ekonomika podniku i › data › data › sis-texty › studijni-texty-bc › ... · okolí, které...

Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Ekonomika podniku I

Ing. Martina Vejvodová

Trimestr duben 2012


Organizace předmětu

Ekonomika podniku I

Ing. Martina Vejvodová

Termíny:

– 13.04.2012

– 20.04.2012

– 26.04.2012

– 24.05.2012 - cvičení

Ekonomika podniku II

Ing. Pavel Kovařík

Termíny:

– 27.04.2012

– 04.05.2012

– 11.05.2012

– 17.05.2012

– 25.05.2012 - cvičení

Základní literatura

Hyršlová, Klečka, Ekonomika podniku, UT VŠEM 2010


Obsah kurzu - Ekonomika podniku I

Téma 1:

PODNIK A PODNIKÁNÍ

Téma 2:

MAJETKOVÁ A KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU

Téma 3:

EFEKTIVNOST PODNIKU, NÁKLADY, VÝNOSY A ZISK

Téma 4:

ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMÍ

VELIČINAMI PODNIKU

„Bonus“ - téma zaměřené na marketing

DAŇOVÉ HLEDISKO NÁKLADŮ NA MARKETING


Obsah kurzu - Ekonomika podniku II

Téma 5:

NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A MARKETINGOVÁ ČINNOST

Téma 6:

VÝROBA

Téma 7:

FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU

Téma 8:

INVESTIČNÍ ČINNOSTI PODNIKU

Téma 9:

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKU

„Bonus“ téma zaměřené na marketing

ŘÍZENÍ PODNIKU NA TRHU RYCHLOOOBRÁTKOVÉHO ZBOŽÍ


Způsob ukončení předmětu

Předměty Ekonomika podniku I a II se vyučují

ve společném bloku a jsou zakončeny:

„souborným zkouškovým testem“

Doba trvání 60 minut

11 otázek z toho:

– 3 příklady po 20 bodech

– 8 testových otázek po 5 bodech

Pro úspěšné zakončení předmětů je potřeba v testu

získat minimálně 50 bodů ze 100 možných.


Téma 1:


Osnova:

1. Podnikání, podnik, podnikatel

2. Okolí podniku

3. Cíle podnikání

4. Podnikové funkce (činnosti) a jejich řízení

5. Typologie podniků

6. Životní cyklus podniku


Cíle kapitoly:

• Vysvětlit pojmy podnikání, podnik, podnikatel

• Vymezit prvky, které tvoří okolí podniku a které podnik

musí brát v úvahu při své podnikatelské činnosti

• Popsat cíle podnikání a základní podnikové funkce

• Charakterizovat nejběžnější právní formy podnikání

• Vysvětlit základní fáze životního cyklu podniku


1. Podnikání, podnik, podnikatel

Téma 1:



Podnikání, podnik, podnikatel

Právní normy upravující podnikání v ČR:

• Obchodní zákoník (513/1991 Sb.)

• Živnostenský zákon (455/1991 Sb.)

Podnikání (dle obchodního zákoníku)

je soustavná činnost prováděná:

• samostatně podnikatelem

• vlastním jménem

• na vlastní odpovědnost

• za účelem dosažení zisku


Podnikatel je:

• osoba zapsaná do obchodního rejstříku

- zejména obchodní společnosti a družstva, zahraniční osoby

podnikající na území ČR a v zákonem stanovených případech i

fyzické osoby

• osoba, která má živnostenské oprávnění (živnosti

ohlašovací a koncesované) nebo jiné oprávnění (např.

advokáti, daňoví poradci, lékaři,…)

• fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu, zapsaná

do zvláštní evidence


Podnikání, podnik, podnikatel

Podnik je soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných

složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové

hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku

nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit.

Podnik tvoří:

•Hmotné (materiální) složky - auta, budovy, stroje, materiál,…

•Nehmotné složky – patenty, licence, SW, goodwill,…

•Osobní složky – kvalifikace zaměstnanců, úroveň managementu,…

Podnik je ekonomický subjekt, který provozuje podnikatelskou

činnost.


Podnik jako ekonomická entita

Podnik jako ekonomická entita

• Peníze

• Majetek (stroje a zařízení)

• Zásoby (materiál)

• Zboží pro obchodní činnost

• Lidé (pracovní kapitál)

• Know-How

• Budovy, infrastruktura

• Vyrobené výrobky

• Poskytnuté služby

• Zbytky z výroby

• Emise, odpadní vody

• Zisk, daně, platy

PODNIK transformuje, provádí přeměnu, vstupů na výstupy.

Vstupy Výstupy


2. Okolí podniku

Téma 1:



Okolí podniku

Základní prvky okolí podniku

• Geografické

• Sociální

• Politické a právní

• Ekonomické

• Ekologické

• Technologické

• Etické

• Kulturně historické

PODNIK

Interní faktory

Mikroprostředí

Makroprostředí


PESTEL analýza

Zdroj: http://www.byznysslovicka.com

http://www.byznysslovicka.com/



Společenská odpovědnost podniku

Corporate Social Responsability (CSR)

- posun podniků od přístupu „PROFIT ONLY“

k širšímu pohledu „3P – People, Planet, Prosperity“

Společenská odpovědnost firem dobrovolně integruje sociální a

ekologické ohledy do podnikatelských činností firmy, a to ve

spolupráci se zainteresovanými stranami podniku (stakeholdery).


Podnik a zainteresované strany „Stakeholders“

PODNIK

Management

Vlastníci

Zaměstnanci

Věřitelé

Banky

Dodavatelé

Zákazníci

Ostatní

zainteresované

strany

Stát


3. Cíle podniku

Téma 1:



Strategie a cíle podnikání

V tradičním pojetí rozlišujeme cíle dle časového hlediska:

Cíle dlouhodobé

• např. růst tržní hodnoty podniku

Cíle střednědobé

• např. dosahování přiměřeného zisku

Cíle krátkodobé

• např. zajištění platební schopnosti podniku

Cíle podniku by měly být nastaveny tak, aby podnik

v dlouhodobém horizontu vydělával a trvale rostla tržní

hodnota podniku.

MISE a VIZE

STRATEGIE

CÍLE a PLÁNY


Cíle podniku

• Cíle podniku stanovuje management podniku na základě strategie podniku, která naplňuje vizi a misi podniku

• Dosahování cílů podniku je dáno vlivy podnikového okolí, které na podnik působí (mikro a makro vlivy)

• Podnik při tvorbě strategie a plánování cílů vychází z principu „podnik = koalice zainteresovaných stran (stakeholders)

• Stakeholders jsou zainteresované strany, skupiny či osoby, které ovlivňují daný podnik nebo jsou jednáním podniku samy dotčeny

• Stakeholders jsou dobrovolně nebo nedobrovolně vystaveny riziku spojenému s aktivitami podniku


Pyramida spokojenosti

„Stakeholders“

Vlastníci

„Tržní hodnota firmy“

Spokojení zákazníci

„Customers value“

Spokojení manažeři, zaměstnanci

a dodavatelé „Loyalty“

Spokojení věřitelé

„Rating“

Podnik získává finanční

DŮVĚRYHODNOST

Podnik získává

HODNOTU

Podnik získává TRH

Podnik získává INOVACE

Cíl Měřítko


Mise, vize a strategie podniku

• Podnikové cíle vycházejí z podnikové strategie, která je

vytvořena na základě vize a mise podniku

MISE

VIZE

STRATEGIE

CÍLE

PODNIKOVÁ ORGANIZACE

Horizont 10 - 20 let

Horizont 3 - 5 let

Horizont 1 - 2 roky


Mise a vize

MISÍ skupiny Kofola je s nadšením vytvářet atraktivní značky

nápojů, které budou nabízet spotřebiteli takovou funkční

a emotivní hodnotu, že se pro něj stanou významnou součástí

životního stylu.

VIZÍ skupiny Kofola je být preferovanou volbou pro zákazníky,

zaměstnance a akcionáře. Do roku 2012 chceme být celkově

„dvojkou“ na nealko trhu v České republice, na Slovensku

a v Polsku. Našim cílem je mít v každé z těchto zemí v segmentu

kolových nápojů a vod značky, které budou na 1. nebo

2. místě v těchto segmentech. V ostatních kategoriích

být do pomyslného 3. místa. firma.kofola.cz


MISE – funkční a emotivní hodnota, součást životního stylu

VIZE – volba pro zákazníky, zaměstnance a akcionáře. Do

roku 2012 „dvojka“ na nealko trhu v ČR, v SK a v Polsku

STRATEGIE * – soubor taktik a postupů: snížení výrobních

nákladů; optimalizovat marketingovou komunikaci; rozvoj

distribuční sítě

CÍLE pro rok 2012 * • obrat ve výši 3 mld. Kč a čistý zisk 75mil. Kč

• využitelnost výrobních kapacit 85%

• rozšíření distribuční sítě o 30 míst

Strategie a cíle

* smyšlený příklad strategie a cílů


Management by objectives (MBO)

Řízení podle cílů

Jeden ze způsobů řízení podnikových cílů, který vychází

z následujících principů:

• stanovení cílů na vrcholové úrovni podniku a určení

manažerů, kteří jsou za jejich plnění odpovědni

• postupné rozpracování cílů pro liniové manažery

i ostatní zaměstnance podniku

• podněcování zaměstnanců ke ztotožnění se

s cíli a motivování zaměstnanců k plnění cílů


Management by objectives (MBO)

Řízení podle cílů

• Zpravidla se cíle zaměřují jak na finanční výkonnost

podniku, tak i na nefinanční ukazatele a měřítka

• Oblasti podnikových cílů:

– prodej a marketing

– produktivita

– finanční stabilita

– tržní podíl

– pracovní síla

– spolehlivost a kvalita

– společenská odpovědnost

– inovativnost


Balanced Scorecard (BSC)

• Metoda představující strategické řízení podniku, která

zdůrazňuje zásadní vliv zákazníků a zaměstnanců na

dlouhodobou výkonnost podniku

• Metoda systematicky postupuje při formulaci,

implementaci a řízení podnikové strategie

• Efektivní fungování podniku ovlivňují čtyři základní

stavební oblasti:

– oblast finančně – hodnotová (FINANCIAL)

– oblast zákaznická (CUSTOMER)

– oblast interních procesů (INTERNAL PROCESSES)

– zaměstnanecká oblast (LEARNING and GROWTH)


Balanced Scorecard (BSC)

www.balancedscorecards.com


BSC – strategická mapa

Zdroj: http://www.byznysslovicka.com




www.balancedscorecards.com


4. Podnikové funkce (činnosti) a jejich řízení

Téma 1:



Základní podnikové funkce

(činnosti) - ODBORNOST

Příklad výrobní podnik:

• Marketing a prodej

• Nákup

• Výroba

• Logistika

• Personalistika

• Investování

• Financování

• Výzkum a vývoj

• Technologie

• Správa a IT

Každá podniková činnost má své vstupy a výstupy. Zahrnuje

řadu dílčích činností, které jsou vzájemně propojeny a vzniká

nutnost je koordinovat.

KOORDINOVAT = ŘÍDIT


Podnikové a manažerské funkce

V podniku probíhá kombinace dvou typů činností:

• základní podnikové funkce (činnosti) – ODBORNOST

• manažerské funkce (činnosti) – MANAGEMENT / ŘÍZENÍ

ODBORNOST

nákup – výroba – marketing – prodej - finance

MANAGEMENT

1. Úroveň řízení

(představenstvo)


(odborní ředitelé)


(vedoucí útvarů


Management a manažerské

funkce (činnosti) - ŘÍZENÍ

MANAGEMENT je souborem přístupů, názorů, zkušeností,

doporučení a metod, které MANAŽEŘI užívají ke zvládnutí

specifických činností (manažerských funkcí), směřujících

k dosažení stanovených cílů podniku.

Management je možné klasifikovat z mnoha pohledů

(dimenzí):

– podle funkcí managementu (činností manažerů)

– podle předmětu řízení

– podle úrovně manažerských úkolů


Klasifikace managementu

podle funkcí managementu

Vychází z procesního pojetí: management = činnosti

(procesy), které musejí vykonávat manažeři jako nositelé

managementu

Sekvenční (fáze řídicího cyklu) Průřezové

PLÁNOVÁNÍ

ŘÍZENÍ

IMPLEMENTACE

KONTROLA

ŘÍD

ÍCÍ C

YK

LU

S

V každé fázi řídícího cyklu

probíhají průřezové činnosti:

1. Organizování

2. Sběr a analýza informací

3. Rozhodování

4. Vedení lidí



podle předmětu řízení

Globální management – zaměřen na podnik jako celek

Dílčí (parciální) management – řízení jednotlivých

podnikových činností a vnitropodnikových útvarů



podle úrovně manažerských úkolů

Strategický management

– globální cíle zaměřené na

dlouhodobější horizont

Taktický management

– zabezpečení strategických

cílů, rozpracovaných do

krátkodobějších taktických cílů

Operativní management

– zajištění dílčích, krátkodobých

cílů podniku

TAKTIKA

STRATEGIE

OPERATIVA


5. Typologie podniků

Téma 1:



Třídění podniků

• Dle charakteru činnosti – výrobní, obchodní, finanční

instituce, poskytování služeb

• Dle hospodářského odvětví – odvětvová klasifikace ekon.

činností CZ- NACE (ČSÚ)

• Dle velikosti – podniky malé, střední a velké

• Dle právní formy


Malý a střední podnik (MSP)

- dle definice EU

• Mikrofirma - do 10 zaměstnanců, obrat nebo celková bilance

do 2 mil. EUR

• Malá firma - do 50 zaměstnanců obrat nebo celková bilance

do 10 mil. EUR

• Střední firma - do 250 zaměstnanců, obrat do 50 mil. EUR

nebo celková bilance do 43 mil. EUR

Typologie podniků (ČR)

Právní formy podnikání

Podniky jednotlivce Družstva, veřejné (státní) podniky

Obchodní společnosti

Živnosti ohlašovací

Živnosti koncesované

Osobní Smíšené Kapitálové

Společnost s ručením omezeným

Akciová společnost

Veřejná obchodní

společnost

Komanditní společnost


Typologie podniků (ČR)

Rok Celkem

z toho vybrané právní formy

soukromí podnikatelé obchodní společnosti

družstva státní

podniky celkem

z toho

zapsaní

v obchodním

rejstříku

celkem

z toho

akciové

společnosti

2006 2 430 481 1 796 336 17 332 270 884 18 093 14 391 93

2007 2 481 863 1 817 408 17 264 290 218 20 455 14 887 85

2008 2 552 149 1 845 016 17 499 311 309 22 700 15 338 78

2009 2 570 611 1 839 233 17 078 329 100 23 312 15 636 76

2010 2 637 551 1 876 998 16 845 347 753 23 991 15 690 68

* Český statistický úřad


Podnik jednotlivce - živnosti

Živnost je definována jako:

• soustavná činnost

• provozovaná samostatně

• vlastním jménem

• na vlastní odpovědnost

• za účelem dosažení zisku

• za podmínek stanovených živnostenským zákonem



• Živnost může být provozována pouze osobou, která

splňuje obecné podmínky zákona:

– musí být starší 18 let

– způsobilá k právním úkonům

– bezúhonná

• Živnostenský zákon rozděluje živnosti na:

– Ohlašovací

• Řemeslné – např. hostinská činnost, pekařství, zednictví

• Vázané – např. stavební činnost, nakládání s nebezpečnými odpady

• Volné – např. výroba a opravy obuvi, překladatelská činnost

– Koncesované – např. výroba a úprava lihu, výroba zbraní, silniční doprava



Výhody:

• K založení stačí malý kapitál

• Regulace ze strany státu je minimální

Nevýhody:

• Obtížný přístup ke kapitálu

• Neomezené ručení za dluhy společnosti

• Omezená životnost firmy


Vývoj počtu soukromých

podnikatelů v ČR v letech 1990-2010

* www.czso.cz

124 455

1 876 998

0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

1 200 000

1 400 000

1 600 000

1 800 000

2 000 000

1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010


Osobní obchodní společnosti

Veřejná obchodní společnost (v.o.s)

• Je společným podnikáním živnostníků, kteří si upraví

vztahy mezi sebou (řízení společnosti a rozdělování

zisku) a podnikají pod společným jménem

Výhody:

• Překonává kapitálovou nedostatečnost

• Překonává kvalifikační omezenost

Nevýhody:

• Stabilita společnosti záleží na vzájemném vztahu

partnerů. Minimálně dvě osoby, které se dohodnou

na podnikání pod společným jménem


Kapitálové obchodní společnosti

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)

• Základní kapitál je tvořen vklady společníků

• Minimální výše základního kapitálu = 200 tis. Kč

(minimálně 20 tis. Kč na společníka)

• Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky

společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů

všech společníků; po splacení všech vkladů ručení

společníků zaniká

• Nejvyšší orgán: valná hromada

• Statutární orgán: jednatel (jednatelé)



Akciová společnost (a.s.)

• Kapitál je rozložen na určitý počet akcií o určité jmenovité

hodnotě

• Minimální výše základního kapitálu = 2 mil. Kč (bez

veřejné nabídky) nebo 20 mil. Kč (s veřejnou nabídkou)

• Akcionář za závazky společnosti neručí

• Nejvyšší orgán: valná hromada

• Statutární orgán: představenstvo

• Kontrolní orgán: dozorčí rada



Akciová společnost (a.s.)

Akcie je cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře

podílet se na:

– řízení společnosti

– zisku společnosti

– likvidačním zůstatku

Akcie na jméno – je zapsána v seznamu akcionářů

(akciovém registru), převádí se indosamentem

Akcie na majitele – je snadno obchodovatelná, převádí se

odevzdáním novému majiteli



Akciová společnost a Společnost s ručením omezeným

Výhody:

• vlastnická práva jsou charakterizována dělitelností

a snadnou převoditelností na další osobu

Nevýhody:

• obtížnější založení

• kontrola ze strany státu

• často nezájem vlastníků o záležitosti společnosti

• dvojí zdanění příjmů


Smíšené obchodní společnosti

Komanditní společnost (k. s.)

• Kombinace osobní a kapitálové společnosti

• Komanditní společnost má dva typy společníků:

– Komanditisté - ručí za závazky společnosti do výše svého

nesplaceného vkladu; je povinen vložit do společnosti vklad, je

oprávněn nahlížet do účetnictví společnosti a kontrolovat

– Komplementáři – ručí za závazky společnosti celým svým

majetkem; řídí provoz společnosti a musí splnit všeobecné

podmínky provozování živnosti


Evropská společnost (Societas Europaea – SE)

• Základní kapitál: 120 tis. EUR rozvržených na určitý počet

akcií o určité jmenovité hodnotě.

• Orgány: nejvyšším orgánem je valná hromada.

• Ručení majetkem: celým svým majetkem, akcionáři

neručí za závazky společnosti.

Evropské hospodářské zájmové sdružení • Nejstarší nadnárodní právní forma (platné od r. 1989, v

ČR od 1.5.2004)

• Hlavním cílem je přeshraniční spolupráce podnikatelů


v.o.s k.s. s.r.o. a.s. živnost

Srovnání právních forem podnikání

• Počet zakladatelů

• Administrativní náročnost založení

Alespoň

2 osoby

Alespoň

2 osoby

Může být i

1 osoba,

maximálně 50

společníků

1 zakladatel

(jde-li o

práv.os.)

Jinak více

zakladatelů

Jedna osoba


největší nejmenší




• Předepsané požadavky na kapitál

• Ručení

nejsou

stanoveny

vklad

komanditistů

min. 5 tis. Kč

min.

200 tis. Kč

min. 2 mil. Kč

(20 mil. Kč)

nejsou

stanoveny


neomezené kombinace omezené akcionáři

neručí neomezené




• Finanční možnosti

• Řízení podniku

největší nejmenší


řídí podle

dohody

společníci

řídí podle

dohody jen

komplementáři

valná hromada

popř. dozorčí

rada

- valná hromada

akcionářů

- představenstvo

- dozorčí rada

řídí sám

podnikatel




• Účast na zisku

úměrná výši rizika,

není-li dohodnuto jinak

(viz společenská smlouva)

úměrná výši

rizika,

není-li

dohodnuto

jinak

(viz.

společenská

smlouva);

závisí na

rozhodnutí

valné hromady

závisí na

rozhodnutí

valné hromady

patří

podnikateli


Družstvo

• Společenství neuzavřeného počtu osob (min. 5 FO nebo

2 PO), založené pro společné podnikání

• Členové družstva jsou i jeho zaměstnanci

• Členové za závazky družstva neručí

• Základní kapitál min. 50.000 Kč

• Orgány družstva:

– členská schůze

– představenstvo

– kontrolní komise


Vývoj počtu státních podniků

v ČR v letech 1990-2010

3 505

3 737

68 0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 * www.czso.cz


Užitečné odkazy • www.justice.cz - OBCHODNÍ REJSTŘÍK a SBÍRKA LISTIN

(Ministerstvo Spravedlnosti); INSOLVENČNÍ REJSTŘÍK

• www.rzp.cz - ŽIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK (Ministerstvo obchodu

a průmyslu) – možnost vyhledávání podnikatelských subjektů,

statistiky, aktuální informace a legislativa v oblasti živnostenského

podnikání

• wwwinfo.mfcr.cz/ares/ - ARES – Administrativní registr

ekonomických subjektů – údaje z jednotlivých registrů státní správy,

spravovaný Ministerstvem financí

• www.dacr.cz - Družstevní Asociace ČR – členská organizace

Mezinárodního družstevního svazu ICA

• www.businessinfo.cz - oficiální portál pro podnikání a export,

CzechTrade (Ministerstvo průmyslu a obchodu) – obdobné

informace jako na www.jakpodnikat.cz, ale podrobnější a více

zaměřené na zahraniční obchod (legislativa, praktické informace

z jednotlivých zemí)


Srovnání typu podnikání – „svět“

* www.euroskop.cz

Česká republika Velká Británie Německo Slovensko

s.r.o. Private Limited Company GmbH (Gesellschaft mit

beschränkter Haftung)

Spoločnosť s ručením

obmedzeným s. r. o.

- žádné požadavky na výši

zákl. kapitálu

- min. zákl. kapitál 25.000

EUR - min. zákl. kapitál 5.000 EUR

- min. vklad společníka 100

EUR

- min. vklad společníka 750

EUR

a.s. Public Limited Company AG (Aktiengesellschaft) Akciová spoločnosť a. s.

- zákl. kapitál min. 50.000

GBP (cca 57.200 EUR)

- zákl. kapitál min. 50.000

EUR

- min. zákl. kapitál 25.000

EUR

podnik

jednotlivce

(OSVČ)

Sole proprietorship/ Sole

trader Einzelunternehmen

SZČO - samostatne zárobkovo

činná osoba

v.o.s. Partnership OHG (Offene

Handelsgesellschaft) Verejná obchodná spoločnosť

komanditní

společnost Limited Partnership

KG

(Kommanditgesellschaft) Komanditná spoločnosť


6. Životní cyklus podniku

Téma 1:



Životní cyklus podniku

Fáze životního cyklu podniku:

1) Založení podniku

2) Růst podniku (Růst – Stabilizace – Zralost)

3) Krize a případně sanace podniku

4) Zánik podniku

Založení Růst Stabilizace Zralost Zánik

čas čas

Tržby

Zisk

Zisk

Tržby



Faktory ovlivňují rozhodování zda podnikat:

• Osobnost podnikatele

• Inspirace (nápad)

• Finanční prostředky

Aktivity spojené se založením podniku:

• Aktivity v oblastí právní

– výběr právní formy a podmínek podnikání

• Aktivity v oblasti obchodní

– vymezení předmětu činnosti, produktu a trhu

• Aktivity v oblasti ekonomické

– zakladatelský rozpočet


Podnikatelský záměr

• Obsahuje dílčí kroky k naplnění podnikatelských cílů

• Zvyšuje šanci na úspěch podnikání

• Umožní kvalitní řízení podniku

• Poskytuje reálný pohled - nutnost shromáždit informace

• Může být cestou k získání finančních prostředků


Podnikatelský záměr – případová studie

• Nosná podnikatelská myšlenka – nápad, obor podnikání

• Co budu nabízet – výrobek nebo služba

• Cíle podniku

• Právní forma podnikání

• Zhodnotit okolí – trh, lokalita, konkurence, právní podmínky…

• Vyhodnocení náročnosti na vstupy

• Vymezení cílové skupiny

• Forma propagace, reklamní slogan,…


Zakladatelský rozpočet

Sestavuje se před zahájením podnikání a skládá se ze třech

základních částí:

1) Rozpočet potřebného majetku a zdrojů jeho krytí – jde

v podstatě o sestavení plánované počáteční rozvahy

2) Rozpočet výnosů, nákladů a HV většinou za první rok

podnikání – představuje plánovanou výsledovku

3) Rozpočet rozdělení zisku, posouzení výhodnosti

podnikání (posouzení rentability podnikání)

Poznání příležitosti na trhu Zvážení osobních předpokladů

Volba předmětu podnikání

Rámcový průzkum situace a vývojových trendů v tržním

prostředí a vlastní pozice v něm, odhad prodejů

Vypracování rámcového podnikatelského záměru

Věcná část - ujasnění vize a cílů, - výrobky a technologie

výroby včetně surovin, výrobních zařízení

Ekonomická část - vypracování

zakladatelského rozpočtu - propočet zisku, potřeby

kapitálu, investic, prodeje

Založení podniku po právní stránce Vypracování organizačního uspořádání podniku

Přijetí zaměstnanců, pořízení materiálně technického vybavení

Rozhodnutí o založení, umístění podniku a volbě právní formy



• Živnostenské listy a koncesní listiny jsou nahrazeny

jediným dokladem: výpisem ze živnostenského rejstříku

• Centrální registrační místa (CRM)

• Vyplnění formuláře Ohlášení živnosti

• Předložení dokladů prokazujících odbornou způsobilost

+ dokladu o zaplacení správního poplatku

• CRM do 5 dnů provede zápis do živnostenského rejstříku

a vydá výpis

• Vyplnění Jednotného registračního formuláře (povinnosti

vůči dalším orgánům)


2) Růst podniku

Růst může být

• Interní = rozšiřování činností podniku, činností

stávajících nebo činností nově objevených

Například:

– zvýšení prodeje existujících produktů na stávajících trzích

– prodej existujících produktů na nových trzích

– prodej nových produktů na stávajících trzích

• Externí = jeden podnik získá jiný podnik či jeho části

nebo některé z jeho činností (tzv. fúze a akvizice); podnik

se sdruží s jinými podniky do hospodářských seskupení

(tzv. koncern a holding)


2) Růst podniku

Fúze a akvizice

• Akvizice je převzetí podniků na základě koupě

• Fúze spojení dvou nebo více společností

Firma A

Firma

B

Firma A

Firma

A

Firma

B

Firma C

Akvizice

„Sloučení“

Fúze

„Splynutí“


2) Růst podniku

Sdružování podniků

• Při horizontálním sdružování se slučují podniky téhož odvětví (akvizicí konkurenta posílím svůj podíl na trhu, mohu optimalizovat náklady, získám technologii)

• Při vertikálním sdružování se spojují podniky z různých fází výrobního procesu tak, aby se doplňovaly (propojení podniků z potravinářského a zemědělského průmyslu)

• Koncern je seskupení právně samostatných podniků, které jsou ekonomicky jednotně řízeny společným koncernovým vedením (smluvně nebo na základě kapitálové účasti)

• Holdingová společnost je forma koncernu, kde dochází k centralizovanému řízení akciových společností, ve kterých má holding rozhodující kapitálovou účast


AGROFERT HOLDING, a.s.

• AGROFERT vznikl 25. 1. 1993 jako s.r.o. se 4 zaměstnanci

zaměřené na obchod s hnojivy

• V současnosti sdružuje AGROFERT HOLDING, a.s. více

než 230 subjektů ze sektoru chemie, zemědělství,

potravinářství a pozemní techniky s vlastním kapitálem

převyšujícím 34 mld. Kč

– Největší skupina v českém a slovenském zemědělství

a potravinářství

– Druhá největší chemická skupina v ČR

– Největší privátní zaměstnavatel v ČR (4. celkově)

– Druhý největší výrobce dusíkatých hnojiv v Evropě


byznys.ihned.cz

Horizontála

Vert

ikála

Zemědělství

Potravinářství

Chemie

Služby

Dřevařství

a lesnictví

Zemědělská

technika

1 2 … N


ČR – 25. místo v žebříčku transakční atraktivity Studie Mergers and Acquisitions Research Centre (MARC)

Cass Business School při City University London ve spolupráci

se společností Ernst & Young, 2011

Země Index

1. Kanada 1,4

2. Velká Británie 1,4

3. USA 1,5

25. ČR 2,1

Průměr vyspělé trhy 1,7

Průměr přechodné trhy

2,7

Průměr

rozvíjející se trhy

3,5

Zdroj: http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/Priloha/$FILE/priloha%20zebricek.pdf

Srovnání ČR (mezi 175 zeměmi)

…

20. Lucembursko (index 2,0)

21. Itálie

22. Španělsko

23. Malajsie

24. Izrael

25. Česká republika

26. Chile

…

29. Čína

30. Spojené arabské emiráty (index 2,2)

…

http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/Priloha/$FILE/priloha zebricek.pdf














Hodnotící kritéria studie M&A atraktivity:

• Regulatorní faktory - poměřují podmínky pro podnikání z hlediska

procedurálního, dohledu státu nad soukromým sektorem, daňových a legislativních aspektů pro zahraniční investice a procedurálních otázek fúzí a akvizic

• Ekonomické faktory – hodnotí růst a stabilitu ekonomiky, např. růst a velikost HDP, inflaci, státní rozpočet, atd.

• Finanční faktory - hodnotí dostupnost financování a náklady podnikání, např. vývoj na akciových a dluhopisových trzích, dostupnost úvěrů od Světové banky, atd.

• Politické faktory - hodnotí stabilitu a související rizika dané země

• Technologické faktory - hodnotí podnikatelské prostředí z technologického hlediska, např. počet udělených patentů

• Sociálně-kulturní faktory – hodnotí obyvatelstvo, např. úroveň vzdělání

Zdroj: http://www.ey.com/CZ/cs/Newsroom/News-releases/2011_Zebricek

http://www.ey.com/CZ/cs/Newsroom/News-releases/2011_Zebricek















3) Krize a sanace podniku

• Vnitřní příčiny krize jsou důsledkem chyb při zakládání

či řízení podniku

– Platební neschopnost / finanční řízení

– Právní chyby při zakládání podniku

– Pochybení managementu (nejčastější příčina)

– Nepřizpůsobení se změnám na trhu

• Vnější příčiny krize vyplývají většinou z nepříznivého

vývoje podnikového okolí

– Přírodní pohromy

– Nehody

– Úmyslná jednání třetích stran

– Hospodářský cyklus


Sanace podniku

Teoreticky existují dva postupy řešení krize:

• Získání dodatečných zakázek

• Adaptace podniku na reálné prodejní možnosti

Sanace (ozdravění podniku) je soubor opatření, jejichž smyslem je zásadní ozdravení a obnova výkonnosti podniku

Kroky vedoucí k ozdravění podniku:

1. management podniku si musí uvědomit vážnost situace a rozhodnout se pro zásadní obrat

2. vlastní ”léčba” sestávajíc se z realizace opatření, sledujících radikální snížení nákladů

3. pokles nákladů předstihne pokles tržeb a podnik opět začne být ziskový (jedna z hlavních podmínek setrvání podniku na trhu)


Etapy sanace podniku

1

ETAPA čas čas

Tržby

2

ETAPA

3

ETAPA

Náklady

Ztráta

Zisk


4) Zánik podniku

Ke zrušení podniku může dojít

• na základě dobrovolného rozhodnutí vlastníka

• na základě určitého donucení (nastala určitá zákonná

okolnost)

Podnik může být zrušen:

• s likvidací = zákonem řízený postup - mimosoudní

vyrovnání majetkových vztahů; provádí likvidátor

• bez likvidace – obchodní jméno přechází na právního

nástupce (sloučení)


4) Zánik podniku

Obecné důvody pro zrušení podniku jsou:

• uplyne doba, na kterou byl podnik založen

• byl splněn cíl, pro který byl podnik založen

• podnikatel se k ukončení činnosti dobrovolně rozhodne

• soudní rozhodnutí

• vzájemná dohoda společníků

• rozhodnutí o sloučení


4) Zánik podniku

Konkurz versus Reorganizace

• Úpadek – nastává, pokud má dlužník více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, případně je-li podnik předlužen

• Insolvenční řízení je soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek a způsob jeho řešení. Způsoby řešení úpadku dlužníka v insolvenčním řízení jsou konkurs, reorganizace, popřípadě oddlužení

• Konkurs je zjištěné pohledávky věřitelů jsou poměrně

uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty

(majetek, který slouží k uspokojení věřitelů)

• Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního

správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou


4) Zánik podniku

Konkurz versus Reorganizace

• Reorganizace je postupné uspokojování pohledávek

věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku,

zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření podle

insolvenčním soudem schváleného reorganizačního

plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany

věřitelů

• Dlužník má v průběhu reorganizace dispoziční oprávnění

CÍL KONKURSU A REORGANIZACE:

• dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z majetku

dlužníka


Vzniklé a zaniklé obchodní společnosti

v ČR 2008 - 2011

Zdroj: http://www.informaceofirmach.cz

http://www.informaceofirmach.cz/

http://www.informaceofirmach.cz/


Téma 2:

MAJETKOVÁ A KAPITÁLOVÁ

STRUKTURA PODNIKU Osnova:

1. Majetek podniku

2. Majetková struktura faktory, které ji ovlivňují

3. Kapitál (finanční zdroje) podniku

4. Kapitálová struktura faktory, které ji ovlivňují

5. Rozvaha (bilance)

6. Oceňování majetku a závazků


1. Majetek podniku

Téma 2:



Majetková a kapitálová struktura

podniku

Stálá aktiva

„dlouhodobý

majetek“

Oběžná aktiva

„krátkodobý

majetek“

Ostatní aktiva

Vlastní kapitál

„vlastní zdroje“

Cizí zdroje

„cizí kapitál“

Ostatní pasiva

AKTIVA

Majetek

PASIVA

Kapitál

Majetková struktura podniku

Kapitálová struktura podniku

Majetek podniku, který umožňuje podniku vyrábět výrobky,

je kryt z kapitálu, který do podniku vkládají různé subjekty



podniku

Dva pohledy na majetek podniku

MAJETEK KAPITÁL

1. Konkrétní

majetek v podobě

budov, strojů,

zásob a

peněz na účtech

(AKTIVA)

2. Zdroje,

„Kapitál”,

kterých je potřeba

na pořízení

majetku a jeho

rozvoj

(PASIVA)

Pořízení a rozvoj majetku společnosti je potřeba financovat,

buď z vlastní kapsy nebo si peníze půjčit



podniku

Dva pohledy na majetek podniku

MAJETEK KAPITÁL

AKTIVA

přehled toho co

podnik vlastní

(stroje, zásoby,

peníze na účtu)

a toho co mu dluží

okolní podniky

(pohledávky,

majetkové účasti)

PASIVA zachycují jakým

způsobem jsou

aktiva společnosti

financovány.

Co vlastník do

podniku vložil a co

podnik dluží

okolním podnikům

(stakeholders)


Majetek podniku (AKTIVA)

• Majetková struktura = struktura dlouhodobého

a oběžného majetku, používaného podnikem

• Majetek podniku = souhrn všech věcí, peněz, pohledávek

a jiných majetkových hodnot, které podniku patří a slouží

k jeho podnikání (přeměně vstupů na výstupy)

• Majetková struktura podniku by měla být v optimální

struktuře a umožňovat provozování podnikatelské

činnosti tak, aby byly splněny cíle podnikání

• Majetková struktura podniku je u každého podniku

rozdílná dle povahy podnikání a podmínek daného

odvětví, kde podnik působí


Aktiva jsou prostředky ovládané podnikem, u nichž se

očekává, že podniku přinesou budoucí ekonomický

prospěch:

• Užití při výrobě produktů, popř. poskytování služeb

• Přeměna v jiné aktivum

• Použití k úhradě závazků

• Rozdělení vlastníkům podniku


Majetek podniku (AKTIVA)

AKTIVA CELKEM

A. Pohledávky za upsaný základní kapitál

B. Dlouhodobý majetek

B. I. Dlouhodobý nehmotný majetek

B. II. Dlouhodobý hmotný majetek

B. III. Dlouhodobý finanční majetek

C. Oběžná aktiva

C. I. Zásoby

C. II. Dlouhodobé pohledávky

C. III. Krátkodobé pohledávky

C.IV. Krátkodobý finanční majetek

D. I. Přechodná aktiva


Dlo

uh

od

ob

ý m

aje

tek

Ob

ěžn

ý m

aje

tek

Hmotný dlouhodobý majetek

nemovitý Pozemky Budovy

Nehmotný dlouhodobý majetek

Finanční dlouhodobý majetek

věcn

ý

pe

něžn

í

Zásoby

Pohledávky

Finanční majetek

Krátkodobé Dlouhodobé

Peníze C enné papíry

Materiál Nedokončená

výroba Hotové výrobky Zboží

Cenné papíry Majetkové účasti

Ocenitelná práva Software

movitý Stroje,

zařízení Dopravní

prostředky

MA

JE

TE

K P

OD

NIK

U


DLOUHODOBÝ MAJETEK

• Dlouhodobý hmotný majetek

- NEMOVITÝ - pozemky, budovy, stavby

- MOVITÝ – stroje, výrobní zařízení, dopravní prostředky, inventář,

zvířata, pěstitelské celky…

• Dlouhodobý nehmotný majetek

- patenty, licence, nehmotná práva (např. autorská a vydavatelská), SW,

obchodní značka, goodwill, emisní povolenky, nehmotné výsledky

výzkumu a vývoje…

• Dlouhodobý finanční majetek

- finanční účasti podniku v jiných podnicích, cenné papíry

nakoupené za účelem dlouhodobé investice, hypotekární

pohledávky,…


OBĚŽNÝ MAJETEK

• Věcný

- Zásoby nakupované – materiály a zboží

- Zásoby vlastní výroby

• Peněžní

- Pohledávky – dlouhodobé X krátkodobé

• z obchodního styku, pohledávky za upsaný základní kapitál,

ostatní

- Krátkodobý finanční majetek – cenné papíry držené v

krátkodobém horizontu

- Peněžní prostředky – hotovost, peněžní vklady, šeky, ceniny


Provozní cyklus (koloběh oběžného majetku)

1) Nákup

2) Výroba

3) Výroba

4) Prodej, expedice

5) Inkaso plateb Kč

Kč

Kč Kč

Kč

Kč

HOTOVOST

MATERIÁL

ROZPRACOVANÁ VÝROBA

HOTOVÉ VÝROBKY

POHLEDÁVKY


Provozní cyklus

příklad dřevařské společnosti • Dřevařská společnost vyrábí vysokozátěžové parkety

na zakázku a získala objednávku na pokrytí podlah nově

stavěného hotelu

• Prvním krokem je nákup potřebných dřevěných

desek. Jejich pořízením a uskladněním vznikají zásoby

materiálu a zároveň závazek vůči dodavateli v částce

10 mil. Kč

• Odklad splatnosti je 30 dní. Po dobu 10 dní je materiál

uskladněn a probíhá příprava výroby

• Následuje výroba, kdy se upravují a opracovávají dřevěné

desky a vznikají parkety požadovaných parametrů

• V jejím průběhu jsou mezi pracovišti předávány

polotovary v různém stupni rozpracovanosti, čímž

vznikají zásoby nedokončené výroby


Příklad - pokračování

• Výrobní proces trvá celkem 20 dní

• Až 10 dní jsou hotové výrobky skladovány, protože

objednatel požaduje dodání parket najednou

• Předáním všech parket odběrateli vzniká pohledávka

• Podle smlouvy poskytuje dodavatel 30 denní odklad

splatnosti, po jehož uplynutí je pohledávka

uhrazena na účet dřevařské společnosti

Zdroj: Vítězslav Hálek, Univerzita Hradec Králové, halek.info/www/


Používaná terminologie • Dlouhodobý majetek

= fixní, stálá, dlouhodobá aktiva, neoběžný majetek

• Oběžný majetek

= oběžná, krátkodobá aktiva

• Pracovní kapitál (working capital)

1) = oběžný majetek (hrubý pracovní kapitál)

2) = přebytek oběžného majetku nad krátkodobým cizím kapitálem

(čistý pracovní kapitál)

Řízení pracovního kapitálu se zaměřuje na:

- Zásoby

- Pohledávky

- Peněžní prostředky


2. Majetková struktura podniku

a faktory, které ji ovlivňují

Téma 2:



Faktory ovlivňující majetkovou

strukturu podniku

• Odvětví a typ podniku

• Finanční politika podniku

• Výnosnost a likvidnost jednotlivých složek majetku

– Výnosnost = možná míra zhodnocení původně vložených

prostředků. Obecně platí, že dlouhodobý majetek je výnosnější

než majetek oběžný

– Likvidnost = rychlost zpětné přeměny daného typu majetku

zpět na peníze (musíme vzít v úvahu i náklady s tím spojené)

• Podnik při tvorbě majetkové struktury podniku volí mezi

výnosností a likvidností daného majetku v souladu s

dlouhodobými (dosažení zisku) i krátkodobými cíly (být

schopen platit své závazky)


Členění majetku podle likvidnosti

1. stupeň

likvidnosti

peníze v hotovosti

nevázané bezhotovostní peníze na bankovních

účtech

2. stupeň

likvidnosti

splatné krátkodobé pohledávky

termínované vklady

krátkodobé cenné papíry

3. stupeň

likvidnosti zásoby všeho druhu

Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je považován za téměř

nelikvidní. Proto je pro podnik klíčové, dobře řídit krátkodobý

(oběžný) majetek


LIKVIDNOST a LIKVIDITA

Likvidita = schopnost podniku platit závazky

ze své činnosti: faktury dodavatelům, mzdy

zaměstnancům, daně a poplatky

Likvidnost = rychlost zpětné přeměny daného

typu majetku zpět na peníze (musíme vzít

v úvahu i náklady s tím spojené)


Příklady majetkové struktury

podniku – ŠKODA AUTO a.s.


Majetková struktura v odvětví

* Zdroj: MPO, Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010

Dlouhodobý

majetek

Oběžný

majetek

Přechodná

aktiva

Odvětví (v členění NACE) Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 Dobývání a těžba 67,4% 31,8% 0,8% Zpracovatelský průmysl 48,4% 50,7% 0,9% Výroba a rozvod elektřiny a plynu 64,4% 32,3% 3,3% Voda, odpady a sanace 75,6% 23,7% 0,7% Stavebnictví 30,4% 68,9% 0,6% Velkoobchod a maloobchod 39,0% 59,7% 1,3% Doprava a skladování 77,6% 21,7% 0,7% Ubytování, stravování a pohostinství 76,7% 20,6% 2,6% Informační a komunikační činnosti 68,0% 29,2% 2,8% Činosti v oblasti nemovitostí 85,1% 14,3% 0,6% Vědecká a technická činnost 45,5% 53,8% 0,7% Administrativní a podpůrné činnosti 68,5% 30,2% 1,3%


Majetková struktura v odvětví


Dl. hm. a

nehm.

majetek

Dl.

finanční

majetek

Zásoby Pohledávky

(dl. i krát.)

Krát.

finanční

majetek

Přechodná

aktiva

Odvětví (v členění NACE) Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 Dobývání a těžba 60,1% 7,3% 2,6% 17,0% 12,3% 0,8% Zpracovatelský průmysl 40,8% 7,6% 14,0% 28,9% 7,7% 0,9% Výroba a rozvod elektřiny a plynu 33,7% 30,7% 2,5% 23,0% 6,8% 3,3% Voda, odpady a sanace 72,0% 3,6% 2,8% 15,9% 5,0% 0,7% Stavebnictví 21,7% 8,8% 8,2% 44,8% 15,9% 0,6% Velkoobchod a maloobchod 28,0% 11,1% 18,3% 33,5% 7,9% 1,3% Doprava a skladování 70,9% 6,7% 1,3% 14,1% 6,3% 0,7% Ubytování, stravování a pohostinství 72,1% 4,7% 0,6% 16,0% 4,0% 2,6% Informační a komunikační činnosti 59,2% 8,7% 1,4% 20,5% 7,3% 2,8% Činosti v oblasti nemovitostí 70,9% 14,3% 0,4% 8,4% 5,4% 0,6% Vědecká a technická činnost 5,6% 39,9% 6,0% 35,4% 12,4% 0,7% Administrativní a podpůrné činnosti 64,2% 4,3% 0,5% 17,6% 12,1% 1,3%


3. Kapitál (finanční zdroje) podniku

Téma 2:




podniku

Stálá aktiva

„dlouhodobý

majetek“

Oběžná aktiva

„krátkodobý

majetek“

Ostatní aktiva

Vlastní kapitál

„vlastní zdroje“

Cizí zdroje

„cizí kapitál“

Ostatní pasiva

AKTIVA

Majetek

PASIVA

Kapitál

Majetková struktura podniku

Kapitálová struktura podniku

Majetek podniku, který umožňuje podniku vyrábět výrobky,

je kryt z kapitálu, který do podniku vkládají různé subjekty



podniku

MAJETEK KAPITÁL

AKTIVA

přehled toho co

podnik vlastní

(stroje, zásoby,

peníze na účtu)

a toho co mu dluží

okolní podniky

(pohledávky,

majetkové účasti)

PASIVA zachycují jakým

způsobem jsou

aktiva společnosti

financována.

Co vlastník do

podniku vložil a co

podnik dluží

okolním podnikům

(stakeholders)

KAPITÁL (PASIVA) představují peněžní prostředky, které je

potřeba do podniku vložit, aby bylo možné investovat do

majetku podniku a vyrábět výrobky, poskytovat služby.


Členění kapitálu podniku

Podle doby použitelnosti:

• trvalý (je podniku k dispozici na neomezenou dobu)

• dočasný (je třeba jej ve sjednané lhůtě vrátit)

Dočasný kapitál dále dělíme na:

– dlouhodobý (podnik má tento kapitál k dispozici na dobu delší než jeden rok)

– krátkodobý (je podniku k dispozici na dobu do jednoho roku)

Podle způsobu získání:

– vnitřní (byl vytvořen vlastní činností podniku, ze zisku)

– vnější (byl získán jinak, vklady, úvěry, obligace)


Kapitál podniku (PASIVA)

PASIVA CELKEM

A. Vlastní kapitál

A. I. Základní kapitál

A. II. Kapitálové fondy

A. III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

A. IV. Výsledek hospodáření minulých let

A. V. Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

B. Cizí zdroje

B. I. Rezervy

B. II. Dlouhodobé závazky

B. III. Krátkodobé závazky

B. IV. Bankovní úvěry a výpomoci

C. I. Přechodná pasiva


KA

PIT

ÁL

P O

DN

IKU

Vla

stn

í kap

itál

C

izí zd

roje

Základní kapitál

Kapitálové fondy

Fondy tvořené ze zisku

Rezervy

Dlouhodobé závazky

Krátkodobé závazky

Bankovní úvěry Podnikové obligace

Závazky k dodavatelům Závazky k zaměstnancům Závazky vůči státu Bankovní úvěry

Zákonné Ostatní

Minulých let Běžného období

Rezervní fond S tatutární a ostatní fondy

Emisní ážio, vklady, dary

Výsledek hospodaření

Vklady vlastníků (akcie, podíly)


Důvody pro použití cizího kapitálu

• Podnik nemá dostatek vlastních zdrojů k financování svých potřeb a cizí kapitál umožňuje podniku realizovat podnikatelské záměry, které by jinak neuskutečnil

• Při použití cizího kapitálu nevznikají poskytovateli práva podnik přímo řídit

• Důvodem pro používání cizího kapitálu je i jeho cena, která je nižší než cena vlastního kapitálu


• Nedostatek kapitálu = vklady společníků a věřitelů

nestačí na pořízení majetku potřebného k podnikání

• Nedostatek peněz = firma nemá finanční prostředky na

krytí svých závazků

Kapitál představuje celkovou výši prostředků (peněz)

vynaložených na celkový majetek podniku. Peníze jsou

jednou ze složek majetku podniku.


4. Kapitálová struktura podniku

a faktory, které ji ovlivňují

Téma 2:



Faktory ovlivňující kapitálovou

strukturu podniku

• Kapitálová struktura podniku je struktura kapitálu, tedy

finančních zdrojů, z nichž je financován majetek podniku

• Kapitálová struktura závisí především na:

– velikosti podniku

– předmětu podnikání a odvětví

– výši a stabilitě výsledků podnikání

– časové potřebě kapitálu

– organizaci nákupu a prodeje (obchodních podmínkách)

– dostupnosti bankovních úvěrů

– finanční politice podniku

– ceně kapitálu na trhu


ŠKODA AUTO a.s.

KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA K 31.PROSINCI 2010 (v mil. Kč)

Příklad kapitálové struktury

podniku – ŠKODA AUTO a.s.


Kapitálová struktura v odvětví


Vlastní

kapitál Cizí kapitál

Přechodná

pasiva

Odvětví (v členění NACE) Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 Dobývání a těžba 61,3% 38,6% 0,1% Zpracovatelský průmysl 51,4% 47,6% 1,0% Výroba a rozvod elektřiny a plynu 46,3% 49,9% 3,7% Voda, odpady a sanace 65,4% 34,3% 0,3% Stavebnictví 37,3% 60,7% 2,0% Velkoobchod a maloobchod 40,6% 57,6% 1,8% Doprava a skladování 70,8% 28,0% 1,3% Ubytování, stravování a pohostinství 25,9% 72,9% 1,2% Informační a komunikační činnosti 62,6% 32,2% 5,2% Činosti v oblasti nemovitostí 43,9% 54,8% 1,3% Vědecká a technická činnost 55,5% 41,7% 2,7% Administrativní a podpůrné činnosti 40,3% 57,9% 1,7%


Kapitálová struktura v odvětví


Základní

kapitál

Čistý zisk

období

Nerozděle

ný zisk a

fondy

Rezervy Závazky Bankovní

úvěry

Odvětví v roce 2010 Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 Dobývání a těžba 19,4% 8,9% 33,0% 11,9% 22,5% 4,2% Zpracovatelský průmysl 24,2% 5,8% 21,4% 3,2% 7,6% 25,5% Výroba a rozvod elektřiny a plynu 19,5% 5,6% 21,3% 4,9% 18,9% 22,5% Voda, odpady a sanace 45,0% 3,6% 16,8% 2,0% 8,8% 13,8% Stavebnictví 15,5% 4,6% 17,2% 5,9% 7,7% 38,3% Velkoobchod a maloobchod 19,8% 4,0% 16,8% 1,9% 7,3% 34,2% Doprava a skladování 47,5% 4,7% 18,6% 1,8% 7,4% 13,1% Ubytování, stravování a pohostinství 15,8% -0,5% 10,5% 0,5% 7,8% 14,8% Informační a komunikační činnosti 24,2% 10,0% 28,3% 2,4% 6,8% 14,0% Činosti v oblasti nemovitostí 19,6% 1,9% 22,4% 0,9% 9,9% 5,6% Vědecká a technická činnost 26,4% 1,7% 27,4% 1,1% 14,7% 21,0% Administrativní a podpůrné činnosti 18,4% 4,2% 17,7% 1,1% 7,8% 18,1%


Kritéria pro výběr kapitálu

• Dostupnost kapitálu

• Cena

• Bezpečnost

• Výše a stabilita výsledků podnikání

• Časová potřeba kapitálu

PASIVA CELKEM

Vlastní kapitál

Základní kapitál

Kapitálové fondy

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

Výsledek hospodáření minulých let

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

Cizí zdroje

Rezervy



Bankovní úvěry a výpomoci

Přechodná pasiva


5. Rozvaha (bilance)

Téma 2:



Bilanční princip

Majetek podniku se posuzuje:

• Podle jeho konkrétní formy - mluvíme o aktivech

AKTIVA = MAJETEK

• Podle zdrojů jeho financování – mluvíme o pasivech

PASIVA = KAPITÁL = ZDROJE


Bilanční princip • Oceníme-li majetek v peněžních jednotkách, je zřejmé,

že součet aktiv a součet pasiv se sobě musejí v každém

okamžiku rovnat

• Toto základní pravidlo se označuje jako bilanční princip

• Obecně platí bilanční rovnice:

AKTIVA = PASIVA

= základní princip účetnictví


ROZVAHA k ...

AKTIVA PASIVA

Dlouhodobý majetek Vlastní zdroje

(vlastní kapitál)

Oběžný majetek Cizí zdroje

(cizí kapitál)

Časové rozlišení Časové rozlišení

AKTIVA = PASIVA

Obecná struktura rozvahy


Zjednodušená rozvaha Rozvaha k ...

POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ

ZÁKLADNÍ KAPITÁL

VLASTNÍ KAPITÁL:

DLOUHODOBÝ MAJETEK: Základní kapitál

Dlouhodobý nehmotný majetek Kapitál. fondy a fondy tvořené ze zisku

Dlouhodobý hmotný majetek Výsledek hospodaření minulých let

Dlouhodobý finanční majetek Výsledek hospodaření běžného období

OBĚŽNÝ MAJETEK: CIZÍ ZDROJE:

Zásoby Rezervy

Dlouhodobé pohledávky Dlouhodobé závazky

Krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky

Krátkodobý finanční majetek Bankovní úvěry a výpomoci

ČASOVÉ ROZLIŠENÍ ČASOVÉ ROZLIŠENÍ

AKTIVA CELKEM PASIVA CELKEM


Příklad

Tři společníci se rozhodli založit s. r. o. Ve společenské smlouvě

stanovili základní kapitál ve výši 600 000,- Kč. Všichni společníci

složili rovnocenné vklady (200 000,- Kč) následovně:

společník A

vložil do společnosti stroj (odhadní cena 100 000,- Kč) a zbytek

vkladu složil na bankovní účet společnosti;

společník B

vložil do společnosti dodávku (odhadní cena 190 000,- Kč)

a zbytek vkladu složil na bankovní účet společnosti;

společník C

vložil do podnikání peněžitý vklad ve výši 150 000,- Kč na

bankovní účet společnosti a zbytek vkladu se zavázal splatit do

stanoveného termínu opět jako peněžitý vklad.

Sestavte zahajovací rozvahu společnosti.


Řešení příkladu Zahajovací rozvaha společnosti (v Kč)

AKTIVA PASIVA

Pohledávka za

společníkem

(upsaný kapitál)

50 000,- Základní kapitál 600 000,-

Dlouhodobý

majetek:

Dlouhodobý

hmotný majetek 290 000,-

Oběžný majetek:

Bankovní účet 260 000,-

Aktiva celkem 600 000,- Pasiva celkem 600 000,-


Vliv hospodářských operací na

rozvahové položky

Rozvaha

1. Změna v aktivech Např. převod peněz z banky do pokladny

a - x

a + x

2. Změna v pasivech Např. podnik splácí dluh dodavatelům

z úvěru, který mu poskytla banka

p - x

p + x

3. Oboustranný přírůstek Např. nákup zboží na dodavatelský úvěr

a + x p + x

4. Oboustranný úbytek Např. úhrada dluhu z vkladového účtu

a - x p - x

a … Aktiva / Majetek p … Pasiva / Kapitál


6. Oceňování majetku

Téma 2:



Oceňování majetku a závazků

• Každá složka majetku a závazků musí být vyjádřena peněžně, tj. musí být oceněna

• Na zvoleném způsobu oceňování závisí výše majetku, závazků i výsledku hospodaření

• Na způsobu ocenění závisí i vypovídací schopnost rozvahy

• Podle pravidel platných v České republice vychází ocenění majetku v rozvaze z historických (pořizovacích) cen


Oceňování dlouhodobého

hmotného a nehmotného majetku

• Majetek pořízený nákupem – ocenění vychází z pořizovací

ceny

• Majetek vyrobený vlastní výrobou - ocenění vychází z

vlastních nákladů výroby

• Majetek získaný jako dar – oceňuje se reprodukční

pořizovací cenou, na základě znaleckého posudku nebo

odhadem s přihlédnutím k obvyklým cenám


Odepisování dlouhodobého

majetku Odpisy jsou peněžním vyjádřením opotřebení

dlouhodobého majetku za určité období. Odpisy odrážejí

fyzické opotřebení majetku a postupné znehodnocování

(tedy zastarávání) majetku

Klíčové pojmy v odpisování majetku:

– Pořizovací (vstupní) cena majetku (PC)

– Roční odpis pro jednotlivé roky (O)

– Oprávky (Σ O) = kumulované odpisy

– Zůstatkovou cenu (ZC) majetku

Odpisy se dělí na dvě základní kategorie:

– Odpisy účetní

– Odpisy daňové


Daňové odpisy

Daňové odpisy – slouží pro účely stanovení základu daně; jsou regulovány zákonem o daních z příjmů

• Jsou upraveny zákonem (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů)

• Počítají se ze vstupní ceny majetku (pořizovací cena, vlastní náklady výroby)

• Majetek je třeba zatřídit do odpovídající odpisové skupiny; každá skupina má určenu dobu odpisování

• Volit lze mezi dvěma odpisovými metodami - rovnoměrným a zrychleným odepisováním


Daňové odpisy

hmotného majetku Odpisová

skupina Příklad hmotného majetku

Doba

odpisování

1 kancelářské stroje, počítače, nástroje a nářadí,

zemědělské stroje, kamery, faxy, telefony 3 roky

2 automobily, nákladní automobily, většina pracovních

strojů, chladící a mrazící zařízení 5 let

3 lodě, lokomotivy, kolejový vozový park, trezory,

pancéřové skříně, pece a kotle 10 let

4 budovy ze dřeva a plastů, budovy výrobní pro

energetiku, sila, elektrická a komunikační vedení 20 let

5 výrobní budovy, dálnice, silnice, místní a účelové

komunikace, plochy letišť, čistírny odpadních vod 30 let

6 budovy hotelů, obchodních domů, muzea a knihovny 50 let

Hmotný majetek se odepisuje v případě, že doba jeho

použitelnosti v podniku je více než 1 rok a pořizovací (vstupní)

cena je vyšší než 40.000,- Kč


Daňové odpisy

nehmotného majetku

Příklad nehmotného majetku Doba odpisování

audiovizuální dílo 18 měsíců

software a nehmotné výsledky

výzkumu a vývoje 36 měsíců

zřizovací výdaje, goodwill 60 měsíců

ostatní nehmotný majetek 72 měsíců

Nehmotný majetek se odepisuje v případě, že doba jeho

použitelnosti v podniku je více než 1 rok a pořizovací (vstupní)

cena je vyšší než 60.000,- Kč


Daňové odpisy

odpisová

skupina

doba

odpisu

rovnoměrné odpisy zrychlené odpisy

odpisové sazby koeficienty

v prvním

roce odpisování

v dalších

letech odpisování

pro

zvýšenou

vstupní

cenu

v prvním

roce odpisování

v dalších

letech odpisování

pro

zvýšenou

zůstatkovou

cenu

1 3 roky 20,00 40,00 33,30 3 4 3

2 5 let 11,00 22,25 20,00 5 6 5

3 10 let 5,50 10,50 10,00 10 11 10

4 20 let 2,15 5,15 5,00 20 21 20

5 30 let 1,40 3,40 3,40 30 31 30

6 50 let 1,02 2,02 2,00 50 51 50


Daňové odpisy

• Rovnoměrný odpis

Odpis = vstupní cena * (odpisová sazba/100)

• Zrychlený odpis v prvním roce odpisování

Odpisy = vstupní cena / koeficient pro zrychlené odpisování v prvním roce

• Zrychlený odpis v dalších zdaňovacích obdobích

Odpis = (2 * zůstatková cena) / (koeficient pro zrychlené odpisování - počet let, po které byl již majetek odpisován)


Účetní odpisy

• Účetní odpisy – respektují používání majetku v daném

podniku; podnik je stanovuje svým rozhodnutím;

ovlivňují výsledek hospodaření podniku

• Jsou významnou nákladovou položkou a ovlivňují

výsledek hospodaření podniku i ziskovost jednotlivých

produktů

• Jsou významným interním zdrojem financování

• Slouží k vyjádření hodnoty dlouhodobého majetku

v průběhu jeho životnosti


Účetní odpisy

Účetní odpisy závisejí na:

• Hodnotě majetku

• Ekonomické životnosti majetku

• Zvolené metodě odepisování

Metody odepisování:

• Časové metody - snižování hodnoty dlouhodobého

majetku závisí na čase

– lineární

– nelineární (degresivní vs. progresivní)

• Výkonové metody - hodnota majetku se snižuje

v závislosti na jeho výkonu


Účetní odpisy – časové metody

• Lineární metoda vychází z předpokladu rovnoměrného opotřebení majetku během doby životnosti – výše odpisu je v jednotlivých letech odepisování konstantní (cena / doba životnosti)

• V případě použití nelineárních odpisových metod se výše odpisů v čase buď snižuje (v případě degresivní odpisové metody) nebo zvyšuje (v případě použití progresivní metody odepisování)

Příklad: Metoda degresivního odepisování

• V tomto případě je třeba určit koeficient (procento) degrese. Odpisy pro jednotlivé roky se stanoví podle vztahu:

Odpis = ZCna konci minulého období * kd

kde kd = koeficient degrese (v desetinném tvaru), který si podnik zvolí sám.


Účetní odpisy – metody výkonové

• Metody výkonové jsou vhodné, pokud velikost opotřebení není závislá na čase, ale na odvedeném výkonu

• Životnost není v tomto případě stanovena v časových jednotkách (roky), ale například plánovaným počtem kilometrů (nákladní automobil), počet výrobků (zařízení)

• Výkonové metody se v praxi uplatňují především u dopravních prostředků, ale lze je využít i u výrobních zařízení

• U výkonové metody se roční odpisy stanoví jako:

odpis připadající na jednotku výkonu * výkon majetku

v daném roce


Oceňování zásob

• Zásoby nakupované (materiál, zboží) jsou oceňovány

v jejich pořizovacích cenách

• Zásoby vlastní výroby (výrobky, polotovary, nedokončená

výroba) jsou oceňovány na úrovni vlastních nákladů (tzn.

výrobních nákladů)

Oceňování zásob stejného druhu s rozdílnými pořizovacími cenami:

– FIFO (první do skladu, první ze skladu; angl. first in, first out) jako první se spotřebovávají nejstarší dodávky

– LIFO (poslední do skladu, první ze skladu; angl. last in, first out) jako první se spotřebovávají poslední dodávky

– Průměrování – použije se průměrná cena vypočtená váženým aritmetickým průměrem (vahami jsou množství každé dodávky)


Oceňování ostatních složek

majetku a závazků

• Pohledávky se při jejich vzniku oceňují jmenovitou

hodnotou, popř. jejich pořizovací cenou (v případě nabytí

za úplatu)

• Peněžní prostředky jsou oceňovány jejich jmenovitými

hodnotami

• Cenné papíry k obchodování se oceňují při jejich nákupu

pořizovacími cenami; při sestavování rozvahy jsou potom

oceněny tzv. reálnou hodnotou

• Závazky jsou oceňovány jmenovitými hodnotami, při

převzetí závazků pak pořizovacími cenami


Téma 3:

EFEKTIVNOST PODNIKU,

NÁKLADY, VÝNOSY A ZISK Osnova:

1. Základní principy podnikání

2. Výnosy

3. Náklady

4. Výsledek hospodaření

5. Efektivnost

6. Třídění nákladů

7. Kalkulace nákladů


1. Základní principy podnikání

Téma 3:



Základní principy podnikání

• V rámci podnikatelské činnosti dochází k transformaci

vstupů (výrobních faktorů) na výstupy (produkty)

• Mezi základní produkty

podniku patří:

– Výrobky, produkty

– Poskytnuté služby

– Majetek podniku

– Příjmy z pronájmu

– Úroky z banky*

* (podnik uložil volné peníze v bance)

• Mezi základní výrobní

faktory patří:

– Půda, suroviny

– Práce (řídicí i výkonná)

– Znalosti (know-how)

– Dlouhodobý majetek

– Stroje, zařízení, IT

– Materiálové vstupy, energie

– Kapitál (finanční prostředky)

Podnik „platí“ za výrobní faktory a „inkasuje„ za produkty.



• NÁKLADY = v penězích vyjádřená spotřeba výrobních

faktorů (vstupů), které podnik použil za účelem dosažení

výnosů

• VÝNOSY = v penězích vyjádřená produkce (výstupy),

které z provozování podniku plynou

• Porovnáme-li v daném časovém období získané VÝNOSY s vynaloženými NÁKLADY dostaneme výsledek hospodaření

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ = VÝNOSY - NÁKLADY

„Platí“

Náklady

„Inkasuje“

Výnosy


2. Výnosy

Téma 3:



Výnosy podniku

Prodané

množství

Prodejní

cena

Výnosy

* • kusy

• litry

• hodiny

• tuny

• km

“Slangové“ alternativy pro výnosy

VÝNOSY … TRŽBY … PRODEJE … OBRAT podniku

• Kč

• USD

• EUR

• …


Výnosy podniku

• Jsou jednou ze základních výstupních ekonomických

veličin, kterými se měří činnost podniku a jeho výstupy

• Představují v penězích vyjádřený hodnotový ekvivalent

prodaných výkonů, kterými mohou být:

– Dokončené výrobky

– Polotovary

– Poskytnuté služby

– nebo jiné ekonomické aktivity, které podnik realizuje

• Základní členění výnosů je

– z provozní činnosti

– z finanční činnosti

– z mimořádné činnosti

Členění výnosů, které je

v souladu s finančním

výkazem zisku a ztráty.


Výnosy podniku

Provozní činnost

– Tržby za vlastní výrobky a služby

– Tržby za prodej zboží

– Aktivace materiálu a zboží

– Tržby z prodeje majetku a materiálu

– Smluvní pokuty od dodavatelů

Finanční činnost

– Tržby z prodeje cenných papírů

– Úroky od banky

– Kurzové zisky

Mimořádná činnost

– Výnosy ze změny metody

– Ostatní mimořádné výnosy

Tržby za prodej zboží 1 Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže (ř.01-02) Výkony (ř.05+06+07) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba (ř.09+10) Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota (ř.03+04-08) Osobní náklady (ř.13+14+15+16) Mzdové náklady

Odměny členům orgánů společnosti a družstva

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

Sociální náklady Daně a poplatky

Odpisy dlouhodobého nehm. a hmotného majetku

Tržby z prodeje dlouhod. majetku a materiálu (ř.20+21)

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu

Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku a materiálu (ř.23+24)

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření (ř.11-12-17-18+19-22-25+26-27+(-28)-(-29)) Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (ř.34+35+36)

Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobám a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů

Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

Náklady z finančního majetku

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření (ř.31-32+33+37-38+39-40-41+42-43+44-45-(-46)+(-47)) Daň z příjmů za běžnou činnost (ř. 50+51) -splatná -odložená

Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř.30+48-49)

Mimořádné výnosy Mimořádné náklady

Daň z příjmů z mimořádné činnosti (ř.56+57)

-splatná -odložená

Mimořádný výsledek hospodaření (ř.53-54-55)

Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (ř.52+58-59)

Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) (ř.30+48+53-54)


3. Náklady

Téma 3:



Náklady podniku

Nakoupené

množství

Nákupní

cena

Náklady

* • kusy

• litry

• hodiny

• tuny

• km

“Slangové“ alternativy pro náklady NEJSOU!!!

• Kč

• USD

• EUR

• …


Náklady podniku

• Náklady = v peněžních jednotkách vyjádřená spotřeba

výrobních faktorů, která je vyvolána tvorbou

podnikových výnosů

• Představují v penězích vyjádřený hodnotový ekvivalent

spotřebovaných vstupů, kterými mohou být:

– Materiál pro výrobu

– Energie

– Nakoupené služby

– Odpisy (opotřebení majetku)

• Základní členění nákladů je

– z provozní činnosti

– z finanční činnosti

– z mimořádné činnosti

Členění nákladů, které je

v souladu s finančním

výkazem zisků a ztrát.


Náklady podniku Provozní činnost

– Spotřebované materiály a energie

– Prodané zboží (přeprodej)


– Osobní náklady

– Odpisy majektu

– Zůstatková cena prodaného majetku a materiálu

– Dary a smluvní pokuty zákazníkům

Finanční činnost

– Náklady na prodané cenné papíry

– Úroky za půjčky a úvěry

– Kurzové ztráty


– Ostatní mimořádné náklady






























Ekonomické pojetí nákladů

• Ekonomické náklady jsou peněžně (hodnotově) vyjádřená

spotřeba a vázání výrobních faktorů za určité období za účelem

dosažení výnosů. Vázání spočívá v zahrnutí (přidání)

ekonomické újmy, způsobené držením zásob výrobních faktorů

(náklady na kapitál potřebný pro financování zásob)

Ekonomické náklady = náklady + oportunitní náklady

• Oportunitní (alternativní) náklady jsou náklady ušlé příležitosti, které představují hypotetické alternativní zisky z hypotetického alternativního použití zdrojů

• Ekonomické náklady jsou používány v modelech typu EVA – ekonomická přidaná hodnota a ne v tradičních ukazatelích nákladů a zisku


4. Výsledek hospodaření

Téma 3:



Výnosy podniku - rekapitulace

Provozní činnost

– Tržby za vlastní výrobky a služby

– Tržby za prodej zboží

– Aktivace materiálu a zboží

– Tržby z prodeje majetku a materiálu

– Smluvní pokuty od dodavatelů

Finanční činnost

– Tržby z prodeje cenných papírů

– Úroky od banky

– Kurzové zisky


– Výnosy ze změny metody

– Ostatní mimořádné výnosy






























Náklady podniku - rekapitulace

Provozní činnost

– Spotřebované materiály a energie

– Prodané zboží (přeprodej)


– Osobní náklady

– Odpisy majektu

– Zůstatková cena prodaného majetku a materiálu

– Dary a smluvní pokuty zákazníkům

Finanční činnost

– Náklady na prodané cenné papíry

– Úroky za půjčky a úvěry

– Kurzové ztráty


– Ostatní mimořádné náklady






























Výkaz zisku a ztráty

+ Provozní výsledek hospodaření

(Provozní výnosy – Provozní náklady)

+ Finanční výsledek hospodaření

(Finanční výnosy – Finanční náklady)

= Výsledek hospodaření za běžnou činnost

(před zdaněním)

+ Mimořádný výsledek hospodaření

(Mimořádné výnosy – Mimořádné náklady)

- Daň z příjmů

= Výsledek hospodaření za období

(po zdanění)



• Výsledek hospodaření vzniká jako rozdíl mezi výnosy

a náklady za určité časové období

Výnosy > Náklady => Zisk

(vlastní zdroje podniku se zvětšují)

Náklady > Výnosy => Ztráta

(vlastní zdroje podniku se snižují)

VLASTNÍ KAPITÁL (ZDROJE):

Základní kapitál

Kapitál. fondy a fondy tvořené ze zisku

Výsledek hospodaření minulých let

Výsledek hospodaření běžného období

CIZÍ ZDROJE:

Rezervy



Bankovní úvěry a výpomoci

ČASOVÉ ROZLIŠENÍ

PASIVA CELKEM

Rozvaha – strana pasiv


Příklad - zadání

Zjišťování výsledku hospodaření?

Podnik vyrobil ve sledovaném období (kalendářní rok 2011)

1000 kusů výrobku. Na výrobu vynaložil náklady ve výši

100 mil. Kč.

Ve sledovaném období (kalendářní rok 2011) podnik prodal

pouze 800 kusů výrobku. Prodejní cena 1 kusu výrobku byla

160 tis. Kč. Zbylých 200 kusů výrobku zůstalo na skladě

a bude prodáno v roce 2012.

Stanovte výsledek hospodaření za sledované období?


Výsledek hospodaření (1)

Vyjdeme z prodaných výrobků:

Za výnosy budeme považovat součin objemu prodaných výrobků a dosažené prodejní ceny, tj. 128 mil. Kč.

Od tržeb za prodané výrobky musíme odečíst pouze náklady, které se vztahují k prodaným výrobkům.

Náklady vynaložené na výrobu 1 000 kusů činí 100 mil. Kč, tzn. k prodaným 800 kusům se vztahuje 80 mil. Kč.

Výsledek hospodaření tedy činí 48 mil. Kč.


Výsledek hospodaření (2)

Vyjdeme z vyrobených kusů:

Ve sledovaném období bylo vyrobeno 1000 kusů výrobku.

Výnosy daného období tvoří tržby z prodeje výrobků: (800 * 0,16 = 128 mil. Kč).

Do výnosů je však třeba promítnout i 200 kusů, které byly vyrobeny, ale nebyly dosud prodány. Tyto výrobky zvyšují stav zásob vlastní výroby a oceníme je na úrovni nákladů výroby (20 mil. Kč).

Výnosy tedy činí 148 mil. Kč (128 mil. Kč + 20 mil. Kč).

Náklady, které byly vynaloženy na výrobu 1000 kusů výrobku, činí 100 mil. Kč.

Výsledek hospodaření za sledované období je 48 mil. Kč.


5. Efektivnost

Téma 3:



Efektivnost

• Efektivnost je kritériem racionality vynakládání

ekonomických zdrojů (výrobních faktorů)

• Efektivnost je účinnost vynaložených (spotřebovaných

a/nebo vázaných) prostředků hodnocená z hlediska

dosažených výsledků (výstupů, výnosů)

• Účinnost se ve vztahu k výrobě označuje jako produktivita; je výsledkem souměření vytvořených výstupů a vynaložených vstupů

• Efektivnost se prosazuje hospodárností, která vyjadřuje dosahování žádoucích výstupů s co nejmenším vynaložením zdrojů

• Dosahuje se jí úsporností (snahou o šetření zdroji) a výtěžností (snahou maximalizovat výkony ze zdrojů)


Základní ukazatele efektivnosti

TAKTIKA

STRATEGIE

OPERATIVA

Souhrnné (syntetické) ukazatele efektivnosti

Dílčí (analytické) ukazatele efektivnosti


Souhrnné (syntetické) ukazatele

• Měřítko efektivnosti (resp. produktivity)

= výstup / vstup

• Rentabilita celkového kapitálu

= zisk / celkový kapitál

• Rentabilita vlastního kapitálu

= zisk / vlastní kapitál

• Zisk (EAT, EBT, EBIT, EBITDA)

• EVA (ekonomická přidaná hodnota)

Poměrové

ukazatele

(%)

Ukazatele

masy - množství

(Kč)


Dílčí (analytické) ukazatele

• Ukazatel haléřové nákladovosti

= náklady / výnosy

• Hospodárnost

= skutečné náklady / náklady při optimální kombinaci

výrobních faktorů

• Ukazatel využití aktiv

= výnosy / aktiva

• Rentabilita nákladů

= zisk / náklady

• Rentabilita tržeb

= zisk / tržby

Poměrové

ukazatele

(%)


6. Třídění nákladů

Téma 3:



Třídění nákladů

Náklady podniku musí management řídit a optimalizovat s ohledem na vlivy, které na podniku působí.

Aby bylo možné náklady řídit a optimalizovat, se náklady třídí podle různých hledisek:

• 1 - Druhové třídění nákladů

• 2 - Účelové třídění nákladů (Třídění nákladů podle místa vzniku – vnitropodnikové útvary) a podle výkonů – podnikové výrobky a služby

• 3 - Třídění nákladů podle závislosti na objemu produkce


Dlouhodobý

hmotný majetek

(DHM)

Dlouhodobý

nehmotný

majetek (DNM)

Materiál

Energie

Pracovní síla

odpisy

DHM

odpisy

DNM

spotřeba

materiálu

spotřeba

energie

služby

ŘÍZENÍ

FINANCE

Výrobky

A

B

C

D

E

N

Á

K

U

P

V

Ý

R

O

B

A

P

R

O

D

E

J

účelové

Třídění nákladů

PENÍZE

Dodavatelé

mzdy

Co? Kde? Na co?

druhové podle místa podle účelu Třídění nákladů


1. Druhové třídění nákladů

Druhovému členění nákladů odpovídá výkaz zisku a ztráty,

který zachycuje toky výnosů a toky nákladů a jejich rozdíly

v podobě hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta)

Druhové třídění nákladů:

• Spotřeba materiálu

• Spotřeba energií

• Spotřeba externích služeb

• Osobní náklady

• Odpisy majetku

• Úroky

Toto druhové členění je následně rozčleněno na provozní,

finanční a mimořádné náklady (dle výkazu zisku a ztráty)


2. Účelové třídění nákladů

Účelové třídění nákladů – přiřaditelnost nákladů

k vnitropodnikovým útvarům nebo podle třídění dle výkonů

• Podle vztahu nákladu k činnosti

– Náklady technologické - vyvolány výrobou konkrétního výrobku

– Náklady na obsluhu a řízení – zajišťují racionální průběh výrobní

činnosti

• Podle způsobu kontroly přiměřenosti nákladu

a stanovení žádoucí výše nákladu

– Náklady jednicové – souvisejí s jednotlivými operacemi

konkrétního výrobku

– Náklady režijní - souvisí s výrobním procesem jako celkem


2. Účelové třídění nákladů

• Podle možnosti přiřadit náklad ke konkrétnímu výkonu

– Náklady přímé – zjistitelné s jediným druhem výrobku (zpravidla

jednicové a malá část režijních nákladů)

– Náklady nepřímé – souvisejí s více druhy výrobků

3. Třídění nákladů podle závislosti na

objemu produkce V souvislosti se změnami objemu produkce rozlišujeme

náklady, které se v závislosti na objemu produkce mění,

označujeme je jako náklady variabilní, a náklady, které zůstávají

neměnné i při změnách v určitém intervalu produkce či využití

kapacity. Ty označujeme jako náklady fixní.


7. Kalkulace nákladů

Téma 3:



Typy účetních systémů a jejich

přístup k nákladům

Nákladové účetnictví

Sledování nákladů a kalkulace ,

spojování nákladů s výkony, útvary

Finanční účetnictví

Tvorba účetních výkazů a informací

pro externí uživatele

Manažerské účetnictví

Slouží k řízení podniku, integruje

nákladové i finanční účetnictví a bere

již v úvahu ekonomické náklady

Účetnictví podniku

Systém analytických a syntetických účtů, hlavní kniha


Předmět kalkulace

• Kalkulace nákladů je propočet nákladů, zisku, ceny nebo

jiné hodnotové veličiny na výrobek, práci nebo službu

(na jednotku výkonu, na kalkulační jednici)

• Kalkulační jednice je konkrétní výkon (vymezený měrnou

jednotkou a druhem), na který se stanovují nebo zjišťují

náklady a další hodnotové veličiny

• Kalkulované množství je určitý počet kalkulačních jednic,

pro něž se stanovují nebo zjišťují celkové náklady

Typy kalkulací:

– předběžné (plánové, propočtové, operativní)

– výsledné (pro kontrolu plnění plánů)


Typový kalkulační vzorec

1. Přímý materiál

2. Mzdy výrobních pracovníků

3. Ostatní přímé náklady

4. Výrobní režie

(1 + 2 + 3 + 4) Vlastní náklady výroby

5. Správní režie

(1 + 2 + 3 + 4 + 5) Vlastní náklady výkonu

6. Prodejní náklady

(1 + 2 + 3 + 4 + 5 + 6) Úplné vlastní náklady výkonu

7. Zisk (ztráta)

(1 + 2 + 3 + 4 + 5 + 6 + 7) Prodejní cena


Metody kalkulace

Tradiční metody kalkulace:

• kalkulace dělením

– prostá

– stupňovitá

– s poměrovými čísly

• kalkulace přirážkové

• kalkulace ve sdružené výrobě

Metody reagující na nárůst podílu režijních nákladů:

• kalkulace neúplných nákladů (Direct Costing)

• kalkulace s přiřazováním nákladů podle dílčích aktivit (Activity Based Costing – kalkulace ABC)


Prostá kalkulace dělením

• Náklady na kalkulační jednici se zjišťují prostým dělením

celkových nákladů období počtem kalkulačních jednic

období (Celkové náklady / vyrobené kusy)

Příklad:

Za sledovaný měsíc bylo vyrobeno 50 000 kusů produktů a byly zjištěny tyto náklady:

• spotřeba materiálu 990 000 Kč

• mzdy výrobních dělníků 387 500 Kč

• režie 242 600 Kč

• náklady celkem 1 620 100 Kč

Sestavte kalkulaci nákladů na 1 kus produktu.


Prostá kalkulace dělením

Řešení příkladu:

Náklady na 1 kus (v Kč):

• přímý materiál = 19,80 Kč (990 000 / 50 000)

• přímé mzdy = 7,75 Kč (387 500 / 50 000)

• režijní náklady = 4,852 Kč (242 600 / 50 000)

• celkové vlastní náklady = 32,402 Kč

(19,80 + 7,75 + 4,852)

• Vlastní náklady na 1 kus produktu činily 32,402Kč


Stupňovitá kalkulace dělením

• Umožňuje oddělit výrobní, správní a prodejní náklady.

Tím se nezatěžují prodejními náklady výrobky, které

nebyly v daném období prodány nebo je možné

sestavovat kalkulace pro jednotlivé výrobní stupně

Příklad:

Ve sledovaném období se vyrobilo 1 000 kusů výrobku,

prodalo se 870 kusů a byly zjištěny tyto náklady:

• výrobní náklady 993 000 Kč

• správní a prodejní náklady 246 000 Kč

Sestavte kalkulaci nákladů a ceny 1 kusu výrobku. Zisková

přirážka je 22 % k úplným nákladům.


Stupňovitá kalkulace dělením


Náklady na 1 kus (v Kč):

• výrobní náklady = 993 Kč (993 000 / 1 000)

• správní a prodejní náklady = 282,76 Kč (246 000 / 870)

• úplné vlastní náklady = 1 275,76 Kč (993 + 282,76)

• Zisková přirážka (22 %) = 280,67 Kč (1 275,76 * 0,22)

• Nabídková cena = 1 556,43 Kč (1 275,76+280,67)


Kalkulace

dělením s poměrovými čísly

• Používá se v podnicích, kde se stejným technologickým

procesem vyrábí více druhů výrobků, lišících se velikostí,

hmotností, jakostí nebo pracností

• Kalkulace probíhá ve čtyřech krocích:

1. Vypočtou se poměrová čísla daných výrobků mezi sebou

2. Objem výroby se vyjádří v poměrových jednotkách dle bodu 1.

3. Vypočteme náklad na jednu poměrovou jednotku tím, že

celkové náklady za všechny výrobky vydělíme celkovým

počtem výrobků

4. Náklady na jednu poměrovou jednotu pro daný výrobek

vypočteme vynásobením nákladů na poměrovou jednotku

z bodu 3. a poměrové číslo z bodu 1.


Kalkulace


Příklad:

V chemické výrobně se vyrábějí tři výrobky (A,B,C).

Výrobní režie útvaru, společná všem výrobkům, byla

stanovena rozpočtem ve výši 676 000 Kč. Plánovaný objem

produkce je u výrobku A 400 t, u výrobku B 700 t a u

výrobku C 150 t.

Nepřímý náklad rozvrhneme podle technologické pracnosti,

která je:

4,5 hod./t (výrobek A),

6 hod./t (výrobek B),

12 hod./t (výrobek C).


Kalkulace


Celkové nepřímé náklady (N) stanovené rozpočtem jsou 676 000 Kč

Druh výrobku

měr. jed. A B C Celkem

Objem produkce

(Q) t 400 700 150 x

Technologická

pracnost hod/t 4,5 6 12 x

ki 0,75 1 2 x

Qi ki t 300 700 300 1 300

ni Kč/t 390 520 1 040 x

Ni Kč 156 000 364 000 156 000 676 000



Přirážková kalkulace

• Při přirážkové kalkulaci se náklady rozdělí na přímé

(jednicové) a nepřímé (režijní). Přímé náklady se

vypočítají přímo na kalkulační jednici (ks, tuna, litr),

prostou kalkulací dělením, nepřímé náklady se vypočítají

pomocí kvalifikovaně zvolené základny a přirážky

k přímým nákladům.

• Pro přiřazování nákladů výkonům se používají hodnotově

nebo naturálně vyjádřené rozvrhové základny jako

například:

– Přímé mzdy

– Přímý materiál

• Přirážka k přímým nákladům je buď % nebo číslem

poměrem nepřímých nákladů k rozvrhové základně



Příklad:

• Podnik vyrábí pouze dva výrobky. Výrobku 1 se vyrobilo 1 000 kg; výrobku 2 se vyrobilo 400 kg. V podniku byly nepřímé (společné) náklady za sledované období 390 000 Kč. Odborným posouzením byl jako vhodná základna pro rozvržení nepřímých nákladů mezi jednotlivé výrobky zvolen přímý materiál. Stanovme výši nepřímých nákladů připadajících na výrobek 1 a výrobek 2.

Náklady výrobků 1 a 2 (v Kč/kg):

Výrobek 1 Výrobek 2

• přímý materiál 75 Kč 84 Kč

• přímé mzdy 90 Kč 100 Kč

• ostatní přímé náklady 22 Kč 34 Kč




• Celkové náklady na materiál (celková rozvrhová základna) = 1 000 * 75 + 400 * 84 = 108 600 Kč

• Přirážka nepřímých nákladů k přímým = 390 000 / 108 600 = 3,6 (tj. 360 % přímého materiálu)

Náklady výrobků 1 a 2 (v Kč/kg):

Výrobek 1 Výrobek 2

• přímý materiál 75 Kč 84 Kč

• přímé mzdy 90 Kč 100 Kč

• ostatní přímé náklady 22 Kč 34 Kč

• nepřímé náklady 270 Kč 302,4 Kč

(75 * 3,6) (84 * 3,6)

• Náklady celkem 457 Kč/kg 520,4 Kč/kg


Kalkulace ve sdružené výrobě

• Při kalkulaci ve sdružené výrobě, označované jako

zůstatková (odečítací metoda), je v daném

technologickém postupu jeden výrobek hlavní a ostatní

výronky vedlejší

• Od celkových nákladů na všechny výrobky odečteme

tržby za všechny vedlejší výrobky a zůstanou nám

náklady na hlavní výrobek

• Například při výrobě cukru, je hlavním výrobkem cukr

a vedlejšími produkty melasa* a řízky**, které je možné

dále zpracovat a realizovat prodejem výnosy

* Melasa je sirup, který zůstane po konečném krystalizačním procesu. Melasa se většinou následně používá

při výrobě kvasnic a alkoholu.

** Řízky vznikají v cukrovaru zpracováním cukrové řepy, která se myje a strouhá na pásky nazývané řízky.


Kalkulace neúplných nákladů

• Kalkulace neúplných nákladů vznikla v reakci na nárůst

podílu nepřímých (fixních) nákladů na celkových

nákladech podniku

• Principem kalkulace neúplných nákladů je skutečnost, že

nelze vyčíslit zisk a místo něj pracujeme s pojmem hrubé

rozpětí (cena výrobku – přímé náklady) v případě, že

provádíme kalkulaci s přímými náklady, nebo s pojmem

příspěvěk na úhradu fixních nákladů a k tvorbě zisku

(cena výrobku – variabilní náklady) v případě, že

provádíme kalkulaci s variabilními náklady

• Kalkulace neúplných nákladů tedy členíme na:

– Kalkulace postavená na přímých nákladech

– Kalkulace postavená na variabilních nákladech


Kalkulace neúplných nákladů „Hrubé rozpětí“; metoda přímých nákladů

Příklad:

• Sestavte kalkulaci nákladů na 1 tunu produkce za

předpokladu, že plánujeme vyrábět 90 tun produkce.

Režijní náklady mají charakter fixních nákladů.

Prodejní cena 1 tuny produkce činí 220 000 Kč

Položka Na 1 tunu Na 100 tun

Jednicový materiál 100 000,- 10 000 000,-

Jednicové mzdy 30 000,- 3 000 000,-

Výrobní režie 22 000,- 2 200 000,-

Prodejní režie 8 000,- 800 000,-

Správní režie 10 000,- 1 000 000,-


Kalkulace neúplných nákladů „Hrubé rozpětí“; metoda přímých nákladů



Jednicové mzdy 30 000,- 2 700 000,-

Výrobní režie 24 444,- 2 200 000,-


Správní režie 11 111,- 1 000 000,-


• Hrubé rozpětí na 1 tunu produkce za předpokladu,

že plánujeme vyrábět 90 tun činí 45 556 Kč

• Hrubé rozpětí na 1 tunu produkce za předpokladu,

že plánujeme vyrábět 100 tun činí 50 000 Kč


Kalkulace neúplných nákladů „Příspěvek na úhradu“; metoda variabilních nákladů



Jednicové mzdy 30 000,- 3 000 000,-

Výrobní režie 22 000,- 2 200 000,-


Správní režie 10 000,- 1 000 000,-

Příklad:

• Sestavte kalkulaci variabilních nákladů na 1 tunu

produkce za předpokladu, že plánujeme vyrábět 90 t

a 100 t produkce. Režijní náklady mají charakter fixních

nákladů. Prodejní cena 1 tuny produkce činí 220 000 Kč


Kalkulace neúplných nákladů „Příspěvek na úhradu“; metoda variabilních nákladů

Položka / Kč na tunu Při objemu 90 t Při objemu 100 t

Jednicový materiál 100 000,- 100 000,-

Jednicové mzdy 30 000,- 30 000,-

Variabilní náklady 130 000,- 130 000,-

Příspěvek na úhradu 90 000,- 90 000,-

Cena 220 000,- 220 000,-

Příklad:

Kalkulace variabilních nákladů na 1 tunu produkce:


Kalkulace ABC Activity Based Costing

Metoda ABC se snaží transformovat nepřímé náklady na

přímé. Jedná se o kalkulaci s přiřazováním nákladů podle

základních dílčích aktivit, které v podniku probíhají.

Postup:

• Režijní činnosti se rozdělí na dílčí aktivity

• Pro dílčí aktivity se stanoví ukazatele „cost drivers“, které

odrážejí jak spotřebu jednotlivých aktivit a zároveň jsou

sledovatelné u výrob jednotlivých druhů výrobků

• Nepřímé náklady se tak rozdělí jednak podle činností

a jednak podle výrobků čímž dochází tak k transformaci

nepřímých nákladů na přímé, které je možné přesněji

přiřadit na výrobky, produkty, procesy, střediska.

Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5

tel. +420 841 133 166

[email protected]

www.vsem.cz

ekonomika podniku i › data › data › sis-texty › studijni-texty-bc › ... · okolí, které...

Documents