přirozených flažole- tů zahrál John Eckhardt tak, že zvedl unave- né publikum ze židlí. V pozdní noci uzavřela koncert performance Schlingen Schlängen for Ostrava, kterou festivalu věnoval Charle- magne Palestine. Od rozezněné sklenice pokračovala přes klavír s akordeonem a kontrabasem až po varhany s úmyslně ne- hezkými rejstříky, zakončil ji závěrečný mo- tivek zvonů. Její velkolepý efekt ale rychle vyprchal. Vnitřní podstatou Ostravských dnů jsou frek- ventanti kurzů pro mladé autory. Jejich skladby jsou zařazovány do večerních pro- gramů jako rovnocenná součást, obvykle se neodsouvají na samostatné koncerty v mé- ně atraktivních časech. Hrají je stejné or- chestry jako skladby zavedených autorů a věnují jejich zkoušení dostatek pozornosti. Publikum i autoři si tak mohou vytvořit ná- Zahajovací koncert (Hana Kotková) foto Ostravské dny 2013 © Martin Popelář 40-44 kritiky+opera.indd 41 19.9.2013 12:21:11

Upload: others

Post on 02-Feb-2020

5 views

Category:

Documents


0 download

TRANSCRIPT

Page 1: Hudba prudk ho pokroku mimo z kon - newmusicostrava.cz Harmonie 8-13.pdf · skladatelky Isang Yun , kter! v!born% hr la Stefanie Liedtke , a p&edev' m Theraps Ian - nise Xenakise

k r i t i k a

41

H a r m o n i e 1 0 / 2 0 1 3

co se t!ká pauz pro jednotlivé hlasy. Co se t!ká nástup" a nutnosti udr#et $isté kvinty, tam u# jsou ohleduplné mén% a# v"bec. Mi-nimaraton elektronické hudby v%novan! Luigimu Russolovi tvo&ilo osm produkcí za-vr'en!ch koncertem houslového dua String Noise.Oficiální zahajovací koncert otev&ela Janá!-kova filharmonie Ostrava skladbou Helicop-ter Caroly Bauckholt se sólem fonetického básníka Jaapa Blonka. Podruhé jsem v po-dání JFO sly'el individuals, collective Chris-tiana Wolffa – od lo(ské premiéry se prove-dení posunulo k lep'ímu, ale po&ád je na n%m hodn% práce. Wolff vytvá&í v orchestru

Kdybych cht%l stru$n% charakterizovat Ost-ravské dny, &ekl bych, #e jim úpln% chybí dramaturgická opatrnost. Skladatel, flétnis-ta a dirigent Petr Kotík je zalo#il p&ed dva-nácti lety jako platformu, která je k dispozi-ci za$ínajícím i etablovan!m skladatel"m. Potkávají se zde mezi sebou na worksho-pech a b%hem záv%re$ného festivalu mo-hou spole$n% s publikem sledovat konfron-taci studentsk!ch prací a osv%d$en!ch d%l soudobé hudby. Hudba zde nikdy není kuli-sou k odpo$inku, na koncerty se nechodí relaxovat. Jedná se o hudební dobrodru#ství, která $asto trvají od odpoledne a# do noci.Leto'ní sedm! ro$ník Ostravsk!ch dn" (12. 8. – 31. 8. 2013) m%l oficiální zahajo-vací koncert naplánovan! na 25. srpna, n%-kolik akcí ale prob%hlo u# d&íve. Tou nejvidi-teln%j'í byl koncert Philipa Glasse, kter! se sv!m ansámblem provedl kompletní Music in Twelve Parts. The Philip Glass Ensemble hrál jako dob&e fungující i ovládaná ma'ina

– kombinace strojového pocitu a nekone$n% opakovan!ch motiv" m% dr#ela v perma-nentním drobném vytr#ení, v n%m# ob$as lidsk! hlas spl!val s flétnou, v jejím# zvuku se naopak otiskovaly slabiky neexistujících slov. Velkou roli sehrál i vynikající zvuk, kte-r! byl paradoxn% lep'í na levn%j'ích místech vzadu. Krom% toho hudba vnímaná skrze ne-konkrétní vzdálené postavy na jevi'ti a je-jich detailní záb%ry na videoplochách p"so-bila jinak ne# z první ruky blízko pódia. Do hry se tak dostalo více nehudebních vjem", p&edev'ím industriální prostor multifunk$ní haly Gong. Koncert Philipa Glasse p&inesl do Ostravsk!ch dn" nov! prvek vn%j'ího efektu, kter! jim byl dote) cizí. P&inesl ho tam ale bez ústupk" zp"sobem, kter! se nem"#e do-tknout ani hudebních znalc" – mo#nost sly-'et #iv% Music in Twelve Parts se naskytne jen v!jime$n%, u nás byla zcela jedine$ná. Glass se navíc zú$astnil Ostravsk!ch dní i ja-ko lektor a jeho jméno k nim p&itáhlo neb!-valou pozornost publika, které si jich do této chvíle nev'ímalo nebo o nich $asto v"bec nev%d%lo. Velkolep! koncert dozn%l v sobotu sérií performancí v dole Michal.Intenzivní koncertní $ást za$ala o t!den poz-d%ji hudebním pásmem Petra Kotíka Many Many Women na text Gertrudy Steinové. *asov! rozm%r provedení – hrálo se skoro 'est hodin bez p&estávek – svád%l ke srov-nání s Glassem, ale Petr Kotík komponuje úpln% jinak. T&i dvojice zp%vák" a t&i dvojice dechov!ch nástroj" vedou chorální linky v paralelních kvintách. Ob$as se proplétají mezi sebou, ob$as n%která úpln% osamí, hudba poslucha$e pomalu obklopuje a po-hlcuje, nesna#í se prorazit skrz. Navrstvené hlasy jednotliv!ch dvojic se st!kají s textem, kter! jako by se sna#il &íct víc v%cí najednou. Na hudebnících se nijak z&eteln% neprojevo-vala únava, snad a# v #estích na úplném konci. Many Many Women jsou i p&i své roz-lehlosti napsané dost ohledupln% – alespo(

mem na jednom tónu. V druhé $ásti zahrál v!borné sólo na kontrabas Franti"ek V#-rostko v Lem II Franca Donatoniho, p"sobi-vá byla nervní ciaccona Petra Cíglera Über das farbiche Licht der Doppelsterne. Trust Christiana Wolffa má podobn! charakter jako individuals, collective, Ostravská ban-da ale skladbu interpretovala s pochopením a zaujetím, vyzn%la tedy mnohem lépe ne# projev JFO minulého dne. Nine + 1 Petra Kotíka vytvo&ila lehce polystylov! záv%r ve-$era – za$átek zvukov% evokuje jazzovou kapelu, klavír v záv%ru zní impresionisticky.Dlouh! ve$er ansámbl" a sólov!ch skladeb zahájilo Elole Klaviertrio z Drá#)an v!born%

Hudba prudkého pokroku mimo zákon Boris Klepal

malé nástrojové skupiny a z orchestrálních hrá$" d%lá chvilkové sólisty, zdroje zvuku neustále p&echázejí z místa na místo, hrají si s poslucha$em a zapojují ho aktivn% do hudebního d%ní. Interpretace by ale cht%-la, aby si hráli i hudebníci, co# je zatím pro $leny JFO nep&ekonateln! problém. Ohrom-n! úsp%ch sklidil záv%re$n! houslov! kon-cert Graal théâtre finské skladatelky Kaiji Saariaho. Jedná se v zásad% o konven$ní skladbu v$etn% dvou kadencí, ale JFO p&i ní viditeln% o#ila a sólistka Hana Kotková bra-vurn% zahrála sv"j part. P&edev'ím její d"-raz na detailní práci s barvou zvuku a rovn! tón bez vibrata posouval provedení sm%rem k sou$asnosti.Ostravská banda, reziden$ní ansámbl Ost-ravsk!ch dn" s mezinárodním obsazením, m%la sv"j exhibi$ní ve$er následující den, k v!bornému koncertu p&isp%lo i n%kolik só-list". Daan Vandewalle v!born% zahrál Kla-vírní koncert Petra Bakly – t&i vytrvalé prou-dy hudby ve vysok!ch smy$cích, nízk!ch smy$cích s basklarinetem a sólovém klaví-ru. Krásná v%c, která se navíc p%kn% st&etla s m!m vnit&ním $asem a skon$ila p&esn% ve chvíli, kdy jsem m%l pocit, #e by m%l ko-nec p&ijít. Z první $ásti ve$era bych vyzdvihl je't% skladbu Horizont Carla Bettendorfa – skladba v!born% pracuje s témbry a ryt-

sestaven!m programem od industriáln% zn%jícího Exit E Michaela Maierhofa a# po jemné melodické 'elesty Tria !. 2 Salvatora Sciarrina. Na n%j navázala Hana Kotková bravurn% zahran!m Capricciem !. 4 tého# autora. Ve velkém mno#ství proveden!ch kompozic vynikl Monologue for Bassoon skladatelky Isang Yun, kter! v!born% hrála Stefanie Liedtke, a p&edev'ím Theraps Ian-nise Xenakise. Obtí#nou skladbu pro sólov! kontrabas s mno#stvím p&irozen!ch fla#ole-t" zahrál John Eckhardt tak, #e zvedl unave-né publikum ze #idlí. V pozdní noci uzav&ela koncert performance Schlingen Schlängen for Ostrava, kterou festivalu v%noval Charle-magne Palestine. Od rozezn%né sklenice pokra$ovala p&es klavír s akordeonem a kontrabasem a# po varhany s úmysln% ne-hezk!mi rejst&íky, zakon$il ji záv%re$n! mo-tivek zvon". Její velkolep! efekt ale rychle vyprchal.Vnit&ní podstatou Ostravsk!ch dn" jsou frek-ventanti kurz" pro mladé autory. Jejich skladby jsou za&azovány do ve$erních pro-gram" jako rovnocenná sou$ást, obvykle se neodsouvají na samostatné koncerty v mé-n% atraktivních $asech. Hrají je stejné or-chestry jako skladby zaveden!ch autor" a v%nují jejich zkou'ení dostatek pozornosti. Publikum i auto&i si tak mohou vytvo&it ná-

Zahajovací koncert (Hana Kotková)foto Ostravské dny 2013 © Martin Popelá!

40-44 kritiky+opera.indd 41 19.9.2013 12:21:11

Page 2: Hudba prudk ho pokroku mimo z kon - newmusicostrava.cz Harmonie 8-13.pdf · skladatelky Isang Yun , kter! v!born% hr la Stefanie Liedtke , a p&edev' m Theraps Ian - nise Xenakise

k r i t i k a

42

H a r m o n i e 1 0 / 2 0 1 3

„klasická hudba pro ka#dého“ (slogan Fil-harmonie Brno) – jen#e chodí a chce oprav-du chodit ka#d! na koncerty vá#né hudby? Tato marketingová strategie ostatn% vedla i k za&azení ve$er" „rockov!ch legend“ do festivalov!ch program" v letech 2010–2012, nyní byly dokonce dva ve$ery z p%ti v%novány koncertnímu provedení muzikálu, kter! v M%stském divadle Brno nedávno slavil dvoustou reprízu (premiéra v roce 2005). Exkluzivita, luxus a nadstandardní slu#by stejn% jako klasická hudba nikdy ne-byly a nebudou pro ka#dého…Zahajovací ve$er byl zasv%cen oslav% jubi-lea varhanice a b!valé rektorky JAMU prof.

Tradi$ní letní open air festival na pahor-ku moravské metropole letos nabídl dva koncerty klasické hudby (J. S. Bach, Dvo&ák, Musorgskij; Verdi), crossoverov! 4TET–Sym-phonic a dva ve$ery Webberova muzikálu Jesus Christ Superstar. „Odleh$en! letní fes-tival klasické hudby“, jak jej nazvala &edi-telka Filharmonie Brno Marie Ku$erová, to rozhodn% byl. Jedin! prázdninov! festival klasické hudby v druhém nejv%t'ím m%st% na'í zem% – leh$í o tematické sjednocení, hostující soubory, v!znamné dirigenty a sv%-toznámé zahrani$ní sólisty.Brn%nské srpnové nebe bohu#el nezá&ilo sv%tov!mi hv%zdami, jako tomu bylo je't% v roce 2009. Od zalo#ení festivalu p&i osla-vách druhého milénia (um. &ed. Aldo Cecca-to) vystoupali kamenitou cestou na pevnost dirigenti jako je persk! Alexander Rahbari, norsk! Arild Remmereit, italsk! Mischa Da-mev a Alessandro Crudele, francouzsk! Mi-chel Swierczewski, britsk! Mike Toms nebo islandsk! Vladimir Ashkenazy. Leto'ní 14. „mezinárodní“ hudební festival +pilberk 2013 p&edstavil pouze 'éfdirigenta brn%n-ské filharmonie Aleksandara Markovi$e a domácí dirigenty Franti"ka %terbáka, Le-o"e Svárovského a Dana Kalouska spole$-n% s Filharmonií Brno, orchestrem M&st-ského divadla Brno a $esko-slovensk!mi sólisty. Malé nádvo&í sice zp&íjemnilo nepo-hodlné sezení na tvrd!ch d&ev%n!ch lavi$-kách vonící klobásou, kávou, vínem a pi-vem „na stojáka“ – tak se patrn% d%lá

Brn%nsk! +pilberk – festival „odleh$en! pro ka#dého“ Eva Mikulá"ková

zor na skladbu samotnou a nemusí se p&íli' zdr#ovat &e'ením interpreta$ních nedostat-k". Jedin! koncert v%novan! v!hradn% stu-dentsk!m skladbám prob%hl na ostravské konzervato&i. Vzhledem k nevyzpytatelnému stylu i úrovni jednotliv!ch autor" to byla nej-dobrodru#n%j'í a sv!m zp"sobem nejzábav-n%j'í událost festivalu.B%hem Ostravsk!ch dn" do'lo také ke kon-frontaci reziden$ních orchestr" festivalu: Ostravské bandy a Janá$kovy filharmonie Ostrava. Ostrav'tí filharmonici spolupracují s festivalem ji# tradi$n% a jejich interpreta-ce soudobé hudby se lep'í, ale ve srovnání s Bandou po&ád není dobrá. Jist%, jedná se o konven$ní symfonick! orchestr, ale n%kte-r!m $len"m chybí i elementární profesio-nalita. B%hem provedení o$ividn% nedávají pozor, baví se mezi sebou, zesm%'(ují re-pertoár, kter! se jim nelíbí. Kdy# Conrad Harris perfektn% provedl houslov! part v DOX – Orkh Iannise Xenakise, je't% ani nedozn%l záv%re$n! akord a n%kolik hrá$" se nahlas rozka'lalo. Jsem zv%dav!, jestli si n%co podobného dovolí p&i &íjnovém vystou-pení Kirilla Gersteina. V prudkém kontrastu jsou $lenové Ostravské bandy, kte&í se v%-nují sv!m úkol"m se z&eteln!m entuzias-mem, a je't% jsou $asto vid%t v publiku, kdy# zrovna nehrají.Zcela mimo&ádn! byl „scénick! pátek“, kte-r! nás provedl dv%ma ostravsk!mi divadly a n%kolika neobvykl!mi místy. V Divadle Ji-&ího Myrona provedl balet Národního diva-dla Moravskoslezského a Ostravská banda choreografii Daniela Squirea univalse to witness na hudbu Johna Cagea – paralelní provedení skladeb Concert for Orchestra, Aria a Fontana Mix. Efektní p&edstavení se stylov% hled%lo nevázat p&ímo na hudbu, i kdy# v tom mno#ství pohyb" a tón" se na-konec n%jaká paralela $asto na'la. Mezi ú$inkujícími byl i Daniel Squire. Na balet navázala site specific performance 3 místa Ostravy Petra Albingera, která nás provedla katedrálou Bo#ského Spasitele, pavilonem lah"dek Masokombinátu Krásno a foyer b!-valé Union banky. Stejná hudba vytvá&ela ve

t&ech r"zn!ch prostorech r"znou atmosféru, v!znamnou sou$ástí zá#itku bylo putování m%stem a náhlé zm%ny prost&edí. Jednou z nejo$ekávan%j'ích událostí festivalu bylo uvedení opery Lohengrin Salvatora Sciarri-na v Divadle Antonína Dvo&áka. Sólistkou psychologizujícího a parodického monodra-matu byla sopranistka Marianne Pousseur,

která odvedla vynikající v!kon – je na tento typ hudby specialistka a roli dob&e zná. Skv%le hrála i Ostravská banda, která inter-pretuje Sciarrina excelentn%, jak jsem se p&esv%d$il u# n%kolikrát v minulosti. Scénic-ké ztvárn%ní vytvo&ili re#isér Ji'í Nekvasil a scénograf Petr Bazika – bylo jednoduché, monumentální a krásné.Záv%re$n! koncert festivalu hrály st&ídav% a nakonec i spole$n% JFO a Ostravská Ban-da. If you Cannot Ignore the Response – De-lay It Jacka Callahana pracovala v!born% s pianissimem velkého bubnu, a, u# samo-statn% nebo jako podkladem orchestrálního zvuku. MAsterpiece Lucie Vítkové kombinu-je velk! orchestr s mal!m ansámblem a do-vedn% pracuje s dynamikou i zvukovou bar-vou. Farther Reaches Benjamina Richtera je zalo#ená na táhlém zvuku s nar"stající intenzitou. Houslov! koncert Die Vier Jahres-zeiten Helmuta Oehringa hrála s Ostrav-skou bandou jako excelentní sólistka Pau-line Kim Harris, finále Ostravsk!ch dn" pat&ilo Offrandes Edgarda Varéseho. JFO a Ostravská banda je hrály pod vedením Petra Kotíka, kter! Ostravské dny sv!mi or-ganiza$ními schopnostmi a entuziasmem dr#í p&i #ivot%, stále je pohání dop&edu a dbá na jejich trvale vysokou úrove(.

foto Ostravské dny 2013 © Martin Popelá!Zkou'ka univalse to witness

foto Martin ZemanAleksandar Markovi-

40-44 kritiky+opera.indd 42 19.9.2013 12:21:14