florence 10 2009

ČASOPIS MODERNÍHO OŠETŘOVATELSTVÍ

FLORENCEvychází pod patronaci ČAS

10říjen 2009

Ošetřovatelský veletrh, Lipsko

Argumenty proti porodům v domácnosti

Kazuistika: Bipolární afektivní porucha

Uzlinový syndrom

FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘŮFINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘŮ

Multikulturní ošetřovatelstvíČas pro sekci zdravotních laborantůPoporodní problémy matky a dítěte

Vydává Ambit Media, a. s. ročník V 60 Kč www.florence.cz

Bella Bohemia s. r. o., Vlastibořská 2, 193 00 Praha 9, tel. 226 212 312

I. stupeň inkontinenceAnatomicky tvarované urologické vložky Seni Ladypro ženy a Seni Man pro muže.

II. stupeň inkontinence - vložné plenyProdyšné, anatomicky tvarované vložné pleny San Seni.

KosmetikaTekuté tělové mýdlo, pěna ve spreji, tělový balzám,

krém se zinkem či argininem, krém pro suchoua zrohovatělou pokožku, aktivující tělový gel,

čisticí krém a vlhčené ubrousky.

III. stupeň inkontinence - plenkové kalhotkyProdyšné plenkové kalhotky Super Seni,plenkové kalhotky se zvýšenou savostíSuper Seni Plus, plenkové kalhotkys nejvyšší savostí Super Seni Trioa natahovací elastické kalhotky Seni Active.

Podložky a doplňkové zbožíHygienické podložky s absorbčnímjádrem z celulózové dřeně, suché utěrkyAid Laid, žínky s fólií a bez fólie, bryndákya síťové kalhotky.

www.seni.cz

Seni komplet_Florence_210x297_05102009.qxd:Sestava 1 22.9.2009 9:23 Stránka 1

EditorialO táhnutí za jeden prOvaz

Upozornění na webových stránkách Florence najdete leták Mz Čr informace o realizaci stabilizačních opatření všeobecných sester, v němž se dozvíte podrobnosti o změnách ve vzdělávání sester, odměňování, kompetencích atd.

www.florence.cz

Je nepochybné, že nová opatření ke stabilizaci v profesi, ať už se to týká odměňování, nebo vzdělávání, přinesou do života sester mnohé změny. Není třeba se jich bát. Jsou promyšlené a sledují správný cíl. Reforma v létě odstarovala, ale příliš velký jásot nepropukl. Zdaleka ne všechny sestry totiž byly uspokojeny. Některým se na výplatní pásce nezměnilo nic, jiné dostaly jen jednorázovou odměnu, mnohé nebyly přeřazeny do vyšší platové třídy, jak bylo slíbeno, nehledě na to, že kolem toho byl velký zmatek a mnoho nedorozumění. Mezi nejčastějšími příčinami, proč sliby nebyly splněny, uvádějí sestry v průzkumu ČAS skutečnost, že pojišťovny nenavýšily platby, že managementy argumentují nedostatkem finančních prostředků a že scházejí pravidla pro odměňování zdravotnických pracovníků neboli smluvní platy v soukromých ordinacích a akciových společnostech. Co na to říct?Jako všude i při uplatňování stabilizačních opatření platí, že nesplněné očekávání je horší než žádné. S tím by vždy měli tvůrci reforem počítat. Na druhé straně vedle trpělivosti a pochopení ze strany sester úspěch předpokládá také ruku přiloženou k dílu – a od toho je tu právě Česká asociace sester a její pra

covní skupiny. Doladění náleží autorům reformy z ministerstva zdravotnictví, ale teď více než dříve také sestrám samým. Jsou to ony, které například prostřednictvím profesní organizace, České asociace sester, navrhují tzv. edukační kódy do Seznamu výkonů. Od 1. ledna příštího roku by je mohly začít vykazovat.Při dalších jednáních se dají očekávat určité a možná ostré diskuse s lékaři. Na ty je třeba se připravit a svoje pozice v nich obhájit. Reforma by však rozhodně neměla vnášet nesvár mezi sestry samé. Všichni víme, že platí jiné paragrafy v odměňování v soukromé, jiné ve státní sféře, a proto zájmy sester stejných odborností mohou být různé. Jde o to, aby nerostlo napětí a neporozumění například mezi sestrami v domácí péči a v nemocnicích, ve zdravotnických zařízeních typu akciových společností a příspěvkových organizacích. Sestry by teď měly táhnout za jeden provaz. Že je to jediný dobrý způsob, jak něčeho dosáhnout, dokumentuje kupříkladu historie našeho ošetřovatelství. Nebo zkušenosti ze zahraničí. Připomeňme si z minulých let velkou a úspěšnou stávku dánských sester za zvýšení platů a za zlepšení pracovních podmínek atd.Je tu ale také „naše maličkost“, váš odborný časopis. Připomínáme, že jsme

ještě „nevygumovali“ rubriku Máte slovo. Dále do ní můžete psát své názory, nejen na stabilizační opatření. V tomto čísle najdete jeden příspěvek od rozčarované sestry, kterou v profesi drží hlavně láska k ní. Myslím, že takových vás je víc. Jsou ale i jiné názory, o které stojí za to se podělit. Jsem možná snílek, ale pevně věřím, že rozpory se překonávají mluvením a posloucháním – diskutováním, tříbením názorů, upřímnou snahou pochopit ty druhé.A nakonec pro vás máme překvapení – nový web Florence: obsažnější, podrobnější, přehlednější, přitažlivější a modernější. Popsat konkrétně, co všechno tam najdete, by vydalo minimálně na další takovýto editorial. Lépe bude, když se sami podíváte na adresu www. florence.cz.A nakonec šikovná pomůcka, kterou jsme pro vás připravili už v září. Od tohoto měsíce v každém čísle Florence najdete Kalendář vzdělávacích akcí, který lze bez poškození časopisu vyjmout a třeba ho zavěsit nad pracovní stůl nebo s ním jinak naložit tak, aby byl při ruce.

Přeju vám hodně štěstí do podzimních dnů a těším se naši další spolupráci!

Jarmila Škubová

Tak máme za sebou něco, čemu se, jak my starší pamatujeme, říkávalo cvičení cé ó, neboli civilní obrany. Poplach symbolicky písknul na jaře Jiří Paroubek, když se jeho poslancům spolu s ostatními opozičníky i přeběhlíky podařilo svrhnout vládu. Následovala mobilizace štábů (volebních) na všech úrovních – a když chrabrá vojska v boji o posledního voliče statečně čelila i vpádu do svého týla, ke kterému zavelel Ústavní soud, jenž regulérnost předčasných voleb od základů zpochybnil, zazněla opět Paroubkova píšťalka. A cvičnému poplachu je konec – zdá se, že až do příštího jara.Ve Zdravotnických novinách jsme dovedli k jednomu virtuálnímu kulatému stolu stínové ministry zdravotnictví všech pěti politických stran, které měly (a pravděpodobně i mít budou) šanci zasednout v Poslanecké sněmovně. Upřímně řečeno, stálo by za to vidět, jak se budou tvářit lidé roku 2050, pokud si budou moci přečíst, kterak generace jejich politických dědů smýšlela třeba o tom, jak zajistit zdravotní (a sociální) péči o stárnoucí populaci.

„Císař František Josef I. by v roce 1910 také určitě netrefil, jakým výzvám a problémům bude čelit území jeho monarchie v roce 1950. Úvahy, co bude se seniory okolo roku 2050, jsou pouhou rozcvičkou pro naši fantazii,“ zamyslel se např. MUDr. David Rath, stínový ministr zdravotnictví sociálních demokratů. Důležité je podle něj to, jak se bude řešení otázky péče o seniory vyvíjet v příštích zhruba pěti letech, kdy: „... k žádné dramatické změně v demografické struktuře naší země nedojde, tudíž budeme stále řešit dnešní situaci.“ Šalamounské! A jak bychom měli řešit, co už řešíme? „Je to jednoduché: buď budeme odpouštět daně nejbohatším, nebo zachováme předtopolánkovskou míru solidarity a budeme mít peníze na zajištění kvalitní sociální a zdravotní péče,“ je přesvědčen D. Rath.Bc. Marek Šnajdr, zdravotnický expert občanských demokratů, se však domnívá, že: „... někteří politici mají nebezpečnou tendenci strkat hlavu do písku před problémy a hrozbami, jejichž řešení není úplně populární, o to více však potřebné. Není lepšího příkladu, než je problematika stárnutí popu

lace. Všichni o tom hovoří, ale neopomenou dodat, že to je věc, která nás možná čeká za 30 či 40 let – teď se neděje nic. Je to velká mystifikace a lež,“ napsal ve Zdravotnických novinách M. Šnajdr. „Ten problém tady již je a s ním i velmi negativní dopady na naše zdravotnictví. Roste nám počet obyvatel v důchodovém věku a logicky klesá počet těch ekonomicky aktivních. Již dnes je podíl těch pojištěnců, kteří platí do systému pojištění ze svých mezd či podnikání, menšinový, je to jen 40 % pojištěnců. Není možno věřit tomu, že záchranu představuje nějaký mimořádný přísun prostředků státního rozpočtu. Při stavu veřejných financí a astronomických deficitech to prostě není možné.“Že by ten cvičný poplach byl přece jenom k něčemu dobrý? Alespoň tím, že jsme získali do příštího jara čas k přemýšlení? Jan Kulhavý,

šéfredaktor Zdravotnických novin

K čemu mOhOu být vOlby, Které nebyly

www.florence.cz

Ročník V., číslo 10, říjen 2009

Adresa redakce:Klicperova 8, 150 00 Praha 5

[email protected].: +420 222 352 578

Šéfredaktorka:PhDr. Jarmila Škubová

e-mail: [email protected]

Redakce:PhDr. Eva Wićazová


Redakční rada:Bc. Mária Dobešová,

Jana Dvořáková, Jana Farkačová,

MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová,

Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková,

Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová

Grafická úprava:Jindřich Studnička

Jazyková redakce:Pavel Voňka

Vydavatel:Ambit Media, a.s. | www.ambitmedia.cz

Předseda představenstva:Ondřej Novotný

Šéfredaktor zdravotnických titulů:Jan Kulhavý


Marketing:Petr Belica, marketing manager

tel.: +420 222 352 575e-mail: [email protected]

Obchod:Roman Panc, obchodní ředitel


Mgr. Miluše Zavřelová, key account managertel.: +420 725 826 434


Dana Stripaiová, key account managertel.: +420 725 778 001


Tisk:PROTISK spol. s r.o.,

Pod Zlatou Horou 1414, 684 01 Slavkov u Brna

Předplatné:ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného,

Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, [email protected], infolinka 800 300 302, www.periodik.cz

SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja,

Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819,

[email protected]

Cena výtisku: 60 KčRoční předplatné:

550 Kč / 31,90 eur (961 Skk)Časopis vychází 11krát ročně.

(v červenci vychází letní dvojčíslo)

Registrace:MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X

Redakční uzávěrka pro toto číslo: 10. 9. 2009

Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou

správnost inzerátů.

Copyright © Ambit Media, a.s., 2009

oBSaH Editorial ....................................................................................1

tÉMa

argumenty proti porodům v domácnosti a ve zdravotnických

zařízeních, kde není přítomen lékař ................................................3

MÁtE SloVo

dlouhodobým pacientům u milosrdných pomáhají psi ...................5

hodnocení sestry ...........................................................................5

jsem optimistka .............................................................................5

zpraVodaJ ČaS

čas pro sekci zdravotních laborantů ...............................................6

čeští laboranti na cestách ..............................................................9

VYBrali JSME pro VÁS

ze zahraničního tisku ................................................................. 10

HiStoriE

první státní ošetřovatelská škola ...................................................11

Ženy, které měnily zdravotnictví 5. ..............................................13

KazUiStiKa

bipolární afektivní porucha ...........................................................14

Ošetřování pacienta s bipolární afektivní poruchou .......................17

praXE

poporodní problémy matky a dítěte .............................................18

uzlinový syndrom, léčba a ošetřování ...........................................20

tabulka vzdělávacích akcí .............................................................24

průvodce komplikacemi stomií .....................................................26

Řešení inkontinence v praxi ..........................................................28

rizikové faktory v prevenci onkologických onemocnění ................30

MUltiKUltUrní oŠEtŘoVatElStVí

vietnamská kultura v ošetřovatelské péči .....................................33

EdUKaCE

návrat do života ..........................................................................36

prÁVo

právní aspekty konkrétního tělesného kontaktu ............................39

aKCE, UdÁloSti

Ošetřovatelský veletrh o hygieně ..................................................41

Cesta k modernímu ošetřovatelství ...............................................44

zaznaMEnali JSME

modernizace a financování vzdělávání lékařů

i nelékařských profesí ...................................................................45

Informace o novém vzdělávacím projektu .....................................45

Křtiny počtvrté .............................................................................45

urologická klinika vFn a 1. lF uK má od září

nového přednostu ........................................................................46

mezinárodní konference edtna/erCa ........................................ .47

odBornÝ tESt

víte víc? malý test odborných znalostí s dárkem ...........................48

tÉMaargumenty prOtI pOrOdům v dOmáCnOstI a ve zdravOtnICKýCh zaŘízeníCh, Kde není pŘítOmen léKaŘ

ÚvodVést fyziologické porody v domácím prostředí nebo zdravotnickém zařízení bez lékaře je předmětem kontroverzní diskuse. Zastánci argumentují, že porod v domácnosti umožňuje ženě větší pohodlí, dokonce uvádějí, že ženy vnímají při porodu menší bolestivost, zkracují se porodní doby a je méně porodnických intervencí (operací). Odpůrci naopak zdůrazňují, že transport v případě akutního ohrožení ženy i plodu může vést k prodlení a ke komplikacím. Sledování životních funkcí plodu během porodu doma není adekvátní, což může vést k nedostatečnému kyslíkovému zásobení plodu (hypoxii), která může mít pro narozeného jedince trvalé následky6. Porodní asistentky, které chtějí vést porody bez lékaře, tvrdí, že stačí vyčlenit fyziologické těhotné od skupiny rizikových. V této skupině pak nepředpokládají žádnou komplikaci a tvrdí, že žena sama může řídit celý porodní děj. Jakékoliv komplikace, např. utažení pupečníku kolem krku plodu, které se projeví obvykle v závěru porodu, nebo náhlé krvácení rodičky, vylučují.

HistorieKde jsou hlavní důvody toho, že se v některých zemích Evropy uplatňují porody doma, a v jiných v porodnických ústavech? Závisí to na historii a tradicích, společenské atmosféře, edukaci žen a podmínkách pro porody v domácnosti.

Podívejme se nejdříve na vývoj porodnictví v českých zemích od 18. do 20. století.V 18. století byly prakticky všechny porody u nás vedeny v domácnostech. Pouze malé procento žen bylo převezeno do takzvaných špitálů, kde byla péče minimální a při závažné komplikaci většina rodiček nepřežila. V polovině 19. století již vznikaly první porodnické kliniky, v roce 1842 založil prof. Kiwisch první kliniku v Praze. Poté vznikaly další, např. v roce 1875 Zemská porodnice „U Apolináře“, která byla svým rozsahem největší a také na svoji dobu nejmodernější. V této době byly položeny začátky kvalifikované péče o komplikované porody a rodičky, i když převažovaly porody domácí. Ve 20. století ještě do konce 2. světové války především ve venkovských oblastech byla velká část porodů vedena doma. Teprve po válce, kdy byla zrušena profese porodních asistentek a znárodněno zdravotnictví, byly prakticky všechny porody převedeny do ústavů.

Jaký byl vývoj porodnictví v některých zemích Evropy ve 2. pol ovině 20. století? Ke srovnání s Českou republikou nejvíce vyhovují dvě země, které sice uplatňují porody doma, ale liší se v mnoha přístupech a také v objemu této praxe. Nizozemsko se svým zaměřením zcela vymyká ostatním zemím Evropy. Zde nebyl přerušen po staletí zde provozovaný trend domácích porodů, naopak tu byl tento způsob postupně zdokonalen. Byly zavedeny 4 stupně péče a podle rizika vymezeny porody na ty, které vedou porodní asistentky, a na ty, které vedou lékaři4. V současnosti sice v Nizozemsku počet domácích porodů klesá, ale jejich počet stále převyšuje počet porodů ústavních. Do určité míry je to dáno i pojišťovnami, které při ústavním porodu vyžadují připojištění či doplatek za poskytnutou péči. Porod v domácnosti tedy stojí pojišťovnu i rodičku méně. Novorozenecká (perinatální) úmrtnost v Nizozemsku dosáhla v roce 2008 alarmující vysoké hodnoty a velmi znervóznila zdejší zdravotnictví1–2. Z obou tabulek vyplývá, že celková perinatální úmrtnost, časná neonatální úmrtnost jsou v ČR při lékařském vedení porodu mnohonásobně nižší. Neonatální úmrtnost je v Nizozemsku vyšší i u termínových gravidit (po 37. týdnu těhotenství), kdy rodičky převážně rodí v domácnosti1–2.

porody doma jsou v poslední době vděčným tématem řady sdělovacích prostředků. některé porodní asistentky a aktivistky přírodního porodu těhotným představují lékaře jako nepřátele, kteří pro své potěšení provádějí ve státních porodnicích operační zákroky (epiziotomie, císařské řezy), jimiž ženy mrzačí. naopak porod doma je ideál dokonalosti3. porod je ale dynamický děj, během nějž může kdykoli nastat nepředvídatelná situace, kterou je nutno okamžitě řešit. jakékoliv prodlení v souvislosti s transportem ženy z domova do zdravotnického zařízení může způsobit trvalé zdravotní následky u novorozence i rodičky.

Tab. 1 – Srovnání výsledků perinatální péče v ČR a Nizozemsku

2008 Celková PÚ (promile) Časná NÚ (promile)

ČR 3,9 1,3

Nizozemsko 7 3

PÚ – perinatální úmrtnost (úmrtí plodů v těhotenství, při porodu a novorozenců do 7. dne života), NÚ – časná neonatální úmrtnost (úmrtí novorozenců do 7. dne života)

Tab. 2 – Neonatální úmrtnost v závislosti na délce gravidity (promile)

2008 ≥ 22 týd. ≥ 24 týd. ≥ 28 týd. ≥ 32 týd. ≥ 37 týd.

ČR 2,0 1,9 1,3 0,9 0,5

Nizozemsko 3,5 2,8 1,9 1,5 1,1

Prof. MUDr. Zdeněk Hájek, DrSc.

FlorEnCE 10/2009 3

zpravOdaj ČaS

6 FlorEnCE 10/2009

zpravOdaj ČaS

ČaS prO seKCI zdravOtníCh labOrantů

Zdravotní laboranti jsou relativně mladou profesí. Dříve si základní laboratorní vyšetření (biochemická, hematologická či toxikologická) prováděli lékaři sami nebo je svěřovali praktikujícím medikům. S rozvojem medicíny rostly nároky na další, složitější a specifičtější laboratorní metody, které se vyvíjely na základě nových poznatků především v přírodovědných disciplínách (biologie, chemie aj.) a současně s novými technologiemi, které umožnily přesnější a složitější měření. Už nebylo v silách ani časových možnostech lékařů, aby se zabývali laboratorní praxí v celém rozsahu. Vznikla tedy nová profese – zdravotní laborant.

pár slov o vývoji oboruOd 2. světové války dochází k rozvoji laboratorního oboru postupně do podmínek podobných dnešním. V roce 1949 bylo na pražské zdravotní škole na Alšově nábřeží otevřeno první samostatné středoškolské studium pro obor zdravotní laborant. Studijní obory ve škole sloužící laboratorní diagnostice se již od počátku diferencovaly. Školily se tu technické síly pro biochemii, mikrobiologii, hematologii, stomatologii i pro pracoviště rentgenové.V této době mělo každé větší oddělení v nemocnici svoji vlastní laboratoř, kde se provádělo základní spektrum vyšetření. V padesátých a zejména v šedesátých letech nastal prudký rozvoj oboru. Došlo k oddělení laboratoří od lůžkových oddělení či klinik a laboratoře se sjednotily podle oborů. S množstvím nových poznatků, s dalšími objevy v přírodovědných oborech a jejich aplikací v medicíně vznikají a prudce se rozvíjejí nové laboratorní obory, například genetika, molekulární biologie, imunologie a mnohé další, které prorůstají do tradičních laboratorních oborů biochemie, hematologie, histologie a mění společně s novými technologiemi zavedené vyšetřovací metody. Laboratorní pracoviště jsou ve vysokém stupni automatizovaná, místy robotizovaná, plná moderní

počítačové techniky – ovšem existují i vysoce specializované analýzy, které vyžadují pečlivé manuální práce, vykonávané vzdělanými a zručnými zdravotními laboranty.

zrození sekceSekce zdravotních laborantů je multioborové profesní sdružení, které naše kolegyně založily v roce 1991 v rámci České asociace sester (ČAS). Předsedkyní prvního výboru se stala laborantka VFN z Prahy Věra Kunová, která dnes vede agendu členské základny. Naše sekce má v současnosti 1100 členek a členů.

ne vždy přátelský vzdělávací systémZvyšující se nároky na odbornou a specializovanou způsobilost, teoretické znalosti a vedle toho nutnost udržet krok se zahraničními kolegyněmi vedly i v ČR k transformaci vzdělávání. Tohoto zdlouhavého procesu se velmi aktivně účastnily členky výboru sekce. Opakovaně jsme připomínkovaly návrhy nových vzdělávacích programů na transformaci pregraduálního vzdělávání. Bohužel naše připomínky většinou nějak „vypadly“ z konečného znění. Současný systém vzdělávání je v době, kdy toto píšu (červenec 2009), dvoukolejný (VOŠ a Bc.), což mnohde vyvolává problémy při pracovním a platovém zařazování. Vedle toho je zdlouhavý, což vede k nedostatku zdravotních laborantů. Více pozornosti se nám dostalo při připomínkování pracovních náplní jednotlivých pracovních kategorií. Ale určitě tento boj nevzdáme.

Ve funkci zastupující prezidentky ČaSS odchodem prezidentky ČAS Dany Juráskové na post ministryně zdravotnictví letos na jaře jsem se jako členka výboru stala zastupující prezidentkou ČAS a stálým členem akreditační komise při MZ ČR. S ostatními spolupracujeme

10 FlorEnCE 10/2009

OLIVER D, HEALEY F. Falls risk prediction tools for hospital inpatients: do they work? (Nástroje pro hodnocení rizika pádů hospitalizovaných pacientů: jsou spolehlivé?): 18–21.Pády jsou nejčastěji se vyskytujícími incidenty ohrožujícími bezpečnost pacientů v nemocnicích a dochází k nim na všech odděleních. Pády v nemocnicích vedou ve 30 % případů k úrazům, 1–5 % pádů má za následek dokonce vážné úrazy. Některé organizace považují pády pacientů za indikátor kvality ošetřovatelské péče. Pády většinou nejsou důsledkem jediného faktoru, ale souhry několika faktorů vyskytujících se u daného pacienta, jimiž mohou být: svalová slabost, posturální nestabilita, předchozí pád, zmatenost (delirium nebo demence), špatný zrak, užívané léky, zejména sedativa, nucení na močení nebo inkontinence, agitovanost, nebezpečné prostředí. Zdravotničtí pracovníci se stále více zajímají o strategie prevence pádů a také o nástroje pro hodnocení rizika pádů. Ty mohou být užitečné, pokud je jejich cílem upozornit na běžné rizikové faktory nebo příčiny pádů a vedou k okamžité realizaci potřebných opatření. Využití nástrojů na hodnocení rizika pádů má však také svá úskalí. Mohou personálu poskytovat falešnou jistotu, že „se něco udělalo“, takže nezaměří svou pozornost správným směrem. Jak tedy postupovat? Numerické nástroje pro predikci pádů nemají být tím nejvýznamnějším opatřením pro prevenci pádů v nemocnicích – rutinní sledování upravitelných rizikových faktorů pádů, jako jsou obtížný pohyb pacienta, zmatenost, podávání sedativ nebo problémy s inkontinencí, může být mnohdy efektivnější. Pokud užíváte numerický nástroj pro predikci rizika pádů, buďte si vědomi jeho omezení – někteří pacienti, u nichž vyšlo nízké riziko pádu, spadnou, zatímco většina pacientů, u nichž bylo zjištěno vysoké riziko pádu, nespadne. Identifikace rizikových faktorů nemá smysl, pokud nejsou přijata, realizována a vyhodnocena opatření na snížení jejich dopadu. Každý pacient potřebuje individuální intervence zaměřené na ty rizikové faktory, které ho ohrožují. Pády mohou být významným signálem zhoršení fyzické nemoci pacienta. Prevence pádů je multidisciplinární záležitost.

ASKEYJONES S, et al. Enhancing the mental wellbeing of people with multiple sclerosis (Péče o psychické zdraví pacientů s roztroušenou sklerózou): 22.Ukazuje se, že problémy duševního zdraví jsou u pacientů s roztroušenou sklerózou podceňovány, protože jsou překrývány fyzickými symptomy. Až 50 % těchto pacientů trpí depresí, úzkostí a dalšími poruchami, které jsou zhoršovány nejistotou spojenou s jejich onemocněním. Je také zjištěno, že tyto problémy jsou léčitelné, jelikož pacienti dobře reagují na antidepresiva či jiná neuroleptika, kognitivní behaviorální terapii a psychosociální intervence. Článek popisuje projekt vypracovaný multidisciplinárním týmem vedeným psychiatrickou sestrou. Projekt je zaměřen na uspokojování duševních a emocionálních potřeb pacientů trpících roztroušenou sklerózou. Výsledkem je unikátní služba, jejímž cílem je zlepšení duševní a emocionální pohody těchto pacientů. Služba zajišťuje zhodnocení stavu a terapii pomocí léků, kognitivní behaviorální terapie a psychosociálních intervencí. Péče je individuálně přizpůsobena potřebám každého pacienta, zhodnocení stavu probíhá u pacienta doma nebo na ambulantní klinice. Projekt byl zahájen v březnu 2006 a skončil koncem roku 2008.

TAYLOR L, et al. Reducing bacterial contamination using silver antimicrobial technology (Snižování bakteriální kontaminace pomocí technologie využívající antibakteriálních účinků stříbra): 24–27.Článek popisuje výzkum zabývající se otázkou, zda antimikrobiální technologie využívající ionty stříbra zlepšuje kontrolu infekcí ve zdravotnických zařízeních. Cílem bylo zajistit důkazy o efektivnosti antimikrobiální technologie BioCote ve skutečných zdravotnických zařízeních. Studie porovnávala počet životaschopných bakterií v kultivacích ze stěrů z předmětů ve dvou ambulantních zařízeních. Jedno bylo vybaveno předměty ošetřenými technologií BioCote (dveře, kliky, vertikální žaluzie, nádoby na odpad, kohoutky, lehátka atd.), druhé nikoli. Dále byl hodnocen počet bakterií na neošetřených předmětech umístěných v experi

mentálním zařízení. Bylo zjištěno průměrné snížení počtu bakterií o 96 % na ošetřených předmětech na experimentální jednotce ve srovnání s kontrolní jednotkou a rovněž průměrné snížení počtu bakterií o 44 % na povrchu neošetřených předmětů umístěných na experimentální jednotce ve srovnání s kontrolní jednotkou. Studie prokázala, že materiály, při jejichž výrobě byla použita úprava BioCote zabraňující růstu mikroorganismů, mohou snížit počet bakterií kontaminujících prostředí ve zdravotnických zařízeních.

MCCLURG D, et al. Pelvic floor training for lower urinary tract dysfunction in MS (Cvičení svalů pánevního dna při dysfunkci dolního močového traktu u pacientů s roztroušenou sklerózou): 45–47.Dysfunkce dolního močového traktu může postihovat až 84 % pacientů trpících roztroušenou sklerózou. Může být způsobena dysfunkcí detruzoru, dysfunkcí uretrálního sfinkteru nebo kombinací obou poruch. Cílem popisované studie bylo určit, zda devítitýdenní program cvičení svalů pánevního dna může zlepšit funkci dolního močového traktu u těchto pacientů. Pacienti denně doma cvičili cviky na posílení svalů pánevního dna a jednou za týden navštěvovali ambulanci, kde byla prováděna kontrola funkce svalů pánevního dna. Režim cvičení byl každý týden kontrolován a upravován. Počáteční hodnocení ukázalo téměř u všech pacientů nedostatečnou sílu a délku kontrakce svalů pánevního dna. Typický program cvičení začínal délkou sevření svalů na 3 sekundy s pětisekundovou přestávkou, pětkrát po sobě a pětkrát denně. Délka sevření pánevního svalstva se postupně prodlužovala až na 10 sekund s pětisekundovými přestávkami. Autoři zjistili, že navrhovaný program cvičení zlepšil funkci svalů pánevního dna, snížil výskyt symptomů spojených s dysfunkcí dolního močového traktu a zvýšil kvalitu života pacientů trpících roztroušenou sklerózou. Vzhledem k tomu, že dysfunkce dolního močového traktu je u pacientů s roztroušenou sklerózou velmi častá, autoři uvažují o tom, zda by nebylo praktické zařadit cvičení svalů pánevního dna do standardního rehabilitačního programu pro tyto pacienty.

Mgr. Libuše Dobrovodská ([email protected])

VYBrali JSME pro VÁS ze zahranIčníhO tIsKu

přinášíme výběr z obsahu časopisu nursing times, 2009, 105, č. 7, který je k dispozici v knihovně nCOnzO.

FlorEnCE 10/2009 17

KazUiStiKa

KazuistikaZákladní informace z dokumentace Pacient ve věku 56 let je na psychiatrické klinice dlouhodobě dispenzarizován v poradně pro afektivní poruchy. Pro tyto obtíže byl již v minulosti opakovaně hospitalizován. Nyní přichází k plánované hospitalizaci pro náhlé zhoršení zdravotního stavu po úmrtí manželky, na které byl zcela závislý.Při příjmu udává ranní pessima, hyposomnie večerního typu. Psychomotoricky je zpomalený, na otázky odpovídá adekvátně, řeč je tichá. Tempo řeči je zpomalené, udává sníženou chuť k jídlu, bez suicidálních myšlenek. V rámci ošetřovatelské anamnézy jsem provedla Bartlův test základních činností, výsledek 100 bodů, zhodnocení rizika vzniku dekubitů dle Nortonové 29 bodů, riziko pádu 6 bodů (vyhodnoceno jako střední riziko pádu). Pacient je bez bolesti. I přes snížený příjem potravy za poslední období nepotvrdil nutriční screening problémy ve výživě.

Posouzení zdravotního stavu sestrou (model Gordonové)Vnímání zdraví. Pacient se cítí dle vlastních slov velmi smutně.Výživa – metabolismus. Hmotnost 94 kg, výška 182 cm, BMI 30,1. Pacient udává váhový úbytek 1 kg v poslední době. Potravu přijímá 3krát denně v malém množství. Jí pomalu, musí se do jídla nutit. Stěžuje si na občasné nechutenství. Vypije denně více než 2 l tekutin. Potíže při polykání neudává. Chrup sanován.Vylučování. Pacient močí bez obtíží, pálení ani řezání při močení neudává. Nemá potíže se stolicí. Pocení je přiměřené.Aktivita – cvičení. Cítí se unaven. Dříve pracoval na zahrádce, ale teď ho to nebaví. V roce 2006 aplikován stent. Domácí aktivity včetně sebepéče zvládá sám ve svém tempu. Před smrtí manželky dělali vše společně. Nyní se cítí osamělý a bezradný, neví, jak trávit volný

čas. Velkým koníčkem byla četba knih, nyní se nemůže na četbu soustředit. Pacient je ve starobním důchodu, příležitostně tlumočí. Je plně soběstačný v pohybu i v péči o sebe sama.Spánek a odpočinek. Spí velmi špatně, má problémy s usínáním, budí se velmi brzy a již neusne.Vnímání citlivosti. Slyší dobře. Nosí brýle na čtení. Informacím od lékaře a zdravotního personálu rozumí. Vyjadřuje se velmi stručně, tiše, tempo řeči je zpomalené. Je orientovaný místem, časem, osobou. Sebepojetí – sebeúcta. Pacient je pesimista, ví, že nemá pevnou vůli. Cítí se být zodpovědný. Působí nejistě a má strach z budoucnosti. Je uzavřenější, což vyplývá i z provedeného rozhovoru.Role – mezilidské vztahy. Je vdovec, má tři dospělé děti. Bydlí sám v bytě v osobním vlastnictví. Děti bydlí se svými rodinami samostatně. Dříve pracoval jako technik. Nyní pracuje jako kontaktní osoba pro styk se zahraniční firmou. Od roku 1996 je v plném invalidním důchodu. Stres – zátěžové situace a jejich zvládání. Žije ve strachu a smutku, který prožívá denně. Je smutný nad ztrátou své manželky, která zemřela náhle. Stres prožívá denně několikrát, neví, co bude dělat a jak zvládne běžné věci, které dříve dělala manželka. Je smutný a hledá smysl života. Nemůže se na nic soustředit. Nerad potkává známé a začíná se jim vyhýbat, bojí se jejich otázek. Při komunikaci mluví tiše, tempo řeči je zpomalené. Asi deset let nekouřil, nyní po úmrtí manželky kouří do deseti cigaret denně. Alkohol nepije. Užívá pouze léky doporučené lékařem. Své zdravotní problémy řeší společně s rodinou. Plán ošetřovatelské péče dle GordonovéNa základě vyšetření jsem stanovila tyto ošetřovatelské diagnózy.1. Úzkost projevující se nesprávnou reakcí na vzniklou situaci.

Očekávaný výsledek: klient bude pociťovat pohodu, je klidný.Ošetřovatelské intervence: vyslechni klienta, promluv s ním, rozeber danou situaci; dej mu možnost vyjádřit pocity; veď záznamy v ošetřovatelské dokumentaci.2. Bezmocnost z důvodu neschopnosti zvládat běžné denní aktivity, projevující se pocitem nejistoty, pasivitou.Očekávaný výsledek: klient dosáhne kontroly nad současnou situací.Ošetřovatelské intervence: vypracuj společně s klientem plán činností s cíli, kterých lze dosáhnout; pomáhej klientovi nalézt kontrolu a odpovědnost; veď záznamy v ošetřovatelské dokumentaci.3. Poruchy spánku z důvodu základního onemocnění, projevující se ztíženým usínáním.Očekávaný výsledek: klient bude spát alespoň 6 hodin.Ošetřovatelské intervence: aktivizujklienta přes den; najdi s klientem vyhovující spánkový rituál; při nespavosti nabídni klientovi medikaci dle ordinace lékaře; zajisti klidné a nerušené prostředí; veď záznamy v ošetřovatelské dokumentaci.4. Riziko poranění z důvodu zhodnocení rizika pádu klienta dle metodiky.Očekávaný výsledek: klient se v průběhu hospitalizace nezraní.Ošetřovatelská intervence: při příjmu seznam klienta s oddělením; informuj klienta o nutnosti předcházet pádům; informuj klienta, jak přivolat pomoc; veď záznamy v ošetřovatelské dokumentaci.

Závěr po 1. týdnu hospitalizaceV průběhu prvního týdne hospitalizace se pacient cítí unavený, bez nálady, posmutnělý, nemá zájem o program na oddělení. Je stažený, málomluvný, samotářský. Jediné, čeho využívá, jsou společné vycházky do areálu v doprovodu sanitáře, ale i zde chodí spíše sám a nezapojuje se do hovoru se spolupacienty. Problémy s usínáním trvají, nemůže usnout bez medikace. V noci se často budí. V průběhu tohoto týdne má na oddělení opakovaně návštěvu dětí, které jsou mu velkou oporou a dokážou ho trochu rozptýlit.

Literatura u autorky([email protected])

OšetŘOvání paCIenta s bIpOlární aFeKtIvní pOruChOu

poruchy nálady jsou třetí nejčastější duševní poruchou a postihu-jí téměř pětinu populace. patologické změny nálady byly lékařům známy již ve starém Řecku – hippokrates popsal melancholii a má-nii již ve 4. století př. n. l. tyto pojmy se tradovaly v galénových spi-sech, stejně tak v arabské a židovské literatuře. teprve v 19. století byla popsána maniodepresivní psychóza.

Věra HornyšováPsychiatrická klinika FN Hradec Králové

1978: ukonč. SZŠ, Brno – dětská sestra; 1978: OÚNZ Šumperk, chir. odd. 1980: stomatol. odd.; 1985: OÚNZ Hradec Králové, neurol. odd.; 1989: zdrav. obvod; 1991: ukonč. PSS – Příprava zdrav. sestry v oboru všeob. lékařství, IDVPZ, Brno; 1993: ordinace prakt. lékařky, Hradec Králové; 1996: FN Hradec Králové, II. inter. klinika; 1999: Plicní klinika, zdrav. sestra na ambulanci; od 2000: staniční sestra; 2005: ukonč. PSS – Ošetř. péče o dospělé – pulmologie a TBC, NCONZO, Brno; 2007: FNHK, Psychiatrická klinika, všeob. sestra

praXEPlán: pravidelná kontrola exantému během služby, při zhoršení stavu upozornit lékaře, ústní předání informací o stavu exantému sestře nastupující službu.Hodnocení: po aplikaci lékařem ordinované terapie exantém méně výrazný, při pravidelných kontrolách exantém bledne.

Bolest hlavy a uší z důvodu zá-kladního onemocněníCíl: dítě nebude mít projevy bolesti, bude klidné a spokojené.Plán: všímat si projevů bolesti u dítěte, v případě projevu bolesti upozornit lékaře, aplikace léků na tišení bolesti dle ordinací lékaře.Hodnocení: dítě čilé, nejeví známky bolestí.

Pooperační komplikaceCíl: zabránit vzniku pooperačních komplikací.Plán: pravidelně kontrolovat operační ránu a sterilní krytí rány, pravidelná dezinfekce a převaz rány.Hodnocení: operační rána a okolí rány jsou klidné, sterilní krytí neprosakuje, rána každodenně dezinfikována roztokem Betadine, přiloženo sterilní krytí.

Deficit znalostí, vědomostí Cíl: matka bude dostatečně informována o onemocnění a režimu oddělení.Plán: matku informovat dle své kompetence, být trpělivá a komunikativní, věnovat matce dostatek času k vyjádření jejích problémů.Hodnocení: matka poučena, spolupracuje.

Poruchy spánkového rytmu z důvodu změny prostředí, pro-jevující se ztíženým usínánímCíl: dítě nebude mít potíže s usínáním.Plán: zajistit vhodné prostředí pro spánek (vyvětrat pokoj, upravit lůžko), před spaním snížit příjem tekutin.Hodnocení: dítě nemá porušený spánkový rytmus, spí klidně celou noc, nebudí se, ráno je dostatečně odpočaté.

Spolupráce s rodinouPo celou dobu hospitalizace matka za dítětem pravidelně dochází na denní pobyt, aktivně se účastní hygienické péče u dítěte dle pokynů sestry. Vzhledem k nízkému věku pacienta bylo velice důležité rozptýlit jeho pozornost, aby nedošlo k vytržení periferní žilní kanyly nebo k porušení operačního krytí a poškození operační rány. Důležitou roli zde sehrála nejen dobrá

komunikace a navázání určitého kontaktu s matkou dítěte, ale i pravidelná edukace ze strany sestry. Spolupráce ošetřujícího personálu s matkou byla velmi dobrá.

závěrPro diagnostickou rozvahu je nutno provést základní hematologické a biochemické vyšetření krve. Neutrofilie s posunem doleva obvykle provází bak

teriální infekce, naopak s neutropenií se setkáváme u nádorových infiltrací kostní dřeně. Výskyt abnormálních elementů může být jednoznačně diagnostický u chronické lymfadenózy nebo imunocytomu (zralé lymfocyty), u infekční mononukleózy (atypické lymfomonocyty) nebo po hydantoinátech (transformované nebo tzv. atypické lymfocyty). Výsledek krevního obrazu je obvykle normální u Hodgkinovy choroby, nonHodgkinových lymfomů, bez generalizace, u nádorových metastáz a tezaurismóz nebo granulomatóz. Někdy zde můžeme zjistit eozinofilii.

Literatura:BARTOŠOVÁ D, et al. Dětské infekční nemoci – Trendy soudobé pediatrie, Praha: Galén, 2003.NEVORAL J, et al. Onemocnění jater v dětském věku, Praha: Scientia medica, 1994HAVLÍK J, KOUBA K, ŠERÝ V, et al. Příručka infekčních a parazitárních nemocí, Praha: Avicenum, 1985.CHALUPA P, JEŽEK P. Speciální kapitoly z infekčního lékařství, Brno: Masarykova univerzita, 1993.

([email protected])

Příspěvky v češtině nebo slovenštině po sílejte v elektronické formě (textový editor MS Word) emailem na adresu: [email protected] nebo [email protected] (případně na disketě nebo CD na adresu redakce: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5).K textu připojte prohlášení, že příspěvek nebyl publikován nebo nabídnut ke zveřejnění v jiném časopise. Redakce si vyhrazuje právo na krácení či úpravy textů, o nichž bude autory informovat. U původních (vědeckých) prací požadujeme uvedení dvou recenzentů.

Články, kazuistiky• Ideální rozsah článku je v rozmezí

70–140 řádků, v případě kazuistiky 70–210 řádků.

• U textu musí být uvedeno celé jméno autora/autorů, přesný název pracoviště, elektronické, poštovní i telefonické spojení.

• K příspěvku je třeba přiložit krátké životopisné údaje, zejména profesní, a barevnou portrétní fotografii.

• V textu nepoužívejte zkratky! Ke zvýraznění používejte pouze tučné písmo či kurzívu.

• Užijete-li v textu odkazy na použitou literaturu, uveďte v závorce autora článku a rok vydání (Staňková, 2002), u více než dvou autorů doplňte „et al.“ (Staňková et al., 2002)

• Struktura většího článku, vědec-kých prací nebo kazuistiky (pouze u textů nad 160 řádků):

– název práce;– titul, jméno a příjmení autora (nejvýše

dvou), celý název a místo jejich pracoviště;– souhrn (do 12 řádků) a jeho anglický pře

klad;– klíčová slova (nejvýše 5) a jejich anglický

překlad;

– text článku, strukturovaný do celků oddělených mezititulky; u ka zuistiky popis případu, diskuse, závěr; u původní/vý-zkumné práce: úvod do problematiky, cíle výzkumu, použité metody, charakteristika výzkumného souboru, výsledky, diskuse k výsledkům, závěr.

• Seznam použité literaturyČasopis: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše dvou, poté doplnit et al.). Název práce v jazyce originálu. Název časopisu, rok vydání, ročník, stránkový rozsah.Kniha: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše dvou, poté doplnit et al.). Název knihy. Místo vydání : nakladatelství, rok vydání, počet stran.Internetový zdroj: Kompletní internetový odkaz na dokument (včetně data návštěvy na této adrese).

Obrazová dokumentace• Fotografie, grafy, schémata, tabulky a ji

nou obrazovou dokumentaci přijímáme v elektronické formě nebo v kvalitní barevné, popřípadě černobílé podobě tištěné, fota a ilustrace ve formátu JPG nebo TIF a v rozlišení 300 dpi. U většího rozsahu či počtu obrázků doporučujeme jejich zaslání na CD. Nevkládejte obrázky do Wordu ani PowerPointu. Portréty autorů přijímáme poš tou, v podobě klasické pasové fotografie (na vyžádání vrátíme), nebo v elektronické podobě v tiskové kvalitě (viz výše).

• Ke každému obrázku (grafu, tabulce či jinému formátu) je třeba připojit číslo a přesný popisek. Na konec textu pak připojte očíslovaný seznam všech obrazových příloh včetně popisků. U fotografií připojte také celé jméno jejich autora, anebo uveďte, odkud fotopříloha pochází (z archivu autora, zdravotnického zařízení apod.).

poKYnY aUtorůM

Ranní toaleta na Klinice dětských infekč-ních nemocí FN Brno. Foto archiv FN Brno

FlorEnCE 10/2009 23

pŘeh

led

vzd

ělá

va

CíC

h a

KC

í

Dat

um

Pořa

dat

elN

ázev

akc

e (t

éma)

Mís

toK

on

takt

6. 1

0.FT

NsP,

Pra

haŠk

olic

í akc

e: In

stitu

cion

ální

péč

e o

děti

FTNs

P, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Ví-

deňs

ká 8

00, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, FTN

sP, P

raha

4 –

Krč

, tel

.: 26

1 08

3 25

2,

jaro

slav

a.po

lako

va@

ftn.

cz, w

ww

.ftn.

cz c

z (v

zděl

., se

min

. pro

nel

ékař

e)

8. 1

0.FT

NsP,

Pra

haŠk

olic

í akc

e: P

oruc

hy u

čení

FTNs

P, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Ví-

deňs

ká 8

00, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, FTN

sP, P

raha

4 –

Krč

, tel

.: 26

1 08

3 25

2,

jaro

slav

a.po

lako

va@

ftn.

cz, w

ww

.ftn.

cz c

z (v

zděl

., se

min

. pro

nel

ékař

e)

8.–9

. 10.

sekc

e gy

nek.

end

osko

pie

ČGPS

ČLS

JEP

18. k

onf.

sekc

e gy

nek.

end

osko

pie

ČGPS

ČL

S JE

PJe

sení

kdo

c. M

UD

r. D

avid

Kuž

el, C

Sc.,

Gyn

.-por

. klin

ika

1. L

F U

K a

VFN,

Apo

linář

ská

18,

128

51 P

raha

2, k

uzel

d@ce

ntru

m.c

z

8.–1

0. 1

0.Če

ská

obez

itol.

spol

. a tr

aum

.-ort

op. s

ek-

ce Č

AS

Obe

zito

logi

e a

bari

atri

e 20

09H

otel

Čer

nigo

v, R

iegr

ovo

nám

. 149

4, H

. Kr

álov

ésk

ocho

va.d

agm

ar@

vfn.

cz

9.–1

0. 1

0.Če

ská

pneu

mol

ogic

ká

a ft

izeo

logi

cká

spol

ečno

st Č

LS JE

P a

ČAS

XVIII

. m

orav

skos

lezs

ké d

ny p

neum

olo-

gie

Ost

rava

Hot

el P

ark

Inn,

Ost

rava

ww

w.p

neum

olog

ie.c

z

10. 1

0.ČA

S –

sekc

e zd

ravo

tníc

h la

bora

ntů

2. sv

atoa

nens

ký la

bora

torn

í den

FN U

Sva

té A

nny,

Brn

oja

na.v

esel

kova

@fn

usa.

cz

13. 1

0.ČA

S –

peda

gogi

cká

sekc

e, T

B Zl

ín, K

atol

. un

iver

zita

Ruž

ombe

rok,

KN

T. B

ati,

Zlín

Etic

ké a

spek

ty o

šetř

ovat

elsk

é pé

če v

te-

orii

a pr

axi

Aula

SZŠ

a V

OŠZ

Zlín

, Pří

luky

372

krat

ka@

fhs.

utb.

cz

14. 1

0.ČA

S –

sekc

e ch

irur

gick

ých

obor

ůKo

nfer

ence

: Bez

pečí

zdra

v. za

říze

ní a

mi-

moř

. udá

lost

i. Ed

ukac

e –

zkuš

. du.

sest

erKo

ngre

s. ce

ntru

m

Nem

ocni

ce N

a H

omol

ce, P

raha

Eva

Kvas

nico

vá, V

ojen

. nem

ocni

ce B

rno,

Záb

rdov

ická

3, 6

36 0

0 Br

no,

mob

il: 6

06 2

38 6

43, e

kvas

nico

va@

vnbr

no.c

z

15. 1

0.ČA

S –

peda

gogi

cká

sekc

e, S

ZŠ a

VO

ŠZ,

Libe

rec

Libe

rec.

psy

chol

. dn

y: S

táří

, um

írán

í, sm

rtLi

bere

c (bu

de u

přes

něno

)ilo

na.k

opec

ka@

szs-l

ib.c

z

16. 1

0.In

co F

orum

ČSP

Z, U

rogy

n. sp

ol.,

ČAS

a U

NIFY

ČR

8. k

onfe

renc

e In

co F

ora:

Po

rod

a ri

ziko

inko

ntin

ence

Palá

c Cha

rita

s, Pr

aha

hana

.hor

ova@

vfn.

cz, n

ebo

elek

tron

ická

při

hláš

ka n

a w

ww

.inco

foru

m.c

z

17. 1

0.ČA

S –

pedi

atri

cká

sekc

e, re

gion

Jabl

onec

na

d Ni

sou

Konf

eren

ce: Ž

lout

enky

v d

ětsk

ém v

ěku

Euro

cent

rum

, Jab

lone

c nad

Nis

oujir

u@ne

mjb

c.cz

ele

ktro

nick

á př

ihlá

ška

na w

ww

.inco

foru

m.c

z

20. 1

0.FT

NsP,

Pra

haKo

nfer

ence

: Úra

zy d

ětí

FTNs

P, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Ví-

deňs

ká 8

00, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, FTN

sP, P

raha

4 –

Krč

, tel

.: 26

1 08

3 25

2,

jaro

slav

a.po

lako

va@

ftn.

cz, w

ww

.ftn.

cz c

z (v

zděl

., se

min

. pro

nel

ékař

e)

20. 1

0.Ne

moc

nice

Na

Hom

olce

, Pra

haKa

rdio

-kon

fere

nce

pro

NEPL

Z:

Kard

iova

sk. p

rogr

am N

NHKo

ngre

sový

sál N

em. N

a H

omol

ceM

gr. K

ateř

ina

Krau

sová

, Odd

. vzd

ěláv

ání a

rozv

oje

NNH

Kore

sp. a

dres

a: L

anšk

roun

ská

24, M

or. T

řebo

vá, 5

71 0

1, k

.kra

usov

a@em

ail.c

z

22.–

23. 1

0.FN

Ost

rava

, OU,

ČAS

, Spo

l. ra

d. a

sist

entů

2. ce

lost

át. k

onf.

zdra

v. se

ster

a ra

d. a

sis-

tent

ů ka

tetr

iz. s

álů

Hot

el A

tom

, Ost

rava

ww

w.k

onfe

renc

e.an

gio.

cz, e

tra

Proc

házk

ová,

pro

chaz

kova

.pet

ra@

voln

y.cz

Karo

l Kor

helík

, kar

ol.k

orhe

lik@

osu.

cz

22.–

23. 1

0.ČA

S –

sekc

e nu

kleá

rní m

edic

íny

Podz

imní

kon

fere

nce

ČAS

a ČS

NMM

OÚ

, Brn

oM

gr. J

arom

íra

Moj

žišo

vá, t

el.:

543

131

302,

moj

ziso

va@

mou

.cz

Vlas

ta M

íkov

á, te

l.: 5

88 4

44 2

63, v

last

a.m

ikov

a@fn

ol.c

z

22.–

24. 1

0.Ne

moc

nice

Čes

ké B

uděj

ovic

eXV

I. Jih

očes

ké o

nkol

ogic

ké d

nyČe

ský

Krum

lov

ww

w.n

emcb

.cz

23. 1

0.Ch

lam

ydie

o.s.

I. ko

nfer

ence

: Chl

amyd

iová

infe

kce

Prah

aw

ww

.sol

en.c

z

23..–

24. 1

0.ČA

S –

sekc

e zd

ravo

tníc

h la

bora

ntů

Celo

stát

ní p

raco

vní

konf

eren

ce Z

LO

stra

va-P

orub

aA.

Gaj

dová

, dor

is.fr

eisl

erov

a@fn

spo.

cz

29. 1

0.O

bl. n

em. K

olín

, a.s.

Sem

inář

: Nem

ocni

ční h

ygie

naO

N Ko

lín, a

.s.iv

ana.

cerv

inko

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

24. 1

0.ČA

S –

pneu

mol

ogic

ká se

kce

VII.

konf

er. s

ekce

: Co

můž

e po

tkat

nej

en

paci

enta

s re

spir.

one

m. n

a ce

stác

hNo

vé A

dalb

ertin

um H

rade

c Krá

lové

Eva

Feke

teov

á, v

rchn

í ses

tra,

feke

teov

a@le

rym

ed.c

z

říje

nČA

S –

regi

on M

otol

Konf

eren

ce: P

omoc

rodi

nám

v o

btíž

. živ

.si

tuac

i, za

měř

. na

seni

ory

a os

oby

s tě

ž.

zdra

v. p

ostiž

.

FN M

otol

, Pra

hasy

lvie

.kre

ckov

a@se

znam

.c, m

obil

: 724

115

175

říje

nČG

S ČL

S JE

P8.

roč

ník

– In

tenz

. kur

s IB

D 2

009:

Gas

t-ro

ente

rolo

gie

Prah

aht

tp:/

/ww

w.c

gs-c

ls.c

zpr

of. M

UD

r. M

ilan

Luká

š, CS

c., l

ukas

@is

care

.cz

2.–3

. 11.

Cent

rum

adi

ktol

ogie

1. L

F U

K a

PK V

FN,

Prah

aKo

nfer

ence

: Pr

im.

prev

ence

riz

ik.

cho-

vání

Prah

aPh

Dr.

Mat

úš Š

ucha

, Ph.

D.,

Cent

rum

adi

ktol

ogie

1. L

F U

K, K

e Ka

rlov

u 11

, Pr

aha

2, su

cha@

adik

tolo

gie.

cz

7. 1

1.Če

ská

gyn.

a p

orod

.spol

. ČLS

JEP

Inte

nzi.

post

grad

. výu

k. k

urs:

Péče

o m

at-

ku a

dítě

XI

Prah

aw

ww

.cgp

s.cz

7. 1

1.ČA

S –

regi

on ji

hom

orav

ský

Odb

or.

konf

eren

ce:

Včas

. di

agno

stik

a zr

ak. v

ad a

prá

v. o

dpov

ěd. N

LZP

Kong

reso

vý sá

l om

buds

man

a, B

rno

Přih

lášk

y on

-line

na

web

u ČA

S ne

bo n

a ja

rosl

ava.

hyne

ckov

a@nm

bbrn

o.cz

9. 1

1.ČA

S –

sekc

e m

anag

emen

tuPo

rovn

áván

í zk

ušen

ostí

v m

oder

ní o

š. pé

čiIK

EM, P

raha

Bc. J

aros

lava

Hol

akov

ská,

jaro

slav

a.ho

lako

vska

@ik

em.c

z

10. 1

1.FT

NsP,

Pra

haŠk

olic

í ak

ce:

Mas

ážní

tec

hnik

y, c

elot

ěl.

mas

ážFT

NsP,

Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

í-de

ňská

800

, Pra

ha 4

Jaro

slav

a Po

láko

vá, F

TNsP

, Pra

ha 4

– K

rč, t

el.:

261

083

252,

ja

rosl

ava.

pola

kova

@ft

n.cz

, ww

w.ft

n.cz

cz

(vzd

ěl.,

sem

in. p

ro n

elék

aře)

14. 1

1.9

hod.

PSO

K ČK

SIII

. edu

kačn

ě od

born

á ko

nfer

ence

III. i

nter

. klin

ika

VFN,

Eis

eltů

v sá

l, U

Nem

ocni

ce 2

, Pra

ha 2

MU

Dr.

Jiří L

eso,

leso

@m

nnp.

cz

19. 1

1.Sp

ol. p

ro tr

ansf

úz. l

ékař

. ČLS

JEP

3. st

řešo

vick

ý tr

ansf

úzní

den

ÚVN

Pra

haw

ww

.tran

sfuz

nisp

olec

nost

.cz

20.–

21. 1

1.ČI

PA a

pne

umol

ogic

ká se

kce

ČAS

IX. k

onfe

renc

e se

ster

: Ast

ma

Hot

el P

yram

ida

Prah

aM

gr. M

iros

lav

Kova

řík,

man

ager

ČIP

A, c

ipa@

voln

y.cz

20.–

21. 1

1.ČA

S –

sekc

e zd

ravo

tníc

h la

bora

ntů

Celo

stát

ní k

onfe

renc

e la

bora

tor.

obor

ůVF

N, P

raha

jana

.fark

acov

a@vf

n.cz

20.–

21. 1

1.Ne

moc

nice

Pel

hřim

ovPe

lhři

mov

ské

chir

urgi

cké

dny

2009

Kultu

rní d

ům M

áj, P

elhř

imov

ww

w.c

hiru

rgie

.cz

21. 1

1.FT

NsP,

Pra

haIV

. neu

rol.

konf

eren

ce: „

A ja

k dá

l?“FT

NsP,

Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

í-de

ňská

800

, Pra

ha 4

Jaro

slav

a Po

láko

vá, F

TNsP

, Pra

ha 4

– K

rč, t

el.:

261

083

252,

ja

rosl

ava.

pola

kova

@ft

n.cz

, ww

w.ft

n.cz

(vzd

ěl.,

sem

in. p

ro n

elék

aře)

21. 1

1.Če

ská

gyne

k a

por.

spol

. ČLS

JEP

Baue

rův

den

Prah

aw

ww

.cgp

s.cz

26. 1

1.ČA

S –

regi

on H

rade

c Krá

lové

Konf

eren

ce: S

práv

né p

oloh

ován

í a m

ani-

pula

ce s

paci

ente

mFN

Hra

dec K

rálo

vé, V

ýuko

vé ce

ntru

mH

ana

Sünd

erm

anno

vá, N

euro

logi

cká

klin

ika

FN, 5

00 0

5 H

rade

c Krá

lové

, te

l.: 4

95 8

37 2

91, n

euro

l.hs@

sezn

am.c

z

26. 1

1.Ce

ntru

m a

dikt

olog

ie 1

. LF

UK

a PK

VFN

, Pr

aha

Cena

adi

ktol

ogie

200

9Pr

aha

PhD

r. M

atúš

Šuc

ha, P

h.D

., Ce

ntru

m a

dikt

olog

ie 1

. LF

UK,

Ke

Karl

ovu

11, P

raha

2,

such

a@ad

ikto

logi

e.cz

26. 1

1.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

.s.Se

min

ář: D

ušev

ní h

ygie

naO

N Ko

lín, a

.s.iv

ana.

cerv

inko

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

Pozn

ámka

: akc

e vyz

nače

né n

poř

ádá

ČAs.

Úpl

ný p

řehl

ed v

zděl

ávac

ích

akcí

200

9 na

jdet

e na

ww

w.fl

oren

ce.c

z.

Dat

um

Pořa

dat

elN

ázev

akc

e (t

éma)

Mís

toK

on

takt

6. 1

0.FT

NsP,

Pra

haŠk

olic

í akc

e: In

stitu

cion

ální

péč

e o

děti

FTNs

P, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Ví-

deňs

ká 8

00, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, FTN

sP, P

raha

4 –

Krč

, tel

.: 26

1 08

3 25

2,

jaro

slav

a.po

lako

va@

ftn.

cz, w

ww

.ftn.

cz c

z (v

zděl

., se

min

. pro

nel

ékař

e)

8. 1

0.FT

NsP,

Pra

haŠk

olic

í akc

e: P

oruc

hy u

čení

FTNs

P, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Ví-

deňs

ká 8

00, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, FTN

sP, P

raha

4 –

Krč

, tel

.: 26

1 08

3 25

2,

jaro

slav

a.po

lako

va@

ftn.

cz, w

ww

.ftn.

cz c

z (v

zděl

., se

min

. pro

nel

ékař

e)

8.–9

. 10.

sekc

e gy

nek.

end

osko

pie

ČGPS

ČLS

JEP

18. k

onf.

sekc

e gy

nek.

end

osko

pie

ČGPS

ČL

S JE

PJe

sení

kdo

c. M

UD

r. D

avid

Kuž

el, C

Sc.,

Gyn

.-por

. klin

ika

1. L

F U

K a

VFN,

Apo

linář

ská

18,

128

51 P

raha

2, k

uzel

d@ce

ntru

m.c

z

8.–1

0. 1

0.Če

ská

obez

itol.

spol

. a tr

aum

.-ort

op. s

ek-

ce Č

AS

Obe

zito

logi

e a

bari

atri

e 20

09H

otel

Čer

nigo

v, R

iegr

ovo

nám

. 149

4, H

. Kr

álov

ésk

ocho

va.d

agm

ar@

vfn.

cz

9.–1

0. 1

0.Če

ská

pneu

mol

ogic

ká

a ft

izeo

logi

cká

spol

ečno

st Č

LS JE

P a

ČAS

XVIII

. m

orav

skos

lezs

ké d

ny p

neum

olo-

gie

Ost

rava

Hot

el P

ark

Inn,

Ost

rava

ww

w.p

neum

olog

ie.c

z

10. 1

0.ČA

S –

sekc

e zd

ravo

tníc

h la

bora

ntů

2. sv

atoa

nens

ký la

bora

torn

í den

FN U

Sva

té A

nny,

Brn

oja

na.v

esel

kova

@fn

usa.

cz

13. 1

0.ČA

S –

peda

gogi

cká

sekc

e, T

B Zl

ín, K

atol

. un

iver

zita

Ruž

ombe

rok,

KN

T. B

ati,

Zlín

Etic

ké a

spek

ty o

šetř

ovat

elsk

é pé

če v

te-

orii

a pr

axi

Aula

SZŠ

a V

OŠZ

Zlín

, Pří

luky

372

krat

ka@

fhs.

utb.

cz

14. 1

0.ČA

S –

sekc

e ch

irur

gick

ých

obor

ůKo

nfer

ence

: Bez

pečí

zdra

v. za

říze

ní a

mi-

moř

. udá

lost

i. Ed

ukac

e –

zkuš

. du.

sest

erKo

ngre

s. ce

ntru

m

Nem

ocni

ce N

a H

omol

ce, P

raha

Eva

Kvas

nico

vá, V

ojen

. nem

ocni

ce B

rno,

Záb

rdov

ická

3, 6

36 0

0 Br

no,

mob

il: 6

06 2

38 6

43, e

kvas

nico

va@

vnbr

no.c

z

15. 1

0.ČA

S –

peda

gogi

cká

sekc

e, S

ZŠ a

VO

ŠZ,

Libe

rec

Libe

rec.

psy

chol

. dn

y: S

táří

, um

írán

í, sm

rtLi

bere

c (bu

de u

přes

něno

)ilo

na.k

opec

ka@

szs-l

ib.c

z

16. 1

0.In

co F

orum

ČSP

Z, U

rogy

n. sp

ol.,

ČAS

a U

NIFY

ČR

8. k

onfe

renc

e In

co F

ora:

Po

rod

a ri

ziko

inko

ntin

ence

Palá

c Cha

rita

s, Pr

aha

hana

.hor

ova@

vfn.

cz, n

ebo

elek

tron

ická

při

hláš

ka n

a w

ww

.inco

foru

m.c

z

17. 1

0.ČA

S –

pedi

atri

cká

sekc

e, re

gion

Jabl

onec

na

d Ni

sou

Konf

eren

ce: Ž

lout

enky

v d

ětsk

ém v

ěku

Euro

cent

rum

, Jab

lone

c nad

Nis

oujir

u@ne

mjb

c.cz

ele

ktro

nick

á př

ihlá

ška

na w

ww

.inco

foru

m.c

z

20. 1

0.FT

NsP,

Pra

haKo

nfer

ence

: Úra

zy d

ětí

FTNs

P, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Ví-

deňs

ká 8

00, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, FTN

sP, P

raha

4 –

Krč

, tel

.: 26

1 08

3 25

2,

jaro

slav

a.po

lako

va@

ftn.

cz, w

ww

.ftn.

cz c

z (v

zděl

., se

min

. pro

nel

ékař

e)

20. 1

0.Ne

moc

nice

Na

Hom

olce

, Pra

haKa

rdio

-kon

fere

nce

pro

NEPL

Z:

Kard

iova

sk. p

rogr

am N

NHKo

ngre

sový

sál N

em. N

a H

omol

ceM

gr. K

ateř

ina

Krau

sová

, Odd

. vzd

ěláv

ání a

rozv

oje

NNH

Kore

sp. a

dres

a: L

anšk

roun

ská

24, M

or. T

řebo

vá, 5

71 0

1, k

.kra

usov

a@em

ail.c

z

22.–

23. 1

0.FN

Ost

rava

, OU,

ČAS

, Spo

l. ra

d. a

sist

entů

2. ce

lost

át. k

onf.

zdra

v. se

ster

a ra

d. a

sis-

tent

ů ka

tetr

iz. s

álů

Hot

el A

tom

, Ost

rava

ww

w.k

onfe

renc

e.an

gio.

cz, e

tra

Proc

házk

ová,

pro

chaz

kova

.pet

ra@

voln

y.cz

Karo

l Kor

helík

, kar

ol.k

orhe

lik@

osu.

cz

22.–

23. 1

0.ČA

S –

sekc

e nu

kleá

rní m

edic

íny

Podz

imní

kon

fere

nce

ČAS

a ČS

NMM

OÚ

, Brn

oM

gr. J

arom

íra

Moj

žišo

vá, t

el.:

543

131

302,

moj

ziso

va@

mou

.cz

Vlas

ta M

íkov

á, te

l.: 5

88 4

44 2

63, v

last

a.m

ikov

a@fn

ol.c

z

22.–

24. 1

0.Ne

moc

nice

Čes

ké B

uděj

ovic

eXV

I. Jih

očes

ké o

nkol

ogic

ké d

nyČe

ský

Krum

lov

ww

w.n

emcb

.cz

23. 1

0.Ch

lam

ydie

o.s.

I. ko

nfer

ence

: Chl

amyd

iová

infe

kce

Prah

aw

ww

.sol

en.c

z

23..–

24. 1

0.ČA

S –

sekc

e zd

ravo

tníc

h la

bora

ntů

Celo

stát

ní p

raco

vní

konf

eren

ce Z

LO

stra

va-P

orub

aA.

Gaj

dová

, dor

is.fr

eisl

erov

a@fn

spo.

cz

29. 1

0.O

bl. n

em. K

olín

, a.s.

Sem

inář

: Nem

ocni

ční h

ygie

naO

N Ko

lín, a

.s.iv

ana.

cerv

inko

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

24. 1

0.ČA

S –

pneu

mol

ogic

ká se

kce

VII.

konf

er. s

ekce

: Co

můž

e po

tkat

nej

en

paci

enta

s re

spir.

one

m. n

a ce

stác

hNo

vé A

dalb

ertin

um H

rade

c Krá

lové

Eva

Feke

teov

á, v

rchn

í ses

tra,

feke

teov

a@le

rym

ed.c

z

říje

nČA

S –

regi

on M

otol

Konf

eren

ce: P

omoc

rodi

nám

v o

btíž

. živ

.si

tuac

i, za

měř

. na

seni

ory

a os

oby

s tě

ž.

zdra

v. p

ostiž

.

FN M

otol

, Pra

hasy

lvie

.kre

ckov

a@se

znam

.c, m

obil

: 724

115

175

říje

nČG

S ČL

S JE

P8.

roč

ník

– In

tenz

. kur

s IB

D 2

009:

Gas

t-ro

ente

rolo

gie

Prah

aht

tp:/

/ww

w.c

gs-c

ls.c

zpr

of. M

UD

r. M

ilan

Luká

š, CS

c., l

ukas

@is

care

.cz

2.–3

. 11.

Cent

rum

adi

ktol

ogie

1. L

F U

K a

PK V

FN,

Prah

aKo

nfer

ence

: Pr

im.

prev

ence

riz

ik.

cho-

vání

Prah

aPh

Dr.

Mat

úš Š

ucha

, Ph.

D.,

Cent

rum

adi

ktol

ogie

1. L

F U

K, K

e Ka

rlov

u 11

, Pr

aha

2, su

cha@

adik

tolo

gie.

cz

7. 1

1.Če

ská

gyn.

a p

orod

.spol

. ČLS

JEP

Inte

nzi.

post

grad

. výu

k. k

urs:

Péče

o m

at-

ku a

dítě

XI

Prah

aw

ww

.cgp

s.cz

7. 1

1.ČA

S –

regi

on ji

hom

orav

ský

Odb

or.

konf

eren

ce:

Včas

. di

agno

stik

a zr

ak. v

ad a

prá

v. o

dpov

ěd. N

LZP

Kong

reso

vý sá

l om

buds

man

a, B

rno

Přih

lášk

y on

-line

na

web

u ČA

S ne

bo n

a ja

rosl

ava.

hyne

ckov

a@nm

bbrn

o.cz

9. 1

1.ČA

S –

sekc

e m

anag

emen

tuPo

rovn

áván

í zk

ušen

ostí

v m

oder

ní o

š. pé

čiIK

EM, P

raha

Bc. J

aros

lava

Hol

akov

ská,

jaro

slav

a.ho

lako

vska

@ik

em.c

z

10. 1

1.FT

NsP,

Pra

haŠk

olic

í ak

ce:

Mas

ážní

tec

hnik

y, c

elot

ěl.

mas

ážFT

NsP,

Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

í-de

ňská

800

, Pra

ha 4

Jaro

slav

a Po

láko

vá, F

TNsP

, Pra

ha 4

– K

rč, t

el.:

261

083

252,

ja

rosl

ava.

pola

kova

@ft

n.cz

, ww

w.ft

n.cz

cz

(vzd

ěl.,

sem

in. p

ro n

elék

aře)

14. 1

1.9

hod.

PSO

K ČK

SIII

. edu

kačn

ě od

born

á ko

nfer

ence

III. i

nter

. klin

ika

VFN,

Eis

eltů

v sá

l, U

Nem

ocni

ce 2

, Pra

ha 2

MU

Dr.

Jiří L

eso,

leso

@m

nnp.

cz

19. 1

1.Sp

ol. p

ro tr

ansf

úz. l

ékař

. ČLS

JEP

3. st

řešo

vick

ý tr

ansf

úzní

den

ÚVN

Pra

haw

ww

.tran

sfuz

nisp

olec

nost

.cz

20.–

21. 1

1.ČI

PA a

pne

umol

ogic

ká se

kce

ČAS

IX. k

onfe

renc

e se

ster

: Ast

ma

Hot

el P

yram

ida

Prah

aM

gr. M

iros

lav

Kova

řík,

man

ager

ČIP

A, c

ipa@

voln

y.cz

20.–

21. 1

1.ČA

S –

sekc

e zd

ravo

tníc

h la

bora

ntů

Celo

stát

ní k

onfe

renc

e la

bora

tor.

obor

ůVF

N, P

raha

jana

.fark

acov

a@vf

n.cz

20.–

21. 1

1.Ne

moc

nice

Pel

hřim

ovPe

lhři

mov

ské

chir

urgi

cké

dny

2009

Kultu

rní d

ům M

áj, P

elhř

imov

ww

w.c

hiru

rgie

.cz

21. 1

1.FT

NsP,

Pra

haIV

. neu

rol.

konf

eren

ce: „

A ja

k dá

l?“FT

NsP,

Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

í-de

ňská

800

, Pra

ha 4

Jaro

slav

a Po

láko

vá, F

TNsP

, Pra

ha 4

– K

rč, t

el.:

261

083

252,

ja

rosl

ava.

pola

kova

@ft

n.cz

, ww

w.ft

n.cz

(vzd

ěl.,

sem

in. p

ro n

elék

aře)

21. 1

1.Če

ská

gyne

k a

por.

spol

. ČLS

JEP

Baue

rův

den

Prah

aw

ww

.cgp

s.cz

26. 1

1.ČA

S –

regi

on H

rade

c Krá

lové

Konf

eren

ce: S

práv

né p

oloh

ován

í a m

ani-

pula

ce s

paci

ente

mFN

Hra

dec K

rálo

vé, V

ýuko

vé ce

ntru

mH

ana

Sünd

erm

anno

vá, N

euro

logi

cká

klin

ika

FN, 5

00 0

5 H

rade

c Krá

lové

, te

l.: 4

95 8

37 2

91, n

euro

l.hs@

sezn

am.c

z

26. 1

1.Ce

ntru

m a

dikt

olog

ie 1

. LF

UK

a PK

VFN

, Pr

aha

Cena

adi

ktol

ogie

200

9Pr

aha

PhD

r. M

atúš

Šuc

ha, P

h.D

., Ce

ntru

m a

dikt

olog

ie 1

. LF

UK,

Ke

Karl

ovu

11, P

raha

2,

such

a@ad

ikto

logi

e.cz

26. 1

1.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

.s.Se

min

ář: D

ušev

ní h

ygie

naO

N Ko

lín, a

.s.iv

ana.

cerv

inko

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

26 FlorEnCE 10/2009

praXE

psychosociální komplikaceJednou z časných komplikací, pro další edukaci a spolupráci pacienta po operaci ovšem velmi zásadních, je maladaptační porucha, tedy problematické přijetí nejen změny tělesného vzhledu, ale i životního stylu a životosprávy. Je důležité připomenout, že nejen stomie, ale i okolnosti, tzn. souvislosti s charakterem onemocnění, průvodní i následnou léčbou onemocnění, včetně operační zátěže, jsou příčinou stresové situace, v níž se stomik ocitá. To vše může v důsledku znamenat omezení nebo nemožnost zastávat životní role, které naplňují životy lidí. A v tom okamžiku se dostáváme do bludného kruhu stresových faktorů.Předcházení komplikacím má význam pro všechny zúčastněné. Pro stomika je zásadní podmínkou pocitu bezpečí a jistoty soběstačnost v péči o vývod a správně zvolená spolehlivá pomůcka. Rovněž pro ošetřující sestry je odměnou za dodržení správných postupů, a tím minimalizaci komplikací, úspora času při bezproblémovém ošetřování. Z hlediska zdravotnického systému a managementu je pak třeba připomenout, že správnými postupy se ušetří nejen nervy a čas, ale i finanční rozpočty.Pro počáteční nejisté období je vhodné pamatovat na tato opatření. Kontroly ve stomické poradně v pooperačním období není dobré zanedbávat, proto je k nim stomik aktivně zván. Stomasestra také radí zpočátku odebírat pomůcky na kratší období, tzn. např. v jednoměsíčním limitu, a to proto, aby se v případě potřeby mohlo rozhodnout o změně pomůcky za vhodnější pro další běžný život stomika, aniž by došlo k vyčerpání množstevního limitu stanoveného pro odběr pomůcek hrazených zdravotními pojišťovnami. Klíčovým faktorem je i používání příslušenství, tedy prostředků zlepšujících aplikaci a fixaci stomických pomůcek.

Fyzické komplikaceVe výčtu fyzických stomických komplikací se objevují: nekróza střevní sliznice, dehiscence stehů stomie, macerace peristomální kůže, stenóza stomie, retrakce stomie, prolaps, parastomální

průvOdCe KOmplIKaCemI stOmIíKomplikace, s nimiž se setkáváme při ošetřování stomiků, můžeme rozdělit podle zasažených složek na psychosociální a fyzické. členění komplikací může být odvozeno i od časového průběhu, časné komplikace většinou odhaluje stomasestra či lékař v bezprostředním pooperačním období. pozdní komplikace může umět pojmenovat i stomik sám. tématem edukace stomika je mimo jiné seznámení se základními komplikacemi a zásady „první pomoci“ realizované laikem a odborníkem.

Mgr. Veronika ZachováI. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

1993–1997: SZŠ, Praha, všeo becná sestra; 1997–2000: 1. LF UK, Praha, obor Ošetřovatelství; 2003–2005: 1. LF UK, Praha, obor Učitelství zdravotnic-kých předmětů; od 2000: I. CHK 1. LF UK a VFN, Praha, zdravot ní sestra; od 2002: stomická sestra tamtéž

Obr. 1

Obr. 2

Obr. 3

28 FlorEnCE 10/2009

praXE

Člověk přijde na svět a okamžitě dokáže bojovat o své potřeby. Pláčeli dítě, víme, že má potřebu. Jakou? To je na schopnostech matky či ošetřujícího personálu odečíst z grimasy obličeje, pohybů, co asi dítě potřebuje. Vyhovímeli, dítě se uklidní, usne, vše je v pořádku. Nemocný dospělý je na tom „lépe“. Dokáže svou potřebu pečujícím sdělit. Vypadá to, že problém tedy neexistuje. Opak je však pravdou. Nemocný se často ostýchá o problému mluvit, zvláště pak o inkontinenci. Jeho potřeba je ovlivněna špatnou zkušeností, pocitem, že lékař či sestra nemají čas, že se to teď nehodí. Pacient strádá. Také dementní pacient si uvědomuje základní potřebu vyprazdňování. Personál opomíjí, že takový pacient ví, co potřebuje. Ano, jeho potřeby se často neslučují s přítomným časem – ale vyprazdňování?

Skrývaná inkontinenceZ fyziologického hlediska se organismus člověka neustále vyvíjí a mění, leckteré choroby si nese s sebou. Problém s kontinencí není pouze onemocnění urologické, ale také neurologické, gynekologické, související s diabetem II. typu, nádory a dalšími chorobami. Inkontinentní pacient má tedy zdravotní

problém, který ho často trápí paradoxně méně než inkontinence, se kterou má problém psychický. Inkontinenci se snaží skrývat. Je omezen v sexuálním životě. Ano, i o sexu je u pacienta vyššího věku nebo dlouhodobě nemocného třeba mluvit. Zdravotníci by měli především zajistit kvalitní péči a zlepšit kvalitu života pacienta. A to jak v době nemoci, tak v životě poté.

inkontinence a kvalita životaPředpokládá se, že délka života se bude neustále prodlužovat a jednou může dosáhnout až 120 let. To je sice pro nás, kteří u lůžka dlouhodobě nemocného pracujeme a vidíme, jak nám čas utíká, potěšující, ale pacient se dostává do léčebny leckdy již po padesátce. Zákonitě si klade otázku: „Bude nám dopřán čas na odpočívání za vykonanou práci?“ Pokud budeme čilí, soběstační, samostatní, s dobrou myslí, bude to fajn. Spíše však platí, že se prodlužuje délka života, ale snižuje se jeho kvalita. Inkontinence pohled na kvalitu života mění. Pacient řeší únik moči různými pomůckami, méně často inkontinenčními, zvyká si na život s handicapem. Mluvíme o snížení kvality. Nepohodlí a závislost na personálu,

rodině, okolí. Proč tedy nehledá nemocný včas pomoc u odborníka? Dlouhé fronty u lékaře, čas lékaře na pacienta, vztah lékaře a pacienta, prostředí ordinace, dostupnost a s tím spojené objednávání na vyšetření? V první řadě hraje svou roli stud, psychická zábrana nemocného. Pokud neabsolvuje člověk s počínajícím problémem vyšetření a nedostane odbornou pomoc, snaží se vše řešit podomácku. Problém se tím jen zhorší. Pacienta pomůcky zatěžují finančně, problém je řešen špatně. Únik mimo pomůcku, zápach, to vše přináší dyskomfort pacienta.

nemocný v léčebně problém řešíJeli pacient hospitalizován v léčebně, je o něj postaráno. Zvládání inkontinence v zařízení patří k indikátorům kvality dlouhodobé ústavní péče. Důležité je už to, že je mu umožněno a usnadněno o inkontinenci mluvit. Pomůcky v zařízení nejsou tabu. Často až pobyt na následném lůžku pacienta přiměje ke spolupráci, k používání inkontinen čních pomůcek. Pokud pacient chce problém řešit, je mu nabídnuto vyšetření a stanovení příčiny a lékařské diagnózy. Spolu s řešením zdravotního problému jde ruku v ruce edukace, plánování ošetřovatelského postupu, vyhodnocení pomůcek, motivace při zaučení k jejich používání. Výměna pomůcek zabere personálu více než třetinu pracovní doby.

Když přijde pacient s inkontinencíKdyž přijde inkontinentní pacient, uvažujeme o souvislostech. Inkontinence je například dílčím symptomem dysfunkce dolních močových cest (i v mladém a středním věku). Ale bývá i příznakem multikauzálního geriatrického syndromu. Budoucnost takového pacienta je závislá na kvalitě péče a kvalitě používaných pomůcek. Často jde celkově o špatnou prognózu, nízkou kvalitu života, ošetřovatelskou zátěž, kombinaci urologických a neurologických faktorů a dalších syndromů, které vedou k dalším deficitům, jako jsou například imobilita, poruchy stability, často s pády, následně opruzeniny a vznik dekubitu. Příčinou není jen inkontinence sama, ale celkově obtížně řešitelný zdravotní stav pacienta. Signálem závažných onemocnění může být i prostá inkontinence. Vzhledem k tomu, že nemocný tomuto příznaku nevěnuje dostatečnou pozornost, může své zdraví poškodit závažným onemocněním, jako jsou urologické, neurologické či gynekologické nemoci, například mozkomíšní roztroušená skleróza, autonomní neuropatie, Parkinsonova choroba s poruchou mikce, onemocnění prostaty u mužů nebo dysfunkce pánevního dna z různých příčin u žen. Další příčinou inkontinence mohou být vícečetné porody, obezita, vrozené dispozice, vlivy léků, časté infekce, zavedený permanentní katetr. Důležité je vyšetření pacienta,

Řešení InKOntInenCe v praxIv ldn nejdek jsem zaměstnaná téměř 25 let. po celá tato léta po-skytuji péči o inkontinentní pacienty. dokonce i dnes, jako mana-žerka ošetřovatelství, se na této problematice bezprostředně podí-lím. za dlouhou dobu své práce jsem nasbírala mnoho zkušeností a také mohu srovnávat praxi dříve a nyní.

Marie Brozovázástupkyně ředitelky a manažerka ošetřovatelství, LDN Nejdek

30 FlorEnCE 10/2009

praXE

Uvedené faktory lze v rámci PP eliminovat nebo alespoň snížit jejich expozici a dále pak podporovat aktivity vedoucí zdravého jedince k pozitivním změnám životního stylu. Kromě těchto ovlivnitelných faktorů existují ještě faktory, které nelze při prevenci ovlivnit – věk, pohlaví, genetická dispozice. Indikátorem kvality a úrovně dostatečnosti PP je následně incidence jednotlivých nádorových onemocnění.

tabakismusKouření cigaret je asi nejvýznamnějším rizikovým faktorem, který zhruba ve 30 % přispívá k úmrtnosti na rakovinu. Malignity související s tabakismem se manifestují až po minimálně 20–30leté expozici. Tabákový kouř vyvolává zhoubné bujení ve tkáních, se kterými je v přímém kontaktu, ale i v tkáních vzdálených orgánů. Proto byl tabákový kouř v roce 1986 zařazen mezi prokázané humánní karcinogeny. Škodlivé jsou ale všechny formy spotřeby tabáku – kouření cigaret a doutníků, žvýkání, šňupání i pasivní expozice produktům jeho hoření. V minulosti byly cigarety „light“ z důvodu sníženého obsahu dehtu a nikotinu mylně považovány za méně škodlivé. Výzkumy však dokázaly, že kuřáci „light“ cigaret kouří odlišným způsobem – hlouběji a dlouze vdechují, aby získali svoji dávku nikotinu. Mohou tedy získat větší dávky dehtu, oxidu uhelnatého, specifických nitrosamidů a dalších škodlivin. Chemickými metodami bylo prokázáno, že v tabákovém kouři lze nalézt více než 4000 chemických látek. Z dosud identifikovaných 56 prokázaných nebo vysoce pravděpodobných humánních karcinogenů byla většina z nich nalezena právě v cigaretovém kouři. Některé látky se jinde než v kouři nevyskytují a jiné jsou známé pouze z průmyslu, který vyrábí a zpracovává umělé hmoty (např. 4nobifenyl).Epidemiologické studie ukazují, že rozdíly v mortalitě kuřáků a nekuřáků jsou patrné již od 40. roku věku. Pokud začnou kouřit před 20. rokem

života (před úplnou tělesnou zralostí), riziko předčasné smrti na malignitu se dále výrazně zvyšuje. Velikost rizika ovlivňuje typ tabáku, množství vykouřeného tabáku za den, délka kouření a individuální vnímavost. Účinky kuřáctví potencují ještě další vlivy, např. alkohol, ionizující záření, nevhodné chování atd.

Vztah kouření k onkologickým onemocněnímKarcinom plic a bronchů – s kouřením je v nejtěsnějším vztahu, a to ke všem histologickým typům. Karcinomem plic jsou více postiženi kuřáci cigaret, protože nikotin se vstřebává z plic, kuřáci doutníků jsou naopak více postiženi karcinomem dutiny ústní, protože kouř nevdechují, ale vstřebávají jen z úst.Karcinomy orofaciální krajiny – současná konzumace alkoholu až 10krát zvyšuje riziko vzniku ve srovnání s nekuřáky abstinenty. Na vzniku se dále podílí nízký socioekonomický status, nedostatečná nebo defektní strava.Karcinom močového měchýře a ledvin, penisu – vylučování metabolicky aktivovaných karcinogenů z cigaretového kouře. Na vzniku se dále podílejí ostatní možné rizikové faktory (profesní, socioekonomické).Zhoubná onemocnění prsu – některé studie naznačily protektivní účinek nikotinismu, jiné naopak kouření označují za rizikový faktor, zejména tehdy, kouříli žena v růstové fázi prsní žlázy, tedy v období puberty, adolescence a při laktaci.Karcinom děložního čípku – studie prokazují, že tímto typem rakoviny trpí častěji kuřačky.Hepatocelulární karcinom – na vznik primárního karcinomu byly opakovaně prokázány vlivy kouření. I zde se však na vzniku podílejí další rizikové faktory, zejména alkoholismus, infekce VHB, aflatoxiny.Leukémie – u některých typů leukémií, které jsou typické v dětství, je kou

ření považováno za rizikový faktor. Za nebezpečný je pokládán benzen, který se vyskytuje v zakouřených místnostech.Kolorektální karcinom – kuřáctví se podílí na vzniku jako jeden z faktorů, u žen má delší dobu latence (min. 35 let).

Prevence nikotinismuNekuřáctví by mělo být modelem úspěšného chování ve společnosti. Boj proti nikotinismu musí tedy být komplexní a měl by zahrnovat zákaz reklamy a distribuce tabákových výrobků, zákaz sponzorství, účinné varování o zdravotních důsledcích nikotinismu, zvyšování cen tabákových výrobků, změnu zdravotního pojištění pro kuřáky, zdravotní daň z ceny každé prodané krabičky cigaret, zákonná opatření na ochranu dětí a nekuřáků před účinky cigaretového kouře, zdravotníci by se měli aktivně zapojovat do celosvětového boje proti nikotinismu a hlavně by měli být sami nekuřáci!Prevence kouření dětí a dospělých – boj proti nikotinismu by měl začínat již v útlém dětství. Kouřícím rodičům by mělo být v rámci trvalého styku zdravotníka s rodinou neustále připomínáno nebezpečí pasivního kuřáctví pro jejich děti. Důležitá je také osvěta v prenatálních poradnách (kouření v graviditě a jeho následky pro plod, kouření v laktaci). Odvykání kouření a léčba závislosti na nikotinu – lékaři i zdravotní sestry by měli pacienta neustále motivovat k ukončení kouření. Po ukončení je zdravotní riziko výrazně sníženo, během 5 let klesá riziko ca plic na hladinu srovnatelnou s rizikem vzniku tohoto typu rakoviny s nekuřáky, riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění se v průběhu 1–2 let po ukončení kouření snižuje o 50 %.

dietetické návykyVyvážená strava respektující obecné zásady složení stravy má sama o sobě protektivní charakter. Energetický pří

rIzIKOvé FaKtOry v prevenCI OnKOlOgICKýCh OnemOCněníprimární prevence (pp) je prevence zaměřená na zdravé lidi. jejím cílem je předcházet zdravotním problémům, ale i v pozitivním směru zlepšovat zdravotní stav populace. lepší zdravotní stav následně vede ke zvyšování kvality života. snahou je učinit takové kroky, které ovlivní dnes dobře známé vnější negativní faktory, jež se na vzniku onkologického onemocnění spolupodílejí – kouření, dietetické ná-vyky (cca 35 % faktorů), abúzus alkoholu, nedostatek pohybové aktivity, neléčené infekce, nevhod-né sexuální chování, znečištěné životní prostředí, stres, ionizující záření, nadměrné slunění, profesní expozice atd.

Mgr. Markéta VojtováVOŠZ a SZŠ,Hradec Králové

1993: ukončena SZŠ, Kolín– zdravotní sestra; 1999:ukončeno magisterské studium – učitelství odbor-ných předmětů pro SZŠ, PdF UP, Olomouc; od 2007:doktorandské studium –prevence, náprava a terapiezdravotní a sociální problematiky dětí, dospělých a seniorů, FZS UPa, Pardu-bice; 1993–1994: NNFsP Praha1, interní JIP, zdravotní sestra; od 1999: VOŠZ a SZŠ,Hradec Králové, odborná učitelka

aKCEUdÁloSti

FlorEnCE 10/2009 39

prÁVo

K tělesnému kontaktu dochází při přípravě pacienta k vyšetření, při diagnostických a především léčebných úkonech. Oprávněný je požadavek, aby se tak dělo eticky, s ohledem na stud pacienta, na všechny aspekty konkrétního případu a se souhlasem pacienta. Praxe ukazuje, že i nabízená pomoc může být vnímána negativně (jako pacienta ponižující), ale také jako postup protiprávní. Že je v konkrétním případě možné na tělesný kontakt nahlížet různě, ukážeme na konkrétním případě.

KazuistikaNa LSPP se ve večerních hodinách dostavila 36letá žena v doprovodu své matky s tím, že je po chemoterapii, protože má invazivní duktální karcinom prsu a dnes ji bolí nohy, má pocit, že se nemůže postavit, cítí se slabá a má teplotu. Sestra LSPP pacientce sdělila, že ji vezmou hned, jak bude dokončeno vyšetření pacienta, který je v ordinaci již svlečený a u kterého již bylo vyšetření započato.Pacientka začala křičet (za použití vulgarit), zdravotnickým pracovnicím sdělila, že čekat nebude, a nechala se matkou na sedačce odvézt na urgentní příjem. Z recepce urgentního příjmu byl slyšet křik. Proto lékařka a sestra vyšly s ordinace a snažily se s pacientkou navázat kontakt. Přes křik a chování, které ošetřující označily jako „hysterické“, nebyl slovní kontakt navázán. Sestra ve snaze pacientku uklidnit, jí otočila hlavu k sobě a verbálně ji uklidňovala. Pacientka na to zareagovala tím, že sestru za doprovodu vulgárních nadávek poškrábala na krku. Požadovala, aby ihned odešla, protože jí prý dala facku, což jí matka dosvědčí. Mobilem zavolala policii, které oznámila, že byla napadena zdravotní sestrou.Za této situace sestra odešla z ordinace a dalšího vyšetření pacientky se již nezúčastnila. Pacientka byla odvezena z recepce do ordinace, kde byla následně pečlivě vyšetřena jiným zaměstnancem – lékařem. Při vyšetření

napadení sestrou neuvedla a ani lékař nezjistil známky žádného násilí (otok tváře nebo krevní výron). Lékařka ihned sepsala hlášení mimořádné události. Záznam ostatních přítomných pořízen nebyl.Později byla sestra urgentního příjmu (jako „osoba podezřelá“) volána na policii, aby podala vysvětlení z důvodu odhalení trestného činu nebo přestupku napadení. Při tomto vysvětlení v krátkém vyjádření sestra odmítla nařčení z toho, že by pacientku verbálně, a již vůbec ne brachiálně napadla, a zdůraznila, že žádnou facku pacientce nedala.

další vývoj událostíZ hlediska čistě právního lze mít k věci několik připomínek. Zástupce pacientky oprávněně vznesl dotaz, zda otočení hlavy pacientky rukou sestry je správný postup, který má vést k uklidnění pacientky a zda označení závažně onkologicky nemocné za hysterku je postupem lege artis při poskytování zdravotní péče. Zejména když současná medicína již tento nevhodný termín nahradila pojmem exaktnějším.Je třeba upozornit, že názory odborníků na ošetřovatelskou péči (zejména psychologů) na správnost nebo nesprávnost postupu sestry v tomto případě byly více než nejednotné. Obhajoba sestry měla za to, že je nevyvratitelné, že sestra pacientce facku nedala. Což opírá o ústní svědectví přítomné lékařky (které bylo ovšem v rozporu se svědectvím matky) a zejména o objektivní výsledek následného vyšetření pacientky po zklidnění, kdy pacientka napadení sestrou sama již neuvedla, a žádné stopy fyzického napadení nebyly zjištěny.Problémem je záznam o mimořádné události, který v popisu nepřesvědčivě uvádí, že sestra: „aby upoutala pozor-nost pac., která se za křiku a pláče pokoušela vstát ze sedačky, vzala ji rukou za tvář a otočila ji k sobě. Na to paní zareagovala nejen slovně: ,Ty krávo, co na mě saháš?, ale i bra-chiálně – viz přiložená lék. zpráva.

Pacientka opakovaně vyhrožovala podáním trestního oznámení a ná-sledným vyhazovem personálu a při-volala PČR.“O napadení sestry pacientkou je pouze uvedeno „napadena pacientkou – viz přiložená lék. zpráva“.Lékařská zpráva o vyšetření sestry uvádí: „Pacientka, zaměstnanec ZZ, dnes napadena pacientkou a poškrábána na krku, jinde poraněna nebyla, obj. exkoriace na krku.“

Jak vidí věc jeden z autorů článku?Policie věc spáchání trestného činu odložila jako neopodstatněnou a nepodloženou. Pak se naskýtá otázka, zda má, či nemá sestra právní oporu v požadavku na satisfakci pro křivé nařčení pro spáchání trestného činu pomluvy nebo pro zásah do osobnostních práv, neboť je nepochybné, že takovéto nařčení sestru může poškodit v zaměstnání, v rodině či jinak a jinde.Vzhledem k základnímu onemocnění pacientky bych v tomto konkrétním případě požadavek na satisfakci nepovažoval za šťastné řešení. Je třeba brát v úvahu i skutečnost, že někteří odborníci na ošetřovatelskou péči jsou názoru, že postup nebyl ve všech směrech správný. V jiném případě bych se požadavku na satisfakci nejen nebránil, ale doporučoval bych ho.

závěr Fyzický kontakt sestry s pacientem, pokud již k němu musí dojít, se musí dít eticky, s ohledem na všechny aspekty konkrétního případu, profesionálně a s vědomím všech možných důsledků. Při kolizi je bezpodmínečně nutné bez odkladu provést kvalitní, věcný, neemoční, konkrétní, podrobný zápis, který musí být vypracován s vědomím významu, který má pro obhajobu. Záznam u závažných nežádoucích příhod by měl být proveden všemi účastníky kolize (sestra, lékař, sanitář, jiní přítomní).Pokud po jakékoliv kolizi jde sestra podávat vysvětlení na policii, je více než vhodné, aby si s sebou vzala advokáta, který by ji eventuálně zastupoval, případně se alespoň před podáním vysvětlení s advokátem poradí.

([email protected])

právní aspeKty KOnKrétníhO tělesnéhO KOntaKtujudr. mudr. l. vondráček, mgr. z. volejníková

K tělesnému kontaktu mezi poskytovateli ošetřovatelské péče a ošetřovanými docházelo, dochází a i v budoucnosti docházet bude. bez tělesného kontaktu ošetřovatelskou péči ve všech přípa-dech poskytnout nelze.

MUDr. JUDr. Lubomír Vondráček

OBSA

H

Nabídka nakladatelstvíwww.galen.cz

„Vyplněním a podpisem této objednávky souhlasím s tím, aby Galén, spol. s r.o. (dále jen „správce“), zpracovával mé osobní údaje, které správci sdělím prostřednictvím této objednávky nebo jinak, a to za účelem řádného vyřízení mé objednávky a dále za účelem nabídky obchodu a služeb (zejména nových publikací, seminářů a konferencí). Jsem si vědom/a toho, že mé osobní údaje budou oprávněnými zaměstnanci správce uloženy a zatříděny v počítačové da-tabázi správce a dále v nezbytném rozsahu poskytnuty zpracovatelům, konkrétně spol. Galén-Kompas, spol. s r.o., a spol. Česká pošta, s.p., za účelem praktické realizace distribuce publikací či nabídky obchodu a služeb. Souhlasím s tím, aby mé osobní údaje byly správcem a zpracovateli zpracovávány po dobu pěti let ode dne jejich poskytnutí správci. Po uplynutí pěti let budou mé osobní údaje zlikvidovány, s výjimkou údajů, jejichž uchování je nezbytné pro plnění zákonných povinností správce podle zvláštních právních předpisů (zejména předpisů o účetnictví). Jsem si vědom/a toho, že před uplynutím pěti let mohu na výzvu správce prodloužit platnost tohoto souhlasu se zpracováním mých osobních údajů o dalších pět let. Jsem si vědom/a toho, že poskytnutí mých osobních údajů správci je dobrovolné a že v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, mám: 1. právo přístupu ke svým osobním údajům zpracovávaným správcem, tj. právo na podání informace o zpracování mých osobních údajů za úhradu administrativních nákladů s tím spojených, 2. právo požadovat vysvětlení a odstranění vzniklého stavu v případě, že zpracování mých osobních údajů správcem nebo zpracovatelem bude dle mého názoru v rozporu s ochranou mého soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, zejména v případě, budou-li mé osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování; odstraněním vzniklého stavu se rozumí zejména blokování mých osobních údajů, jejich oprava, doplnění nebo likvidace, 3. právo obrátit se s podnětem na Úřad pro ochranu osobních údajů a 4. právo požadovat náhradu případné majetkové i nemajetkové újmy podle předpisů práva občanského.“

ZÁVAZNĚ OBJEDNÁVÁM ks AKUTNÍ STAVY V GERIATRII, obj. č.: 5249

Titul/Jméno/Příjmení

Specializace

Adresa, PSČ

Telefon

E-mail

IČ, DIČ

Datum Podpis

Kontakt: Galén, spol. s r.o., Na Bělidle 34,150 00 Praha 5

tel. 257 326 178, fax 257 326 [email protected], www.galen.cz

Praha : Galén, 2009, 233 s. – První vydání, 155x225 mm, vázané, barevně, 490 Kč,

ISBN 978-80-7262-620-5

Geriatrická akutní medicína • Specifické rysy neodkladné resuscitace ve vyšším věku • Pří-stup k starším nemocným v šokovém stavu • Monitorování respiračního a kardiovaskulár-ního systému • Anesteziologická problematika v geriatrii • Nozokomiální nákazy u starších nemocných • Pneumologické akutní stavy u starších nemocných • Kardiologické akutní stavy u starších nemocných • Hematologické komplikace u starších nemocných • Kritic-ké stavy trávicího ústrojí ve stáří • Akutní selhání ledvin a poruchy iontové a acidobazické rovnováhy • Akutní stavy u endokrinních chorob • Psychiatrická problematika v intenzivní medicíně vyššího věku • Poruchy vědomí ve stáří • Gerontotraumatologie • Postižení star-ších nemocných z poruch termoregulace • Intoxikace starších nemocných • Akutní stavy u starších onkologických nemocných

OBJEDNÁV

KA

Akutní stavy v geriatrii jsou odbornou příručkou pro lékaře i nelékařský zdravotnický personál aktivně vykonávající geriatrickou medicínu, postgraduální učebnicí, ale také publikací, která zdůrazňuje význam ade-kvátního řešení akutních situací u seniorů s ohledem na jejich další prognózu ve smyslu zachování soběstač-nosti a schopnosti vrátit se do vlastního prostředí a za důstojných podmínek tam i setrvat.Na celkem 232 stranách je v 18 kapitolách s bohatou obrazovou dokumentací podán přehled o specifických rysech jednotlivých akutních stavů: neodkladné resuscitace, šokových stavů, kardiologických, respiračních a hematologických komplikací, dále kritických stavů gastroenterologických, metabolických a endokrinních. Podrobně je popsáno, jak se tyto stavy u seniorů řeší. Náležitá pozornost je věnována i gerontoanesteziologii a gerontotraumatologii, ale také široké problematice akutních neurologicko-psychiatrických příhod ve starším věku. Nechybějí ani témata nepříliš často zdůrazňovaná, jako jsou intoxikace, postižení z poruch termoregulace a akutní onkologické komplikace u starších nemocných.

Hana Matějovská Kubešová et al.

AKUTNÍ STAVY V GERIATRII

ANOTA

CE

Inzerát Ak_st_v_ger.indd 1 4.9.2009 15:20:53

aKCEUdÁloSti

Německé spolkové ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že v zemi jsou ve 400 až 600 tis. případech ročně diagnostikovány infekce jako komplikace medicínského zákroku. Hledání příčin ukázalo, že jsou značné rezervy v působení managementu hygieny, jehož úkolem je bránit šíření nebezpečných nákaz mezi pacienty. Špatná komunikace, časový tlak, nedostatečná informovanost a vědomosti znesnadňují prosazování správné hygienické linie.

Viníkem jsou problémy v komunikaci„Problémy s hygienou jsou často spojeny s problémy komunikace,“ konstatovala Barbara Loczenski, koordinátorka KompetenzNetwork, berlínské ošetřovatelské poradny a členka představenstva Německé společnosti pro hygienu v nemocnicích (NGHK). „Právě při překladu pacientů ze stacionární do ambulantní péče bývají informace, např. o MRSA infekcích, často předávány pomalu nebo jsou zadržovány. Pacient přijde z nemocnice v pátek navečer, doprovodná zpráva lékaře doporučuje ambulantní ošetřovatelskou službu, která však je zahájena až o tři dny později,“ vysvětluje diplomovaná pedagožka a nezávislá soudní znalkyně pro sociální problematiku v Berlíně a Braniborsku.Nákaza MRSA je rizikem zvláště při oslabeném imunitním systému, diabetu nebo otevřených ranách. Přenáší se tělesným kontaktem nebo jde o přenos z kontaminovaných předmětů. Mikroorganismus může vyvolat záněty ran, kloubů a otravu krve. Nežádoucí výskyt této infekce i její závažné důsledky zaměřily pozornost B. Loczenski na management v ambulantní péči. Na kongres přinesla výsledky výzkumu, který zrealizovala v zařízeních ambulantní péče.

Co ukázala dotazníková anketa k MrSa „Uskutečnila jsem anketu k MRSA managementu u pracovníků v ambulantní péči téměř 400 berlínských stanic sociální pomoci,“ informovala Barbara

Loczenski. „Na padesát dotazníků se vrátilo tak, že byly vyhodnotitelné.“ Tento nepříliš reprezentativní výzkum však vrhá bleskové světlo na současný stav hygienického managementu v ambulantním sektoru. Například ukázal, že ne vždy nosí personál služební oděv anebo jej jen zřídkakdy vyměňuje. Ani

ve styku s MRSA není samozřejmostí pravidelné využívání ochranného oděvu a rukavic. V mnoha zařízeních není pracovník, který by byl pověřen rozhodováním o oblečení. Sestry perou služební prádlo doma a scházejí informace o tom, jak při tom dodržují hygienické předpisy. Při nedůsledném hygienickém managementu dochází k přenosu infekce, které se často nevyhnou ani privátním prostorům ošetřovatelského personálu. Průzkum zjistil, že jsou i vzorné pečovatelské služby,

OšetŘOvatelsKý veletrh O hygIeně(Odborná výstava a kongres, lipsko, 29. září až 1. říjen 2009)

na přelomu září a října proběhla v lipsku mimořádná akce – ošet-řovatelský kongres spojený s výstavou homecare lipsko. hlavními tématy byly domácí péče a hygienický management ve stacionární a ambulantní péči. volba těchto témat nebyla náhodná.

Centrum výstavy – skleněná hala

● zdraVotní SEStraDomov sociální péče Hagibor hledá do svého kolektivu zdravotní sestru. Požadujeme trpělivost, toleranci, pracovitost, komunikativnost. Specializace v paliativní a psychiatrické péči výhodou. SZŠ nebo VOŠ, registrace a praxe nutná. Nabízíme příjemné prostředí malého kolektivu, vstřícnost vedení zařízení, supervize, možnost dalšího vzdělávání. Kontakt: [email protected], telefon: 226 235 251.

● pEČoVatElKa, SanitÁŘDomov sociální péče Hagibor hledá do svého kolektivu pečovatelku a sanitáře. Požadujeme trpělivost, toleranci, pracovitost, komunikativnost. Kurz dle EU nut

ný. Nabízíme příjemné prostředí malého kolektivu, vstřícnost vedení zařízení, supervize, možnost dalšího vzdělávání. Kontakt: [email protected], telefon: 226 235 251.

● zdraVotní SEStra pro GaStroEntEroloGiiSoukromá gastroenterologická ambulance na Praze 4 – Poliklinika Spořilov přijme zdravotní sestru, nejlépe se specializací gastroenterologie. Nástup 1. 12. 2009 nebo i dříve. Nabídky na telefonu 606252650, email: [email protected] nebo písemně na adresu MUDr. Petr Brandtl, gastroenterologická ambulance, Božkovská 2967, 141 00 Praha 4.

Inzerce

NABÍDKA PRÁCE

Naše řešení Vám ji pomohou poskytovat

V rámci nového konceptu HARTMANN Solutions se soustředíme nejen na vývoj špičkových produktů, ale také na vysokou kvalitu poradenství a služeb. Pomůžeme vám najít to nejefektivnější řešení nejen v oblasti léčby, ale také v otázkách financování, logistiky, optimalizace procesů, vzdělávání nebo informačních systémů.

Vy se tak můžete plně věnovat tomu nejdůležitějšímu – péči o své pacienty.

Navštivte www.pomahamelecit.cz a přesvědčte se sami.

florence_210x297_cz.indd 1 26.8.2009 12:23:09

zaznaMEnali JSME

Klíčovou změnou má být přehodnocení celé filozofie vzdělávání. „Po ukončení studia si lékař vybere jeden ze základních oborů, a po dvou letech tak bude moci vykonávat některé činnosti samostatně. Po získání atestace se bude moci rozhodnout pro další specializaci v některém z nástavbových oborů,“ vysvětlila ministryně zdravotnictví Dana Jurásková s tím, že se tak výrazně zvýší motivace pro mladé lékaře i jejich prestiž.V rámci operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost podpoří podle prvního náměstka Marka Šnajdra

ministerstvo zdravotnictví celoživotní vzdělávání lékařů i nelékařského personálu částkou 950 miliónů korun z Evropských strukturálních fondů a dalších 500 miliónů korun ze státního rozpočtu na specializační vzdělávání. Tyto kroky mají vést k prohlubování kvalifikace a kompetencí zdravotnických pracovníků. Ministerstvo zdravotnictví na základě dotačního programu zafinancuje rezidenční místa pro lékaře i nelékařská povolání. Některé obory budou dotovány zcela, některé pouze částečně.Plně budou podporovány především

ty, kde je v současné době velký nedostatek lékařů, například ARO, patologie, praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti a dorost, neurologie, dermatovenerologie, radiologie a zobrazovací metody. Plnou podporu získají také některé obory nelékařské, například ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči, perioperační sestra, ošetřovatelská péče v pediatrii, ošetřovatelská péče o duševní zdraví, fyzioterapie, klinická psychologie a klinická logopedie. (Podle tiskové zprávy mZ ČR

z 30. 6. 2009)

Další důležitou skupinou, na kterou je tento projekt zaměřen, jsou všeobecné sestry, pro které bude v každém městě na konci cyklu vzdělávání pro terénní pracovníky uspořádána společná konference, kde zdravotníkům předáme naše zkušenosti z práce s romským etnikem, vysvětlíme rozdíly v hodnotách, přístupu, seznámíme je s romskými tradicemi a zvyky. (Přednášet budou romští koordinátoři.) Celkem proběhne pět kon fe rencí v pěti městech republiky. K realizaci projektu nás vedla obecně špatná úroveň zdravotní prevence ve vyloučených lokalitách. Samostatná

odbornost ZSP není v praxi až na výjimky realizována, a proto tímto způsobem usilujeme o rozšíření odbornosti u terénních

pracovníků. Důvodem pořádání konferencí je špatná úroveň komuni kace zdravotníků a romských pacientů a potřeba vytvořit komunikační kanály. Budeme nadále v kontaktu s časopisem Florence, který bude čtenářům poskytovat průběžné informace.Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Bc. Lýdia Poláčková, expert pro koncipováni vzdělávacích kursů

mOdernIzaCe a FInanCOvání vzdělávání léKaŘů I neléKaŘsKýCh prOFesí

InFOrmaCe O nOvém vzdělávaCím prOjeKtu

ministerstvo zdravotnictví podle vlastního vyjádření razantně reaguje na nedostatek zdravotníků trans-formací specializačního vzdělávání lékařů i nelékařského personálu. pro následující rok se podařilo zajistit finanční prostředky na specializační vzdělávání pro 2700 zdravotníků. pro následující tři roky je zajištěno finanční krytí na celoživotní vzdělávání pro 45 000 zdravotníků. tato opatření povedou k vět-ší motivaci zdravotníků pracovat v českém zdravotnictví a měla by stabilizovat situaci s nedostatkem pracovníků a jejich finančním ohodnocením.

v červnu byla zahájena realizace vzdělávacího projektu sloučení odbornosti tp a zsp (terénních a zdravotně-sociálních pracovníků). nositelem projektu je o. s. CentrOm z Ostravy. projekt je finan-cován z esF. základní ideou projektu je uspořádání rozšiřujícího kvalifikačního kursu a dovzdělání terénních pracovníků o zdravot-ní okruhy. Celkem proběhne 5 běhů kursů v 5 městech české republiky. tyto vzdělávací kurzy budou akreditovány mpsv.

Předpokládané termíny:

V Ostravě 15. 1. 2010V Olomouci 22. 1. 2010V Mostě 14. 5. 2010V Brně 21. 5. 2010V Hradci Králové 26. 11. 2010

KŘtIny pOčtvrtéMinistryně zdravotnictví Mgr. Dana Jurásková blahopřeje k již čtvrtému aktualizovanému a rozšířenému vydání učebnice Kar dio logie pro sestry intenzivní péče jejímu autorovi MUDr. Jiřímu Kolářovi. Slavnostního křtu 8. 9. se vedle ministryně zúčastnil ředitel nakladatelství Galén, které knihu vydalo, PhDr. Lubomír Houdek, děkan 1. LF UK a VFN prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., zastupující ředitel VFN MUDr. Jan Bříza, hlavní sestra nemocnice Anna Chrzová a další hosté. Fota K. Meister

Květina od ministryně, blahopřání od děkana 1. LF UK Tomáše Zimy

zaznaMEnali JSME

Profesor Hanuš vystřídal na postu přednosty prof. MUDr. Jana Dvořáčka, DrSc., který kliniku vedl více než třináct let. Profesor Dvořáček, významný lékař, vědec a pedagog, který se rozhodl z věkových důvodů náročnou funkci opustit, se ale neloučí. Dál bude pokračovat v práci na klinice i ve své pedagogické činnosti na 1. lékařské fakultě. Uvedl, že během uplynulých třinácti let, kdy byl ve funkci, se naplnily všechny jeho plány, se kterými přicházel. Poděkoval

kolektivu, který mu v tom pomohl, a je rád, že jeho nástupcem je právě profesor Hanuš, který byl kdysi i jeho žákem, posléze spolupracovníkem, a jehož práce i osobnosti si velice váží.Slavnostního setkání pracovníků kliniky se zúčastnil i management nemocnice se zástupci 1. LF UK. Ředitel nemocnice MUDr. Jan Bříza a děkan 1. LF UK prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., profesoru Dvořáčkovi poděkovali za úspěšné vedení Urologické kliniky,

za přínos oboru urologie a za jeho pedagogickou, publikační i výzkumnou činnost. Nový přednosta kliniky zdůraznil význam svého předchůdce slovy: „Profesor Dvořáček vyoral velmi hlubokou brázdu na poli české i evropské urologie. Bylo to oceněno i tím, že jako první český urolog získal čestné členství v Evropské urologické asociaci.“ Dále připomněl tři základní úkoly kliniky: léčebněpreventivní, pedagogický a vědeckovýzkumný: „Za dobu svého trvání ve všech těchto oblastech klinika vynikala, a to i na evropské i světové úrovni. A tak to musí zůstat.“ Snadné časy však nikomu neslibuje: „Je to dáno náročností profese a vysokým kreditem, který klinika má a který je třeba, aby si udržela i ve změněných podmínkách, aby obstála v konkurenci. Podaří se to, když zlepšíme komunikaci a budeme více spolupracovat, když budeme kompetentní, abychom byli dobří. To považuji za jeden ze svých hlavních programů,“ uzavřel prof. Hanuš.

Jarmila ŠkubováFota Marta Jedličková

urOlOgICKá KlInIKa vFn a 1. lF uK má Od záŘí nOvéhO pŘednOstu novým přednostou urologické kliniky vFn a 1. lF uK se stal prof. mudr. tomáš hanuš, drsc., bývalý zástupce přednosty urologické kliniky nemocnice a proděkan 1. lF uK. jmenovací dekret převzal z rukou ředitele nemocnice mudr. jana břízy, Csc., mba, a děkana 1. lF uK prof. mudr. tomáše zimy, drsc., 1. září během slavnost-ního uvedení do funkce.

Blahopřání novému přednostovi kliniky Prof. T. Hanušovi od Prof. T. Zimy a MUDr. J. Břízy

Inzerce

8. konference Inco Fora16.října 2009

Palác Charitas, Praha

Konferenci pořádá Inco Forum České společnosti podpory zdraví ve spolupráci s Urogynekologickou společností, Českou asociací sester

a profesní organizací fyzioterapeutů UNIFY ČR.

Téma konference: Porod a riziko inkontinenceVystoupí: Prof. MUDr. Tomáš Hanuš, CSc., Doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc., MUDr. Lukáš Horčička, Doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MUDr. Ladislav Krofta, CSc., Doc. MUDr. Michal Otčenášek, CSc., Prim. MUDr. Jan Zmrhal, CSc. a další.

Začátek programu v 8:30, předpokládané ukončení konference v 17:00 hodin.

Účastnický poplatek je 400 Kč.

Účast na konferenci bude ohodnocena kredity ČLK (6), ČAS (4) a UNIFY (4).

Závazné přihlášky posílejte na: [email protected], nebo nejlépe vyplňte elektronickou přihlášku na www.incoforum.cz.

Inzerce

aKCEUdÁloSti

Již po třicáté osmé se ve dnech 5. až 8. září sešli v Hamburgu na mezinárodní nefrologické konferenci EDTNA/ERCA účastníci ze 46 zemí. Z České republiky se akce díky sponzorům účastnilo (aktivně i pasivně) 141 osob.Kongres zahájila prezidentka EDTNA/ERCA, Češka Jitka Pancířová. Po skončení slavnostního ceremoniálu byla otevřena výstava zdravotnické techniky. Motto kongresu „Shaping the future of renal care“ prolínalo celou akcí. Odborné zasedání bylo rozděleno na několik sekcí podle jednotlivých nefrologických odborností. Bylo zde mnoho sdělení na taková témata, jako jsou hemodialýza, peritoneální dialýza, domácí dialyzační program, cévní přístupy, transplantace ledvin, akutní renální selhání, technologie v nefrologii, inovace. Kromě těchto hlavních témat zde byl prostor pro psychosociální aspekty péče o nemocné, přednášející se věnovali i tématům obezity u ledvinných onemocnění, prevence infekcí, MRSA, výskytu agrese na oddělení apod. Zajímavá sdělení se týkala např. asistované peritoneální dialýzy. Tato eliminační metoda je vhodná nejen pro samostatné a schopné pacienty, ale (vzhledem k asistenci) se hodí i pro seniory či pacienty postižené dalšími

chorobami. Při této metodice je velmi důležitá predialyzační péče a edukace. V tom má velké zkušenosti Francie, kde asistovaná peritoneální dialýza je náplní práce hlavně privátních sester, sester z domácí a komunitní péče i nemocnic. Výhodou je, že se pacient léčí v domácím prostředí, kde se samozřejmě cítí nejlépe. Podle sdělení z Itálie jsou pro tuto péči důležité standardy, průvodce edukačním programem, a to pro výuku sester, pacientů i asistentů. To se konečně objevovalo ve všech sděleních. Sestra z Velké Británie zaujala přednáškou, která účastníky velmi inspirovala představením samostatné ošetřovatelské kliniky pro výuku v peritoneální dialýze a v programu asistence. Rozsah této činnosti záleží na zvyklostech země a na financování ze zdravotního pojištění. Program je rozdělen na úseky pro sestry, které potřebují inovovat své znalosti, a dále pro asistenty (nemusí to být zdravotník) a pro pacienty. Pacienti kromě znalostí v této problematice jsou též vedeni k pochopení, porozumění a samostatnosti. Zkušenosti jsou velmi dobré, a proto zaznělo doporučení rozvoje těchto klinik. Edukativní přednášku měla prof. MUDr. Sylvie DusilováSulková, DrSc., z České republiky, která hovořila o pro

blematice včasného rozpoznání ledvinného onemocnění, selhání ledvin a celkové péče o seniory, kteří většinou trpí komorbiditami. Je to komplexní péče, nejen nefrologická, ale i internistická, chirurgická a péče ostatních oborů, vedená podle celkového a individuálního onemocnění seniora.Klíčovou nutností pro dialyzovaného pacienta je cévní přístup. Tomu byla věnována tradiční velká pozornost a diskuse. Typy napojování nemocných jsou dlouhodobě známy, ať už jde o metodu žebříčku, oblasti, nebo tzv. knoflíků. Metodiky se vyvíjejí, vylepšují a mění se i úhly napojení. Důležitá je dlouhodobá péče o cévní přístup a edukace pacienta, a tím i zlepšování kvality péče.Česká republika, jak jsme zaznamenali, nezůstává v péči o nefrologické pacienty pozadu, např. tzv. knoflíková metoda, která prožívá renesanci a samozřejmě i inovaci, byla u nás používána již v osmdesátých letech. Nefrologická sekce ČAS byla vždy průběžně informována o novinkách nejen na domácích konferencích, ale také z informačních zpravodajů. Tato tradice trvá dosud. Příští kongres EDTNA/ERCA se bude konat 18. až 21. září 2010 v Dublinu.

Jindra Pavlicová, nefrologická sekce ČAS, členka prezidia ČAS

mezInárOdní KOnFerenCe edtna/erCa

Jindra Pavlicová na výstavě dialyzační techniky

48 FlorEnCE 10/2009

Odpovědi můžete posílat emailem na adresu [email protected] anebo písemně na adresu vydavatelství: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5. V každém kole vylosujeme z autorů správných odpovědí jednoho, kterému zašleme volnou poukázku v hodnotě 1190 Kč na roční elearningový program společnosti INES International Ltd., zahrnující 14 kursů dle vlastního výběru.

Studijní materiál, kterým lze doplnit vědomosti, jež vám pomohou bezchybně zvládnout výše uvedený test, je možné získat v rámci absolvování

e-learningového kursu

poHlaVní inFEKCE

společnosti INES International Ltd. v internetové učebně www.ucebna.net.

Kurs je zařazen do systému celoživotního vzdělávání v souladu s vyhláškou č. 321/2008 Sb. a ohodnocen jedním kreditním bodem.

odBornÝtESt

Správné odpovědi z mi-

nulého čísla

1c, 2c, 3a, 4c

přijímáme odpovědi,

které do redakce přijdou

do 19. října 2009

Volnou poukázku na roční e-learningový

kurs v hodnotě 1190 Kč získala

Jaroslava Klejnová, Praha 4

1

2

3

4

5

víte víC?malý test OdbOrnýCh znalOstís dárKem

pohlavní infekce

V těhotenství představuje aminokolpitida zvýšené riziko. Může způsobit předčasný odtok plodové vody, předčasný porod, infekci rány po epiziotomii a po císařském řezu. a) pravdab) nepravda

U více než 80 % žen je infekce genitálními typy HPV klinicky zcela bezpříznaková a je možné ji detekovat pouze metodami molekulární biologie – detekcí HPV DNa. Lehké léze (LSIL), které jsou většinou pouze obrazem produktivní HPV infekce (převážně u mladých žen), se odhojí spontánně. a) pravdab) nepravda

Chlamydie jsou citlivé na tetracyklin.a) pravdab) nepravda

Kapavka je vyvolávána gramnegativními diplokoky (gonokoky), které nereagují na zevní prostředí.a) pravdab) nepravda

Mykoplasmata jsou rezistentní na:a) penicilinb) tetracykliny

FLORENCE

florence titulka 3-09.indd 9

30.3.2009 9:58:22

FLORENCE

FLORENCE

Re�exní terapie

Komunikovats pacientem

VŠEMI možnýmiprostředky

POROZUMĚNÍ

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu Postservis, oddělení předplatného, Po-děbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu [email protected]. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.periodik.cz.

Objednávám předplatné časopisu Florence Standardní, roční 550,- Kč

Studentské, roční 440,- Kč

Balíček 1 + 1, roční * 999,- Kč

* speciální nabídka kombinace předplatného Florence a Zdravotnických novin.

Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence včetně příloh.

ODBĚRATEL:

Titul: .............................................................................................

Jméno a příjmení: ........................................................................

Organizace: ..................................................................................

Obor činnosti: ..............................................................................

Adresa: .........................................................................................

PSČ a město: ................................................................................

Telefon: ........................................................................................

E-mail: ..........................................................................................

FAKTURAČNÍ ÚDAJE: (nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

Organizace: ..................................................................................

Adresa: .........................................................................................

PSČ a město: ................................................................................

IČ: .................................................................................................

DIČ: ...............................................................................................

Telefon: ........................................................................................

E-mail: ..........................................................................................

Způsob úhrady: složenka faktura

Na které akci jste kupón získali?:

......................................................

Datum: .........................................

Podpis: .........................................

Vyplněním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shromažďovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů v platném znění osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úplným poučením o ochraně osobních údajů jsem se seznámil na webových stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovolně. 6/09

OB

JED

NA

CÍ

KU

PÓ

N

FLORENCE 1/2009 1

únor 2009

ČASOPIS MODERNÍHO OŠETŘOVATELSTVÍ

FLORENCE

Vydavatelství Ambit Media, a. s. ročník V 6

0 Kč www.florence.cz

vychází pod patronaci ČAS

Příloha Florence

Sekce primárních sester

České zdravotnictví a judaismus

Sestra v primární péči

Jak na negativní pocity?

Dětská traumatologie

Ošetřovatelská péče o novorozence

s dg. pemphigus neonatorum

Talasémie 5květen 2009

VZPOMÍNKA

NA FLORENCE

Časopis moderního ošetřovatelství

• Vychází pod patronací České asociace sester

• Publikuje Zpravodaj ČAS, který poskytuje podrobné informace o činnosti největší profesní organizace zdravotníků nelékařů

• Pravidelně spolupracuje s Ministerstvem zdravotnictví ČR a dalšími institucemi ošetřovatelského vzdělávání

• Je platformou pro komunikaci v oboru

• On-line informace na webových stránkách www.fl orence.cz

• publikace nejdůležitějších aktualit z ošetřovatelství

• odborné články v rubrice Florence plus, které jsou oceněny stejně jako autorské články v časopise 15 kreditními body (příp. 10 za spoluautorství)

• Informuje o konferencích a dalších vzdělávacích akcích v ošetřovatelství

• Spolupracuje s předními sestrami, lékaři a dalšími odborníky ve zdravotnictví

• Sleduje zahraniční literaturu a přináší nejvýznamnější překladové články

• Publikuje články z ošetřovatelské teorie a praxe, zajímavé kazuistiky, výzkumné práce, informuje o novinkách v legislativě i managementu, věnuje se historii ošetřovatelství atd.

• Testuje znalosti čtenářek a čtenářů a odměňuje úspěšné

FLORENCE

predplatne 2 v 1.indd 3 5.5.2009 15:24:17

9/09

florence 10 2009

Documents