1
AKTIVNÍ OBČANSTVÍ A PARTICIPACE OBČANŮ NA VEŘEJNÉM DĚNÍ
Mgr. Pavel Motyčka
2
„Bože, dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu. Dej mi trpělivost, abych snášel
věci, které změnit nemohu. A moudrost, abych obojí od sebe odlišil.“
Fridrich Öttinger
3
Vymezení a funkce
Občanská sdružení
Aktivní občanství
Občan a politika
Občan a právo
OBČANSKÁ SPOLEČNOST
4
Vymezení a funkce
Občanská společnost
Občanská společnost je pospolitost občanů, která umožňuje uplatnění zájmů jednotlivým skupinám prostřednictvím bohaté vnitřní struktury společnosti a procesů, které tyto zájmy zajišťují.
Vyplňuje prostor mezi světem soukromých zájmů a světem státní moci.
5
Vymezení a funkce
Funkce občanské společnosti
Obranná - brání pronikání státu do sfér, které mu nepřísluší
Ovlivňující - občanský sektor je zpětnou vazbou pro politiky
Aktivizační - umožňuje účast občanů na rozhodování a řešení konkrétních problémů
Posilující - posiluje vědomí zodpovědnosti občanů za veřejné zájmy
6
Občanská sdružení
Založení občanského sdružení
Upravuje ho zákon o sdružování občanů č. 83/1990 Sb.
Nutno vytvořit minimálně tříčlenný přípravný výbor – jeden člen musí mít minimálně 18 let (mohou to být i cizinci).
Nutno vytvořit stanovy.
Podat žádost o registraci na adrese: Ministerstvo vnitra ČR, odbor všeobecné správy, oddělení volební a sdružování, úsek sdružování, Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4
7
Občanská sdružení
Žádost o registraci musí obsahovat
podpisy členů přípravného výboru,
jména, příjmení, data narození a bydliště těchto osob,
označení toho člena výboru, který je určen jako zmocněnec pro jednání jménem výboru,
text stanov ve dvou vyhotoveních.
8
Občanská sdružení
Stanovy musí obsahovat
název sdružení (v názvu musí být označení "občanské sdružení" nebo zkratku "o. s.)
sídlo sdružení,
cíl jeho činnosti,
práva a povinnosti členů sdružení,
orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení,
ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem,
zásady hospodaření.
9
Aktivní občanství
Teorie občanské participace
Teorie elitní demokracie
Teorie racionálního výběru
Teorie participační demokracie
10
Aktivní občanství
Kritéria aktivního občanství
dobrovolná činnost v organizaci,
organizované aktivity pro komunitu,
účast ve volbách,
zapojení se do politické strany,
zapojení se do zájmové skupiny,
nenásilné formy protestu,
zapojení se do veřejné debaty.
11
Aktivní občanství
Problémy občanského vzdělávání
1. Dospělí nemají zájem o občanské vzdělávání
2. Dospělí mají averzi vůči některým termínům
spojeným s občanským vzděláváním
3. Současné formy občanského vzdělávání dospělých
nevedou k vyšší angažovanosti
4. Obtížnost změny již zformovaných postojů
12
Občan a politika
Volby a volební právo
Volební právo vs. Volební povinnost
Volební systémy
Typy mandátů
Funkce voleb
13
Občan a politika
Politické strany
Dobrovolné seskupení občanů, kteří se snaží mít podíl na veřejné moci.
Funkce:
Zprostředkovatelská Integrativní Socializační
Mobilizační Výběrová Ústavní
14
Občan a politika
Formy konvenční participace
Účast ve volbách
Dopis poslanci nebo senátorovi
Návštěva poslance nebo senátora
Návštěva komunálních poslanců nebo radních
Dopis do místních nebo celostátních médií
Účast na politickém nebo předvolebním mítinku
Vstup do politické strany (nad 18 let)
15
Občan a politika
Formy konvenční participace
Vlastní kandidatura ve volbách (do obecního zastupitelstva od 18 let, do Sněmovny od 21 let, do Senátu od 40 let)
Vstup do nátlakové skupiny
Pomoc nátlakové skupině
Účast nebo organizace shromáždění, demonstrace
Podepsání nebo sepsání petice
16
Občan a právo
Právo plnoletého občana obce
a) volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených zvláštním zákonem,
b) hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem,
c) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
d) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,
17
Občan a právo
Právo plnoletého občana obce
e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,
f) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce nejpozději do 90 dnů,
g) podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
18
Občan a právo
Právo plnoletého občana kraje
a) volit a být volen do zastupitelstva za podmínek stanovených zákonem,
b) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
c) nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje, do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva (dále jen "výbory") a komisí rady (dále jen "komise") a pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání jiné zákony,
19
Občan a právo
Právo plnoletého občana kraje
d) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občany kraje, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,
e) podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a podněty; orgány kraje je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,
f) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu kraje a k závěrečnému účtu kraje za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně, ve lhůtě stanovené jednacím řádem, nebo ústně na zasedání zastupitelstva,
g) hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem.
20
Občan a právo
Petice
Úpravou se zabývá zákon 85/1990 Sb., o právu petičním.
Každý občan má mít možnost sám nebo s jinými se obracet na státní orgány se žádostmi, návrhy, nebo stížnostmi.
Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu a nesmí vyzývat k porušování platného práva.
K sestavení petice je možné vytvořit petiční výbor. Je pak nutné určit osobu starší 18 let k zastupování ve styku se státem.
Petice musí být písemná.
Jakýmkoliv způsobem, který neodporuje zákonu, může petiční výbor, nebo jednotlivec vybízet ostatní občany, aby svým podpisem petici podpořili.
K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen.
21
Občan a právo
Petice
Pokud petiční archy neobsahují text petice, musí být zřetelně označeny, aby bylo jasné, jaká petice je podpisem podpořena. Na petičním archu musí být dále jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo toho, kdo je oprávněn zastupovat petiční výbor.
Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let.
Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.
Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.
22
Vymezení pojmu
Etické kategorie
ETIKA
23
Vymezení pojmu
Definice etiky
praktická filozofická disciplína
posuzuje skutky člověka
zda se s nimi můžeme ztotožnit či ne
24
Vymezení pojmu
Význam etického chování
působí při utváření charakteru člověka
odlišuje člověka od ostatních živočichů
je zdrojem pravé radosti
je základem odpovědného chování
upravuje mezilidské vztahy
25
Vymezení pojmu
Faktory lidské důstojnosti
SebereflexeSchopnost
lásky
Svědomí
Prožívání štěstí a radosti
Sebetranscendence
SmysluplnostVytváření hodnot
26
Etické kategorie
Metody rozhodování
Těžší varianta
Příklad
Losování
Doprovázení
Pro a proti
27
Etické kategorie
Rozvoj rozhodnosti
Nerozhodnost souvisí s problémy se sebevědomím. Přiměřeným posilováním sebevědomí roste i rozhodnost
Rozhodnost patří mezi volní vlastnosti. Rozvíjením vůle např. skrze drobné sebezápory poroste i naše rozhodnost.
Rozhodnost má souvislost s lidským sebepoznáním. Na základě pravidelné sebereflexe, psaní deníku atd. můžeme poznávat naše slabé a silné stránky, které s rozhodností souvisí a díky tomu rozhodnost posilovat.
Po každém závažnějším rozhodnutí, je dobré provést reflexi a vyvodit doporučení pro další rozhodování.
28
Etické kategorie
Svědomí
Hlas vnitřního soudce
Části svědomí
Svědomí předcházející a následné
Autonomie svědomí
Svědomí správné a bludné
29
Etické kategorie
Ctnosti
Získané dispozice jednat dobře
Platonovy kardinální ctnosti
Střed mezi dvěma extrémy
30
Eriksonovo pojetí ctnosti
ERIKSONOVA PSYCHOSOCIÁLNÍ TEORIE
31
Eriksonovo pojetí ctnosti
Jednotlivé kategorie
1. Bazální důvěra vs. nedůvěra NADĚJE
2. Autonomie vs. stud VŮLE
3. Iniciativa vs. vina CÍLEVĚDOMOST
4. Snaživost vs. méněcennost KOMPETENCE
5. Identita vs. rozptýlená id. VĚRNOST
6. Intimita vs. izolace LÁSKA
7. Generativita vs. stagnace STAROSTLIVOST
8. Integrita vs. zoufalství MOUDROST
32
Psychoanalytická teorie
Behavioristická teorie
Piagetova teorie
Kohlbergova teorie
MRAVNÍ ROZHODOVÁNÍ
33
Psychoanalytická teorie
Chlapci se identifikují se svými otci na základě respektu a náklonnosti.
Chlapci se identifikují se svými matkami na základě strachu z jejich ztráty.
Platí stejný princip pro vztah dcer a matek a dcer a otců. Zvnitřnělé a ne plně uvědomované představy rodičů o
chování dítěte se v jeho psychice formují jako superego.
Superego tedy nazýváme jako tzv. rodič v nás. Jednou vytvořené superego slouží dítěti jako míra
správného a špatného – mluvíme o osobním morálním kodexu.
Dítě pociťuje vinu, když pravidla superega poruší.
34
Behavioristická teorie
Morální učení nelze rozlišit od ostatních druhů učení.
Morální zralost se liší od nezralosti individuálně množstvím reakcí, které se osoba naučila.
35
Behavioristická teorie
Základní termíny jako odměna, trest atd. nejsou nikde definovány, tzn. že se jedná o subjektivní záležitosti, jejichž vnímáním se jednotliví lidé liší.
Důležitější než výsledek je proces morálního učení.
Morální hodnoty, kterým se člověk učí jsou velmi relativní.
36
Piagetova teorie
Do 2 let – žádná pravidla v životě dítěte nehrají roli
Mezi 2 – 6 rokem – děti si uvědomují, že existují pravidla, která regulují jejich činnost. Znalost pravidel je povrchní, ale děti je považují za posvátná nedotknutelná.
Mezi 7- 10 rokem – děti pravidlům ještě nerozumějí ve všech detailech, ale mají silnou potřebu podle pravidel hrát. Dojde-li k nesouladu mezi dětmi, jsou pravidla zjednodušována díky tendenci spolupracovat a domluvit se.
Po 11 roku – Děti zajímají pravidla a hodně času věnují jejich formování a vysvětlování. To jim může zabrat více času než samotná hra.
Autonomní vs. heteronomní morálka
37
Piagetova teorie
Heteronomní morálka
Je založena na vnějším tlaku autorit
Pravidla jsou chápána jako neměnné požadavky, které přichází od autority zvnějšku
Nesprávné jednání je posuzováno podle vnějších znaků a následků
Tresty jsou obecně chápány jako správné a jsou záležitostí rozhodnutí autority
Existuje souhlas se svévolným a nerovným trestáním a odměňováním ze strany autority
Povinnost je definovaná jako poslušnost vůči autoritě
38
Piagetova teorie
Autonomní morálka Je založena na vztazích spolupráce a vzájemného porozumění
Pravidla jsou chápána jako produkty vzájemné dohody a jsou otevřena diskuzi
Nesprávné chování je posuzováno ve vztahu k původnímu záměru jednající osoby
Trest je definován přiměřeně s ohledem na přestupek a původní záměr
Existuje požadavek na spravedlivé trestání a odměňování
Povinnost je chápána jako vnitřní závazek vůči principu rovnosti a péče o blaho druhých
39
Kohlbergova teorie
Předkonvenční úroveň1. heteronomní morálka2. Individualizmus, účelovost, směna
Konvenční úroveň3. orientace na vzájemné vztahy a konformitu4. společenský systém a svědomí
Postkonvenční úroveň5. společenská smlouva a individ. práva6. univerzální etické principy
40
Kohlbergova teorie
Heteronomní morálka
Nesprávné je takové jednání, které je potrestáno.
Důvodem pro správné jednání je vyhnutí se trestu a podřízení se autoritě
Hlavní je sebestředné hledisko
Dítě si neuvědomuje zájmy druhých
Svoje jednání ztotožňuje s pohledem autority
Stane-li se, že jednání zůstane proti zvyklostem nepotrestáno, nebo dokonce odměněno, není v očích dítěte již špatné.
41
Kohlbergova teorie
Individualizmus, účelovost, směna
Pravidla jsou dodržována, když to vyhovuje okamžitému zájmu jednotlivce
Existuje snaha uspokojit svoje potřeby a nebránit druhým dělat totéž
Správné je to, co je výhodné hlavně pro mě Egocentrický postoj zůstává, i když se objevují prvky vzájemnosti
a férovosti Figuruje heslo: Ty uděláš něco pro mě a já zas udělám něco pro
tebe Člověk jedná v duchu, že každý sleduje svůj zájem a tyto zájmy se
u různých lidí mohou dostat do konfliktu – právo je tedy relativní Existuje výrazný cit pro spravedlnost tzv. rovnostářský
fanatizmus
42
Kohlbergova teorie
Orientace na vzájemné vztahy a konformitu
Snahou je žít tak, aby to odpovídalo očekávání blízkých osob.
Důležité je pečovat o vzájemné vztahy, které jsou postaveny na důvěře, respektu a vděčnosti.
Hlavní potřebou je být dobrým člověkem ve svém pohledu i v pohledu druhých lidí.
Individuální potřeby jsou propojeny s potřebami druhých lidí.
Orientace na normy zájmových skupin, které jsou pro člověka důležité.
Skupinou, na kterou se člověk orientuje, může být skupina velmi společensky nekvalitní.
43
Kohlbergova teorie
Společenský systém a svědomí
Správné je plnit povinnosti a prokazovat respekt autoritě a podporovat fungující řád společnosti.
Respekt společenských autorit z důvodů zachování společenského řádu.
Důvodem správného jednání je snaha zachovat stávající společenství respektováním jeho zákonů a pravidel.
Pravidla a zákony jsou chápány jako dané a neměnné.
Autorita, která je opřená o normy, musí být přijata.
Společenská norma je upřednostněna před hlasem svědomí.
V některých společnostech např. diktaturách se mohou stát oficiálními normami antihumánní předpisy.
Začíná probíhat proces zvnitřňování norem.
44
Kohlbergova teorie
Společenská smlouva a individuální práva
Lidé zastávají široké spektrum hodnot a většina hodnot se objevuje ve většině lidských společenství.
Existují hodnoty, které jsou trvalým základem lidského soužití a musí být respektovány.
Dodržování zákonů je pro obecné blaho a pro zachování lidských práv.
Správné jednání je dáno respektováním individuálních práv, která byla odsouhlasena celou společností.
Změny v normách je možné provést prostřednictvím demokratického vyjednávání.
45
Kohlbergova teorie
Univerzální etické principy
Správné je řídit se podle vlastních svobodně zvolených morálních principů.
Člověk má jednat v souladu s principy.
Člověk jedná podle principu rovnosti, na základě respektování lidské důstojnosti a individuální svobody.
Kriteriem morálního hodnocení je vlastní svědomí.
Univerzální morální principy se mohou stát vyšší hodnotou než je dodržení zákona.
46
Nepřipomíná Vám to něco?
ZÁVĚREM
47
Závěrem
V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku.
Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání.
Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.
Tomáš Baťa 1932