globální problémy lidstva

Projekt Zkvalitnění vzdělávání Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků pedagogických pracovníků

v oblasti udržitelného rozvoje na v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraješkolách Jihočeského kraje

RČ: CZ.1.07/1.3.06/04.0018RČ: CZ.1.07/1.3.06/04.0018

Globální problémy Globální problémy lidstvalidstva

Ing. Jana ŠaškováIng. Jana Šašková

[email protected]@seznam.cz

mailto:[email protected]

Historický vývoj vztahů člověka a prostředíHistorický vývoj vztahů člověka a prostředí

Člověk součástí ekosystému asi 2 miliony Člověk součástí ekosystému asi 2 miliony letlet• většinu času jako každý jiný živočichvětšinu času jako každý jiný živočich

stavba obydlístavba obydlí lov a sběr lov a sběr

• lidská populacelidská populace málo početnámálo početná neměla prostředky k přetvářeníneměla prostředky k přetváření

před několika tisíci lety začal člověk před několika tisíci lety začal člověk více zasahovat do svého životního více zasahovat do svého životního prostoruprostoru• nejzávažnější zásahy a poškození v 19. a nejzávažnější zásahy a poškození v 19. a

hlavně 20. stoletíhlavně 20. století

Faktory které zvýšily vliv člověka na Faktory které zvýšily vliv člověka na prostředíprostředí

Růst populaceRůst populace Od 17. stoletíOd 17. století

• Rozvoj zemědělstvíRozvoj zemědělství Schopnost uživit více lidíSchopnost uživit více lidí Brambory – konec hladomorůmBrambory – konec hladomorům

• Zvyšující se úroveň lékařství a Zvyšující se úroveň lékařství a hygienyhygieny

Utlumení moru a jiných epidemiíUtlumení moru a jiných epidemií• Na počátku našeho letopočtu 200 Na počátku našeho letopočtu 200

miliónů obyvatelmiliónů obyvatel• 1650 – 500 mil.1650 – 500 mil.• 1950 – 2,4 mld.1950 – 2,4 mld.• 2000 – 6 mld.2000 – 6 mld.• Rozložení populace není rovnoměrnéRozložení populace není rovnoměrné

60 % v Asii60 % v Asii• Nejvíce přibývá Nejvíce přibývá • 55 – 60 mil ročně55 – 60 mil ročně

Evropa a severní Amerika Evropa a severní Amerika stagnujestagnuje

• Nárůst populaceNárůst populace Větší nároky na množství potravy, Větší nároky na množství potravy,

spotřebních věcí, obydlí a území, spotřebních věcí, obydlí a území, dopravydopravy

Růst intelektuálních schopnostíRůst intelektuálních schopností nárůst materiálních nárůst materiálních

prostředkůprostředků Rozvoj zemědělství, Rozvoj zemědělství,

výrobních procesů, dopravy výrobních procesů, dopravy atd.atd.

Rozvoj výrobních i jiných Rozvoj výrobních i jiných procesů → zvýšení čerpání procesů → zvýšení čerpání přírodních zdrojůpřírodních zdrojů

Rozvoj bez ohledu na Rozvoj bez ohledu na přírodní zákonitostipřírodní zákonitosti• Čerpání ropy, těžba rud, Čerpání ropy, těžba rud,

těžba uhlí, spotřeba vodytěžba uhlí, spotřeba vody

Historický vývojHistorický vývoj

PravěkPravěk Člověk se řídí přírodními Člověk se řídí přírodními

zákonitostmizákonitostmi• Žije na vhodných územíchŽije na vhodných územích• V malých skupinkách V malých skupinkách • Živí se lovem a sběremŽiví se lovem a sběrem• Co uloví, to bezezbytku Co uloví, to bezezbytku

využijevyužije• Zásahy do ekosystému Zásahy do ekosystému

nevedly k narušení nevedly k narušení přírodních procesů a přírodních procesů a rovnováhyrovnováhy

StarověkStarověk Rozvoj zemědělství a Rozvoj zemědělství a

pastevectví pastevectví Budování větších sídelBudování větších sídel Těžba rudTěžba rud Těžba dřeva – stavba lodí a Těžba dřeva – stavba lodí a

obydlíobydlí• Rozsáhlá odlesněníRozsáhlá odlesnění

Vodní a větrná erozeVodní a větrná eroze Změna vodního režimu a Změna vodního režimu a

klimatu v krajiněklimatu v krajině• → → vznik stepí a pouštívznik stepí a pouští

Vede ke stagnaci či zániku Vede ke stagnaci či zániku některých civilizacíněkterých civilizací

Mezopotámie, Egypt, Mezopotámie, Egypt, Palestina, Řecko a ŘímPalestina, Řecko a Řím

• U nás odlesnění Polabí a U nás odlesnění Polabí a jižní Moravyjižní Moravy

Středověk• Rozvoj zemědělství a stavba sídel•Další odlesňování• Rozvoj řemesel•Rozvoj těžby surovin

NovověkNovověk do průmyslové revoluce stejné jako středověkdo průmyslové revoluce stejné jako středověk od průmyslové revoluce v 18. stol od průmyslové revoluce v 18. stol

• zvětšování spotřebyzvětšování spotřeby dřevo – stavební materiál a palivodřevo – stavební materiál a palivo těžba uhlí a ropytěžba uhlí a ropy těžba rudtěžba rud

• rozvoj zemědělstvírozvoj zemědělství• rozšiřování městrozšiřování měst• osidlování nových územíosidlování nových území• stavba nových komunikačních spojení a rozvoj dopravystavba nových komunikačních spojení a rozvoj dopravy

železnice, lodě a později letadlaželeznice, lodě a později letadla tyto procesy měly za následek:tyto procesy měly za následek:

• poškození ekosystémůpoškození ekosystémů vysoušení mokřadůvysoušení mokřadů kácení tropických deštných lesůkácení tropických deštných lesů nadměrné spásání travních společenstevnadměrné spásání travních společenstev

• vyhubení mnoha druhů organismůvyhubení mnoha druhů organismů přímým působením člověka vyhubeno asi 115 druhů ptáků a 110 přímým působením člověka vyhubeno asi 115 druhů ptáků a 110

druhů savcůdruhů savců• snížení stavu až ohrožení existence dalších druhůsnížení stavu až ohrožení existence dalších druhů

změny jejich přirozeného prostředízměny jejich přirozeného prostředí přímý lovpřímý lov

• rozšiřování jiných druhůrozšiřování jiných druhů krysa, prase atd.krysa, prase atd.

Růst lidské populace a přelidněníRůst lidské populace a přelidnění Viz historie vztahu člověka a ŽPViz historie vztahu člověka a ŽP

• člověk na Zemi 100 - 200 tis. letčlověk na Zemi 100 - 200 tis. let• změna jeho vztahu ke svému okolízměna jeho vztahu ke svému okolí• Významné zlomyVýznamné zlomy

zemědělská revolucezemědělská revoluce průmyslová revoluceprůmyslová revoluce

• 17. století17. století• člověk se vymanil z přírodních podmínekčlověk se vymanil z přírodních podmínek• začal budovat vlastní světzačal budovat vlastní svět

technosfératechnosféra = umělé prostředí = umělé prostředí

• potřebují surovinypotřebují suroviny pohodlípohodlí negativní dopadynegativní dopady

Růst lidské populace a přelidněníRůst lidské populace a přelidnění Dynamika růstu populaceDynamika růstu populace

• sigmoidasigmoida = křivka tvaru S = křivka tvaru S• Exponenciální růst zpomalen, když se populace Exponenciální růst zpomalen, když se populace

přiblíží limitům prostředípřiblíží limitům prostředí• limitylimity

surovinové zdrojesurovinové zdroje nedostatek potravy a vodynedostatek potravy a vody nedostatek životního prostoru a dalšínedostatek životního prostoru a další

• přibližování limitům prostředípřibližování limitům prostředí větší množství úmrtívětší množství úmrtí

• Růst zastaven dosažením limitních hodnotRůst zastaven dosažením limitních hodnot• lidská populace ve fázi rozvoje geometrickou lidská populace ve fázi rozvoje geometrickou

řadouřadou kde leží hranice a kdy jich lidé dosáhnou?kde leží hranice a kdy jich lidé dosáhnou?

http://www.google.cz/imgres?q=r%C5%AFst+lidsk%C3%A9+spole%C4%8Dnosti&um=1&hl=cs&biw=1024&bih=605&tbm=isch&tbnid=EAtclNEPM3ev5M:&imgrefurl=http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/1-2-ovlivnovani-geologickych-http://www.google.cz/imgres?q=r%C5%AFst+lidsk%C3%A9+spole%C4%8Dnosti&um=1&hl=cs&biw=1024&bih=605&tbm=isch&tbnid=EAtclNEPM3ev5M:&imgrefurl=http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/1-2-ovlivnovani-geologickych-

podminek.html&docid=nYXXqbhYLwDcdM&imgurl=http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/img/obr05.jpg&w=800&h=741&ei=nkJrT-PkIone4QTlr-podminek.html&docid=nYXXqbhYLwDcdM&imgurl=http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/img/obr05.jpg&w=800&h=741&ei=nkJrT-PkIone4QTlr-

yrBg&zoom=1&iact=hc&vpx=606&vpy=132&dur=1183&hovh=216&hovw=233&tx=135&ty=107&sig=102079137692620699176&page=1&tbnh=121&tbnw=141&start=0&ndsp=16&ved=1t:429,r:3,s:0yrBg&zoom=1&iact=hc&vpx=606&vpy=132&dur=1183&hovh=216&hovw=233&tx=135&ty=107&sig=102079137692620699176&page=1&tbnh=121&tbnw=141&start=0&ndsp=16&ved=1t:429,r:3,s:0

Růst lidské populace a přelidněníRůst lidské populace a přelidnění

explozivní nárůst počtu obyvatel během explozivní nárůst počtu obyvatel během posledního stoletíposledního století• v roce 1650 v roce 1650 500 mil lidí500 mil lidí• v r. 1900 v r. 1900 1,6 miliardy1,6 miliardy• v r. 1950 v r. 1950 2,6 miliard 2,6 miliard • v r. 1971 v r. 1971 3,7 miliardy3,7 miliardy• v r. 1987 v r. 1987 5 miliard5 miliard• v r. 2000 v r. 2000 6 miliard6 miliard• v r. 2020 v r. 2020 7,9 miliard7,9 miliard

Roční přírůst obyvatelstva v průměru 1,7 %Roční přírůst obyvatelstva v průměru 1,7 %• větší podíl v chudých státech světavětší podíl v chudých státech světa• v bohatých trend klesající porodnostiv bohatých trend klesající porodnosti


v nejchudších zemích světa velký nárůst v nejchudších zemích světa velký nárůst obyvatelstvaobyvatelstva• důvodydůvody

nedostatek finančních prostředkůnedostatek finančních prostředků nízká vzdělanostnízká vzdělanost snaha získat levnou pracovní sílusnaha získat levnou pracovní sílu podpora pro stářípodpora pro stáří religiózní důvodyreligiózní důvody

• velká kojenecká úmrtnost a krátká průměrná délka velká kojenecká úmrtnost a krátká průměrná délka životaživota

• chudý jihchudý jih Afrika, Jižní Amerika, některé státy AsieAfrika, Jižní Amerika, některé státy Asie

Růst lidské populace a přelidněníRůst lidské populace a přelidnění Zdravotní stav populaceZdravotní stav populace

• rozvojové země rozvojové země malárie (Afrika), žluté zimnice (Jižní Amerika), cholerou malárie (Afrika), žluté zimnice (Jižní Amerika), cholerou

(Indie) či leprou (Indie, Afrika, Indonésie)(Indie) či leprou (Indie, Afrika, Indonésie) zdraví ohrožujezdraví ohrožuje

• nedostatek nezávadných vodních zdrojůnedostatek nezávadných vodních zdrojů 1,7 mld. obyvatel planety nemá přístup k čisté vodě1,7 mld. obyvatel planety nemá přístup k čisté vodě

• nedostatkem potravinnedostatkem potravin

• rozvinuté státyrozvinuté státy kardiovaskulární poruchy, psychická onemocnění, kardiovaskulární poruchy, psychická onemocnění,

rakovina a obezitarakovina a obezita ohrožení zdravíohrožení zdraví

• psychický stres, návykové látky, nezdravé stravování, psychický stres, návykové látky, nezdravé stravování, špatný životní stylšpatný životní styl


Rostoucí množství obyvatel Rostoucí množství obyvatel • lokální působenílokální působení• globální působeníglobální působení

klimatické změnyklimatické změny• spojené s antropogenním znečištěním ŽPspojené s antropogenním znečištěním ŽP• posílení skleníkového efektuposílení skleníkového efektu• poškození ozónové vrstvypoškození ozónové vrstvy• znečištění světového oceánuznečištění světového oceánu• produkce odpadůprodukce odpadů• kácení deštných pralesůkácení deštných pralesů• omezování biodiverzityomezování biodiverzity• exploatace přírodních zdrojů a dalšíexploatace přírodních zdrojů a další

Růst materiálové a energetické spotřebyRůst materiálové a energetické spotřeby

přírodní zdrojepřírodní zdroje• složky životního prostředí sloužící složky životního prostředí sloužící

k uspokojování potřeb člověkak uspokojování potřeb člověka obnovitelnéobnovitelné neobnovitelnéneobnovitelné

• vyčerpatelnévyčerpatelné• nevyčerpatelnénevyčerpatelné

mohou být znehodnocenymohou být znehodnoceny

velké čerpání přírodních zdrojůvelké čerpání přírodních zdrojů• hlavně neobnovitelnéhlavně neobnovitelné

způsobenyzpůsobeny• nárůstem lidské populacenárůstem lidské populace• nárůstem potřeb jednotlivcenárůstem potřeb jednotlivce


spotřebaspotřeba• potravinypotraviny• vodavoda• energieenergie• minerály a nerostyminerály a nerosty

ropa, uhlí, zemní plynropa, uhlí, zemní plyn kovykovy

bohatý Severbohatý Sever• 20 % světové populace20 % světové populace• 80 % energie a surovin80 % energie a surovin

chudý Jihchudý Jih• rozsáhlá devastace přírodyrozsáhlá devastace přírody• boj o holé přežitíboj o holé přežití


zabezpečení dostatku potravinzabezpečení dostatku potravin• úkol zemědělstvíúkol zemědělství• nelze rozšiřovat zemědělskou půdu na úkor nelze rozšiřovat zemědělskou půdu na úkor

lesůlesů• eroze a degradace půderoze a degradace půd

technikatechnika pastvapastva

• distribuce potravindistribuce potravin vyspělé zeměvyspělé země

• dostatek potravindostatek potravin nadbyteknadbytek

• útlum zemědělstvíútlum zemědělství• 60% potravin = odpad60% potravin = odpad

převážná část lidské populace převážná část lidské populace • kvantitativní nedostatekkvantitativní nedostatek• kvalitativní nedostatekkvalitativní nedostatek

Růst materiálové a energetické spotřebyRůst materiálové a energetické spotřeby Zabezpečení dostatku potravinZabezpečení dostatku potravin

• nadbytkynadbytky Indie je vývozcem obilíIndie je vývozcem obilí Argentina přebytky hluboko zmrazeného hovězíhoArgentina přebytky hluboko zmrazeného hovězího AustrálieAustrálie

• zdivočelá stáda domácích zvířat zdivočelá stáda domácích zvířat skot, prasata, kozy atd.skot, prasata, kozy atd. pustoší krajinupustoší krajinu likvidována, maso nevyužitolikvidována, maso nevyužito

maso pro domácí mazlíčkymaso pro domácí mazlíčky• kvalita využitelná pro člověkakvalita využitelná pro člověka

současně současně • 10 miliónů dětí ročně umírá hlady10 miliónů dětí ročně umírá hlady• 2/3 lidstva trpí nějakou formou podvýživy2/3 lidstva trpí nějakou formou podvýživy

problém zabezpečení dostatku potravy je problém zabezpečení dostatku potravy je ekonomický a politickýekonomický a politický• ne ekologický nebo biologickýne ekologický nebo biologický

Globální problémyGlobální problémy

19. a hl. 20.stol19. a hl. 20.stol• člověk se začal potýkat s důsledky svého člověk se začal potýkat s důsledky svého

vztahu k ŽPvztahu k ŽP problémy týkajícími se celého světaproblémy týkajícími se celého světa

= globální problémy= globální problémy• Jejich intenzita je taková, že ohrožuje Jejich intenzita je taková, že ohrožuje

celou existenci lidstvacelou existenci lidstva Globální problémy způsobeny Globální problémy způsobeny

• Existujícím typem rozvoje lidstvaExistujícím typem rozvoje lidstva• Způsobem uvažováníZpůsobem uvažování• Politickým rozhodovánímPolitickým rozhodováním

Globální problémyGlobální problémy• Populační explozePopulační exploze

Nejintenzivnější v rozvojových zemíchNejintenzivnější v rozvojových zemích• Jižní a Východní Asie, Jižní Amerika a AfrikaJižní a Východní Asie, Jižní Amerika a Afrika

Souvisí s ní potravinová krizeSouvisí s ní potravinová krize• Surovinová krizeSurovinová krize

Způsobena trvale neudržitelným využíváním zdrojůZpůsobena trvale neudržitelným využíváním zdrojů SouvisíSouvisí

• s vyšším počtem lidí na světěs vyšším počtem lidí na světě• vyšší potřebou materiálního zabezpečení jedincevyšší potřebou materiálního zabezpečení jedince• vyššími civilizačními nárokyvyššími civilizačními nároky

Velká část zdrojů patří mezi neobnovitelnéVelká část zdrojů patří mezi neobnovitelné• Jednosměrný tok látek v lidském prostředíJednosměrný tok látek v lidském prostředí

• Energetická krizeEnergetická krize Způsobena rostoucí potřebou a spotřebou energieZpůsobena rostoucí potřebou a spotřebou energie

• Průmyslový vývojPrůmyslový vývoj• Vyšší civilizační nárokyVyšší civilizační nároky

ve dvacátém století se výroba elektřiny zdvojnásobila přibližně každých ve dvacátém století se výroba elektřiny zdvojnásobila přibližně každých 14 let14 let

• Úbytek biodiverzity ( viz. předchozí přednáška)Úbytek biodiverzity ( viz. předchozí přednáška)• Globální oteplováníGlobální oteplování• ZnečištěníZnečištění

Problémy lidstva JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010

1. Energie (světová spotřeba energie roste o 2‐3 % ročně) 2. Voda 3. Jídlo 4. Životní prostředí 5. Chudoba 6. Terorismus a války 7. Pandemie a nemoci 8. Vzdělání 9. Demokracie 10.Přelidnění - (7mld. 2010, 10mld. lidí 2050) Jednou vyčerpáme i zásoby fosilních paliv a nakonec nám

zbudou pouze OZE Pravděpodobně budeme muset omezit dosavadní

nekontrolovatelnou expanzi a nalézt způsob jak obnovit dávno narušenou rovnováhu s ostatní biosférou.

Řešením je trvale udržitelný rozvoj

1. Energie 1. Energie JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010

Revoluce ve struktuře primárních zdrojů v 21. století Do roku 2050 bude potřeba: 1. zvýšit výkon zdrojů z dnešních 15 TW na 30‐50 TW 2. změnit strukturu ve prospěch nízkoemisních

primárních zdrojů ‐obnovitelných zdrojů energie OZE ‐jaderných zdrojů Rostoucí potřeby energie zatím nemůžeme pokrýt bez

jaderné energie Dnes zatím nemáme technologie na efektivní využití

OZE,stejně jako technologii pro jadernou fůzi Jaderná energie nám dává především čas

Primární zdroje energie a jejich Primární zdroje energie a jejich podíl na výrobě energie podíl na výrobě energie JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010

Technologie pro TUR Technologie pro TUR JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010

1. Ekonomická (nákladově efektivní) 2. Spolehlivá, bezpečná a robustní ‐malý vliv

proměnlivých vnějších podmínek 3. Flexibilní – podle potřeby výroba energie elektrické

anebo tepelné 4. Exportovatelná k místům s největší spotřebou 5. Škálovatelná od mikrovýroben 1kW po makrovýrobny

1000 MW Technologie pro udržitelný rozvoj 6. S rychlým náběhem výkonu 7. S nevyčerpatelným zdrojem, alespoň střednědobě 8. S nízkým vlivem na ŽP, alespoň střednědobě

Takové technologie zatím nemáme, představují ideální stav. Současné reálné technologie splňují 1‐6 bodů.

Ztráty energie Ztráty energie JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2012JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2012

JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010

Konverze/zušlechtění primární energie do spotřebních energií představuje ztrátu ≈25 %

Ztráta při konečném využití je dalších asi 25 %, tedy celkem asi 50 %.

Výroba elektrické energie Struktura primárních zdrojů

(energetický mix) pro výrobu elektřiny JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2012JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2012

Ekologické katastrofyEkologické katastrofy• do životního prostředí zasahují i nahodilé do životního prostředí zasahují i nahodilé

katastrofykatastrofy• značný vliv na ekosystémznačný vliv na ekosystém• mohou způsobit zánik daného ekosystému, nebo mohou způsobit zánik daného ekosystému, nebo

nevratné či obtížně odstranitelné poškozenínevratné či obtížně odstranitelné poškození Havárie tankerůHavárie tankerů Havárie ropných vrtůHavárie ropných vrtů Lesní požáryLesní požáry Havárie chemických továrenHavárie chemických továren

• Některé ekologické katastrofy přímo zapříčiněny Některé ekologické katastrofy přímo zapříčiněny nešetrným chováním člověka ke krajiněnešetrným chováním člověka ke krajině

Poškození území rozsáhlou těžbouPoškození území rozsáhlou těžbou Poškození území imisemiPoškození území imisemi Kácení deštných lesů, tajgy atd.Kácení deštných lesů, tajgy atd.

JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2012JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2012

2. VODA2. VODA

pitná vodapitná voda• dostatek pouze část populacedostatek pouze část populace

sladká vodasladká voda• 77 % v polárních ledovcích a pevninských 77 % v polárních ledovcích a pevninských

ledovcích ledovcích • 22 % ve formě podzemních vod 22 % ve formě podzemních vod • 1 % prezentují povrchové vody1 % prezentují povrchové vody

většinou značně znečištěnévětšinou značně znečištěné• kyselými deštikyselými dešti• prachovou depozicíprachovou depozicí• vodami z okolní krajinyvodami z okolní krajiny• hnilobnými procesy apod.hnilobnými procesy apod.

pro pitné účely nejvíce vhodné vody pro pitné účely nejvíce vhodné vody podzemnípodzemní• velké množství podzemní vody v těžko velké množství podzemní vody v těžko

dosažitelných hloubkáchdosažitelných hloubkách

pro pitné účely nejvíce vhodné vody pro pitné účely nejvíce vhodné vody podzemnípodzemní• velké množství podzemní vody v těžko velké množství podzemní vody v těžko

dosažitelných hloubkáchdosažitelných hloubkách sladká vodasladká voda

• pro pitné účely využito jen přibližně 6 %pro pitné účely využito jen přibližně 6 %• Pro zavlažování zemědělských ploch 71 Pro zavlažování zemědělských ploch 71

%%• zbytek průmyslzbytek průmysl

poměr se liší poměr se liší • rozvinuté státy spíš průmyslová výrobarozvinuté státy spíš průmyslová výroba• rozvojové státy převládá zemědělská rozvojové státy převládá zemědělská

spotřebaspotřeba

nedostatečné zásobení obyvatel nedostatečné zásobení obyvatel pitnou vodoupitnou vodou• Významný problém především Významný problém především

v rozvojových státechv rozvojových státech 61 % venkovského obyvatelstva61 % venkovského obyvatelstva 26 % obyvatel měst v rozvojových zemích26 % obyvatel měst v rozvojových zemích nuceni využívat nedostatečně ošetřených nuceni využívat nedostatečně ošetřených

zdrojůzdrojů

• Voda často nositelem infekčních Voda často nositelem infekčních onemocněníonemocnění

tyfus, cholera a průjmytyfus, cholera a průjmy onemocnění se podílí na obrovské úmrtnosti onemocnění se podílí na obrovské úmrtnosti

především dětípředevším dětí

Jídlo Jídlo

Viz. předchozíViz. předchozí

4. Životní prostředí

a)a) deštné pralesydeštné pralesyb)b) změny klimatuzměny klimatuc)c) poškození ozonové vrstvypoškození ozonové vrstvyd)d) nedostatek pitné vodynedostatek pitné vodye)e) poškození ekosystému moří a poškození ekosystému moří a

oceánůoceánůf)f) nadměrný rybolovnadměrný rybolovg)g) ekologické katastrofyekologické katastrofy

Deštné pralesyDeštné pralesy v Jižní Americe, Jižní a Střední Africe, Indonésii, Jihovýchodní Asii a Severní v Jižní Americe, Jižní a Střední Africe, Indonésii, Jihovýchodní Asii a Severní

Austrálii Austrálii ekosystém s velice intenzivní přeměnou látek a energiíekosystém s velice intenzivní přeměnou látek a energií Intenzivní fixace oxidu uhličitého fotosyntézou doprovázena intenzivním Intenzivní fixace oxidu uhličitého fotosyntézou doprovázena intenzivním

rozkladem odumřelého materiálurozkladem odumřelého materiálu• Vhodně se projevují klimatické faktory, jako je vysoká vlhkost, velké množství Vhodně se projevují klimatické faktory, jako je vysoká vlhkost, velké množství

srážek a málo kolísající teploty v průběhu celého roku.srážek a málo kolísající teploty v průběhu celého roku. Biochemické cykly živin jsou relativně uzavřené a velice stabilníBiochemické cykly živin jsou relativně uzavřené a velice stabilní Deštné pralesy jsou velmi resistentní proti přírodním katastrofám, jako jsou Deštné pralesy jsou velmi resistentní proti přírodním katastrofám, jako jsou

požáry, vývraty nebo polomypožáry, vývraty nebo polomy Obnažené plochy jsou velmi rychle osídleny pionýrskými dřevinami, a Obnažené plochy jsou velmi rychle osídleny pionýrskými dřevinami, a

dochází tak k obnově lesa. Rozdílná je situace při poškození lidskou rukou, dochází tak k obnově lesa. Rozdílná je situace při poškození lidskou rukou, která je velmi špatně snášena a dochází k devastaci lesního společenstva a která je velmi špatně snášena a dochází k devastaci lesního společenstva a jeho zániku.jeho zániku.

Pralesy představují genetickou pokladnu Země. Každoročně jsou Pralesy představují genetickou pokladnu Země. Každoročně jsou popisovány nové a nové druhy. Ze zatím popsaných druhů většina žije popisovány nové a nové druhy. Ze zatím popsaných druhů většina žije v pralese (např. přibližně 80 % zástupců hmyzu a 90 % primátů). Množství v pralese (např. přibližně 80 % zástupců hmyzu a 90 % primátů). Množství rostlinných a živočišných druhů, které zde žijí, jsou považovány za rostlinných a živočišných druhů, které zde žijí, jsou považovány za endemitní. endemitní.

V České republice se vyskytuje přibližně 200 V České republice se vyskytuje přibližně 200 druhů dřevin, zatímco na Madagaskaru je jich druhů dřevin, zatímco na Madagaskaru je jich přibližně 2000.přibližně 2000.

KáceníKácení

ohromný zdroj dřevaohromný zdroj dřeva půdapůda

Degradace půdy Degradace půdy → → dezertifikacedezertifikace (vznik pouští). (vznik pouští).

v 80. letech minulého století se v Brazílii ročně v 80. letech minulého století se v Brazílii ročně vykácelo přibližně 42 tis. kmvykácelo přibližně 42 tis. km22 deštného pralesa - deštného pralesa - cca 50 % takto získané půdy je dnes již opuštěno cca 50 % takto získané půdy je dnes již opuštěno a označeno za neúrodnou a nepoužitelnou pro a označeno za neúrodnou a nepoužitelnou pro zemědělstvízemědělství

Stav lesů na planetě Stav lesů na planetě http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie2.htmhttp://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie2.htm

Původní stav lesůPůvodní stav lesů

Současný stav lesůSoučasný stav lesů

b) Změny klimatub) Změny klimatu

1 Porovnání teplot v zalesněném a odlesněném prostředí (Přejato: Vráblíková J., Vráblík P., Hlávka M.: Poznatky z obnovy území na Mostecku. Sborník na CD-Sekcia geofaktorov a životného prostredia. Technická Univerzita vo Zvolene, Viničky, 2004.)

Ovlivnění klimatických podmínek Země Ovlivnění klimatických podmínek Země • závažný zásah do chodu přírodních procesů. závažný zásah do chodu přírodních procesů. • Člověk svou činností však tento chod může ovlivnit a pozměnitČlověk svou činností však tento chod může ovlivnit a pozměnit• Predikce budoucího vývoje však není pro člověka optimálníPredikce budoucího vývoje však není pro člověka optimální

Za stavem klimatu na Zemi stojí především skleníkový efektZa stavem klimatu na Zemi stojí především skleníkový efekt• Příčiny intenzifikace globálního oteplováníPříčiny intenzifikace globálního oteplování

vypouštění velkého množství skleníkových plynůvypouštění velkého množství skleníkových plynů odlesňování pevnin odlesňování pevnin poškozování života v oceánechpoškozování života v oceánech změna hydrologického cykluzměna hydrologického cyklu erozeeroze tání ledovcůtání ledovců změna podnebízměna podnebí

• Klimatické změny, které po odlesnění nastávají, jsou výrazné Klimatické změny, které po odlesnění nastávají, jsou výrazné především na lokální úrovni jako mikroklimatické změny.především na lokální úrovni jako mikroklimatické změny.

• Tyto změny nastávají při odlesnění všech typů lesů. V případě Tyto změny nastávají při odlesnění všech typů lesů. V případě odlesnění velkých ploch se pak projeví i vliv nejen na odlesnění velkých ploch se pak projeví i vliv nejen na mikroklimatu, ale vliv je větší.mikroklimatu, ale vliv je větší.

Změny hydrologického cykluZměny hydrologického cyklu• Lesy retence vodních srážekLesy retence vodních srážek• Voda se zadržuje na listech a jehlicích (Voda se zadržuje na listech a jehlicích (intercepceintercepce) a teprve ) a teprve

pozvolna padá na zem. Intercepcí je kapkám odebírána pozvolna padá na zem. Intercepcí je kapkám odebírána kinetická energie a jejich erozní potenciál se snižuje. kinetická energie a jejich erozní potenciál se snižuje. Pozvolným přísunem vody je zajištěno, že se jí větší množství Pozvolným přísunem vody je zajištěno, že se jí větší množství postupně vsákne do půdy, která je silně prokořeněna a postupně vsákne do půdy, která je silně prokořeněna a prokypřena více než půda polní, která je částečně uhutněna. prokypřena více než půda polní, která je částečně uhutněna. Zadržená voda se odpařuje nebo odtéká povrchovým a Zadržená voda se odpařuje nebo odtéká povrchovým a podpovrchovým odtokem. Výzkumem byla potvrzena podpovrchovým odtokem. Výzkumem byla potvrzena významná protipovodňová funkce lesů nacházejících se významná protipovodňová funkce lesů nacházejících se v povodí řek.v povodí řek.

ErozeEroze• půda není schopna pojmout jednorázově větší množství vody půda není schopna pojmout jednorázově větší množství vody

při srážkách a může vznikat riziko povodňových vln při při srážkách a může vznikat riziko povodňových vln při intenzivních deštích.intenzivních deštích.

• Voda se v obnažené půdě příliš nezdržuje a rychle se odpařuje Voda se v obnažené půdě příliš nezdržuje a rychle se odpařuje či zasakuje. Tím je narušen hydrologický cyklus a mohou či zasakuje. Tím je narušen hydrologický cyklus a mohou vznikat časté přívalové deště střídané obdobími sucha. Tato vznikat časté přívalové deště střídané obdobími sucha. Tato situace se uplatňuje např. u deštných pralesů, kdy se vypařuje situace se uplatňuje např. u deštných pralesů, kdy se vypařuje méně vody do atmosféry a při dálkovém přenosu by mohlo méně vody do atmosféry a při dálkovém přenosu by mohlo dojít k drastickému snížení srážek v Evropě.dojít k drastickému snížení srážek v Evropě.

Tání ledovcůTání ledovců• Předpoklad tání arktického, antarktického a grónského ledovce Předpoklad tání arktického, antarktického a grónského ledovce →→zvýšení hladiny zvýšení hladiny

oceánůoceánů• Během posledních 100 let stoupla hladina oceánů přibližně o 10 - 20 cm.Během posledních 100 let stoupla hladina oceánů přibližně o 10 - 20 cm.• Rychlost růstu hladiny se bude pravděpodobně zvyšovat a do roku 2100 se Rychlost růstu hladiny se bude pravděpodobně zvyšovat a do roku 2100 se

počítá s přírůstkem 9 - 88 cm.počítá s přírůstkem 9 - 88 cm.• Rostoucí teplota paradoxně v prvním okamžiku pravděpodobně způsobí větší Rostoucí teplota paradoxně v prvním okamžiku pravděpodobně způsobí větší

množství sněhových srážek v Antarktidě a Grónsku, tím se vlastně více vody množství sněhových srážek v Antarktidě a Grónsku, tím se vlastně více vody zachytí v tuhé fázi a hladiny oceánů klesnou. V další fázi růstu teploty však zachytí v tuhé fázi a hladiny oceánů klesnou. V další fázi růstu teploty však rychlost tání ledu předstihne rychlost ukládání sněhových srážek a výsledkem rychlost tání ledu předstihne rychlost ukládání sněhových srážek a výsledkem bude tání ledu a rostoucí hladina oceánů. bude tání ledu a rostoucí hladina oceánů.

• Vyšší hladina oceánů Vyšší hladina oceánů →→ zaplavení hustě obydleného pobřeží zaplavení hustě obydleného pobřeží →→ migrace migrace obyvatel.obyvatel.

Změna podnebíZměna podnebí• Prohloubení extrémních situací, tedy na jedné straně rozšíření aridních a Prohloubení extrémních situací, tedy na jedné straně rozšíření aridních a

semiaridních oblastí a na straně druhé, na jiných místech, se výrazně ochladí. semiaridních oblastí a na straně druhé, na jiných místech, se výrazně ochladí. • Přesun monzunových oblastíPřesun monzunových oblastí

Na 2. konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Na 2. konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru roku 1992 byla mimo jiné přijata Rámcová úmluva o změně Janeiru roku 1992 byla mimo jiné přijata Rámcová úmluva o změně klimatu. Tato úmluva specifikovala nutnost snížení emisí skleníkových klimatu. Tato úmluva specifikovala nutnost snížení emisí skleníkových plynů způsobených člověkem, aby předešla negativním vlivům změny plynů způsobených člověkem, aby předešla negativním vlivům změny globálního klimatu. V následujících letech se konalo několik konferencí globálního klimatu. V následujících letech se konalo několik konferencí věnovaných pouze změnám klimatu a realizaci Rámcové úmluvy. Na třetí věnovaných pouze změnám klimatu a realizaci Rámcové úmluvy. Na třetí konferenci, která proběhla v japonském Kjótu, byl přijat Kjótský protokol, konferenci, která proběhla v japonském Kjótu, byl přijat Kjótský protokol, který obsahoval konkrétní závazky zemí, které jej přijaly. V platnost který obsahoval konkrétní závazky zemí, které jej přijaly. V platnost vstoupil až koncem roku 2004, kdy jej 18. listopadu ratifikovalo Rusko vstoupil až koncem roku 2004, kdy jej 18. listopadu ratifikovalo Rusko

c) Poškození ozonové vrstvyc) Poškození ozonové vrstvy Poškození ozonové vrstvy začaly objevovat v 80. letech 20. století.Poškození ozonové vrstvy začaly objevovat v 80. letech 20. století. Obavy byly spjaty s tehdy novým typem letadla Concord, které Obavy byly spjaty s tehdy novým typem letadla Concord, které

létalo ve vyšších vrstvách atmosféry, tedy cca v 17 km nad zemí. létalo ve vyšších vrstvách atmosféry, tedy cca v 17 km nad zemí. Pohledy soustředěné na ozonovou vrstvu nepřehlédly Pohledy soustředěné na ozonovou vrstvu nepřehlédly pravděpodobné účinky halogenovaných uhlovodíků a konkrétně pravděpodobné účinky halogenovaných uhlovodíků a konkrétně freonů (někdy zkracovány jako CFC nebo HCFC). Freony se freonů (někdy zkracovány jako CFC nebo HCFC). Freony se používaly jako chladící médium nebo jako hnací plyn ve sprejích. používaly jako chladící médium nebo jako hnací plyn ve sprejích. Freony byly také používány, jako nadouvadla při výrobě pěnových Freony byly také používány, jako nadouvadla při výrobě pěnových umělých hmot nebo jako rozpouštědlo a čistící prostředek umělých hmot nebo jako rozpouštědlo a čistící prostředek v elektrotechnice.v elektrotechnice.

Fluorchlorované uhlovodíky známé jako freony byly Fluorchlorované uhlovodíky známé jako freony byly objeveny koncem 20. let minulého století. Do běžného použití byly objeveny koncem 20. let minulého století. Do běžného použití byly uvedeny ve 30. letech především, jako chladící médium. Nejvíce uvedeny ve 30. letech především, jako chladící médium. Nejvíce se používaly freony R-11 a R-12, jejichž produkce představovala se používaly freony R-11 a R-12, jejichž produkce představovala asi 80 % všech vyrobených freonů. Od 30. let začala postupně asi 80 % všech vyrobených freonů. Od 30. let začala postupně jejich produkce stoupat a kulminovala v druhé polovině 70. let, jejich produkce stoupat a kulminovala v druhé polovině 70. let, kdy se celosvětově vyrobilo přibližně 800 tisíc tun. Pak jejich kdy se celosvětově vyrobilo přibližně 800 tisíc tun. Pak jejich produkce začala klesat.produkce začala klesat.

Struktura freonů R-11 a R-12 Struktura freonů R-11 a R-12

Freony mají velkou perzistenci v ŽP ,odolné proti degradaci. Freony mají velkou perzistenci v ŽP ,odolné proti degradaci. V atmosféře jsou schopny se zdržovat desítky až stovky let (např. V atmosféře jsou schopny se zdržovat desítky až stovky let (např. R-11 65 let a R-12 130 let)! To je důvod, proč mohou překonat R-11 65 let a R-12 130 let)! To je důvod, proč mohou překonat velké vzdálenosti v atmosféře a dosáhnout až stratosférického velké vzdálenosti v atmosféře a dosáhnout až stratosférického ozónu. Mechanismus účinku freonů na destrukci ozonové vrstvy ozónu. Mechanismus účinku freonů na destrukci ozonové vrstvy není zcela objasněn. Přesto se považuje za nejúčinnější destruktor není zcela objasněn. Přesto se považuje za nejúčinnější destruktor radikál chlóru, který se uvolňuje při absorpci vysokoenergetického radikál chlóru, který se uvolňuje při absorpci vysokoenergetického záření. Uvolněný chlorový radikál pak rozkládá tří atomární záření. Uvolněný chlorový radikál pak rozkládá tří atomární molekulu kyslíku na běžnou dvou atomární a kyslíkový radikál. Ten molekulu kyslíku na běžnou dvou atomární a kyslíkový radikál. Ten dále reaguje v celé řadě radikálových reakcí, které jsou zakončeny dále reaguje v celé řadě radikálových reakcí, které jsou zakončeny dvouatomovou molekulou kyslíku. Ozon je schopen absorbovat dvouatomovou molekulou kyslíku. Ozon je schopen absorbovat záření v rozmezí kratších vlnových délek než dvouatomová záření v rozmezí kratších vlnových délek než dvouatomová molekula kyslíku. Proto není kyslík schopen zadržet nebezpečné molekula kyslíku. Proto není kyslík schopen zadržet nebezpečné UV zářeníUV záření. .

Koncem 70. a v průběhu 80. let pozorovány významnější Koncem 70. a v průběhu 80. let pozorovány významnější výkyvy hodnot koncentrace ozónu ve stratosféře. výkyvy hodnot koncentrace ozónu ve stratosféře. Nejpostiženějšími oblastmi : Arktida a Antarktida.Nejpostiženějšími oblastmi : Arktida a Antarktida.

Pokles hodnoty v různých časových intervalech až o 50 %. Pokles hodnoty v různých časových intervalech až o 50 %. = ozonová díra. Ozonové díry vznikají ojediněle a jen na = ozonová díra. Ozonové díry vznikají ojediněle a jen na krátkou dobu. Lokalizovány jsou především na oba zemské krátkou dobu. Lokalizovány jsou především na oba zemské póly, ale zasahují např. i do Jižní Ameriky nebo Austrálie.póly, ale zasahují např. i do Jižní Ameriky nebo Austrálie.

Účinky UV záření na organismy jsou Účinky UV záření na organismy jsou neopominutelné. Záření s kratší vlnovou délkou, jakou část neopominutelné. Záření s kratší vlnovou délkou, jakou část UV záření je, je nositelem vysoké energie, která při absorpci UV záření je, je nositelem vysoké energie, která při absorpci záření může způsobovat poškození živočišných a záření může způsobovat poškození živočišných a rostlinných buněk. U živočichů se projevuje vznikem rostlinných buněk. U živočichů se projevuje vznikem rakoviny kůže nebo očním zákalem. Expozice rakoviny kůže nebo očním zákalem. Expozice ultrafialovému záření poškozuje i imunitní systém a ultrafialovému záření poškozuje i imunitní systém a způsobuje větší náchylnost organismu k onemocnění. způsobuje větší náchylnost organismu k onemocnění. Rostliny ovlivněné UV zářením mají menší přírůst, menší Rostliny ovlivněné UV zářením mají menší přírůst, menší odolnost vůči chorobám a celkově je jejich životaschopnost odolnost vůči chorobám a celkově je jejich životaschopnost snížena. UV totiž poškozuje chlorofyl a omezuje tak snížena. UV totiž poškozuje chlorofyl a omezuje tak fotosyntézu. Podobně jsou ovlivněny i vodní rostliny a fotosyntézu. Podobně jsou ovlivněny i vodní rostliny a živočichové. Výrobky z gumy nebo některých umělých hmot živočichové. Výrobky z gumy nebo některých umělých hmot mají vlivem UV sníženou životnost a je urychlena jejich mají vlivem UV sníženou životnost a je urychlena jejich degradace.degradace.

Celosvětově byla konstatována nutnost Celosvětově byla konstatována nutnost snížit vliv freonů na ozonovou vrstvu již snížit vliv freonů na ozonovou vrstvu již v roce 1985 v konferenci ve Vídni. v roce 1985 v konferenci ve Vídni. Výsledkem konference byla Úmluva o Výsledkem konference byla Úmluva o ochraně ozonové vrstvy neboli Vídeňská ochraně ozonové vrstvy neboli Vídeňská úmluva. Až v roce 1987 byl podepsán úmluva. Až v roce 1987 byl podepsán Montrealský protokol, který omezuje Montrealský protokol, který omezuje produkci a využívání freonů. Montrealský produkci a využívání freonů. Montrealský protokol navázal na Vídeňskou úmluvu. protokol navázal na Vídeňskou úmluvu. V platnost však protokol vstoupil až o dva V platnost však protokol vstoupil až o dva roky později, kdy jej přijal potřebný počet roky později, kdy jej přijal potřebný počet států. Omezení, které bylo v protokolu států. Omezení, které bylo v protokolu deklarováno, však nebylo dostatečně deklarováno, však nebylo dostatečně důrazné, a proto došlo několikrát během důrazné, a proto došlo několikrát během jeho platnosti k přijetí přísnějších omezení. jeho platnosti k přijetí přísnějších omezení.

d) Nedostatek pitné vodyd) Nedostatek pitné vody veškerá voda na Zemiveškerá voda na Zemi 97 % vody soustředěno v mořích a oceánech97 % vody soustředěno v mořích a oceánech zbytek vodní toky, jezera, ledovce, litosférazbytek vodní toky, jezera, ledovce, litosféra soubor vlhkostních poměrů se označuje jako soubor vlhkostních poměrů se označuje jako

stanovištní vlhkoststanovištní vlhkost zdrojem vody jsou především zdrojem vody jsou především atmosférické atmosférické

srážkysrážky:: vertikální - déšť, sníhvertikální - déšť, sníh horizontální - mlha, rosa, jinovatka, námrazahorizontální - mlha, rosa, jinovatka, námraza množství srážek je dáno především zeměpisnou množství srážek je dáno především zeměpisnou

polohou polohou u nás hodnoty od 400 mm (Žatecko) do 2000 mm u nás hodnoty od 400 mm (Žatecko) do 2000 mm

(Deštné)(Deštné)

Rozdělení vody na Zemi

Druh vod celkem % sladká %

1. Slaná povrchová voda 97,37 - oceány 98,87 - moře 1,49 - slaná jezera 0,008 -

2. Sladká povrchová voda 2,05 78,02 ledovce a věčný sníh 2,04 77,66 jezera a nádrže 0,009 0,33 bažiny 0,0004 0,01 řeky 0,0001 0,0033 voda v organismech 0,00008 0,003

3. Podpovrchová voda 0,58 21,98 půdní vlhkost 0,005 0,18 podzemní voda do 800 m 0,28 10,9 podzemní voda v 800 – 4 000 m 0,28 10,9

4. Sladká voda celkem 2,63 100,0

Přibližně 77 % je uloženo v polárních ledovcích a pevninských ledovcích v Grónsku, Přibližně 77 % je uloženo v polárních ledovcích a pevninských ledovcích v Grónsku, Skandinávii, Alpách apod.Skandinávii, Alpách apod.

Dalších 22 % sladké vody se nachází ve formě podzemních vod a jen zbylé 1 % Dalších 22 % sladké vody se nachází ve formě podzemních vod a jen zbylé 1 % prezentují povrchové vody.prezentují povrchové vody.

Vody povrchové - většinou znečištěné kyselými dešti, prachovou depozicí, Vody povrchové - většinou znečištěné kyselými dešti, prachovou depozicí, vodami z okolní krajiny, hnilobnými procesy apod.vodami z okolní krajiny, hnilobnými procesy apod.

Pro pitné účely nejvíce vhodné vody podzemní. Pro pitné účely nejvíce vhodné vody podzemní.

Ze sladké vody je však pro pitné účely využito jen přibližně 6 %!Ze sladké vody je však pro pitné účely využito jen přibližně 6 %! Pro zavlažování zemědělských ploch je použito 71 % a zbytek zužitkovává průmysl.Pro zavlažování zemědělských ploch je použito 71 % a zbytek zužitkovává průmysl. Významný problém především v rozvojových státech představuje nedostatečné Významný problém především v rozvojových státech představuje nedostatečné

zásobení obyvatel pitnou vodou. zásobení obyvatel pitnou vodou. Šetření WHO (Světová zdravotnická organizace) odhalilo, že cca 61 % venkovského Šetření WHO (Světová zdravotnická organizace) odhalilo, že cca 61 % venkovského

obyvatelstva a 26 % obyvatel měst v rozvojových zemích nemá přístup k čistým obyvatelstva a 26 % obyvatel měst v rozvojových zemích nemá přístup k čistým zdrojům pitné vody (dle Elsworth [2]). zdrojům pitné vody (dle Elsworth [2]).

Tito lidé jsou nuceni využívat nedostatečně ošetřených zdrojů. Tito lidé jsou nuceni využívat nedostatečně ošetřených zdrojů. Voda je často nositelem celé řady infekčních onemocnění, které mají za důsledek Voda je často nositelem celé řady infekčních onemocnění, které mají za důsledek

výskyt onemocnění tyfu, cholery a průjmů. Všechna tato onemocnění se pak podílí na výskyt onemocnění tyfu, cholery a průjmů. Všechna tato onemocnění se pak podílí na obrovské úmrtnosti především dětí.obrovské úmrtnosti především dětí.

e) Poškození moří a oceánůe) Poškození moří a oceánů Významná plošná převaha oceánů (zaujímají cca 70 % povrchu Významná plošná převaha oceánů (zaujímají cca 70 % povrchu

Země) nad pevninami zavdala člověku důvod myslet si, že látky, Země) nad pevninami zavdala člověku důvod myslet si, že látky, které se do moří vypustí, se v něm rozptýlí a jejich negativní které se do moří vypustí, se v něm rozptýlí a jejich negativní efekt se anuluje.efekt se anuluje.

Obdobná situace se předpokládala i v případě znečištění Obdobná situace se předpokládala i v případě znečištění atmosféry. Zcestnost těchto tvrzení se v průběhu 20. století atmosféry. Zcestnost těchto tvrzení se v průběhu 20. století projevila a lidé museli svou domněnku přehodnotit.projevila a lidé museli svou domněnku přehodnotit.

Znečišťovatelé: námořní doprava, průmysl lokalizovaný na Znečišťovatelé: námořní doprava, průmysl lokalizovaný na pobřeží, ukládání odpadů na mořské dno, rybolov a další činnosti. pobřeží, ukládání odpadů na mořské dno, rybolov a další činnosti. Výjimečné postavení je přikládáno haváriím tankerů.Výjimečné postavení je přikládáno haváriím tankerů.

Havárie:havárie tankerů Torrey Canyon (v roce 1967, uniklo cca Havárie:havárie tankerů Torrey Canyon (v roce 1967, uniklo cca 50 tis. tun ropy), Amoco Cadiz (v roce 1978, uniklo cca 220 tis. 50 tis. tun ropy), Amoco Cadiz (v roce 1978, uniklo cca 220 tis. tun ropy), Exxon Valdez a Khark 5 (v roce 1989), 2010 havárie tun ropy), Exxon Valdez a Khark 5 (v roce 1989), 2010 havárie ropné plošinyropné plošiny

Pro zneškodnění vzniklých ropných skvrn na hladině moří Pro zneškodnění vzniklých ropných skvrn na hladině moří po haváriích tankerů se nejčastěji používají mechanické metody po haváriích tankerů se nejčastěji používají mechanické metody zachycení pomocí norných stěn. zachycení pomocí norných stěn.

Námořní doprava způsobuje kontaminaci nejenom při haváriích, ale i při Námořní doprava způsobuje kontaminaci nejenom při haváriích, ale i při běžném provozu. Jsou tím míněny spaliny z motorů, úniky paliv a maziv a běžném provozu. Jsou tím míněny spaliny z motorů, úniky paliv a maziv a odpadní vody z výplachu dopravního prostoru. V 90. letech minulého století odpadní vody z výplachu dopravního prostoru. V 90. letech minulého století se dokonce do moří uvolnilo více ropy a jejích produktů při vyplachování se dokonce do moří uvolnilo více ropy a jejích produktů při vyplachování tankerů než při jejich haváriích! Ke všemu lodě kromě ropy přepravují i tankerů než při jejich haváriích! Ke všemu lodě kromě ropy přepravují i látky radioaktivní, toxické, žíravé, výbušné apod. Každý jejich únik látky radioaktivní, toxické, žíravé, výbušné apod. Každý jejich únik představuje nebezpečí.představuje nebezpečí.

Většina znečišťujících látek má svůj původ na pevnině. Většina znečišťujících látek má svůj původ na pevnině. Významnými znečišťovateli jsou průmyslové areály na pobřeží a hlavně Významnými znečišťovateli jsou průmyslové areály na pobřeží a hlavně řeky, které s sebou nesou polutanty z vnitrozemí. Mezi látky, které řeky, které s sebou nesou polutanty z vnitrozemí. Mezi látky, které poškozují moře, se počítají živiny, které způsobují eutrofizaci, především poškozují moře, se počítají živiny, které způsobují eutrofizaci, především částečně uzavřených moří (Baltské, Černé, Středozemní moře apod.). Dále částečně uzavřených moří (Baltské, Černé, Středozemní moře apod.). Dále s říční vodou přichází velké množství splaškových vod z velkých měst. s říční vodou přichází velké množství splaškových vod z velkých měst. Situace se v tomto ohledu však lepší, protože se budují ČOV. Stále však Situace se v tomto ohledu však lepší, protože se budují ČOV. Stále však bohužel nepracují u všech měst a stav znečištění není uspokojivý.bohužel nepracují u všech měst a stav znečištění není uspokojivý.

Velice znepokojivé je znečištění moří a oceánů radioaktivními Velice znepokojivé je znečištění moří a oceánů radioaktivními izotopy. Na kontaminaci se podepsaly zkoušky jaderných zbraní, které izotopy. Na kontaminaci se podepsaly zkoušky jaderných zbraní, které konali USA, Anglie, Francie a další. Radioaktivní spad vzniklý výbuchem konali USA, Anglie, Francie a další. Radioaktivní spad vzniklý výbuchem jaderných zbraní byl deponován na mořské hladině a postupně se zapojil jaderných zbraní byl deponován na mořské hladině a postupně se zapojil do potravního řetězce. do potravního řetězce.

Jiné znečištění sebou přináší plasty, které ve formě obalů, Jiné znečištění sebou přináší plasty, které ve formě obalů, výrobků a jiného odpadu kontaminují oceány. Jejich velmi pomalá výrobků a jiného odpadu kontaminují oceány. Jejich velmi pomalá degradace způsobuje zkoncentrování plastů. Ryby nebo ptáci mohou plasty degradace způsobuje zkoncentrování plastů. Ryby nebo ptáci mohou plasty zaměnit za potravu a přijímat je. Výsledkem je poškození jejich života nebo zaměnit za potravu a přijímat je. Výsledkem je poškození jejich života nebo až smrt.až smrt.

f) Nadměrný rybolovf) Nadměrný rybolov

V roce 1968 bylo celosvětově V roce 1968 bylo celosvětově uloveno přibližně 64 mil. tun ryb, uloveno přibližně 64 mil. tun ryb, zatímco v roce 1985 již 84 mil. tun. zatímco v roce 1985 již 84 mil. tun. Dvě třetiny úlovku je pak využito pro Dvě třetiny úlovku je pak využito pro výrobu potravin, zbytek pro krmení výrobu potravin, zbytek pro krmení dobytka nebo přípravu hnojiv. Až 60 dobytka nebo přípravu hnojiv. Až 60 % obyvatel rozvojových zemí čerpá % obyvatel rozvojových zemí čerpá 40 % ročního přísunu proteinů z ryb 40 % ročního přísunu proteinů z ryb (zpracováno dle Elswort [2]).(zpracováno dle Elswort [2]).

g) Ekologické katastrofyg) Ekologické katastrofy

BhópalBhópal ČernobylČernobyl SevesoSeveso Deepwater MexikoDeepwater Mexiko JaponskoJaponsko

BHÓPÁLBHÓPÁL V roce 1977 v Bhópálu ve střední IndiiV roce 1977 v Bhópálu ve střední Indii Továrna na výrobu pesticidů, firma Union CarbideTovárna na výrobu pesticidů, firma Union Carbide Provoz byl provázen některými problémy, které skončily Provoz byl provázen některými problémy, které skončily

smrtí několika indických dělníků. smrtí několika indických dělníků. V noci z 2. na 3. prosince roku 1984 došlo k nechtěné reakci V noci z 2. na 3. prosince roku 1984 došlo k nechtěné reakci

v jednom ze zásobníků, do kterého pronikla voda. v jednom ze zásobníků, do kterého pronikla voda. Přetlakem vzniklého plynu praskly membrány na zásobníku Přetlakem vzniklého plynu praskly membrány na zásobníku a začal unikat velice jedovatý plyn na bázi a začal unikat velice jedovatý plyn na bázi methylisokyanátu. Protože nebyl nainstalován bezpečností methylisokyanátu. Protože nebyl nainstalován bezpečností signální systém, plyn unikal několik hodin a únik nebyl signální systém, plyn unikal několik hodin a únik nebyl zpozorován. zpozorován.

Během této doby plyn utvořil oblak, který pokryl plochu 40 Během této doby plyn utvořil oblak, který pokryl plochu 40 kmkm22 a díky své hustotě se držel u země. a díky své hustotě se držel u země.

Na bezprostřední otravu smrtelným plynem Na bezprostřední otravu smrtelným plynem zemřelo pravděpodobně více než 2 500 lidí. Podle zemřelo pravděpodobně více než 2 500 lidí. Podle předpokladů mrtvých na následky intoxikace však předpokladů mrtvých na následky intoxikace však bylo až 10 000. Plyn způsobil poškození zraku, až bylo až 10 000. Plyn způsobil poškození zraku, až slepotu, podráždění plic a pokožky u více než 50 slepotu, podráždění plic a pokožky u více než 50 tis. obyvatel. Více než 152 tis. obyvatel bylo tis. obyvatel. Více než 152 tis. obyvatel bylo vystěhováno do nezamořeného prostředí.vystěhováno do nezamořeného prostředí.

Provozovatel Union Carbide hrubě podcenil Provozovatel Union Carbide hrubě podcenil bezpečnostní opatření, která byla vyřazena bezpečnostní opatření, která byla vyřazena z provozu, nebo nefungovala správně. Po havárii z provozu, nebo nefungovala správně. Po havárii vyšla najevo celá řada nedostatků, které byly vyšla najevo celá řada nedostatků, které byly prezentovány u soudu, a částka, o kterou se Indie prezentovány u soudu, a částka, o kterou se Indie soudila, dosáhla několika miliard dolarů. soudila, dosáhla několika miliard dolarů. V ostatních státech, kde Union Carbide V ostatních státech, kde Union Carbide provozoval podobné závody, docházelo provozoval podobné závody, docházelo k podobným haváriím, avšak ne s takovými k podobným haváriím, avšak ne s takovými následky.následky.

ČernobylČernobyl

SevesoSeveso V italském Sevesu poblíž Milána V italském Sevesu poblíž Milána 10. července 1976 došlo k úniku toxických látek10. července 1976 došlo k úniku toxických látek Havárie nastala v provozu vyrábějící mimo jiné 2,4,5 - trichlorfenol, který Havárie nastala v provozu vyrábějící mimo jiné 2,4,5 - trichlorfenol, který

byl používán jako herbicid.byl používán jako herbicid. Vedlejším produktem výroby je vznik malého množství 2,3,7,8 – Vedlejším produktem výroby je vznik malého množství 2,3,7,8 –

tetrachlordibenzo-p-dioxinu (v současnosti nejtoxičtější známá látka). tetrachlordibenzo-p-dioxinu (v současnosti nejtoxičtější známá látka). Dioxin je produkován v malé míře, ale jeho množství roste při vyšší Dioxin je produkován v malé míře, ale jeho množství roste při vyšší

reakční teplotě. reakční teplotě. V poledních hodinách 10. července došlo k přehřátí reaktoru na vyšší než V poledních hodinách 10. července došlo k přehřátí reaktoru na vyšší než

dovolenou teplotu (více než 180 °C), a díky vyššímu tlaku došlo dovolenou teplotu (více než 180 °C), a díky vyššímu tlaku došlo k poškození reaktoru a úniku reakční směsi do ovzduší. Vytvořil se mrak k poškození reaktoru a úniku reakční směsi do ovzduší. Vytvořil se mrak plynů s obsahem dioxinu, který se přemisťoval přes obytné zóny Sevesa. plynů s obsahem dioxinu, který se přemisťoval přes obytné zóny Sevesa. Zástupci továrny neinformovali dostatečně úřady, a proto život ve městě Zástupci továrny neinformovali dostatečně úřady, a proto život ve městě probíhal přibližně týden naprosto normálně. Teprve po sedmi dnech byli probíhal přibližně týden naprosto normálně. Teprve po sedmi dnech byli obyvatelé informováni, že není vhodné konzumovat kontaminovanou obyvatelé informováni, že není vhodné konzumovat kontaminovanou zeleninu a ovoce. Až 24. července bylo přistoupeno k evakuaci obyvatel zeleninu a ovoce. Až 24. července bylo přistoupeno k evakuaci obyvatel z nejvíce postižené zóny, těch bylo 700.z nejvíce postižené zóny, těch bylo 700.

Výsledkem havárie bylo úmrtí nebo postižení cca 70 tis. zvířat, z nichž Výsledkem havárie bylo úmrtí nebo postižení cca 70 tis. zvířat, z nichž několik tisíc zemřelo přímo na otravu toxickými látkami nebo byla později několik tisíc zemřelo přímo na otravu toxickými látkami nebo byla později utracena. Mrakem bylo zasaženo až 20 tis. obyvatel Sevesa a projevily se utracena. Mrakem bylo zasaženo až 20 tis. obyvatel Sevesa a projevily se u nich různé zdravotní potíže. Část půd kontaminovaných dioxinem, který u nich různé zdravotní potíže. Část půd kontaminovaných dioxinem, který je v ŽP velmi perzistentní, byla odtěžena a odvezena. Stopy toxických je v ŽP velmi perzistentní, byla odtěžena a odvezena. Stopy toxických látek jsou v postižených místech však pravděpodobně stále patrné.látek jsou v postižených místech však pravděpodobně stále patrné.

Deepwater MexikoDeepwater Mexiko JaponskoJaponsko

LiteraturaLiteratura [1] [1] Anonymous:Anonymous: Climate change information kit. UNEP and UNFCCC, Paris 2002 Climate change information kit. UNEP and UNFCCC, Paris 2002 [2] [2] Elsworth, S.:Elsworth, S.: A dictionary of the environment. Paladin, London 1990 A dictionary of the environment. Paladin, London 1990 [3] [3] Hadač, E.:Hadač, E.: Ekologické katastrofy. Horizont, Praha 1987 Ekologické katastrofy. Horizont, Praha 1987 [4] [4] Jech, Č.:Jech, Č.: V zájmu života ochraňujme ozonovou vrstvu. Ekologické sdružení Děti V zájmu života ochraňujme ozonovou vrstvu. Ekologické sdružení Děti

Země, Brno 1993Země, Brno 1993 [5] [5] Klener, V.:Klener, V.: Patnáct let od Černobylu – 1. část. Praha. Vesmír č. 80, 2001. s. 212 - Patnáct let od Černobylu – 1. část. Praha. Vesmír č. 80, 2001. s. 212 -

215215 [6] [6] Kocourek, R.:Kocourek, R.: Msta vynálezů. Ekologie a kulturní krize společnosti. Votobia, Msta vynálezů. Ekologie a kulturní krize společnosti. Votobia,

Olomouc 1997Olomouc 1997 [7] [7] Kontrišová, O., a kol.:Kontrišová, O., a kol.: Globálne problémy životného prostredia. FEE TU, Zvolen Globálne problémy životného prostredia. FEE TU, Zvolen

19971997 [8] [8] Nováček, P., Huba, M., Mederly, P.:Nováček, P., Huba, M., Mederly, P.: Ohrožená planeta na prahu 21. století. Ohrožená planeta na prahu 21. století.

UP, Olomouc 1998UP, Olomouc 1998 [9] [9] Podrázský, V.:Podrázský, V.: Ekologie lesa I. ČZU, Praha 1999 Ekologie lesa I. ČZU, Praha 1999 [10] [10] Simpson, S.:Simpson, S.: Guide to the environment: a comprehensive handbook to green Guide to the environment: a comprehensive handbook to green

issues. Times Books, London 1990issues. Times Books, London 1990 [11] [11] Vráblíková J., Vráblík P., Hlávka M.:Vráblíková J., Vráblík P., Hlávka M.: Poznatky z obnovy území na Mostecku. Poznatky z obnovy území na Mostecku.

Sborník na CD-Sekcia geofaktorov a životného prostredia. Technická Univerzita vo Sborník na CD-Sekcia geofaktorov a životného prostredia. Technická Univerzita vo Zvolene, Viničky, 2004. s. 10Zvolene, Viničky, 2004. s. 10

Děkuji za pozornostDěkuji za pozornost

globální problémy lidstva

Documents