ekologie 2017 · 6. konference České společnosti pro ekologii ... sborník abstraktů - 6....
TRANSCRIPT
25.–27.9.2017
EKOLOGIE 2017KONFERENCE ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO EKOLOGIICONFERENCE OF THE CZECH SOCIETY FOR ECOLOGY
6.6TH
AT THE CZECH UNIVERSITY OF LIFE SCIENCES, PRAGUE
EKOLOGIE 20176. konference České společnosti pro ekologii6th Conference of the Czech Society for Ecology
25.–27. září 2017, Česká zemědělská univerzita, Kamýcká 129, Praha – Suchdol25th–27th September 2017, Czech University of Life Sciences, Kamýcká 129, Prague – Suchdol
Organizátoři / Organisers:Česká společnost pro ekologii, z.s. / Czech Society for EcologyČeská zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences Prague
Organizační výbor / Organising committee:Robert TropekLenka StorchováOndřej MudrákDavid StorchJan MertensPetr SkleničkaMiroslav SvobodaMiroslav ŠálekKateřina Štajerová
Podpořeno časopisem Vesmír / Supported by the Vesmír journal
Sborník abstraktů - 6. konference České společnosti pro ekologiiBook of abstracts - 6th Conference of the Czech Society for EcologyEditoři / Editors: Jan Mertens, Robert TropekTitulní fotografie / Front page photograph: © Jan Mertens
Vydáno online na / Published online at: http://www.cspe.cz
Pondělí / Monday 25.9.2017
10:30 Registrace / Registration12:00 Slavnostní zahájení / Opening ceremony
12:20–14:50 1.blokpřednášek(včeštině) 1stsession(inCzech)
12:20 Zvanápřednáška/Invitedtalk: PetrKohout12:50 JakubTěšitel13:02 JanaDuchoslavová13:14 JanMládek13:26 MartinBitomský13:38 PavelDrozd13:50 AnnaMrázová14:02 ArnoštŠizling14:14 AnnaTószögyová14:26 IrenaŠímová14:38 DavidStorch14:50 Coffee break
15:20–17:40 2.blokpřednášek(včeštině) 2ndsession(inCzech)
15:20 Zvanápřednáška/Invitedtalk: JanDouda15:50 DušanRomportl16:02 AdélaPokorná16:14 JindřichPrach16:26 JanMiklín16:38 TomášJaník16:50 PetrKuneš17:02 PetrMusil17:14 AlešDolný17:26 OndřejSedláček17:40 Coffee break
18:00–19:30 ValnáhromadaČSPE GeneralAssemblyoftheSociety
20:00 SpolečenskývečervKlubuC SocialeveninginKlubC
Úterý / tuesday 26.9.2017
09:00–10:45 3.blokpřednášek(vangličtině) 3rdsession(inEnglish)
09:00 Invitedtalk/Zvanápřednáška: MarekStibal09:30 HanaŠantrůčková09:42 JanFrouz09:54 TerezaMašínová10:06 JanKvět10:18 ClementineLepinay10:30 VítězslavMoudrý10:45 Coffee break
11:05–12:20 4.blokpřednášek(vangličtině) 4thsession(inEnglish)
11:05 NiinaKuosmanen11:17 JonathanSchurman11:29 VojtěchČada11:41 LucieVítková11:53 DawidMoroń12:05 PiotrSkorka
12:17–13:35 Oběd/Lunch13:35–14:45 5.blokpřednášek(vangličtině) 5thsession(inEnglish)
13:35 Invitedtalk/Zvanápřednáška: PetrKeil14:05 AntonínMacháč14:17 JitkaPolechová14:29 IanHatton14:45 Coffee break
15:05–16:20 6.blokpřednášek(vangličtině) 6thsession(inEnglish)
15:05 VěraHadincová15:17 AndreaPaulů15:29 BojanaStojanova15:41 TerezaMašková15:53 LinHuang16:05 TomášHerben
16:20–17:05 Plenárnípřednáška/Plenarytalk: KonradFiedler17:05–20:00 Postersession (skafemaobčerstvením/ withrefreshments)
20:00 Raut/Banquet
středa / Wednesday 27.9.2017
09:00–11:50 7.blokpřednášek(vangličtině) 7thsession(inEnglish)
09:00 Invitedtalk/Zvanápřednáška: KateřinaSam09:30 DanielSoutoVilarós09:42 PetrKlimeš09:54 OldřichNedvěd10:06 JanMertens10:18 MatthiasWeiss10:30 Coffee break10:50 BarboraLepková11:02 DavidBoukal11:14 VojtěchKubelka11:26 JiříReif11:38 MartinVolf11:50 Cena Vojty Jarošíka(vyhlášenívýsledkůzroku2016,vítěznépřednášky) Vojta Jarošík Award(2016winnersannouncement,talksofawardees)12:00 VeronikaKalusová12:10 MartinWeiser12:20 IvanaVejříková12:30 Vyhlášenínejlepšíchstudentskýchprezentací,zakončení Announcement of the student presentations, closing ceremony
InvIted talks / Zvané Přednášky
PLENARY TALK / PLENÁRNÍ PŘEDNÁŠKA1 HOW MOTH COMMUNITIES CHANGE AT HABITAT GRADIENTS
Konrad Fiedler
INVITED TALKS / ZVANÉ PŘEDNÁŠKY2 MYKORHIZNÍ HOUBY A ROSTLINNÉ INVAZE
P. Kohout, K. Štajerová, M. Hejda, R. Sudová, Z. Kolaříková, J. Albrechtová, L. Tedersoo, M. Öpik, P. Pyšek
3 NAVRACÍ TRADIČNÍ HOSPODAŘENÍ DO LESŮ VZÁCNÉ DRUHY?Jan Douda, Karel Boublík, Jana Doudová
4 COMING IN FROM THE COLD: ECOLOGY OF THE CRYOSPHEREMarek Stibal
5 SCALING OF BIODIVERSITY HISTORY, FUNCTION AND LOSSPetr Keil
6 THE ROLE OF PREDATORS ON THE FUNCTIONING OF TRITROPHIC INTERACTIONSKateřina Sam, Bonny Koane, Anna Mrázová
VOJTĚCH JAROŠÍK AWARDEES’ TALKS / VÝHERCI CENY VOJTĚCHA JAROŠÍKA7 ALIEN SPECIES POOL INFLUENCES LEVELS OF HABITAT INVASION
Veronika Kalusová, Milan Chytrý, Robert K. Peet, Thomas R. Wentworth, Petr Pyšek
8 UNDERSTANDING LATERAL SPREAD OF CLONAL PLANTSMartin Weiser
9 DISTRIBUTION OF HERBIVOROUS FISH IS FROZEN BY LOW TEMPERATUREIvana Vejříková, Lukáš Vejřík, Jari Syväranta, Mikko Kiljunen, Martin Čech, Petr Blabolil, Mojmír Vašek, Zuzana Sajdlová, Son Hoang The Chung, Marek Šmejkal, Jaroslava Frouzová, Jiří Peterka
talks (In CZeCh) / Přednášky (v češtIně)10 DOMINANCE, DIVERZITA A FUNKČNÍ VLASTNOSTI ROSTLIN
Jakub Těšitel
11 KLONÁLNÍ ROSTLINY VE STÍNU: VYROVNÁVAT NEBO UTÉCT?Jana Duchoslavová
12 VÁPNÍK PLUS HOŘČÍK INDIKUJÍ STRAVITELNOST ROSTLINJan Mládek, Pavla Mládková
13 ALTERNATIVA K FYLOGENETICKY INFORMOVANÝM ANALÝZÁMMartin Bitomský, Jan Mládek
14 STRUKTURA TROFICKÝCH SÍTÍ HERBIVORŮ A JEJICH PARAZITOIDŮ V CANOPY MÍRNÉHO PÁSU Pavel Drozd, Martin Šigut, Hana Šigutová, Jan Šipoš, Petr Pyszko, Nela Kotásková
15 HMYZOŽRAVÍ PTÁCI VYCÍTÍ STROMEČKY VOLAJÍCÍ O POMOCAnna Mrázová, Kateřina Sam
16 O UNIVERSALITĚ MAKROEKOLOGICKÝCH PRAVIDEL V HLOCÉNUArnošt L. Šizling
17 VPLYV PRODUKTIVITY A JEJ KOLÍSANIA NA GLOBÁLNU DIVERZITU CICAVCOVAnna Tószögyová, David Storch
18 PRODUKTIVITA, FUNKČNÍ ZNAKY A EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBYIrena Šímová
19 ZMĚNY DIVERZITY PTÁKŮ PODÉL GRADIENTU PRODUKTIVITYDavid Storch, Ondřej Sedláček, David Hořák, Tomáš Albrecht, Mišo Ferenc, Robert Tropek, Václav Jelínek, Jiří Reif, Anna Tószogyová, Lenka Storchová
20 KLASIFIKACE KRAJINY – KDY, KDE, PROČ A JAKDušan Romportl, Aleš Hrdina, Eliška Fňukalová, Vladimír Zýka
21 ZMĚNY DIVERSITY SYNANTROPNÍCH ROSTLIN V MINULOSTI: MOŽNOSTI A LIMITY ARCHEOBOTANICKÉ ANALÝZYAdéla Pokorná, Petr Kočár
22 STŘEDOEVROPSKÝ GLACIÁL JAKO ZALESNĚNÁ KRAJINA?Jindřich Prach, Petr Pokorný, Adéla Pokorná, Jan Hošek
23 BIODIVERZITA NP PODYJÍ JAKO DOČASNÝ PŘEŽITEK?Jan Miklín, Pavel Šebek, Lukáš Čížek
24 ZMĚNY KRAJINNÉHO POKRYVU A OCHRANA NP ŠUMAVATomáš Janík, Dušan Romportl
25 DLOUHODOBÁ DYNAMIKA HORSKÝCH SMRKOVÝCH LESŮ A JEJICH DISTURBANCÍ NA ŠUMAVĚPetr Kuneš, Vachel Carter, Alice Moravcová, Niina Kuosmanen, Helena Svobodová-Svitavská, Nick Schafstall, Miroslav Svoboda, Richard Chiverell, Daniel Vondrák, Jolana Tátosová, Jacqueline van Leeuwen, Jennifer Clear
26 ZMĚNY HNÍZDNÍCH POPULACÍ VODNÍCH PTÁKŮ V ČRPetr Musil, Zuzana Musilová, Klára Poláková, Markéta Čehovská
27 JAK TĚŽKÉ JE REINTRODUKOVAT VÁŽKU? PATNÁCTILETÝ MONITORING DRUHU LEUCORRHINIA DUBIA PRO TRANSLOKACIAleš Dolný, Hana Šigutová, Stanislav Ožana, Lukáš Choleva
28 MODRÁSCI, MRAVENCI A MOTORKY – ZÁCHRANA A REPATRI-ACE MODRÁSKA HOŘCOVÉHO (PHENGARIS ALCON F. ALCON)Ondřej Sedláček, Barbora Kupková, Zdeněk Hanč
talks (In englIsh) / Přednášky (v anglIčtIně)29 SIGNIFICANCE OF DARK CO2 FIXATION IN ARCTIC SOILS
Hana Šantrůčková, Petr Kotas, Jiří Bárta, Tim Urich, Petr Čapek, Juri Palmtag, Ricardo J. Eloy Alves, Christina Biasi, Kateřina Diáková, Norman Gentsch, Antje Gittel, Georg Guggenberger, Gustaf Hugelius, Peter Kuhry, Nikolaj Lashchinsky, Pertti J. Martikainen, Robert Mikutta, Christa Schleper, Jörg Schnecker, Clarissa Schwab, Olga Shibistova, Birgit Wild, Andreas Richter
30 EFFECTS OF SOIL MACRO- AND MESOFAUNA ON LITTER DECOMPOSITION AND SOIL ORGANIC MATTER STABILIZATIONJan Frouz
31 MINERAL NUTRIENTS IN LITTORAL VEGETATIONK.R. Edwards, J. Květ, Z. Hroudová, I. Ostrý, P. Zákravský
32 PLANT DIVERSITY RESTORATION IN ABANDONED FIELDSClémentine Lepinay, Hana Pánková, Jana Rydlová, Alena Voříšková, Martina Janoušková, Tomáš Dostálek, Zuzana Münzbergová
33 REMOTE SENSING OF SPOIL HEAPS TERRAIN AND VEGETATION STRUCTURE: METHODS, ACCURACY AND LIMITATIONSV. Moudrý, R. Urban, M. Solský, J. Komárek, K. Gdulová
34 HISTORICAL DISTURBANCE PATTERNS IN THE MOUNTAIN SPRUCE FOREST OF BOHEMIAN FORESTVojtěch Čada, R. C. Morrissey, Z. Michalová, R. Bače, P. Janda, M. Svoboda
35 DEVELOPMENT OF SEEDLING ROOT/SHOOT RATIOTereza Mašková, Tomáš Herben
36 DISTURBANCE HISTORY IN SPRUCE FORESTS IN SUMAVANiina Kuosmanen, Jennifer L. Clear, Vojtěch Čada, Karen Hallsal, Nick Schafstall, Richard Chiverrell, Vachel Carter, Petr Kuneš
37 DISTURBANCE LEGACIES DRIVE REGIONAL PICEA DYNAMICSJonathan Schurman, Volodya Trotsiuk, Miroslav Svoboda
38 FOREST MANAGEMENT USING NATURE AS A TEMPLATELucie Vítková, Miroslav Svoboda, Thomas A. Nagel
39 IMPACT DEBT: INCREASE OF INVASIVE PLANT COVER CAUSES NON-LINEAR RESPONSES OF POLLINATOR COMMUNITIESDawid Moroń
40 EFFECTS OF ROADS ON BUTTERFLY COMMUNITIESPiotr Skorka
41 DYNAMICS OF SPECIES AND FUNCTIONAL DIVERSITYAntonin Machac, Brunno Oliveira, Gabriel Costa, Catherine Graham
42 LIMITS TO A SPECIES’ RANGE IN TWO-DIMENSIONAL HABITATSJitka Polechová
43 GROWTH SCALING LAWS FROM INDIVIDUALS TO ECOSYSTEMS: CONSUMER-RESOURCE AND COMPETITIVE STABILITYIan Hatton
44 SOIL YEASTS: HALFWAY BETWEEN FUNGI AND BACTERIATereza Mašínová, Barbara D. Bahnmann, Andrey Yurkov, Petr Baldrian
45 SPECIES PERFORMANCE UNDER CLIMATE CHANGEZuzana Münzbergová, Věroslava Hadincová, Hana Skálová, Vigdis Vandvik
46 GERMINATION IN THE CONTEXT OF CLIMATE CHANGEAndrea Paulů, Zuzana Münzbergová
47 ADAPTATION OF A CLONAL GRASS TO CLIMATE CHANGEBojana Stojanova, Veronika Kolářiková, Jaroslav Klápště, Věroslava Hadincová, Zuzana Münzbergová
48 LOOKING FOR DETERMINANTS OF GROWTH RATE IN 300+ PERENNIAL PLANTSLin Huang, Alena Bartušková, Jitka Klimešová, Ludmila Rejlová, Petr Šmarda, Tomáš Herben
49 PLANT ROOT PLASTICITY IN THE FIELDTomáš Herben, Tereza Vozábová, Věra Hadincová, František Krahulec, Sylvie Pecháčková, Hana Skálová, Karol Krak
50 BORDER CONTROL: MAINTAINING SPECIES BOUNDARIES THROUGH POLLINATOR ATTRACTING CUESDaniel Souto-Vilarós, Magali Proffit, Bruno Buatois, Michal Rindos, Mentap Sisol, Thomas Kuyaiva, Jan Michalek, Clive T. Darwell, Martine Hossaert-McKey, George D. Weiblen, Vojtech Novotny, Simon T. Segar
51 CONTRASTING TRI-TROPHIC FOOD WEBS IN A RAINFORESTPetr Klimeš, Simon T. Segar, Filip Husník, Michaela Borovanská, Penny J. Gullan
52 ENEMY RELEASE HYPOTHESIS IN THE CASE OF THE ALIEN INVASIVE POPULATIONS OF HARMONIA AXYRIDISOldřich Nedvěd
53 HIGH-ALTITUDE POLLINATION NETWORK ON MT. CAMEROONJan Mertens, Yannick Klomberg, Štěpán Janeček, Michael Bartoš, Robert Tropek
54 STRATIFICATION PATTERNS OF DEAD WOOD BEETLESMatthias Weiss, Raphael Didham, Yves Basset, Frode Odegaard, Jiri Prochazka, Jiri Schlaghamersky, Lukas Cizek
55 SEED GERMINATION AFTER DIGESTION BY HERBIVORESBarbora Lepková
56 CONTRASTS IN ONTOGENETIC SCALING OF VITAL RATESDavid S. Boukal, Denisa Modrá, Jan Okrouhlík
57 NEST PREDATION IN SHOREBIRDS: A GLOBAL PERSPECTIVEV. Kubelka, M. Šálek, P. Tomkovich, J. Reif, R. Freckleton, T. Székely
58 COMPETITION-DRIVEN NICHE SEGREGATION IN BIRDSJiří Reif, Radka Reifová, Anna Skoracka, Lechosław Kuczyński
59 ESCALATION AND DIVERGENCE OF DEFENCES IN FICUSMartin Volf, Simon T Segar, Scott E Miller, Brus Isua, Mentap Sisol, Petr Šimek, Martin Moos, Juha-Pekka Salminen, Jan Zima Jr., Jadranka Rota, George D Weiblen, Stewart Wossa, Juuso Laitila, Jorma Kim, Yves Basset, Vojtech Novotny
Posters / Postery
60 BURNING SPOIL HEAPS: NEW HABITAT FOR GALDIERIA (P 34)Dovilė Barcytė, Linda Nedbalová
61 GROWTH VS. AGE: THE FORESTS OF CARPATHIAN MOUNTAINS (P 19)Krešimir Begović
62 UNIVERZALITA TRENDŮ DIVERZITY (P 37)Eliška Bohdalková, David Storch
63 KVANTIFIKACE ROZSIVEK PŘI HODNOCENÍ KVALITY VODY (P 12)Blažena Brabcová, Petr Marvan, Libuše Opatřilová, Karel Brabec, Markéta Fránková, Jiří Heteša
64 HERBIVORIE U ORCHIS PURPUREA A ORCHIS PALLENS (P 58)Radka Broumová, Tomáš Černý, Miroslav Broum, Zuzana Havránková
65 PŘESUNY RODINEK POTÁPIVÝCH KACHEN (P 47)Markéta Čehovská, Petr Musil, Zuzana Musilová, Klára Poláková
66 VYUŽITÍ VÝZKUMU V ZÁCHRANNÝCH PROGRAMECH ROSTLIN (P 9)Barbora Čepelová, Eliška Blažejová
67 VLIV VELIKOSTI SÍDLA NA DRUHOVÉ SLOŽENÍ VEGETACE (P 65)Natálie Čeplová, Veronika Kalusová, Zdeňka Lososová
68 EPIGAMNÍ CHOVÁNÍ PÁSKOVCE KOUŽKOVANÉHO (CORDULEGASTER BOLTONII) (P 41)Martin Černý, Dominika Dubcová, Lenka Hupková
69 SOIL MICROBIAL COMMUNITY COMPOSITION ALONG A NORWAY SPRUCE FOREST CHRONOSEQUENCE (P 23)Michal Choma, Jiří Bárta, Eva Kaštovská, Martin Valtera, Hana Šantrůčková, Pavel Šamonil
70 BIODIVERZITA A PRODUKCE LUČNÍCH SPOLEČENSTEV NA BEROUNSKU (P 24)Cudlín Ondřej, Pařezová Blanka, Vitásková Monika, Cudlín Pavel
71 NIRS AND EXAMPLES OF ITS APPLICATION (P 3)Stipan Čupić
72 TRAIT DIFFERENCES BETWEEN NATIVE AND ALIEN PLANT SPECIES IN SIX HABITATS OF THE CZECH REPUBLIC (P 52)Jan Divíšek, Jane Molofsky, Nicholas Gotelli, Milan Chytrý, Brian Beckage, Petr Pyšek, Zdeňka Lososová
73 DOES FOOD SPECIALISATION DRIVE INLAND WETLAND HABITAT USE IN WINTERING WATERBIRDS? (P 48)Adéla Šenkýřová, Zuzana Musilová, Petr Musil, Jan Zouhar, Petri Nummi
74 POSSIBILITIES FOR BIOTECHNOLOGY IN THE ARCTIC (P 2) Josef Elster
75 BIRDS’ TRAITS AND SIMILARITY TO COEXISTING SPECIES (P 55)Michal Ferenc, David Hořák, Jiří Reif
76 PLANT-SOIL FEEDBACK AND PLANT INVASIVENESS (P 56)Anna Florianová, Pavlína Knobová, Zuzana Münzbergová
77 VYMEZENÍ ZELENÉ INFRASTRUKTURY VE STŘEDNÍ EVROPĚ (P 8)Eliška Fňukalová, Dušan Romportl
78 GEOGRAPHIC ASPECTS OF INVASIONS AND TRAITS OF NATIVE SPECIES AS DETERMINANTS OF THE IMPACTS (P 53)Martin Hejda, Kateřina Štajerová, Petr Pyšek
79 CAN WILD UNGULATES SLOW DOWN SECONDARY SUCCESSION IN ABANDONED LANDSCAPE? (P 35)Eva Horčičková, Josef Brůna
80 CORRELATION BETWEEN LAND USE AND GREEN AREAS IN CITIES. CASE STUDY OF THE CITY OF PRAGUE (P 31)Jenan Hussein, Peter Kumble, Henry Hanson
81 LIMITS TO ORCHID GERMINATION IN RESTORED MEADOWS (P 36)Tamara Těšitelová, Hélène Vogt-Schilb, Lada Klimešová, Pavel Sucháček, Milan Kotilínek, Jana Jersáková
82 VLIV DLOUHODOBÉHO HNOJENÍ TRAVNÍHO POROSTU NA OBSAH RIZIKOVÝCH PRVKŮ V PŮDĚ (P 29)Michaela Jungová, Michal Hejcman
83 PŮSOBENÍ SYSTEMICKÉHO HERBICIDU NA ODDENKOVÝ SYSTÉM KŘÍDLATEK (P 10)Martina Kadlecová
84 VPLYV HISTÓRIE DISTURBANCIÍ NA VTÁKY V PRALESOCH (P 28)Ondrej Kameniar, Michal Baláž
85 OCHRANA BIODIVERZITY A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V ČR (P 17)Petr Kjučukov, Miroslav Svoboda
86 IMPORTANCE OF UV IN SHAPING POLLINATION OF HYPOXIS (P 62)Yannick Klomberg, Raissa Dywou Kouede, Michael Bartoš, Robert Tropek, Eric Fokam, Štěpán Janeček
87 ADAPTACE NA HERBIVORII U KOSTŘAVY ČERVENÉ (P 57)Jana Knappová, Dana Židlická, Tomáš Kadlec, Michal Knapp, Daniel Haisel, Věroslava Hadincová, Zuzana Münzbergová
88 MYCORRHIZA AND ROOT FORAGING – REQUEST FOR COMMENTS (P 61)Pavlína Knobová
89 WHAT DOES DIVING BEETLE G. BILINEATUS PREFER? (P 40)V. Kolář, D. S. Boukal
90 USING ELLENBERG’S INDICATOR VALUES AS A PROXIES FOR EFFECT OF ENVIRONMENT IN THREE PATHOSYSTEMS (P 66)Tomáš Koubek, Jana Chalupníková, Klára Koupilová
91 MICROHABITATS IN OLD-GROWTN MOUNTAIN BEECH FORESTS (P 21)Daniel Kozák, Marek Svitok, Martin Mikoláš, Radek Bače, Miroslav Svoboda
92 OCHRANA MIGRAČNÍCH TRAS OBOJŽIVELNÍKŮ (P 15)Anna Kozáková, Roman Rozínek
93 MEZIDRUHOVÁ A VNITRODUHOVÁ VARIABILITA STŘEVNÍ MIKROBIOTY PĚVCŮ (P 49)L. Kropáčková, M. Těšický, T. Albrecht, J. Kubovčiak, D. Čížková, O. Tomášek, J.F. Martin, L. Bobek, T. Králová, P. Procházka, J. Kreisinger
94 DYNAMICS OF THE JIZERA MOUNTAINS BEECH FOREST RESERVE (P 20)Jana Lábusová, Volodomyr Trotsiuk, Miroslav Svoboda, Kristýna Svobodová, Lenka Matějů
95 WATER-BLOOMS AS AN ENVIRONMENTAL RISK (P 13)Lepšová-Skácelová Olga, Smutná Marie, ProcházkováTereza, Hilscherová Klára
96 DISENTANGLING SPECIATION IN A. AMELLUS CYTOTYPES (P 64)Mario Mairal, Mária Šurinová, Silvia Castro, Zuzana Münzbergová,.
97 LONG-DISTANCE MIGRANTS ADJUST THEIR RISK TAKING TO THE ANNUAL CYCLE (P 46)Peter Mikula, Mario Díaz, Tomáš Albrecht, Jukka Jokimäki, Marja-Liisa Kaisanlahti-Jokimäki, Gal Kroitero, Anders Pape Møller, Piotr Tryjanowski, Reuven Yosef, Martin Hromada
98 PTÁCI SATELITNÍCH OBCÍ V OKOLÍ PRAHY (P 51)Lucie Moudrá, Petr Zasadil
99 STABILITA FUNKČNÍCH VLASTNOSTÍ DRUHŮ ROSTLIN (P 54)Ondřej Mudrák, Jiří Doležal, Alena Vítová, Jan Lepš
100 BIODIVERSITY OF AFRICAN LEPIDOPTERA ALONG ALTITUDE (P 38)Mercy Murkwe, Szabolcs Safian, Vincent Maicher, Stepan Janecek, Sylvain Delabye, Pavel Potocky, Jan Mertens, Eric B. Fokam, Robert Tropek
101 VLIV MYKORHIZY NA INVAZIVNOST ZLATOBÝLU (P 60)Jakub Neuhöfer, Lukáš Sekerka, Petr Kohout, Kateřina Štajerová
102 REKULTIVACE: VLIV BIOTOPŮ NA PREDACI PTAČÍCH HNÍZD (P 32)Jakub Novák
103 PHENOTYPIC PLASTICITY OF MAYFLY LARVAE IN WINTER (P 43)Derya Öztürk, Jan Okrouhlík, and David Boukal
104 UV REFLECTION AND VISITORS OF AFRICAN HYPERICUM (P 63)E. Padyšáková, P. Janečková, R. Tropek, Š. Janeček
105 SOIL AND HERBAGE NUTRIENTS UNDER PASTURE PATCHES (P 27)K. Pavlů, T. Kassahun, Ch. Nwaogu, V. Pavlů, L. Pavlů, J. Gaisler and P. Homolka
106 VLIV BARVY A PROSTŘEDÍ NA EFEKTIVITU MOERICKEHO PASTÍ (P 6)Michal Perlík
107 Z ČEHO SE UČÍ STUDENTI EKOLOGIE? (P 1)Eduard Petiška
108 CAMERA TRAPS IN MAMMAL RESEARCH: A CARNIVORE STUDY (P 5)Klára Pyšková, Ivan Horáček, Ondřej Kauzál, David Storch, Petr Pyšek
109 KRYPTICKÁ DIVERZITA ČESKOSLOVENSKÝCH BLEŠIVCŮ (P 44)Tereza Rutová, Denis Copilaș-Ciocianu, Petr Pařil, Adam Petrusek
110 DEAD WOOD AFFECTS BEETLES IN BEECH-FIR FORESTS (P 22)Jiří Procházka, Jiří Schlaghamerský
111 TIEŇOVKY (LAUXANIIDAE, DIPTERA) NA SLNKU (P 39)Semelbauer M., Vidlička Ľ. , Kozánek M.
112 HABITAT MAPPING WITH DRONES (P 4)Petra Šímová, Jiří Prošek, Jan Komárek, Ondřej Lagner, Petr Klápště, Tomáš Klouček, David Moravec, Kateřina Gdulová
113 MIMIKRY A ZPŮSOB ODMÍTNUTÍ PARAZITICKÉHO VEJCE (P 50)Anita Jirková, Michal Šulc, Petr Procházka, Milica Požgayová, Miroslav Čapek2a Marcel Honza
114 RAINFOREST STRUCTURE AND AFROTROPICAL LEPIDOPTERA (P 25)Sylvain Delabye, Vincent Maicher, Szabolcs Sáfián, Mercy Murkwe, Štěpán Janeček, Jiří Doležal, Jan Altman, Eric B. Fokam, Pavel Šebek, Robert Tropek
115 MORTALITY IN NORWAY SPRUCE FORESTS IN CARPATHIANS (P 18)M. Synek, J.S. Schurman, V. Trotsiuk, P. Janda, M. Mikoláš, V. Čada, R. Bače, M. Theodosiu, M. Svoboda
116 EFFECT OF GRAZING ON BIOMASS PRODUCTION & QUALITY (P 26)T. Kassahun, K. Pavlů, V. Pavlů, L. Pavlů, J. Gaisler
117 OBSERVER BIAS IS NEGLECTABLE FOR DETECTING TURNOVERS IN LICHEN COMMUNITIES (P 68)J. Vondrák, T. Langbehn, J. Malíček, Z. Palice, F. Bouda, F. Berger, N. Sanderson, A. Acton, V. Pouska, R. Kish
118 LONG-TERM DYNAMIC OF FERTILISED VEGETATION (P 30)J. Titěra, S. Jürgen, V. Pavlů, Ch. Nwaogu, M. Hejcman, L. Pavlů, J. Gaisler
119 VLIV DRUHU STROMU NA EROZI NA VÝSYPKÁCH (P 33)Nikola Ungerová, Alena Walmsley
120 MONITORING ZNEČIŠTĚNÍ KOVY POMOCÍ C. EPIGEJOS (P 11)Pavla Vachová, Marek Vach
121 DRIVERS OF FLIGHT ACTIVITY PATTERNS IN CHIRONOMIDS (P 42)Lucie Vebrová, Andre van Nieuwenhuijzen, David S. Boukal, Vojtěch Kolář
122 SEASONALITY OF LEPIDOPTERA IN A TROPICAL FOREST (P 45)Vincent Maicher, Szabolcs Safian, Mercy Murkwe, Lukasz Przybylowicz, Stepan Janecek, Eric B. Fokam, Tomasz Pyrcz, Robert Tropek
123 CO OBSAHUJÍ AMBROSIOVÉ HÁLKY BEJLOMOREK? (P 59)Denisa Višňovská, Petra Šarmanová, Martin Šigut, Petr Pyszko, Pavel Drozd
124 SURVEY FOR THE PATHOGEN BSAL IN CZECHIA (P 16)Jiří Vojar, Vojtech Baláž, David Lastra González, Milič Solský
125 WIREWORMS SUPPRESS SPREADING OF C. EPIGEJOS (P 14)Pavla Vachová, Alena Walmsley
126 GLACIAL ALGAE IN PHYLOGENETIC PERSPECTIVE (P 67)Jakub Zarsky, Tyler Kohler, Marek Stibal, Adam Petrusek
127 VÝVOJ FRAGMENTACE KRAJINY ČR – VÝZVA PRO EMS 3.0 (P 7)Vladimír Zýka, Hana Skokanová, Ivo Dostál
lIst of PartICIPants / seZnam účastníků
1
How moth communities change at habitat gradientsKonrad Fiedler
Department of Botany & Biodiversity Research, University of Vienna, Rennweg 14, 1030 Vienna, Austria
Local assemblages of moths comprise dozens to hundreds of species. These communities assemble from even more species-rich regional species pools. Accordingly, moth assemblages may serve as rewarding paradigm to assess the relative strength of local ecological conditions (habitat filtering), regional processes (colonization) and evolutionary dynamics (through phylogenetic constraints) as drivers of community assembly of terrestrial mobile arthropods. I will use examples from various regions (tropical as well as temperate) to show that moth communities sensitively mirror ecological gradients and contrasts, at surprisingly small spatial scales. Species composition typically shows stronger links to the environment than species richness. By extending analyses to bionomic species traits, further insights can be generated into the mechanisms that shape these communities. Analysis of moth communities thus improves mechanistic approaches to community ecology as well contributes to conservation biology, e.g. uncovering responses to environmental change or habitat management.
26.9 INVITED TALK ZVANÁ PŘEDNÁŠKA16:20–17:05SESSION 6
2
Mykorhizní houby a rostlinné invazeP. Kohout1,2,3, K. Štajerová2,3, M. Hejda2, R. Sudová2, Z. Kolaříková2, J. Albrechtová2,3, L. Tedersoo4, M. Öpik4, P. Pyšek2,3
¹Mikrobiologický ústav AVČR, 14220 Praha 4, Česká republika²Botanický ústav, AVČR, 252 43 Průhonice, Česká republika³Přírodovědecká fakulta UK, 128 44 Praha 2, Česká republika⁴Institute of Ecology and Earth Sciences, University of Tartu, 50411 Tartu, Estonsko
Jedním z hlavních ekologických problémů současnosti je zavlékání nepůvodních rostlinných druhů do nových oblastí, kde mohou významně ovlivňovat fungování ekosystémů. Proces introdukce bývá často spojen se změnami v biotických interakcích, mezi něž patří například mykorhizní symbióza. Mykorhizní houby však mohou být do nového areálu zavlékány spolu se svými rostlinnými partnery. Ve své podstatě tak mohou komunity mykorhizních hub asociované s kořeny nepůvodních rostlin obsahovat jak druhy z původního tak nového areálu výskytu. Aplikace nových metod molekulární detekce hub umožnila detailnější popis geografického rozšíření jednotlivých druhů hub. Zatímco druhy arbuskulárně mykorhizních hub (symbionti více než 70 % všech vyšších rostlin–především bylin, trav a některých listnatých stromů) vykazují spíše globální rozšíření s velmi omezeným endemismem, mnoho ektomykorhizních hub (symbionti většiny dřevin) nalezneme pouze na jednom či dvou kontinentech. Tento rozdíl v biogeografii hub s různou mykorhizní preferencí ovlivňuje i průběh a úspěšnost invazí jejich hostitelských rostlin.
25.9 INVITED TALKZVANÁ PŘEDNÁŠKA12:20–12:501. SEKCE
3
Navrací tradiční hospodaření do lesů vzácné druhy?Jan Douda, Karel Boublík, Jana Doudová
Fakulta životního prostředí, ČZU v Praze, Kamýcká 1176, 16521 Praha 6-Suchdol
Diverzita různých taxonomických skupin (motýli, saproxyličtí brouci a cévnaté rostliny) v evropských lesích výrazně poklesla v druhé polovině 20. století po opuštění tradičního hospodaření. Dosud není zřejmé, zda návrat tradičních forem hospodaření (lesní pastva, hrabání steliva, travaření a pařezení) podpoří mizející druhy. Pokusili jsme se zavést travaření a hrabání steliva v teplomilné doubravě v Českém krasu s cílem zjistit jejich vliv na diverzitu a složení cévnatých rostlin. Při výzkumu trvajícím pět vegetačních sezón jsme zaznamenali nárůst bohatství druhů světlých lesů a teplomilných trávníků (např. Ajuga genevensis, Peucedanum cervaria a Polygonatum odoratum). Podobně jako ostatní studie jsme zaznamenali šíření ruderálních druhů, které může být z ochranářského hlediska problematické. Ukázalo se také, že různé formy hospodaření podporují různé ekologické skupiny druhů. Obnova tradičního managementu zjevně také závisí na typu lesa a jeho historii. Na základě dosud publikovaných studií můžeme doporučit obnovu různých forem tradičního lesního hospodaření přispívajících k udržení biodiverzity různých taxonomických skupin, zejména pak v oblastech s dlouhou historií působení člověka.
25.9 INVITED TALK ZVANÁ PŘEDNÁŠKA15:20–15:502. SEKCE
4
Coming in from the cold: Ecology of the CryosphereMarek Stibal
Department of Ecology, Faculty of Science, Charles University
The cryosphere comprises those parts of the Earth where water is present and prominent in its solid form, i.e., as snow and ice. Far from being lifeless, the cryosphere is teeming with life and contains a range of distinct ecosystems, mostly inhabited – and governed – by microorganisms. Biological processes in the cryosphere are largely unknown and very much understudied, yet they can be of extreme importance in light of the ongoing climate warming and global change. This presentation will focus on glaciers and ice sheets, some of the fastest changing ecosystems on the planet, and the roles and large scale effects of living organisms and their activity in glacial systems. Glacier-dwelling microorganisms contribute to ice melt and so change the physical behavior of glaciers and ice sheets, they take part in local and regional carbon and nutrient cycling through primary production, recycling both allochthonous and autochthonous organic substrates, and meltwater export to downstream ecosystems, and they produce significant amounts of greenhouse gases such as carbon dioxide and methane, thus further contributing to their atmospheric concentrations.Cryosphere ecology must combine fieldwork, laboratory analyses and experiments, and mathematical modelling to investigate the biotic and abiotic components of cryospheric ecosystems and their interactions and feedbacks in order to provide insights into the functioning of this little known portion of our planet.
26.9 INVITED TALK ZVANÁ PŘEDNÁŠKA9:00–9:30SESSION 3
5
Scaling of biodiversity history, function and lossPetr Keil
German Center for Integrative Biodiversity Research (iDiv), Halle-Jena-Leipzig
Macroecology has so far focused on explanation of static biodiversity patterns, and on how these patterns vary with geographic extent and grain. But there is more to biodiversity than its spatial patterns – biodiversity changes in time, it can be linked to functioning of ecosystems, and it has a unique short-term and long-term history that varies in space. Perhaps most importantly, however, biodiversity is being lost. In my research I have begun to explore how these aspects of biodiversity work over large geographic extents, and how they scale from small survey plots to entire countries and continents. I will present some first results based on local, regional and continental data on trees, butterflies, birds, and plants. I will show that some of the scaling relationships are surprisingly non-linear, making it hard to generalize biodiversity history, function, and loss across scales.
26.9 INVITED TALK ZVANÁ PŘEDNÁŠKA13:35–14:05SESSION 5
6
The role of predators on the functioning of tritrophic interactionsKateřina Sam1,2, Bonny Koane3, Anna Mrázová1,2
¹Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR, České Budějovice²Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita, České Budějovice³The New Guinea Binatang Research Centre, Papua New Guinea.
The ability of predators to promote plant growth by reducing the amount of herbivorous insects feeding on plants is well documented. However, the strength of this cascading effect can be influenced by various factors (e.g. the identity and abundance of predators, plant quality, or climatic conditions) whose influence on food networks is mostly unknown. Therefore I focus on various aspects that influence the existence and strength of cascading interactions between plants, insects and their predators. I usually consider birds, bats and/or ants as important predators of herbivorous insects. Various manipulative experiments with predators have been done with my colleagues in tropical Papua New Guinea and in Czech Republic. During these long-term experiments (lasting usually several years), we monitor the effect of the absence of predators on qualitative or quantitative characteristics of insect communities, on various aspects of plant growth and prosperity.
27.9 INVITED TALK ZVANÁ PŘEDNÁŠKA9:00–9:30SESSION 7
7
Alien species pool influences levels of habitat invasion Veronika Kalusová1, Milan Chytrý1, Robert K. Peet2, Thomas R. Wentworth3, Petr Pyšek4,5
¹Department of Botany and Zoology, Masaryk University, Brno, CZ²Department of Biology, University of North Carolina, Chapel Hill, North Carolina, USA³Department of Plant and Microbial Biology, North Carolina State University, Raleigh, North Carolina, USA⁴Institute of Botany, The Czech Academy of Sciences, Průhonice, CZ 5Department of Ecology, Charles University, Praha, CZ
Habitat types occurring within the same region differ in the number and proportion of alien plant species they harbour, but the same habitat types in different regions are invaded to the similar extent. Observed patterns of levels of invasion indicate underlying factors that operate independently of large geographical distances, including habitat invasibility and colonization pressure. However, habitat-specific regional pools of alien species adapted to recipient habitat types can also affect habitat levels of invasion. Traits of alien species are influenced by adaptations to original (donor) habitat types in their native range. Thus if those habitat types differ in their donor role, regional species pools consisting of ecologically compatible aliens also differ and observed levels of invasion of analogous recipient habitat types should depend on those differences. We compared habitat’s levels of invasion with the contribution of each habitat type to the regional alien species pool among 27 habitat types occurring in two regions of temperate North America and Central Europe. We found that the more of its native species a habitat type contributed as aliens, the more of them established in analogous recipient habitat type on the other continent as a result of the direct species-pool effect. We also found that the proportion of alien species in a habitat type increased with the proportion of native species that given habitat type donated to the other continent as a result of the reciprocal species-pool effect.
27.9 INVITED TALK ZVANÁ PŘEDNÁŠKA12:00SESSION 7
8
Understanding lateral spread of clonal plantsMartin Weiser
Department of Botany, Faculty of Science, Charles University, Prague
Clonal plants are the foundation species in several types of terrestrial ecosystems, but their big-picture ecology facts are rather scarce. Lateral spread is one of the key features of these species, yet surprisingly, so far the framework that would allow us to distinguish the active and passive phenotypic plasticity in this trait has been lacking. A simple attempt to link the lateral spread and belowground resources availability has a surprisingly high predictive power and puts the differences between stoloniferous and rhizomatous species into the limelight.
27.9 INVITED TALK ZVANÁ PŘEDNÁŠKA12:10 SESSION 7
9
Distribution of herbivorous fish is frozen by low temperatureIvana Vejříková1,2, Lukáš Vejřík1, Jari Syväranta3,4, Mikko Kiljunen5, Martin Čech1, Petr Blabolil1, Mojmír Vašek1, Zuzana Sajdlová1, Son Hoang The Chung1, Marek Šmejkal1, Jaroslava Frouzová1, Jiří Peterka1
¹Biology Centre CAS, Institute of Hydrobiology, České Budějovice, Czechia²Faculty of Science, University of South Bohemia, České Budějovice, Czechia ³Department of Bioscience, Aarhus University, Silkeborg, Denmark⁴Department of Environmental and Biological Sciences, University of Eastern Finland, Joensuu, Finland⁵Department of Biological and Environmental Science, University of Jyväskylä, Finland
The number of herbivores in populations of ectothermic vertebrates decreases with increasing latitude. At higher latitudes, fish consuming plant matter are exclusively omnivorous. We assess whether omnivorous fish readily shift to herbivory or whether animal prey is typically preferred. We address temperature as the key factor causing their absence at higher latitudes and discuss the potential poleward dispersion caused by climate changes. A controlled experiment illustrates that rudd (Scardinius erythrophthalmus) readily utilize plant matter at water temperatures above 20 °C and avoid its consumption below 20 °C. Field data support these results, showing that plant matter dominates rudd diets during the summer and is absent during the spring. Utilizing cellulose requires the enzyme cellulase, which is produced by microorganisms growing at temperatures of 15–42 °C. Water temperatures at higher latitudes do not reach 15 °C year-round; at our latitude of 50°N~150 days/year. Hence, the species richness of omnivorous fish decreases dramatically above 55° latitude. Our results provide support for the hypothesis that strict herbivorous specialists have developed only in the tropics. Temperatures below 15 °C, even for a short time period, inactivate cellulase and cause diet limitations for omnivorous fish. However, we may expect increases in herbivory at higher latitudes caused by climate change.
27.9 INVITED TALK ZVANÁ PŘEDNÁŠKA12:20 SESSION 7
10
Dominance, diverzita a funkční vlastnosti rostlinJakub Těšitel
Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, BrnoKatedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita, České Budějovice
Souvislost mezi dominancí druhů ve společenstvech a biodiverzitou představuje jednu za základních patrností v přírodě. Společenstva s vysokou dominancí jednoho nebo několika druhů mají malou biodiverzitu a naopak vysokou diverzitu mají společenstva, ve kterých chybí výrazná dominanta. Pomocí dat z České národní fytocenologické databáze jsem se zabýval vztahem mezi asociací jednotlivých rostlinných druhů s diverzitou (medián druhové bohatosti snímků, kde se daný druh vyskytuje) a jejich dominancí (průměrná pokryvnost druhu ve snímcích, kde se vyskytuje) v otevřené terestrické vegetaci ČR. Průměrnou dominanci a úspěšnost (průměrná pokryvnost násobená počtem výskytů) druhů jsem dále vztahoval k jejich funkčním vlastnostem. Regresní analýza ukázala negativní vztah mezi dominancí druhů a jejich asociací s diverzitou. Tento vztah byl nalezen jak napříč celým datasetem, tak uvnitř většiny jednotlivých typů vegetace (vegetačních tříd). Závislost však byla velmi slabá v případě suchých trávníků, tj. vegetačního typu s nejvyšší diverzitou vůbec. Souvislost mezi dominancí (úspěšností) druhů a jejich funkčními vlastnostmi měla komplexní strukturu. Jednoduché korelace s jednotlivými funkčními vlastnostmi byly slabé, pokud vůbec nějaké. Dominantní (resp. úspěšné) druhy spíše vykazují určité kombinace hodnot funkčních vlastností, přičemž tyto kombinace mohou být dosti rozličné i v rámci jednotlivých vegetačních typů.
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)12:501. SEKCE
11
Klonální rostliny ve stínu: vyrovnávat nebo utéct?Jana Duchoslavová
Katedra botaniky, PřF UK
Klonální rostliny dokáží pomocí šlahounů či oddenků posílat zdroje (tj. minerální živiny, vodu a asimiláty) mezi jednotlivými rametami. Kolik si toho pošlou je ovlivněno jednak vývojovou fází ramet a jednak gradienty prostředí. Okolní vegetace vytváří gradient v dostupnosti světla, a nás by zajímalo, jakou roli hraje sdílení zdrojů u klonálních rostlin v nadzemní kompetici. Využívají klonální rostliny sdílení zdrojů k vyrovnání světelných podmínek? Sledovali jsme proto sdílení asimilátů (C) a minerálních živin (N) mezi mateřskými a dceřinými rametami psinečku (Agrostis stolonifera) v různých světelných podmínkách a ve třech vývojových fázích, a to pomocí značení stabilními izotopy. Mateřské ramety posílaly asimiláty mladým dceřiným rametám bez ohledu na světelné podmínky, kdežto dusíkem je podporovaly pouze v úplných počátcích kořenění. U vyvinutých ramet už bylo sdílení obou typů zdrojů ovlivněno zastíněním, ale pouze zastíněním mateřských ramet. Stíněné mateřské ramety více posílaly dceřiným rametám jak asimiláty, tak dusík. A. stolonifera se tedy zřejmě snaží pomocí klonálního růstu spíše uniknout z nepříznivých stanovišť, než aby vyrovnával gradient světla podporou zastíněných ramet.
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)13:021. SEKCE
12
Vápník plus hořčík indikují stravitelnost rostlinJan Mládek1, Pavla Mládková2
¹Katedra ekologie a životního prostředí, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Šlechtitelů 241/27, 783 71 Olomouc ²Katedra ekologie, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 1176, 165 21 Praha 6–Suchdol
Variabilitu rostlin v koncentracích živin postihují dvě hlavní osy. První je spojená s dusíkem a fosforem, odráží rychlost růstu a bývá označována jako listové ekonomické spektrum (LES). Druhá osa sleduje gradient koncentrací vápníku (Ca) a hořčíku (Mg), zachycuje strukturální rozdíly ve stavbě buněk a odráží fylogenezi. V této studii jsme na dlouhodobých experimentech v druhově bohatých trávnících Bílých Karpat testovali, zda suma koncentrací Ca+Mg je lepší indikátor stravitelnosti než rostlinné znaky svázané s první hlavní osou (tj. LES). Dusík a fosfor, dva původní prediktory LES, vysvětlily 5,3 resp. 6,5 % variability stravitelnosti v rámci daného termínu odběru, kdežto vážený průměr obsahu sušiny v listech třikrát více. Nicméně všechny doporučované složky první osy byly značně překonány sumou koncentrací Ca+Mg, která vysvětlila 43,3 % variability stravitelnosti. Z toho plyne, že proměnlivost rostlin v částečně vzájemně nahraditelných dvoumocných kationtech může hrát významnou roli v trávení rostlinné hmoty přežvýkavci. Tento poznatek, spolu se současnými výstupy studií rozložitelnosti opadu, přináší pochybnost o klíčové roli první hlavní osy variability rostlin (LES) pro porozumění obou základních ekologických procesů.
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)13:141. SEKCE
13
Alternativa k fylogeneticky informovaným analýzámMartin Bitomský , Jan Mládek
Katedra ekologie, Univerzita Palackého v Olomouci, Šlechtitelů 241/27, 783 71 Olomouc
Používání fylogenetických korekcí v současné funkční ekologii je dlouze diskutované téma. Problém tkví v tom, že druhy sdílí více či méně vzdálené společné předky a nemusí být tím pádem považovány za nezávislé statistické jednotky. V podstatě existují dvě možnosti: soustředit se na vývoj metod, které filtrují možný vliv fylogenetické příbuznosti mezi druhy rostlin, nebo tuto fylogenetickou informaci využít při vysvětlování ekologických jevů. Nicméně fylogeneticky informované analýzy nejsou triviální metody a vyžadují pokročilé znalosti molekulární biologie, bioinformatiky a statistiky. V případě krytosemenných rostlin navrhujeme velmi lehký a snadno interpretovatelný přístup, který nevyžaduje tvorbu fylogenetických stromů a implementaci pokročilých statistických metod. Tato metoda je založena na příslušnosti do tří hlavních fylogenetických linií (asterid, rosid, monocot). S použitím skutečných a simulovaných dat z luční vegetace jsme ukázali, že tento přístup poskytuje podobné výsledky jako klasické metody fylogenetické korekce. Naše výsledky naznačují, že pouhá znalost fylogenetických linií (tj. příbuzenské vztahy mezi druhy rostlin kódované jako kategoriální proměnná) není přílišné zjednodušení, ale jde o relevantní nástroj podchycující další ekologicky cenné informace.
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)13:261. SEKCE
14
Struktura trofických sítí herbivorů a jejich parazitoidů v canopy mírného pásu Pavel Drozd1,2, Martin Šigut1,2, Hana Šigutová1,2, Jan Šipoš1, Petr Pyszko1,2, Nela Kotásková1
¹Katedra biologie a ekologie, Ostravská univerzita, Chittussiho 10, 710 00 Ostrava²Institut environmentálních technologií, Ostravská univerzita, Dvořákova 7, 701 03 Ostrava
Přestože koruny stromů (canopy) tvoří podstatnou část biomasy a jsou hlavním zdrojem diverzity hmyzu, je jejich studium často opomíjeno. Naše studie se zabývá vlivem vertikálního gradientu na stratifikaci parazitoidů a hostitelských gild v canopy mírného pásu, konkrétně trendy v abundanci, diverzitě, parazitaci, struktuře trofických sítí a preferencemi jednotlivých skupin parazitoidů. Larvy herbivorů byly sesbírány během tří sezón z 0.2 ha lužního lesa j. Moravy pomocí vysokozdvižné plošiny a z nich byli odchováni parazitoidi. Koruny byly rozděleny na tři patra. Míry parazitace a abundance se lišily mezi druhy stromů, ne však mezi patry. Rozdíly mezi patry se projevily jen u diverzity herbivorů a abundance herbivorních gild. Míra parazitace klesala v průběhu sezóny a nelišila se mezi gildami herbivorů. Preference parazitoidů se lišily, méně specializované skupiny preferovaly hostitele ve spodních patrech, zatímco specializovanější kopírovaly spíše nabídku hostitelů. Struktura trofických sítí se lišila mezi druhy stromů, ne však mezi patry. Výsledky naznačují, že v temperátu se vertikální gradient projevuje rozdíly v diverzitě herbivorů, ale ne v abundanci, míře parazitace, diverzitě parazitoidů a struktuře potravních sítí, kde je naopak vliv druhu stromu důležitější než celkový vertikální gradient canopy lesa. Spolufinancováno z grantů Institutu enviromentálních technologií (CZ.1.05/2.1.00/03.0100), národního programu udržitelnosti I (LO1208 TEWEP) a GAČR (GA14-04258S).
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)13:381. SEKCE
15
Hmyzožraví ptáci vycítí stromečky volající o pomocAnna Mrázová, Kateřina Sam
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Entomologický ústav Biologické centrum AV ČR v. v. i.
Několik současných studií přineslo důkazy o tom, že hmyzožraví ptáci mohou při hledání potravy využívat těkavé látky vylučované listy rostlin, které jsou napadeny býložravým hmyzem. Pokud je rostlina vystavena stresu okusem býložravci, začne pomocí mediátoru – např. rostlinného hormonu metyl jasmonátu (MeJA) – syntetizovat látky mající odpudit původce stresu. Opačným postupem, tedy nanesením MeJA na rostlinu je možné docílit podobného efektu – syntézy a vylučování obranných těkavých rostlinných látek. Cílem naší studie bylo ověření schopnosti volně žijících evropských hmyzožravých ptáků detekovat těkavé látky uměle indukované v rostlinách. Během pokusu jsme postřikem MeJA na listy vrby šedé (Salix cinerea) spustili produkci těkavých látek. Poté jsme pomocí plastelínových housenek vystavených na listech sledovali atraktivitu takto upravených (pokusných) a neupravených (kontrolních) vrb pro hmyzí predátory. Plastelínové housenky sloužily jako návnada, do které se viditelně vtiskne negativ skusu predátora (ptáků a členovců). Potvrdili jsme, že (1) MeJA indukuje ve vrbách šedých syntézu obranných chemických látek, a že (2) ptáci napadají častěji housenky vystavené na pokusných keřích ošetřených MeJA, než housenky vystavené na keřích kontrolních. V obdobném pokusu provedeném na Ficus hahliana na Papui-Nové Guinei jsme potvrdili, že MeJA aplikovaná na rostliny dokáže indukovat změny v chování predátorů i ve složitějším prostředí tropického lesa.
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)13:501. SEKCE
16
O universalitě makroekologických pravidel v HlocénuArnošt L. Šizling
Centrum pro Teoretická Studia, Universita Karlova a AV ČR
Kvantitativní ekologie si nevystačí jen s porovnáváním měřených veličin, ale potřebuje i pravidla, jak k sobě vztahovat různá měření. Jinými slovy, kvantitativní ekologie potřebuje pravidla pro výpočty. K výpočtům v ekologii patří například různé predikce vývoje společenstev pod různým environmentálním tlakem, nebo výpočet regionální diverzity z údajů o diverzitě lokální, tzv up-scaling. Aby bylo lze takovéto výpočty provést, je třeba spolu s Archimédem požadovat: “Dejte mi pevný bod ...”. Pevný bod jsou v našem případě ekologická pravidla, která se nemění v čase, jsou takzvaně univerzální. Ve svém příspěvku se zamyslím nad univerzalitou pravidel v makroekologi, a na datech o holocénních společenstvech rostlin předvedu, která pravidla mohou aspirovat na univerzální ekologické zákonitosti, a která nikoli.
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)14:021. SEKCE
17
Vplyv produktivity a jej kolísania na globálnu diverzitu cicavcovAnna Tószögyová, David Storch
Centrum pro teoretická studia, Jilská 1, 110 00 Praha 1 a Katedra ekologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
Druhová diverzita je do značnej miery určená produktivitou prostredia, avšak okrem jej priemernej hodnoty je možné očakávať aj vplyv jej sezónneho a asezónneho kolísania, ktoré môže zásadne ovplyvňovať prežívanie populácií. Ukázalo sa, že časová fluktuácia a odchylky od pravidelného sezónneho kolísania majú skutočne na distribúciu druhovej diverzity nemalý vplyv. Aký bude charakter tohto vplyvu pritom záleží na samotnej produktivite. V málo produktívnych oblastiach veľké fluktuácie, i keď nepravideľné, udržiavajú väčšiu druhovú bohatosť. Pritom čím je prostredie menej produktívne, tým viac neprediktabilita umožňuje existenciu väčšieho počtu druhov. Naproti tomu v produktívnych oblastiach je rola sezonality a neprediktability opačná. Pre druhovú diverzitu budú kritické poklesy v produktivite spôsobené sezónnym kolísaním.
25.9 TALK (IN SLOVAK) 14:141. SEKCE PŘEDNÁŠKA (VE SLOVENŠTINĚ)
18
Produktivita, funkční znaky a ekosystémové službyIrena Šímová
Centrum pro teoretická studia UK & AV ČR Katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
Procesy v ekosystémech jsou určovány jak podmínkami prostředí, tak i vlastnostmi druhů, kteréjsou v nich přítomny. Není ale jasné, nakolik jsou tyto efekty na sobě závislé. Tuto otázku jsem se snažila zodpovědět za použití dat o výšce a rozšíření dřevin v lesích Severní a Jižní Ameriky a globálních map výšky lesního pokryvu a primární produkce. Ukázala jsem, že výška dřevin je důležitý parametr pro primární produkci pouze v širokolistých lesích mírného pásma, zatímco v tropických lesích a v jehličnatých lesích je primární produkce limitovaná především délkou vegetační sezóny, klimatickými proměnnými a mírou vlivu člověka. Ve svém příspěvku dále zmíním, jak mohou být tyto výsledky využity pro modelování primární produkce do minulosti za použití palynologických dat a pro stanovení tzv. ekosystémových funkcí lesa důležitých pro ochranu přírody.
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)14:261. SEKCE
19
Změny diverzity ptáků podél gradientu produktivityDavid Storch, Ondřej Sedláček, David Hořák, Tomáš Albrecht, Mišo Ferenc, Robert Tropek, Václav Jelínek, Jiří Reif, Anna Tószogyová, Lenka Storchová
Katedra ekologie PřF UK, Centrum pro teoretická studia UK a AVČRKatedra zoologie PřF UK, Ústav pro životní prostředí PřF UK
Nárůst počtu druhů s produktivitou prostředí patří k základním ekologickým zákonitostem, přesto se vedou spory o tom, jaké procesy jsou za něj odpovědné a zda diverzita s produktivitou roste monotónně nebo ve vyšších hodnotách produktivity zase klesá. V měřítku mapovacích čtverců 25x25 km roste diverzita ptáků v jižní Africe lineárně od západu na východ, s rostoucími srážkami a produktivitou prostředí. Nebylo ale jasné, čím to je a jak se to chová na úrovni jednotlivých lokálních společenstev. Počítali jsme proto ptáky na 32bodových transektech, kde body byly vzdáleny 1 km od sebe, na 30 lokalitách podél gradientu produktivity od pouště Namib až po mokřiny řek Zambezi a Limpopo (v Namibii, Botswaně, Zimbabwe a JAR). Diverzita celých transektů (gama diverzita) stoupá s produktivitou po celé délce gradientu, ale diverzita na jednotlivých bodech (alfa diverzita) dosahuje maxima uprostřed gradientu v Kalahari a v nejproduktivnějších oblastech zase klesá. Tam jsou navíc nižší celkové abundance ptáků, je tam vyšší betadiverzita a větší variabilita mezi jednotlivými body. Lze ukázat přímočaré geometrické souvislosti mezi těmito jevy, ty ale nevyjasní, co se vlastně děje v nejproduktivnějších oblastech savan. Nezdá se ani, že by tam hrála roli vyšší sezonalita nebo nižší prediktabilita prostředí. Vztah diverzity a produktivity je tedy měřítkově závislý, ale propad lokální diverzity a snížení početnosti ptáků v nejproduktivnějším prostředí zůstává zatím záhadou.
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)14:381. SEKCE
20
Klasifikace krajiny – kdy, kde, proč a jakDušan Romportl, Aleš Hrdina, Eliška Fňukalová, Vladimír Zýka
KFGG, PřF UK
Třídění objektů odborného zájmu patří k běžným praktikám, k nimž se uchylují badatelé napříč (nejen) přírodovědnými disciplínami. V případě krajinné ekologie je však tímto předmětem zájmu celá krajina, tedy entita krajně složitá, ba přímo neuchopitelná. Protože však nastávají situace, kdy je třeba jinak spojité krajinné kontinuum rozčlenit do jasných tříd a nekonečnou záplavu jednotlivých případů řádně zaškatulkovat, nabízí se několik možných semi-objektivních přístupů, jak ke kýženému cíli dospět. Náplní příspěvku je proto představení hlavních metod klasifikace krajiny, využitých v konkrétních studiích od regionální po globální úroveň. Většina představených studií vychází z přímé spolupráce s biology, kdy bylo třeba vymezit prostorové rámce pro design studie, formalizovat charakter prostředí, identifikovat geografické bariéry nebo popsat gradient antropogenního tlaku. Autorský kolektiv věří, že souhrnné představení přístupů, nástrojů, datového zázemí i konkrétních výsledků přispěje k další spolupráci mezi ekology, kteří pracují na krajinné úrovni či vyšších prostorových škálách.
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)15:502. SEKCE
21
Změny diversity synantropních rostlin v minulosti: Možnosti a limity archeobotanické analýzyAdéla Pokorná1,2, Petr Kočár1
¹Archeologický ústav Praha,²Katedra botaniky, PřF UK
[email protected], [email protected]
Synantropní flóra je charakteristická vysokým podílem nepůvodních druhů. Ke studiu jejích proměn ve vzdálené minulosti jsou vhodná data z archeobotanických analýz, především proto, že pocházejí z lidských sídel (na rozdíl od materiálu z rašelinišť a jezer, která vypovídají o historii flóry přirozených ekosystémů). Naším cílem je přispět k porozumění vztahu mezi dynamikou imigrace archeofytů a diversitou synantropních rostlin v různých fázích pravěku a středověku. Předložená práce vychází z archeobotanické databáze ČR. Během zhruba 7000 let od neolitu do konce středověku byly rozpoznány nejméně tři vlny, charakteristické zvýšenou mírou imigrace, následované jejím opětným poklesem. První vlna odpovídá nejstarší fázi zemědělského pravěku v neolitu a vyznívá během eneolitu. Druhá vlna je spojena s dobou bronzovou a železnou, zatímco v následující době římské a stěhování národů překvapivě klesá imigrace nových druhů až k nule. Třetí vlna je spojena s počátkem středověku a kulminuje především v době hradištní, zatímco v době vrcholného středověku je již zaznamenán výrazný pokles. Pokusíme se ukázat, že přestože práce s fosilními daty přináší celou řadu komplikací, je možné tohoto zdroje využít pro porozumění procesů v minulosti analogických dnešní situaci. Pozornost zaměříme především na nejmladší vlnu imigrace, která kulminovala v raném středověku, a na dynamiku šíření nově příchozích rostlin během bezprostředně následujícího období vrcholného středověku.
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)16:022. SEKCE
22
Středoevropský glaciál jako zalesněná krajina?Jindřich Prach1,2, Petr Pokorný1, Adéla Pokorná1,3, Jan Hošek4,1
¹Centrum pro teoretická studia, Univerzita Karlova, Jilská 1, 110 00 Praha 1²Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Benátská 2, 128 01 Praha 2³Archeologický ústav AV ČR, Letenská 4, 118 01 Praha 1⁴Česká geologická služba, Klárov 3, 118 21 Praha 1
Zalesněný středoevropský glaciál? Palynologický záznam z českých jezer ve světle analogií ze současného Jakutska Je platný obraz doby ledové ve středoevropském prostoru jako chladné stepi až tundry? Tato tradiční představa, pro vysvětlování biogeografických pattern současné diverzity stále přejímaná, je založená zejména na interpretaci palynologických záznamů. Tedy poznatku, že v nejstarších, glaciálních, vrstvách sedimentů jezer a rašelinišť převládá pyl bylin–trav a pelyňků, který je až později vystřídán převahou pylu borovice, břízy a dalších dřevin. Srovnání současných pylových spekter z jezer v nejchladnější části Sibiře s fosilními středoevropskými pylovými spektry ale nečekaně interpretace zesložiťuje. V Jakutsku, v permafrostem generovaných krajinách (jako Třeboňsko o 15000 let dříve), převládá tajga, většinou modřínová s jen maloplošnými ostrůvky stepí a luk. Ale reprezentace tamní vegetace v pylu se ukázala obdobná, jako ta, co bývá interpretována jako bezlesí (poměr pylu dřevin a bylin ~1:1). Společná ordinační analýza českých fosilních pylových spekter, dříve známých povrchových pylových spekter z jihosibiřských stepí (považovaných dosud za analogii středoevropské glaciální krajiny) a nových vzorků z Jakutska ukazuje, že minimálně rovinaté oblasti ČR mohly být před 10-15 tisíci lety, a patrně i dříve, zalesněnou krajinou. Mohly tedy být refugiem mnohých organismů, u kterých se to nečekalo, a jen je tento les pro tradiční paleoekologické metody zatím neviditelný.
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)16:142. SEKCE
23
Biodiverzita NP Podyjí jako dočasný přežitek?Jan Miklín1, Pavel Šebek2 , Lukáš Čížek2
¹Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita²Entomologický ústav, Biologické centrum, Akademie věd ČR
Na území NP Podyjí jsme na základě starých map a leteckých snímků z let 1938 a 2014 analyzovali změny krajinného krytu s důrazem na míru zapojení lesních porostů. Ve sledovaném období se rozloha lesů zvýšila z 80,2 % na 89,5 % rozlohy NP. Pokryvnost zapojeného lesa vzrostla na dvojnásobek (81 % rozlohy NP), zatímco rozloha otevřených porostů klesla o dvě třetiny (7,8 %). Zároveň se otevřené lesy z části přesunuly na bývalá bezlesí. To je jednou z příčin zásadního poklesu travnatého bezlesí o dvě třetiny (na 1,6 %). Nelesní stanoviště byla také zásadně postižena homogenizaci zemědělské půdy, která z heterogenní mozaiky vytvořila převážně rozsáhlé lány polí. V kontextu těchto změn jsme analyzovali výskyt vybraných zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Z výsledků vyplývá, že (i) větší biodiverzitu mají místa zapojeného lesa v oblastech, kde v roce 1938 byl les otevřený, a (ii) velká část rostlin roste v současné době ve vyšším zápoji, než odpovídá jejich nárokům. Výskyt ohrožených druhů je tedy dán setrvačností a dřívější podobou krajiny. Dostupná data ukazují, že na území NP Podyjí zásadním způsobem již minimálně 170 let ubývá bezlesí a minimálně 70 let též řídkých lesů. Biodiverzita těchto stanovišť proto přežívá hlavně v rámci extinkčního dluhu a hrozí, že dříve či později zmizí i při konzervaci stávajících podmínek. K jejímu zachování, a tedy k zachování biodiverzity NP Podyjí, je proto nezbytná obnova a zásadní zvýšení rozlohy otevřených lesů a nelesních stanovišť.
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)16:262. SEKCE
24
Změny krajinného pokryvu a ochrana NP ŠumavaTomáš Janík, Dušan Romportl
Katedra Fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
Národní park (NP) Šumava společně se svým bavorským sousedem tvoří jednu z největších zalesněných oblastí ve střední Evropě. Podobně jako jiné horské lesní porosty i ty na Šumavě jsou vystaveny působení disturbancí, především vichřicím a následným expanzím kůrovce. V lednu 2007 byl NP zasažen vichřicí Kyrill. Příspěvek popisuje pomocí “land cover flows”, jak se na území NP měnil krajinný pokryv a jaká byla časoprostorová distribuce změn. Samotná vichřice přímo nezasáhla rozsáhlá území, následně však začal být dominujícím procesem v měřítku celého NP úbytek jehličnatého lesa. Ten se v podobných proporcích měnil v suchý stojící les a člověkem vytvořené holiny a holiny s ponechanou hmotou. Nejvyšší intenzity dosáhly změny mezi lety 2008 a 2011, ale v posledním sledovaném ročním mezidobí mezi roky 2011 a 2012 změny téměř ustaly. Z prostorového hlediska změny probíhaly ve vyšších polohách a na vlhkých stanovištích. Použitá data o vývoji krajinného pokryvu společně s dalšími podrobnými daty o krajině z hlediska fyzickogeografických podmínek, s atributy popisujícími jednotlivá stanoviště a s daty o distribuci klíčových chráněných druhů jsou dále zpracovávána pro vymezení nejcennějších území. Dosavadní výsledky je možné vzít v potaz jako podklady pro management a zonaci NP Šumava.
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)16:382. SEKCE
25
Dlouhodobá dynamika horských smrkových lesů a jejich disturbancí na ŠumavěPetr Kuneš1, Vachel Carter1, Alice Moravcová1, Niina Kuosmanen2, Helena Svobodová-Svitavská3, Nick Schafstall2, Miroslav Svoboda2, Richard Chiverell4, Daniel Vondrák1, Jolana Tátosová1, Jacqueline van Leeuwen5, Jennifer Clear2
¹Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta²Česká zemědělská univerzita, Fakulta lesnická a dřevařská³Botanický ústav AV ČR, v.v.i.⁴University of Liverpool⁵University of Bern, Institute of Plant Sciences
Smrkové lesy ztělesňující jedny z posledních pralesů ve střední Evropě jsou stále více ohroženy různými formami poškození. Smrk se zde vyskytuje na hranici svých ekologických limitů a díky své vysoké ekonomické hodnotě se jeho výsadby často nacházejí za hranicí svého přirozeného rozšíření. Malé změny klimatu nebo podmínek prostředí tak mohou působit stres a ovlivnit existující strukturu a složení lesa. Pro porozumění vlivu poškození na dynamiku lesa a následnou změnu floristické diverzity jsou proto nezbytná dlouhodobá pozorování. Moderními paleoekologickými metodami, jako jsou analýzy pylu, rostlinných a hmyzích makrozbytků a uhlíků v sedimentech a následné pokročilé statistické zpracování dat, zkoumáme rozšíření a míru zastoupení smrku ve vegetaci na Šumavě a vliv dynamiky narušení na odpověď lesů na časových škálách až za posledních 10000 let. Z analyzovaných dat vyplývá, že smrk expandoval již před 10200 lety a záhy vytvořil relativně stabilní dominantní společenstva přetrvávající až do dnešní doby. Na regionální škále byl v celkové vegetaci smrk zastoupen z ~50%, lokálně mnohdy i více, což naznačuje mosaikovitou strukturu vegetace s lokální variabilitou dominantních druhů. Na Prášilském jezeře se nám podařilo unikátní zachycení reakce ekosystému na náhlé změny klimatu během tzv. 8.2 eventu. Začlenění paleoekologických dat do dialogu o biodiverzitě a managementu ekosystémů tak přispívá k dnešní a budoucí ochraně šumavských lesů.
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)16:502. SEKCE
26
Změny hnízdních populací vodních ptáků v ČRPetr Musil, Zuzana Musilová, Klára Poláková, Markéta Čehovská
katedra ekologie FŹP ČZU
Vývoj hnízdních populací vodních ptáků na území České republiky je dobře monitorován již více než 100 let. Prudký pokles početnosti většiny druhů kachen, potápek, lysky černé, racka chechtavého a dalších druhů je dokládán od počátku 80. let. 20. století. Ve většině případů tyto změny neodpovídají trendům početnosti jejich populací, narůstajících v posledních desetiletích na území celé Západní Palearktidy. Mezidruhové rozdíly trendů početnosti velice dobře reflektují postavení jednotlivých druhů v trofické síti rybníků. Bentofágní a insektivorní druhy jsou téměř výlučně ubývající, naopak nárůst byl zjištěn u herbivorních druhů. V podmínkách našich rybníků, je zvyšování trofie spojeno s nárůstem hustoty rybích obsádek, zejména obsádek kapra obecného, následně snížením nabídky i dostupnosti potravy v důsledku poklesu průhlednosti vody. Tyto faktory negativně ovlivňují reprodukční úspěšnost vodních ptáků, a zejména přežívání jejich mláďat využívajících časově i prostorově omezené nabídky potravních zdrojů. Populace bentofágních potápivých kachen jsou pak následně negativně ovlivňovány i emigrací neúspěšně hnízdících ptáků. Nicméně, výsledky recentních studií dokládají positivní význam alternativní (bezkaprové) rybí obsádky, která i při aplikaci na omezeném počtu rybníků, může přispět k vytvoření klíčových lokalit pro hnízdní populace vodních ptáků v našich rybničních soustavách. Důležitým úkolem pro blízkou budoucnost je prosazení těchto poznatků v praktické ochraně přírody.
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)17:022. SEKCE
27
Jak těžké je reintrodukovat vážku? Patnáctiletý monitoring druhu Leucorrhinia dubia pro translokaciAleš Dolný, Hana Šigutová, Stanislav Ožana, Lukáš Choleva
Katedra biologie a ekologie, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita
Translokace, včetně reintrodukce, jsou potenciálně účinným nástrojem praktické ochrany volně žijících živočichů. Případových studií translokací hmyzu je relativně málo, zvláště s ohledem na dlouhodobé sledování stavu populací a celkové ekologické úspěšnosti translokačních postupů. Naše studie představuje výsledky úspěšné translokace larev tyrfobiontní vážky Leucorrhinia dubia (Odonata: Libellulidae) do uměle vytvořených rašelinných tůněk v CHKO Beskydy provedené v roce 2001. Během následujících 15 let byla v místě reintrodukce sledována jak populace translokovaného druhu, tak i celkový stav místní odonatocenózy. Zhruba 15 let po translokaci byla pak po dobu tří let hodnocena velikost populace dospělců metodou zpětného odchytu značených jedinců s využitím modelu Jolly-Seber a také velikost populace v průběhu emergence pomocí sběru exuvií. Rovněž byla provedena mikrosatelitová analýza pro posouzení genetické variability zdrojové a translokované populace. V průběhu sledovaného období se L. dubia stala dominantním druhem odonatocenózy, aniž by se jinak její druhové spektrum nebo hlavní kvantitativní charakteristiky výrazně změnily. Výsledky naznačují, že i přemístění poměrně malého počtu jedinců, navíc jediného vývojového stádia, může vést k ekologicky úspěšné reintrodukci. Rozbory genetické variability navíc naznačují, že translokované populace dokonce mohou za určitých podmínek sloužit jako zdroj genetické variability pro populaci zdrojovou.
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)17:142. SEKCE
28
Modrásci, mravenci a motorky – záchrana a repatri-ace modráska hořcového (Phengaris alcon f. alcon)Ondřej Sedláček1, Barbora Kupková1, Zdeněk Hanč2
¹Katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Viničná 7, 128 44 Praha 2 ²AOPK ČR, RP Jižní Čechy, Nám. Přemysla Otakara II. č. 34, 370 01 České Budějovice
Stav populací mnoha druhů hmyzu je v ČR naprosto kritický, jiné druhy už vyhynuly. Mezi druhy balancující na hranici přežití patří i myrmekofilní modrásek hořcový (Phengaris alcon), především jeho ekologická forma (f. alcon) vázaná svým vývojem na hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe). Analýza nálezových databází ukázala, že druh u nás teoreticky přežívá na 11 lokalitách. Terénní průzkum v r. 2016 ovšem odhalil, že na dalších pěti z těchto jedenácti lokalit druh v nedávné minulosti vyhynul. Zbylých šest lokalit je soustředěno do jz. Čech na celkem 20 ha. Na dvou lokalitách je populace navíc blízko vymření. Příčinou lokálních extinkcí bylo vymizení živné rostliny. Na zbylých lokalitách jsme nastavili péči tak, aby co nejrychleji došlo k podpoře populací hořce. Kromě posunu seče mimo období kvetení jsou zásadní disturbance např. pomocí kultivátoru nebo motokrosu. Součástí krizového plánu byl i pokus o repatriaci modráska na lokalitu se vzmáhající se populací živné rostliny. Samotnému přenosu předcházely pečlivé přípravy spočívající ve stanovení početnosti hořce na obou lokalitách, odhadu velikosti populace modráska v donorské populaci i ověření výskytu hostitelského mravence Myrmica scabrinodis na akceptorské lokalitě. Přenos imag a vajíček provedený v r. 2016 se ukázal jako úspěšný, na akceptorské lokalitě jsme potvrdili reprodukci modráska. Doufejme, že série rychle provedených, ale přitom uvážených kroků povede k záchraně jednoho z nejzajímavějších druhů naší entomofauny.
25.9 TALK (IN CZECH) PŘEDNÁŠKA (V ČEŠTINĚ)17:262. SEKCE
29
Significance of dark CO2 fixation in arctic soilsHana Šantrůčková, Petr Kotas, Jiří Bárta, Tim Urich, Petr Čapek, Juri Palmtag, Ricardo J. Eloy Alves, Christina Biasi, Kateřina Diáková, Norman Gentsch , Antje Gittel, Georg Guggenberger, Gustaf Hugelius, Peter Kuhry, Nikolaj Lashchinsky, Pertti J. Martikainen, Robert Mikutta, Christa Schleper, Jörg Schnecker, Clarissa Schwab, Olga Shibistova, Birgit Wild, Andreas Richter
University of South Bohemia, Czechia,
Dark CO₂ fixation in soil is a generally accepted process, but its importance for microbial metabolism and soil organic carbon (C) sequestration is unknown. To fill this gap, we performed screening of dark 13C-CO₂ incorporation to soil organic matter in soil profiles of four tundra ecosystems around the northern circumpolar region. We further determined abundance of various soil carboxylases and identified their microbial origin. To get deeper insight into CO₂ immobilization in microbial biomass, we conducted a manipulative 13C labelling experiment complemented by analyses of 13C incorporation to phospholipid fatty acids. The microbial capacity for heterotrophic CO₂ fixation was determined by screening the abundance of carboxylase genes, analysing shifts in microbial community composition, and the incorporation of 13C into soil C following addition of available C sources. We demonstrate that dark CO₂ fixation occurred ubiquitously in arctic tundra soils with increasing importance in deeper soil horizons. The genes encoding enzymes of heterotrophic microorganisms comprised majority of identified carboxylases and the genetic potential for dark CO₂ fixation is spread over a broad taxonomic range. Our results imply that CO₂ fixation increasing with soil depth can explain isotopic enrichment of soil organic matter deposited in deeper soil horizons. Our measurements were further supported by outputs from modelling of long-term impact of dark CO₂ fixation on soil organic matter.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)9:30SESSION 3
30
Effects of soil macro- and mesofauna on litter decomposition and soil organic matter stabilizationJan Frouz
Univerzita karlova, ÚŽP, PřFUK, Benátská 2, Praha2
Soil fauna consumes substantial amounts of litter and can even consume the entire annual litterfall in some ecosystems. Soil fauna may affect soil organic matter (SOM) dynamics not only by assimilating litter but also by modifying the soil environment at many spatiotemporal scales. Litter processing by fauna usually results in a short-term increase in microbial activity in feces; this activity than decreases such that feces over the long term may decompose more slowly than the original litter. During passage through the guts of litter-feeding fauna, litter modifications include fragmentation, consumption of associated microorganisms, pH and redox changes, removal of easily decomposed polysaccharides, increase in the proportion of lignin, and decrease in soluble polyphenols and carbon:nitrogen (C:N) ratios. The coating of litter with clay during passage through earthworms reduces microbial access to the litter as well as conditions for microbial activity by reducing the diffusion of nutrients and oxygen. Fauna affects leaching and the release of particulate organic matter, which affect microbial activity in soil, distribution of organic matter in the soil profile, amount of organic matter entering different SOM pools, which affects the microbial community and the rate of decomposition. At larger scale, fauna can change the soil profile, soil properties, and the plant community. The effect of soil fauna on litter decomposition and soil C storage can be positive or negative.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)9:42SESSION 3
31
Mineral nutrients in littoral vegetationK.R. Edwards1, J. Květ1,2, Z. Hroudová3, I. Ostrý3, P. Zákravský3
¹University of S.Bohemia, Faculty of Science, Čes. Budějovice²Czech Ac. Sci., CzechGlobe–Inst. of Global Change Res., Brno³Czech Ac. Sci., Inst. of Botany, Průhonice. All Czech Republic.
Differences between peak-season and off-season dry mass, organic matter mass and both concentrations and pools (standing stocks) of ash, N. P. K. Ca, Mg and Na were investigated in the rhizosphere soil, live and dead aboveground plant biomass at 16 sites hosting 6 plant community types in the littoral zone of a eutrophic ancient shallow reservoir of about 5 km2 area, the Rožmberk fishpond (S. Bohemia, CZ). Comparisons between the peak-season and off-season data and some stoichiometric relations calculated from them provided an insight into the mineral nutrient economy of littoral vegetation rooted in relatively nutrient-poor sandy soil, but differently enriched with nutrients contained in water percolating from an adjacent eutrophic standing water body.In general, the degree of eutrophication of both the sites and their vegetation seem to be positively correlated with the degree of contact of the plant roots with the eutrophic fishpond water.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)10:06SESSION 3
32
Plant diversity restoration in abandoned fieldsClémentine Lepinay1, Hana Pánková1, Jana Rydlová1, Alena Voříšková1,2, Martina Janoušková1, Tomáš Dostálek1,3, Zuzana Münzbergová1,3
¹Institute of Botany, Academy of Sciences of the Czech Republic, Zámek 1, CZ-252 43, Průhonice, Czech Republic²Department of Experimental Plant Biology, Faculty of Science, Charles University, Viničná 5, CZ-128 00, Prague, Czech Republic³Department of Botany, Faculty of Science, Charles University, Benátská 2, CZ-128 00, Prague, Czech Republic
After abandonment of agricultural fields, some grassland plant species colonize these sites with a frequency equivalent to dry grasslands (generalists) while others are missing or underrepresented in abandoned fields (specialists). We aimed to understand the inability of some grassland species to spread on abandoned fields by exploring whether the performance of generalists and specialists depended on the origin of arbuscular mycorrhizal fungi (AMF) communities and/or the soil (from dry grassland or abandoned field). We performed a greenhouse experiment with six species pairs, each composed of one specialist and one generalist species. The plants were grown in the dry grassland or the abandoned field soil inoculated with AMF from one or the other site.Plant growth, abundance of mycorrhizal structures and plant growth response to AMF were evaluated. The abandoned field soil negatively affected plant growth compared to the grassland soil. However, the plant growth response to AMF inoculation was higher in the abandoned field soil. The AMF community from both sites differed in infectivity and frequencies of taxa. The dry grassland AMF produced more arbuscules and vesicles. Nevertheless, the specialists had a better phosphorus nutrition with the abandoned field AMF while AMF origin did not affect that of generalists. Thus, inoculation of the abandoned field soil with grassland AMF does not seem to be a solution to allow settlement of specialists.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)10:18SESSION 3
33
Remote sensing of spoil heaps terrain and vegetation structure: Methods, accuracy and limitationsV. Moudrý1, R. Urban2, M. Solský1, J. Komárek1, K. Gdulová1
¹Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Environmental Sciences ²Czech Technical University in Prague, Faculty of Civil Engineering
Ecosystem recovery of spoil heaps is affected by terrain topography. Topography determines the vegetation and animal colonization pattern and hence the conservation potential of restored habitats. The way in which dumping of overburden is spread or heaped results in complex terrain. In contrast, technical reclamation is related to its strong alteration that leads to uniform terrain. The difference in species composition and factors that influence it between spontaneously colonized and reclaimed spoil heaps has been the subject of various studies. However, the results are spatially limited due to labour intensive field inspections traditionally used by ecologists (e.g. visually estimating tree cover or magnitude of terrain depressions). Such variables, however, can be more accurately estimated using remotely sensed (RS) data. While RS data are not substitute for field observations they do markedly enhance our ability to study ecosystem structure. LiDAR is an active RS technology that enables measurement of ecosystems with both great extent and high accuracy. Low cost alternative is Structure from motion (SfM) photogrammetry. Here we present factors (e.g. point density and need for detailed representation versus elimination of vegetation) that need to be considered for appropriate method selection and derivation of highly accurate digital terrain models and vegetation heights. We use LiDAR and SfM point clouds acquired for Hornojiretinska spoil heap in 2017 as an example.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)10:30SESSION 3
34
Historical disturbance patterns in the mountain spruce forest of Bohemian ForestVojtěch Čada, R. C. Morrissey, Z. Michalová, R. Bače, P. Janda, M. Svoboda
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská
Disturbances shape forest structure and composition, but the temporal dynamics of disturbance patterns and their influence on dynamics of forest structural complexity are not fully understood. On part of the mountain spruce forest of Bohemian Forest we described the history of natural disturbances (such as windthrows and bark beetle outbreaks) using retrospective dendrochronological analysis and tested the relationship of disturbance patterns with site conditions and contemporary stand structure. A broad range of disturbance severities were detected across the landscape, but severe disturbances (>50% trees responded), with a short rotation period of 174 years, best characterize the area. Over the last five centuries, disturbances peaked in the 1820s, but were rare after 1880. This non-equilibrium dynamics resulted into mature landscape structure at the end of 20th century and contributed to the large extent of disturbances in the last two decades. Disturbances were more frequent on wind-exposed locations such as mountain ridges and flatter terrain. The variation in tree diameters (stand heterogeneity) was related with past disturbance frequency and maximal severity, but not to stand age. Therefore, we conclude that structural complexity was formed by range of disturbance events of variable severities rather than by linear succession. Disturbances created structures important for biodiversity and could also preserve key early-seral phases in the landscape.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)11:29SESSION 3
35
Development of seedling root/shoot ratioTereza Mašková, Tomáš Herben
Katedra botaniky PřF UK
Root/shoot biomass partitioning is the key ability of plants to compensate limiting resource in the environment and thus to survive and succeed in competition. In adult plants, it can be shifted by many factors, such as nutrient availability in the soil or reserves in the roots from previous season. The question remains whether, in the interspecific level, reserves in seeds can play a similar role in seedlings as we do not know how seed mass affects the seedling development. Therefore, we investigated how species seed mass is related to seedling root/shoot biomass partitioning and how it interacts with nutrient availability in the soil. We worked with seventeen species differing in their seed mass. We measured their biomass partitioning under two different nutrient treatments after two, four, six and twelve weeks to determine temporal dynamics of their development. We show that the amount of resources stored in the seeds determines allocation patterns into new resource-acquiring organs during seedling development. Large-seeded species are able to use soil nutrients faster and more efficiently. It is likely that faster development of shoots provides them the key advantage in the asymmetric above-ground competition, and that this can constitute one of the strong selective factors on the optimum seed mass.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)15:41SESSION 3
36
Disturbance history in spruce forests in SumavaNiina Kuosmanen1, Jennifer L. Clear1,2, Vojtěch Čada1, Karen Hallsal3, Nick Schafstall2, Richard Chiverrell3, Vachel Carter4, Petr Kuneš4
¹Department of Forest Ecology, Czech University of Life Sciences Prague, Prague, Czech Republic ²Department of Geography and Environmental Science, Liverpool Hope University, Liverpool, UK³School of Environmental Sciences, University of Liverpool, Liverpool, UK⁴Department of Botany, Charles University, Prague, Czech Republic
There is still little knowledge of the temporal and spatial scale of the natural disturbance regimes in montane spruce forests in central Europe. The projected climate change will affect the frequency and severity of disturbances in these forests and understanding the processes behind the natural disturbance events can provide important knowledge for maintaining forest biodiversity and functionality. Where dendrochronological data covers few hundreds of years, palaeoecological data reach thousands of years back in time providing information of vegetation and disturbance patterns in larger spatial and temporal scale. Comparison of data from these two disciplines can increase our understanding of the importance of different disturbance agents on forest dynamics.We employ sedimentary fossil pollen, macrofossil and charcoal records together with insect remains and geochemical signal, from Laka lake in Sumava national park to reconstruct vegetation and disturbance history in Central European montane spruce forests in Czech Republic. Integrating this new palaeoecological data with dendrochronological data, already available from the research area, we aim to more precise method of reconstructing disturbance regimes and the effects in montane spruce forests. Preliminary results from comparison of high resolution (up to 10 years) sedimentary data and tree-ring data demonstrate similar patterns between disturbance signal from tree-rings and changes in sedimentary records.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)11:05SESSION 4
37
Disturbance legacies drive regional Picea dynamicsJonathan Schurman, Volodya Trotsiuk, Miroslav Svoboda
Dept. Forest Ecology, CZU
Large-scale forest dynamics are commonly assumed to be climate driven, but appropriately-scaled disturbance histories are rarely available to assess whether past disturbances might influence contemporary dynamics. We compiled multiple tree-ring based disturbance histories from primary Picea abies forest fragments distributed throughout five landscapes spanning the Bohemian Forest and the Carpathian Mountains into a regional chronology. The chronology includes 11 595 trees spanning the years 1780 to 1990 collected from 560 inventory plots from 37 stands distributed across a 1000 km geographic gradient. Decadal disturbance rates between 1800 and 1920 were significantly above the historical mean, followed by a region-wide decline. Since 1780, regional disturbance rates were weakly positively associated with drought severity, while non-synchronous landscape-scale peaks corresponded to locally-documented windstorms and bark beetle outbreaks. Among stand characteristics, time since major disturbance was the best predictor of spatial variation in recent disturbance severities, indicating that susceptibility increases as stands develop. Disturbance rates have been temporally variable and our observations suggest that multiple high-severity events between 1800 and 1920 reduced mid-20th century regional disturbance susceptibility. Neglecting disturbance history will bias estimates of climate-disturbance sensitivity, even at large scales.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)11:17SESSION 4
38
Forest management using nature as a templateLucie Vítková, Miroslav Svoboda, Thomas A. Nagel
Department of Forest Ecology, Faculty of Forestry and Wood Sciences Czech University of Life Sciences, Kamýcká 129, Praha 6, Suchdol 16521, Czech Republic
Although the efforts to enhance biodiversity in European forests have been particularly pronounced in the past few decades, only limited evidence on the use of forest management approaches delivering the true ‘close to nature’ status supporting biodiversity has been available. Some of the conventional practices have led towards homogeneous forest structure and a consequent loss of habitats supporting the dependent species. Therefore, we comprehensively review the major aspects of incorporating emulation of natural disturbances into forests where the management aims are to produce timber but, at the same time, enhance biodiversity. Specifically, we emphasise natural disturbance emulation in European forests dominated by Fagus sylvatica and Picea abies, respectively. We present some of the basic aspects of natural disturbances as well as silvicultural approaches necessary to be aware of when emulating natural disturbances in European conditions. We concentrate on disturbances since they create as well as respond to spatial heterogeneity. We also include the discussion on emulating a mosaic comprising of a variety of forest structures ranging from old-growth to newly regenerated by using silvicultural approaches; e.g. ‘free style silviculture’. Such methods take into an account natural disturbance emulation in the light of enhancing heterogeneity that is necessary to accommodate for a wide range of forest conditions essential for a variety of valuable biodiversity indicators.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)11:41SESSION 4
39
Impact debt: increase of invasive plant cover causes non-linear responses of pollinator communitiesDawid Moroń
Institute of Systematics and Evolution of Animals, Polish Academy of Sciences
The increased introduction of non-native species to habitats is a characteristic of globalisation. It is believed that the impact of invading species is proportional to their abundance in a habitat. However, density-dependent impact debt of invader populations remains poorly studied, despite being possibly the most important phenomenon linked with invasions. We selected grassland sites that encompassed the entire coverage spectrum of invasive goldenrods, and surveyed the abundance and diversity of pollinating insects and native plants. To study the relationship between goldenrod cover and its impact on grassland pollinating insects and the potential role of plants in shaping the effect, we used generalised additive mixed models. The abundance and species richness of bees and butterflies decreased non-linearly with increasing goldenrod cover. Goldenrod had no visible impact on bees and butterflies until it reached cover in a habitat of about 55 % and 35 %, respectively. No statistically significant changes across goldenrod cover were noted for the abundance and species richness of hoverflies. Species richness of native plants decreased linearly with goldenrod cover. We demonstrated that the impact of goldenrods on a habitat is not instantaneous. An important recommendation in the light of our study is that habit management aiming at preventing the invasion process and alleviating its impact might be possible and reasonable, even in habitats with relatively advanced invasions.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)11:53SESSION 4
40
Effects of roads on butterfly communitiesPiotr Skorka
Institute of Nature Conservation, Polish Academy of Sciencesal. Adama Mickiewicza 33, 31-120 Kraków, Poland
Roads may have important negative effect on dispersal rate, mortality and thus functioning of local populations. However, the effect of roads on animal assemblages is little understood in insects. It is troublesome since road verges are regarded as important habitats for many insects. In this presentation, based on studies performed in Poland, it is outlined how roads affect butterfly communities. First, it was shown that certain management practices on verges (less intensive mowing, planting high number of flowering plant species) may decrease number of roadkilled butterflies. Species that are small-bodied are especially prone to collisions with cars. Moreover, road-mortality is always underestimated. Experiments showed that dead butterflies disappeared from roads within two days and that the detection probability was not perfect, mainly in dead butterflies laying on road verges. Secondly, distribution of butterfly roadkills is non-random in a landscape. In a large-scale study it was found that about 50% of road-kills is clustered in only 4% length of all roads. Thus directing mitigation actions in these relatively short road sections reduces road mortality in a cost-efficient way. Finally, despite the prevalence of butterfly mortality, there was no evidence for negative effects of roads on butterfly communities inhabiting grasslands. Even more, species richness was higher in grassland patches located next to the road than in grassland patches located far from roads with traffic.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)12:05SESSION 4
41
Dynamics of species and functional diversityAntonin Machac, Brunno Oliveira, Gabriel Costa, Catherine Graham
Center for Theoretical Studies, UK & AVČR
Diversity dynamics remain controversial. Here, we evaluate whether the dynamics of species and functional diversity are expansionary, such that species and functional diversity across the different regions of the world increase continually, or whether they stay largely unchanged, following equilibrial dynamics. Integrating the newest data for mammals (≈ 5,000 species) with regression modeling and simulations, we find that species diversity follows equilibrial dynamics, governed by climate and resources. Functional diversity, in contrast, follows expansionary dynamics, dependent on the evolutionary history of the region. Regions with principally different histories (e.g. Neotropics, Afrotropics) therefore host similar numbers of mammal species that differ markedly in their functional diversity. The Neotropics, in particular, show high functional redundancy among the resident mammals. These results challenge the classic notion that tropical regions host more species because they offer a great diversity of ecological niches. Instead, we find that tropical regions offer more resources, which allow more individuals, populations and species to coexist within the tropics, even when the coexisting species are apparently functionally redundant. Together, these findings reveal how ecological (ecological resources) and evolutionary factors (time for functional divergence) interact to generate the striking diversity of mammals and their life histories.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)14:05SESSION 5
42
Limits to a species’ range in two-dimensional habitatsJitka Polechová
University of Vienna
Why do species not adapt to ever-wider ranges of conditions, gradually expanding their ecological niche and geographic range? Gene flow across environments has two conflicting effects: while it increases genetic variation, which is a prerequisite for adaptation, gene flow may swamp adaptation to local conditions. We show that adaptation fails, and a sharp species’ range margin forms, when the loss of fitness due to dispersal to a different environment is large relative to the species’ neighbourhood size, which determines the strength of genetic drift. The conditions under which this happens are different from the ones we previously reported for a population living along a one-dimensional habitat, because in broad two-dimensional habitats, genetic drift is only weakly dependent on selection. Hence, if the environment varies primarily across one dimension but the population disperses freely in two dimensions (such as on a hill), dispersal aids adaptation in locally small populations. This is because the neighbourhood size rises faster with dispersal than the loss of fitness due to dispersal across the environments increase. Hence, although gene flow can swamp adaptation locally when genetic drift is too strong, a species with broader dispersal can adapt to steeper environmental gradients.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)14:17SESSION 5
43
Growth scaling laws from individuals to ecosystems: consumer-resource and competitive stabilityIan Hatton
Princeton University
A more general understanding of growth at all levels of organization could have implications ranging from tumor growth and disease proliferation, to resource productivity and global carbon cycling. Recent empirical work has uncovered striking regularities in growth-mass scaling, spanning the tree of life and recapitulating over distinct levels of organization, from embryos and individuals to populations and whole communities. I will briefly summarize these results, showing exponents characteristically near ¾ (sub-exponential growth), and examples from abnormally growing systems where growth is closer to exponential. I’ll discuss how sub-exponential growth is broadly stabilizing in consumer-resource and competitive interactions, suggesting a ubiquitous and intrinsic form of regulation, and offering insight into a number of long-standing debates in ecology and evolution.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)14:29SESSION 5
44
Soil yeasts: Halfway between fungi and bacteriaTereza Mašínová1, Barbara D. Bahnmann1, Andrey Yurkov2, Petr Baldrian1
¹Laboratory of Environmental Microbiology, Institute of Microbiology of the CAS, Videnska 1083, 14220, Praha 4, Czech Republic. ²Leibniz Institute DSMZ-German Collection of Microorganisms and Cell Cultures, Brunswick, Germany
Soil microbial communities that are composed mainly of fungi and bacteria represent an important part of forest ecosystems. These two groups differ in their strategies of survival in this environment. Fungi occur in two growth forms–as filamentous fungi (FF) or as yeasts that are mainly unicellular which makes them in many respects similar to bacteria. While FF are able to bridge sites with unfavourable conditions to search for and translocate nutrients, yeasts and bacteria rely on local sources and are affected by their immediate surrounding. Substantial proportion of soil communities is composed of yeasts. Therefore, we have analysed soil communities in the Masaryk forest Křtiny covering a variability of biotic and abiotic conditions in order to explore drivers of yeast community composition and to compare them with those affecting FF. We have also isolated yeast strains and tested them for their decomposition abilities. Our results indicate that factors shaping community composition of yeasts and FF are different. Tree cover appears to be the main driver of yeast community composition in litter while drivers in soil are probably more complex. Yeasts are able to produce multiple biopolymer degrading enzymes, although less than FF and their involvement in decomposition is thus probably lower, similarly to bacteria. High proportion of produced enzymes is associated with their cell wall and enables them to efficiently utilize resources in their close surrounding.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)9:54SESSION 6
45
Species performance under climate changeZuzana Münzbergová, Věroslava Hadincová, Hana Skálová, Vigdis Vandvik
Department of Botany, Faculty of Science, Charles University, Prague, Czech Republic Institute of Botany, Academy of Sciences of the Czech Republic, Průhonice, Czech Republic Department of Biology, University of Bergen, Norway
Understanding species ability to cope with changing climate is a key prerequisite for predicting their future fates. Despite considerable research on species responses to changing climate, we lack understanding of the role of specific climatic factors, and their interactions, for species responses and of the relative importance of plasticity vs. adaptation in determining the responses. We use a dominant clonal grass originating from a natural climatic grid in Norway that allows factorial combinations of temperature and precipitation and grow clones from all populations under four climatic extremes. Genetic differentiation and direction and magnitude of plastic responses vary systematically among populations. Growth-related traits are highly plastic and their degree of plasticity depends on their origin. In contrast, the traits reflecting species’ foraging strategy are not plastic but vary with the climate of origin. Levels of plasticity of growth-related traits and genetically differentiated foraging traits constrain species ability to cope with novel climates. The interplay between genetic differentiation and plasticity in response to temperature and precipitation will affect the specific responses of species to climate change. Such complex responses will affect how climate-change impacts scale up to the community and ecosystem levels. Our study provides novel insights into the processes driving species responses to climate change and attempts to uncover their mechanisms.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)15:05SESSION 6
46
Germination in the context of climate changeAndrea Paulů, Zuzana Münzbergová
Department of Botany, Faculty of Science, Charles University in Prague, Benátská 2, 128 01 Praha 2, Czech RepublicInstitute of Botany, Czech Academy of Sciences, Zámek 1, 252 43 Průhonice, Czech Republic
Understanding species’ ability to cope with changing climate is an essential presumption for predicting the future fates of species and ecosystems. Despite extensive research on species responses to changing climate, we still lack understanding of the role of specific climatic factors, and their interactions, for germination, a critical stage in life cycle of many plants. We study two cytotypes of perennial Anthoxanthum species originating from a natural climatic grid of 12 localities in western Norway that allows factorial combinations of temperature and precipitation. Germination was tested in three temperature regimes and two moisture regimes.The results show interspecific and interpopulation differences in proportion of germinated seeds and in proportion of dormant seeds. Seeds placed to wetter and colder conditions than they originate had higher proportion of germinated seeds than seeds placed to dried and warmer conditions. Seed placed to wetter and colder conditions than they originate germinated faster. Seeds in dry conditions germinated in higher proportion, when they are simultaneously placed in cold stratification. Species are adapted for conditions, in which they live and it seems that changing conditions to dry and warm affected proportion of germinated seeds negatively. Important climatic factor seems to be a cold period, as seeds better tolerated drought if they were exposed cold stratification.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)15:17SESSION 6
47
Adaptation of a clonal grass to climate changeBojana Stojanova1,2, Veronika Kolářiková1, Jaroslav Klápště3, Věroslava Hadincová2, Zuzana Münzbergová1,2
¹Department of Botany, Faculty of Science, Charles University, Prague, Czech Republic²Institute of Botany, Academy of Sciences of the Czech Republic, Průhonice, Czech Republic³Scion (New Zealand Forest Research Institute Ltd.), Whakarewarewa, Rotorua, 3046, New Zealand
Adaptation is the most effective long-term response to climate change. Adaptation is a process in which a population genetic structure changes in response to a selective pressure which results in an overall increased population-level fitness in a particular environment. However, adaptation studies are still scarce for long- lived, clonal plants, although these species are predicted to dominate the landscape with climate change. We studied the adaptive response and potential of 11 populations of a clonal grass, Festuca rubra, in a climatic gradient in western Norway. Combining growth chamber experiments and microsatellite marker data, we used various quantitative genetics and multivariate analyses to evaluate the adaptive responses of F. rubra by i) assessing the extents of population neutral vs adaptive differentiation, ii) characterising the selective pressure acting in different climates (alpine and boreal), and iii) estimating the evolutionary potential in the different climates. We show that the alpine (current) and boreal (predicted with climate change) climates both exert strong selective pressure which results in population differentiation that can be adaptive. Moreover, F. rubra shows high adaptive potential in the boreal climate, suggesting it can withstand the novel environment brought about climate change. Altogether, F. rubra could adapt to new climates and thus become a predominant species in the alpine landscape in the future.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)15:29SESSION 6
48
Looking for determinants of growth rate in 300+ perennial plantsLin Huang1, Alena Bartušková2, Jitka Klimešová2, Ludmila Rejlová1, Petr Šmarda3, Tomáš Herben1,2
¹Department of Botany, Faculty of Science, Charles University²Institute of Botany, Academy of Sciences of the Czech Republic³Department of Botany and Zoology, Faculty of Science, Masaryk University
Plant growth rate plays an important role on plant population and community dynamics. Interspecific differences in growth rates are due to differences in leaf economy spectrum (LES), separating plants with long-lived leaves and tissues and slow growth from plants with high leaf turnover and fast growth. However, most of such findings are based on comparison of woody or short-lived herbaceous species. We therefore examined predictors of growth rate in perennial herbaceous plants. We used SLA as a proxy for LES and examined effects of underground storage organs and genome size on growth rates. We extracted two types of growth rates from growth trajectories of foliage length of 300+ perennial species. Interestingly, there was no relationship between growth rate and SLA. But genome size and size of storage organs were positively correlated with growth rate, showing plant with bigger genome or storage organ grew faster. The results indicate that plant with bigger genome size grow faster, possibly by dividing cells in advance and then inflating them quickly during growth period; plants with bigger storage organs grow faster by supplying energy from organs. This shows that key drivers of growth of perennials reside in traits that help plants mobilize their resources fast for growth at the beginning of the growth season. Resource accumulation (driven by traits of LES) is temporally separated from period of the peak growth, and therefore the LES traits do not contribute to it.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)15:53SESSION 6
49
Plant root plasticity in the fieldTomáš Herben, Tereza Vozábová, Věra Hadincová, František Krahulec, Sylvie Pecháčková, Hana Skálová, Karol Krak
Botanický ústav AVČR a katedra botaniky PřF UK
A number of key processes accounting for species coexistence take place belowground, but root placement in the field is still one of the big enigmas in ecology. It can be due to the remarkable plasticity of roots in response to nutrients, but most data on it come from pot experiments, whereas patterns in the field, let alone the degree of plastic response to stimuli, are essentially unknown. We examined species-specific root vertical distribution in a montane grassland using quantitative Real-Time PCR. We asked whether individual species differ in their rooting depths, whether such differences are associated with aboveground functional traits, and whether they respond to the presence of a competitor. This response was assessed by comparison of species-specific vertical profiles between control plots and plots where the dominant species, Festuca rubra, had been removed. The results showed that grassland species exploit different parts of the belowground resources. Surprisingly, species rooting patterns did not change in response to the competitor presence and interspecific differences in vertical profiles were due to species’ innate differences, not to plastic responses. The findings imply that role of root plasticity in natural systems may be considerably weaker than in artificial systems with few species and strong nutrient gradients. This is likely to be due to a homogeneous distribution of nutrients in the field and to the symmetric nature of belowground competition.
26.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)16:05SESSION 6
50
Border Control: Maintaining species boundaries through pollinator attracting cuesDaniel Souto-Vilarós, Magali Proffit, Bruno Buatois, Michal Rindos, Mentap Sisol, Thomas Kuyaiva, Jan Michalek, Clive T. Darwell, Martine Hossaert-McKey, George D. Weiblen, Vojtech Novotny, Simon T. Segar
Faculty of Science, University of South Bohemia, Ceske Budejovice
In the fig and fig-wasp mutualism, scent is believed to be fundamental in attracting species-specific pollinators thus maintaining species boundaries. Scent divergence between closely related species would seem sufficient in promoting reproductive isolation, starting the process of speciation. We investigated volatile organic compound variation from several Ficus species which substitute each other along the Mt. Wilhelm elevational gradient in Papua New Guinea. We placed these species in a phylogenetic context to draw conclusions of scent variation between close relatives. Additionally, we studied pollinator response to the scent of different fig species using Y-tube assays. Volatile profiles differed significantly between the studied species while pollinators were generally attracted to scent emitted by their host species. In one case, however, fig-wasps were attracted to both its host species and its sister species. Wasp morphological traits indicate that it is physically impossible for this species to oviposit in figs of this atypical encounter, suggesting an additional barrier for the maintenance of species specificity. This study demonstrates that scent is an effective signal for partner recognition; however, multiple barriers acting in concert help maintain reproductive isolation in fig and fig-wasp interactions. Speciation along this elevational gradient appears to be reinforced by divergence in key reproductive isolation mechanisms on both sides of the mutualism.
27.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)9:30SESSION 7
51
Contrasting tri-trophic food webs in a rainforestPetr Klimeš1, Simon T. Segar1, Filip Husník2, Michaela Borovanská1, Penny J. Gullan3
¹Institute of Entomology, Biology Centre of the Czech Academy of Sciences, Czech Republic ²Institute of Parasitology, Biology Centre of the Czech Academy of Sciences, Czech Republic³Research School of Biology, The Australian National University, Australia
Insect and plant communities interact at multiple trophic levels and these interactions change with anthropogenic disturbance. However, such networks are rarely explored in the tropics using knowledge of both species ecology and phylogeny. We studied communities of tree-dwelling ants, their symbiotic scale insects (Hemiptera: Coccoidea) and tree hosts in primary and secondary forest in New Guinea. An area of 0.5-ha was searched for all tri-trophic interactions in each of the two forests. 137 interactions in primary and 90 in secondary forest were found. Morphology and molecular data were used to identify the species, and a molecular phylogeny was inferred for all three trophic groups. Primary forest involved more ant and tree species than the secondary, but the number of interacting scale insect species was similar. Food webs were strongly associated with forest type and species ecology, but not independently of phylogeny. The secondary forest had higher phylogenetic diversity of the symbionts and was dominated by invasive species, whereas native taxa were prevalent in primary forest. Networks were however relatively unspecialized in both forest types. Our results highlight the cryptic life-strategy of primary forest scale insects living in intimate relationship with ants in their nests, whereas secondary forest is characterized by global pests. Protection of the native tri-trophic food webs thus requires conservation of the whole primary forest communities.
27.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)9:42SESSION 7
52
Enemy release hypothesis in the case of the alien invasive populations of Harmonia axyridisOldřich Nedvěd
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Over the past 30 years, the harlequin ladybird Harmonia axyridis (Coleoptera: Coccinellidae) has rapidly spread in several continents and is considered an invasive alien species. The success of H. axyridis as an invader is often attributed to weak control by natural enemies. H. axyridis, displaying a variety of chemical, mechanical, and microbiological anti-predator defenses, is usually avoided by predators. However, some birds and invertebrates can eat this ladybird without harmful consequences. Flies of the genus Phalacrotophora are idiobiont parasitoids and hence can evade the host’s immune response. Rates of parasitism of H. axyridis by Phalacrotophora in the Palaearctic region are relatively high. While strong evidence for enemy release on the invasive populations of H. axyridis is lacking, several cases of parasitoid acquisition have been recorded in Europe, North America, and South America. We conclude that enemy release cannot be excluded as a possible mechanism contributing to the spread and increase of H. axyridis in the early stages of invasion, but adaptation of parasitoids may lead to novel associations which might offset previous effects of enemy release.
27.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)9:54SESSION 7
53
High-altitude pollination network on Mt. CameroonJan Mertens1, Yannick Klomberg1, Štěpán Janeček1,2, Michael Bartoš1,2, Robert Tropek1,3
¹Department of Ecology, Faculty of Science, Charles University, Vinicna 7, CZ-12843, Prague, Czechia ²Institute of Botany, Czech Academy of Sciences, Dukelska 135, CZ- 37982, Trebon, Czechia ³Institute of Entomology, Biology Centre, Czech Academy of Sciences, Branisovska 31, CZ-37005, Ceske Budejovice, Czechia
Pollination has been one of the main drivers of terrestrial biodiversity. Studying plant-pollinator interactions can help clarify current and historical global biodiversity patterns. We are still far from understanding all aspects of such interactions, especially on the community level. This lack of knowledge is more pronounced in tropical regions, where plant and pollinator diversity is remarkably higher, yet the number of pollination studies are not. Mt. Cameroon provides a full altitudinal gradient of tropical forest from lowland to the natural timberline (~2300 m). We film all flowering plant species along standardised transects at four elevations in dry and wet seasons while covering all forest strata. Flowers are recorded for 24hrs, allowing us to observe the whole spectrum of both day and night visitors. With this data, we can reconstruct pollination networks and compare their characteristics across the altitudinal gradient and seasons. We also observe their behaviour and count the number of touches with the plant’s reproductive organs, allowing us to categorize the flower visitors’ role and effectiveness. We will present a pollination network and its characteristics from the timber line communities. In the 250 analysed recordings of ±80 plant species we have recorded >6000 individual flower visits by several groups of invertebrates, birds and bats. Such dataset sheds some light on the mostly unknown community dynamics of a high-altitude tropical pollination network.
27.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)10:06SESSION 7
54
Stratification patterns of dead wood beetlesMatthias Weiss, Raphael Didham, Yves Basset, Frode Odegaard, Jiri Prochazka, Jiri Schlaghamersky, Lukas Cizek
Biology Centre CAS, Institute of Entomology, University of South Bohemia, Faculty of ScienceThe University of Western Australia, School of Animal Biology and CSIRO Land & WaterSmithsonian Tropical Research Institute, STRI-ResearchUniversidad de Panama, Maestria de EntomologiaNorwegian Institute for Nature Research, Masaryk University, Faculty of Science, Department of Botany and Zoology
The aim of this study was to compare characteristics of saproxylic beetle assemblages between three forests of different altitude and latitude. Sampling took place in a lowland rainforest in Panama, a floodplain forest and a beech-fir mountain forest, both in the Czech Republic. The beetles were sampled along vertical transects. The tropical forest was estimated to host two to three times more species than the temperate lowland and the mountain forest, respectively. Beetle assemblages in all three forest types where clearly vertically stratified, with stratification being most pronounced in the tropical forest. Species richness was similar in the understorey of all three forests; it peaked in the canopy of the tropical forest but in the understorey of the temperate ones. Feeding guild composition and stratification showed similar patterns in all three forest types as proportions of most feeding guilds along the vertical gradient changed in the same way in the tropical and temperate forests. The vertical stratification of beetle communities was best pronounced in the structurally most complex tropical forest and least pronounced in the least complex mountain forest. The high richness of saproxylic beetles in the tropical forest was due to the richness of canopy fauna. The similarities in guild composition and stratification suggest that similar factors such as resource availability govern the structuring of saproxylic beetle assemblages in the three forests in this study.
27.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)10:18SESSION 7
55
Seed germination after digestion by herbivoresBarbora Lepková
Katedra botaniky, Přírodovědecká Fakulta, Univerzita Karlova
Endozoochory is an ability to disperse after being digested by an animal. This ability is well documented in plants with fleshy fruit which acts as a reward for frugivorous animals such as birds or monkeys. A similar way of dispersal is known in herbivorous animals and from germination trials of dung samples, we know of a number of plants which are well adapted to the passage through the digestive tract of various herbivores. However, the cost for such way of dispersal is very high and we presume that majority of seeds are destroyed during the passage. It is also probable that the survival rate of seeds is different not only for individual plant species but also between dispersal vectors – herbivorous animals. The survival rate can be established by a simple feeding experiment but so far, most work has been done on farm animals or with a low number of plant species. Therefore, I conducted an experiment with forty species of open landscape plants (known to be endozoochorous, and common in landscape but not endozoochorous) and four species of herbivores – red deer, sika deer, wild boar and mouflon. Specifically, I asked: (i) What is the survival rate of different plants after ingestion? (ii) How much does the survival rate differ between dispersal vectors? (iii) Do the plants known as endozoochorous survive passage better than species not occurring in the dung of herbivores?
27.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)10:50SESSION 7
56
Contrasts in ontogenetic scaling of vital ratesDavid S. Boukal, Denisa Modrá, Jan Okrouhlík
Faculty of Science, University of South Bohemia
Scaling of vital rates such as metabolism, mortality and energy acquisition across species can be described with allometries but their applicability on within-species variation is much less understood. We experimentally investigated the dependence of feeding and metabolic rates of three instars of the larvae of the dragonfly Aeshna cyanea feeding on Bufo bufo tadpoles. Feeding rates of dragonfly larvae and prey mortality increased with temperature and predator size across all predator instars but, surprisingly, feeding rates and prey mortality decreased with predator size within instars. Metabolic rates of predators and prey also increased with temperature and size but the size scaling differed between the predators and the prey, and within predator instars. While the scaling exponent of tadpoles was close to the theoretical value of 0.75, the exponents within each dragonfly larval instar were much steeper and consistent with isometric or even supra-isometric scaling. The results indicate higher developmental costs of dragonfly larvae, especially in the penultimate instar. These costs are covered by elevated predation rates early in each instar. Our results imply that details of species ontogeny can substantially alter the currently used standard models of size- and temperature-dependent predator-prey interactions.
27.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)11:02SESSION 7
57
Nest predation in shorebirds: A global perspectiveV. Kubelka1,2, M. Šálek3, P. Tomkovich4, J. Reif5, R. Freckleton6, T. Székely2
¹Department of Ecology, Charles University, CZ²Milner Centre for Evolution, Department of Biology & Biochemistry, University of Bath, UK³Deparment of Ecology, Czech University of Life Sciences, CZ⁴Zoological Museum, Moscow MV Lomonosov State University, Russia⁵Institute for Environmental Studies, Charles University, CZ⁶Department of Animal and Plant Sciences, University of Sheffield, UK
Breeding represents the key period of birds’ life cycle, and nest predation is the most common cause of breeding failure. Life-history strategies, anti-predator behaviour and nesting ecology often influence nest predation rates and may lead to adaptations reducing the rate of nest predation. Here we use phylogenetic comparative analyses to investigate adaptation by ground-nesting shorebirds to predation. Shorebirds are declining globally, and by linking nest predation and anti-predatory strategies to population declines, we are addressing a major knowledge gap in shorebird conservation. Using published articles and unpublished datasets, we extracted data on daily nest predation rate of 36,634 nests of 238 populations in 111 shorebirds species from 149 localities worldwide. We focus on three research hypotheses: 1) Do life-history traits (body size, incubation care, breeding habitat selection and distance of migration) predict nest predation rate? We suppose that shorebirds with (i) larger body size, (ii) more biparental incubation experience lower nest predation, and (iii) shorebirds that breed in Polar regions experience lower nest predation than shorebirds in temperate or tropical sites. 2) Is more aggressive behaviour associated with lower nest predation? 3) Does high nest predation rate precipitate into population decline?
27.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)11:14SESSION 7
58
Competition-driven niche segregation in birdsJiří Reif1, Radka Reifová2, Anna Skoracka3, Lechosław Kuczyński3
¹Institute for Environmental Studies, Faculty of Science, Charles University, Prague, Benatska 2, 128 01 Praha 2²Department of Zoology, Faculty of Science, Charles University, Prague, Vinicna 7, 128 44 Praha 2³Population Ecology Lab, Institute of Environmental Biology, Faculty of Biology, Adam Mickiewicz University in Poznań, Umultowska 89, 61-614 Poznań, Poland
The role of interspecific competition for generating large-scale patterns in species’ distribution is hotly debated. Theoretically, competition between species with overlapping niches should result in divergence of their niches in sympatry to reduce possible fitness costs. However, many species show mosaic distribution within sympatric zone with the syntopic sites occupied by both species, and allotopic sites where only one species occurs. It is unclear whether such mosaics arise as a consequence of competition-driven niche segregation or due to the decline of their abundances towards range edges driven by environmental gradients. Here we test this hypothesis using data on abundance of two closely related bird species, Common Nightingale (Luscinia megarhynchos) and Thrush Nightingale (L. luscinia), covering syntopy, allotopy and allopatry of both species on hundreds of sites. After accounting for the environmental gradients, we found that habitat preferences of both species shifted markedly between syntopy and allotopy, as well as between allopatry and allotopy. Whereas the species preferred the same habitats in allopatry, their preferences became nearly opposite in allotopy and species thus “escaped” to habitats avoided by the competitor. Our results indicate that the competition between closely related species can result in considerable changes in habitat use across their geographic ranges and it is thus an important driver of species’ distribution at large spatial scales.
27.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)11:26SESSION 7
59
Escalation and divergence of defences in FicusMartin Volf1, Simon T Segar1,2, Scott E Miller3, Brus Isua4, Mentap Sisol4, Petr Šimek2, Martin Moos2, Juha-Pekka Salminen5, Jan Zima Jr.2,6, Jadranka Rota7, George D Weiblen8, Stewart Wossa9, Juuso Laitila5, Jorma Kim5, Yves Basset1,10,11, Vojtech Novotny1,2
¹Biology Centre, CAS, CZ²University of South Bohemia, CZ³National Museum of Natural History, Smithsonian Institution, USA⁴New Guinea Binatang Research Center, PNG⁵University of Turku, FI⁶Institute of Botany, CAS, CZ⁷Lund University, SE⁸University of Minnesota, USA⁹University of Goroka, PNG¹⁰Smithsonian Tropical Research Institute, PA¹¹Universidad de Panama, PA
Arms-races between plants and herbivorous insects are responsible for generating an astonishing diversity of insects and proliferation of plant defences, as such they are a focus of modern ecology. Studies on the macroevolution of plant defences suggest an escalation or divergence in trait values as a result of an arms race between hosts and herbivores. Here we focused on 21 sympatric Ficus species in New Guinea and analyzed their chemical and physical defences. The studied traits followed various evolutionary trajectories, with some increasing over evolutionary time and with phylogenetic distance (escalation), while others showed high disparity between closely related hosts (divergence). We propose that the evolution of defences in large plant genera is strongly dependent on the specificity of the herbivores that attack them. Our results suggest that escalating traits primarily affect non-adapted generalist herbivores. On the other hand, specialists were affected by diverging defences, which increased trait dissimilarity between closely related hosts. In addition, we found a positive correlation between alkaloid diversity (an escalating trait) and specialist herbivore abundance, illustrating an ‘end point’ to the insect-plant arms-race when host-plant defence is overcome by specialist herbivores. Such processes probably shape the evolution of plant defensive traits into a dynamic system, with periods of trait diversification, divergence, and sometimes decline.
27.9 TALK (IN ENGLISH) PŘEDNÁŠKA (V ANGLIČTINĚ)11:38SESSION 7
60
Burning spoil heaps: new habitat for GaldieriaDovilė Barcytė, Linda Nedbalová
Department of Ecology, Faculty of Science, Charles University
Galdieria sulphuraria (Cyanidiales) is a thermoacidophilic red microalga with a limited distribution. It is gobally acclaimed because of the special conditions required for growth and metabolism. Until now, the alga was almost exclusively restricted to acid geothermal environments around the world. However, we have found this species on the surface of a burning coal spoil heap in central Europe, that is the first record of G. sulphuraria in such type of habitat. A rbcL phylogeny confirmed that the population of this extremophile belongs to the continental European lineage and we consider Italian geothermal sites as a potential source of Czech G. sulphuraria. The dispersal of unicellular red microalgae is far from fully understood and the discovery of Galdieria in another region of Europe on a relatively newly established site allows us to understand better the distribution patterns and dispersal abilities of this ecologically important algal group. In addition, we have also analyzed the phylogenetic position of Galdieria strain CCALA 965 isolated seventeen years ago from a highly acidic site without geothermal activity in the Czech Republic and have confirmed it to belong to the species G. phlegrea, until now known only from Italy.
26.9 34N°17:05–20:00POSTER SESSION
61
Growth vs. age: the forests of Carpathian MountainsKrešimir Begović
Česká zemědělská univerzita v Praze ČZUFakulta lesnická a dřevařská Katedra ekologie lesa
Old-growth forests (i.e. primary forests) represent forest communities that have achieved great age with natural development, untouched by direct human activity, while preserving unique ecological features. These forests play an important role in mitigating the effects of climate change, by acting as the carbon sink, either through the process of carbon sequestration or through preservation of natural structural features and provision of specific dynamics, thusly supporting biodiversity and preserving species richness. Age is one of the fundamental variables used for quantifying and describing ecological changes and forest dynamics, as well as predicting and modelling developmental pathways of forest ecosystems. As trees age, they undergo complexed physiological and morphological changes, mostly visible as low photosynthetic rates, reduced growth, leaf size reduction, and followed by morphological and structural changes. The Carpathian forests represent Europe’s most substantial carbon reserves and a refuge for a number of European endemic forest species. Through tree-ring analysis, growth rates of dominant species are explored, with the idea of understanding how trees have been adapting and developing throughout the past. Researching the relationship between growth variability and age, in these climate changing conditions, offers a new lookout into how these old forests react to different abiotic challenges and offers us insight into how they might continue to develop.
26.9 19N°17:05–20:00POSTER SESSION
62
Univerzalita trendů diverzityEliška Bohdalková, David Storch
Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR, Katedra ekologie PřF UK
Trendy diverzity (jako závislost počtu druhů na teplotě a na produktivitě) jsou vždy definovány pro určitý taxon na určitém místě (celý areál rozšíření nebo často také region, arbitrárně určený výzkumníky). Povaha těchto trendů se různí mezi jednotlivými taxony a regiony. Slabou závislost počtu druhů na teplotě či produktivitě někteří předkládají jako důkaz proti hypotézám, vysvětlujícím prostorové trendy diverzity právě těmito veličinami. Specifické vymezení zkoumaného taxonu nebo zkoumané oblasti by však mohlo ovlivnit pozorované trendy diverzity. Analýza 46 datových souborů, popisujících diverzitu různých taxonů v rámci různých částí světa, ukázala, že některé charakteristiky související právě s arbitrárně vybraným územím systematicky ovlivňují závislost počtu druhů na teplotě a produktivitě. Některé taxony vykazují slabou závislost na teplotě či produktivitě jenom z důvodu nedostatečného počtu vzorků, malé rozlohy zkoumaného území nebo nedostatečného rozsahu vysvětlující proměnné. Trendy diverzity jsou také ovlivněny vztahem teploty a produktivity na zkoumaném území a jeho geografickou polohou. Ukazuje se tedy systematický vliv některých veličin na závislosti počtu druhů na teplotě a produktivitě a studie trendů diverzity by s těmito vlivy měly počítat.
26.9 37N°17:05–20:00POSTER SESSION
63
Kvantifikace rozsivek při hodnocení kvality vodyBlažena Brabcová, Petr Marvan, Libuše Opatřilová, Karel Brabec, Markéta Fránková, Jiří Heteša
Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita
Příspěvek porovnává dvě metody kvantifikace rozsivek při hodnocení kvality tekoucích vod: (i) počítání valv rozsivek a (ii) jednoduché přiřazení jednotlivých druhů rozsivek k sedmibodové škále podle jejich pokrytí na sklíčku nativního preparátu. Pro srovnání byl použit saprobně-trofický index zavedený v České republice pro posouzení ekologického stavu tekoucích vod v souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě (WFD). Mezi indexy vypočítanými porovnávanými metodami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl, orientační hodnoty obou přístupů jsou srovnatelné. Ve všech případech však ukazatele založené na stupních pokrytí rozsivek na sklíčku preparátu dosáhly vyšší korelace se základními chemickými parametry vody než indexy založené na počtu valv rozsivek. Abychom vysvětlili příčinu vyšších korelací, byly použity různé varianty úpravy vstupních dat. Výsledky podporují předpoklad, že hlavní příčinou horší prediktivní hodnoty indexu založeného na počtu valv rozsivek je to, že hojným taxonům je při konečném hodnocení kvality životního prostředí přiřazena příliš velká důležitost. Použití stupňů pokrytí rozsivek na sklíčku preparátu při hodnocení ekologického stavu toku je proto pro daný účel výhodnější (nebo přinejmenším dostatečné).
26.9 12N°17:05–20:00POSTER SESSION
64
Herbivorie u Orchis purpurea a Orchis pallensRadka Broumová, Tomáš Černý, Miroslav Broum, Zuzana Havránková
Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita, Kamýcká 129, 165 00 Praha 6–Suchdol
Jedním z aspektů, kterými se zabývá výzkum „Ekologické a populačně biologické aspekty vybraných populací Orchis pallens a Orchis purpurea v ČR“ je i herbivorie. Při monitoringu těchto dvou orchidejí na vybraných lokalitách v roce 2017 byla zjištěna herbivorie u obou druhů v nadzemních orgánech (květy, listy), kterou způsobovali především žírem housenky můr a plži. Větší procento však bylo zaznamenáno u Orchis purpurea, kde byla poškození herbivory na všech zkoumaných lokalitách a ve větší míře. Monitorována byla zejména její intenzita, druhy herbivorů, vliv intenzity požeru listů na počet květů i tobolek na lodyze a její následné porovnání s jedinci bez herbivorie. Dalším cílem je dlouhodobější sledování poškozených rostlin na jejich případnou sterilitu nebo dormanci v následujícím roce.
26.9 58N°17:05–20:00POSTER SESSION
65
Přesuny rodinek potápivých kachenMarkéta Čehovská, Petr Musil, Zuzana Musilová, Klára Poláková
Katedra Ekologie, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze
Jihočeské rybniční soustavy jsou významným hnízdištěm vodních ptáků. Podmínky pro úspěšné vyvedení jejich mláďat však nejsou během hnízdní sezóny stabilně příznivé, neboť v jejím průběhu dochází ke snižování průhlednosti vody spojené se zhoršenou dostupností a úbytkem potravy, dále probíhá zvýšená konkurence o prostor i potravu mezi jedinci. Lokalita vhodná pro umístění hnízda nemusí být vhodná ani pro vodění mláďat. Z těchto důvodů dochází k přesunům rodinek kachen za potravou a úkryty, které jsou vykoupeny vyšší mortalitou mláďat. Pozorováním v terénu z let 2004–2015 na základě individuálně značených samic, bylo zjištěno 63 přesunů samic s mláďaty poláka velkého a 79 přesunů samic s mláďaty poláka chocholačky. Výsledky dokazují, že relativní přežíváním mláďat klesá s délkou přesunu u poláka velkého, avšak tento vztah není signifikantní (r = -0.175, P = 0.103, n = 88). Statisticky průkazná negativní korelace mezi délkami přesunů a přežíváním mláďat byla zjištěna u poláka chocholačky (r = -0.218, P = 0.019, n = 115). Mláďata se nejběžněji pohybují od 0 do 2 km od hnízdního rybníku a vzdálenost nad 2 km je pro ně často kritická. Maximální přesun u obou uvedených druhů byl 5 km, za touto hranicí už byly viděny jen samotné samice, které přišly o svá mláďata. V případě aplikace poznatků v praxi formou přiměřeného managementu je podstatná také skutečnost, že pro úspěšné přesuny rodinek potápivých kachen je důležitá nejen vzdálenost mezi vhodnými rybníky, ale také konektivita krajiny.
26.9 47N°17:05–20:00POSTER SESSION
66
Využití výzkumu v záchranných programech rostlinBarbora Čepelová , Eliška Blažejová
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov
Záchranné programy (dále ZP) jsou chápány jako dočasné projekty, jejichž smyslem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. V současné době jsou realizovány ZP pro čtyři kriticky ohrožené druhy rostlin: matizna bahenní (Angelica palustris), rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus), hvozdík písečný český (Dianthus arenarius ssp. bohemicus) a hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox ssp. bohemica). Pro dalších pět druhů jsou vypracovány texty ZP. Jedná se o zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia), koniklec otevřený (Pulsatilla patens), snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum), hořeček nahořklý a h. drsný Sturmův (Gentianella amarella ssp. amarella, G. obtusifolia ssp. sturmiana). Součástí přípravy a realizace každého ZP jsou výzkumné aktivity, které mají za cíl doplnit znalosti o biologii a ekologii druhu. Pro většinu druhů byly provedeny studie genetické variability nebo alespoň srovnání velikosti genomu pomocí cytometrie. Pro záchranu druhu je důležitá znalost generativního rozmnožování, proto je studována klíčivost (např. u rdestu dlouholistého a zvonovce liliolistého). Pro hvozdík písečný český a hořeček mnohotvarý český byly zpracovány populační studie. V rámci každého ZP se pravidelně sleduje a vyhodnocuje početnost daného druhu. Podrobné informace o ZP lze najít na http://www.zachranneprogramy.cz
26.9 9N°17:05–20:00POSTER SESSION
67
Vliv velikosti sídla na druhové složení vegetaceNatálie Čeplová, Veronika Kalusová, Zdeňka Lososová
Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 611 37 Brno, Česká republika (NČ, VK, ZL)Katedra biologie, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Poříčí 7, 603 00 Brno, Česká republika (NČ)
Druhová bohatost rostlin ve městech odráží značnou pestrost městských biotopů v kombinaci s intenzivním přísunem diaspor. Je závislá na velikosti města, předpokládáme tedy, že na stejně velké ploše ve velkém městě nalezneme větší počet rostlinných druhů, než na stejně velké ploše v menším sídle. S rostoucí velikostí sídla by se měl projevit také efekt tepelného ostrova. Data byla sbírána v sídlech třech různých velikostí (3500–5500, 20–50 000, > 100 000 obyv.) V každém sídle byly vybrány tři typy stanovišť – centrální náměstí, vilová čtvrť a opuštěná travnatá plocha. V každém biotopu byly na ploše 1 ha zaznamenány všechny spontánně se vyskytující druhy rostlin. Zaznamenané druhy byly rozděleny do skupin podle původu a doby od zavlečení na původní druhy, archeofyty a neofyty. Teplotní nároky druhů byly stanoveny na základě Ellenbergových indikačních hodnot pro teplotu. Potvrdili jsme, že velká sídla hostí celkově více druhů rostlin než malá, a to i na srovnatelně velkých plochách. Nejvýrazněji se tyto rozdíly projevily ve vilových čtvrtích. Neofyty, které jsou nejvíce závislé na stálém přísunu diaspor, a původní druhy, které přežívají ve zbytcích polopřirozené vegetace ve městech, odrážejí rovněž velikost sídla, na rozdíl od archeofytů, homogenní skupiny druhů s podobnými vlastnostmi, jejichž rozšíření s velikostí sídla nekoresponduje. Nepotvrdili jsme vliv tepelného ostrova na druhové složení, pouze rozdíly v nárocích druhů na teplotu mezi různými typy biotopů.
26.9 65N°17:05–20:00POSTER SESSION
68
Epigamní chování páskovce koužkovaného (Cordulegaster boltonii)Martin Černý, Dominika Dubcová, Lenka Hupková
Katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta UK Praha
Komunikace mezi zvířaty často závisí na vizuálních signálech a schopnostech je kompatibilně vnímat. Ve své práci se zabýváme otázkou, podle čeho pozná samec páskovce kroužkovaného (Cordulegaster boltonii) samici stejného druhu a co je tedy hlavním spouštěčem kopulačního chování. K terénním experimentům jsme využili individuálně barevně značené samce, pokusy jsme prováděli v pramenné oblasti Dračice (Jindřichohradecko) v letech 2015 a 2016. Celkem se pokusu zúčastnilo 63 samců (z celkového počtu 244 označených), celkový počet reakcí na experimentální podnět byl 395. Jelikož páskovci nevykazují viditelný barevný dimorfismus, naše výsledky dokazují, že hlavní roli v rekognoskaci samice hraje její typický pohyb při ovipozici, přičemž samci reagují i na simulovaný stejný pohyb (mrtvého) samce. Zároveň jsme samcům páskovců nabízeli různě kontrastně zbarvené atrapy/náhrady samic, přičemž jsme i zde atrapou simulovali její typický pohyb při kladení. Kromě zmiňovaného typického pohybu samice se podařilo prokázat, že samci vnímají i zbarvení, včetně jeho UV složky.
26.9 41N°17:05–20:00POSTER SESSION
69
Soil microbial community composition along a Norway spruce forest chronosequenceMichal Choma, Jiří Bárta, Eva Kaštovská, Martin Valtera, Hana Šantrůčková, Pavel Šamonil
Katedra biologie ekosystémů, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Disturbances are an important player in natural temperate forest dynamics shaping the ecosystem’s heterogeneity at landscape scale and serving as an ecosystem’s re-establishing force. Besides the direct impact of on forest stands, soil properties, nutrient cycling and microbial community are also indirectly affected. Based on previous research, a series of six forests were selected to provide a gradient of the estimated time since the last occurrence of stand replacement, ranging from 16, 36, 100, 110, 130 and 160 years. The soils create a pedogenetical sequence from poorly developed entic podzols in the youngest sites to a well-developed albic podzol in the oldest site. The soil microbial community composition was described based on Illumina sequencing of soil DNA samples. We found a significant change in microbial community composition. Generally, there was a trend of gradual change in community composition, which followed the chronological sequence. In the uppermost and fragmented litter layers, the youngest (16 and 36 years) sites clearly differed from the 100+ years old sites, indicating the importance of lower stand age and suggesting that change in understorey vegetation is induced by canopy opening. In the A horizon, the soil developmental stage was likely to drive the community composition. Finally, in the first metamorphic and spodic horizons, the two oldest sites were different from the others, likely due to advanced podsolization.
26.9 23N°17:05–20:00POSTER SESSION
70
Biodiverzita a produkce lučních společenstev na BerounskuOndřej Cudlín1,2, Blanka Pařezová2, MonikaVitásková2, Pavel Cudlín1
¹Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Lipová 9, 370 05 České Budějovice ²Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 – Suchdol, 165 21
Cílem práce bylo zjistit, jaký je vztah mezi diverzitou rostlinných druhů, funkční diverzitou a produkcí vybraných lučních společenstev. Druhové složení a produkce byla sledována na třech suchých ovsíkových loukách a třech suchých širokolistých trávnících na okraji CHKO Český Kras v okolí obce Loděnice. Na každé louce bylo náhodně vytyčeno pět čtverců o velikosti 1 m2, ve kterých byl proveden soupis všech druhů a z poloviny čtverce byla odebrána biomasa 5 cm nad zemí nůžkami na trávu před sečí v červnu a v září v letech 2013, 2014, 2016. Odebraná biomasa byla roztříděna po hlavních funkčních skupinách (trávy, byliny, jeteloviny) a byla usušena v sušárně při teplotě 85°C a poté zvážena. U ovsíkových luk byla zjištěna průměrná produkce na všech lokalitách za všechny roky 488 g/m2 se zastoupením 23 druhů. Průměrná roční produkce na všech sledovaných ovsíkových loukách kolísala od 347 g/m2 do 697 g/m2. Mezi jednotlivými roky se měnilo i zastoupení funkční skupiny trávy, které kolísalo mezi 45-70 %. Na suchých loukách byla zjištěna průměrná produkce za všechny tři roky 387 g/m2 se zastoupením 22 druhů. U suchých luk pokryvnost trav kolísala méně než u ovsíkových luk, pouze mezi 60-70 %. Na ovsíkových loukách na rozdíl od suchých luk byla zjištěna nejvyšší průměrná produkce lučního společenstva ve všech sledovaných letech na všech lokalitách při zastoupení nejvyššího počtu druhů. Vztah mezi funkčními skupinami a velikostí produkce nebyl zjištěn ani u jednoho typu luk.
26.9 24N°17:05–20:00POSTER SESSION
71
NIRS and examples of its applicationStipan Čupić
CZU
Availability and quality of food on which large ungulates are voluntary feeding are among the main factors driving their population dynamics. It’s long been known that the nutritional quality of food is among the main factors influencing reproduction success, survival, habitat selection or seasonal movements of large herbivores. Accordingly, it is of primary importance to have detailed knowledge of food quality on which game is voluntary feeding. However, such studies of nutritional aspects of food quality usually require a large number of samples and thus often become very expensive and time-consuming. Near infrared spectroscopy (NIRS) is a cost- and time-effective, environmentally friendly and accurate technique which allows estimating the chemical composition of a large number of samples. The most commonly used nutritional indices of food quality for large herbivores are nitrogen, acid detergent fibre, and neutral detergent fibre. Another approach is to evaluate nutritional characteristics of faeces that bear a relationship to the quality of ingested food. The aim of the article is to explain how the NIRS works, to emphasize the usefulness of the technique and to promote it among biologists and researchers from other fields.
26.9 3N°17:05–20:00POSTER SESSION
72
Trait differences between native and alien plant species in six habitats of the Czech RepublicJan Divíšek1,2, Jane Molofsky3, Nicholas Gotelli4, Milan Chytrý1, Brian Beckage3, Petr Pyšek5,6, Zdeňka Lososová1
¹Department of Botany and Zoology, Masaryk University, Brno CZ.²Department of Geography, Masaryk University, Brno CZ.³Department of Plant Biology, University of Vermont, Burlington, Vermont USA.⁴Department of Biology, University of Vermont, Burlington, Vermont USA.⁵Institute of Botany, The Czech Academy of Sciences, Průhonice CZ.⁶Department of Ecology, Charles University, Praha CZ
We studied trait differences among native, naturalized and invasive plant species in six habitat types of the Czech Republic. We asked whether the naturalized and invasive species are different from the native species if their traits are considered (i) separately and (ii) together in multivariate trait space. To answer these questions, we used 24,935 vegetation plots from the Czech National Phytosociological Database. Each plot was classified to one out of the six habitat types: grassland and heathland vegetation, ruderal and weed vegetation, rock and scree vegetation, wetland vegetation, scrub vegetation and forest vegetation. For each species recorded in these plots, we considered the following three traits: specific leaf area (SLA), plant height and seed weight. Invasive species were, in almost all habitats, significantly taller than native species but both their SLA and seed weight did not differ strongly from those of native species. On the other hand, traits of naturalized species were very similar to those of native species. In four habitats, traits of invasive species were significantly on the periphery of the trait space of natives, whereas traits of naturalized species were unusually close the center of the trait space of native species. These results suggest that the stage of the invasion process plays a role in structuring the invaded communities, with the major step being the transition from naturalized to invasive species.
26.9 52N°17:05–20:00POSTER SESSION
73
Does food specialisation drive inland wetland habitat use in wintering waterbirds?Adéla Šenkýřová, Zuzana Musilová, Petr Musil, Jan Zouhar, Petri Nummi
Faculty of Environmental Sciences, Czech University of Life Sciences Prague, Czech RepublicDepartment of Forest Sciences, University of Helsinki, Finland
Winter distribution and habitat use of many waterbird species changed over the most recent decades, therefore new wintering areas were established. In central Europe, man-made wetlands become of great significance, noticeable changes in waterbird numbers and distribution were demonstrated within the study area (Czechia). In our study, we assumed high importance of species’ food specialisation, that could shape the wetland type use and indicate the food availability of certain wetland type. We used data of the International Waterbird Census (IWC) from waterbird numbers recorded in mid-January waterbird countings between 1988 and 2015. 1039 monitored sites were classified according to four wetland types: reservoirs, fishponds, industrial waters and running waters. Species-specific variables (Czech trend, Czech population estimate, latitude, food specialisation and similarity) in 28 investigated species were used to explain the pattern in wetland type use. Analyses compared the probability of wintering at fishponds, reservoirs or industrial waters to running waters as reference category. Food specialised groups evolve to differentiate wetland type use where benthophagous species increase the use of reservoirs, piscivores increase the use of industrial waters and herbivores increase the use of fishponds. Results indicate that running waters do not keep up with increasing waterbird numbers in central Europe and wintering waterbirds are forced to move to alternative wetlands.
26.9 48N°17:05–20:00POSTER SESSION
74
Possibilities for biotechnology in the ArcticJosef Elster
Centre for Polar Ecology, Faculty of Science, University of South Bohemia in České Budějovice & Institute of Botany AS CR Třeboň
Microalgae remain at the beginning of plant evolution. They are widespread in all polar environments, including extremes, and frequently produce visible biomass. Their combined biomass represents a sizeable pool of global fixed carbon, influencing mineral cycling and energy flow, and affects the mineral and biological development of polar ecosystems. Microalgae, due to their evolutionary antiquity are widely adapted to all extremes related with changes in geological time. The seasonal and diurnal variations of polar terrestrial environments represent a series of water availability gradients ranging from aquatic to dry habitats. These patterns initiate a number of different ecological and physiological acclimation and adaptation responses. To survive and grow successfully in polar environments, microalgae have evolved a complex range of adaptations of their all cellular constituents, which enable to compensate for the negative effect of stressful conditions on biochemical reactions. Consequently, a wide range of metabolic activities has been detected in polar ecosystems. In this respect, particular attention has been paid to the metabolic facilities of psychrotolerant terrestrial micro-algae and their cellular constituents or products which could provide a large biotechnological potential. We will bring information about present Czech polar phycological research and Czech Arctic Research Infrastructure “Josef Svoboda Station” in Svalbard in above mentioned directions.
26.9 2N°17:05–20:00POSTER SESSION
75
Birds’ traits and similarity to coexisting speciesMichal Ferenc1, David Hořák1, Jiří Reif2
¹Departement of Ecology, Faculty of Science, Charles University, Viničná 7, 128 43 Praha 2 ²Institute for Environmental Studies, Faculty of Science, Charles University, Benátská 2,128 01 Praha 2
Environmental filters are believed to select related and thus presumably similar bird species, while competitive interactions prevent their coexistence. However, the usage of phylogenetic similarity is tricky as both processes can produce phylogenetically clustered or even communities, depending on whether the underlying phenotypic traits are phylogenetically conserved or convergent. Therefore, we considered phenotypic traits instead of phylogeny and asked i) how morphological or ecological traits of individual passerine species determine their similarity to other co-occurring birds and ii) whether abundances modify the observed relationships. We utilized point-count data from the Czech Breeding Bird Monitoring Programme and data on morphological and ecological traits collated from published resources. We revealed that smaller bodied and abundant birds co-occur with more similar species than larger bodied and less abundant ones, with an additional effect of habitat association (passerines of wooded habitats coexist with relatively similar species) and migratory status (sedentary and short-distance migrants coexist with relatively similar species), but with no effect of diet type. Smaller and rarer birds co-occur with more similar species than would be expected based on random community assembly, while in the case of larger and abundant birds the patterns correspond to randomly assembled communities.
26.9 55N°17:05–20:00POSTER SESSION
76
Plant-soil feedback and plant invasivenessAnna Florianová, Pavlína Knobová, Zuzana Münzbergová
Department of Botany, Faculty of Science, Charles UniversityInstitute of Botany, Czech Academy of Sciences
Intraspecific plant-soil feedback (PSF) is a mechanism in which plants affect soil composition and such modified soil then affects the growth of the same species. While most species show negative intraspecific PSF, i.e. perform worse in self-cultivated than in other-cultivated soil, invasive species are expected to show positive feedback. Most evidence for this comes from meta-analyses, modelling studies or studies comparing a few species, but studies on larger species sets are missing. Moreover, very few studies compare PSF between invasive and alien non-invasive species and thus cannot say if PSF could serve as an explanation for plant invasiveness. To test whether PSF might be a general mechanism underlying plant invasiveness, we study PSF in a large set of alien species of the Czech Republic with varying level of abundance in the field and different invasive status. Preliminary results based on data on 34 species show that invasive species have more positive feedback for both germination and biomass than non-invasive species. Similarly, species that are common in the field have more positive feedback for germination than species that are rare, scattered or locally abundant. This might mean that some species failed to become invasive due to their negative effect on the soil. Moreover, PSF for germination was one of the best predictors of invasive status and abundance in the field when compared with other plant traits commonly used for explaining plant invasiveness.
26.9 56N°17:05–20:00POSTER SESSION
77
Vymezení zelené infrastruktury ve střední EvropěEliška Fňukalová, Dušan Romportl
Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta UK
Zelená infrastruktura je strategicky plánovaná síť rozšiřující dosavadní systém ochrany přírody o ochranu ekosystémových služeb. Udržení stávajících hodnot ekosystémových služeb je při současných projekcích změn klimatu a land use v hustě osídlené Evropě klíčové pro zajištění environmentální bezpečnosti a lidského blahobytu. Tento poster představuje identifikaci sítě lokalit vhodných pro zelenou infrastrukturu ve střední Evropě. Dva principy, na nichž je metodický přístup postaven, jsou multifunkčnost a vnitřní konektivita území. Multifunkčnost krajiny je vyjádřena kapacitou ekosystémů poskytovat podpůrné a regulační služby pro třídy krajinného pokryvu CORINE Land Cover (Burkhard et al., 2009). Na základě prostorové distribuce potenciálu ekosystémových služeb je softwarem Linkage Mapper navržena ekologická síť propojující jádrová území lokalit Natura 2000. Návrh zelené infrastruktury na 17 % plochy střední Evropy identifikuje oblasti s nadprůměrnou kapacitou poskytovat ekosystémové služby. Dále je strukturálním prvkem propojujícím lokality Natura 2000, čímž přispívá k úplné implementaci této soustavy na ekologickou síť. Překryvem s dálkovými migračními koridory velkých savců zajišťuje také funkční konektivitu krajiny. Návrh zelené infrastruktury je navíc rovnoměrně rozložen po celém zájmovém území a rozšiřuje ochranu přírody i do antropogenně ovlivněných regionů.
26.9 8N°17:05–20:00POSTER SESSION
78
Geographic aspects of invasions and traits of native species as determinants of the impactsMartin Hejda, Kateřina Štajerová, Petr Pyšek
Institute of Botany, Departement of Invasion Ecology, The Czech Academy of Sciences
The impacts of invasive plants on diversity have been documented to be context dependent, based on the character of invaded community and the large-scale geographic patterns. A recent study compared the i) impacts of invasive species as native dominants versus as aliens in the invaded range; and ii) the impacts of aliens invading from Europe to North America and from North America to Europe. The results show that dominant species supress diversity more in the invaded range and that European aliens impose stronger impacts in North America, compared to North American invaders in Europe. The traits of native species have been documented to affect the impacts of invasions as well–various native species differ in their ability to coexist with the invader. The dominant clonal perennials, invasive to central Europe, have been documented to strongly impact native clonal perennials, while annuals and juveniles od woody species remained relatively unaffected. This study aims to test if such patterns differ between i) the native and invaded range and ii) according to the geographic direction of invasion, comparing species invading from Europe to North America and vice versa. The study relates the proportions of native species with different traits to the level of the invader’s dominance and focuses on native species’ life form, height, specific leaf area, clonality and seed mass. The poster will present preliminary results of this study.
26.9 53N°17:05–20:00POSTER SESSION
79
Can wild ungulates slow down secondary succession in abandoned landscape?Eva Horčičková, Josef Brůna
Department of Botany, Faculty of Science, Charles University in Prague, Benátská 2, 128 01 Praha 2, Czech RepublicInstitute for Environmental Studies, Faculty of Science, Charles University in Prague, Benátská 2, 12801 Prague 2, Czech RepublicInstitute of Botany, The Czech Academy of Sciences, Zámek 1, 252 43 Průhonice, Czech Republic
Landscape abandonment is a growing phenomenon changing vegetation and landscape structure almost worldwide. Secondary succession in such areas can lead to losses of some previously frequent biotopes like European open grasslands. On the other hand, the abandoned areas provide opportunity for wildlife and growing populations of free ranging animal also interact with their environment in broad feedbacks. Our study is focused on processes of forest succession and wild ungulates pressure in a landscape with very limited anthropogenic activity – Military Area Hradiště in The Doupov Mts., western Czech Republic. Series of aerial orthophotos of the nonactive part of military area show continuously increasing proportion of shrubs and trees in past six decades, while open grasslands are vanishing. To study the effect of browsing and grazing of a local deer and wild boar populations in the overgrowing landscape, we excluded ungulates from 24 experimental plots placed on the remnants of semidry grassland enclaves. After four years, the vegetation composition inside the exclosures differs significantly from plots accessible for animals. The main difference is in woody species cover. The cover proportion and biomass of Crataegus spp., Prunus spinosa and Rosa canina increased in both treatments. But the increase is approximately 3.4 × faster inside the exclosures. This means that ungulates can slow down secondary succession, even with current population sizes and species composition.
26.9 35N°17:05–20:00POSTER SESSION
80
Correlation between land use and green areas in cities. Case study of the city of PragueJenan Hussein, Peter Kumble, Henry Hanson
Department of Land Use and Improvement, Applied and Landscape Ecology, Czech University of Life Sciences, Prague, Czechia.
Humanity is increasingly urban, but continues to depend on nature for its survival. Cities are dependent on the ecosystems beyond the city limits, but also benefit from internal urban ecosystems. The association of biodiversity and urban ecosystems has usually concerned the impact of urbanization on biodiversity. However, biodiversity concepts can easily be applied to the urban ecosystem itself. As more and more people live in cities, restoration, preservation and enhancement of biodiversity, and green areas in urban areas become important to create sustainable city. The aim is to analyze the ecosystem services generated by ecosystems within the urban area. We study the relation between pervious (built areas) and impervious areas (green areas, USES, slopes) to supplicate potential of urban ecosystems in the city We will use NDVI image for the city of Prague to make Combinatory Analysis to quantify the pervious and impervious areas to have a result map that shows the correlation between land use and green areas. It is concluded that the urban ecosystem in the city have a substantial impact on the quality-of-life in urban areas and should be addressed in land-use planning.
26.9 31N°17:05–20:00POSTER SESSION
81
Limits to orchid germination in restored meadowsTamara Těšitelová, Hélène Vogt-Schilb, Lada Klimešová, Pavel Sucháček, Milan Kotilínek , Jana Jersáková
Faculty of Science, University of South Bohemia, Branišovská 31a, CZ-370 05 České Budějovice, Czech Republic
In the Czech Republic, vast areas of former species-rich grasslands converted into arable land are undergoing restoration using seeding of regional plant species and regular mowing. Recovery of species with complicated life cycles, such as orchids, is particularly slow, though the seed source populations grow in close vicinity. Orchids are obligately mycorrhizal plants which need mycorrhizal fungi (mainly saprotrophic fungi from Tulasnellaceae, Ceratobasidiaceae and Serendipitaceae) for germination. We focused on seven both rare and common orchid species and investigated (i) in situ germination and (ii) in vitro germination and specificity. Only two rather common orchid species (Neottia ovata and Gymnadenia conopsea) germinated in the restored grasslands while others germinated only in undisturbed natural grasslands with established orchid populations. Gymnadenia conopsea also showed the lowest specificity to mycorrhizal fungi during in vitro germination. Thus, diversity of orchid mycorrhizal fungi in restored habitats may be limiting the establishment of some orchid species. The slow restoration of orchid species due to absence of appropriate fungi could be potentially overwhelmed by targeted introduction of fungi and substrate amelioration of restored sites.
26.9 36N°17:05–20:00POSTER SESSION
82
Vliv dlouhodobého hnojení travního porostu na obsah rizikových prvků v půděMichaela Jungová, Michal Hejcman
Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 – Suchdol, 165 21. Fakulta ekologie
Dlouhodobý travní pokus ve Steinachu (SGE), je pravděpodobně jeden z nejstarších dlouhodobě hnojených travních pokusů v kontinentální Evropě, který stále probíhá. Byl založen na aluviální louce Alopecurus pratensis v jihovýchodním Německu v roce 1933. Louka byla rozdělena na 75 ploch a hnojena minerálními a organickými hnojivy různého složení a množství. Cílem této práce bylo poskytnout podrobnější informace o vlivu dlouhodobého hnojení N, P, K na obsah rizikových prvků v půdě. Vliv dlouhodobého hnojení byl sledován v extrakcích a) rostlinám dostupných prvků (extrakce CaCl2), b) snadno mobilizovatelných prvků (extrakce EDTA), c) potenciálně mobilizovatelných prvků (extrakce HNO3), d) v celkové koncentraci prvků (extrakce Aqua regia). Koncentrace rizikových prvků As, Cr, Cu, Fe, Mn, Ni a Zn v půdním profilu se vlivem fosforečného hnojení podstatně zvýšila, nicméně nepřekročila limity České národní legislativy. Vyšší koncentrace As byla pravděpodobně způsobena v minulosti používaným hnojením Thomasovou moučkou. Vyšší hodnoty koncentrace Cr byly nejčastěji zaznamenány na plochách hnojených minerálním hnojením N160P44K174 (NH4)2SO4. Celkově lze tedy říci, že v rámci různých variant hnojení, nebyly v SGE zjištěny výrazné vlivy dlouhodobě aplikovaných hnojiv na vyšší obsah rizikových prvků v půdě. Klíčová slova: arsen; kadmium; zinek; hnojení N, P, K; mobilita a akumulace
26.9 29N°17:05–20:00POSTER SESSION
83
Působení systemického herbicidu na oddenkový systém křídlatekMartina Kadlecová
Fakulta životního prostředí, Katedra aplikované ekologie, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 – Suchdol, 165 21.
Práce se zabývá invazními taxony rodu Fallopia (křídlatka), které se v České republice i přes řadu omezujících metod nekontrolovatelně šíří a vytlačují původní druhy rostlin a živočichů. Jednou z hlavních příčin úspěchu je jejich vysoká schopnost regenerace z podzemních oddenků. I přes řadu prací zabývajících se tímto problémem, stále ještě dobře nevíme, jak tento proces efektivněji eliminovat. Studie rozšiřuje současné informace o průniku systemického herbicidu (Roundup) do oddenkového systému rostlin. Výzkum byl zaměřen na sledování působení herbicidu v létě (v období růstu rostlin) a na podzim, kdy naopak rostliny translokačním proudem zatahují asimiláty z nadzemních částí do oddenkového systému. Ke studii byly použity invazní taxony: Fallopia japonica Houtt. var. japonica (křídlatka japonská pravá), F. sachalinensis (F. Schmidt) Nakai (křídlatka sachalinská) a hybrid F. ×bohemica Chrtek et Chrtková (křídlatka česká). Potřebná data byla získána prostřednictvím venkovního nádobového experimentu. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že všechny studované taxony regenerují lépe po podzimním postřiku než po postřiku letním. Z výsledků dále vyplývá, že zvolená koncentrace herbicidu ovlivňuje míru regenerace z oddenků. Všechny studované taxony regenerují lépe po postřiku 5% koncentrací herbicidu než po postřiku 8%. Klíčová slova: herbicid (Roundup), křídlatky, nádobový experiment, nepůvodní rostliny, vegetativní rozmnožování.
26.9 10N°17:05–20:00POSTER SESSION
84
Vplyv histórie disturbancií na vtáky v pralesochOndrej Kameniar, Michal Baláž
¹Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Forestry and Wood Sciences, Department of Forest Ecology, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol, Prague, Czech Republic²Katolícka univerzita v Ružomberku, Pedagogická fakulta, Katedra biológie a ekológie, Hrabovská cesta 1, 034 01 Ružomberok, Slovenská republika
Pralesy sú poslednými zvyškami pôvodných lesných biotopov v Karpatoch. Ich štruktúra je ovplyvňovaná prírodnými procesmi, prevažne prírodnými narušeniami (disturbanciami). Tie vplývajú na všetky lesné organizmy. Vtáky (Aves) sú vhodnou modelovou skupinou vzhľadom na ich nápadnosť a tiež ich priamu závislosť na rôznych parametroch lesného prostredia. Na rozdiel od antropogénnych disturbancií, dodnes chýba ucelenejší pohľad na vplyv prirodzených narušení na túto skupinu. V našej práci budú využité poznatky o histórii disturbancií, získané dendrochronologickými metódami na 60 výskumných plochách s rozlohou 0,1 ha v smrekových pralesoch Západných Karpát. Plochy reprezentatívne pokrývajú celý gradient histórie disturbancií v zmysle sily aj časového odstupu od udalosti. Dáta o spoločenstvách vtákov získavame sčítavaním na plochách počas rokov 2017 a 2018. Postupne sústreďované dáta ukazujú, že vtáčie spoločenstvá sa v závislosti na rozdieloch v histórii disturbancií medzi sebou výrazne odlišujú. Zvlášť významné sú recentné silné narušenia vetrom a lykožrútom (Ips sp.), ktoré poskytujú priestor viacerým ohrozeným druhom, napríklad ďatľovi trojprstému (Picoides tridactylus). Zachytené boli aj viaceré ďalšie druhy európskeho významu, ako tetrov hlucháň (Tetrao urogallus) či jariabok hôrny (Bonasa bonasia). Cieľom tejto práce je prispieť k pochopeniu lesa ako dynamického spoločenstva, v ktorom prirodzené disturbancie hrajú kľúčovú úlohu v udržiavaní biodiverzity.
26.9 28N°17:05–20:00POSTER SESSION
85
Ochrana biodiverzity a lesní hospodářství v ČRPetr Kjučukov, Miroslav Svoboda
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, Katedra ekologie lesa
Lesní biodiverzita v Evropě je ohrožena především způsobem, jakým jsou lesy užívány. Klademe si otázky, na jaké typy stanovišť se při ochraně biodiverzity zaměřit, jaké jsou negativní faktory lesního hospodářství a klíčové managementové nástroje. Pro zodpovězení uvedených otázek jsme realizovali dotazníkové šetření mezi českými experty – biology. Ohrožení bylo konstatováno v 84 % odpovědí, nejvíce pro lišejníky (100 %) a bezobratlé (97 %). Respondenti nejčastěji negativně hodnotili unifikaci prostředí, v případě hub a lišejníků eliminaci starých porostů a starých stromů. Za klíčové typy stanovišť experti nejčastěji označili prosvětlený les, pro houby a lišejníky les ponechaný samovolnému vývoji. Z managementových nástrojů byla nejčastěji za klíčovou označena mozaikovitost a pestrost, pro houby a lišejníky velké bezzásahové rezervace. Z hlavních strategií ochrany biodiverzity byla nejlépe hodnocena kombinace integrace a segregace (67 %). Studie ukázala, že gradient lesních vegetačních stupňů (1-9) je negativně korelován s významností pro biotu (r = -0,93). Výsledky ukazují, že v ČR je lesní biodiverzita ohrožena především unifikací lesních ekosystémů, eliminací vhodných biotopů a struktur, jakož i nedostatkem oslunění těchto struktur. Je zapotřebí jak integrace vhodných nástrojů do hospodářských lesů, tak zajištění sítě rezervací. Klíčovými ekosystémy ČR jsou teplomilné doubravy, dubohabřiny a lužní lesy. Dalším ohniskem biodiverzity jsou bukové a jedlo-bukové lesy.
26.9 17N°17:05–20:00POSTER SESSION
86
Importance of UV in shaping pollination of HypoxisYannick Klomberg1, Raissa Dywou Kouede2, Michael Bartoš1,3, Robert Tropek1,4, Eric Fokam2, Štěpán Janeček1,3
¹Department of Ecology, Faculty of Science, Charles University, Vinicna 7, Prague, Czechia, ²Department of Zoology and Animal Physiology, Faculty of Science, University of Buea, Buea, Cameroon, ³Institute of Botany, Czech Academy of Sciences, Dukelska 135, Trebon, Czechia, ⁴Institute of Entomology, Biology Centre CAS, Branišovská 31, České Budějovice, Czechia
Flower colour varies among plant species and it has been seen as an important factor in predicting plant pollinators. However, this has recently been disputed. Similarly, ultraviolet (UV) light reflectance has long been believed to play a role, but until recently it has proven more difficult to test. UV patterns on flowers act as specific guides to the flower or on a smaller scale as nectar guides. Changing this pattern can alter the alighting behaviour of insects. Therefore, we focused on the role of UV reflectance in the pollination of the pyrophytic species Hypoxis camerooniana on Mt. Cameroon. We filmed 54 flowering plants from opening till closing of the flower in the montane grasslands around Mann’s Spring (± 2250 m). Resulting in >1000 hours of footage with 255 visits belonging mainly to bees and flies. Five treatments of UV manipulation were applied, including the full or partial application of UV blocking cream and neutral cream, and a natural control. Initial results show a decrease of visitation in UV blocked flowers. Additionally, we observed visitor’s behaviour and checked their interaction with reproductive organs. After recording, pistils were collected for analysis of germinated pollen tubes to test pollination effectiveness. We will present this study on the influence of UV reflectance in the pollination success and visitation of Hypoxis. It will give initial insights on the, understudied, role of UV reflectance in the pollination of an Afrotropical species.
26.9 62N°17:05–20:00POSTER SESSION
87
Adaptace na herbivorii u kostřavy červenéJana Knappová1,2, Dana Židlická3, Tomáš Kadlec3, Michal Knapp1,3, Daniel Haisel4, Věroslava Hadincová1, Zuzana Münzbergová1,2
¹Botanický ústav AV ČR, Zámek 1, 252 43, Průhonice²Katedra botaniky PřF UK, Benátská 2, 128 01, Praha 2³Katedra ekoligie FŽP ČZU, Kamýcka 129, 165 21 Praha 6⁴Ústav experimentální botaniky AV ČR, Rozvojová 313, 165 02, Praha 6
S pokračujícími změnami klimatu je pravděpodobné, že měnící se rozšíření druhů povede ke změnám v typu a intenzitě interakcí mezi rostlinami a býložravci. Provedli jsme zahradní experiment s použitím klonů kostřavy červené (Festuca rubra) pocházejících ze čtyř klimaticky odlišných populací. Tyto klony byly vystaveny žíru housenek okáče poháňkového (Coenonympha pamphilus) a geneticky identické klony rostly po stejnou dobu bez ovlivnění jako kontroly. Teplotní i srážkové podmínky rostlinné populace, ať už samotné nebo ve vzájemné interakci, měly významný efekt na konstitutivní obranu (obsah křemíku a celkových fenolů), nutriční kvalitu (obsah uhlíku) nebo indukovanou obranu (změnu v celkových fenolech) experimentálních rostlin, zatímco tolerance k herbivorii se mezi populacmi nelišila. Larvy přežívaly více na vysokohorských populacích s chladnějším klimatem a vyšší přežívání bylo obecně spojeno s nižším obsahem křemíku v listech a nižší počáteční velikostí rostlin. Ukázali jsme populační diferenciaci v konstitutivní i indukované obraně proti hmyzu, které přímo ovlivnilo přežití larev herbivora. Naše výsledky potvrdily očekávání, že rostliny z vyšších poloh jsou méně chráněny. Kromě toho významný účinek interakce teploty a srážek na různé aspekty rostlinné obrany zdůrazňuje potřebu zohledňovat více faktorů při posuzování vlivu změny klimatu na interakce mezi rostlinami a býložravci.
26.9 57N°17:05–20:00POSTER SESSION
88
Mycorrhiza and root foraging – request for commentsPavlína Knobová
Department of Botany of the Faculty of Science, Charles University
In the soil, nutrients are distributed heterogeneously and plants respond to this spatial heterogeneity by changing their root system shape. This phenomenon is called “root foraging”. However, species differ in the magnitude of root foraging. In most natural ecosystems, plant roots are associated with mycorrhizal fungi. Mycorrhizal fungi may increase the uptake of nutrients from the soil and fungal hyphae have larger surface per unit of biomass than plant roots. Therefore, mycorrhiza can affect root foraging of plants. Although there are several studies on root foraging, only few of them worked with mycorrhizal fungi, resulting in few case studies. I would like to deal with the influence of vesicular arbuscular mycorrhizal (VAM) fungi on root foraging of plants and look for general patterns across multitude of species. In particular, I am interested in answering these questions: Is there any general pattern in root foraging and mycorrhizal status of the plants? Does the root foraging pattern change upon presence of VAM fungi? Is this change specific only for foraging for certain nutrients or the type of their source (organic vs. inorganic)? And finally, is there any dynamics in root foraging and mycorrhiza? I am at the very start of the project and I would appreciate any comments that would help me with tackling this interesting phenomenon.
26.9 61N°17:05–20:00POSTER SESSION
89
What does diving beetle G. bilineatus prefer?V. Kolář1,2, D. S. Boukal1,2
¹Faculty of Science, University of South Bohemia in České Budějovice, Branišovská 1760, 370 05 České Budějovice ²Institute of Entomology, Biology Centre, ASCR, Branišovská 31/1160, 370 05 České Budějovice
Graphoderus bilineatus was common until 1950s but then disappeared in the Czech Republic and elsewhere in Europe, and was thus included as one of two diving beetles in NATURA 2000. Recent large-scale surveys confirmed its presence only in the Třeboňsko area in southern Bohemia (15 sites) and at two sites in southern Moravia. This species probably lived in oxbows lakes around larger rivers but is now also found in manmade habitats including fishponds and sandpit pools. Using the presence and absence data from the recent survey (n=33 localities), we evaluate the habitat preferences of G. bilineatus in the Czech Republic. This species prefers non-eutrophic fishless habitats with well-developed littoral zone in the Czech Republic. Surprisingly, these preferences differ from reported habitat preferences in other European countries. Our findings confirm that local management aimed at protecting this species must consider local context and historically known habitats.
26.9 40N°17:05–20:00POSTER SESSION
90
Using Ellenberg’s indicator values as a proxies for effect of environment in three pathosystemsTomáš Koubek, Jana Chalupníková, Klára Koupilová
Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
The traditional view of a pathosystem being influenced by three components (host, pathogen and environment) is often addressed in agro-ecosystems but has been often simplified in wild plant pathosystems. Most studies show effect of host resistance and spatial distribution but the role of environment is either taken as unimportant or hard to measure. However the variation in prevalence of disease in populations is often too large to be attributed only to the first two factors. Easy to obtain environmental data might give us a clue about the factors in play. We gathered population data on 3 different pathosystems (Falcaria-rust, Impatiens-powdery mildew and Dianthus-Microbotryum) along with vegetation data. The plant presence-absence data can be used to compute Ellenberg’s indicator values (EIV) that are often used as proxies for environmental factors namely temperature, light, soil pH, nutrients and moisture. Our results suggest light and moisture tend to correlate with prevalence and incidence most often; EIV for soil reaction is also sometimes significant. The prevalence of the rust on Falcaria is increased in populations with higher soil pH and moisture this might be connected to better survival and relict character of the calcareous grassland populations. In the Dianthus system the EIVs are not significant, only populations with less light tend to be little more infected. The Impatiens system is the most interesting with incidence influenced by light, moisture and soil pH.
26.9 66N°17:05–20:00POSTER SESSION
91
Microhabitats in old-growtn mountain beech forestsDaniel Kozák1, Marek Svitok2, Martin Mikoláš1, Radek Bače1, Miroslav Svoboda1
¹Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Forestry and Wood Sciences, Kamýcká 129, Praha 6–Suchdol 16521, Czech Republic²Department of Biology and General Ecology, Faculty of Ecology and Environmental Sciences, Technical University in Zvolen, Masaryka 24, 96001 Zvolen, Slovakia
Microhabitats (such as cavities, conks of fungi, bark features etc.) belong to structural indicators of biodiversity and may play important role for rare and specialized species, therefore their conservation should be targeted by biodiversity-friendly forest management. However, scientific knowledge related to microhabitats is still limited and mostly focused on managed forests. In this contribution we would like to present reference values of microhabitat density in old-growth beech forest in different regions across Europe. Our study aims to a better understanding of microhabitat occurence in conditions without human intervention.
26.9 21N°17:05–20:00POSTER SESSION
92
Ochrana migračních tras obojživelníkůAnna Kozáková, Roman Rozínek
NaturaServis s r.o.
Tato práce shrnuje odchytová data z dočasných bariér na migračních trasách obojživelníků. Jedná se o tři lokality, kde toto ochranné opatření probíhá dlouhodobě (8-11 let) a každoročně. Vzhledem k tomu, že tímto způsobem je zachyceno více než 90 % migrujících obojživelníků, poskytuje tato metoda dobrý přehled o vývoji populací jednotlivých druhů v dané lokalitě. Vyhodnocovány byly druhy Bufo bufo, Ichtiosaura alpestris, Rana temporaria a Lissotriton vulgaris. Pozitivním trendem je, že na všech zkoumaných lokalitách dochází (s přihlédnutím k změnám způsobeným meteorologickými podmínkami) k zvyšování počtu odchycených jedinců, k čemuž přispívá i minimalizování ztrát způsobených střetem s vozidly v době jarní migrace. Od roku 2010 do 2017 se počet odchytů zvýšil z 6000 na více jak dvojnásobek. Tento nárůst se nejvíce projevuje u Bufo bufo, u které prudký růst početnosti navýšil podíl v celkové populaci obojživelníků z 43,5 % na více než 85 %. Tento růst je bohužel i na úkor ostatních druhů, zřetelný hlavně u ocasatých obojživelníků. Dále tato práce diskutuje možné příčiny takovéto změny v populacích na zkoumaných lokalitách.
26.9 15N°17:05–20:00POSTER SESSION
93
Mezidruhová a vnitroduhová variabilita střevní mikrobioty pěvcůL. Kropáčková1, M. Těšický1, T. Albrecht1,2, J. Kubovčiak1, D. Čížková1, O. Tomášek2, J.F. Martin3, L. Bobek2, T. Králová2, P. Procházka2, J. Kreisinger2
¹Katedra Zoologie, PřF UK, Praha ²Ústav Biologie Obratlovců AVČR Brno, ³Montpellier-SupAgro, UMR CBGP, Montferrier-sur-Lez, France
Trávicí trakt obratlovců je kolonizován taxonomicky a funkčně diverzifikovanou komunitou mutualistických a komenzálních mikroorganismů, především prokaryot. Toto společenstvo má zásadní vliv na fyziologii a imunitu hostitele a poskytuje mu značné výhody ve smyslu např. zvýšené efektivity trávení, syntézy vitamínů a ochrany proti patogenům. Vliv střevní mikrobioty na hostitele a zákonitosti, které určují její vnitro- a mezidruhovou variabilitu byly studovány především u savců, zatímco pro jiné skupiny terestrických obratlovců je doposud k dispozici jen omezené množství dat. V rámci tohoto příspěvku budeme charakterizovat složení střevní mikrobioty u několika desítek pěvčích druhů za použití metataxonomického přístupu. Ukážeme, že struktura tohoto společenstva je značně odlišné od savčích modelů, které se v tomto výzkumu nejčastěji používají. Nakonec se zaměříme na hlavní faktory, které podmiňují mezidruhovou variabilitu ve složení pěvčí mikrobioty.
26.9 49N°17:05–20:00POSTER SESSION
94
Dynamics of the Jizera Mountains Beech Forest ReserveJana Lábusová, Volodomyr Trotsiuk, Miroslav Svoboda, Kristýna Svobodová, Lenka Matějů
Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Restoring the structural characteristics of old-growth forests that have been managed in the past is increasingly being debated. The paucity of long-term data sets in Central Europe has limited our ability to understand the ongoing ecological processes which are required for effective restoration programs for old-growth forests. We linked data from eight permanent plots established in 2003 to evaluate forest dynamics over a 12-year period in the largest complex of a beech dominated stand in the Czech Highlands. The Jizera Mountains Beech Forest Reserve has been without hard forestry intervention for up to 50 years. Our results showed that the studied forest can exhibit qualities typically attributed to the old-growth. Density of large and old trees is comparable with other primeval forests in Europe. Stand age did not reach at least 200 years. However, the oldest trees were more than 250 years old. The U-shaped curve of size-dependent mortality was observed with an annual mortality rate of 0.43%. During the study period, the diameter structure showed a convergence towards the rotated-sigmoid distribution. Last forest management can be seen by the scarcity of dead wood. This showed that the studied reserve is at the beginning of a prolonged process of dead wood accumulation. Thus, all management activities in near-natural forest reserves, including the dead wood removal, must be carefully weighed for the continuous provisioning of the whole forest ecosystem services.
26.9 20N°17:05–20:00POSTER SESSION
95
Water-blooms as an environmental riskLepšová-Skácelová Olga1, Smutná Marie2, ProcházkováTereza2, Hilscherová Klára2
¹Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, ²Centrum pro výskyt toxických látek v prostředí (RECETOX), Přírodovědecká fakulta, Masarykova Univerzita, Brno
Wide spectrum of water bodies (ponds, reservoirs, village fire tanks etc.) were sampled during summer period in the time of the massive phytoplankton occurrence (mainly cyanobacteria, but also other groups of phytoplankton). Composition of phytoplankton, both qualitative (species spectrum) and quantitative (abundance in cell numbers/ml, biomass as biovolume/ml) were characterized in samples of water environment (samples without concentration), in samples of blooms taken with plankton net (mesh size 20 µm) and in water that passed through the mesh. Next to this, common occurrence of well-known cyanotoxins microcystins and also newly identified biologically active metabolites retinoids has been documented in the phytoplankton affected water bodies. Retinoids are known to regulate important physiological processes such as differentiation, development, and embryogenesis. These co-occurring compounds could affect the development and condition of aquatic organisms.
26.9 13N°17:05–20:00POSTER SESSION
96
Disentangling speciation in A. amellus cytotypesMario Mairal1,2, Mária Šurinová2, Silvia Castro, Zuzana Münzbergová1,2
¹Department of Botany, Faculty of Science, Charles University, 128 01 Prague, Czech Republic²Department of Population Ecology, Czech Academy of Science, Zamek 1, 252 43 Pruhonice, Czech Republic
The origin of different cytotypes by autopolyploidy may be an important mechanism in plant diversification. One extensively studied autopolyploid organism has been Aster amellus (Asteraceae), a plant species distributed in Central and Eastern Europe, in which only diploid and hexaploid cytotypes are known. Although these cytotypes are not morphologically distinguishable, they show spatial segregation and limited gene flow, which could result in different evolutionary trajectories for each cytotype. Here we combine macroevolutionary and microevolutionary tools to disentangle phylogenetic and cytogeographic relationships within the Aster amellus aggregate, using chloroplast and nuclear markers in a dense population sampling through Central Europe. Our results revealed a segregation between diploid and hexaploid cytotypes in the nuclear genome, where each cytotype represents a monophyletic lineage with a first divergence around 1Ma. By contrast the chloroplast genome showed intermixed connections between the cytotypes which may correspond to shared ancestral relationships. A single-origin model suggests that the hexaploid cytotype arose only once from the diploid cytotype. In all, our results support that both cytotypes are evolving independently and may be considered as two different lineages in the onset of its evolutionary diversification.
26.9 64N°17:05–20:00POSTER SESSION
97
Long-distance migrants adjust their risk taking to the annual cyclePeter Mikula1, Mario Díaz2, Tomáš Albrecht1,3, Jukka Jokimäki4, Marja-Liisa Kaisanlahti-Jokimäki4, Gal Kroitero5, Anders Pape Møller6, Piotr Tryjanowski7, Reuven Yosef5,8, Martin Hromada9
¹Department of Zoology, Faculty of Science, Charles University²Museo Nacional de Ciencias Naturales, Madrid³Institute of Vertebrate Biology, Czech Academy of Sciences, Brno⁴University of Lapland, Rovaniemi⁵Rabin High School, Eilat⁶Université Paris-Sud, Orsay Cedex⁷Poznań University of Life Sciences, Poznań⁸Ben Gurion University of the Negev, Eilat⁹University of Prešov, Prešov
Life-history theory predicts that current behaviour affects future reproduction, implying that animals should optimise their escape strategies to reflect the fitness costs and benefits of premature escape. Both the risks and the costs and benefits of escape change over time and space with important consequences for the evolution of escape strategies. We studied risk taking in long-distance migrating animals, waders (Charadriiformes), during their annual cycle, i.e. breeding in Europe, stopover in the Middle East and wintering in tropical Africa. Risk taking (measured as flight initiation distance, FID) changed significantly over the year, being lowest during breeding and peaking at stopover sites. FID increased with flock size, body mass, clutch mass and survival rate across species. The relationships observed were season-dependent, suggesting that birds respond to fluctuating environments in complex ways, and that they cope with variable cost-benefit trade-offs during the annual cycle by adopting behavioural plasticity. As such, our results have important consequences for future studies of cost-benefit trade-offs between risk taking and animal traits. They also provide a framework for understanding present variation in research on risk-related behaviour. To the best of our knowledge, this is the first study to provide empirical evidence for temporal variation in risk perception in migratory animals during the main stages of their annual cycle.
26.9 46N°17:05–20:00POSTER SESSION
98
Ptáci satelitních obcí v okolí PrahyLucie Moudrá1, Petr Zasadil2
¹Katedra aplikované geoinformatiky a územního plánování, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6. ²Katedra ekologie, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6.
Městská zástavba se rapidně rozrůstá po celém světě a tento trend bude pravděpodobně pokračovat. Předpokládá se, že právě městské aglomerace pojmou v budoucnu většinu z rozrůstající se lidské populace. Kolem mnohých metropolí tak vznikají rozsáhlé oblasti s příměstskou zástavbou rodinných domů a tyto oblasti se dále rozšiřují do dříve volné krajiny. Mnoho druhů rostlin a živočichů se blízkosti člověka přizpůsobilo a biodiverzita urbánního prostředí si s rozrůstající se městskou zástavbou získává stále více pozornosti. V naší studii jsme se zaměřili na nejběžnější druhy ptáků v městském prostředí a jejich schopnost rozšířit se do oblastí s novou městskou zástavbou. Výzkum probíhal na 124 plochách o 4 ha v 60 malých sídlech v okolí Prahy. Polovina ploch se nacházela v nové a polovina ve staré obytné zástavbě. U většiny sledovaných druhů převažovala preference jednoho typu zástavby. Zatímco staré zástavbě dominovali vrabec domácí (Passer domesticus) a hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), typickými druhy v nové zástavbě byli rehek domácí (Phoenicurus ochruros), konipas bílý (Motacilla alba) a vrabec polní (Passer montanus). Indikovali jsme rovněž další environmentální faktory, jimiž se od sebe druhy zástavby liší.
26.9 51N°17:05–20:00POSTER SESSION
99
Stabilita funkčních vlastností druhů rostlinOndřej Mudrák1, Jiří Doležal1, Alena Vítová2, Jan Lepš2
¹Oddělení funkční ekologie, Botanický ústav AV ČR, Dukelská 135, 379 82 Třeboň²Katedra Botaniky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita, Branišovská 1760, 370 05 České Budějovice.
V ekologických studiích se běžně předpokládá, že funkční vlastnosti rostlin jsou druhově specifické a že životní prostředí rostlin je zásadním způsobem neovlivňuje. Pokud jsou funkční vlastnosti prostředím ovlivněny, předpokládá se, že všechny druhy reagují podobně a nemění se tak jejich pořadí založené na hodnotách vlastností, což opravňuje využívání databází funkčních vlastností rostlin. Tyto předpoklady jsou ale rozporovány argumentem, že vnitrodruhová variabilita ve funkčních vlastnostech je významná. K otestování druhově specifické stability hodnot funkčních vlastností rostlin jsme na oligotrofní louce v rámci dlouhodobého experimentu, kde bylo životní prostřední rostlin zásadně změněno experimentálními zásahy (koseno/nekoseno, hnojeno/nehnojeno, odstranění/neodstranění dominanty lučního společenstva Molinia caerulea), odebrali více než 2 tis. jedinců více než šedesáti druhů rostlin a změřili jejich 8 (často používaných) funkčních vlastností. Nejvíce variability v hodnotách všech funkčních vlastností vysvětlila identita druhu. Celkový rozsah hodnot vlastností jednotlivých druhů rostlin napříč všemi experimentálními zásahy byl sice značný, pořadí druhů společenstva dané hodnotou vlastností bylo ale spíše stabilní. A to přes to, že celkový průměr (napříč všemi druhy) hodnot vlastností experimentální zásahy ovlivnily. Naše výsledky tedy podporují předpoklad, že funkční vlastnosti druhu jsou do značné míry stabilní a druhy reagují na různé prostředí podobně.
26.9 54N°17:05–20:00POSTER SESSION
100
Biodiversity of African Lepidoptera along altitudeMercy Murkwe1,2, Szabolcs Safian3,4, Vincent Maicher3,5, Stepan Janecek2,6, Sylvain Delabye3,5, Pavel Potocky5, Jan Mertens2, Eric B. Fokam1, Robert Tropek2,5
¹Faculty of Science, University of Buea, Cameroon ²Faculty of Science, Charles University, Prague, Czechia ³Faculty of Science, University of South Bohemia, České Budějovice, Czechia ⁴Faculty of Forestry, University of West Hungary, Sopron, Hungary ⁵Biology Centre, Czech Academy of Sciences, České Budějovice, Czechia ⁶Institute of Botany, Czech Academy of Sciences Třeboň, Czechia
Studies of biodiversity organisation along altitudinal gradients offer better understanding of the unequally distributed biodiversity on the global scale. In comparison with large-scale gradients, such as latitudinal, they offer rapid condition changes, high number of replicates worldwide, and relatively manageable logistics. For understanding of the global patterns, such studies are especially crucial in the tremendously rich tropics. However, our knowledge on organisation of biodiversity is still very poor there, especially in tropical Africa. We sampled fruit-feeding butterflies and moths during three seasons along the altitudinal gradients of Mt. Cameroon, the only African mountain with continuous forest from the sea level up to the natural timberline. At each of the seven studied elevations (0, 350, 650, 1100, 1650, 1850 and 2300 m) covering the complete forest gradient, 16 plots were established. Within each plot, five traps in both understorey and canopy were exposed. A total of 10,425 and 5,638 specimens belonging to 117 and 213 (morpho)species of butterflies and moths, respectively, were captured. A strong decrease of species richness with increasing elevation was detected, except the relatively poor lowest site. In our contribution, we will present detailed results for individual groups and their seasonal changes, with a discussion on potential causations.
26.9 38N°17:05–20:00POSTER SESSION
101
Vliv mykorhizy na invazivnost zlatobýluJakub Neuhöfer1, Lukáš Sekerka2, Petr Kohout3, Kateřina Štajerová3
¹Gymnázium Říčany, Komenského náměstí 1/1280, 251 01 Říčany²Entomologické oddělení, Národní muzeum, Cirkusová 1740, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice³Botanický ústav AV ČR, Zámek 1, 252 43 Průhonice
Cílem práce bylo posoudit, zda a jakým způsobem může arbuskulární mykorhizní symbióza (AMS) ovlivňovat invazivnost nepůvodních taxonů zlatobýlu v ČR. Zlatobýl jsme v roli nepůvodní dominanty rostlinného společenstva porovnávali s různými nativními mykorhizními dominantami podobných růstových parametrů. Na podzim roku 2016 jsme našli deset lokalit invadovaných zlatobýly, v rámci nichž se daly najít plochy, kde zlatobýl dominoval (invazní plocha), kde převládala nativní dominanta (nativní plocha) a kde obě dominanty (původní i nepůvodní) prorůstaly, ale zároveň v rostlinném společenstvu převládaly (směsná plocha). Na všech plochách jsme odebrali vzorky kořenů zlatobýlu a příslušných nativních dominant pro studium AMS. Na každé lokalitě jsme odebrali vzorky půdy pro půdní analýzy, změřili půdní vlhkost a růstové parametry studovaných dominant a daného rostlinného společenstva. Zjištěné údaje byly statisticky zpracovány v programu Canoco 5. Z výsledků výzkumu vyplývá, že přítomnost arbuskulárních hub (AMH) v kořenech zlatobýlu mu může poskytovat určitou kompetiční výhodu. Kořeny zlatobýlu byly obecně více kolonizovány AMH než původní dominanty a zlatobýly na studovaných lokalitách dosahovaly vyšších pokryvností a vzrůstu, zejména na invazních plochách. Dále jsme zjistili, že celková a arbuskulární kolonizace je negativně korelována s půdní vlhkostí a dusíkem obsaženým v půdě, naopak je pozitivně korelována s půdní kyselostí (pH).
26.9 60N°17:05–20:00POSTER SESSION
102
Rekultivace: Vliv biotopů na predaci ptačích hnízdJakub Novák
Katedra biotechnických úprav krajiny, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze
Obecně jsou plochy ponechané samovolnému přírodnímu vývoji považovány za vhodná stanoviště pro mnoho druhů, včetně vzácných. Druhové bohatství a ochranářská hodnota ptačích společenstev je v sukcesních biotopech v porovnání s technicky rekultivovanými plochami vyšší. Výsledky mé studie ukázaly, že oblasti ponechané spontánní sukcesi, však také mohou být zdrojem vysokého predačního tlaku na místní ptačí společenstva a mohou tak být i určitou formou ekologické pasti. Studie byla provedena jako terénní experiment za použití umělých hnízd za účelem prozkoumání vlivu charakteru biotopu na predaci ptačích hnízd na Radovesické výsypce, představující rekultivovanou post-těžební lokalitu v severočeské Mostecké pánvi. Celkem 150 umělých hnízd bylo osazeno dvěma vajíčky křepelky japonské (Coturnix japonica) a jedním plastelínovým vejcem umístěným v každém druhém hnízdě pro určení pravděpodobného predátora daného hnízda. Instalovaná hnízda byla v průběhu května 2016 po dobu dvou týdnů exponována predátorům. Míra predace na experimentálních hnízdech byla ve vnitřních částech rekultivované plochy v porovnání s okolím výsypky značně vysoká, a to zejména v otevřených zemědělských oblastech sousedících se dvěma sukcesními plochami. Jako predátoři experimentálních hnízd výrazně dominovali savci nad ptáky. Má zjištění tak přinášejí potřebu pokračovat a realizovat podrobnější výzkum, aby bylo možné plně porozumět účinkům různých forem rekultivace post-těžebních oblastí na ptačí společenstva.
26.9 32N°17:05–20:00POSTER SESSION
103
Phenotypic plasticity of mayfly larvae in winterDerya Öztürk1, Jan Okrouhlík1, and David Boukal1,2
¹Faculty of Science, University of South Bohemia, Ceske Budejovice²Institute of Entomology, Biology Centre AS CR, vvi, Ceske Budejovice
Climate change can influence individual phenotype of aquatic invertebrates through changing temperature, dissolved oxygen concentration and nutrient availability. However, phenotypic responses of aquatic invertebrates to environmental changes during winter remain poorly understood. In this study, we investigated the effects of thermal acclimation, acute temperature, and dissolved oxygen concentrations during winter on respiration rate, survival, and body size of the larvae of the mayfly Cloeon dipterum. We found that (1) mass-specific metabolic rates increased with acclimation and acute temperature and concentration of dissolved oxygen, (2) survival was significantly affected by temperature and food availability, and (3) acclimation temperature and oxygen concentration significantly influenced the relative protein content of the larvae but not dry weight and head width. Protein content was higher at high acclimation temperature and under normoxic conditions. Overall, these results show that increased temperature and oxygen availability strongly influence phenotypes and traits that underlie individual fitness. Further studies are needed to understand and estimate how climate change-induced environmental changes, in particular altered thermal regimes during winter, affect aquatic invertebrates.
26.9 43N°17:05–20:00POSTER SESSION
104
UV reflection and visitors of African HypericumE. Padyšáková1,2, P. Janečková3,4, R. Tropek1,2, Š. Janeček2,3
¹Biology Centre, Institute of Entomology, The Czech Academy of Sciences, Branišovská 31, CZ- 370 05 České Budějovice²Department of Ecology, Faculty of Science, Charles University, Viničná 7, CZ-128 44 Praha 2³Institute of Botany, The Czech Academy of Sciences, Dukelská 135, CZ-379 82 Třeboň⁴University of South Bohemia, Faculty of Science, Branišovská 31, CZ-370 05 České Budějovice
Ultraviolet (UV) light is reflected by flowers of approximately 25% of angiosperms and constitutes an important component of certain animal colour vision. Various UV signals in flowers can make a flower cryptic against a background or make it more conspicuous and attractive for flower visitors. Although classic laboratory experiments have shown UV perception in various insects and birds, our knowledge on UV perception and preferences of flower-visiting animals in the wild is still limited, especially in tropics. A technique using flowers coated with a UV-absorbing agent allow us to experimentally test the elimination of UV reflectance in flowers and its affection to alighting behaviour of flowers visitors in nature. In the Bamenda Highlands, Cameroon, we have carried out field experiments on strongly UV-reflecting yellow flowers of two sympatric Hypericum species (H. roeparianum and H. revolutum). We manipulated the yellow petals of both species with active (UV-agent + duck fat) versus control (only duck fat) solution and tracked behaviour of flower visitors using portable remote video systems. Altogether, in 418hrs of recording of 38 flowers of both plant species we have observed preferences and behaviour of individual visitors, presumably bees and flies. Our results show differences in foraging decisions by various functional groups of flower visitors as a response to the manipulation with UV component of spectral reflectance in flowers.
26.9 63N°17:05–20:00POSTER SESSION
105
Soil and herbage nutrients under pasture patchesK. Pavlů1,3, T. Kassahun1, Ch. Nwaogu1, V. Pavlů1,2, L. Pavlů1,2, J. Gaisler2 and P. Homolka3,4
¹Department of Ecology, Czech University of Life Sciences Prague, 165 21, Czechia²Department of Weeds and Vegetation of Agroecosystems, Crop Research Institute, 460 01, Czechia³Department of Nutrition and Feeding of Farm Animals, Institute of Animal Science, 104 00, Czechia ⁴Deparment of Microbiology, Nutrition and Dietetics, Czech University of Life Sciences Prague, CZ165 21, Czechia
Faeces are one of the key drivers affecting the sward structure and nutrient cycling on pastures. The effect of different grazing intensities of heifers on nutrient concentration in herbage and soil under tall sward height patches were studied in an upland area in northern part of the Czech Republic. The tall height sward patches (<10 cm) were selected from: i) intensive grazing with faeces (IGF); ii) extensive grazing with faeces (EGF); and iii) extensive grazing with no faeces (EGNF). We hypothesized that the faeces under tall sward height patches will significantly affect the amount of nutrients in soil and consequently in herbage. Based on ANOVA analysis the different types of patches had significant effect on herbage concentration of P, K and Mg but no effect was detected for Ca and N. But the analysis indicated no significant effect of different types of patches on soil available nutrients under all patches. The highest nutrient concentration in herbage, the lowest dry matter standing biomass, sward height and proportion of dead plant biomass was detected in tall sward height patches with feaces under intensive grazing. A linear regression analysis revealed a weak relationship between concentration of K, Ca and Mg in soil and herbage. It is likely that nutrients from faeces are directly used by the existing plants and therefore soil enrichment is very low.Keywords: Grazing intensity, Pasture vegetation, Heifers, Faeces
26.9 27N°17:05–20:00POSTER SESSION
106
Vliv barvy a prostředí na efektivitu Moerickeho pastíMichal Perlík
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Entomologický ústav BC AV ČR
Moerickeho miskové pasti jsou levná a efektivní metoda sběru florikolního hmyzu. Hlavním atributem těchto pastí je jejich barva, kterou je florikolní hmyz přitahován. Vliv barvy pasti a jejího okolí na úlovek florikolních brouků a žahadlových blanokřídlých byl studován na šesti lokalitách v kaňonu řeky Dyje v Národním parku Podyjí během čtyř sběrů v různých fázích sezóny. Za použití žlutých, červených, modrých a bílých pastí na šesti typech stanovišť bylo zachyceno 275 druhů žahadlových blanokřídlých a florikolních brouků, z nichž 34 druhů bylo ochranářsky významných a jeden nový pro Českou republiku. Analýza ukázala rozdílný vliv barvy pasti a stanoviště na zachycená společenstva studovaných skupin. Parametry prostředí, jako např. otevřenost, pokryvnost kvetoucích rostlin v okolí nebo vegetační zápoj, měly rovněž vliv na složení společenstev florikolního hmyzu zachycených jednotlivými barevnými pastmi. Výsledky rovněž jasně ukazují, že ačkoliv jsou některé barvy pastí jasně efektivnější než jiné, je k zachycení maximální diversity vhodné použít více barev pastí, včetně méně efektivních.
26.9 6N°17:05–20:00POSTER SESSION
107
Z čeho se učí studenti ekologie?Eduard Petiška
Centrum pro otázky životního prostředí, Fakulta humanitních studií UK
Otevřené vzdělávací zdroje jsou významnou inovací v oblasti vzdělávacích technologií. Jejich správné využívání má řadu benefitů pro vysokoškolské vzdělávání. Naopak, špatná práce s těmito zdroji může mít negativní dopady na znalosti studentů. Jejich využívání v oblasti environmentálního vzdělávání je vhodné vzhledem k potřebě aktuálních poznatků a jejich propojování. V současnosti není zřejmé, jaké OER studenti užívají, jak často a k čemu je využívají. Na základě dosavadních zjištění a rešerše teoretické literatury jsme vypracovali metodu a na jejím základě realizovali výzkum formou dotazníkového šetření. Dotazníky byly rozdány v rámci oborů životního prostředí a ekologie na pěti vysokých školách v ČR, celkem se do něj zapojilo 233 respondentů. Ukázalo se, že značná část studentů využívá volně dostupné zdroje na internetu více než klasické tištěné zdroje jako učebnice a skripta. Většina studentů dokáže pojmenovat kritéria kvality, podle nichž se rozhodují, při výběru zdroje z něhož čerpají informace. Výsledky ukázaly, že mezi nejpoužívanější zdroj patří Wikipedie, přičemž ale řada studentů není obeznámena s jejím editačním procesem a neví, kdo může vytvářet články. Studenti si jsou ale často vědomi problematické kvality Wikipedie a většinou ji nepoužívají jako hlavní zdroj.
26.9 1N°17:05–20:00POSTER SESSION
108
Camera traps in mammal research: a Carnivore studyKlára Pyšková1,2, Ivan Horáček3, Ondřej Kauzál2,1, David Storch4,1, Petr Pyšek2,1
¹Katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Viničná 7, 128 44 Praha 2²Botanický ústav AV ČR, 252 43 Průhonice³Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Viničná 7, 128 44 Praha 2⁴Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR, Jilská 1, 110 00 Praha 1
Field research on the distribution and ecology of mammals has undergone a significant progress recently. With the development of modern automated camera traps we gained a useful tool for non-intrusive survey of wild animals in their natural environment. Camera traps are used in many ways in animal ecology, e.g. for population studies, survey of habitat preferences, activity, behaviour, biodiversity or monitoring of elusive species. We conducted a study focusing on carnivore ecology in the cultural landscape of the Polabí region, placing 73 camera traps into habitats representing combinations of water availability and canopy cover (wetland, floodplain forest, deciduous forest and shrubby grassland). Over a year of survey we gathered 3903 records of eight carnivore species, with significant differences in their occurrence by habitats, different seasonal dynamics and circadian activities. We will discuss broader implications and benefits of using camera traps in mammalian research to yield new quantitative information on local species but also to detect new species, in our case the golden jackal. Most data on carnivore abundances come from conventional wisdom based on hunting statistics and occasional sightings which are valuable but often biased and inaccurate. The data acquired from standardized camera trap surveys can provide us with quantitative information in unprecedented amounts and of high quality on groups of animals whose field ecology has been so-far understudied.
26.9 5N°17:05–20:00POSTER SESSION
109
Kryptická diverzita československých blešivcůTereza Rutová1, Denis Copilaș-Ciocianu1, Petr Pařil2, Adam Petrusek1
¹Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra ekologie ²Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky a zoologie
Sladkovodní blešivci jsou významnou složkou makrozoobentosu, jejichž genetická variabilita často odráží dávnou, geologickou historii daného areálu. Mnohé dříve popsané taxony jsou ve skutečnosti diverzifikované druhové komplexy, což platí i pro našeho nejběžnějšího blešivce potočního (Gammarus fossarum). V naší studii jsme se věnovali jejich diverzitě na rozhraní Českého masívu a Západních Karpat, mezi nimiž probíhá významná biogeografická hranice pro řadu bezobratlých živočichů a rostlin. My jsme testovali, jestli se projevuje i ve fylogeografii zástupců permanentní vodní fauny. Analýza dvou mitochondriálních a třech jaderných genů odhalila přítomnost osmi divergentních linií G. fossarum miocenního stáří. Všech osm se vyskytuje v Západních Karpatech, zatímco Český masív je osídlen pouze dvěma. Mikroendemické areály některých linií a přítomnost dvou bazálních linií komplexu podporují hypotézu, že blešivci přežili pleistocenní glaciální cykly v karpatských refugiích. Předpokládáme, že klíčovou roli měly oteplené minerální prameny, jež jsou v Karpatech běžné a mohly tak zajistit stabilní prostředí i v chladných a suchých obdobích. Lokální kontakt čtyř linií komplexu studujeme na Vsetínsku. Jejich distribuce je mozaikovitá, v lokálních povodích se vyskytují až tři linie i syntopicky a často se jejich distribuce liší mezi horními a dolními částmi toků. Zde plánujeme studovat řadu navazujících ekologických otázek souvisejících s lokální koexistencí ekologicky podobných linií.
26.9 44N°17:05–20:00POSTER SESSION
110
Dead wood affects beetles in beech-fir forestsJiří Procházka, Jiří Schlaghamerský
Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie, Kotlářská 2, 611 37 Brno, Czech Republic
Beetles are among the most abundant and ecologically important invertebrates inhabiting dead wood. The level of forest management intensity, resulting in differing abundance of old trees and dead wood, is known to be critical for their conservation. We studied saproxylic beetles in 12 montane beech-fir stands in Central Europe, using 72 flight interception traps placed at sites characterized by three levels of dead wood volume. In total, 8,255 individuals of 298 species (considered saproxylic) belonging to 42 families were collected. Species richness and total abundance of beetles were surprisingly similar in all three categories of forest stands. Bray-Curtis Dissimilarity between all stand categories was about 30 percent and was caused mainly by the replacement of some species by others, less so by changing abundances of the very same species. 45 species were found to present indicator species (in the sense of Dufrêne and Legendre, 1997) for a particular stand category: half of them for forests of low dead wood volume, but only 10 species for forests with a large dead wood volume. Focusing on 42 recorded red-listed species insignificantly higher abundance and species richness were found in stands of medium dead wood volume than in the other stand types.
26.9 22N°17:05–20:00POSTER SESSION
111
Tieňovky (Lauxaniidae, Diptera) na slnkuM. Semelbauer, Ľ. Vidlička , M. Kozánek
Institute of Zoology, SAV, Bratislava
Tieňovky sú bežné najmä v lesnom prostredí, ich ekológia však nebola cielene skúmaná. Za uplynulé roky bolo bolo pomocou Malaiseho pascí získaných 43 vzoriek z celého územia Slovenska. Determinovaných bolo 10 088 jedincov patriacich 60 druhom, čo je 85% slovenskej fauny. Zaujímala nás väzba tieňoviek na charakter vegetácie (6 kategórií: closed, gap, edge, patch, savana, open). Ako kovariáta bola zahrnutá nadmorská výška. Dáta boli spracované v programe R pomocou balíčku vegan. Charakter vegetácie aj nadmorská výška preukazne ovplyvňujú spoločenstvo tieňoviek. Takmer polovica druhov preferuje otvorený charakter vegetácie. Medzi typické druhy otvoreného prostredia v nížinách patrí napr. Calliopum aneneum, Homoneura spp., Lauxania minor, Minettia fasciata a Sapromyzosoma quadripunctata, v horských polohách ich nahrádzajú Lauxania cylindricornis, Mi. lupulina, Meiosimyza illota a Me. conjugata. Naopak, tienisté prostredie v nížinách preferujú C. simillimum, H. notata, Peplomyza spp., Mi. austriaca, kým v horských polohách sú to Me. affinis, Me. laeta, Mi. filia a Pachycerina seticornis. V stredných nadmorských výškach dominujú druhy preferujúce tienistý, ale členitý charakter vegetácie (lesné prieseky, svetliny, ekotony a pod.), ako C. elisae, Me. rorida, Mi. longipennis, Pseudolyciella spp., S. sexpunctata a Tricholauxania praeusta.
26.9 39N°17:05–20:00POSTER SESSION
112
Habitat mapping with dronesPetra Šímová, Jiří Prošek, Jan Komárek, Ondřej Lagner, Petr Klápště, Tomáš Klouček, David Moravec, Kateřina Gdulová
Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Environmental Sciences, Department of Applied Geoinformatics and Spatial Planning, Kamýcká 129, 165 00 Prague 6, Czech Republic
Besides horizontal habitat characterizations, vertical structure of vegetation is extremely important for animal species distribution and diversity. Moreover, recent studies suggest that combining “horizontal” multispectral data with “vertical” structure-from-motion (SfM) photogrammetry can lead to improvement of classification of habitats/vegetation types into discrete categories both in the sense of achieving better thematic resolution (i.e. acquiring more habitat categories) and of classification accuracy (i.e. correctness of determination of categories). Thanks to unmanned aerial systems (UAS, drones) becoming more accessible, images for an area of interest can be obtained at any time of the day, any season. Habitat/vegetation data can be therefore performed at different phenological stages, imaging times can be adjusted to facilitate collecting animal species data, etc. Images for SfM are acquired together with multispectral imaging within the scope of a single UAS mission, images for acquisition of vertical characteristics are therefore obtained together with images for horizontal characteristics at the same time point without any extra costs. In this study, we present an example of this technique of habitat mapping.
26.9 4N°17:05–20:00POSTER SESSION
113
Mimikry a způsob odmítnutí parazitického vejceAnita Jirková1, Michal Šulc2, Petr Procházka2, Milica Požgayová2, Miroslav Čapek2a Marcel Honza2
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Entomologický ústav BC AV ČR²Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i., Květná 8, Brno 603 65, Česká republika
Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), jeden z nejčastějších hostitelů kukačky obecné (Cuculus canorus), je schopen se parazitismu účinně bránit. Hlavním způsobem jeho obrany je rozpoznání kukaččího vejce a jeho následné odmítnutí. Rákosníci na Mutěnických rybnících jsou schopni odhalit a zbavit se kukaččího vejce zhruba v polovině případů (v 52 ze 108 hnízd). Tento druh hostitele tak činí dvěma způsoby: buď kukaččí vejce z hnízda vyhodí a dál pokračuje v daném hnízdním pokusu, nebo parazitované hnízdo opustí a začne stavět hnízdo nové. První způsob je pro hostitele určitě výhodnější, protože nemusejí vynakládat další energii na stavbu nového hnízda nebo snášení nových vajec. Proč tedy někteří hostitelé opouštějí svá hnízda místo toho, aby raději kukaččí vejce odmítali vyhozením? V této studii jsme testovali hypotézu, že hostitelé opouštějí hnízda především v případech, kdy sice o parazitaci vědí (např. viděli kukačku snášet vejce do jejich hnízda), ale kukaččí vejce je natolik podobné vejcím hostitele, že ho nedokážou bezpečně identifikovat a raději tedy celou snůšku opustí. Míru podobnosti (mimikry) kukaččích vajec jsme hodnotili na základě jejich podobnosti v barvě a velikosti s hostitelskými vejci. Výsledky ovšem ukázaly, že námi hodnocená míra mimikry nemá na typ reakce žádný vliv. Za variabilitu ve způsobu odmítnutí kukaččího vejce jsou tedy pravděpodobně zodpovědné jiné, dosud neznámé faktory, například personalita samic.
26.9 50N°17:05–20:00POSTER SESSION
114
Rainforest structure and Afrotropical LepidopteraSylvain Delabye1,2, Vincent Maicher1,2, Szabolcs Sáfián2,3, Mercy Murkwe4,5, Štěpán Janeček5,6, Jiří Doležal2,6, Jan Altman6, Eric B. Fokam4, Pavel Šebek1, Robert Tropek1,5
¹Institute of Entomology, Biology Centre, Czech Academy of Sciences, České Budějovice ²Faculty of Science, University of South Bohemia, České Budějovice ³Faculty of Forestry, University of West Hungary, Sopron ⁴Faculty of Science, University of Buea, Cameroon ⁵Faculty of Science, Charles University, Prague ⁶Institute of Botany, Czech Academy of Sciences, Třeboň
Co-existence of species and organisation of their communities strongly depend on various environmental conditions. Especially for arthropods, a strong influence of vegetation structure and composition is expected. However, our knowledge from tropical environments, where most of the biodiversity of both arthropods and plants is based, is very poor. Here, we present a preliminary analysis of the role of vegetation structure and plant community composition in the formation of fruit-feeding butterfly and moth communities on Mount Cameroon, West Africa. Butterflies and moths were sampled by intensive fruit-bait trapping, in both understorey and canopy layers, during three different seasons. Altogether 48 sampling plots were established at three elevations (350, 650 and 1100 m a.s.l.) in the foothills and on the lower slopes of Mt. Cameroon. Totally, we recorded 10,425 and 5,637 specimens belonging to 117 and 286 (morpho)species of butterflies and moths, respectively. Each of the 48 forest sampling plots were described by several variables characterising vegetation structure. Simultaneously, all species of trees and herbs were identified within the plots. In our contribution, we will present influence of individual vegetation characteristics on biodiversity and community composition of both Lepidoptera groups.
26.9 25N°17:05–20:00POSTER SESSION
115
Mortality in Norway spruce forests in CarpathiansM. Synek, J.S. Schurman, V. Trotsiuk, P. Janda, M. Mikoláš, V. Čada, R. Bače, M. Theodosiu, M. Svoboda
Faculty of Forestry and Wood Sciences, Czech University of Life Sciences Prague, Kamycka 129, Praha 6 – Suchdol, Prague, 16521, Czech Republic
Mortality and its causes are very important for understanding forest dynamics as they influence future development of forest stands. Comprehension of this part of stand dynamics could play a major role in predicting structural and compositional changes in response to global changes. Considering the abundance of Norway spruce in European forests and recent cases of large scale dieback in such stands, the need to study mortality in stands with minimal direct human intervention seems even more important. In 2016 and 2017 we have resampled 50 and 69 plots respectively in eastern Carpathians. Each resampling was done after 5 years. All the plots were established in stands that were not managed for extensive time period, if they ever were. Most of the plots display annual mortality rate lower than 2% which corresponds with the concept of background mortality. Except a single plot affected by severe windthrow none of the other plots exceeded 5% mortality annually. This indicates low severity disturbance regime. No significant correlation was found for mortality and physiographic factors. From the tested plot characterstics only density of trees shows significant correlation with mortality rate. Mortality modes, proxy of cause of death, used in 2016 leave some uncertainties regarding undamaged standing dead trees leading to improvement of methodics for collecting such data. Overall the results suggest that neither abiotic factors nor biotic ones should be neglected.
26.9 18N°17:05–20:00POSTER SESSION
116
Effect of grazing on biomass production & qualityT. Kassahun1, K. Pavlů1,3, V. Pavlů1,2, L. Pavlů1,2, J. Gaisler2
¹Department of Ecology, Czech University of Life Sciences Prague, 165 21, Czech Republic²Department of Weeds and Vegetation of Agroecosystems, Crop Research Institute, 460 01, Czech Republic³Department of Nutrition and feeding of farm animals, Institute of Animal Science, 104 00, Czech Republic
Grazing intensity is still considered as one of the most important factor in pasture management. Hence, the aim of the current study was to evaluate the effect of intensive (IG) and extensive grazing (EG) on sward parameters such as biomass production and forage quality. A two year study was performed under long-term grazing experiement in 2005 and 2006 in an upland area in northern part of Czech Republic. The swards were maintained at a target height of 5 and 10 cm under IG and EG respectively. Biomass samples were taken under moving cages (1m x 1m) every three weeks during the growing seasons. All measured variables were affected significantly by both sampling date and treatments, except for Ash. There was no significant differences between acid-detergent (ADF) and neutral-detergent fibre (NDF) at the beginning of the growing season, but higher concentration of ADF and NDF was detected under EG than IG. On the contrary we find out higher crude protein (CP) under IG management. Additionally, dry matter (DM) herbage biomass was significantly higher under IG and two peak periods for biomass production was found in early spring (May) and in summer (July/August). Although, EG has shown lower forage quality and comparatively lower biomass production, it can still provide sufficiently through production per head, which is important for landscape management in grassland dominated regions in the Czech Republic.
26.9 26N°17:05–20:00POSTER SESSION
117
Observer bias is neglectable for detecting turnovers in lichen communitiesJ. Vondrák1, T. Langbehn6, J. Malíček1, Z. Palice1, F. Bouda2, F. Berger3, N. Sanderson4, A. Acton5, V. Pouska6, R. Kish7
¹Institute of Botany, Academy of Sciences of the Czech Republic²National Museum, Department of Mycology³Kopfing 130, A-4794, Austria⁴3 Green Close, Woodlands, Southampton, United Kingdom⁵Dailnamac, Taynuilt, Argyll, Scotland, United Kingdom⁶Faculty of Forestry & Wood Sciences, Czech University of Life Sciences ⁷Laboratory for Environmental Protection, Uzhhorod National University
Lichens are a considerable part of forest biodiversity, but survey methods to record this diversity differ in effort and completeness between studies. Testing a new method, a multi-expert competition and a search for hot-spots, we have obtained almost complete data about lichen diversity in a virgin forest Uholka – Shyrokyi Luh, Ukrainian Carpathians. The competitive survey method allows us to compare researcher performance and get insights into how observer bias influences detection of community turnover on the species, functional and taxonomic scale. Our field research consisted of two parts: (1) an overall floristic survey and a search for hot-spots with raised lichen diversity; (2) survey in four one-hectare plots in lichen diversity hot-spots along an altitudinal gradient. Recorded alpha-diversities in plots are 183-231 species and the overall gamma-diversity of the study area is 381 species. Species Richness recorded by single researchers in the same plots show huge differences in sample completeness. Nevertheless, all researchers were able to recognize the differences in community composition and functional diversity along the altitudinal gradient. Taxonomic diversity for single researchers show that, independent of species richness, taxonomic richness did not differ with sample completeness, but differed significantly between plots. Therefore we conclude that observer bias is neglectable to detect community turnover along strong environmental gradients.
26.9 68N°17:05–20:00POSTER SESSION
118
Long-term dynamic of fertilised vegetationJ. Titěra1,2, S. Jürgen.3, V. Pavlů1,2, Ch. Nwaogu1, M. Hejcman1, L. Pavlů1,2, J. Gaisler2
¹Department of Ecology, Czech University of Life Sciences Prague, 165 21, Czech Republic²Department of Weeds and Vegetation of Agroecosystems, Crop Research Institute, 460 01, Czech Republic³University of Bonn, Institute of Crop Science and Resource Conservation [email protected]
To reveal dynamics of plants and main functional groups, vegetation data collected in Rengen grassland experiment in Eifel Mountains (Germany) in the years 2005-2015 were evaluated. The experiment was established in 1941 and it is arranged in five completely randomized block design with five fertilizer treatments (I. Ca, II. Ca/N, III. Ca/N/P, IV. Ca/N/P/KCl, V. Ca/N/P/K₂SO₄) and one control as non-fertilized treatment. The swards in all treatments were cut twice a year in late June or early July and in mid-October. Percentage plant cover was estimated by visual observation in each plot in late June. The cover of all main functional groups, except legumes, was relatively stable in individual treatment through ten years study. In the case of individual plant species the highest dynamics were observed in species such as Briza media (treatments I. and II.), Festuca rubra agg. (treatments II. and control), Rhinanthus minor (treatments I. and control), Succisa pratensis (treatments I. and control), Carex panicea (treatment II.) and Trifolium pratense (treatments I., IV., V. and control). Generally the dynamics of main functional groups (with exception of legumes) such as short forbs, tall forbs and tall grasses is relatively stable on different treatments and changes are mainly caused by dynamics of individual plant species.
26.9 30N°17:05–20:00POSTER SESSION
119
Vliv druhu stromu na erozi na výsypkáchNikola Ungerová, Alena Walmsley
Katedra biotechnických úprav krajiny, Fakulta životního prostředí ČZU
Sledovali jsme vliv nejčastěji používaných dřevin při lesnických rekultivacích výsypek na vodní erozi a vybrané hydrofyzikální vlastnosti půd. Pod vybranými druhy dřevin na výsypce Malé Březno byly instalovány erozní parcelky o velikosti 1 x 1 m a měřen odnos sedimentu. Také byly aplikovány srážkoměry pro odhad intercepce jednotlivých porostů. Na těchto místech byla též změřena infiltrační schopnost půdy. Dále byly odebrány půdní vzorky pomocí Kopeckého fyzikálních válečků a analyzována jejich vlhkost, hydrofobicita a objemová hmotnost. Jako doplňkový parametr byl měřen obsah uhlíku v jednotlivých půdních vzorcích a byly odebrány listy nacházející se na erozních parcelkách. Půdní vlastnosti a hydrologický režim byly významně ovlivněny druhem stromu.
26.9 33N°17:05–20:00POSTER SESSION
120
Monitoring znečištění kovy pomocí C. epigejosPavla Vachová, Marek Vach
Fakulta Životního prostředí, Česká Zemědělská Univerzita v Praze, Kamýcká 129, Praha 6, Suchdol, 165 21
Navrhujeme metodu monitoringu depozice těžkých kovů, která využívá povrchu listů expanzní trávy C. epigejos. Podstatou navrhovaného postupu je minimalizace počtu operací při odběru a přípravě vzorku k analýze. Sledované prvky jsou z povrchu listů extrahovány zředěnou kyselinou dusičnou přímo v odběrové vzorkovnici. Dalšími kroky jsou už jen filtrace extrakčního roztoku a vlastní prvková analýza. Výsledky ukazují, že tato tráva je pro aplikaci navrhovaného postupu dobře použitelná. Z povrchu listů odebraných v blízkosti silnic se střední zátěží dopravy lze extrahovat sledované těžké kovy v koncentračních rozmezích vhodných k přímému stanovení metodami prvkové analýzy. Předpokládáme, že navrhovaný přístup je v souvislosti s velmi hojným výskytem zájmového druhu, celkovou jednoduchostí a dostupností široce použitelnou a opakovatelnou metodou monitoringu depozice těžkých kovů v okolí silnic s reprodukovatelnými výsledky.
26.9 11N°17:05–20:00POSTER SESSION
121
Drivers of flight activity patterns in ChironomidsLucie Vebrová1, Andre van Nieuwenhuijzen2, David S. Boukal1,3, Vojtěch Kolář1,3
¹University of South Bohemia, Faculty of Science, Department of Ecosystem Biology, České Budějovice, Czech Republic ²Freelance researcher, Roseč, Czech Republic ³Biology Centre CAS, Institute of Entomology, Laboratory of Aquatic Insects and Relict Ecosystems, České Budějovice, Czech Republic
Chironomids represent a major invertebrate taxon in many freshwater habitats including small standing waters. Their presence in such habitats depends on the dispersal ability of adults to reach new habitats, yet the flight patterns of adult chironomids are not completely understood. In particular, little is known about the impact of environmental conditions on their flight activity. To fill this gap, we investigated flight activity patterns of adult Chironomidae in a sandpit area and analysed how weather conditions influenced total abundance and species composition of aquatic and terrestrial species. Total abundance and species composition of aquatic and terrestrial species varied substantially during the season (from March to September) and was influenced by both seasonality and weather conditions (i.e., wind speed, relative humidity, and temperature), although the latter had a weaker effect. Terrestrial and aquatic species used partly alternating time windows for dispersal. Our results suggest that aquatic and terrestrial chironomids use different dispersal strategies, which might be linked to the underlying differences in larval phenology or spatio-temporal availability of suitable oviposition sites. Our study also highlights the often overlooked difficulties that arise from inherent correlations among weather characteristics and their seasonal dependence.
26.9 42N°17:05–20:00POSTER SESSION
122
Seasonality of Lepidoptera in a tropical forestVincent Maicher1,2, Szabolcs Safian2,3, Mercy Murkwe4,5, Lukasz Przybylowicz6, Stepan Janecek5,7, Eric B. Fokam4, Tomasz Pyrcz8, Robert Tropek1,5
¹Biology Centre, Czech Academy of Sciences²Faculty of Science, University of South Bohemia³Faculty of Forestry, University of West Hungary⁴Faculty of Science, University of Buea⁵Faculty of Science, Charles University⁶Institute of Systematics and Evolution of Animals, Polish Academy of Sciences⁷Institute of Botany, CAS⁸Nature Education Centre, Jagiellonian University
Understanding of spatial and temporal patterns of biodiversity is one of the most important aims of ecology. Although spatial patterns are well-documented, studies made across time are more challenging to perform in natural conditions and have been less addressed, especially in the tropics. Consequently, while data on seasonal changes of tropical butterflies remain scarce, they are almost missing for communities of moths, especially in Africa. We present here findings of an inter-seasonal study of butterfly and moth communities from foothills of Mt. Cameroon, one of the rainest places in the world. It represents the first inter-seasonal comparison of both butterflies and moths in the region. Altogether, we sampled at light and by bait-trapping 10,425 specimens of 117 butterfly species and 9,607 specimens of 440 species of focal moth groups (Arctiinae, Eupterotidae, Saturniidae, Sphingidae, and all the bait-trapped moths – mainly Erebidae). We revealed different phenological patterns in butterflies and moths: species diversity of butterflies is significantly higher in the high dry season, whilst majority of moth species diversity is stable across the sampled seasons. We also detected a high inter-seasonal species turnover for all the focal groups, indicating that different species have different phenological specialization. Such data will help better understanding dynamics of tropical rainforests and their communities.
26.9 45N°17:05–20:00POSTER SESSION
123
Co obsahují ambrosiové hálky bejlomorek?Denisa Višňovská, Petra Šarmanová, Martin Šigut, Petr Pyszko, Pavel Drozd
Katedra biologie a ekologie, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita, Chittussiho 10, 710 00 Ostrava, ČR
Ačkoliv bejlomorky představují troficky zajímavou skupinu zoofágních, mykofágních, fytofágních i saprofágních dvoukřídlých, většina druhů je hálkotvorná a živí se rostlinným pletivem hálky. U několika skupin se však vyvinula specifická symbióza s houbami, které vytváří mycelia uvnitř hálky a slouží larvám jako potrava. Dosavadní studie uvádějí úzkou vazbu bejlomorek na hostitelskou rostlinu, je otázkou, zda je hostitelská specializace způsobena specifickými nároky hub nebo hmyzu. Proto jsme provedli předběžný screening druhového spektra mikroorganismů v trávicím traktu larev bejlomorek rodů Asphondylia (na Prunus sp.) a Lasioptera (na Rubus sp.) a uvnitř hálek. Vzhledem k malému množství vzorků (hálky jsou vzácné) nelze výsledky generalizovat, nicméně dosavadní analýza druhového spektra hub hálek ukazuje, že vnitřní prostředí hálky je na rozdíl od povrchu druhově chudé (uvnitř každé hálky byl izolován jen jeden druh). Některé námi zjištěné druhy mikroorganismů dosud v hálkách nebyly nalezeny, nicméně jedná se o fytopatogenní druhy, které se běžně vyskytují v okolním prostředí a nejsou specificky vázány na danou hostitelskou rostlinu bejlomorky. Žádná z těchto hub přitom nebyla izolována z trávícího traktu larev. Dosavadní výsledky tedy naznačují, že ambrosiové bejlomorky nejsou v šířce potravní niky limitovány houbou, ale pravděpodobně schopností tvorby hálky pouze u určitého druhu. Výzkum byl financován z CZ.1.05/2.1.00/03.0100, LO1208 TEWEP, SGS23/PřF/2016 a SGS15/PřF/2017.
26.9 59N°17:05–20:00POSTER SESSION
124
Survey for the pathogen Bsal in CzechiaJiří Vojar, Vojtech Baláž, David Lastra González, Milič Solský
Katedra ekologie, Fakulta životního prostředí ČZU v Praze
Batrachochytrium salamandrivorans (Bsal) is a recently recognized parasitic fungus infecting newts and salamanders. It is lethal to many European Caudata species. Surveillance of this pathogen is of great conservation importance. As the pet trade is assumed to be the route of Bsal introduction to new areas, it is likely that large cities where exotic pet collections, specialized pet shops and zoos are more common are at greater risk of Bsal emergence. Therefore, we have started to survey wild populations of Caudata species (3 species, 9 localities, 126 samples), as well as collections of captive salamanders (60 species, 198 samples) in Prague, the capital city of the Czech Republic. Bsal was not detected in any of the 324 tested samples. Because the risk for Bsal to spread in Europe via the pet trade is ever-present, additional steps to alleviate such risk should be undertaken especially in proximity to larger cities.
26.9 16N°17:05–20:00POSTER SESSION
125
Wireworms suppress spreading of C. epigejosPavla Vachová, Alena Walmsley
Faculty of Environmental Sciences, Czech University of Life Sciences Prague, Kamýcká 129, Praha 6, Suchdol, 165 21, Czech Republic
We tested whether wireworms (Elaterid beetle larvae) prefer the expansive grass Calamagrostis epigejos to other early-successional plant species from the spoil heaps in two microcosm experiments and in a field survey of wireworm abundance and C. epigejos coverage on the spoil heaps. The field survey suggested that presence of wireworms is negatively correlated with C. epigejos coverage. In a food-preference experiment, wireworms reduced rhizome biomass of C. epigejos the most out of the belowground organs of the 5 plant species, but did not affect its root biomass. In the second experiment, wireworms negatively affected the growth of rhizomes of a growing C. epigejos, whilst they did not affect the other plant species or the aboveground biomass. We propose that wireworms may have the potential to reduce expansion of this grass, as they preferentially feed on the rhizomes that serve as vegetative reproduction organs.
26.9 14N°17:05–20:00POSTER SESSION
126
Glacial algae in phylogenetic perspectiveJakub Zarsky, Tyler Kohler, Marek Stibal, Adam Petrusek
Dept. of Ecology, Faculty of Science, Charles University
Glacial algae have recently received increased attention after a long period of being nearly neglected. Interestingly, it happened for two independent reasons. The first is their contribution to the darkening of the Greenland ice sheet (GrIS) ablation zone as a result of their protective pigments, and thus increasing surface melt rates. The second reason is their taxonomical affiliation to the family Mesotaeniaceae (Conjugatophyceae (=Zygnematophyceae), Streptophyta), which is according to current knowledge, the probable phylogenetically closest algal lineage to land plants. Our research is motivated by the fact that the recent dating based on distances of different lineages of extant Streptophyta suggests a much deeper origin of the lineage splits leading to plants than the previous estimates supported by paleontological records and previous molecular-clock-based studies. This timing in fact places the early evolution of terrestrial plants to the cryogenian era (Neoproterozoic, 720-635 million years ago), which permits us to assume the extant glacial algae to be possible inheritors of some ecological or physiological traits, which might reveal new perspectives on the evolution of early land floras.
26.9 67N°17:05–20:00POSTER SESSION
127
Vývoj fragmentace krajiny ČR – výzva pro EMS 3.0Vladimír Zýka1,2, Hana Skokanová2, Ivo Dostál3
¹Katedra fyzické geografie a geoekologie, UK PřF ²Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. ³Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.
Fragmentace krajiny představuje proces, při kterém je celistvá krajina rozdělována do menších izolovaných segmentů. V Evropě i v České republice existuje řada přístupů k hodnocení míry fragmentace (např. Jaeger, 2000; Anděl et al., 2005; Girvetz et al., 2008). Jeden z vhodných nástrojů představuje Effective mesh size (EMS, Jaeger, 2000), který lze jako volně dostupnou extenzi jednoduše využít v prostředí GIS. Nástroj pracuje na principu analýzy vektorových dat. Samotný výpočet míry fragmentace je založen na protnutí fragmentační (polygonové) geometrie a sítě zvolených jednotek. Váženým průměrem se následně vypočte míra fragmentace (EMS 1.0, Jaeger, 2000). Využívání první verze vedlo k nepřesnostem v okolí hranic zvolených jednotek. Tyto nepřesnosti byly odstraněny Moserem et al. (2007, EMS 2.0). Současná verze EMS často odráží pouze velikost nefragmentovaných ploch a je nevhodná pro výpočty na regionální úrovni. Pro hodnocení míry fragmentace v ČR, na které se výrazně podílí rozvoj zastavěných ploch, bylo přínosné upravit nástroj EMS tak, aby lépe reflektoval všechny rušivé prvky z fragmentační geometrie. Nástroj EMS 3.0 je naprogramován v jazyce Python a byl otestován na vývoji míry fragmentace v České republice od 90. let 20. století. Výsledky reflektují nejen zvyšující se intenzitu provozu na silnicích a dálnicích, ale i rozvoj zastavěných ploch v okolí měst. Výsledky je možné využít například v ochraně přírody, či jako vstup do druhových distribučních modelů (SDM).
26.9 7N°17:05–20:00POSTER SESSION
Ambrožová Lucie Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta / University of South Bohemia, Faculty of Science, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice
Barák Vojtěch Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences Prague, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Barcyte Dovile Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie / Charles University, Faculty of Science, Department of Ecology, Viničná 7, 128 43 Praha 2
Barták Vojtěch Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences Prague, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Begović Krešimir Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences Prague, Kamýcká 129, 165 00 Praha 6 – Suchdol
Bitomský Martin Univerzita Palackého v Olomouci / Palacký University Olomouc, Šlechtitelů 241/27, 78371 Olomouc – Holice
Bohdalková Eliška
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta / Charles University, Faculty of Science, Viničná 7, 128 44 Praha 2
Bošková Jitka Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences Prague, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Boukal David Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích / University of South Bohemia, Branišovská 31a, 370 05 České Budějovice
Brabcová Blažena Masarykova univerzita / Masaryk University, Pedagogická fakulta, Poříčí 9, 635 00 Brno [email protected]á Radka Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, Katedra ekologie lesa / Czech
University of Life Sciences Prague, Faculty of Forestry and Wood Sciences, Department of Forest Ecology, Kamýcká 129, 165 21, Praha 6
Čada Vojtěch Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská / Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Forestry and Wood Sciences, Kamýcká 129, 16521 Praha 6
Čehovská Markéta
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí / Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Environmental Sciencess, Kamýcká 129, 16521 Praha 6
Čepelová Barbora Agentura ochrany přírody a krajiny ČR / Nature Conservation Agency of the Czech Republic, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov
Čeplová Natálie Masarykova univerzita / Masaryk University, Kotlářská 2, 61137, Brno [email protected]Černý Martin Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie / Charles University, Faculty of Science,
Department of Ecology, Viničná 7, 128 44 Praha [email protected]
Choma Michal Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta / University of South Bohemia, Faculty of Science, Branišovská 1645/31a, 37005 České Budějovice
Čiháková Kateřina
Muzeum Říčany / Museum of Říčany, příspěvková organizace Rýdlova 271, Říčany [email protected]
Cudlín Ondřej Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v. i. / Global Change Research Institute CAS, Lipová 9, 370 05 České Budějovice
Čupić Stipan Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences Prague, Kamýcká 129, 16521 Praha 6
Delabye Sylvain Biologické Centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav / Biology Centre CAS, Institute of Entomology Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta / University of South Bohemia, Faculty of Science, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice
Divíšek Jan Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie / Masaryk University, Faculty of Science, Department of Botany and Zoology, Kotlářská 2, 611 37 Brno
Dlasková Adéla Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí / Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Environmental Sciences, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Dolný Aleš Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie a ekologie / University of Ostrava, Faculty of Science, Department of Biology and Ecology, Chittussiho 10, 710 00 Ostrava-Slezská Ostrava
Douda Jan Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Science Prague, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Drozd Pavel Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie a ekologie / University of Ostrava, Faculty of Science, Department of Biology and Ecology, Chittussiho 10, 710 00 Ostrava
Duchoslavová Jana
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky / Charles University, Faculty of Science, Department of Botany, Benátská 2, 12843, Praha 2
Dušek Jan DHP Conservation s.r.o., Pobřežní 18/16, 186 00 Praha 8 [email protected] Josef Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Centrum polární ekologie / University of South
Bohemia, Faculty of Science, Centre for Polar Ecology, Branišovská 1645/31A, 370 05 České Budějovice & Botanický ústav AV ČR, v.v.i. / Institute of Botany CAS, Třeboň
Fanta Václav Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí / Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Environmental Sciences, Kamýcká 129, 165 21 Praha
lIst of PartICIPants / seZnam účastníků
Ferenc Michal Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta / Charles University, Faculty of Science, Albertov 6, 128 43 Praha 2
Fiedler Konrad University of Vienna, Department of Botany & Biodiversity Research, Rennweg 14, 1030 Vienna, Austria
Fišera Jakub Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences Prague, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Florianová Anna Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky / Charles University, Faculty of Science, Department of Botany, Benátská 2, 128 01 Praha 2
Fňukalová Eliška Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta / Charles University, Faculty of Science, Albertov 6, 128 43 Praha 2
Frouz Jan Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí / Charles University, Faculty of Science, Institute for Environmental Studies, Benátská 2, 128 43 Praha 2
Hadincová Věroslava
Botanický ústav AV ČR, v.v.i. / Botanical Institute CAS, Zamek 1, 252 43 Pruhonice & Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky / Charles University, Faculty of Science, Department of Botany, Benátská 2, 128 43 Praha 2
Härtel Handrij Správa národního parku České Švýcarsko / the National Park Bohemian Switzerland, Pražská 52, 40746 Krásná Lípa
Hatton Ian Princeton University, 103 N. King Street, Virginia, USA [email protected] Martin Botanický ústav AV ČR, v.v.i. / Institute of Botany CAS, Zámek 1, Průhonice [email protected] Tomas Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky / Charles University, Faculty of
Science, Department of Botany, Benátská 2, 128 43 Praha [email protected]
Hönigová Iva Agentura ochrany přírody a krajiny ČR / Nature Conservation Agency of the Czech Republic, Kaplanova 1, 148 00 Praha 11
Hořák David Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie / Charles University, Faculty of Science, Department of Ecology, Viničná 7, 128 44 Praha 2
Horčičková Eva Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky / Charles University, Faculty of Science, Department of Botany, Benátská 2, 128 01 Praha 2
Hošková Kristýna Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky / Charles University, Faculty of Science, Department of Botany, Benátská 2, 128 01 Praha 2 & Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR / Centre for Theoretical Studies, Jilská 1, 110 00 Praha 1
Huang Lin Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky / Charles University, Faculty of Science, Department of Botany, Benátská 433/2, 128 00 Praha 2
Hussein Jenan Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav krajiny / Czech University of Life Sciences Prague, Department of Environmental Science, Department of Land Use and Improvement, Chlepockého 1919/1, 169 00 Praha 6
Jahelková Václava Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí / Czech University of Life Sciences Prague, Department of Environmental Science, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Janeček Štěpán Botanický ústav AV ČR, v.v.i. / Institute of Botany CAS, Dukelská 135, Třeboň [email protected]čková Kristina
Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Science Prague, Kamýcká 129, 16521 Praha 6
Janík Tomáš Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie / Charles University, Faculty of Science, Department of Physical Geography and Geoecology, Albertov 6, 128 43 Praha 2
Jersáková Jana Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta / University of South Bohemia, Faculty of Science, Branišovská 1760, 37005 České Budějovice
Jungová Michaela Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí / Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Environmental Sciences, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Kadlecová Martina
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra aplikované ekologie / Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Environmental Sciences, Department of Applied Ecology, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol
Kalusová Veronika
Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie / Masaryk University, Faculty of Science, Department of Botany and Zoology, Kotlářská 2, 611 37 Brno
Kameniar Ondrej Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, Katedra ekologie lesa / Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Forestry and Wood Sciences, Department of Forest Ecology, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol
Keil Petr German Centre for Integrative Biodiversity Research (iDiv), Halle-Jena-Leipzig, Deutscher Platz 5e, 04103 Leipzig, Germany
Kjučukov Petr Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, Katedra ekologie lesa / Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Forestry and Wood Sciences, Department of Forest Ecology, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Klápště Petr Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences Prague, Kamýcká 129, 16521 Praha 6
130
Klimeš Petr Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav / Biology Centre CAS, Institute of Entomology, Branišovská 31/1160, 37005 České Budějovice
Klomberg Yannick
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie / Charles University, Faculty of Science, Department of Ecology, Viničná 7, 128 44 Praha 2
Knappová Jana Botanický ústav AV ČR, v.v.i. / Department of Botany CAS, Zámek 1, 252 43 Průhonice [email protected]á Pavlína Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky / Charles University, Faculty of
Science, Department of Botany, Benátská 2, 128 01 Praha [email protected]
Kohout Petr Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta / Charles University, Faculty of Science, Viničná 5, 128 43 Praha 2
Kolář Vojtěch Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecké fakulta / University of South Bohemia, Faculty of Science, Branišovská 1760, 370 05 České Budějovice
Kolaříková Zuzana
Botanický ústav AV ČR, v.v.i. / Institute of Botany CAS, Zámek 1, 252 43 Průhonice [email protected]
Komárek Jan Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Science Prague, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Kostkan Vlastimil Conbios s.r.o., Nám. Osvobození 36/43, 783 35 Horka nad Moravou [email protected] Tomáš Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky / Charles University, Faculty of
Science, Department of Botany, Benátská 2, 128 01 Praha [email protected]
Kozák Daniel Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Science Prague, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Kozáková Anna NaturaServis s r.o., Říčařova 66, 503 01 Hradec Králové [email protected] Jakub Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie / Charles University, Faculty of Science,
Department of Zoology, Viničná 7, Praha 2, 128 [email protected]
Kubelka Vojtěch Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie / Charles University, Faculty of Science, Department of Ecology, Viničná 7, 128 44 Praha
Kubovčík Vladimír
Technická univerzita vo Zvolene, Fakulta ekológie a environmentalistiky / Technical University of Zvolen, Faculty of Ecology and Environmental Sciences, T. G. Masaryka 2117/24, 960 53 Zvolen, Slovakia
Kuneš Petr Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky / Charles University, Faculty of Science, Department of Botany, Benátská 2, 128 01 Praha 2
Kuosmanen Niina Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Květ Jan Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta / University of South Bohemia, Faculty of Science, Branišovská 1760, 370 05 České Budějovice & Ústav výzkumu globální změny AVČR, v.v.i. / Global Change Research Institute, Brno, c/o Botanický ústav AV ČR, Dukelská 135, 379 82 Třeboň
Lábusová Jana Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Lechner Jan OSVČ Olešnice 228, 373 31 Olešnice [email protected] Clémentine
Botanický ústav AV ČR, v.v.i. / Institute of Botany CAS, Zámek 1, 252 43 Průhonice [email protected]
Lepková Barbora Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky / Charles University, Faculty of Science, Department of Botany, Benátská 2, 128 01 Praha 2
Lepšová-Skácelová Olga
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky / University of South Bohemia, Faculty of Science, Department of Botany, Na Zlaté stoce 1, 370 05 České Budějovice
Lososová Zdeňka Masarykova univerzita, Ústav botaniky a zoologie / Masaryk University, Department of Botany and Zoology, Kotlářská 2, 611 37 Brno
Macháč Antonín Centrum teoretických studií UK & AV ČR / Center for Theoretical Studies, Jilská 1, 110 00 Praha 1 [email protected] Mario Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky / Charles University, Faculty of
Science, Department of Botany, Albertov 6, 128 43 Praha [email protected]
Málek Jakub Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences Prague, Na Radouči 1135, 293 01 Mladá Boleslav
Mašínová Tereza Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. / Institute of Microbiology CAS, Vídeňská 1083, Praha 4 [email protected]šková Tereza Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky / Charles University, Faculty of
Science, Department of Botany, Benátská 2, 128 01 Praha [email protected]
Maicher Vincent Biologické Centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav / Biology Centre CAS, Institute of Entomology & Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta / University of South Bohemia, Faculty of Science, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice
Mertens Jan Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie / Charles University, Faculty of Science, Department of Ecology, Viničná 7, 128 44 Praha 2
Miklín Jan Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie / University of Ostrava, Faculty of Science, Department of Physical Geography and Geoecology, Chittussiho 10, 710 00 Ostrava
Mikula Peter Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie / Charles University, Faculty of Science, Department of Zoology, Viničná 7, 128 43 Praha 2
Mládek Jan Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí / Palacký University Olomouc, Faculty of Science, Department of Ecology, Šlechtitelů 241/27, 783 71 Olomouc
Mládková Pavla Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulty životního prostředí, Katedra ekologie / Charles University, Faculty of Environmental Sciences, Department of Ecology, Kamýcká 1176, 165 21 Praha 6 – Suchdol
Moravec David Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences Prague, Kamýcká 129, 165 00 Praha 6 – Suchdol
Moroń Dawid Institute of Systematics and Evolution of Animals, Polish Academy of Sciences, Sławkowska 17, 31-016 Kraków, Poland
Moudrá Lucie Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra aplikované geoinformatiky a územního plánování / Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Environmental Sciences, Department of Applied Geoinformatics and Spatial Planning, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Moudrý Vítězslav Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí / Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Environmental Sciences, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Mrázová Anna Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta / University of South Bohemia, Faculty of Science, Branišovská 1760, 370 05 České Budějovice
Mudrák Ondřej Botanický ústav AV ČR, v.v.i. / Institute of Botany CAS, Zámek 1, 252 43 Průhonice [email protected] Mercy University of Buea, Faculty of Science, Buea, Cameroon [email protected] Petr Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, katedra ekologie / Czech
University of Life Sciences Prague, Faculty of Environmental Sciences, Department of Ecology, Kamýcká 1176, 165 21 Praha 6 – Suchdol
Musilová Zuzana Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí / Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Environmental Sciences, Kamýcká 1176, Praha 6 Suchdol
Nedvěd Oldřich Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích / University of South Bohemia, Branišovská 31, 37005 České Budějovice
Neuhöfer Jakub Gymnázium Říčany, Komenského náměstí 1/1280, 251 01 Říčany [email protected]ák Jakub Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra biotechnických úprav
krajiny / Czech University of Life Sciences, Faculty of Science, Department of Land Use and Improvement, Kamýcká 129, 165 00 Praha 6 – Suchdol
Novotny Vojtech Biologické centrum AV ČR, v.v.i. / Biology Centre CAS, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice [email protected]Öztürk Derya Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta / University of South Bohemia, Faculty of Science,
Branišovská 1760, 370 05 České Budě[email protected]
Pacák Robert Univerzita Karlova / Charles University, Loucká 909, Praha 4 – Šeberov [email protected]šáková Eliška
Biologické centrum AV ČR, v.v.i, Entomologický ústav / Biology Centre CAS, Institute of Entomology, Branišovská 31, CZ- 370 05 České Budějovice & Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra ekologie / Charles University, Faculty of Science, Department of Ecology, Viničná 7, 128 44 Praha 2
Paulů Andrea Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta / Charles University, Faculty of Science, Benátská 2, 128 01 Praha 2, & Botanický ústav AV ČR, v.v.i. / Institute of Botany CAS, Zámek 1, 252 43 Průhonice
Pavlů Klára Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra ekologie / Czech University of Life Sciences Prague, Department of Ecology, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Pavlů Vilém Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra ekologie / Czech University of Life Sciences Prague, Department of Ecology, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Pech Pavel Univerzita Hradec Králové, Přírodovědecká fakulta / University of Hradec Králové, Faculty of Science, Rokitanského 63, 500 03 Praha
Perlík Michal Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta / University of South Bohemia, Faculty of Science, Branišovská 1760, 370 05 České Budějovice
Petiška Eduard Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií & Centrum pro otázky životního prostředí / Charles University, Faculty of Humanities & Environment Centre, José Martího 407/2, 162 00 Praha 6
Pokorná Adéla Archeologický ústav AV ČR, v. v. i. / Institute of Archeology CAS, Letenská 4, 118 01 Praha 1 & Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky / Charles University, Faculty of Science, Department of Botany, Benátská 2, 128 01 Praha 2
Pokorný Petr Centrum pro teoretická studia UK & AV ČR / Centre for Theoretical Studies, Ovocný trh 5, 116 36 Praha 1
Polechová Jitka University of Vienna, Department of Mathematics, Oskar-Morgenstern Platz 1, 1090 Vienna, Austria [email protected] Jindřich Centrum pro teoretická studia UK & AV ČR / Centre for Theoretical Studies, Jilská 1, 110 00 Praha 1 [email protected]
Procházková Tereza
Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí / Masaryk University, Faculty of Science, Research Centre for Toxic Compounds in the Environment, Kamenice 753/5, pavilon A29, 625 00 Brno
Prošek Jiří Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Pyšek Petr Botanický ústav AVČR, v.v.i. / Institute of Botany CAS, Zámek 1, 252 43 Průhonice [email protected]šková Klára Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra ekologie / Charles University, Faculty of Science,
Department of Ecology, Viničná 7, 128 00 Praha [email protected]
Reif Jiří Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí / Charles University, Faculty of Science, Institute for Environmental Studies, Praha Benátská 2, 128 01 Praha 2
Romportl Dušan Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta / Charles University, Faculty of Science, Albertov 6, 128 43 Praha 2
Rozínek Roman NaturaServis s r.o., Říčařova 66, 503 01 Hradec Králové [email protected]á Zuzana
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta / Charles University, Faculty of Science, Viničná 7, 128 00 Praha 2
Rutová Tereza Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra ekologie / Charles University, Faculty of Science, Department of Ecology, Viničná 7, 128 44 Praha 2
Šálek Miroslav Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences Prague, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Sam Kateřina Biologické Centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav / Biology Centre CAS, Institute of Entomology, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice
Šantrůčková Hana
Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie ekosystémů / University of South Bohemia, Faculty of Science, Department of Ecosystem Biology, Branišovská 1760, 370 05 České Budějovice
Schlaghamerský Jiří
Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie / Masaryk University, Faculty of Science, Department of Botany and Zoology, Kotlářská 2, 611 37 Brno
Schurman Jonathan
Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences Prague, Kamýcká 129, 165 00 Praha 6 – Suchdol
Sedláček Ondřej Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra ekologie / Charles University, Faculty of Science, Department of Ecology, Viničná 7, 128 44 Praha 2
Semelbauer Marek
Ústav zoológie SAV / Institute of Zoology SAS, Dúbravská cesta 9, 845 06 Bratislava, Slovakia [email protected]
Simon Ondřej Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí / Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Environmental Sciences, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Šímová Irena Centrum pro teoretická studia UK & AV ČR / Centre for Theoretical Studies, Jilská 1, 110 00 Praha 1 [email protected]Šímová Petra Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí / Czech University of Life Sciences,
Prague, Kamýcká 129, 165 21 Praha [email protected]
Šizling Arnošt L. Centrum pro teoretická studia UK & AV ČR / Centre for Theoretical Studies, Jilská 1, 110 00 Praha 1 [email protected] Piotr Institute of Nature Conservation, Polish Academy of Sciences, al. Mickiewicza 33, 31-120 Krakow,
Souto Vilarós Daniel
Jihočeská Univerzita, Přírodovědecká fakulta / University of South Bohemia, Faculty of Science, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice
Štajerová Kateřina
Botanický ústav AV ČR, v.v.i. / Institute of Botany CAS, Zámek 1, 252 43 Průhonice [email protected]
Šťasta Adam Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta / Charles University, Faculty of Science, Albertov 6, 128 43 Praha 2
Stibal Marek Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra ekologie / Charles University, Faculty of Science, Department of Ecology, Viničná 7, 128 44 Praha 2
Stojanova Bojana Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta / Charles University, Faculty of Science, Benatska 2, 128 01 Praha 2 & Botanický ústav AV ČR, v.v.i / Institute of Botany CAS
Storch David Centrum pro teoretická studia UK & AV ČR / Centre for Theoretical Studies, Jilská 1, 110 00 Praha 1 & Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra ekologie / Charles University, Faculty of Science, Department of Ecology, Viničná 7, 128 44 Praha 2
Storchová Lenka Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra ekologie / Charles University, Faculty of Science, Department of Ecology, Viničná 7, 128 44 Praha 2
Stříteská Kateřina Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences Prague, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Šulc Michal Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. / Institute of Vertebate Biology CAS, Květná 8, 603 65 Brno [email protected]Švanyga Jan Dúbek Rohatec, z.s., Na Kopci 445/12, 696 01 Rohatec [email protected] Miroslav Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská / Czech University of Life
Sciences, Department of Forestry and Wood Sciences, Kamýcká 129, 165 21 Praha [email protected]
Synek Michal Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences Prague, Heroutova 1388, 266 01 Beroun
Teka Teowdroes Kassahun
Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra ekologie / Czech University of Life Sciences Prague, Department of Ecology, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Těšitel Jakub Masarykova univerzita, Ústav botaniky a zoologie / Masaryk University, Department of Botany and Zoology, Kotlářská 267/2, 611 37 Brno
Thomas Langbehn
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, Katedra ekologie lesa / Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Forestry and Wood Sciences, Department of Forest Ecology, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Titěra Jan Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences Prague, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Tószögyová Anna Centrum pro teoretická studia UK & AV ČR / Centre for Theoretical Studies, Jilská 1, 110 00 Praha 1 & Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra ekologie / Charles University, Faculty of Science, Department of Ecology, Viničná 7, 128 44 Praha 2
Trnka Filip Conbios s.r.o., Dlouhá Ves 42, 516 01 Rychnov nad Kněžnou [email protected] Robert Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra ekologie / Charles University, Faculty of
Science, Department of Ecology, Viničná 7, 128 44 Praha 2 & Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav / Biology Centre CAS, Institute of Entomology, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice
Ungerová Nikola Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí / Czech University of Life Sciences, Department of Environmental Sciences, Kamýcká 129, 16521 Praha 6
Vachová Pavla Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí / Czech University of Life Sciences, Department of Environmental Sciences, Kamýcká 129, 16521 Praha 6
Vebrová Lucie Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta / University of South Bohemia, Faculty of Science, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice
Večeřa Martin Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie / Masaryk University, Faculty of Science, Department of Botany and Zoology, Kotlářská 2, 611 37 Brno
Vejříková Ivana Biologické centrum AV ČR, v.v.i, Hydrobiologický ústav / Biology Centre CAS, Institute of Hydrobiology & Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta / University of South Bohemia, Faculty of Science, Na Sádkách 7, 370 05 České Budějovice
Višňovská Denisa Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, katedra biologie a ekologie / University of Ostrava, Faculty of Science, Department of Biology and Ecology, Chittussiho 10, 710 00 Ostrava
Vítková Lucie Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, katedra ekologie lesa / Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Forestry and Wood Sciences, Department of Forest Ecology, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol
Vojar Jiří České zemědělské univerzity v Praze, Fakulta životního prostředí, katedra ekologie / Czech University of Life Sciences, Department of Environmental Sciences, Department of Ecology, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6
Volf Martin Biologické centrum AV ČR, v.v.i., / Biology Centre CAS, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice [email protected] Alena Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences Prague, Kamýcká 129, 165
21 Praha [email protected]
Weiser Martin Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky / Charles University, Faculty of Science, Department of Botany, Benátská 2, 128 43 Praha 2
Weiss Matthias Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav / Biology Centre CAS, Institute of Entomology, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice
Wild Jan Botanický ústav AV ČR, v.v.i. / Institute of Botany CAS, Zámek 1, 252 43 Průhonice [email protected]Žárský Jakub Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra ekologie / Charles University, Faculty of Science,
Dept. of Ecology, Viničná 7, 128 44 Praha [email protected]
Zárybnická Markéta
Česká zemědělská univerzita v Praze / Czech University of Life Sciences Prague, Kamýcká 129, Prague 6 – Suchdol
Zýka Vladimír Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie / Charles University, Faculty of Science, Department of physical geography and geoecology, Albertov 6, 128 43 Praha 2
Česká společnost pro ekologii (ČSPE) je nezávislá vědecká společnost, která sdružuje vědecké, vědecko-pedagogické a odborné pracovníky, studenty a další osoby zabývající se ekologií. ČSPE se zabývá ekologií ve smyslu původní definice oboru jako studia interakcí mezi živými organismy, neživým prostředím a mezi sebou navzájem, od úrovně jedince přes populace, společenstva až po ekosystémy a krajinu. Česká společnost pro ekologii byla oficiálně založena 25. dubna 2008 na zakládající konferenci v Třeboni. Cílem ČSPE je podílet se na všestranném, komplexním a systematickém rozvoji ekologických oborů, podílet se na propagaci a realizaci výsledků vědecko-výzkumné činnosti, podílet se na ochraně přírody a krajiny a expertní činnost v ekologických oborech v regionu střední Evropy. Mezi hlavní činnosti ČSPE patří pořádání vědeckých a pracovních konferencí, přednášek, diskuzí, seminářů, kurzů a dalších akcí, rozvoj ekologie na rovině základního výzkumu, rovině vědecko-populární i na rovině aplikací do praxe, popularizace ekologických oborů, podpora celoživotního vzdělávání a zvyšování odborné úrovně svých členů, podpora publikační aktivity v oboru ekologie a zastupování českého ekologického výzkumu na mezinárodním fóru.Webové stránky společnosti: www.cspe.cz
Fakulta životního prostředí ČZU v Praze je uznávanou vzdělávací institucí pro její multioborový přístup při řešení problematiky ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje. Poskytuje komplexní vzdělání v širokém spektru oborů od bakalářského přes magisterský po doktorský stupeň. Svým zaměřením reaguje na nejmodernější vzdělávací trendy a na poptávku praxe. Absolventi FŽP jsou žádaní profesionálové schopní obhajovat zájmy enviromentálních disciplín ve státní správě i v soukromém sektoru. Prioritní oblasti výzkumu a vývoje FŽP zahrnují pestrou škálu témat od ekologie společenstev, ochrany biodiverzity, managementu chráněných území, přes biotechnické úpravy v krajině, chemickou stabilizaci kovů v kontaminovaných půdách, eliminaci znečištění kořenovými čistírnami, po modelování hydrologických procesů, územní plánování či metodologické otázky EIA/SEA.Oficiální webové stránky školy: www.fzp.czu.czSledujte FŽP také na sociálních sítích Facebook: https://www.facebook.com/fzp.czu.cz/Twitter: https://twitter.com/FesCulsYouTube: https://www.youtube.com/user/FZPvPraze
Články psané odborníky ve spolupráci s vědeckými novináři nabízejí souvislosti, vhled pod povrch, mezioborovost.
Popularizační měsíčník
s tradicí od roku 1871
Roční předplatné 970 Kč (včetně přístupu do kompletního archivu od roku 1994 a možnosti zvolit digitální verzi ve formátu PDF)
věda, medic ína, technologie, ž ivotní prostředí, společnost
www.vesmir.cz
Bookofabstracts-6th Conference of the Czech Society for EcologySborníkabstraktů-6.konferenceČeskéspolečnostiproekologii
Editoři/Editors:JanMertens,RobertTropekTitulnífotografie/Frontpagephotograph:©JanMertens
Vydánoonlinena/Publishedonlineat:http://www.cspe.cz