Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 1

ZPRÁVY České parazitologické společnosti

Ročník 27, číslo 3 září 2019 ISSN 1211-7897

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 2

OBSAH

O čem se píše ... 3/ Mladí vědci odmítli názory autorit a přinesli nové důkazy, jak borelie

přechází z klíštěte do hostitele 6/ Světelné znečištění může napomáhat šíření West Nile viru 6/ Odchyt samic komárů omezil přenos viru Chikungunya na lidi 7/ Antarctophthirus microchir – veš lvouna hřivnatého

Aktivity členů ČPS

10/ EHK: Mikroskopická diagnostika střevních parazitóz Zuzana Hůzová 12/ EHK: Mikroskopická diagnostika střevních parazitóz Zuzana Hůzová

Vzpomínáme …

14/ ČPS slaví 60 let Iva Kolářová

15/ autoři příspěvků 16/ kalendář akcí Foto na titulní straně: Dolops sp., převzato z https://www.instagram.com/p/B3AAnBSCkzU/ dne 29. září 2019. Autor fotografie: doc. RNDr. Roman Kuchta, Ph.D.

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 3

Mladí vědci odmítli názory autorit a přinesli nové důkazy, jak borelie přechází z klíštěte do hostitele

S novým důležitým objevem, týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíšťat na člověka, přišli mladí parazitologové z Biologického centra Aka-demie věd ČR. Po pečlivých experimentech se sajícími klíšťaty popsali způ-sob, jakým se borelie, což jsou bakterie způsobující lymskou boreliózu, přenášejí z těla parazita do hostitele. Svými poznatky mladí vědci nabourali dogma, které ve světové vědě panovalo více než tři desítky let. Objev pomů-že vytyčit nové cíle pro vývoj potenciálních vakcín a léčebných strategií, za-braňujících přenosu této závažné nemoci.

„Víc než třicet let byl uznávaný americký model, že borelie žijí v klíštěcím střevě a ve chvíli, kdy klíště začne sát, borelie přejdou ze střev do slinných žláz a odtud pak se slinami do hostitele. My jsme ale zjistili, že je to úplně jinak,“ popisuje Radek Šíma, jeden z hlavních autorů objevu. Jak dále vysvětluje, větši-na vědců při vývoji vakcíny proti lymské borelióze dosud cílí na molekuly ze slinných žláz a na cestu přenosu přes sliny. To je podle něj ale slepá ulička. „Myslíme si, že borelie jdou ze střeva přes jícen rovnou do hostitele, a sliny klíš-těte pro borelie nejsou důležité. Proto musíme cílit na střevo klíštěte, nikoliv na sliny,“ říká Radek Šíma.

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 4

Jeho slova potvrzuje ředitel Biologického centra AV ČR, Libor Grubhoffer, kte-rý se celý svůj profesní život věnuje studiu klíšťat. „Celá desetiletí jsme nemohli borelie ve slinných žlázách klíštěte najít a hledali jsme pro to různá vysvětlení. Naši mladí kolegové se nebáli zpochybnit autority a podali přesvědčivé důkazy o tom, že k přenosu borelií nedochází přes sliny. Je to bezesporu významný ob-jev,“ uvádí Libor Grubhoffer.

Snímek borelií v temném poli mikroskopu.

Borelie jsou bakterie spirálovitého tvaru s bičíky na obou koncích, které se do-káží přizpůsobit životu v různých hostitelích. Hlavní rezervoár borelií se nachází v ptácích a hlodavcích, odtud přecházejí do klíštěte a z něj zase zpět do ptáků, hlodavců, ale i dalších savců, včetně člověka. V každém hostiteli borelie mění svůj povrch, obrazně řečeno převléká svůj kabát, tak, aby ji nerozpoznal imunit-ní systém. To je také důvod, proč badatelé nemohou zacílit protilátku proti této bakterii. Toto převlékání borelii trvá nejméně 24 hodin.

Českobudějovičtí vědci však také vyvrátili hypotézu, že borelie v prvních 24 hodinách nepřecházejí do hostitele. „Borelie přecházejí hned, ale během prvního dne ještě nejsou pro hostitele infekční,“ upřesňuje Radek Šíma. Když totiž klíště začne sát krev, borelie dostanou signál, aby přeměnily své povrchové antigeny, tedy převlékly svůj kabát. První borelie, které se dostanou do nového hostitele,

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 5

však ještě nemají správný kabát, a proto je imunitní systém odhalí a zničí. Lidé se tak lymskou boreliozou během prvního dne od přisátí klíštěte nenakazí.

Pokusná klíšťata v laboratorním chovu Parazitologického ústavu BC AV ČR. Foto: Pavlína Jáchimová, AV ČR

Výzkum, který vyžaduje náročné, několik měsíců trvající vakcinační pokusy a odběry stovek tkání na analýzu infekce, bude dále pokračovat finálním prokázá-ním přenosu borelií přes klíštěcí střevo a vyhledáním střevních molekul, které umožňují přežívání borelií a jejich množení. Badatelé budou hledat takové látky, které by potlačovaly borelie přímo ve střevě klíštěte nebo znemožňovaly boreli-ím přeměnit svůj povrch. Článek: Pospisilova T., Urbanova V., Hes O., Kopacek P., Hajdusek O., Sima R. 2019. Tracking of Borrelia afzelii transmission from infected Ixodes ricinus nymphs to mice. Infect Immun 87:e00896-18.

Výzkum byl umožněn díky grantu 17-27393S Grantové agentury ČR (GAČR). Dále byl fi-nancován z grantů 17-27386S, 18-01832S (GAČR), projektu Antidote (602272) Evropské unie FP7, a Centrem výzkumu patogenity a virulence parazitů (no. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000759) financovanému z Fondů evropského regionálního roz-voje a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

________________________________________________________________ Převzato z https://www.paru.cas.cz/novinky/novinka/4963-mladi-vedci-odmitli-nazory-autorit-a-prinesli-nove-dukazy-jak-borelie-prechazi-z-klistete-do-hostitele/ dne 29. července 2019

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 6

Science Daily

Světelné znečištění může napomáhat šíření West Nile viru Vrabec domácí je jedním z nejčastějších nositelů viru West Nile ve městech. Z vrabce na člověka virus přenáší komáři. Poslední výzkumy ukázaly, že pokud žije nakažený vrabec domácí v podmínkách světelného znečištění (např. na osvětlených parkovištích), zůstává infekční až o dva dny déle než vrabci, kteří nocují v přirozených podmínkách. Tím se ve městech významně prodlužuje možnost přenosu WNV na člověka. Převzato z https://www.sciencedaily.com/releases/2019/07/190724111123.htm 30. července 2019

Odchyt samic komárů omezil přenos viru Chikungunya Pracovníci amerického centra pro kontrolu a prevenci chorob (US Centers for Disease Control and Prevention, CDC) nedávno vyvinuli past, do které jsou přednostně lákány gravidní samice komárů hledající místo, kde naklást vejce. Tyto pasti, anglicky označované jako Autocidal Gravid Ovitrap (AGO), byly úspěšně testovány na ostrově Portoriko jako ochrana místních obyvatel před ná-kazou virem Chikungunya. Převzato z https://www.sciencedaily.com/releases/2019/07/190725150924.htm 30. července 2019

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 7

Antarctophthirus microchir Lice are common parasites on birds and mammals. They belong to the order Ph-thiraptera, and this entire order of insects have dedicated themselves to living in the dense forest of feathers and fur on those warm-blooded animals. Aside from a few species of pelagic sea skaters, lice that live on pinnipeds (the group of mammals which includes sea lions, seals, and walruses) and sea birds can be considered as the only group of insects to have successfully made a living out in the open ocean.

Antarctophthirus microchir stages: (a) egg, (b) second-stage larva, (c) adult male, (d) adult female. Photos from Fig. 4 of the paper

Living on a pinniped poses certain challenges which are unique to that particular environment. Any external parasites of such animals would have to withstand being frequently immersed in saltwater, and not get washed away when these marine mammals propel themselves through the sea. Lice found on birds and land mammals are commonly studied because they are fairly accessible. Study-ing sea lion lice such as Antarctophthirus microchir and their suite of unique adaptations is another matter.

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 8

Just collecting them in the first place is a challenge in itself. How does one col-lect lice from seals or sea lions? They are large, wild animals, and they spend a lot of their time at sea. Previously, pinniped lice can only be obtained from dead hosts - which is not ideal for a variety of reasons. But a team of researchers have come up with an ingenious but very simple solution - a lice comb, admittedly somewhat a modified one. In the Chilean city of Valdivia, there is a small "urban" colony of sea lions. Tho-se are a group of sea lions that hang out around the fish markets and piers of the Calle-Calle River and they are used to the presence of people. These sea lions present a valuable opportunity for researchers to study them in more details, including their ectoparasites. To collect lice from those marine mammals, the researchers made a "telescopic lice comb apparatus" - which is basically a lice comb taped to the end of a telescopic metal rod. They selected five individuals on the basis of their skin condition and temperament to try out their new device.

The "telescopic lice comb" being deployed and a close-up of the end of the comb. From Fig. 1 and 2 of the paper.

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 9

They carefully approached the sea lions with their telescopic lice comb and be-gin combing them for lice. All this took place under the sea lion's terms - when approaching the sea lions, the researchers maintain eye contact and avoid sudden movements, and the sea lions were allowed to inspect the telescopic lice comb before the researchers start applying it to their skin. Each sea lions were combed for 15-45 mins, starting at their head, then moving further down the body. The researchers never tried to coax the sea lions with food, and they were free to leave if they ever felt uncomfortable about the whole process. And based on how the sea lion reacted to the experience of being com-bed, they seemed to have thoroughly enjoyed the process, in some cases chan-ging position so that the researchers can scratch their itchier spots. While the "telescopic lice comb apparatus" seems to have won the sea lions' ap-proval, how well did it work for its original purpose of collecting parasites? Well, the researchers were able to successfully collect live lice from four of the five sea lions they combed, and every life stages of the sea lion louse were pre-sent in those samples - eggs, juveniles, and adults - the lot. So they were able to obtain the entire life cycle. And in the process, they were also able to pick up some samples from the sea lions themselves including hair and dandruff. This opens up all manner of research possibilities into the life and adaptation of these otherwise difficult to access lice. These urban sea lions may have provide science with an opportunity to study an enigmatic parasitic insect, and all that was needed to make the most of it was a modified lice comb. Reference: Ebmer, D., Navarrete, M. J., Muñoz, P., Flores, L. M., Gärtner, U., Taubert, A., & Hermosilla, C. (2019). Antarctophthirus microchir infestation in synanthropic South American sea lion (Otaria flavescens) males diagnosed by a novel non-invasive method. Parasitology Research 118: 1353-1361 Posted by Tommy Leung, on May 8, 2019, at 7:51 PM Labels: arthropod, blood feeder, ectoparasite, insect ________________________________________________________________ Převzato z http://dailyparasite.blogspot.com/ dne 30. září 2019.

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 10

Mikroskopická diagnostika střevních parazitóz EHK - série č. 1042 byla rozesílána do 61 laboratoří 23. 10. 2018. Hodnoceno bylo 61 pracovišť, které protokoly vrátily. Hodnocení proběhlo na základě vý-sledků získaných mikroskopickou diagnostikou dvou vzorků stolice fixované formalinem, dvou preparátů barvených trichromem či hematoxilinem a jednoho nefixovaného roztěru k obarvení na oocysty kokcidií. Maximálně bylo možno získat 4 body za stolice a 6 bodů za roztěry. K úspěšnému absolvování tohoto kola EHK bylo zapotřebí dosáhnout v první části více než 3 body a více než 2 body v části druhé. Roztěry ze stolice barvené trichromem a nefixované roztěry k obarvení na oocysty kokcidií obsahovaly: VZOREK A: cysty Entamoeba histolytica/dispar četnost A Polovina preparátů byla barvena hematoxylinem, druhá polovina trichromem. Z 61 laboratoří výsledek správně určilo 56 (91 %). Pět laboratoří chybně uvedlo cysty Iodamoeba butschli, Entamoeba hartmanni, Endolimax nana či Entamoe-ba coli. VZOREK B: oocysty Cyclospora cayetanensis četnost B Z 61 laboratoří 5 (8 %) nenašlo oocysty Cyclospora cayetanensis, dvě z nich navíc chybně uvedli přítomnost oocyst Cryptosporidium sp. Ostatní laboratoře pracovaly bezchybně. VZOREK C: cysty Chilomastix mesnili četnost A. Polovina preparátů byla barvena hematoxylinem, druhá polovina trichromem. Z 61 laboratoří cysty správně identifikovalo 58 (95 %). Dvě laboratoře cysty Chilomastix mesnili neuvedli a ve dvou případech byl chybně uveden nález dal-ších cyst. ZÁVĚR Maximálního zisku 6 bodů dosáhlo 50 (82 %) pracovišť. Sedm laboratoří (11 %) získalo přijatelné 4 body. Tři laboratoře (5 %) získaly 2 body, které pro zisk cer-tifikátu tentokrát postačí. Pod limit dvou bodů se dostala jedna laboratoř. Vzorky fixované stolice obsahovaly: VZOREK D: vajíčka Necator americanus/Ancylostoma duodenale četnost B

ojediněle vajíčka Trichuris trichiura – nález nebyl hodnocen 61 (100%) laboratoří výsledek určilo správně.

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 11

VZOREK E: negativní, vzorek obsahoval pylová zrna lilií 61 (100%) laboratoří výsledek určilo správně. ZÁVĚR V této části testu pracovalo bezchybně 61 (100 %) laboratoří a získalo plný po-čet 4 bodů. Všechny tedy tímto kolem prošly. Podrobnější informace včetně obrazové dokumentace naleznete na webových stránkách: http://www.zuusti.cz/ehk/. V Praze 17. 12. 2018

Zuzana Hůzová

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 12

Mikroskopická diagnostika střevních parazitóz EHK - série č. 1074 byla rozesílána do 62 laboratoří 16. 4. 2018. Hodnoceno bylo 62 pracovišť, které protokoly vrátily. Hodnocení proběhlo na základě vý-sledků získaných mikroskopickou diagnostikou dvou vzorků stolice fixované formalinem a tří preparátů barvených trichromem. Maximálně bylo možno zís-kat 4 body za stolice a 8 bodů za roztěry. K úspěšnému absolvování tohoto kola EHK bylo zapotřebí dosáhnout v první části 4 body a více než 3 body v části druhé. Vzorky fixované stolice obsahovaly: VZOREK A: negativní, vzorek obsahoval pylová zrna slunečnic 62 (100%) laboratoří výsledek určilo správně. VZOREK B: vajíčka Ascaris lumbricoides, ojediněle vajíčka Trichuris trichiu-ra a zcela ojediněle Necator americanus/Ancylostoma duodenale – nález nebyl hodnocen. 62 (100%) laboratoří výsledek určilo správně. ZÁVĚR: V této části testu pracovalo bezchybně 62 (100 %) laboratoří a získalo plný po-čet 4 bodů. Všechny tedy tímto kolem prošly. Roztěry ze stolice barvené trichromem a nefixované roztěry k obarvení na oocysty kokcidií obsahovaly: VZOREK C: negativní, barveno trichromem 62 (100%) laboratoří výsledek určilo správně. VZOREK D: cysty Entamoeba histolytica/dispar četnost A Entamoeba hartmanni četnost B, barveno trichromem Z 62 laboratoří výsledek správně určilo pouze 15 (24 %). 45 laboratoří neuvedlo cysty Entamoeba hartmanni, 13 chybně uvedlo přítomnost cyst Entamoeba coli. Kamenem úrazu tohoto vzorku bylo nesprávné/chybějící proměřování objektů. VZOREK E: cysty Giardia intestinalis četnost A, barveno trichromem Z 62 laboratoří cysty správně identifikovalo 62 (100 %).

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 13

ZÁVĚR: Maximálního zisku 8 bodů dosáhlo 14 (22 %) pracovišť. 37 laboratoří (59 %) získalo 6 bodů. 11 laboratoří (17 %) získalo 4 body, které pro splnění kola ten-tokrát postačí. Pod limit tří bodů se nedostala žádná laboratoř. Podrobnější informace včetně obrazové dokumentace naleznete na webových stránkách: http://www.zuusti.cz/ehk/. V Praze 16. 7. 2019

Zuzana Hůzová

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 14

Česká parazitologická společnost slaví 60 let V tomto roce si připomínáme 60 let od založení parazitologické společnosti. Při této příležitosti vzniklo už druhé speciální vydání Zpráv ČPS, ve kterém tento-krát najdete Zprávu o I. sjezdu čsl. parasitologů a Resoluci I. sjezdu čs. Pa-rasitologů, v kterýchžto dokumentech byla poprvé zveřejněna myšlenka založe-ní Československé parazitologické společnosti. A na závěr ohlédnutí našich pol-ských kolegů za touto konferencí I ZJAZD PARAZYTOLOGÓW CZE-CHOSŁOWACKICH, které vyšlo v časopise Wiadomości Parazytologiczne (kopii laskavě poskytl doc. Roman Kuchta, Biologické centrum AV ČR). Toto speciální číslo bude k dispozici pouze členům společnosti, nebude zveřej-něno na webu ČPS.

Iva Kolářová

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 15

Autoři příspěvků RNDr. Zuzana Hůzová Vedoucí oddělení parazitologie, my-kologie a mykobakteriologie Praha Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem zuzana.huzova@zuusti.cz RNDr. Iva Kolářová, Ph.D. Katedra parazitologie PřF UK kolarova2011@gmail.com

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 16

kalendář akcí 2019

https://www.apicowplexa.de/

http://www.eukaryome2019.conferences-pasteur.org/

https://sbpz.org.br/en/ ASTMH 68th Annual Meeting November 20-24, 2019 (Wednesday through Sunday) Gaylord National Resort and Convention Center National Harbor, Maryland USA (adjacent to Washington, DC) https://www.astmh.org/annual-meeting

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 17

kalendář akcí 2020 - 2022

http://bsp.uk.net/events/

https://register.extension.iastate.edu/anthelmintics/about

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 18

www.facebook.com/paru.cas.cz

http://www.icopaxv.dk/

Zprávy ČPS č. 3/2019 www.parazitologie.cz 19

Česká parazitologická společnost, z.s. Výbor

Předseda RNDr. Libor Mikeš, Ph.D. Místopředseda doc. RNDr. Oleg Ditrich, CSc. Tajemník prof. RNDr. Ivan Čepička, Ph.D. Hospodář RNDr. Iveta Hodová, Ph.D. Členové RNDr. Iva Kolářová, Ph.D.

doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D. Revizní komise Předseda doc. RNDr. Vladimír Hampl, Ph.D. Člen: RNDr. Martin Kašný, Ph.D. Sídlo spolku Katedra parazitologie

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Viničná 7, 128 44 Praha 2

Internetové stránky www.parazitologie.cz

https://www.facebook.com/parazitologie.cz/ https://www.instagram.com/parazitologiecz/

Informace pro autory Příspěvky zasílejte ve formátu DOC nebo DOCX, Times New Roman 14, jednoduché řádkování, pouze s výchozím formátováním. Obrázky zasílejte zvlášť. Soubory posílejte mailem na adresu redakce – kolarova2011@gmail.com. Redakce Iva Kolářová, Lukáš Konečný, Kristýna Peterková, Lenka Pacáková

Vydala Česká parazitologická společnost, z.s. Viničná 7, 128 44 Praha 2 © Česká parazitologická společnost, 2019 Foto na titulní straně © Iva Kolářová, 2019 ISSN 1211-7897

Upozornění Veškeré příspěvky mohou být dále zveřejňovány pouze se svolením redakce.