UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra antropologie a zdravovědy
Bakalářská práce
Šarlota Smetanová
Přírodopis a Výchova ke zdraví se zaměřením na vzdělávání
Menstruace u dospívajících dívek a mladých žen
Olomouc 2016 vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jitka Tomanová, Ph.D.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedenou
literaturu a zdroje.
V Olomouci dne 20. 6. 2016 Podpis ……………………………
Poděkování
Ráda bych zde poděkovala vedoucí bakalářské práce PhDr. Jitce Tomanové, Ph.D. za
odborný dohled nad bakalářskou prací a poskytování cenných rad. Mé poděkování také patří
vedení a především dívkám z Gymnázia v Ústí nad Orlicí za vyplnění dotazníků, bez kterých
by tato práce nemohla vzniknout. V neposlední řadě děkuji všem, kteří mě v psaní
bakalářské práce podporovali a měli se mnou trpělivost.
OBSAH
ÚVOD .................................................................................................................................... 6
1 CÍLE PRÁCE ................................................................................................................. 7
1.1 Hlavní cíle ............................................................................................................... 7
1.2 Dílčí úkoly ............................................................................................................... 7
2 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 8
2.1 Reprodukční systém ženy ....................................................................................... 8
2.1.1 Ovariální cyklus ............................................................................................... 8
2.1.2 Menstruační cyklus .......................................................................................... 9
2.2 Hlavní hormony ovlivňující menstruační cyklus .................................................. 11
2.3 Pohlavní vývoj člověka ......................................................................................... 12
2.3.1 Pohlavní vývoj ženy ....................................................................................... 13
2.4 Menarché ............................................................................................................... 16
2.4.1 Rozdělení menarché ....................................................................................... 16
2.5 Odborné gynekologické vyšetření......................................................................... 17
2.5.1 Průběh vyšetření ............................................................................................ 18
2.6 Poruchy menstruačního cyklu ............................................................................... 18
2.6.1 Premenstruační syndrom (PMS) .................................................................... 19
2.6.2 Amenorea ....................................................................................................... 20
2.6.3 Dysmenorea ................................................................................................... 20
2.6.4 Endometrióza ................................................................................................. 21
2.6.5 Abnormální děložní krvácení ......................................................................... 21
2.6.6 Nepravidelná menstruace ............................................................................... 21
2.7 Výživa při cyklu .................................................................................................... 22
2.8 Intimní hygiena ženy ............................................................................................. 23
2.9 Hygienické pomůcky při menstruaci .................................................................... 23
2.9.1 Menstruační vložky ........................................................................................ 24
2.9.2 Jednorázové vložky ........................................................................................ 24
2.9.3 Látkové vložky .............................................................................................. 25
2.9.4 Tampóny ........................................................................................................ 26
2.9.5 Menstruační kalíšek ....................................................................................... 27
2.9.6 Menstruační mořská houba ............................................................................ 28
3 METODIKA PRÁCE ................................................................................................... 30
3.1 Metodika sběru dat ................................................................................................ 30
3.2 Charakteristika souboru ........................................................................................ 30
3.3 Zpracování dat ....................................................................................................... 31
4 Výsledky a diskuze ....................................................................................................... 32
ZÁVĚR ................................................................................................................................ 50
SOUHRN ............................................................................................................................. 52
SUMMARY ......................................................................................................................... 54
REFERENČNÍ SEZNAM ................................................................................................... 56
SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................... 59
SEZNAM TABULEK ......................................................................................................... 60
SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................................. 61
SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................. 62
6
ÚVOD
Ženská menstruace a otázky s ní spojené jsou kupodivu i v dnešní době zahaleny
do nejrůznějších fiktivních tajemství a pověr. Tendence, nehovořit o menstruaci jako o zcela
přirozené součásti dívčího a ženského života, je způsobena určitým vyloučením tohoto slova
a jeho významu z běžné komunikace. Jakákoliv konverzace na toto téma byla a můžeme říci,
že stále je, považována za neslušnou a je tomu například i v médiích. Máme možnost si toho
povšimnout v televizních reklamách na menstruační hygienické pomůcky, kde se
o menstruačním krvácení hovoří jako o tom, že žena má „své dny“ (Weiss a kol., 2010).
Není proto divu, že většina mladých dívek a žen nemá dostačující informace
o menstruaci, stydí se hovořit o problémech s ní spojenými, které se mohou běžně
vyskytovat, ale ovšem mohou být i upozorněním na závažný problém. Nesouhlasím s tímto
postojem, který se v moderní době vůči menstruaci zastává, a proto jsem se rozhodla pro
toto téma bakalářské práce s cílem zjistit, do jaké míry jsou dnešní mladé studentky
gymnázia informovány o menstruačním cyklu a seznámeny s jeho dalšími souvislostmi.
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se
skládá z 9 podkapitol. První podkapitola se zabývá reprodukčním systémem ženy, kde je
rozebrán ovariální a menstruační cyklus. Druhá podkapitola objasňuje funkci hormonů při
menstruačním cyklu. Třetí a čtvrtá podkapitola je obsahově zaměřena na postupný pohlavní
vývoj ženy a s ním spojenou první známku menstruačního cyklu. Pátá podkapitola se
zaměřuje na odborné gynekologické vyšetření. Šestá a sedmá podkapitola řeší problémy
spjaté s menstruačním cyklem a výživu, která ovlivňuje chod menstruace. V osmé a deváté
podkapitole se zabýváme intimní hygienou a hygienickými pomůckami při menstruačním
cyklu.
Praktická část obsahuje dvě podkapitoly. První podkapitola se zabývá metodikou
práce, získáváním dat pomocí dotazníků, jakých respondentů se výzkum týkal a jak byly
nakonec data statisticky zpracovány. Ve druhé podkapitole jsou zaznamenány výsledky
výzkumu v tabulkách a grafech. Dále jsou všechny informace popsány a srovnávány
s jinými bakalářskými pracemi či odbornou literaturou.
7
1 CÍLE PRÁCE
1.1 Hlavní cíle
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, kolik mají dívky na gymnáziu
informací o menstruačním cyklu, o jeho průběhu a problémech s ním spojených.
1.2 Dílčí úkoly
1. Zjistit, jaké informace mají dívky o menstruačním cyklu a jejich obtíže, které je
během menstruačního cyklu mohou doprovázet (položky v dotazníku 2, 3, 4, 5 a 7).
2. Zjistit, jaké jsou hygienické návyky u mladých dívek a dospívajících žen a jaké
preferují menstruační pomůcky (položky v dotazníku 6, 8, 9, 10 a 11).
3. Zjistit, zda-li dívky mění své stravování v průběhu menstruačního cyklu (položky
v dotazníku 12 a 13).
4. Ověřit si, jestli mají dívky za sebou již svoji první zkušenost s gynekologem (položky
v dotazníku 1, 14 a 15).
8
2 TEORETICKÁ ČÁST
Teoretická část je složena z 9 podkapitol, které se zabývají problematikou
menstruačního cyklu. V podkapitolách je rozebrán reprodukční systém ženy, hormony
menstruačního cyklu, pohlavní vývoj ženy a první menstruace, gynekologické vyšetření,
poruchy menstruačního cyklu a poslední tématem je intimní hygiena ženy a hygienické
pomůcky při menstruaci.
2.1 Reprodukční systém ženy
Reprodukční systém ženy se vyznačuje několika důležitými funkcemi. Spadá do nich
produkce pohlavních buněk (vajíček), kterou nazýváme oogenezí, dále vytváří a sekretuje
pohlavní hormony. Umožňuje také pohlavní spojení a následně po oplození zabezpečuje
vývoj nového jedince, a to nejen v prenatálním stádiu, ale i během laktace (sekrece
mateřského mléka) (Mourek, 2012; Trojan a kol., 2003).
2.1.1 Ovariální cyklus
Ovariální cyklus se objevuje v souvislosti s pohlavním dospíváním a je ukončen
menopauzou. Menopauza probíhá mezi 40. – 50. rokem života ženy, kde dochází
ke zpomalení a následnému zastavení dozrávání vajíček a vymizení menstruačního cyklu
(Křivánková a kol., 2009).
Aby vůbec mohl ovariální cyklus fungovat, musí hypotalamus (jeden z oddílů
mezimozku) dostat signál. Po obdržení zprávy začne produkovat hormon vylučující
gonadotropin (GnRH). Gonadotropin stimuluje podvěsek mozkový a ten okamžitě vylučuje
luteinizační hormon (LH) a hormon stimulující folikuly (FHS). Ovariální cyklus dělíme
na tři fáze: folikulární fázi, ovulaci a luteální fázi (Bennettová, 2014; Dylevský, Druga,
Mrázková, 2000; Kittnar a kol., 2011).
Folikulární fáze
První fáze ovariálního cyklu probíhá od prvního dne menstruace až do začátku
ovulace. Hlavním cílem je uzrání jednoho folikulu a uvnitř něho jednoho vajíčka. Folikulární
fáze se spouští pomocí zvýšené hladiny FSH v průběhu prvního dne. Za zvýšenou produkci
9
FSH může utlumení progesteronu a estrogenu na konci minulého cyklu. Jeden vybraný
folikul se za normálních podmínek změní v dominantní folikul. Ten je určen k ovulaci
a zbylé folikuly zanikají. Na konci folikulární fáze dominantní folikul stále přijímá FSH
i přesto, že je jeho sekrece nízká. Kvůli svému vývinu si dominantní folikul vytváří estradiol.
Díky estradiolu dominantní folikul dozrává a produkuje estrogeny. Ty ovlivňují hladinu LH,
která je důležitá pro průběh ovulace (Pilka a kol., 2012).
Ovulace
Druhou fázi ovariálního cyklu značíme jako ovulaci, probíhá přibližně kolem 14. dne
cyklu. Je závislá na zvýšené hladině LH. Primární oocyt (vajíčko) vstupuje do konečného
stádia reprodukčního dělení a je rozdělen na sekundární oocyt a první Barrovo tělísko, a to
jenom díky vlivu LH. Luteinizační hormon způsobuje prasknutí folikulu a uvolnění vajíčka.
Vajíčko přilne k vaječníku, kde je pomocí kontrakcí vejcovodu přesouváno k výstelce. Tím
začíná pohyb vajíčka směrem k děloze (Pilka a kol., 2012).
Luteální fáze
Luteální fáze probíhá po ovulaci, je zde vyplavován luteinizační hormon a vzniká žluté
tělísko. Žluté tělísko (corpus luteum) produkuje velké množství estrogenů a progesteronu.
Největší sekrece progesteronu nastává mezi 5. - 7. dnem po ovulaci. Zvýšená hladina
progesteronu a estrogenů je daleko menší než hladina FSH a LH. Kvůli nízké hladině FSH
a LH nedochází ke stimulaci, a tak po čtrnácti dnech dochází k rozpadu žlutého tělíska, to se
přeměňuje na corpus albicans (bílé tělísko). To má za následek snížení tvorby progesteronu
a estrogenů a obnovuje se hladina FSH a tím dochází k zrání nového vajíčka (Pilka a kol.,
2012; Merkunová, Orel, 2008).
2.1.2 Menstruační cyklus
Ve Velkém lékařském slovníku je menstruační cyklus definován jako „cyklus změn
na sliznici dělohy (endometriu) pohlavně zralé netěhotné ženy“. Je to pravidelně se opakující
krvácení, které je způsobeno rozpadem děložní sliznice. Délka cyklu se zaznamenává
od prvního dne menstruace do začátku další periody. Nejčastěji se uvádí délka 28 dnů, ta
však nemusí být u všech žen stejná, a proto se uvádí rozmezí 24 – 36 dnů (Roztočil a kol.,
2011; Rob a kol., 2008; Vokurka, Hugo a kol., 2005, s 553).
10
Cílem menorey (menstruace) je příprava prostředí k oplodnění vajíčka a stvoření
nového lidského života. Díky dnešní vyspělé medicíně, která nabízí různé antikoncepční
metody, k oplození často nedochází, a proto nastává menstruační krvácení. To je
považováno za nejvýraznější známku cyklu. Během cyklu je postupně odplavena porušená
sliznice a nastává cyklus nový (Kolářová, 2003).
Menstruační cyklus je ovlivňován hormonálními faktory a vlivy zevními. Do nich se
řadí výživa, stres a podnebí. Ty nejpravděpodobněji nastávají z důvodu ochrany dítěte, aby
se zabránilo narození do nepříznivých podmínek, kde by jeho život neměl žádnou cenu.
Příkladem jsou ženy z koncentračních táborů, u nichž menstruace vymizela úplně. Důvodem
byl velký stres, nedostatek jídla a špatné podmínky. Ženy za polární noci nemenstruují,
patrně totiž vývoj ženských gonád potřebuje sluneční světlo. Přesunutí menstruačního cyklu
někdy vyvolává i odjezd na dovolenou do jiných časových pásem (Kolářová, 2003).
Menstruační cyklus se dělí do čtyř fází: proliferační, sekreční, ischemická
a menstruační (Roztočil a kol., 2011; Rob a kol., 2008).
Menstruační fáze
Menstruační fáze probíhá 1. – 4. den cyklu. Během ní je odloučena z těla
rozpadávající se sliznice, která odchází i s malým množstvím krve. „Menstruační krev
obsahuje arteriální (tepenná) a venózní (žilní) krev, zbytky stromatu (podpůrná tkáň, tvořená
vazivem) a žlázek endometria (děložní sliznice), leukocyty (bílé krvinky) a erytrocyty
(červené krvinky)“ (Pilka a kol., 2012, s. 25). Množství vyloučené menstruační krve je velmi
rozdílné (uvádí se 30 – 50 ml krve) a zcela závisí na intenzitě krvácení. Aby vůbec mohlo
být z těla vyloučeno rozpadlé endometrium, musí docházet k děložní kontrakcím, ty
pomáhají k vyloučení odumřelé vrstvy sliznice (Dylevský, 2009; Pilka a kol., 2012;
Vokurka, Hugo a kol., 2005).
Proliferační fáze
Tato fáze navazuje na předchozí menstruační fázi. Probíhá od 5. dne cyklu a končí
14. dnem, kdy začíná ovulace. Estrogeny spouštějí proliferaci endometria, které bylo
v menstruační fázi zničeno. Na konci proliferační fáze jsou obnoveny děložní žlázky
11
a spirální arterie se prodlužují a stávají se tlustší. Vznikají nové cévy v krevní tkáni. Na konci
fáze je endometrium asi 3 – 4 mm široké (Trojan a kol., 2003; Kittnar a kol., 2011).
Sekreční fáze
Sekreční fáze probíhá po 15. dnu od proběhnutí ovulace až do 28. dne cyklu.
Po sekreční fázi následuje fáze menstruační. Progesterony a estrogeny, které jsou
vylučovány díky buňkám žlutého tělíska, způsobují prokrvení děložní sliznice. V buňkách
se postupně hromadí lipidy a glykogen a žlázy endometria se stáčejí. Kvůli zajištění
vhodného prostředí pro nidaci (uhnízdění vajíčka) se snižuje obsah vody v endometriu. Šířka
endometria je v této fázi 5 – 6 mm. Pokud oocyt není oplozen, dochází k rozpadu corpus
luteum a snižuje se produkce progesteronů a estrogenů (Trojan a kol., 2003; Kittnar a kol.,
2011).
2.2 Hlavní hormony ovlivňující menstruační cyklus
Menstruační cyklus je ovlivňován řadou hormonů. Mezi nejdůležitější hormony
menstruačního cyklu patří gonadotropin releasing hormon (GnRH), folikulostimulační
hormon (FSH), luteinizační hormon (LH), estrogeny a progesteron. Hormony dělíme podle
toho, kde vznikly na hypotalamické (primární), ovariální (ovulační) a děložní (endometriální
- menstruační) (Pilka a kol., 2012; Trojan a kol., 2003).
Gonadotropin Releasing Hormon (GnRH)
GnRH je produkován hypotalamem, a proto ho řadíme mezi hormony
hypotalamické. Z hypotalamu je vylučován pomocí pulzů, ty jsou důležité pro správný
průběh menstruace. Jeho průměrné vylučování je jednou za 90 min. Gonadotropin releasing
hormon určuje jak velké množství FSH i LH bude uvolňováno (Pilka a kol., 2012; Trojan
a kol., 2003).
Folikulostimulační hormon (FSH)
Folikulostimulační hormon se řadí mezi hypofyzární gonadotropní hormony a je
vytvářen v adenohypofýze, jinak označované jako přední lalok hypofýzy. Je nejvíce
produkován během prvního týdne menstruačního cyklu. Ovlivňuje produkci estrogenu
a progesteronů. „FSH stimuluje vývoj folikulů a zvyšuje počet receptorů pro další hormon
12
adenohypofýzy – LH“ (Trojan a kol., 2003, s. 519; Pilka a kol., 2012; Ferin, Jewelewicz
a Warren, 1997).
Luteinizační hormon (LH)
Luteinizační hormon se společně s FSH řadí mezi hypofyzární gonadotropní hormony,
jež produkuje adenohypofýza. LH je produkováno o několik dní později než FSH. Jeho
funkcí je napomáhat zrání předovulačních folikulů při folikulární fázi, slouží pro správný
průběh ovulace dominantního folikulu a k následné luteinizaci. LH během folikulární fáze
umožňuje sekreci androgenů. Žluté tělísko, které vzniká díky dostatku LH, může za syntézu
progesteronu a estrogenů (Pilka a kol., 2012; Ferin, Jewelewicz a Warren, 1997).
Estrogeny
Nejúčinnějším estrogenem je estradiol, který vzniká nejčastěji z androgenů. Menší
význam má estron a estriol. Estrogeny jsou vytvářeny na úrovni ovarií. Největší koncentrace
estrogenů je na konci folikulární fáze. Jejich uvolňování ovlivňuje FSH a LH (Pilka a kol.,
2012).
Progestiny
Progestiny jsou sekretovány luteinizovanými folikuly na úrovni ovarií. Sekrece se
zvyšuje před ovulací a nejvíce jich je pět až sedm dní po ovulaci. Jsou důležité pro stimulaci
proteolytických enzymů, ty mohou za přípravu ovulace. Jejich dalšími funkcemi je: migrace
kapilár a stimulace sekrece prostaglandinů do tkání folikulů (Pilka a kol., 2012).
2.3 Pohlavní vývoj člověka
„Každý lidský jedinec pochází během života řadou růstových a vývojových změn. Růst
dítěte je zákonitým procesem a je jedním z projevů zdravého vývoje“ (Smékal a kol., 2004,
s. 37).
Vrchol pohlavního vývoje nastává v období adolescence. Adolescencí se označuje
psychosociální proces zrání, který probíhá mezi obdobím dětství a dospělostí. Jinak
nazývané jako dospívání či puberta. Puberta začíná druhým desetiletím života a probíhá
13
jinak u dívek a jinak u chlapců. První známkou dospívání u dívek je vývoj prsou, který
nasává kolem 11. roku (Smékal a kol., 2004).
2.3.1 Pohlavní vývoj ženy
Pohlavní vývoj ženy je důležitým mezníkem ženy. Tento moment můžeme rozdělit
na čtyři etapy života:
1. období pohlavní nedospělosti = dětství (do 15 let),
2. období dospívání = puberta (od 9 až 15 let, trvá dva roky),
3. období pohlavní zralosti = dospělost (začátek ukončení puberty 14 – 17 let, končí 40
– 50 rokem života),
4. období „pohlavního klidu“ = klimakterium (mezi 45 až 55 rokem života)
(Dylevský, Druga a Mrázková, 2000).
Období dětství
Toto období je charakteristické svojí nepřítomností pohlavních buněk. Při narození
ženské tělo obsahuje ve vaječníku asi 2 milióny primárních folikulů s vajíčky. Ty vstupují
do prvního reprodukčního dělení, ale jejich další vývoj je pozastaven až do období puberty.
Avšak v období dětství velké množství vajíček odumírá. Vajíčka jsou v tomto období
uložena v primárních folikulech. Pohlavní znaky v dětství nejsou viditelné. Můžeme k ním
však řadit rozdíl ve tvaru pánve (Dylevský, Druga a Mrázková, 2000).
Konec dětství se u dívek určuje těžko. V České Republice je ukončení dětství velice
variabilní. Lékařské údaje uvádějí patnáct let. U velkého procenta dívek začíná puberta už
v devíti či deseti letech. V deseti letech jsou dívky svým vzrůstem větší než chlapci
ve stejném věku a v jedenácti letech jsou nejen značně větší, ale i těžší (Dylevský, 2009).
Období dospívání (puberta)
Puberta nastává mezi 9. až 11. rokem. Doprovázejí ji fyzické i psychické projevy. Změny
jsou patrné ihned po nástupu puberty. Způsobují je cyklicky hormonální změny ovulačního
a menstruačního cyklu. Pro toto období je charakteristický zpomalený růst, zvětšení prsou,
ukládání tuku v oblasti ramen a hýždí, růst pohlavních orgánů a ochlupení na intimních
partiích. Ve vaječníkách dochází k dozrávání oocytů a vzniku prvního Graafova folikulu.
14
Nastává sekrece pohlavních hormonů, zejména progesteronu a estrogenů, které jsou důležité
pro další vývoj ženy (Dylevský, Druga a Mrázková 2000; Dylevský, 2009).
Na konci puberty má dívka typickou ženskou postavu. Což znamená široké boky a užší
pas než ramena. Konec fyziologické puberty se projeví nástupem menstruačního cyklu
(menarché) (Dylevský, 2009).
Období pohlavní zralosti (dospělost)
Dospělost je u žen kratší než u mužů. Žena je v tomto období pohlavně vyvinuta
a schopna reprodukce. Pohlavní zralost můžeme vymezit obdobím mezi 17. až 18. rokem
a její konec mezi 45. až 50. rokem života, kdy pohlavní orgány dále nejsou schopné
reprodukce (Dylevský, Druga a Mrázková, 2000; Dylevský 2009).
Období „pohlavního klidu“ (klimakterium)
Klimakterium můžeme označit za poslední fázi ženského pohlavního vývoje. Nástup
klimakteria je velmi rozmanitý, uvádí se rozmezí mezi 45. až 55. rokem života ženy.
Označuje se jako období konce sexuálních cyklů a ukončení reprodukční schopnosti.
Hlavním znakem klimakteria je vymizení menstruačního a ovulačního cyklu. Za ztrátu
menstruačního cyklu může zastavení růstu folikulů a zrání oocytů. Následkem je snížení
produkce estrogenů a progesteronů (Dylevský, Druga a Mrázková, 2000; Dylevský 2009).
2.3.1.1 Adolescence (puberta)
V této bakalářské práci bychom se chtěly zaměřit více na období adolescence.
Adolescence neboli dospívání je velmi důležitou fází lidského života. Během tohoto období
dochází k rychlému růstu celého těla a zevních i vnitřních pohlavních orgánů, objevují se
sekundární pohlavní znaky a tvoří se svalová a tuková tkáň (Smékal a kol., 2004).
Dospívání dělíme na tři fáze: ranou, střední a pozdní. V rané fázi se tělo připravuje
na změny, které mají proběhnout. Bouřlivý nástup dospívání neboli také období vzdoru
spadá do střední fáze. Vzdor je charakteristický pro celou pubertu, tak jak ji známe.
Dospívající se snaží prosadit, získat své postavení v rodině i ve společnosti a hledá sám sebe.
Často nastávají konflikty mezi rodiči a dospívajícím (Leifer, 2004).
15
Adolescence u dívek
Adolescenci předchází tzv. prepuberta, která u dívek nastává mezi 9. až 10. rokem.
V průběhu prepuberty se mění struktury a funkce některých orgánů. Na dívčím těle nejsou
vidět žádné patrné změny. Končí nástupem puberty. V některých publikacích je právě toto
období označované jako začátek pohlavního dospívání (Leifer, 2004, Roztočil a kol., 2011).
U dívek puberta začíná o půl roku, někdy až dva roky, dříve než u chlapců. Důvodem je
rychlejší vývin pohlavních znaků (Leifer, 2004).
Prvním známkou dospívání je u dívek růst prsou, tzv. telarche. Za zvětšování prsou je
odpovědný hormon žlutého tělíska, čili estrogen. Růst prsní žlázy může začít mezi
8 až 13 lety. Průměrný věk je však 11 let. O několik měsíců později se objevuje první
pubické ochlupení na genitáliích, růst prvního ochlupení nazýváme pubarche (u 1/3 dívek
je první známkou pubarche, až posléze dochází k růstu prsou). V průběhu tří až čtyř let
nadále roste poprsí, na němž pozorujeme změnu velikosti dvorce a bradavky. Rozšiřuje se
také pánev a zvětšuje se pubické ochlupení. Nejčastěji začíná první menstruační krvácení
ve 13 let. První menstruaci nazýváme menarché. Po menarché roste dále pánev a zvyšuje
se vrstva podkožního tuku, a tím se z dívky postupně stane žena (Hrodek a kol., 2002;
Muntau, 2009).
Předčasná puberta (puberta praecox)
U dívek, u kterých se známky pubertálních změn objeví před osmým rokem života,
hovoříme o předčasné pubertě. Nástup puberty ve věku 8 – 9 let označujeme
tzv. konstitučním urychlením adolescence, ta se považuje za normu. Za předčasnou pubertu
zodpovídá předčasná gonádová hormonální sekrece, díky níž dochází i k předčasné aktivaci
hypotalamo-hypofyzární jednotky. Pseudopuberta praecox neboli předčasná puberta
nepravá je podle Velkého lékařského slovníku „způsobena abnormálním nadbytkem
pohlavních hormonů vznikajících obv. v nádorech nadledvin nebo pohlavních žláz. Nemá
charakter pravého pohlavního dospívání, protože chybí zralost pohlavních žláz a tvorba
pohlavních buněk“ (Vokurka, Hugo a kol., 2005, s. 752; Ferin, Jewelewicz a Warren 1997;
Roztočil a kol., 2011).
16
Opožděná puberta (pubertas tarda)
Sami odborníci se doposud neshodli, od jakého věku se dá mluvit o tzv. „opožděné
pubertě“. Nejčastěji se udává 15 – 16 let, nebo dokonce 18 let. Jelikož však po patnáctém
roce stoupá riziko nemocí, čeští odborníci proto doporučují, aby dívka, co ještě neměla
menarché a dovršila již 15 let, navštívila lékaře. Velký rozdíl můžeme spatřit mezi pubertas
tarda a menarche tarda. U opožděné puberty se nevyvíjejí žádné sekundární pohlavní znaky,
za to u opožděné menarché je vše vyvinuto, jak má být, jen se nedostavila první menstruace
(Ferin, Jewelewicz a Warren, 1997; Roztočil a kol., 2011).
2.4 Menarché
Podle Velkého lékařského slovníku je to „úplně první menstruace v životě ženy“
(Kittnar a kol., 2011, s. 557).
Menarché je odjakživa první známkou dospělosti ženy. Přestože je to známka jasná,
není však jediná, dalšími znaky je dokončený vývoj pohlavních orgánů, mléčné žlázy
a terciálního ochlupení. S nástupem prvního měsíčního krvácení klesá hladina hormonů,
těch předtím byla nadmíra. S první periodou je srovnatelný i kosterní věk, ten se nejčastěji
měří pomocí zápěstí (Kolářová, 2003).
Věk, kdy první cyklus nastoupí, ovlivňuje především genetická výbava a tělesná
hmotnost. Průměrná hmotnost při prvním cyklu je 47, 5 kg. Aby však vůbec mohlo dojít
k prvním menstruaci, musí dívka dosáhnout pohlavní zralosti (Roztočil a kol., 2011).
2.4.1 Rozdělení menarché
Menarché je významnou událostí pro každou dívku, ať už se dostaví kdykoliv.
Obvyklý nástup je mezi 10. až 15. rokem života. Průměrný nástup menarché v České
republice je 12 let a 7 měsíců. Existují však významné etnické rozdíly při dospívání dívek
a to jak v první menstruaci (menarché) tak v pohlavním vývoji a celkovém růstu kosterní
soustavy. Negroidní typ (černých) žen z USA má dříve menstruaci než europoidní typ
(bílých) žen. Zatímco bílé dívky dosáhnou menarché průměrně v 12,7 letech (ten se shoduje
s nástupem dívek v České Republice), černé dívky mají menarché průměrně v 12,1 letech.
17
Předčasný nástup označujeme jako menarche praecox. Což znamená, že se perioda objevila
před 10. rokem. Jestliže se však menstruace objeví až po 15. roku, nazýváme ji jako
amenorrhoe primaria. Jelikož je každá dívka jiná a ovlivňují ji i jiné faktory, může dostat
první menstruaci až v 15 letech a vše je v pořádku. To však určí s přesností jenom dětský
gynekolog (Goldman, Troisi, Rexrode, 2013; Kolářová, 2003; Roztočil a kol., 2011).
2.5 Odborné gynekologické vyšetření
Všechny dívky by měly navštěvovat gynekologa v rámci preventivního vyšetření.
V dnešním době, je řada žen i dívek ohrožena mimo jiné i spoustou pohlavních chorob
a jiných dalších onemocněních, které se bezprostředně týkají jejich pohlavního systému.
Jednou z hlavních a v současnosti nejrozšířenějších hrozeb je rakovina děložního čípku.
První návštěva gynekologické ambulance se doporučuje v 18. letech života. Návštěva se
neodvíjí od zahájení pohlavního života, takže by svého gynekologa měly mít všechny dívky
po tomto roce bez rozdílu sexuální aktivity. Na preventivní prohlídky a vyšetření se obvykle
dostavují ženy a dívky jednou za rok (Hirscher, 2015; Schneiderová, 2014).
Bohužel gynekologické problémy se mohou objevit již u mladších dívek. Existuje proto
i gynekologická ambulance specializovaná na dětskou gynekologii. Dětská gynekologie
používá svoje metody vyšetřování, které jsou přizpůsobeny věku postižené (Hirscher, 2015;
Schneiderová, 2014).
Gynekologická ordinace se bezpodmínečně navštěvuje při bolestech v podbřišku,
při svědění a pálení v okolí poševního vchodu či velkých a malých stydkých pysků.
Podnětem k návštěvě jsou však nejčastěji nápadné, zbarvené a zapáchající poševní výtoky.
Gynekologická prohlídka se netýká pouze vnitřních a vnějších pohlavních orgánů ženy, ale
také se zaměřuje na vyšetření prsou a prsní žlázy, zejména z důvodu včasného odhalení
rakoviny. Důvodem pro návštěvu tedy také bývá nález hmatatelného útvaru v prsu,
deformace prsní bradavky, výtok z bradavky, nebo nějaký jiný neobvyklý příznak, který
na sobě žena zpozoruje. Doporučení ke gynekologické prohlídce by také měly dostat
od svého obvodního lékaře ty dívky, které mají nepravidelný menstruační cyklus, anebo
takové dívky, u kterých se v patnáctém či šestnáctém roce doposud neobjevila menarché
(Hirscher, 2015; Schneiderová, 2014).
18
Velmi častým důvodem dostavení se ke gynekologovi jsou obtíže při menstruaci. Dívka
také nejčastěji vyhledá gynekologickou ordinaci v případě zájmu o předepsání hormonální
antikoncepce. Společně s gynekologem se pak snaží najít nejvhodnější antikoncepci.
Před předepsáním léků a v průběhu užívání antikoncepce se provádějí jaterní testy, aby se
vědělo, jestli je zvolená hormonální antikoncepce pro dívku vhodná a nemá žádné jiné
vedlejší účinky (Hirscher, 2015; Schneiderová, 2014).
2.5.1 Průběh vyšetření
Prvním krokem je výběr lékaře a následné objednání na prohlídku. Po příchodu se
lékař dívce představí a začne prohlídka. Nejdříve se zeptá na pár otázek, např. Kdy proběhla
první menstruace? Kdy byla poslední? Probíhá perioda pravidelně? Jsou-li nějaké obtíže
při menstruaci? Proběhl už pohlavní styk? Zda-li se léčí s nějakou nemocí nebo užívá-li
pravidelně nějaké léky? Před prohlídkou se žena zváží, někdy i změří a vyšetří se její krevní
tlak (Hirscher, 2015).
Po rozhovoru následuje samotná prohlídka. Před prohlídkou si dívka
v kabince odloží spodní část oblečení a přemístí se na vyšetřovací křeslo. Zde jí lékař
prohlédne buď vaginálně, nebo rektálně. Pokaždé si prohlédne stydké pysky a ústí pochvy.
Pokud jde o prohlídku vaginální, používá k tomu gynekologická zrcátka, která jsou buď
jednorázová, nebo kovová. Odebere vzorek poševního sekretu a provede cytologický stěr
z děložního čípku. Vzorky se posílají do laboratoře, kde se zjišťují patologické nálezy, které
by mohly ženu ohrozit. Aby se zjistily všechny případné hrozby, provádí se pohmatová
kontrola přes břišní stěnu a kontrola vaginální sondou. Nakonec vyšetření prsou. Prohlídka
končí tím, že se žena oblékne a domluví se s lékařem na další návštěvě (Hirscher, 2015).
2.6 Poruchy menstruačního cyklu
Poruchy menstruačního cyklu jsou nejběžnějším gynekologickým onemocněním.
Za vznik onemocnění mohou jednak faktory psychické, které ovlivňují např. nepravidelnost
menstruačního cyklu a také faktory fyzické. Do fyzických faktorů se nejčastěji řadí nemoci
rodidel a hormonální regulace. Abychom však mohli mluvit o poruchách menstruačního
19
cyklu, musíme si nejdříve definovat, co je označováno jako normální menstruační cyklus
(Kudela a kol., 2004).
„Normální menstruační cyklus je charakterizován:
- intervalem krvácením od 21 do 25 dní (28 ± 7 dní),
- délkou krvácení 2 – 8 dní,
- krevní ztrátou nepřesahující 80 ml,
- 10 – 14 dnů před menstruací nastává ovulace, následovaná normální funkcí žlutého
tělíska“ (Kudela a kol., 2004, s. 41).
Dále se zaměříme na jednotlivé poruchy, které souvisí s menstruačním cyklem.
2.6.1 Premenstruační syndrom (PMS)
Premenstruační syndrom (PMS) bývá někdy také označován jako premenstruační
tenze (PMT), i přestože se vztahuje hlavně ke komplikacím psychickým a emočním. PMS
však zahrnuje daleko více problémů. Mezi ně se nejčastěji řadí bolestivost v podbřišku
spojená s citlivostí prsou. Obtíže se dostavují obvykle pár dní před menstruací
a mizí koncem cyklu. PMS se vyskytuje u jedné čtvrtiny až jedné třetiny žen, u kterých už
probíhá menstruační cyklus. Nejvíce jsou postiženy ženy ve věku 30 – 40 let (Benettová,
2014; Kolařík, Halaška a Feyereisl, 2008; Pilka a kol., 2014).
Aby mohl být diagnostikován premenstruační syndrom, musí se stanovit určitá
kritéria, která znějí:
a) Symptomy se projevují v druhé polovině všech menstruačních cyklů.
b) Minimálně sedm dní v cyklu a před začátkem ovulace žena nemá žádné problémy,
které by ovlivňovaly její život.
c) Problémy jsou tak velké, že zasahují do osobního života ženy, např. při vykonávání
práce a narušují mezilidské vztahy.
d) Aby mohla být zjištěna správná diagnóza, musí si žena psát deník, do kterého si
zapisuje příznaky PMS (Leifer, 2004).
20
2.6.2 Amenorea
Amenorea je definována jako absence menstruačního cyklu. Za normální vynechání
menstruace se řadí období před menarché a období po klimakteriu. Pokud se tak stane během
průběhu normálního cyklu v období pohlavní zralosti, označuje se tento problém jako
amenorea. Rozlišujeme primární a sekundární amenoreu (Leifer, 2004).
Primární amenorea
Za první případ primární amenorey se považuje vynechání menstruace u dívky
v šestnácti letech, která je plně vyvinuta. Druhým případem je dívka bez sekundárních
znaků, která má absenci menstruace a dovršila čtrnácti let (Leifer, 2004).
Sekundární amenorea
Sekundární amenorea nastává u ženy, u které probíhá menstruace pravidelně
a najednou za sebou vynechá alespoň tři menstruační cykly. Běžně se vyskytuje u dívek
a žen s mentální anorexií (řadí se mezi poruchy příjmu potravy, dívka či žena se snaží
pomocí odmítání jídla zhubnout) a bulimií (patří také do poruch příjmu potravy,
charakteristické pro ni je záchvatové přejídání, které následně končí vyzvracením
spořádaného jídla) (Kudela a kol., 2004; Leifer, 2004; Vokurka, Hugo a kol., 2005).
2.6.3 Dysmenorea
Dysmenoreu může ve většině publikací naleznout pod pojmem „bolestivá
menstruace“. Vyznačuje se bolestí v průběhu menstruace, a to především křečemi
v podbřišku na začátku menstruace. Těmito obtížemi trpí velmi mnoho žen. Rozděluje se
na primární a sekundární dysmenoreu (Leifer, 2004; Pilka a kol., 2012).
Primární dysmenorea
Začátek primární dysmenorey začíná nejčastěji při menarché a bolest se zmírňuje
nebo zcela vymizí po porodu. Bolesti se dostavují při začátku krvácení a trvají 12 – 48 hodin.
Bolest, která se objeví, je křečovitá s lokalizací v oblasti břicha. Také se může dostavit
nevolnost, zvracení, průjem či bolest hlavy (Kolařík, Halaška a Feyereisl, 2008; Pilka a kol.,
2012).
21
Sekundární dysmenorea
Při sekundární dysmenoree se bolesti objevují už v luteální fázi a vrcholí s příchodem
menstruačního krvácení. Projevuje se křečovitými bolestmi v podbřišku a oblasti pánve
a zad. Dále se dostavuje nevolnost až zvracení, bolesti hlavy a psychický diskomfort
(Kolařík, Halaška a Feyereisl, 2008; Pilka a kol., 2012).
2.6.4 Endometrióza
Endometrióza vniká, pokud se endometriální část tkáně objevuje mimo dělohu. Mezi
příznaky patří bolest při pohlavním styku (dyspareunie), bolestivá menstruace i ovulace,
obtíže při močení a stolici, unavenost a další problémy. Bolest je tupá, někdy ostrá. Na rozdíl
od dysmenorey obtíže přetrvávají daleko déle. U některých žen vede až k neplodnosti, ovšem
jiné ženy s početím nemají žádný problém (Benettová, 2014; Leifer, 2004).
2.6.5 Abnormální děložní krvácení
Abnormální děložní krvácení také označujeme jako hypermenoreu. Aby se jednalo
o hypermenoreu, musí žena při menstruaci ztratit více jak 80 ml menstruační krve, nebo se
její menstruace musí objevovat častěji než je normální. Pokud krvácení trvá déle než 8 dní,
mluvíme o tzv. menoragii (Benettová, 2014; Kudela a kol., 2004).
2.6.6 Nepravidelná menstruace
Znamená nepravidelnost v intervalech menstruačního cyklu, což znamená, že
perioda přichází po jinak dlouhém období. Období mezi dvěma menstruacemi je buď dlouhé,
nebo naopak krátké. Za nepravidelnost může především stres, cestování přes časová pásma,
nemoci, špatné stravovací návyky, rychlý úbytek váhy, užívání drog nebo některých léků
a nadměrné cvičení (Benettová, 2014).
22
2.7 Výživa při cyklu
Důležitou složkou pro fungování menstruačního a ovariálního cyklu je správná
strava. Pokud žena jí nezdravě a nepravidelně, může její stravování vést k poruchám
menstruačního a ovariálního cyklu. Určité potraviny totiž způsobují bolestivou menstruaci,
a pokud žena stravu zcela vynechá, může se objevit sekundární amenorea (Fořt, 2005).
Aby žena měla pravidelný menstruační cyklus a mohla následně i otěhotnět, musí
mít dostatek podkožního tuku (12 – 18 %), což je daleko více než mají muži. Tuto zásobu
podkožního tuku má žena proto, aby byla připravená na porod a dítě mělo co největší šanci
na přežití. V současnosti je medicína na vysoké úrovni, a tak ženy s 6 -10 % podkožního
tuku nemají problém otěhotnět. Avšak i přesto ženy a dívky s 8 % podkožního tuku nemají
pravidelný cyklus, nebo u nich zcela vymizí. Týká se hlavně žen, které dodržují nejrůznější
diety, např. veganskou, fruitariánskou a také se vyskytuje u dívek trpících některou z poruch
příjmu potravy. Pod pojmem veganská dieta se rozumí nekonzumování žádného
živočišného produktu, vyznavačky fruitariánské diety konzumují pouze čerstvé ovoce
a semena (Kraus a kol., 2005; Fořt, 2005).
Správné stravovací návyky mohou také pomoci při léčbě menstruačních poruch.
U premenstruačního syndromu se doporučují konzumovat potraviny, které mají
odvodňovací funkci. Jelikož při PMS je v těle zadržována voda, která pak vyvolává
problémy při jejich cyklu. Při dysmenoree se doporučují jíst jenom některé potraviny jako
je rýže, pšenice, dušená zelenina, ovoce bohaté na vodu a cukry, bílé maso, mléčné výrobky,
vejce, luštěniny, oříšky a semena (Marek a kol., 2003).
U dospívajících dívek je důležitá pestrá strava odpovídající potravinové pyramidě.
Podle níž by měla být sestavována jídla. Nejdůležitějšími potravinami jsou ty, co obsahují
dostatek železa. Železo je ve velké míře z těla vyloučeno při menstruaci. Kdy se objeví
menarché, závisí právě na způsobu a pestrosti stravy v dětství (Sedláčková a kol., 2008;
Kasper, 2015).
23
2.8 Intimní hygiena ženy
Hygienické návyky žen během menstruace jsou velmi důležité a to především
ze zdravotního hlediska. Zanedbaná intimní hygiena má negativní dopad na zdraví, a to
především zánětlivými onemocněními reprodukčního systému. Velkou roli v osobní hygieně
hraje socio-ekologický status, např. ženy z Indie nejvíce zanedbávají svojí osobní hygienu
díky špatným podmínkám. Přirozenou rutinou by měla být každodenní výměna spodního
prádla. K zabránění šíření chorobných zárodků na oblečení je klíčové pravidelné praní
a žehlení prádla. U žen je velmi důležité omývání stydké krajiny a řádné omytí zevního
pohlavního ústrojí. Očista se provádí minimálně jednou denně, doporučuje se však víckrát
za den. Odborníci doporučují očistu po každém vyprázdnění stolice (Dasgupta et al., 2008;
Mikošová a kol., 2006; Smejkal, Schelová a Bachrachová, 2011).
V období menstruace by žena o svoji intimní hygienu měla dbát daleko více.
V průběhu menstruace není vhodná koupel ve vaně, naopak se preferuje sprchování,
u kterého není zvýšené riziko zanešení infekce do pochvy. Sprchovat by se žena měla
minimálně dvakrát denně, a to ráno a večer. V žádném případě by se neměla koupat
v znečištěné vodě, rybníkách a plovárnách. Zde lze nalézt mnoho bakterií, které poté
napadají pohlavní ústrojí ženy. K intimní hygieně se využívají speciální gely a mýdla
pro koupel, která jsou speciálně upravena, aby neměnila přirozené pH v pochvě (Mikošová
a kol., 2006; Smejkal, Schelová a Bachrachová, 2011).
Co se týká období menstruace a menstruačních pomůcek, tak tampóny a vložky se
musí vyměňovat po 3 – 4 hodinách i přesto, že je menstruace slabá. Výměna zabraňuje
množení bakterií a nepříjemnému zápachu. Na noc jsou schvalovány jako nejvhodnější
pomůckou vložky, jelikož tampóny se zavádí maximálně na osm hodin. Při silné a bolestivé
menstruaci se tampóny nedoporučují jako vhodné pomůcky, ale ženy či dívky by měly užívat
pouze vložky (Mikošová a kol., 2006; Smejkal, Schelová a Bachrachová, 2011).
2.9 Hygienické pomůcky při menstruaci
Každá žena během svých dnů potřebuje menstruační pomůcky. Co bude však
používat, je zcela individuální záležitostí. Některé volí podle pohodlnosti, jiné podle financí
24
atd. V dnešní době lze nalézt mnoho prostředků, ze kterých si žena může vybírat. Mají různé
velikosti a barvy. Jsou složené z jiných materiálů, jestliže má dívka na nějakou složku
alergii, dá se najít jiné složení, které ji bude vyhovovat. Některé z nich dokonce obsahují
vonné látky, díky nimž si žena bude připadat v těchto dnech čistá, a nemusí se obávat toho,
že by zapáchala. Pomůcky se dají koupit běžně v drogerii. Speciální potřeby, jako je
menstruační kalíšek, se objednávají přes internet (Lékarna.cz).
2.9.1 Menstruační vložky
Vložek máme mnoho druhů a mnoho typů, dělí se na vložky jednorázové, látkové
a intimní vložky. Jsou vhodné pro dívky, které začínají menstruovat. Jelikož zavedení
tampónu by jim mohlo způsobit bolest. Ženy vložky využívají především na noc, a proto se
jednorázové vložky vyrábějí jak na noční, tak denní používání. U vložek nehrozí
riziko toxického šoku jako u tampónů (Leifer, 2004).
Historie menstruačních pomůcek
V Aténách ženy oslavovaly bohyni Athénu tím, že praly jejich menstruační hadříky,
které braly jako její zkrvavené prádlo. Římanky i Řekyně si za starých časů vyráběly
menstruační tampóny. Používali k tomu vlnu, kterou stáčely do válečků. Za to ženy
v Japonsku měly papírové tampóny, ty si připevňovaly pomocí pásky tzv. kamy. Indonéské
ženy zase měly tampóny z rostlinných vláken a mechů. V Severní Americe se používala
srnčí srst s mechem. Ve starověkém Egyptě si ženy vyráběly vložky z papyrusu, má velmi
savou vlastnost. V některých kmenech je zvykem oslavovat ženskou menstruaci. Ženy
nepoužívají žádné pomůcky a krev jim volně stéká po nohách (Bennettová, 2014).
V Evropě si ženy vyráběly buď vložky látkové, nebo měly menstruační hadříky. Tato
metoda se používala až do 20. století, pak se na trhu objevily jednorázové pomůcky
(Bennettová, 2014).
2.9.2 Jednorázové vložky
V dnešní době můžeme na trhu nalézt různé druhy jednorázových pomůcek. Mají
různou délku, tloušťku a savost. Na trhu se objevují vložky s křidélky či bez nich. Křidélka
25
jsou velmi užitečná, vložka je přichycena k ženskému spodnímu prádlu a nedochází k jejímu
posunutí. Jednotlivé typy se vybírají podle schopnosti savosti, ty se rozdělují na normal,
normal plus, super a super plus. V sortimentu lze najít i vložky určené k nočnímu používání.
Jejich označení savosti je night nebo night plus. Na rozdíl od denních jsou daleko delší a mají
větší absorpční schopnosti. V balení je různý počet kusů. Každá vložka je zabalena zvlášť
v samostatném obalu (Lékarna.cz).
Intimní vložky (intimky)
Využívají se především jako pomůcka při používání tampónů, aby nedocházelo
ke znečištění spodního prádla. Ženy je také využívají během celého menstruačního cyklu.
Jsou vhodné pro zachycení slabého krvácení či poševního výtoku. Déle se využívají
při bakteriálních infekcí poševního prostředí (Lékarna.cz).
Použití:
Vložka se rozbalí z igelitového obalu. Pokud má druhý obal, vyndá se i z něho.
Odlepí se spodní igelitová vrstva, pod kterým se skrývá lepivá strana. Touto stranou se
vložka upevní na spodní prádlo. Pokud má vložka křidélka, odlepí se igelitová vrstva
i z nich, ty se následně otočí a přilepí na spodek spodního prádla (Lékarna.cz).
2.9.3 Látkové vložky
Jsou velmi vhodnými pomůckami pro menstruační hygienu. V dnešní době jsou
velkým trendem. Je to především pro to, že jsou daleko méně závadné než vložky
jednorázové. Neobsahují žádné deodorační přísady a nejsou běleny chlórem. Jejich největší
výhodou je prodyšnost, proto u jejich používání nehrozí přemnožení bakterií,
např. při šestinedělí se uplatňuje jejich prodyšnost, a tak se ženě daleko dříve zahojí její rány
po porodu. Díky prodyšnosti také nehrozí žádné opruzeniny, kterými mohou ženy trpět
při užívání jednorázových vložek. Samozřejmě také šetří přírodu, poněvadž se mohou
používat opakovaně. Příprava a používání látkových vložek souvisí s hygienou, sama žena
si může vybrat, v čem své vložky bude prát, tím se vyvaruje dráždivým přípravkům, které
by ji mohly způsobovat alergickou reakci. Další výhodou je jejich cena, sice se ze začátku
jedná o větší investici, ale tyto vložky vydrží mnoho cyklu, takže tím žena ušetří mnoho
26
peněz. Současné látkové vložky se vyrábí již s křidélky (jako vložky jednorázové). Křidélka
se stejně jako u jednorázových vložek přidělávají ke spodnímu prádlu patentky (Kalíšek.cz).
Tyto vložky se vyrábějí v různých variantách. Malá slipová nebo intimní vložka je
vhodná pro slabé krvácení na začátku a konci cyklu. Může se ovšem používat v průběhu
celého cyklu. Je dobrou ochranou kalhotek například při poševním výtoku. Dále se látková
vložka doporučuje při používání menstruačního kalíšku, aby nebylo spodní prádlo
znečištěno. Vyrábí se jak s propustnou vrstvou, tak s nepropustnou vrstvou. Denní vložky
s nepropustnou vrstvou jsou určené pro denní používání. Vložky vrstevnaté slouží pro ženu,
která si chce zvolit tloušťku vložky podle intenzity krvácení. Zvláštním typem pomůcek jsou
vložky určené pro ženy v šestinedělí. Liší se rozměry, jsou delší a silnější. Chybí u nich
nepropustná vrstva, vložka je díky tomu prodyšná a rány se tak lépe hojí (Kalíšek.cz).
Použití:
Použití je stejné jako u jednorázových vložek, s tím rozdílem že nemají igelitové
obaly a žádné lepivé strany. Místo lepivých částí se zde vyžívají patentky, které se připevňují
úplně stejně. Oproti jednorázovým vložkám jsou náročnější na údržbu, po použití se látková
vložka musí vyprat. Doporučuje se zaprat v ruce a nechat odmočit ve vodě maximálně
po dobu 3. dnů, poté se vložka musí vyprat. Mohou se prát společně s ostatním oblečením
nebo zvlášť (Kalíšek.cz).
2.9.4 Tampóny
Tyto pomůcky jsou vhodné zejména pro ženy, kterým vadí vložky při sportování
nebo chtějí během svých dnů jít do bazénu či dělat jiný sport. Jejich plusem je estetičnost.
Ženy se nemusejí bát, že by jejich menstruaci někdo odhalil. Balení se vyrábí nejčastěji
po šestnácti kusech. Každý tampón je v plastovém obalu. Při správném zavedení v pochvě
nejsou cítit. Pro jednodušší zavedení a lepší hygienu jsou vyráběny tampóny s aplikátorem.
Mohou je používat dívky, které neměly pohlavní styk, pokud však tuto variantu zvolí, musí
si vybírat tampóny s nejmenší velikostí (mini). Bohužel by se u nich dalo najít i mnoho
negativ (např. TSS). Ačkoliv se vyrábějí tampóny s velkou absorpční schopností, které
pomáhají zamezit silnému krvácení, je však důležité dodržovat maximální dobu použití, aby
nedošlo k otravě (O.B.cz).
27
Syndrom toxického šoku (TSS)
TSS je největší komplikací u používání poševních tampónů, je to tzv. „syndrom
toxického šoku“. Rozvíjí se pouze při nevhodném používání tampónů. Jeho příznaky jsou:
horečka (38 °C) doprovázená silnou bolestí hlavy, nauzeou (pocit na zvracení), průjmem,
zvracením a bolestí v krku. Někdy se může objevit nízký krevní tlak, ten se v průběhu dvou
dnů může změnit na šokový stav. Další symptomy, jenž se objevují, jsou erytém (červené
zbarvení kůže) a vyrážka na dlaních. Nejzávažnějším problémem je postižení ledvin, srdeční
dysfunkce a postižení CNS (cévní nervové soustavy), TSS doprovází stafylokoková infekce.
Ženy, které prodělaly TSS, by neměly používat tampóny do doby, než dojde k vyléčení
stafylokokové infekce (Kobilková a kol., 2005; Vokurka, Hugo a kol., 2005).
Použití:
Před použitím si žena umyje ruce. Tampón vytáhne z krabičky a odstraní z něho
plastový obal. Rozvine šňůrku sloužící k vyjmutí z pochvy. Ukazováček žena položí
na konec šňůrky u tampónu a zavede tampón do pochvy. Při zavádění se doporučuje poloha
v podřepu, nebo s jednou nohou zdviženou a opřenou (např. o vanu). Pokud je tampón dobře
zaveden, tak ho žena ve svém těle nepociťuje. Konec šňůrky musí vyčnívat z těla ven.
Tampóny je důležité měnit v intervalu čtyř hodin, aby nedošlo k syndromu toxického šoku.
Návod na použití je obsahem každého balení tampónů (O.B.cz).
2.9.5 Menstruační kalíšek
Je vhodnou hygienickou pomůckou pro ženy, které nechtějí používat tampóny ani
vložky. Je to silikonová nádoba, vyráběná také z termoplastu či latexu. Zavádí se do pochvy.
Doporučuje se zavádění pomocí lubrikačního gelu, aby se zabránilo odírání děložní sliznice.
Kalíšek pojme až 30 ml krve a optimální doba nošení je mezi čtyřmi až dvanácti hodinami.
Jelikož má kalíšek různé velikosti, je vhodné se poradit s lékařem, který určí vhodný rozměr,
jenž bude ženě vyhovovat (Kalíšek.cz).
Mohou ho používat všechny ženy dokonce i dívky, jež ještě neměly pohlavní styk.
Záleží pouze na vlastnostech panenské blány, avšak pokud již předtím používaly tampóny
a neměly se zaváděním žádný problém, budou moci využívat i menstruační kalíšek.
28
Na rozdíl od tampónů se v kalíšku nemnoží žádné bakterie, a tak nevznikají kvasinkové
infekce a záněty pochvy. Aby byl kalíšek sterilní, je důležité ho vyvářet v horké vodě
s dezinfekční tabletou (např. sterilizační tablety Milton) a po každém použití kalíšek řádně
omýt vodou (Kalíšek.cz).
Použití:
Než žena začne používat menstruační kalíšek, měla by si ho zavést před
menstruačním cyklem, aby zjistila optimální zavádění kalíšku a naučila se s ním zacházet.
Před prvním zavedením se kalíšek musí sterilizovat (vařením 5 minut ve vodě) (Kalíšek.cz).
Žena si omyje ruce a vytáhne sterilní kalíšek. Kalíšek navlhčí, nejlépe lubrikačním
gelem. Sedne si do podřepu. Kalíšek zmáčkne a uchopí ukazováčkem a palcem a zasune
do pochvy. Pustí ho, až když je celý v pochvě. Aby zjistila, jestli je správně zaveden, musí
zatáhnout za stopku menstruačního kalíšku. Pokud se nehne, je správně přisán k sliznici
a nemusí ho předělávat. Jestliže si žena není kalíškem jistá, může využít intimní vložky,
která zabrání úniku krve. Když chce žena kalíšek vytáhnout, může tak učinit za pomoci
stopky anebo zmáčkne dno kalíšku a vytáhne ho ven (Kalíšek.cz).
2.9.6 Menstruační mořská houba
Je jednou z alternativ z hygienických pomůcek při menstruaci. Vyrábí se z mořských
živočichů, již se řadí do kmene houbovců (Porifera). Tělo ženy nijak neničí, naopak mají
pozitivní účinky. Působí blahodárně na kůži a také má antiseptické účinky. Za tento efekt
mohou minerální látky, které houba obsahuje. Stejně jako s kalíškem a tampónem s ní může
žena vykonávat jakýkoliv sport a lze ji používat i přes noc (Menstruační houby.cz).
Používají se stejně jako jednorázové tampóny, akorát jsou daleko měkčí a jemnější,
mají větší absorpční schopnosti. Dají se užívat opakovaně. Jak dlouho houba ženě vydrží,
záleží na síle a délce menstruace a na samostatné údržbě houby. Nijak v pochvě netlačí
a velmi snadno se zavádějí. Výměna menstruační houby záleží na intenzitě krvácení.
Po každém cyklu se houba musí vydezinfikovat, doporučuje se na to speciální čistící sůl
na mořské houby, je vhodné ji kombinovat s Tea Tree olejem. Na rozdíl od jednorázových
29
tampónů nejsou chemicky upravovány, takže nezpůsobují bakteriální infekce. Také u nich
nedochází k syndromu toxického šoku (Menstruační houby.cz).
Menstruační houbu mohou mít ženy i při pohlavním styku, když probíhá perioda.
Ani jeden z partnerů houbičku při styku nepocítí a to díky jejím přizpůsobivým vlastnostem.
Před stykem se však houba musí vymýt, jinak by z ní při zmáčknutí vytékala krev. Houba
neobsahuje žádné antikoncepční prostředky, a proto nezabraňuje pohlavně přenosným
nemocem a otěhotnění (Menstruační houby.cz).
Velikosti jsou tři. Velikost S je nejmenší variantou, její rozměr je 4 – 5 cm. Tento typ
je vhodný pro slabé krvácení, nebo dívky v hymen (panenskou blánou). Velikost M má
střední rozměry, což je 5 – 6 cm, hodí se pro normální a středně silnou menstruaci. Největší
možnou variantou na trhu je velikost L, ta měří 6 – 7 cm a je pro ženy se silnou menstruací
(Menstruační houby.cz).
Použití:
Před použitím je důležité si umýt ruce. Houba se před zavedením musí navlhčit,
bez vody je totiž tvrdá, a tak by se nedala zavést, nebo by došlo k poškození sliznice. Poté
se houbička zavádí stejně jako tampón. Po vytažení je nutno houbu vymýt pod tekoucí vodou
a následně řádně vyždímat. Pak se může znovu použít (Menstruační houby.cz).
30
3 METODIKA PRÁCE
Metodika práce je rozdělena do tří podkapitol, ve kterých je objasněna metoda
výzkumu, vymezena charakteristika zkoumaného souboru a popsán průběh zpracovávání
získaných dat. V podkapitole s názvem Metodika sběru je definována použitá metoda
výzkumu a rozepsána struktura dotazníku, který byl vytvořen za účelem ověření
stanoveného hlavního cíle a dílčích cílů této bakalářské práce. V podkapitole Charakteristika
souboru je vymezena věková kategorie respondentek.
3.1 Metodika sběru dat
Při sběru dat pro bakalářskou práci byla využita dotazníková metoda. Samotný
dotazník je soustava předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou
promyšleně seřazeny a na které dotazovaná osoba (respondent) odpovídá písemně (Chráska,
2007, s. 163) (dotazník je uveden v příloze 1.).
Dotazník je složen z 15 otázek. Obsahuje otázky strukturované, ale i otázky
nestrukturované. Některé otázky byly převzaty z bakalářských prací od T. Tolarové (2012)
a K. Pikolónové (2014). V otázkách mohly respondentky zaškrtnout více možností, či
dopisovaly jednoduché odpovědi. Dotazníky byly dívkám předloženy v tištěné formě
v únoru a březnu roku 2016. Celkem bylo ve škole mezi respondentky rozdáno 70 dotazníků.
V prvních ročnících gymnázia bylo rozdáno 35 dotazníků, stejné množství bylo rozdáno
i ve čtvrtých ročnících. K vyhodnocení se vrátilo pouze 74,3 % dotazníků. Z prvních ročníků
bylo navráceno 28 dotazníků a ze čtvrtých pouze 25 dotazníků, z toho 3 dotazníky z prvních
ročníků byly vyřazeny z důvodu nevěrohodnosti uvedených údajů. Prvních pět položek je
zaměřeno na zjišťování informovanosti žákyň gymnázia o menstruačním cyklu. Položka č. 7
zkoumá obtíže spojené s menstruačním cyklem, které vedou k poruchám menstruace.
Otázky č. 8 – 11 a otázka č. 6 se zabývají hygienickými návyky při menstruaci. Zbylé
položky se orientují na stravovací návyky při menstruaci a první zkušenosti s gynekologem.
3.2 Charakteristika souboru
Výzkumného šetření se zúčastnilo 53 respondentek, ovšem z důvodu vyřazení tří
dotazníků, budeme pracovat pouze s odpověďmi padesáti účastnic výzkumu. Šetření je
zaměřeno na dvě věkové kategorie dívek na všeobecném Gymnáziu v Ústí nad Orlicí.
31
Do první kategorie spadají dívky z prvních ročníků ve věku 15 – 16 let. Do druhé kategorie
se řadí dívky ze čtvrtých ročníků ve věku 18 – 19 let.
3.3 Zpracování dat
Na začátku zpracovávání dat bylo rozdáno 70 dotazníků, ze kterých se vrátilo pouze
53 kusů. Dotazníky byly následně roztříděny na použitelné a nepoužitelné. Zbylých
50 vhodných dotazníků bylo dále statisticky zpracováno. Výsledky byly zaneseny do tabulek
a grafů pomocí MS Word a MS Excel. V tabulkách byly rozděleny na absolutní (n)
a relativní (%) četnost.
32
4 Výsledky a diskuze
Údaje získané výzkumem jsou zaznamenány v tabulkách, kde je znakem (n)
označena absolutní četnost a znakem (%) relativní četnost. V grafech je znázorněna pouze
relativní četnost u obou tříd (pro lepší porovnání). Závěry byly porovnány s výsledky
bakalářské práce T. Tolarové (2012), M. Košťálové (2008) a K. Pikolonové (2014) a knihou
od autora A. Roztočila a kol. (2011).
Dotazníková položka č. 1:
Mám menstruaci od ….. let.
Nemám menstruaci.
Tabulka 1. Věk menarché
1. ročníky 4. ročníky
věk (roky) n % věk (roky) n %
10 1 4,00 10 2 8,00
11 1 4,00 11 2 8,00
12 8 32,00 12 10 40,00
13 8 32,00 13 8 32,00
14 6 24,00 14 1 4,00
15 1 4,00 15 1 4,00
16 0 0,00 16 0 0,00
17 0 0,00 17 1 4,00
celkem 25 100 celkem 25 100
33
Graf 1. Věk menarché
Tabulka a graf 1 ukazují, v kolika letech dívky dostaly svojí první menstruaci.
Vidíme, že dívky z prvních ročníků mají nejčastěji první menstruaci ve 12. a 13. roce života,
což je 8 (32 %) dívek. Za to u 10 (40%) dívek ze čtvrtého ročníku začala první menstruace
nejčastěji ve 12 letech.
Diskuze: Podle Roztočila (2011) mají dívky v České republice nástup menarché ve 12 letech
a 7 měsících. U dívek na gymnáziu je průměrný věk nástupu menarché 12 let a 6 měsíců.
Průměrný věk se tedy s Roztočilem shoduje.
Dotazníková položka č. 2: Víte co je to menarché?
a) Ano
b) Ne
Tabulka 2. Informace o pojmu menarché
1. ročníky 4. ročníky
n % n %
ANO 5 20,00 ANO 8 32,00
NE 20 80,00 NE 17 68,00
celkem 25 100 celkem 25 100
4,00 4,00
32,00 32,00
24,00 24,00
8,00 8,00
40,00
32,00
4,00 4,00 4,00
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
10 11 12 13 14 15 17
%
věk (roky)
1. ročníky 4. ročníky
34
Graf 2. Informace o pojmu menarché
Tabulka a graf 2 ukazují, že dívky na gymnáziu neznají latinský název pro první
menstruaci. V prvních ročnících uvedlo pouze 5 (20 %) dívek, že ví, co je menarché,
ve čtvrtých ročnících odpovědělo 8 (32 %) dívek, že ví, co pojem znamená.
Dotazníková položka č. 3: Menarché je…
a) Porucha menstruačního cyklu.
b) První menstruace dívky.
c) Jiný název pro menstruaci.
V dotazníkové položce č. 3 jsme vyhodnocovaly pouze odpovědi dívek, které v druhé
otázce odpověděly kladně. Odpověď ano volilo celkem 13 respondentek.
Tabulka 3. Význam pojmu menarché
1. ročníky 4. ročníky
n % n %
a) 0 0,00 a) 0 0,00
b) 5 100,00 b) 7 87,50
c) 0 0,00 c) 1 12,50
celkem 5 100 celkem 8 100
20,00
80,00
32,00
68,00
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
ANO NE
%
1. ročníky 4. ročníky
35
Graf 3. Význam pojmu menarché
V grafu 3 jsou znázorněny odpovědi b) a c), které respondentky uváděly nejčastěji,
možnost a) nezvolila ani jedna z dívek. Z tabulky 3 a grafu 3 vyplývá, že 5 (100 %)
z 1. ročníků odpovědělo, že je menarché první menstruace dívky, což byla správná odpověď.
Ve 4. ročnících volilo tutéž správnou odpověď 7 (87,50 %) dívek a 1 (12,50 %) dívka uvedla,
že menarché je jiný název pro menstruaci.
Dotazníková položka č. 4: Co je to menstruace?
a) Proces očisty Vašeho těla.
b) Zbavování se přebytečných tekutin.
c) Periodické krvácení, které je způsobeno odlučováním děložní sliznice.
d) Nečisté období dívky.
Tabulka 4. Význam pojmu menstruace
1. ročníky 4. ročníky
n % n %
a) 1 4,00 a) 1 4,00
b) 0 0,00 b) 0 0,00
c) 24 96,00 c) 23 92,00
d) 0 0,00 d) 1 4,00
celkem 25 100 celkem 25 100
100,0087,50
12,50
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
b) c)
%
1. ročníky 4. ročníky
36
Graf 4. Význam pojmu menstruace
Dotazníková položka č. 4 zkoumá informovanost dívek o menstruaci. V grafu 4 není
znázorněna možnost b), tu totiž v dotazníku nezvolila žádná z dívek. Graf 4 a tabulka 4
ukazuje, že 24 (96 %) dívek z 1. ročníků a 23 (92 %) dívek ze 4. ročníků odpovědělo správně,
a to, že menstruace je periodické krvácení, které je způsobeno odlučováním děložní sliznice.
Jedna (4 %) dívka z 1. a 4. ročníků si myslí, že menstruace je proces očisty těla. Jedna (4 %)
dívka ze 4. ročníku odpověděla, že menstruace je nečisté období dívky.
Diskuze: Odpověď, že je menstruace nečisté období dívky, se vyskytla z důvodu, že téma
menstruace je i v dnešní společnosti tabuizované. Informovanost na gymnáziu je vysoká
a většina dívek ví, co menstruace znamená, avšak lépe byly informovány dívky
v 1. ročnících gymnázia.
Dotazníková položka č. 5: Menstruační cyklus obvykle trvá 28. dní, od kterého dne ho
budete zaznamenávat?
a) Od posledního dne menstruace.
b) Od prvního dne poslední menstruace.
c) Od druhého dne menstruace
4,00
96,00
4,00
92,00
4,00
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
a) c) d)
%
1. ročníky 4. ročníky
37
Tabulka 5. Začátek menstruačního cyklu
1. ročníky 4. ročníky
n % n %
a) 7 28 a) 4 16
b) 16 64 b) 21 84
c) 2 8 c) 0 0
celkem 25 100 celkem 25 100
Graf 5. Začátek menstruačního cyklu
Z tabulky 5 a grafu 5 lze vyčíst, že 16 (64 %) dívek z 1. ročníků a 21 (84 %) dívek
ze 4. ročníků ví, od kdy mají menstruační cyklus zaznamenávat, a sice od prvního dne
poslední menstruace. Zbylých 7 (28 %) dívek z 1. ročníků a 4 (16 %) dívky ze 4. ročníků by
menstruaci zaznamenávaly od posledního dne menstruace. Dvě (8 %) dívky z 1. ročníků
uvedly, že menstruace se zaznamenává od druhého dne menstruace.
Diskuze: Je tedy evidentní, že respondentky ze 4. ročníků znají lépe průběh menstruačního
cyklu. Z tohoto faktu lze pozorovat, že se menstruační cyklus probírá v hodinách biologie
během studia na gymnáziu.
Dotazníková položka č. 6: Označte své hygienické návyky.
Dotazníková položka č. 6 je rozdělena na tři podotázky. Každá z podotázek obsahuje dvě
možnosti.
28,00
64,00
8,0016,00
84,00
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
a) b) c)
%
1. ročníky 4. ročníky
38
a) Zevní genitál otíráte při hygieně?
1.) Zepředu dozadu.
2.) Zezadu dopředu.
b) V každodenní očistě preferujete?
1.) Koupel ve vaně.
2.) Sprchování.
c) Spodní prádlo si vyměňujete?
1.) Každý den.
2.) 4x za týden.
Tabulka 6. Hygienické návyky
1. ročníky 4. ročníky
Podotázka a) Podotázka a)
n % n %
1. možnost 17 68,00 1. možnost 22 88,00
2. možnost 8 32,00 2. možnost 3 12,00
celkem 25 100 celkem 25 100%
Podotázka b) Podotázka b)
n % n %
1. možnost 2 8,00 1. možnost 1 4,00
2. možnost 23 92,00 2. možnost 24 96,00
celkem 25 100 celkem 25 100%
Podotázka c) Podotázka c)
n % n %
1. možnost 24 96,00 1. možnost 25 100,00
2. možnost 1 4,00 2. možnost 0 0,00
celkem 25 100 celkem 25 100
39
Tabulka 6 znázorňuje, jaké mají hygienické návyky dívky na gymnáziu. 16 (67 %)
dívek z 1. ročníků a 22 (88 %) dívek ze 4. ročníků si otírá zevní genitálie zepředu dozadu,
což se správný postup. Zezadu dopředu se otírá 8 (33%) dívek z 1. ročníků a 3 (12 %) dívky
ze 4. ročníků. 23 (92 %) respondentek z 1. ročníků a 24 (96 %) respondentek ze 4. ročníků
preferuje při své očistě sprchování, zbylé dvě (8 %) dívky z 1. ročníků a jedna (4 %) dívka
ze 4. ročníku dává přednost koupeli ve vaně. Na poslední podotázku odpověděla pouze jedna
(4 %) respondentka z 1. ročníků, že si vyměňuje spodní prádlo pouze 4x za týden. Zbylé
dívky (96 % a 100 %) si spodní prádlo mění každý den.
Diskuze: Z toho vyplývá, že dívky z vyšších ročníků jsou lépe poučeny o osobní hygieně.
Výzkumné šetření od Košťálové (2008) uvádí, že 78 % žen se otírá při osobní hygieně
správně a 20 % špatně. Dále 80 % respondentek preferuje sprchování a pouze 20 %
respondentek koupel ve vaně. Výzkumné šetření na gymnáziu a u Košťálové dopadlo
podobně. Z výsledku je zřejmé, že nezáleží na věku, ale na informovanosti o osobní hygieně.
Dotazníková položka č. 7: Pozorujete na sobě v průběhu menstruace nějaké tělesné
obtíže?
Dotazníková položka č. 7 je rozdělena na dvě části. Pokud respondentka odpověděla
kladně na otázku, vybírala dále tělesné obtíže, které ji trápí. Možností mohla zatrhnout více.
Z tohoto důvodu je položka rozdělena do dvou tabulek a grafů pro lepší přehlednost.
a) Ano
1.) Bolest hlavy či migréna.
2.) Vynechání menstruace
3.) Nepravidelná menstruace (menstruace přichází po jiném časovém období).
4.) Bolestivá menstruace.
5.) Silné krvácení.
6.) Změna nálady.
7.) Průjem.
8.) Zácpa.
9.) Citlivost prsou.
b) Ne
40
Tabulka 7. Výskyt tělesných obtíží 1
1. ročníky 4. ročníky
n % n %
ANO 20 80,00 ANO 25 100,00
NE 5 20,00 NE 0 0,00
celkem 25 100 celkem 25 100
Graf 6. Výskyt tělesných obtíží 1
Z tabulky 7 a grafu 6 je očividné, že má 20 (80 %) dívek z 1. ročníků a 25 (100 %)
dívek ze 4. ročníků obtíže při menstruaci. Pouze 5 (20 %) dívek z 1. ročníků odpovědělo, že
nepociťují žádné tělesné obtíže.
Diskuze: Tolarová (2012) zjistila ve svém výzkumu, že pouze 39 (39 %) respondentek má
obtíže při menstruaci. Domnívám se, že dívky na gymnáziu mají častější problémy, díky
svému mladému věku, ale také kvůli velkému stresu, kterému se vystavují během studia,
a to především dívky ze 4. ročníků, které v závěrečném ročníku skládají maturitní zkoušky.
Dále mohou být obtíže způsobeny špatnými stravovacími návyky a nedostatkem pohybu
(Tolarová, 2012, s. 37).
Pokud dívky odpověděly, že mají v průběhu menstruace obtíže, mohly zatrhnout více
položek, ze kterých měly na výběr.
80,00
100,00
20,00
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
1. ročníky 4. ročníky
%
ano ne
41
Tabulka 8. Výskyt tělesných obtíží 2
1. ročníky 4. ročníky
n % n %
Bolest hlavy či
migréna 4 8,89%
Bolest hlavy či
migréna 10 14,49%
Vynechání menstruace 5 11,11% Vynechání menstruace 2 2,90%
Nepravidelná
menstruace 7 15,56%
Nepravidelná
menstruace 11 15,94%
Bolestivá menstruace 8 17,78% Bolestivá menstruace 14 20,29%
Silné krvácení 7 15,56% Silné krvácení 1 1,45%
Změna nálady 10 22,22% Změna nálady 19 27,54%
Průjem 1 2,22% Průjem 2 2,90%
Zácpa 1 2,22% Zácpa 0 0,00%
Citlivost prsou 2 4,44% Citlivost prsou 10 14,49%
celkem 45 100 celkem 69 100
Graf 7. Výskyt tělesných obtíží 2
8,8911,11
15,56
17,7815,56
22,22
2,22 2,224,44
14,49
2,90
15,94
20,29
1,45
27,54
2,90
14,49
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
%
1. ročníky 4. ročníky
42
Z tabulky 8 a grafu 7 se dovídáme, že u 10 (22,22 %) dívek z 1. ročníků
a 19 (27,54 %) dívek ze 4. ročníků se nejčastěji během menstruace objevuje změna nálady.
8 (17,78 %) dívek z 1. ročníků a 14 (20,29 %) dívek ze 4. ročníků trpí bolestivou menstruací.
Nepravidelnou menstruací trpí 7 (15,56 %) dívek z 1. ročníků a 7 (15, 94 %) dívek
ze 4. ročníků. Bolest hlavy či migrénu mají při menstruaci 4 (8,89 %) dívky z 1. ročníků
a 10 (14,49 %) dívek ze 4. ročníků. Citlivost prsou pociťují 2 (4,44 %) dívky z 1. ročníků
a 10 (14,49 %) dívek ze 4. ročníků. Vynecháním menstruace trpí 5 (11,11 %) dívek
z 1. ročníků, ve 4. ročnících trpí vynecháním cyklu pouze 2 (2,90 %) dívky. Silné
menstruační krvácení má 7 (15,56 %) dívek z 1. ročníků a jen jedna (1,45 %) dívka
ze 4 ročníku. Průjem postihuje během menstruace jednu (2,22 %) dívku z 1. ročníku
a dvě (2,90 %) dívky ze 4. ročníků. Zácpa se během menstruace objevuje pouze u jedné
(2,22 %) z respondentek 1. ročníku.
Diskuze: Vynechání menstruace u dívek v 1. ročnících bude způsobeno nízkým věkem, kdy
ještě menstruace nemusí být pravidelná. Výzkum Tolarové (2012) zjistil, že 28 respondentek
z 39 (71,79 %) má během menstruace bolest v podbřišku, tato možnost se dá zařadit
do bolestivé menstruace, kterou dívky na gymnáziu trpí v osmi (20,29 %) a čtrnácti
(17,78 %) případech. Z toho vyplývá, že mladší dívky netrpí tolik bolestmi při menstruaci
jako starší ženy. Dále 8 z 39 žen (20,51 %) ve výzkumu Tolarové (2012) trpí bolestmi hlavy
a migrénou, naproti tomu u dívek na gymnáziu se bolest hlavy či migrény objevila ve 4
(8,89 %) případech v 1. ročnících a 10 (14,49 %) případech ve 4. ročnících.
Dotazníková položka č. 8: Používáte při menstruaci menstruační vložky?
a) Ano
b) Ne
Tabulka 9. Používání vložek
1. ročníky 4. ročníky
n % n %
ANO 24 96,00 ANO 20 80,00
NE 1 4,00 NE 5 20,00
celkem 25 100 celkem 25 100
43
V tabulce 9 nalezneme, kolik dívek používá menstruační vložky. Z 1. ročníků 24
(96 %) dívek používá při menstruaci menstruační vložky a jedna (4 %) dívka menstruační
vložky nepoužívá. Ve 4. ročnících používá menstruační vložky 20 (80 %) dívek a nepoužívá
je 5 (20 %) dívek.
Diskuze: Ve výsledcích výzkumu Pikolonové (2014) používá menstruační vložky 49 (62 %)
žen. Z toho usuzuji, že mladší dívky preferují menstruační vložky z praktického důvodu
a z obav, že nemohou používat tampóny, protože mají ještě hymen. Dalším důvodem bude
strach z toxického šoku, o kterém varuje příbalový leták v každém balení tampónů a média
se o tento problém často zajímají.
Dotazníková položka č. 9: Používáte při menstruaci menstruační tampóny?
a) Ano
b) Ne
Tabulka 10. Používání tampónů
1. ročníky 4. ročníky
n % n %
ANO 10 40,00 ANO 14 56,00
NE 15 60,00 NE 11 44,00
celkem 25 100 celkem 25 100
Z tabulky 10 se dovídáme, že 10 (40 %) dívek z 1. ročníků používá menstruační
tampóny a 15 (60 % dívek) používá jiné menstruační pomůcky, především vložky. 14 (56 %)
dívek ze 4. ročníků používá menstruační tampóny a 11 (44 %) dívek tampóny nepoužívá.
Diskuze: Pikolonová (2014) ve svém výzkumu přišla na to, že 62 (78 %) dívek a žen používá
tampóny a jen 17 (22 %) respondentek tampóny nepoužívá. U starších respondentek je vetší
procento používání tampónů. Domnívám se, že za to může pohlavní život, který starší dívky
a ženy vedou. Dívky a ženy se pak nebojí, že si během zavádění tampónů protrhnou hymen.
Dotazníková položka č. 10: Pokud používáte tampóny nebo vložky, podle čeho při
koupi vybíráte?
a) Podle ceny.
b) Podle kvality.
44
c) Mám svoji oblíbenou značku.
Tabulka 11. Kritéria pro výběr menstruačních pomůcek
1. ročníky 4. ročníky
n % n %
a) 3 12,00 a) 1 4,00
b) 8 32,00 b) 5 21,00
c) 14 56,00 c) 18 75,00
celkem 25 100 celkem 24 100
Graf 8. Kritéria pro výběr menstruačních pomůcek
Z tabulky 11 a grafu 8 je evidentní, že dívky z gymnázia nejvíce vybírají své
menstruační pomůcky podle své oblíbené značky produktu, a to 14 (56 %) dívek z 1. ročníků
a 18 (75 %) dívek ze 4. ročníků. Dívky dále vybírají podle kvality produktu, a to 8 (32%)
dívek z 1. ročníků a 5 (21 %) dívek ze 4. ročníků. Nejmenší vliv na výběr menstruačních
pomůcek ovlivňuje cena. Na cenu přihlíží 3 (12 %) dívky z 1. ročníků a 1 (4 %) dívka
ze 4. ročníků.
Diskuze: Pikolónová (2014) ve svém výzkumu zjistila, že 59 % respondentek ovlivňovala
značka produktu. Na kvalitu produktu přihlíželo pouze 20 % respondentek, cena ovlivňovala
16 % respondentek a 5 % si vybíralo menstruační pomůcky z jiných kritérií (data z výzkumu
Pikolónové jsem upravila do procent pro lepší srovnávání). Myslím si, že dívky nejsou
12,00
32,00
56,00
4,00
21,00
75,00
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
a) b) c)
%
1. ročníky 4. ročníky
45
ovlivněny cenou, protože většina respondentek u Pikolónové (2014) a všechny dívky
z gymnázia si ještě stále nevydělávají samy a žijí u svých rodičů a tak neřeší finance, které
do produktu vynaloží. Za výběr konkrétní značky mohou mediální reklamy.
Dotazníková položka č. 11: Používáte při menstruaci menstruační kalíšek nebo
menstruační houbu?
a) Ano, používám menstruační kalíšek.
b) Ano, používám menstruační houbu.
c) Ne, nepoužívám ani jednu variantu.
Tabulka 12. Používání menstruačního kalíšku nebo menstruační houby
1. ročníky 4. ročníky
n % n %
a) 1 4 a) 1 4
b) 0 0 b) 0 0
c) 24 96 c) 24 96
celkem 25 100 celkem 25 100
Tabulka 12 znázorňuje, kolik dívek při menstruaci používá menstruační kalíšek
a menstruační houbu. V 1. a 4. ročnících vždy uvedla pouze 1 dívka (4 %), že používá
menstruační kalíšek. Ani jedna z dívek nepoužívá menstruační houbu. Zbylé dívky používají
menstruační vložky nebo menstruační tampóny.
Diskuze: Tři (4 %) respondentky u Pikolónové (2014) uvedly, že používají menstruační
kalíšek. Z toho jedna (1 %) ho používá z finančních důvodů a zbylé dvě (3 %), protože je
kalíšek pohodlný. Myslím si, že ženy a dívky nepoužívají menstruační kalíšek ani
menstruační houby, protože tyto výrobky nejsou v současné době tolik populárními. Pokud
žena nebude samostatně vyhledávat jinou alternativu menstruačních pomůcek,
pravděpodobně se o menstruačním kalíšku a menstruačních houbách nikdy nedozví.
Dotazníková položka č. 12: Navštívila jste už gynekologa?
a) Ano
b) Ne
46
Tabulka 13. Návštěvnost dívek u gynekologa
1. ročníky 4. ročníky
n % n %
ANO 8 32,00 ANO 18 72,00
NE 17 68,00 NE 7 28,00
celkem 25 100 celkem 25 100
Z tabulky 13 lze vidět, že 8 (32 %) dívek z 1. ročníků a 18 (72 %) dívek ze 4. ročníků
už navštívilo gynekologa, avšak 17 (68%) dívek z 1. ročníků a 7 (28%) dívek ze 4. ročníků
u gynekologa ještě nebylo.
Diskuze: Podle grafu 6 Výskyt tělesných obtíží 1, je zřejmé, že většina dívek i přes
problémy, které během menstruace má, nenavštěvuje gynekologa, a tak zanedbává případné
komplikace, které se mohou vyvinout. Dívkám ze 4. ročníků už dokonce bylo 18 let, i přesto
nenavštívily gynekologa, i když je doporučený věk pro návštěvu gynekologa právě tato
věková hranice. Z toho usuzujeme, že dívky nejsou řádně obeznámeny s první
gynekologickou prohlídkou a mají z ní zbytečné obavy, a to především díky pověrám, které
pocházejí od předchozích generací, kdy gynekologické ordinace nebyly ještě na takové
úrovni, jako je tomu dnes.
Dotazníková položka č. 13: V kolika letech jste poprvé navštívila gynekologa?
V ……. letech.
Na dotazníkovou položku č. 13 odpovídaly pouze dívky, které v předešlé otázce č. 12
zatrhly možnost ANO. Celkem na otázku odpovědělo 26 respondentek, 8 dívek z 1. ročníků
a 18 dívek ze 4. ročníků.
Tabulka 14. Věk při první návštěvě gynekologa
1. ročníky 4. ročníky
věk (roky) n % věk (roky) n %
9 1 12,50 9 0 0,00
13 1 12,50 13 0 0,00
14 2 25,00 14 3 16,67
15 4 50,00 15 5 27,78
47
16 0 0,00 16 2 11,11
17 0 0,00 17 6 33,33
18 0 0,00 18 2 11,11
celkem 8 100 celkem 18 100
Graf 9. Věk při první návštěvě gynekologa
Tabulka 14 a graf 9 ukazují, v jakém roce života dívky navštívily poprvé gynekologa.
V 1. ročnících navštívila gynekologa jedna (12,5 %) dívka v 9 letech, jedna (12,5 %)
ve 13 letech, dvě (25 %) ve 14 letech a zbylé čtyři (50 %) dívky v 15 letech. Tři (16,67 %)
dívky ze 4. ročníků navštívily gynekologa ve 14 letech, 5 (27,78 %) v 15 letech, 2 (11,11 %)
v 16 letech, 6 (33,33 %) v 17 letech a zbylé dvě (11,11 %) dívky v 18 letech.
Diskuze: Po sečtení zjistíme, že 16 (88,89 %) dívek ze 4. ročníků navštívilo gynekologickou
ordinaci ještě před 18. rokem života. Z tohoto výsledku je tedy zřejmé, že většina dívek
navštívila gynekologa kvůli obtížím či onemocnění spojeným s menstruací. Pouze 2 dívky
(11,11 %) navštívily gynekologa v 18 letech a dá se předpokládat, že se ke gynekologovi
dostavily kvůli preventivním prohlídkám nebo z důvodu předepsání hormonální
antikoncepce.
12,50 12,50
25,00
50,00
16,67
27,78
11,11
33,33
11,11
0
10
20
30
40
50
60
9 13 14 15 16 17 18
%
věk (roky)
1. ročníky 4. ročníky
48
Dotazníková položka č. 14: Když máte menstruaci, stravujete se jinak?
a) Ano
b) Ne
Tabulka 15. Strava při menstruaci
1. ročníky 4. ročníky
n % n %
ANO 4 16 ANO 8 32
NE 21 84 NE 17 68
celkem 25 100 celkem 25 100
Graf 10. Strava při menstruaci
Tabulka 15 a graf 10 ukazuje kolik dívek se při menstruaci stravuje neobvykle.
V 1. ročnících se 4 (16 %) dívky stravují jinak a 21 (84 %) dívek stravu při menstruaci
nemění. Ve 4. ročnících se 8 (32 %) dívek stravuje jinak během své menstruace a 17 (68%)
respondentek stravu nemění.
Dotazníková položka č. 15: Při menstruaci jím?
a) Sladkosti.
b) Stravuji se zdravě.
c) Držím diety.
16,00
32,00
84,00
68,00
0
20
40
60
80
100
1. ročníky 4. ročníky
%
ano ne
49
Na dotazníkovou položku č. 15 odpovídaly pouze dívky, které v otázce č. 14
odpověděly, že se při menstruaci stavují jinak. Na otázku odpovědělo celkem 12
respondentek a to 4 dívky z 1. ročníků a 8 dívek ze 4. ročníků.
Tabulka 16. Konzumované potraviny při menstruaci
1. ročníky 4. ročníky
n % n %
a) 4 100,00 a) 8 100,00
b) 0 0 b) 0 0
c) 0 0 c) 0 0
celkem 4 100 celkem 8 100
Z tabulky 16 je zřejmé, že všech 12 (100 %) dotazovaných při menstruaci konzumují
sladkosti.
Diskuze: Jedinou podobnou otázku nalezneme ve výzkumu Tolarové (2012), která zní
„Vyskytují se u Vás v období menstruace změny chutí?“. Na otázku kladně odpovědělo 25
(25 %) respondentek ze 100. Všechny pociťují změnu chuti a to všech 25 (100 %)
respondentek má zvýšenou chuť na sladké. Z toho lze usuzovat, že ženy během menstruace
nejraději konzumují potraviny s vysokým obsahem cukru. Pravděpodobně je to způsobeno
zvýšenou tvorbou estrogenu a také zvýšeným bazálním metabolismem, avšak vysoká
konzumace cukrů a nezdravých potravin může způsobovat tělesné obtíže při menstruaci
(Tolarová, 2012, s. 33).
50
ZÁVĚR
Bakalářská práce pojednává o menstruačním cyklu u dospívajících dívek a mladých
žen. Hlavním cílem bylo zjistit, jakou mají dívky na gymnáziu informovanost
o menstruačním cyklu, jak jejich menstruační cyklus probíhá a jestli mají při menstruaci
obtíže. Hlavní cíl byl rozdělen na čtyři dílčí úkoly. Výzkumné šetření bylo prováděno
pomocí anonymních dotazníků na Gymnáziu v Ústí nad Orlicí. Zúčastnilo se ho 28
respondentek v 1. ročnících ve věku 15 – 16 let a 25 respondentek ve 4. ročnících ve věku
18 – 19 let. Výsledky výzkumu byly porovnány navzájem mezi 1. a 4. ročníky a dále s jinými
bakalářskými pracemi a odbornou literaturou.
Prvním dílčím úkolem bylo zjistit, jakou mají dívky informovanost o menstruačním
cyklu a jaké mají menstruační obtíže. Z odpovědí respondentek je zřejmé, že jsou dostatečně
informovány o menstruačním cyklu. 24 (96 %) dívek z 1. ročníků a 23 (92 %) dívek ze 4.
ročníku, ví co je to menstruace. 16 (64 %) dívek z 1. ročníků a 21 (84 %) dívek ze 4. ročníků
ví, od kterého dne se zaznamenává začátek nového cyklu, avšak mají velké mezery
v latinských názvech, jelikož pojem menarché znalo pouze 5 (20 %) dívek z 1. ročníků a 8
(32 %) dívek ze 4. ročníků. Dále bylo prokázáno, že většina dívek na gymnáziu má
menstruační obtíže a to 20 (80 %) dívek z 1. ročníků a 25 (100 %) ze 4. ročníků. Nejvíce
na sobě dívky pozorují změny nálad a trpí bolestivou menstruací, a to jak v 1., tak ve 4.
ročnících.
Druhým dílčím úkolem bylo zjistit, jaké mají dívky hygienické návyky a jaké
preferují menstruační pomůcky. Z výsledků šetření je zřejmé, že mají dobré hygienické
návyky. 16 (67 %) dívek z 1. ročníků a 22 (88 %) dívek ze 4. ročníků ví, jak si správně otírat
zevní genitálie. Také 23 (92 %) dívek z 1. ročníků a 24 (96 %) dívek ze 4. ročníků preferuje
raději sprchování před koupelí. Skoro všechny dívky, až na jednu, si mění spodní prádlo
každý den. Dívky nejčastěji používají při menstruaci menstruační vložky a to 24 (96 %)
dívek z 1. ročníků a 20 (80 %) ze 4. ročníků. Menstruační tampóny preferuje daleko méně
dívek a to jen 10 (40 %) dívek z 1. ročníků a 14 (56 %) ze 4. ročníků. Menstruační kalíšek
používá vždy pouze 1 (4 %) dívka z každého ročníku a menstruační houby nepoužívá žádná
z dotazovaných dívek.
Třetí dílčí úkol zjišťoval stravovací návyky dívek během průběhu menstruačního
cyklu. Bylo zjištěno, že během menstruace se dívky nijak zvláště nestravují. Pouze 4 (16 %)
dívky z 1. ročníků a 8 (32 %) dívek ze 4. ročníků se při menstruaci stravuje jinak. Všechny
51
respondentky, které odpověděly, že se stravují jinak. Odpověděly, že během své menstruace
konzumují sladkosti.
Čtvrtý dílčí cíl měl ověřit, zda-li za sebou mají dívky svoji první zkušenost
s gynekologem. Návštěvu gynekologa podstoupilo v 1. ročnících pouze 8 (32 %) dívek.
Nejčastěji dívky navštívily poprvé gynekologa v 15 letech. Nízká návštěvnost gynekologa
je u dívek z 1. ročníků normální, jelikož věk dívek byl 15. a 16. let. Ve 4. ročnících navštívilo
gynekologa 18 (72 %) dívek nejčastěji v 17. letech. Z toho vyplývá, že dívky podceňují první
návštěvu gynekologického oddělení i po uplynutí 18. roka života.
Cíl bakalářské práce se podařilo naplnit, dívky z gymnázia jsou dostatečně
informované o menstruačním cyklu a o hygienických návycích s ním spojenými. Jediný
problém nastává po dovršení 18. roku života, kdy dívky nenavštěvují gynekologa i přesto,
že mají problémy při menstruačním cyklu.
52
SOUHRN
Klíčová slova: gynekologie, hygienické návyky, menarché, menstruace, menstruační
problémy, puberta
Bakalářská práce se zaměřuje na menstruaci u dospívající dívek a mladých žen, které
studují Gymnázium v Ústí nad Orlicí. Dívky byly vybrány z prvních a čtvrtých ročníků
čtyřletého a osmiletého gymnázia.
Teoretická část se zabývá průběhem menstruačního a ovariálního cyklu, pohlavním
vývojem ženy a její první menstruací (menarché). Jedna z kapitol je věnována odbornému
gynekologickému vyšetření, kde je vysvětleno, jak vyšetření probíhá a od kdy by dívka měla
začít pravidelně navštěvovat gynekologickou ordinaci. Na kapitolu dále navazují poruchy
menstruačního cyklu, kvůli kterým dívky mohou navštívit gynekologa před dovršením
18 let. Další kapitoly obsahují správný životní styl, a to především ve stravování a v intimní
hygieně. Jsou zde rozepsány ženské intimní hygienické pomůcky, které mohou dívky a ženy
během menstruace používat.
Praktická část byla rozdělena na dvě podkapitoly. První podkapitola Metodika práce
se zabývá metodikou sběru dat, charakteristikou zkoumaného souboru a zpracováním dat.
Soubor respondentů se skládá z 50 respondentek z prvních a čtvrtých ročníků dívek
z Gymnázia v Ústí nad Orlicí. 25 dívek z prvních ročníků ve věku 15 – 16 let a 25 dívek
ze čtvrtých ročníků ve věku 18 – 19 let. Dotazník se skládá z 15 strukturovaných
i nestrukturovaných otázek. U některých otázek mohly respondentky zatrhnout více
možností či dopisovaly jednoslovné odpovědi. Výsledky jsou zpracovány do tabulek a grafů
pro lepší přehlednost. Informace i s diskuzí nalezneme vždy pod každou tabulkou a grafem.
Z prvního dílčího úkolu vyplývá, že dívky na Gymnáziu jsou dobře informovány
o průběhu menstruačního cyklu, avšak neznají latinské názvy. Mnoho dívek má také
menstruační problémy. Z druhého dílčího úkolu se dovídáme o intimní hygieně dívek. Dívky
jsou správně poučeny, i když, až na výjimku nepoužívají menstruační kalíšek a žádná z dívek
menstruační houbu. Z toho vyplývá, že dívky jsou ovlivněné medii a nehledají žádné
alternativy menstruačních pomůcek. Třetí dílčí úkol zjistil, že dívky se během menstruace
nijak zvláště nestravují, některé z nich vyhledávají potraviny s vysokým obsahem cukru.
Čtvrtý dílčí úkol zjistil, že dívky mají malou zkušenost s gynekologem. Toho navštěvují,
pouze pokud mají potíže při menstruace. Některé dívky však z něho mají takový strach, že
raději gynekologa nenavštíví, ani když mají problémy spojené s menstruací.
53
Cíl bakalářské práce se podařilo ověřit. Respondentky z Gymnázia v Ústí nad Orlicí
jsou dobře informované o menstruačním a ovariálním cyklu. Jejich hygienické návyky jsou
zcela v pořádku. Jediný problém nastává v návštěvnosti gynekologa, kterou dívky
podceňují, a tak k němu většina nechodí.
54
SUMMARY Key words: gynekology, hygiene habits, menarche, menstruation, , menstrual problems,
puberty
This thesis focuses on menstruation among teenage girls and young women who are
studying grammar school in Ústí nad Orlicí. The girls were selected from the first and fourth
years of the four-year and eight-year grammar school.
The theoretical part deals with the menstrual cycle and ovarian cycle, sexual
development of woman and her first menstruation (menarche). One chapter is devoted to
specialist gynaecological examination, where it is explained how the investigation is
ongoing and ever since a girl should start regularly attending gynaecological surgery. This
chapter is followed menstrual cycle disorders due to which girls can visit a gynaecologist
before the age of 18 years. Other chapters include education for correct lifestyle, especially
in catering and in compliance intimate hygiene. Here they are described hygienic aids that
can girls and women during menstruation use.
The practical part was divided into two chapters. The first named Methodology work
deals with the methodology of data collection, the characteristics of the investigation file
and data processing. The 50 female respondents at the age from 15 – 19 were taking part in
this study. All these girls was attending first or fourth grade of grammar school in Ústí nad
Orlicí. The questionnaire consists of 15 questions – some of them are structured and others
are unstructured. There are questions, where respondent can tick more options or
corresponded with one-word answers. Results are presented in tables and graphs for better
clarity. Information and discussions can be always found under each table and graph.
Information received from the first subtask shows that girls at the grammar school are
well informed about the course of the menstrual cycle, but they do not know the Latin names.
Many girls also have menstrual problems. The second sub-task describes intimate hygiene
of girls. The girls are properly informed about it, although, they do not use menstrual cup.
None of them also use the menstrual sponge. This implies that girls are influenced by the
media and seek for any other alternatives of menstrual aids. Third sub-task confirms that the
girls during menstruation do not consume any special type of food and they continue in their
regular diet. But some of them are seek out for food with higher sugar content. The fourth
subtask showed that girls have just few experience with the gynaecologist. They visit
55
gynaecologist only if they have problems with menstruation. Some girl are so afraid of it
that they would rather not visit a gynaecologist, although they have problems directly
associated with menstruation.
The aim of the thesis was verify. The responders from the grammar school in Ústí nad
Orlicí are well informed about the menstrual cycle and ovarian cycle. Their hygiene habits
are completely alright. The only problem arises in attendance of the gynaecologist
ordination. The girls underestimate it and lot of they simply do not go on the regular visit.
56
REFERENČNÍ SEZNAM
1. BENNETTOVÁ, J. 2014. Požehnání, ne prokletí: průvodce pro matky a jejich
dospívající dcery. 1. vyd. Praha: DharmaGaia. 173 s. ISBN 978-80-7436-048-0.
2. DASGUPTA, A., M. SARKAR. 2008. Menstrual hygiene: How hygienic is the
adolescent girl?. Indian Journal of Community Medicine, [online]. vol. 33, iss. 2
[cit. 2016-6-8]. Dostupné z : http://www.ijcm.org.in/article.asp?issn=0970-
0218;year=2008;volume=33;issue=2;spage=77;epage=80;aulast=Dasg
3. DYLEVSKÝ, I., R. DRUGA a O. MRÁZKOVÁ. 2000. Funkční anatomie člověka.
1. vyd. Praha: Grada Publishing, 664 s. ISBN 80-7169-681-1.
4. DYLEVSKÝ, I. 2009. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada. 532 s. ISBN 978-80-
247-3240-4.
5. FERIN, M., R. JEWELEWICZ a M. WARREN. 1997. Menstruační cyklus. 1. vyd.
Praha: Grada. 283 s. ISBN 80-7169-350-2.
6. FOŘT, P. 2005. Výživa pro dokonalou kondici a zdraví. 1. vyd. Praha: Grada. 181
s. ISBN 80-247-1057-9.
7. GOLDMAN M. B., R. TROISI, K. M. REXRODE. 2013. Women and Health. 2nd
ed. United States: Academic Press. 1632 p. ISBN: 978-0-12-384978-6.
8. HARTMANN – RICO a.s.. 2015. Jak by měla probíhat hygiena v době
menstruace. ABC těhotenství. [online]. [cit. 2015-12-12]. Dostupné
z:http://www.kalisek.cz/
9. HIRSCHER, P. 2015. Otázky a odpovědi pro holky: dospívání, láska, sex. 2. vyd.
Praha: Fragment. 200 s. ISBN: 978-80-253-2363-2.
10. HRODEK, O. a kol. 2002 Pediatrie. 1. vyd. Praha: Galén, 767 s. ISBN 80-7262-178-
5.
11. Kalíšek [online]. 2015 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: www.kalisek.cz
12. KASPER, H. 2015. Výživa v medicíně a dietetika. 1. vyd. Praha: Grada, 572 s. ISBN
978-80-247-4533-6.
13. KITTNAR, O. a kol. 2011. Lékařská fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada. 790 s. ISBN
978-80-247-3068-4.
14. KOBILKOVÁ, J. a kol. 2005. Základy gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Praha:
Galén. 368 s. ISBN 80-7262-315-X.
57
15. KOLAŘÍK, D., M. HALAŠKA a J. FEYEREISL. 2008. Repetitorium gynekologie.
2. vyd. Praha: Maxdorf, 1030 s. ISBN 978-80-7345-267-4.
16. KOLÁŘOVÁ, M. 2003. Bolestivá menstruace I. 1. vyd. Praha: Triton, 90 s. ISBN
80-7254-315-6.
17. KRAUS, J. a kol. 2005. Nový akademický slovník cizích slov. 1. vyd. .Praha:
Academia, 879 s. ISBN 80-200-1415-2.
18. KŘIVÁNKOVÁ, M. a M. HRADOVÁ. 2009. Somatologie: učebnice pro střední
zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada. 214 s. ISBN 9788024729886.
19. KOŠŤÁLOVÁ, M. 2008. Zánětlivá onemocnění pochvy a zevních rodidel se
zaměřením na prevenci a informovanost: bakalářská práce Pardubice: Univerzita
Pardubice, Fakulta zdravotnických studií. 51 s., 9 l. příl. Vedoucí bakalářské práce
Michal Tichý.
20. KUDELA, M. a kol. 2004. Základy gynekologie a porodnictví pro posluchače
lékařské fakulty. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého. 273 s. ISBN 80-244-0837-
6.
21. LEIFER, G. 2004. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing. 952 s. ISBN 80-247-0668-7.
22. LÉKARNA.CZ. Vložky a tampóny [online]. 2015 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z:
http://www.lekarna.cz/
23. MAREK, J. a kol. 2003. Bolestivá menstruace II. 1. vyd. Praha: Triton. 123 s. ISBN
80-7254-316-4.
24. Menstruační houby [online]. 2015 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z:
http://www.menstruacnihouby.cz/
25. MERKUNOVÁ, A. a M. OREL. 2008. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní
obory. 1. vyd. Praha: Grada. 302 s. ISBN 978-80-247-1521-6.
26. MIKŠOVÁ, Z. A kol. Kapitoly z ošetřovatelské péče. 1. vyd. Praha: Grada.
248s. ISBN 80-247-1442-6.
27. MOUREK, J. 2012. Fyziologie: učebnice pro studenty zdravotnických oborů. 2. vyd.
Praha: Grada. 222 s. ISBN 978-80-247-3918-2.
28. MUNTAU, A. 2009. Pediatrie. 1. vyd. Praha: Grada, 581 s. ISBN 978-80-247-2525-
3.
29. O.B. [online]. 2014 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z:
http://www.obtampony.cz/obnights/
58
30. PIKOLONOVÁ, K. 2014. Menstruační cyklus a menstruační pomůcky bakalářská
práce. Jihlava: Vysoká škola Polytechnická, Katedra zdravotnických studií. 57 s.,
Vedoucí bakalářské práce Šárka Krajíčková.
31. PILKA, R. a kol. 2012. Gynekologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého
v Olomouci. 217 s. ISBN 978-80-244-3019-5.
32. ROB, L. a kol. 2008. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galén. 319 s. ISBN 978-80-7262-
501-7.
33. ROZTOČIL, A. a kol. Moderní gynekologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011.
508 s. ISBN 978-80-247-2832-2.
34. SEDLÁŘOVÁ, P. a kol. 2008. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. 1. vyd.
Praha: Grada. 248 s. ISBN 978-80-247-1613-8.
35. SCHNEIDEROVÁ, M. 2014. Perioperační péče. 1. vyd. Praha: Grada. 368 s. ISBN
978-80-247-4414-8.
36. SOUKUPOVÁ, J. a M. VANÍČKOVÁ. 2008. Člověk a výživa. 1. vyd. Olomouc:
Univerzita Palackého v Olomouci. 46. s. ISBN 978-80-244-2244-2.
37. SMEJKAL, V. a H. SCHELOVÁ BACHRACHOVÁ. 2011. Lexikon společenského
chování. 5. vyd. Praha: Grada, 272 s. ISBN 978-80-247-3649-5.
38. SMÉKAL, V., L. LACINOVÁ, L. KUKLA a kol. 2004. Dítě na prahu dospívání.
1. vyd. Brno: Barristr & Principal, 268 s. ISBN 80-86598-84-5.
39. TOLAROVÁ, T. 2012. Životní styl ženy v závislosti na menstruačním cyklu:
bakalářská práce. Plzeň: Západočeská univerzita, Fakulta zdravotnických studií.
57 s., 3 l. příl. Vedoucí bakalářské práce Eva Lorenzová.
40. TROJAN, S. a kol. 2003. Lékařská fyziologie. 4. vyd. Praha: Grada Publishing.
771 s. ISBN 80-247-0512-5.
41. VOKURKA, M., J. HUGO a kol. 2005. Velký lékařský slovník. 5. vyd. Praha:
Maxdorf. 1001 s. Jessenius. ISBN 80-7345-058-5.
42. WEISS, P. a kol. 2010. Sexuologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 724 s. ISBN
978-80-247-2492-8.
59
SEZNAM ZKRATEK
cm centimetr
CNS centrální nervová soustava
FHS folikulostimulační hormon
GnRH Gonadotropin Releasing Hormon
kg kilogramy
LH luteinizační hormon
min minuta
ml mililitry
mm milimetr
např. například
obv. obvykle
pH potential of hydrogen (potenciál vodíku)
PMS premenstruační syndrom
TSS syndrom toxického šoku
tzv. takzvaný
USA United States of America (Spojená státy americké)
60
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1. Věk menarché
Tabulka 2. Informace o pojmu menarché
Tabulka 3. Význam pojmu menarché
Tabulka 4. Význam pojmu menstruace
Tabulka 5. Začátek menstruačního cyklu
Tabulka 6. Hygienické návyky
Tabulka 7. Výskyt tělesných obtíží 1
Tabulka 8. Výskyt tělesných obtíží 2
Tabulka 9. Používání vložek
Tabulka 10. Používání tampónů
Tabulka 11. Kritéria pro výběr menstruačních pomůcek
Tabulka 12. Používání menstruačního kalíšku nebo menstruační houby
Tabulka 13. Návštěvnost dívek u gynekologa
Tabulka 14. Věk při první návštěvě gynekologa
Tabulka 15. Strava při menstruaci
Tabulka 16. Konzumované potraviny při menstruaci
61
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1. Věk menarché
Graf 2. Informace o pojmu menarché
Graf 3. Význam pojmu menarché
Graf 4. Význam pojmu menstruace
Graf 5. Začátek menstruačního cyklu
Graf 6. Výskyt tělesných obtíží 1
Graf 7. Výskyt tělesných obtíží 2
Graf 8. Kritéria pro výběr menstruačních pomůcek
Graf 9. Věk při první návštěvě gynekologa
Graf 10. Strava při menstruaci
62
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1. Dotazník
Příloha 1.
DOTAZNÍK
Vážená studentko,
mé jméno je Šarlota Smetanová a studuji třetím rokem na Pedagogické fakultě
v Olomouci obor Přírodopis a Výchova ke zdraví se zaměřením na vzdělávání. Tento rok
píši závěrečnou bakalářskou práci na téma Menstruace u dospívajících dívek a mladých žen.
Dovolte mi se na Vás obrátit s prosbou o vyplnění dotazníku. Ten bude sloužit
k zjištění informací do bakalářské práce.
Dotazník je zcela anonymní, všechny Vámi uvedené údaje budou sloužit pouze
k vypracování praktické části bakalářské práce.
V následujících bodech prosím zakroužkujte nebo doplňte variantu, která nejvíce
vystihuje Vaší odpověď.
Za Vaší ochotu a čas strávený nad dotazníkem děkuji a přeji příjemný den.
Šarlota Smetanová
1.
Mám menstruaci od ……. let.
Nemám menstruaci.
2. Víte co je to menarché?
Ano.
Ne.
3. Menarché je:
Porucha menstruačního cyklu.
První menstruace dívky.
Jiný název pro menstruaci.
4. Co je to menstruace?
Proces očisty Vašeho těla.
Zbavování se přebytečných tekutin.
Periodické krvácení, které je způsobeno odlučováním děložní sliznice.
Nečisté období dívky.
5. Menstruační cyklus obvykle trvá 28 dní, od kterého dne ho budete zaznamenávat?
Od posledního dne menstruace.
Od prvního dne poslední menstruace.
Od druhého dne menstruace.
6. Označte Vaše hygienické návyky.
a) Zevní genitál otíráte při hygieně?
Zepředu dozadu.
Zezadu dopředu.
b) V každodenní očistě preferujete?
Koupel ve vaně.
Sprchování.
c) Spodní prádlo si vyměňujete?
Každý den.
4x za týden.
7. Pozorujete na sobě v průběhu menstruace nějaké tělesné obtíže? (Pokud odpovíte
ANO, zaškrtněte, které.)
a) ANO
Bolest hlavy či migréna.
Vynechání menstruace.
Nepravidelná menstruace (menstruace přichází po jiném časovém období).
Bolestivá menstruace.
Silné krvácení.
Změna nálady
Průjem.
Zácpa.
Citlivost prsou.
b) NE
8. Používáte při menstruaci menstruační vložky?
ANO
NE
9. Používáte při menstruaci tampóny?
ANO
NE
10. Pokud používáte tampóny nebo vložky podle čeho při koupi vybíráte?
Podle ceny.
Podle kvality.
Mám svoji oblíbenou značku.
11. Používáte při menstruaci menstruační kalíšek nebo menstruační houbu?
Ano, používám menstruační kalíšek.
Ano, používám menstruační houbu.
Ne, nepoužívám ani jednu variantu.
12. Navštívila jste už gynekologa? (pokud odpovíte NE, přeskočte otázku č. 13)
ANO
NE
13. V kolika letech jste poprvé navštívila gynekologa?
V …… letech.
14. Když máte menstruaci, stravujete se jinak? (pokud odpovíte NE, přeskočte otázku
č. 15)
ANO
NE
15. Při menstruaci jím:
Sladkosti.
Stravuji se zdravě.
Držím diety.
ANOTACE
Jméno a příjmení: Šarlota Smetanová
Katedra: Antropologie a zdravovědy
Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jitka Tomanová, Ph.D.
Rok obhajoby: 2016
Název práce: Menstruace u dospívajících dívek a mladých žen
Název v angličtině: Menstruation of adolescent girls and young women
Anotace práce: Bakalářská práce se zabývá menstruací u dospívajících
dívek a mladých žen na Gymnáziu v Ústí nad Orlicí.
V praktické části byla použita dotazníková metoda.
Z výzkumu vyplývá, že dívky jsou dostatečně informovány
o menstruačním cyklu a hygienických návycích, avšak
většina dívek nenavštěvuje gynekologa.
Klíčová slova: gynekologie, hygienické návyky, menarché, menstruace,
menstruační problémy, puberta
Anotace v angličtině: This thesis deals with menstruation in adolescent girls and
young women in the Grammar school in Ústí nad Orlicí. In
the practical part was used questionnaire method. Research
shows that girls are adequately informed about the
menstrual cycle and hygiene habits, but most girls do not
attend gynaecological clinic.
Klíčová
slova v angličtině:
gynekology, hygiene habits, menarche, menstruation,
menstrual problems, puberty
Přílohy vázané v práci: Příloha 1. Dotazník
Rozsah práce: 62
Jazyk práce: Český jazyk