hornÍk č. 4 ze dne 26. 1. 2012

12
Vyšlo nové číslo magazínu NWR OSTRAVA – Detailní popis úpraváren- ského procesu, dopad programu POP 2010 na zvýšení bezpečnosti v do- lech, ambiciózní projekt nového systé- mu logistiky v OKD nebo netradiční po- hled na práci záchranářů z HBZS. O tom všem, ale i o mnoha dalších tématech se čtenáři dočtou v novém čísle čtvrtlet- níku Open Mine, který společnost NWR vydává ve třech jazykových mutacích: české, polské a anglické. V hlavním rozhovoru magazínu ře- ditel HBZS Josef Kasper hovoří o práci záchranářů v souvislostech, o nichž se příliš nehovoří, jako jsou jejich účast v celostátním integrovaném záchran- ném systému, spolupráce s hasiči či policií nebo komerční činnost firmy. V hlavním tématu čísla se Open Mine zaměřuje na cestu uhlí ze skipové věže přes úpravárenský komplex až k naklád- ce zákazníkovi a ukazuje sofistikovanost celého procesu. Aktuální číslo je ke sta- žení na webu www.newworldresources.cz Marek Síbrt 26. ledna 2012 | číslo 4 | ročník 42 Noviny zdarma nejen pro havíře V průběhu čtyř let se dno jámy posune do hloubky téměř 1270 metrů. Výběrové řízení na hloubení vyhrála firma Kopex KARVINÁ – Nejhlubší uhelný důl ve stře- doevropském regionu, KWK Budryk v polských Ornontovicích (do roku 2013 má být prohlouben na 1290 m), dostane českou konkurenci. O dalších více než 310 metrů směrem ke středu Země poklesne v následujících letech dno úvodní jámy ČSA 2 na Dole Karvi- ná a její celková hloubka od ohlubně tak dosáhne bezmála 1270 metrů. Cílem investice je otvírka dalšího patra a eliminace podpatrové těžby. „Přípravné práce k prohloubení jámy byly zahájeny koncem loňského roku a měly by se zvládnout do konce prázd- nin. Vlastní hloubení začne podle při- praveného harmonogramu v září letoš- ního roku. Celá akce bude trvat přibližně čtyři roky,“ informoval vedoucí investic na karvinské šachtě Tadeusz Koniecz- ny. Jak dodal, známá je už firma, která hloubení provede. Výběrové řízení vy- hrála polská akciová společnost speci- alizovaná na hloubení jam PBS Kopex. Přípravné práce na prohloubení jámy ČSA 2 prováděné mimo jámu spočívají v ražbě přístupového překopu a komo- ry pro těžní stroje na 11. patře, instalaci vratů pro ochranný pojízdný poval nad budoucím pracovištěm a výstavbě beto- nážní linky na 10. patře. V jámě probíhá montáž kaskádového povalu oddělují- cího provoz těžního zařízení 2/2, pone- chaného pro účely provozu, od prohlu- bované části jámy, montáž povalů la- novnic a ventilátorů. Vystřelená hornina z hloubení bude odtěžována pomocí drapákových nakla- dačů do okovů a na 11. patře nakládána do velkokapacitních vozů a dopravová- na do zásobníku č. 3. Jáma bude vyztuže- na litým betonem s ocelovou armaturou. V současné době je v jámě instalová- na také dělicí stěna, která oddělí provoz těžních zařízení 2/1 a 2/2. Jedno oddě- lení bude nadále svážet horníky, mate- riál a strojní zařízení na úroveň 11. pat- ra, provoz druhého bude zkrácen na 10. patro tak, aby vznikl prostor pro hlou- bení. Součástí otvírky nového, 12. patra je rovněž ražba tří mezipatrových úpad- nic, které po spojení s prohloubenou jámou přivedou úvodní větry do no- vých oblastí a také zajistí odtěžení uhlí z porubů na stávající systém odtěžení. Vznikne tak další, 12. těžní patro. „Hloubka úvodní jámy ČSA 2 od ohlubně dosahuje v současné do- bě 957,9 metru, její světlý průměr či- ní 7,5 m. Prohloubena bude o dalších 310,55 m, takže její výsledná hloub- ka bude činit přesně 1268,45 metru,“ upřesnil Konieczny. Cílem investice, jejíž hodnota se počítá řádově ve stov- kách milionů korun, je otvírka 12. pa- tra, čímž dojde ke zlepšení větrání, kli- matických podmínek a dopravní infra- struktury a k odbourání podpatrové těžby v oblasti 11. kry. Bohuslav Krzyžanek Silueta těžní věže na jámě ČSA 2, která se stane v nedaleké budoucnosti nejhlubší jámou v revíru. FOTO: Bohuslav Krzyžanek Důl Karviná rozjel přípravy k prohloubení jámy ČSA 2 Čtyři kolektivy vyrazily přes kilometr! Čelboví dosáhli těchto postupů s klasikou. Plaček jako obvykle, Jaroch premiérově STAŘÍČ – Petr Plaček a Jaroslav Illek – shodně po kilometru a dvaapadesáti metrech navíc. Petr Pusták – kilometr a sedm- advacet metrů k tomu. Zdeněk Jaroch – kilometr a sedm me- trů navrch. Takovými výsledky dosaženými na čelbách s kla- sickou technologií, jako z mi- nulého roku, se Důl Paskov delší dobu nemohl pyšnit! „Tisícimetrovou hranici se v roce 2007 nepodařilo pře- konat žádnému kolektivu. V roce 2008 to zvládli raziči od Plačka. V roce 2009 měli kilometr Plaček a Illek, v roce 2010 opět Plaček a Ivan Gros- singer,“ řekl vedoucí výroby Marek Červenka. Většina loň- ských „kilometrážníků“ nově pracovala ve větších profilech K14/18, svorníkovala a mě- la vybavení z programu POP 2010; vrtačku DH-DT1 a na- kladač DH-L 1200. První – 12. prosince – do- sáhla uvedené mety Plač- kova parta. „Rok jsme na- startovali na ražbě výdušné třídy porubu, kde nyní ko- pe Rosťa Bednář. Měli jsme tam velmi složité geologic- ké i mikroklimatické pod- mínky. Od března, měsíce s nejdelší loňskou ražbou – 118 metry – jsme do prosin- ce byli na průzkumu ve 145. sloji,“ popsal Plaček, jenž má jako jediný v posledních letech pravidelně roční kilo- metrové postupy. Plačkovci se „směnový- mi“ Dušanem Slaninou, Mi- chalem Omelkou, Josefem Krumpochem a Markem Faj- manem patřili donedávna k úseku P1 vedoucího Vác- lava Czyže na Chlebovicích. Tam spadá i Illkův kolektiv, který kilometr vyrazil den po Plačkovi. „Deset limit- ních výkonů z dvanácti. To snad ke zhodnocení roku sta- čí, ne?“ nechal se slyšet hlav- ní předák Illek, který vloni ra- zil na dvou dílech – 112 5443 a 112 5445. I on chválil své předáky směn: Petra Dudu, Františka Švábka, Jana Lu- káše, Romana Valáška. Třetím „kilometrážníkem“ se stal 19. prosince Petr Pus- ták z úseku P3 od Aloise Pavel- ka ze Staříče. „A to na štrece 080 5253, kde razíme s měsíč- ní přestávkou – kdy nás potře- bovali na sousední lokalitě – od předloňského podzimu. Pokračování na straně 2 FOTO: Důl Paskov Čelba na pracovišti kolektivu Zdeňka Jarocha, který měl kilometr poprvé. Vysoce si cením kaž- vytěžené tuny uhlí, která je dopra- vena na povrch a ná- sledně odeslána na- šemu zákazníkovi, protože vím, kolik lidské dřiny je s tím spojeno. Ještě silněji však vnímám ka- ždou bolest, lidské utrpení či úraz, kte- rý při těžbě uhlí naši zaměstnanci utr- pí. Naším cílem je samozřejmě práce bez úrazů, ale při tomto náročném po- volání nelze úrazy nikdy zcela vyloučit. Proto má společnost nastavený kom- plexní systém prevence úrazů, ale také postup jejich šetření, náležité eviden- ce a kompenzace. Pravděpodobně jste v posled- ní době zaznamenali zvýšený me- diální zájem o společnost OKD v ob- lasti adekvátní reakce zaměstnanců při pracovních úrazech, šetření úrazů a jejich vykazování. Vedení společnos- ti tyto záležitosti neponechává bez po- všimnutí a jednotlivé případy důsledně prošetřuje. Kromě toho interní audit zahájil v loňském roce plánovanou prověrku procesu vykazování pracovních úrazů, která podá objektivní pohled na vyka- zování a šetření úrazů v OKD a v přípa- dě zjištění nedostatků navrhne opat- ření k jejich nápravě. Momentálně tuto prověrku dokončujeme a o jejích vý- sledcích budeme neprodleně informo- vat vedení společnosti. Přeji Vám rok chudý na pracovní úrazy a bohatý na pracovní úspěchy. Zdař Bůh! Petr Hanzlík vedoucí útvaru vnitřního auditu OKD í ž Jak je to s těmi úrazy? Odměny dali Barborce Polsko-tuzemská parta i šéf rubání z Darkova strana 4 Karviná chválí a děkuje Příroda nás nezlomí, pozor ale na nedbalost strana 3 Lednové bezpečnostní heslo: „Do nového roku bezpečně, vykročíme společně“ Rusko je třetí největší exportér uhlí na světě MOSKVA – V Rusku se nachází druhé největší zásoby uhlí na světě. Větší ob- jem vykazují pouze USA. Asijské velmoci Čína a Indie udávají rezervy nižší. Po restrukturalizaci celého průmyslu po pádu komunismu se dostaly největ- ší doly do soukromých rukou. Nezávis- lé společnosti v Rusku produkují zhruba 80 % ročního objemu. V roce 2010 se v Rusku vytěžilo 248 milionů tun černého uhlí, což ze země činí šestého největšího producenta na světě s těžbou srovnatelnou s Jihoafrickou re- publikou. Pro porovnání: v Číně se v roce 2010 vydobylo 3,1 miliardy tun černého uhlí a v USA 320 milionů tun. Objem těž- by v Rusku rostl od roku 1996 až do roku 2008, kdy dosáhl nejvyšší úrovně. V roce 2009 došlo v souvislosti s dopady ce- losvětové ekonomické krize k poklesu. V roce 2010 se ale trend opět obrátil. Rusko je po Austrálii a Indonésii tře- tím největším exportérem uhlí. V roce 2010 ho vyvezlo 109 milionů tun (Aus- trálie 298 Mt). www.worldcoal.org V šl é čí l Krátce R k j ř í j ě ší Ze světa

Upload: dwp-fla

Post on 20-Mar-2016

235 views

Category:

Documents


5 download

DESCRIPTION

HORNÍK č. 4 ze dne 26. 1. 2012

TRANSCRIPT

Page 1: HORNÍK č. 4 ze dne 26. 1. 2012

Vyšlo nové číslomagazínu NWR OSTRAVA – Detailní popis úpraváren-ského procesu, dopad programu POP 2010 na zvýšení bezpečnosti v do-lech, ambiciózní projekt nového systé-mu logistiky v OKD nebo netradiční po-hled na práci záchranářů z HBZS. O tom všem, ale i o mnoha dalších tématech se čtenáři dočtou v novém čísle čtvrtlet-níku Open Mine, který společnost NWR vydává ve třech jazykových mutacích: české, polské a anglické.

V hlavním rozhovoru magazínu ře-ditel HBZS Josef Kasper hovoří o práci záchranářů v souvislostech, o nichž se příliš nehovoří, jako jsou jejich účast v celostátním integrovaném záchran-ném systému, spolupráce s hasiči či policií nebo komerční činnost firmy.

V hlavním tématu čísla se Open Mine zaměřuje na cestu uhlí ze skipové věže přes úpravárenský komplex až k naklád-ce zákazníkovi a ukazuje sofi stikovanost celého procesu. Aktuální číslo je ke sta-žení na webu www.newworldresources.cz Marek Síbrt

26. ledna 2012 | číslo 4 | ročník 42

Novinyzdarmanejen pro havíře

V průběhu čtyř let se dno jámy posune do hloubky téměř 1270 metrů. Výběrové řízení na hloubení vyhrála fi rma Kopex

KARVINÁ – Nejhlubší uhelný důl ve stře-doevropském regionu, KWK Budryk v polských Ornontovicích (do roku 2013 má být prohlouben na 1290 m), dostane českou konkurenci. O dalších více než 310 metrů směrem ke středu Země poklesne v následujících letech dno úvodní jámy ČSA 2 na Dole Karvi-ná a její celková hloubka od ohlubně tak dosáhne bezmála 1270 metrů.

Cílem investice je otvírka dalšího patra a eliminace podpatrové těžby.

„Přípravné práce k prohloubení jámy byly zahájeny koncem loňského roku a měly by se zvládnout do konce prázd-nin. Vlastní hloubení začne podle při-praveného harmonogramu v září letoš-ního roku. Celá akce bude trvat přibližně čtyři roky,“ informoval vedoucí investic na karvinské šachtě Tadeusz Koniecz-ny. Jak dodal, známá je už fi rma, která hloubení provede. Výběrové řízení vy-hrála polská akciová společnost speci-alizovaná na hloubení jam PBS Kopex.

Přípravné práce na prohloubení jámy ČSA 2 prováděné mimo jámu spočívají v ražbě přístupového překopu a komo-ry pro těžní stroje na 11. patře, instalaci vratů pro ochranný pojízdný poval nad budoucím pracovištěm a výstavbě beto-nážní linky na 10. patře. V jámě probíhá montáž kaskádového povalu oddělují-

cího provoz těžního zařízení 2/2, pone-chaného pro účely provozu, od prohlu-bované části jámy, montáž povalů la-novnic a ventilátorů.

Vystřelená hornina z hloubení bude odtěžována pomocí drapákových nakla-dačů do okovů a na 11. patře nakládána do velkokapacitních vozů a dopravová-na do zásobníku č. 3. Jáma bude vyztuže-na litým betonem s ocelovou armaturou.

V současné době je v jámě instalová-na také dělicí stěna, která oddělí provoz těžních zařízení 2/1 a 2/2. Jedno oddě-lení bude nadále svážet horníky, mate-riál a strojní zařízení na úroveň 11. pat-ra, provoz druhého bude zkrácen na 10. patro tak, aby vznikl prostor pro hlou-bení. Součástí otvírky nového, 12. patra je rovněž ražba tří mezipatrových úpad-nic, které po spojení s prohloubenou jámou přivedou úvodní větry do no-vých oblastí a také zajistí odtěžení uhlí z porubů na stávající systém odtěžení. Vznikne tak další, 12. těžní patro.

„Hloubka úvodní jámy ČSA 2 odohlubně dosahuje v současné do-bě 957,9 metru, její světlý průměr či-ní 7,5 m. Prohloubena bude o dalších 310,55 m, takže její výsledná hloub-ka bude činit přesně 1268,45 metru,“ upřesnil Konieczny. Cílem investice, jejíž hodnota se počítá řádově ve stov-kách milionů korun, je otvírka 12. pa-tra, čímž dojde ke zlepšení větrání, kli-matických podmínek a dopravní infra-struktury a k odbourání podpatrové těžby v oblasti 11. kry. Bohuslav KrzyžanekSilueta těžní věže na jámě ČSA 2, která se stane v nedaleké budoucnosti nejhlubší jámou v revíru.

FOTO

: Boh

usla

v Krzy

žane

k

Důl Karviná rozjel přípravyk prohloubení jámy ČSA 2

Čtyři kolektivy vyrazily přes kilometr!Čelboví dosáhli těchto postupů s klasikou. Plaček jako obvykle, Jaroch premiérově

STAŘÍČ – Petr Plaček a Jaroslav Illek – shodně po kilometru a dvaapadesáti metrech navíc. Petr Pusták – kilometr a sedm-advacet metrů k tomu. Zdeněk Jaroch – kilometr a sedm me-trů navrch. Takovými výsledky dosaženými na čelbách s kla-sickou technologií, jako z mi-nulého roku, se Důl Paskov delší dobu nemohl pyšnit!

„Tisícimetrovou hranici se v roce 2007 nepodařilo pře-konat žádnému kolektivu. V roce 2008 to zvládli raziči od Plačka. V roce 2009 měli kilometr Plaček a Illek, v roce 2010 opět Plaček a Ivan Gros-singer,“ řekl vedoucí výroby Marek Červenka. Většina loň-ských „kilometrážníků“ nově pracovala ve větších profi lech K14/18, svorníkovala a mě-la vybavení z programu POP 2010; vrtačku DH-DT1 a na-kladač DH-L 1200.

První – 12. prosince – do-sáhla uvedené mety Plač-kova parta. „Rok jsme na-startovali na ražbě výdušné třídy porubu, kde nyní ko-pe Rosťa Bednář. Měli jsme tam velmi složité geologic-ké i mikroklimatické pod-mínky. Od března, měsíce

s nejdelší loňskou ražbou – 118 metry – jsme do prosin-ce byli na průzkumu ve 145. sloji,“ popsal Plaček, jenž má jako jediný v posledních letech pravidelně roční kilo-metrové postupy.

Plačkovci se „směnový-mi“ Dušanem Slaninou, Mi-

chalem Omelkou, Josefem Krumpochem a Markem Faj-manem patřili donedávna k úseku P1 vedoucího Vác-lava Czyže na Chlebovicích. Tam spadá i Illkův kolektiv, který kilometr vyrazil den po Plačkovi. „Deset limit-ních výkonů z dvanácti. To snad ke zhodnocení roku sta-čí, ne?“ nechal se slyšet hlav-ní předák Illek, který vloni ra-zil na dvou dílech – 112 5443 a 112 5445. I on chválil své předáky směn: Petra Dudu, Františka Švábka, Jana Lu-káše, Romana Valáška.

Třetím „kilometrážníkem“ se stal 19. prosince Petr Pus-ták z úseku P3 od Aloise Pavel-ka ze Staříče. „A to na štrece 080 5253, kde razíme s měsíč-ní přestávkou – kdy nás potře-bovali na sousední lokalitě – od předloňského podzimu.

Pokračování na straně 2

FOTO

: Důl

Pas

kov

Čelba na pracovišti kolektivu Zdeňka Jarocha, který měl kilometr poprvé.

Vysoce si cením kaž-dé vytěžené tunyuhlí, která je dopra-vena na povrch a ná-sledně odeslána na-šemu zákazníkovi,

protože vím, kolik lidské dřiny je s tím spojeno. Ještě silněji však vnímám ka-ždou bolest, lidské utrpení či úraz, kte-rý při těžbě uhlí naši zaměstnanci utr-pí. Naším cílem je samozřejmě práce bez úrazů, ale při tomto náročném po-volání nelze úrazy nikdy zcela vyloučit. Proto má společnost nastavený kom-plexní systém prevence úrazů, ale také postup jejich šetření, náležité eviden-ce a kompenzace.

Pravděpodobně jste v posled-ní době zaznamenali zvýšený me-diální zájem o společnost OKD v ob-lasti adekvátní reakce zaměstnanců při pracovních úrazech, šetření úrazů a jejich vykazování. Vedení společnos-ti tyto záležitosti neponechává bez po-všimnutí a jednotlivé případy důsledně prošetřuje.

Kromě toho interní audit zahájil v loňském roce plánovanou prověrku procesu vykazování pracovních úrazů, která podá objektivní pohled na vyka-zování a šetření úrazů v OKD a v přípa-dě zjištění nedostatků navrhne opat-ření k jejich nápravě. Momentálně tuto prověrku dokončujeme a o jejích vý-sledcích budeme neprodleně informo-vat vedení společnosti.

Přeji Vám rok chudý na pracovní úrazy a bohatý na pracovní úspěchy.

Zdař Bůh!Petr Hanzlík

vedoucí útvaru vnitřního auditu OKD

í ž

Jak je to s těmi úrazy?

Odměny dali BarborcePolsko-tuzemská parta i šéf rubání z Darkova

strana 4

Karviná chválí a děkujePříroda nás nezlomí,

pozor ale na nedbalost

strana 3

Lednové bezpečnostní heslo:

„Do nového roku bezpečně, vykročíme společně“

Rusko je třetí největší exportér uhlí na světěMOSKVA – V Rusku se nachází druhé největší zásoby uhlí na světě. Větší ob-jem vykazují pouze USA. Asijské velmoci Čína a Indie udávají rezervy nižší.

Po restrukturalizaci celého průmyslu po pádu komunismu se dostaly největ-ší doly do soukromých rukou. Nezávis-lé společnosti v Rusku produkují zhruba 80 % ročního objemu.

V roce 2010 se v Rusku vytěžilo 248 milionů tun černého uhlí, což ze země činí šestého největšího producenta na světě s těžbou srovnatelnou s Jihoafrickou re-publikou. Pro porovnání: v Číně se v roce 2010 vydobylo 3,1 miliardy tun černého uhlí a v USA 320 milionů tun. Objem těž-by v Rusku rostl od roku 1996 až do roku 2008, kdy dosáhl nejvyšší úrovně. V roce 2009 došlo v souvislosti s dopady ce-losvětové ekonomické krize k poklesu. V roce 2010 se ale trend opět obrátil.

Rusko je po Austrálii a Indonésii tře-tím největším exportérem uhlí. V roce 2010 ho vyvezlo 109 milionů tun (Aus-trálie 298 Mt). www.worldcoal.org

V šl é čí lKrátce

R k j ř í j ě ší

Ze světa

Page 2: HORNÍK č. 4 ze dne 26. 1. 2012

číslo 4 | ročník 422 | www.okd.cz Z OKD

Čtyři kolektivy vyrazily přes kilometr!Dokončení ze strany 1

Přes třináct set metrů za sebou a osmdesát do konce,“ přiblížil Pus-ták s tím, že vloni „jeli“ i proti postu-pujícímu rubání a dodržovali celou řadu bezpečnostních opatření. S pře-dáky na směnách, Martinem Krbkem, Máriem Bielikem, Martinem Pavlíč-kem a Petrem Matějkou, to zvládli.

Tečku za tisícimetrovými postu-py na Dole Paskov v roce 2011 udělal

29. prosince Jarochův kolektiv z úse-ku P1. „Pro mě je to poprvé! V žádné osádce jsem to nezažil. Po předloň-ském roce, kdy jsme se trápili, stavě-li samé kříže a stěhovali se, celá parta ukázala, že umí,“ uvedl hlavní předák a vyzdvihl své zástupce na šichtách – Jarka Karolu, Zdeňka Szewczyka, Pavla Paprskáře a Romana Světlíka – i příznivé podmínky.

Radek Lukša

Rubání – kombajny

Pořadí kolektiv vedoucí úseku důl těžba (t) tuny / den odrubaná plocha

za den (m2/ den)rub. výkon (t/hl/sm)

dennípostup (m) kombajn, výztuž

1. Dzierža Weiss Karviná 128831 4 728 704 114,41 4,34 SL500, DBT2,8/6,02. Czaja Ulman (Alpex) Darkov 69214 3 418 490 46,45 2,49 SL500, DBT2,8/5,53. Siwek Tomczyk (Alpex) Darkov 68369 2 708 810 44,77 4,17 SL300, DBT13/314. Ladenberger Domes Karviná 55546 2 849 559 50,63 3,02 KGE750, Me17/375. Dąbek Sędkowski (Polcarbo) ČSM 48136 2 070 680 41,49 3,3 SL300, DBT13/316. Rzidký Ing. Procházka Darkov 37484 1 704 405 26,08 2,18 KGS645, Fa17/377. Gruszka Nowak (Polcarbo) ČSM 36222 1 509 592 31,25 3,24 KSW460, Fa12/288. Szczotka Pochopeň ČSM 34655 2 249 650 42,63 4,21 SL300, Fa17/379. Gulak Olszewski (Alpex) Karviná 28961 3 510 505 78,06 2,79 SL300, DBT26/5510. Szwed Kubánek Karviná 21517 978 263 19,44 1,39 KSW460N, Fa15/31

Rubání – pluhy

Pořadí kolektiv vedoucí úseku důl těžba (t) tuny / den odrubaná plocha

za den (m2/ den)rub. výkon(t/hl/sm)

dennípostup (m) pluh, výztuž

1. Szadziewicz Maćkowiak (Carbokov) Paskov 16398 705 510 7,67 3,72 PL82,1,IHV

2. Huták (Čech) Pohludka Karviná 15430 686 575 16,63 2,88 RHH42, DBT600/1400

Přípravy – kombajny

Pořadí kolektiv vedoucí úseku důlměsíčníražba(m)

m / dčistý

výlom/den(m3/den)

čelbový výkon

(cm/hl/sm)typ zařízení

1. Savary (320 140) Bielek ČSM 234 9,4 188,20 44,15 MR 3402. Lip (40 332) Kuligowski Darkov 208 8,0 180,80 50,00 AM 503. Górski (40 352/3) Kuligowski Darkov 199 8,3 159,65 51,55 AM 504. Kolomy (320 140) Neuwert Karviná 184 8,0 156,03 38,49 AM 505. Łebski (401 324/1) Masiarek ČSM 164 8,6 201,05 50,77 AM 506. Kovács (332 264/1) Wdówka Karviná 158 7,5 189,29 38,54 AM 507. Horník (40 705) Pastucha Karviná 145 7,3 160,65 43,67 SM 1308. Uhrina (371 240) Neuwert Karviná 143 6,5 115,70 34,13 MR 3409. Polák (1 4018) Klimes Karviná 141 5,9 148,05 26,70 MR 34010. Herink (1 4018) Pastucha Karviná 138 7,3 160,94 39,43 AM 50

Přípravy – klasické technologie

Pořadí kolektiv vedoucí úseku důlměsíčníražba(m)

m / dčistý

výlom/den(m3/den)

čelbový výkon

(cm/hl/sm)typ zařízení

1. Kozłowicz (38 807-6) Ciekot Karviná 111 5,6 136,70 34,69 VVH-1R, HA2. Novák (121 4440) Czyž Paskov 95 4,5 90,48 28,79 VVH-1R, HA3. Plaček (145 5449) Czyž Paskov 94 4,5 101,61 38,21 VVH-1R, PSU 9 0004. Illek (112 5445) Czyž Paskov 94 4,5 101,61 26,26 DH-DBT1, DH-L 1200 5. Hantschel (080 7654) Pavelek Paskov 92 4,4 99,45 26,14 DH-DBT1, DH-L 1200

Rubání – kombajny

Pořadí kolektiv vedoucí úseku důl těžba (t) tuny / den odrubaná plocha za den

(m2/ den) rub. výkon (t/hl/sm) denní postup (m)

1. Dąbek Sędkowski (Polcarbo) ČSM 798 679 2471 620 45,90 3,052. Dzierža Weiss Karviná 753 685 4307 609 105,37 3,743. Ladenberger Domes Karviná 694 031 2886 575 56,13 3,294. Gulak Olszewski (Alpex) Karviná 690 398 3193 656 69,72 4,645. Fal Ing. Dziugieł (Alpex) Karviná 656 762 3654 602 75,36 3,166. Czaja Ulman (Alpex) Darkov 651 106 3694 479 46,49 3,187. Siwek Tomczyk (Alpex) Darkov 594 089 2796 543 47,17 2,968. Szczotka Pochopeň ČSM 574 527 2510 865 46,53 4,409. Krażewski Szewczyk (Alpex) ČSM 443 705 1754 539 37,30 3,1210. Rzidký Ing. Procházka Darkov 435 287 1592 294 26,17 3,27

Rubání – pluhy

Pořadí kolektiv vedoucí úseku důl těžba (t) tuny / den odrubaná plocha za den

(m2/ den) rub. výkon (t/hl/sm) denní postup (m)

1. Zeman Balon Paskov 317 018 1061 620 16,74 3,592. Prokop Hykl Paskov 206 259 731 344 10,97 2,03

Přípravy – kombajny

Pořadí kolektiv vedoucí úseku důl celková ražba(m) m/d

čistývýlom/den(m3/den)

čelbový výkon

(cm/hl/sm)1. Savary Bielek ČSM 1759 6,9 140,72 36,212. Górski Kuligowski Darkov 1539 6,4 131,73 36,273. Špička Wdówka Karviná 1465 7,1 155,54 38,864. Lenárd Poloček Darkov 1389 5,7 112,98 30,845. Lip Kuligowski Darkov 1375 4,9 97,43 30,806. Havlas Firla ČSM 1364 4,6 75,95 25,007. Koszałka Kiełbasa Darkov 1332 5,3 137,59 28,278. Funiok Wdówka Karviná 1314 6,1 150,89 35,629. Wójcik Zguda Darkov 1297 5,6 133,38 30,0910. Pyrzyński Szlachta ČSM 1258 4,2 106,75 27,08

Přípravy – klasické technologie

Pořadí kolektiv vedoucí úseku důl celková ražba(m) m/d

čistývýlom/den(m3/den)

čelbový výkon

(cm/hl/sm)1. Plaček Czyž Paskov 1052 4,4 96,21 37,762. Illek Czyž Paskov 1052 4,2 95,52 26,53 3. Pusták Pavelek Paskov 1027 4,2 93,88 26,074. Jaroch Czyž Paskov 1007 4,1 92,31 24,525. Hantschel Pavelek Paskov 921 4,3 97,33 26,18

Extraliga nejlepších rubáňových a přípravářských kolektivů OKDprosinec 2011

Extraliga nejlepších rubáňových a přípravářských kolektivů OKD leden–prosinec 2011

Poznámka: zeleně odlišené kolektivy pracují s technologiemi pořízenými v rámci programu POP 2010.

Nejlepší z nejlepšíchv oblasti bezpečnosti práceOSTRAVA – V prosinci 2011 pracovalo v OKD celkem 127 kolektivů, z toho 26 rubáňových, 89 přípravářských a 12 kolektivů vybavování a likvidace.

Bez pracovních úrazů v roce 2011 pracovalo 23 kolektivů, z toho:•na Dole Darkov: 2 kolektivy příprav, •na Dole Karviná: 11 kolektivů příprav a 1 kolektiv vybavování a likvidace,•na Dole Paskov: 7 kolektivů příprav,•na Dole ČSM: 1 kolektiv příprav a 1 kolektiv vybavování a likvidace.

Jména předáků a vedoucích úseků jsou uvedena v tabulce. Všem jmenovaným děkujeme za výborné výsledky dosažené v oblasti bezpečnosti práce a provozu v průběhu celého uplynulého roku. Petr Svrčina

kolektiv vedoucí úseku důl

přípravy

Janusz Gurda Janusz Grabowski KarvináMarek Olechowski Ryszard Ciekot KarvináSergej Taran Vladimír Durkot KarvináJan Gildein Petr Pala KarvináTomasz Ćwikła Ryszard Ciekot KarvináLeszek Osiadacz Ryszard Ciekot KarvináStanisław Wadelski Ryszard Ciekot KarvináJosef Maloň Jaroslav Kerpner KarvináAndrzej Staszewski Janusz Grabowski KarvináLeszek Kolasiński Jiří Labudek KarvináPiotr Bielski Marian Kiełpin KarvináAntoni Nowak Piotr Kiełbasa DarkovStanisław Nocula Piotr Kiełbasa DarkovPavel Jozek Václav Czyž PaskovLuboš Bukovský Igor Šimurka PaskovMartin Cypra Otmar Smolan PaskovMichal Macha Igor Šimurka PaskovJiří Hantschel Alois Pavelek PaskovZdeněk Jaroch Václav Czyž PaskovBřetislav Novák Václav Czyž PaskovPetr Šancl Miroslav Hrnčíř ČSM

vybavování a likvidace

Krzysztof Sokół Roman Sabal KarvináPetr Dančík Ján Mráčna ČSM

Kilometrážníci v roce 2011 z Paskova, zleva Pusták, Illek, Plaček, Jaroch.

• Výrobní náměstek Jiří Pokorný: „Za-žili si nové technologie a vedou si rok od roku lépe. Celková loňská metráž činí 14 586 metrů, čímž jsme výsle-dek předloňského roku o více než půl kilometru překonali.“

• Vedoucí úseku P1 Václav Czyž: „Zla-tý hattrick! Třetí rok se náš úsek blýskl vyraženým kilometrem. Tři roky po so-bě vyhrává Plaček nebo Illek extraligu příprav OKD s klasickou technologií.

Děkuji všem lidem z úseku, jmenovitě Marku Michalčákovi, jenž nás opustil a postoupil na provoz příprav.“

• Vedoucí úseku P3 Alois Pavelek: „Kilo-metr je magická, prestižní hranice, kte-rá vypovídá o souhře nejen kolektivů, ale všech lidí na úseku. Není to záleži-tost jednotlivců, bez techniků, mecha-niků, dopravářů ani požárníků by to ne-šlo. Taky je zde zdravá rivalita. A kolektiv Petra Plačka, ten už spadá k nám...“

Vý b í á ě k Jiří P k ý Z Děk ji š lid ú k j itě

Řekli o „kilometrážnících“

Page 3: HORNÍK č. 4 ze dne 26. 1. 2012

26. ledna 2012 www.ihornik.cz | 3

Nepřízeň osudu nedokázalazlomit odhodlání a vůli lidíPřestože těžební výsledky Dolu Karviná zaostaly za původním očekáváním, úsilí havířů si zaslouží obdiv a uznání

Poděkování za přípravářské limitní výkony

Vývoj bezpečnosti práce nepatřil v loňském roce k příznivýmSituaci ovlivnily především mimořádné události, alarmujícím zjištěním je však nárůst počtu úrazů vzniklých porušením předpisů

KARVINÁ – Z pohledu výše těžby se rok 2011 nedá hodnotit pozitivně, kvůli nesplnění původního plánu. A to mu-sím předeslat, že jsme měli připra-venost porubních bloků a výsledky v rámci I. pololetí víc než dobré. Bo-hužel, mimořádné události v červenci trend našich výsledků zastavily a my jsme museli zásadně změnit koncep-ci roku.

Ale co se mi velmi pozitivně hod-notí, jsou dílčí úspěchy kolektivů pra-covníků Dolu Karviná, které nako-nec poskládaly rok 2011 do úspěšné-ho splnění upraveného plánu. Nutno vyzvednout výsledky kolektivu rubání vedoucího úseku Vladimíra Domese s hlavním předákem Markem Laden-bergerem, který svými výkony v poru-bu 140 906 nezaváhal ani jeden měsíc a byl po celé období oporou „karvin-ské“ těžby. Nebyla to jenom výše těžby, ale perfektní organizace práce s cho-dem linky přes 40 % a s pravidelnými nájezdy ve 12.00 hodin.

Nutno vyzvednout i výsledky ko-lektivu vedoucího úseku Mariana Ol-szewského s hlavním předákem Ste-fanem Gulakem v porubu 11 433, kde v srpnu dosáhl s technologií Bucyrus měsíční postup ve výši 180,2 m a v zá-ří úctyhodných 190 m. Oprávněně dr-ží první dvě místa v tabulce „stovkařů“ Dolu Karviná.

Ladenberger, Gulak, Dzierža, Fal, Szwed

či Huták jsou předáky, na které je spoleh.

Primát ve výši těžby za rok 2011 do-sáhl kolektiv vedoucího úseku Pet-ra Weisse s hlavním předákem Marti-nem Dzieržou. V rámci OKD se umís-til na druhém místě a od první příčky ho dělilo pouhých 45 000 tun.

Kolektiv vedoucího úseku Tadeusze Dziugieła s hlavním předákem Markem Falem bohužel musel zastavit „těžební

lokomotivu“ v porubu 14 036 kvůli důl-nímu otřesu. Tento porub zvládl připra-vit k likvidaci a na závodě Lazy zahájili těžbu v porubu 140 408.

Kolektiv vedoucího úseku René Ku-bánka s hlavním předákem Tadeuszem Szwedem sice v roce 2011 více instalo-val a likvidoval, ale též se nemusí sty-dět za výrobní výsledky v oblasti 11. kry 22. sloje.

Bohužel, úsilí kolektivu ve sloji Na-tan s vedoucím úseku Antonínem Po-hludkou a hlavním předákem Kami-lem Hutákem není adekvátní s výší těž-by. Slovy ředitele „nám k úspěšné těžbě chybí pár centimetrů na mocnosti“.

Doufáme, že rčení „Jak na Nový rok, tak po celý rok“ nebude na Dole Kar-viná platit, protože v důsledku důlní-ho otřesu dne 1. 1. 2012 jsme muse-li přerušit těžbu v kapacitním porubu 22 3752. Navzdory potížím, které nás potkaly na začátku roku, jsme těžebně vykročili správnou nohou a výsledky těchto dnů tomu nasvědčují.

Kolektiv pracovníků je konsolidova-ný, hladový po nadstandardních výsled-cích, a všichni si nade vše přejeme rok 2012 úspěšnější, přínosnější, ale hlav-ně, ať nás neopouští hornické štěstí.

Roman Dušička výrobní náměstek Dolu Karviná

KARVINÁ – Výborné výsledky zasluhu-jí ocenění. Tím spíš, když byly dosaže-ny v prosincovém vánočním čase. Právě z tohoto důvodu se ve čtvrtek 19. ledna konala ve společenském zařízení Bar-bora u závodu ČSA Dolu Karviná malá slavnost. Zástupci podniku v čele s vý-robním náměstkem Romanem Dušič-kou na ní předali čestné diplomy ve-doucím důlních kolektivů, které splnily v posledním měsíci loňského roku li-mitní výkony. Povedlo se to celkem čty-řem týmům, všem z příprav.

Na závodě ČSA se úspěšně vyrovna-ly se zvýšenými úkoly kolektivy hlavních předáků Zdeno Gardoně a René Poláka z úseků, které řídí Radim Neuwert a To-máš Klimes. První jmenovaný vyrazil 136 metrů na čelbě 11472 a dosáhl tak prů-měrného denního postupu 5,67 m a vý-konu 25,76 cm na horníka a na směnu. Polákův tým pracoval na ražbě č. 14018, kde v prosinci vyrazil 141 metrů. Před-stavuje to denní postup 5,88 m a průměr-ný výkon 26,7 cm na hlavu a směnu.

Na Lazech byly v prosinci úspěšné osádky hlavních předáků Bartoloměje Kovácse a Ondřeje Špičky z úseku ve-doucího Marka Wdówky. Výkony, kte-ré předvedly, určitě stojí za zazname-

nání. Kovácsovi chlapi vyrazili na díle 40707 celkem 159 metrů s průměrným denním postupem 7,52 metru a prů-měrným výkonem 38,54 cm na horní-ka a směnu. Špičkův tým dosáhl na čel-bě 61103 měsíčního postupu 106 m,

což dává denní výsledek 5,3 metru a výkon 27,11 cm na hlavu a směnu.

K díkům za vynikající výsledky se při-pojili hlavní inženýr karvinské šachty Petr Dedek, vedoucí výroby Libor Ste-bel, závodní Petr Glas a Petr Škorpík

a další. V následné diskusi hlavní in-ženýr informoval zástupce kolektivů o novinkách ve způsobech vedení a za-bezpečování ražeb a vyzval je k jejich vyzkoušení a zavedení v každodenní praxi. bk

KARVINÁ – Rok 2011 v oblasti bezpeč-nosti práce na Dole Karviná nepatřil zdaleka k příznivým. Mimo jiné byl cha-rakterizován i několika mimořádný-mi událostmi s nepříznivým dopadem na stav úrazovosti.

V průběhu roku jsme sice zazname-nali o 18 evidovaných úrazů méně opro-ti roku 2010, což představuje pokles o 13 %. Celkem 86 úrazů však skončilo pracovní neschopností a to znamená, že registrovaných úrazů jsme měli o 3 ví-ce než v minulém roce, což představuje nárůst o necelá 4 %. Na výše uvedených výsledcích se výrazně podílel nepřízni-vý vývoj v prosinci na závodě ČSA, kdy proti stejnému období minulého roku došlo k nárůstu evidovaných i registro-vaných úrazů o 15 %. Rozhodujícím fak-torem však byly na tomto závodě mimo-řádné události – důlní otřesy.

Ani ostatní sledované ukazatele, mi-mo „frekvenci úrazů“, nedopadly opti-misticky. Zvýšený počet registrovaných

úrazů a zmeškaných směn měl nepřízni-vý dopad na ukazatele úrazové četnosti a závažnosti, jejichž hodnota byla oproti minulému roku v obou případech vyšší.

V minulém roce se staly 4 mimořád-né události spojené s úmrtím zaměst-nance. Mimořádné události v porubech 1 4070, 14 036 na závodě ČSA a při raž-bě rozšiřování prorážky č. 22 3752/1 na závodě Lazy, kdy bylo při důlních otřesech zraněno celkem 21 zaměst-nanců, z nich dva smrtelně, měly zá-sadní negativní vliv na výsledky roku. Nepříznivé výsledky pak ovlivnil i smr-telný úraz v měsíci dubnu na závodě ČSA, který se stal při překládce mate-riálu, a v říjnu na závodě Lazy, kdy byl zaměstnanec zasažen padající horni-nou při budování čelby.

Alarmujícím zjištěním je nárůst po-čtu registrovaných úrazů vzniklých porušením bezpečnostních předpisů. Z celkového počtu úrazů je to celých 40 %! Rozborem zdrojů úrazových dě-

jů zjišťujeme, že nadále dochází v mno-ha případech k zasažení zaměstnance předmětem, břemenem, horninou. Je to celá polovina všech úrazů. Rovněž každý pátý úrazový děj vznikl při pádu následkem zakopnutí nebo uklouznu-tí při chůzi. Z toho plyne, že stále pře-trvává na pracovištích stav, kdy si za-městnanci neověřují během práce bez-pečnost pracoviště, vstupují svévolně a vědomě do ohroženého prostoru, jsou nepozorní při chůzi a často zvolí špat-ný pracovní postup. Svůj podíl má urči-tě i pořádek na přístupových chodbách i pracovištích, kdy jsou udržovaná hlav-ní díla určená k chůzi a dopravě mate-riálu obtížně schůdná pro zatopení, za-bahnění a kvůli nevyklizenému mate-riálu. Pokud bychom společnými silami dokázali eliminovat výše uvedené ha-zardování některých zaměstnanců se zdravím, porušování předpisů a nepo-řádek v dole, výsledky bezpečnosti by byly podstatně příznivější.

Z provedené analýzy roku 2011 pro nás vyplývají cíle a metody stanovené v „Bezpečnostní kampani 2012“ s kon-krétním zaměřením zejména na:•Bezvýhradné a trvalé dodržování bezpečnos-ti – nulová tolerance při porušování provoz-ní dokumentace a technologických postupů, disciplína v dodržování pasivních prostředků protiotřesové prevence v porubech, používá-ní osobních ochranných pracovních pomůcek•Systémové a trvalé udržování pořádku – přehlednější a detailnější přejímky praco-

višť s důrazem na výkliz materiálu již v prů-běhu instalací •Eliminace a předcházení rizikZávěrem musíme připomenout, že v mě-síci březnu letošního roku proběhne na zá-vodě ČSA Generální prověrka bezpečnosti a hygieny práce Českého báňského úřadu, která nastaví zrcadlo naší činnosti v oblas-ti bezpečnosti. Věříme, že každý z nás při-spěje k jejímu zdárnému průběhu a klad-nému hodnocení našeho dolu. Zdeněk Hanák, vedoucí OBHP na Dole Karviná

FOTO

: Boh

usla

v Krzy

žane

k

Jaký bude rok 2012?Vážení spolupracovníci,vítání nového roku už skončilo a ple-sová sezona byla zahájena. Důl Kar-viná začíná psát

první řádky výsledků roku 2012. Jaký asi bude?

Daly by se rozvíjet úvahy na dvě stránky týdeníku Horník, ale tolik pro-storu nemám. Vlivem vnějších faktorů (ceny uhlí, údajné krize atd.) bude rok 2012 pravděpodobně složitý. Z hle-diska provozu šachty však bude tako-vý, jak si ho sami připravíme a jak bu-deme zajišťovat plnění postupných cílů v těžbě, metráži, vybavování, ekonomi-ce apod. Důležité bude plnění stanove-ných úkolů v termínech, které na sebe průběžně navazují při všech plánova-ných činnostech v dole i na povrchu.

V roce 2011 jsme si dokázali, že to jde. Dnes jsme zase o rok starší, zku-šenější, prozíravější a vědomi si chyb z předchozích období.

Naším prvořadým a společným cí-lem musí být soustavné dodržování bezpečnosti práce. To znamená před-cházení úrazům a nebezpečným sta-vům ve smyslu realizace preventiv-ních opatření, pořádku na pracovišti, zvýšené kontrolní činnosti, používání ochranných pomůcek, nulové toleran-ce a respektování a dodržování veške-rých řídicích aktů a nařízení. Vzhledem k lokalitám, ve kterých bude probíhat hornická činnost Dolu Karviná, apeluji na bezvýhradné dodržování veškerých protiotřesových opatření.

Samozřejmě dalším společným cí-lem je naplnění výrobních, ekono-mických a výkonových ukazatelů. Naším úkolem je bezpečně natěžit 3 950 000 tun ROTP, vyrazit 14 730 metrů provozní a 3320 metrů inves-tiční metráže. Samozřejmě, na toto zadání Business plánu navazují tvrdé úkoly v ekonomice a náročné výkono-vé parametry. Podstatně se navyšuje objem důlně-stavebních prací (inves-tic) – metráž, hloubení jámy na závo-dě ČSA, výstavba centrální klimatiza-ce aj. Pro další rozvoj Dolu Karviná je to velice dobré. Ale tyto práce je tře-ba skloubit s běžným provozem ce-lého dolu. Bez týmové spolupráce to však rozhodně nepůjde! Proto bych si přál, abychom tento rok zahájili s pl-ným nasazením a toto tempo si prů-běžně udrželi až do konce roku 2012.

K tomu nám všem přeji hodně zdra-ví, štěstí, rodinné pohody, řadu dob-rých výsledků a pozitivních informací.

Zdař Bůh!Pavel Hadrava

ředitel Dolu Karviná

Slovo ředitele

Nejlepší výsledky kolektivů rubání na Dole Karviná v roce 2011

kolektiv hlavního předáka vedoucí úseku

Nejvyšší těžba za rok 2011 753 685 tun Martin Dzierža Petr Weiss

Nejvyšší postup za měsíc 190,0 m Stefan Gulak Marian Olszewski

Nejvyšší těžba za měsíc 173 295 tun Marek Fal Tadeusz Dziugieł

V roce 2011 byla na Dole Karviná 12krát překročena postupová hranice 100 m.

Vývoj bezpečnosti práce na Dole Karviná v roce 2011

Ukazatel 1.–12. 2011 1.–12. 2010 rozdíl indexpočet evidovaných úrazů 148 166 -18 0,89počet registrovaných úrazů 86 83 +3 1,04z toho - smrtelných 4 1 +3 4,00 - závažných 0 1 -1 0,00 - s hospitalizací delší než 5 dní 12 3 +9 4,00počet zameškaných směn pro úrazy 10 338 9 284 +1 054 1,11úrazová četnost 9,42 9,11 +0,31 1,03úrazová závažnost 9,06 8,15 +0,91 1,11IFR 16,20 18,22 -2,02 0,89

Zástupci kolektivů, které dosáhly v prosinci na limitní výkony, s členy vedení Dolu Karviná.

Page 4: HORNÍK č. 4 ze dne 26. 1. 2012

číslo 4 | ročník 424 | www.okd.cz Z OKD

Dva národy, ale srdce jednoKolektiv správných chlapů z Dolu Darkov předal peníze za „limiťák“ hornickým sirotkům. Udělal to už podruhé

DARKOV – Osádka hlavního předáka Miroslava Prekopa z úseku Rubání 2 Dolu Darkov, který vede Marian Hra-dil, věnovala svou odměnu za splnění limitního výkonu Občanskému sdru-žení svatá Barbora. Svůj už druhý dar Barborce předali zástupci této mimo-řádné party správných chlapů před-sedovi sdružení Vladislavu Sobolovi v úterý 17. ledna v zasedací místnosti Dolu Darkov.

Proč mimořádné party? Protože Pre-kopův tým je jako jediný složený ze za-městnanců šachty a polských horníků z dodavatelské fi rmy Polcarbo. I pro-to mu někteří při jeho vzniku nedávali moc velkou šanci. Zněla slova jako – to nepůjde, budou s tím problémy... Jenže tito tvrdí hoši dokázali, že spolupráce Čechů a Poláků šlape, i když určitá spe-cifi ka s sebou nese.

„To, s čím se musíme potýkat my, s tím se v jiných osádkách nesetkáte,“ potvrzuje vedoucí úseku Hradil. On sám má za sebou více než 20 let práce na šachtách a se smíšeným kolektivem pracuje osmým rokem. „Máme tady trošku jinou mentalitu a je cítit, že Po-láci byli doma zvyklí na jiný systém or-ganizace práce. Přes podobnost řeči je tu i určitá jazyková bariéra,“ vysvětluje.

Další věcí je to, že část horníků je zaměstnána na šachtě a část ve fi r-mě. „Z toho plynou další povinnosti. Na pracovišti jsem šéfem já, ale veške-ré zaměstnanecké záležitosti je třeba ře-šit s fi rmou. Vše se navíc musí počítat dvakrát – jednou pro důl a jednou pro

fi rmu,“ dodává Hradil. Ale co je nej-důležitější, kolektiv je stmelený a chla-pi se k sobě chovají kamarádsky. „Li-dé chápou, že jedni bez druhých se ne-obejdeme, a proto táhneme za jeden provaz,“ konstatuje vedoucí česko-pol-ského úseku.

Dokazují to i výsledky jejich práce. Za rok 2011 splnili sedm limitních vý-konů. „Rozhodli jsme se jednohlasně,

že odměnu za sedmý limit darujeme dětem, které na šachtě přišly o tátu. Jsem hrdý na to, že jsme první smíše-ný kolektiv, který už podruhé na sva-tou Barboru přispívá,“ říká předák Miroslav Prekop. „Víme, že jim pení-ze tátu nenahradí. S tím nic udělat ne-můžeme. Ale peníze jim aspoň zajistí to, co by jim jejich táta určitě rád do-přál,“ dodal.

Kolektiv, který se skládá ze 45 českých a 81 polských horníků, zastupovali při předávání šeku na 15 tisíc korun Bar-borce Marián Hradil, Miroslav Prekop, Libor Laciok a Milan Ptašek. „Za všech-ny naše chlapy bych chtěl dětem z Bar-borky přát zdraví, dobrý vstup do života a ať se všem daří,“ popřál za kolektiv Ru-bání 2 Dolu Darkov hlavní předák Miro-slav Prekop. nik

Čerstvý Zlatý Darkovák věnoval svou odměnu BarborceDARKOV – Krize, to je slovo, které slý-cháváme až příliš často. A právě proto patří veliký dík lidem, kteří si i v této ne-lehké době vzpomenou na ty, jimž v ži-votě nepřálo štěstí. K nim bezesporu patří vedoucí úseku rubání Dolu Dar-kov Luděk Procházka.

Ten byl na konci roku 2011 oceněnjako nejlepší technik rubání Zlatým Darkovákem a získal dvacetitisícovou odměnu. „Tohle ocenění beru jako hod-nocení nejen mé práce, ale celého naše-ho kolektivu. Kdybych tuto částku roz-dělil mezi spolupracovníky, moc by si za to nekoupili. Ale když se celá částka věnuje na dobrou věc, přinese to dale-ko lepší uplatnění. Proto jsem nemusel nijak dlouze přemýšlet. Odměnu daru-ji dětem ze svaté Barbory,“ vysvětlil Lu-děk Procházka.

K jeho rozhodnutí přispěl i fakt, že se osobně setkal s lidmi, kterým se táta z práce domů nevrátil. „Znám několik vdov. Dokonce jednu, které na šachtě zemřel jak tatínek, tak i manžel,“ potvr-zuje Procházka.

Svatá Barbora podporuje děti horní-ků v mnoha oblastech. Přispívá jim na-příklad na školní pomůcky, ozdravné pobyty, dovolené. Luděk Procházka by peníze věnoval hlavně na vzdělání. „Dě-tem bych na základě mých osobních zkušeností doporučil, ať se soustředí na studium jazyků. Já sám jsem ukončil dvě vysoké školy, přesto oblast, ve které tápu, je jazyková vybavenost. A bez ní je člověk v dnešní době ztracený,“ vysvět-luje Procházka.

V jeho přání ho podpořil i předse-da výboru Občanského sdružení sva-tá Barbora Vladislav Sobol. „Výchova a vzdělání dětí jsou naší prioritou. Pod-porujeme nejedno nadané dítě, které studuje na střední či vysoké škole. Při-spíváme jim na školní pomůcky, tře-ba na počítač, ale hradíme i náklady na ubytování v internátech či kolejích,“ upřesnil Sobol, když přebíral symbo-lický šek. „Za všechny děti z Barborky bych chtěl panu Procházkovi srdečně poděkovat. Jeho lidského gesta si velice vážíme,“ dodal. nik

Agricola? Ta největší pocta pro technika!Oldřicha Bortela překvapili kolegové z odboru hlavního mechanika, kteří mu přidali k medaili plastiku Spirálový růst

STONAVA – Za nejvyšší vyznamenání, jehož se může důlnímu technikovi dostat, považuje Oldřich Bor-tel (50) v prosinci obdrženou Medaili Jiřího Agri-coly. V kanceláři na Dole ČSM, kde působí od před-loňského podzimu jako technický náměstek, je však mnohem viditelnější jiný „agricolovský“ předmět. Totiž speciální dárek od kamarádů ze šachty k této příležitosti.

„O nominaci na medaili jsem pochopitelně věděl, vzešla z porady vedení podniku. Překvapili mě ovšem kolegové z odboru hlavního mechanika, kteří mi věno-vali plastiku – spirálový růst tomu říkají – sestavenou z matic, na kterých jsou moje dřívější působiště, a lo-žiska s Agricolovým jménem na vrcholu. Lhal bych, kdybych tvrdil, že mě to nepotěšilo,“ nechal se slyšet Bortel.

Tvůrci „spirálového růstu“ s typicky hornickým šmrncem zaznamenali jeho éru na gymnáziu v Bílov-ci, studium na ostravské VŠB, kariéru na šachtách

Lazy, František, Dukla, opět Lazy, Karviná a ČSM. „Mám strojařské i báňské vzdělání, působil jsem v pří-pravách, prošel vícero funkcemi mechaniků, byl jsem úsekovým, provozním, závodním a hlavním,“ upřes-nil Bortel.

Agricolovu medaili má za to, že se „po nástupu do nové funkce na Dole ČSM výrazně podílel na za-vádění nových technologií pořízených v programu POP 2010 a aktivně spolupracoval i při jejich vývoji a nasazení do ostrého provozu“. Samozřejmě se s ní pochlubil svým rodičům – učitelům z Opavska – i do-ma ženě a dvěma dospělým synům, zaměstnancům Dolu Karviná.

„Technickým náměstkem jsem něco přes rok a mys-lím, že se není za co stydět. S ostatními v novém vede-ní podniku jsme se rychle stmelili, šlapali v roce 2011 jako dobře namazaný stroj. Máme za sebou nejúspěš-nější rok v těžbě Dolu ČSM. Máme být na co hrdi,“ uzavřel Bortel. uzi

Zástupci kolektivu hlavního předáka Miroslava Prekopa z úseku Mariana Hradila s předsedou Barborky Vladislavem Sobolem při slavnostním aktu.

FOTO

: Niko

la K

limšo

FOTO

: Niko

la K

limšo

Soukromě o SoukromýchdramatechNejsem pravidelným divákem po-řadu televize Prima „Soukromá dramata“. Ale vzhledem k tomu, že jsem byl s černouhelnými doly spjat po celý svůj produktivní věk a odpracoval jsem zde jako horník a následně jako technik zhruba 47 let, jsem se rozhodl sledovat pořad o vývoji úrazovosti na do-lech OKD.

S názory, které byly uvedeny v televizním pořadu o tom, že vede-ní OKD si zahrává se zdravím svých zaměstnanců, nesouhlasím a kate-goricky je odmítám.

Je velmi populistické předložit veřejnosti, že snížení a tím zlep-šení statistických údajů pracovní úrazovosti je důsledkem zatajování a falšování záznamů o pracovních úrazech. Kdyby se jednalo o objek-tivní reportáž, tak by v ní muselo rovněž zaznít, kolik stovek milionů korun stála OKD investice v oblasti bezpečnosti práce.

Například pořízení nejmoder-nějších dobývacích komplexů a razicích kombajnů. Výrazně se investovalo do modernizace kli-matizačních jednotek, dopravních zařízení, ale také do bezpečněj-ších výztuží v dlouhých dílech včet-ně svorníkování. Nezanedbatelnou investicí bylo pořízení kvalitnějších osobních ochranných pomůcek, sebezáchranných přístrojů a osob-ních svítidel. Bohužel o těchto zá-kladních předpokladech pro zlep-šení podmínek bezpečnosti práce na dole pořad mlčel.

Nevylučuji, že v individuálních případech se podobné skuteč-nosti, jak byly uvedeny v pořadu, opravdu staly. Nemám důvod nevě-řit havířům, kteří v pořadu vystupo-vali a stěžovali si na jednání tech-niků, kteří řídili jejich pracoviště. Jsem však přesvědčen o tom, že to byla osobní iniciativa těchto tech-niků a zcela určitě nejednali v sou-ladu s pokyny vedení společnosti nebo šachty. Je veliká škoda, když jsou havíři v některých případech vystavováni tlaku k porušení svých práv, že nevyužijí možnosti třeba linky důvěry, která je pro podobné případy v OKD zřízena.

Mé zkušenosti jsou spojeny spí-še s tím, že bezpečnosti práce je věnována prvořadá pozornost. Na bezpečnostních raportech jsou technikům vštěpována pravidla bezpečného provozu a jejich povin-ností je tyto zásady šířit mezi své havíře a zejména kontrolovat jejich dodržování.

Velmi dobrý systém je zaveden třeba u dodavatelské firmy THK Čechpol. V ní jsou pod vedením ře-ditele Karla Rašíka všichni vedou-cí pracovníci včetně předáků kaž-dé tři měsíce přezkoušeni formou testů ze znalostí bezpečnostních předpisů. Dosažené výsledky mají nejen pozitivní dopad na finanč-ní ohodnocení tří nejúspěšnějších, ale kladně se promítají do celko-vých výsledků bezpečnosti práce této firmy.

Tento článek je mým soukromým stanoviskem k uvedenému televiz-nímu pořadu. Otázka bezúrazové-ho provozu byla vždy ctí každého pracovního kolektivu. Jeho dosa-žení však nemůže být na úkor zdra-votního nebo finančního poškoze-ní některého jeho člena. Hornická práce byla vždy hrdinná a čestná! Jsem přesvědčen, že je tomu tak i dnes.

Jan Kurial

Názor čtenáře

FOTO

: Rad

ek Lu

kša

Oldřich Bortel se speciálním oceněním od kolegů.

Zlatý Darkovák Luděk Procházka obdaroval hornické sirotky dvaceti tisícovkami.

Page 5: HORNÍK č. 4 ze dne 26. 1. 2012

Fáral s Honzou ČenskýmŘeditel hotelu Odra Eduard Kopl má rád hory a přírodu, ale podíval se už i do dolu. Jeho koníčkem jsou čtyřkolky

First minutePili zme Na Upadnici o dušu, bo se mi narodila vnučka – Terezka teho mena prvni –, když do hospody vrazil z pys-kem od ucha k uchu Jaryn. „Vydělal sem paru korunek!“ hlasil. „Co se ti zas zdařilo?“ lamal se jazyk po šestym fer-netě – chcanda se přeci musi řadně zalať, ni?! – , Poldek. Jaryn se na ňho pohrdavo podival, a s vitěznym usměvem nam oznamil: „Kupil sem pro rodinu na fi rst minute de-setidenni dovolenu v Bulharsku za dvacet tisic!“ „To asi budě v březnu a pujdětě tam pěški,“ smjal se Antek. „Viš hovno o životě, vole!“ pravil s noblesu sobě vlastni Jaryn. Potym mi pogratuloval ku vnučce, polknul fernet a znova se obratil ku Antkovi: „Tak abys věděl, tu dovolenu mame s robu a dvumi vnučatami na přelomu června a červen-ca a letime tam! A z Mošnova!“ „Kecaš,“ štěknul Antek a kopnul do sebe sedmeho ferneta. Začal sem se ošivať, že děvucha zas až tak zaleta byť němusi, a řek kelnerkam, že další černi švihaci pujdu z fl aški až na muj pokyn! „Če-

mu bysem kecal?! Prostě byla na tyn zajezd pro první za-jemce sleva a navic dva děcka zadarmo. Ty bys to ně-bral?“ pravil už nasraně Jaryn. Bylo viděť, že mu navaleny Antek ganc pokazil naladu, tak sem mu spichal na po-moc: „Bulharsko sem za totača cele procestoval. Od Bal-čika přes Albenu, Varnu, Burgas, Slunečne pobřeži, Primorsko až po Kiten. A musím vam, synci, řecť, že sem byl v Jugoš-ce, na Azurovym pobřežu Italska i Francie, v Řecku, na Malor-ce, dokoňca aji u Atlantiku v Portugalsku! A tež navrchu u Baltu v Německu a Polsku, ale take moře a take plaže jak v Bul-harsku nikdi něbyly! A navíc mam s Bulharskem jednu fajnu historku. To zme tam byli na začatku sedum-desatych rokuv, Kodeš vtedy vyhral te-nisovy Wimbledon. Měli zme tam delega-ta, mladeho Bulhara. Typickeho plažoveho inženyra: černe kudrnate vlasy, štihly, vypraco-

vane svaly. Všecki naše baby za nim šilely. A když zme le-těli dom, všecki ho zvaly, až přijedě do Ostravy a stavi se u nich. A Stanko, tak se menoval, fakt přijel! V řijnu, enem tak v kraťasach a tilku, a pač lelo, měl polaki až po kolena

a přes sebe vtedy oblibene eso do dešťa. Na-vic v kapse ani vindru, bo se beztak myslel, že se korunky u nas vyděla sexem. Co vam mam

řikať. Cela jeho krasa byla bez mořa, pla-že a slunka v řiti! Baby naraz pro ňho něbyly

doma, volaly se, až mu žadna něotvira, bo co s nim. Ale kerasik sfi ňa mu dala moju adresu

a tak zazvonil aji u mě. Ale ja ho tež poslal do řiti! Tedy za babami, co ho zvaly.“

Do huronskeho smicha, kery vyvo-lala mezi chlopami moja spomin-ka, se připlantal s frkem Erďa: „Vitě jak se pozna, že je man-želka mrtva? Sex je furt stejny, akurat se v kuchyni kupi špi-nave nadobi! Fajne, ni?!“

Tuš zdař buh, vaš Lojzek

Jak to vidí stryk Lojzek

Zábavná příloha nejen pro havíře

Snímek visící v kanceláři Eduarda Kopla na čestném místě. Zprava ředitel, zleva Jan Čenský.

OSTRAVICE – Na čestném místě v kan-celáři ředitele hotelu Odra na Os-travici Eduarda Kopla visí fotogra-fie dvou mužů s tvářemi umazanými od uhelného prachu. Jedna patří ře-diteli, druhá populárnímu herci Janu Čenskému.

„Přesný rok si už nevzpomenu. Hon-za Čenský, se kterým jsem se seznámil, když nahrával v Ostravě reklamní spot pro rozhlas, tehdy u nás trávil s rodi-nou letní dovolenou. Na chodbách vi-děl hornické symboly, všude potkával havíře a tak ho napadlo, že využije pří-ležitost a podívá se do dolu. Fárali jsme spolu na Staříči a doprovázel nás dneš-ní předseda Českého báňského úřadu Ivo Pěgřímek, který tehdy pracoval ja-ko hlavní inženýr staříčské šachty. Také já jsem fáral poprvé, takže i pro mne to byl obrovský zážitek. Opravdu, klobouk dolů před všemi, kteří vykonávají tuto tvrdou a náročnou práci,“ zavzpomínal si Kopl.

Jak to viděl Jan Čenský? „Podle toho, co říkal, to pro něj bylo do jisté míry pře-kvapením. V prostředí, ve kterém se po-hybuje, je hornická práce často zlehčo-vána. Když pak viděl na vlastní oči, jak tato práce ve skutečnosti vypadá, v ja-kých podmínkách havíři pracují, nesta-čil se divit. Je to práce pro celého chla-pa, která si zaslouží uznání a úctu,“ ře-kl Kopl.

Ostravický hotel Odra je havířům dobře znám. Nestátní zdravotnické za-řízení, patřící Revírní bratrské poklad-ně, navštěvují pravidelně v rámci re-kondičních pobytů kvůli rehabilitaci. Zařízení je zaměřeno na léčbu horních cest dýchacích a pohybového aparátu a ročně ho využívá okolo tisíc sto za-městnanců OKD. O tom, že jim pobyt na Ostravici prospívá a že si možnosti rehabilitace váží, svědčí měnící se pří-stup k této vymoženosti.

„Když jsem tady v roce 1996 začí-nal, dávali chlapi sestřičkám čokolády, aby jim zapsaly procedury, které neab-solvovali. Dnes jim je dávají proto, aby jim dovolily udělat si nějaké procedury navíc,“ charakterizuje trend posledních let jednačtyřicetiletý ředitel, který sice pochází z Havířova, ale rodinné vazby na šachty neměl a nemá.

Také on sám vždy tíhl spíše k ho-rám a přírodě, proto vystudoval ho-telovou školu a začal si hledat práci v horských rekreačních střediscích. Začínal v Komorní Lhotce, pak přijal místo vedoucího rekreačního středis-

ka na Morávce, aby nakonec zakotvil v ostravické Odře.

K přírodě a horám se váže rovněž jeho koníček, jímž je jízda na čtyřkolce. Bláznění v terénu a ni-

čení přírody ale neuznává, proto se dal na horské záchranářství. Vhodné pod-mínky našel u sousedů na Slovensku, kde vstoupil do dobrovolné záchranář-ské organizace Orava rescue system. Ta sdružuje okolo osmdesáti milovní-ků sněžných skútrů, čtyřkolek a další podobné techniky, kteří ve spolupráci se slovenskou policií, hasiči a ostatní-mi složkami záchranného systému po-máhají při zajišťování sportovně-turis-tických akcí, pátrání po ztracených oso-bách a dalších činnostech.

Chlapi si možnostirehabilitaceváží stále víc.

„Snažíme se spojit příjemné s uži-tečným a svoje stroje a dovednosti v je-jich řízení využívat k něčemu smyslu-plnému a pozitivnímu. Ostatně, stej-ně tak tomu bylo i s tím mým fáráním. Nešlo o pouhou zvědavost. Vážíme si svých hostů a jsme pro ně ochotni udě-lat první poslední. Takže jsem chtěl po-znat práci havířů a podmínky, v nichž ji vykonávají, abychom pro ně mohli

ve spolupráci s lékaři připravit co nejcílenější a nejúčinnější způ-

soby rehabilitace,“ vysvětlil Eduard Kopl.

Bohuslav Krzyžanek

FOTO

: arc

hiv E

.K.

Soutěž Horníka o nejvtipnější komen-tář k fotografi i pokračuje. Tentokráte se nám v redakci sešla spousta vtip-ných rýmovaček. Malá štěňata s mo-bilním telefonem na snímku s číslem 3 někteří z vás dokonce pojmenova-li. „Ťapka, Pepík, Asta, máme hlad a basta“ napsala čtenářka Marcela Schindlerová z Karviné. Tři nejlepší vyhrávají tradičně sto korunu.

I když venku není zrovna jaro, rybáři lo-ví i v zimním období. A co pak s kaprem na snímku č. 4 udělají? Šoupnou ho třeba do kádě či vany. A když jsou v ro-dině malé děti, je radost z velkého šu-pináče dvojnásobná. Takový pěkný úlo-vek a hned je o oběd postaráno. Nebo že by mohl i kapr plnit tři přání? Nechá-me se překvapit vtipnými glosami, které nám do redakce pošlete. Na tři nejlepší čeká stokorunová bankovka.

Uzávěrka je v úterý 31. ledna 2012. Texty posílejte poštou na adresu re-dakce: Týdeník Horník, Prokešovo nám. 6, 702 00 Ostrava, faxem na tel. číslo 596 113 648 nebo e-mailem: renata.pavlikova okd.cz. Zaslaný text označte SOUTĚŽ. Nezapomeň-te připsat své jméno, adresu, případ-ně telefonní číslo. Výherci si mohou odměnu vyzvednout po předchozí te-lefonické domluvě s Renatou Pavlíko-vou na čísle 732 829 149, nejpozději však do 10. dne následujícího měsí-ce. Pokud tak neučiní, výhra propa-dá. Jména výherců soutěžní fotografi e č. 4 zveřejníme v dalším čísle novin.

Hra o tři stokoruny

Výherci soutěžní fotografie č. 3 jsou:Šárka Sachová a Pavel Nohava, oba z Ostravy, a Marie Ondrášková z Ha-vířova.

„Haló, haló, mámu fenku zdrželo dnes něco venku. Mrňousci snad tvrdě spí a mobil je nevzbudí.“ (šs)

„Neznáte někdo PIN?“ (pn)

„Tento dárek nám tu dali, hned jak jsme se narodili. Svojí mámě zavoláme, velký hlad že zase máme.“ (mo)

4

3

žepnej

so

Hornické příběhy z regionu

H

HORSKÝ ZÁCHRANÁŘ

Uzávěrka je v úterý 31 ledna 2012

Ředitel Kopl (vlevo) s kolegy záchranáři z Orava rescue system (www.oravars.sk). Eduard Kopl „v civilu“.

Page 6: HORNÍK č. 4 ze dne 26. 1. 2012

Důl Darkov s překvapenímHAVÍŘOV – Důl Darkov si našel jako stálé místo pro pořádání svých plesů Společenský dům Reneta v Havířově a přesně tam se uskuteční i jeho letoš-ní ročník. Na parket darkovští vyra-zí v sobotu 28. ledna od 19.00 hodin a k tanci i poslechu jim zahraje kape-la Smolaři. Předtančení zajistí soubor písní a tanců Suszanie a už tradičně také mnohonásobné mistryně Staré-ho kontinentu a světa, mažoretky Dixi, které působí u Zájmového klubu dar-kovské šachty. Na plesové vystoupení se těší rovněž členové Tanečního klubu Jarky Calábkové z Ostravy. O hezkou podívanou tedy určitě nouze nebude. A chybět nebude ani bohatá tombola a půlnoční překvapení. Jaké? To se sa-mozřejmě neříká!

Důl ČSM, znovu v DružběKARVINÁ – Obecní dům Družba ve Fryštátě se stane po loňské premié-ře a velkém úspěchu opět dějištěm ple-su Dolu ČSM. „A to v sobotu 11. února od sedmé hodiny večerní do čtvrté ho-

diny ranní následujícího dne,“ informo-vala Dana Viktorínová z propagace sto-navské šachty.

Ta pozvala kromě obligátních taneč-níků hudební skupinu Tomáše Kovalčí-

ka, která se bude střídat s živým diskžo-kejem. Jako speciální host večera dorazí skupina Těžkej Pokondr. „Po dobrých zkušenostech z loňska zachováme i ob-čerstvení formou rautu v režii fi rmy Eu-

rest,“ prozradili na propagaci s tím, že samozřejmostí bude bohatá tombola. Ceny? Zájezdy, něco dobrého z domácí zabijačky, elektronika...

Důl Paskov plesá posledníSTAŘÍČ – V pořadí už dvaatřicátý ples Dolu Paskov bude také posledním hor-nickým bálem v revíru OKD. Staříč-ský kulturní dům, který prošel nedávno rozsáhlou rekonstrukcí, ho bude hostit v sobotu 25. února.

Pár minut po devatenácté hodině při-vítá účastníky moderátor Vojtěch Ber-natský, načež bude předtančení v du-chu „Španělských rytmů“. Hudbu v hlavním sále, s výjimkou reproduko-vané diskotéky, zajistí skupina Bubli-funk. V restauraci zahraje cimbálovka Ostravička. Na parketu se představí ně-kolikrát taneční mistři Tomáš Hošek se Simonou Švrčkovou. „Tombolu máme o půlnoci, a pozor, po ní jsme objednali Abba Stars,“ uvedla referentka Milena Malinská. Vše skončí ve tři hodiny ráno v neděli, pro cestu domů budou připra-veny autobusy. uzi, bk

Zaměstnanci dolů OKD se chystají na své bály. Kdy a kde?

číslo 4 | ročník 426 | www.okd.cz PANORAMA

KARVINÁ – Hornická plesová sezona za-čala. Jako první nastoupili na taneční parket havíři z Dolu Karviná, aby pro-vedli své manželky a přítelkyně a ukáza-li, že se umí točit nejenom pod zemí. Už dlouho dopředu vyprodaný Společen-ský ples se konal v sobotu 21. ledna, po-druhé v nově rekonstruovaném Obec-ním domu Družba v Karviné, a proto-že karvinští horníci nejsou žádní žabaři, pozvali si k předtančení a programu jen ty nejlepší.

Po věhlasné frýdecko-místecké Os-travičce, která zahájila zábavu slavnost-ní polonézou na hudbu Antonína Dvořá-ka, se na parketu představil bohumínský taneční soubor RADOST&IMPULS Dance Company, který působí u bohu-mínského Domu dětí a mládeže a kte-rý se může pyšnit titulem mistra světa v disciplíně show dance velkých forma-cí. Vybojoval ho v roce 2010 v Němec-ku a úspěch slavil také loni, kdy na ev-ropské soutěži v Gibraltaru získal zlato a na světovém klání opět u našich zá-

padních sousedů ve městě Riese obsadil ve stejné disciplíně v hlavní věkové kate-gorii nad 15 let bronzovou příčku. Hvěz-dou souboru je devatenáctiletý Marco Běhal, který je mistrem světa v disciplí-nách show dance, modern dance a jazz dance. Titul v poslední konkurenci ob-hájil před měsícem na MS v Polsku.

Tužila se také kapela Zdeňka Krás-ného, která hrála k tanci, a opravdovou třešničkou na dortu byl koncert vychá-zející hvězdy populární hudby, pětadva-cetileté slovenské zpěvačky Kristíny, která v listopadu loňského roku převza-la v pražské Lucerně cenu pro Zpěvač-ku roku CZ & SK v anketě Purum hu-dební ceny Óčka 2011. Písničky jako Stonka, Pri oltári či největší hit Hore-hronie hladily na duši a ukázaly se být i výbornou muzikou k tanci.

Takže jaká atmosféra vládla na Spo-lečenském plese Dolu Karviná? Jedno-hlasnou odpovědí na tuto otázku bylo slovo: Super!

Bohuslav Krzyžanek

Plesová sezona začala super!Pro havíře z Dolu Karviná tančili mistři světa, zazpívala jim Zpěvačka roku 2011 CZ & SK Kristína

Havíři z Dolu Karviná opět ukázali, že se umějí otáčen nejen pod zemí, ale také na parketu.

Hvězdami Společenského plesu Dolu Karviná byli slovenská zpěvačka Kristína a mladý taneční mistr Marco Běhal. Ples zahájila Ostravička.

Ozdobou plesu Dolu Darkov budou také letos tanečnice z Tanečního klubu Jarky Calábkové.

FOTO

: Boh

usla

v Krzy

žane

k

FOTO

: Boh

usla

v Krzy

žane

k

FOTO

: Boh

usla

v Krzy

žane

k

Společnost RPG Bytyzveřejnila plán opravOSTRAVA – Také letos bude společ-nost RPG Byty pokračovat v rozsáhlé regeneraci svého bytového fondu. Stej-ně jako loni plánuje vynaložit na opra-vy a celkovou regeneraci domů a bytů zhruba 1,3 miliardy Kč. Významná část těchto prostředků půjde na progra-my Okna, Bezpečnost, Exteriér a Velké opravy, které se v roce 2012 dotknou 1130 domů se 14 160 byty. Podrobný seznam domů, v nichž se budou opra-vy provádět, je od 13. ledna k dispozi-ci na stránkách www.rpgbyty.cz v sekci Programy pro nájemníky.

Výměna okenNejvýznamnější položku v rámci oprav a investic v roce 2012 bude opět tvo-řit masivní výměna oken. Ta je pláno-vána u více než 9000 bytů v 628 do-mech a vyžádá si zhruba 320 milionů Kč. Společnost RPG Byty již loni infor-movala, že program výměny oken o je-den rok urychlí a oproti původnímu zá-vazku vymění okna těm nájemníkům, kteří přistoupili na její návrh úpravy vý-še nájemného, již do konce roku 2013.

Program BezpečnostTento projekt byl zahájen v roce 2010 a zahrnuje výměny vstupních dveří, zvonkových tabel a poštovních schrá-nek a také estetizaci společných pro-stor domů. V letošním roce bude pro-gram Bezpečnost rozšířen rovněž o instalaci mříží ke vstupům do sklep-ních prostor domů. V roce 2012 se program Bezpečnost dotkne 314 do-mů a vyžádá si náklady okolo 70 milionů Kč.

Program ExteriérTaké tento projekt byl zahájen již v roce 2010 a zahrnuje výměny oken, opravy střech a zateplení fasád, opravy elek-trorozvodů ve společných prostorách domů, výměny vstupních dveří, zvonko-vých tabel a poštovních schránek a es-tetizaci společných prostor domů, vždy v závislosti na aktuálním stavu konkrét-ního domu. V roce 2012 se projekt Ex-teriér dotkne 24 domů, předpokládané náklady jsou 42 milionů Kč.

Velké opravyDo kategorie velkých oprav patří např. generální opravy rozvodů SV a TUV, odpadního potrubí, elektroroz-vodů ve společných prostorách domů, střech nebo balkonů. Tyto opravy jsou v roce 2012 plánovány v 288 domech s předpokládanými náklady okolo 280 milionů Kč.

Úspory nákladů na energiePro nájemníky je v roce 2012 velmi vý-znamný také projekt instalace spořičů vody, který je realizován napříč celým bytovým fondem RPG a vyžádá si téměř 11 milionů Kč. V oblasti úspory nákla-dů na energie se pro rok 2012 počítá také s instalací měřičů tepla za téměř 34 milionů Kč.

Kromě výše popsaných projektů bude v domech a bytech RPG probíhat běžná údržba dle aktuálních potřeb. tz

Takto vypadají domy společnosti RPG Byty v Karviné, opravené v roce 2010.

FOTO

: Boh

usla

vKrzy

žane

k

Je mu sotva devatenáct a už se může pyš-nit tituly mistra světa v disciplínách show dance, modern dance a jazz dance. Jeden z nejtalentovanějších členů bohumínské-ho tanečního souboru RADOST&IMPULS Dance Company Marco Běhal vystoupil na Společenském plese Dolu Karviná só-lo i ve formaci s tanečnicemi a sklidil vel-ký potlesk. I když nikdo z jeho nejbližších na šachtách nepracuje, možnost ukázat se na hornickém bále uvítal. „Vždy se tě-šíme, když můžeme předvést naše umění a lidem se to líbí,“ řekl po vystoupení ex-celentní tanečník, který se svému koníč-

ku věnuje už 12 let. Nesporné úspěchy ho těší, ale nejvíc ho prý baví trénovat v tělo-cvičně. „Člověk dělá něco pro sebe, vidí, jak se zlepšuje. Je to mnohem lepší než vysedávat u počítače,“ vysvětluje Běhal. V nejbližší době ho čeká maturita a pak by chtěl vystudovat vysokou školu. Jakou, o tom se ještě nerozhodl. „Samozřejmě, rád bych byl i nadále úspěšný také v tan-cování,“ dodal. A co mu tanec dal? „Na-učil jsem se, že ze všeho nejdůležitější je nevzdávat se příliš brzy a jít si za svými sny a cíli. Platí to stejně v tanci jako ve všem jiném,“ konstatoval Marco Běhal.

Je mu sotva devatenáct a už se může pyš- ku věnuje už 12 let Nesporné úspěchy ho

Mistr světa rád trénuje

Page 7: HORNÍK č. 4 ze dne 26. 1. 2012

26. ledna 2012 www.ihornik.cz | 7PANORAMA

Na kreslení já mám vlohy, mám první místo v Horníkovi!

Kontrola vodní uzávěry. Sakra, dispečer volal, že na čelbě nemaj lutně a pivo!

Příspívají na kotle na uhlí!OSTRAVA – Moravskoslezský kraj a ministerstvo životního prostředí při-pravily projekt výměny „ručně plně-ných kotlů na tuhá paliva“ za nové níz-koemisní automatické kotle na uhlí či boiomasu. Žádosti o dotace na ekolo-gičtější vytápění bude přijímat ostrav-ský krajský úřad.

Pro jedničkáře zadarmo...OSTRAVA – Oddělení s vyznamená-ními a medailemi a dynamická lezec-ká expozice s fi gurinami. To jsou hlav-ní lákadla sedmé sezony Hasičského muzea, sídlícího za kostelem v Pří-voze. Od úterý 31. ledna do neděle 2. února tam mají děti s jedničkami na vysvědčení vstup zdarma.

Vyřizují doklady pro dětiKARVINÁ – Pořiďte dětem občanku či pas, jinak nebudou moci za hra-nice! To vzkazuje (nejen) radnice Karviné. Zde dětem do patnácti let vystaví doklad na magistrátu v Mí-rové ulici. Žádat lze ale i na úřa-dech dalších takzvaných obcí s roz-šířenou působností, nejen v místě bydliště.

Herecký večírek s únavouKARVINÁ – Herecký večírek s fran-couzským šarmem a překvapivým rozuzlením. To je inscenace „Herci jsou unaveni“, kterou uvede v úterý 31. ledna ve velkém sále kulturní dům v Novém Městě. Začátek je v 19 ho-din, představí se mj. Jan Čenský, Sva-topluk Skopal, Jana Boušková...

Juventus má předváděčkuKARVINÁ – Pro rodiče a příznivce při-pravilo Krajské středisko volného ča-su Juventus, podpořené i Nadací OKD, dvě vystoupení svých pohybo-vých kroužků s případným náborem. Uskuteční se od 15.30 a pak 18 ho-din v městském kulturním domě, a to v pátek 27. ledna.

Dvakrát slovenští výtvarníciKARVINÁ – Pobočka karvinské regio-nální knihovny na fryštátském Ma-sarykově náměstí uvádí od čtvrtka 2. do úterý 28. února výstavu sloven-ských výtvarníků. Gabriel Petráš se představí se svými „Děravými farba-mi“ a Emilián Cvengroš pak s projek-tem „Svet lokomotiv“.

Nevěstinec v kině CentrumKARVINÁ – Ne, kino Centrum nezmě-nilo své zaměření, připravilo jen pro-mítání francouzského snímku s tímto názvem podle knihy „Vzpomínky z ne-věstince“ z přelomu 19. a 20. stole-tí. Drama mládeži do patnácti let ne-přístupné dává od 26. do 29. ledna. Vždy od 20 hodin.

Víkendový pobyt v KrásnéORLOVÁ – Super dárek za pololetní vysvědčení, báječný víkend. Tak na-zval orlovský dům dětí a mládeže zá-jezd pro děti na turistickou základ-nu v Krásné v Beskydech. Uskuteční se od pátku 3. do neděle 5. února. Přihlášky a informace na telefonech 596 511 888 a 733 729 418.

Ledová Praha pro školákyORLOVÁ – Do pondělka 30. ledna je možné přihlásit děti na výlet do „Le-dové Prahy“ pořádaný DDM Orlová v termínu od 3. do 5. února. Na pro-gramu bude návštěva Pražského hra-du, Petřínské rozhledny i několika mu-zeí. Stejně tak jízda na bobové dráze či plavba parníkem.

Nové trendy v ovocnářstvíORLOVÁ – Titulek odkazuje na název přednášky vedoucího instruktora frý-deckomísteckého ČZS Čestmíra Je-že, kterou v sobotu 28. ledna začne šestatřicátý ročník „Zahrádkářské univerzity“. Koná se v městském kul-turním domě od 14 hodin, spolupořá-dá ji klub Osada 1 z Lutyně. uzi

Pří í jí k l hlí!

Tipy HorníkaUž víme, kdo bude kreslit proHorníka. Rozhodly vaše hlasyRedakce osloví čtveřici autorů: Moniku Růžovou, Augustyna Lajczyka, Josefa Stružku a Pavla Skuru

Ve hře budou i kopačáky s logem OKDTěžební společnost podpořila Arsenal Cup, největší turnaj pro dětské a mládežnické fotbalisty

OSTRAVA – Je vymalováno! Kres-lené vtipy pro Horníka budou malovat Monika Růžová, Au-gustyn Lajczyk, Josef Stružka a Pavel Skura. Na tuto čtveřici autorů se alespoň redakce obrátí s nabídkou na spolupráci. Roz-hodli jste o tom vy, kteří jste jim

zaslali své hlasy v soutěži Staňte se kreslířem Horníka. Redakční porota vaše přání potvrdila.

Moc děkujeme všem, kteří se nebáli předvést svůj kres-lířský talent a předali nám své výtvory. Stejně jako těm, kte-ří se zúčastnili hlasování. By-

lo vás hodně a svoji přízeň jste věnovali zejména Monice Rů-žové. „Je to skvělá kreslířka se smyslem pro humor, tuš ať to děvuše furt tak kreslí,“ napsal o ní hlasující Jakub Auprecht a vyjádřil tak názor řady dal-ších. Že jí inspirace vydrží a že

spolu s dalšími třemi kreslíři vyloudí týden co týden úsměvy na vašich tvářích a vnese dob-rou náladu na každou šachtu, věříme i my.

Potěšilo nás, že jste nejenom hlasovali, ale i sami se snažili přispět svojí troškou do osvě-žující studnice humoru. Tyto vtipy nám třeba zaslal Adolf Bernatík:

Inspirace na léto: Míša byl s tatínkem u vody a poštípali jej komáři. Pak se začalo stmí-vat a objevily se světlušky. Malý Míša křičí na tátu: „Tatí, pojď sem rychle! Ty potvory na nás přiletěly s baterkami!“

A jeden hornický: „Nechápu, proč se nám říká horníci,“ pře-mýšlí havíř Pepa. „Vždyť jsme celý den v dole!“ Redakce

ČELADNÁ – Poslední lednovou neděli startuje v kryté sportovní hale v beskydské Čeladné vůbec největší se-riál fotbalových turnajů Česka i Slovenska. Pořádá ho někdejší aktivní hráč, střední záložník Lubomír Ry-benský, pocházející z karvinské hornické rodiny. Dě-ti od pěti let až po dospělé dorostence budou ve svých kategoriích bojovat i o ceny věnované generálním partnerem – společností OKD!

„Kromě účastnického listu dostane od nás každý z hráčů také nějakou upomínkovou drobnost. Spe-cialitku pak máme připravenu pro nejužitečněj-ší brankáře, střelce a hráče: balon, kopačák s logem OKD,“ uvedl Marek Síbrt, poradce pro PR a projekto-vý manažer těžební společnosti. Ta považuje „smyslu-plně strávený volný čas mladé generace za mimořádně důležitý pro její budoucnost,“ proto se přidala.

„Vzhledem k obrovské loňské účasti v prvním se-riálu Arsenal Cupu přispějeme naší podporou k tomu, že několik tisícovek dětí bude moci strávit aktivně dva-náct zimních víkendů. Hraje se v Čeladné, takže tam nebudou pouze týmy z Frýdecko-Místecka, Rožnov-ska a Frenštátska, ale z celého našeho regionu, jiných krajů i od slovenských sousedů. Snad se mezi nimi ob-jeví i nový Milan Baroš,“ řekl Síbrt.

Arsenal Cup – pojmenovaný pochopitelně po Ry-benského oblíbeném, vyhlášeném anglickém týmu Arsenal London – je především pro kluby věnující se práci s těmi nejmenšími fotbalisty, hledající nové na-děje. „Baník a Vítkovice z Ostravy, Sigma z Olomou-ce, Spartak z Trnavy, Slezský FC z Opavy, Slovan z Bratislavy... Ty, co jsou ve velkém fotbale pojem, už tu hrály,“ nechal se slyšet hlavní pořadatel.

Rybenský (40), jehož děda fáral celý život na „Ar-mádě“ a na šachtě měl i strýce, kopal už jako dítě v Karviné. Pak hrával na „Prajzké“, v Hlučíně, Chu-chelné, Kravařích. Licenci trenéra B má patnáctým rokem. Předloni na podzim založil s dalšími rodiči dětský klub – SK Arsenal – v Rožnově pod Radhoš-těm, kde žije a pracuje v oblasti beskydského turistic-kého ruchu. SK Arsenal organizuje Arsenal Cup.

„Je to největší akce svého druhu. Seriál turnajů pro-bíhá od ledna každý měsíc do konce roku. Nejčastěji se bude hrát v únoru, listopadu a prosinci, prostě v ob-dobí vhodném pro kryté haly. Na turnajích, na rozdíl od běžných zápasů, dostanou prostor skutečně všich-ni hráči. Zájem dětí i rodičů je značný,“ dodal Ryben-ský s tím, že kromě Čeladné se má „kopat“ i v hale s umělým trávníkem ve slovenské Korni. Radek Lukša

KRES

BA: A

ugus

tyn La

jczyk

KRES

BA: J

osef

Stru

žka

KRES

BA: M

onika

Růž

ová

KRES

BA: P

avel

Skur

a

FOTO

: arc

hiv

Sportovní hala v beskydské Čeladné bude jedním z míst...

... kde se uskuteční největší fotbalový turnaj Arsenal Cup.

Page 8: HORNÍK č. 4 ze dne 26. 1. 2012

číslo 4 | ročník 428 | www.okd.cz

Křížovkao knihu

ZÁBAVA

Manželka si prohlíží reklamní časopisy a manžel sleduje televizi. „To jsou krásné ho-dinky,“ ozve se najednou manželka. „Ty bych chtěla mít !“ – „Jó, tak… (viz tajenka).“

Beran 21. 3. – 20. 4.Potřebovali jste na chví-li vypnout a důsledkem budou menší problé-my. Budete se muset otřepat, zapomenout na lehkomyslnost a znovu nasadit své tempo. Planety vám nepomohou a vlast-ní síly nepřeceňujte. Pomocnou ruku vám nabídne ochotný kolega. Ve vztahu do-stanete odvahu otevřít i nepříjemné zá-ležitosti.

Býk 21. 4. – 20. 5.Začnete více uvažovat o materiálním zabez-pečení své rodiny. Va-še konto posílí peníze za příležitostnou práci pro někoho, který je vám zavázán. V na-bídce máte i změnu zaměstnání, pozici, která vám sedne. S rozhodnutím získáte i pocit sebeuspokojení. Vztah s partne-rem neberte jako soutěž, naopak jej roz-víjejte.

Blíženci 21. 5. – 21. 6.Zbavte se mylného do-jmu, že můžete změnit věci k obrazu svému. Za vším stojí tvrdá prá-ce a výsledek vás nemu-sí vždy uspokojit. Události mohou zpo-chybnit některá vaše stará stanoviska. Nedopusťte, aby vás vykolejily drobné nezdary. V lásce vám svítí zelená, tak se raději vrhněte do láskyplných her. Part-ner už dlouhou čeká.

Rak 22. 6. – 22. 7.Podléháte obavám o svou pozici v práci. Do-zvíte se zprávy, které si mohou protiřečit. S roz-myslem učiníte rozhod-né kroky. Sice nenápadně, ale s o to vět-ší vervou začnete realizovat své plány. Přátelé vašich příbuzných vám pomůžou k tomu, že navzdory konkurenci získáte zajímavou zakázku. Milostný život půjde dočasně stranou.

Lev 23. 7. – 23. 8.Postavení hvězd nega-tivně ovlivní situaci jak v zaměstnání, tak i do-ma. Zvažte každý krok, který uděláte. Klopýt-nout můžete na vysloveně bezvýznamné překážce. S případným vnitřním napě-tím se svěřte důvěryhodné osobě. Bude potřeba, abyste se vzmužili a začali kon-krétně jednat. Zjištění, že jste stále tvůrčí, vám zvedne sebevědomí.

Panna 23. 8. – 22. 9.Vaše zaměstnání teď vy-žaduje plné nasazení. Nezbývá než pořádně zabrat a na nějakou do-bu odložit užívání rados-tí života. Partner pojme podezření a vy-světlit mu situaci nebude jednoduché. Nabyl přesvědčení, že něco nebo někoho před ním tajíte. V pracovní oblasti nechte událostem volný průběh. O víkendu ne-šetřete s projevy citu.

Váhy 23. 9. – 23. 10.Budete mít dost ener-gie, abyste se posta-vili lidem, kteří vás tlačí do kouta. Drž-te se svých rozhodnu-tí a do ničeho si nenechejte mluvit. Podaří se vám dokončit všechno, na co vám v mi-nulých dnech nestačil čas, a přesto vám zůstane energie na rozdávání. Koncem týdne se otevřete i pro druhé lidí. Čeká vás setkání, z něhož bude láska jako trám.

Štír 24. 10. – 22. 11.Nebojte se vrátit k těm záležitostem, které jste koncem roku ra-ději odložili. Konste-lace postavení pla-net nabízí možnost dát vše do pořádku. Jste pod jejich pozitivním vlivem a starosti o výsledek můžete pustit z hlavy. Největší pozornost byste měli zaměřit na vaši po-lovičku. Soukromá atmosféra vás trochu potrápí, ale konec dobrý, všechno dobré.

Střelec 23. 11. – 21. 12.Máte pocit, že váš život je jen o práci. Zastavte se a vydechněte. Po-suňte sjednané schůz-ky, nic vám neuteče.Podaří se vám rozhýbat nový projekt a najít správný čas k jednání. Ve vztahu s partne-rem se nenechte ovládat ani tlačit do po-zice, která vám nevyhovuje. O víkendu se řiďte především srdcem. Hádkami a zlost-nými řečmi ublížíte především sobě.

Kozoroh 22. 12. – 20. 1.Opatrně ve vztazích s lidmi, které až tak dobře neznáte. Moc nemluvte a hlídejte si soukromí. Zvědavost sousedů a příbuzných by vám mohla na-startovat řadu nepříjemností. V práci se vám podaří přispět k udržení příjemné, otevřené atmosféry. Začne se vám da-řit a cena toho, co děláte, bude stoupat. V milostných vztazích čekejte horší dny.

Vodnář 21. 1. – 20. 2.Vyvarujte se staros-tí o výsledky a kvalitu práce kolegů. To pře-nechejte na posouze-ní nadřízeným. Nelze naivně věřit, že vaše chuť a zájem pomo-ci každého potěší. Pusťte pro tuto chvíli z hlavy velké plány a věnujte se raději vě-cem, které zpříjemňují každodenní život. Dynamický partner vás o víkendu vyslo-veně probere ze spánku.

Ryby 21. 2. – 20. 3.Nový týden vám roz-proudí krev v tě-le. Zcela podlehnete úkolům, které na prv-ní pohled nebudou nejjednodušší. Bude-li vám stačit, co se nabízí při prvním řešení, zůstane vám do-statek času pro mimopracovní aktivity. O víkendu zavládne pohoda. Vaše plány nebudou znát hranic. Vtipně si poradíte i s ledovým přístupem vašeho partnera.

Horoskop od 26. 1. do 1. 2. 2012

Recept

Pravé maďarské langošePOTŘEBNÉ PŘÍSADY:250 g hladké mouky, 1/2 lžičky soli , 1/4 kypřicího prášku, 1/2 lžíce oleje, 10 g droždí, 40 g bílého jogurtu, 125 ml vlažného mléka, 20 ml oleje na smažení. Na potření: 2–3 stroužky česneku, 50 ml oleje. Na posypání: 100g strouhaného tvrdého sýra.

POSTUP PŘÍPRAVY: Do mísy nasypeme hladkou mouku, přidáme sůl, kypřicí prášek a pro-mísíme. Do středu uděláme důlek, do kterého dáme olej, rozdrobíme droždí, přidáme bílý jogurt a vlijeme vlažné mléko. Pomocí vařečky vymícháme hladké těsto. Těsto nedáváme kynout, hned je rozdělíme na čtyři části, pomoučenou rukou vytvoříme placky a vytahujeme je do stran. Na pánvi rozehřejeme olej na střední stupeň a langoše usmažíme z obou stran dozlatova. Necháme je okapat na papírovém ubrousku. Oloupaný česnek prolisujeme, při-dáme sůl, olej a vše zlehka promícháme. Na jemném struhadle nastrouháme sýr. Hotové langoše potřeme česnekovým olejem a ještě teplé je posypeme strouhaným sýrem.

Vtipy

Otázka: „Co je to globalizace?”Odpověď: „Smrt lady Diany.”Otázka: „Na základě čeho jste tak usoudil?”Odpověď: „Anglická princezna se svým egyptským přítelem havarovala ve francouzském tunelu, v německém autě, ve kterém bručel holandský motor, které šoféroval Belgičan, který popíjel skotskou whisky, kterého pronásledovali italští paparazzi na japonských motorkách. Po havárii se ji snažil zachránit americký doktor indickými léky. A toto všecko čteš ty, Čech, který oblečen do vietnamských šatů čumí do tchajwanského monitoru a v ruce má čínskou myš.”

Nad ránem vyběhou z kasina dva muži. Jeden nahý, druhý v trenýrkách. První říká druhému:„Obdivuji tě, že vždycky víš kdy skončit!”

Potkali se malý ušní maz, malý zubní kaz a malá poševní kvasinka. Malý ušní maz povídá:„Každé ráno se mě snaží dostat taková tyčinka s vatou. Mám co dělat, abych se schoval.”„To nic není,” povídá malý zubní kaz. „To já se schovávám každé ráno a večer před kartáčkem a pastou.”„To ještě vůbec nic není,” říká malá poševní kvasinka. „Každou noc na mě čumí holohlavé čuně, co neví, jestli má jít dovnitř nebo ven, a nakonec mi poblije celý domeček!”Malý zubní kaz na to: „Tak toho hajzla já znám taky!”

Sudoku

Jak luštit sudoku: Každý řádek, sloupec a každý čtverec (3 x 3 políčka) musí obsahovat čísla od 1 do 9.

Řešení dnešního sudoku: 529317468814596372376842951751984236293165847468723519942631785685479123137258694

9 1 4 81 9 6

3 7 2 5 15 9 3 6

1 6 54 6 3 19 4 6 8 5

4 7 21 7 5 6

Pomůcka: Arta, ATA,

PME.

Sloven-ská váhová jednotka

Odvětví Stanovisko Domácky Orest

Dvanáct měsíců Ohnutí Setřít Kingův horror

Zkratka tis-kové agentu-

ry AlbánieAutotábor Kozácký

náčelníkSladkovod-

ní ryby

Násada sekery

Číše (v ruském prostředí)

Seník pro lesní zvěř

Církevní skladba

Vylíčiti (děj)

Výčnělek

Zákl. organic-kých barvivDomácky

Alois

Značka doutníků

Mládě kura domácího

Starořecké město

Slovensky polibek

Slovensky dvůr

Kód letiště PortsmouthJméno herce

Ventury

Travnatá stepAnglicky starýPraobyvatel

Itálie

Ankovo jméno

Bojový che-mický plyn

Který (zastarale)Myslivecká

fanfára

TAJENKA

Značka astatu

Pět tuctůZnačka

dlaždiček

Španělská exkrálovnaNapadení

Vyhnanství Svity

KvasZáchrana

(zastarale)Skandinávec

Vazká kapalinaSouhlas

Sarmat

Jméno zpěvačky PavonePopěvek

Pražské lázně MPZ českých

letadel

Ne Cizokrajný ještěr

Přesně Formy k odlé-vání kovů

Tajenka křížovky č. 3: „Podnikám kroky, abych neumřel hladem.”Na vylosovaného luštitele čeká za správné řešení kniha z nakladatelství Alpress. Výherce křížovky č.3 je paní Jiřina Drozdová ze Slezské Ostravy.Prosíme výherce, aby kontaktoval redakci: Renata Pavlíková, tel.: 596 264 803, e-mail: [email protected].

AUTO

R: Fr

antiš

ek K

rejča

Page 9: HORNÍK č. 4 ze dne 26. 1. 2012

FOT.

Bogu

sław

Krzy

żane

k

FOT.

Bogu

sław

Krzy

żane

k

Darmowa gazeta nie tylko dla górników

26 stycznia 2012 | numer 4 | rocznik 9

Szyb ČSA 2 pogłębi KopexPrzygotowania rozpoczęto pod koniec minionego roku, pogłębianie potrwa cztery lata

Bal „Karwiny”? Jedno słowo: Super!

KARWINA – Najgłębsza kopalnia w re-gionie Europy Środkowo-Wschodniej, polska KWK „Budryk” w Ornontowi-cach (jej głębokość powinna osiągnąć w 2013 roku 1290 metrów), otrzyma czeską konkurencję. O kolejnych nie-mal 310 metrów w głąb ziemi powinno przesunąć się dno szybu wdechowego „ČSA 2“ w Kopalni „Karwina”. Po za-kończeniu prac jego głębokość osiągnie prawie 1270 metrów.

„Roboty przygotowawcze zmierzają-ce do pogłębienia szybu zostały rozpo-częte pod koniec ubiegłego roku, zakoń-czone powinny być do końca wakacji. Samo głębienie szybu ruszy we wrześ-niu i potrwa mniej więcej cztery lata” – poinformował kierownik inwestycji kar-wińskiej KWK Tadeusz Konieczny.

Jak dodał, znana jest już fi rma, która uzyska kontrakt na pogłębienie szybu. Ogłoszony przetarg wygrało Przedsię-biorstwo Budowy Szybów, spółka z pol-skiej grupy Kopex.

Głębokość szybuod ujścia będzie

wynosiła dokładnie1268,45 metra.

Przygotowania do pogłębienia szybu „ČSA 2“ obejmują między innymi bu-dowę przekopu i komory roboczej dla maszyn wyciągowych na 11. poziomie, instalację ruchomego powału ochron-nego nad przyszłym miejscem pracy czy też budowę węzła betoniarskiego na 10. poziomie. W szybie przebiega jedno-cześnie instalacja ściany dzielącej, któ-ra oddzieli przedziały szybu 2.1 i 2.2. Jeden będzie nadal woził ludzi, materiał i sprzęt na poziom 11, drugi zostanie skrócony do poziomu 10, tak, aby po-wstała przestrzeń do głębienia szybu. Nowa część szybu zostanie obudowana lanym betonem ze zbrojeniem.

Częścią budowy nowego, 12. pozio-mu wydobywczego, jest również drą-

żenie trzech pochylni międzypozio-mowych, które po połączeniu z pogłę-bionym szybem zapewnią wentylację nowych rejonów i posłużą do odstawy urobku z wyrobisk ścianowych w no-wym poziomie do obecnych systemów odstawy.

„Głębokość szybu »ČSA 2« od uj-ścia dochodzi w chwili obecnej do 957,9 metra, jego średnica wynosi 7,5 m. Szyb zostanie pogłębiony o ko-lejnych 310,55 metra, tak więc jego ostateczna głębokość sięgnie dokład-nie 1268,45 metra“ – sprecyzował Konieczny.

Celem inwestycji wartości setek mi-lionów koron jest wybudowanie nowe-go 12. poziomu wydobywczego, dzięki któremu dojdzie do poprawy skutecz-ności wentylacji, warunków klimatycz-nych i infrastruktury transportowej, a jednocześnie do wyeliminowania wy-dobycia podpoziomego w rejonie 11. partii. Bogusław Krzyżanek

KARWINA – Jaka zabawa? Jedno słowo: „Super!” Tak oceniali atmosferę trady-cyjnego Balu Towarzyskie-go Kopalni „Karwina” Jan Nowakowski i Marian Ol-szewski z firmy Alpex PBG, którzy fatygowali się w so-botę 21 stycznia do kar-wińskiego Domu Gmin-nego „Drużba” wraz z żo-nami – i nie żałowali. „Ot, usta jak banan!” – śmiał się Nowakowski.

Bal karwińskich górni-ków także w tym roku za-inaugurował górniczy se-zon karnawałowy. Do tań-ca przygrywała balowiczom kapela Zdenka Krásnego, a w programie same gwiaz-dy. Poloneza odtańczyła frydecko-mistecka „Ostra-

vička“, po niej wystąpiła bogumińska grupa tanecz-na Radost&Impuls Dan-ce Company, która może poszczycić się tytułem mi-strzów świata w dyscyplinie „show dance” dużych for-

macji. Zdobyła go w 2010 roku w Niemczech, a suk-cesy fetowała także w ubie-głym roku, gdy do tytułu mistrzów Europy dołączyła trzecie miejsce na świecie. Gwiazdą zespołu jest dzie-

więtnastoletni Marco Běhal, mistrz świata w dyscypli-nach „show dance”, „mo-dern dance” i „jazz dance”, który obronił „jazzowy” tytuł przed miesiącem na MŚ w Mikołajkach na Mazurach.

Prawdziwą wisienką na torcie był jednak koncert wschodzącej gwiazdy słowa-ckiej i czeskiej muzyki popu-larnej, dwudziestopięciolet-niej słowackiej piosenkarki Kristíny, która w listopadzie ubiegłego roku odebrała w praskiej „Lucernie” nagrodę dla Piosenkarki Roku CZ & SK w ankiecie czeskiej tele-wizji muzycznej „Óčko“.

Jaki więc był Bal Towarzy-ski Kopalni „Karwina”? Jed-no słowo: Super!

Bogusław Krzyżanek

Na czołowych pozycjachEkstraklasa OKD: Mocny ślad załóg z polskich fi rm zewnętrznychREGION – Choć trudno jest porównywać nieporównywalne, sukces zawsze cieszy. A za taki można uznać obecność sześ-ciu polskich załóg w pierwszej dziesiątce najlepszych brygad ścianowych w OKD w 2011 roku.

Na samym szczycie w Ekstraklasie OKD usadowiła się 150-osobowa ekipa ściano-wa fi rmy Polcarbo, dowodzona przez głów-nego przodowego Grzegorza Dąbka i szefa oddziału Krzysztofa Sędkowskiego. W pod-ziemiach stonawskiej Kopalni „ČSM” nafe-drowała ona 798 679 ton węgla, osiągając przeciętne dobowe wydobycie 2471 ton.

Czwarta i piąta lokata należą się bry-gadom ścianowym fi rmy Alpex PBG, zjeż-dżających w Kopalni „Karwina”. Za-łoga głównego przodowego Stefana Gulaka z oddziału kierowanego przez Ma-riana Olszewskiego wydobyła w 2011 roku 690 398 ton węgla, eksploatując dobo-wo 3193 ton „czarnego złota”. Dosłow-nie jednego dnia roboczego zabrakło gór-nikom głównego przodowego Marka Fala z zespołu sztygara oddziałowego Tadeu-sza Dziugieła do osiągnięcia niemal iden-

tycznego wyniku. Łącznie nafedrowali oni 656 762 tony, przy czym na dobę wydoby-wali średnio 3654 tony węgla.

Kolejne dwa miejsca, szóste i siódme, zajęli w rocznym podsumowaniu górnicy z fi rmy Alpex, pracujący w Kopalni „Dar-ków”. O niespełna sześć tysięcy ton wy-przedzili swoich kolegów z fi rmy górni-cy z brygady Alpex oddział 2 głównego przodowego Tadeusza Czai i kierownika oddziału Józefa Ulmana, którzy wydoby-li w 2011 roku 651 106 ton węgla, przy średnim dobowym wyniku 3694 tony. Ich „bratnia” załoga Alpex oddział 1 główne-go przodowego Janusza Siwka z oddziału

prowadzonego przez Dariusza Hetmana „zaliczyła” 594 089 ton rocznego wydo-bycia i przeciętny dobowy fedrunek 2796 ton.

W pierwszej dziesiątce, konkretnie na dziewiątej pozycji, uplasowała się brygada głównego przodowego Krzysztofa Krażew-skiego i sztygara oddziałowego Krzyszto-fa Szewczyka, reprezentująca również fi r-mę Alpex PBG. Pracując w Kopalni „ČSM“, wydobyła 443 705 ton węgla przy średniej dobowej 1754 tony.

A jak radzili sobie polscy górnicy pracu-jący na przodkach? W konkurencji brygad kombajnowych również oni mogą się po-chlubić wysokimi lokatami – w pierwszej dziesiątce znalazło się ich pięć.

Wicelider stawki, brygada głównego przodowego Jarosława Górskiego z „Dar-kowa”, z oddziału Zbigniewa Kuligowskie-go, wydrążyła łącznie 1539 metrów wy-robisk chodnikowych (średnio 6,4 m na dobę), zajmująca piątą pozycję załoga głównego przodowego Piotra Lipa (rów-nież „Darków” - Kuligowski) – 1375 m (4,9 m na dobę).

W Kopalni „Darków” pracują także siód-ma brygada głównego przodowego Fran-ciszka Koszałki z oddziału Piotra Kiełbasy, która wykonała 1332 m chodnika (5,3 m na dobę), oraz ekipa Hieronima Wójcika z oddziału Janusza Zgudy z rocznym wyni-kiem 1297 m (5,6 m na dobę).

Dziesiątkę najlepszych kombajnowych brygad przodkowych zamyka załoga głów-nego przodowego Tomasza Pyrzyńskie-go z oddziału kierowanego przez Dariusza Szlachtę, która wydrążyła w 2011 roku w podziemiach Kopalni „ČSM“ w Stonawie 1258 metrów chodnika ze średnią dobo-wą 4,2 m. bk

Panowie Nowakowski i Olszewski z fi rmy Alpex ze swymi partnerka-mi na Balu KWK „Karwina”.

Redakcja Horník-Górnik Adres redakcji: Prokešovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava Redaktor kolumny: Mgr Bogusław Krzyżanek E-mail: [email protected] Tel.: +420 596 264 808 Komórka: +420 728 864 125

Sylwetka zabudowań zakładu „ČSA“ Kopalni „Karwina” z wieżą szybową „ČSA 2“ widziana od strony podwórza.

FOT.

Bogu

sław

Krzy

żane

k

Bohaterowie 2011 roku. Od lewej Grzegorz Dąbek i Krzysztof Sędkowski, szefowie brygady ścianowej, której należy się w rocznym podsumowaniu pozycja lidera Ekstraklasy OKD.

W pierwszym miesiącu 2012 roku ochodzą zacne życiowe jubileusze następujący pra-cownicy fi rm zewnętrznych:

Z fi rmy ALPEXBajaczyk Bogdan, Florczak Ryszard, Gut Zdzisław, Jaworowski Sławomir, Ko-byłecki Mieczysław, Kowalski Henryk, Szarowolec Franciszek, Zieliński Wi-told, Fanfrla Lubomir, Gaweł Kazimierz, Woźniak Jan

Z fi rmy POLCARBOKluczewski Zbigniew, Lykus Andrzej, Mi-sterek Piotr

Kadra kierownicza fi rm życzy wszyst-kim solenizantom dużo zdrowia, szczęścia oraz sukcesów w życiu osobistym i zawo-dowym. jk

W pierwszym miesiącu 2012 roku ochodzą zacne życiowe jubileusze następujący pra

Życzenia

Page 10: HORNÍK č. 4 ze dne 26. 1. 2012

číslo 4 | ročník 4210 | www.okd.cz PANORAMA / INZERCE

Řádková inzerce zdarma pro zaměstnance OKD

VZPOMÍNÁME„Těžko je bez Tebe žít, láska však smrtí nekončí, v srdci Tě stále budeme mít.”Dne 26. ledna 2012 vzpomeneme ne-dožitých 70 let pana Vladimíra Kantka. S láskou vzpomínají manželka Anička s rodinou. B21/04/12

PRODEJProdám vnitřní bílé plastové dveře pl-né levé, velikost 200x80. Inf. na tel.: 721 665 736. B22/04/12

Prodám nábytek z 50. let, z masivu dub--leštěný ořech, v sestavě šatní skříň, prosklená skříň, sekretář a komoda. Vhodné na chatu a chalupu. Vše velmi zachovalé. Cena 3900 Kč. Inf. na tel.: 607 618 756. B23/04/12

Prodám pletené ponožky různých veli-kostí a barev. Inf. na tel.: 736 415 644. B24/04/12

Prodám garáž za odhadní cenu 95 000 Kč v Havířově naproti Tesca, blízko Sběrného dvora. Inf. na tel.: 737 132 229. B25/04/12

Prodám mobilní telefon zn. Samsun S5620 Monte, dotykový, málo používa-ný, ještě v záruce, dále mikrokartu a pří-slušenství. Cena 3000 Kč. Inf. na tel.: 604 561 892. B26/04/12

Prodám plynový teplovodní kotel DAKON DUA 24 CK. Cena 5000 Kč. Inf. na tel.: 733 792 861. B28/04/12Prodám cvičební stroj na hubnutí KING

GYM COMFORT DE LUXE. Je možno pro-cvičovat všechny partie těla včetně břiš-ních, šlapání jako na rotopedu, záruční list, DVD na cvičení na hubnutí. Původní cena 2488 Kč, nyní 1400 Kč. Inf. na tel.: 728 348 044. B29/04/12

KOUPĚKoupím Alu disky Apollo 5J x 13 na Ško-du Rapid. Inf. na tel.: 721 807 000. B30/04/12

Koupím hodiny pendlovky i nejdoucí či poškozené, stojací podlahové hodiny. Uvítám pozůstalost po hodináři. Nabíd-něte – přijedu. Inf. na tel.: 603 775 296. B31/04/12

BYTYProdám družstevní byt 3 + 1 s balkonem v Orlové, ul. Na výsluní o výměře 78 m2.

Byt se nachází v 8 p. panelového domu, 2 výtahy + kamerový systém, plasto-vá okna. Byt je částečně upraven a situ-ován na jihozápad. V blízkosti veške-rá občanská vybavenost (školka, škola, obchody, zastávky, nemocnice apod.). Cena 500 000 Kč, nájem činí 4200 Kč/2 osoby. Inf. na tel.: 731 404 183. B32/04/12

Prodám byt 1 + 1 v Ostravě-Dubině. Slunný, 4.p./8., nízké měsíční náklady. Cena dohodou. Inf. na tel.: 721 251 875. B33/04/12

Prodám pěkný byt 3 + 1 s balkonem a ga-ráží v domě, naproti Hornické poliklinice v Ostravě 1. Osobní vlastnictví, nižší zá-stavba, ihned volný. Cena dohodou. Inf. na tel.: 737 986 662 – po 18.00 hod. B34/04/12

Přehled aktuálních výběrových řízenívyhlášených v Horníku č. 4 ze dne 26. 1. 2012.

Text k dané akci je k dispozici na webové adrese: www.okd.cz Výběrová řízení/Horník speciál.

Investice stavební (ISTAV) 3873, 3854

Investice strojní (ISTR)Samostatná výběrová řízení

Společná výběrová řízení

Opravy stavební (OSTAV)

Opravy strojní (OSTR)Samostatná výběrová řízení 738, 744

Společná výběrová řízení

Zahlazování následků hornické činnosti (ZNHČ)

Akce v oblasti služeb (SL) – Důlně stavební práce (DSP)

Společnost OKD a.s.vyhlašuje výběrové řízení na

pronájem golfového obchodu v novém golfovém areálu

Golf Resort Lipiny. Kontaktní osoba:

Pavel Malina tel.: 726 263 404

Podrobnější zadávací podmínky a datum prohlídky prostoru

obdržíte po dohodě s kontaktní osobou.

Nabídky podepsané oprávněnou osobou a označené heslem

VŘ - Golf Resort Lipiny doručte písemně na adresu Golf Resort Lipiny,

Ostravská 2066/31, 733 01 , Karviná-Fryštát do 10. 2. 2011

Nabídky budou hodnoceny podle referencí nájemce a nabídnuté ceny nájmu.

Uchazečům nepřísluší žádná náhrada nákladů spojená s účastí ve VŘ

a zadavatel si vyhrazuje VŘ bez udání důvodů zrušit.

Kolonie jámy Ida – Hrušov

OSTRAVA – Jáma Ida, která pa-třila společnosti Vítkovické kameno-uhelné doly, měla v r. 1928 dle Mo-nografi e OKR 53 obytných domů, z nichž 11 bylo úřednických, 40 dělnic-kých a 2 domy byly společné pro děl-níky a úředníky. V těchto domech by-lo celkem 248 bytů, z toho 26 úřed-nických a 222 dělnických. Celkem 41 domů bylo postaveno v koloni-ích: U jámy Ida (1860–1942), pozdě-ji nazvané Liščina (10 úřednických a 16 dělnických domů), V Muglinově (9 dělnických domů a 2 domy obýva-né dělníky i úředníky) a V Heřmanicích (4 jednopatrové osmirodinné dělnické domy, které sousedily se 6 domy patří-cími jámě Terezie). Ostatních 12 domů bylo rozptýleno.

Z celkového počtu obytných domů bylo 33 přízemních, a to 9 úřednických s 15 byty (3 domy jednorodinné, 6 do-mů dvourodinných) a 24 dělnických do-mů (10 dvourodinných, 4 čtyřrodinné, 2 jednorodinné, 4 třírodinné, 4 domy o ví-ce než po pěti bytech). Z jednopatrových domů byly 2 domy úřednické s 8 byty, 1 šestirodinný dům společný pro úřední-ky (2 byty) a dělníky (4 byty) a 16 dělnic-

kých domů se 134 byty (8 domů osmiro-dinných, 1 dům pro 5 rodin, 1 dům čtyř-rodinný, 5 domů pro 9 rodin a 1 dům pro 16 rodin). Jeden dvoupatrový osmirodin-ný dům byl obýván jednou úřednickou rodinou a 7 dělnickými rodinami.

Z úřednických domů bylo 7 podskle-peno úplně a 4 částečně. Z dělnických domů bylo 19 podsklepeno úplně, 4 do-my byly nepodsklepeny. Ostatní domy byly podsklepeny částečně. Šest pří-zemních domů bylo postaveno ze strus-kových cihel, ostatní z pálených cihel. 29 domů bylo pokryto lepenkou, 22 taš-kami a 2 umělou břidlicí.

Úřednické byty měly ve dvou pří-padech více než 4 obytné pokoje, dva byly čtyřpokojové, 14 třípokojových a 8 dvoupokojových. Vesměs všech-ny byly s kuchyní a veškerým příslu-šenstvím. Z dělnických bytů mělo 151 obytnou kuchyň, jeden pokoj a spížku, 104 z nich mělo i vlastní zá-chod; 41 bytů tvořily dvě obytné míst-nosti, kuchyň, předsíň, spíž a záchod, 30 bytů mělo pouze obytnou kuchyni.

Kromě dvou domů byly všechny zá-sobovány pitnou vodou z vodovodu, která byla zavedena i do 64 bytů. Vo-

dovodní výpustě na chodbách mělo 159 bytů, mimo dům 22 dělnických by-tů. Splachovací záchody mělo celkem 110 bytů, z toho 25 úřednických. V ko-lonii U jámy Ida byla vybudována kana-lizace. Ulice byly 9 metrů široké, s vál-covanou vozovkou a chodníky. Podél nich byla vysazena stromořadí. U domů byly postaveny kůlny a zřízeny zahrád-ky o ploše okolo 150 metrů čtverečních na rodinu. Kolonie měla svou vlastní pekárnu a udírnu. Ve všech domech já-my Ida bydlelo v r. 1928 asi 1069 osob.

Kolonie U jámy Ida, dnešní Liščina, se nacházela jihovýchodně od ulice Orlov-ská a jižně od jámy Ida. Na jihovýchodě zde byly později postaveny fi nské dom-ky. Kolonie ležela a dodnes leží na uli-cích Na Liščině, Vývozní, Žalmanově, Borodinově a U Dolu. Deset nejstarších domů, v roce 1913 částečně demolova-ných, bylo postaveno okolo r. 1860, vět-šina byla ale vybudována později; 24 pře-vážně jednoposchoďových domů vznik-lo v letech 1911–1913, sedm v období let 1920–1922. V r. 1942 bylo přistavě-no dalších 20 jednoposchoďových domů, které dosud stojí.

Zdeněk Dombrovský

FOTO

: Z. T

omíčk

ová,

200

9

9/04

-X/1

210

/04-

X/12

Hornické kolonie ostravsko–karvinského revíru (13)

Nadace OKD hledá vhodného kandidáta na pozici

Produkční Nadace OKDProdukční Nadace OKD zajišťuje odpovídající propagaci Nadace OKD na jí podporovaných projektech, administruje webové stránky, poskytuje podporu při administraci nadačních programů a organizaci eventů.

Pracovní náplň: kontrola podporovaných projektů z hlediska propagace nadace, návrh prezentace včetně fyzické přítomnosti dle potřeb a charakteru projektu

administrace webových stránek nadace, případně sociálních sítí

spolupráce na přípravě nadačních eventů

administrace přidělených grantových programů nadace

administrativní podpora pracovníků nadace

příprava analýz a prezentací

Požadujeme SŠ/VŠ vzdělávání požadovaná minimálně roční praxe s řízením projektů či v oblasti produkce kulturních akcí

dobrá znalost anglického jazyka slovem i písmem (úroveň B1)

velmi dobré organizační schopnosti práce v týmu, komunikativnost, časová flexibilita

aktivní znalost práce na PC - Internet, MS Office (Outlook, Word, Excel, PowerPoint);

řidičský průkaz skupiny B; znalost práce v grafických programech Adobe Photoshop, Illustrator, Corel výhodou

Nadace OKD byla zřízena na počátku roku 2008 s cílem podporovat a roz-víjet duchovní a humanitární hodnoty, životní prostředí, vzdělání, sportov-ní či kulturní aktivity a oblast sociálně-zdravotních služeb. Mezi hlavní cíle nadace patří také podpora severomoravského regionu včetně hornických tradic a pomoc neziskovým organizacím při zpracování evropských pro-jektů. Více informací naleznete na www.nadaceokd.cz.

Nabízíme: zajímavou a smysluplnou práci, seberealizaci a perspektivu do budoucna, pružnou pracovní dobu

Termín nástupu: 1. 3. 2012 Pracoviště: Ostrava, Prokešovo nám. 6/2020

Žádosti o pracovní místo zasílejte formou strukturovaného životopisu a průvodního dopisu v českém a anglickém jazyce na níže uvedené kontakty nejpozději do 6.2.2012. Tamtéž můžete získat odpovědi na případné doplňující otázky.

Mgr. Radomír Štix, Centrum sdílených služeb lidské zdroje – nábor a rozvoj OKD, a.s., Prokešovo náměstí 6/2020, 728 30 Ostrava – Moravská Ostrava Telefonní spojení: +420 596 262 018, e-mailové spojení: [email protected]

Kolonie Liščina, současný stav.

Page 11: HORNÍK č. 4 ze dne 26. 1. 2012

KARVINÁ – Vskutku zajímavou a netra-diční podívanou mohli 28. prosince sle-dovat obyvatelé sídliště Karviná-Hrani-ce. Nad hlavami překvapených lidí, pří-mo mezi sídlištními bloky, se vznášelo pět obřích kaprů. Nejednalo se o žádný žert. Ač šlo o anonymní akci, jejím hlav-ním posláním bylo upozornit obyvatele, že právě oni mají budoucnost místa své-ho bydliště ve svých rukou.

Lidé se z historických center stá-le více stěhují na okraje měst, na sídli-ště, která se tak stávají centrem dění.

„V České republice žije na sídlišti zhru-ba každý třetí člověk,“ přibližuje Jiří Suchánek, ředitel Nadace OKD, kte-rá za „kapří akcí“ stála. Karviná neby-la vybrána náhodně. Téměř devět z de-seti jejích obyvatel žije právě na sídlišti. Překvapení lidé tak sledovali zajímavou podívanou a zároveň vyplňovali ankety, kde mohli vyjádřit, co jim na jejich síd-lišti chybí.

„Na sídlištích totiž často nejsou li-di ochotni udělat něco pro zlepšení ži-votních podmínek,“ upřesnil Suchánek

poslání akce. Nový nadační program Sídliště žije proto přichází s jasnou vizí – zlepšit úroveň veřejných prostranství. „V posledních letech se zvelebilo hodně sídlišť, téměř vždy ale bez aktivního za-pojení obyvatel,“ objasňuje. „A právě to my chceme udělat jinak,“ ukazuje na je-dinečnost projektu. Tím, že se do prá-ce zapojí místní obyvatelé, upevní vzta-hy mezi sebou a sami se tak budou mo-ci podílet na vytváření užitečných věcí. Na sídlištích totiž panuje častá anony-mita či odcizení. „Proto jsme pro oby-

vatele stanovili dvacetiprocentní mini-mum na spoluúčast. Je jedno, zda se bu-de jednat o sponzorské peníze, materiál od obce či zapůjčení strojů. Mohou si to také odpracovat,“ přibližuje Suchánek program, do kterého se může zapojit opravdu kdokoliv.

Rozhodující je nápad a aktivní zapo-jení obyvatel. „Záleží především na roz-hodnutí místních obyvatel, co budou chtít společně vybudovat,“ nastiňuje ředitel nadace. Cílem je postavit něco, k čemu budou lidé mít vztah. „Může to

být parčík pro seniory, prostor pro ven-čení psů, hudební zkušebna pro mla-dé muzikanty, sportovní hřiště, místo na odpočinek, klubovna pro mládež či pro maminky s dětmi. I řada dalších vě-cí,“ uvádí Suchánek.

Vybrané projekty získají fi nanční podporu Nadace OKD ve výši až dvou milionů korun, získají také pomoc s od-borným vedením při samotné realizaci projektu. Organizace mají možnost se hlásit se svými nápady do 24. února.

Petr Sobol ml.

Zprávy z neziskových organizací, kterým pomáhá OKD a její nadace při péči o nemocné lidi, seniory, děti i životní prostředí

Karvinské sídliště žilo, létali nadním obří kapři. Kdo bude další?Nový program Sídliště žije pomůže zkvalitnit život spousty aktivních obyvatel, zapojit se tentokrát může opravdu kdokoli, NOKD na to dá až dva miliony korun

Zlepšisídlište!svoje

Jsme pro lepší život na sídlišti. Přidejte se k nám.www.sidlistezije.cz

Lidem chybí dětská hřiště,strach mají z kriminalityKARVINÁ – Sídliště v Karviné-Hranicích se za poslední roky hodně změnilo k lepšímu. Lidem se zde špatně nežije, oceňují opravené domy i poměrně kvalitní vyžití. Problém s parkovacími místy se netýká jen této části města, co se však obyvatelům nelíbí, jsou možnosti pro děti. Hřiště i jiná centra, kde by si děti mohly hrát, chybí. Nepříjemnou stránkou je kriminalita. Podle dotazovaných v těchto místech bezpečno opravdu není.

Rastislav Zrník (35)zaměstnanec České pošty:

Na sídlišti se mi líbí praktic-ky všechno. Je tady blízká do-stupnost vše-ho, co člověk potřebuje. Ob-chody, služby, nákupní cen-

trum, doktor, poliklinika, lázně… Dobrá dopravní dostupnost, jez-dívám totiž do práce až do Ostra-vy. Co se mi nelíbí? Nedokážu ří-ci. Moc by toho nebylo. Každopádně bych chtěl, aby tady zůstala zacho-vána zeleň, aby se volné plochy ne-zastavovaly dalšíma panelákama, prostě to tady nechat, jak to je.

Danuše Szczygielová (52)pracovnice ve školství:

Nejvíce se mi lí-bí zeleň, která okolo paneláků je. Existují hor-ší místa, hor-ší sídliště. Na-opak spokojena nejsem třeba s nepořádkem

u popelnic a na trávnících, s výka-ly od psů, které lidi nesbírají. Bezpeč-nost? Večer ven nevycházím, ale vím, že se přepadávají obchody, loupí se i za bílého dne. Ze školek se dělají sa-mé hospody a herny, pak rodiče ne-mají kam dávat děti, když už tu prá-ci najdou… Hřiště na osmičce máme v dezolátním stavu, sice vyasfaltova-né, ale nic moc. Chtělo by to více pro-storu pro děti, hlídané koutky a hřiš-tě. Taky koše na psí hovínka, i když se pro ně stejně málokterý pejskař ohne.

Romana Hlobiková (49)prodavačka:

Bydlím na os-mičce od roku 1966, vždycky to bývalo klid-né a pro mě i pěkné sídliš-tě. Za ty posled-ní roky to ale za-číná být špatné

s bezpečností. Co chvíli slyšíte, že ně-koho přepadli. Jinak je to tady hezké, zeleně docela dost. Pravda, spous-tu stromů vykáceli, ale to muselo být kvůli opravě kanalizace. Změnit by se tady měla bezpečnost, policii by mě-lo být více vidět. A udělat něco pro děti, bohužel okolo jen samé her-ny a hospody. Pak jen chodí po uli-cích, hulákají a barabují, protože si ne-mají kde hrát a kde trávit volný čas.

Vlastimil Chmielař (31)razič z Dolu Karviná, závod ČSA:

Přestěhoval jsem se do Hra-nic na osmičku před asi dvěma a půl lety. Dříve to byla šedá zó-na, teď je to fakt pěknější. Zača-lo se něco dít,

mění se to k lepšímu. Hlavě oceňu-ji opravené baráky. Na druhé straně ta-dy není moc možností pro děti – hřiště, prolézačky, dětské koutky. To by chtě-lo změnit, více vyžití pro děti, děti jsou základem. Spokojený nejsem však ani s bezpečností, kriminalita je tady doce-la veliká, přepadává se, krade, na kaž-dém rohu někdo někoho zbije. Kamery asi moc nepomůžou, snad více strážníků.

uzi

Anketa

Page 12: HORNÍK č. 4 ze dne 26. 1. 2012

číslo 4 | ročník 4212 | www.okd.cz SPORT

HORNÍK Vydává: R MEDIA, spol. s r.o., 170 55 Praha 7, Dobrovského 25 Ředitel Ing. David Švábenický; předseda výkonné redakční rady Vladislav Sobol, e–mail: [email protected];šéfredaktor Mgr. Josef Lys, e–mail: [email protected] Adresa redakce: Prokešovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava; e–mail: [email protected]; www.ihornik.cz; tel: sekretariát: 596 264 801,

fax: 596 113 648, příjem inzerce: 596 264 803, e–mail: [email protected]; ústředna: 596 261 111 Grafi ka Robin Caïs, e–mail: [email protected] Ilustrace Marie Koželuhová, www.maayadesign.cz Vychází ve čtvrtek Registrace MK ČR E 18683 Tiskne:Ringier Axel Springer Print CZ a.s., provozovna Ostrava Nevyžádané rukopisy a podklady pro tisk se nevracejí.

fax

KARVINÁ – Jestli na svém povolání fot-balisté něco nemají rádi, pak jsou to lednové týdny zimní přípravy, zaměře-né na získávání hrubé síly. Přesně tako-vé galeje nyní podstupují ve fotbalovém MFK OKD Karviná, i když to nejhorší mají hráči přece jen už za sebou.

V minulém týdnu se ocitli na soustře-dění v lázeňském středisku v Luhačovi-cích, kde absolvovali náročné třífázo-vé tréninky. „Výběhy, posilovna, cviky na dynamiku, vytrvalost,“ vypočítával

trenér Karel Kula, čemu všemu se jeho svěřenci věnovali.

Aby úplně nevyšli z kontaktu s ba-lonem, pracovali hráči MFK OKD i na herních záležitostech. Ty se jim pak hodily na konci týdne v dalším pří-pravném duelu se slovenským Trenčí-nem (2:1).

„Zápas s Trenčínem byl završením celého bloku, podobně jako před dvě-ma týdny dvojzápas s Baníkem a Hlučí-nem. Musíme vidět v akci všechny hrá-

če a hlavně ty nově příchozí,“ objasňo-val Kula.

Ten nasadil do hry opět Poláka Tkocze a Balkánce z Bosny a Hercegoviny, zku-šeného Admira Vladaviće, jenž znovu ne-zklamal a zařídil první gól karvinského celku, kterým nastartoval obrat v utkání.

Slovenský prvoligový soupeř šel do vedení a v úvodní půlhodině se pre-zentoval přesnější hrou než fotbalisté z Karviné. Ti už ale po půlhodině hry začali předvádět velmi solidní výkon, který vystupňovali po změně stran, a po zásluze výsledek otočili.

„Zaujaly mě pohledné akce, které jsme dokázali předvést. Nečekal jsem, že jich vyprodukujeme tolik. Na to, v jaké fázi přípravy se zrovna nachází-me, jsme se představili ve velmi dob-rém světle,“ chválil své svěřence Ka-rel Kula.

Ten se v jarní části sezony bude mu-set obejít bez Srba Milosavljeva, jehož vedení Karviné uvolnilo na hostování do prvoligového Žižkova.

Nejbližší přípravné utkání sehrají fot-balisté MFK OKD tuto sobotu od 10.30 hodin na umělé trávě na Kovoně s Frýd-kem-Místkem. Martin Ruščin

Radek Kružík (v černém) a jeho spoluhráči testovali herní formu v Polsku.

Karvinští fotbalisté právě podstupují nejnáročnější období zimní přípravy – nabírání fyzické kondice.

FOTO

: Ivo

Dud

ek

FOTO

: Ivo

Dud

ek

Fotbalisté MFK OKD pokračují v přípravěDruholigoví borci z Karviné absolvovali důkladnou fyzickou zátěž v Luhačovicích

KARVINÁ – Herní prověrku absolvovali na turnaji v polském Dzierzionówě extrali-goví házenkáři HCB OKD Karviná. S před-vedenými výkony byl trenér mužstva Rasti-slav Trtík spokojen.

Týden poté, co hráči HCB OKD dřeli při výbězích na Lysou horu, se tým Baníku přesunul do Polska, kde odehrál čtyři pří-pravná utkání.

Ještě před turnajem odehrála Karvi-ná samostatný přípravný duel s aktuálně šestým týmem polské extraligy Chrobry Glogów a po bojovném výkonu zvítězi-la 29:28. Oba celky se pak přesunuly do Dzierzionówa. „Hráči se po kondičním bloku na zápas docela těšili,“ postřehl hlavní trenér HCB OKD Rastislav Trtík.

A s jakým cílem jeho svěřenci do Polska jeli? „Testovali jsme aktuální herní projev před druhou polovinou sezony a já s ním

byl vcelku spokojen. Samozřejmě, že se stále na naší hře dají najít nedostatky, ale právě proto hrajeme přípravná utkání, abychom je pokud možno odstranili,“ ob-jasnil Trtík.

Všechny zápasy v Polsku odehráli há-zenkáři v rychlém tempu. Na běloruský Brest nestačili, prohráli 25:33, ale před-vedli pohledné akce. Ve druhém duelu se baníkovci zlepšili v útoku a přehráli jiného účastníka polské nejvyšší soutěže z Puław 32:22. V posledním utkání chyběli trené-rovi tři hráči základní sestavy, což zapříči-nilo těsnou porážku 28:30 od Glogówa, celkového vítěze turnaje. Karviná skonči-la třetí.

Příprava házenkářů pokračuje již zítra, tedy v pátek 26. ledna, kdy se tým HCB OKD utká na své palubovce s polským Za-brze (17.30 hodin). luk

7/04

-XII/

12

11/0

4-XI

I/12

Házenkáři ladí formu na extraligu

Branky MFK OKD: 50. Vladavić, 85. Ciku.MFK OKD: Kafka (46. Hájek) – Hrtá-nek, Mráz, Cverna, Hoffmann – Barto-zel (46. Ciku), Motyčka, Tkocz (46. Ful-nek), Vladavić – Bartošák, Legierski.

Branky MFK OKD: 50 Vladavić

MFK OKD – AS Trenčín 2:1 (0:1)