7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 1/67

1.Periodizace českých dějiny středověku a počátku raného novověku

- rozdělení už za renesance− teritoriální, národnosní, kulturní periodizace, sociální aspekt

1. rozdělení− obrozenci – F. M. PE! – první profesor českého az!ka na "arlově univerzitě

  - "urz#efasse $eschichte der %&h'en, 1(()  - *ová kronika česká – husitství bere ako 'ezník   - ". #$%&$'()* +  začínal ako v!chovatel u hraběte *ostice  - +ěin! české eči a literatur! – 'ezník!  - pol. . stol – 1/. stol.  - 11. stol. - 0uce'burkové  - 11/ – 1)/231)1/  - 1)/2312 – knihtisk   - knihtisk – 14/  - /letá válka – 15. stol.  - F. P,,!)* +  +ěin! národa českého..., 'ezník!  - 6ěk star7 – od píchodu 8lovan9 do 1)/  - 6ěk stední – 1)/ – 14(

  - 6ěk nov7 od 14(  - ako v7zna'n7 feno'én označil husitství – ti po ně' bu: souhlasili nebo b!li proti

4. hledání ideového konceptu česk7ch děin v 1. pol. 4/. stol.

− '-!,' ',#'$" /$ME) +  p9vodně ;alackého žák, pak pe<el ke kritice, profesor rakousk7chděin – reprezentant rakouského poetí česk7ch děin – doba 0uce'burská – prospě<nost toho, že =ech! b!l!součástí >absburské 'onarchie− ",&$(,' 0$ +  po rozdělení univerzit! na českou a ně'eckou se stal profesore' na české části, pokračovatel ;alackého odkazu – #ollova <kola – postavena na základech pozitivistického bádání, odpotání seod obrozeneckého '!<lení ?rukopis! "> a @> neuznával – snažil se stavět na doložen7ch faktechA

  - $ollova <kola  - )ai2 )ro3ta - Balé děin! československé ?121A – poprvé po'enování,,doba pedbělohorskáCC  - 'ác2av 4ovotný +  po vzniku republik! redi#oval svazk! česk7chakade'ick7ch děin, velice podrovné věci, které dosud nikde neb!l!  - "ose3 5usta – s!n editele schDanzenber#ského statku, studoval vzahraničí – díval se na české děin! zvenčí – 'ezník! které souvisí s událost'i evropsk7'i, ako první používá poe' ran7 novověk – kritizován, po 4. světové b!l na indeEu  - "ose3 Pekař +  nevěrně<í žák $olla, stedo<kolská učebnice =s. +ěin!?121)A, do děin pro'ítá kulturní v7vo, dostává se do rozporu s palackého koncepte' česk7ch děin, vrozporu i s F.$. Basar!ke'  - 6deněk 4ejed2ý - ,,'ostCC 'ezi 1. republikou a v7voe' po roce 12)5,zab7val se děina'i husitského zpěvu, po 4. sv. pe<el na pozici historického 'aterialis'u, 'arEistické poetí

česk7ch děin G 'ác2av 7usa – Hpoch! česk7ch děin ?12), 12)5A, 'eznik!  - (. - 2. stol. - vznik feudální společnosti  - 1/. - 14. stol. - ran7 feudalis'us  - 1. - 1). stol. - rozvinut7 feudalis'us  - 1)12 – 1)( – husitské revoluční hnutí  - 1)( – 14/ – znovuupevnění feudálních vztah9 – pipustil ,,dlouh7 stedověkCC  - 14/ – 1(51 – druhé nevolnictví  - 1(51 – 15)5 – národní obrození

1

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 2/67

#a289 rozdě2en9:1A 6znik a stabilizace stedověké společnosti ?.- 2.stol.A - 8á'ova í<e, 6elká Borava4A Ian7 stedověk ?1/. - 14. stol.A - for'ue se =esk7 stát, knížata z rodu ;e'!slovc9A 6rcholn7 stedověk ?1. - 1). stol.A - období česk7ch král9 a 0uce'burk9)A ;ozdní stedověk – husitské hnutí ?1)12 – 1)(1A

  - a#ellonská doba ?1)(1 – 1J4AJA ;očátek raného novověku – pedbělohorské období

;.'e2ká Morava

pohled se v poslední ch letech hodně proměnil

pí semných pramenů není  mnoho – diplomatick é listy, literární  památky

nejvýznamně jší  archeologick é průzkumy do 50. let 20. století  – Mikulčice, Staré město; v současnosti

probí hají  pouze menší  výzkumy

poprvé se spojení  VM objevuje už v 10. století  – Konstantin Porfinogenetos – zmiňuje se o sousedech

Byzance ( velk á použil ve smyslu vzdálená)

první  zmí nka o moravanech souvisí  s rokem 822 – letopis království  Frank ů, král pozval všechny

sousedy království , i ,,moravany”původně dvě centra – Moravsk é (Mojmí r) a Nitransk é (Pribina); Pribina pod silným vlivem pasovsk ého

biskupství , přijali k řesť anství , vzestup Pribinovi moci – Mojmí r se bál a Pribinu vypudil, sám ovládl

celé území Pribina – usí dlil se u Blatensk ého jezera, v kontakru s Ludví kem Němcem, ten mu dal Dolní  Panomii,

tam vystavěl Blatensk ý hrad

po smrti Mojmí ra do čela Moravy, za podpory Ludví ka Němce, dosazen Mojmí rův synovec Rastislav -

pravděpodobně byl vychováván na dvoře L. Němce Morava byla pod jeho těsnou kontrolouGsituace se změnila, když Rastislav začal spřádat plány na vymanění  se z moci Němce, hledal spojence;

k otevřené roztržce došlo v 1. pol 50. let 9. stol (855) – trestná výprava na VM, Rastislavovo sí dlo ale

nedobyli, Moravané útok odrazili; po nezdaru fransk ého vojska došlo ještě k drobným potyčk ám –

Fransk é análycí rkevní  misije z pasovsk ého biskupství  – Rastislav na to reaguje – Konstantin s Metodě jem (nepřinesli

k řesť anství , existovalo už 30 let před jejich pří chodem), ani jazyk, kterým byla ví ra dří ve prezentována

nebyl Moravanům nesrozumitelný (jen bohoslužby byly v latině)− Iastislav chtěl osa'ostatnit knížectví –obrací se k papeži Bikulá<ovi K. s žádostí o zízení sa'ostatné diecéze ?L zaslání v!svěceného biskupaA – papežrea#oval ne#ativně, nechtěl si rozhodit 0udvíka *ě'ce, proto Iastislav žádal o totéž u b!zantského císaeBichala KKK. - /. léta 2. století – pozitivní ohlas, záe' o kontrolu Mze'í s'ěre' na @ – v!slal 'isii, která 'ělazistit, aké sou ta' 'ožnosti – pichází "onstantin s Betoděe' – Iastislav e trochu zkla'an7 ?chtělv!svěceného biskupaA− ) a M přicházej9 ze (o2uně – v eí blízkosti b!li usazeni 8lovanéN staroslověn<tina bohoslužební az!kN hlaholice – patrně sestavena už ped

 píchode' na 6B, základe' 'alá ecká abeceda, pekládán! ze'éna náboženské teEt! ?evan#eliaA,no'okánon – 'ěl upravovat fun#ování církve na 6B, vznikl i světsk7 zákoník – z tohoto hlediska b!la eich'ise v7zna'ná - doklad! že na 6B začíná vznikat církev, rozvíet seN od roku 15 slaven eich píchod− o 6B kesOanství poznatk! pedev<í' zh'otn7ch pra'en9 ?v7zdoba na r9zn7ch ped'ětechA− 0udvík *ě'ec nesouhlasil s tí', co se na6B děe, sch!lovalo se k voenské'u stetu – v +ovině ?ze'ě +ěvínA – Iastislav poražen, slíbil 0udvíkovivěrnost, ale nikd! to nedodržel, snažil se ednat s papeže' o vzniku sa'ostatné církevní or#anizace− 5( " a B putuí do Ktálie pes blatensk7hrad, piati papeže' >adriáne' KK., pob!li ta' něakou dobu, "onstantin ta' ze'e ze'elN Betodě získává

2

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 3/67

 bulu ?eí opis e doložen v PB le#endách z roku 52- 8láva na v7sostech bohuA – v ní >adrián stanovueBetoděe papežsk7' le#áte' ?pověence'A pro Boravu a ;ano'ii ?pro církevní správuA, e v!svěcenarcibiskupe' pro tuto oblast− Betodě s bulou odchází zpět na Boravu, bavro<tí kněží se obávaíN e<tě ped píchode' Betoděe do<lo k tažení 0udvíka *ě'ce proti Boravan9',Iastislav9v s!novec 8vatopluk zradil str7ce, Iastislav b!l zaat a odvlečen do Qezna− Betoděovo poselství pepadeno, také

odvlečen do Qezna, bez <ance u'out se Madu G vět<ina 'oravsk7ch vel'ož9 se vzbouila, proti ni' sev!pravilo na Boravu franské vosko, v čele s!n 0udvíka *ě'ce "arlo'an, s ní' 8vatopluk G 8vatopluk usedlna knížecí stolec, v!ednával, Betodě b!l propu<těn a vrátil se na 6B – dostává se do stetu s bavorsk7'ikněží'i, kritizovali ho, že neučí dobe<=> se se8e2 (vatop2uk ve Forheiu s )ar2oane, dohoda o zá'ov7ch sféráchMetodě j se vydává do Ří ma (880), tam shledají , že je prospěšný, než se vrátil zpět, kněží  byli vyhnáni

– byli špatně informováni, že Metodě j není  prospěšný; Metodě j se na VM vrátil, zemřel kolem roku

885 – žáci vyhnáni do Bulharska, k byzansk ému dvoru, někteří  v oblasti Čech

Svatopluk už neposiloval cí rkevní  organizaci, vrátila se do rukou zejména bavorsk ých misijí Svatopluk umí rá 894 – v poslední ch letech neměl dobré vztahy se sousedy

906 došlo k bitvě u Bratislavy – poslední  zmí nka o Moravanech

Velk á Morava znamenala pro střední  Evropu snahu vytvořit ně jak ý stát – tzn koncept státu

hospodářství  – vhodné pří rodní  podmí nky pro zemědělství  – obilí , pí cniny, vinná réva

  - řemeslná výroba – železné nástroje, zbraně, šperky, keramika

  - obchodní  styky s Franky a Byzancí , vývoz k ůže, kožešin, stří bra, vosku, dovoz soli,

koření , jantaru, luxusní ho zboží společnost – bohatství  a privilegia velmožů, svobodní  bojovní ci, rozdí li v majetku – kníže a velmoži,

otroci a nevolní ci, zavedená dynastie, celé území  spravoval jeden panovní k, měl kolem sebe družinu

(většinou vojenskou – z nich potom správci hradu), základ obyvatelstva tvořil venkovsk ý lid –

svobodní  – podléhali knížatům, povinná vojensk á služba, mohli hlasovat na shromáždění c - otroci –

mohli se jí m stát i svobodní , často porobené obyvatelstvo, váleční  zajatci, tvořili čeleď velmože, pán

měl právo ho zabí t, za zabití  cizí ho otroka se platila malá částka

neexistovalo ješte stálé sí dloprávo se opí ralo o mí stní  obyčeje a naří zení  panovní k ůMikulčice

první  doklady z 1. poloviny 7. století  – několik osad na 50 ha, uprostřed stál hrad – sí dlo kmenového

knížete, konflikty mezi Moravany a Franky – vznikají  zde kamenná opevnění , velmožsk é dvorce – v

prostoru mezi nimi sí dliště, dochází  k rozvoji výroby, kovářství  – kvalitní  nástroje a zbraně, železo je

stejně cenné jako zlato, lidé svů j majetek zakopávali do země, tzv. depoty, často zapomněli, kde to

zakopaliteEtilnictví ?'oc se nedochovaloA, hrnčíství ?bezuché nádob! vázovitého tvaruA, ze'ědělství zde skoroneprovozovali ?závislost na okolních osadáchA, v areálu podhradí b!l chován dob!tek, potrava – 'aso ?'ělizub! bez kaz9A, r!bolov

na hradě žilo asi 4J lidí, celke' asi 4/// ob!vatel, pr9'ěrn7 věk 45sakrální stavb! – 11 kostel9 – kesOanství u nás už ped píchode' " a BN rotunda, bazilika – 1.pol. 2. století(taré ěsto u ?herského 7radi8tě@ Pohansko)u2tura 'e2ké Moravy pevažuící vliv b!zantské kultur!slovanské píse'nictví – rozvo pak v %ulharsku, Phorvatsku, 8rbsku, vznik staros2ověn8tiny – z ihoslovanského náečí 8lovan9 v okolí 8oluněstsl pa'átk! - )yjevské 2isty – hlaholicí psan7 zlo'ek 'isálu

  A ProB2as – 1. ver<ovaná slovanská skladba, ped'luva k pekladu evan#elia, patrně dílo"onstantina, obsahue pro#ra' c!rilo'etoděství, zvlá<tě prokla'ace práva 8lovan9 na kulturu a bohoslužbu

3

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 4/67

v srozu'itelné' az!ce a obhaoba nutnosti vzdělání – počátek de'okratizace kultur!  - základ právní literatur! – 6ákon sudnyj 2jude – soubor právních nore' pro laik!  - 4ookánon – církevní pedpis!  - Civot sv. )onstantina@ Civot sv. Metoděje – p9vodně tzv. ;anonské le#end! – životopis!obou bratí a obrana eich díla  - píseR 7ospodine@ poi2uj ny – vznikla až na pelo'u 1/. a 11. století v =echách, p9vodněstaroslověnská, zachována v opise a pekladu staročeské'

  - od2itDy@ přek2ady části %ible, náboženské teEt! ?;aterik – knih! otc9A− osoDitý ve2kooravský sty2 – nástěnné 'alb! do 'okréo'ítk!- fresk!, kera'ika, <perkaství – ze zlata a stíbra, #o'bík! ?knoflík!A, spon! k oděv9', náu<nicezdobené #ranulací, pozlacené ostruh! slovansk7ch ezdc9

+ekan San – 6elká BoravaTe'lička S – 6elká Borava a b!zantská 'isie

.Forován9 středověké spo2ečnosti v 1. A 1;. sto2et9 a christianizace českých ze9 

(/GE#$'H)- 'E(4!E + vývoj venkovského oDyvate2stva- 14. století – období ped vnitní a vně<í kolonizacíN období Ustoovo

- pro raně stedověk7 venkov e vel'i 'álo pra'en9 ?sou navíc z provenience ostatních vrstev ob!vatelstvaN ovenkově 'luví'e ako o nepí<ící vrstvě

- první zpráv! o nepí<ící vrstvě 'á'e až z 15. století, kd! začínaí b7t literárně činní už i někteí sedláciN vestedověku totiž neeEistuí pís'áci z vrstv! sedlácké

- privile#ovaná vrstva popisue sedláka zkresleně, apatick! v9či ně'u ?viděli ho pos'ě<ně, zkarikatovaněA- zhruba na poč. 2/. let v ně'eck! 'luvící' prostedí ?ale i Vv7carsko či část WrancieA, kde se sledovalo ak se

'ěstské ob!vatelstvo kouká na venkovan! LX sociolo#ové zistili, že petrvávaí stereot!p! pohledu hlubokoze stedověku ?hodnocení venkovana cob! člověka hloupého, o'ezeného, zapáchaícíhoA

- v renesanci e pohled na sedláka rehabilitován ?pohlíží se na eho e'eslné Mze'í, eho #runt, venkovskáid!laAN

- ve stedověku není sedlák zkarikaturován akorát kd!ž pracue

- sedláka '9že'e poznat na základě stedověk. písloví, které proti ně'u b!l! použit!N ednalo se napíklad o

Sedlák a býk jsou dvě hrubá zvířata. Když chceš sedláka prosit, acpi !u břicho. "á#li sedlák peíze, patří !u celý svět.Sedláci a pastviy se !usí $asto osekávat. Když chceš sedláka podv%st, vez!i k to!u sedláka.  ..... a.- poslední písloví b!cho' 'ohli piadit nap. k čaroděnick7' proces9', kde se sedláci zra:ovali navzáe' a

vzáe'ná pospolitost zde tak Mplně nefun#ovala.- nap. v Usecké' kalendáriu není sedlák v takové zkarikované podoběN ikono#rafické pra'en! sou velice

cenné, protože ako ediné ne'aí zkreslen7 pohled- hn9 ako selské zlato ?hnoe b!lo nedostatekN ten, kdo ho 'ě b!l na to' lépeAN statek z 12. století e velice

 podobn7 statku raně stedověké'u ?pib!la na dvoe akorát latrínaA'znik poddanstv9 - aspekt v7voe poddanství podává iž pekvapivě "os'as ?14. stoletíAN ve své "ronice, v době, kd! 0ibu<e e

donucena pivolat ;e'!sla Uráče, tak ob!vatele =ech varue tě'ito slov! Y6ás sa'é a z vás, kter7ch se 'uzachce, edn! učiní sluh!, iné sedlák!, iné poplatník!, iné v7běrčí'i, iné kat!, iné biici, iné kuchai nebotleči. Zstanoví sobě i plukovník!, setník!, <afáe, zdělávatele vinic a polí, též žence, kováe zbraní, koži<ník!<evce. 6a<e s!n! i dcer! postaví do sv7ch služeb. také z va<eho skotu a z koní, klisen neb z dob!tka, právěnelep<í si vez'e podle své libosti.6<echno, co 'áte lep<ího ve vsích, na polích, rolni<t i lukách a vinicích pobere a obrátí ve sv9 prospěch

- z teEtu vidí'e, že "os'as v7vo poddanství spoue s ranou dobou, dobou báného ;e'!slaN v edno'

4

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 5/67

"os'as 'á pravdu, spoue to s koncentrací knížecí 'oci, s budování' toho, co Te'lička naz7vá státníautarktn9 systé, kter7 se proevoval pedev<í' hradskou soustavou

- 8lované - chaloupk! v!padaí steně edna vedle druhé- první 'ezník nade'e v (. a 5. století, kd! dochází k určit7' posun9' od prvního slovanského osídlení

k pedfeudální společnosti N eli'inuí se pedáci, dochází k dělbě práce ?viz 6elká BoravaAN ped hradi<tě' b7vá sídlo vel'ož9 ?vel'ožsk7 dvorec – 'ohl! b!cho' to označit za počátek <lecht!A

- v době raného stedověku, Mze'í českého knížectví a Borav! pokr7val! pedev<í' les!, hvozd! ?ob!vatelstvo

se koncentrovalo zhruba v 1/-1J [ Mze'íA – tzv. staré s9de2n9 Ize9  ?dolní tok 6ltav!, dolní a stední tok 0abe, osídlena oblast kole' ;oohí – kole' %ílin!AN ve vzdáleně<ích oblastech b!cho' na<li pouze 'alinkés9d2en9 koory, které b!l! roztrou<ené a oddělené o starého sídelního celku ?roztí<těnostN katastr neednotn7, poád se něco ru<ilo nebo stavělo – doku'entue to obrázek vesnice z Bandevilova cestopisuA

- v pra'enech se t!to raně neuspoádané celk! označuí ter'íne' vi22aN v nástupu raného knížecího státu sev pra'enech začínaí obevovat i akési v!<<í celk! ?skládala se z 'en<ích sídelních Mtvar9A- vicinatus, kterésloužili pedev<í' z hlediska správ!, kde se uplatRovala určitá knížecí urisdikce

$Dyvate2stvo- na vesnici žili svobodní a nesvobodní ob!vatelé- svobodné ob!vatelstvo – rolníci, sedláci – často se označuí ter'íne' – svoDodný kn9Jec9 sed2ák – sídlil na

určité p9dě, 'ohl s ní nakládat, ak chtěl ?s'ěnit, prodat, darovat a.AN ediné o'ezení, které z ní pl!nulo – 'usel státu odvádět určité požadavk! knížete ?často se ednalo o daně do státní pokladn!, ab! takstát 'ohlfun#ovatAN odváděl

1A da& z !íru ?tributu' pacis, nebo se používaí i iné názv! – tributu' alu'N v ;olsku poradlné ...A LXkd!ž i

zaplatil, kníže sedlákovi #arantoval státní ochranuN odváděl zhruba 14 denár9 ?pibližně\AN pak se to čase'zv7<ilo LX to 'ělo za d9sledek pechod k poddanské'u stavu

4A odvod z !edu – 'ed v této době ediné sladidlo ak pro venkovan,, tak pro privile#ovanéN neví'ekvantitu a neví'e, zda pedcházela dani z 'íru ?v pra'enech se někde obevuí paralelněA

A ářez 'arez( – dob!tek se sčítal v ez! na holiN daR za v!pásání knížecích les9 sv7' dob!tke'N platilase v kusech vep9 nebo v částech vep9 Av pozdě<í' stedověku dávka pežívá podobě tzv. plecnéhoA

)A  pracoví bře!ea  – akési státní robot!N be'ena b!la r9znorodá ?oprava hradu, voenská službadoprovázená v!sok7'i naturální'i dávka'i, budování pesek9 v pohraničních oblastech – pokácené stro'! proti nepíteliA

- v raně stedověk7ch =echách žilo také otrocké oDyvate2stvoN o to'to raně stedověké' a stedověké'

ob!vatelstvu v!]vstala v období první republik! diskuse, kterou rozpoutal $oll9v žák, Sosef Vusta. ten 'ěl pedstavu, že u nás eEistovalo velké 'nožství otrockého ob!vatelstva. 'ěl velkou vazbu na západníhistorio#rafii, a zde otroctví spoené s otrock7' velkostatke' ?tzv. $rundherrshaftA, kter7 hrál d9ležitou roli.Vusta vzor v západní' stedověku i'plikoval do na<í stedověké společnosti a z toho v!dedukoval, že u nás b!lo také velké 'nožství otrok9, steně ako na západě. ^ že se poddanské ob!vatelstvo rekrutovalo z otrok9

- pozdě<í zkou'ání v<ak ukázalo, že to'u tak pravděpodobně neb!loN v!vrátil to Wranti<ek $raus, Fe<tík a pedev<í' Te'ličkaN prokázali, že otrock7 statek tu ne'ěl takovou váhu a pravděpodobně poddanskéob!vatelstvo b!lo rekrutováno ze svobodného knížecího ob!vatelstva LX počet otrok9 ted! neb!l tak v!sok7

- otrok! b!cho' na<li také v knížecí družině ?viz Te'ličk9v historick7 ro'án – )*pově+ Kukaty – otrok seoctl v knížecí družině a dosáhl v!sokého postaveníA

'ývoj postaven9 kn9Jec9ch sed2ákK"nížata nev!víela na knížata něaké velké nárok! či nátlak, a proto to sedláci s pehlede' dobe nesliN vznik autarkt. s!sté'u ?stavba hradské soustav! – z toho d9vodu nar9staí pracovní be'ena _ odvod dávekA

hradská soustava pestává plnit sv9 Mčel někd! v 4. pol. 14. století ?za krále 6ladislavaA LX nár9st robot!?robota e 'lad<í v7zna', brát s rezervouAN pedák družin! a knížecí sedlák sou na stené Mrovni ?podízeni akorátknížetiA- zatí'co pedák své závazk! v9či knížeti plnil cob! pracovník v rá'ci hradské soustav! ?nap, kastelánA LX

od'ěnou z toho 'u b!la část státního d9choduN iné dávk! ne'ěl LX stát bohatne ?daně v!bírán! r!chlei azároveR rostliA

- nepíznivá situace pro knížecí sedlák! seN časté b!l! dluh!, někd! b!la celá eho rodina prodána do otroctvíLX snaha sedláka se z toho v!'anit LX přechod k poddanstv9 

- nevět<í dávk! sedláci platili v oblasti, která b!la hradské soustavě neblíže ?u star7ch hradsk7ch centerAN zdekoncentrováno také otrocké ob!vatelstvo ?'ísta, kde žili - Utrokovice, Utročiněves – 'ísta u hradsk7h centerA

5

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 6/67

- ob!vatelstvo 'ělo na v7běr bu: z9stat svobodn7 a žít v to' stále zhor<uící' se postavení a nebo vstoupit dourčité závislosti poddat se knížeti ? servitusA LX kd!ž peběhl takov7to sociální pesun, podann7 b!l tak zbavendaně z 'íru, státních robot a piadil 'u zvlá<tní pracovní povinnost ?často se tak podle toho zase 'enovalavesnice Bl!náe, I!báe, ;sáeA L to si#nalizovali služebnou funkci konkrétní vesnice pro knížete v rá'cihradské soustav!

- dal<í postup a pechod se pak t7kal oblastí vzdáleně<ích od hradské soustav!, takovéto oblasti vět<inou kníževěnoval nap. církevní instituci, nap. klá<teru – ob!vatelé zde soucí b!l! pod dohlede' instituce, která i

spravovalaN 'usel odvádět dávk! té instituci ?nap., kd!ž se někdo pob7val na p9dě, která patila%evnovské'u klá<teru, dávk! iž neodváděl knížeti, ale to'u klá<teruN navíc kd!ž se sedlák dobrovolně poddal, tak spadl pod urisdikci toho nap. z'íněného klá<tera

- poslední t!p pechodu – ob!v. v často Mrodn7ch oblastech – tento pechod neb!l ani tak dobrovoln7 ako utěch ostatníchN panovník věnoval Mze'í církevní instituciN daR z 'íru sedlák odvádí církvi, nic'éně senes'iue s tí', že e pod tou institucíN z hlediska právní urisdikce pipadá pod hradskou instanci LX nic'éně panovník v té 4. pol. 14. století začal v!dávat institucí' akési i'unit!, které se 'ohli vztahovat na v7kon právě kup. právní urisdikce LX a tak se opět sedlák dostává pod právní urisdikci, svěenou do rukou církve

- ve 14. století, vztah! které zde nastával!, sou velice ko'plikovaně zistitelnéN někd! se 'luví o stupRovité'chápání stedověkého vlastnictví – kd! tatáž p9da ?a usedlostA 'ohla b7t vní'ána ako vlastnictví od r9zn7chsubekt9N na p9du si 'ohl činit nárok sedlák ?v to'to p. ozn. ako heredita – ten, kter7 p9du drží po své'otci, kter7 b!l také svobodn7A, ale činit nárok si '9že také církevní instituce ?opat`A, nebo i kníže, z hlediska eho vrchního panování

- ped polovinou 14. století e vět<ina ob!vatel stále svobodnáN od pol. 14. do pol. 1. století dochází k pechoduve<kerého ob!vatelstva k poddanstvíN v po. 1. století už v =echách ne'á'e té'ě žádného knížecího sedlákaa 'á'e ednotnou vrstvu stedověk7ch poddan7ch LX to zapíčinila ). kate#orie iž z'íněn7ch t!p9 pechoduLX naz7vá se hospites –hostéN osob!, které nesídlí na své zděděné p9dě po otci, ale usazuí se na iné p9dě, nakterou už ne'aí vlastnické právo LX na svědo'í to 'á vnitní ?potaž'o vně<íA kolonizace

- od polovin! 11. století dochází v Hvropě k obrovské populační eEplozi, na kterou navázal! vln! kolonizaceNv sídelních ko'orách žilo //-J/ tis. ob!vatel ?5 ob!v. na 1 k' 4A – do 1).31J. století se počet zpětinásobil LX problé', co s tí' ob!vatelstve'

- od 14. st. – vnitní kolonizaceN pak na poč. 1. století na ní navazue velká vně<í ko2onizace – ob!vatelstvodoposud žilo skutečně ve vel'i dobré Mrodné oblasti LX n!ní sou nuceni se posunout do 'éně kvalitníchMze'í ?počasí., del<í dobu sníh, nad'oská v7<ka, celková, a celkové situování nov7ch 'íst e hor<í `AN posouvali se zhruba do oblasti ve v7<ce //-J// '. n. '. ?ve#etační období e zde krat<íA

- kolonizuící se rekrutovali z p9vodního ob!vatelstva, z pravidla se ednalo o 'lad<í s!n! knížecích sedlák9Nten star<í dostal #runt a na p9vodní' Mze'í z9stal ?v 'lad<í' období, někd! v 1(. století, dostával z pravidla#runt naopak ten ne'lad<í s!nAN 'lad7 se usazue na p9dě, která iž není eho ?tudíž i nedědičnáA, evrchnostenská a usazuí se ako hospitesN soudní pravo'oci sou též v rukou vrchnosti

- ne'luví'e zde o nevolnictví ?nevolnictví b!lo en edno a vztahovalo se k pobělohorské'u obdobíAN ter'índruhé nevolnictví e <patn7 ter'ín

- nutno íci, že poddan7 b!l člověk, kter7 držel p9du, z níž odváděl určitou rentuN b!l zároveR podízenvrchnosti z hlediska soudní pravo'ociN zhruba ve 1). století – tzv. slib člověčenství ?poddan7 si potese rukous pedstavitele' vrchnostiA – zavazue se svou věrností a v7po'ocí

- držení p9d! podléhalo určité'u právní'u reži'uN d9ležitou roli hrae lokátor, kter7 uzavírá s'louvus investore'N lokátor de na p9du, kde se 'á začít stavět, ta' v<e roz'ěilN pozval ta' osadník!, kter7 zdezačali pracovat na v!budováníN s'louva 'ezi ni'i se realizovala bu: českého neDo něeckého práva 

- české právo e star<í záležitostN de o právo držení p9d!, které e spoeno s vnitní

kolonizací ?eEistue asi en pět listin, kde e české právo doloženoA1A vnitní kolonizace4A dědičné držení usedlostiA nestabilita povinnosti a dávek ?časté zv!<ování feudální rent!A

- něecké právo – neboli e'f!teuseN uplatRue se od poč. 1. stoletíN spoeno s vně<í kolonizací ?t7ká se pohraničních oblastí ?osídlení oblastí nad J// ' – 'éně píhodnéN p9d! ka'enité či písečnéAN píchodně'eckého etnika ?vnitní ob!vatelstvo se podílí 'ini'álně, ně'ecké pevládáAN piná<í si do isté 'ír!ně'ecké právo, některé své zv!klosti ?ně'ecké právo p9vodně v!cházelo z práva franckého, k ná' se dostalo pes Bí<eRA LX ter'ín ně'ecké právo e teba brát s rezervouN pra'ene' ná' sou tzv. e'f!teutické listin!

1A dědičnost p9d! ?v 'užské liniiA – v pípadě, že poto'ek ze'el, uplatRovala se tzv. odM'rO

6

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 7/67

4A dědičné držení usedlostiA stabilně určené dávk! a povinnosti ?tzv. věčné či železné plat! či činžeA

- než s'e si p9du zakoupili, 'useli s'e složit tzv. zákupní su'u ?arra, arhaAN platila se na začátek 3také nasplátk!A

Povinnosti poddaných

- dávk! už neb!l! placen! státu nebo knížeti, ale své vrchnosti1A  peěží reta ?nespoovat s daní z 'íruAN de o stále činži v!plácené vrchnosti4A aturálí dávky ?uznávací a skutečnéAN odvádění L tzv. reluice ?zpravidla edna slepice, seleAA robotí poviost  – r9znorodé činnosti ?nahánění pi lovu, v7lov r!bník9, <pičkové ze'ědělské práceAN

v =echách 15-4) dn9 ročně ?v in7ch ze'ích tvrd<í robotní povinnostiA)A berě  – berna #eneralis ?obecná berně, asi / #ro<9 česk7chAN v!bírána ednou za časN berna specialis –

odváděli klá<ter! a pozděi královská 'ěstaJA církeví poviosti – pod7'né ?1 #ro<AN farní desátek ?círk. pedstavitel v!bíral 131/ ze v<ehoAN pozděi  poddansk7 desátek ?poddan7 v!bíral 131/ v!'letého obilíA

- nap. ;oličské panství – čí' více od centra, tí' v!<<í dávk!- ada badatel9 se pokou<ela spočítat, kolik ted! vlastně 'ohl v pr9'ěru stedověk7 člověk odvádět dávekN

 poh!bue se to okolo edné polovin! svého v7dělu- ran7 stedověk plot kole' vesnice – '!stick7 prvek ?odchází'e-li do oblasti, která nebezpečnáA- vrcholně stedověká krina +rahanovská v!sočina na Boravě, kde archeolo# Hrvín =ern7 zkou'al krainu,

 elikož e zde polopropustné pískovcové podloží, tak tato b7valá kraina zcela zanikla- =ern7 'apue ednotlivé plužin!, ko'unikace a naz7vá e skanzen! sídleních fore'- =ernokostelecko zkou'á archeolo# "láp<tě ?podobná kraina ako na BoravěA

Počátky 82echtického stavu v Lechách- 'luvili s'e o to', že v neraně<ích česk7ch děinách, b!la ak7'si zárodke' <lechtického stavu knížecí

velkodružinaN už za %etislava K. se 'echanis'us zabezpečení státní 'oci začal v!víet trochu inak, tzn. žedružina pestala fun#ovat v to' p9vodní' slova s'!slu a vrstva urozen7ch se začíná profilovat z r9zn7chzdro9

- pedev<í' sou to poz9statk! těch tradičních kruh9 fun#uící, de'e to', už v rá'ci knížecí družin!N ta'hovoí'e o tzv. p9vodních k'enov7ch rodech, tzv. milites primi ordines, z nichž se rekrutuí poto' některé<lechtické rod!

- vel'i podstatná část vrstv! for'uící se <lecht!, pochází ze sfér p9vodně služebn7ch, tzn. 'ohli to b7t Mspě<nísprávci dvorc9, Medníci na r9zn7ch postech knížecí správ!, kteí se osvědčili a vstupuí tak do nev!<<í – tzv.milites sekundi ordines

- po cel7 ran7 stedověk, o ně'ž hovoí'e, tito lidé pedev<í' závisl7 na v9li a 'oci knížeteN sice t!to 'ilitesdrželi poze'kov7 'aetek, ale sice z v9le knížete, nikoli dědičně LX ne'ohli se opít o poze'kov7 rodov7'aetekN b!l! od'ěRováni bu: v7zna'n7'i Mad! nebo něak7'i 'ovit7'i věc'i, ako b!l! zbraně, <perk!,koně atd. LX eich 'aetkové postavení záviselo na eich schopnostech, tzn. do aké 'ír! se dokázali dostatco neblíže knížecí'u dvoru ?čili ak se dokázal u dvora prosaditA

- k velké z'ěně dochází až na konci 14. století – (tatuta )onráda $ty 11<NO  – uzákoněna dědičnost<lechtick7ch lén – tí' e odzvoněno té staré družinné <lechtě a začíná vznikat <lechta nového t!pu, <lechta ako

taková

- v době, než vznikl ze'sk7 soud, než vznikl ze'sk7 sně', tak ko'unikace fun#ovala v tzv. ko2okvi9ch – t. akási v<eobecná setkání, sně'!N zná e už "os'as a odvozue e od p9vodních sně'9 star7ch =ech9, kteí sescházeli na pahorku Tiži a volili knížete a. záležitosti

- kolokvia – eich svolávání a eich režie, b!la plně v rukou knížeteN z narativních pra'en9 e patrné, že knížesvolával kolokvia vět<inou tak tikrát, čt!ikrát do rokaN konání b!lo vázané nap. na velké církevní svátk!?svátek sv. 6íta – červenN nebo na 6áclavaAN b!la spoena s hostinou a panovník na nich ozna'oval svád9ležitá rozhodnutí, tzn. teba sRatk! knížecích dcer, voenská taženíN konali se tu v7zna'né soud! ?en t!vel'i d9ležité s celonárodní pozornostíA

7

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 8/67

'2iv christianizace na 3orován9 českého státu

  ;o rozpadu 6elké Borav! nastává for'ativní proces ranného českého státu. 8talo se tak proto, že v7chodní politické těži<tě se pesouvá na západ a také z d9vodu, že část Betoděov7ch žák9 odchází do =ech. Pel7for'ativní proces ranně stedověkého českého státu 'á do isté 'ír! povahu <erosvitu děin. Sasné ov<e' e, žeto b!l hlavně duchovní vliv a <íení kesOanství, které se zasloužilo o v!tváení starého českého státu."esOanství sehrálo roli inte#rační. *eedná se iž o kesOanství v7chodního obadu, ale o kesOanství západní. 6

duchu nové orientace do<lo ke z'ěně, což dokládaí některé s!'bol!.

  ;9sobení %oivoe a kněžn! 0ud'il! e iž historick! doložené. %oivo se uí'á vlád! na léta 554 – 52J.@aí'avost e v to', že v r. 5(/ b!li oba poktěni na dvoe Betoděově, ale do =ech pi<li iž s orientací západní. *ení pesně doloženo kd! a proč do<lo k eich duchovní reorientaci. 0ud'ila e vedle sv. 6áclava v na<ichnárodních děinách považována za ednoho ze dvou rozhoduících reprezentant9 prozápadního kesOanství. Fato eí orientace b!la dokonce v r. 241 ednou z píčin eího zabití, kterého se dopustila eí snacha +raho'íra?'anželka 6ratislavaA. ;rostednictví' %oivoe a 0ibu<e zde nastává zevn7 duchovní for'ativní vliv nautváení českého státu v duchu západního kesOanství. %oivoovi s!nové, neprve 8p!tihněv a pozděi 6ratislav, pokračovali v otcově duchu.

6ratislav9v s!n 6áclav reprezentue novou epochu ve v7voi starého českého státu.

  6áclav 241 – 242 nebo 2J nastoupil na tr9n vel'i 'lad7 ?narodil se v r. 2/ nebo 2/(A. 8voi vládu chápe ako stedoevropsk7 ranně stedověk7 teokrat. >lavní náplní eho činnosti e christianizace česk7ch ze'í.;ekonává pohanské zv!k!. +o české společnosti a vědo'í zavádí víru v evan#eliu'N v =echách se uí'á a neses sebou vznik nového poádku, kázně a oddané vír! v %oha. F!to christianizační hodnot! zap9sobí na následnéustavení a v!ztužení českého státu, kter7 začíná vzkvétat a rozvíet se. 6áclavovo budování ?zakládání vinic,oprava cest, ...A v!chází z christianizačního i'pulsu. ;roblé'e' 6áclavov7' z9stává eho vztah k sousední'ranně stedověk7' ně'eck7' stát9'. vodní vliv Qezna a %avorska b!l za'ěněn za vliv saský - prvotní'světce' b!l sv. H'eran ?ezensk7A, ale pí<tí katedrála nese název sv. 6íta ?patron 8as9A. @a dob! 6áclavov!ted! do<lo k reorientaci 'ezi ednotliv7'i ně'eck7'i duchovní'i vliv! a oblast'i.

  6a "indřicha . Ptáčn9ka 212 – 2 nastává ze stran! 8as9 'ocensk7 nástup ve stední Hvropě. Fenv!vrcholil založení' $tonské ř98e, pí<tí 8vaté í<e í'ské. +o tohoto Mtvaru se ze'ě začal! zapoovat i českéze'ě. Iočně s'e odváděli J// hiven stíbra a 14/ vol9, ale neztratili s'e svoi sa'ostatnost.

  6 česk7ch ze'ích se v!tvoila nacionálně orientovaná linie v čele s %oleslave'. Fito lidé 45.2. 242 nebo 2Jsv. 6áclava zabili na prahu staroboleslavského chrá'u a uali se zde vlád!. 6áclav začal b7t brz! opěvován,le#endizován. *eprve e prohlá<en za světce, pozděi si z ně =e<i v!tvoí patrona české ze'ě. ^le r9zné dob!se ke sv. 6áclavovi stavěl! r9zně – nacisté eho kult zneužili, ko'unisté po<lapali. 6 dne<ní době se den ehovražd! slaví ako státní svátek 

.Počátky českého státu do po2oviny 11. sto2et9O

 první z'ínk! doložen! v pra'enech "arlovské í<eprvn9 z9nka o Le89ch – 5/J,5/ – souvisí s voensk7'i stet!, po porážce ^var9 se "arel 6elik7 dot7kána<eho Mze'í L na hradě "anbur# franská voska obklíčila českou posádku ?"anbur# – pesně se neví, kde b!l,

'ožná "anina na "okoínskuA – v souvislosti se zprávou o dob!tí "anbur#u se obevue, že b!l zabit 0ech ?nevíse pesně, kdo to b!lA5)J – 1). česk7ch knížat se sv7'i družina'i se dostavio na dv9r 0udvíka *ě'ce ?QeznoA, piali kest –Fu2dské aná2y – bezprostedně po roce 5)J do<lo k dal<í' voensk7' <arvátká', =e<i zaneveli na kesOanství?pietí kestu 'ělo urovnat vztah!, to se nepovedloA

  - 1). knížat G =ech! neb!l! ednotné, b!lo tu pes 1/ k'en9, v eichž čele stála sa'ostatnáknížata E Fe<tík b!l proti, b!la to pouze fikce ?neb!lo tu tolik knížatA, doložil v7vo těchto názor9, začínalod 6áclava 6ladivoe Fo'ka ?psal o to', že =ech! b!l! rozdrobené, od ně teorii k'en9 pialo hodněhistorik9A, $ollova <kolaN Fe<tík udělal anal7zu, pak v!stoupil s názore', že kro'ě z'ínk! o knížatechne'á'e o eEistenci k'en9 žádné d9kaz! – b!l! pouze osad! v Mrodn7ch nížinách ?kole' ekA, částečně

8

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 9/67

izolované, v čele ak7si správce G b!li relativně sa'ostatní, ale k'en =ech9 b!l vžd! ednotn7  - k'en! +oudleb!, =echové, 0učané, >bané, 8edličané, 0e'uzi, +ěčané, 0ito'ěice,;<ované, Pharváti, @ličané G v<ichni b!li =e<i, není 'ožné, ab! se postupně sednocovalo více ak 1/k'en9, které b! ne'ěl! společné základ!

5(4 – Fu2dské aná2y + zpráv! o pot!čkách 0udvíka *ě'ce a velko'oravského knížete, z'ínka o pěti česk7chknížatech ?b!li zahnáni na MtěkA – eden z nich $orive ?%oivoA G na konci 2. století eEistovalo už en J k'en9?Ldoklad pro t!, co věili k'en9'A E ti co k'en9' nevěí – ti nesilně<í postupně zvět<ovali sv9 vliv

?voensk!, sRatk!A G "os'as – Sak si =echové pod'anili 0učan! ?0ucká válkaA – archeolo# @deněk 6áRazkou'al hradi<tě 6lastislav, sted k'ene 'ěl b7t 'ezi Tátce' a 0oun! ?louka – 0učanéA− konec 2. století – v =eské kotlině, poMspě<né' ovládání ;e'!slovci, vznikla dvě centra – ;e'!slovci ?8t. =ech!A a 8lavníkovci ? 6 =ech!A− v období 'oravského knížete 8vatopluka patrně česká knížata vstoupila do určitého svazku s velko'oravsk7'i knížat! – kontakt! lze doložit zpráva'i zfransk7ch doku'ent9 ?Wuldské anál!A – sRatková politika – 8vatopluk a 8vatožízn ?dcera %oivoeA− 554 – 55) – 8vatopluk táhl pes české Mze'í,nesetkal se s žádn7' odpore' G 'ěli dobr7 vztahN v této době ze'ě %oivo pial kest z rukouBetoděov7ch ?e z'iRován až v "os'ově kronice, v le#endě o sv. 6áclavovi b!li poktěni pedci 6ácla'a –žádné 'énoN až "ristiánova le#enda popisue %oivo9v kest na 6B G dlouho b!la považována za podvrh,nikde inde se o to' nepsaloN kole' eho ktu e spousta názor9, které nesou ednotné− z pozdě<ích pra'en9 – vzpoura proti

%oivoovi, v čele 8tro'írN %oivo uprchl a vrátil se se 8vatoplukov7' voske', znovu ovládl Mze'íN ponávratu na pahorku Tiži v!stavěl kesOansk7 kostel, b!lo to 'ísto v!prahlé G asi proto se vžilo 'éno ;raha

  - kostel ;ann! Barie – první kostel na Mze'í pražského hradi<tě, %oivo dal naevo, že se pechází od pohanství ke kesOanství a zároveR k edno'u knížeti, vzniká ;ražsk7 hrad

- ve stené době vznikl i 6!<ehrad ?na koci 2. stoletíA− %oivo i eho rodina se opírali o centra – 0ev7>radec, %udeč, rodící se 6!<ehrad, ;ražsk7 hrad – z těchto hradisek ovládali ádro =eské kotlin!− %ořivoj ?'anželka 0ud'ilaA – intenzivně seobevue v pra'enech v letech 555 – 552N kontakt se 8vatopluke', poté co 8vatopluk ze'el patrně do<lo kodklonu− roku 52J česká knížata zavítala do Qezna azde se podrobila ^rnulfovi %avorské'u, v této zprávě sou dvě 'éna – 8p!tihněv a 6itizla ?to '9že b7t bu:

zko'olenina 6ratislava, někteí se do'nívaí že to '9že b7t 6ítězslav 8lavníkovec, nebo 0učan – archeolo#8lá'a tvrdí, že 0učané 'ěli vel'i v!spělá hradiska, a tak oni ediní 'ohli stát vedle 8p!tihněvaA− (pytihněv b!l pohben ?i se svou ženou – pocházela asi z 6BA v kostele ;. Barie, kter7 postavil eho otec− nastoupil 'ratis2av . ?s!n 8p!tihněvaA,intenzivně dokládán 21J – 241, dob! kd! vládl b!la proble'atická – roku 212 se do čela dostává saská d!nastie – Sindich K. ;táčník ?0udolfin#ovéA, 8asové totiž porazili %avor! – problé', protože =e<i v té době b!liorientováni na %avor!

  - vnitní vztah! se stabilizoval!, 6ratislav se oženil s +raho'írou, poté co pedčasně ze'el, ualase +raho'íra re#entské vlád! ?zastupování do dob!, kd! se právoplatn7 kníže '9že u'out vlád!A  - v té době částečná christianizace – vět<ina ob!vatelstva ale z9stávala u pohanství, i +raho'íra Gspor! s 0ud'ilou, +raho'íra i nechala zavraždit ?FetínA G část družiník9 0ud'il! se vzepela a kole' roku241 b!l na knížecí stolec dosazen 6áclav ?za po'oci ̂ rnulfaA

− 'ác2av +  osoba zkreslená le#enda'i, ze'ě prosazoval politiku na základě které b! se stal edin7' vládce', vládl v duchu kesOanství – za velké sláv! pevezl ostatk! 0ud'il! do ;rah!

  - do'luva s Sindiche' K. ;táčníke' – 6áclav nechal stranou bavorské vévod!, ab! zachoval 'ír,zavázal se platit tribut G často tak v!kládána nespokoenost %oleslava E %oleslav b!l i se svou družinounapoen na bavorskou politiku G nevraživost, 242 nebo 2J, 45. záí b!l 6áclav zavražděn ?spí<e 2J – vroce 242 b! ;táčník eho s'rt nenechal bez odezv!, 2J už ;táčník u'íralA

  - kult Václava – stal se záhy patronem dynastie Přemyslovců, vznikají  legendy o jeho životě 

(60. léta 10. století ) – existuje 12 středověk ých legend – důležité prameny k počátku česk ého státu

9

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 10/67

po smrti využí ván jako patron pro zří zení  biskupství , prohlášení  za svatého byla v 10. století  záležitost

biskupů (papež až od 12. století ), neví  se jasně, kdy se stal světcem - legendy měly být svědectví m,

aby mohl být kanonizován (prohlášen za svatého

  - Břetislav I. nechal postavit baziliku zasvěcenou sv. Václavovi (první  zasvěcení ) – pok ání , když se

vrátil z Polska

Vratislav I. - Kodex vyšehradsk ý (korunovační ) – Václav je znázorněn jako trůní cí  kníže (věčný kníže

Čechů), pozemsk ým knížatům jen dočasně propů jčuje svou moc; svatováclavsk é kopí  – symbol vlády  - den vraždy – vždy se na panovnick ém dvoře konala velk á hostina, od 12.,

13. století  přibývalo zasvěcení , symbolika se přenesla i do pečetí  česk ého království , i na pečeti

zemsk ého soudu (60. léta 13. století )  - Karel IV. - když zakládal univerzitu – Václav uváděn jako ochránce;

Svatováclavsk á koruna; řadu svých založení  spojoval se jménem Václava

  - husitsk é války – proměna kultu – rozštěpení , pří vrženci Husa ho chápali

 jako ,,správného k řesť ana”, naproti současným vládcům; chorály – obracejí  se k němu, když jim je

těžko

  - kaple sv. Václava na Pražsk ém hradě – nechal ji vymalovat Vladislav

Jagelonsk ý  - spojení  s jezuity – ještě před Bí lou horou, potřebovali se sží t s domácí mprostředí m (2. polovina 16. století ); divadelní  hry o jeho smrti; v tomto duchu prosazován i po Bí lé 

hoře – společně s Janem Nepomuck ým

  - baroko – velk ý rozmach v malířství ; oficiální  svatořečení  r 1670 – papežem

potvrzeno 1729, zapsán do ří msk ého kalendáře  - Jan Jiří  Bendl (1680) – socha na koňsk ém trhu, dnes na Vyšehradě  - na popud K. H. Borovsk ého koňsk ý trh přejmenován na Václavsk é náměstí   - 2. pol. 19. století  – blaničtí  rytíři a on v jejich čele

  - vznik samostatného státu – T. G. Masaryk – chtěl propojit česk é tradice; 1929 se

slavilo 1000 let od smrti, naplánovány oslavy, jeden pluk armády pojmenován po Václavovi

  - 2. světová válka – temné mí sto, postava spojována s Němci – Václav uznával jejich nadvládu, svatováclavsk á orlice pro přisluhovače Němců, kolaboranty

  - 1968 u sochy centrum demonstrací , 1989− %o2es2av . ?krutnýO +  ?2J – 2(4A, "os'aso ně' pí<e, že b!l krut7N po s'rti 6áclava se dostal do spor9 s Utou K. ?2 usedl na tr9n po ;táčníkoviA – válka,která se táhla asi 1) let, tahanice v hraničních oblastech, kole' roku 2J/ Uta K. už nechtěl prodlužovat stet!, pitáhl do =ech, %oleslav b!l obležen ?Tatec nebo Bladá %oleslavA – donucen k dohodě, pravděpodobně b!l!obnoven! platb!, spor! urovnán!

  - %oleslav nastolue v7bonou politiku, kterou orientue 6 s'ěre' – dne<ní "rakov, k hranicí' "!evské Iusi  - 2JJ se podílí se svoí družinou na porážce Ba:ar9 na ece 0echuN pevněi se k=echá' pipoue Boravan ?spadalo ta' i ;ovážíA

  - družin! obklopoval! královsk7 rod, b!lo e poteba uživit – poteboval vět<í Mze'í G%oleslavská í<e – t!pickou vlastností e v7boná, koistnická politika- velkodružina obížděla Mze'í, urovnávali spor!, kontrolovali obchodní stezk!N asi

(// boovník9, z toho (/ b!lo nev7<e postaven7ch – stáli v čele 'en<ích oddíl9 ?vel'ožovéA, družina serozr9stala, 'ěla v!<<í nárok! G krize  - snaha osa'ostatnit Mze'í z církevního hlediska – spadali do Qezenské diecéze?v'ě<ovali se do vnitní politik! %oleslavaA – %oleslav se snažil o založení biskupství, v!užil i dceru 6ladu –  podnikla prosebnou cestu do Qí'a, pivedla první eholnice benedikt7nského áduN v rá'ci cest! se vel'iintenzivně ednalo o biskupství – biskup olf#an# ?ezensk7A s biskupství' souhlasil

− %o2es2av . PoDoJnýO – ?2(4 – 222A –založení biskupství 'ezi lét! 2( – 2(, pražské biskupství b!lo začleněno do arcibiskupství 'ohučskéhoN

1

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 11/67

 pražsk7 biskup +ět'arN G nev7zna'ně<í událost z děin 1/. století  - likvidace 8lavníkovc9 – na 6 =ech 'aetkov7 ko'pleE, někteí e pokládaí zasprávce Mze'í, někteí za poz9statek k'en9N 8lavníkovci začali navazovat intenzivní vztah! s'ěre' do8aska – ze'ě proto vznikl! neshod! s ;e'!slovci _ 6otěch – 8lavníkovce akob! v!zdvihl, v prostedícísaského dvora, ada cest do Qí'a, na polské' i uherské' knížecí' dvoe, ze'el 'učednickou s'rtíN ako biskup 'ěl právo ražb! – to ze'ě penesl na rod, ražba akob! d9kaz toho, že 8lavníkovci 'ěli stené postavení ako ;e'!slovci

- 8lavníkovci b!li trne' v oku ze'éna někter7' částe'%oleslavovi družin! – v!vraždění ze'ě záležitost družinické 'st!, v!užili toho, že %oleslav b!l po 'rtvicia neb!l schopen rozhodovat  - pežil 8oběslav – v7razně se orientoval na ;olsko, pob7val u dvora  - libická vražda b!la proeve' spor9 ve velkodružině, už ne'ohli tolik pronikat do in7choblastí, neb!lo ka' roz<iovat 'oc, neb!l! peníze na od'ěn! pro družiník! G na 6!<ehradě začala fun#ovat'incovna, denár! pro družiník! ?kv9li udržení 'ociA  - %oleslav se oženil s H'ou ?v píbuzensk7ch vztazích s Uttn!A – zapoue se do eich politik!,družina se Mčastní taženíN i pesto %oleslav KK. 8ituaci nezvládl G česk7 stát se kole' roku 1/// dostal dovelké vleklé krize

− krize souvisí s rozpade' %oleslavské í<e, shledání' nov7ch 'ožností ak stát zvládnout, Utta KKK. b!l korunován na císae – snaží se obnovit císaství,centralizace 'ociN krize státní – spor! s ;olske', Utta KKK. to'u pihlížel a ve sv9 prospěch do spor9 zasahovalN

d!nastická krize Gspor! 'ezi %o2es2ave . &y8avýO – ?222 – 1//A a nevlastní'i bratr! "aro9re a $2dřiche

− %o2es2av . b!l s!ne' %oleslava KK. z prvního 'anželství, Saro'ír a Uldich pravděpodobně s!nové H'! G intenzivní nenávist

  - 'ěl spor! i v in7ch sférách – biskup Fe#ak – alkoholik, někd! neb!l schopn7 ani odsloužit'<i, %oleslav ho v!háněl, Fe#ak se uch!loval k 'í<ensk7' 'arkrabat9', ti se v'ě<ovali %oleslavovi do politik!, a tak hledá oporu – 6r<ovci, bránili ho i ped bratr! – ti se uch7lili pod ochranu Sindicha KK. - 1//4 po s'rti Utt! KKK. se dostal na knížecí stolec, b!l protivníke' Hkkarda Bí<enského G boe na české' Mze'í,%oleslav spoléhal na Hkkarda, ten b!l zabit a tak %oleslav hledal nového ochránce

- %oleslav zaat, na knížecí stolec zvolen '2adivoj – Mdaně alkoholik, necel7 rok, pak se upil, pesně se neví kdo b!l – zda b!l dosazen %oleslave' Phrabr7', nebo b!l ;e'!slovce'N požádal o udělení=ech v léno z rukou Sindicha KK., tohoto udělení se 'u dostalo za slib, že nástupce' bude kníže Saro'ír ?b!l

u něA – zaistil nástupnictví ;e'!slovc9', kteí b!li pod eho vlive'N"aro9r se snažil vládnout, utekl kd!ž b!l %oleslav KKK. propu<těn – %oleslava KKK. odstranil %oleslav Phrabr7%o2es2av !hraDrý ?1// – 1//)A chtěl pevně pipoit =ech! k ;olsku, poru<il rovnováhu ve stední Hvropě?'ělo to tu fun#ovat tak, ab! se tu nev!tvoil něak7 siln7 subekt – kontrola ze stran! í<eA – kd!ž ovládl =ech!,dostal se do konfliktu s í<í ?voska Sindicha KK.A - boe, trval! až do roku 1/151//) Sindich KK. táhne do =ech, %oleslav se snaží háit – tvrdě z'asakrována posádka v TatciN %oleslav ;rahuopustil a odtáhl zpět do ;olskaSindiche' KK. %!l na knížecí stolec dosazen "aro9r, pial =ech! v léno, 'ěl podporovat protipolskou politiku bo 'ezi družinou "aro9ra a $2dřicha, 1/14 Saro'ír svržen $2dřich ?1/14 – 1/A – z9častnil se sezdu vBersebur#u, =ech! 'u b!l! udělen! v léno ?Sindiche' KK.A, držel pevně vládu ve sv7ch rukou,1/12 dob!l Boravu ?E %ol. Phrabré'uA – od té dob! e Borava chápána ako součást státu, strate#ická, dal i dospráv! s!novi %etislavovi K.v!užil problé'9 na polské' knížecí' dvoe ?Bně<ek K. b!l v!hnán a uch7lil se k ně'uA – začal kontrolovat i

 polské Mze'í G poru<ue rovnováhu, 1/ táhne í<sk7 "onrád do =ech, Uldicha v!hání G %řetis2av uháilBoravu, =ech! do správ! "aro9rovi$2dřich se v roce 1/) vrátil, zaal Saro'íra, oslepil ho a uvěznil, %etislav ped otce' utekl – bál se, protože ses "onráde' dohodlN po s'rti Uldicha se vlád! vzdal "aro9r ?'ěl na to právo po bratroviA ve prospěch%řetis2ava . ?1/J – 1/JJA – souvisí s ní' konec první krize českého státu, dává státu Mplně novou podobu –začiná fun#ovat na principu hradské or#anizace− %řetis2av . A ako správce Borav! v!budovalknížecí sídlo v Ulo'ouci, souvisí s ní' v!budování hradské soustav! – vzor pro v!budování soustav! v=echách

  - dík! nele#iti'ní'u p9vodu 'ěl problé'! s uznání', 1// se oženil s Sitkou, kterou unesl z

1

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 12/67

klá<tera ?chtěl si v!lep<it reputaci, eho 'atka %ožena selského p9voduA – 'ěli pět s!n9  - eEpanzivní politika – dostatečn7 píe' pro družin!, záe' o roz<íení vlivu se obrátil na ;olsko  - 1/2 podnil velkou voenskou v7pravu do ;olska, kde obsadil "rakov, >nězdno – v7pravakoistnická, snaha zabezpečit kesOanství, na v7pravě i biskup VebíN v!drancovali >nězdno – centru'arcibiskupství, 6otěchov! ostatk! nesen! zpět do =ech, ;oláci tvrdí, že neb!l! 6otěchov!  - %etislavov! dekret! – zazna'enal e "os'as, obsahe' e 'anželské a trestní právo, církevní pravo'oci, v!dal e v >nězdně nad hrobe' 6otěcha – christianizace <la vel'i pozvolna

  - reakce na v7pravu b!la vel'i ne#ativní – ze stran! církve a císae – "indřich . roku 1/)/uskutečnil voenskou v7pravu do =ech – háit zá'! ;olák9 ?rovnováhaA, vosko picházelo do =ech ze dvous'ěr9 – pes Phlu'ec ?'í<ensk7 'arkrabě Hkkard – dostal se do voska dík! zraděA, pes Vu'avu ?v čeleSindich KKK.A, eho voska b!la u +o'ažlic poražena, na ae 1/)1 Mspě<ně pronikl do centra =ech, oblehl;ražsk7 hradN Sindich ale %etislava nezlikvidoval, chtěl ho 'ít za spoence, ponechal 'u i Mze'í v ;olsku auloupené ostatk! – %etislava i eho nástupce se zavázal, 1/)1 %erislav v Qezně 'usel složit lení slib – bos7,v rou<e kaícníka G 'ělo to de'onstrovat závislost =ech na í<i, ztotožnil se s politikou Sindicha KKK., stal se eho spoence', české oddíl! sou součástí v7prav císae ?E Zhrá'A

− Sindich KKK. se stal urovnatele' česko – polského konfliktu, 1/J) sednán s'ír ?%etislav E "azi'írA – "azi'ír 'ěl platit tribut za Mze'í, která %etislavovládl – 8lezsko

  - leden 1/JJ v Phrudi'i u'írá – eho s'rtí končí vzestupná éra – 'ěl pět s!n9, eich p9sobnost sesnažil něak e<it – v!dává zákon, nástupce' po ze'elé' knížeti se 'á stát nestar<í 'už ?poto'ekA rodu

?sekundo'editura A, 'useli b7t potvrzeni shro'áždění', platilo až do 14. století+u<an Fe<tík – ;očátk! ;e'!slovc9  - "est česk7ch knížat

Q.?pevRován9 a vývoj českého státu od po2oviny 11. sto2et9 do konce 1;. sto2et9  %řetis2av + lení slib ?vztah =ech!, í<eA, prosazení hradské soustav!, dekreta – v!'ezila budoucí vztah 'ezistáte' a í<íhranice v té době b!la vel'i pro'něnlivá, ale po'ěrně fiEovaná na pírodní Mtvar! – k =echá' nepatilo <̂skoa Phebsko ?získal ho až ;e'!sl Utakar KK.A, do konce 14. století patilo k =echá' 6itoransko, vel'i pro'něnlivá b!la 8 hranice – od počátku 14. století se posouvá k oblasti Titavska, nepatil! ta' v7běžk!Vluknovsk7 a Wr7dlantsk7

vět<ina Mze'í b!la porostlá pralese', až do 14. století osídlení hlavně v oblasti kole' ek, odtud se roz<iovalido v!<<ích polohN sídelní ko'or! – ostr9vk! osídlení v pralese ?shluk osad, které ne'usel! b7t v těsné'sousedstvíA, pozděi se pipoovala i církevní správa, žili v uzavené' s!sté'u – cest! pes les b!l! nebezpečné,'useli neustále pracovat na poli ?na del<í dobu se ne'ohli vzdálitA, to, co potebovali si sa'i v!produkovali?autarkie – základní znak raně stedověké společnostiN pr9chodné prostednictví' ze'sk7ch stezek – v!t!čenétras!, které spooval! v7zna'ná centra, v!cházel! z centra k hranici ?8aská – z ;rah! na 8lan7, na %rnoFrstenická, @latá, *ori'berská,...A− v pr9běhu 14. století kolonizace – osidlovánív!<<ích poloh, podílela se na ní budoucí <lechta ?vel'ožovéA – Mezd – kolonizace probíhala v!tváení' obekt9,které b!lo 'ožné obet za eden den, kole' nové vesnice – 8vádovsk7 Mezd G v<e souvisí s v7zku'e'děin osídlení – píse'né pra'en! ?zakládací listin!, kupní s'louv!A topono'astika – po'ístní 'éna, Fe<tík teorieslužebních osad – v okolí hradsk7ch center b!l! zakládán!vesnice, které 'ěl! něaké povinnosti – názv! vesnic se opakuí – I!báe, "ob!lník! – 'éna podle toho, akou

v!konávali činnostN zasvěcení kostel9 – kd! ak7 světec b!l oblíben, v té době 'u b!l kostel zasvěcenN velkáváha kladena na h'otné pa'átk! – historická archeolo#ie, letecké sní'k! – profil! katastru, pracovi<těarcheolo#ického Mstavu v Bostěspolečnost – státní autarkie – uzaven7 s!sté' na ehož vrcholu stál kníže, v eho rukách b!l! ve<keré 'ocenské plán! ?soudní, zákonodárnéA, b!l i hlavní' vlastníke' ve<keré p9d!, k té 'ěl v7lučné právo ?re#áleA, vsouvislosti s tí' 'ěl i re#ál lesní – kontrola ve<kerého lovu, 'l7n!, pívoz!N 'ěl právo i na to, co b!lo pod ze'í – horní, 'incovní re#ál, kontroloval cest! – '7ta, claN re#ál z krče' ?obchodovalo se v nichAN postupně re#ál! postupue té', které chce podpoit, nebo které si chce zavázat

  - hradská centra ?opiu'A, hradsk7 okrsek ?provincieAN hradské centru' kontrolovalo Mze'í vokruhu / – J/ k', vět<inou se v!vinul! z dívě<ích hradisek ?@no'oA, poté se z nich v!vinula velká

1

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 13/67

královská centra – fce správní, kastelán 'ěl právo soudní, v!konávali i církevní správu, fce voenská –strate#ické bod!, v pípadě napadení se zde shro'aždovalo vosko a lidé se tad! 'ohli ukr7tN kasteláni – i pe'!slovská knížata, vel'i v7nosná záležitost, tetinov7 podílN panovník v pr9běhu roku obížděl ednotliváhradiska – družina tak spotebovávala zásob!  - eEistovala i síO knížecích dvorc9 – v krainách lesních ?"ivoklátsko, 0ev7 >radec, 0ibu<ín,%udečA – zde lovil, - v polních krainách – pro poteb! knížecího dvora produkovali obilí,žili zde i e'eslníci, látk! ?F7nec nad 0abe', Iadonice nad Uhí – v7zku', doložena i 'éna ob!vatelA

  - v družinách <lecht! se for'ue raně stedověká <lechta ?žili z dar9, koisti, závislost na knížetiA – bu: se drží v okolí knížete ?získávaí Mad!A, velká část se propadla do oblasti svobodn7ch lidí, kteí se postupně diferenciovaliN v okruhu knížete už<í vrstva privile#ovan7ch, která se z9žovala

− ;e'!slovci se v pr9běhu 11.314. stoletídostávaí do pozice, kd! v<e drží ve sv7ch rukouN shro'áždění 1 E do roka - kníže ukazue svou soudní 'oc ?e<íkauz!A, ozna'ue voenské v7prav!N svátk! – 6ít 4J. června, 6áclav 45. záí− 1152 kníže "onrád v!dal statuta, která propa#ovala dědičn7 nárok na p9du, kterou 'ěli prop9čenou – rozdělení společnosti na privile#ované a,,poddané - stav poddanství se v!víel postupně na základě dobrovolné s'louv!, sou vázáni ke sv7' pán9',vazb! v!áden! po'ocí tributu ?14 denár9N daR z 'íru – poplatek za ochranuA, daně for'ou naturálií – náez Lv!pásání knížecíhoN džbán! 'edu – naturální poplatek %oje o trKn

- pochopitelně v!chází'e z dob! %etislava K., ten položil základ intenzivního rozvoe pe'!slovského

rodu tí', že z eho 'anželství se zrodilo pět s!n9N po eho s'rti r. 1/JJ na č. tr9n nastoupil 8p!tihněvKK., kter7 na základě zku<eností svého otce dobe chápal, že se na knížecí' stolci neudrží in7'zp9sobe', než že se bude snažit upevnit své postavení 'i'o hranice česk7ch ze'í a proto se snažilzískat v7sadní postavení 'ezi ostatní'i ;e'!slovci a sv7'i bratr! tí', že ednak po'ěrně brutálně potlačoval aspirace sv7ch bratr9, ze'. těch 'oravsk7ch Mděln7ch knížat a hlavně už na počátku svévlád!, v 31/JJ, pial od císae =ech! v léno

- protože si sv7' postavení' ne'ohl b7t tak ist7, tak se snaží získat královsk7 titul, což se 'u v<ak nepodailo, proto se na konci J/. let obrací s žádostí o podporu k papežské korun!N vztah císa – papežv této době postupně dospíval ke konfliktu, kter7 se t7kal ko'petencí církevní a světské 'ociN papež po'ěrně v7razně zasahoval do světsk7ch záležitostí, tak 8p!tihněv získal právo za poplatek, kter7v!adoval určit7 vazalsk7 vztah nosit biskupskou 'itru, a to od papeže Bichala KK.N tzn. v dobáchurčit7ch slavností, pi zasedání kolokvií, církevních slavností, 'ohl užívat insi#nie, které píslu<el!

 biskup9' – to 'u dodávalo leskuN tak dával naevo to, že on, ako panovník, e v konfrontaci sezahraničí' – tí' se v!čleRue z pe'!slovské 'nožin! knížat- po s'rti 8. KK. nastupue na tr9n eho 'lad<í bratr 6ratislav ?KK.A – tě'ito dvě'a osobnost'i souvisí

snaha udělat z knížecího sídla v ;raze reprezentativní sídlo panovník9N ví'e, že v podze'í podkatedrálou sv. 6íta, e 'ožné prohlédnout si zb!tk! ro'ánské bazilik!. která b!la založena právě8p!tihněve' KK.N tato náročná stavba se protáhla až do dob! 6ratislava, nic'éně tato bazilika nese 'éno, v odborné literatue, 8p!tihněvova bazilikaN 6ratislav pokračoval ve snahách zv7<it lesk knížecího dvora pražského proto, ab! 'u b!l svěen královsk7 titulN bazilika 'ěla 4 kr!pt!, tzn. polozapu<těné prostor! pod v7chodní i západní apsidouN v té v7chodní b!l pohbíváni v7zn. církevníhodnostáiN v západní pe'!slovská knížataN kd!ž b!la dostavována katedrála sv. 6ítá, tak se na<lospousta artefakt9N dnes si v eEpozici '9že'e prohlédnout adu nap. zdoben7ch patek sloup9 – adoku'entuí to, že se ednalo o vel'i v7zna'nou ro'ánskou stavbu

- 6ratislav ted! v aktivitách pokračoval a protože 'ěl velké potíže se sv7' bratre' Saro'íre', kter7 se

stal pražsk7' biskupe', nic'éně 'ěl i po'ěrně v7razné snah! v'ě<ovat se do světské politik! aa'bice na knížecí stolec si rozhodně dělal také G nesvár! 'ezi bratr!N vzhlede' k to'u že ak 6ratislav, tak Saro'ír sídlili na ;ražské' hradě a vzhlede' k to'u, že 6ratislavovu kancelá ovládaliosob! církevní, spoené s pražskou kapitulou, tak ta' docházelo k v7razné'u v'ě<ováníN spor! popisue vel'i podrobně "os'ova kronika – 6ratislav se proto rozhodl v!budovat svou rezidenci indea sv7'i donační'i aktivita'i podpoil 6!<ehrad, kde založil kole#iální kapitolu, kde založil kostel?basilikuA sv. ;etra a ;avlaN z "os'ov! kronik! ví'e, že skutečně se v těchto sv7ch zakladatelsk7ch počinech snažil dávat naevo návaznost na v7zna'né evropské panovník! a pedch9dce, které patrněznalN nap. do základ9 bazilik! sv. ;etra a ;avla nosil na zádech v n9<i ka'en!, tak ako "arel 6elik7zakládal v Páchách základ! v7zna'ného kostela

1

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 14/67

- na 6!<ehradě zídil královskou kancelá, ka' odsunul ve<keré v!hotovování diplo'atick7ch listin a'ateriál9 proto, ab! odízl vliv pražského biskupa z fun#ování královské kanceláeN v souvislostis korunovací podpoil vznik ilu'inovan7ch rukopis9 ?kodeE9A, z nichž nev7zna'ně<í e "odeEv!<ehradsk7

- t! ilu'inované rukopis! nebo-li kodeE! nesou název podle toho, které v7zna'né církevní instituci evěnovánN takže "6 e nezdobně<í, nezná'ě<í, věnovan7 v!<ehradské kapitule, inak se 'u také íkákorunovační, elikož začíná slov! v den korunovace krále.

- ve stedověku b!lo po'ěrně běžné, že u píležitosti v7zna'n7ch události, ted! korunovace atd., právě panovníci ne<etili <tědrostí a činili r9zné donační akt!, proevovali tak vděčnost- eEistue e<tě celá ada píbuzn7ch kodeE9, které 6ratislav věnoval nap. kapitule svatovítské, tzn. tzv.

8vatovítsk7 kodeEN ti sou píbuzné protože e patrně v!hotovovala stená ilu'inátorská dílna- 6ratislav skutečně ne<eti <tědrostí, snažil se na 6!<ehradě v!budovat rezidenciN hovoí se první

královské rezidenci v =echáchN ídil se ta' vzor!, které b!l! hodné západní HvropěN kro'ě souborukodeE9 vznikl patrně, v souvislosti s korunovací, tzv. korunovační lustr, ve for'ě korun!,což b!la věc,která se obevovala i západní HvropěN ten ná< se nedochoval, ale ví'e o ně' z píse'n7ch pra'en9N inékorunovační lustr! sou zachované v Páchách, Ie'e<i a >ildeshei'u

- doba panování 6ratislava KK. souvisí s období' bo9 o investituru 'ezi Sindiche' K6. a Qehoe' 6KK.,což b!la slabá chvíle na vrcholné í<ské scéně, které v!užila ada stát9, v na<e' pípadě hovoí'e ostátě stedoevropsk7ch, které soupeení' 'ezi císaství' a papežství' v!užil! ve sv9 prospěch a k tě' patí také české ze'ě – vedle Zher, kde v tu dobu na uherské' tr9ně seděl král 0adislav, kter7 v!užil

í<sk7ch spor9 k to'u, že vel'i upevnil své postavení a začal eEpandovat na %alkán do oblastiPhorvatska, +al'ácie a eho nástupce "olo'an poto' v!tvoil personální unii Ba:ar9 a Phorvat9, atí' tak upevnil v7razně Zhersk7 stát

- sten7' v7voe' prochází i ;olsko, kde v době 6ratislava KK. na polské' tr9ně '9že'e spatit%oleslava 8'ělého, kter7 se zcela sten7' zp9sobe' snažil upevnit pozici ;olska v9či Qí<i, ale protože'ezi ;olske' a císae' panoval! tradičně nedobré vztah!, tak ;oláci stavěli na sv7ch vel'i těsn7chvztazích s #re#oriánsk7' Qí'e'N ve sporu o investituru ednoznačně podporovali papežskou stranuN%oleslav 8'ěl7 získal od papeže královskou korunu v roce 1/(

- 6ratislav KK. se v<ak pochopitelně pidává na stranu císae G 4 blok! ve stední Hvropě – ;olsko straní papežské straně a 6ratislav se pidává do tábora císaského a an#ažue se v to'to s'!slu i voensk!Nv roce 1/(J se české oddíl! podílel! na určit7ch voensk7ch zásazích v 8asku ve prospěch císae, což pochopitelně b!lo z pohledu 6ratislava KK. zi<tné, protože to b!lo za hu'n! a pro ně to zna'enalo, že

s tich7' souhlase' císae začal kontrolovat tzv. 67chodní 'arku, tzn. oblast obou 0užic a Bí<eRsko,sic na krátkou dobu, nic'éně v této chvíli ?v pol. 11. stoletíA to v!adue snahu ;e'!slovc9 – souvisíto s vládou 0uce'burk9 u nás, protože toto b!la první oblast, která pak za eich vlád! b!la pipoenaN0uce'burkové totiž navazovali na tradiční eEpanzivní s'ěr!, které tu b!l! patrné už za ;e'!slovc9 – 6ratislav za po'oc císaovi očekávala od'ěnu, které se 'u dostalo r. 1/5J v Bohuči, kde získal titulkrále českého a polskéhoN titul polského krále e nutné chápat ako for'ální a v!adue nárok na poplatk! ze slezsk7ch oblastí to opět souvisí s tí' pedcházeící' v7voe', kd! ;e'!slovci e<těovládali velkou část 8lezska, která b!la poto' pipoena k ;olsku, nic'éně for'ální vazb! tu stále b!l!

- vzestup 6. KK a eho Mspě<ná zahraniční politika, b!la brzděna do'ácí' v7voe', kd! se ze'. v té doběna sklonku vlád! 6. KK. se pe'!slovsk7 rod rozrostl po'ěrně v7zna'ně, protože už se ke slovu začalahlásit druhá #enerace té pětice %etislavov7ch s!n9 a tudíž centrální politiku pražskou ada zástupc9'oravsk7ch větví v7razně oslabovala – to e feno'én, kter7 e spoen s cel7' v7voe' 11. a 14. století,kd! ednotliv7 ;e'!slovci, kteí 'ěli potencionálně nárok usednout na knížecí stolec, si tak činili

nárok! na to, ab! se tak skutečně stalo – touha po vládnutí, ale zároveR b!li ve vleku sv7ch družinN tudížv =echách e<tě není tak Mplně zfor'ulovaná klasická <lechta, eEistue tu poád družinická <lechta, která e stále navě<ena na ednotlivé ;e'!slovce a na to', ak se družina bude 'ít, záleží na postavení eichhlavního ;e'!slovce

- velké tlak! zespoda na to, ak obsadit knížecí stolec v době, kd! 'oravská Mdělná knížata 'ěla <anci asnažila se protlačit dopedu a to vel'i intenzivně ovlivRovalo celé dění, proto e vel'i pochopitelnásnaha pražsk7ch knížat, která b!la u 'oci, něak7' zp9sobe' opít svoí autoritu o nap. královsk7 tituli o zahraniční uznání, ab! se něak7' zp9sobe' udrželi u 'ociN 6ratislav KK. vel'i intenzivně pociOovaltlak! z Borav!, 'usel navíc e<it spor! s biskupe' Saro'íre'N S. ovládal z církevního hlediska celé=ech! a to se 6ratislavovi nelíbilo, tak ako na eho konkurenci založil na Boravě biskupství

1

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 15/67

v Ulo'ouci k roku 1/ – ted! snaha o'ezit Saro'ír9v vliv, nic'éně kd!ž v roce 1/24 u'írá, tak serozhoel bo o tr9n

- po 6ratislavovi nastupue nakrátko eho bratra "onrádN b!l Mděln7' knížete' brněnsk7' a ze'el bezprostedně po to', co se ual tr9nuN a oba 'lad<í brati ?Saro'ír e už v té době po s'rti a ne'lad<íUta takéA, takže se ke slovu dostala 'lad<í #enerace – na tr9n se dostal %etislav KK., nestar<í ze s!n96ratislava KK.N %etislav vládl 5 let, snažil se upevnit své pozice tí', že složil lenní slib v Qí<i ?pialčeské ze'ě v léno – to už udělali eho pedch9dciA G proti to'u se postavila 'oravská Mdělná knížata,

která po celou dobu %etislavovi vlád!, se snažila prosadit a zpoch!bnit %etislavovo panování ?ak ví'e, nakonec dopadl <patněAN %. si b!l vědo' 'ožného ohrožení – a poru<il stae<insk7 zákon a e<tě ped tí', než ze'el, tak požádal o =ech! v léno pro svého bratra %oivoe – po cel7 ran7 stedověk v =echách ?ak íká Te'ličkaN doba knížecíA, b!la nepodstatně<í pro obsazení tr9nu do'ácí volba, tzn.,že ten česk7 kníže, kter7 v!el ?do Qezna nebo ina'A žádat o =ech! v léno, tak b!l pedtí' zvolen ado'ácí volb! b!la ako transparentní krok a dávala 'u správo něak7' zp9sobe' se ucházet o =ech!v léno na té í<ské p9dě

- %etislav KK. tí', že toto obe<el a e<tě pedtí' neb!l %oivo zvolen a e<tě pro ně chtěl =ech! v léno,tak vlastně tí' poru<il stae<insk7 zákon – tí' pilil do ohně – po eho s'rti b!l sice %oivo ?KK.Afor'álně zvolen, nic'éně 'or. Mdělná knížata po celé toto obd. zpoch!bRovala eho vládu, navíc do<loke stet9 'ezi družinou %etislava KK. a %oivoe – doba 14. století b!la plná velk7ch rozbro9Nolo'oučtí pe'!slovci kul! plán! kole' pražského dvora,N nakonec %oivo KK. b!l v!hnán z =ech avlád! se uí'á eden z olo'. pe'. 8vatopluk ?11/(-11/2A – zapoil se do í<ské politik!, podílel se na

taženích do Zher a do ;olska, b!l r. 11/2 zavražděnN %oivo KK. b!l zatí' ve v!hnanství a o slovo sehlásil 'lad<í bratr %oivoe 6ladislav a na tr9n si dělali nárok! i s!nové zavražděného 8vatopluka – situace b!la tak kritická, že se i rozhádaní ;e'!slovci dohodli, že se dohodnou – se<li se v Iok!canecha za Mčasti císae Sindicha 6. se rozhodli, že na česk7 tr9n usedne 6ladislav K. ?11/2-111(A – pirozhodování o to', kter7 z těch 'ožn7ch kandidát9 usedne na tr9n, patrně rozhodlo to, že 6ladislav b!l pokračovatele' královské linie pe'!slovc9N %oivo 'o'entálně neb!l v =echách a nevědělo se, cos ní' e,b!l b! také 'ožn7' kandidáte'

- nastalo tak první období eho vlád!, ale protože to neb!lo zcela podle stae<inského zákona ?protože ehostar<í bratr e<tě eEistovalA, on si toho b!l vědo' – tudíž povolal zpět svého star<ího bratra, kter7 se e<těna rok! ual vlád! v letech 111(-114/ a po eich vzáe'né dohodě, se po té 6ladislav opět chopiltr9nu ?114/-114JA

- po 6ladislavově s'rti r. 114J usedá na tr9n eho 'lad<í bratr 8oběslav K., kter7 se celke' Mspě<ně uel

vlád!N dlouhá doba vládnutí ?114J-11)/A – snažil se dohoda'i e<it t! neustále opakuící se spor! s 'or.Mděln7'i knížat! – p. spor s Utou KK. Ulo'ouck7', kter7 se snažil zpoch!bnit eho vládu, ab! se tak ual knížecího stolceN dokonce k to'u nalezl zahraniční po'oc – dohodl se í<sk7' knížete' 0othare'ze 8upli'bur#u, kter7 ho podpoil a chtěl likvidovat 8. voensk7' tažení' – vosko táhlo do =ech zeseveru ?klasickou cestou, kterou pozděi táhla ada dal<ích voskA – pes "ru<né hor! na "léovsk7 pr9s'!k – 15.4. 114 – bitva u Phlu'ce – 0otharovo vosko poraženo a Uta KK. Ulo'ouck7 b!l zabit – 8. se pak s Qí<í dohodl a své pozice v =echách pak podržel

- po 8oběslavovi K. se tr9nu ual 6ladislav KK. ?11)/-11(4AN b!l s!ne' 6ladislava, tzv. 6ladislavské linie?někd! používáno v odborné literatueAN ž v době, kd! 6. KK. nastupoval na česk7 tr9n, tak 'ěl po'ěrněv7razné nepátele, nic'éně eho volba b!la podpoena cís. "onráde' KKK. a 6. KK. 'ěl po'ěrně v7raznou podporu ze stran! v7zna'n7ch církevních hodnostá9 – b!l 'u nakloněn olo'ouck7 biskup Sindich@díkN 6. e dal<í z těch ;e'!slovc9, kter7 toužil po královské' tituluN steně ako 6ratislav pochopil, žese 'usí v!soce an#ažovat v zahraničí a proto se 6ladislav po několika 'álo letech vládnutí rozhodl, že

se zapoí do tehd! vel'i v7razného dění v Hvropě, enž b!lo spoené s cesta'i do 8vaté ze'ěN zná'á eMčast 6ladislava KK. na druhé kížové v7pravěN než odel z =ech, vládu nad ni'i svěil své'u bratru+ěpoltovi, což se neobe<lo bez r9zn7ch atak9 na knížecí stolec, protože bezprostedně po 6. odezdu seoz7vaí s!nové 8oběslava K. ?ted! 6ladislavovi a +ěpoltovi bratranciA, kteí se snaží získat knížecístolecN a protože 6. b!l daleko, tak i na někter7ch aktivitách s'ěre' k Qí<i, se nap. prezentue Uldich ako česk7 kníže – v tu chvíli se k 'oci dostává v Qí<i – Wridrich K. %arbarossa – s ní' e spoen cel7v7vo 4. pol. 14. století v =echách – vel'i podstatně ovlivRoval dění tí', že zasahoval do česk7ch po'ěr9

- biskup +aniel – v7zna'n7 diplo'at ve službách 6ladislava KK., kter7 v<echn! t! nesrovnalosti, kteréz =ech picházel! na cís. dv9r, urovnával a královsk7 titul 6. KK. e nutné považovat za eho zásluhuN ve

1

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 16/67

službách biskupa +aniela se poh!boval letopisec 6incencius – zapisue ve<keré 6ladislavovi aktivit! – 6..v! letopis!N v7zna'n7' pra'ene' této dob! ?v!<l! v edici a 'á'e e ve studovněA

- Wridrich K. pi<el s koncepte' obnoveného císaství, kter7 prezentoval r. 11J( – hledá ke sv7' plán9' podporuN česká knížata, která tradičně patila do císaského tábora, tak na ednání r. 11J v rdsbur#u,osobou 6ladislava KK., se zavázala podpoit Wridrichov! plán!, a ten za po'oc slíbil 6ladislavovikrálovsk7 titul

- 6ladislav se poté an#ažue ve voensk7ch taženích proti %oleslavu K6. v ;olsku a v lednu 11J5 na

í<ské' sně'u v Qezně udělue císa 6ladislavu KK. dědičně královsk7 titul ?dědičnost ak ví'e pozděizpoch!bněnaAN královsk7 titul e 'u udělen i s nároke' na roční poplatek z ;olska, kter7 'á b7tv!ádení' toho starodávného stavu česk7ch knížat ke 8lezsku

- spoenectví 6. s Wridriche' b!lo utuženo e<tě v následuící' období, kd! se české oddíl! podílel! e<těna italské' tažení do Bilána a. ?v7prav! s'ěován! proti neposlu<n7' 'ěstsk7' stát9', které poteboval Wridrich dostat pod svou kontroluA

- poe' dvoí korunovace 6ladislava KK. – z pohledu dne<ní historie není stále e<tě asné, k če'u vlastně pesně v lednu roku 11J5 v Qezně do<loN '! ví'e, že na to' í<ské' sně'u, a tak e to prezentováno iv někter7ch pra'enech, získal 6ladislav královsk7 titulN nic'éně v někter7ch listinách se stále e<těobevue i v tfo' následné' období ako duE ?vévoda, knížeA, tzn. že nepoužívá označení králN odbornáliteratura, která se tí' zab7vala pedev<í' diplo'atick7' rozbore' 'ateriál9, které k to'u eEistuí, tak v!kládaí tuhle disproporci tak, že na to' sně'u v Qezně b!lo to udělení královského titulu akob!v!hlá<eno – 6ladislav ta' b!l v!zvednut a b!lo v!hlá<eno, že získává královskou korunuN nic'éně k té

vlastní korunovaci patrně do<lo až v záí r. 11J5, kd! po Mspě<né' 'ilánské' tažení, b!l pí'o pedBiláne' 6ladislav KK. Wridriche' korunován

- po korunovaci celke' upevnil 6ladislav korunovaci v =echách, spolupracoval s bratre' +ěpolte',odstranil atak! 'oravsk7ch ;e'!slovc9, získal uznání císae L Mspě<ná politikaN nic'éně to , že píli<nepob7val v =echách, dalo v7razn7 prostor pro do'ácí rozbroe, ze'. eho tažení do Bilána a to, kd!žsv9 titul prezentoval na do'ácí p9dě, v!volalo ohro'nou nevoli 'ezi družiník! a ostatní'i;e'!slovci – zde e zakopan7 pes – nelíbí se i', že naednou někdo zvenčí piná<í královsk7 titul – obava, že titulovaní budou něak7' zp9sobe' v!čleRování z té 'nožin! ;e'!slovc9, kteí podlestae<inského zákona, si 'ohou dělat naděi na knížecí stolec

- udělení královského titulu tenkrát neb!lo piato a b!lo to chápáno zcela inak, než dnes – <lechta toviděla ako zasahování do starodávn7ch práv vel'ož9, naru<ení knížecí ideolo#ie a tradice, naru<ení práva volb! v<e'i svobodn7'i =ech! atd. – akob! se královsk7 titul obevue pedčasně, protože ho

do'ácí prostedí zkrátka nedokáže strávit ?alespoR e<tě v tuhle chvíliA G proto se rozpl!nulo to, co%arbarossa v Qezně patrně prokla'oval, a to sice, že ten titul udělue pro 6ladislava akob! dědičně- situace spěla k po'ěrně složité'u konci, a to proto, že se 6ladislav KK. dostal do zásadního sporu

s %arbarossouN spor se t7kal toho, že 6ladislav 'ěl několik s!n9, ední' z nich b!l 6otěch ?vrodok'enu u Te'ličk! se nev!sk!tueA, kter7 b!l 'niche' v bevnovské' klá<tee – eho kariéra b!la po'ěrně Mspě<ná protože se stal biskupe' v 8alzbur#u – b!lo nane<těstí v době, kd! se %arbarossadostal do ostr7ch spor9 s papežskou kurií a í<sk7 klérus se rozdělila na dvě skupin!, z níž edna podporovala papeže a druhá zbroila proti %arbarossovi, ednalo se právě o salzburské arcibiskupství – toto e ádre' nedorozu'ění 'ezi 6ladislave' a Wridriche', tudíž se podpora z Qí<e pro 6ladislavaztratila, b!la podkopána eho autorita, znovu to v!volalo a'bice in7ch ;e'!slovc9, ze'. 'oravsk7cha e'u nezb!lo nic iného, než v r. 11(4 abdikovat ?ze'. 11()A

- 6ladislav abdikoval ve prospěch svého s!na %edicha ?toho 'éna druh!A ?11(4-11(A – do česk7ch po'ěr9 na sklonku eho vlád! zasahue %arbarossa, kter7 na česk7 tr9n dosazue Uldicha – eden ze

s!n9 8oběslava K.N tento zásah z vně<ku zp9sobil v =echách paniku – opět se vel'ožové odvolávali nastarodávná právaN Uldich ?opět se neobevue v Te'ličkově rodok'enu, vládl en rokA se prozíravěvzdal vlád! a pedal i své'u star<í'u bratrovi 8oběslavovi KK. ?11(-11(5A – sice se vel'i snažil ostabilizaci po'ěr9, navíc si v!sloužil pezdívku selsk7 kníže – ne'ohl se opít o tradiční zdroe 'oci,ted! družiník!, elikož b!l! 'ezi sebou rozhádaní – snažil se opít o svobodn7 stední stav, ted! osvobodné, kteí nepatil! tak zcela do tradiční družinické <lecht!N tato skupina, o kterou se opíral, tvoilačástečné podhoubí poto' vzniku vrcholně stedověké <lecht!

- 8oběslav e<í několik spor9, hádá se s rakousk7' vévodou Sindiche' KK. o 6itorazsko ?neustál7 poh!b ižní hraniceAN nakonec podlého tlak9 a pedává vládu %edichovi ?eho druhé období panováníA ?11(5-1152A, kter7 e podporován cel7' okruhe' družiník9, kteí se poh!boval! na dvoe 6ladislava KK. tzn.,

1

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 17/67

že podpora b!la vel'i pádnáN ale pak zrada družiníku, kteí u'ožnili v r. 1152 získání tr9nu "onráduKK. Utovi – 'oravsk7 ;e'!slovec – ale %edich se Mplně nevzdal a uch7lil se na dv9r %arbaross! ažádal ho o po'oc

- %arbarossa totiž pochopil svoí píležitost tenhle v7razn7 spor v!užít a rozbít česk7 stát na několik kus9NWridrich udělil ako sa'ostatné í<ské léno Boravu do rukou "onráda KK. Ut!N vzhlede' k v7razn7'decentralizační' a'bicí' pražského biskupa, udělue p. b. ;e'!slovci – Sindichu %etislavovi akosa'ostatné . léno pražskou diecézi ?tzn. církevní statk!A a ten zb!tek zb7vá %edichovi G sa'ostatné

rovné díl! z hlediska Qí<e – tad! hrozilo, že česk7 stát ako takov7 zanikne a dostane se na roveRí<sk7' knížectví', kter7ch b!lo na Mze'í dne<ního *ě'ecka velká spousta – to nakonec se nestaloN%edich v!naložil ve<keré síl! na to, ab! zhatil císaské zásah! a postavil proti Wridrichovi vosko – r.115J do<lo k v7zna'né bitvě u 0oděnic ?u ;rah!A, kde se %edichovi povedlo dob7t poté Boravu,"onrád Uta ho uznal a opět se ;e'!slovci se<li na ednání, tentokrát v "níně, kde do<lo k do'luvě?tzv. "nínské M'luv!A – společn7 postup proti %arbarossoviN v následuící' čase se Sindich %etislav, pesto, že uzavel dohodu, se snažil prezentovat na císaské' dvoe ako sa'ostatn7 kníže, nic'éně tendo'ácí v7vo už 'u tu separaci neu'ožnil

- krize b!la pekonána v 2/. letech, kd! se podailo, dík! dohodě 'ezi %ediche' a "onráde' KK. Utou,anulovat ve<keré vně<í zásah! do vnitního v7voe

- "onrád Uta b!l vel'i v7zna'n7' činitele' v těchto děích proto, že pochopil velkou 'oc rodící se<lecht! a eich podíle na v7voi a ab! získal eich podporu, tak v!dává r. 1152 8tatuta knížete "onrádaUt!, eichž nev7zna'ně<í' článke' e dědičnost <lechtick7ch lén – tzn. že si Ykupueg podporu české

<lecht! LX vznik vrcholně stedověké poze'kové ?beneficiárníA <lecht!- po s'rti "onráda r. 1121, e tu krátké 'ezidobí, kd! se tr9nu uí'á 6áclav K. ?1121-1124A – s!n

8oběslava K., u 'oci en krátce, protože se intenzivně začíná prosazovat do politik! ;e'!sl Utakar K.?1124-112A – zde si v!tvoil v7razné pedpoklad! pro to, ab! se na tr9n 'ohl zas vrátit

- do po'ěr9 se stále e<tě plete Sindich %etislav ?112-112(A, kter7 akob! sv7'i zápletka'i krizi státu prohlubue – do'a v<ak podporu ne'á – už definitivně se tr9nu uí'á ;e'!sl Utakar K., kter7 poněkolika letech vládnutí získává titul dědičně

)$(M,(− narozen 1/)J ?A, ze'el 41. 1/. 114J−  poznatk! eho životě hlavně z kronik!, ze'elv pr9běhu psaní, kronika není dokončena, 1/() o sobě 'luví ako o 42leté' žákovi pražské <kol!, hodně

historik9 pedpokládá, že b!l českého p9vodu, ne'ěl rád ;olák!, stoí i proti *ě'c9' a Tid9'− narodil se v rodině chudého kněze, dětství prožil v ;raze, kole' / odíždí studovat na <kolu sv. 0a'bertaN hodně cestoval, stal se kanovníke' svatovítskékapitul!, ada cest s pražsk7' a olo'ouck7' biskupe', poté děkan svatovítské kapitul!N 'anželka %ožetěcha,'ěli s!na SindichaN na konci života ?1112A začal psát kroniku, 'ateriál! shro'až:oval už dív− !hronice Doheoru +  latinsk! psána, od počátku – bán7 píchod praotce =echa, zachována v 1J rukopisech, r7'ovaná prza, prokládáno citát!, čerpalz ,,d9věr!hodn7ch a ned9věr!hodn7ch zdro9 – rozli<ue báné v!právění starc9, čerpá z Mstní lidové tradice, 4.kniha čerpá z ,,věrohodné-ho v!právění ?ped eho narozeníA, . kniha – to, co sá' zažilN čerpal i z le#end

  1. kniha – doba pohanská, usídlení =ech9 kole' hor! Qíp, r9zné pověsti – o "rokovi a dcerách, 0ibu<e a ;e'!sl ?zná'e od SiráskaA, 0ucká válka, pád 6B za vlád! 8vatopluka, zavraždění6áclava %oleslave', 'i'o knížat se za'ěue i na biskup!, končí spor! 'ezi s!n! %oleslava KK.  4. kniha – %etislav K., bo o tr9n 'ezi eho s!n!, tažení do ;olska, ostatk! sv. 6otěchaN

"os'as b!l v!znavače' kesOanství @ s'ěru, zá'ěrně za'lčue staroslověnskou vzdělanost  . kniha – v!chází z eho osobních zážitk9, začíná r. 1/2, v!hubení rodu 6r<ovc9, konec evěnován 6ladislavovi KK., nastupuící'u 8oběslavovi

−  pokračovatelé Bnich 8ázavsk7 – snažil se odoplnění o slovanskou litur#ii

  "anovník 6!<ehradsk7 – letopis, pokračování, vznikl asi díve než 8ázavského

>.'ztah českého státu k ř98i do r. 1;1;

− křesSanstv9  – upevRovalo 'oc knížat ?vládnou z boží

1

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 18/67

v9leA, p9vodně ze @ od Wrank9, 5)J kest 1) česk7ch k'enov7ch knížat _ obchodní st!k! ?dovoz soli ae'esln7ch v7robk9, v7voz kože<in, 'eduA− 'ác2av – bo kesOanství s pohanství', 'ír s Sindiche'K. ;táčníke' ?za cenu tributuA− %o2es2av . PoDoJný – se sestra'i Bladou a+oubravkou prováděl církevní politiku, N= biskupství v ;raze – podízeno arcibiskupství 'ohučské'u – 1. biskup sask7 +ět'ar, pak 8lavníkovec 6otěch−

'ratis2av . 1>1 + 1N;O – spoence' císaeSindicha K6. v boích o investituru s papeže' Qehoe' 6KK., pi dob7vání Qí'a – 1<Q za to královsk7 titul – poprvé v =echách, pouze pro svou osobu, zbaven poplatk9 k í<i, ale povinnost Mčasti na slavnostních aktechí<ského dvora i na voensk7ch v7pravách s určit7' počte' voák9, kulturní vzestup ze'ě, zisk %ud!<ínska a@hoelecka

  - pi píležitosti 6ratislavov! korunovace vznikl ilu'inovan7 rukopis – "odeE v!<ehradsk7 –doklad v!spělé ro'ánské knižní 'alb!,

k oslabení centralis'u a vlád!chtivosti pražského arcibiskupa – bratra "aro9ra založeno biskupství 'oravské?1/A se sídle' v Ulo'ouci a v!<ehradská kapitula podízena pí'o papeži, knížecí sídlo peneseno na6!<ehrad'ratis2av . ? 1). ledna 1/24A b!l česk7 kníže od 45. ledna 1/1 do dubna 1/5J a první česk7 král do 1).ledna 1/24 z rodu ;e'!slovc9. %!l také titulární' polsk7' krále' v letech 1/5J – 1/24.6ratislav b!l s!n knížete %etislava K., bratr  8p!tihněva KK., "onráda K. %rněnského, Ut! Ulo'ouckého a

Saro'íra. Seho první 'anželku nezná'e, druhou b!la ^dleta Zherská, tetí 8vatava ;olská.@ahraniční politika6ratislav KK. b!l pedev<í' v7zna'n7' spoence' císae Sindicha K6. pi konfliktech s ;olák!, Bí<ní aIudolfe' Vvábsk7', podnikal také vpád! do Iakous. ;odporoval císae v boi o investituru. ;inesl své'u panství Mze'ní zisk! –  0užici, %ud!<ínsko a @hoelecko.6 dubnu 1/5J se konal dvorsk7 sezd v Bohuči, kter7 se v7zna'ně zapsal do česk7ch děin. 6ratislav KK.obdržel od císae Sindicha K6. za své věrné služb! krá2ovskou korunu ?nedědičnouA, b!l zbaven povinn7ch poplatk9 a povinnován Mčastí česk7ch vládc9 s družinou na korunovačních cestách ně'eck7ch panovník9 doQí'a. 6 následuící' roce se na ;ražské' hradě konala první královská korunovace. 6nitropolitick7 v7vo;o nástupu na knížecí stolec obnovil 'oravské Mděl!, které vrátil bratr9' "onrádovi a Utovi. *e'lad<í Saro'ír  b!l pedurčen pro duchovní dráhu, pedpokládalo se, že se stane pražsk7' biskupe', což zna'enalo vel'i

 prestižní a vlivn7 post. Bezi knížete' a Saro'íre' vzniklo nepátelství. ^b! 6ratislav KK. o'ezil vliv pražského biskupství, rozdělil roku 1/ českou diecézi na dvě části – v Ulo'ouci b!lo zízeno biskupství pro Boravu, podléhaící arcibiskupství v Bohuči. *ásleduícího roku také povolal zpět do 8ázavského klá<tera v!hnané'nich!, ov<e' obnovení slovanské litur#ie papež nepovolil.'ratis2av .;o s'rti pražského biskupa Vebíe se konflikt v!ostil a dokonce hrozilo, že peroste v ozbroen7 konflikt.Saro'írovu kandidaturu totiž podpoila obě 'oravská Mdělná knížata. 6ratislav odpověděl tí', že založilv!<ehradskou kapitulu, která b!la podízena pí'o Qí'u. *epátelství 'ezi 6ratislave' a Saro'íre' pokračovalo a postupně do ně vstoupili dal<í dva činitelé – Qí<e a Qí'. Saro'ír se snažil v knížectví o obnovení ediné diecéze. 8por! dočasně utichl! roku 1/((, kd!ž se Saro'ír stal kanclée' císae Sindicha K6. Ioku 1/5Jcísa také naídil, ab! pražské biskupství zahrnovalo i Boravu. "once' 5/. let 11. století 6ratislav rozhodl oobnovení olo'ouckého biskupství. Saro'ír odel protestovat do Qí'a, ov<e' cestou ze'el ?1/2/A.;oslední léta 6ratislavov! vlád! pinesla konflikt! v pe'!slovské' rodě. ;o s'rti Ut! Ulo'ouckého ?1/5(A

svěil král olo'ouck7 Mděl své'u s!novi %oleslavovi. ;ráva Utov7ch poto'k9 bránil "onrád %rněnsk7.6ratislav vpadl na Boravu ?1/21A, pi obléhání %rna v<ak do<lo ke vzpoue v královské' vosku, kterou vedl6ratislav9v s!n %etislav. "o'plikovaná situace pi'ěla krále, ab! podle stae<inského ádu určil za svéhonástupce "onráda %rněnského. Uba brati se s'íili. 6zbouen7 %etislav raděi prchl do Zher.6 polovině ledna 1/24 se král 6ratislav K. zranil pi lovu a ze'el. %!l pohben ve v!<ehradské' kostele. Sehoticetiletá vláda b!la ve zna'ení r9stu prestiže a 'oci českého státu, což se v<ak zanedlouho z'ěnilo.;oto'ciBanželka ?1/J(A ^dleta Zherská%etislav KK. ? 44.14.11//A6ratislav ? 2.11.1/1A

1

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 19/67

Sudita ;e'!slovna ?1/J35 - 4J.14.1/5A, 'anžel 6ladislav K. >e'an 0ud'ila ? po11//A

Banželka ?1/4A 8vatava ;olská%oleslav ? 11.5.1/21A%oivo KK. ?okolo 1/) - 4.4. 114)A6ladislav K. ?14.).114JA

8oběslav K. ?okolo 1/2/ - 1). 4.11)/ASudita ? 2.14.11/5A, 'anžel iprecht $ročsk7

'2adis2av . A Mčast v 4. kížové v7pravě 11)(, ?pro bo s Furk! nedorazil do Seruzalé'aA, za slib po'ocině'ecké'u císai Wridrichu K. %arbarossovi pri dob7vání Bilána – královsk7 titul r. 11Q< pisliben dědičně proněho i eho nástupcezekl se tr9nu ve prospěch s!na %edicha – dlouhé spor! o tr9n – zásah! <taufsk7ch císa9, těsně<í závislost naQí'u

  '2adis2av . ?cca 111/ –  15. ledna 11()A b!l česk7 kníže a druh7 česk7 král z rodu ;e'!slovc9 v letech11)/ – 11(4. *estar<í s!n 6ladislava K. a Iichenz! z %er#u prožil dobrodružné 'ládí. @a vlád! svého str7ce 8oběslava K. 

ne'ěl naděi na tr9n, ode<el ted! roku 11 do %avorska, snad k píbuzn7'. 6 roce 11 'ěl vést po'ocn7oddíl, kter7 česk7 kníže posk!tl císaiN 6ladislav pial peníze na v7pravu a uprchl do Zher ."nížete';o s'rti str7ce 8oběslava K. se eho postavení zásadně z'ěnilo. Ioku 11)/ b!l vel'oži povolán na knížecístolec, pestože sa'i piali ped dvě'a let! za nástupce s!na 8oběslava K. Qí'sk7 král eich n!ně<í volbu potvrdil. *ov7 kníže proevil nečekanou ráznost a vladaské schopnosti. Siž roku 11)4 se odehrál pokus o ehosvržení, ale s po'ocí í'ského krále se 6ladislav udržel na tr9ně. 8ituaci v ze'i po'ohl uklidnit papežsk7 le#át$uido. 6ladislav se tak 'ohl v!dat s císae' "onráde' KKK. v roce 11)( na kížovou v7pravu do ;alestin!.;anovník absolvoval pouze část cest!, dorazil do Paihradu. @páteční cestu volil pes "!ev a "rakov.editovatj "rálovsk7 titul;o nástupu Wriedricha %arbaross! na í'sk7 tr9n se vztah! ochladil!, elikož nov7 císa favorizoval poto'k!8oběslavov!. ;o'ěrně záh! v<ak oba 'uži na<li k sobě cestuN ukazue to ak 6ladislav9v druh7 sRatek, tak eho

taktika po %arbarossově í'ské ízdě v roce 11JJ. 6ladislav KK. b!l na sně'u v Qezně 11. ledna 11J5 korunovánkrálovskou korunou. @ískal tak ako druh7 ;e'!slovec ?po 6ratislavu KK.A královskou hodnost. ;oté doprovázelosobně císae do Ktálie a v bitvě u Bilána v!nikl svou statečností. 6 <edesát7ch letech se v7tečně uplatnil vuhersk7ch sporech. ;o s'rti biskupa +aniela v roce 11( se vztah 'ezi í'sk7' císae' a česk7' krále' začalkalit, ze'éna kd!ž se 6ladislav9v s!n 6otěch stal pí<tího roku salcbursk7' arcibiskupe'. Ioztržka s císae'6ladislava oslabila pi e<ení nástupnické otázk!.+louhá 6ladislavova vláda pinesla česk7' ze'í' ne'al7 rozkvět. Seho rodinné a politické st!k! se zahraničí'otevel! cestu 'noh7' kulturní' vliv9', které picházel! do =ech ze západu. *a počátku 6ladislavova panování se v =echách usadil! tzv. refor'ované ád!, pre'onstráti a cisterciáci, pozděi i ohanité. %!lazaložena ada klá<ter9 ?8trahov, ;las!, ;o'uk, Teliv, +oksan!A. 6 ;raze nechal v letech 11/–11(4 postavitka'enn7 'ost. ;rotože se tak stalo z popudu eho druhé žen! Sudit! ?Sut!A +ur!nské, dostal 'éno Suditin. *adruhé straně se pouze d!nastické 'otiv! ztotožnění s politikou í<e ukázal! ako píli< Mzké. +okazue tonásleduící čtvrtstolet7 Mpadek panovnické 'oci, s 6ladislavovou vládou nerozlučně spoen7.

+ur!nsk7 eEil;oněkud s'utně v!znívá konec 6ladislavov! vlád!. 6e snaze zaistit nástupnictví své'u nestar<í'u s!nu%edichovi rezi#noval 6ladislav konce' roku 11(4 na sv9 Mad a uvedl s!na ako českého knížete. *eučinil tak ani cestou sně'ovního shro'áždění, ani pietí' knížectví od císae. 6e strahovské' klá<tee si upravil ob!dlína dožití.%arbarossa pochopil 6ladislav9v postup ako bezprávn7, %edich 'usel ustoupit ve prospěch 8oběslava KK., kter7 se stal knížete'. 8tar7 král dokonce 'usel opustit =ech! a odebrat se do +ur!nska, na statk! své druhé'anželk!, kde v Beerane iž v lednu 11() ze'el. %!l pohben v 'í<eRské katedrále, pozděi b!l! eho ostatk! penesen! do 8trahovského klá<tera konventního chrá'u *anebevzetí ;ann! Barie.;oto'ci

1

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 20/67

Banželka ?11)/A $ertruda %abenberská%edich ?knížeA ?okolo 11)1 - 4J..1152A^nežka ? (..1445A, abat!<e u sv. Sií8vatopluk ? 1J.1/. po 112A6otěch ? (.).14//A, salcbursk7 arcibiskup

Banželka ?11JA Sudita +ur!nská

;e'!sl Utakar K. ?okolo 11JJ - 1J.14.14/A6ladislav Sindich ?okolo 11/ - 14.5.1444A, 'anželka >edvikaIichsa ? 12.).1154A, 'anžel Sindich KK. Iakousk7- Přeys2 $takar . - =ech! na pokrai rozpadu, státotvorné schopnosti ;e'!slovc9, do té dob! nutná volbaknížeteN ch!bí závislost na císai ?"os'as, Bnich 8ázavsk7A

− vět<ina linií ;e'!slovc9 v!sílena, u'íraí G'éně uchazeč9− ;e'!sl Utakar K. se zapoil do konfrontace;e'!slovc9 ?11243A, Sindich %etislav vládne za ně ?112( odstraněnAN 112( – 14/ – druhé období vlád!?ze'el císa Sindich 6K.A - Wilip Vvábsk7 ?bratr Sindicha, poručník eho s!naA E Uta %runčick7 G ;U K. ednou na straně ednoho, poto' druhého – Wilip 'u slíbil královskou korunu, sepsána listina, ze které v!<la62atá Du2a sici2skáN Uta 'u v!ednal uznání královského titulu u papeže− 1411 na tr9ně Wridrich KK., ;U K. získává @latou

 bulu sicilskou – v!dána 1414 v %asilei, získává v7sad! z roku 1125− 62atá Du2a sici2ská +  fiEue nedělitelnost českéhostátu, zaistila do'ácí volbu panovníka, právo investitur! pražsk7ch biskup9, povinnosti českého panovníka k í<i ?ízd! í'sk7ch král9A, trvalé pov7<ení českého knížectví na království, nezabránila í<i zasahovat dočesk7ch po'ěr9− )are2 '. A 62atá Du2a pro ř98i ?1)5A –upesRue vztah!, které b!l! kodifikován! v @laté bule sicilskéPřeys2 $takar . a proD2éy

vztah panovní ka a cí rkve – snažil se o ní  opí rat, chtěl podpořit pražsk é biskupství  (aby z ně j bylo

arcibiskupství ), jednal s papežem Inocencem III. (ten nepovolil); stál u zákládání  listerciáck ých řadů +

 jinékonflikty s pražsk ým biskupem Ondřejem (účastnil se Lateránsk ého koncilu – 1215, byly zde

formulovány myšlenky emancipace cí rkve, Ondřej tyto myšlenky přijal a do Čech se vrací  jako

bojovní k za cí rkevní  práva zvrat v jejich vztazí chGvlastní ci kostelů si činili nárok na část důchodůvlastnick é (empórové) kostely (12. století ) – jednolodní , malé, s věží  na západě, světsk ý vlastní k –

Poříčí  nad Sázavou

Lateránsk ý koncil přinesl zásahy do vlastnictví ; Alexandr III. - vlastní k ům se má ří kat patroni, ubral

 jim práva

v čechách měla tato reforma problémy

PO I. x Ondřej – spor o cí rkevní  desátky (daň odváděna biskupovi, měla být dělena na čtvrtiny –

biskup, kněz, kostel, chudina

1216 Ondřej odešel do Ří ma a vyhlásil nad Čechami interdiktkněží  poslouchali krále a dále sloužili mšenebyl rozdí l mezi světsk ými a cí rkevní mi soudy

=.)u2tura raného středověku

 ,rchitektura roánská- vět<inu Mze'í pokr7vaí les! – osídlení roztrou<ena po lesích- nestar<í k'enná oppida na na<e' Mze'í – keltská oppida- za skutečnou archeolo#ii pokládá'e až kesOanské stavb! ?6BA

2

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 21/67

- /- léta p. století – piali kest pedáci Boravan9- 5)J – poktění 1) česk7ch vel'ož9- 5 – píchod P!rila a Betoděe- na 6B odkr!to 4/ kostelík9 - ka'enné budov!N složitě<í t!p 'á 1 hlaveR _ 4 vedle<í loděN rotund! –kruhové centrální stavb!N 4 apsidová rotunda s oteven7' ochoze' – odkr!to v Bikulčicích ?na základě tohov!tvoena rekonstrukceA- ale hlavní' stavební' 'ateriále' e stále devoN 6B – 1/ zděn7ch kostelík9 ?v oknech barevné 6itrae,

na ste<e pálená kr!tinaAN centre' 6B sou osad! u Zherského >radi<tě- %oivo založil kostel ;ann! Barie – část kostela '9že'e spatit v pr9chodu na druhé hradní nádvoí?;rahaA- nední' z nestar<ích pe'!slovsk7ch hradi<O e %udeč – rotunda sv. ;etra- benediktinsk7 klá<ter v %evnově- r. 1/) zal. bazilika sv. 6áclava ?dochovala se en kr!ptaA – založena %oivoe' na 6áclavovu počest LXzakládání' staveb si ;e'!slovci posilovali své pozice- 8p!tihněv – založil baziliku sv. 6íta – 4 chr! _ 'ohutná západní píčná lo: s dvě'a věže'iN 4 kr!pt! – v7chodní a západníN 7chodní – kr!pta sv. +a'iána – zde "os'as ako žák kapitul! zpíval žal'!N západníkr!pta – sv. Bartina – ako hrobka panovnické rodin! - 11- znoe'sk7 hrad – rotunda ;ann! Barie ?dnes sv. "atein!A- 6!<ehrad – za své sídlo ho zvolil 6ratislav KK.N 1/5J knížeti 6ratislavovi udělen královsk7 titul _ k ehokorunovaci poízen bohatě zdoben7 ilu'iniá zv. "odeE v!<ehradsk7

- ;e'!slovci – ako zbraR, proti in7' rod9', i' slouží kesOanstvíN na venkově se udržuí pohanskézv!k! – boha sice p. sedlák 'ohl uctívat, ale těžko 'u porozu'ěl- r. 1/J – pestavba pražského hradu- 114 – Qíp – rotunda sv. Sií – 8oběslav dal rotundu obnovit a pistavil k ní věžN na stěně v rotundě se poprvé obevue le#enda o sv. Uráči- kostel sv. kli'enta ve 8taré %oleslavi- r. 11)4 – ;ražsk7 hrad podlehl požáruN vedle kostela sv. Sií – klá<ter benediktinek

"ultura raného stedověku6 pr9běhu . - 14. století v Hvropě p9sobil vliv několika kulturislá'ská kultura

- ;!renesk7 poloostrov s centr! v Pordbě a 8evilleN v7ch. stedo'oí b!zantská kultura- Paihrad ?dne<ní KstanbulAruská kultura- "!ev, Boskva, *ov#orodIo'ánská kultura ?od slova I'a L Qí'AIo'ánská kultura napodobue kulturu starověkého Qí'a, vznikla v Ktálii a roz<íila se do Hvrop! nezasažené in7'i kultura'i. ;roevovala se v r9zn7ch druzích v píse'nictví, v hudbě, v architektue, sochaství i v'alíství. >lavní nositelé kultur! b!li duchovní ?klérusA L ediná vzdělaná vrstva raného stedověku. ;iklá<terech a biskupstvích vznikal! <kol! určené pro <lechtice, budoucí duchovní. Zniverzální' az!ke'vzdělanc9 b!la latina. ;i klá<terech vznikala skriptoria ?díln!, kde se opisoval! knih! - neprve s nábožensk7'té'ate', pozděi i antická dílaA.P9sené paátky

- le#end!- panonské ?o životě "onstantina a BetoděeA- o sv. 6áclavovi a sv. 0ud'ile

- anál! ?letopis!A ?annus L rokA- kronik! ?14. stoletíA

- Kos!ova kroika $eská- Kroika -rak ?Qeho z FoursA- Kroika /0l ?%eda Ptihodn7A- Kroika 1estorova aeb pověst dávých $as 

- epos!

2

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 22/67

- /le2adreida ?o ^leEandru Bakedonské'6eliké'A

6 hudDě  vznikal! latinské písně ?zpěv! 'nich9 v klá<terechA - 3ospodie, po!iluj y46 a29řstv9   vznikal! ilu'inace, 'iniatur!, psal! se ozdobné iniciál! a tvoil! se fresk! ?nástěnné 'alb! -'alovalo se do čerstvé o'ítk! ?it. fresco L čerstv7AA.Io'ánská architektura6 době vzepětí kesOanské idee ?po roce 1///A vznikla stavební horečka souviseící s roz'ache' klá<terního

života. @e stediska nové kultur! ?clune L ihofrancouzsk7 klá<terA v!<lo, že )svět ze sebe setřásá hadry, aby seoděl bílý! háve! kostel.  Io'ánská architektura e píznačn7' u'ěleck7' v7raze' dob!. Zplatnila p9lkruhovou valenou či kížovouklenbu a kopuli ?t!to prvk! u'ožnil! stabilitu s'ěl7ch stavebních konstrukcíA. ;9dor!s chrá'9 b7vá ve tvarukíže, s oltáe', pod ní'ž e kr!pta. 8tídal! se r9zné zdobené sloup! či pilíe, okna b!la 'alá, nahoezakončená p9lkruhe'.=eské a Boravské pa'átk! v ro'ánské' slohuchrá' ve 8taré %oleslavikostel v +oksanech, Bilevskurotunda sv. Sií na Qípurotunda sv. Bartina na 6!<ehradě bazilika sv. Sií na ;ražské' hraděrotunda sv. "atein! ve @no'ě ?nástěnné 'alb! zach!cuící rodok'en ;e'!slovc9A

&otundy b!l! 'en<í kaple s kruhovit7' p9dor!se', b!l! stavěn! z ka'ene a zdoben! vl!s! ?nap.obloučkov7' vl!se'A. Fvrze či ro'ánské hrad! 'ěl! pevné zdi a 'asivní věž ?zde b!l b!t rodin! hradního pána a eho nebliž<ích sluh9AN b!l! opevněn! i k ochraně poddan7ch v době válek. @ veen7ch staveb zná'enap. 'ost! ?^vi#nonA, radnice v<ak en v7i'ečně.)?/?&, &,4T7$ (/GE#$'H)? + &$M-4()- )?/?&,.  >lavní' nositele' kulturního rozvoe v rané' stedověku b!la kesOanská církev, která také určovala eíobsah. Ubsah b!l dán na základě kesOanského poetí světa a člověka, tak ak to v!kládá %ible a učení tzv.církevních Utc9 L patristika. @áe' <lecht! o kulturu a u'ění velice vzrostl až konce' raného stedověku.Pírkev v!cházela až do 1. století z učení sv. ,uBustina ? ̂ urelius ̂ u#ustinA, které obsahoval eho spis U obci boží. Foto dílo pedstavue vrchol patristik!. Se v ně' e<ená základní otázka kesOanské filozofie o po'ěrurozu'u a vír!.8tedisk! raně stedověké vzdělanosti b!l! hlavně klá<ter! ? až do 14. století, kd! začal! stávat centr!

vzdělanosti univerzit!A. @áklade' vzdělání b!lo sedero svoDodných uěn9@ které obsahovalo triviu ? #ra'atika, rétorika, didaktikaA a kvadriviu ? arit'etika, #eo'etrie, astrono'ie, hudbaA. "d!ž někdo u'ěl t!todisciplín!, tak 'ohl začít studovat teolo#ii ? teolo#ie e b!la vrchole' tehde<í stedověké vzdělanostiA. 6edleklá<terních <kol b!l! také <kol! ve 'ěstech, které se naz7val! biskupské. 6zdělání b!lo v to'to období v7sadou'alého okruhu lidí, vět<inou duchovní vrstv!. Vkol! vznikal! také pi sídlech arcibiskup9 a biskup9. 6 těchto<kolách se v!učovalo latinou. Vkol! nav<těvoval! pouze chlapci nebo 'ladí 'uži.6znik klá<teru souvisel s tzv. 'ni<sk7' hnutí', které'u ch!běl ád. Qád získal na kesOanské' v7chodě ve ).století dík! sv. %asileov! a v západokesOanské oblasti dík! %enediktovy z 4urie. %enedikt založil v roce J4/na ihu Ktálie klá<ter Bonte Passino, pro kter7 v!pracoval pravidla 'ni<ského života L řeho2i. Fa b!la platná prov<echn! klá<ter!. Seich hlavní zásadou b!lo heslo Y Bodli se a pracu\g Bni<sk7 ád v Bonte Passinu podlezakladatele název benediktini. ^ž do pelo'u 11. a 14. století b!li benediktini edin7' církevní' áde'. *azačátku 14. století se od benediktin9 oddělil! nové ehole – kartuziáni, preonstráti a cisterciáci."ro'ě <kolství se klá<ter! zasloužil! také o zachování a <íení vzdělanosti a vědění po'ocí knihoven. F!

obsahoval! hlavně náboženskou a historickou literaturu. ̂ le také filosofickou a antickou. Ioz<iování knih a tí'i vzdělanosti podporovala hlavně skriptoria. 8kriptoria b!l! díln!, kde se knih! a rukopis! ? rukopisné knih! LkodeE!A opisoval!. Fo b!l do v!nálezu knihtisku ? v roce 1)J/ A edin7 zp9sob roz<iování knih. 6 tehde<ích klá<terech a kapitulách vznikal! v7zna'né p9sené paátky, ak náboženské a historické. BezináDoJenské paátky se adí životopis! svat7ch a le#end!, náboženské písně. *ap. le#enda o sv. 6áclavu, sv.0ud'ile, sv. ;rokopu, sv. 6otěchovi, "ristiánova le#enda a píseR 8v. 6áclave. +o historických paátek  patíživotopis! v7zna'n7ch panovník9, letopis! ? anál!A a kronik!. *ap. Tivot "arla 6elikého, ^nál! Wuldské,"ronika Wrank9, "ronika tzv. Wrede#arda a latinsk! psaná "os'ova "ronika česká.@áklad! a počátk! stedověkého u'ění v Hvropě sou spoen! s kesOanství'. Ianě stedověké kesOanskéu'ění nade'e také v í'sk7ch podze'ních pohebi<tích prvních kesOan9. Ssou to tzv. katakoDy, ve kter7ch

2

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 23/67

nade'e nástěnné 'alb!, které zobrazuí Seží<e "rista. +al<í'i pa'átka'i sou zde sarko3áBy@ což sou bohatězdobené ka'enné rakve.6rcholn7' proeve' raně stedověkého u'ění b!l roánský s2oh ? 1/. – 1. stoletíA. *ázev e odvozen odslova Io'a – Qí'. Fo zna'ená, že podobně se stavělo také na Mze'í í'ské í<e. ;rvní'i centr! ro'ánskéhou'ění b!l! Ktálie, ižní Wrancie Mze'í dne<ního Vpanělska. ;ozděi do<lo k roz<íení do dal<ích částí Hvrop!.67i'ku tvoila v7chodní Hvropa, která b!la pod vlive' b!zantské kultur!. Io'ánská kultura pro<la te'iv7voov7'i fáze'i

raná fáze b!la do roku 11//vrcholná fáze proběhla v letech 11//-115/ pozdní fáze proběhla v letech 115/-14J/6ák2adn9 ateriá2e b!l! neopracované kus! ka'ene, nebo hrubě otesané kvádr! a nebo pesně oezanéka'enné kostk!. @di b!l! silné, protože se ke stavbě používal těžk7 'ateriál. @9stával! z věnčí neo'ítnuté.Ukenní a dvení prostor! b!l! vel'i 'alé. Fí' se stával! kostel! běhe' válek těžko dob!tn7'i pevnost'i.8tavb! v ro'ánské' době dělí'e na8akrální, církevní stavb!. 8e' patí kostel!, klá<ter!, rotund! a bazilik!.;rofánní, světské stavb!. 8e' patí hrad!, 'ě<Oanské do'! a 'ost!.)2á8tery pedstavoval! celé architektonické ko'pleE!, které b!l! od okolí písně izolován!. Pentre' klá<tera b!l vžd! kostel ? b!l vět<inou bazilikálního t!puA, ke které'u patila čt!dílná chodba, která obklopovala rask7dv9r se studnou. +ále ke kostelu patila kapitula, refektá ? ídelna A s kuch!ní, dor'itá ? společní ložnice A,skriptoria ? písaské díln! A, e'eslné díln!, 'l7n, pivovar, také ne'ocnice, a pozděi také ednotlivé 'ístnosti

 pro 'nich!.)oste2y b!l! základní ednotkou církevní architektur!. 8tavěl! se nečastěi ve tvaru latinského kíže, kd! del<íosa ležela ve s'ěru v7chod – západ. ;odél této os! b!la u'ístěna hlavní lo: a po eích bocích b!l! stavěn! boční lodě. "ol'o l hlavní lodi se stavěla píčná lo:, ve s'ěru sever – ih. Fa se naz7vala transept. >ned za pekížení' hlavní s píčnou lodí b!lo u'ístěno presb!teriu', neboli kněži<tě s oltáe'. Ultá b!l vel'i častov!v7<en7, protože se pod ní' nacházela kr!pta s ostatk! světc9 a v7zna'n7ch osobností. ;resb!teriu' b!loukončeno p9lkruhov7' prostore', které se naz7valo apsida. +o apsid! se u'ísOoval oltá r9zn7ch svat7ch.Pharakteristick7' r!se' ro'ánsk7ch kostel9 b!l! věže se čtvercov7' p9dor!se', které b!l! postaven! nad boční'i lodě'i těsně u vchodu.%azi2iky ? z eckého slova basileus L král A se postupně dík! kesOanství stával! církevní'i prostora'i, protožedokázal! po'out velké 'nožství věících. @áklade' obdélníkového p9dor!su b!la hlavní lo:, která b!la vžd!vět<í a v!<<í než boční lodě. "ončila triu'fální' oblouke' do presb!táe. " hlavní lodi patil! boční lodě, které

 b!l! niž<í a už<í než hlavní lo:. Ud hlavní lodě b!l! oddělen! sloup!, pilíi nebo arkáda'i.@ezačátku 'ěl! kostel! devěn7 strop, ale postupně se začal! opět obevovat klenb! ? t! se obevil! poprvé ižv í'ské architektue.A. klenbu '9že'e rozdělit na'a2enou k2enDu. Fo e ta klenba, kd!ž v kostele vidí'e strop ve tvaru obrácené van! nebo žlabu. 8trop erozdělen každ7ch několik 'etr9 píčn7' oblouke' z cihel nebo ka'ene. Seí v7hodou e, že se '9že použít vev!sok7ch 'ístnostech.)ř9Jovou k2enDu. Fa vznikla po složení dvou valen7ch kleneb. 8trop e ted! skládan7 ze čtverc9, které sourozdělené Mhlopíčka'i. Bezi Mhlopíčka'i sou vidět píčné oblouk!.Bezi lodě stavitelé u'ísOovali sloup! a pilíe, které držel! klenb! a b!l! nezb!tnou součástí stavb! a p9sobil!na cit a pedstavivost věících.$kna b!la Mzká a neb!lo i' 'oc. *ahoe b!l! uzavená p9lkruhov7' oblouke'. "ro'ě obloukovit7ch oken b!l! také okna kruhová L rozety. F! b!l! vel'i často v!plněn! 'al7'i barevn7'i sklíčk!, která b!la spoovánaolověn7'i proužk!. Fak vznikal! 'ozaik!, které ilustroval! biblické píběh!, děin! ze'ě nebo lidskou práci.

Faké dveře b!l! 'alé. %7val! orá'ován! bohatě zdobn7'i portál!, které uzavíral! prostor na vně<í zdi kole'dveí. *ad dve'i b!l p9lkruhov7 prostor L typanon. Fen b7val v!plněn reliéfe' nebo sochou. +vee b!l!v!roben! z bronzu. %!l! tak 'ohutné a těžké. Fo z nich dělalo pi ohrožení nedob!tné. ;ovrch 'ěl! rozdělen7do několika částí. "aždá číst b!la pokr!ta plastika'i, které pedstavoval! scén! ze života "rista a apo<tol9 nebo'ístních svat7ch. +al<í' prvke' a charakteristick7' znake' ro'ánské architektur! b!l obloučkov7 vl!s, kter7zdobil í'su stavb!.+9ležitá b!la také vnitřn9 výzdoDa, která se t7kala 'isiních nebo poučuících situací. Sednouz nerozvinutě<ích a nepoužívaně<ích v7tvarn7ch technik v u'ění b!lo 3reskové a29řstv9  – v!tváení obraz9do čerstvě položené o'ítk!. Wreska'i b!l! pokr!t! v<echn! vnitní a někd! i vně<í zdi. Io'ánsk7ch fresek sedochovalo do na<í dob! en 'álo. ;i 'albě těchto fresek se používal! také barv!. Seich používání se ídilo

2

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 24/67

litur#ick7'i zv!klost'iN p. Bodrá barva b!la t!pická pro <at "rista nebo ;ann! Barie. =ast7' ná'ěte'obraz9 b!l "ristus s apo<tol!, děe ze 8tarého zákona nebo postav! svat7ch a anděl9. 6ět<ina ro'ánsk7ch postav'ěla vel'i velkou hlavu a tělo ukr!té pod <at!, které 'ěl! svisle v!'odelované záh!b!. $Drazy 'ěl!navazovat ve věících náboženské soustedění. Z obraz9 do'inue neh!bnost a klid. Seno' hí<níci souzobrazováni plní ener#ie, živote', se zoufal7'i tváe'i a s v!te<těn7'a oči'a. ;ostav! a ped'ět! sou naobrazech v to'to období zv7razRován! černou konturou a prostor 'ezi ni'i e v!plněn barva'i. Sinak sou postav! defor'ované, protáhlé nebo strnulé.

Io'ánské sochy nebo reliéf! se 'usel! držet #eo'etrického ádu. *avazoval! na tradice antik! ? konkrétníobraz! list9 bodlák9 nebo pal'ov7ch ratolestí. @de získal! – v kesOanství, sv9 v7zna' pal'a se stalas!'bole' ráe , ale také se inspiroval! barbarsk7' u'ění' – #eo'etrick7'i nebo silně st!lizovan7'i 'otiv!,které v!tváel! abstraktní orna'ent. $eo'etrického ádu se 'uselo držet také zobrazování lidsk7ch b!tostíNv!tváí se pásová nebo hierarchická perspektiva, kd! velikost postav odpovídala d9ležitosti eich postavenív náboženské' nebo společenské' žebíčku ? p. "ristus b!l vžd!ck! nev!<<í A. 8větci 'ívaí pokaždé stenétváe. ;ostavá' se pidával! r9zné atribut!. ̂ tribut! sou ped'ět!, které b!l! spoen! s osud! světc9 a které po'áhal! věící' určovat kdo e kdo. 8vat7 ;etr nap. držel klíče od nebeské brán!, svat7 ;avel zase 'eč, kter7 pipo'ínal eho <těstí."ostel! se stavěl! také na vesnicích. %!l! to spí<e kostelík! nebo kaple, které 'ěl! kruhov7 p9dor!s. Fakovétostavb! se naz7vaí rotund!. %!l! hlavně českou záležitostí ? p. Iotunda sv. Sií na hoe Qíp A.8oučástí ro'ánského u'ění e také řees2nická výroDa, těch e'eslník9, kteí pracovali pro církevní poteb!.;racoval! s ka'ene' a s kove'. @ bronzu b!l! v!ráběn! také litur#ické ped'ět!, ako ktitelnice, svícn!,

kadidelnice a kalich!. 6<echn! církevní ped'ět! b!l! pokr!t! postava'i uprosted listí a větví vinné rév!.@latníci zase ze zlata a stíbra odlévali relikviáe, ve kter7ch b!l! uchováván! ostatk! svat7ch. 6el'i ozdobn7'a také používan7' 'ateriále' b!l e'ail. Io'án<tí e'eslníci také zpracovávali slonovinu – p. 8ada <achov7chfi#urek, slonovinová zdobení ro'ánsk7ch knih 8tarého zákona.;edstavivost, tv9rčí schopnosti a e'eslnázručnost 'istr9 užitého u'ění ro'ánské kultur! b!l! opravdu na v!soké Mrovni./eUty v evan#eliái ? knih! 8tarého zákona A a 'odlitebních knihách pepisovali 'ni<i ve zvlá<tních písask7chdílnách L skriptoriích. FeEt! b!l! zdoben! barevn7'i ilu'inace'i. ;rvní pís'ena teEtu ? iniciál! A b7val!zdoben! rostlinn7' orna'ente'. 8tran! b!l! orá'ován! bordurou. +o rostlinné ho orna'entu b!l! dáván!hlav! fantastick7ch tvor9, drak9, 'osk7ch panen a kentaur9. *a někter7ch listech b!l! také na'alované'iniatur!, které zobrazoval! "rista, apo<tol! nebo s!'bol! čt! evan#elií. Klu'inace v knihách sloužil! také ako pedloh! pro nástěnnou 'albu. Sen 'álokd! se v ro'ánské' 'alíství obevil! historické ná'ět!.Io'ánské stavb! nade'e hlavně ve Wrancii ? která b!la kolébkou tohoto slohu A, v *ě'ecku, Ktálii a ve

Vpanělsku. *ezná'ě<í sou svat!ně v ;oitiers, 6ézela!, 8pirze, 8antia#u de Po'postela, Phatres, Plun!,Foulouse a ;ise.Ud roku 11// až do začátku 1. století b!l! také české ze'ě pod vlive' ro'ánské kultur!, ro'ánského slohu.8tavěl! se hrad!, ze kter7ch se ná' dochoval! en trosk!. F! se stal! základ! pro pozdě<í #otické hrad!. Z náshrad! vznikal! na Mze'ích p9vodních slovansk7ch hradi<O nebo v sídelních 'ístech knížecích rod9 ? p. ;raha,Ulo'ouc, 6!<ehradA. >rad! se dělí podle toho, kde se stavěl!'ý8inné hrady, které vznikal! na nepístupn7ch 'ístech, skalních ochozech.&ovinnéAvodn9 hrady, které b!l! chráněné vodní' toke' nebo píkope'.(tráJn9 hrady, které se stavěl! u kižovatek d9ležit7ch obchodních cest.Pohraničn9 hradyForti3ikačn9 hrady L pevnostní hrad!. Fo e nap. ;ražsk7 hrad, část eho opevnění '9že'e e<tě dnes vidět ve@laté uličce.8oučástí hradu b!l palác ? ob!dlí pánaA, hradní kaple, budov! pro dvoan!, pro voenskou družinu a hospodáské

 budov!. >rad b!l chráněn opevnění' L fortifikací, která se skládala z hradeb, ochoz9, pístupov7ch brán,obrann7ch věží, padacích 'ost9 a hradebních píkop9. *ěkd! b!la ob!tná z celého hradu eno' obranná věž." nezná'ě<í' u nás patí věž hradu ;i'da. " nevět<í' zachovan7' ro'ánsk7' hrad9' patí 0and<ten uSindichova >radce a nestar<í část ;ražského hradu. Io'ánské základ! 'á i "ivoklát a hrad v Phebu. 6 ;razena 8taré' Běstě sou také staré do'!, které 'aí ro'ánské sklepení. Io'ánské základ! 'á také "arl9v 'ost,kter7 b!l postaven na základech p9vodního ka'enného 'ostu Suditina.F!pickou českou stavbou sou rotundy. Ssou to stavb! kruhového p9dor!su. *e své' vrcholu 'aí 'alouvěžičku se zvone', která se naz7vá lucerna. @ této věžičk! b!l osvětlován chrá'ov7 prostor.k nepa'átně<í'rotundá' patí rotunda sv. Sií na hoe Qíp, rotunda sv. "íže v ;raze na 8taré' Běstě nebo rotunda sv. "atein!ve @no'ě.

2

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 25/67

Faké se hodně stavěl! chrá'!, kostel! a bazilik!. " tě'to v7zna'n7' pa'átká' patí zb!tk! presb!táe akr!pt! benediktinského klá<terního kostela sv. Barkét! v %evnově a 8p!tihněvova bazilika na ;ražské' hradě – zb!tk! nade'e v podze'í katedrál! sv. 6íta." zaí'av7' stavbá' patí také venkovské kostelík!, které nechal! postavit 'ístní vládci, r!tíi nebo ze'ani. Fiv nich 'íval! svou tribunu, která b!la spoena pí'o s pánov7' ob!dlí'. ;roto e také naz7vá'e pansk7'inebo tribunov7'i kostel!. 6enkovské kostelík! b7val! často opevněn! věží, která b!la zvonicí a 'ěla i obrann7charakter.

" dal<í' pa'átká' ro'ánského st!lu patí kostel sv. Sakuba u "utné >or!, trolodní bazilika ;ann! Bariev Fis'icích, klá<ter! na 8trahově, v ;lasech, "ladrubech, Iahradě nebo Febíči. *ěkteré z nich b!l!v pozdě<ích slohov7ch obdobích upravován! a ro'ánské prvk! se zachoval! en částečně.8 ro'ánsk7'i stavba'i e spoená také sochaská v7zdoba portál9, hlavic sloup9 a pilí9. Sinak se sochaskéu'ění t7kalo také reliéf9. ;íklade' sochaského u'ění e pr9čelí kostela v Sakubu u "utné >or!, kde nade'ereliéf! s postava'i světc9.+ocela bohaté sou ro'ánské pa'átk! české knižní 'alb!. *a píklad ve 6!<ehradské' kodeEu, v $u'poldověle#endě o sv. 6áclavu nebo v opise latinského spisu sv. ^u#ustina +e civitate +ei ? U obci božíA. *ástěnná'alba z této dob! se zachovala napíklad v rotundě sv. "atein! ve @no'ě ? po celé' obvodu válcové stavb! setáhnou ti pás! fresek, které doku'entuí d!nastii pe'!slovského rodu.Io'ánsk7 sloh b!l v!stídán ve 1. století #otikou. ^le v 12. století se opět vrátil do architektur! pod názve'novoro'ánsk7 st!l.8lovníček

)2á8ter e po'enování společného ob!dlí náboženského kolektivu. Ub!vatelé se ídí písn7'i pravidl!? eholíA.Geho2e e označení pro soubor pravidel v kesOanské církvi. ;odle ehole b! 'ěl! eholníci žít v chudobě ,celibátu a poslu<nosti.!e2iDát e stav osob, které se zekl! 'anželství i 'i'o'anželského pohlavního st!ku."odeE název pro rukopisnou knihu v pevn7ch deskách.Civot v k2á8terech klá<terní budova b!la uspoádána podle určit7ch pravidel. Boc eholního ádu zv7razRovalklá<terní chrá', kter7 b!l stavěn7 ako bazilika. Qádová pravidla pesně stanovila člen9' klá<tera denní r!t'us.%enediktini se nap. věnovali os'krát denně bohoslužebn7' Mkon9' a 'odlitbá'. ;esn7 čas b!l v!'ezen7 i pro stravování. 8pát chodili po'ěrně brz!, ale už ped druhou hodinou po p9lnoci 'useli vstát k první'otlitbá'. =as 'ezi bohoslužba'i a stravování' v!plRovali prací na polích a v dílnách.Io'ánské stavb!

' českých ze9ch 1. klá<ter! žensk7 klá<ter u sv. Sií na ;ražské' hradě ? 1/. stoletíA, %evnovsk7 klá<ter? nestar<í 'užsk7, 22, sv. 6otěchA, 8trahovsk7 klá<ter, klá<ter v +oksanech. 4. rotund! sv. 6íta na ;ražské'hradě, sv. "íže v ;raze, sv. "li'enta na 0evé' >radci, sv. Sií na Qípu, sv. Bartina na 6!<ehradě, sv. "atein!ve @no'ě. . bazilik! sv. Sií na ;ražské' hradě. ). ka'enné hrad! ;i'da ? strážní hradA, 0and<ten? po'ezní hradA, "ivoklát ? loveck7 hrad, určen7 k odpočinkuA. J. ka'enné ob!tné do'! v podhradí na 8taré'Běstě.

<.Proěny hospodářsko + ekonoických poěrK na české venkově ve 1. sto2et9@ dKs2edky a význa

ko2onizace−  petrvává ze'ědělsk7 charakter stedověké civilizace−  proces z'ěn naz7ván a#rární revolucí –technolo#ická zlep<ení, u'ožněno i kli'atick7'i z'ěna'i v pr9běhu 14. a 1. století, oteplení− základ stedověké společnosti – rodina – venkovská

rodina – pevážně rolnická, hospodáská soběstačnost, podízené postavení žen ?pro bo a práci v hospodáství ed9ležitě<í 'užA− spoovací prvek v<ech vrstev společnosti ekesOanská víra−  populační vzestup, počet usedlostí se ztronásobil,z'ěn! ve složení a v kvalitě strav! – prodloužení života ?z 4J na / – JA− ze'ědělství stále hlavní zdro obživ!

  aO oDdě2áván9 pKdy – re#ulované trohonné ?i vícehonnéA s!sté'! – intenzifikace, stídání ozi'u, ae a Mhoru – o'ezení rozsahu neplodného Mhoru ?vhodné pro evropské kli'aA

− z'ěna skladb! pěstovan7ch plodin – vedle p<enice a

2

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 26/67

 prosa, oves a žito ?žitn7 chlébA, lu<těnin!, len, zelenina, sadaství a vinaství− nepěstoval! se pícnin! ?kr'ivo pro dob!tek nazi'uA, nedostatek luk a pastvin – trvale 'álo dob!tka, nedostatek hnoe k hnoení

  DO dokona2ej89 typy zeědě2ského nářad9  – obecné použití železa, pluh s as!'etrickou radlicí?hlub<í orba a obracení p9d!A, dokonale<í zapahání tažn7ch zvíat ?k9R do cho'outu, kráv! a voli do a'aA  - zdokonalené pohonné zaízení – vodní a větrné 'l7n!

− ze'ědělství stačlo uživit i vládnoucí vrstvu−

zákupové e3yteutické právoO – zaplacen7 poze'ek – dědičn7 náe' p9d!, trvalá držbaN po určitou dobu osvobození od placení ná'u a robot! ?14-4/ letA,ulehčení – lhta ?0hotaA− středověká vesnice – z'ěna podob! v 14. a 1.století – t!p lidského sídli<tě vět<in! ob!vatelstva ?sedláci, e'eslníci, bezze'ci, ale i ze'ané a kněžíA,'aetkové rozdíl! i rozdílné právní pedpis!− vesnice – suché 'ísto blízko vodního toku, v!kácen7les, obdělaná p9da, usedlosti už pravidelně uspoádán! kole' návsi nebo podél centrální cest! ?do nich obrácen! pr9čelí' a ob!tnou částíA, vedle ob!tn7ch do'9 i hospodáská stavení, krč'!, 'l7n!, kovárna, ze'ská tvrz,fara, kostel, oplocené dvor!

  - used2ost +  'ísto edné 'ístnosti častěi ti prostor! – síR, izba, ko'ora, konce' stedověku 'ísto pece i kachlová ka'na

− správa vesnice + rychtář ?zast9pce vrchnostiA,

 bohat7 sedlák, kter7 rozsuzoval spor!, dohlížel na odvádění dávek, zbaven za to části povinností poddan7ch−  pi vesnick7ch kostelích zizován! 3ary +spravovány 3aráři ?konal církevní obad! a náboženské Mkon!, v!bíral poplatk! – desátk!A

N.Předpok2ady a dKs2edky rozvoje ěst ve 1. sto2et9 

− obecně rozkvět ve 1. století− stediska e'eslné v7rob! a obchod9, píčin! –rozvo hospodáství, specializace e'eslné v7rob!, obchod, vzr9st počtu ob!vatel

aO vznik ěst – z e'eslnick7ch a obchodních osad, trži<O u klá<ter9, v podhradí knížecích sídel, nakižovatkách obchodních cest, pi brodu ek   - na zelené' drnu – dosud neosídlené 'ísto, v7zna'né ekono'ick!, voensk! či politick!,

zvlá<tě pístav! ?specializace na obchodA, horní 'ěsta u nalezi<O rud− v =echách b!lo r. 1// založeno asi 14/ 'ěst, z toho/ královsk7ch

DO druhy ěst – krá2ovská – zakládána panovníke', nap. ;raha, ;lzeR, 0ito'ěice, %rno  patí králi ?e'eslná v7roba a obchod nebo těžba stíbra L 'ěsta horní, báRskáAN

patí královské vdově L 'ěsta věnná, nap. >radec "rálové  - ob!vatelé svobodní, podléhali en králi  - poddanská + zakládána církevní <lechtou, zvlá<tě pi klá<terech, nebo světskou <lechtou –na panské p9děN nap. ;ardubice, Felč  - ob!vatelstvo nesvobodné – poddaní své vrchnosticO 2okace – založení 'ěsta s pečliv7' v7běre' 'ísta ?hlediska ekono'ická i voenskáA, ko'unikační'ožnosti ?dopravní spoeníA, spádová oblast trhu, vhodné pod'ínk! obran!  - lokátor – prováděl stedověké osidlování, lokaci, p9vodně 'alá odli<nost od vesnic ?devěnédo'k!, shluk ob!dlíA, od 14. století pesn7 stavební plán –  hradDy ?ka'enné, p9vodně devěné, s ba<ta'i,obrann7'i věže'i, 'ěstské brán! – horní a dolní, val!, vodní píkop!, padací 'ost!A za hradDai –neopevněné ped'ěstí, budov! patící k 'ěstu, kovárn!, hrnčírn!, koželužn!, ob!dlí služebnictva, tovar!<9,učR9, chudin!, ale i 'ísta v!děděnc9, tulák9, 'alo'ocn7ch a ob!dlí kata, na viditelné' 'ístě popravi<tě, k'ěstu náležela i pole v okolí

− ve2ikost ěst – vět<inou do tisíc ob!vatel, nevelkározloha

dO ěstská práva + privi2eBia + udělována zakladatele' nebo vrchností  - právo osoDn9 svoDody ě8SanK a vlastního soudnictví – v!vázaní se z lenních

2

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 27/67

závazk9  - hospodářská práva – tržní ?konat pravidelně trh!, pí'! do 'ěstské pokladn!A  - 'ílové ?'onopol v7rob! v okruhu edné 'íle L asi 2 k'A  - skladu ?povinnost kupce procházeícího Mze'í' v!ložit zbožína prode a zaplatit 'ěstské cloA  - celní ?v!bírat poplatk! v<eho druhuA  - váečné ?vait pivoA

  - hrdelní ?odsoudit k s'rti a popravitA  - právo obehnat 'ěsto hradba'i – právo opevnění  - právo 'ěstské sa'ospráv! – v čele 'ěsta purk'istr skon<elskou radou ?14 člen9A – volena nebo dosazována vrchností na rok, r!chtá – pedsedal kon<elské'usudu a v!bíral daně pro královskou pokladnu, soudil spor!

  eO sociá2n9 struktura ěst – odli<nost podle 'ír! práv, ob!vaelé 'ěst L nová vrstva společnosti−  plnoprávní – nebohat<í, vlastníci 'aetku – d9',dílna, 'ěstská patriciát ?často poto'ci ně'esk7ch kolonizátor9A – voleni zakon<el!, ídili 'ěsto, zvl. kupci , kra'ái – drobní obchodníci v 'ěstě aokolí− částečně plnoprávní a neplnoprávní – stední vrstv! achudina, bez 'aetku, bez podílu na správě 'ěsta, tovar!<i ?v!učeníe'eslníciA, učedníci, učni, voáci, chudina

  3O cechy – sdružení v7robc9 ednoho e'esla nebo píbuzn7ch e'esel ?obrana ped patriciáte' a k za'ezeníkonkurence 'ezi e'eslník!A, kontrola kvalit! v7robk9, určování cen, počtu za'ěstnanc9, v7<e 'zd!, pracovnídob!, ochrana v7robc9, po'oc vdová' a zchudl7'N člene' cechu 'istr, pi slavnostech v!stupovali ako celeks vlastní korouhví− význa ěst – centra e'esel a obchodu, obrann7,strate#ick7 v7zna' ?opevnění, finanční prostedk!A – obrana ze'ě a ochrana ob!vatel, často podpora panovníkav boi proti <lechtě

  - vliv na rozvo peněžnictví – užívání peněz ako v7'ěnného prostedku  - sociální centra – hospitál!, chudobince, sirotčince  - centra kultur! a vzdělanosti – 'ěstská architektura, v7tvarné u'ění, literatura – nov7 pohledna svět a na člověka, <kol! pi farních chrá'ech ?učilo se latinsk!A, v 14. století kole' učenc9 vznikal!svobodné skupin! žák9

1.'ývoj českého státu ve 1. sto2et9 + zápas o upevněn9 panovnické oci do roku 1;=<O

ProD2é s nástupnickýi otázkai− ze star<ích bratr9 nikdo nežil, ani nikdo z #eneraceBorav. ;e'!slovc9 – ;e'!slovec 8ei#fried ?bratranec, kanovníkA− +ěpolticové – v7zna'ná linie ;e'!slovc9N +ěpoltKKK. - ;U K. 'u dal do správ! ;lzeRsko− vlastní rodinné problé'!− ^dlet Bí<enská ?eho ženaA – četné poto'stvo− Barkéta – dánská královna +a#'ar − na sklonku 14. století uvažoval o nové' svazku,sRatek s ̂ dletou prohlásil za neplatn7 ?stížnost papežeA− novou ženou se stává "onstancie Zherská− 1414 ^dlet u'írá, prvorozen7 s!n 6ratislav 'u b!lnepohodln7, ̂ dlet ho vel'i prosazovala – 4/ let sporu− upednostRue děti z druhého svazku ?6áclavaA –6ratislav se narodil v době, kd! ;U K. neb!l krále' ?spor v!e<ila s'rt 144JA− 141 ;U K. svolal kolokviu' do ;rah!, návrh navolbu 6áclava – potvrzen, císa Wridrich KK. Futo volbu také potvrdil, 6áclav se stal budoucí' krále'− 14/ ;U K. u'írá – otevel pro ;e'!slovce oblast –eEpanzivní politik!

2

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 28/67

'ác2av . 1; + 1;QO− eEpanzivní politika, ve stínu otce, podivínsk7,neukázněn7− ko'plikovaná situace – po nástupu 'ožnost eEpanze− konfronatce se soused!, pak i se s!ne',%abenberkové ?rakousk7 rod upadáA− Wridrich KK. %abenbersk7 ne'ěl 'užského poto'ka,

nete $ertruda, sestra Barkéta− sRatková politika, star<í s!n 6ladislav zaslíben$ertr9dě, ale ze'el

Přeys2 $takar .− 'lad<í s!n, oženěn s Barkétou %abenberskou ?o#eneraci až dvě star<íA, vdova po Sinichovi− ;e'!slovci se tak 'ohli ucházet o babenberskédědictví, o které 'ěl záe' i uhersk7 král %éla K6. - ko'plikace− 14/ – bitva u "resenbrunnu− upevRování svazk9 s polsk7'i knížat!, s6ratislavsk7'i knížat!− Sindich %radat7 – eho 'anželka svatá >edvika?patronka 8lezkaA, plně se oddala dobročinosti− Sindich KK. ;obožn7 ?s!nA oženěn s dcerou ;U KK.^nnou – zprostedkovávala kontakt!

− ve /. leteh se obevue nebezpečí 'on#olskéhovpádu do Hvrop!− 14)1 bitva na +obré' poli u 0ehnice, Bon#olové porazili Sindicha KK. ;obožného, ten ze'el, 6áclav K. 'u el na po'oc, ale nestihl to52echta−  poze'ková nová <lechta, podílí se na kolonizaci –zásah! do vnitní politik!− 6áclav K. ?po s'rti 6ladislava depreseA – zvedl se

 proti ně'u odpor – eho bratr i s!n ;e'!sl – nechal se zlákat skupinou <lecht!, která ho zvolila tzv 'lad<í'krále'− 6áclav 14J u'írá, rozpad hradské soustav!

− v české' stedověku se poí ro'ánské období ?1/.stoletíA a velko'oravská ?pedro'ánskáA kultura – Iotunda sv. ;etra na %udči− sty2 roánský + pouze 'alba nástěnná, 1/. - 11.stol. - raná fáze ro'ánského v7voe, 14. stol. - vrcholn7, polovna 1. stol. - pozdní ro'ánsk7 st!l, pozvolna pechází do #otik!− Botika – iné vní'ání vír!, interiérová v7zdoba,deskové 'alb!, pe'!slovská ?ranáA #otika – polovina 1. století – počátek 1). stoletíN vrcholná ?luce'burskáA –  počátek 1). stol – husitské válk!N pozdně #otick7 sloh ?až do dob! panování Sa#elonc9A – prolíná se s renesancí− renesance + pichází do =ech z ZherPřeys2 $takar .− zapooval se do politik! už za vlád! otcesňatek s Mark étou Bábenberskou – s ní  državy, spojil se s významnými rakousk ými rody – pánové z

Hardeka, Fuleringu, pánové z Lichtenštejna

prezentoval se jako dědic Přemyslovců i Babenberk ůGózův palác v Křemži (1260) – jeho sí dlo

stejnou péči věnoval rakousk ému i přemyslovsk ému dědictví  (o báben. dědictví  se zají mal i Béla IV.)

1253 nastupuje na trůn – objevují  se názory, že by byl dobrým kandidátem na říšsk ý trůn, proto

2

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 29/67

uspořádal tažení  (k řížovou výpravu) na pomoc řádu německ ých rytířů (1254), všude se prezentoval

 jako bohatý česk ý král

na pobřeží  Baltu zakládá město Královec, snažil se vyjádřit věrnost říši, cí rkvi

konflikt na konci 50. let – zintenzivněl tlak ze strany uhersk é – chtěli zí skat alespoň část

bábenbersk ého dědictví vyhnal uhersk é oddí ly ze Štýrska – spory, boj v červenci 1260 u Kresenbrunnu – dohoda o klidu zbraní 

při přechodu řeky, uhersk ý král nedodržel, přesto česk é vojsko vyhrálo otevřela se cesta k jednání ,Gnápad spojení  přemyslovsk é a uhersk é dynastie Přemysl se rozvedl s Mark étou (jako důvod uvedlGbezdětnost) a vzal si vnučku Bely IV. Kunhutu (Arpádovci), ke svatbě došlo 1261− 'ěl dobré vztah! s Iicharde' "orvelsk7' ?í<sk7králA – 'enoval ;e'!sla ochránce' í<sk7ch lén na pravé' behu I7na – nechal 'u volnou ruku G 14;e'!sl na Mkor %avor9 pipoue Phebsko – zá'inka po'oci ně'eck7' r!tí9', prezentace 'oci, síl!, bohatství ?dol! na stíbro v SihlavěA−  eho bratranec 6ratislav biskupe' v ;asově –;e'!sl ta' 'ěl i svého het'ana – opěrn7 bod, bratranec 6ladislav arcibiskup salzbursk7− dcera s "unhutou "unhuta – dlouho považována zadědičku G nápadníci – eden z nežhavě<ích sicilsk7 král "arel z ^nou ?pro s!naA, ;e'!sl nechtěl a tak se"arel spoil s ^rpádovciN nakonec zaslíbena vévodovi Wridrichovi

− 145 se se<el s bezdětn7' %ernarde' ?korutansk7vévodaA – 'ěl za 'anželku ;e'!slovnu Suditu - dohoda v ;oděbradech – "orutan!, "raRsko, 8 Ktálie?;ordedoneA – ;e'!sl tato Mze'í získává G poslední kapka pro t!, co sledovali r9st 'oci ;e'!slovc9− 14(4 u'írá Iichard "orvelsk7, hledali novéhokandidáta na í<sk7 tr9n – ( kurfit9 – dali pednost bezv7zna'né'u kandidátovi – 14( pedstavitelhabsburského rodu Iudolf K. - báli se centralizace 'oci, >absburkové tak vstupuí do politik!− u'írá i %ela K6. ?14(/A – na tr9n eho s!n Vtěpán –nepátelství s ;e'!sle', snaha podlo'it pozici− (/. léta proble'atická – Iudolf K. nastupue cestu proti ;e'!slovi – í<i 'aí b7t navrácena v<echna léna nepotvrzená í<sk7' krále', ;e'!sl od'ítá S Mze'íodevzdat, e nad ní' v7hlá<en ^beracht ?klatbaA, Iudolf dává dohro'ad! vosko – ;e'!sl ztrácí Vt7rsko,"orutan! i část Iakouska−  problé'! na do'ácí' tr9ně se <lechtou E věrně pině' stoí rakouská <lechta− 14( se schází s Iudolfe' ve 6ídni – '9deRský 9r – prohra ;e'!sla, 'usel se vzdát v<ech rakousk7ch enkláv, pial =ech! a Boravu v léno a b!l dotlačen kd!nastické'u propoení ;e'!slovc9 a >absburk9 – dědic 6áclav zasnouben s dcerou Iudolfa $utou>absburskou− #odatková s2ouva – 'ěla upravovat @latou bulusicilskou ?podzi' 14((A, česk7 král 'ěl těžbu – s'louva ho 'ěla o'ezit – ne'á co ztratit, nechce se podídit – bitva na Moravské po2i ?srpen 14(5A – v čele ;e'!slova voska Bilota z 6odic – bu: se otáčel nebo prchal?'ožná podplacenA G v!pukl z'atek ve vosku a z toho pl!noucí prohra ?Hvropa 'u fandilaAN ;e'!sl u'írá –s eho 'rtvolou zacházeí ako s krále' – v!staven ve 6ídni− dlouho se nevěilo, že e ;e'!sl 'rtv7, otázka akrozdělit eho dědictví – nedospěl7 s!n 'ác2av, poručnická vláda

(/GE#$E'&P$P()* P&$(/$& 'E )/E&TM (E LE()* (/-/ 'V'W"E- hranice českého státu b!la po cel7 stedověk vel'i pro'ěnliváN v době, o které 'luví'e, nepatilo k =echá'Phebsko a ^<skoN první snah! o eich pipoení k =echá' '9že'e vidět v době ;e'!sla Utakara KK., ov<e'natrvalo se toto Mze'í stává součástí =ech až za 0uce'burk9, a to r. 144 Sane' 0uce'bursk7'

- západn9 část Lech - Phebsko a ^<sko sou oblasti, které z hlediska dne<ního v7zku'u česk7ch stedověk7chděin, sou vel'i specifickéN Pheb ako 'ěsto sa'otné a eho stedověké archiválie sou skutečnou ano'áliíLX charakter í<sk7ch ?ně'eck7chA 'ěst ?dochován! 'ěstské knih!, soupis! v!bírané od prostitutekA

- církevně-správně Phebsko nepatilo pod =ech!, tzn. že kd!ž se zkou'á církevní správa, tak se 'usí do%a'berka a. 'ěst, protože tato z'iRovaná oblast nepatila do pražské arcidiecéze

- drobné <lechtické statk! patil! do rukou tzv. 'inisteriálské <lecht! ?tzv. vázavéžeta – velká <lechtická sídla

2

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 30/67

v okolí <lechtického hraduA LX tato struktura <lecht! se ta' držela do 1. století, kd! se postupně'inisteriálsk7 s!sté' rozpadá

- na jihu Lech b!la hranice více zakousnuta do Iakouska, a to sice e<tě po celé 14. století patilo pod nadvládučesk7ch knížat tzv. 6itorazsko – po'ěrně rozsáhl7 lesní ko'pleE na ihu =ech, kter7 kontrolovali českáknížata a teprve až někd! v 4. polovině 14. století proevil! o tuto oblast některé rakouské klá<ter!, kterékolonizoval! tuto oblast LX začíná se tu rozpínat cisterciáck7 klá<ter @Dettel neboli 8větláN podnikal tukolonizační aktivit! , zakládal vesniceN nakonec W. %arbarossa rozhodl po ednání s česk7'i knížat!, že toto

Mze'í =ech bude dáno do správ! rakousk7ch %abenberk9 LX hranice se tak posunula severní' s'ěre'- česká knížata si ale podržela ako opěrnou ktu, hrad 6itoraz ?6atraAN protože tu pozice b!la neudržitelná, tak ho nakonec česk7 kníže postoupil rodu "uerin#9N "uerin#ové b!li velice spízněni s ;e'!sle' Utakare' KK.?^nežka z rodu ". 'ěla s ;. Utakare' KK. ne'anželské dětiAN ^nežka tak podnítila rozvod s ;e'!slovou první 'anželkou

- severn9 hranice – velice pro'ěnliváN až do pol. 14. století patilo =echá' celé %ud!<ínsko a @hoelecko ?ako>orní 0užiceAN součástí =ech b!la i oblast tzv. @áhvozdí, tzn. prostor kole' 6ltav!N na severov7chodě ?k hranicí' s ;olske'A patila k =echá' velká část "ladskaN naopak =echá' nepatilo v této době Vluknovsko aWr7dlantsko, tudíž b!l hranice rovná, bez oněch v7běžk9

- vel'i v7zna'nou ko'unikační tepnou b!lo v té době 0abe, tudíž 'ěla česká knížata záe' držet si labskéokolí co nedále do 8askaN za 6ratislava KK. b!lo získáno eEpanzí Bí<ensko, ale nap. pro ;. U. KK. neb!laseverní hranice píli< interesantníN spí<e si hlídal Mze'í v Iakousku a ve Vt7rsku, které získal dědičně

Lechy z h2ediska os9d2en9 - až do konce 14. století b!l! hustěi osídlené pouze oblasti Mrodné, tzn. povodí ek, Mze'í do nad'oské v7<k!

J// '. n. '.N osídlení ve v!<<ích polohách neb!lo intenzivní a dotkla se ho teprve až kolonizace ve 1. století- ak v!padal! krae v =echách, to popisue "os'as, kter7 hovoí o to', že lze prostor českého knížectví

rozdělit na ca'pestribus locies a silvestestribus locies locísj, tzn. na polní a lesní krain!- lesních krain b!la v této době pochopitelně pevahaN z hlediska novodobého v7zku'u hovoí'e o ter'ínu

s9de2n9 koora, tzn. prostor, kter7 v rá'ci lesního porostu b!l osídlen a něak7' zp9sobe' fun#oval akourčitá hospodáská a správní ednotkaN fun#ovala zde akási autarkie  ?nebo-li uzavenostAN e základní'znake' raně stedověkého fun#ování neen českého státu, kd! se t! osídlené a hospodásk! fun#uící prostor!,dík! to'u, že vel'i pri'itivně e<tě fun#ovali ko'unikace atd., se snažil! b7t soběstačné ?hospodásk!A,vět<inou b!l! vázán! na eden duchovní prostor, kde v!konávali 'odlitb!

- oblasti sídelních ko'or, 'ezi sebou uzavené, ne Mplně vžd! tak dobe 'ezi sebou ko'unikovali- ve 14. století 'luví'e o tzv. vnitní kolonizaci ?tzn. raná fáze kolonizaceA – doosidluí se níže položené

oblastiN ve 1. století – vně<í kolonizace ?tzn. vrcholně stedověká fáze kolonizaceA – osidluí se v!<<ínad'oské v7<k!N 1. století souvisí s kolonizací 'ěstskou ?nap. doc. F. 6elí'sk7, v!pracoval studiikolonizace tzv. 8vádovského Mezdu ?z stí na +ěčínA, v druhé polovině b!la tato svádovská enklávakolonizována a vznikl! zde vesnice

- nově osídlen7' polohá' v to' 14. století se íkalo Mezd!, prostednictví' nichž se kolonizovalo- děin! raného osídlení sou z hlediska historického v7zku'u po'ěrně vel'i ko'plikovanou disciplínou,

 protože 'usí ko'binovat adu 'etod, ab! b!la daná studie dostatečně v!povídaícíN navíc té'ě v9becneeEistuí píse'né pra'en!, sou to 'aEi'álně něaké darovací nebo zakládací listin!, ve vel'i 'alé 'íenarativní pra'en!N na druhou stranu se dík! nedostačuící' píse'n7' pra'en9' ko'penzue v7zku'studie' pra'en9 h'otn7ch ?archeolofick!AN v!užívá se kup. i ikono#rafick7ch pra'en9N dále se užívá

topono'astick7ch 'etod, tzn. rozboru a studia po'ístních 'enN tuto teorii e<tě více roz<íil +. Fe<tík, kter7 pi<el s teorií tzv. služebn7ch osad, kd! se pe'7<lí o to', že názv! vesnic ako Bl!náe, ;sáe', I!bník!,"onae, Uvča `, souvisí rolí ob!vatel v rá'ci služebného s!sté'u

- vel'i podstatné e studiu' patrocínií, tzn. zasvěcení kostel9 – '9že'e tí' zistit ak star7 kostel e, kd! b!lzaložen

Principy 3unBován9 českého raně středověkého státu- kro'ě 'ístní autarkie se v této době 'luví také o principu akési státn9 autarkieN v čele státu stál panovník 

?kníže, potaž'o král – pokud se 'u podailo získat královsk7 titulA, ten b!l pedstavitele' centrální správ!ze'ě, pedstavitele' soudní, zákonodárné, v7konné a voenské 'oci – v zásadě držel v 'oci ve<keré pravo'oci, které si dokáže'e pedstavit v souvislosti s fun#ování' státuN b!l vrchní' vlastníke' ve<keré

3

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 31/67

 p9d!N ke v<e' činnoste', které souvisel! s fun#ování' státu, 'ěl v7lučná práva, nebo-li reBá2y1

- tzn. státní autarkie e v!světlována právě na panovníkov7ch pravo'ocech- pokud de o re#ál!, ednalo se pedev<í' o p9dní re#ál ?bodere0al A, tzn. panovník b!l v7lučn7' vlastníke'

ve<keré p9d!N z toho se pak odvozoval! dílčí re#ál!, t! platil! na les!, vod!, nerost!, tzn. těžba v lesích, těžbanerost9 LX tzn. z toho se v!profiloval! lesní re#ál, re#ál k provozování 'l7n9 a pívoz9, horní a 'incovníre#ál, na '7ta a cla, re#ál na provozování trh9 a krče'

- postupe' času neb!lo pro panovníka 'ožná v<echn! t!to záležitosti obhospodaovat, b!lo ich píli< 'noho

LX panovník postupně své re#ál! postupoval uživatel9' za něaké Mplat!, služb! a. - vznikaí svobodné'l7n!, svobodné krč'!, svobodné pívoz! atd.- tato pravo'oc se odvíela od toho, nakolik b!l na těch re#álech finančně závisl7, elikož tvoil! hlavní píe'

z hora a v!živoval! tak dv9r, družin! `- vedle re#ál9 eEistovala e<tě edna instituce, na níž b!l kníže závisl7, a to b!l s!sté' tzv. kn9Jec9ch dvorcK4 – 

t! b!l! ak7'isi hlavní'i opora'i pe'!slovského rodového 'aetku, kde pracoval r9zně zaběhnut7 s!sté'služebník9 v r9zn7ch oblastech, kter7 zabezpečoval! chod pe'!slovského dvora, kter7 se poh!boval r9zně po =echách ?nevět<í koncentrace dvorc9 e v centru =ech, kde se pe'!slovská knížata poh!bovala nevíceA

- dvorce, eEistovali tzv. lovecké dvorce – sou v lesních krainách ?ak pí<e "os'asA, které b!l! sousteděn!v královské' hvozdu ?od "ivoklátu kole' ;rah! – tzv. %rd!-kivoklátskoAN ke dvorc9' adí'e p. @bečno,8tavitín ?A, Tivoho<O

- roli dvorc9 pevzali i p9vodně vel'i d9ležité lokalit! v těch neraně<ích dobách, a to 0ev7 >radec, 0ibu<ínnebo %udeč

- dvorce v polních krainách – F7nec nad 0abe', %ur!ně nad Uhí – za'ěené na ze'ědělskou produkci, nachov dob!tka – b!l! ak7'isi zásobárna'i knížecího dvoraN často na nich žili i r9zní specializovaní e'eslníci?hrnčíi, tkalciA, kteí zásobovali družinu?prof. S. Te'lička,  *pově+ Kukaty, ;raha 4// – popisue zde ak fun#oval knížecí dvorec ve @bečněANzaí'avost prof. Fo'as na<el píse'né pra'en!, které se hlásí ke )/. let9' 14. století k vesnici Iadnice ?u0oun, více viz J.-5. 'inuta poslední pedná<k!A

- hradská orBanizace  A  b!la budována od ;e'!sla Utakara K. ?určitě ch!ba, 'ěl b! to snad b7t %etislav K.neA, v souvislosti s ní se v píse'n7ch pra'enech hovoí o eEistenci tzv. hrad9 ?v pra'enech dobov7ch akourbes, oppidu!, někd! také civitatesAN hradsk7' okrsk9' se dobově íkalo provincieN hradsk7 okrsek spravoval oblast zhruba pr9'ěru /-/ k' v okolíAN tě', kteí podléhali správě tohoto centra, se íkalohradský lid , od něhož se v!bírali poplatk!

- hradské centru' 'ělo ted! funkci správníN hospodáskouN k v7běru poplatk9

- kastelán 'enovan7 knížete' 'ěl vět<inou soudní pravo'oci nad hradsk7' lide'N církevní správa v rukách postupně v!tvoen7ch velkofar'ách kostel9N na hradě těchto center b!l! také někd! založen! kapitul! akonap. v 0ito'ěicích či v Bělníku

- vel'i v7zna'ná funkce centra b!la voenská ?v hradbách centra se ukr7valo obrovské ob!vatelstvo, zároveRkastelán 'ěl dávat něakou voenskou hotovost neví', co pesně '!slela, ale asi v!plácet od'ěn!strážc9' hraduA

- 'ísto kastelána b!lo 'íste' v7nosn7', kastelán b!l ze'ě do funkce dosazován za zásluh!, 'ěl tak blízkoke králi ?'ěl _3- tetinov7 podíl na v!bran7ch dávkách, což 'u 'uselo slu<ně v!néstA

- některé kastelánie b!l! tak v7zna'né a v7nosné, že se stal! dočasn7'i ?funkční'iA 'íst! pro 'lad<í pe'!slovská knížata, nap. 'lad<í bratr! knížete atd`LX ab! ho tak 'ohl bezpečně uklidit

- tento 'odel fun#ování raně stedověkého státu fun#oval vel'i podobně také v ;olsku a Zhrách- pedpokládá se, že na těchto principech fun#oval česk7 stát až do konce vlád! 6ladislava KK., kd! poto',

v rá'ci krizí, v souvislosti se zásah! Wridricha %arbaross! do česk7ch po'ěr9, se cel7 tento s!sté' rozpadl a

 b!lo tak nutné postavit nov7 'echanis'us na zcela in7ch principech ?o to' ind!A- s!sté' se začal rozpadat v 'o'entu, kd! se do ně začal! pro'ítat zá'! r9zn7ch společensk7ch složek, a to

 pedev<í' zá'! <lecht!, eíž vliv postupně, ze'. v pr9běhu 14. století, vzr9stalN postupně bral! na síle takécírkevní instituce se sv7'i vlastní'i zá'! a získával! vliv

- p. Xst9 nad aDe vzniklo pi ece ako akési hradi<tě, tvoilo tak v7zna'nou obchodní cestu a vstup docentra =echN eEistovala tu celnice, eíž v7nos! spadal! pochopitelně do pí'9 knížeteN ten poteboval

1 první pilí státní autarkie4 druh7 pilí státní autarkie tetí pilí státní autarkie

3

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 32/67

zabezpečit hranici a 'ístního re#álu se vzdalN v pr9běhu 11. století v7nos! z těchto labsk7ch cel dáváv7zna'n7' institucí', od nichž poteboval v této oblasti velkou podporuN část těchto Msteck7ch cel pe<el na%evnovsk7 klá<ter, kter7 toto okolí kolonizoval a 'ěl tak pak získávat Mstecké v7nos! z každého desátéhot7dne ?to e zazna'enáno v bevnovsk7ch falzech z roku už 22AN z každého devátého t7dne 'ěl! ít v7nos!8vatoiské'u klá<teruN každ7 5. t7den 'ěl! ít v7nos! ké kapitule, o če'ž sou z'ínk! v eí zakládacílistiněN postupně se ted! knížata vzdala oblastí kole' té Mstecké celnice, to souvisí s kolonizací ve 14. století,kd! některé oblasti postoupil česk7 kníže ohanit9', kteí oblasti kole' 0abe kolonizovali a zároveR plnili

funkci ochran! ze'ě kole' hranice11.

'2áda pos2edn9ch Přeys2ovcK@ po2itické koncepce 'ác2ava .− královna "unhuta se snaží za'ezit ovládnutí =ech –zve s!novce ;e'!sla $tu %raniDorského G k ;raze se blížilo vosko v čele s Iudolfe', do'ácí <lechtadrancue _ vosko Ut! také drancue – "unhuta zve dal<ího spoence "indřicha '. ?6ratislavsk7A – ku ;razes'ěuí ti voska – bitva ?záí3íenA – Sindich se stáhl, Iudolf v!hlásil =ech! ako uprázdněné í<ské léno,schází se s "unhutou – ne'á 'oc na v!branou a tak pií'á ochranu – 'ezití' 'oc získává Uta %raniborsk7 –Iudolf ho pověil správou _ poručnictví nad 6áclave' ?na pět letA, Iudolf si nechal Boravu a Sindich dostal"ladsko – v<ichni věděli, že tato situace e dočasná a tak z ní chtěli v!těžit co nevíc - drancování, v!ídánízásob− "unhuta odvezena na %ezděz i s dět'i, pod

dohlede' purkrabího, <patně se s ni'i zacházelo – 6áclav z toho trpěl fbie'iN - část státotvorné <lecht! sezačala shlukovat - v čele biskup Fobiá< z %ech!ně, ;urkard z Sanovic – '!<lenka že drancování a věznění padána hlavu i této skupin! – 14(5 se schází, dohoda že budou stíhat lupiče, dbát na bezpečnost cest, návratkrálovsk7ch statk9 ?íkaí si opatrovníciA, začali ednat i s Utou, chtěli ho uplatit, k dohodě nedo<lo− 1454 krutá zi'a, hlado'or, v!'íral! celé vesnice,neb!lo kde brát – i braniborské oddíl! – to uspí<ilo dohodu 'ezi Utou a Fobiá<e', Uta se bránil v!dání 6áclava,v!nutil si velké Mstupk! – zástav! 'ěst ?+ěčín, Bost, stí, %ezdězA− květen 145 6áclav pevezen zpět do =ech, podlo'ené zdraví, v čele ze'ě skupina kole' Fobiá<e, do =ech se dostává i "unhuta – s ní <lechtici kole'6avi8e z Fa2ken8tejna +  ak7si nekrvav7 pevrat, ti co dostali 6áclava zpět sou nahrazeni tě'i kole' @ávi<e− @ávi< se 145J oženil s "unhutou, upevRoval svou'oc, J 'ěsíc9 po svatbě královna u'írá−

'ác2av dospívá, 145( se žení s $utou >absburskou,vztah! se @ávi<e' se ko'plikuí, @ávi< se v!praví do Zher – uchází se o ruku sestr! uherského krále – ^lžbětase za ně provdala, vrací se s ní do =ech− 6áclav pial '!<lenku vin! @ávi<e za s'rt ;e'!slaa nechal ho popravit

'ác2av .byl schopný panovní k i hospodář, prosadil vypracování  horní ho zákoní ku, mincovní ho

těžba v Kutné Hoře, zve do Čech zahraniční  specialisty

ke konci vlády i expanze – několik směrů – snažil se ovládnout Míšensko

S, SV – navazoval na záměry otce, v 1. f ázi kontrola na slezsk ými zeměmi, pak Pozdňansko,

Hnězdensko, spojil se i s některými Piastovci – otevřela se cesta k zí sk ání  trůnu – oženil se s Eliškou

Rejčkou (1300) – dcera velkopolsk ého knížete, tentýž rok korunová v Hnězdně polsk ým králem1301 vymí rají  Arpádovci (králem Ondřejem), nároky na trůn si činí  Habsburkové, Anjounovci a

Přemyslovci – Václav nechal zasnoubit syna s dcerou Ondřeje Alžbětou, naví c Kuhnuta byla z rodu

Arpádovců – kolovala v něm jejich krev, naví c Václava podporoval Matuš Trenčansk ý – v létě 1301 v

Hodoní ně – malý Václav nastupuje na uhersk ý trůn jako Vladislav V.

uk ázalo se, že není  možné udržet tak velk ý svazek – rozdí lné národy, ekonomika

Anjounovci se nesmířili s tí m, že se nedostali na trůn – snažili se toho dosáhnout vojensky (měli

spojence v papežovi), zpochybnili korunovaci (i tu polskou – papež) + říšsk ý král Albrecht se staví  na

3

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 33/67

 jejich stranu

Václav hledá oporu – fr. král Filip IV. (v té době po vzoru fr. králů zakládá Zbraslavsk ý klášter); snažil

se jednat s Albrechtem – tvrdé požadavky – aby se vzdal území  (Chebsko) + korun + na 6 let mu měly

 jí t výnosy z kutnohorsk ých dolů – Václav to nepřijal a Albrecht na ně j uvalil klatbu, začalo se sbí hat

vojsko, které mělo vtrhnout do Čech (v Polsku Vladislav Lok ýtek)

1304 na uhersk ém území  šarvátky – Václav veze do Čech malého Václava i se svatoštěpánskou

korunou, schyluje se ke střetu – Kutná Hora – říšsk é vojsko postihla nemoc, situace se pří znivě obrací  k Václavovi, ten je ale nemocný a v červnu 1305 umí rá – pohřeb byl velkolepý− 1 incovn9 re3ora – ražba česk7ch?pražsk7chA #ro<9 – zpočátku za po'oci italsk7ch odborník9 na 6la<ské' dvoe v "utné >oe, z edné českéhivn! ?4J #A raženo / – ) #ro<9, v =echách základní 'ěnová ednotka až do roku 1J1− na tr9n 'ác2av . - ,,neukázněn7 floutek, pebírá ednání po otci – ̂ lbrecht ze sv7ch požadavk9 ustoupil

  - b!l zasnouben s ̂ lžbětou, zasnoubení zru<il a oženil se s 6iolou Fě<ínskou – vrací zpětuherskou korunu a snaží se udržet alespoR polskou – aro 1/ v7prava do ;olska, zastavue se v Ulo'ouci – ). 5. 1/ b!l na l9žku ubodán  - eho s'rtí končí 'užská linie ;e'!slovc9 ?královskáA

− ;e'!slovci sou velice těsně spati se stedověke'

1;.6ápas o český trKn po srti 'ác2ava . a v2áda "ana uceDurského

− rozhodovalo se, kdo usedne na tr9n – 'ezivládí ?interre#nu'A, doba plná zvrat9− s'rt 'ác2ava . - první' kdo se snažil zasahovat do česk7ch po'ěr9 b!l císa ,2Drecht 7aDsDurský  – prohlásil =ech! za odu'elé léno a dosadil se' svého s!na &udo23a – píkr7 zásah do práv česk7ch ze'í,z'írnil své rozhodnutí, učinil Iudolfa kandidáte' volb!, oslovil část <lecht!, která b!la ochotna spolupracovat s>absburk! – ta pak Iudolfa zvolila – potvrdil <lechtě v<echna privile#ia a práva, eho ženou se 'ěla stát vdova po 6áclavu KK. Hli<ka Iečka− habsbursk7 pokus získat české ze'ě zkončil tra#ick! – 1< zavraJděn ,2Drecht – e<tě stihl nacísask7 tr9n dosadit s!na Wridricha, Iudolf tak ztratil velkou podporu ?Wridrich 'á o =ech! záe' dál ale>absburská eEpanze se uzavelaA− dal<í žhav7 kandidát – 'anžel ;e'!slovn! ̂ nn! – "inřich )orutanský – 'ěl určité právo, 6áclav ho

 ped tažení' do ;olska 'enoval het'ane', ne'ěl ale podporu, po s'rti Iudolfa a ̂ lbrechta se opět obevuena scéně a uí'á se vlád! – brz! se ukázalo, že nedokáže zvládnout <lechtu ?ze'éna skupinu, která se poh!bovala v okolí >absburk9, nechtěli se s'íit s ehou vládouA – začíná se for'ovat opoziční skupina –naděe vložili do druhé dcer! 6áclava KK. Hli<k! ;e'!slovn! – v čele opat "onrád a >aldenbreit ?A - plán provdat Hli<ku a na tr9n dosadit eího 'anžela, po'áhala i' spousta odporu proti Sinichovi− z =ech v!razilo poselstvo, které 'íilo k císaské'u dvoru – prostednictví' církevních diplo'atick7chkruh9 začali ednat s nov7' císae' Siniche' 6KK. z rodu 0uce'burk9 – b!l 'u pedložen plán sRatku anabídnuta 'ožnost eEpandovat do stední Hvrop!, ne 'oc ochotně pislíbil s!na Sana ?1)A, poté ale k dohodědo<lo ?toto vel'i intenzivně popisue @braslavská kronika – Mčastnili se těchto dě9A− 11/ získává česk7 tr9n nového panovníka, s ní' do =ech pichází rod uceDurkK – sehráli zásadníroli v česk7ch děinách

1A aké b!lo postavení pe'!slovsk7ch a luce'bursk7ch král9 ve stedověké' české' státě – aké b!l! eich zásah! do fun#ování státního aparátu, soudnictví....− Přeys2ovci usedli na tr9n ako králové ;e'!sle' Utakare' KK., pokus! už díve ?6ratislavA, na tr9něseděli té'ě ) století, vláda b!la od9vodněna v pe'!slovské pověsti, píslu<níke' patron české ze'ě sv.'ác2av – vládu pouze prop9čue poze'sk7' panovník9', hrob! b!l! spoen! s nev7zna'ě<í'i 'íst!českého království, neistá pozice ;e'!slovc9, kteí dlouhou dobu vládli ako knížata b!la upevněna kd!ž se prosadila pri'o#enitura, nestar<í s!nové ?po celé 1. stoletíA b!li edin7'i le#iti'ní'i poto'k! ?podobné proces! lze spatovat po celé Hvropě – pechod od horizontálních k vertikální' rodov7' vztah9' – rod! vesnaze udržet rodov7 'aetek začali prosazovat právo dědictví pouze prvorozeného s!na – ab! 'aetek neb!ldrobe' – i <lechta, velk7 d9raz e kladen na poze'kov7 'aetek a na rodová sídla, nastupuící v7zna'né rod!

3

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 34/67

které se obevuí v evropské stedověké politice se začínaí po'enovávat podle sídel ?Vtaufové – Vtauf,0uce'burkové – 0uce'burkA, ne podle v7zna'n7ch pedstavitel9− uceDurkové kteí usedaí 11/ na česk7 tr9n – p9vodně hraběcí rod, z francouzsko ně'eckého po'ezí, p9vod od pra'áti Beluzín!, reálné pra'en! z dob! kd! vládl %oleslav K. - zná'7 píslu<ník rodu8ickfied, roz<iuí sv9 vliv – vládnou 0i'bursku – o ně nakonec pi<li v boi s vévod! %rabansk7'i, eichzá'! od počátku spat! s Wrancií – v!chováváni na francouzské' dvoe, akási prodloužená ruka fr. krále –vzáe'né partnerské vztah! potvrzen! s'louva'i – 0uce'burkové budou prosazovat fr. zá'! ze'éna na

Mze'í í<eN vzestup rodu – Sinich ?1/5 í'sk7 králA a eho 'lad<í bratr %alduin – trevírsk7 arcibiskup, kurfit – oba na scéně po s'rti ^lbrechta >absburského – rozhoel se bo o císask7 tr9n, zapoili se, i kd!ž Wrancie prosazovala "arla z 6alois, tak se na tr9n dostal Sinich 0uce'bursk7 – b!l to fr. Mstupek, ale pece eno' eichspoenec, volbu vel'i v7razně podpoil eho bratr ale tak! 'ohučsk7 arcibiskup ;etr z ^speltu ?b!l ve vel'itěsné' spoení s poslední'i ;e'!slovci, kanclé českého království za 6áclava KK.A, volba se konala 1/5 veWrankfurtu na Bohane' – Sinich se stal císae' – vrchol luce'burské kariér! v Hvropě, specifike' volb! b!loto, že se í nez9častnil česk7 král, ako eden z kurfit9 – Sinich "orutansk7 nedorazil, protože v =echách neb!lov<e pod eho kontrolou – to podnítilo i to spoení 0uce'burk9 a ;e'!slovc9− =ech! spoléhali na podporu Sana 0uce'burského ze stran! otce, 0uce'burkové ako edni z 'ála b!li#ra'otní – =ech! sou dobré záze'í pro vzdělanost'rcho2ně středověký přeys2ovský stát Knstituce ze'ské X @e'ské Mad!X ze'sk7 soud X nev!<<í ze'sk7 sudí

  X nev!<<í ze'sk7 písa ?vede desk! ze'skéAX ze'sk7 sně' X nev!<<í purkrabí pražsk7 ?zastupoval i králeA- konrola plně v rukou panovníka ?to platí až do husitsk7ch válekAKnstituce královskéX královská kancelá X nev!<<í kanclé _ dal<í královské a dvorské Mad! ?'inc'istr, podko'oí – dohled nad královsk7'i 'ěst!, Sinich z 0ipé –'ilenec Hli<k! Iečk!, sudí ko'orního soudu,...A− 6áclav KK. si b!l vědo' v7zna'u <lecht!, snažil se rozvětvené ze'ské právo, které fun#ovalo ako právozv!kové e<it podle pípad9, které se už stal! ?hledal v ze'sk7ch deskáchA – snažil se kodifikovat zákon, neb!loto prosazeno kv9li odporu v!soké <lecht! – zv!kové právo i' pipadalo dostatečné, psan7 zákoník chápali akosvé o'ezení−  po s'rti ;e'!slovc9 - na konci 1. století – v!tváí se zá'ové skupin! <lecht!, těžko se dohaduí ?p.

Sinich z 0ipé – straník >absburk9 E @b!něk @aíc z 6aldeka – prosazoval sRatek Hli<k!A− kd!ž b!l dosazen San na tr9n, <lechta se dohodla – na vel'i tvrd7ch pod'ínkách a požadavcích, které pedložili Sanovi – KnauBuračn9 dip2oy – od'ítnuta povinnost táhnout za hranice ze'ské

− vázanost berní na povolení sně'u ?povolovat e s'ěl en sně', ta' ta<lechta zasedalaA− roz<íení dědického práva na dcer! <lechtick7ch rodin− za'ezení pístupu cizinc9 do v!sok7ch Mad9 – ze'éna v době nástupuSana 0uce'burského tvrd7 požadavek – v té době neko'unikoval dostatečněčesk!, v<ichni kdo ho obklopovali b!li pro ně cizinci, poteboval své rádce

− na diplo' se odvolávaí pedev<í' zástupci česk7ch královsk7ch 'ěst – podailo se i' získat i dědické právo pro ob!vatele 'ěst ?až (/. léta 1). stoletíA− zásad! 0uce'burk9 v někter7ch eich krocích pekáželi – San i "arel pokračovali ve státoprávní' Msilí;e'!slovc9− Sana zná'e ako cizince, kter7 se na vládě 'oc nepodílel – to lze pi'out en částečně, eho vliv vHvropě a eho kontakt! =echá' vel'i prospívali

1.'2áda )ar2a '. A ře8en9 vnitropo2itické situace@ hospodářský a ku2trun9 proBra@ zahraničn9 a dynastická

po2itika− 1. česk7 král a zároveR í'sk7 císa, v7zna'n7 evropsk7 státník, vzdělanec ?znalost latin!,francouz<tin!, ně'čin!, ital<tin!, če<tin!A− =ech! centre' 8vaté í<e í'ské, ;raha sídelní' 'ěste' krále a centre' í<ské politik!?bohe'ocentris'usA

3

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 35/67

−  po roztržce rodič9 izolován od 'atk! na 0okti a "ivoklátě, pak v7chova ve Wrancii, studiu' na paížské univerzitě− 1 návrat z Wrancie a Ktálie ako 'arkrabí 'oravsk7, od roku 1( vedl za otce správu ze'ě?spoluvladaA− 1)) pražské biskupství pov7<eno na arcibiskupství – arcibiskup ̂ rno<t z ;ardubic – česká církevzbavena vlivu 'ohučského arcibiskupa, podízena pí'o papeži− 1) "arel zvolen í<sk7' krále' ako "arel K6., korunován v %onnu, podruhé 1)2 v Páchách−

od roku 1JJ í'sk7' císae' – korunovace v Qí'ě, spoení české a í'ské korun!− v =echách navávazl na pe'!slovské dědictví ?po 'atceA, posílil královskou 'oc− aktivita )ar2a '. - po usednutí na tr9n v!dal (. dubna 1)5 souDor 2istin@ kter7'i v!'ezil v<echn!základní složk! fu#ování státu ?i zakládací listina univerzit!A – na dal<í období vlád! v!'ezila s'ěr! ehosnažení

  – snažil se prosadit ze'sk7 zákon ?1J/ – 1J1A – Majestas !aro2ina – narazil na stené potíže ako 6áclav KK. - tvrd7 odpor <lecht!, ada ednání, 1JJ toto Msilí vzdal – prohlásil že zákoník shoel, aže už se o ně' nelze dohadovat, prosadit se 'u teda nepodailo  - v!dání 62até Du2y pro ř98i ?1JJA – v!'ezovala vztah! českého státu k í<i, upravovalavztah! až do roku 15/J, navazovala na @latou bulu sicilskou

− 'usel boovat se <lechtou – pánové z 0an<tena, drobná tažení− !oronae &eBni %oheiae – "oruna království českého, nedokázal se do'luvits českou <lechtou, a tak se i snažil obeít tí', že v!'!slel ter'ín =eské korun! –chápáno ako svazek Mze'í, která sou ovládána česk7' krále', kter7 e spoen nazákladě právně doložen7ch dohod a závazk9 – v!aduí vztah 'ezi panovníke' a ednotliv7'i ze'ě'i, <lechta se tak stala ednou ze stavovsk7ch obcí, kterou "arelovládal, v čele "orun! ze'ě české b!l #enerální sně', kde b!l! zastoupen! v<echn!české obce− vlastní životopis – 6ita Paroli

− )ar2ovy zak2adate2ské aktivity +  #otika  - 1)5 založeno pražské v!soké učení – první univerzita ve stední Hvropě podle;aížského vzoru, ) fakult!, zpočátku bez vlastní budov! ?pedná<k! v klá<teích nebo ve <kole pi chrá'usv. 6íta, první kole – společné ub!tování učitel9 i student9 – věnoval "arel K6. v roce 1  - *ové Běsto pražské  - Mprava ;ražského hradu – královsk7 palác, 8vatovítská katedrála s kaplí sv.

6áclava  - tzv. "a'enn7 'ost ?"arl9vA  - "arl<ten, 8taro'ěstská radnice, "arolinu'

− anJe2ky – %lanka z 6alois, ^nna Walcká, ^nna 8vídnická ?'atka 6áclava K6.A, ^lžběta ;o'oanská?'atka @ik'unda a Sana @hoeleckéhoA – podle kroniká9 lá'ala 'eče− Přeys2ovci se snažili eEpandovat za hranice českého státu, neblíže k v!tvoení v7razného soustátí –1. století, snaha o získání %ábenberského dědictví – Přeys2 $takar . - Vt7rsko ?porazil uherského králeA,nakrátko Phebsko, "orutan!, "raRsko – poté co se císaského tr9nu ual Iudolf >absbursk7, česk7 panovník održav! pi<el− 'ác2av . se také snažil eEpandovat – s'ěr 8 a 6 – pokus! o spoení české korun! s korunou polskou auherskou – v tuto dobu ne'ožné− uceDurkové in7 s'ěr eEpanze – narozdíl od ;e'!slovc9 nechtěli získávat celá Mze'í, snažili se pipoit drobná Mze'í, která b!la volná, nebo o to 'ěla záe', "an uceDurský – získává Phebsko – od tédob! k =echá' patí trvale, 14( se 'u podala knížata ad! česk7ch knížectví – postupně tak roz<ioval českéhranice pedev<í' v oblasti slezské, po dohodě s polsk7' krále' pipoil %ud!<ínsko a @hoelecko ?část >orní0užiceA – 1J se vzdal nároku na polskou korunu, toto Mze'í ale dostal za to− )are2 '. v otcově politice pokračoval – získal celou >orní a +olní 0užici, dal<í slezská Mze'í – sRatekza ^nnou 8vídnickou, s n̂nou Walckou – Walc, dále %raniborsko− Mze'í se snažili propoit s rodin7' 'aetke' z 0uce'burku – zkupoval vesnice, hrad!, 'ěsta na Mze'íí<e – soustava svobodn7ch í<sk7ch lén – ak7si koridor, kter7' chtěl spoit =ech! a 0uce'bursko – na cestě do0uce'burku vžd!ck! spal do'a, patrone' =eské korun! učinil sv. 6áclava, na adě Mze'í v í<i s!'bolika sv.6áclava ze'á do dnes, i v ;olsku− to co v!tvoili Přeys2ovci b!lo vnitně vel'i nepevné, vzniklo to za vel'i dra'atick7ch okolností,

3

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 36/67

snaha 6áclava KKK. ovládnout sousední korun! – i iní záe'ci, neb!la to situace udržitelná, Mze'í ovládali dík! píto'nosti voensk7ch posádek − uceDurkové – ze'éna "arel K6., se snažili v!tvoit soustátí s právní' rá'ce', "arel v!tvoil cosi,co pežilo 0uce'burk!, po s'rti @ik'unda nepestalo platit to, co "arel právně zaídil ?i za Siího z ;oděbrad,=eská koruna trvala až do r. 15/JA− )are2 '. založil univerzitu, s tí', že bude univerzitou pro celou oblast, 'ohla se stát partnere' @univerzitá'N k ideové'u sednocení 'u 'ěla po'oci i církev – založení ;ražského arcibiskupství – ab! církevní

správa scelovala celé Mze'í, založil 0ito'ěické biskupství – snažil se získat část 8lezka a "ladska, které do tédob! patilo pod 6ratislavG )are2 '. se snažil pedat dědictví vel'i usilovně, ale trpěl obava'i, že eho dílo pide naz'ar /. léta 1). stol. – "arel K6. uzavel s'louvu s >absburk! G pokud b! 0uce'burkové v!'eli po 'eči, 'aí natr9n nastoupit >absburkové- )are2 se rovněž snaží v!tvoit píznivou 'ezinárodní situaci G1(5 – poslední cesta "arla K6. do Wrancie, doprovázel ho s!n 6áclav ?už korunovan7' čes. "rále'A Gnav<tívili franc. "rále "arla 6. G ednalo se om rozdělení sfér zá'u v Hvropě - "arel 6. 'ěl podpoit nástupce "arla K6m @ik'und 'ěl získat polskou korunum ednání d!nastická a eEpanzivní G podpora '!<lenk! pesunu papeže z ̂ vi#nonu do Qí'a

G autorita "arla K6. veliká, ̂ 0H po návratu do =ech 42.11. 1(5 u'írá ze'ě na těžk7 zápal plic8pěváček – "rál diplo'at

"avka – Tivot na dvoe "arla K6.

1.)u2tura vrcho2ného středověku

− stedoevropsk7 prostor ovládal #orick7 st!l− 1. polovina 1. století – v =echách se začínaí obevovat první ozvuk! rané #otik!, prostedí pedev<í'cisterciáck7ch klá<ter9− cisterciáckoADurBundská Botika – spata s velk7'i klá<ter!, sou v této době zakládán! – $sek  ?založen na konci 14. století, ke stavebník aktivitá' dochází pozděi, poprvé se zde obevue lo'en7 oblouk vkížové chodběA

  Y 'e2ehrad ?ve stené době ako Usek, ale stále zachován! prvk! ro'ánskéA Porta ce2i ?brána nebesA – postaven v ;edklá<teí u Fi<nova, založila "onstancie Zherská ?žena ;. Ut.

KK.A - pracovali pro ni pravděpodobně ka'enící ze západoevropského prostedí−  podpora nov7ch eholí ?^nežka – klá<ter klaristek na Wranti<kuA, 'endikantské ád! – 'inorité,klaristk!, do'inikáni – kostel 8v. 8alvátor − cisterciácké klá<ter! se stal! píe'ci tučn7ch donací – ihočeské klá<ter! ?vznikl! za ;e'!sla UtakaraKK.A - 62atá koruna a 'y889 %rod ?donace <lechtická, založili Iož'berkovéA

  62atá koruna – velik7 'aetek, speciální v7zdoba ti'panonu ?vstupní portálA – vinné lístk!,kastelán >irzo  - oba klá<ter! zakladatelsk7'i podnik! Přeys2a $takara . - vel'i intenzivně stavěl takéna rakouské' Mze'í ?dnes t!to pa'átk! spouí =ech! a IakouskoA  - 0otzKv dK v "re'ži ?na+unaiA – 'ohutná a těžkopádná kížová klenba ?pirovnáváno k ;ísku – zvíkovsko-písecká huO – pracovala pro krále, vel'i charakteristické r!s!A, kastelán $otzo dohlížel na ;e'!slov! záležitost

− za ;e'!sla Utakara KK. se z =ech začíná u'ění ,,v!vážet do oblastí, které sou k =echá' pipoován!− Přeys2ovská Botika e vázána na vliv! cesterciácko – bur#undské '9že'e považovat za ranou fázi#otik! v =echách, po s'rti ;e'!sla Utakara KK. se aktivit! zastavil!− 6áclav KK. - eEistuí pa'átk! s ní' spoené, založení 6Dras2avského k2á8tera + 'ěl b7t 'íste', které b! královská rodina donovala, zde b! 'ěla vzniknout královská hrobka, vedla se zde kronika oslavuící život6áclava ?;etr Titavsk7 – @braslavská kronikaA, 'ěl kopírovat 8ant +eni− katedrální #otika – vázaná na velké katedrál!, @braslavsk7 klá<ter e ednou z pěti katedrálních staveb zté dob! u nás, ped husitsk7'i válka'i v!drancován, dnes po p9vodní architektue 'noho nezb!lo− už za posledních ;e'!slovc9 ?6áclava KK.A se u nás začínaí obevovat ohlas! severofrancouzské #otik!− ;e'!slovská #otika – rozvoj 2iteratury – +ali'il ?doklad vzr9staící e'ancipace <lecht!A, tzv. druhé pokračování "os'ovo?;e'!sl Utakar KK.A, @braslavská kronika

3

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 37/67

  - r!tíská kultura – ^leEandreida, Binesen#iN často se obevovaliu'ělci z í<e – literatura často ně'ecká – nev7zna'ě<í 'inesen#er na dvoe ;e'!slovc9 b!l rode' =ech,ale eho tvorba b!la ně'ecká

− 1. sto2et9 + nastupuj9 uceDurkové− založeno arcibiskupství

1A centru c9rkevn9  – 1)) založeno arcibiskupství

4A centru inte2ektuá2n9  – 1)5 založena Z", ada učitel9 ze západoevropsk7ch ze'í,A centru po2itické – "arel í<sk7' krále' a císae', chtěl z "arl<tena udělat centru', kde budou í<skékorunovační klenot!N tí' že sídlil po velkou část roku v ;raze ze'i zv7zna'nil)A centre ku2turn9 – dv9r, vliv! francouzské a italské – 0uce'burkové pocházeli z iného prostedí,"arel v!chováván na francouzské' dvoe – 'noho vzor9 pro to, ak budoval královsk7 palác, ak koncipovalkrálovsk7 dv9r, aké u'ělce zval do ;rah! – nevíce se odrážeí vzor! souviseící s architekturou – katedrála8v. 6íta – Wrancie, francouzská <kola se odrazila i v sochastvíN  - a29řstv9  'á vzor! v Ktálii ?b!l zde let, ako kralevic – b!l! 'u dán! nastarost držav! v 8 KtáliiA – v této době e Ktálie ve fázi rané renesance – 8ienská a Wlorencká <kola – odrazilase na 'albě u královského dvora v ;raze, pro císae pracovali i ital<tí u'ělci

− "arel K6. do v<ech kulturních podnik9, které započal pro'ítal ideolo#ii postavenou na osobě sv. 6áclava?i v zahraničí – portál kostelaA L ideově se snažil soustátí zcelovat− sv. 6áclav se obevue i v í<ské' prostedí ?ta' kde 'ěl "arel vlivAN ;arléova ?sv.6ítA socha se stala

vzore' pro ostatní 6áclavov! soch!N Wrauenkirche v *ori'berku – ak7si orlo, kde sedí "arel K6., dokola hoobíhaí kurfiti ?b!l zde ktěn 6áclav K6.A− vrcho2ně Botická architektura + katedrá2n9 Botika – katedrála e stavba, která v závěru ?presbitáiA 'ávěnec kaplí, 'á v!sok7 chr, klenba chru e opena do vně<ího opěrného s!sté'u – e charakteristick7v7raznou sochaskou v7zdobou, na triforiu ?ochozA sou bust! v7zna'n7ch osobností ?sv. 6ít – pedci "arlaA, bust! patron9 ?sv. 6ít – dostaveno až ve 4/. stoletíA

  - k2á8tern9 koste2 v (ed2eci u )utné 7ory ?cisterciáck7 klá<terA – klá<terní kostelstavěn zhruba ve stené době ako se budovala @braslav, katedrální dispozice e stále patrná, 8antini v barokuzachoval  - chrá (v. %arto2oěje v )o29ně – ne celá stavba, en chrová část – stavěl ;arlé

- chrá' 8v. %arbor! v "utné >oe – z vět<í části dokončován až v období pozdní#otik! ?v7stavbu zastavil! husitské válk!A

−

ve 1). století se vel'i intenzivně rozvíí ve<keré u'ění  aA a2Da – desková – eí'i produkt! pedev<í' kídla #otick7ch oltá9 ?od polovin! 1). stoletíANdiptich!, triptich! ?dvodílné, trodílné oltáeA, nestar<í doklad – 'alovan7 kus oltáeN 'ateriále' b!l!devěné desk! ?nečastěi z lipového devaA, naná<el! se vstv! barev, nečastě<í ná'ět – život Seží<e,le#end!, čast7' ná'ěte' Badona ?Barie s děOátke'A – 'iluící 'atk! ?díve b!l! strnuléA, posouvaí v7vofi#urálního u'ění k reálné'u ztvárnění  - knižní – 6eleslavova %ible, %ible sv. 6áclava – vznikla kole' roku 1)//, v okruhu6áclava K6. - velk7 podporovatel u'ění, pedev<í' ilu'inátorské díln!, bible vznikla z eho popudu,v7zna'ná pa'átka knižní ilu'inace ?faEi'ile – v!dání, pesnéA  - nástěnná – iž v první polovině 1). století,  hrad )ar28tejn – budovan7 císae' "arle' v souvislosti s tí', že se snažilv!budovat v =echách centru' pro uložení í<sk7ch korunovačních klenot9, v7stavba začala kole' roku 1)5?p9vodně se nepočítalo s funkcí schránkou na korunovační klenot!A, v J/. letech se z'ěnil zá'ěr i proekt

?upravoval! se iž postavené 'ístnostiA, kaple sv. "atein!, kostel ;ann! Barie ?zdobena v pásechAN duchovnícenstru', soustedila se se' ostatková sbírka "arla K6., pracovala zde vět<ina eho u'ělc9  - ostatková )ar2ova sD9rka – snažil se v =echách v!tvoit sbírku podobnou sbírce Qí'ské, nebo Pá<skéN 'usela obsahovat trn z "ristov! korun!, kus kíže – to se 'u podailo sehnat, i ada ostatk9 svat7ch – kaple 8vatého kíže – 'ístnost pokr!tá deskov7'i obraz! ?světciA –ostatk! b!l! vkládán! do rá'9 těchto obraz9 ?v!'aloval 'istr FheodorikA – obraz! 'ěl! b7t osvětlován! plastick! zespoda ?p9sobilo to plastick!A, zdobeno razítk! – pi správné' osvětlení postav! 'aí tetí roz'ěr,navíc pově<en! na hebech – visel! do prostoru L p9sobilo to do'e', že světci sou neeno' píto'nif!zick! ?ostatk!A ale sou i píto'ni pi obadu  bA sochařstv9  – Badon! ?v =eské' "ru'lověA, 'anželk! "arla K6.,

3

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 38/67

  - v7zna'n7' centre' sochask7ch dílen oblast 8@ =ech – nebohat<í oblast nadochováné plastik! #otické  cA rozvoj 2iteratury – "ronik! ;ibík ;ulkava z Iadenína  %ene< "rabice z eit'íle  San Bari#nola

>a#io#rafie 0e#enda o sv. 6áclavu  0e#enda o sv. ;rokopu

  0e#enda o sv. "ateině  %io#rafie 6ita Paroli− toto období – doba "arla K6. L vrcholná #otika – patí k nev7zna'ě<í', v!tváí se zde dvorská kultura,do českého prostedí zakázk! ze zahraničí ?pedtí' se u'ění dováželo, n!ní ho sa'i v!tváíA

1Q.4arKstán9 rozporK na sk2onku 1. sto2et9@ v2áda 'ác2ava '.

− 'ác2av '. - nastoupil na tr9n po otcově s'rti – nastal! potíže, ve<keré problé'!, které tad! b!l! a"arel e tlu'il, v!plaval! na povrch – 6áclav nedokázal ko'unikovat s v!sokou <lechtou – odstranil e zv!sok7ch Mad9 – králov<tí 'ilci ?Fě'a z "oldic, Sinich Vkopek z +ubé, @ik'und >ulerA – obklopil se i'i adostal se do velkého sporu s pán! – e založena tzv. panská jednota – chtěli znovu ovládnout Mad! akrálovskou radu, chtěli odstranit 'ilce, 12) poprvé uvěznili 6áclava, 12( vraždění 'ilc9, 1)/4 druhé věznění,6áclav žádá o po'oc @ik'unda – stává se z něho srpávce =ech− ani edno'u z rod9 se nepodailo uzákonit v =echách ze'ské právo, ze'ské stav! nehodlal! tutoskutečnost pi'out- narodil se v *ori'berku a ve 4 letech b!l korunován nástupce' "arla K6.- 1( ho "arel K6. posadil na í<sk7 tr9n- v!chováván ako hlavní dědic od'alička ^0H neb!l odraze' svého otce – b!l za'ěen na u'ění, bibliofil G psal ilu'inované rukopis! – nap. tzv. 'ác2avova DiD2e, podporoval v7tvarné u'ění, vznikal! spolk! s literární produkcí  - otázky spojené s Lechai – 6áclav K6. považován za neschopného, zbaven korun! – 6áclav se zde snažil obháit svou pozici, ale b!lo 'u to od'ítnuto- ?obsazení císaského tr9nu – brati G 6áclav K6., @ik'und, San @hoeleck7 ?ale u'írá 1)11A, císae' se stáváIuprecht Walck7A G 6áclav hledá oporu u církevních hodnostá9, ale ti ho háit nechtěli z d9vodu eho pozice k církvi, tak žádá 'istr! Z" G ti 6áclava podpoili G on i' za to v!dal +ekret kutnohorsk7 r. 1)/2 ?15. 1.A−

Leské zeě na poč. 1Q. sto2et9   G ko'plikace vztahu světské a církevní 'oci G tzv. "IK@H;U@+*>U 8FQH+U6"Z+oba 6áclava K6. a eí konflikt!

  *ástupce' "arla K6. se v r. 1(5 ve sv7ch 15ti letech stal 6áclav K6., které'u b!la svěena hl. správa nadčesk7'i ze'ě'i. 6e své vládní funkci setrval )1 let. "e slávě otcově se iž nepiblížil a rozkvět česk7ch ze'ítaké zazna'enán neb!l – Mpadek, nástup do konfliktní dob! husitské. 6áclav K6. neb!l vlastníke' otcov7chvloh, ale b!l to člověk pr9'ěrn7, 'éně vzdělan7 než "arel K6., ne'ěl patičn7 rozhled. %!l to člověk konfliktní,kter7 adu věcí zb!tečně e<il rozzlobení' a hádka'i. Ubektivní faktor v celoevropské 'íe nastupovala krizefeudalis'u a v česk7ch ze'ích se ten konflikt pro'ítal zvlá<tní' a ne oslaben7' zp9sobe'.

6e v7voi sou proble'atické počátk! eho vlád!. 6 r. 12 do<lo ke konfliktu s Sane' z Sen<tena – pražsk7arcibiskup. F7kal se ustavení biskupství v západních =echách a zpovědního tae'ství 6áclavov! 'anželk!Tofie, které eí zpovědník San z ;o'uku nechtěl v!zradit. Se proto u'učen a ponoen do 6ltav!. 6 česk7chze'ích tak vznikne zb!tečné napětí. 6 r. 12) e 6áclav K6. zatčen <lechtou, vězněn na "ivoklátě a osvobozenza po'oci Sana >oanského. 6 r. 1)/4 e znovu zatčen, tentokrát sv7' bratre' @ik'unde'.

6 r. 1)// e odvolán z funkce í'ského krále. *a konci 1. desetiletí 1J. stol. e eho funkce obnovena, ale v r.1)1/ e titulu í'ského krále zbaven natrvalo.

+o<lo k nár9stu společensk7ch konflikt9, které se v česk7ch ze'ích obevil! na pelo'u 1). a 1J. stol. v plnésíle

• sociální konflikt! ekono'ická situace se zhor<ovala. +9sledk! se proevoval! i tí', že se zvět<ovala

3

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 39/67

 propast 'ezi bohat7'i a chud7'i sociální pnutí v ze'i.

• národnostní konflikt! spočíval! v konfliktech 'ezi česk7' a ně'eck7' živle'. =eská a 'oravská'ěsta b!la ze stran! *ě'c9 bohatě obsazena a ono dvoí ob!vatelstvo žilo v napětí a konfliktech.8ituaci hl. v %rně ko'plikovala píto'nost židovského etnika – 'ovití, =e<i i *ě'ci i' záviděli avedli proti ně'u zb!tečn7 bo.

• rozpor! náboženské v!pl7val! z obecné nedobré situace v tehde<í církvi. +vopapežství p9sobilonedobe. Ubevil! se kritik! zb!tnělosti církevních kruh9 ež v!r9stala z ne<Oastné politik! prodáváníodpustk9 ve stedověku. 6 =echách probíhal e<tě bo s Sane' z Sen<tena.

+o<lo k ekono'ické'u Mpadku – souvisel se zavírání' dol9. padek se proevil neen v obl. e'esln7ch cech9,ale i v ze'ědělství. 6!pl7val z d9sledk9 'orové nákaz! – 5/. léta 1). stol.

"o'plikuící se vztah 'ezi Boravou a česk7'i ze'ě'i zprvu, za správce Borav! Sana Sindicha, b!laspolupráce solidní. @a eho s!na So<ta nastal! ko'plikace – budoval osobní 'ocN roz<íil své oblasti o"rnovsko, 8lovensko a 8lezsko. ;odporoval @ik'unda proti 6áclavovi, nechtěl se podrobit ;raze. HEistencelandfrídu – dohoda o 'írové' životě a spolupráci.

"rize vrcholí nástupe' husitství, kd! b!l! stávaící po'ěr! podroben! kritice a b!l! od'ítnut!. ;o násilné s'rti>usově do<lo k radikalizaci života v česk7ch ze'ích. 6áclav K6. tento stav neunesl. 1.5.1)12 dostal 'rtvičnízáchvat, které'u podlehl.

"an z "en8tejna ?1)2-1(. . 1)//, Qí', KtálieA b!l v letech 1(2-12 pražsk7' arcibiskupe'.Blad7 'í<ensk7 arcibiskup se stal 'aitele' M<těckého >rádku v beznu roku 1(2, kd! se stal pražsk7' arcibiskupe', po odstoupení svého str7ce Sana Učka z 6la<i'i. +ík! své'u vzdělání ?v!studoval univerzitu v%olo#ni, ;adově, Bontpellieru a ;aížiA a <ar'u se záh! po své' 'enování do církevního Madu také vstoupildo funkce kanclée českého krále 6áclava K6. %ohužel si své spokoenosti u dvora nestihl píli< užít. >nednásleduícího roku v!pukla v ;raze 'orová epide'ie a nane<těstí se nev!hla ani e'u. @houbná ne'oc hotrápila celé léto, av<ak dík! boovnosti či boží v9li se z ní v!léčil. Fato zku<enost v<ak za sebou nechala stop! a<lechtic se stále více zad9'ával a hloubal nad teolo#ick7'i a filosofick7'i otázka'i na své' hradě>elfenburku.Fí' se ov<e' stále víc a víc vzdaloval své'u panovníkovi i ru<né'u životu královského dvora. *akonec vznikvelk7 spor 'ezi Sane' z Sen<tena a 6áclave' K6., kter7 zavinil církevní z'atek ohledně vzdoropapeže v

^vi#nonu. @atí'co San z Sen<tena z9stal věrn7 papeži Zrbanu 6K., panovník 'ěl na situaci zcela odli<n7 názor.Selikož se ednalo o záležitost rovněž zahraniční rozpoz! 'ezi obě'a 'uži se pro'ítl! i do eich osobníhovztahu a tak r. 15) San z Sen<tena opustil post kanclée a dal<í rozpor! s krále' ho dostal! té'ě 'i'o politické dění a tak se uch7lil opět do Mstraní svého >rádku a arcibiskupsk7 Mad pedal 4. července 12.U eho pob!tu kro'ě in7ch pra'en9 svědčí co zapsal Sen<ten9v pítel a životopisec pevor au#ustiniánskéhoklá<tera v Ioudnici ;etr "larifikátor Y^ kd!ž se vzdal svého Madu, stalo se na hradě >elfenburku, že pro píchod 'istra Sindicha, profesora posvátné teolo#ie z ádu "azatel9, 'uže opravdu zbožného, nedokonalobv!klé 'odlitb! a spěchal e uvítat, utrpěl v<ak nebezpečn7 pád z 'ostu vedoucího z nové věže, kterouv!stavěl, a kd!ž visel 'ezi nebe' a ze'í, s po'ocí boží se v!<vihl nazpět tí', že se lokt! pidržoval dev,uchrániv se z'íněného pádu, í'ž b! si ste'hlav zlo'il vaz.g ;odle názoru pak Sana z Sen<tena zachránila bu: po'oc boží či Mpis :áblu. *akonec tato zaí'avá a obdivuhodná postava česk7ch děin skonala roku 1)// vQí'ě a vě<ker7 eho 'aetek, včetně >rádku, pipadl opět arcibiskupství.

"akouDek ze (tř9Dra, též "akuD či "acoDe22us, ?asi 1(J – 2. srpna 1)42A b!l česk7 kazatel a spisovatel.;ítel a spolužák Sana >usa. Ioku 12 se stal bakaláe' a 12( 'istre'. Ud r. 1)// pedná<el na univerzitě.Bezi česk7'i kazateli tohoto období b!l první', kdo prosazoval pií'ání podoboí ?utrakvis'usA, poprvé s'!<lenkou v!stoupil někd! v r. 1)1) ?v tu dobu b!l San >us v "ostniciA. Fato idea, kter7 se nakonec stal prohusitství natolik klíčovou, že tvoila eden ze =t! artikul9 pražsk7ch, na eichž vzniku se 'i'ochode'Sakoubek též podílel. Utázka podoboí b!la zpočátku vel'i diskutována a té'ě >usov! pívržence rozdělila. 6této době b!l Sakoubek vzat do klatb!. Ud r. 1)12 p9sobil ako kazatel v %etlé'ské kapli.6 husitsk7ch sporech stál na straně ;ražsk7ch, pravděpodobně proto, že 'ěl pocit, že Fáborité zacházeí píli<daleko ?'noha názor! e i' v<ak bliž<íA. 6e vět<ině spor9 b!l ednotící' prvke', dík! které'u se podailo naítko'pro'is. častník velkého hádání 1/. prosince 1)4/, kde se 'u podailo prosadit ko'pro'is ve sporu o

3

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 40/67

ornátech. %!l ední' ze čt! správc9 husitského duchovenstva spolu s Sane' Telivsk7', Sane' z ;íbra'i a;rokope' z ;lzněA. Knicioval svolání sch9ze v "arlově kolei 14. listopadu 1)41, která potvrdila s!nodu, čí'žchtěl zabránit eEtré'9' ze stran! Sana Telivského, av<ak neMspě<ně. +ne (. bezna 1)44 podal na Telivského žalobu. %rz! na to b!l donucen k v!hnanství v >radci "rálové, ale iž konce' května se vrátil do ;rah!.@astával tezi, že obrana ?nikoli <íeníA slova %ožího 'eče', e správná. Fo b!l podklad pro táborit!, kteí si tov!ložili ako požehnání k voensk7' akcí'. Fo v!volalo eho spor s ;etre' Phelčick7'.

1>.Periodizace doDy husitské@ jej9 zdKvodněn9 a charakteristika jedno2tivých 3áz9 ;eriodizaceK. ;ípravné období4. @rod husitské ideolo#ie ?cca polovina 1). století – 1)1)31)1JA. ;ropuknutí husitského hnutí ?1)1)31)1J-12A

KK. Ubdobí husitsk7ch válek − 1)4/-1)41 ?období for'ování husitského pro#ra'u do =áslaviA− 1)41-1)1 ?období voenské defenzív! husit9 do bitv! u +o'ažlicA− 1)1-1) ?období 'írov7ch ednání do Sihlav!, kde do<lo k v!hlá<ení ko'paktátA

 - kro'ě roku 1) e zlo'ov7 rok 1)) – bitva u 0ipan

KKK. +oznívání husitsk7ch válek a obnova fun#ování českého státu− 1)-1)( ?vláda @ik'unda 0uce'burskéhoA− 1)(-1)(1 ?období 'ezivládí, správcovství a panování Siího z ;oděbradA G v době 'ezivládí se e<ízáležitosti z dob! husitské G konsolidace česk7ch ze'í po stránce hospodáské, kulturní...

Pojet9 husitstv9 − hisitství e 'ožné chápat ako krizi, ke které dospěla st. Hvropa, e chápána ako krize sociální, církve,společenská, de'o#ratická− sociá2n9 krize, kterou do české historio#rafie uvedl 6deněk 4ejed2ý – po druhé světové válce se piklonil k 'arEistické'u poetí, dík! ně'u husitství kostrou star<ích česk7ch děin L velká sociální revoluce− 125/ Petr Lornej na stránkách Sihočeského sborníku historického otiskl kritiku s díle' @deRka *eedlého ?b!l proti ně'uA – dík! to'u se proti ně'u strhla ka'paR ?zadupán do ze'ě, ale ne na dlouhoAN v

devadesát7ch letech se věnoval psaní učebnic pro stední <kol! – +ěin! ze'í české korun! – i se' pro'ítl sv9názor, kter7 e pro ně t!pick7 a charakteristick7, podrobně rozebral okolnosti kole' 'oru, kter7 postihl českéze'ě v roce 15/ – té'ě v!hladil venkovské ob!vatelstvo, v někter7ch oblastech =ech zp9sobil eho Mb!tek anásledn7 Mtisk ?'useli pracovat za 'rtvéA, z toho uch7lení se k chiliastick7' pedstavá' a z toho roz<íeníhusitstvíN publikoval to i v =eské' časopisu historické' – ptali se ho, kde vzal infor'ace o de'o#rafické'Mb!tkuN−  pozdně stedověká a a#rární krize – Franti8ek 0raus – celá společnost se dostala do krize, kterávrcholila kole' roku 1)//, to ostatní b!l! druhotné proev! ?stedověk končil, rodila se raně novověkáspolečnostA, eho díla b!la hodně spata s 'arEistickou idelolo#ií−  proti $rausovi a *eedlé'u v!stoupil Franti8ek 5ahe2 – obížděl české v!soké <kol! a pedná<el ohusitství, kritizoval 'arEistické poetí, i západní poetí ?v!stoupil proti v<e' dosavadní' názor9', které b!l! vté době běžnéA, v7zku' na Sčeské' venkově, tvrdil že ve 1). století b!la společnost naopak velice stabilní,kritizoval celospolečenskou krizi – husitství ednoznačně označue za duchovní hnutí, které není proeve' žádnécelospolečenské krize, které e skutečně ideové a které tí' páde' o více než 1// let pedběhlo evropskourefor'aci ?+ěin! FáboraN >usitská revoluce- 2/. létaA− 6deRka 72ed9ková – děin! církve, v 2/. letech v!dala několik studií, vel'i trefně popisuí církevnírefor'u, kterou '9že'e sledovat už od /. let 1). století, 6ěčné otazník! vzniku husitství – "arel K6. stál o to,ab! b!la církev v!budována na pevn7ch základech, refor'a církevní správ!, budování arcidiecézních Mad9 – ednotlivé stupně v církevní správě b!l! těsně propoené, zpětná vazba, kontrola, prokázala že začal fun#ovat píse'n7 st!k 'ezi ednotliv7'i stupni, arcibiskupství a biskupství se začala zaí'at o obsazování far, vznikl!konfir'ační a erekční knih! ?píse'né zázna'! o obsazování far a eich obdarováváníA, záe' o církevní správuzistil nedostatk!, v (/. letech 1). století b!lo stanoveno, že na Mze'í pražské arcidiecéze budou prováděn!vizitace – dochované vizitační protokol!, far! obížděla dele#ace pod vedení' arciáhna Sana z Sanovic, pražsk7

4

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 41/67

arcibiskup se stal le#áte' ?pověení od papežeA, kter7 'ěl zaistit obnovu církevní správ!, 'á sednat nápravu?'<eA i v okolních arcidiecézíchN korupce, 'nohoobročnictví, refor'a za "arla K6. neb!la dokončena, za vlád! eho s!na se refor'a Mplně rozpadla, není žádná síla, která b! v refor'ě pokračovala, n!ní se refor'! začínaíuí'at kazatelé – berou si snahu o nápravu církve za svou, z oficiální refor'! se tak stává hnutí, které poto' per9stá v husitství ?velké kazatelské hnutí, které 'ělo živnou p9du i na ;ražské univerzitěA – podle ní aV'ahela hlavní píčina vzniku husitské revoluce− revoluci podporovalo slab7 panovník, opozice ?panská <lechtaA, ozvuk! 'orové epide'ie−

 píčin! v!puknutí husitské revoluce e nutné hledat ve více zdroích. Př9pravná 3áze@rod husitské ideolo#ie – d9vod! pro vznik husit. revoluce G

spato s vládou "arla K6. a 6áclava K6.- vláda "arla K6. 'ěla i své slabin! G 'ěl asnou koncepci soustátí =eské korun! i d!nastickou koncepci, kteráv<ak nestála na pevn7ch základech G sázel na ni vel'i striktně ?rozdělil dědictví v<e', na kter7ch 'u záleželo iž za svého života, v<e' chtěl rozdělit podíl vlivuA G- sepsal několik závětí G Borava bude spravována 'oravskou větví 0uce'burk9 - 1)2 Borava udělena bratrovi "arla K6. Sanu Sindichovi a po ně' eho s!n9'- na Boravě stavovská vláda G 'oravsk7' stav9' vadila nadazenost čes. stav9− =eské ze'ě 'ěl! pipadnout 6áclavu K6.

V'ahel – San Tižka

  - >usitská revoluce

1=.!harakter a kořeny husitského re3orn9ho hnut9@ vystoupen9 a činnost "ana 7usa

− revoluci podporovalo slab7 panovník, opozice ?panská <lechtaA, ozvuk! 'orové epide'ie−  píčin! v!puknutí husitské revoluce e nutné hledat ve více zdroích− 'oralistní proud kazatel9 )onrád Za2dhauser – au#ustiniánsk7 'nich, pi<el do =ech na pozvání"arla K6., kázal ně'eck!, Mspěch pedev<í' v píhraničních 'ěstech, prosazoval '!<lenk! hnutí, které se 'enovalo devocio 'oderna ?obnovená zbožnostA – e považováno za eden z ideov7ch zdro9 husitství, v adě'ěst neb!l 'oc piat

/oá8 5t9tný ze 5t9tného + bez teolo#ického vzdělání, psal o náboženské7chotázkách a dokonalé' životě - česk!

  "an Mi29č z )roěř9Je +  'oravsk7 kněz, neradikálně<í, Msilí o nápravuvlastní' píklade', nevět<í vliv na chudinu, obžalován, háil se v Qí'ě – ze'el ped skončení' procesu  Matěj z "anova + teolo#, univerzitní 'istr, 2 let p9sobil na univerzitě v ;aíži,návrat do ;rah! – kazatelství, boue proti bohatství církve, za nápravu – ;ravidla 8tarého a *ového zákona,načen z kacíství, 'usel své názor! odvolat  )onrád Za2dhauser

"eroný PraJský + 1)/2 se v ;raze podílí na v!dání +ekretu kutnohorského, pronásledován ako kací, zatčen, zanedlouho po >usově s'rti upálen"an 7us− filozof, teolo#, ečník − narozen v >usinci u ;rachatic, studiu' na ;ražské univerzitě, p9sobil na univerzitě – 'istr, pak rektor − 1)// v!svěcen na kněze, od r. 1)/4 kazatele' v %etlé'ské kapli na 8taré' Běstě pražské' – spoeníteorie a praEe−  pro#ra' – respektování %ožího zákona, ;ís'o svaté nev!<<í autoritou, vliv názor9 iclifov7ch− kritika církve – roz'ailost bohat7ch, požadavek kesOanského zp9sobu života, bo za pravdu− vliv na 6áclava K6. - 1)/2 v!dán +ekret kutnohorsk7 – z'ěna po'ěr9 hlas9 na univerzitě 1 ve prospěch =ech9 – poče<tění pražské univerzit!, rektore' zvolen >us− 1)/2 – obhaue !cliffa – papežská bula ?1)1/A – zakázáno kázání v soukro'7ch kaplích 'i'o farníkostel! – >us neposlechl, dán arcibiskupe' do klatb!− 1)14 >usovo v!stoupení proti prodei odpustk9 papežov7'i v7běrčí'i – papežská klatba, nad ;rahouv!hlá<en interdikt ?zákaz církevních obad9 a podávání svátostíA po dobu >usova pob!tu v 'ěstě, odchod navenkov, "ozí hrádek, "rakovec− 1)1) pozván @ik'unde' na koncil do "ostnice – ochrann7' liste' @ik'unda slíbena bezpečnost,

4

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 42/67

svobodn7 pr9chod, pob!t a návrat− >us doufal v 'ožnost obhaob! svého učení, ale uvězněn, od'ítl odvolat své názor! – . (. 1)1Jupálen, popel s'eten do I7na  PrKDěh husitské revo2uce− 1; – =orne chápe ako počátek revoluce, San >us se stává správce' "aple betlé'ské, začíná kázat,získává spoustu posluchač9 ?taně chodila poslouchat eho kázaní i královna TofieA− 1N – #ekret kutnohorský, z'ěna po'ěr9 hlas9 na ;ražské univerzitě – ve stedověku záležitost

církevní, v čele pražsk7 arcibiskup, poté co pedstavitelé univerzit! nechtěli háit zá'! 6áclava 6K., získávaídekretN zásah světské 'oci do univerzit!, kter7 v té době ne'ěl obdob!, vět<ina univerzitních 'ístr9 dekretnepiala, vel'i podstatn7 doku'ent pro v7vo univerzit! ?'isti ode<li z ;rah!, z univerzit! se stala institucespatá s utrakis'e'A− 11 – Sakoubek ze 8tíbra začal u sv. Bartina podávat podoboí, >us ?podle ně b! se husitství ne'ělov!'!kat z rá'ce církveA se to dozvěděl v "ostnici, b!l proti – po eho s'rti eden z požadavk9,?#let od@ik'unda 'ěl zaistit en bezpečnou cestu do "ostnice, >us podléhal církvi, @ik'und 'u ne'ohl niak po'oci,v "ostnici na koncilu b!l >us pouze okraovou záležitostí – 'ěl 'ožnost v!brat si vězení v do'inikánské'klá<tee nebo s'rt na hranici, v!bral si s'rtiA− 7usova srt + si#nál k odporu v =echách, protest!, nepokoe, protestní list české <lecht! do "ostnice?více než )J/ podpis9A− "enský kodeU rukopisO – popisue dění za husitství v =echách, obrazově v!baven ?"ostnice, kázáníA− radikalizace po >usově s'rti, první poutě na hor! – očekával se konec světa, nálada se pensela i do ulic

velk7ch česk7ch 'ěst – do<lo k defenestraci ?1)12A

1<.PrKDěh husitského hnut9 od roku 11N do roku 1=

− roke' 1)12 končí pípravná fáze, dostává'e se do období vlastních husitsk7ch válek − rukopis Paětihodnosti v2ády c9saře 6ikunda – stručné teEt!, rekapitulue události hustitsví z pohledu toho, ak se v ně' Mčastnil @ik'und− 1)4/ se nepodailo @ik'undovi husit! porazit, pesto v!užil zrad! <lecht! a nechal se korunovat česk7'krále', hrad b!l v!rabován, zp9sto<ena v7zdoba chru katedrál!− =e<i neuznali @ik'unda, eho vosko odtáhlo, pedstavitelé hustitsk7ch kídel se setkali na =áslavské'sně'u ?aro 1)41A, v!hlá<en! Ltyři praJské artiku2y@ do<lo k dohodě, že se husité budou snažit obsazit tr9n –ve he kandidatura ;olska ?svoboda kázání slova %ožího a v7kladu %ible, právo pií'at z kalicha, zákaz světské

vlád! kněží, zbavení církve 'aetku, zákaz a spravedlivé trestání s'rteln7ch hích9A"an CiJka− žižka L ednook7− v7zna'ná osobnost českého husitství− ;alack7 – považue husitství za ednu z nev7zna'ně<ích dob, Tižku vidí ako bezohlednéhouskutečnitele husitské koncepce

  E 6. 6. Fo'ek – považue ho #eniálního voev9dce a dobrého státníkaTivot

infor'ace od roku 1)12 – první bitv!, o p9vodu se 'oc neví – z niž<í ze'nské rodin!, 'ěl bratra a sestru1(5 vlastnil polovinu Frocnova, 15) ve<ker7 sv9 'aetek prodal1)/2 – z'ínka v listinách krále 6áclava a v popravčích knihách – for'ue se rota zbronická, on v eich čele,krále' 6áclave' K6. U'ilostněn, p9sobil v zahraničí v čele vosk – na straně ;olák9 a 0itevc9 E Qáduně'eck7ch r!tí9 G b!l na královské straně ?co ho donutilo postavit se na stranu husit9A

>usitská revoluce - /. (. 1)12 – 1. pražská defenestrace, v9dce akce 'nich San Telivsk7 – patrně spolupráce sTižkou ?do té chvíle b!l člene' královské ostrah!A, b!l radikál, od'ítal dohodu, dob!l - - -6!<ehrad – pedánzpět katolík9', opou<tí ;rahu a odchází do ;lzně – vliv kněze "otand!, zde strávil J 'ěsíc9

−  bitva u 8udo'ěe – 'ezi ;lzní a Fábore', pekvapivě zvítězili ?b!lo ich 'éněA− konce' bezna 1)4/ se dostává k Fáboru, co čela táborit9, dochází k nové'uopevnění 'ísta, radiklní proud husitství− trestní v7prav! do okolních 'ěst – ;ísek, v!paluí Bilevsko, Iabí – pe<el odruhé oko ?o první snad v dětstvíA−  bitva na 6ítkově – 1). (. 1)4/ – vítězí i pes pesilu katolík9, E @ik'undovi, pozděi vítězí i na 6!<ehradě

4

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 43/67

- voev9dce, kter7 nikd! neprohrál, dobr7 taktik, fanatická zarputilost, kterou se vosko vrhalo do boe?ps!cholo#ie – boží boovníci, sou %ohe' chráněniA E i krutost, která souvisela s fanatis'e'vosko – i žen! i děti, vozová hradba – za ní pěchota, čekaící na oka'žik k Mtoku, volba píhodného terénu<pehové – infor'ovanost o poh!bech, 6oensk7 ád – zakládal si na kázni- 1)443 opou<tí Fábor, do 6 =ech – orbité E ni' se sloučila katolická strana, Tižka se spoil s +ivi<e', poráží panskou ednotu, pokou<í se o pevrat v >radci "rálové – stává se edin7' v9dce' orebit9, +ivi< se Eně'u spoí s panskou ednotou ?první bo 'ezi husit!A, Tižka vítězí, pak znovu u 8kalice – vrchol eho 'oci

- 1)4) vítězí u Bale<ova, obsazue "utnou >oru, Tatec, 0oun! – na vrcholu 'oci nečekaně u'íra – 1)4) pidob7vání ;ib!slavi, eho lid pial 'éno sirotci- pochován v >radci "rálové, ostatk! pevezen! do =áslavi;eka – Tižka a eho dobaWr. V'ahel – San Tižka

− nastává doDa hustitských vá2ek +  Tižka – pi cestě z ;lzeRska do Fábora svedl vítěznou bitvu u(udoěře ?4J. . 1)4/A – bo na hrázi dvou r!bník9 proti pesile vosk ihočeského katolického panstva

  - bo o ;rahu – 1. stetnutí s kižák! – Ditva na '9tkově hoe ?1). (.1)4/A – vítězství husit9 zásluhou táborit9 a Tižk!  - dal<í porážka @ik'unda na 'y8ehradě ?1.1. 1)4/A

- vítězství husit9 u Catce ?íen 1)41A, pak u 4ěeckého %rodu ?1)44A  - červen 1)4 – bitva u Xst9 nad aDe – poražena voska saská a dur!nská, pak spor! 'ezihusit!

  - 1)4( – u /achova – kižáci ped husit! uprchli  - zlo'e' rok 1)1 – léto, Ditva u #oaJ2ic – hustiská voska pod vedení' ;rokopa >oléhorozprá<ila kižácké vosko, zalekli se zpěvu, husité získali i kardinálsk7 klobouk Psezariniho ?husité ho pakv!stavovaliA – po této bitvě snaha kurie ednat s 'éně radikální'i husit!, to'u se snažil po'oci i @ik'und,chtěl se dohodnout, vel'i toužil po české koruně, podporoval kurii ab! s husit! ednala, prelát Phuan;alo'ar –  Pa2oarova oh2ávka – strate#ie toho, začít s nepítele' v!ednávat, nabízet Mstupk!, 'azat 'edkole' hub! a pak pitahovat oprátku

− 1; – doku'ent (oudce cheDský – stanoven! pesné pod'ínk! Mčasti hustitského poselstva na basileské' koncilu – kud! poselstvo poede, že '9že sloužit '<e pod oboí v 'ístech, kde bude nocovat,... #en9k Petra Cateckého – popisue cestu, Mčastník poselstva  - v čele poselstva ;rokop >ol7, celá ednání i s cestou trvala asi 4 'ěsíce, v7sledek ednání lezhodnotit r9zně – svobodné hlásání slova božího, pií'ání podoboí, konec panování kněží, trestání s'rteln7ch

hích9 – uznáno pií'ání podoboí pro =ech! a Boravan!, ale 'useli souhlasit s tí', že to není pod'ínka kespasení ?toho se v %asilei vzdaliA− do82o ke kop2ikaci na Iza9 Lech – proti sobě se postavili konzervativci a radiká2ové – bitva u0ipan /. J. 1)) ?=orne – 0ipanská kižovatka – v čisté podobě lze nazvat 'ikrohistorií – edna bitvasledována z r9zn7ch aspekt9 – voenská technika, d9sledk!, Mčastníci, zab7vá se bitvou z hlediska voenskéstrate#ieA, zlikvidována radikální část husit9 – otevena cesta k to'u, ab! ednání z %asilee b!la uzavena –%asileská ko'paktáta prohlá<ena ze'sk7' zákone' ?Sihlava, 1)A, na to'to sně'u b!l @ik'und piat začeského krále, vítězové od 0ipan složili do rukou @ik'unda volební kapitulaci−  %asi2ejská kopaktáta – v!hlá<ena na Sihlavské' sně'u 1)N naru<ena univerzálnost katolickécírkve – v!členění určité skupin! věících – to otevelo cestu dal<í' evropsk7' refor'ací', le#alizace dvoívír! – katolické a kali<nické, zároveR @ik'und piat za českého krále− @ik'und chtěl situaci v =echách ovlivRovat – restaurovat po'ěr! ped husitství' a restaurovat církev−  poprava Sana Ioháče z +ubé ?stavěl se @ik'undovi na odporA, San Iok!can opou<tí ;rahu− @ik'und chce ;rahu opustit, na cestě do Zher u'írá ?1)(A – neobnovena panovnická 'oc, znovuotázka ak obsadit česk7 tr9n, situace ko'plikovaná#Ks2edky A stav c9rkve− husitské válk! rozvrátil! pražskou církevní provincii, arcibiskup )onrád Zecht odpadl od katolicvtví,1)1 ze'el – pražsk7 arcibiskupsk7 stolec z9stal až do polovin! 1J. století neobsazen ?snaha dosadit SanaIok!cana – neMspěchA – některé pravo'oce b!l! penesen! na olo'oucké biskup! ?San Telezn7, "une< ze@voleA, i pes velké h'otné ztrát! olo'oucké biskupství nepestalo eEistovat – zachována kontinuita katolickécírkve na na<e' Mze'í− zánik biskupství lito'!<lského – založil ho "arel K6., chtěl po ně začlenit "ladsko – ab! e pevněi pitáhl k české koruně

4

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 44/67

− arciDiskupská konzistoř – 1)4/ se odstěhovala z ;rah! na 8tarou %oleslav, poto' do Ioudnice,nakonec se v roce 1)41 usadila v Titavě – arcibiskup<tí Medníci nor'álně Madovali – b!l zde #enerální viká –snažil se provozovat sv9 Mad ?potvrzoval kněze, e<il 'anželské spor!A− husitství pineslo první velkou eiBraci z =esk7ch ze'í – ada katolick7ch kněží, univerzitních 'istr9, píslu<ník9 eholí ?popsal "adlec – 6elké církevní děin!A− v rá'ci husitsk7ch válek b!la církev v =echách zbavena asi 5/[ 'aetku, té'ě zbavena světského panování, nezasedala na ze'sk7ch sně'ech, ne'ěli sv9 vlastní stav ?na Boravě anoA−

c9rkevn9 ajetek do rKzných rukou – plenění 'aetku na počátku 4/. let, poto' do rukou husitské<lecht! ?Tižka – kontrola nad církevní'i statk! na 0ito'ěicku, kole' "alichaN San Ioháč z +ubé – statk! pražské kapitul! na "utnohorskuA, 'ěst, i katolické panstvo - Sakoubek z 6esovicN na v7sluní do té dob!nev7zna'né <lechtické rod! – pánové ze Vtenberka, z +ubé ?ped husitsk7'i válka'i titěrné rod!A i0obkovicové ?Bikulá< z 0obkovic – základ! rozvoe rodu, Mspě<ně se rozvíí až do dne<ních dn9A− <lechta posílena ze'éna 'aetkově, vzestup stední a niž<í <lecht! – napakovala se církeví' 'aetke' – píčina spor9 'ezi panstve' a r!tístve' v následuící' obodbí− <lechta z9stává rozdělena až do %ílé hor! na katolickou a kali<nickou ?až 5/[ se piklání k utrakvis'uA− královská 'ěsta b!la plně v panovníkově ko'petenci ?do hustitsk7ch válekA – některá královská 'ěsta v bezvládí se pidala na stranu hustit9, vznikla v nich revoluční správa, naali své ar'ád!, získali co nevíce'aetku ?Tatec, 0oun!, 8lan7A – 'aetk! klá<ter9, začali se chovat ako vrchnost v9či venkovsk7' 'aetk9', prosazovali se ako sa'ostatn7 subekt – Mčastnili se sně'9, uzavírali dohod! 'ezi sebou, svaz!

  - na tr9n nastoupil @ik'und, chtěl královská 'ěsta získat zpět ?zdro pí'uA,

nepodailo se 'u toN- po husitsk7ch válkách 'ěsta fun#uí sa'ostatně – v!tváeí tetí hlas, eden ze

základních pilí9 stavovské společnosti ?r!tísk7, pansk7, 'ěstsk7A− husitské válk! v!tvoili pedpoklad! pro to, ab! v =eské' království 'ohla vniknout stavovskáspolečnost tak, ak i zná'e z Sa#elonské dob!− z'ěnil! společenskou stavbu =ech

1N.%oje o český trKn po srti c9saJe 6ikunda@ správcovstv9 "iř9ho z PoděDrad do r. 1Q<O

− na 'oci se vedle panstva začíná podílet stední vrstva – na sekularizaci církevního 'aetku, ovlivRuí politiku−

'ěsta postupně utváeí tetí stav ?'ěstsk7A – v době pedhusitské b!cho' e na politické scéně nena<li− v polovině /. let 1J. století už sou t!to vrstv! zetelné− 1) se začíná vel'i tvrdě prosazovat 6ikund, ednotlivé složk! české společnosti s ní' začal!v!ednávat – zcela asně se ukázalo, o co tě' ednotliv7' skupiná' de – nakonec se se @ik'unde' dohodli,ale za eho velké Mstupk! – pistoupil stav9' na dělenou 'oc – nepiatelně<í' partnere' pro ně b!lakatolická <lechta - Uldich z Iož'berka, Benhard z >radce

- 'usel respektovat i požadavk! kali<nické <lecht! – v podstatě si e získal 'aetke' – slibovalzápis! 'aetku do ze'sk7ch knih, dával #let!  - r!tístvu slíbíl že budou 'oci zasedat v lavicích ze'ského soudu  - sá' sebe chápal ako vrchnost nad 'ěst! – obnovil 'ěstské rad!, rozhoela se proti ně'uv7razná opozice, b!l ve dvoí' tlaku – z edné stran! rozhádané stav!, eich r9zné požadavk!, z druhé stran!nátlak basileského koncilu  - ze'el ve @no'ě, tu<il že ze'e, den ped s'rtí za píto'nosti českého katolického panstvaoba tr9n! ?česk7 a uhersk7A odkázal své'u zeti ,2Drechtu &akouskéu

− situace v =echách neb!l v9bec stabilizované, ̂ lbrecht si 'usí vládu v!dob7t silou, 'usí ednat sze'sk7'i stav!− ^lbrecht b!l nepiateln7 pro vět<inovou kali<nickou <lechtou, čekala ho válečná v7prava a diplo'atické ednání− do celé této situace se pi'otal! e<tě a'bice @ik'undov! 'anželk! %arDory – b!la vlád!chtivá,začala spádat plán! ak svého zetě pipravit o dědictví, začala ednat o prosazení na tr9n polského prince"azi'íra – b!la b! re#entkouN ̂ lbrecht %arboru nechal uvěznit v %ratislavě, ta ale pedtí' stihla kontaktovatčeskou opozici – ti se obraceli už pedtí' k polské'u tr9nu, 'ezi tě'ito kali<ník! –  7ynek Ptáček zPyrk8tejna@ ,2e8 ze 5teDerka@ Petr ze 6v9řetic a "iř9 z PoděDrad – tato skupina kali<nické <lecht! dík!

4

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 45/67

 ednání s %arborou v!tvoili koncept alternativ! k habsburské kandidatue L r akouská strana – v čele katoličtí páni ?Uldich z Iož'berka, Benhard z >radceA – b!l svolán ce2ozeský sně – prosinec 1)( – situace kole'obsazení tr9nu se zde 'ěla e<it, definitivně se zde roze<li b7valí spoenci od 0ipan ?nedohodli se nakandidatue, která b! obsadila česk7 tr9nA, b!la zde varianta, že se kali<níci spoí s radikální stranou táborskou?b!la stále ve heAN sně' b!l velice dra'atick7 – skupina kole' >!nka ;táčka z ;ern<tena se nedohodla,opustili protestativně sně', ostatní se dohodli na uznání ̂ lbrechta Iakouského – dohodli se, že ho pi'ou, aletoto nástupnictví pod'ínili volbou ?uznali, že e tu vazba na @ik'unda, ale chtěli to e<tě stvrdit stavovskou

silou, chtěli panovníka volit, ab! 'ohli prosazovat své stavovské požadavk!AA ist 9rný – zavazovali se dodržovat ko'paktáta a na arcibiskupsk7 stolec San Iok!canN v<echn! zápis! adoku'ent! které v!hotovil ̂ lbrecht ako česk7 král b!l! prohlá<en! za neplatné – české stav! se dohodl!, že<krtnou ̂ lbrechta z česk7ch děin, b!lo konstatováno, že zneužíva zápis9 do desek ze'sk7ch – b!l!zastaven! zápis! do nich, b!lo dohodnuto, že budou obnovena pravidelná zasedání ze'ského sně'u,v!braná skupina <lechtic9 se zasadí o obnovu fun#ování ze'ského soudu, pod'ínk! v<eobecného 'íru budou sepsán! do list9, kter7'i budou obeslán! kraské sezd!N podstatn7' poslání' b!lo zachovat naMze'í =ech 'ír ?lokální válk!A – v<echn! konflikt! 'aí b7t e<en! 'írovou cestou− v této době se rozvíí krajská saospráva – v této době nahrazuí centrální 'oc, do politického děnízapouí stední a niž<í <lechtu, v každé' re#ionu fun#ovala trochu inak, ?6=esk7 landfr7dN uskupení kole'Iož'berk9 – pansk7 tábor rož'bersk7, centru' v bech!Rské' krai, 8@ =ech! – velká královská 'ěsta –Tatec 3i sídlo krae3, 0oun!N <arvátka 'ezi siln7'i kali<nick7'i 'ěst! a pívženci >usa – n!ní už stáli narakouské straně – bitva u TelenicA− 1 + v8eoDecný sně@ vydán 2ist 9rný@ pedáci se dohodli, že budou dál pokračovat v ednání, se<else sezd – zvolili v<estavovsk7 volební v7bor ze'ského sně'u – se' no'inováno 15 pán9, 1) r!tí9 a 1)zástupc9 'ěst, členové tohoto v7boru 'useli složit písahu že budou volit k obecné'u dobru korun!, v tanévolbě 'ěli zvolit nového českého krále, v7bor kontaktoval zahraniční dvor!, rozelo se první volební kolo –ke kandidatue na česk7 tr9n se pihlásilo několik í<sk7ch potentát9 ?hrabata i knížataA – nap. flackhrabě0udvík K6., ^lbrecht KKK., 6ladislav K. Sa#elonsk7, >ohencolernové ?%edichA

  - dal<í kolo, ednoznačn7' favorite' ,2Drecht %avorský – určitá píbuzenská vazba, s!noveckrálovn! Tofie, u'ěl česk!, nakonec v to'to kole zvolen, než se ale stačil volební sně' seít ab! pialv7sledk! volební ko'ise, tak se ̂ lbrecht zdvoile od'luvil ?uvědo'il si, že b! pro ně b!lo riskantní pi'out českou korunuA  - volb! se rozel! znovu, $2dřich z &oJDerka oživil nárok!, které začala prosazovat rakouskástrana – nezletil7 s!n ̂ lbrechta KK. Iakouského adis2av PohroDek N Uldich začal ednat s rakousk7'

dvore' o 'ožné kandidatue ;ohrobka− královna ̂ lžběta, která v této době pob7vala v Zhrách, vel'i tvrdě zápolila s opozicí uherské <lecht!, b!la podporována císae' Wridriche' ?str7c ;ohrobkaA, snažila se v!tvoit pod'ínk! k to'u, ab! ;ohrobek'ohl usednout na uhersk7 tr9nN začala ednat s česk7' poselstve',− radikální část nesouhlasila s rakouskou kandidaturou, vztah! s ;olske' ale ochabl!, edin7' 'ožn7'kandidáte' se tak začal evit ;ohrobek − zástupci českého sně'u se nedohodli na to', ak7' zp9sobe' ;ohrobka na tr9n usadit – Iož'berkovési '!slí, že b! se 'ěl stát dědičn7' nástupce', okruh kole' ;táčka trvá na to', že 'usí b7t tr9n obsazenvolbou – situace se tak zko'plikovala, v tuto chvíli to ale v<e' v!hovovalo – okolnosti bezvládí b!l! pro panstvo vel'i v7hodné – 'ožná ho zá'ěrně prodlužovali ?v!hovovalo to zá'9' ednotliv7ch z9častněn7chrodinA− sílí vliv ednotliv7ch krask7ch sezd9 a sně'9 ?landfr7d9A – do popedí se dostává 6česk7 svaz, o kter7se opírá >!nek ;táček – viděl 'ožnosti, které sk7talo interre#nu', svolal v létě 1))1 sezd 6českého svazu – 

na tento sezd pozval Sana Iok!canu – ten na sezdu v!stoupil, ;táček ho oslovil v to' s'!slu, že b! se 'ělstát d9chovní' v9dce' toho svazu, na sezdu b!lo do'luveno že Iok!cana svolá s!nod husitského kněžstva – zde bude 'ít prostor ;táček, ab! 'ohl pro'luvit

  - první krok ke sednocení pohusitského utrakvis'uN ;táček 'ohl své krok! ideově opíto Iok!cana – b!l v<eobecně piateln7

−  proti Iok!canovi 'ěli v7hrad! tábor<tí kněží – po'ěrně velk7 problé'N Iok!cana se dostal do kížku stábor<tí'i kněží'i ?'luvčí' Bikulá< %iskupec z ;elhi'ovaA – <lo o to, kdo bude 'luvčí' utrakvis'u

  - tento spor b!l podstoupen ze'ské'u sně'u ?leden, 1)))A, b!l zvolen v7bor, laikové'ěli e<it záležitosti kali<nické církve , v<echno zor#anizováno tak, ab! b!li radikálové poraženi, bezpečně<í e v7klad vír! od Iok!cana než od %iskupce ?pravdu ne'á, poch!bue ve víeA – tento sně'

4

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 46/67

 b7vá někd! zván ,,českou "ostnicí  - tento sně' uzavel 4/ let eEistuící táborskou církev ?vzal e na 'ilost i @ik'undA, zároveR tentosně' nastoupil cestu ednotného utrakvis'u v čele s Iok!canou, v!nesl na v7sluní politické scén! t!stavovské pedák!, kteí tohle u'ožnili – okruh kole' ;táčka, eho nástupce Sií z "un<tátu a na;oděbradech – po s'ri ;táčka v roce 1))) ?létoA stanul v čele 6českéh lanfr7du, b!l potvrzen do fcevrchního het'ana

"iř9 z PoděDrad−

ve čtrnácti letech Mdaně booval u 0ipan, Mčastnil se v<ech politick7ch bo9 ?po nástupu @ik'undaA,zasedl do sně'u ze'ského soudu, stal se het'ane' boleslavského krae, okolí ;táčka−  počátk! života vel'i 'lhavé, nikd! neb!la označena eho 'atka – hovoilo se o eho ne'anželské' p9vodu− v polovině 4/. let už b!l sirotke', staral se o ně str7c %oček z "un<tátu−  první žena "unhuta ze Vte'berka – 'ěl s ní ( dětí, až do roku 1))2, b!la vel'i oblíbená− 1)J/ se podruhé oženil – Sohana z Iož'itálu – po eho boku se stala českou královnou, pocházela zdobrého rodu ?katolickéhoA – b!la sponicí Siího s prostedí' v!sokého katolického panstva−  poté co se prosadil do čela 6českého lanfr7du začíná se vžívat název PoděDradská jednota –dodržování ko'paktát, spoení s Iok!canou, ale i vel'i ko'pro'isní postoe k někter7' člen9' prorakouské rož'berské stran!−  eho pívženci se stávaí i 0obkovicové, @deněk ze Vte'berka

'H) P$#H%&,#()*− Sií z ;oděbrad ne'ěl problé'! s kontakt! s katolík!− sně v roce 1> na sv. Martina – pedložen návrh, ab! ve chvíli, kd! české ze'ě ne'aí panovníka, b!l zvolen prozati'ní správce ze'ě ?navrhl Sií z ;oděbradA – tento eho krok se zdá b7t opozici snahou ohe#e'onii, oste v!stupue Uldich z Iož'berka, královská 'ěsta

- Iož'berkové pedkládaí ak7si protinávrh – Uldich pi<el s návrhe', že b!se 'ělo v!pravit poselstvo k papežské'u dvoru, které b! požádalo papeže, ab! potvrdil ko'paktáta, která pedtí' schválil basilesk7 koncilN poselstvo začalo ednat s papežskou kurií, do ;rah! piel kardinál Phuan"arvachal – eho cestu a pob!t v =echách platil Uldich z Iož'berka, v květnu 1))5 se poselstvo v!ádilo k  požadavku, ab! papež schválil ko'paktáta – od'ítli ko'paktáta a 'ožnost, že b! San Iok!cana 'ohl b7tarcibiskupe'  - to otevelo oči v<e' utrakvist9' v =echách, zradikalizovala se <iroká <kála kali<ník9, pocítili, žezákladní istot! sou ohrožen!

−

1))5 – na stranu Siího z ;oděbrad se pidává i ada <lecht!, která s ní' díve 'ěla problé'!, nebo b!lidíve v okruhu Iož'berka nebo Benharta z >radce  - Sií svolal sezd svého lanfr7du do )utné 7ory + červen 1< – dra'atick! v!hlásil vznikválečné ednot!, která 'á chránit ko'patáta a pesvědčení z listu Bírného, zároveR v!hlásil, že b! b!lodobré, kd!b! ze'sk7 správce zvolen b!l, vhodnou osobou b! b!l Sií

−  problé' b!l s ;rahou, neb!la tak Mplně v!hraněna, po'ěrně velké voenské posádk! s!'patizuící sIož'berk! E voenská ednota, pedev<í' z lidu z 6 a 86 =ech – s ni'i Sií pitáhl ku ;raze ?do 2///A, žádali pr9chod 'ěste', Sií začal v!ednávat, 'ěsto se ale rozhodlo, že dobrovolně brán! neoteve – nočn9 Itok zář91< – Siího vosko ;rahu dob!lo, zaat Benhard z >radce ?v té době nev!<<í purkrabíA, zaati v<ichni členové'ěstsk7ch rad G Siího kontrola− kostel Panny Marie /ýnské – odehrával! se ta' kali<nické pobožnosti, nakonec zde pohbeno Siíhosrdce− Iož'berská strana zaskočena, ale nevzdala se, po s'rti Benharda v čele s!n %edich – podailo se 'uz'ocnit korunovačních klenot9 a korunního archivu a zabarikádoval se na "arl<teně – ten dál drželN %edichnechal pevézt klenot! na 6elhartice− 1N Inor – do<lo k to'u, že se ve 8trakonicích se<li pedstavitelé Iož'berského rodu a dal<í katolické<lecht! – dohodli se o uzavení ednot! L (trakonická jednota – nevět<í oponent zá'9 Siího z ;oděbrad,nedá se íct, že b! b!la ednoznačně katolická− na straně Siího z ;oděbrad i ada katolické <lecht! – z hlediska 'aetkového to pro ně b!lo píznivě<í

8ituace v =echách− neb!l panovník, dvě proti sobě stoící stran!, není ze'sk7 správce−  počátek J/. let intenzivně<í ednání o obsazení tr9nu – sně v %ene8ově u Prahy 1Q1O – v =echách

4

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 47/67

zuil 'or ?denně v ;raze ze'elo až 4// lidí, i císaovna %arboraAN sně' 'ěl dva základní Mkol! aA obsazeníčeského tr9nu

  bA otázka potvrzení ko'paktát ze stran! papežské kurie− v otázce obsazení tr9nu se více'éně shodli na to', že b! se 'ělo pohračovat v linii L pietí 0adislava;ohrobka, vět<ina kali<nické <lecht! prosazovala volbu− ko'patát! – papežsk7 v!slanec (i2vius Pico2oini – edná s Sií' z ;oděbrad, sblížili se− nakonec se shodli na 0adislavu ;ohrobkovi a v podstatě ve shodě se ednalo s ;icolo'ini'−

adis2av PohroDek neb!l dědice' eno' česk7ch ze'í, ale paralelně se ednalo o eho nástupnictví vZhrách a v rakousk7ch ze'ích – už v tuto chvíli 'aí t!to ze'ě něco společného  - v ?hrách v tuto chvíli 'á velkou sílu i <lechtu, steně tak ako v =echách se situacev!hrotila do té 'ír!, že o správcovství ze'ě usilue San 7uRády ?ze'sk7 'a#nátA – také proti ně'u b!la po'ěrně v7razná opozice ?n Mze'í dne<ního 8lovenska San Siskra z %rand7sa – opozice proti >uRád!'u – bitva u 0učan 1)J1 – Siskra zvítězilA, do politické situace v Zhrách se v7razně začínaí prosazovat zá'!císae Wridricha ?1)J4 zvolen císae'A, pedtí' stanoven poručníke' ;ohrobka  - rakouské zeě – intenzivně e ovládl! stav!, v čele stál $2dřich EinzinBer

− v<echn! stav! 'usel! po roce 1)J4 ednat s Wridriche', do čela stavovsk7ch obcí se postupně postavil!rakouské stav! – inicioval! sch9zku se stav! okolních ze'í – '9deR 1Q; – dele#ace rakouská, uherská a česká – strana Iož'berská ?Uldich a eho s!novéA – for'uloval! se požadavk! stav9 s'ěre' k Wridrichovi KKK. - vtuto chvíli Sií z ;oděbrad stoí na straně Wridricha ?stav! neA, v tuto chvíli b!l ,,kali<ník loaální k WridrichoviKKK. - ve chvíli, kd! b!li Iož'berkové ve 6ídni svolal "iř9  do ;rah! sně', kter7 ho zvolil zeský správce@

navíc obdaen po'ěrně <irok7'i ko'petence'i – eho správcovství uznal i Wridrich KKK., snažil se toho v!užít achtěl oslabit 8trakonickou ednotu, snaha zlikvidovat i radikální táborské centru' G voenské akce, oblehl adob!l Fábor, podailo se 'u získat pod kontrolu odboná centra v plzeRské' krai− v tuto chvíli Sií z ;oděbrad už plně kontrolue situaci v =echách, &oJDerkové po boku rakousk7chstav9 bouí proti Wridrichovi na rakouské' Mze'í – podaí se i' ho pi'ět, ab! pedal adis2ava PohroDka do rukou rakouské 82echt! ?podzi' 1)J4A− Wridrich Sií'u potvrdil ko'paktáta, ale Sií 'usel začít ednat s druhou stranou – do 6ídně posílá poselstvo – 'á dohodnout s Hinzin#ere' ab! poslal ;ohrobka do ;rah!, ab! se ako budoucí král sezná'il sze'í, do<lo k ednání', zor#anizována cesta adis2ava PohroDka do ;rah!, 1)J ve slavné' pr9vodu vel do pražsk7ch bran, poté se na sně'u české stav! dohodli na eho nástupnictví, b!l slavnostně korunován českýkrá2e ;<. ř9jna 1QO – protože =ech! ne'ěl! arcibiskupa, korunovaci provedl olo'ouck7 biskup San z>ázenberkaN toto datu' konce' čtrnáctiletého bezvládí v =echách, na tr9n si sedl katolick7 král, ehož léta

nedospěla do fáze, že b! se 'ohl u'out vlád! sá' – 'ini'álně <estiletá perspektiva re#enství, která se takézačala realizovat, ze'sk7' správce' e potvzen Sií z ;oděbrad – v tu chvíli držel v rukách reálnou 'oc− nás2eduj9c9 oDodD9 – správa česk7ch ze'í není Mplně standartní, eEistue i ze'ská vláda – poradní or#án panovníka – J pán9, J r!tí9 a 4 zástupci královsk7ch 'ěst, po celou dobu správcovství Siího z ;oděbrad pevládali ve vládě kali<níci− 'o'ent volb! adis2ava PohroDka a zvo2en9 zeské v2ády lze chápat ako v!zrálost česk7ch stav9 – pi v<ech nábožensk7ch rozdílech, rozdíln7ch zá'ech se nakonec dokázali dohodnout – dokázali svoístátotvornost− obnovila se pravide2ná činnost zeského soudu, zároveR se rozhoel spor o sedání v lavicích – kdo'ezi ze'sk7'i soudci zasedne, <lechta se snaží na Mkor pán9 získat 'ísta v lavicích ?spor v!e<il až zákoník –6ladislavské zízení ze'skéA− na volbě 0adislava ;ohrobka se shodl! české stav!, zistilo se, že sousední ze'ě ?stav!A 'aí naobsazení českého tr9nu in7 názor G =e<i rozhodli nezávisle na nichN 'oravské stav! v tuto chvíli ukázali, že eich názor na celou věc e in7 – 'oravské stav! 0adislavu ;ohrobkovi holdovali už ped eho korunovací – brali ho za dědičného krále, neuznávali volbu česk7ch stav9 ?i >orní a +olní 8lezskoA− (2ezsko – ední' z nevět<ích oponent9 proti Sií'u vratis2avský Diskup ?edno z center, odkud se@ik'und snažil proniknout do =echA – 6ratislav portiutrakvistická

  - "an )apistrán – v!konával zde kazatelskou činnost, broil proti kacísk7' =ech9',iniciátor protižidovsk7ch po#ro'9, chtěl od Siího #let, ab! 'ohl kázat v =echách, asi do =ech pronikl,kázal v "adani ?nepodloženéAN b!l píčinou toho, že se slezské ze'ě distancoval! od =echN nakonec sesituace urovnala

− k české koruně patila ada í<sk7ch lén – panství pipoená k české koruně, situace zde nepehledná,zásluhou Siího se situace zlep<ue – snaží se obnovovat soustátí české ze'ě, obnovit vazb! k í<sk7' lén9'

4

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 48/67

"iř9 z PoděDrad – uznáván i v zahraničí ?ač kali<níkA, dokázal svoi pozici upevnitN- od roku 1)J Sií spravoval ze'i v souladu s tí', ak si 'lad7 adis2av PohroDek a eho okolí pedstavovalo− 1Q= – ch!stala se slavná náv<těva ;ohrobka v ;raze ?už se 'ěl brzo u'out vlád!, eho svatba sfrancouzskou princeznou se 'ěla uskutečnit v ;razeA, vedeni do ;rah! i vězni ?'ezi ni'i 'lad7 >uRád! LBat!á< "orvínA, 0adislavovi vzdáván! velké poct!, čekal až se z Wrancie dostaví princezna Barkéta ?eichsRatek chápán ako zlo', kter7' se uklidní po'ěr! v HvropěA, v ;raze se sel v7květ katolického panstva

?kali<nická ;raha to nesná<ela 'oc dobe a bez problé'9A  - adis2av piel na podzi', problé'! se začal! obevovat asi J/ dní píezdu do ;rah! –náznak! ne'oci – neprve ho bolela hlava, postupně se eho stav zhor<oval, obevil! se hlíz!, skvrn! kole' pátee, pozděi otok! celého těla ?začalo se 'luvit o to', že se nakazil hlízov7' 'ore' – ten ale nikde v=echách doložen neb!lA, uvažovalo se o dívě<í nákaze ?eno' dohad!A zlep<ilo se to, poručil si edkvičk! a pivo, pak se 'u pitížilo, ke s'rtelné posteli si pozval Siího z ;oděbrad, v píto'nosti svědk9 'u děkoval za péči o české ze'ě, 4. listopadu zeře2 ?neb!l otráven, záken7 druh leuké'ieA – podezelé i okolnosti, zakter7ch b!l pohbíván – poheb za písn7ch bezpečnostních opatení ?b!l pohben dva dn! po s'rti, neb!ldlouho nikde v!staven7A báli se že to b!l nakazliv7 'or 

− zpráva o eho s'rti se r!chle <íila i po Hvropě, kd!ž se to dostalo do Wrancie, už b!la princezna Barkétasbalena, že poede do =ech

Bacek Sosef – Sií z ;oděbrad

Zrbánek Sosef – >usistsk7 král

;.Leské zeě v doDě panován9 "iř9ho z PoděDrad

− znovu se začíná e<it obsazení tr9nu, od počátku se oz7val názor, že b! se 'ěl stát krále' Sií z;oděbrad ?stav! kole' 8trakonické ednot! b!l! proti G po'luv!, <tvavé leták!N hl. v prostedí rož'berské'A

  - &oJDerská kronika – popisue Siího ako zlého husitu, tvrdí, že otrávil 0adislava− Sií propustil >uRád!ho, s velkou noblesou, udělal z ně svého hosta, slavnostně ho na ze'ské hranici pedal uhersk7' stav9' ?dědice v7zna'ného v9dce velké části uherské <lecht!A, navíc ho zasnoubil se svoudcerou "ateinou ?G prozírav7 diplo'at, v9bec neb!lo asné, ak se v Zhrách ta situace v!vine, pesto situaciodhadl dobeA Bat!á< získal tr9n a zpočátku b!l velk7' spoence' Siího− v =echách se rozhoel bo, Sií 'usel nasadit v<echen sv9 u' a prozetelnost, v prosinci 1)J( se se<el

sně' – prokla'oval 0adislavovu v9li ?svěil ze'i do rukou SiíhoA, b!lo do'luveno, že se volební sně' sedena konci ledna 1)J5, dále se 'luví o da289ch kandidátech – císa Wridrich KKK., vedle ně ti, kteí b!li něak7'zp9sobe' zpíznění s ;ohrobke' ?^lbrech Iakousk7, ̂ lbrecht %raniborsk7, "azi'ír ;olsk7, sask7 vévoda6ilé'A, o Sií' se v této době 'oc ne'luvilo− už v době prosincového sněu stále sílí hlas, že b! pevážně kali<nické =ech! 'ěl! 'ít kali<nickéhokrále – velk7' i'pulse' b!l! necelá dva 'ěsíce, kd! v =echách pob7val katolick7 dv9r a obevoval! senázor!, že kd!b! se 0adislav stal krále, obklopoval b! se katolickou <lechtou – to neb!lo pro kali<nickou <lechtu'oc píznivé− okolnosti volb! Siího popisue "aros2av %ouD9n – 'luví o české národní 'onarchii− )rátké seDranie z kronik českých k výstraze věrný Lecho – 'á protině'eck7 charakter,odsuzue dosazování cizinc9 do Mad9, *ě'ci b!li vžd! pohro'ou pro =ech!, v závěru e zd9razněno, že e poteba 'ít krále svého az!kaN z tohoto b!l! v!staven! volební leták! – ve velké' 'nožství se obevuí v lednu1)J5−  protivníci Siího nasadil! protiakce, ze 8aska s'ěuí do =ech také leták! – označuí Siího za vraha,uzurpátora 'oci, snaží se podlo'it eho autoritu− velk7 podíl na a#itaci pro Siího 'ěla i "ohana z &oJitá2u a pední stoupenci Siího z ;oděbrad –vrátili se z Wrancie, velk7 podíl na zvolení i San Iok!cana – kázal v chrá'u ;ann! Barie pod F7ne' – e teba'ít krále svého az!ka− volební sně' – b!la piata poselstva v<ech 'ožn7ch kandidát9, stavové považovali volbu za své právo,někteí b!li i píbuzní 0adislava G neb!l piat dědičn7 nárok − radnice obklopena lide', b!l zde r!chtá, ped radnicí houf! sociálně slaběi postaveného ob!vatelstva – to zlo'ilo i katolické české pán!, nakonec 6deněk ze 5teDerka podal návrh na volbu Siího, pak provolal,,%u: Sií král =ech9\

4

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 49/67

  - ednalo se o volbu stavovskou, respektovala zá'! česk7ch stav9 ?i katolík9A – 'ožnost uchopit'oc v =echách oficiálně do stavovsk7ch rukou

− velk7 zakladatelsk7 počin, oficiální zkonstruování stavovské onarchie− "iř9 'usel e<it zásadní problé'! – b!l zvolen v =echách a stav! v okolních ze'ích tuto volbu nepial!,nechtěl! 'u písahat věrnost− v Zhrách v to' sa'é' roce b!l stav! zvolen Bat!á< >uRád! – sten7 'odel fun#ování pozdněstedověkého státu

!esta "iř9ho k uznán9 − nevět<í problé'! b!l! ve (2ezsku – b!lo ovlivněno kontakt! s 6ilé'e' 8ask7' ?i po volbě Siího senevzdávalA, podporoval a#itaci, nakonec se t!to ze'ě Sií'u podizuí− Morava – v!užila situace, k to'u, ab! se v!hranila v9či české koruně a česk7' stav9' – Sií, ab!získal písahu na Boravě, začal v létě 1)J5 ednat s 'oravsk7'i stav! – potvrzue i' adu v7sad, které do tédob! neb!l! Mplně obv!kléN ednání 'ezi Sií' a pedstaviteli 'oravské <lecht! probíhaí až do roku 1)) – Siíznovu na Boravě e<í požadavk! 'oravského panstva, b!lo oficiálně v!hlá<eno, že Borava trvale aneodvolatelně patí k =eské koruně, ale oDě h2avn9 zeě ?=ech! a BoravaA jsou si rovné ?zru<il 'oravskouzávislost na =eské koruně, která v!pl7vala ze @laté bul! "arla K6.A− 1)J2 proběhlo v !heDu jednán9 , e'už pedsedal Wridrich KKK., kter7 sezval v<echn! v7zna'né í<skérod! sousedící s =esk7' království' – do82o k dohodě – sa<tí vévodové se vzdali v<ech zástav, které už dlouhodržel! na Mkor českého krále ?píhraniční oblasti v 8@ =echách – Bost, Pho'utov, stí nad 0abe'A, Siív!ednal, že tato Mze'í budou vrácena české'u králi za Mstupek, že česká léna za hraniční' lese' budou

 ponechána eich zahraniční' držitel9'−  první rok! vlád! Mspě<né, 1>; se v!hrotil eho vztah s papeJskou kuri9  – skládal písah! do rukouostihovského arcibiskupa, slíbil, že bude v =echách pronásledovat kacíství ?radikální sekt! – Sednota bratrskáA,v7klad papežské kurie b!l ten, že se vzdá kalicha – papež se na ně několikrát obrátil, zval ho na sezd!kesOansk7ch panovník9, ani ednoho sezdu se nezMčastnil ?sezd! svoláván! v souvislosti s tureck7'nebezpečí'A, aro 1)4 do Qí'á poselstvo, které 'ělo e<it vztah s papeže' a získat potvrzení ko'paktát−  poselstvo se Mčastnilo ad! audiencí ?@deněk "ostka z ;ostupic, ^ntonio BariniA, celé ednánív!vrcholilo v beznu 1)4 – ko'paktáta prohlá<ena za neplatná, císa e nev!<<í autoritou, kalich b!l povolen=ech9' pouze v edné #eneraciN k v!hlá<ení do<lo v kostele ;ann! Barie 8něžné – poselstvo té'ě v!hnáno, piknut nuncius, kter7 'ěl v =echách uspoádat po'ěr! v církvi− nuncius Fantin de 'a22e b!l v kontaktu s olo'ouck7' biskupství', v ;raze se opíral o >ilaria0ito'ěického ?ad'inistrátor – církevní hodnostá, zastupoval vrcholnou církevní hierarchii, 'ěli ale pouze

'oc v7konnou, nes'ěli světit kněze, po'azávat panovník!A, oživue d9raz katolické církve v =echách− zru<ení ko'paktát se neslo s velkou nevolí, ako reakce srpnový sně v Praze +  Mdern7 proev 'ěl Siíz ;oděbrad, prokla'oval věrnost kalichu, zru<ení dalo do rukou velkou a silnou zbraR protipoděbradské opozici,Sií si b!l vědo' tohoto nebezpečí – podpoil zaháení prací na tzv. Bírové' proektu− opozice@ která se v =echách sdružovala kole' Wantina neb!la či<tě náboženská, spí< než náboženskézáležitosti i' vadilo, že Sií se snažil obnovit centrální panovnickou 'oc, oživit ekono'iku, některé re#ál!,které 'ěla <lechta se snažil vrátit do rukou panovníka− "iř9 pohnán před papeJský trKn ?;ius KK. ze'el, na eho 'ístě ;avel KK.A, ;avel KK. @ačal tvrděuplatRovat politiku proti ,,kacíi, Sií se nedostavil, opakován p9hon ?'usí se dostavi do určit7ch dn9A – Siíod'ítl et do Qí'a, poslal ale poselstvo, to ale neb!lo v9bec v!sl!<enoN reakce papeže 1) dává Siř9ho zPoděDrad do k2atDy a zbavue české ob!vatelstvo povinnosti poslu<nosti v9či Sií'u− v =echách opozice, e<tě pedtí', než b!la v!hlá<ena klatba, schází se opozice na @elené hoe –uzavíraí dohodu ?boová ednota proti králiA L  6e2enohorská jednota@ v čele 6deněk ze 5teDerka ?'ěnil politické stran!, díve provolával aO žie SiíA− Sií se v<e snaží e<it s'ílivě, 0ev z Iož'tálu v!sílán na iné dvor!, spor s papeže' prezentue ako žecírkev zasahue do svrchovanosti státu, není to spor 'ezi kali<níke' a katolíke'− 1)( dochází k otevené'u v!povězení nepátelství – papež v!dal bulu, která oficiálně potvrdila @deRkaze Vte'berka ako v9dce katolík9 v =echách, do ně vkládán! naděe, že zbaví =ech! kali<ník9, @elenohorská ednota se tak stala oficiální− Sií se stále snaží udržet veené 'ínění na své straně – po'áhala 'u královna Sohana – poádala v ;razeka'paně

  - vypovědě2 nepřáte2stv9 6deRkovi ze 5teDerka@ označil ho za uzurpátora 'oci, voensk7konflikt – v tuto chvíli stále vnitní záležitostí =ech

4

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 50/67

− kon32ikt dosáh2 středoevropských rozěrK ve chvíli, kd! se do spor9 zapoil Matyá8 )orv9n ?ednalse @elenohorskou ednotou, 'ěl dobré vztah! s papežskou kuriíA – slíbil papeži, že se postaví do čela kížovév7prav!, která zbaví =ech! kacíského krále ?1)5A− Sií'u nezb!lo nic iného než svolat ze'skou hotovost – v čele Siího s!n 6iktorín, kter7 háil pozice načesko-kladské a česko-slezské hranici a hranici uherské− Bat!á< získal v =echách postupně pevahu, nevět<í boe se odehrával! na 'oravsko-rakousko-uherské' po'ezí, "rovínovo vosko se dostává do obklíčení ?u 6ilé'ova, 1)2A, Sií e ochoten se do'luvit –

do<lo k ednání, Matyá8 propu8těn na čestné s2ovo a slib, že se vzdá Mtok9 a zprostedkue dohodu 'ezi Sií'a papežskou kurií, pí'ěí s'luveno až do konce roku 1)2 ?než se v<echno zaídíA− v květnu 1)2 Matyá8 přija2 naD9dku českého kato2ického panstva a nechal se zvolit česk7' krále'?nesplnil žádnou z pod'ínek, které slíbil v nouziA− "iř9 z PoděDrad ru89 př9ěř9 , znovu se rozpoutal! boe, nevět<í na Boravě, v čele s!nové 6iktorín aSindich, situace na boi<ti v!rovnaná, Sií začal intenzivně pe'7<let o to', že eho pedstava, že b! v =echách'ohl založit d!nastii se rozpl!ne – vzdává se této '!<lenk! a začíná ednat o nástupnictví na česk7 tr9n a to spo2skýi "aBe22onci – prvorozen7 s!n polského krále "azi'íra 6ladislav – 'ěli se postarat o kali<nictví− vosku se začíná dait, Bat!á< z částí uherského voska vpadá do =ech, ped ;rahou 'u zatarasí cestuze'ská hotovost ?svolala Sohana z Io'itáluA, situace pála české ze'ské hotovosti, navíc na uherskou 6hranici Mtočí Furci, situace se začíná obracet na stranu Siího z ;oděbrad− na konci roku 1)(/ se situace v!víí vel'i píznivě – ak voensk! tak diplo'atick! s'ěre' k papežskékurii− "iř9 u9rá na počátku roku 1)(1 – české ze'ě v rozvratu, neistota, poteba obsadit tr9nM9rový p2án krá2e "iř9ho z PoděDrad

- ve své době oediněl7 proekt, svou dobu pedběhl a proto neuspěl- v =echách husitská tradice, r 1)4 papež od'ítl potvrdit závěr! %asileského koncilu – ko'paktáta b!la potvrzena en pro ednu #eneraci husit9A Iče2 návrhu – ab! zavládl 'ezi kesOan! 'ír, vládu lásk! a bratrství, z'izení válek – konflikt! se 'ěl!trestat, bo s postupuící' Kslá'e' ?s Furk!A – sa'otn7 návrh nev!lučue 'ír s Furk!- autoi Sií z ;oděbrad, ̂ ntonios Barini ?věnoval se hospodástvíA, Bartin Bair - 1)4 – – Barini cestoval po dvorech- návrh or#anizace v!zníval té'ě kacísk!- 1) – první píse'n7 doklad o to'to doku'entu – ;olskoA projekt na začátku něco, co lze nazvat chartou, 'luví se oteveně o Mpadku kesOanstva, 'luví se o

 povinnostech panovníka – péče o 'ír, hovoí se o turecké' nebezpečí  -4 článk9 – z'ěn! ve vztazích 'ezi stát!, v!čleRue or#án! – 'ezinárodní soud, rada panovník9,Mednick7 aparát, valné shro'áždění dele#át9 ?s papeže' se 'oc nepočítáA- píspěvk! a poplatk! ?každ7 stát b! do společné pokladn! platil něakou částkuA, 'ožnost společné 'ince,re#ulace cen! potravin- valné shro'áždění – 'oc zákonodárná, nev!<<í pravo'oce- rada panovník9 – reprezentativní fce, v čele b! stál páter et caput – hlavní panovník, počítalo b! se sfrancouzsk7' krále'- 'ezinárodní soud – e<il b! spor! 'ezi stát! 'írovou cestou- Mednick7 aparát, vlastní pokladna, archiv

−  proekt b!l zpočátku potvrzen ;olske', Zhr! souhlasil! en s tureckou obranu – konečn7 plánnepotvrdili, propapežská strana b!la proti

;1.!harakter náDoJenských poěrK do nástupu 7aDsDurkK na český trKn

− viz pedchozí otázk! _ církev"ednota Dratrská- vznikla v době husitsk7ch válek, založena Qehoe', neuznává papežskou posloupnost od Seží<e "ristak í'ské'u papeži, edinou autoritou e %9h, s'ěrnicí e %ible

- základ! ?ideolo#ieA – ;etr Phelčick7- 0ito'!<l, Bladá %oleslav, Zhersk7 %rod, ;rostěov, Febíč- zpočátku 'ezi sebe nepou<těli <lechtice, kupce- %lahoslav, "o'ensk7

5

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 51/67

- perzekuce pedev<í' tlak z Qí'a a %udína, pronásledování v několika vlnách, zasahuí i na venkov,hlásí se k ní <lechtici ?;ern<tenovéA

- 1J/ 6ladislav9v 'andát proti ;ikart9' – ne'ohou se veeně hlásat ke své víe- 4J. (. 1J/5 – v!dání 8vatoakubského 'andátu proti pikart9' – kv9li naléhání z %udína, 'useli se

 pihlásit bu: ke katolictví nebo ke kali<nictví, zákaz sch9zek, zákaz ochran! člen9, pálení knih- obnovena 1(44, do dnes

;;.Proěny české spo2ečnosti v druhé po2ovině 1Q. sto2et9@ zák2adn9 rysy stavovské onarchie v doDě v2ády

"aBe22oncK− dohoda 'ezi Sií' a "azi'íre' ;oslsk7'−  ednání o obsazení tr9nu začalo hned po Siího s'rti'2adis2av "aBe22onský ?1)(1 – 1J1A− s!n sestr! ;ohrobka, ̂ lžbět! Iakouské− král ,,bene bene - v!kreslil ho tak ;alack7 ?čerpal ze 8tar7ch česk7ch letopis9A− roku 1=1 se v )utné 7oře se8e2 sně ?květenA, do<lo k vo2Dě a eí' v7sledke' b!lo zvolení6ladislava česk7' krále' ?b!lo 'u 1JA, korunovace proběhla v srpnu ?litur#ické obad!, aktivita katolík9A, b!lzvolen, ale od roku 1)2 'á titul českého krále Matyá8 )orv9n – ten sledoval pražskou volbu z Sihlav!, sv7ch práv se nechtěl vzdát ?ale b!lo asné, že e až tí' druh7', ovládal pouze Boravu, vět<í část pívrženc9 ne'ělA− 6ladislav 'ěl přijout vo2eDn9 kapitu2aci – 'ěla 12 článk9, zá'! česk7ch stav9, v7razně otevelacestu ke stavovské a#ellonské 'onarchii ?zachována v<echna ze'ská práva, do Mad9 nes'í b7t dosazovánicizinci, zaistilo se, že česk7 ze'sk7 sně' se 'usí v!slovit k aké'ukoliv poh!bu korunovačních klenot9 akorunovačního archivu, zavazovala 6ladislava, že zachová kopaktáta, že pevez'e v<echn! dluh!, které b!l!na korunní' zboží a v<ech! dluh! královskéA− chtěl se seít s "orvíne', dohodnout se, neb!lo to 'ožné, eho otec ho proto podporoval ve 8lezsku ?E"orvínoviA, voska se dostala i do >orních Zher ?podkopávali "orvínovi autorituA− 'oravsk7 het'an !tiDor /ovačovský z !iDurka – diplo'at, pivedl oba krále k dohodě, sezd v$2oouci 1=< + oDa krá2ové se dohod2i, oba 'ohli užívat titul česk7 král, pro Bat!á<e do s'rti, v pípaděs'rti Bat!á<e na 6ladislava 'ěla peít správa i těch Mze'í, která držel Bat!á< ?vedle<í ze'ě a BoravaA –neb!lo to tak ednoduché, závazek, že až bude pebírat 6ladislav Mze'í 'usí v!platit uherské straně od<kodné?)// tisíc zlat7chA−

situace v =echách se uklidnila, na sně' se dostavili už i ti z česk7ch a 'oravsk7ch <lechtic9, kteí do tédob! stranili Bat!á<ovi− velká nespokoenost v9čí sílící'u katolictví – 6ladislav tento problé' nechával stranou, obav!kali<ník9, že ztrací pozice, si2ná radika2izace ka2i8nické 82echty – to se odrazilo v to', že b!l! intenzivněsvoláván! ka2i8nické sjezdy – 1=< v )aro2inu – s ori#inál! ko'paktát se zacházelo ako se svátostí, prokla'ace kali<nick7ch zá'9N 1< – kali<níci v!stoupili s tí', že b! ko'paktáta 'ěla b7t roz<íena ?v=echách b! ako povin7 'e<ní az!k b7t pouze če<tina, pií'ání dítekAN 1<; – ak b! se 'ěl prosazovat kalich,a ak b! se 'ěli kali<níci brátin proti katolík9'N 1< – kali<níci pi<li s dal<í'i požadavk! – na radnicích ve'ěstech b! 'ěl b7t ustaven duchovní Mad, kde b! osoba, která ho zastávala 'ěla právo trestat ,,neád!, podko'oí královsk7ch 'ěst 'á b7t v!bírán z pražsk7ch 'ě<Oan9, hlava království 'á b7t kali<nická ?tí''!<lena pražská 'ěsta, v nich b! 'ěla b7t nastolena ednota kali<nické vír!, nap povolován! vzáe'né sRatk! pouze 'ezi kali<ník!, 'istre' cechu se nes'í stát nikdo in7 než kali<ník, také názor, že 'á b7t reor#anizovánadolní kali<nická konzistoA− 1)54 v =echách biskup ̂ u#ustin 0ucián, kter7 světil kali<nické kněze− 'ezi radikální kali<ník! patil kněz 6áclav "uranda 'l., en v pií'ání podoboí e pito'en "ristus− kněz San %ech!Rka – víno podávané podoboí podporue trávení− vel'i nenávistn7 bo 'ezi katolík! a kali<ník! ?pos'ě<ně naz7vali katolík! ednu<k!A, česk7 venkov vté době b!l Mplně inde – nefun#oval ta' kostel, ada venkovan9 neb!la dvacet let u zpovědi− zář9 1< + PraJské povstán9 +  po pražsk7' 'ěstech se roznesla infora'ce, že se ch!stá krvav7 Mtokkatolík9 proti kali<ník9', kali<níci vzali situaci do vlastních rukou – neradikálněi postupovali na *ové' Běstě pražské' – zabití kon<el9, 8taré Běsto – zatčení a poté až poprava kon<el9

- 6ladislav pí'o nerea#oval, pražané sestavuí o'luvn7 list, on nerea#ue, pouze 'enue nové 'ěstské rad! – na základě doporučení z 'ěstsk7ch obcí

5

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 52/67

  - pislíbeno že do pražsk7ch 'ěst nebudou posíláni dal<í katoličtí duchovní− sně' v roce 1<Q + v )utné 7oře + )utnohorský náDoJenský 9r - za pedsednictví krále se se<liznepátelené náboženské frakce, dohodli se na náboženské' s'íru, dohoda sednána na 1 let ?v roce 1J14 prodloužena a nábožensk7 'ír b!l prohlá<en za věčn7A, sednáno dvověí v =echách− 1N náh2e u9rá Matyá8 )orv9n – uhersk7 ze'sk7 sně' se rozhodl pro volbu 6ladislava –svato<těpánskou korunu pial, v záí 1)2/ korunován uhersk7' krále' ?nev7zna'ě<í' kandidáte'BaE'ilián >absbursk7 – s!n císae WridrichaA

  - pro =ech! to zna'enalo velké z'ěn!, 6ladislav se 'usel zavázat, že bude sídlit v %udíně?za vlád! Bat!á<e edno z nev7zna'ně<ích zaalpsk7ch center, palác se nedochovalA  - vzniká personální unie – česk7 stát, vedle<í ze'ě, uherská koruna – za vlád! Sa#ellonc9celek vel'i nepevn7 – kro'ě panovníka ho nespoovalo v9bec nic  - česk7 sně' rozčilen, že 6ladislav korunu pial – báli se Furk9, kteí v Zhrách neustálehrozili

- stavDy za '2adis2ava – 6ladislavsk7 sál, ;ra<ná brána, Phrá' sv. %arbor! v "utné >oe- hospodářstv9  – končí krize, r9st populace, dol! na těžbu stíbra – Sách!'ov, <lechta podniká ?r!bník!,

 pivovar!A, <lechtici bohatnou, začínaí se vzdělávat, cestovat- di3erenciace ob!vatelstva na venkově – sedláci ?vlastní čele:, peb!tk! prodávaí na trhuA, svobodníci,

 bezze'ci ?ne'aí p9du pro obživu, pracuí za 'zdu u sedlák9A- něko2ik povstán9  – +alibor z "ozoed ^da'ovi z ;loskovic ?%edich 8'etana – +aliborA – ^da' ho

žaloval u královského soudu, +alibor b!l odsouzen, vězněn a popravenA  - havíi v "utné >oe E 'ístní'u 'inc'istrovi- nar9stá Furecké nebezpečí- udv9k  – s!n 6ladislava, v7prava proti Furk9' – bitva u Boháče ?turk! vedl sultán 8le'anA, Furci

vítězí, 0udvík zah!ne v bažinách, ne'ěl následníka tr9nu, Sa#ellonci 'aí z dívě<ka s'louvu s>absburk! ?1J1JA – kter7 rod v!'e dív, penechá Mze'í druhé'u ?zasnouben! děti z obou rodinA –krále' se stává Ferdinand . 7aDsDurský – >absburkové se stávaí ne'ocně<í' panovnick7' rode'v Hvropě

Sosef Bacek – Sa#elonsk7 věk v česk7ch ze'ích;etráR S. – ;ozdně #otické u'ění v =echách

;.EkonoickoAsociá2n9 poěry v českých ze9ch v druhé po2ovině 1Q. sto2et9 a v prvn9 po2ovině 1>. sto2et9 

- pivovar!, r!bník!, vinaství(práva@ zeské instituce- 1J. – 1. století, stavovská 'onarchie – panovník _ stav! ?panské, r!tíské, 'ě<OanskéA- Mad het'ana – zástupce krále v eho nepíto'nosti- ze'ské Mad! – z pán9 ?voleníA – nev!<<í purkrabí- hof'istr, 'ar<álek, ko'orník, kanclé, sudí- z r!tí9 – 4 purkrabí "arl<ten<tí, královsk7 'inc'istr, nev!<<í písa - český zeský sně – 15 pán9, 1) r!tí9, 1) zástupc9 'ěst – rozhoduící slovo pi volbě krále,

spolupráce s radou- centrá2n9 soud, ze'sk7 soud, ko'orní soud – za písednictví krále, pedsedou hof'istr,- dvorský soud – písedící 'enováni krále'- ape2ačn9 soud – královsk7 soud, e<ila se zde v<echna odvolání- institucí b!l i královsk7 dv9r – nev!<<í kanclé, hof'istr, 'ar<álek – p9sobil i v ze'ské' soudu

- v této době dochází ke spor9' 'ezi <lechtick7'i a 'ěstsk7'i stav! ?dlouho trvaící boA – politick7 bo – 'ěsta chtěl zpět sv9 hlas _ hospodásk7 roz'ěr ?<lechta vaí pivo, r!bníkáství – to díve dělala en'ěstaA, navíc do<lo ke stetu soudních ko'petencí ?'ěsta 'ohla soudit en 'ě<Oan!, <lechtici en<lechticeA

52echta raného novověku- <lechtic – 'už nadazen 'aetke', ctností a chování'- páni ?v!<<íA a r!tíi ?niž<í <lechtaA- páni – dostatečně starob!l7 rodok'en, rodov7 erb, červen7 pečetní vosk   - prosazovali se v politice, společenské kontakt!, Mčast na ze'sk7ch sně'ech a soudech, snaha o

5

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 53/67

osobní prospěch – snaha o'ezit 'oc panovníka ?p. @deněk 0ev z Iož'itáluA- prosazení práva, že sa'i páni budou rozhodovat o to', kdo se stane páne', ov<e' na základě

doporučení a souhlasu panovníka – pozděi uzavení pansk7ch stav9 a o'ezení zásah9 panovníka do ad pán9

- 1J// v deskách ze'sk7ch zapsáno )( ,,star7ch pansk7ch rod9 – ;ern<tenové, Iož'berkové,0echten<tenové,`

- ryt9ři – i označení vlad!ka, ideál stedověkého r!tíe se v!trácí, uplatnění v kraské' politické'

s!sté'u – "apounové ze 8vokova  - nev!<<í písai, podko'oí královsk7ch 'ěst,`  - cestování, literatura – "r!<tof >arant(9d2a a dvory1. století – pestavb! hrad9 – zá'ek, z'ěn! v hospodaení, životní' st!lu, penesení ad'inistrativ!, prosvětlování 'ístností, kachlová ka'na, doplRk!, nádobí po'ěr! se E Hvropě 'ění po'alei- dv9r – seskupení určitého 'nožství osob obklopuících <lechtice ?;etr 6ok – 4// lidíA

52echtična v rané novověku- žena zbožná, cudná, ne'ěla b7t píli< krásná – nepíli< ch!trá a hezká žena pedstavovala pro <lechtice

 istotu- ná'luv!, pedsvatební s'louva 'ezi ženiche' a otce' nevěst!, vět<inou sRatk! z rozu'u, pro peníze

- pi porodu K zlo'ení pánve, v prvních dnech po porodu u'íralo každé 1/ dítě- 3raucior – 'al7 dv9r neprovdan7ch dívek, které žil! v okruhu <lechtičn! ?dostával! se ta' dívk! z

nelep<ích rodin, dvorní dá'!A – sezna'oval! se s do'ácí'i prace'i, barvení vlas9, kos'etika, péče odítě, pokus! o pěstování 'eloun9, náv<těv!, pátelská korespondence

- Po2yUéna z oDkovic – sRatek s 6ilé'e' z Iož'berka, pak se @deRke' z 0obkovic, s'!ls prokulturu, u'ěla několik az!k9, se @deRke' ideální 'anželství, oba katolíci, až ve )/ se í narodil s!n6áclav, uala se pátel Bartince a 8lavat! – zachránila e ped stav!

;.(pory krá2ovských ěst se 82echtou na pře2ou 1Q. a 1>. sto2et9@ jejich př9činy a dKs2edky na pozad9 

prosazen9 '2adis2avského zř9zen9 zeskéhoBěsta ve stavovské společnosti

Běsta v první polovině 1. století pedstavovala v7zna'nou sílu, která tvoila protiváhu ednak <lechtě, ale isa'otné'u panovníkovi. U to', že se 'ě<Oanského stavu Werdinand obával ako vážného nepítele, svědčískutečnost, ak oka'žitě v!užil porážk! stavovského povstání k podlo'ení eho 'oci, a právě za tichéhosouhlasu <lecht!. Werdinand opět obratně v!užil rozpor9 'ezi <lechtou a královsk7'i 'ěst!, které panoval!uvnit stavovské obce iž dlouho ped eho nástupe' na česk7 tr9n."rálovská, ale i poddanská 'ěsta pedbělohorského období b!la produkte' raného stedověku. Knstitucestedoevropsk7ch stedověk7ch 'ěst se rozvinula v ně'ecké oblasti, kde b!l! dále prohlubován! eí právnízáklad! a ád!. ̂ pi kolonizování dal<ích oblastí 'i'o p9vodní v7chodofranskou í<i si sebou *ě'ci piná<eli ituto instituci. *edíve osídlovali ídce ob!dlené oblasti, ze'éna dolní polabí, horní +una a alpské ze'ě. Fentokolonizační proud s sebou piná<el zakládání vesnic a 'ěst.Ud druhé polovin! 14. století se svolení' českého knížete pronikaí ně'ečtí kolonisté i na na<e Mze'í a o neceléstoletí pozděi začínaí u nás vznikat první 'ěsta. "olonizace 'ěst probíhala ve dvou proudech, ze severu a ihu.;odle toho se také ídilo 'ěstské právo. 8everní kolonisté si s sebou piná<eli právo 'a#deburské nebo-li právo

saské a ižní větev vět<inou právo <vábské. ;i to' skupina severní právní oblasti, která b!la v neustálé' st!ku sBa#debur#e', zachovala si daleko více ráz ně'eck7, než ižní, ež se pozděi stala podklade' pro zvlá<tníčeské 'ěstské právo.;rvní' zakladatele' 'ěst vznikaících z p9vodních trhov7ch osad b!l král, kter7 tak těžil z v7nos9 eich trh9.;o eho vzoru pozděi začíná zakládat 'ěsta i <lechta a církevní vrchnost. Fak vzniká klasické dělení 'ěstna královská a vrchnostenská " rozsáhlé'u rozvoi 'ěst dochází až za vlád! ;e'!sla Utakara KK., kter7 z 'ěstv!tváel oporu v9či neustále rostoucí 'oci <lecht!.6 této době v<ak ve 'ěstech stále pevládal ně'eck7 živel, i kd!ž se zde usazovalo i české ob!vatelstvo akočele: a dal<í po'ocní pracovníci. " az!kové a národnostní pro'ěně ve 'ěstech dochází až v pr9běhu 1).století. *a konci 1. století ustal píliv kolonizátor9 a 'ěsta sou tak postupně poče<těna. @a vlád! 0uce'burk9

5

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 54/67

se také začínaí v!tváet základ! stavovské společnosti.Běsta p9vodně ako cizorod7 činitel na na<e' Mze'í zpočátku nezasahovala ako celek do politického dění včeské' království, v této době neb!l e<tě 'ezi 'ěst! v!tvoen pocit vzáe'né solidarit! a stavovskésounáležitosti. Běsta se hlavně soustedila na získání vět<í nezávislosti na své' pánovi. Fak docházelok o'ezení vrchnostenského vlivu na 'enování 'ěstsk7ch rad a tí' i na v7kon správ! a soudnictví ve 'ěstech.67vo v ednotliv7ch 'ěstech b!l v to'to ohledu r9zn7, ale už roku 1( b!la v<echna 'ěsta v!Rata z urisdikční pravo'oci nev!<<ího purkrabího. U rok pozděi získalo 8taré Běsto právo v!stavět si vlastní

radnici ako stedisko 'ěstské správ! a soudnictví a podle eího vzoru tak činila i ostatní 'ěsta. ^ ak už b!loz'íněno, 'ěsta začala v!kupovat Mad 'ěstského r!chtáe. ;o husitské revoluci dokonce v!koupila r!chtásk7Mad i některá z v7zna'ně<ích vrchnostensk7ch 'ěst. Fouto cestou se r!chtá stal faktick! závisl7 na 'ěstskéradě, která ho v!užívala ze'éna pro poádkovou a policení službu. ;oz9statke' eho p9vodní funkce z9stal! en některé r!chtáov! Mkol! pi v7sle<ích v trestní' soudnictví.K kd!ž 0uce'burkové opět činili z 'ěst oporu své politik! a docházelo tak k r9stu eich v7zna'u, do husitskérevoluce 'ěla 'ěsta stále pozici panovníkov7ch poddan7ch ako součást královské ko'or!, o če'ž svědčí ifakt, že ne'ěla hlas na ze'ské' sně'u.@'ěnu pinesla až husitská revoluce. "rálovská 'ěsta patila k v9dčí' sílá' husitské revoluce. 6!tvoila'ěstsk7 svaz, v ehož čela stála ;raha, a na čas zauala do'inantní postavení v ze'i. "rálovská 'ěsta taksetásla ho svého pána a začala v!stupovat ako sa'ostatn7 tetí stav. @ískala vedle pán9 a ze'an9 hlas naze'ské' sně'u, kdežto katolick7 klérus ako sa'ostatná politická síla po husitské revoluci zcela v!'izel. 6to' se =ech! li<il! od Borav!, kde tetí stav na ze'ské' sně'u tvoila královská 'ěsta spolu s klére'. @a

husitské ér! do<lo i k v7razné de'okratizaci vnitního života 'ěst. ;ísedící 'ěstského soudu a členové rad! b!li voleni velkou obcí, shro'áždění' v<ech dospěl7ch ob!vatel, která od té dob! sehrávala d9ležitou Mlohu ve'ěstech. Fak do<lo k osa'ostatnění 'ěstské správ! a 'ěstského soudnictví a ani po husitské revoluci se e užnepodailo podrobit vlivu zakladatele 'ěst.Fakov7 nár9st politické 'oci 'ěst se sa'oze'ě nelíbil <lechtě. @e'éna <lechta od'ítala uznat tetí hlas 'ěstna ze'ské' sně'u akožto pouh7 produkt husitské revoluce bez opor! v ze'ské' právu. *a druhé straně 'ěstas nevolí sledovala začínaící podnikání <lecht!, což ohrožovalo hospodáské postavení 'ěst a poru<ovalo takéstaré 'ěstská privile#ia. 8por! 'ezi obě'a tábor! se v!hrotil! za a#ellonské vlád! na pelo'u 1J. a 1. století.Vlechtě se podailo roku 1J// zfor'ulovat své v7sadní postavení v =eské' království v nové' zákoníkuzvané' 6ladislavské zízení ze'ské. ̂ utore' a tv9rce' ducha zákona b!l odp9rce politického vzestupu'ěstského stavu královsk7 prokurátor ̂ lbrecht Iendl z Uu<av!. 6 zákoníku b!la rozvinuta koncepce, žekrálovská 'ěsta sou poddan7'i krále a nesou tudíž rovnocenn7' partnere' <lecht!. @ízení 'ělo JJ) článk9,

 b!lo v ně' obsaženo 'noho ustanovení' starob!lého rázu, ab! <lechta v!volala doe', že en kodifikue dávnonab!tá práva. Iozhoduící pro v7běr právních pedpis9, které b!l! do 6ladislavského zízení zaazen!, b!l! pedev<í' poteb! politické, ted! právní zakotvení Mstavních vztah9 'ezi krále' a stav! a 'ezi stav! navzáe'.6!dání zákoníku u'ožnilo <lechtě, ab! v dal<í' politické' boi s 'ěstsk7' stave' v!stupovala ako obhácezákonnosti a star7ch práv, za eichž shrnutí nov7 zákoník prohla<ovala. *ově vzniklá situace po roce 1J// dává pevahu <lechtě a 'ěsta 'usí těžce boovat o dosažení ztracen7ch pozic. *ede i' v<ak o v7sadní postavení, eich politika e defenzivní a pasivní, snaží se ze'éna udržet svá hospodáská práva, právo tetího hlasu nasně'ech a v7lučnou soudní pravo'oc 'ěstsk7ch soud9 nad 'ě<Oan!.Bezi obě'a tábor! sa'oze'ě propukl oteven7 bo. ̂ ž nové ohrožení <lecht! i 'ěst selsk7' povstání' pivedlo obě stran! k ednací'u stolu a nakonec po 'nohalet7ch ednáních se roku 1J1( obě znepátelené stran!dohodl! na narovnání zná'é' ako 8vatováclavská s'louva.Vlechta piznala zástupc9' 'ěst právo tetího hlasu na ze'sk7ch sně'ech. Běsta zase 'usela piznat <lechtě právo na vaení piva a inou hospodáskou činnost. Fak si sice 'ě<Oanstvo udrželo své politické pozice, ale

za cenu podstatn7ch Mstupk9 v hospodáské oblasti. 8'louva také upravovala osobní píslu<nost ze'sk7ch a'ěstsk7ch soud9 a s tí' souviseící soustavu kolizních nore'. %!la potvrzena zásada, že každ7 'á b7t souzen píslu<ník! svého stavu, en s několika v7i'ka'i. Bě<Oan 'ohl b7t pohnán ped ze'sk7 nebo krask7 soud, en b!l-li polapen pi Yhorké' skutku na právě cizí'g, či provinil-li se proti králi a nebo t7kala-li se věc ze'sk7chstatk9. *aopak <lechta se píslu<ela ped 'ěstské soud!, en kd!ž o to sa'a požádala, nebo ednalo-li se o'ěstské ne'ovitosti.8vatováclavská s'louva b!la ted! reakcí na stále vět<í naru<ování stavovského principu personalit! práva. *eustále se rozvíeící společensk7 a hospodásk7 život piváděl ak <lechtice tak 'ě<Oan! do čilého obchodníhost!ku, k Mčasti na Mvěrov7ch obchodech a v neposlední adě i do kontakt9, které nezídka končili trestní'iaféra'i, což vedlo ke zpoch!bnění uzavenosti v právu ednotliv7ch stav9. ;rávní ád na to z nezb!tnosti

5

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 55/67

rea#oval soustavou kolizních nore', které 'ěli u'ožnit činnost soud9 a e<ení otázek soudní píslu<nosti ak<lecht!, tak i 'ě<Oan9.6ět<ina ustanovení 8vatováclavské s'louv! v<ak 'ěla v7zna' toliko for'ální, ze'éna pokud de o spornéotázk! hospodáské, proto bo 'ezi stav! neb!l s'louvou zdaleka uzaven a dále e<tě docházelo neeno' k politick7', ale dokonce ozbroen7' stet9'. 8'louva svatováclavská pes isté Mstupk! <lecht! b!la veskutečnosti prvou velkou porážkou královsk7ch 'ěst a akási 'alá pedehra k 'ocenské'u pádu 'ěst v roce1J)(.

6 polovině 1J. století vzr9ste' 'oci královsk7ch 'ěst do<lo k oddělení 'ěst užívaících v<ech v7sadsvobodného stavu a podíleící se na politické' životě v ze'i a 'ěst ostatních, která postavení tetího stavune'ěla. +o první skupin! patila 'ěsta královská v už<í' slova s'!slu, 'ěsta královská věnná a horní 'ěsta,souhrnně označovaná ako 'ěsta královská. Foto dělení ztratilo sv9 p9vodní v7zna' a edin7' rozdíle' b!la podízenost odli<n7' stavovsk7' Medník9', kteí prováděli obnovování 'ěstsk7ch rad a ustanovovali dofunkcí nové kon<el!. 6 =echách to b!l u královsk7ch 'ěst královsk7 podko'oí, u 'ěst věnn7ch podko'oíkrálové a pro horní 'ěsta nev!<<í 'inc'istr. *a Boravě <est královsk7ch 'ěst b!lo for'álně podízeno'oravské'u podko'oí'u.Ustatní 'ěsta a 'ěstečka, která v7sad svobodného stavu nepožívala, sou označována ako vrchnostenská nebo poddanská. 6rchností těchto 'ěst 'ěst neb!l král, ale ednotliv7 píslu<níci svobodného stavu. Bohla to b7t akv!<<í a niž<í <lechta, tak dokonce sa'otná královská 'ěsta a na Boravě i církevní instituce.6 1J. a 1. století dochází k velké'u rozvoi poddansk7ch v souvislosti s hospodásk7' podnikání' <lecht!. Fado sv7ch 'ěst souste:ovala e'eslnou v7robu a obchod v!hrazené dosud královsk7' 'ěst9'. Iozvo

 poddansk7ch 'ěst zai<Oovala vrchnost obdobn7'i privile#ii aká 'ěla královská 'ěsta. v̂<ak ak iž b!loz'íněno, po roce 1J)( do<lo v to'to ohledu ke z'ěně.;echod 'ezi vrchnostensk7'i 'ěst! a královsk7'i pedstavovala tzv. 'ěsta ko'orní. 6znikala v 1J. a 1.století v souvislosti s obnovování' pí'ého panovnického 'aetku. "rál 'ěl v9či ni' obdobné postavení akovrchnost v pípadě 'ěst poddansk7ch. Fato 'ěsta ted! netvoila s 'ěst! královsk7'i svobodn7 stav a neb!latak Mčastna politick7ch práv 'ěstského stavu.Iozdíl 'ezi vrchnostensk7'i a královsk7'i 'ěst! b!l do 1. polovin! 1. století v7razn7. ;íslu<nost k edné ztéto dvou skupin zna'enala značné rozdíl! ve vnitní' životě 'ěsta. Sednalo se o odli<nou píslu<nost ksoudní' instancí', rozdílné 'anželské a dědické právo atd. ;o roce 1J)( okle<tění' 'oci královsk7ch 'ěst sezačal! stírat rozdíl! ve společensko-právní' postavení 'ezi ednotliv7'i druh! 'ěst a těži<tě reáln7ch rozdíl9'ezi 'ěst! královsk7'i, ko'orní'i a poddansk7'i se posunulo do sfér! ekono'ické. Sední' s takov7ch proev9 rovného pístupu ke v<e' 'ěst9', b!lo i založení apelačního soudu, ehož pravo'oc se nevztahovala

neen na v<echna 'ěsta královská v <ir<í' slova s'!slu, ale i 'ěsta vrchnostenská a ko'orní.;Q.

Leská ku2tura v druhé po2ovině 1Q. sto2et9 a na počátku 1>. sto2et9 Pozdn9 Botika – závěrečné období #otického slohu, v 1J. století tzv 6ladislavská #otika

- stavite2 – Batě Iesek z ;rostěova – ;ra<ná brána, dostavba chrá'u sv. %arbor! v "utné >oe  - %enedikt Iet ?IiedA – 6ladislavsk7 sál, pebudoval hrad ;ern<ten,- rysy + velké prostor! ednolodních chrá'9, klenebních žeber užito ako ozdob!- zároveR i prvk! renesance ?velká pravoMhlá renesanční okna 6ladislavského sálu nebo ve stavbě tzv.

0udvíkova kídla pražského hradebního paláce- pestavb! <lechtick7ch sídel – hrad Vvihov, %latná, "unětická hora- pozdně #otické hrad! – ;ern<ten- z a29řK Bistr lito'ěického oltáe

  Sako jaBe22onská nebo také v2adis2avská Botika se označue tetí, závěrečná fáze #otického u'ění v česk7chze'ích v 1J.století.  @a vlád! 6ladislava KK. Sa#ellonského se obnovila těžba stíbra v kutnohorsk7ch dolech. "rál získal finanční prostedk! a začal po'7<let na d9stoně<í reprezentaci a#ellonské d!nastie a eího nového sídelního 'ěsta;rah!. @aháil velkolepou pestavbu ;ražského hradu, kter7 b!l poničen válka'i a pestal sloužit ako panovnické sídlo. 6ladislav povolal ze sousedního 8aska stavitele %enedikta Iieda ?též IetA, kter7 pestavělkrálovsk7 palác a v!tvoil tu edinečn7 prostor 6ladislavského sálu. +al<í nápaditou stavbou, kterou Iet proektoval, b!l chrá' sv. %arbor! v "utné >oe. *a eho v7stavbě se podílel dal<í zná'7 stavitel Batě Iesek,autor pražské ;ra<né brán!. 6edle královsk7ch zakázek pracoval Iied také na pestavbách někter7ch<lechtick7ch hrad9, pedev<í' Vvihova a %latné. Uba hrad! získal! d9'!slná opevnění ko'binovaná s vodní'i

5

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 56/67

 píkop!, ab! lépe odolal! zdokonaluící se dělostelbě. @v7<en7 stavební ruch se proevil také v 'noha 'ěstech,kde se opravoval! staré nebo stavěl! nové 'ě<Oanské do'!. F!to stavb! b!l! budován! v pozdně#otické'slohu, kter7 b7vá označován také ako vladislavská nebo a#ellonská #otika.  Bistr9' socha9' se podailo navázat na v7tvarné u'ění pedhusitského období. Iozvinula se ze'énatvorba ezbá9 deva, eichž díl! b!l! znovu v!zdoben! vnitk! 'noha kostel9 a kaplí, zničené husit!. Faké'alíství se znovu plně prosadilo nástěnn7'i 'alba'i církevních i hradních prostor a pedev<í' deskov7'i'alba'i. " nev7zna'ně<í' 'alí9' této dob! patil Bistr lito'ěického oltáe.

7uanisus v Lechách- pevážně naukov7 ráz literatur! ?životní poteba 'ě<OanstvaA, vliv latin! na rozkvět če<tin!- latin<tí hu'anisté – "an z &aD8tejna – v7zna'ná osobnost na dvoe Siího z ;oděbrad, katolík, dílo

+ialo#us ?názor! na odbo proti Sií'u v =echáchA  - %ohus2av 7a8i8tejnský z oDkovic – básník, prozaik, autor naučn7ch spis9 o státua 'orálce, katolík, 'aitel rozsáhlé soukro'é knihovn!  - 7ynek z PoděDrad – ori#inální básník a pekladatel %occacciova +eka'eronu- cestopisy – )ry8to3 7arant z Po2Jic a %ezdruJic – cesta do %enátek a H#!pta  - 'ác2av 7ájek z iDočan – "ronika česká- "an %2ahos2av – biskup Sednot! bratrské, $ra'atika česká, Buzika, Wilipika proti 'iso'us9',

 pekladatel *ového zákona, podnět k pekladu celé bible – %ible kralická

;>.4ástup Ferdinanda . na český trKn a vznik nohonárodnostn9 haDsDurské onarchie@ jej9 charakter a

postaven9 v Evropě@ v2áda Ferdinanda . 1Q;> + 1Q>O

  Ferdinand . 7aDsDurský, í'sk7 císa a česk7 a uhersk7 král, zak2adate2 rakouské 2inie haDsDurskédynastie, pichází na svět 1/. bezna roku 1J/ ve Vpanělsku na zá'ku ^lcalá de >enares u Badridu ako'lad<í s!n kastilského krále a bur#undského vévod! Wilipa K. 8ličného a Sohann! ?VílenéA, dědičk! <panělskéhotr9nu.

+ětství a 'ládí prožie Ferdinand . ve Vpanělsku na dvoe 'atčina otce Werdinanda ̂ ra#onského.6 roce 1J1J se pak začíná r7sovat Werdinandova panovnická budoucnost - na základě d!nastické sRatkovés'louv! 'ezi eho druh7' děde', habsbursk7' císae' BaE'iliáne' K. a česk7' a uhersk7' krále'

6ladislave' Sa#ellonsk7' e rozhodnuto, že se Werdinand K. >absbursk7 stane 'anžele' 6ladislavov! dcer!^nn! Sa#ellonské ?sRatek sá' se pak koná o <est let pozděi, 4. května roku 1J41A.;o BaE'iliánově s'rti v roce 1J12 e e<ena otázka rakouského habsburského dědictví a otázka nástupnictví

na tr9nu í'skoně'eckého císae - císae' se stává Werdinand9v bratr "arel 6. ?od roku 1J1 <panělsk7 králA,rakouské ze'ě získává po sérii ednání a s'luv z 1J4/-1J44 Werdinand K. - v roce 1J4/ Dor'skou s'louvouzískává Iakous! a část alpsk7ch ze'í ?"orutan!, Vt7rsko a "raRskoA, v roce 1J41 italské habsburské držav! a vroce 1J44 F!rolsko a habsburská Mze'í ve Vvábsku.

"d!ž pak v roce 1J4 u'írá Werdinand9v <va#r, bratr n̂n! Sa#ellonské 0udvík, česk7 a uhersk7 král, začínáWerdinand K. >absbursk7 usilovat o nástupnictví v česk7ch a uhersk7ch ze'ích - v česk7ch ze'ích e pak zvolenkrále' 4. ína roku 1J4 ?korunován e 4). Mnora roku 1J4(A, součástí volb! e Werdinand9v slib, že budedodržovat kopaktáta, bude respektovat svobodu česk7ch stav9, uhradí polovinu královsk7ch dluh9 a penesesvé sídlo do ;rah!.

6 Zhrách e pak Werdinand K. >absbursk7 částí <lecht! zvolen krále' 1(. prosince roku 1(4 ?korunován e v

listopadu 1J4(A - o tr9n a vládu nad Zhra'i pak ale celá léta boue se sed'ihradsk7' vévodou Sane'@apolsk7', kter7 b!l uhersk7' krále' zvolen o 'ěsíc díve než Werdinand.J. ledna roku 1J1 e Werdinand K. >absbursk7 zvolen v "olíně nad I7ne' í'sk7' krále' ? korunován e vPáchách 11. ledna téhož rokuA - pozděi se pak stává nástupce' svého bratra, "arla 6., na tr9nu í'ského císaestává se í' poté, co se ne'ocn7 "arel 6. uch7lí v roce 1JJ do Mstraní - slavnostně e Werdinand K. v!hlá<ení'skoně'eck7' císae' prohlá<en ve Wrankfurtu nad Bohane' 1J. bezna roku 1JJ5.

Werdinand K. >absbursk7 běhe' svého té'ě čt!icetiletého panování v!tváí spoení' rakousk7chhabsbursk7ch držav s česk7'i a uhersk7'i ze'ě'i ako první habsbursk7 panovník státní celek, kter7 pak akohaDsDurská onarchie petrvá v podstatě až do roku 1215.

@a Werdinandovi vlád! dochází v 'onarchii k 'noha z'ěná' - Werdinand K. >absbursk7 usilue o pevné

5

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 57/67

spoení ze'í 'onarchie a eich centrální ízení, prosazue dědičnost tr9nu a ako protiváhu a o'ezení ze'sk7chMad9 česk7ch a uhersk7ch zakládá ve 6ídni centrální Mad!, a to na základě tzv. dvorského ádu?7o3staatsordnunBA.

6 roce 1J)( se Werdinand9v absolutis'us s česk7'i stav! stetává běhe' tzv. prvn9ho stavovského odDoje - stav! sou poražen! a 'oc Werdinanda K., po eEe'plárních popravách a konfiskacích stavovského 'aetku,upevněna.

@a vlád! Werdinanda K. >absburského dochází též k po'alé rekatolizaci česk7ch ze'í - v roce 1JJ pichází

do =ech ezuité, v roce 1J1 e pak obsazeno dlouho neobsazené pražské arcibiskupství.@a svého života e Werdinand K. >absbursk7 ženat7 s iž z'íněnou ̂ nnou Sa#ellonskou, dcerou českého krále6ladislava Sa#ellonského - s ̂ nnou 'á pak Werdinand K. patnáct dětí ̂ lžbětu, BaE'illiána ?budoucí císaBaE'illián KK. qviz BaE'illián KK. >absbursk7A, ̂ nnu, Werdinanda, Barii, Ba#dalénu, "ateinu, Hleonoru,Barkétu, Sana, %arboru, "arla, 6or<ilu, >elenu a Sanu.Werdinand K. >absbursk7 u'írá 4J. července roku 1J) ve 6ídni, eho ostatk! sou uložen! v chrá'u sv. 6íta?viz sv. 6itA v ;raze.

1. prosince 1J4 b!l v<ak za uherského krále zvolen Werdinand >absbursk7, a to částí <lecht! kole'královn! Barie ?'a#náti ze @. Zher a PhorvatskaA. Fí' b!l položen základ středoevropskénohonárodnostn9 haDsDurské onarchii a zároveR dána píčina k vleklé'u boi 'ezi obě'a panovník!,kter7 se odehrával z vět<í části na 8lovensku.  @volení' Werdinanda K. >absburského ted! do<lo ke spoení tí stát9 – ze'í "orun! české, ze'í uherské

korun!, dědičn7ch rakousk7ch ze'í ?>orní a +olní Iakous!, Vt7rsko, "orutan!, F!rol!, "raRskoA, vznikástedoevropská 'nohonárodnostní habsburská 'onarchie ?ako Iakousko-Zhersko se rozpadla až r. 1215A.  1J4( vznikl! ve 6ídni centrální dvorské Mad! ako protiváha ze'sk7ch Mad9 taná rada ?'in. zahraničí,nev!<<í centrální instituceA, dvorská ko'ora ?'in. financí, í b!la podízena česká ko'ora v ;razeA, 1JJvoenská rada.#vorská rada vojenská+vorská rada voenská b!l eden ze tí or#ánu zízen7 Werdinande' K. Sednalo se o or#án! společné v<e'ze'í', které se od roku 1J4 nacházel! pod vládou >absburk9. +al<í dva b!l! taná rada a dvorská ko'ora. Iakouské ze'ě a království české a Zherské b!l! sa'ostatné státní celk! spoené pouze osobou panovníka? personální unieA. Fě'ito nov7'i or#án! b!l položen základ pro v!tvoení centralizované habsburské'onarchie, která se začala v!tváet v pobělohorské' období.#vorská koora

;oradní or#án ve věcech finančních zízen7 r. 1J4( pi dvoe Werdinanda K., ně'eck! >ofka'''er. Seden s zetí Mstedních správních Mad9 zízen7 v pedbělohorské' období pro v<echn! ze'ě pod vládou >absburk9?ostatní b!l! taná rada, dvorská rada voenská

;=.Prvn9 stavovský odDoj 1Q> + =@ jeho př9činy a dKs2edky

  Udbo 'ě<Oansko-<lechtické opozice proti daRov7' be'en9' a centralizační politice Werdinanda K.>absburského. ;edpoklad! k odboi se v!tváel! od začátku /. let 1. století ze'éna v =echách, kde serozpor! v!hrotil! nev7razněi. Utevené v!stoupení b!lo ur!chleno v7buche' protihabsburskéhonábožensk! 'otivovaného odboe v í'skoně'ecké í<i ?1J) válka císae se <'alkaldskou ednotouA. +očela se postavila na začátku roku 1J)( ;raha, k níž se pipoila i iná královská 'ěsta a posléze i <lechta.;ro#ra' odboe for'uloval sně' konan7 dne 15..1J)( v ;raze, v proticentralizační' a protiabsolutistické' duchu se zá'ěre' o'ezit 'oc Werdinanda K. ;o porážce ně'eck7ch protestantsk7chstav9 ve <'alkadské válce ?duben 1J)(A do<lo v české 'ě<Oansko-<lechtické opozici k rozkolu a posléze ike zhroucení odboe. Seho porážka vedla pedev<í' k hospodáské'u postihu 'ěst ?napíklad konfiskace,upevnění královské 'oci nad 'ěst!A, k rozdělení opozičních sil a k roz<íení politick7ch a hospodásk7ch pedpoklad9 neo'ezené 'oci panovníka.

1J)-1J)( prví protihabsburský odboj v česk7ch ze'ích v í<i <'alkaldská válka ?císa protestantiA,vedoucí role ;rah!, hotovost ?záí 1J)A proti 8as9' se scházela neochotně ?'en<í trest!A. >otovost do0ito'ěic ?leden 1J)(A svolána bez sně'u, té'ě i#norována. *iž<í <lechta a 'ěsta se sel! v ;raze, od'ítl!královsk7 'andát na hotovost, gpátelské sne<ení žádá o'ezení královské 'oci ve prospěch stav9. 6edle<íze'ě se odboe té'ě neMčastní, po bitvě u Bhlber#u kapitulue <lechta, 'ěsta v!trvávaí, poté kapitulue ;raha

5

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 58/67

?červenec 1J)(A če<tí stavové poraženi, počátek protirefor'ace v   =echách, ) popravení. 5artolo!ějský sě! okle<Oue sně' a stav!, potvrzue dědičnost >absburk9. Ukle<těna e také 'ěstská sa'ospráva ?dosazenikrálov<tí r!chtái, v ;raze het'aniA, pod dozore' i soudnictví.

1J)( obnoven svatoakubsk7 'andát proti ednotě bratrské, centre' bratí Borava, biskup San ̂ u#usta uvězněn

_ kostka;<.

'2áda 7aDsDurkK v české krá2ovstv9 v 2etech 1Q= + 1>1<@ charakter a proěny stavovské opozice

1J)(-( 'ístodržitele' v =eské' království arcivévoda Werdinand ?druhorozen7 král9v s!nA.

1J)5 zízen apela$í soud  v ;raze, člen! <lechta, nad 'ěst!, Borava podízena až za Iudolfa KK.

1JJ ezuité v =echách.

J. záí 1J1 po více než stoleté pestávce ?1)1 "onrád z 6echt!, Iok!cana neuznánA znovu obsazenarcibiskupsk7 stolec v ;raze. ;osílení katolík9 v =echách, ^ntonín %rus z Bohelnice.

1J(J 6eská ko7ese – luteráni a bratí, Mstní slib BaE'iliána.4áDoJenské poěry v českých ze9ch za MaUi2iána . a &udo23a .

6 druhé polovině 1. století se náboženské po'ěr! v Hvropě stabilizoval! – au#<pursk7 'ír z r. 1JJJ potvrdilzásadu cuius re0io, eius reli0io8. *estabilita tak z9stávala pouze ta', kde b!lo ob!vatelstvo nábožensk!s'í<ené nebo 'ělo inou víru, než eich páni. ;rotestanti v Qí<i si tak udrželi své v7sad! získané po dlouh7ch boích. "atolíci upevnili svoe postavení na Fridentské' koncilu ?1J)J-A, kde se p9vodně snažili hledat gtetícestu – obnovu církve v duchu pís'a bez v!hrocení do dvou konfesíN nakonec v<ak koncil vedl en k obnoveníkatolické vír!. +ochází tak ke konfesionalizaci hlavních tábor9

• katolíci Qí' _ Ktálie, Vpanělsko, Iakousko, %avorsko

•

 protestanti Vv7carsko, 8asko, ^n#lie, Walc *ábožensk! složitá situace e ve Wrancii, ;olsku, *izoze'í a na severu Hvrop!, steně ako ve zb!tku ně'eckéQí<e, včetně česk7ch ze'í.

6 na<ich ze'ích vzr9stá napětí 'ezi hlavní'i konfesní'i tábor! postupně, ak u'íraí pedstavitelé rod9zai<Ouících náboženskou toleranci ?protestant<tí %oskovicové, Terotínové, katoličtí ;ern<tenovéAN dochází takéke konverzí'. "atolík9 v =esk7ch ze'ích ale není víc než 1/-1J[, ale za Iudolfa KK. dík! aktivitá' g<panělskéstran! a papežsk7ch nunci9 obsazuí katoličtí pedstavitelé nev!<<í ze'ské Mad!. Ud r. 1JJ také do česk7chze'í pronikaí ezuité a s ni'i spoené protirefor'ační snah! a vzdělávání v katolické' duchu. Ioku 1J1 b!lov ;raze obnoveno arcibiskupství 1)1-1J1sedisvakance ?období, kd! e uprázdněn církevní MadA, "onrád z6echt! - ^ntonín %rus z Bohelnice.

MaUi2ián . 1Q>A1Q=>O;rvorozen7 s!n Werdinanda K., *ě'eck7 císa, česk7 a uhersk7 král. U rakouské ze'ě se dělil s bratr!.

%!l sv7' habsbursk7' p9vode' i v7chovou pedurčen ako katolick7 vlada, av<ak on sá' dával naevos!'patie k nekatolick7' v!znání', dokonce někd! b7vá označován za kr!ptoluterána, ačkoliv 'u b!l spí<e blízk7 posto Hras'a Iotterda'ského. BaE'ilián sá' se cítil ai papežeec, ai luterá, ýbrž křes9a8.

 *a konci /. let b!la gdolní konzisto, Mad dohlížeící na dodržování ko'paktát a dal<ích dohod o náboženstvív =echách, pevně v rukou konzervativních staroutrakvist9 ?tradiční husitská církevA, eíchž člen9 ale b!lav ze'i 'en<ina a praktick! ne'ěla žádn7 vliv. *avíc od roku 1J4 b!lo právo dosazovat člen! do gdolní

5

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 59/67

konzistoe v7sadou panovníka, a proto do ní b!li dosazování prohabsbur<tí dozorci. *ovoutrakvisté ?ze'.luteráni a au#<purská církevA, i pes své silné zastoupení 'ezi stav!, ne'ěli žádné le#ální zakotvení své vír! a pestože b!li for'álně zaazeni pod správu gdolní konzistoí, v ze'i b!li z právního hlediska vlastně en trpěni.=e<tí brati se snažili dosáhnout oficiální le#alizace své církve. Fak b!la náboženská situace v ze'i po'ěrněsložitá, protože prosté ob!vatelstvo stále tíhlo ke své ghusitské víe a spor! 'ezi ednotliv7'i nekatolick7'ikonfese'i e nezaí'al!. Foto se ale t7kalo pouze =ech.

 *a Boravě, steně ako v dal<ích ze'ích české korun! b!la situace odli<ná. *eeEistoval! žádné ze'skékonzistoe a nap. olo'ouck7 biskup silně bránil to'u, ab! evan#elíci získali pevahu na 'oravské' ze'ské'sně'u. ;roto i 'orav<tí protestanti usilovali o v!pracování ze'ské konfese a uznání le#ální protestantskéze'ské církevní správ!. Borav<tí protestanti v<ak ne'ěli defenzor! ako če<tí a en čas od času se spoovali, ab!na sně'ech prosadili své názor! ?'luvčí evan#elick7ch stav9 na Boravě b!l ^lbrecht =ernohorsk7 z %oskovicA.%iskup v<ak t!to pokus! za'ítal. 8naha o nezávislost Borav! na =echách vedla ke vtahování ze'ě doevropsk7ch nábožensk7ch konflikt9.

+ík! s!'patií' císae BaE'iliána k eich v!znání se luterán9' r. 1J( podailo dosáhnout zru<ení ko'paktát.Tádné nové v!rovnání nebo konfese v<ak neb!la potvrzena. Utázku církevních po'ěr9 v ze'i 'ěla v!e<itsně'ovní ednání. ;rotože hrozilo reálné nebezpečí r9stu 'oci katolík9 a ednotlivé protestantské církve, pedkládaící 'u své požadavk! b!l! od'ítán!, začal! nekatolické konfese více spolupracovat. Seich společné prohlá<ení – 6eská ko7ese – v!cházelo z p9vodní au#<purské ?luterskéA konfese, av<ak silně ovlivněné

kali<nick7'i názor!, obsahovalo i požadavk! ednot! bratrské. =eská konfese nee<ila zásadní teolo#ické spor!,neboO sloužila více ako politická záležitostN ako dílo <lecht! nebrala žádn7 odhled na 'ěsta. BaE'iliánu b!la pedložena r. 1J(J, více'éně ako pod'ínka pro zvolení eho s!na Iudolfa česk7' krále' a prosazení daní.+al<í' požadavke' b!lo zvolení sboru defensor9, kteí budou dohlížet na dodržování konfese. ;otvrzeníkonfese císae' b!lo sice dosaženo, ale pouze Mstního a to po dlouhé' ednáníN panovník dokonce zakazovalkonfesi v!dat tiske'.

FeEt v<ak nepiná<el ednotu 'ezi české nekatolické skupin!. =eská společnost i pes značn7 tlaknovoutrakvistick7ch konvertit9 si stále zachovávala sv9 husitsk7 ráz a spor luterství E husitství 'ěl ze'énanárodnostní roz'ěr a ednota bratrská, zakládaící si na své v7i'ečnosti, se stále snažila distancovat ak odkatolík9 tak evan#elík9.

Po se t7ká ostatní politik! BaE'iliána, v!cházela z toho, že císa =ech! nav<tívil za dobu své vlád! en

čt!ikrát a to pokaždé, kd!ž poteboval v!'oci na sně'u daně. ̂ b! dosáhl sv7ch cíl9, b!l nucen činit Mstupk!.+ík! to'u dosáhla <lechta r. 1J( z'ěn! ve v!bíraní do'ovní daně, kd! celé daRové zatížení praktick! padlona královská 'ěsta a poddané. ;rotože <lechta tí' pestala platit, celkov7 v7nos se snížil. 6 zahraniční politicene'ěl BaE'ilián 'noho Mspěch9. ;odailo se 'u sice uzavít pí'ěí s Furk!, ov<e' opět za cenu Mstupk9 a pisnahách prosadit na polsk7 tr9n svého s!na ̂ rno<ta, av<ak ani to 'u nev!<lo.

&udo23 . 1Q=>A1>11O

@a Iudolfa KK. pokračovalo posilování pozic katolík9. *ástup protirefor'ace e ale nutno datovat iž k porážcestavovského odboe r. 1J)(, nikoliv až k počátku 1(. století nebo dokonce k %ílé hoe. "atolíci se opírali pedev<í' o staré <lechtické rod! ?Iož'berkové, +ietrich<tenové, ;ern<tenové, 0obkovicovéA. @e'éna0obkovicové horlivě rekatolizaci podporovali a na sv7ch panstvích zakládali ezuitské <kol!. "atolické stranědost po'ohlo, že v ze'i b!la r. 1J51 obnovena nunciatura. ;rvní' papežsk7' v!slance' b!l $. W. %ono'i,

 počet nunci9 v<ak běhe' několika let narostl na pět. %ono'i také brz! pedložil Iudolfovi plán ka'paně nagv!koenění kacíství v =echách, za'ěen7 na dosazování katolík9 do státních Mad9. Iekatolizace b!la cílena pedev<í' na p9vodní husit!, staroutrakvist!, eichž církevní or#anizace upadala a eichž víra 'ěla k p9vodníkatolické neblíže ?rozdíl b!l en v pií'ání pod oboí, uctívání >usa a uznání kněžsk7ch 'anželstvíA.@tělesRovali v<ak do'ácí, lidovou, tradici, proti které boovali ak katolíci, tak luteráni. +9ležitou roliv rekatolizaci hráli také <paněl<tí v!slanci.

6láda Iudolfa KK. patí 'ezi nábožensk! neklidně<í období v ze'i. *a sně'ech v letech 1J5J-1/ neproběhl edin7 nábožensk7 spor, protože proti obě'a radikální' konfesiní' straná' v!stupovala u'írněná 'en<inav čele s lid'i, ako b!l nap. "arel star<í ze Terotína. ;esto v<ak tato doba b!la podhoubí', z něž pozděi

5

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 60/67

v!rostl spor Mstící až do událostí r. 115. Feprve na počátku 1(. století začal b7t císa katolickou stranou ?kanclé @deněk 6otěch ;opel z 0obkovic a nunciovéA natlačen do boe proti evan#elík9' – začalo to v!dání' 'andátu proti bratí' ?1/4A a pokračovalo 'ezikonfesiní'i sRatk! z následnou konverzí ke katolictví a skupování'nekatolick7ch 'aetk9. Bnoho nekatolík9 v těchto letech konvertue, vět<inou kv9li kariérní'u postupu?8lavata, ̂ lbrecht z 6ald<tena, "arel z 0ichten<tenaA *a Boravě rekatolizaci prosazovali biskupové 8tanislav;avlovsk7 a Wranti<ek z +itrich<tena. +ík! eich činnosti b!la r. 112 na Boravě iž té'ě polovina farkatolická.

6elk7 konflikt hrozil Iudolfovi v Zhrách, kde vítězn7 postup proti Furk9' v!volal rekatolizační snah!, kterénarazil! na odpor uhersk7ch stav9. +o eich čela se postavil Vtěpán %očka a zaháil bo za náboženskousvobodu. ;orazil císaská voska a na ae 1/J se dostal až na Boravu. @de se obrátil na české a 'oravské stav!se žádostí o podporu a společn7 postup. Fi v<ak, pro %očkaovo spoenectví s Furk!, váhali a nakonec ze'skáhotovost v!tlačila %očkae zpět na 8lovensko. @de začalo ednání, které vedl arcikníže Bat!á<. 6 tzv. vídeRské''íru z r. 1/ povolil v Zhrách náboženskou i politickou svobodu. Bír s Furk! nakonec uzavel po dlouhé' ednání. Iudolf v<ak t!to v7sledk! od'ítal uznat. Bat!á< ted! začal or#anizoval odbo proti vládě Iudolfa KK., p9vodně získal en na svoi stranu en Zhr! a Iaku<an!, o něco pozděi se pipoili i 'orav<tí stavové. Fiv!bízeli k pechodu na stranu Bat!á<e i =ech!. =echové v<ak stáli za Iudolfe'.

4J. června 1/5 b!l podepsán 'ír 'ezi Iudolfe' a Bat!á<e'. Iudolf se vzdal vlád! a císaského tituluv Iakousku, Zhrách a na Boravě, z9stal! 'u =ech!, 0užice a 8lezsko a titul českého krále.

@a svoi věrnost ale če<tí stavové něco chtěli. "ro'ě požadavku potvrzení české konfese chtěli stavové poIudolfovi i zai<tění vlivu v ze'ské vládě - ze'ské Mad! 'ěl! b7t osazován! napolovic katolík! a nekatolík! av!'áhali i slib nekonfiskovat 'aetek za politická provinění. Iudolf od'ítal, což vedlo k to'u, že protestantizačali naí'at voák! a ch!stali se uzavít spoenectví s Boravou. Fento nátlak donutil krále silně ustoupit.

2. července 1/2 b!l v!dán "ajestát a ábožeskou svobodu. @na'enal potvrzení =eské konfese z r. 1J(J azna'enal, že nikdo nes'í b7t nucen do žádného v!znání. Utázka'i vztah9 'ezi ednotliv7'i církve'i sezab7valo :orováí  ?kostel!, pohbívání, plat!A, b!l zízen sbor / defensor9. *ekatolíci opět získali dolníkonzisto a b!la i' v!dána i univerzita ?zde se 'ěli vzdělávat nekatoličtí kněžíA. ;o vzoru =ech9 si i ve 8lezskuv!'ohli na Iudolfovi Slezský !ajestát , v!dan7 4/. srpna, kde se v7slovně povolovalo luterské v!znání.Boravané získali en Mstní slib. 6!dání' 'aestátu ale b!li če<tí protestanti uspokoeni a nedbali rad z Borav!,že Iudolf touží po po'stě. Fa pi<la roku 111, kd! do =ech vtrhla voska pasovského biskupa 0eopolda,

Iudolfova píbuzného, a pusto<ila. Seich Mtok v!vrcholil rabování' Balé 8tran!. Fo v!volalo vlnu nevolev celé ze'i i u Bat!á<e. Iudolf se 'usel vzdát i české korun! a Bat!á< se tak definitivně stal vládce' česk7chze'í.

 Majestát Rudolfa II. (1609)

- náboženské napětí, 1J. století31. polovina 1. století, Frident. >ledání ko'pro'isu 'ezi katolík! arefor'ovan7'i církve'i. ;ras!iáství  – snaha obnovit církev ?ád!A v duchu ;ís'a a voensk! cestunev!hrocení. Ubnovení pozic katolické církve – ezuité, k ná' uvedeni roku 1JJN postupná konfesionalizacespolečnosti ?katolíci refor'ovaníA. Pentra katolík9 Badrid, Qí' ?po Fridentu znovu ednotaA. "dežtorefor'ovaní ednotní neb!li ?luterství, kalvinis'usA. ;rotestanti ne'ěli tak ednotná centra ?ako Qí'A3kalvinisté Vv7carsko, luteráni 8asko3. 8asko b!lo pro v<echn! trhlinou – dobré vztah! s >absburk!.

1.31(. století – z!ěa re0i!etu ?vlád!A na Boravě i v =echách, v!'ení v7zna'n7ch <lechtick7ch rod9,r!chl7 vzr9st in7ch rod9, náboženská neednotnost ?Terotín, 0ichten<ten, 6ald<tenA. 6otěch z ;ern<tena,6ratislav z ;ern<tena – katolík ?gVpanělA, 'ěl <panělskou 'anželku ?tenkrát běžné posílení katolicis'uA 3vizSanáček <ey $esk% reesace – salon!3. 8an Ple'ente ?viz HvansA – diplo'at, <panělská le#ace – dv9r IudolfaKK. – papežsk7' nuncie' Wilip 8pinelli – autor gz'ěn! re#i'entu. @deněk 6otěch ;opel z 0obkovic – po s'rti6. Iož'berka 'anžele' ;ol!Een! ?;ern<tenova dceraA posílení katolick7ch pozic v  =echách. *a Boravěze'el W. ze Terotína, z %iskupic, ale intrikán 0adislav %erka z +ubé ? Iudolf KK.A. Ulo'ouck7' biskupe'Wranti<ek kardinál +ietrich<ten, eho bratr @ik'und poté nev!<<í' ho77richtere! ?královská 'ěstaA. *ekatolíci – "arel star<í ze Terotína, 6áclav Ioudnick7 z %rtnice, Vlik, ;etr 6ok z Iož'berka ?\A.

6

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 61/67

Iudolf KK. ?viz 6allanceA. Bat!á< posílen %očkaov7' povstání' v Zhrách _ sRatek. Bat!á< situaci uklidnil,"onfederace Iakous! – $. H. Fscherne'bl, Zhr! _ >odonínsko – V. Kll!esház! ?financoval toA, Borava – "arelst. ze Terotína

;evrat 1/5, v!hrál nad %erkou z +ubé, av<ak celé to <lo do ztracenaN gnehodní Medníci, oficiálně nikd! pí'o proti Iudolfovi KK. "v9li právu le#iti'ního panovníka pipoení Borav! k I.-Z. konfederaci.

1/(-1/2 rakousko-uhersko-'oravská konfederace ?TerotínA, 112 _ =ech! ?bez TerotínaA. Terotín od'ítlnáboženskou válkuN ne<lo o náboženství, ale o stará 'oravská ze'ská stavovská práva. 6 čele vzpour! 1/5Terotín i "arel z 0ichten<tena, tenkrát už katolík.

Iudolf oslaben, ale stoí za ní' české stav!, které se ke konfederaci nepipouí Borava 'á iného panovníkanež =ech! ?Bat!á< čekatele'A. 1/2 Boravané s Bat!á<e' na ;rahu, =e<i zradili.

=eské stav! chtěí na oplátku od Iudolfa píse'ně potvrdit náboženskou svobodu, Iudolf v!čkává, eskalace?%ezanA, defensoi donutili Iudolfa roku 1/2 pi'out "ajestát . +va doku'ent! aA vlastní "ajestát N bA :orováí  'ezi stav! podednou a podoboí. 6 prea'buli e vzpo'enuta 6eská ko7ese 1J(J ?BaE'ilián9vMstní slibAN sně'! – právně d9ležité ze'ské desk!. ;odoboí L v<echn! refor'ované ze'ské zízení ?dobov7zákoníkN 'írA. Baestát zaručoval náboženskou svobodu i pro poddané ?\A. 2/. léta 1. století – v čele dolníkonsistoe staroutrakvista Iezek ?>us b!l pro ně kacíe'A – katolíci to ovládli až do roku 1/2 ?zabezpečeníkněžíA.

Povstán9 stavK 1>1<[1NO

;očátek 1(. století – v habsburské rodině kritika Iudolfa KK., z'ěnu 'ěl v!volat Bat!á<, 'ěl podporunespokoen7ch stav9, peklenul patnáctiletou válku ?FurciA i %očkaovo povstání. 1/5 – 1. libeRská s'louva,od<těpení Borav! od ze'í "orun! české, vadila se do I.-Z. konfederace, ostatní vedle<í ze'ě z9stal! uIudolfa. *a Boravě z'ěn! v ze'ské vládě, pevrat po ivančické' sezdu, do vlád! de evan#elík "arel star<íze Terotína, b!l vzdělán i v ze'ské' právu, tradicionalista, chtěl e<it problé'! r!chle, v praEiN chtěl, ab!ze'ské Mad! ?sně', soud!, `A pracoval! co nelépe. 1/5-1) Terotín ze'sk7' het'ane' na Boravě,roz'ach 'oravské stavovské společnosti, eí vrchol.

6pád ;asovsk7ch. 111 povolal Iudolf tzv. pasovské vosko do =ech. ;asov<tí b!li žoldnéi naatí arciknížete'0eopolde' ;asovsk7' ?pasovsk7 biskup, Iudolf9v bratranecA p9vodně pro válku v Sli<sku-"levsku. 6 lednu111 pronikli do =ech až do ;rah!, kde se z'ocnili en levého behu. +íve než se Iudolf rozhodl, že použietohoto 'alého voska k Mtoku na ;rahu na pravé' behu, sebrali vosko če<tí stavové a pipravil se k po'oci iBat!á<. ;assov<tí 'useli r!chle z ;rah! a z =ech ustoupit a Iudolf KK. b!l nucen abdikovat ve prospěchBat!á<e. ;ohbení snah Iudolfa KK. o restauraci dívě<ích po'ěr9, Bat!á< vládne i v české' království.

1/(-11 ?viz 6álka =ějiy "oravy >A – zhor<ení vztah9 'ezi Boravou a =echa'i ?v!pl7vá to i z v!danéTerotínov! korespondenceAN Terotín b!l zkla'án, že se české stav! nepipoil! ke konfederaci, b!l v kontaktus %udovce', 115 od'ítl pipoit Boravu k české'u stavovské'u povstání ?pedtí' v!cházela iniciativaz Borav!A. =eské stav! sa'! sebe vní'al! ako t! ned9ležitě<í, často si uzurpoval! právo na volbu panovníkaNrivalita 'ěla vel'i ne#ativní dopad. Terotín b!l už roku 11J oprávněně skeptick7 k osa'ělé'u povstání proti>absburk9' 115 b!l prohabsbursk! neutrální. Ioku 11) abdikoval Terotín z  funkce 'oravského het'ana?nevět<í 'oravskou autoritou z9stává až do 6elenova pevratuA, e zkla'an7 z toho, že ne'9že uplatnit své

 pedstav! o zv!<ování autono'ie Borav!N o'ezování p9sobností české dvorské kanceláe – v eí' čele zar!t7katolík 6otěch ;opel z 0obkovic, pro Terotína neakceptovateln7. +al<í' stete' sou soudní proces!'oravsk7ch stav9 v ;raze ?Kll!esház!, TerotínA.

Hvan#elíci v9dce "arel star<í z Terotína, Sindich z >odic ?Terotín ho prosadil 'ezi starožitné rod! 'i'o poadíA, páni z Ioupova, >!nek %runtálsk7 z 6rbna atd.

"atolíci olo'ouck7 biskup kardinál +ietrich<ten ?v konfliktu Iudolfa, Bat!á<e a stav9 b!l prostedníke'v ednáníchA, "arel z 0ichten<tena ?už ped povstání' získal opavské knížectví – titul, z osobních d9vod9 stoív čele ivančického povstání proti %erkovi z +ubéA, 0adislav z 0obkovic ?het'an po TerotínoviA, ̂ lbrecht

6

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 62/67

z 6ald<tena ?velel části ze'ské hotovosti shro'ážděné k ochraně Borav!, zradil a ukradl ze'skou pokladnu se1// /// zl.A.

;anovník Iudolf ani Bat!á< ne'ěli poto'k!, proto 11( česk7 sně' pial za budoucího českého králeBat!á<ova bratrance Werdinanda ?KK.A Vt7rského ?ale neb!l korunovánA – siln7 katolick7 panovník. Vpaněl<tí>absburkové se vzdali kandidatur!, slíbili 'u podporuN uznán ve vedle<ích ze'ích i v Zhrách. =e<tí radikálové,v9dcové stavovské opozice v čele s S. B. Fhurne', nedokázali prosadit inou kandidaturu ani nedokázali tétovolbě zabránit. "d!b! neb!l Werdinand zvolen a Bat!á< ze'el, stav9' b! se lépe v!ednávalo.

=eské stavovské povstání ?viz +ěin! ze'í "orun! českéA. *a vznik konfliktu 'ěl vliv @deněk 6otěch ;opelz 0obkovic ?=eská dvorská kanceláA, Bat!á< do boe se stav! tlačen vídeRsk7' biskupe' B. "hlesle'?Bat!á<9v d9věrníkA – pochopil, že de o b!tí a neb!tí >absburk9 ve stední Hvropě ?'obilizaceA. 115 –Borava se nepidala ?Terotín prohabsbursk! neutrálníA, 8lezsko v!čkávalo ?nakloněno povstáníA. 112 – Boravaz'ěnila názor, for'ue se radikální kídlo včele s bratrance' "arla ze Terotína ?sídlo v IosicíchA 0adislave'6elene' ze Terotína ?sídlo v Boravské FebovéA – e to "arl9v politick7 protiklad, pr9boník se prosazue nadanal!tika. %rno – 'ě<Oané nespokoeni s katolickou radou. Iadikálové provedli v květnu 112 pevrat, 'ělinepí'ou podporu Fhurnova voska. ;o odstranění "arla ze Terotína do do'ácího vězení ?i kardinál +. hlídánAse evan#elické stav! spoil! s =ech! do ko7ederace, červenec 112, vrchol snah o e'ancipaci na královské'oci _ snaha naít e<ení, ak zapoit ze'ě "orun! české do vlád! ?#enerální sně'A _ zachování v!soké 'ír!autono'ie ednotliv7ch ze'í ? Mstup pozice panovníka písahaícího na konstituci konfederace, reprezentativní

funkceA.FeEt Ko7ederace ekatolických stav $eských, !oravských, horoslezských a horo# dololužických proti -erdiadovi ??.

8chváleno stavovsk7' sezde' v ;razeN panovník nedědičn7, potvrzení Baestátu, lep<í 'ožnost obran!konfederace, enž vznikla kv9li Mtisku evan#elick7ch náboženství, spoení se proti vně<í' nepátel9'Nnávaznost na sně'! 111 ?%uděoviceA, 11JN v7čet ze'í, písaha na článk!N odkaz! na husitství. K král se 'usítě'ito článk! ídit ?stavovská Mstava, písaha panovníka na niA. ;roti ezuit9', zabavení eich 'aetk9 ve prospěch stav9N dodržování náboženské svobod! ?krále'A. @a Terotína náboženská svoboda na Boravě b!la, aleTerotín neusiloval o eí právní potvrzení ?Baestát platil en pro =ech!AN věil v sílu evan#elík9. "onfederacechtěla Baestát roz<íit i na Boravu a 0užici.

%ukovinská %. – "unstko'ora Iudolfa KK.Hvans – Iudolf KK. a eho svět

;N.Ekonoicko + sociá2n9 vývoj v českých ze9ch v doDě předDě2ohorské@ charakteristika 82echtického

ve2kostatku

  *edostatek pracovních sil v zeědě2stv9 nutil <lechtu ednak zv!<ovat robotní povinnosti a ednaksilně pipoutávat rolník! ke sv7' panství'. 6 té době vrcholil i proces zakládání 82echtickýchve2kostatkKN z'ěnila se v<ak podstata i eich hospodaení. ;9vodní režiní velkostatek b!l založenna čelední ?ná'ezdníA práci, kdežto n!ní pevládla robotní práce nevolník9, která zai<Oovala praktick! bezplatnou pracovní sílu. Weudální renta piná<ela <lechtě finanční prostedk! pro podnikání?v r!bníkáství, chovu ovcí, pivovarnictvíA. *etíživě<í' be'ene' pro nevolník! se stala robotaNzatí'co ped %ílou horou robotovali poddaní na vět<ině panství en několik dn9 v roce, po ticetileté

válce činila robota v pr9'ěru dn! v t7dnu z každé rolnické usedlosti ?běhe' sezonních prací b!latato kvta pekračovánaA. Iobotní povinnosti v<ak často poddaní v!konávali liknavě, a pokud to <lo,odb7vali e. 8oučasně s v!sok7'i robota'i se prosazoval! ner9zně<í for'! osobní nesvobod! poddan7ch ?někd! hovoí'e o tzv. druhé nevo2nictv9 A. Iolník b!l pipoután k p9dě, nes'ěl se bezsouhlasu své vrchnosti stěhovat, ženit ?dcera vdávatA, bez povolení ne'ohl eho s!n odeít na e'eslonebo na studia. Weudálové zesílili nad poddan7'i i soudní pravo'oci, 'ohli udělovat pokut!,zabavovat i' 'aetek, naizovat f!zické trest!. ;ostavení rolník9 se zhor<ovalo i s!sté'e'vrchnostensk7ch 'onopol9 ?napíklad nucen7' odběre' pivaA a zv!<ování' kontribuce ?daníz p9d!A.

6

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 63/67

  ;es ve<keré v7hod!, které 'ohl <lechtick7 velkostatek v!užívat, neb!l v7těžek z ehohospodaení niak oslniv7. *einak to'u b!lo s hospodaení' na rustikální p9dě ?ze'éna naselsk7ch #runtechA. ;roduktivita ze'ědělské práce b!la vel'i nízká. ;o'ěr! na venkově protov!volával! v<eobecnou nespokoenost, která často per9stala v otevená povstání nebo alespoR vezbíhání poddan7ch. Seich nár9st vedl císaskou vládu, ab! začala v celoze'ské' 'ěítku zasahovatdo po'ěru 'ezi poddan7'i a feudální'i vrchnost'i ?v!dávání robotních patent9A.

_ kostka – renesanční st!l života

doba pedbělohorská

.'ývoj náDoJenské otázky v předDě2ohorské doDě@ jej9 vztah k evropské re3oraci a I2oha ve spo2ečenskoA

po2itických poěrech v českých ze9ch"ednota Dratrská)ato29ci  4ovoutrakvisté A 8toupenci radikálních názor9 v utrakvistické ?kali<nickéA církvi. ;očátk! sou spat! sohlas! v!stoupení ně'eckého refor'átora B.0uthera v =echách kole' roku 1J4/.;es nepízeR habsbursk7ch panovník9 novoutrakvisté získali v kali<nické církvi vět<inu a stále více sesbližovali s protestantis'e' ?luteránství, kalvínstvíA.  Leská kon3ese A *ábožensko-politick7 pro#ra', společné v!znání vír! dohodnuté 'ezi českou luteránskou,novoutrakvistickou a českobratrskou <lechtou, pedložené na sně'u roku 1J(J BaE'iliánovi KK. ;anovník podtlake' okolností českou konfesi Mstně potvrdil, av<ak pozděi odvolal.=eská konfese b!la potvrzena až 'aestáte' Iudolfa KK. roku 1/2 a po bitvě na %ílé hoe zru<ena Werdinande'KK.  (taroutrakvisté, název pravého kídla husit9, na rozdíl od protestantsk7ch novoutrakvist9, zaveden7 dočeské historie Werd. >resou v eho =eské konfesi 1214. 8taroutrakvistéj usilovali stále o s'ír s Qí'e',spokoovali se ko'paktát!, potírali Sednotu bratrskou, neMčastnili se boe o 'aestát Iudolf9v a po %ílé hoespl!nuli snadno s í'sk7' katolicis'e'. %!la to ov<e' nepatrná 'en<ina kněží podoboích, na p. SanB!stopol. *a tento s'ěr navazue české starokatolictví

&udo23Kv ajestát b!la listina v!daná Iudolfe' KK. v roce 1/2. Fato listina potvrzovala svobodunáboženství. @ároveR potvrzovala =eskou konfesi, kterou eho otec BaE'ilián KK. slíbil pouze Mstně, a to v roce1J(.;odle Majestátu nikdo nes'ěl b7t nucen ke katolické'u ani iné'u v!znání. ;latil pro královská 'ěsta, <lechtu

i poddané

1.'ývoj ku2tury v českých ze9chv doDě předDě2ohorské huanisus a renesanceO

- kostkaě8Sanský dK- ran7 novověk ?1. – 15. stoletíA- období v7voe od ,,celého do'u k 'oderní do'ácnosti- patriarchální ráz – pán do'u _ eho žena, děti, píbuzní, v7'inkái, čele:- 'oderní rodina – nar9stá Mloha státu, zv!<ue se MroveR vzdělávání, oddělení do'u od pracovní činnosti- b!dlení ve 'ěstě – náe'ní b!t! dělník9 a e'eslník9, do'! drobn7ch 'ě<Oan9, v7stavní paláce

 patricic9- do'ovní <tít!, s#rafita, arkád!, portál! ?zv7raznění vchoduA, klenba, strop! se obkládaí deve',

'alovan7 orna'ent!

;. \ .Leské stavovské povstán9 1>1< + 1>;

/řiceti2etá vá2ka a vývoj @@české otázky] na pozad9 evropského děn9 

Leské stavovské povstán9 A 1>1< A 1>; ;ovstání započalo pražskou defenestrací dne 4. května 115. ;edáci<lechtické opozice se shro'áždili na ;ražské' hradě, kde vrthli do královsk7ch kanceláí. 8hodili z okna píto'né 'ístodržící císae Bat!á<e. *ásledně si stavové zvolili vlastní vládu ticeti direktor9 a začali sbíratvosko. ;rozatí' ale e<tě nezbavili vlád! habsburského císae.

6

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 64/67

Feprve po s'rti císae Bat!á<e ?bezen 112A od'ítli pí'out na česk7 tr9n iž díve zvoleného krále ?11(Aarcivévodu Werdinanda Vt7rského. Bísto něho si zvolili za nového panovníka pedáka ně'eck7ch kalvínist9?stál v čele protestantské unie v í<iA Wridricha Walckého.U v7sledku povstání se v<ak rozhodovalo v poli. @ počátku 'ěli pevahu stavové, kteí dokázali dokoncedvakráte ohrozit habsburskou rezidenci ve 6ídni. *a Mspě<né zavr<ení válk! i' v<ak ch!bělo odhodlání a peníze.Písa si dovedl zaistit podporu Vpanělska, papeže a pedev<í' katolické li#!. %ěhe' voenské ka'paně v roce

14/ iž b!la pevaha stran! císae Werdinanda KK. zetelná steně ako izolace česk7ch povstalc9. Písasko-katolická ar'áda porazila <patně placené vosko stav9 v bitvě na %ílé hoe 5. listopadu 14/. "rál WridrichWalck7 s nev7zna'ně<í'i pedstaviteli povstání ze ze'ě raděi uprchl a a tí' povstání v =echách faktick!skončilo.Boc v ze'i pevzala císaská ar'áda a Medníci ?"arel z 0ichtensteina, ;avel Bichna z 6acínovic, ^da' z6ald<tena, ^lbrecht z 6ald<tena či "arel %onaventura %uuo!A.

- na tr9ně Bat!á< – spor! 'ezi >absburk! a českou <lechtou se v!hrocuí – Bat!á< b!l katolík a vadil 'uBaestát a hlavně svobod!, které české <lechtě zaručoval

- pesídlil do 6ídně, v ;raze 4 'ístodržící – 8lovata a Bartinec – oba katolíci, poru<uí Baestát –nar9staí problé'! G květen 1>1< sezd v ;raze ?nekatoličtí stavovéA – 'ěli se dohodnout na dal<í' postupu, pevažuí radikálové, v čele Sindich Bat!á< Fhurn – tažení na hrad, snaží se v!ednávat s'ístodržící'i, ti sou aro#antní G stavové sou obviněni ze zrádcovství, i'provizovan7 soud, odsouzeni

k s'rti v!hození' z okna – ;. praJská de3enestrace – niko'u se nic nestalo, ukr7vaí se- české stav! si volí vládu direktorK – v<echn! stav! zastoupen! rovno'ěrně, v čele 6áclav 6ilé' z

Ioupova, za nového krále si volí Wridricha Walckého ?prohla<uí Werdinanda – po Bat!á<ovi na tr9ně –za sesazenéhoA – ně'eck7 kalvinista, zeO an#lického krále Sakuba K – očekávaí po'oc

- v!háněí ze ze'ě ezuit!, naí'aí vosko ?peníze posk!tue 'ě<Oanstvo, <lechtaA – žoldnéi <patně placeni, ztrácí záe', vláda Wridricha nepispěla ke zklidnění

- rozhoduící stetnutí 'ezi českou <lechtou a >absburk! – Ditva na %92é hoře <. 11. 1>;O – české stav! poražen!, katastrofa, >absburkové na tr9ně až do roku 1215

- nás2edky + pronásledování česk7ch stav9 – konfiskace 'aetku nekatolík9, dva konfiskovací ko'isai – =ech! – 0ichten<ten, Borava – +itrich<ten

- císa panství prodává a splácí dluh! ?dostává se se' cizí <lechta, ne'aí k ze'i žádn7 vztah, drancuí,chtěí en ziskA, panství dostávaí i císaovi věrní a česká katolická <lechta – píležitost pro ,2Drechta z

'a2d8tejna – p9vode' prostestant, se stavovskou pokladnou peběhl ke katolík9', stává se vrchní'velitele' císask7ch vosk ?#eneralissi'usA – 'ěl více ak 1// panství, nechává si v ;raze postavit6ald<tensk7 palác

- poprava ;= vKdcK povstán9 ;1. >. 1>;1O + popravoval kat Bidlá, - "r!<tof >arant, Fhurn, Sesenius,'noží ped popravou 'učeni, tělesné ostatk! uložen! v ko<ích, hlav! napíchnut! na k9l! a v!stavěn! na8taro'ěstské věži do r 1

  ^ jediné povo2ené náDoJenstv9  v =echách e katolictví, bohoslužb! v latině, návrat ezuit9 ?ídili proces rekatolizace, centre' "le'entinu' – univerzita rozdělena na 4 části – "arlo – Werdinandova, zru<enBaestátA- 145 v!dán Mandát – ze ze'ě 'usí odeít v<ichni <lechtici, kteí do ti 'ěsíc9 nepestoupí na

katolickou víru, pokud pestoupí, sou pod stál7' dohlede', velká část e'i#rue – "o'ensk7, >ollarNne<lechtici 'usí z9stat do'a a stát se katolík!

- na v7zna'ná 'ísta se dostávaí pouze fanatičtí katolíci, podlo'en kultruní a hospodásk7 život,

o'ezena autono'ie 'ěst- 14( v!dáno $Dnovené zř9zen9 zeské – centralizace a absolutizace panovnické 'oci, katolizace,

#er'anizace, ) stav! – duchovní, <lechta, r!tíi, zástupci 'ěst- česk7 královsk7 tr9n e dědičn7 v >absburské' rodě, válka '9že proběhnout en v pípadě v!'ení

rodu, král 'á právo obsazovat Mad!

Ficetiletá válka začala vá2kou českou ?115-14/A. Ioku 115 b!l! uzaven! protestant9' chrá'! v >robě av %rou'ově. ;roto česká stavovská opozice svolala sv9 sezd do ;rah! do "arolína na 41. května 115. 4.května 115 více než sto česk7ch <lechtic9 vniklo do královské kanceláe a svrhlo z oken ;ražského hradu dvakrálovské 'ístodržící 6ilé'a 8lavatu a Saroslava %oitu z Bartinic - @. pražská de7eestrace ?Fhurnova 'staA.

6

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 65/67

Zstavili si stavovskou vládu složenou z ticeti direktor9N ta v!pověděla ze ze'ě ezuit! a zkonfiskovala eich'aetek.

 *ezdar českého stavovského povstání a následné upevnění 'oci >absburk9 v stedoevropské'soustátí ?zpečetěné vestfálsk7' 'íre'A 'ělo katastrofální následk! pro česk7 národ a pineslo t!toned9ležitě<í z'ěn! v pobělohorsk7ch česk7ch ze'ích

1. 6 politické oblasti do<lo k dal<í'u pos92en9 haDsDurských centra2izačn9ch a aDso2utistickýchsnah ?- o d9ležit7ch politick7ch a finančních záležitostech ednotliv7ch ze'í se rozhodovalo ve6ídni, - základní zákonodárná práva pevzal po stavovsk7ch sně'ech panovník, - zaniklo svoláváníze'sk7ch stavovsk7ch hotovostí, - edinou voenskou silou v celé' habsburské' soustátí z9stalastálá císaská ar'ádaA.

4. Leské zeě se stal! de facto provinci9 , i kd!ž si for'álně udržel! sa'ostatnost ?- nev!<<í správnía soudní or#án celého českého státu 3=eská dvorská kancelá3 sídlil trvale ve 6ídni, - v =echách tétokancelái podléhalo 'ístodržitelství, na Boravě královsk7 tribunál, ve 8lezsku vrchní Mad, - ze'ě"orun! české se z'en<il! ztrátou oboí 0užice, - pravo'oci ednotliv7ch ze'í b!l! značně o'ezen!,- do<lo k zrovnoprávnění ně'čin! s če<tinouA.

. Zvnit stavovské obce se dále upevni2a pozice panské 82echty ?- <lechta ovládala asi (/ [ poddan7ch, 'ěsta en 1 [, církev 14 [, panovník J [, - ub!lo pedev<í' r!tí9 zhruba o )/ [, - navrcholu společenské p!ra'id! stálo dvanáct nebohat<ích rod9, - do =ech pi<la nová <lechta,ze'éna z rakousk7ch a ně'eck7ch ze'í, zčásti i z Ktálie, Vpanělska, *izoze'í, WrancieA.

). 6 d9sledku rozsáhlé kon3iskace ti čtvrtin! statk9 v =echách z'ěnil! 'aitele ?- postihl! valnoučást české <lecht!, ze'éna r!tístvo, a 'ěsta, - 'ěl! zastra<it opozici a zbavit i 'aetkové základn!A.

J. +9slednou rekato2izac9 vzrostla pozice katolické církve v česk7ch ze'ích ?- nedíve b!liv!povězeni nekatoličtí kněží, - pi<l! nové církevní ád!, své postavení posílil! staré, z nichžnev7zna'ně<í pozici zauali ezuité, - docházelo k hro'adn7' pestup9' do katolické církve, pípadně k silné e'i#raci, - b!la obnovena činnost četn7ch klá<ter9 díve zanikl7ch, - katolickénáboženství se stalo edinou zákonně povolenou konfesí, - církev ovládla <kolství a dobudovala svouor#anizační síO, napíklad založení' nov7ch biskupstvíA.

. 6!dání' tzv. Ubnoveného zízení ze'ského ?nové Mstav!A do<lo k definitivní'u skoncován9s dua2ise panovnické a stavovské 'oci ?- ve<kerá 'oc ve státě 'ěla náležet panovníkovi, -dědičnost českého tr9nu b!la v 'užské i ženské linii zai<těna habsburské'u tr9nu, čí'ž ztratil!ze'ské sně'! právo volb! panovníka, - právo udílet inkolát pe<lo ze sně'u na panovníka, - doze'sk7ch sně'9 b!l znovu uveden stav prelátsk7, a to ako první stav, - ve sně'ech b!lo zru<eno ednání po kuriích a současně b!l 'ěst9' ako celku ponechán en eden hlasA.

Ficetiletá válka ?ze'éna ve své druhé částiA nes'írně zpusto8i2a české zeěN četná tažení ar'ád'ěla ne#ativní dopad na obraz krain! ?drancování, rekvizice, v7palné v!tvoil! obraz spálené ze'ěA.6álka rozvrátila zahraniční obchod, rozru<ila do'ácí trh a zp9sobila pokles hodnot! peněz. +o<lok celkové sta#naci ekono'ik!. *ěkteré v7zna'né české rod! v!'el!, iné postihl! eEekucea e'i#race. +o ze'ě nastal píliv cizinc9, i'ž se dostala do držb! té'ě polovina svobodn7ch

statk9N na Boravě a ve 8lezsku neb!l pesun 'aetku tak 'arkantní. *astal v7razn7 pokles počtuob!vatelstva ?celkové ztrát! se odhaduí na ednu tetinuN z p9vodních )J/ /// na 4 // ///A spolus 'orální' Mpadke'. 6 =echách z9stalo obděláno 4/ [ poddanské p9d!, na Boravě 4J [. ;odobněi ada do'9 ?ve 'ěstechA i venkovsk7ch usedlostí z9stala pust7ch. +o silně postižen7chvnitroze'sk7ch oblastí picházeli dosídlenci ?pevážně *ě'ciA z lidnatě<ích pohraničních Mze'íN tak se posunula národnostní hranice v =echách a na Boravě s'ěre' do vnitroze'í.

;o ticetileté válce se habsburská 'onarchie dostala do 'noha vá2ečných kon32iktK, v nichž eívoska boovala se stídav7'i Mspěch!N české ze'ě ?i kd!ž se i' válečné operace v!h7bal!A ako edn! z nev!spěle<ích 'usel! nést značnou část válečn7ch v7loh. >absburk9' v!rostl 'ocn7soupe na @ápadě - Wrancie a zároveR z 67chodu se obevila dal<í eEpanze - Us'anská í<e. 6álečné

6

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 66/67

operace probíhal! i od prvního desetiletí 15. stoletíN tentokráte se ednalo o tzv. válk! o dědictví<panělské. 6 těchto letech se poněkud z'ěnil! postoe vídeRské vlád! k ze'í' 'onarchie. %udovánícentralistického státu sice dále pokračovalo, ale ze'í' b!la ponechána vět<í 'íra vlastních pístup9?státní Medníci 'ěli pihlížet k názor9' ze'sk7ch stav9A. >absburkové pi prosazování pra#'atickésankce ?uznání dědick7ch práv dcer! "arla 6K. Barie FerezieA značně ztratili ze sv7ch 'ocensk7ch pozic v Hvropě.

Ficetiletá válka a eí d9sledk! vážně oslabil! postavení ěst ?Mpadek postihl ze'éna 'ěstakrálovskáA. Qe'eslná v7roba sta#novala ?odkázaná na slabé 'ístní trh! vzhlede' k 'alé kupní síleob!vatelstvaA. *evážně<í brzdou v7rob! se v<ak stával! cech!, a to ak sv7'i o'ezení'i, taki konzervativní technikou. >absburská 'onarchie hospodásk! zaostávala za nev!spěle<í'i ze'ě'izápadní Hvrop! ?za ̂ n#lií, Wrancií, >olandske'A. Feoretičtí ekono'ové v 'onarchii si uvědo'ovali,že e teba nastoupit cestu, která se uplatRovala v těchto ze'ích, inak 'onarchie pestane patitk evropsk7' vel'ocí'. @e @ápadu se tehd! <íil! 'oderní ekono'ické teorie, souhrnně označované ako erkanti2isus ?základní zdro bohatství spočívá v obchodní činnosti, stát 'á podporovatv7robu zboží a chránit do'ácí v7robce, o'ezovat v7voz surovin a naopak podporovat v7voz zbožíA.^b! 'ohla ze'ě v!vážet, b!lo povinností státu podporovat v7robu, '. i zakládání' státníchanu3aktur. 6 habsburské 'onarchii se uplatRoval tzv. státn9 kaera2isus ?snaha o zdokonalenídaRového s!sté'u ve prospěch státní pokladn!, podpora v7rob! b!la až druhoadáA. 6 česk7chze'ích se 'anufakturní v7roba nedíve prosadila v plátenictví ?b!l uplatRován tzv. faktorsk7 s!sté'

- rozpt7lené 'anufaktur!A. 6!<<í' t!pe' b!l! centralizované 'anufaktur! ?teEtil, hutnictví,sklástvíA.

+opadu bělohorské porážk! se neubránila ani ku2turn9 oD2ast. padek 'ěst, odklon <lecht!a 'ě<Oanstva od české kultur!, násilná rekatolizace a s ní spoená e'i#race elit! české kultur!a vzdělanosti ?S. ^. "o'ensk7, ;avel 8tránsk7, ;avel 8kála ze @hoeA - to v<e zp9sobilo doslovakatastrofu v duchovní' životě tehde<í společnosti. >lavní proud kulturního života p9sobil sice dálv česk7ch ze'ích, ov<e' bedlivě stežen7 katolickou cenzurou. K <kolské vzdělávání b!lo pevážněv rukou duchovenstva, piče'ž 'onopol na nev!<<í vzdělání 'ěli pouze ezuité ?a také piaristéA.Pírkev v9bec hrála v7zna'nou roli v životě pobělohorské společnosti, provázela člověka od narození?kest, bi'ování, sRatek, s'rtA. +9ležit7' 'íste' b!l kostel, kter7 b!l neen 'íste' náboženskéhokultu, ale i centre' u'ění, osvět! a poučeníN v7zna'né 'ísto v životě barokního člověka hrála procesí a poutě. =eské ze'ě se opět pipoil! k í'skokatolické církvi, a b!l! tak inte#rován! do

katolické Hvrop!.

Iuku v ruce s rekatolizací pronikal do česk7ch ze'í barokní životní sloh a s ní' i Darokn9 ku2tura?barokní u'ěleck7 st!l se v české' prostedí transfor'oval do zvlá<tní podob! českého DarokaA.@počátku v!užívala barokního u'ění pedev<í' katolická církev hlavně pro zv7raznění svého učení,krátce nato vznikala barokní díla i na obednávku <lecht! a barokní st!l se začal <íit i v 'ěstské' prostedí. 6 první pobělohorské fázi picházeli barokní u'ělci ze zahraničí ?z Ktálie, %avorska,WrancieAN vět<inou se u nás usadili a eich poto'ci se už počítali 'ezi české u'ělce.

Poěry Děhe A2eté vá2ky- neustálé pesun! ar'ád, žoldnéi rabuí- hlado'or – obrovsk7 Mb!tek ob!vatelstva, ti, co pežií 'usí pracovat za 'rtvé, neustále stené feudální

 povinnosti – začíná nevolnictví – zv!<ován! daně

- doba te'na- 6estfalsk7 'ír – po'ěr! vrácen! do roku 14), nadvláda >absburk9"avka W. – %ílá hora a české děin!;oli<ensk7 S. – Ficetiletá válka a česk7 národ

.#Ks2edky třiceti2eté vá2ky pro 6eě koruny české@ hodnocen9 %92é hory českos2ovenskou historioBra3i9 

- =ech! sou součástí >absburské í<e, centre' e 6ídeR, císa proevue snah! o absolutis'us, oporou sou 'u Medníci a ar'áda ?nutná obrana E Furk9'A, katolická církev

- tzv. dvorská kancelá - v roce 14) penesena do 6ídně ako nev!<<í správní a soudní instance vlád!

6

7/23/2019 Hruba pedsky dějepis

http://slidepdf.com/reader/full/hruba-pedsky-dejepis 67/67

>absburk9 nad ze'ě'i české korun!. @ru<ena roku 1()2.- ekonoika – Mb!tek ob!vatel o čtvrtinu ? 'il. lidíA, <lechta podniká, z 'ě<Oanstva se v!víí buržoazie

 – po'alu, rozvo 'anufaktru ?teEtil, sklo, v7roba cukruA- náDoJenstv9  – pouze katolictví, d9ležitou Mlohu 'aí Sezuité – 'aí v rukách i vzdělání, centre'

"le'entinu', propa#ování Sana *epo'uckého – če<i 'aí zapo'enout na >usa, buduí se poutní 'ísta?8vat7 kopeček u Ulo'ouce, 8vatá hora u ;íbra'!A

- pronásledování nekatolík9, zabavování prostestantské literatur! – "oniá< – 'ise po =echách E česk7'

 bratr9' ?pálení knih, libri prohibité – zakázané knih!A, zízení dvou biskupství – 0ito'ěice, >radec"rálové- postaven9 poddaných + )3J ob!vatelstva, <patné postavení, v!soké daně, dlouhá robota ?bezplatněA,

nevolnictví – 'useli žádat o povolení ke sRatku, v7běr povolání pro děti, právo první noci, ub!lo pracovních sil, ale <lechta 'á poád stené požadavk! ?cizí <lechta – neMctaA – několik povstání – 1>< Phodské – povstání v čele s Sane' 8ladk7' "ozinou – v<echna povstání potlačena, v9dcové popraveni,'učení povoleno zákone'

- docház9 k eUcesK – čaroděnické proces! ve 6elk7ch 0osinách- národnostní Mtisk – ně'čina, náboženství, sociální Mtisk – +oba te'na E obrovsk7 rozvo u'ění a

kultur!