Download - HUMANISTICKÁ a BAROKNÍ LATINA
HUMANISTICKÁ HUMANISTICKÁ aa
BAROKNÍ LATINABAROKNÍ LATINA
dvousemestrální kurs věnovaný vývoji humanistické a barokní latiny
a latinské literatury období renesance a baroka
část první
HUMANISTICKÁ LATINAHUMANISTICKÁ LATINA
Humanistická latina v kontextu Humanistická latina v kontextu vývoje latinského jazykavývoje latinského jazyka
LATINA
archaická
klasická
vulgární
středověká
humanistická
Jazykové prvky humanistické latiny nejsouvázány výhradně na období humanismu,setkáváme se s nimi i v určitých jazykovýchútvarech a literárních žánrech latinykřesťanské a středověké (karolinskáliteratura ve Franské říši, v českém prostředípotom Kosmas, Petr Žitavský, literatura dobyKarlovy).
Antická tradice a návraty k ní v Antická tradice a návraty k ní v kulturních dějinách Evropykulturních dějinách Evropy
V evropských kulturních dějinách rozeznáváme hned několik „renesancí“. Jejich určujícím rysem je vztah ke klasické latině a antickému kulturnímu dědictví, inkorporovanému do kontextu křesťanské kultury.
Francouzský historik Jacques Le Goff v této souvislosti píše:
„ … sami středověcí lidé od 8. století až po století šestnácté budou pociťovat potřebu vracet se k Římu, jelikož cítí, že ho opustili.“
R R Karolinská renesance – obnova spisovnéEE latiny jako administrativního a
literárníhoNN jazyka
EE Otonská renesance – šíření latinské kultury
SS do oblasti Svaté říše římské národa AA německého a střední Evropy
NN Renesance 12. století – impulsy z východuCC (arabský svět), rozvoj univerzit
EE Renesanční humanismus – 14. – 16. stol.
Karel VelikýKarel Velikýr. 800 korunován římským císařem, klíčová idea jeho vlády – r. 800 korunován římským císařem, klíčová idea jeho vlády –
translatio imperiitranslatio imperii
Karolinská renesance jako Karolinská renesance jako předobraz renesančního předobraz renesančního
humanismuhumanismuEpistula de litteris colendis – impuls k
reformě vzdělanosti a obnově jednotné latiny
Dalekosáhlé důsledky:
obnova spisovné latiny, latina se stává mezinárodním kulturním jazykem Západu
opisování a komentování textů antických autorů, obnova vzdělanosti postavené na antické tradici
karolinská minuskule zakládání škol, klášterů, knihoven
Počátky humanismu v ItáliiPočátky humanismu v Itálii
HH předpoklady – vyspělá městská kultura vytvářenáUU vzdělanou střední vrstvou, společnost otevřenáMM kontaktům s jinými kulturami
AA průběh – zpočátku spíše národní hnutí, usilující oNN sjednocení Itálie v návaznosti na tradici římskéII říše (Francesco Petrarca, Cola di Rienzo), pozdějiSS celoevropské nadnárodní hnutí
MM impulsy – objevování, vydávání, komentování a UU překládání zapomenutých děl římské literaturySS (Francesco Petrarca, Giovanni Boccaccio)
Humanistická latina a její základní Humanistická latina a její základní lingvistické charakteristikylingvistické charakteristiky
napodobování klasické latiny, kritika středověké kultury a středověké latiny – media aetas, medium aevum)
přísná imitace ciceronské latiny – syntaktické vazby, periody
poezie – odmítání středověkých útvarů a rýmu, návrat k antickým metrickým formám a časoměrné prozódii
vztah k řečtině – zpočátku izolace, postupně působením řeckých učenců, kteří emigrovali z Byzance, roste zájem o řecká studia (platónská Akademie ve Florencii) – druhá fáze humanismu se označuje jako řecký humanismus
Humanismus a reformaceHumanismus a reformace
Salonní výlučnost humanistické latiny spolu s odmítáním latiny jako liturgického a administrativního jazyka ze strany
reformovaných církví vedou k postupnému ústupu latiny z veřejného prostoru. Na druhé straně humanisty i reformovanými teology sdílená zásada ad fontes vede k rozvoji zájmu o studia původních dokumentů a přináší následující důsledky:
>rrozvoj překladatelských metod
>rrozvíjení moderních didaktických metod ve vztahu k výuce jazyků
>rrozvoj klasické filologie jako vědy
Paralelně s rozvojem knihtisku dochází krozvoji měšťanské kultury a
demokratizaci vzdělání, humanistické a reformační ideje zasahují široké vrstvy tehdejší
společnosti.
Český humanismus a jeho latinský Český humanismus a jeho latinský směrsměr
základní proudy humanismu
v českých zemích
ČESKÝ LATINSKÝ
ŽÁNRY
poeziepoeziedramadrama
cestopisycestopisy
odbornáodbornáliteraturaliteraturaepistolografieepistolografie
Hlavní představitelé humanismu v českých Hlavní představitelé humanismu v českých zemích:zemích:
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, Jan z Rabštejna, Viktorin Kornel ze Všehrd, Řehoř Hrubý z Jelení, Jan Dubravius,
Tadeáš Hájek z Hájku, Jan Campanus Vodňanský, Václav Písecký, Matouš Collinus, Jan Blahoslav, Jan Amos
Komenský, Karel Starší ze Žerotína
Jan Amos Komenský (1592 – 1670)Jan Amos Komenský (1592 – 1670) renesanční osobnost zasahující do většiny oborů lidské
činnosti
Komenský v kontextu evropského Komenský v kontextu evropského latinského písemnictvílatinského písemnictví
literární tvorba v latině (odborná a teologická literatura, díla adresovaná mezinárodnímu publiku) i češtině (krásná literatura, díla určená pro širší lidové vrstvy doma)
latinu vnímal jako jeden z potenciálních mezinárodních jazyků do doby, než bude vytvořen skutečně světový jednotný jazyk
Díla určená k výuce latiny:
1.Učebnice (Orbis sensualium pictus)
2.Gramatiky
3.Didaktické školní hry (Abrahamus Patriarcha, Cynicus Diogenes)
Humanistické hnutí a antická Humanistické hnutí a antická tradicetradice
„Středověká jednota nebyla trvalá, protože byla založena na spojení církve
se severními národy a promíšena orientálními vlivy. Nevydržela, ale její konec neznamenal konec evropské jednoty. Naopak, západní kultura se stala více autonomní, více soběstačnou a více okcidentální než kdypředtím. Ztráta duchovní jednoty však neznamenala rozdělení Západu na dvě výlučné a cizí kulturní části, jak by tomu určitě bylo, kdyby tato jednota zanikla o čtyři nebo pět století dříve. I přes své náboženské rozdělení si Evropa uchovala kulturní jednotu, ale ta se nyní opírala spíše
o společnou intelektuální tradici a společnou věrnost klasické tradici než o společnou víru. Latinská gramatika nahradila jako pouto jednoty
latinskou liturgii a místo mnicha a rytíře zaujal učenec a gentleman jako reprezentativní postavy západní kultury. Po čtyřech staletích severního katolictví a východního vlivu následovala čtyři století humanismu a okcidentální autonomie.“
Christopher Dawson
Epigrafické památky latinského Epigrafické památky latinského humanismuhumanismu
Charakteristické znaky epigrafickýchpamátek období humanismu:
>vvětšinou psány v klasicizující formě humanistické latiny
>llatinizace vlastních jmen>ddatace a zkratky přejaté z antiky>vvyužívání antických metrických
forem