funkce imunitního systému hypersenzitivita. autoimunita
DESCRIPTION
Funkce imunitního systému Hypersenzitivita. Autoimunita. BT-BIO 23.3.2010. Alergické choroby. celosvětově řazeny mezi závažnou skupinu komplexních nemocí, v posledních 20-30 letech prudký nárůst incidence „Alergie“ - z řečtiny (allos ergeia) = změněná schopnost reakce - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Funkce imunitního systému
Hypersenzitivita. Autoimunita
BT-BIOBT-BIO
23.3.201023.3.2010
Alergické chorobyAlergické choroby
celosvětově řazeny mezi závažnou skupinu komplexních nemocí, v posledních 20-30 letech prudký nárůst incidence
„Alergie“ - z řečtiny (allos ergeia) = změněná schopnost reakce
(von Pirquet,1906)
„anafylaktická reakce“ - už z r. 2140 př. n. l. (faraon Menes po bodnutím hmyzem)
AstmaAstma - už v Homérově Iliadě - už v Homérově Iliadě - Hippokrates, Galén - Hippokrates, Galén
RinitisRinitis - první lékařský záznam z r. 1533- první lékařský záznam z r. 1533
Definice základních pojmů(dle EAACI)
• Hypersenzitivita (přecitlivělost) - popisuje objektivní reprodukovatelné příznaky a projevy,
které jsou spouštěny kontaktem s definovaným podnětem, na který normální jedinci nereagují
• Atopie - sklon k tvorbě IgE protilátek jako odpovědi na expozici
alergenům (geneticky podmíněná reaktivita vytvářet po expozici
alergenu množství IgE) - alergické příznaky u atopického jedince mohou být označeny
jako atopické - pozitivní kožní prick test nebo průkaz protilátek IgE nestačí
pro označení atopie
• Alergie humorálními
– je reakce přecitlivělosti (hypersenzitivity) navozená imunologickými mechanizmy
buněčnými
Alergie• Alergie zprostředkovaná protilátkami IgE - I. typ přecitlivělosti
- vyjádřen u osob s atopickou reaktivitou
- nejčastější typ alergické reakce
• Alergie NEzprostředkovaná protilátkami IgE - III. typ přecitlivělosti
- anafylaxe vyvolaná imunitními komplexy
- sérová nemoc
• Alergie zprostředkovaná buňkami - IV. typ přecitlivělosti, buněčná složka alergického
zánětu
- alergická kontaktní dermatitida
- non-IgE asociovaná AD
Rozmanitost alergických Rozmanitost alergických reakcíreakcí : :
je dána účastí je dána účastí různých různých efektorových mechanismůefektorových mechanismů
z nichž každý navodí vznik zánětlivých z nichž každý navodí vznik zánětlivých změn vlastním způsobemzměn vlastním způsobem
Rozvoj alergického Rozvoj alergického onemocněníonemocnění
Aby došlo v organismu k rozvoji alergického onemocnění, musí být splněny základní předpoklady, působící ve vzájemné součinnosti:
genetická predispozice senzibilizace vůči alergenům
působení nespecifických adjuvantních vlivů
Riziko vzniku alergie
Špičák et al. 2004
Genetické dispozice pro atopickou reaktivitu
Krejsek et al. 2004
Zevní faktory – příčina zvýšené prevalence v posledních
desetiletích?
2 hlavní hypotézy:
1. Nové rizikové faktory – spojené se „západním“ stylem života
2. Chybění protektivních faktorů – tzv. hygienická hypotéza
INHALOVANÉ ALERGENY
• Patří do skupiny látek, se kterými se setkává každý jedinec1. Domácí prach - složen s prachových částic pocházející z peří, vlasů, vlny, prachu z nábytku, šupin kůže domácích zvířat a bakterií.2. Roztoči - nejčastější roztoč Dermatophagoides pteronysinus3. Plísně - vyskytují se v půdě, ovzduší, vlhkých bytech
1. ALERGENY ROSTLINNÉHO PŮVODU
• 1. Pyly - nejčastějším projevem alergie na pyly je senná rýma a někdy astmatické záchvaty v letním období2. Seno - odlišný alergen od pylů
• 3. Chmel 4. Kosmetické přípravky
• 5. Prach z bylin • 6. Prach z obilí • 7. Prach z mouky - hlavně u pekařů,
mlynářů, cukrářů, kuchařů8. Prachy z bavlny - alergie na prach z bavlny se označuje jako byssinóza9. Tabák 10. Kouř z cigaret 11. Různé vůně
2. ALERGENY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
• Nejvíce se uplatňují chlupy různých zvířat. Patří sem psí prach, koňský prach, kočičí prach, dále kravský prach, ovčí vlna.
• Ve vzácných případech byla zjištěna přecitlivělost na lidské lupy a prach z hmyzu.
• Alergie na včelí jed po bodnutí.
3. DALŠÍ ALERGENY
• LÉKOVÁ ALERGIE V posledních letech lékových alergií značně přibývá a výskyt je úměrný stále se zvyšující spotřebě léků. Diagnostika lékové alergie je někdy velmi obtížná.
• ALERGIE NA POTRAVINYAlergické projevy jsou vázány i na zažívací poruchy. Nejčastěji jsou alergie na mléko, kávu, kakao, brambory, pomeranč, citrón, jahody a ořechy.
• ALERGIE NA JED BLANOKŘÍDLÉHO HMYZU
Působení nespecifických adjuvantních vlivů
• Nepříznivé působení znečištěného ovzduší - tabákový kouř - exhalace dieselových motorů - oxidy dusíku a síry
• Nezdravý životní styl včetně bydlení
• Nevhodná strava
• Psychické vlivy-stres
Krejsek et al. 2004
ATOPICKÁ REAKTIVITA – důsledek genetické dispozice a
působení zevních vlivů
Vliv vnějších proměnných faktorů na ontogenetické vyzrávání T-
lymfocytů
Krejsek et al. 2004
K předchozímu obr.: Alergické TH2 dogma.• Jakmile jednou alergen pronikne do organismu, je
zachycen sentinelovými dendritickými buňkami (DC). DC migrují do nejbližší lymfatické uzliny, zpracují alergen a vystaví informaci o něm pomocí molekul MHCII T lymfocytům.
• Po prezentaci antigenu naivním T-lymfocytům dochází ke klonální expanzi T lymfocytů a k jejich migraci do místa zánětu. Zde aktivované TH2 buňky produkují TH2 cytokiny:
IL-5 umožńuje atrakci a aktivaci eozinofilů, což vede k poškození tkáňě;
IL-4 a IL-13 zejména aktivují B buňky a umožňují syntézu IgE. IgE se váže na FcεR1 na nespecifických buňkách imunitního systému. Pokud dojde k novému kontaktu s alergenem, navázané protilátky zachycují alergen, což vede k receptorovému cross-linking a k rychlé aktivaci žírných buněk a bazofilů. Tyto buňky jsou odpovědné za uvolnění většiny zánětlivých a toxických mediátorů, které způsobí akutní alergické symptomy.
Žírné buňky (mastocyty)
• Preformované mediátory:Preformované mediátory:
- histamin, heparin, - histamin, heparin, chondroitinsulfát,chondroitinsulfát,
chymáza, tryptáza, faktor chymáza, tryptáza, faktor
chemotaktický pro eozinofily chemotaktický pro eozinofily
• Nově syntetizované mediátory:Nově syntetizované mediátory:
- leukotrieny, prostaglandiny, - leukotrieny, prostaglandiny, PAFPAF
• Cytokiny:Cytokiny:
- TNF-alfa (aktivace fagocytů)- TNF-alfa (aktivace fagocytů)
- TGF-beta (fibrotizace stěny - TGF-beta (fibrotizace stěny bronchů)bronchů)
- IL-5 (stimulace tvorby - IL-5 (stimulace tvorby eozinofilů)eozinofilů)
- IL-6 (mj. stimulace tvorby Ig, - IL-6 (mj. stimulace tvorby Ig, vč. IgE) vč. IgE)
Špičák et al. 2004
Novotvořené mediátory žírných buněk
• Prostaglandiny: - PGD2 : zarudnutí, zvýšená permeabilita
kapilár, bronchokonstrikce, aktivace eos.,
chemotaxe
• Leukotrieny: - LTC4, LTD4, LTE4 (SRS-A): propustnosti cév, spasmus bronchů - LTB4: chemotaxe granulocytů
• PAF (faktor aktivující destičky): – významný chemoatraktant
Biologické efekty histaminuH1 receptory:• Bronchokonstrikce,
vazodilatace (x vazokonstrikce v
plicích) permeability cévní
stěny sekrece hlenu• chemotaktický faktor pro
eosinofily a neutrofily
H2 receptory: sekrece HCl
H3 receptory: • převážně v CNS
Špičák et al. 2004
• Dlouho považovány za buňky podobné mastocytům
- jen primárně se nacházející v krvi• Liší se dynamikou a spektrem
produkovaných mediátorů a cytokinů• Základní funkce je však velmi podobná degranulace a uvolnění
prozánětlivých mediátorů
• Na IgE závislé uvolňování mediátorů z bazofilů je usnadněno cytokiny (zejm. IL-3)
Bazofily
Eozinofily• hlavním faktorem pro
diferenciaci je IL-5
• chemotaktickými faktory (z T-ly a mastocytů) jsou např.: LTB4, IL-16, eotaxin
• uvolňují řadu - prozánětl. mediátorů
(bazické peptidy, TNF, PG, LT, cytokinů)
- reaktivních O2 metabolitů
- degradujících enzymů (např. elastáza, kolagenáza…)
Eo v dýchacích cestách
Uvolnění granul
Přímé poškození tkáníKontrakce hladkých svalů
Zvýšená permeabilita
Eoz a Th2 do dýchacích cest
CHRONICKÝ ZÁNĚT
Epitel dýchacích cestNení pasívní bariérou, uvolňuje řadu
mediátorů:
Oxid dusnatý (NO), endotelin, metabolity kys. arachidonové, cytokiny, adhezívní molekuly
Oxid dusnatý (NO):
- vysoce reaktivní látka- tvořen z L-argininu syntetázami (3 typy)- může potlačovat tvorbu Th1 cytokinů- Má potenciálně příznivé i nepříznivé účinky
u astmatu
Úloha epitelových buněk v alergickém zánětu
Krejsek et al. 2004
Autonomní nervová regulace tonu bronchiálního svalstva
Špičák et al. 2004
AnafylaxeAnafylaxe
Krejsek et al. 2004
Alergická rýma:- Je zánětlivé onemocnění nosní sliznice,
jehož hlavními příznaky jsou: - svědění - kýchání - hypersekrece a obturace nosu - nosní sliznice vybavena pro rozvoj alerg.
reakce: v sekretu – bazofily, v epitelu a
subepiteliálně histiocyty
Zjednodušeně: nos odpovídá bronchiálnímu systému bez hladké svaloviny
Často hyperreaktivita dolních DC- bez manifestace AB - kompenzační mechanizmy ???
Až u ½ rinitiků – AB = koncepce one airway – one disease
Klasifikace rýmy:
Původní klasifikace rýmy
Špičák et al., 2004
Vznik nosních příznaků
alergen + IgE degranulace mastocytů
eozinofilní zánět
hyperaktivita nosní sliznice nosní příznaky
alergenynespecifické vlivy kýchání
svěděníhyperreakce
obturace
Atopický ekzémAtopický ekzém
Synonyma: neurodermatitis (1891), prurigo Besnier (1903), atopická dermatitis (1933), AEDS (atopic eczema dermatitis syndrome)
nejčasnější manifestace- 2.-6. měsíc, ale může se objevit kdykoliv
(charakteristický vývoj klinického obrazu )
asi u 1/2 příznaky vymizí - ale může se později znovu objevit sama nebo v kombinaci s respiračními projevy
dermo-respirační syndrom
Lokalizace kožních Lokalizace kožních projevů v závislosti na projevů v závislosti na
věkuvěku
Patogeneze AD
• Přesušená a citlivá pokožka
• Imunopatologie• Autonomní
nervová dysbalance
• Poruchy metabolizmu nenasycených MK
• Psychosomatické faktory
Špičák et al., 2004
Patogenetické mechanizmy AD
K předchozímu obr.: Imunopatologie atopické dermatitidy
• Iniciace atopické dermatitidy je charakterizována TH2 imunitní odpovědi v dermis a zahrnuje TH2 buňky, atrakci eozinofilů, aktivaci B buněk a produkci IgE.
• Později jsou eozinofily a CD8+ TH2 buňky v dermis odpovědny za časné kožní léze.
• Následné škrábání vede k indukci sekrece TNF-α and IFN-γ. Společně s poškozením kůže indukovaným uvolněním toxických zánětlivých mediátorů z eozinofilů dochází v epidermis k převaze sekrece IL-12 secretion z IDEC („inflammatory dendritic epidermal cells“), což vede k zánětlivé reakci typu TH1.
• Následná chronická fáze ke zánětu TH0.
• Nejsou jednoznačné kožní nebo laboratorní parametry
• Diagnóza je založena na tzv. velkých (atopická RA, chronický/relabující průběh, pruritus, typická morfologie) a malých kritériích (nutná přítomnost 3 hlavních a 3 vedlejších)
• Z laboratorních nálezů: hladiny IgE, eozinofilie, ECP („eosinophil cationic protein“)
Diagnostická kritéria
Astma bronchiale
- jedno z nejběžnějších chronických onemocnění (postihujících cca 155 miliónů lidí na světě)
- značná heterogenita jak fenotypu, tak etiopatogeneze
- zvyšující se prevalence v posledních desetiletích
(kolem 10-20% u dětí a 5% u dospělých)
Definice astmatu (GINA 2002)
je chronický zánět dýchacích cest, v jehož etiopatogenezi hraje významnou roli řada buněk (žírné buňky, eozinofily a T-lymfocyty) a jejich působků
zánět způsobuje průvodní zvýšení průduškové reaktivity, která vede k opakovaným epizodám pískotů při dýchání, dušnosti, tlaku na hrudníku a kašle, převážně v noci a časně nad ránem
tyto stavy jsou obvykle provázeny rozsáhlou, ale proměnlivou bronchiální obstrukcí, která je často reverzibilní, ať již spontánně či po terapii
Etiopatogeneze
Symptomy astmatuCharakteristickým rysem zánětu dýchacích
cest je zvýšení počtu: - aktivovaných eozinofilů
- žírných buněk - makrofágů - T lymfocytů
Paralelně s chronickým zánětlivým procesem probíhají procesy reparační
strukturální i funkční změny -
REMODELACE
Patologický obraz astmatu
Barnes PJ
Alergen
Sekrece hlenuHyperplasie žlázek
VasodilatataceAngiogeneze
Únik plasmy Edém
BronchokonstrikceHypertrofie/hyperplasie hl. sv. buněk
Cholinergní reflex
Subepiteliální fibróza
Aktivace senzorických zakončerní
Eosinofily
Mastocyty
Th2 buňky Neutrofily
Makrofágy/Dendritické buňky
Hlenová zátkaEpiteliální deskvamace
Neuroaktivace
LeukotrienyC4, D4 & E4
Zánět vs. remodelace tkání u astmatiků
Nové paradigma patogeneze astmatu
Typy astmatu
Alergické astma Nealergické astma
IgE-zprostředkovanéastma
IgE-nezprostředkované astma
Klasifikace tíže astmatu – před léčbou
Potravinová alergie
Špičák et al., 2004
Prevalence a patogeneza
• Prevalence je 2-3% - důležitý věk pacienta (do 3 let : 4-8%)
• Potravinové alergeny: vejce, mléko, ryby, burské ořechy, pšenice…
(krajové diference) – zkřížená reaktivita
• Patogeneze: selhání tolerance – příčina rozvoje senzibilizace
(klíčové období do 1 roku – prvé setkání s Ag potravy)
Klinické projevy:
- Gastrointestinální projevy- Orální alergické syndrom – u pacientů
přecitlivělých na pyly
(patofyziologicy zkřížená alergie)
- Eozinofilní gastroenteropatie - Kožní projevy,- Respirační projevy- Anafylaxe
Alergie na léky a latex
Léková alergie Nealergická lék. hypers.
IgE modulovaná nemodulovaná IgE
• Aktivace komplementu (lok. anestetika, RTG látky)
• Neimunologicky modulované nežádoucí účinky (aspirinová intolerance- blokáda COX)
EpidemiologieRizikové faktory pro vznik lékové alergie
Časté reakce: ASA, NSAiDs, lokální anestetika, RTG látky, ..
Latex – zdravotníci, spina bifida, opakované operace(zkřížená reakce s řadou potravin = latex – fruit syndrom)
Alergie na jed blanokřídlého hmyzu - taxonomie
• U nás – včela, vosa• Hlavní alergeny: fosfolipáza A2,
hyaluronidáza, kyselá fosfatáza, mellitin …• Patogeneze reakce na jed: toxická reakce
IgE-modulovaná IgE nemodulovaná
Th: - lokální ošetření - podání adrenalinu (EPI-PEN) - specifická alergenová imunoterapie
Autoimunita a autoimunitní nemoci
Autoimunita získaná imunitní reaktivita proti
vlastním antigenům („self“ antigeny)
Autoimunitní chorobyautoimunitní odpovědˇ, která vede k
poškození tkání (funkční a morfologické změny)
Autoimunita
Krejsek et al., 2004
K předchozímu obrázku: • Th1/Th2 paradigm develops into Th1/Th2/Th3/Tr1
paradigm and more. T cells are classified into CD4+ T cells and CD8+ T cells by their surface markers, and these cells are further classified into Th1 cells, Th2 cells, Tc1 cells, and Tc2 cells by their cytokine profile. The Th1 cells and Tc1 cells are involved in cellular immunity, and the Th2 and Tc2 cells are involved in humoral immunity. Recently, other cell types are reported Th3 cells, which produced TGF-β, Tr1 cells, which produce IL-10, and CD4+CD25+ regulatory T cells regulate overstimulation of type 1 immunity or type 2 immunity. NK cells also classified into NK1 and NK2 cells by their cytokine profile. Other cell types, NK3, NKr1, and regulatory NK cells have been reported recently
Saito et al., 2007
Tolerance vlastního (self tolerance)
je specifická ztráta imunitní odpovědi na vlastní antigeny
3 hlavní mechanizmy:a) Klonální selekce - eliminace
autoreaktivních buněkb) Klonální anergie – funkční neodpovídavost
lymfocytů indukovaná rozpoznáním antigenu na nezralé APC
c) Suprese - funkční inhibice autoreaktivních buněk regulačními T lymfocyty
centrální tolerance x periferní tolerance
Centrální a periferní mechanizmy tlumení
imunitní odpovědi
Krejsek et al., 2004
Pozitivní a negativní selekce T-lymfocytů v thymu
Krejsek et al., 2004
Mechanizmy narušení imunologické tolerance
• Genetická predispozice
• Nerovnováha mezi regulačními T-lymfocyty
• Apoptóza
• Změna vlastního antigenu navázáním jiné molekuly
• Zkřížená reaktivita protilátky proti dvěma antigenům, z nichž jeden je cizorodý a druhý vlastní
• Polyklonální aktivace B-lymfocytů
• Zpřístupnění „sekvestrovaného“ vlastního antigenu
Zkřížená reaktivita Pt u revmatické horečky po infekci Streptokokem A
proti Ag srdeční svaloviny
Autoimunitní choroby
Lze rozdělit na 2 velké skupiny:a) orgánově-specifické: imunitní odpovědˇje namířena
proti cílovému Ag jednoho orgánu (žlázy) - manifestace potíží je obvykle omezena na tento orgán
buňky cílového orgánu mohou být poškozeny
* přímo humorálním nebo buňkami zprostředkovaným mechanizmem
* protilátky mohou stimulovat nebo blokovat normální funkci
b) systémové (orgánově-nespecifické)
Revmatoidní artritida - patogeneze
Běžné onemocnění (1% populace), ženy 40-60 let (Ž/M 3:1)
Hlavním terčem imunopatologické reaktivity – synoviální membrána (hyperplastická, vaskularizovaná a infiltrovaná zánětlivými buňkami
Genetická predispozice (HLA DRB)
Krejsek et al., 2004
Revmatoidní artritida - patogeneze
Krejsek et al., 2004
Ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc)
Postihuje zejména muže Postižena páteřů,
intervertebrální, kostovertebrální a sakroiliakální klouby, příp. kořenové klouby (rizomelická forma) a klouby periferní (periferní forma)
Těsná asociace s HLA-B27
Pestrý obraz: usury, dekalcifikace, syndesmofyty, ankylóza (ztuhnutí v kyfózním postavení), entézy
Mimokloubní projevy: uveitis (iritis), perikarditis, uretritis, restrikční porucha plic
Folsch et al., 2003
Nespecifické střevní záněty• Zahrnují 2 klinicko-patologické jednotky
Crohnova nemoc vs. Ulcerózní kolitida
• Odlišují se: - klinickými projevy - průběhem onemocnění - odpovědí na léčbu - prognózou
• Prevalence je nejvyšší v bílém etniku (vazba na některé homogenní etnika, např. židovské)
• Typicky v zemích s nejvyšší životní úrovní
Celiakie (glutenová enteropatie)
- závažné zánětlivé onemocnění tenkého střeva s vilózní atrofií a malabsorpcí
- způsobeno přecitlivělostí na zásobní proteiny obilných zrn (gluten=lepek či jeho frakci gliadin)
Indukce celiakální sprue
Celiakie (glutenová enteropatie)
-Etiopatogeneze: 2 faktory přítomnost
glutenu genetická
predispozice(vztah k HLA-DQ2 a
DQ8)- zejména u bělochů,
vzácně u černochů, nikdy u Asiatů
Indukce celiakální sprue
Choroby asociované s celiakální sprue
Systémový lupus erythematodes (SLE)
Krejsek et al., 2004
Symptomy SLEVariabilní příznaky: Erytém (depozice imunokomplexů v kůži v oblasti
dermoepidermálního spojení) – na tváři „motýlovitý exantém“
Postižení ledvin (glomerulonefritis) Nervový systém (psychotické události, křeče) Pleuritis, perikarditis Hematologické abnormality (anémie, leukopenie,
trombocytopenie…)
Dg: Pt proti dsDNA, antigenu Sm, ribonukleoproteinu (antiRNP)
Antifosfolipidové Pt (např. proti kardiolipinu – tzv. lupus antikoagulant)
Falešná pozitivita při průkazu spec. protilátek proti Treponemě, Boreliím
Klasifikační schémata pro diagnostiku
Myastenia gravis Prototyp
autoimunitní choroby zprostředkované
protilátkami vážícími se na Acetylcholinové receptory jako antagonisté
to brání přenosu signálů přes nervosvalovou ploténku
Myastenia gravis - příznaky často ve spojitosti s hyperplazií thymu nebo thymomem autoprotilátky proti acetylcholinovému receptoru častá asociace s jinými autoPt a autoimunitními nemocemi
Příznaky:
Ochablost svalů při poruše nervosvalového převodu (v klidu normální, při opakované činnosti slábnou), často nejprve proximálně (hlava, hrudník)
několik podjednotek (Eatonův-Lambertův sy)
Th: látky blokující cholinesterázu, thymektomie, imunosuprese
Sclerosis multiplex – patogenetické mechanizmy
Krejsek et al., 2004
Krejsek et al., 2004
Perniciózní anémie (m. Addison-Biermer)
Patogeneze:- nedostatek vnitřního faktoru,
bez kterého se nevstřebává vitamín B12 přivedený potravou
následek: poruchy syntézy DNA zejména v buňkách s rychlou obměnou (kostní dřeň, sliznice GIT…)
Pt proti parietálním buňkám žaludeční sliznice proto atrofie žaludeční sliznice
a achlorhydrie
Folsch et al., 2003
Goodpasterův syndrom
Relat. vzácný, postihuje především mladší muže často navazuje na virovou infekci vznikají autoPt proti bazální membráně (typ IV kolagenu) váží se na membrány ledvin. glomerulů a plicních alveolů aktivace komplementu - přímé celulární poškození
Klinický obraz:- anémie (hypochromní mikrocytární - ztráty Fe
hemoragiemi)- krvácení do plic s dušností- rychle progredující glomerulonefritis
Th: kortikoidy, plazmaferéza
Patogeneze thyreopatií
Folsch et al., 2003
Gravesova-Basedowova choroba
- jedna z nejčastějších forem hypertyreózy (asi 70%)
- ženy jsou postiženy asi 5x častěji
- etiologie: autoimunitní s tvorbou abnormálních
protilátek trvalá hypersekrece
tyreoidálních hormonů
Klinický obraz: dán nadbytkem tyreoidálních hormonů + autoimunitním
poškozením dalších orgánů klasicky: struma, tachykardie, exoftalmus hypermetabolický syntrom:
K (kůže) - teplá, opocená (u neurotiků studená). Vlasy řídké, vypadávají, nehty se štěpí L (labor)- celková výkonost: únavnost, svalové atrofie M (metabol. projevy) - úbytek váhy, zrychlená střevní motilita, zhoršená resorpce z GIT N (nervové a psychické příznaky) - jemný třes, nespavost,
neklid, nervozita, myšlenkový trysk, O (oběhové p) - tachykardie, MV hypercirkulační
syndrom P (protruze) - příznaky endokrinní orbitopatie
Hashimotova thyroiditis
autoimunitní onemocnění postihující převážně ženy- prokázána vazba na HLA (HLA-DR5, DR-3)- podkladem:
lymfocytární infiltrace štítné žlázy Pt proti thyreoidálním Ag (thyreoglobulin, thyroideální
peroxidáza), senzitizace lymfocytů
- příznaky: struma, poruchy funkce (euthyreoidismus, hyper- , hypo-)
Th: náhrada hormonů při hypothyreoidismu
Děkuji vám za pozornost