1
GYMNÁZIUM JANA NERUDY
ZÁVĚREČNÁ PRÁCE STUDENTSKÉHO
PROJEKTU
JEDNOVAJEČNÁ DVOJČATA
Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti
2014 Anna Buchalová
Lucie Lelková
Kristýna Průšková
Sharara Qasemová
2
Prohlašujeme, ţe jsme práci vypracovali samostatně a výhradně s pouţitím níţe
uvedené literatury.
3
ANOTACE
Práce se zabývá výhradně podrobnějším výzkumem jednovaječných dvojčat s uvedením pouţité
literatury. Dozvíte se, jak jednovaječná dvojčata vznikají, jak probíhá těhotenství i jaké můţe mít
rizika. Dále se dozvíte něco o vrozených vývojových vadách a jejich příčinách a jaké vrozené
vývojové vady jsou typické pravé pro vznik dvojčat. Poté se zaměříme na porod, konkrétněji
rozebereme dva typy porodu - vaginální a porod císařským řezem, který je v našem případě častější a
následně si vysvětíme proč. Zdůrazníme i moţné komplikace při porodu a také se podíváme, jaké
mohou být rozdíly mezi dvojčaty, jak jednovaječnými, tak i mezi jednovaječnými i dvojvaječnými.
Na závěr si řekneme, jaké výhody a nevýhody mohou vzniknout u dvojčat a v práci nebudou chybět
ani zajímavosti daného tématu, na které se můţete těšit.
4
ÚVOD
V naší studii se budeme zabývat jednovaječnými dvojčaty. Toto téma jsme si vybraly protoţe
nás zajímá a chtěly jsme se o něm dozvědět více. Dalším důvodem byla zvyšující se četnost
vícečetných porodů. Jedno vícečetné těhotenství připadne asi na osmdesát jednočetných, v posledních
letech jsou ale vícečetné porody čím dál, tím více častější, hlavně díky umělému oplodnění.
Nejprve se budeme věnovat rozdílem mezi jednovaječnými a dvojvaječnými dvojčaty, obecné
charakteristice dvojčat, dále jejich vznikem a vývojem, moţnými vrozenými vývojovými vadami,
porodem, rozdílům mezi jednovaječnými dvojčaty a nakonec výhodami a nevýhodami dvojčat.
5
OBSAH:
1. Rozdíly mezi jednovaječnými a dvojvaječnými dvojčaty.................................... 7-8
1.1 Dvojvaječná nebo jednovaječná?................................................................... 7
1.2 Zajímavosti .................................................................................................... 7
2. Vznik a vývoj jednovaječných dvojčat .................................................................. 8-12
2.1 Oplodnění vajíčka ............................................................................................ 8
2.2 Rozdělení zygot ................................................................................................ 8-9
2.2.1 Bichoriati biamniti ........................................................................................ 8
2.2.2 Monochoriati biamniti .................................................................................. 9
2.2.3 Monochoriati monoamniati .......................................................................... 9
2.2.4 Siamská dvojčata .......................................................................................... 9
2.3 Těhotenství ...................................................................................................... 10-12
2.3.1 Diagnostika .................................................................................................. 10
2.3.2. Průběh ......................................................................................................... 10-11
2.3.3 Poloha dvojčat .............................................................................................. 11
2.3.4 Rizika ........................................................................................................... 11-12
3. Vrozené vývojové vady ........................................................................................... 12-17
3.1 Příčiny vzniku ................................................................................................. 12
3.2 Rozdělení vrozených vad na základě mechanismu vzniku .............................. 13
3.3 Rozdělení vrozených vývojových vad podle komplexnosti ............................ 13
3.4 Nejobvyklejší vrozené vývojové vady ............................................................. 13-15
3.4.1 Downův syndrom .......................................................................................... 14
3.4.2 Vrozené srdeční vady .................................................................................... 14-15
3.4.3 Vrozené vady končetin .................................................................................. 15
3.5 Vrozené vývojové vady typické pouze pro dvojčata ........................................ 16-17
3.5.1 Siamská dvojčata ............................................................................................ 16
3.5.2 Syndrom mizejícího dvojčete ......................................................................... 16-17
4. Porod .......................................................................................................................... 17-18
4.1 Vaginální porod ................................................................................................. 17
4.1.1 Moţné komplikace ......................................................................................... 17
4.2 Císařský řez ...................................................................................................... 17-18
5. Rozdíly mezi jednovaječnými a dvojvaječnými dvojčaty ........................................ 18-20
5.1 Rozdíly ve vzhledu a tělesné konstituci ........................................................... 18-19
5.1.1 Váha, výška a velikost ................................................................................... 18-19
6
5.1.2 Vzhled .......................................................................................................... 19
5.2 Rozdíly v charakteru, zálibách a sexuální orientaci ........................................ 20
5.3 Nejznámější česká dvojčata ............................................................................ 21
5.4 Nejkrásnější dvojčata na světě ........................................................................ 21
6. Výhody a nevýhody dvojčat ................................................................................... 22
6.1 Nevýhody dvojčat .......................................................................................... 22
6.2 Výhody dvojčat ............................................................................................. 22
Závěr .......................................................................................................................... 23
Pouţité zdroje ............................................................................................................ 24-27
Pouţitá literatura ........................................................................................................ 28
7
1. ROZDÍLY MEZI JEDNOVAJEČNÝMI A
DVOJVAJEČNÝMI DVOJČATY
Rozlišujeme dva typy dvojčat. Identická dvojčata vznikají z jednoho oplodněného
vajíčka (zygoty), které se na samém počátku těhotenství rozdělí. Označujeme je tedy jako
jednovaječná či monozygotní dvojčata. Tato dvojčata mají stejnou DNA a jsou si podobná
jako vejce vejci. Můţou mít však několik drobných rozdílů.
Neidentická dvojčata pocházejí ze dvou různých vajíček, která jsou oplodněna dvěma
odlišnými spermiemi. Jsou si podobná stejně jako dva různí sourozenci, jsou však
pochopitelně stejně stará. Stejně jako u jednovaječných dvojčat je můţeme nazývat buď
dizygotní dvojčata nebo dvojčata dvojvaječná. Na rozdíl od jednovaječných dvojčat mohou
být odlišného pohlaví (50% dvojvaječných dvojčat se rodí jako dívka a chlapec).
1.1 Jednovaječná nebo dvojvaječná?
Obecně můţeme říci, ţe jednovaječná dvojčata mají jednu společnou placentu,
zatímco u dvojvaječných má kaţdé dítě svojí vlastní placentu, ve které se vyvíjí.
Obr. č. 1 – Jednovaječná dvojčata Obr. č. 2– Dvojvaječná dvojčata
Rozpoznat při ultrazvuku dvojvaječná dvojčata lze jiţ okolo 6. týdne těhotenství, u
jednovaječných to trvá však o něco déle.
1.2 Zajímavosti
Mnoho lidí ţije v domnění, ţe kdyţ má ţena jen jednu placentu, znamená to, ţe
dvojčata jsou identická. Není tomu však vţdycky. Dvě placenty se můţou vytvořit velmi
blízko sebe a splynout v jednu. Naopak z oplodněného vajíčka, které se rozdělí velmi brzy,
mohou vzniknout dvě placenty. To nám dokazuje, ze počet placent nemusí vůbec souviset
s počtem vajíček.
Co je také velmi zajímavé, však ne příliš časté, při vzniku dvojvaječných dvojčat, je
tzv. dodatečné oplodnění. V rozmezí 10-15 dnů můţe dojít k druhému oplození
(superfekundace), kdy se uvolní další vajíčko z vaječníku. Děti tedy nemusí mít stejného
otce, i přesto, ţe se jedná o dvojvaječná dvojčata. Přestoţe se dvojčata narodí v ten samý den,
jedno pravděpodobně bude o několik dní, moţná i týdnů starší neţ to druhé.
8
2. VZNIK A VÝVOJ JEDNOVAJEČNÝCH DVOJČAT
2.1 Oplodnění vajíčka
Početí jednovaječných dvojčat začíná splynutím jedné spermie s jedním vajíčkem.
Vajíčko je schopné oplození v průběhu 20 hodin po ovulaci. Největší pravděpodobnost
oplození je tedy mezi 12.-16. dnem 28-denního menstruačního cyklu. Oplozené vajíčko se
následně dělí na dvě samostatné buňky, tudíţ mají jednovaječná neboli monozygotická
dvojčata vţdy stejný genetický základ, krevní skupinu i identickou stavbu těla. Z celého
počtu dvojčat, jak jednovaječných, tak dvojvaječných jich tvoří jednovaječná cca 25%.
Dvojčata jsou vţdy stejného pohlaví.
2.2 Rozdělení zygot
Na časovém úseku, během kterého se zygota rozdělí na dvě shodné části, závisí následný
ţivot dvojčat. Toto rozdělení je jedinou odlišností jednovaječných dvojčat.
2.2.1 Bichoriati biamniati
Pokud dojde k rozdělení oplozeného vajíčka do tří dnů od fertilizace (oplodnění), kaţdý
zárodek má svůj vlastní amnion (vnitřní zárodečný obal) a chorion (vnější zárodečný obal).
Jejich genetická informace zůstává totoţná. Takto jsou rozdělena i dvojvaječná dvojčata
s odlišností pouze v genetické informaci.
Obr. č. 3 – Jednovaječná dvojčata se stejnou DNA se
vzhledem téměř neliší, to však ale neznamená, e stejná
DNA udělá ze dvou lidí totoţné jedince.
9
Obr. č. 4 - Rozdělení bichoriati biamniati
2.2.2 Monochoriati biamniati
V případě, kdy se rýhující zygota rozděluje během třetího aţ sedmého dne od oplození,
sdílejí oba zárodky společnou placentu a chorion (vnější zárodečný obal). Kaţdý má však
svůj amnion (vnitřní zárodečný obal). V této době dochází k uhnizďování vajíčka v děloţní
sliznici. Většina monozygotních dvojčat vzniká tímto způsobem.
Obr. č. 5 - Rozdělení monochoriati biamniati
2.2.3 Monochoriati monoamniati
U 1% jednovaječných dvojčat dochází k rozdělení rýhujících se zygot během osmého a
dvanáctého dne od početí. Zárodky sdílejí jednu placentu a rostou v jednom plodovém
vajíčku, nemají ţádný chorion (vnější zárodečný obal).
Obr. č. 6 - Rozdělení monochoriati monoamniati
2.2.4 Siamská dvojčata
Nastane-li rozdělení aţ po třináctém dni od fertilizace, úplné rozdělení obou zárodků není
moţné. Tyto zárodky jsou částečně srostlé k sobě, nazývají se takzvaně siamská dvojčata
neboli srostlice. Dochází k tomu u jednoho procenta všech monozygotních dvojčat. Více o
siamských dvojčatech v samostatné kapitole.
10
2.3 Těhotenství
Během vícečetné gravidity je organismus matky mnohem více zatěţován a namáhám.
Zvyšuje se riziko předčasného porodu, komplikací, hypotrofie a zvýšení krevního tlaku.
2.3.1 Diagnostika
Včasná diagnóza dvojčat můţe ulehčit porod. Okolo 8. týdne uţ je moţné matně
rozpoznat dvojčata na ultrazvukovém screeningu. Avšak ţivotaschopná dvojčata lze určit na
začátku třetího trimestru( 12.-14. týden těhotenství). V rané fázi těhotenství se můţe počet
zredukovat na jedno a to samovolně, ţena si toho ani nemusí všimnout. Dále se v 16. týdnu
provádí vyšetření hladiny hormonů, která, pokud je zvýšená, můţe poslouţit jako důkaz
vícečetného těhotenství. U přibliţně tří procent mnohočetných těhotenství se zjistí
mnohočetnost aţ u porodu, jelikoţ se plody na ultrazvukovém snímku překrývají. Během
vyšetření je také zpozorována zvětšená děloha, která neodpovídá svou velikostí počtu týdnů,
kdyby se jednalo o jedno četné těhotenství. Lékař můţe také poslechově zaregistrovat dvě
různé frekvence srdečních ozvů.
2.3.2 Průběh
Matka je v průběhu vícečetného těhotenství zatěţována. Mezi nejvíce zatěţované orgány
patří děloha, srdce, játra, ledviny, cévy dolních končetin a kompletní oběhový systém.
Dochází také k vzniku křečových ţil, těhotná ţena můţe mít také problémy s dýcháním a
rychle se unavit. Jsou také častější těhotenské problémy jako zvracení, anémie, krvácení a
zvýšené mnoţství plodové vody. Před porodem má matka navíc okolo dvaceti kilogramů,
samotná dvojčata váţí okolo šesti kilogramů, jelikoţ placenta a plodová voda váţí okolo
dvou kilogramů. Vícečetné těhotenství, zvláště kdyţ se jedná o jednovaječná dvojčata,
vyţaduje větší pozornost lékařů a zvýšený lékařský dohled. Z těchto důvodů je důleţitá
včasná diagnóza. Od dvacátého týdne by měla být matka hospitalizována a pod lékařským
dohledem, nejpozději však do 32. týdne gravidity. Kdykoli by došlo ke komplikacím je
moţno ji ihned převézt na sál. Zároveň je moţno klidem rodičky prodlouţit celkové trvání
Obr. č. 7 - Ultrazvukový snímek jednovaječných
dvojčat v 10. týdnu
11
těhotenství a tím pádem i zajistit zralost plodů, jejich donošenost a v neposlední řadě i jejich
ţivotaschopnost.
2.3.3 Poloha dvojčat
Poloha postavení plodů rozhoduje o porodu. V 45% těhotenství jsou zárodky uloţeny
v kolizním postavení (oba hlavičkou kolmo k matčině pánvi). V 35% je jeden plod
v kolizním postavení (hlavičkou kolmo k matčině pánvi) a druhý postaven pánevním koncem
k pánvi matky. V obou případech je moţný spontánní porod. Ostatní varianty, jako je
například poloha jednoho zárodku kolizní a druhého příčná, nebo také obou příčná, jsou
ukončovány císařským řezem. Více v kapitole o porodu.
Obr. č. 8 - Kolizní postavení plodů
2.3.4 Rizika
Feto-fetální transfúze neboli ‘‘Twin to twin“ syndrom
Tento syndrom nastává, pokud jsou v placentě mezi dvojčaty vytvořeny cévní spojky.
To znamená, ţe nastává nerovnováha mezi zárodky, kaţdému se dostává rozdílné mnoţství
ţivin a krve. Plodová voda se můţe tvořit v nadbytku. Zvyšujícím se objemem krve jednoho
z plodů můţe docházet k hypertenzi, zvětšení srdce nebo dokonce jeho selhání. Opakem však
je druhý plod, který trpí sníţeným objemem krve, hypertenzí a sníţenou tvorbou moči. Můţe
tedy nastat fáze, kdy jedno ze zárodků má více neţ polovinu ţivin nebo naopak méně neţ
polovinu, coţ zapříčiňuje zastavení jeho růstu. Řešením je aminoredukce nebo Laser terapie.
Aminoredukce je jedna z metod léčení. Odebere se část plodové vody. Zmenšuje se
tím riziko předčasného porodu. Toto se můţe opakovaně provádět aţ do 26. týdne
těhotenství.
12
Obr. č. 9 - Znázornění průběhu aminoredukce
Při Laser terapii se provádí oddělení spojených krevních oběhů plodů laserovým
paprskem. Následně se kaţdý plod ţiví sám nezávisle na druhém.
Obr. č. 10 - Znázornění průběhu Laser terapie
3. Vrozené vývojové vady
Vrozené vývojové vady jsou defekty orgánů, ke kterým došlo během prenatálního
vývoje plodu. Můţe se jednat o narušení struktury tkání a orgánů nebo jejich funkce.
Vznikají na základě abnormálního ontogenetického vývoje, způsobeného faktory vnějšího
prostředí, genetickými faktory či oběma skupinami faktorů. Závaţnost těchto vad je různá,
od lehkých, například kosmetických odchylek, aţ po těţká, která jsou neslučitelná s
postnatálním (= poporodním) ţivotem. Vrozené vývojové vady se vyskytují přibliţně u 3%
narozených dětí.
3.1 Příčiny vzniku
Faktory vnějšího prostředí
Vnější faktory schopné zapříčinit vznik vrozené vývojové vady, označujeme jako teratogeny.
Rozlišujeme tři hlavní skupiny teratogenů, které jsou uvedeny v tabulce:
Teratogeny
Chemické především léčiva (antibiotika, antiepileptika, cytostatika,…), alkohol, drogy, chemické látky s mutagenní aktivitou (např. těžké kovy)
Fyzikální především radioaktivní záření (RTG záření,…), vysoká teplota
Biologické infekce matky (toxoplazmóza, zarděnky, syfilis, AIDS, herpes viry,…), nemoci matky (fenylketonurie, diabetes mellitus,…)
Tab. č. 1- Přehled teratogenů
13
Faktory vnitřního prostředí
Vnitřní faktory můţeme nazvat jako genetické mutageny.
Genetické mutageny
Chromozomální aberace strukturální a numerické odchylky v karyotypu (= soubor všech chromozomů v jádře buňky)
Monogenně podmíněné vrozené vady mutace jednoho genu
Multifaktoriálně podmíněné vrozené vady rozhraní vad podmíněnými geneticky a vadami podmíněnými faktory zevního prostředí
Tab. č. 2 - Přehled genetických mutagenů
3.2. Rozdělení vrozených vad na základě mechanismu vzniku
Typ vrozené vady
Malformace abnormální vývoj tkáně nebo orgánu již od začátku
Disrupce patologický proces, který naruší vývoj tkáně nebo orgánu
Dysplasie abnormální uspořádání buněk tkáně nebo orgánu
Deformace zásah abnormální fyzické síly, která poškodí tkáň nebo orgán
Tab. č. 3 - Přehled vrozených vad
3.3. Rozdělení vrozených vad podle komplexnosti
Typ vrozené vady
Izolované vady vady, které nesouvisí s dalšími vadami
Asociace vady, které se vyvíjejí v asociaci s jinými vadami
Sekvence mnohočetné vady, způsobené primárním patologickým zásahem
Syndrom komplex fenotypových vlastností, které jsou typické pro definovanou diagnózu
Tab. č.4. - Přehled typů vrozených vad
3.4. Nejobvyklejší vrozené vývojové vady
Vrozené vývojové vady nejsou doménou pouze dvojčat, naopak se velmi často
objevují i u dětí z jednočetných těhotenství. Jednovaječná dvojčata jsou ale z hlediska
vrozených vývojových vad dvakrát aţ třikrát ohroţenější neţ samostatně vyvíjející se
jedinec. Vzhledem k tomu, ţe tyto děti mají společný dědičný základ, mají i stejné geneticky
podmíněné vady. Dá se tedy předpokládat, ţe pokud bude mít jedno z jednovaječných
dvojčat nějakou vrozenou vadu, objeví se i u druhého dvojčete.
14
3.4.1. Downův syndrom
Downův syndrom patří mezi nejznámější a nejtypičtější genetické chromozomální
vrozené vady. Projevy syndromu jsou různý stupeň mentální retardace, zpomalený vývoj,
typický vzhled či vrozené vady srdce.
Příčinou tohoto syndromu je proces nondisjunkce, chybný rozestup chromozomů
během prvního nebo druhého meiotického dělení. Nejčastěji se jedná o trizomii 21.
chromozomu - přítomnost tří chromozomů 21. v karyotypu. Jiná forma, která je vzácnější je
translokační forma trizomie 21. U této formy je nadbytečný chromozom připojen na jiný
chromozom. Vzácně se pak vyskytuje tzv. mozaiková forma, coţ znamená, ţe pouze některé
buňky nesou nadbytečný chromozom 21.
Downův syndrom má hned několik příznaků. Například sníţené napětí svalů, krátký
tvar lebky, okrouhlý obličej. Na týlu se můţe objevit uvolněná kůţe, na krajích duhovek se
objevují bílé aţ naţloutlé tečky, tzv. Brushfieldovy skvrny. Z hlediska chování a psychiky je
pro takto postiţené děti typická hyperaktivita, projevující se přehnanou aktivitou, výbušností
a roztěkaností. Další ze znaků je psychomotorická opoţděnost a sníţený inteligenční
kvocient IQ.
Postiţení Downovým syndromem připadne asi na jednoho novorozence z devíti set. S
věkem matky ale pravděpodobnost narození dítěte s touto vrozenou vadou narůstá. Zda bude
dítě takto postiţené lze diagnostikovat jiţ v průběhu těhotenství.
Downův syndrom se nedá léčit, dají se však léčit projevy této aberace. Pacient
potřebuje péči a správnou výchovu. Lidé s tímto syndromem se doţívají průměrně 50 let.
3.4.2. Vrozené srdeční vady
Vrozená srdeční vada je nejčastější vrozená orgánová malformace. Asi sedm dětí z
tisíce narozených trpí touto vadou. Téměř polovina případů je diagnostikována v prvním
týdnu ţivota.
Jednou ze srdečních vad je například transpozice velkých tepen. Jedná se o vadu, při
které je plicní a systémový krevní oběh rozdělen na dva paralelní oběhy. Tímto se tvoří dva
uzavřené okruhy - neokysličená krev ze systémového řečiště prochází pravou síní, pravou
komorou a jde zpět aortou do systémové cirkulace. Okysličená krev jde z plic do levé síně,
levé komory a poté plicnicí zpět do plic. Tato vada není slučitelná se ţivotem, pokud
postiţený netrpí současně otevřením Botallovy dučeje (= tepna vyskytující se v embryonální
Obr. č. 11 - Trizomie 21. chromozomu
Obr. č. 12 -Dítě postiţené Downovým syndromem
15
fázi, po prvním nádechu zaniká), defektem septa síní (= vytváří se komunikace mezi pravou
a levou síní - mísení krve) či defektem septa komor (= vytváří se komunikace mezi pravou a
levou komorou - mísení krve).
Další vadou je například Hypoplastické levé srdce. V tomto případě se jedná o
neúplně vyvinutou strukturu levého srdce. Levá komora tedy není schopna zajišťovat srdeční
výdej. Pravá komora zajišťuje systémovou i plicní cirkulaci.
Nejčastější vrozenou srdeční vadou je defekt septa komor. To znamená, ţe v přepáţce
mezi levou a pravou srdeční komorou se nachází jeden nebo více otvorů. To způsobuje, ţe
část okysličené krve z levé komory se vrací zpět do pravé komory a jde zpět do plic.
Další vadou je koarktace aorty. Jedná se o zúţení, které způsobuje zvýšení tlaku před
tímto zúţení a poklesu tlaku za ním.
Vrozené srdeční vady se řeší, pokud to lze, operativně. Ročně se v Dětském
kardiocentru odoperuje okolo 440 srdečních vad.
3.4.3. Vrozené vady končetin
Vrozené vady končetin mají ve většině případů genetický původ, mohou ale vznikat i
na základě teratogenu. Většinou se jedná o chybný vývoj, zdvojení, nedostatečný růst,
nadměrný růst, zdvojení, generalizované skeletální vady, chybnou diferenciaci a separaci
nebo vrozené konstrikce (= zúţení).
Nejobvyklejší vrozená vada končetin je vývojová dysplazie kyčelní. Projevuje se
různým stupněm decentrace (= posun) hlavice kosti stehenní z kloubní jamky.
Další jsou pak například syndaktalie - srostlé prsty či polydaktalie - více početné
prsty, radiální aplazie - částečně vyvinutý nebo nedovyvinutý kostěný základ vřetenní kosti.
3.5. Vrozené vývojové vady typické pouze pro dvojčata
3.5.1. Siamská dvojčata
Obr. č. 13 - Hypoplastické levé srdce Obr. č. 14 - Koarktace aorty
Obr. č. 15 –
Syndaktalie
Obr. č. 16 -
Polydaktalie
16
Siamská dvojčata jsou jednovaječná dvojčata srostlá ve stejných partiích těla.
Označení této vývojové anomálie vzniklo díky siamským dvojčatům Enga a Čanga
Bunkerových z Thajska, kteří ţili od roku 1811 do 1874. Byli srostlí od hrudníkové kosti aţ
po břicho.
Jedná se o poruchu malformace, způsobenou v době blastopatie. Jde o neúplné
oddělení dvou embryí. Siamská dvojčata se klasifikují podle lokalizace srůstu:
Typ
Thoracopagus srůst na hrudním koši
Omphalopagus srůst na břiše
Pygopagus srůst na kostrči
Craniopagus srůst na hlavě
Tab. č. 5 - Přehled typů srůstů siamských dvojčat
Z hlediska statistiky připadají jedna siamská dvojčata asi na 150 000 porodů. Většina
z nich se rodí mrtvých, přeţije asi jeden siamský pár na milion porodů. V dnešní době se ale
díky vyspělým technologiím dá stanovit diagnóza jiţ během prenatálního ţivota a těhotenství
předčasně ukončit.
Jediná léčba této vady je chirurgické oddělení dvojčat. Pro úspěšné oddělení je
potřeba mít všechny ţivotně důleţité orgány dvakrát, nebo jedno z dvojčat obětovat. První
úspěšné oddělení proběhlo ve Spojených státech amerických roku 1952.
3.5.2. Syndrom mizejícího dvojčete
Syndrom mizejícího dvojčete se nazývá případ, kdy jedno s dvojčat v rané fázi
těhotenství zanikne a dále se vyvíjí pouze jeden plod. Zanikající plod bývá slabý nebo
poškozený, proto dochází k samovolnému potratu.
Tento plod můţe odejít při slabém krvácení, nebo je vstřebán placentou nebo jej
vstřebá přeţívající plod. Častokrát zánik embrya nedoprovází ţádné komplikace, proto ve
většině případů není absorbce plodu aţ do porodu zpozorována. Aţ jedna třetina dvojčetných
těhotenství se během prvních třech měsíců změní na těhotenství jednočetná.
Obr. č. 17 - Lokalizace srůstu - typy Obr. č. 18 - Chybné dělení - d)
17
4. POROD JEDNOVAJEČNÝCH DVOJČAT
Nejprve by se mělo zmínit, ţe porod u jednovaječných dvojčat můţe probíhat dvěma
cestami. Tzv. Normální (vaginální) porod je porod, který jde přirozenou cestou bez
jakéhokoliv chirurgického zásahu. Poté existuje také porod císařským řezem, který je jiţ
prováděn operativně břišní stěnou. V obou případech můţe být porod plánovaný či akutní.
4.1 Vaginální porod
Porodit vaginálně můţe ţena v případě, je-li všechno v pořádku a obě dvojčata jsou
uloţená hlavičkou dolů, pokud však leţí první dvojče hlavičkou dolů a druhé koncem
pánevním, pak to není tak jasné. (Obrázky s oběma moţnými polohami jsme mohli vidět
v kapitole o vzniku a vývoji.)
Jakmile se normální porod rozběhne, je rodička i s dvojčaty bedlivě sledována. Prvnímu
dvojčeti, které je blíţe hrdlu, se na hlavičku připevní elektroda (malé čidlo snímající srdeční
frekvenci) a druhé dvojče je sledováno pomocí pásu připevněného na břiše matky. Na
monitoru lze sledovat děloţní kontrakce nebo tlak uvnitř dělohy a srdeční frekvenci obou
dvojčat. Jakmile se hrdlo děloţní plně rozšíří (na 10 cm) a zanikne, je třeba při kaţdé
kontrakci tlačit. Můţe trvat hodinu či dvě, neţ se objeví hlavička prvního dítěte, ale potom uţ
se většinou všechno odvíjí velmi rychle. Jakmile je první dvojče na světě, lékař zkontroluje
v jaké poloze se nachází dítě druhé, protoţe jeho poloha se můţe v průběhu porodu změnit.
Je-li v poloze koncem pánevním, je moţné ho buď přetočit, nebo porodit noţičkama napřed.
Druhé dítě se obyčejně narodí během 30 minut po prvním, můţe to však trvat i déle. Po
narození obou dětí se aplikuje injekce oxytocinu (hormon, který v poporodním období
usnadňuje vypuzení placenty) a porodí se placenta.
4.1.1. Možné komplikace
Vaginální porod můţe s sebou přinést i jistá rizika. Jedním a zároveň nejčastějším z nich
je, pokud se jedno z dvojčat (nejčastěji druhé dvojče) dostane do dechové tísně. V tomto
případě je nezbytné porod urychlit. Z moţností přichází v úvahu pouţití sacího zařízení
(přísavka přilne na hlavu dítěte a pomocí podtlaku vytáhne miminko z pochvy) nebo kleští.
Pokud není však plod dostatečně blízko, je nezbytné provést císařský řez, který popíšeme
následovně.
4.2 Císařský řez
Více neţ polovina dvojčat se rodí císařským řezem. I přesto, ţe se jedná o chirurgický
zákrok, můţe být mnohem uspokojivějším záţitkem, neţ si řada rodiček dokáţe představit.
Jak jsme jiţ zmínili, císařský řez můţe být akutní nebo také elektivní, neboli plánovaný. Asi
nejvíce záleţí na poloze dvojčat v děloze, která se do 36. týdne těhotenství můţe změnit.
Také častým důvodem, proč porod probíhá císařským řezem je nepoměr velikosti hlavičky
plodu a velikosti pánve u matky.
Nejdříve se udělá horizontální průřez břišní stěnou (vodorovný řez v podbřišku).
Zákrok je zahájen aţ poté, co rodička přestala pomocí epidurální (umrtvení spodní části těla)
nebo celkové anestezie vnímat bolest. Jestliţe operace neprobíhá v celkové anestezii, můţe
být partner na sále s rodičkou. Před sebou má ţena sterilní zástěnu, aby na celou operaci
neviděla. Porod je velmi rychlý. Během několika minut porodník vytáhne z dělohy první
dvojče. Během další minuty následuje dítě druhé. Po narození obou dvojčátek se vyjme
18
placenta a nakonec porodník sešije po vrstvách operační ránu. Celá operace trvá přibliţně 30
minut, avšak rekonvalescence po porodu císařským řezem trvá déle neţ po tom normálním
(nejméně čtrnáct dní). Děloha se do své normální velikosti stahuje pomaleji, krevní ztráty
jsou větší a také únava je markantnější. Záleţí však na tom, zda rodička byla v anestezii
úplné či pouze epidurální. Po úplné anestezii bývá matka často unavená. Ihned po porodu
začnou porodní asistentky rodičku bedlivě kontrolovat, aby se ujistily, ţe srdeční puls,
teplota a krevní tlak zůstávají stabilní. Rána můţe několik dní nebo déle bolet, nejčastěji při
smíchu nebo pohybu. Jako po většině operací je vhodné začít se pokud moţno co nejdříve
pohybovat, jelikoţ právě pohyb sniţuje riziko vzniku krevních sraţenin u dolních končetin
(trombóza).
5. ROZDÍLY MEZI JEDNOVAJEČNÝMI DVOJČATY
Obecná charakteristika
Jednovaječná dvojčata jsou identická neboli shodná. Mají vţdy stejné pohlaví a
obvykle sdílejí jednu placentu, ačkoliv to závisí na tom, jak pozdě vajíčka splynou. Dále mají
stejnou genetickou informaci, tudíţ i stejnou krevní skupinu. V neposlední řadě mají i stejné
fyzické rysy; není moţné, aby si dvojčata nebyla podobná. Proto jsou někdy nazývána i jako
monozygotní dvojčata.
5.1 Rozdíly ve vzhledu a tělesné konstituci
5.1.1 Váha, výška a velikost
Vzhledem ke kratšímu gestačnímu období, coţ je období od početí do porodu dítěte,
mívají dvojčata menší hmotnost a celkově jsou drobnější neţ jednotlivé děti. Kaţdé z dvojčat
se můţe lišit i tempem růstu. Jedno můţe růst rychleji neţ to druhé, tehdy se vyvolává porod
podle vývoje menšího dvojčete. Co se týče pozdějšího vývoje mimo tělo matky, bývají
dvojčata podobně vysoká a mívají přibliţně stejnou váhu. Vše je ale ovlivněno ţivotním
stylem, stravováním a pohybem. Je tedy moţné, ţe jedno z dvojčat bude měřit více
centimetrů neţ to druhé. Rozhodně ale můţeme vyloučit případ, ţe by se jedno z dvojčat
Obr. č. 20 – Císařský řez
Obr. č. 19 - Vyjmutí dítěte při císařském řezu
19
stalo obézním a druhé by bylo štíhlé. Přeci jenom mají stejnou DNA a tudíţ je takto velká
odlišnost nemoţná.
5.1.2 Vzhled
Jednovaječná dvojčata bývají často k nerozeznání. Lidé si je pletou, zaměňují jedno za
druhé a mnohdy nemohou rozlišit, kdo je kdo. Dvojčata mívají stejnou barvu, strukturu a
kvalitu vlasů i očí, stejné obličejové rysy, dokonce i uši či nos. Mívají i velmi podobné otisky
prstů, jelikoţ jejich prsty se moc neliší. Jsou vlastně tzv. “klony“. Dívky mívají dokonce i
stejně velká ňadra. Změna nastává s postupem času. Jak dvojčata stárnou, bývají si méně
podobná. Můţe se tedy stát, ţe jako děti bývají nerozlišitelná, ale v pokročilejším věku uţ
můţeme najít nějaké rozdíly. Tento fakt je podmíněn ţivotním stylem a dalšími faktory.
Dívky i ţeny na obrázcích jsou naprosto shodné bez ohledu na věk. Stejně je tomu i u
novorozenců, jsou zcela identičtí.
5.2 Rozdíly
v charakteru,
zálibách a sexuální orientaci
Neměli bychom zapomínat, ţe dvojčata jsou dvě odlišné osobnosti, přestoţe mezi
sebou mají velmi silné pouto. Říká se, ţe dvojčata vycítí na dálku, co si druhé dvojče myslí,
Obr. č. 21 – Jednovaječná dvojčata v pokročilém
věku
Obr. č. 22 - Jednovaječná dvojčata
v pubertě
Obr. č. 23 – Jednovaječná dvojčata v dětství
20
co dělá či je-li v pořádku. Podle lékařských výzkumů duševní telepatie na dálku neexistuje.
Mimo jiné mají dvojčata i podobné sklony, jak pozitivní, tak i negativní. Mívají rádi stejnou
hudbu, umění atd. Bohuţel sdílejí i zlozvyky, jako je například alkoholismus.
Co se charakteru týče, jedno z dvojčat můţe být pozorné, společenské a rozváţné,
zatímco druhé roztěkané a ţivé. Paradoxně mohou mít dvojčata i velmi podobnou povahu,
coţ je více pravděpodobné. Vyskytují se i případy, kdy se dvojčata chovají natolik identicky,
ţe je to aţ k neuvěření. Nejenţe mají stejné záliby, navštěvují stejnou školu, mají stejný vkus
v oblékání, ale dokonce mají stejné problémy. Bylo zaznamenáno, ţe existují jedinci, kteří
onemocní stejnou nemocí a to dokonce i ve stejnou dobu. Na stejnou nemoc i zemřou.
Britský přírodovědec Charles Darwin zveřejnil případ dvojčat – bratrů ţijících kaţdý
v jiném městě, i zemi. Jeden z bratrů onemocněl zánětlivým onemocněním očí a při návštěvě
svého lékaře mu řekl, ţe jeho bratr bude mít stejný zánět jako on. Lékař mu nevěřil, ale
později se ukázalo, ţe muţ měl pravdu, jeho bratr doopravdy onemocněl stejným zánětem.
Zdá se to neuvěřitelné, ale pouto mezi dvojčaty doopravdy existuje, vţdyť mají stejnou
DNA.
Existují také záznamy o dvojčatech, která byla natolik duševně podobná, ţe se dalo
říci, ţe to byl jeden člověk. Dále si dvojčata často vybírají velmi podobné partnery;
vzhledově i charakterově. Ţijí ve velmi podobných domech, volí stejný obor zaměstnání či
volí stejnou politickou stranu.
Překvapivě, ani okamţité odloučení obou dvojčat po porodu nemůţe této dušení
podobnosti zabránit. V jednom případě byli dva chlapci Jim a Jim adoptováni do různých
americkým rodin. Ve škole nenáviděli oba stejné předměty, oba zvolili stejné zaměstnání,
oba si koupili stejné auto, kouřili cigarety stejné značky, oba si pořídili psa a pojmenovali ho
stejným jménem a dokonce se oba oţenili se ţenou stejného jména. Později se také oba
rozvedli a znovu se oţenili – opět se ţenou stejného jména. Tyto příběhy se zdají být
nepravdivé, ale realita je jiná.
Je tedy velmi pravděpodobné, ţe dvojčata sdílejí stejné duševní pochody, ale i
duševní poruchy. Byl zaznamenán případ bratrů, kteří byli hospitalizování v psychiatrické
léčebně. Kaţdý ţil v jiném městě a byli od sebe odloučeni. I přesto trpěli stejnými bludy, oba
měli sluchové halucinace atd.
Naopak, existuje řada případů, kdy si dvojčata nejsou duševně podobná, kaţdé má
jiné záliby či dokonce jinou sexuální orientaci. Vyskytují se případy, kdy jedno z dvojčat
bylo heterosexuální orientace zatímco druhé homosexuální. Čím je toto způsobeno se přesně
neví, vědci se shodují, ţe sexuální orientace je dána pohlavními hormony. V tomto případě
větší z dvojčat dostalo dostatek muţského hormonu, zatímco na druhé dvojče hormonu uţ
tolik nezbylo, a to způsobilo jeho homosexuální orientaci.
5.3 Nejznámější česká dvojčata
I v České republice se rodí mnoho jednovaječných dvojčat. Jedním z nejznámějších
českých dvojčat jsou Iveta a Ivana Bartošovy. Jedná se o jednovaječná dvojčata. Ivana přišla
Obr. č. 24 - Jednovaječná
dvojčata - holčičky
21
na svět o pouhých patnáct minut dříve neţ její slavná sestra. I Ivana se vydala po dráze
zpěvačky a začala vystupovat pod jménem Viana z důvodu, aby si ji lidé nepletli s její
slavnější sestrou. Později ale kariéru ukončila a provdala se do Švýcarska.
5.4 Nekrásnější dvojčata na světe
Mezi nejkrásnější dvojčata na světě bezesporu patří brazilská supermodelka Gisele
Bündchen a její neméně pohledná jednovaječná sestra Patricia. V tomto případě se kaţdá
z dívek vydala svou vlastní cestou: Gisele se věnuje modelingu, zatímco Patricia
managementu.
6. Výhody a nevýhody dvojčat
Jakoţto kaţdé těhotenství, tak i vícečetná těhotenství přináší řadu výhod a nevýhod.
Obr. č. 25 - Dvojčata Iveta a Ivana Bartošovy
Obr. č. 26 a obr. č. 27 – dvojčata
Gisele a Patricia Bündchenovy
22
6.1 Nevýhody dvojčat
Pokud čekáme dvojčata, musíme počítat s tím, ţe dvě děti znamenají dvakrát tolik
práce: přebalit ne jednou, ale dvakrát, krmit dvakrát (některé zkušené ţeny jsou schopné kojit
obě dvě děti najednou, ale většina prvorodiček krmí jedno po druhém), chovat dvě děti v
náručí, nikoliv jedno. Tato nevýhoda je velmi patrná, kdyţ jsou dvojčátka malá.
Další nevýhodou je vysoké psychické vypětí, dvě děti znamenají dvakrát tolik
zodpovědnosti. Děti se navzájem ruší pláčem a matka poté neví, které chovat dřív. Starat se o
dvojčata je bez pochyby obrovský stres.
Co se týče finanční stránky; je nutno koupit vše dvakrát, od oblečků, přes dudlíky aţ
po plenky. Kočárky pro dvojčata jsou taktéţ velmi drahé. Matka bohuţel pobírá jen jednu
mateřskou dovolenou i přesto, ţe má dětí více.
Matka také trpí nedostatkem času, neví co dříve udělat, zkrátka se nezastaví.
A v neposlední řadě, mít dvojčata je rozhodně dřina, větší fyzická námaha, např.
nošení obou dětí najednou do schodů či zacházení s kočárkem, který někdy váţí i 40
kilogramů.
6.2 Výhody dvojčat
Velkou výhodou je, ţe děti jsou dvě a mohou se tudíţ zabavit spolu; nejenom ţe si
hrají, mohou si ale i povídat, coţ je rozvíjí mnohem více neţ individuální hraní. Zato ale
začínají mluvit cca o 2-3 měsíce později, to je způsobeno tím, ţe dvojčata jsou schopna spolu
komunikovat nám nesrozumitelným jazykem, zatímco oni si perfektně rozumí, nemají tedy
tak velkou potřebu mluvit s rodiči.
Dvojčata se necítí osamělá a opuštěná, i přestoţe matka na ně nemá tolik času. Mají
vţdy jeden druhého.
Jelikoţ jsou rodiče vytíţeni, nebývají tolik rozmazlená, není na to zkrátka čas.
Dvojčata nemívají problémy v dětském kolektivu, jsou zvyklí, ţe se musí o věci
dělit, ţe nejsou na světě sami. Tudíţ bývají i skromnější, vědí, ţe se vţdy musí rozdělit a ţe
nemohou mít hned vše, co si přejí.
ZÁVĚR
23
V naší práci jsme prohloubily téma jednovaječných dvojčat, od vzniku, přes vrozené vývojové vady
aţ po výhody a nevýhody. Během našeho projektu jsme měly moţnost navštívit Podolskou porodnici
pod dohledem MUDr. Malé, která nás uvedla k hlubším informacím o dvojčatech obecně, ale zejména
o jednovaječných. Zjistily jsme, jak je vzácné čekat jednovaječná, tedy identická, dvojčata. Zároveň
jsme se přesvědčily, v čem nám mohou moderní technologie pomoci při diagnóze nebo léčbě. Kaţdá
členka naší skupiny by se shodla, ţe jsou jednovaječná dvojčat opravdickým zázrakem přírody a také
o kolik kroků napřed před člověkem vţdy bude.
POUŢITÉ ZDROJE
24
HÁLA, R., Když se narodí dvojčata [online]. c2011, [cit. 2014-04-06]. Dostupné z:
http://www.aktivneozdravi.cz/news/kdyz-se-narodi-dvojcata/
Růstový hormon, Jednovaječná dvojčata mohou mít rozdílnou výšku [online]. c2014, [cit. 2014-04-
06]. Dostupné z:
http://www.rustovyhormon.cz/laik/jednovajecna-dvojcata-mohou-mit-rozdilnou-vysku-267
Wikipedie, Dvojčata [online]. c2013, [cit. 2014-04-06]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dvojčata
Lui magazine, Napoví jednovaječná dvojčata vědcům, kde vzniká homosexualita? [online]. c2012,
[cit. 2014-04-06]. Dostupné z:
http://www.lui-magazine.cz/lifestyle/item/593-napov%C3%AD-jednovaječná-dvojčata-vědcům-kde-
vzniká-homosexualita
Naše info, Jaká jsou tajemství dvojčat? [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z:
http://www.naseinfo.cz/rodina/jaka-jsou-tajemstvi-dvojcat
Doktorka.cz, Fenomén jednovaječných dvojčat [online]. c1999-2014, [cit. 2014-04-06]. Dostupné z:
http://rodina-deti.doktorka.cz/fenomen-jednovajecnych-dvojcat/
MILLER, P., Exkluzivně pro National Geographic: Tajemství dvojčat [online]. c2009-2014, [cit.
2014-04-06]. Dostupné z:
http://www.national-geographic.cz/detail/exkluzivne-pro-national-geographic-tajemstvi-dvojcat-9204/
DVOŘÁKOVÁ, E., Život ve stínu slavných dvojčat [online]. c2009-2014, [cit. 2014-04-06]. Dostupné
z:
http://www.novinky.cz/zena/329729-zivot-ve-stinu-slavnych-dvojcat.html
AŠENBRENEROVÁ, I., “Maminko, budete mít dvojčata!” [online]. c2014, [cit. 2014-04-06].
Dostupné z:
http://www.maminka.cz/clanek/tehotenstvi-a-porod/maminko-budete-mit-dvojcata
MÉSZÁROSOVÁ, A., Vrozené vývojové vady: nejdůležitější otázky a odpovědi [online].
c2011-2014, [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:
http://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim-postizenim/deti-s-jinym-zavaznym-
zdravotnim-znevyhodnenim/vrozene-vyvojove-vady/vrozene.shtml
BĚLOBRÁDKOVÁ, I., Downův syndrom [online]. [cit.2014-04-15]. Dostupné z:
http://www.genetikapardubice.cz/hla/syndromy/downuv-syndrom
FRISOVÁ, V., Prenatální diagnostika vrozených vad plodu v otázkách a odpovědích
[online]. c2011-1014, [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/prenatalni-diagnostika-vrozenych-vad-
plodu-v-otazkach-a-odpovedich-73.html
VITALION, Downův syndrom [online]. c2014, [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
http://nemoci.vitalion.cz/downuv-syndrom/
25
WIKISKRIPTA, Downův syndrom [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Downův_syndrom
WIKISKRIPTA, Kritické vrozené srdeční vady [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Kritické_vrozené_srdečn%C3%AD_vady
JEDELSKÁ, M., Vrozené srdeční vady v pediatrii [online]. c2014, [cit. 2014-04-14].
Dostupné z:
http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/vrozene-srdecni-vady-v-pediatrii-451702
ŠKOVRÁNEK, J., Péče o děti s vrozenou srdeční vadou v České republice [online]. c2000-
2012, [cit. 2014-04-15].
Dostupné z:
http://www.tribune.cz/clanek/24699-pece-o-deti-s-vrozenou-srdecni-vadou-v-ceske-republice
WIKISKRIPTA, Vrozené srdeční vady [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Vrozené_srdečn%C3%AD_vady
WIKISKRIPTA, Transpozice velkých tepen [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Transpozice_velkých_cév
WIKISKRIPTA, Hypoplastické levé srdce [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Hypoplastické_levé_srdce
WIKISKRIPTA, Otevřená Botallova dučej [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Otevřená_Botallova_dučej
WIKISKRIPTA, Koarktace aorty [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Koarktace_aorty
WIKISKRIPTA, Vývojová dysplázie kyčelní [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Vývojová_dysplázie_kyčeln%C3%AD
CHLÁDEK, P., Vrozená vývojová dysplazie kyčelní - diagnostická a léčebná úskalí [online].
c2014, [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
www.zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/vrozena-vyvojova-dysplazie-kycelni-
diagnosticka-a-lecebna-uskali-173362
PLASTICKÁ-CHIRURGIE.INFO, Vrozené vady ruky - syndaktylie, polydaktylie, hypoplazie,
aplázie, rozštěp ruky [online]. c2006-2014, [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
http://www.plasticka-chirurgie.info/zakroky/vrozene-vady-ruky
WIKISKRIPTA, Vrozené vady končetin [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Vrozené_vady_končetin
WIKIPEDIE, Siamská dvojčata [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Siamská_dvojčata
PETIT PRESS, Siamské dvojčata [online]. c2004, [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
http://primar.sme.sk/c/4116725/siamske-dvojcata.html
26
DVOJČATA, Obecně o dvojčatech [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
http://www.dvojcata.cz/obecne-o-dvojcatech/
ABC TĚHOTENSTVÍ, Syndrom mizejícího dvojčete [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
http://www.abctehotenstvi.cz/txt/syndrom-mizejiciho-dvojcete
BÍLÝ, J., Syndrom mizejícího dvojčete [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
http://www.konstelace.info/vts.html
Přední čeští odborníci z 1. LF UK a Všeobecné nemocnice v Praze, Dvojčata [online]. c2002-
2011, [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:
http://www.porodnice.cz/dvojcata
TREFNÁ, K., Dvojčata [online]. c2013, [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dvoj%C4%8Data
KOVAŘÍKOVÁ, V., Jednovaječná a dvouvaječná dvojčata [online]. c2008-2014, [cit. 2014-05-05].
Dostupné z:
http://www.naseporodnice.cz/dvojcata-vicercata/jednovajecna-a-dvouvajecna-dvojcata.php
iDnes.cz, Jak vznikají a vyvíjejí se dvojčata [online]. c2008, [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:
http://ona.idnes.cz/jak-vznikaji-a-vyvijeji-se-dvojcata-du8-
/deti.aspx?c=A080912_081641_tehotenstvi-a-deti_bad
FRÝDLOVÁ, L., Vznik a typy jednovaječných dvojčat [online]. c2009, [cit. 2014-05-05]. Dostupné
z:
http://dvojcatka-cz.webnode.cz/tehotenstvi-s-dvojcaty-/jednovajecna-dvojcata/
MUDr. KOTEROVÁ, K., Vícečetná gravidita [online]. c2009, [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:
http://www.levret.cz/publikace/casopisy/mb/2008-16/?pdf=2http://ona.idnes.cz/jak-vznikaji-a-
vyvijeji-se-dvojcata-du8-/deti.aspx?c=A080912_081641_tehotenstvi-a-deti_bad
VÁLKOVÁ, H., Lékaři v Podolí zachránili nenarozené dvojče díky unikátnímu zákroku [online].
c2013, [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:
http://zpravy.idnes.cz/unikatni-zakrok-v-deloze-tehotne-matky-d9m-
/domaci.aspx?c=A130326_150551_domaci_hv
Oddělení ultrazvukové diagnostiky a Centrum fetální medicíny, Vyšetření vícečetné gravidity
(dvojčat, trojčat, atd.) [online]. c2009, [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:
http://cfm.gynpor.cz/informaceprotehotnepacientky/neinvazivnivysetreni/31-viceetna-gravidita
IPSER, J., Genetika člověka [online]. c2013, [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:
http://biology.ujep.cz/vyuka/file.php/1/opory_2014/Opora_Antropologie_a_genetika_cloveka.pdf
27
Ing. MALÝ, O., Lékařské prohlídky v těhotenství [online]. c2009, [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:
http://cpzp.cz/clanek/3077-0-Lekarske-prohlidky-v-tehotenstvi.html
POUŽITÁ LITERATURA
28
FENDWICKOVÁ, E., Velká kniha o matce a dítěti, Bratislava: PERFEKT, a.s., 1995
LEACHOVÁ, P., Dítě a já, Praha: Agentura CESTY, 1995
LEES, C., REYNOLDSOVÁ, K., MCCARTANOVÁ, G., Těhotenství v otázkách a odpovědích,
Praha: Euromedia group, k.s. – Ikar, 2002
MAREŠOVÁ P., Moderní gynekologické a porodnické postupy, Praha: Mladá Fronta, 2014
STOPPARDOVÁ, M., Početí, těhotenství a porod, Martin: Neografia, 1996
SEGALOVÁ, N., L., Nedělitelná dvěma, Praha: Triton, 2009
RULÍKOVÁ, K., Co nevíte o dvojčatech, Praha: Portál, 2009
RULÍKOVÁ, K, Dvojčata, Praha: Computer Press, 2008