Praktické základy regionálního rozvoje
Ing. Jan Binek, Ph.D.
Regionální rozvoj a praxe
Přednáška č. 2.0
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Navazující magisterský studijní obor Regionální geografie
www.garep.cz/upol
2
STUDIJNÍ MATERIÁLY K PŘEDMĚTU
Regionální rozvoj a praxe
Regionální rozvoj a regionální politika
Strategické plánování a koncepční dokumenty
Souvislosti programového období EU 2014–2020
Nové dokumenty, nástroje, trendy
3
OBSAH PŘEDNÁŠKY
Regionální rozvoj a praxe
ČLENĚNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY
5
Státní správa
Veřejná správa
Územní samospráva
vláda – ministerstva ústřední správní úřady podřízené
ministerstvům jiné ústřední orgány státní správy územní správní úřady
zájmová či profesní sdružení osob (např. stavovské
komory, VŠ)
Zájmová samospráva
kraje, obce (svazky obcí)
Samospráva
Smíšený model veřejné správy – obce se v přenesené působnosti podílejí na výkonu státní správy
K 1. 1. 2016 vzniklo zrušením (VÚ Brdy), nebo zmenšením vojenských újezdů dalších 6 obcí.
6
KOMPETENCE OBCÍ
Kategorie obce Počet
k 1. 1. 2017
Obec se základním rozsahem přenesené působnosti 6 258
Obec s pověřeným obecním úřadem 393
Obecní úřad obce s rozšířenou působností 205
Obec se stavebním úřadem 697
Obec s matrikou 1282
Počet obcí se statutem města 604
Metodologie = soustava konzistentních teoretických principů, metod a způsobu popisu, analýzy a objasňování jevů (kritické zkoumání a hledání metod)
Metodika = pracovní postup, soubor pracovních kroků a metod k dosažení cíle
Metoda = postup nebo návod, jak získat správné poznatky, prostředek poznání
Empirické – zejména pozorování a klasifikace
Teoretické – např. třídění, analýza, syntéza, indukce, dedukce, modelování a celá řada dalších
7
METODOLOGIE, METODIKA, METODA
REGIONÁLNÍ ROZVOJ A REGIONÁLNÍ POLITIKA
Vstupní otázky
Co si představujete pod pojmem rozvoj?
V čem spočívá rozvoj obce, kraje, státu?
Jaký zákon upravuje záležitosti regionálního rozvoje?
Jaký zákon upravuje územní plánování?
Co je cílem regionální politiky?
Co je to metoda Leader?
8 Regionální rozvoj a praxe
= Proces pozitivních změn – zlepšení kvantitativních (extenzivní rozvoj), ale zejména kvalitativních (intenzivní rozvoj) charakteristik dané oblasti (nejčastěji přírodní a sociálně-ekonomické oblasti)
Rozvoj x růst
Regionální růst je chápán jako zvýšení celkového produktu regionu v daném časovém období, regionální rozvoj je oproti tomu představován celým komplexem procesů, které probíhají uvnitř regionu.
Udržitelný rozvoj: rovnováha mezi sociální, ekonomickou a environmentální oblasti.
Rozvoj obce x rozvoj kraje x rozvoj státu
Koncept NIMBY: „Not in my backyard.“ 9
CO JE TO ROZVOJ?
PROSTOROVÝ ROZVOJ
V souvislosti s regionálním (obecním) rozvojem a územním rozvojem využíváme jako souhrnný pojem prostorový rozvoj.
10 Regionální rozvoj a praxe
Regionální politika –
ovlivnění socioekonomické
činnosti v prostoru zejména
iniciačními nástroji
Územní plánování – řešení
účelného využití a
prostorového uspořádání
území za využití zejména
regulačních nástrojů
Regionální rozvoj
– vyšší využití a zvýšení
potenciálu daného regionu
koordinace
Územní rozvoj – zhodnocení území
PROSTOROVÝ ROZVOJ
SOUVISLOSTI ROZVOJE
Rozvoj je kategorií subjektivní. Je veličinou, která se odvíjí od hodnotové orientace občanů, lokálních autorit apod.
Lépe klást důraz na kvalitativní rozvoj.
Rozvoj lze implantovat zvnějšku jen velmi obtížně. Spíše jej lze pouze podpořit a tuto podporu musí být někdo v daném území schopen využít a zrealizovat.
Rozvoj by měl být žádoucí, chtěný „někým“, nějakým „adresátem rozvoje“. Naplnění obsahu rozvoje by se tak mělo odvíjet od společenství občanů daného území (obce, kraje, státu; prováděno formou voleb).
Hlavním nástrojem ke stanovení obsahu rozvoje je proces strategického plánování.
11 Regionální rozvoj a praxe
TEORIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE V PRAXI
Velké množství konceptů vysvětlujících rozvojové procesy v regionech:
Obvykle pouze podmíněná platnost (rozvoj určitého sektoru, nezbytné splnění specifických podmínek).
V praxi lze využít pro inspiraci.
Skutečné rozvojové koncepty jsou vždy různorodým mixem kroků a nástrojů.
Zásadní obvykle je otázka alokace veřejných prostředků.
Jako v praxi více reflektované lze zmínit teorie učících se regionů, teorie endogenního růstu či teorie pólů růstu.
12 Regionální rozvoj a praxe
STEZKA V KORUNÁCH STROMŮ
PŘÍKLAD
ROZVOJOVÉHO
IMPULZU
Pramen:http://www.baumwipfelpfad.by/bwp_cz/index.php
REGIONÁLNÍ POLITIKA
Regionální politika je v evropském kontextu obvykle chápána jako „činnost, jejímž úkolem je přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a k zabezpečení jejich harmonického rozvoje“
Dva směry realizace:
Řešení situace zaostávajících regionů (konvergenční přístup) – hlavní snaha EU
Aktivity na podporu pólů rozvoje (růstový přístup).
Regionální politika je ve vztahu k ostatním sektorovým politikám průřezovou a koordinující politikou – praxe je ovšem mnohdy jiná…
14 Regionální rozvoj a praxe
KLÍČOVÉ PRVKY FUNGOVÁNÍ REGIONÁLNÍ POLITIKY
Pro řízení rozvoje území a zajištění funkčnosti jednotlivých rozvojových nástrojů jsou nosnými prvky:
rozdělení kompetencí mezi jednotlivými úrovněmi a subjekty veřejné správy (zejména stát x kraje),
vyjasnění práv a povinností jednotlivých aktérů,
Existence vhodných nástrojů k řešení a nastavení jejich financování.
Realizace regionální politiky je spojena se splněním tří základních předpokladů: existence meziregionálních rozdílů, politická vůle problémy řešit, ekonomické možnosti problémy řešit.
15 Regionální rozvoj a praxe
REGIONÁLNÍ POLITIKA ČR
Praktická regionální politika = soubor intervencí vedoucích k lepšímu územnímu rozložení ekonomických aktivit, k rozvoji infrastruktury a ke snížení nerovnováhy v sociálním rozvoji.
Významným trendem je provazování s dalšími státními politikami, například se sociální, dopravní či s průmyslovou politikou. Zohledňování regionální dimenze v rámci sektorových politik.
Posilování územní dimenze – důležitý princip čerpání z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).
Klíčovými nástroji jsou aktuálně tzv. integrované nástroje.
Jde sice o průřezovou prostorovou politiku, ale bez přímých vazeb na rozvojové nástroje sektorových politik – omezení účinnosti.
Významně svázána s regionální politikou EU. Regionální rozvoj a praxe 16
REGIONÁLNÍ POLITIKA EU 2014–2020
= kohezní politika EU, politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU (HSÚS)
Základem Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020
Konkretizace v operačních programech a jejich prováděcích dokumentech.
Způsob realizace specifikován v souboru metodických pokynů.
Příprava každého období řadu let: čerpání prostředků z tohoto období reálně od 2. poloviny 2016, realizace do 2023 (pravidlo n+3) x již se zahajují první diskuze k období 2021–2027.
17 Regionální rozvoj a praxe
KOMENTÁŘ K REGIONÁLNÍ POLITICE EU
Při posuzování regionální politiky je třeba si uvědomit několik věcí:
Není zárukou rozvoje nějaké země.
Musí zapadat do rozvojového rámce (vymezení priorit: např. lidské zdroje, infrastruktura).
Založena na podpoře projektů – žádná země nemá zaručeno, kolik peněz dostane (existuje pouze horní hranice). Důležitá je tzv. absorpce regionu, tzn. kolik projektů region vytvoří.
Primárně ji spravují členské státy – Evropské komise pouze kontroluje, zda nedochází k jejímu zneužití.
Regionální politika EU má na objemu prostředků vynakládaných na regiony jen malý podíl. Spíše inicializační role, důraz na samostatnou aktivitu regionů.
18 Regionální rozvoj a praxe
= možnost koncentrovat prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) ve specifických typech území.
Součástí je uplatnění integrovaných nástrojů.
Konkretizována v Národním dokumentu k územní dimenzi (NDÚD)
19
ÚZEMNÍ DIMENZE
Územní dimenze Typ území Územní dimenze pro řešení sociálního
začleňování Sociálně vyloučené lokality
Územní dimenze pro řešení problémů v oblasti trhu práce a podnikání
Hospodářsky problémová území a území s vysokou mírou nezaměstnaností
Územní dimenze v oblasti sociální a vzdělávací sféry
Účelově vymezené funkční regiony řešící dané téma v oblasti sociální a vzdělávací sféry
Územní dimenze řešící dopravní dostupnost
Dopravní linie a koridory
Územní dimenze zaměřená na oblast životní prostředí
Specifická území v rámci životního prostředí
Územní dimenze pro rozvoj měst a jejich zázemí
Rozvojová a urbánní území
Územní dimenze pro rozvoj venkova Území pokryté MAS Jinak vymezená územní dimenze Ostatní území
Slouží k provázanějšímu rozvoji městských i venkovských regionů.
ČR má pro období EU 2014–2020 tři integrované nástroje:
• Integrované územní investice (ITI)
• Integrované plány rozvoje území (IPRÚ)
• Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD)
Způsob jejich užití je zakotven v Metodickém pokynu pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014–2020 (MPIN)
Detailněji viz přednáška 29. 3.
20
INTEGROVANÉ NÁSTROJE
OPERAČNÍ PROGRAMY ČR 2014–2020
OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)
OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)
OP Zaměstnanost (OP Z)
OP Doprava (OP D)
OP Životní prostředí (OP ŽP)
Integrovaný regionální operační program (IROP)
OP Praha – pól růstu (OP PPR)
OP Technická pomoc (OP TP)
Program rozvoje venkova 2014–2020 (PRV)
OP Rybářství (OP R)
OP Evropská územní spolupráce (přeshraniční, nadnárodní, meziregionální spolupráce)
21 Regionální rozvoj a praxe
KOMPETENCE MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev … stanoví jako ústřední orgán ve věcech regionální politiky MMR, které:
a) spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu,
b) koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje“.
c) zabezpečuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením a zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur“.
22 Regionální rozvoj a praxe
LEGISLATIVA
Klíčovou normou v oblasti regionální politiky je zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje (po novelizaci zákonem č.298/2015 Sb.), který upravuje:
a) poskytování podpory regionálnímu rozvoji a s tím související působnost ústředních správních úřadů, krajů a obcí,
b) koordinaci a realizaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti,
c) činnost evropského seskupení pro územní spolupráci
Pro realizaci regionální politiky jsou důležitá usnesení vlády:
Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014–2020 (usnesení vlády č. 344/2013).
Z hlediska usměrňování rozvojových procesů je důležitá i Politika územního rozvoje ČR (usnesení vlády č. 561/2006).
23 Regionální rozvoj a praxe
Cílem podpory regionálního rozvoje je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území ČR
Oblasti podpory regionálního rozvoje na úrovni ČR podrobněji vymezí strategie regionálního rozvoje České republiky
Strategie regionálního rozvoje a strategie rozvoje územních obvodů krajů jsou zpracovávané s platností pro programové období Evropské unie.
Strategii regionálního rozvoje schvaluje vláda.
Ministerstvo zpracovává v polovině programového období EU zprávu o uplatňování Strategie regionálního rozvoje.
Vybraná ustanovení zákona č. 248/2000 (I) (zásadní novelizace zákonem č. 298/2015)
Struktura
STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE (SRR)
SRR dle zákona zejména Struktura SRR 2014–2020
analyzuje stav regionálního rozvoje, stanoví republikové priority a strategické
cíle regionální politiky, stanoví podklady pro vymezení priorit
podpory reg. rozvoje prostřednictvím ESIF, stanoví podmínky pro vymezení státem
podporovaných regionů, vymezuje nástroje k realizaci priorit a cílů, stanoví zaměření programu regionálního
rozvoje Ministerstva, vymezuje úkoly ostatních dotčených
ústředních správních úřadů, stanoví způsob sledování a vyhodnocování
účinnosti Strategie regionálního rozvoje, obsahuje doporučení krajům pro zaměření
jejich rozvoje.
1. ÚVOD 1.1 Význam a kontext strategie 1.2 Rozvojový rámec 2. ANALYTICKÁ ČÁST 2.1. ČR v evropském kontextu 2.2 Zhodnocení vývoj. tendencí reg. rozvoje 2.3 Typologie regionů 2.4 Analytické závěry 3. NÁVRHOVÁ ČÁST 3.1 Dlouhodobá vize reg. rozvoje ČR 3.2. Cíle a priority reg. pol. ČR 2014–2020 3.3 Specifikace priorit regionální politiky 3.4 Vazby priorit 4. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST 4.1 Implementační systém podpory reg. rozv. 4.2 Institucionální zabezpečení 4.3 Struktura realizace SRR 4.4 Nástroje a mechanismy podpory realizace 4.5 Systém monitoringu a vyhodnocování 4.6 Úkoly k zabezpečení realizace
Strategie rozvoje územního obvodu kraje (SRK) určuje zaměření a cíle rozvoje kraje zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj kraje a jednotlivých částí jeho území a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů.
Strategie rozvoje územního obvodu kraje zejména
analyzuje současný stav a očekávaný vývoj územního obvodu kraje,
stanoví strategické cíle a priority rozvoje kraje a nástroje regionální politiky pro zajištění dynamického a vyváženého rozvoje územního obvodu kraje a částí jeho území,
vymezuje krajem podporované části jeho území.
Vybraná ustanovení zákona č. 248/2000 (II)
Kraj
analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu,
schvaluje a realizuje SRK, sleduje a hodnotí její plnění,
podporuje rozvoj regionů vymezených v SRK,
doporučuje ve vztahu k působnostem správních úřadů a obcí opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených v SRK
koordinuje spolupráci v oblasti regionálního rozvoje.
Obec
spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci SRK,
v souladu s místními podmínkami a rozvojovými dokumenty samostatně nebo ve spolupráci s jinými obcemi zabezpečuje nebo podporuje aktivity zaměřené na rozvoj obce.
ORP v přenesené působnosti spolupracuje s krajem při přípravě a hodnocení SRK a s Ministerstvem při přípravě a hodnocení SRR.
Vybraná ustanovení zákona č. 248/2000 (III)
Naplňuje cíle SRR a regionální politiky ČR prostřednictvím aktivit, které jsou vázány na jednotlivá opatření SRR. Je aktualizován každoročně s dvouletým výhledem a jeho součástí jsou zejména aktivity 13 Regionálních akčních plánů a relevantní aktivity resortních strategických dokumentů.
Regionální akční plán SRR ČR (RAP) je základním dokumentem pro činnost regionální stálé konference (RSK) zhotoveným na základě principu partnerství pro realizaci územní dimenze ESI fondů v územních obvodech krajů ČR a národních finančních zdrojů s cílem naplnění SRR.
Obsah RAP: Soubor aktivit – vazby na opatření SRR a aktivity AP SRR – financování – indikátory
AKČNÍ PLÁN SRR + REGIONÁLNÍ AKČNÍ PLÁNY
Zakázka GaREP: „Regionální akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR pro území Jihomoravského kraje – aktualizace 2016“
Telefonické ověření aktuálnosti databáze projektových záměrů Chybějící kontakty, významná část projektů neaktuální
Třídění projektů z hlediska témat a času Nutné opravy, časové hlediska orientační
Zpracování přehledu všech národních dotačních zdrojů
Zpracování nové databáze projektů, přiřazení projektu ke zdrojům financování a sumarizace za jednotlivé aktivity RAP Doplnění nových aktivit tak, aby byl každý projekt zařazen
RAP = přesný součet nepřesných čísel s nejistým využitím
RAP JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
RAP JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – Ukázky Databáze projektů – 926 projektů
OP Speci-fický
cíl sk
Sku-pina
Název projektu Nositel
projektu kontakt
Finanční náklady
Doba realizace
Začátek realizace
ICOB
OPZ 2.2.1
Zvýšení kvality
sociálních služeb
a
Podpora regionálních
mezioborových střech NNO –
oblast Jihomoravský
kraj
ANNO Jihomoravské
ho kraje
Jaromír Hron,
[email protected], tel.: 541 215 533, 530 500
432
1 050 000
2018–2020
2018
OPŽP 4.2
Návště-vnická infra-
struktura
a
Optimalizace návštěvnické
infrastruktury v okolí Nového
dvora (biosférické
rezervace Dolní Morava)
Arkadie Nový Dvůr s.r.o.
Petr Juránek,
mob: +420 731 606 283
350 000
000
od 6/2016-
2018 2016
584631
RAP JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – Ukázky Vazba aktivity RAP 2017–2018 na SRR ČR
Aktivity RAP Vazba na SRR ČR Hlavní Opatření SRR ČR Aktivita AP SRR
Rozvoj cyklostezek a podpora cyklodopravy
4.2 Zlepšení vnitřní a vnější obslužnosti území
4.2.2 Zkvalitnění regionálních a místních dopravních sítí (silnice II. a III. třídy, místní komunikace, cyklostezky)
Rozvoj veřejné dopravy a záchytných parkovišť
4.2 Zlepšení vnitřní a vnější obslužnosti území
4.2.1 Zajištění odpovídající veřejné dopravy spojující stabilizovaná území
Nízkoemisní vozidla 4.2 Zlepšení vnitřní a vnější obslužnosti území
4.2.1 Zajištění odpovídající veřejné dopravy spojující stabilizovaná území
Modernizace, rozšíření a výstavba hasičských zbrojnic
7.1 Zlepšení kvality prostředí v sídlech, ochrana a rozvoj krajinných hodnot
7.1.4 Aktivity proti suchu
RAP JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – Ukázky Financování RAP
Aktivity RAP Financování ESIF
ITI / IPRÚ / CLLD
zahrnuté v rámci RAP
ve sloupci C-F
(požadavky na dotaci
v mil. Kč)
Identifikace zdroje ESIF
Financování ze
stávajících národních
dotačních titulů (v mil.
Kč)
Finan
cován
í
celke
m
Stávající Příp.
nové
Hlavní
7-
12/20
16
2017-
2018
2019
+
ESIF
celk
em
7-
12/20
16
2017-
2018
2019
+
ITI
celk
em
Oper
ační
progr
am
Specifický cíl
OP
Aktivita
SC titul
2017-
2018
2017-
2018
2017-
2018
Rozvoj
veřejné
dopravy a
záchytných
parkovišť
115,9
4
104,4
1 0,00
220,
3 0,00 0,00 0,00 0,0 IROP
1.2 - Zvýšení podílu
udržitelných forem dopravy
Terminály
Podpora
obnovy
místních
komunikací
(MMR)
32,70 137,10
5
PODPOROVANÉ (PROBLÉMOVÉ) REGIONY
Teoreticky vymezovány za účelem podpory rozvoje a zlepšení situace:
Zřízení speciálních rozvojových nástrojů.
Zvýhodnění v rámci stávajících nástrojů (např. nižší míra spolufinancování).
Vymezení podporovaných regionů na národní úrovni – provedeno vždy ve strategii regionálního rozvoje (SRR), často v průběhu platnosti SRR proběhne aktualizace.
Různé typy problémových území vymezovaných jednotlivými kraji, obvykle v rámci programů rozvoje kraje – různorodé přístupy (2 až více než 10 ukazatelů).
Na vymezení na krajské úrovni ve většině případů nenavazují odpovídající nástroje.
34 Regionální rozvoj a praxe
JAKÉ JSOU SKUTEČNÉ DŮSLEDKY VYMEZENÍ PROBLÉMOVÉHO REGIONU?
Formální vyjádření, že v daném regionu se kumulují problémy.
Impulz pro hledání cest k podpoře rozvoje.
Východisko pro zvýšenou alokaci veřejných prostředků z vyšších úrovní (realizace regionální politiky).
Krajská podpora – osobní komunikace, „šitá“ na míru.
Podpora státu v rámci státní regionální politiky.
Nastavení parametrů nástrojů národních sektorových politik (např. aktivní politika zaměstnanosti).
Zvýhodnění při využívání prostředků z úrovně EU.
38 Regionální rozvoj a praxe
NÁSTROJE ROZVOJE REGIONŮ A OBCÍ STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A TVORBA KONCEPCÍ
Vstupní otázky:
Jaký je rozdíl mezi strategií a programem?
Jak dlouho obvykle trvá zpracování rozvojové koncepce?
Jak dlouho obvykle trvá zpracování územního plánu?
Jak dlouho obvykle trvá zpracování komplexních pozemkových úprav?
Co je to hodnocení SEA, ex-ante hodnocení?
39 Regionální rozvoj a praxe
HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM OBCÍ
I. MAJETEK OBCÍ
Část I tvoří teoretický vstup do problematiky majetku obcí. Vymezuje základní pojmy a
zabývá se významem vlastnictví a majetku v obecné rovině. Tyto principy potom převádí do
roviny majetku spravovaného veřejným sektorem a hledá majetková specifika vlastní
především obcím.
Pozornost je věnována historii obecního majetku a vlivům minulého vývoje na současnou
situaci. S tím souvisí i analýza legislativy týkající se majetku obcí a hospodaření s ním.
Nebylo opominuto zhodnocení odborné literatury a jiných informačních zdrojů a přístupů
k majetku obcí.
Na zmiňované oblasti navazuje stěžejní text zabývající se klasifikací majetku, kritérii členění,
příčinami tohoto členění a využitím jednotlivých rozdělení majetku. To úzce souvisí se
způsoby získávání majetku, jeho využíváním a prodejem.
Závěrečná kapitola této části se věnuje přístupům k majetku v zahraničí a hledá vhodné
inspirace a aplikace pro podmínky České republiky.
1. VÝCHODISKA A METODOLOGIE
1.1. Cíle práce
Hlavním cílem práce je na základě analýzy historického vývoje a aktuálního stavu
obecního majetku, s využitím zahraničních zkušeností a aplikace soudobé teorie,
zhodnotit efektivnost hospodaření s majetkem obcí a vytvořit koncepční model správy
municipálního majetku rozvíjející systémovou efektivnost hospodaření s majetkem a
respektující funkce a úkoly místní samosprávy a přihlížející k místním specifikům.
Za model v této práci považuji pravidlo, které z určitých vstupů generuje výstupy. Půjde o
„koncepční model, který zachycuje vztahy mezi jednotlivými reálnými jevy“1. Součástí
modelu je soubor ukazatelů hodnocení hospodaření s majetkem obcí produkující praktické
podklady pro efektivní nakládání s majetkem. Model rovněž obsahuje základní zásady pro
majetkové hospodaření subjektů místní samosprávy.
Efektivnost z hlediska majetkového hospodaření lze charakterizovat jako vytvoření účelné
majetkové struktury v souladu s potřebami obce a účinné využívání tohoto majetku ke splnění
jejích úkolů. Při hodnocení majetkové efektivnosti můžeme rozlišit efektivnost systémovou a
efektivnost provozní. Systémová efektivita se zabývá hodnocením optimální struktury
majetku a způsoby hospodaření s jednotlivými skupinami, typy, ale i položkami majetkové
struktury. Majetek chápe jako komplex vzájemně provázaných složek a usiluje o jejich soulad
s funkcemi a úkoly obce. Provozní efektivita se zaměřuje na efektivní nakládání (provoz)
s jednotlivými položkami majetku a aplikuje klasické nástroje hodnocení efektivnosti, tj.
srovnání vstupů a výstupů, resp. provozních procesů. Pro práci je klíčová efektivnost
1 Mulíček, O. Studium humánní geografie – metody, techniky a data, Materiály k předmětu Humánní geografie
[on-line], s. 5, http://www.geogr.muni.cz/vyuka/Mulicek/HG.htm, staženo 10.6.2005
systémová, která je základem pro efektivnost provozní. Po formální stránce bude systémová
efektivnost uskutečněna formulací majetkové politiky.
Celkový cíl bude dosažen zejména naplněním těchto dílčích cílů:
Dílčí cíl 1: Identifikace členění majetku a aplikace různých členění v systému hospodaření
s majetkem. Návrh ukazatelů vypovídajících o kvalitě a rozsahu majetku obcí a zhodnocení
vývoje a majetkové situace obcí v ČR.
Dílčí cíl 2: Identifikace problémových oblastí majetkového hospodaření a naznačení možných
přístupů k řešení ve vztahu k systémové efektivnosti
Dílčí cíl 3: Vytvoření koncepčního modelu hospodaření s majetkem obcí jako základu pro
formulaci majetkové politiky obcí.
K jednotlivým dílčím cílů se váží klíčové hypotézy, jejichž ověření umožní posoudit
významnost a platnost jednotlivých hlavních prvků modelu majetkového hospodaření:
Hypotéza 1: Objem majetku obcí se neustále zvyšuje. Obce investují značené prostředky do
obnovy a výstavby majetku.
Hypotéza 2: Hospodaření malých obcí s majetkem je systémově neefektivní, přístup obcí
k majetku je nekoncepční.
Hypotéza 3: Neřešené metodické otázky hospodaření s majetkem (hodnota majetku,
reprodukce majetku apod.) negativně působí na efektivnost majetkového hospodaření a na
možnost objektivně hospodařit s obecním majetkem.
Logický přístup vytvoření koncepčního modelu hospodaření s majetkem obcí je představen na
obr. 1. Skládá se z řady prvků, které zahrnují vstupní informace a jejich formu, metodické
postupy a oblasti založené na subjektivních podmínkách a rozhodnutích obcí.
Obr. 1: Logický rámec práce
Rozvojový rámec obce
Přístupy k majetku
Hodnocení majetku
Problémové oblasti
Koncepční model
Nakládání s majetkem
Klasifikace majetku
Vymezení majetku
Majetek obce
Metodické postupy
Stav a vývoj majetku
Nástroje řízení
Z těchto ukazatelů lze vytvořit souhrnný index majetkového hospodaření obcí a využít jej ke
srovnání jednotlivých obcí a k formulaci dalších hypotéz. K verifikaci tohoto přístupu je třeba
dalšího dlouhodobého zkoumání a datových analýz s využitím metody benchmarkingu1.
Zdrojové pokrytí majetku obcí
Dominantní oblastí majetkového hospodaření je struktura majetku a způsoby nakládání s ním.
Přesto je však pro úplnost vhodné zmínit se i o zdrojovém krytí majetku obcí, o němž nám
dává informace „pasivní“ strana rozvahy.
V případě pasív je vhodné zhodnotit vývoj následujících položek:
- Vlastní zdroje (126)
- Majetkové fondy (131)
- Finanční a peněžní fondy (138)
- Cizí zdroje (159)
- Bankovní úvěry a půjčky (196)
4. MAJETEK OBCÍ V LETECH 2001-2005
4.1 Stav a vývoj majetku obcí v ČR
Hodnocení majetku obcí ČR probíhalo ve dvou liniích. První z nich vycházela ze souhrnných
dat o majetku obcí za celou ČR a za jednotlivé kraje a soustředila se na posouzení vývojových
trendů obecně. Druhá linie se věnovala subtilnější analýze majetku obcí a na příkladu
Jihomoravského kraje se snažila odhalit majetkové závislosti vzhledem k velikosti a poloze
obce.
Majetek na 1 obec v ČR i podle krajů
Vývoj majetku obcí v letech 2001-2005
0
200
400
600
800
1 000
1 200
1 400
2001 2002 2003 2004 2005
Mld
. K
č
celkový majetek
dlouhodobý majetek
stavby
pozemky
dlouhodobý finanční
majetek
1 Benchmarking je
NÁSTROJE ROZVOJE
Nástroje rozvoje = pomůcky k výkonu, podpoře nějaké činnosti.
V kontextu územního rozvoje lze nástroj vymezit jako obecný pojem pro všechny prostředky, které napomáhají k dosažení rozvojových cílů daného území.
Základní obecná členění
Nástroje nefinanční x finanční.
Nástroje aktivizační x regulační.
Nástroje univerzální (obecné) x specifické.
Regionální rozvoj a praxe 40
NÁSTROJE REGIONÁLNÍ POLITIKY
Nástroje nefinanční:
administrativní nástroje (zejména legislativa),
institucionální nástroje (instituce, strategické plánování, programování, řízení rozvoje),
věcné a jiné nefinanční nástroje (poradenství, propagace).
Nástroje finanční:
neinvestiční a investiční pobídky (dotace, úvěry, záruky),
kapitálové podílnictví,
daňová zvýhodnění (daňové prázdniny, slevy na daních),
rozpočtová zvýhodnění (dotace).
Detailně rozpracováno ( i se zhodnocením situace v zahraničí) v: WOKOUN, R., MATES, P.: Management regionální politiky a reforma veřejné správy. 1. vyd. Praha: Linde, 2006. 351 s.
Regionální rozvoj a praxe 41
NÁSTROJE ROZVOJE OBCÍ A REGIONŮ
administrativní nástroje (legislativa, závazné postupy, organizační normy) – stanovují věcná a procesní pravidla,
koncepční nástroje (strategie, programy, plány, politické deklarace, územněplánovací dokumenty, pozemkové úpravy) – koordinují, formulují rozvojové představy a limity,
institucionální nástroje (instituce, spolupráce, regionální management) – dávají subjekty dohromady, usnadňují výkon činnosti,
věcné nástroje (infrastruktura, poskytnutí prostor, služeb, poradenství) – hmotná podpora pro realizaci činností,
sociálně-psychologické nástroje – nástroje podporující využití lidského potenciálu (vzdělávání, komunikace, motivace) – zvyšují akceschopnost aktérů,
finanční nástroje (finanční zvýhodnění a podpory, dotace) – poskytují zdroje na realizaci.
Regionální rozvoj a praxe 42
ZPŮSOBY PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE ÚZEMÍ V ČR V ČR souběžně běží dva způsoby plánování rozvoje (v zahraničí často
tvořící jeden celek – prostorové plánování):
Strategické plánování
Má aktivizační charakter (z pohledu času i finančních prostředků) – stanovuje směřování („filozofii“) rozvoje („myšlenka“ o rozvoji).
Formuluje a provazuje všechny kategorie rozvojových aktivit.
Náležitosti a procesy nejsou zákonně upraveny a vychází z praxe (proto často různá terminologie, metodika a obsah).
Územní plánování
Jde o prostorový průmět rozvojových aktivit s územním dopadem.
Má převážně regulační charakter – stanovuje limity využití území
Náležitosti a procesy závazně upraveny stavebním zákonem.
Vztah jisté symbiózy – Představa o rozvoji a hledání území pro realizací či opačně disponibilní území a optimalizace jeho využití.
Každý ze zmíněných přístupů má své silné stránky i omezení.
Regionální rozvoj a praxe 43
STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ JAKO ZÁKLADNÍ NÁSTROJ ŘÍZENÍ ROZVOJE
„Taktizování bez strategie je posledním výkřikem před porážkou.“
Sun Tzu
„Strategie“ z řeckého „strategos“= obecný
Různá vyjádření:
Systematický způsob, jak organizovat změny a vytvářet v konsensus na společné vizi pro budoucnost.
Určení celkového účelu či poslání subjektu, jeho dlouhodobých cílů nebo zaměření činnosti.
Proces zahrnující výběr cílů, úkolů a činností potřebných k jejich dosažení.
Proces promyšleného, do budoucnosti hledícího a dlouhodobého usměrňování nějaké činnosti, oblasti.
Regionální rozvoj a praxe 44
USKUTEČŇOVÁNÍ STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ
Různé podoby praktické realizace (expertní přístupy, komunitní plánování, dílčí alternativní přístupy apod.) – důraz na různé rozvojové aspekty
Proces strategického plánování je formalizován ve strategických (koncepčních dokumentech)
Významným znakem je dlouhodobost
Plánování v podmínkách neurčitosti
Musí být flexibilní a adaptovatelné na změny
Proces koncepčního řízení rozvoje proces je interaktivní a vyvíjí se a každá strana má šance specifikovat své záměry a nástroje, kterými bude další změny ovlivňovat.
Regionální rozvoj a praxe 45
STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
Rozvoj území či určitého sektoru
Spojeno s tvorbou a realizací veřejných politik (veřejná politika je souhrn činností vlády přímo nebo nepřímo působících na občany, operující na třech úrovních: politická rozhodnutí, produkty politiky a důsledky politiky)
Důležité zapojení „aktérů“, tj. významných subjektů podílejících se na realizaci dílčích aspektů a zástupců cílových skupin
Složitý proces vyjednávání (neopominutelní aktéři) a slaďování rozvojových představ
Vazba na veřejné finance – finanční plánování
Regionální rozvoj a praxe 46
. Regionální rozvoj a praxe 47
FÁZE STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ/ŘÍZENÍ
1. Identifikace východisek –
hodnocení situace
2. Volba směřování rozvoje – čeho
chceme dosáhnout
3. Stanovení způsobu realizace – jak toho dosáhneme
4. Realizace naplánovaných
činností a sledování efektů
5. Zhodnocení realizace a zpětná vazba – doplnění či
změna plánu
VÝZNAM FAKTORŮ KVALITY PROCESU STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ
Pramen: Výzkum NSZM, 2004. 48
Faktor kvality Významnost
1. Název dokumentu či projektu strategického plánování
Nevýznamné
2. Zúčastnění pozorovatelé Středně významné
3. Metodika zpracování dokumentů Důležité, ale ne rozhodující
4. Zapojení veřejnosti Významné, ale ne samospasitelné
5. Silné politické vedení procesu Velmi významné
6. Trvalé odhodlání a schopnosti implementovat dokument do běžné řídící a koordinační praxe
Velmi významné
TYPY KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ
Strategie je dlouhodobý koncepční dokument, který určuje základní linie rozvoje daného subjektu, resp. území daného subjektu, ve všech základních oblastech na dlouhé období („kam jdeme“).
Program je střednědobý dokument. Vychází a navazuje na Strategii (samostatně ztrácí smysluplnost) a ve střednědobém horizontu vytyčuje opatření, která bude subjekt realizovat, aby dosáhl strategických cílů.
Plán je krátkodobý dokument prováděcího charakteru. Konkretizuje vybraná opatření ve formě projektů či aktivit. Obsahuje již harmonogram a stanovuje způsob financování. Plán již není koncepční dokument. („Akční plán“)
Důležitá je provázanost a sladění jednotlivých dokumentů a to na vertikální i horizontální úrovni
Regionální rozvoj a praxe 49
OBECNÁ STRUKTURA KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ (podrobnost závisí na vertikálním a horizontálním „postavení“ v systému)
Analytická část
Profil (Komplexní charakteristika)
SWOT analýza
Návrhová část
Vize, cíle, směry
Opatření
Specifikace opatření (aktivit) – dle charakteru dokumentu
Implementační část
Způsob monitoringu a hodnocení, způsob řízení, akční plán
Přílohy
Regionální rozvoj a praxe 50
TVORBA KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ
Formální fáze tvorby Záměr Zpracování Projednávání Schválení
Přístupy k tvorbě dokumentu
Zpracování vlastními silami
Zadání odbornému subjektu
– Kompletní zpracování
– Poradenská role, metodické vedení
Výhody a nevýhody: přijetí za „své“ ze strany realizátora x kvalita dokumentu
Regionální rozvoj a praxe 51
PROCESY TVORBY A VYJEDNÁVÁNÍ
Průběžná jednání
se zadavatelem
s relevantními subjekty
Připomínkový proces
vnitřní
vnější
(vypořádání připomínek, návrhy cílů a jejich naplnění – pracovní, konzultační, „fokusní“ skupiny)
Veřejné diskuze
(u územně plánovacích dokumentů a SEA proces upraven příslušným zákonem)
Regionální rozvoj a praxe 52
.
Regionální rozvoj a praxe 53
Expertní metoda plánování Komunitní metoda plánování
Základní znaky
Koncepci zpracovává skupina najatých
externích expertů, účast představitelů obce či
regionu na formulaci koncepce je omezená.
Koncepce je výsledkem diskuze představitelů
obce či regionu, která je vnějším expertem
pouze moderována.
Skutečnost místním představitelům
interpretuje expertní tým.
Skutečnost interpretují místní aktéři,
konzultantem je interpretace usměrňována.
Zaměření strategického plánování na
komplexní rozvoj.
Neřeší komplexní rozvoj dotčeného území, ale
orientuje se pouze na dílčí vybrané problémy.
Snaha o maximálně objektivní postižení
skutečnosti.
Snaha o zachycení skutečnosti, která je pro
místní aktéry nejpřijatelnější, nikoli objektivně
nejpravdivější.
Vhodná úroveň pro užití
Vhodná pro velké obce a regiony, kde je velké
množství subjektů, nebo naopak svazky obcí
Vhodná pro obce a svazky obcí s vybudovanou
místní a regionální strukturou
Zhodnocení situace
Přílišná podrobnost situační analýzy. Analýza pouze klíčových problémů.
Důraz na „objektivní“ statistické údaje. Důraz na zkušenosti místních aktérů.
Formulace závěrů
Na základě statistických dat a hodnocení
expertů je zpracována SWOT analýza
(celková, popř. několik dílčích) včetně
identifikace hlavních vizí budoucího rozvoje.
Na základě diskuze se vytipují klíčové problémy.
Místní aktéři (10 až 20 osobností) se
k jednotlivým problémům vyjádří. Diskuzí se
identifikují hlavní vize strategického plánu.
EX ANTE HODNOCENÍ
Ex-ante hodnocení – nezávislé posouzení kvality dokumentu – probíhá souběžně se zpracováním (obvyklé zejména u operačních programů EU)
Klíčové oblasti Ex-ante
- Hodnocení analytické části
- Hodnocení odůvodněnosti a celkové konzistence
- Hodnocení koherence (soulad, provázanost)
- Hodnocení očekávaných výsledků a dopadů
- Hodnocení implementačního systému
Dále také ex-post hodnocení – evaluace
Regionální rozvoj a praxe 54
POSOUZENÍ SEA (Strategic Environmental Assessment)
Posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (poslední novelizace zákon 216/2007 Sb.)
+ Posouzení vlivů na NATURA 2000 (podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) – Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality
Hodnocení metodou referenčních cílů
Fáze:
- Oznámení koncepce - Zjišťovací řízení - Vyhodnocení koncepce - Veřejné projednání - Stanovisko
Regionální rozvoj a praxe 55
MONITORING A EVALUACE – DŮLEŽITÉ SOUČÁSTI STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ
Monitoring
Vytvoření systému sledování vývoje jevu a naplňování zvolených ukazatelů (sběr dat)
Nutné průběžné provádění.
Náklady na získání informací nesmí převážit přínosy.
Vyžaduje vazbu na cíle a měřitelné ukazatele.
Evaluace
Vyhodnocení stavu, vývoje (ukazatelů), praktická zpětná vazba.
Evaluace vyžaduje: předchozí monitoring, jasný účel hodnocení
Evaluace bez odpovídající reakce a korekce jednání je nesmyslná.
Regionální rozvoj a praxe 56
REÁLNÝ POHLED NA MONITORING A EVALUACI
Monitoring a evaluace jako nedoceněné součásti procesu strategického plánování (formální přístup)
X
Evaluace ad hoc nebo na konci určitých procesů bez odpovídajícího průmětu do faktického konání (obtížnost
prosazení potřebných změn)
Dva často se míjející procesy
Objektivní zachycení socioekonomické situace často fikcí – problematická dostupnost dat, informací a různorodá interpretace
Vliv politického rozhodování
57 Regionální rozvoj a praxe 57
KONCEPČNÍ DOKUMENTY NA STÁTNÍ ÚROVNI Komplexní koncepce:
Strategie regionálního rozvoje
Strategický rámec udržitelného rozvoje
Národní program reforem
Státní politika územního rozvoje (v oblasti územního plánování)
Za obecnou koncepci lze považovat i programové prohlášení vlády
Sektorové koncepce (obvykle koncepce v gesci ministerstev), např.:
Dopravní koncepce
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR
Národní inovační strategie České republiky
Strategie rozvoje terciárního vzdělávání
Státní informační a komunikační politika
A desítky dalších …
Různorodé dokumenty ostatních složek státní správy 58
Regionální rozvoj a praxe
KONCEPČNÍ DOKUMENTY NA KRAJSKÉ ÚROVNI
Komplexní koncepce:
Strategie rozvoje kraje (SRK) – nyní
Program rozvoje (PRK) – dříve
Sektorové koncepce (obvykle zpracovávané na úrovni odborů)
Dílčí sektorové koncepce
Odborné studie – podkladové analýzy pro strategické rozhodování
59 Regionální rozvoj a praxe
OBSAH STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2016–2025
60
A. ZHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ SRLZ 2006–2016
B. ANALYTICKÁ ČÁST – popis situace, disparity, SWOT
C. EKONOMICKÝ PROFIL KRAJE – klíčová odvětví a potřeby zaměstnavatelů
D. STRATEGICKÁ ČÁST – vize, osy, okruhy, cíle, opatření
E. FINANČNÍ RÁMEC A ZDROJE FINANCOVÁNÍ
(součástí vazby opatření na operační programy)
F. IMPLEMENTACE
HARMONOGRAM TVORBY SRLZ JMK 2016
61
Leden zpracování návrhu analytické části, ustavení PS
Únor seminář pro veřejnost a 1. jednání PS k analytické části
připomínkové řízení k analytické části
Březen zpracování návrhové části, prezentace na RRLZ, RJMK
Duben seminář pro veřejnost a 2. jednání PS k návrhové části SRLZ
připomínkové řízení k návrhové části
Květen zpracování Krátkodobého realizačního plánu SRLZ
Červen seminář pro veřejnost a pracovní skupiny k SRLZ a KRP SRLZ
předání SRLZ, KRP SRLZ, stručné verze pro veřejnost
Červenec projednání v komisích RJMK a výborech ZJMK
Srpen
Září projednání v RJMK a ZJMK
VAZBY KONCEPCÍ – „FORMÁLNÍ SUPERHIT“
Koncepce na různých úrovních, související koncepce musí být provázané (tak praví teorie)
Funkční (nikoliv formální) provázání koncepcí – to je oříšek
Řešeno formou tabulek, nebo výčtů „co s čím, kde“.
62
Strategická opatření SRLZ Vazba na krajskou koncepci 1: Vzdělávání a zaměstnanost 1.1 Kvalita a struktura školství
1.1.1 Optimalizace vzdělávacích oborů SRJMK 2.3 DZV 3c2
1.1.2 Posilování kvality vzdělávání SRJMK 2.3 DZV 1, DZV 3 SRI
1.2 Propojení školství a praxe
1.2.1 Přímá podpora spolupráce zaměstnavatelů a škol SRJMK 2.3 DZV 3a, 3c
Age management – Personální řízení s ohledem na věk, schopnosti a potenciál zaměstnanců. Jeho hlavním principem je, aby každý pracovník měl možnost svůj potenciál využít a nebyl znevýhodněn kvůli svému věku.
Propojení školství a praxe – spolupráce při přípravě oborů, při výuce žáků/studentů, spolupráce při výzkumu apod.
Sociální začleňování – Zabraňování a řešení sociálního vyloučení. Boj s chudobou.
Integrace cizinců – Začlenění cizinců do společnosti (=legálně pobývajících cizinců ze 3. zemí).
Aktuální témata v rozvoji lidských zdrojů
SRLZ JMK 2016 – UKÁZKA OPATŘENÍ
64
Název opatření: 2.1.1 Rozvoj metod a postupů age managementu Obsah: Aplikace a testování zahraničních přístupů, shromažďování
informací. Spolupráce organizací zabývajících se aplikací age managementu a sdílení jejich zkušeností. Reflexe fungování metod na základě zpětné vazby od zaměstnavatelů a zaměstnanců.
Role kraje Kraj spolupracuje s pracovníky organizací zabývajícími se age managementem při sestavování koncepčních a strategických dokumentů, shromažďuje domácí i zahraniční poznatky z tohoto oboru a předává je dalším subjektům.
Potenciální nositelé:
Age Management, z. s., Krajská hospodářská komora jižní Moravy, zastřešující organizace v podnikatelské a neziskové oblasti
Spolupracující subjekty:
Jihomoravský kraj, hospodářské komory, zaměstnanecké svazy, odborové organizace, vysoké školy, Asociace nestátních neziskových organizací JMK, Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, firmy, vzdělávací a poradenské instituce
Finanční zdroje: Rozpočet kraje, ESI fondy (OP Z 1.3.1, 1.3.2, 3.1.1) Územní dopad: Celokrajský
KRP SRLZ JMK 2016 – UKÁZKA AKTIVIT
65
1.3 Zlepšení podmínek pro výzkum, vývoj a inovace
Op. SRLZ
Aktivita Popis
Rozpočet kraje
Zdroje na
realizaci
Nositel aktivity
Spolupracující
subjekty
Cílová skupi
na Indikátor
2016 2017
1.3.1 1.3.1.1 Zlepšování
podmínek pro doktorské studium
Realizace projektu Ph.D. Talent (tvorba stabilních
finančních podmínek během studia – motivace a podpora
talentovaných studentů, celkové náklady 18 mil. Kč)
– –
Horizont 2020
rozpočet města Brna
JCMM
VŠ
město Brno
doktorští studenti
počet podpořených doktorandů celkem
počet podpořených doktorandů
v přírodovědných a technických
oborech
1.3.2 1.3.2.1 Program
podpory nadaných studentů v JMK
Pokračování ve stávajícím dotačním programu JMK
* *6 rozpočet
kraje JCMM JMK-OŠ
žáci ZŠ a SŠ
počet podpořených osob
1.3.4 1.3.4.1 SoMoPro III
Pokračování v projektu na podporu příchodu špičkových vědců a jejich vědecké činnosti
v JMK.
12900
10000
Horizont 2020
rozpočet kraje
JMK
JCMM
VŠ
výzkumná centra
špičkoví vědci
počet podpořených vědců
v přírodovědných a technických
oborech
STRATEGICKÉ DOKUMENTY NA LOKÁLNÍ ÚROVNI
Strategie, programy, plány obcí – komplexní charakter, různorodé pojetí a úroveň – pomalu se stává standardem.
Strategické dokumenty svazků obcí – finanční dosažitelnost, podpora spolupráce, donedávna nejrozšířenější druh koncepce na lokální úrovni.
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místních akčních skupin (MAS).
Místní akční plány rozvoje vzdělávání v ORP (MAP)
Strategie ORP (školství, sociální oblast, odpadové hospodářství + volitelné téma) – výstup projektu Meziobecní spolupráce realizovaného Svazem měst a obcí ČR – navazuje projekt budující Centra sdílených služeb.
66
MIZEJÍCÍ PROBLÉMY STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ
Nejednotná terminologie
V praxi chybné a nelogické postupy
Řada nevyřešených metodických otázek (hierarchizace, vazby, aktualizace, vyhodnocování)
Deformace zaměření dokumentů možnostmi financování z fondů EU
Nedostatečná provázanost mezi strategickým a finančním plánováním
Problém transparentnosti a zapojení aktérů
67 Regionální rozvoj a praxe
KOMPLEXNÍ DOKUMENT PRO ROZVOJ ÚZEMÍ
Jeden strategický dokument tvořený hierarchicky odstupňovanými a vzájemně provázanými částmi.
Analytická část – průběžná aktualizace
Návrhová část
Strategická část („kam jdeme“) – Vize, dlouhodobé cíle
Programová část („jak jdeme“)
Projektová část – akční plán („co děláme“) Roste frekvence aktualizace
Implementační část – způsob realizace, monitoringu, aktualizace a financování (projektová část může být rovněž zařazena až v implementační části)
Transparentní způsob tvorby se zapojením všech aktérů
Podoby jednotlivých části se odvíjí od charakteristik nositele.
68
Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí
Projekt CZ.1.04/4.1.00/62.00008 (04/2011 – 03/2014)
Podpora zpracování „Programu rozvoje obce“
Výstup: www.OBCEPRO.cz – aplikace „Tvorba PRO“ (+ metodika)
Podpora strategického řízení rozvoje obce
Projekt CZ.1.04/4.1.00/B6.00018 (06/2014 – 11/2015)
Podpora realizace a hodnocení „Programu rozvoje obce“
Výstup – navazující aplikace „Realizace PRO“ (+ metodiky)
PODPORA PLÁNOVÁNÍ OBCÍ
69
STRUKTURA PROGRAMU ROZVOJE OBCE
70
PROGRAM ROZVOJE OBCE
Úvod
Titulní strana
Úvodní kapitola
Analytická část
Charakte-ristika
obce
Východiska pro
návrhovou část
Návrhová část
Vize Cíle,
opatření, aktivity
Podpora realizace programu
Detailní informace o PRO viz přednáška 15. 3.
Nedílná součást socioekonomické charakteristiky obce!
71
HOSPODAŘENÍ OBCÍ
Hospodaření a majetek
obce
bilance rozpočtového hospodaření v posledních 5 letech (vyrovnaný/ přebytkový/deficitní rozpočet)
získané nenárokové dotace v posledních 5 letech finanční majetek obce nemovitý majetek obce, jeho stav a způsob využívání ekonomická efektivnost nemovitého majetku, tj. provozní
náklady vs. přínosy (příjmy z pronájmu)
Informační zdroje Rozpočet obce – Rozpočtový výhled
Finanční plány
Informační systémy Ministerstva financí (monitor.statnipokladna.cz)
www.rozpocetobce.cz
Rozpočty obcí – třídění upravuje rozpočtová skladba Druhové třídění (Třída – Seskupení – Podseskupení – Položka)
Odvětvové třídění
(Skupina – Oddíl – Pododdíl – Paragraf)
(Odpovědnostní třídění)
(Konsolidační třídění) 72
FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ OBCÍ
73
PŘÍJMY ROZPOČTU A JEJICH ČLENĚNÍ
Daňové příjmy – možnost ovlivnění je malá
Nedaňové příjmy – spojeny s majetkem obce (příjmy z
pronájmu) a s nadstandardní činností obce (podnikání,
investice apod.)
Kapitálové příjmy – obvykle nepravidelně se vyskytující, z
prodeje majetku
Přijaté transfery (dotace) – nenávratně poskytnuté peněžní
prostředky za něž neexistuje protiplnění, Nárokové a
nenárokové
74
VÝDAJE ROZPOČTU A JEJICH ČLENĚNÍ
Výdajová stránka rozpočtu poskytuje obci větší možnost volby. Úkoly obce v samostatné působnosti jsou v zákoně (§35, 128/2000 Sb.) stanoveny poměrně volně a obec vydává finanční prostředky na základě priorit stanovených v rozvojových dokumentech.
Běžné výdaje Kapitálové výdaje („investiční výdaje“)
Odvětvového třídění rozpočtové skladby: skupina 1 - Zemědělství a lesní hospodářství skupina 2 - Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství skupina 3 - Služby pro obyvatelstvo (největší objem) skupina 4 - Sociální věci a politika zaměstnanosti skupina 5 - Obrana , bezpečnost a právní ochrana skupina 6 - Všeobecná veřejná správa a služby
75
FINANČNÍ UKAZATELE HOSPODAŘENÍ OBCÍ
Nejčastěji užívané ukazatele:
Celkové příjmy na obyvatele
Podíly jednotlivých příjmových tříd na celkových příjmech
Podíly jednotlivých příjmových tříd na obyvatele
Nenárokové dotace na obyvatele
Poměr opakujících se příjmů a běžných výdajů
Podíl kapitálových příjmů
Kapitálové výdaje na obyvatele
Dluhová služba
Podíly výdajů do jednotlivých odvětví
Plánování rozvoje regionálního školství:
Místní akční plány rozvoje vzdělávání (MAP)
Krajské akční plány rozvoje vzdělávání (KAP)
Problematika sociálního začleňování
Podpora přes OP, v rámci MAS
Analýza sociálně vyloučených lokalit (SVL) 2015 (x 2006),
Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL)
76
DALŠÍ AKTUÁLNÍ DĚNÍ
Vyhledat si a prostudovat
libovolnou strategii ITI
a libovolnou strategii CLLD MAS.
DOMÁCÍ ÚKOL NA PŘEDNÁŠKU 29. 3.
Děkuji za pozornost.
Ing. Jan Binek, Ph.D.
GaREP, spol. s r.o., společnost pro regionální ekonomické poradenství
nám. 28. října 3, Brno
[email protected], www.garep.cz