occupational motivation of nurses

Zdravotnictvív České Republice

Hodnocení primární péče ¤ Nerovnost zdraví populace ¤ Motivacezdravotních sester ¤ Životní styl astmatiků ¤ Informační technologie¤ INMED 2004 ¤ Elektronická komunikace ¤ MEDTEL 2004/e ESCC9 ¤ Identifikační karty ¤ WHO hodnotí podporu zdraví v ČR

březen ¤ 1/VIII/2005

Zdravotnictvív České republice březen ¤ 2005

ObsahPetr Struk, Bohumil Seifert, Václav Beneš, Vlastimil Jindrák, Martin Tauš¤ Hodnocení primární péče – 2. část přehled výsledků . . . . . . . . . . . . . . 4

Josef Richter, Ivan Pfeifer, Stanislava Richterová, Lucie Dobiášová, Jitka Pešková¤ Nerovnost zdraví populace regionu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

Vladimír Král, Magdalena Čapková, Miloš Velemínský¤ Programové vybavení „Utonulí“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Helena Hnilicová, Karel Hnilica¤ K životnímu stylu astmatických pacientů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

¤ Bibliografický přehled článků uveřejněných v roce . . . . . . . . . . . . . . 23

Jiří Vévoda, Kateřina Ivanová, Martin Horváth¤ Pracovní motivace zdravotních sester . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Petr Beneš¤ Informační technologie a elektronické komunikace – ICTStanou se ICT řídícím faktorem inovace ve zdravotnictví? . . . . . . . . . . . 30

Peter Kokavec¤ Ako ďalej s kartami? – Diskusia okolo identifikačných kariet v ČR neutícha . . 31

Naďa Málková¤ Konference, která se již stala tradicí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

Petr Struk¤ Konference „MEDTEL 2004/eESCC9“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Vít Černý¤ Podpora zdraví – Příležitosti a výzvy v oblasti veřejné správy . . . . . . . . 38

¤ Předseda redakční radyIng. Alexandr Stožický, CSc.

¤ Redakční rada Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr. MSc.Doc. MUDr. Ctibor Drbal, CSc.Prof. MUDr. Ivan Gladkij, CSc.Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc.PhDr. Zdeněk KučeraMgr. Vlasta MazánkováDoc.Ing. Zdeněk Papeš, CSc.Doc. MUDr. Alena Petráková,CSc.MUDr. Mgr. Petr StrukDoc. Ing. Jaromír Vepřek CSc.

¤ Adresa redakce a administraceInstitut zdravotní politikya ekonomiky, Kutnohorská 1102281 63 Kostelec nad Černými lesy

¤ Vedoucí redakceMgr. Vít ČernýTel.: 321 613 043; 224 222 441Fax: 321 679 062; 224 222 441e-mail: [email protected];[email protected]

¤ Indexace a ExcerpceBibliographia Medica Čechoslovana

¤ DesignStudio Krilin – Linda KriegerbeckGrafika a zlom: (v)design, Vít Šmejkal

¤ Registrováno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 7600

ISSN 1213-6050

¤ Vydává

Asociace pro rozvojsociálního lékařstvía řízení péče o zdraví ve spolupráci s Institutemzdravotní politikya ekonomiky

EditorialToto číslo přináší dokončení

původní práce o primární péči,volné pokračování textů věnova-ných astmatickým pacientůma dokončení informace o statisticeutonulých v ČR. Nová tématapůvodních prací jsou věnována roz-dílům ve zdraví u různých skupinpopulace v oblasti severních Čecha velmi aktuálnímu problému – pra-covní motivaci zdravotních sester.Zcela záměrně jsme zveřejnili sériikratších textů o problémech elek-tronizace zdravotnictví. Debatao zavádění různých forem elektro-nických karet ve zdravotnictví, pro-bíhá v médiích i v odborných kru-zích. O tom, že je to skutečně aktu-ální otázka svědčí několik konfe-rencí, které v ČR proběhly v krát-kém období. Uvádíme stručné pře-hledy u tom co se na konferencíchodehrávalo a také, pro zájemceo hlubší studium, přehledy předne-sených přednášek a jejich autorů.Snadno si tak čtenář může udělatobrázek o šíři a složitosti celé pro-blematiky.

Poslední čísla je věnován význam-né konferenci o podpoře zdraví, jejížústředním tématem bylo „Hodnoce-ní politiky podpory zdraví a jejíinfrastruktury v České republice“.Studii v letech 2003-4 společně rea-lizovala Evropská úřadovna WHOa Institut zdravotní politiky a eko-nomiky (IZPE).

Redakce

Čý

Lépe by bylo takto (ve dvou řádcích: Ako ďalej s kartami? Diskusia okolo identifikačných kariet v ČR neutícha

Čý

text: ...u tom co... nahradit textem: ...toho...

Čý

text: Poslední čísla... nahradit textem: Poslední článek čísla....

Čý

text: ...jejíž ústředním tématem... nahradit textem: ...jejíž hlavním bodem...

1.ÚvodV předchozím sdělení (1. část viz Zdra-

votnictví v České republice, 4/VII/2004,str. 144 – 152) jsme podrobně popsali pro-jekt hodnocení primární péče i použitoumetodiku. Zde se při prezentaci prvníchvýsledků proto omezíme pouze na stručné,pro celistvost informace nezbytné poznám-ky o postupu a metodice. Jen dodáváme, žespolupráce výzkumného týmu měla svůjrytmus, udržovaný v průběhu celých tří letrealizace projektu. Řídící skupina svolávalapravidelně v jarních měsících členyvýzkumné sítě k seminářům, na kterých bylaktuální výzkumný úkol vysvětlen, disku-tován a zadán. Na podzimních semináříchpotom byly síti prezentovány a diskutová-ny dílčí výsledky.

2. Spokojenost pacientůStudie spokojenosti pacientů, založená

na evropském nástroji EUROPEP (viz před-cházející sdělení o metodice projektuHOPP) byla zadána na jaře 2003 a realizová-na v síti spolupracujících praktických léka-řů. V ordinacích 22 lékařů byly během jed-noho až dvou dnů rozdány dotazníky spo-kojenosti 30 následujícím pacientům. Pod-mínkou pro zařazení pacienta byla uspoko-jivá mentální kapacita k přečtení a pocho-pení otázek. Otázky standardizovanéhodotazníku byly doplněny o otázku na věka pohlaví a názor na zdravotní stav osoby,vyplňující dotazník, event. přítomnost pro-blému, který trvá více jak 3 měsíce a frek-venci návštěv u lékaře za poslední rok.Výsledky šetření byly poprvé ve výzkumnéskupině diskutovány na podzim 2003.

Graf č. 1 ukazuje věkovou strukturu res-pondentů studie spokojenosti, provedenév ordinacích praktických lékařů.

Graf č. 2 ukazuje relativní četnosti hodno-cení spokojenosti u všech otázek průzkumuspokojenosti, ve škále: špatný-spíše špatný-neutrální-spíše dobrý-dobrý. V našem sou-boru hodnotí 80 % pacientů poskytnutoupéči jako spíše dobrou nebo dobrou v sou-hrnném hodnocení všech položek.

Otázka č.22 byla zaměřená na spokoje-nost pacientů s délkou čekání u praktickéholékaře. Tato položka měla ve všech zemích,kde byl EUROPEP uveden, nejslabší hodno-cení. Graf č. 3 ukazuje relativní četnosthodnocení v této otázce. I zde dvě třetinypacientů hodnotí překvapivě spokojenosts délkou čekání jako spíše dobré nebodobré.

Graf č. 4 ukazuje podíl odpovědí „dobrý“u jednotlivých otázek. Výsledky ukazují navysokou míru spokojenosti pacientů s péčíposkytovanou u svých registrujících lékařů.

Graf č. 5. ukazuje srovnání podílu odpo-vědí dobrý u jednotlivých otázek ve studiiprovedené v Německu a v ČR. Ukazuje se, žemíra spokojenosti u jednotlivých položekkolísá stejně v obou zemích. Významný roz-díl je v nabídce preventivních vyšetření, kdespokojenost českých občanů je nápadněvyšší.

Jak již bylo zmíněno, studie proběhlav květnu 2003. Vráceno bylo 252 dotazníků,tj. 38 %. Respondibilita u jednotlivých léka-řů kolísala od 10 % do 97 %. Průměrný věkrespondentů byl 51 let, ze dvou třetin odpo-vídaly ženy. Nejvíce pacientů zhodnotilo

4 Hodnocení primární péče – 2. část – přehled výsledkůZdravotnictví v České republice ¤ 1/VIII/2005

www.zcr.cz

Hodnoceníprimární péče2. část – přehled výsledků

Petr Struk, Bohumil Seifert, Václav Beneš, Vlastimil Jindrák, Martin Tauš

SUMMARY: PRIMARY HEALTH CARE EVALUATION IN CZECHREPUBLIC – II. PART(I. part see Zdravotnictví v České republice 4/VII/2005 pp)

Petr Struk (xx), Bohumil Seifert (xx),Václav Beneš (xx), Vlastimil Jindrák(x), Martin Tauš

Socviety od General Medicine – CzechMedical Association J.E. Purkyně (xx)Homolka Hospital (x)

IDEA: The project, supported by theInternal Grant Agency of the Ministryof Health of the Czech Republic, wasfocused on identification of validindicators of efficient delivery of pri-mary health care, selection of appro-priate instruments, to monitor andevaluate primary health care and, toconsider its proper scope and contentin the Czech Republic.METHODS: A set of instruments forevaluation of primary health carewere to be tested. They were: Inter-national Classification of PrimaryCare – ICPC 2, International Questi-onaire of Patient´s SatisfactionEquiP and modified version of EFQMinstrument for primary health caresettings. Paralelly, study of docu-mentation of morbidity using WONCAinstruments as well as the study ofusing tool of illness severityDUSOI/WONCA, audit of antibiotictherapy in genearal practice andpilot study of medical errors in pri-mary care were carried out. KEY WORDS: Primary haelth care,evaluation, quality of primary healthcare, EFQM, ICPC 2, DUSOI/WONCA,EquiP, EUROPEP, patient’s satisfacti-on, audit of antibiotic therapy, medi-cal errors in primary care

svůj zdravotní stav jako dobrý nebo uspo-kojivý (82 %), případně velmi dobrý (12 %).Více jak polovina (54 %) uvedla přítomnostproblému, který trvá déle než 3 měsíce.Pacienti uvedli, že v průměru navštívilisvého praktického lékaře za poslední rok6,9x.V relativní četnosti hodnocení spoko-jenosti převažuje jednoznačně spíše dobréa dobré hodnocení praktických lékařů (graf.č.3). Jediná položka, kde četnost nejlepšíhohodnocení byla výrazně nižší (30 %) bylačekací doba. Mezi 50 – 60 % četnosti nejlep-ších hodnocení mají dále otázky :

7. Jak hodnotíte svého PL s ohledem nato, jak vám rychle pomůže od vašich obtíží ?

14. Jak hodnotíte svého PL s ohledem nato, jak Vám pomáhá vyrovnat se s citovými

problémy, které se vztahují k Vašemu zdra-votnímu stavu?.

Naopak nejvyšší ohodnocení v průměru(75 % – 80 %) praktičtí lékaři získali zadůkladnost, schopnost pacientům naslou-chat, udržování zdravotních údajů v taj-nosti, pečlivé vyšetřování v ordinaci, užiteč-nost sestry (personálu), možnost telefonic-kého kontaktu.

Diskuse a závěry studie spokojenosti Celková návratnost dotazníků byla nižší,

než jsme očekávali a nižší, než při pilotnístudii před 2 lety. Nejvýznamnějším fakto-rem je zde nejspíš způsob vydávání dotazní-ků a zapojení osobnosti lékaře. Průměrnánávratnost v zahraničních studiích byla 50

– 60 %, ale až 78 %, při systematickém upo-mínání pacientů. Struktura respondentůpodle věku a pohlaví je plně mezinárodněsrovnatelná. Zajímavý je rozdíl v hodnocenízdravotního stavu, kde zahraniční respon-denti ve více jak polovině případů volí jed-noznačné postoje (výborný zdravotní stav27 %, špatný zdravotní stav 36 %), zatímcov našich výsledcích jsou hodnocení opatrná(výborný zdravotní stav 1 %, špatný zdra-votní stav 4 %). Průměrný počet návštěv PLúčastníkem ankety za 12 měsíců v Evropě je6,1. Výsledky hodnocení spokojenosti paci-entů v různých evropských zemích přinášejípodobné výsledky jako u nás a svědčío vysoké adherenci pacientů k praktickýmlékařům. Ve srovnání např. se sousedním

Hodnocení primární péče – 2. část – přehled výsledků1/VIII/2005 ¤ Zdravotnictví v České republice

www.zcr.cz 5

Graf č. 1 Věková struktura respondentů

45 %

40 %

35 %

30 %

25 %

20 %

15 %

10 %

5 %

0 %

3 %

25 %

44 %

17 %

11 %

věk 15-24 věk 25-44 věk 45-64 věk 65-74 věk 75 a víc

EUROPEP: median 51 let, 40-64 let = 41,2 %

Graf č. 2 Relativní četnosti hodnocení spokojenosti

70 %

60 %

50 %

40 %

30 %

20 %

10 %

0 %

1,1 %1,9 %

5,9 %

17,8 %

69,0 %

4,2 %

špatný spíšešpatný

neutrální spíšedobrý

dobrý nevímnehodí se

EUROPEP: 80 % pacientů hodnotí péči jako dobrou nebo výbornou

Graf č. 4 Podíl odpovědí „dobrý“ u jednotlivých otázek, (ot. 22 se vztahuje k spokojenosti s délkou čekání)

90 %

80 %

70 %

60 %

50 %

40 %

30 %

20 %

10 %

0 %

číslo otázky

72 %

1

70 %

2

67 %

3

62 %

4

75 %

5

75 %

6

59 %

7

66 %

8

79 %

9

80 %

10

74 %

11

67 %

12

66 %

13

56 %

14

63 %

15

69 %

16

64 %

17

76 %

18

71 %

19

80 %

20

72 %

21

30 %

22

74 %

23

69 %

celkem

90 %

80 %

70 %

60 %

50 %

40 %

30 %

20 %

10 %

0 %

číslo otázky

72 %

1

70 %

2

67 %

3

62 %

4

75 %

5

75 %

6

59 %

7

66 %

8

79 %

9

80 %

10

74 %

11

67 %

12

66 %

13

56 %

14

63 %

15

69 %

16

64 %

17

76 %

18

71 %

19

80 %

20

72 %

21

30 %

22

74 %

23

69 %

celkem

Německem je hodnocení velmi podobnéa ukazuje na stejné priority pacientů. Stejnějako u nás je nejméně příznivě hodnocenačekací doba. Ale na rozdíl od České republi-ky (75 %) je pouze 18 % německých pacien-tů plně spokojeno s nabízenými preventiv-ními výkony. Podle naší pilotní studie máv České republice 72 % oslovených pacientůdobrý pocit, že jim lékař při konzultacivěnoval dostatek času, což je překvapivé.V Rakousku je to pouze 34 %, v Německu 61%, v Belgii 64 %, v Dánsku 35 %, ve Finskupouze 21 %, ve Francii 34 %, v Holandsku54 %, ve Slovinsku 51 %. Z výsledků pilotnístudie nelze dělat obecné závěry o spokoje-

nosti pacientů s praktickými lékaři. Uplat-nilo se zde nepochybně výběrové bias přidistribuci dotazníků lékařem nebo sestrou.Respondenti pochopili zřejmě dotazníkspíše jako způsob podpory lékaře a vyjádřilito ve svém hodnocení. Nicméně dotazníkmůže do budoucna být dobrým nástrojempro periodický audit spokojenosti pacientů.V některých zemích je již dotazník používánv systémech komplexního hodnocení praxípodle metodiky ISO. Audit spokojenosti semůže stát součástí protokolu hodnocenídobré praxe pro dobrovolné zájemce z řadpraktických lékařů, ale může být i systema-ticky využíván při akreditačním procesu.

3. Míra odeslání ke specialistůmStudie míry odeslání ke specialistům byla

realizována skupinou praktických lékařů najaře 2002. Jejím cílem bylo:1. definovat a porovnat národní zvyklostiv doporučování ke specialistům2. identifikovat PL, kteří mají vysoké nebonízké procento doporučení a zhodnotitpraxe mezinárodně i v rámci jednotlivýchzemí3. studovat odložené doporučení ke specia-listům 4. poskytnout jednotlivým PL sumarizovanádata ze studie k vlastnímu sebekritickémuhodnocení


www.zcr.cz

Graf č. 5 Podíl odpovědí „dobrý“ u jednotlivých otázek, (porovnání ČR a SRN)

Česká republika Německo

90 %

80 %

70 %

60 %

50 %

40 %

30 %

20 %

10 %

0 %

číslo otázky

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 celkem

72 70 67 62 75 75 59 66 79 80 74 67 66 56 63 69 64 76 71 80 72 30 74 6961 61 59 57 65 73 45 53 64 61 8 58 60 54 55 54 53 64 67 74 57 31 70

Graf č. 6 Věková struktura pacientů na konzultacíchpraktičtí lékaři pro děti a dorost

muži ženy

50 %

40 %

30 %

20 %

10 %

0 %

38 %

33 %

43 % 44 %

19 %

24 %

0-4 5-14 15-24

Graf č. 3 Relativní četnosti hodnocení spokojenosti – 2002(ot. 22 se vztahuje k spokojenosti s délkou čekání)

70 %

60 %

50 %

40 %

30 %

20 %

10 %

0 %

9,9 % 9,1 %

15,8 %

30,4 %

2,8 %

špatný spíšešpatný

neutrální spíšedobrý

dobrý nevímnehodí se

30,0 %

5. Studované proměnné:¤ věk a pohlaví pacienta¤ typ doporučení, nové nebo opakované

(v průběhu posledních 3 let)¤ druh lékařské specializace, kam byl paci-

ent odeslán ¤ druh zařízení – nemocnice nebo ambu-

lantní specialista, oddělení neodkladnépéče, klinika

¤ urgentnost případu¤ problém, kvůli kterému došlo k doporu-

čení následné péče, kódování v ICPC(důvod návštěvy, postup, diagnóza PL,výsledky vyšetření) Graf č. 6 ukazuje poměrné rozložení

věkových skupin dětí, navštěvujících prak-tické lékaře pro děti a dorost (PLDD) a grafč. 7 poměrné rozložení věkových skupinpacientů, konzultujících praktické lékařepro dospělé (PL).

Graf č. 8 ukazuje přehled patnácti specia-lizací s největším počtem odeslaných paci-entů z ordinace PLDD. Z grafu vyplývají nej-četnější odeslání k ORL specialistům, naoční ambulanci, k alergologovi a na ortope-dii.Graf č. 9 ukazuje nejčastější diagnózy,které jsou důvodem odeslání u PLDD.

Graf č. 10 ukazuje relativní četnosti diag-nóz v ordinaci PL, které jsou důvodem ode-slání. Nejčastěji se jedná o ortopedickéa neurologické problémy, méně často o kar-diologická a plicní konzilia.

Graf č. 11 ukazuje srovnání průměrnéhověku a graf č. 12 srovnání délky praxe brit-ských a českých PL ve vztahu k míře odesílá-ní pacientů do sekundární péče.

Graf č. 13 porovnává u českého a britské-ho praktického lékaře vztah počtu konzul-tací (pracovní zatížení) a počtu odeslání,graf č. 14 počet pacientů v péči praxe (počet

registrovaných) a míru odeslání, graf č. 15průměrný počet konzultací za týden na1000 registrovaných pacientů a graf č. 16počet odeslání na 1000 ošetřených pacien-tů. Grafy potvrzují předpoklady autorův rozdílu v počtu konzultací ve prospěchčeských lékařů. A to při vyšším průměrnémpočtu registrovaných pacientů u britskéhoPL. Nižší je i počet pacientů odeslaných brit-skými praktiky, a to v absolutní i relativnímíře (graf č. 17). Data z tohoto výzkumuindikují míru odeslání 6 %, což je méně, nežse uvádí v české literatuře. Průměrný věkbritských PL je přibližně o 5 let nižší.

Graf č. 18 ukazuje poměr akutně nebo týžden odeslaných pacientů. Data neukazujívýznamný rozdíl v relativním poměru tohototypu odeslání mezi britskými a českými PL.

Na grafu č. 19 jsou znázorněny podílypacientů ošetřených při návštěvní službě ze


www.zcr.cz 7

Graf č. 8 15 specializací s nejvíce odeslanými praktičtí lékaři pro děti a dorost, podíl 15 diagnóz na celku 93,40 %

0 % 5 % 10 % 15 % 20 % 25 % 30 %

PediatrieLogopedie

EndokrinologieGynekologie

Nespec. chirurg. odděleníKardiologie

Fyziatrie/RHBPsychologieNeurologie

Všeobecná chirurgieKožní

OrtopedieAlergologie

OčníORL

1,3 %2,2 %2,2 %2,2 %2,2 %2,2 % 4,4 % 4,8 % 4,8 % 5,3 % 5,3 % 7,9 % 9,3 % 13,7 % 25,6 %

Graf č. 7 Věková struktura pacientů na konzultacíchpraktičtí lékaři pro dospělé

35 %

30 %

25 %

20 %

15 %

10 %

5 %

0 %

muži ženy

0 % 0 % 1 % 1 %

13 %

10 %

30 %

33 % 33 %

23 %

0-4 5-14 15-24 25-44 45-64 64-75 75 a více

12 %

16 %

10 %

17 %

Graf č. 10 15 nejčetnějších diagnózpraktičtí lékaři pro ospělépodíl 15 diagnóz na celku 26,86 %

0 % 0,5 % 1 % 1,5 % 2 % 2,5 % 3 %

Akutní zánět vedlejších dutin úst.Syndrom ramene

Bederní sympt. (dolní partie zad)Varikózní žíly nohou

Bolest břichaZískané deformity dolní končetinyZánět žlučníku, žlučové kameny

Osteoartróza kyčleKrční syndrom

Syndrom karpálního tuneluBursitis/tendinitis/synovitis

Bederní syndrom s vystřelující bol.Astma

Krční syndromHypertenze nekomplikovaná

1,20 %1,20 %1,20 %1,20 %1,20 % 1,44 % 1,44 % 1,68 % 1,68 % 2,16 % 2,16 % 2,16 % 2,64 % 2,64 % 2,88 %

Graf č. 9 15 nejčetnějších diagnózpraktičtí lékaři pro dospělépodíl 15 diagnóz na celku 44,86 %

0 % 2 % 4 % 6 % 8 % 10 % 12 %

Symptomy kolena/stížnostiSrdeční/tepenný šelestZrakové obtíže, ostatní

Bolest břicha, křečeAstma

Vertigo/závraťBolest ucha

Alergie, alergická reakceAlergická rýma

Získané deformity páteřeNévus/mateřské znaménko

Bolest hlavyAkutní středoušní zánět

Refrakční vadaZvětšené mandle

1,40 %1,40 %1,40 %1,40 % 1,87 % 1,87 % 1,87 % 1,87 % 2,34 % 2,34 % 2,80 % 4,21 % 4,67 % 5,14 % 10,28 %

všech konzultací. Zatímco u českých PL sejedná o 3 – 4 návštěvy na 100 ošetřených (1– 2 návštěvy lékaře denně), u britskýchpraktiků činí podíl téměř 12 %, tedy podleprůměrného počtu konzultací 3 – 4 návště-vy denně. Otázka je, jestli se jedná ve všechpřípadech v Británii o návštěvu lékaře nebozda jsou započteny i návštěvy sester.

Závěry pilotní studie míry odeslání –indukované péče

Pilotní studie indukované péče prokázala,že existuje značná variabilita míry odesílánímezi jednotlivými lékaři. Existují i značnérozdíly mezi PL a PLDD jak v dg. vedoucíchk odesílání tak v užívání zařízení sekundárnípéče a specialistů. Pilotní skupina sestávalajen z 20 lékařů, a toto malé „n“ omezilo mož-

nosti hledání korelace některých parametrůjak v mezinárodním měřítku tak v Českérepublice. Přesto, v mezinárodním porovnáníse jasně ukazuje, že se Česká republika řadímezi státy s nižší mírou odesílání z primárnído sekundární péče přes vyšší frekvencinávštěv pacientů v ordinaci.

4. Pochybení ve všeobecné praxi

VýsledkyStatistika pilotní studie pochybenív primární péči

Celkem bylo dokumentováno 73 případůpochybení. Většina pochybení byla zazna-menána: v diagnóze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 ×

v léčbě (indikaci, sledování) . . . . . . . 22 ×v diagnostickém postupu . . . . . . . . . . 11 ×v komunikaci s pacientem/rodinou . . . 8 ×v proskripci / vydávání léků . . . . . . . . . 9 ×

Nejčastější pochybení (podle četnosti)1. Špatné zhodnocení zdravotního stavu 2. Odložené vyšetření/dlouhá obj. doba3. Odložená léčba4. Podlehnutí nátlaku rodiny/špatná komu-

nikace s pacientem či rodinou5. Záměna vakcíny6. Špatná volba léčby7. Nevhodná léčba (u alergika, narkomana)8. Léčba příbuzného/známého (nestan-

dardní postup)9. Vedlejší účinek léčby

10. Pochybení lékárny (výdej jiného léku)


www.zcr.cz

Graf č. 11 Průměrný věk lékaře

Česká republika Velká Británie

50 %

40 %

30 %

20 %

10 %

0 %

45,3 %

39,9 % 39,4 %

46,7 %

39,4 %

nejvíce odesílající nejméně odesílající všichni lékaři

49,0 %

Graf č. 12 Průměrná délka praxe


25 %

20 %

15 %

10 %

5 %

0 %

19,5 %

11,3 % 11,2 %

21,1 %

10,9 %

nejvíce odesílající nejméně odesílající všichni lékaři

24,8 %

Graf č. 13 Průměrný počet konzultací za týden


300

250

200

150

100

50

0

196,7

116,0

144,8

122,0138,6 132,0

258,7

144,0151,0

203,1

134,0

nejvíceodesílající

víceodesílající

průměrněodesílající


méněodesílající

nejméněodesílající

všichnilékaři

276,6

Graf č. 14 Průměrný počet registrovaných pacientů

2500

2000

1500

1000

500

0


1320

1953

1386

1857

1663

19072043 1933

1910

1601

1912


víceodesílající





všichnilékaři

1610

11. Pacient odmítá léčbu/vyšetření12. Záměna léku/nečitelný recept13. Omyl při předepisování (dávkování léku)14. Špatná dokumentace15. Chyba objednání lékařem/sestrou16. Nedostatečná kontrola po aplikaci léku17. Chyba posouzení OSSZ18. Špatná technika odběru krve19. Zbytečná/opakovaná léčba20. Chybná indikace vyšetření21. Špatné zhodnocení vyšetření22. Nehlášení/pozdní hlášení infekční nemoci23.Chybná informace rodině24. Záměna výsledků vyšetření25. Ztráta/zničení odebraného vzorku

Nemá vliv na pochybeníMěstská × venkovská praxe, pohlaví léka-

ře, výukové × klinické pracoviště, používá-ní počítače v praxi, pohlaví lékaře.

Má vliv na chyby praktiků1. Druh praxe: PL pro dospělé hlásí vícechyb v diagnostice a celkově závažnějšípochybení. PLDD hlásí spíše chyby v komu-nikaci a více záměn vakcín.2. Počet ošetřených: v průběhu epidemiíbylo zaznamenáno více pochybení lékařůprimární péče.

Rozbor lékařských pochybeníKdy se nejčastěji lékař chyby dopouští?

Nejčastěji dojde k pochybení při časovémstresu, nepozornosti lékaře nebo sestry, vlivemšpatné komunikace mezi pacientem a lékařemči s ostatními zdravotníky nebo lékárnou.

Proč k pochybení došlo?Důvody jsou velmi různé, ale četněji je

zmiňována nepozornost, rutinní postup,nedostatky v dokumentaci, neúmyslné opo-menutí. Velmi častým důvodem byly nedo-statky v organizaci práce lékaře/sestry.Co jste bezprostředně udělal/a, aby nebylpacient ohrožen?

Na tuto otázku není možné najít jedno-duchý návod, vždy se jednalo o povahupochybení, možnostech časových a tech-nických, svůj vliv měl i vztah lékaře a paci-enta – důvěra a víra v autoritu lékaře. Pře-vládá však názor, že je nutné pacientainformovat, vysvětlit povahu pochybenía ubezpečit o opatřeních, která byla přija-ta, aby se podobné pochybení v budoucnunestalo.


www.zcr.cz 9

Graf č. 15 Průměrný počet konzultací za týden na 100 registrovaných

200

160

120

80

40

0



víceodesílající





všichnilékaři

149,0

63,7

104,5

67,5

83,3

70,9

126,6

76,681,3

126,8

72,0

171,8

Graf č. 16 Průměrný míra odeslání na 1000 pacientů


120

100

80

60

40

20

0

108,5

96,9

73,168,4

54,7 55,5

46,0 44,1

28,6

63,6

50,8


víceodesílající





všichnilékaři

35,7

Graf č. 18 Průměrný počet “neodkladně” a “týž den” odeslaných pacientů na odeslaných

50 %

40 %

30 %

20 %

10 %

0 %


26,0

36,2

44,0

34,432,1

36,3 37,8 37,5

40,8

33,6

37,0


víceodesílající





všichnilékaři

28,3

Graf č. 17 Průměrný míra odeslání na lékaře za týden


18

16

12

10

8

6

4

2

0

14,1

11,210,5

8,3

10,9

7,3

11,9

6,3

4,3

11,3

6,8


víceodesílající





všichnilékaři

9,0

Čý

Text: Průměrný.. nahradit textem: Průměrná...

Čý

Text: Průměrný.. nahradit textem: Průměrná...

Měla skutečnost pochybení vliv na budoucíorganizaci praxe?

Takřka ve všech případech (s výjimkoutěch, kde to technicky nebylo možné) léka-ři učinili opatření, aby se negativní případnemohl opakovat. V naší pilotní studiinavíc při závěrečném semináři byli lékařiseznámeni s chybami ostatních účastníkůs možností nápravy ve vlastní praxi.Jaké preventivní kroky jste učinil/a?

Opět se jednalo o velmi různorodá opatře-ní. Převládaly organizační změny, někdyzavedení technických prostředků, alei zlepšení v odborné klinické praxi. Velmičasto zmiňovanou změnou byla snahao zlepšení v práci s pacientem, jeho infor-movanosti, ujištění, že pochopil radu,léčebný nebo diagnostický postup apod.

Závěry studie pochybení Při porovnání našich výsledků s podobný-

mi studiemi v zahraničí je možné konstato-vat, že naše nálezy jsou do značné míry srov-natelné. Nejčastěji se stávají pochybenív ordinaci lékaře a při návštěvní službě prak-tika, relativně často rovněž v lékárně.Ve vět-šině případů nedošlo k poškození pacienta.Pokud k poškození pacienta došlo, jednalo sejen o mírné či středně těžké poškození. Narozdíl od mezinárodní studie nedošlo v našípilotní studii k žádnému úmrtí jako následkulékařského pochybení, což však mohlo býtvlivem malého počtu nahlášených případů,ale i menší vůli lékařů podobný závažnýdelikt nahlásit. Většina případů pochybení sestala následkem organizačních a ne odbor-ných pochybení.Vcelku lze říci, že pilotní

studie neodhalila převratná fakta, ale potvr-dila naši hypotézu, že chyby v primární péčiČR se stávají, lékaři jsou ochotni tato pochy-bení hlásit a přijímají opatření, aby k omy-lům v budoucnosti nedocházelo. Naše pilotnístudie byla provedena s cílem aktivně při-stoupit k problému lékařských pochybení,která jsou v praxi nevyhnutelná. Zapíráníma zatajováním se stav nemůže zlepšit, nao-pak podobným anonymním a citlivým přístu-pem je možné se ze svých chyb poučit, více sezaměřit na jejich prevenci, odstraňovánísituací, kdy se mohou přihodit atd. Adres-ným a trestajícím způsobem – což je nechval-ně proslulý přístup v mnoha zemích – situacevyústí v celkovou nedůvěru veřejnostik lékařům, zbytečným stížnostem a defenziv-nímu chování lékařů.


www.zcr.cz

Graf č. 19 Průměrný podíl domácích návštěv na počtu konzultací


14 %

12 %

10 %

8 %

6 %

4 %

2 %

0 %0,3

11,3

1,8

11,0

5,6

11,7

5,3

11,812,1

3,5

11,6


víceodesílající





všichnilékaři

3,0

Graf č. 20 Poměr pacientů ošetřených doma a v ordinaci

praxe doma

100

80

60

40

20

0PL

7 % 2 %

PLDD

93 % 98 %

Graf č. 21 Četnost primárních důvodů pro návštěvu lékaře – lékaři pro dospělé

48

19

12

12

9

8

8

2

1

1

1

1

1

1

0 10 20 30 40 50 60

Bolest břicha, epigastrická

Bolest břicha, křeče, celkové

Pálení žáhy

Porucha trávení, dyspepsie

Zvracení

Nadýmání, plynatost, říhání

Nevolnost, nauzea

Bolest, celková/mnohočetná

Bolest břicha lokalizovaná, jiná

Průjem

Lékařské vyšetření/hodnocení zdravotního stavu – cílené

Konzultace se specialistou

Medikace-preskribce/žádost/prodloužení, obnovení/injekce

Porucha funkce žaludku

D02

D01

D03

D07

D10

D08

D09

A01

D06

D11

D31

D47

D50

D87

(Dovey SM, Meyers DS, Phillips RL, GreenLA, Fryer GE, Galliher J, Kappus J. A)

5. Sledování vybraných diagnózStudie proběhla v květnu 2003. Cíl sledo-

vání vybraných diagnóz bylo:1. Zhodnocení proveditelnosti studie

závažnosti onemocnění a stavů ve všeo-becné praxe s využitím klasifikaceDUSOI/WONCA a ICPC-2.

2. Vytvoření, testování a vyhodnocení soft-warového nástroje DUSOI/WONCA v sítipraktických lékařů HOPP- 2.

3. Získání epidemiologických a klinickyvýznamných dat k vybraným onemocně-ním a stavům : a) Zjištění prevalence a závažnosti obtíží

se vztahem k horní části trávicího trak-tu, v populaci, konzultující praktickélékaře a jejich rozložení podle ICPC-2a DUSOI/WONCA klasifikace

b) Zjištění prevalence a závažnosti horečkyu jako symptomu u dětí, konzultujícíchpraktické lékaře a jeho rozložení podleICPC-2 a DUSOI/WONCA klasifikace

Studie byla zahájena ve 12 praxích prak-tických lékařů pro dospělé a 8 praxích prak-tických lékařů pro děti a dorost. Do studiebyli zařazováni všichni pacienti, kteří jakodůvod konzultace (jeden z důvodů) uvedliobtíže se vztahem k horní části trávicíhoústrojí resp. u dětí byla důvodem návštěvyhorečka, a to do celkového počtu 30 pacien-tů u každého lékaře od stanoveného data.

Pacienti byli zařazováni podle předem defi-novaných kritérií, bez ohledu na to, zda seu nich jednalo o obtíže vyšetřené nebonevyšetřené, funkční nebo se zjištěnouorganickou příčinou v pozadí obtíží, zařadi-telných podle kódů klasifikace ICPC-2:a) symptomatických kódů – vymezujících

sledovanou problematiku. b) kódů, definujících známý (předpokláda-

ný) důvod obtíží.

Pacienti byli dále skórováni podle softwa-rové nabídky klasifikace DUSOI/WONCA.Paralelně byla sledována denní a celkovánávštěvnost praxe.Předpokládané obdobísběru dat bylo 3-4 týdny, maximální periodazařazování pacientů byla stanovena na 20pracovních dnů. K záznamům byl přímo


www.zcr.cz 11

Graf č. 22 Četnost sekundárních důvodů pro návštěvu lékaře

20

15

7

6

4

3

2

2

2

2

1

1

1

1

1

1

0 5 10 15 20 25

Kašel

Příznaky hrdla/potíže

Bolest hlavy

Zvracení

Průjem

Kýchání/ucpání nosu

Bolest břicha, křeče, celkové

Nevolnost, nauzea

Bolest ucha

Změněná struktura kůže – příznaky/obtíže

Lymfadenitis, akutní

Infekční konjunktivitis

Podrážděné chování/úzkostný pocit

Jiné nosní příznaky, obtíže

Vyrážka generalizovaná

Dysúrie/bolest spojená s močením

R05

R21

N01

D10

D11

R07

D01

D09

H01

S21

B70

F70

P04

R08

S07

U01

Graf č. 23 Příznaky u primárních důvodů pro návštěvu lékařelékaři pro dospělé

0 % 5 % 10 % 15 % 20 % 25 % 30 % 35 %

31 %

12 %

30 %

17 %

5 %

5 %

žádné

sporné

mírné

střední

závažné

neuvedeno

Graf č. 24 Příznaky u primárních důvodů pro návštěvu lékařelékaři pro děti a dorost

0 % 5 % 10 % 15 % 20 % 25 % 30 % 35 %

žádné

sporné

mírné

střední

závažné

neuvedeno

29 %

7 %

21 %

21 %

0 %

21 %

Primárnímdůvodem byloD03 – horečka(69 případů ze172) lékaři proděti a dorost

Marek

citaci v závorce, přetáhnout částečně na str. 10, normálně za text a dokončit na str 11. aby bylo vidět, že se vztahuje k textu na str. 10.

využíván vytvořený softwarový nástroja data byla v elektronické podobě odesílánado vyhodnocovacího centra.

V porovnání s grafem č.17, přineslanásledná studie podíl 7 % ošetřenýchv návštěvní službě PL (cca 50 návštěv měsíč-ně) a 2 % ošetřených v návštěvní služběPLDD (cca 10 návštěv měsíčně).

Na grafu č. 21 jsou vyjádřeny relativníčetnosti primárních důvodů (hlavních pro-blémů) pro návštěvu PL.

Graf č. 22 znázorňuje četnosti vedlejších(sekundárních příčin) stesků pacientůPLDD, u kterých byla hlavním důvodemnávštěvy horečka.

Hodnocení závažnosti příznaků, uvádě-ných jako hlavní důvod návštěvy PL ukazu-je graf č. 23, hodnocení u PLDD graf č.24.

Grafy č. 25 a 26 ukazují hodnocení léči-telnosti podle prezentovaných příznakůu PL resp. u PLDD.

Z 12 registrujících lékařů bylo možnéhodnotit výsledky u 8 lékařů. Lékaři měliv průměru 234 kontaktů týdně, tj. 47 kon-zultovaných pacientů denně. Z toho 16 (3denně) kontaktů proběhlo při návštěvníslužbě. Bylo zařazeno 125 pacientů, tedyzhruba polovina očekávaného počtu. Jakovedoucí příznak u více jak poloviny pacien-tů s obtížemi se vztahem k horní části trá-vicího traktu (56 %) byly hodnoceny boles-ti břicha. Pyróza byla uvedena jako klíčovýpříznak jen u 10 % pacientů s obtížemi sevztahem k horní části GIT. U 73 % pacientůbyly příznaky hodnoceny jako žádné, spor-né nebo mírné. U 5 % pacientů s obtížemi sevztahem k horní části GIT (u šesti z 125zařazených) byly příznaky hodnoceny jakozávažné. U 2 pacientů praktičtí lékaři roz-hodli o odeslání ke konzultaci u specialisty.Praktičtí lékaři očekávali u 75 % pacientů

uspokojivé řešení problému léčbou nebobez léčby, u pětiny pacientů měli lékařio úspěchu léčby pochybnosti. U 5 % pacien-tů očekávali spíše špatnou odpověď naléčbu. Nedokončení studie 4 z 12 lékařůbylo způsobeno technickými problémylékařů se zvládnutím softwarového nástro-je a jeho nedokonalostí. Pro pilotní studiitaké nebyl zvolen ideální námět, předevšímpro obtížnou definici zkoumaného problé-mu. To se promítlo i do celkového počtuzařazených pacientů. Bolesti břicha bylyvedoucím příznakem, který také ovlivňovalhodnocení závažnosti a další postup léka-ře. Pálení žáhy se známou vysokou preva-lencí v populaci není vnímáno pacienty anilékaři jako závažný symptom.V populacikonzultující praktické lékaře byly při hod-nocení závažnosti symptomů a stavů podleklasif ikace DUSOI/WONCA u popsanýchobtíží jen u šesti pacientů příznaky hodno-ceny jako závažné a je dva případy vyžado-valy konzultaci u specialisty. Věk 45 – 50let je zlomovou hranicí v hodnocení indivi-duálních rizik podle epidemiologie malignitv Evropě (karcinom jícnu, žaludku, kolo-rektální karcinom) a zlomovou věkovouhranicí v přístupu k symptomům.

Praktičtí lékaři pro děti a dorost hodnoti-li častou diagnózu horečky. Hodnotili sevýsledky, které získalo všech 8 zapojenýchPLDD. Počet dětí ošetřených v daném obdo-bí u PLDD/ týden byl 180,4 / na lékařea týden, přičemž horečku mělo 172 dětí,což představovalo 4 % z ošetřené nemoc-nosti. Horečka je příznak s širokou diferen-ciální diagnostikou a velkým spektrumzávažnosti stavů podle hodnocení nástro-jem DUSOI-WONCA. Obtížnější je možnostobjektivizace stavu, neboť se často jednáo anamnestický údaj od rodičů, není k dis-

pozici celé spektrum stavů – část stavůřešena samoléčbou nebo na LSPP. Po prove-dení pilotní sondy zůstávají otázky, zdavybrán nejvhodnější příznak pro pilotnístudii, zda bylo správně vybrané ročníobdobí ke sledování a do jaké míry vyplynulze studie přesný obraz závažnost onemoc-nění při vybraném symptomu.

6. Diskuse a závěry prvníchvýsledků projektu „Hodnoceníprimární péče“

V projektu „Hodnocení primární péče“jsme hodlali stanovit soubor indikátorůposkytování kvalitní primární péče, navrh-nout systém hodnocení primární péče a pro-vést modelové šetření hodnocení primárnípéče ve 20 praxích. Chtěli jsme dále stano-vit přiměřený rozsah, obsah a vnější vztahyprimární péče, včetně ekonomických aspek-tů, zpracovat systematický přehled meto-dik hodnocení primární péče a navrhnoutformu a obsah řádného statistického šetře-ní primární péče. První výsledky ukazují, žemetody k hodnocení primární péče, klasifi-kace primární péče ICPC 2 a nástroj měřenízávažnosti onemocnění DUSOI/WONCA jsouvcelku dobře využitelné a že je lze doporu-čit nejprve pro další, širší, adresnějšía reprezentativní šetření v podmínkáchkaždodenního poskytování primární péčev ordinacích praktických lékařů a umožňujívytvořit si modelový obraz poskytování pri-mární péče v České republice i v mezinárod-ním srovnání. Opakovaně byly využitačeská verze Dotazníku spokojenosti pacien-ta EUROPEP a byly potvrzeny dobré zkuše-nosti z minulé aplikace (Seifert B., BenešV., Struk, P., 2003). Již z prvních výsledkůlze odvodit následující předběžné závěry:


www.zcr.cz

Graf č. 25 Léčitelnost primárních důvodů pro návštěvu lékařelékaři pro dospělé

0 % 20 % 40 % 60 % 80 %

žádná potřeba léčby

sporná potřeba léčby

očkávaná odpověď na léčbu – dobrá

očkávaná odpověď na léčbu – sporná

očkávaná odpověď na léčbu – špatná

neuvedeno

4 %

8 %

58 %

20 %

5 %

6 %

Graf č. 26 Léčitelnost primárních důvodů pro návštěvu lékařelékaři pro děti a dorost

0 % 20 % 40 % 60 % 80 %

žádná potřeba léčby

sporná potřeba léčby

očkávaná odpověď na léčbu – dobrá

očkávaná odpověď na léčbu – sporná

očkávaná odpověď na léčbu – špatná

neuvedeno

80 %

1 %

12 %

4 %

0 %

3 %

¤ Byly nalezeny vhodné hodnotící nástrojepro primární péči, získaná data ukazují, žepoužité nástroje přináší validní výsledky,

¤ Byla zjištěno, které nástroje jsou vhodnépro každodenní využití v primární péčia výhledově budou moci sloužit jako uka-zatele kvality péče a které jsou vhodnépouze pro výzkumné účely ve speciálníchpodmínkách,

¤ Srovnávací studie, validizované v řaděevropských států ukazují, že z hlediskaskladby a závažnosti ošetřované nemoc-nosti i poskytované péče jsou česképraxe srovnatelné s evropskými,

¤ Ve srovnání s evropskými praxemi je v ČRmnohem vyšší počet ošetřených ačkoli jeprakticky stejný počet osob odeslanýchk dalšímu vyšetření či hospitalizaci,

¤ Oproti běžným očekáváním a soudům sepraxe primární péče spontánně dobřeodborně i technicky rozvíjejí, do značnémíry bez ohledu na praktickou absencivnější podpory.Další hodnocení bude předmětem speciál-

ních následujících sdělení, ve kterých sesoustředíme vždy na jednu použitou meto-diku a jí příslušející sběry dat.

V tomto sdělení popisovaný projekt „Hodno-cení primární péče“ byl realizován v létech2002 až 2004 s podporou grantu Internígrantové agentury Ministerstva zdravotnictví

ČR, evidovaný pod registračním číslemNO/7147-3. Druhá část sdělení se zaměřujena přehled hlavních výsledků projektu.


www.zcr.cz 13

literatura

1. BENEŠ V., SEIFERT B.: Kvalita péče ve všeo-becné praxi. Praktický lékař 77, 1997,č.12,597-599

2. ALLES V., MAKELA M., PERSSON L., SEUNT-JENS L.: Tools and Methods for Quality Improve-ment in General Practice, Gummerus Printing Fin-land, Jyvaskyla 1998, str.23-29

3. BENTZEN N (ed.): An International glossary forgeneral / family practice. Fam. Pract. 1995, 12:341-369

4. Continuing Professional Development in pri-mary Health Care, Policy Document of EQuiP andEURACT, 2003, www.equip.org

5. DOVEY SM, MEYERS DS, PHILLIPS RL, GREENLA, FRYER GE, GALLIHER J, KAPPUS J. A Prelimi-nary Taxonomy of Medical Errors in Family Practi-ce. Quality and Safety in Health Care 2002; 11:233-8.

6. GROL R., WENSING M.: Patients evaluate gene-ral/family practice, 2000, WONCA, grant of Euro-pean Union, ISBN 90-76316-11-2

7. HOFMANS-OKKES I M AND LAMBERTS H. TheInternational Classification of Primary Care(ICPC): new applications in research and compu-ter based patient records in family practice. Fam.Pract. 1996; 13: 294-302

8. International Statistical Classification of Dise-ases and Related Health Problems (10th revisi-on), Geneva, World Health Organization, 1992

9. KOHN LT, CORRIGAN JM, DONALDSON MS. Toerr is human: Building a safer health system.Washington, D.C.: National Academy Press, 1999.

10. MAKEHAM M, DOVEY S, COUNTY M, KIDD M.An international taxonomy for reporting generalpractice error in Australia and five other countri-es. Med J Aust 2002; 177: 68-72.

11. MAYS, N., POPE, C.: Qualitative Research inHealth Care, BMJ Publishing Group, London,1997

12. MILES, M.B., HUBERMAN, A.M.: QualitativeData Analysis, SAGE, London, 1994

13. MORGAN, D.L.: Ohniskové skupiny jakometoda kvalitativního výzkumu, Albert, Bosko-vice, 2001

14. RIORDAN M., SEUNTJENS L., GROL R. Impro-ving patient care in primary care in Europe, EQuiP2004, ISBN 90-5793-175-3

15. SEIFERT B. General Practitioners have key rolein colorectal cancer screening in the Czechrepublic. ESPCG EuroGut 2000, vol.3, 2, 4-5

16. SEIFERT, B.: Rekvalifikace do oboru všeobec-né lékařství, Praktický lékař 1996

17. SEIFERT, B.: Kvalita péče ve všeobecné praxi,Praktický lékař 1997

18. SEIFERT, B.: Programy kvality ve zdravotnic-tví, Provoz zdravotnických zařízení, Praktická pří-ručka pro soukromou lékařskou praci a zdravot-nická zařízení, Verlag Dashofer, 2000

19. SEIFERT B. Doporučené postupy pro praktickélékaře. Praktický lékař 81, 2001, č.2,113-1154

20. SEIFERT B., BENEŠ V., STRUK P.: Závěrečnázpráva projektu HOPP-1, 2002

21. SEIFERT B., BENEŠ V., STRUK P.: Zaváděnínástrojů k harmonizaci hodnocení primární péče,Informace pro praxi, 2003,

22. STRAUSS, A.: Qualitative analysis for socialscientists, Cambridge University Press, 1988

23. STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J.: Základy kvalita-tivního výzkumu, Albert, Boskovice, 1999

24. STRUK, P. (1987): Konference SZO/UNICEFv Alma Atě o primární zdravotní péčei. Prakt. Lék.( Praha ), 67, 1987, no. 9

25. STRUK, P., PAPEŠ, Z. ( 1999 ): Plánovánía lékaři ve zdravotnictví. Zdravotnictví v Českérepublice, 2, no. 4, pp. 135 – 140.

26. STRUK, P.: Zdravotnictví – expertní oborovástudie pro Národní program orientovaného výzku-mu a technologického rozvoje ČR, 2001

27. STRUK, P.: Historický vývoj problematiky kva-lity ve zdravotní péči, Verlag Dashofer, Praha,2002

28. The Linnaeus-PC Collaboration. InternationalTaxonomy of Medical Errors in Primary Care – Ver-sion 2. Washington, DC: The Robert Graham Cen-ter, 2002

29. WONCA Classification Committee. Functionalstatus in primary care. New York, Springer, 1990

30. Závěrečná zpráva Projektu Rozvoje primárnípéče PHARE, MZ ČR, 1997

31. Závěrečná zpráva Projektu rozvoje integrova-né primární péče PHARE, MZ ČR 2000

o autorech

MUDr. Mgr. Petr Struk,dětský lékař a psycholog; vedoucí středis-ka zdravotnické telematiky ve společnos-ti IMA s.r.o.; předseda Výboru pro lidskápráva a biomedicínu při Úřadu zmocněn-ce pro lidská práva Vlády ČR

MUDr. Bohumil Seifert,praktický lékař a vedoucí Ústavu všeobec-ného lékařství 1LF UK; vědecký sekretářSpolečnosti všeobecného lékařství ČLS JEP

MUDr. Václav Beneš,praktický lékař a zástupce vedoucí katedryvšeobecného lékařství IPVZ Praha; členvýboru Evropské sekce Světové organizacerodinných lékařů WONCA; člen výboru Spo-lečnosti všeobecného lékařství ČLS J.E. Pur-kyně

MUDr. Vlastimil Jindrák, primář oddělení Klinické mikrobiologie Nemocnice NaHomolce

Martin Tauš,asistent auditora

V současné době zaujímá regionální zdra-votní politika v koncepci péče o zdravívýznamné místo v evropském systému SZO-RHN (Regions for Health Network) – Síť zdra-vých regionů SZO, která je po dvanácti letechsvého vývoje zastoupena již 32 regiony 24zemí Evropy. Tento sytém má svůj programdalšího rozvoje a dále rozšiřuje koncepcizdravotní politiky regionů zúčastněnýchzemí. Jedenácté výroční zasedání se usku-tečnilo koncem roku 2003 v Ústeckém regio-nu a byl na něm také vytvořen program RHNna následující období tří let. Uvedené výroč-ní zasedání nám na jedné straně umožniloblíže poznat zdravotní politiku regionů zemíEU a kandidátských zemí a na druhé straněnás vedlo ke srovnání regionální politikyuplatňované u nás se současnou náplnív zemích EU. Na jednání se potvrdilo, žeuplatnění principu subsidiarity v tvorběa realizaci zdravotní politiky je zcela nezbyt-né (5). Přínosem této konference bylo vytvo-ření programů sledování zdravotního stavuv populacích jednotlivých regionů. Ústeckýregion se stal vůdčím regionem projektu pre-vence drogových závislostí. Programu seúčastní deset regionů Evropy, první výsledkytéto studie budou projednány na pracovnímsetkání v našem regionu na jaře 2005. Dalšímprojektem, na kterém se Ústecký projektpodílí je projekt Zdraví rómské populace,vedený maďarským regionem Gyor MosonSopron. První výsledky studie byly našímregionem zveřejněny na 12. výročním zase-dání WHO-RHN ve Valencii. Vzhledem k šířidalších regionálních projektů zveřejnímecelý rozsah v odborné literatuře.

Na 11. výročním zasedání SZO – RHN bylzdůrazněn význam sledování parametrůzdravotního stavu v rámci regionů v jednot-livých zemích. V naší prezentaci jsme vychá-zeli z výsledků vyšetřování ukazatelů zdra-votního stavu obyvatel regionů systému RHNzískaných v rámci mezinárodní studie orga-nizované LÖGD Bielefeld (7). Na zasedáníjsme prezentovali výsledky vyšetření někte-rých vybraných ukazatelů zdravotního stavuve vybraných lokalitách České republiky,které dále uvádíme.

Měnící se podmínky života v naší republicea zejména v jejich různých regionech ovliv-ňují trendy střední délky života, které jsouvýznamným ukazatelem kvality vývoje spo-lečnosti (10) .

Od poloviny šedesátých let jsme věnovalipozornost vlivům kontaminace zevníhoživotního prostředí na zdravotní stav dětsképopulace, žijící v oblastech s různým stup-něm znečištění ovzduší. Počátkem osmdesá-tých let minulého století jsme začali sledovatpůsobení faktorů vnitřního prostředí a pro-středí interiérů (indoor pollution). Uvědo-mujeme si, že vliv změn životního prostředína lidský organismus se z hlediska ukazatelůjako střední délka života a podobně nemůžeprojevit okamžitě. Na druhé straně anivýrazné pozitivní změny v kvalitě životníhoprostředí, indukované na počátku devadesá-tých let minulého století, nemají s největšípravděpodobností rozhodující vliv na pozo-rované změny sledovaných zdravotních uka-zatelů. Výraznější vliv lze ve světle novějšíchpoznatků přisuzovat sociálním a ekonomic-kým podmínkám, vlivu návyků, životnímu

14 Nerovnost zdraví populace v regionuZdravotnictví v České republice ¤ 1/VIII/2005

www.zcr.cz

Nerovnostzdraví populacev regionuJosef Richter, Ivan Pfeifer, Stanislava Richterová,Lucie Dobiášová, Jitka Pešková

SUMMARY: SOCIAL ANDECONOMICAL INFLUENCE AND HEALTH INEQUITY IN REGION

The necessity to characterise qualityof health at regional level is encoura-ged by the NHR in the scope of theNetwork for Health Regions system.At the annual meeting of the NHR,a study presented by the North-Bohe-mian Region focused on data compa-rison with the Capital City of PragueRegion and the Czech Republic. Weproved usefulness of this monitoringmethod and we emphasise the influ-ence of the population social structu-re on the final findings. We alsoestablished a significant accelerationof the life expectancy monitored inthe last decade, compared with the80´s of the last century. On thismodel we emphasise that health ine-quality is a problem which needsmany years to solve.

stylu a dalším faktorům. Tyto skutečnostijsou patrné z pozorování tří oblastí rozdíl-ných regionů, ve kterých se výrazně lišístruktura populace. Jedná se o oblast regio-nu hlavního města Prahy, zemědělskouoblast Ústeckého kraje s poměrně stabilizo-vanou strukturou populace bez výraznějšíchvlivů migrace a průmyslovou oblast téhožkraje s výraznou mírou migrace v pováleč-ném období a s kontinuální obměnou popu-lace v průběhu následujících let. Jde o částkraje s nejnižší úrovní vzdělanosti v republi-ce (rozdíl vysokoškolského vzdělání činí 20% ve srovnání s Prahou) a s kritickým přístu-pem k péči o vlastní zdraví (v některých sku-pinách populace je zjištěno až 90 % kuřákůa v průměru více než 45 % kuřáků). Z grafů jeu této skupiny patrný prakticky neustálestejný a významný rozdíl v očekávané délceživota jak u mužů, tak u žen. Při poslednímprovedeném srovnání (rok 2001) byl zjištěnrozdíl u populace mužů průmyslové částiÚsteckého kraje a mužů Prahy u tohoto uka-zatele 3,5 roku a u žen 2,5 roku v neprospěchústecké oblasti. Statisticky významný jei rozdíl výsledků u populace zemědělskéa průmyslové části severočeského kraje. Zdáse, že rok 1990 nastartoval razantnější vze-stup délky života ve všech oblastech. U mužůje tento vzestupný trend statisticky vysocevýznamný, zatímco v dekádě 1982 – 1991 jerozdíl očekávané délky života v této populacinevýznamný. „Hubená“ životní či sociálníúroveň znamená malé možnosti pěstovánízdravého způsobu života (4). Vzhledemk situaci v regionu se nezbytnost definovata registrovat minoritní skupiny, tak jako jetomu například v USA, projevuje v ústeckémkraji nejsilněji. Je třeba mít možnost doko-nale porovnávat parametry zdravotníhostavu, abychom mohli učinit kvalitní preven-tivní opatření.

Na druhé straně si současně klademe otáz-ku: Jak a kdo bude tato opatření v našemzdravotním systému provádět? Ve vyspělémzdravotnictví by měl být podíl prevencev péči společnosti o zdraví minimálně polo-viční. Společenské postavení a ohodnocenízdravotníků této služby však trpí pauperiza-cí a přes některé pozitivní změny není stálevyřešeno (5).

Ve vztahu k sociálně ekonomickémupostavení jsou rozdílné nálezy zdravotníhostavu i v různých regionech zemí EU (13).Pravděpodobně je to způsobeno jednak více-faktorovým ovlivněním zdravotního stavupopulace a také nemalou měrou i nastave-ním laťky, stanovující úroveň sociálně eko-nomického zařazení. Je uznáváno, že je

třeba spolu se zlepšováním zdravotníhostavu populace i zlepšovat kvalitu životníhoprostředí (13). Tyto názory zastávají mnozívýznamní autoři (11,13). V letech 1981 –1991 byly sledovány změny v úmrtnostipopulace v závislosti na růstu specifickýchrizik (například v nižších sociálně ekonomic-kých skupinách ve Velké Británii vzrostlaúmrtnost mužů ve věkové skupině 15 – 44let). Lokální hromadění („clustering“) nále-zů špatného zdravotního stavu v určitýchlokalitách vyžaduje zvýšenou pozornost(12). Mikrolokality s tímto nahromaděnímzdravotních problémů nacházíme v našemregionu například v sídlištích s vysokou kon-centrací rómské populace. Studium nerovné-ho zdravotního stavu vybraných populač-ních vzorků se ukazuje být v našich podmín-kách nejen účelné, ale i nezbytné. Napříkladindex mnohočetné deprivace 2000- IMD2000 (8) klasifikuje poměry příjmu a zaměst-

nanosti po 25% celkové sumy, indexu zdravíse vzděláním po 15%, úroveň bydlenía dostupnosti služeb po 10%. V modifikacis úpravou pro naše podmínky by bylo uvede-né hodnocení jistě využitelné. V první částistudie jsme hodnotili index deprivacepočtem bodů získaných z údajů sledovanépopulace (kouření, vzdělání, úroveň bydle-ní, životní prostředí, přelidnění v bytě, péčeo zdraví atd). Naše nálezy v mikrovzorcíchpopulace okresů ( 200 sledovaných v růz-ných okresech kraje ) nasvědčují o užiteč-nosti tohoto měření. Proti podmínkám VelkéBritánie by bylo třeba provést přehodnocenívztahů odlišné úrovně sociálního zabezpeče-ní i dalších parametrů. V tomto kontextu jetřeba zařadit sledování i dalších ukazatelů,například sledování vztahu sociálně ekono-mické úrovně ke kumulaci psychickýchporuch (9). Ve vymezených regionálníchlokalitách se také nabízí možná souvislost

Nerovnost zdraví populace v regionu1/VIII/2005 ¤ Zdravotnictví v České republice

www.zcr.cz 15

Graf č. 1 Očekávaná délka života – muži

64

65

66

67

68

69

70

71

72

73

74

82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 95 96 97 98 99 2000rok

věk

Zemědělská část ULPrůmyslová část ULPrahaČR

Graf č. 2 Očekávaná délka života – ženy

82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 95 96 97 98 99 2000rok

věk

72

73

74

75

76

77

78

79

80

Zemědělská část ULPrůmyslová část ULPrahaČR

výše uvedených vlivů se zvýšenou prevalencísebevražd. Na základě mnoha novýchpoznatků vyžaduje zvýšenou pozornosti podrobné a systematické sledování vlivůškodlivinám životního prostředí na progra-mování vývoje jedince v průběhu fetálníhoobdobí. Ukazuje se, že eliminace některýchsilně teratogenních organických látek jepouze dílčím řešením (DDT a PCB), výskytdalších látek, které mohou mít prokazatelnývliv na programování dispozic plodu k one-mocnění je daleko širší a zdaleka ne zceladefinovaný (13). Trendy ve vývoji reprodukč-ního zdraví populace jsou varovné a vyžadu-jí pozornost především u rizikových skupin.V různých populačních minoritách definova-ných rasou, náboženským vyznáním, úrovnívzdělání, sociálně ekonomickým stavem,lokalitou a v neposlední řadě i osobnímpostavením jedince (osamělost, rozvedení,ovdovělí atd.) jsou pozorovány rozdílyv nemocnosti některými příznačnými choro-bami. Kvalita zdraví je výše uvedenými vlivyvýznamně ovlivněna (3). Je zřejmé, že soci-ální epidemiologie by měla být úzce provázá-na s oborem veřejného zdravotnictví.

Sociálně ekonomické podmínky ovlivňujízdraví ve všech zemích (4). Jejich zlepšenívede k prokazatelnému postupnému snižová-ní úmrtnosti na cévní a srdeční onemocnění(6). Velké rezervy však přetrvávají např. v bojiproti epidemii nikotinizmu (6). Uplatnění pre-ventivních zásahů je nezbytné, ale vždy jenutná možnost aplikace na poměry určitéhoregionu (2). Ve shodě s řadou autorů konsta-tujeme, že nerovnost ve zdraví je problémemdlouhodobého řešení (1,5,10,12).

Práce vznikla za podpory Výzkumného zámě-ru MZ ČR Zdravotního ústavu se sídlem v Ústínad Labem č.000673536.

SOUHRN:Potřebu charakterizovat kvalitu zdraví naregionální úrovni prosazují SZO v rámci pro-gramu Systému zdravých regionů. StudieÚsteckého regionu v porovnání s regionemhlavního města Prahy a České republiky bylaprezentována na výročním zasedání SZO. Pro-kázali jsme účelnost tohoto způsobu monito-rování a zdůrazňujeme vliv sociální strukturypopulace na výsledné nálezy. V posledníchdeseti letech potvrzujeme významnou akcele-raci očekávané délky života v porovnánís dekádou 80. let minulého století. Zdůrazňu-jeme na tomto modelu, že nerovnost ve zdra-ví je problémem dlouhodobého řešení.

16 Nerovnost zdraví populace v regionuZdravotnictví v České republice ¤ 1/VIII/2005

www.zcr.cz

literatura

1. BARTLEY, M.: Essay Review. InternationalJournal of Epidemiology 30, 2001, s. 628-631.

2. BASSUK, S.S., BERKMAN, L.F., AMICK, B.C.:Socioeconomic Status and Mortality among theElderly: Findings from Four US Communities. Am.J. Epidemiol., 155, 2001, s.520-533.

3. BIRCH, S.: Commentary: Social inequalities inhealth, social epidemiology and social value.International Epidemiol., 30, 2001, s. 294-296.

4. BLANE, D.: Commentary: Socioeconomichealth differentials. International J. Epidemiol.,30, 2001, s. 292-293.

5. DRBAL, C.: Přístupy k regionální zdravotnípolitice. Zdravotnictví v České republice, 5,2002, s. 9-10.

6. FERRARIO, M., SEGA, R., CHATENOUD, L., etall: Time trends of major coronary risk factors ina northern Italian Population (1986-1994). Howremakable are socioeconomic differences in anindustrialized low CHD incidence country? Inter-nat. J. Epidemiol., 30, 2001, s. 285-291.

7. FUHR, A., BARDEHLE, D., MÖNCH, M.: WHOEurope: Common Minimum Indicator Set. LögdBielefeld, 2000, ISSN: 0933-3703.

8. JORDAN, H., RODERICK, P., MARTIN, D.: TheIndex of Multiple Deprivation 2000 and accessi-bility effects on health. J. Epidemiol. Communi-ty Health, 5, 2004, s. 250-257.

9. LORANT, V., DELI GE, D., EATON, W., et all.:Socioeconomic Inequalities in Depression:A Meta-Analysis. Am. J. Epidemiol., 157, 2003,p. 98-112.

10. PAPEŠ, Z.: Měnící se podmínky života ČRa vývoj střední délky života. Zdravotnictvív České republice, 5, 2002, s. 11-23.

11. PHILLIMORE, P., BEATTIE, A., TOWNSEND, P.:Widening inequality of health in nothern Eng-land, 1981-91. BMJ, 308, 1994, s. 1125-1128.

12. REIJNEVELD, S.A., VERHEIJ, R.A., BAKKER,D.H.de: The impact of area deprivation on diffe-rences in health: does the choice of the geo-graphical classification matter? J. Epidemiol.Community Health, 54, 2000, s. 306-313.

13. SLOGGETT, A., JOSHI, H.: Higher mortality indeprived areas: community or personal disa-dvantage? BMJ, 309, 1994, s. 1470-1474.

o autorech

Josef Richter,1

vedoucí Centra výzkumu a mezinárodníspoluprácee-mail: [email protected]

Ivan Pfeifer,2

Ústav veřejného zdravotnictví a preventivního lékařství 2. LF UK Praha

Stanislava Richterová,1

vedoucí Centra veřejného zdravíe-mail:[email protected]

Lucie Dobiášová,1

Samostatný odborný pracovník, Centrumvýzkumu a mezinárodní spoluprácee-mail:[email protected]

Jitka Pešková,1

asistentka, Centrum výzkumu a mezinárodní spoluprácee-mail:[email protected]

1) Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad

Labem, ředitel MUDr. Jan Ševčík

2) Ústav veřejného zdravotnictví

a preventivního lékařství 2. LFUK Praha,

vedoucí Doc. MUDr. Karel Dohnal

Seminář

Spolupráce WHO a ČR (ÚZIS) v oblasti zdravotnické statistiky

Seminář na toto téma proběhne 4. dubna

2005 ve Státním zdravotním ústavu

(Praha 10, Šrobárova 48, budova ředitelství)

Předběžný program :

09:30 – 10:00

Aktivity WHO v oblasti rozvoje zdravotnických

informačních systémů (Health Metrix Network,

Multi-country surveys, etc.)

Doc. MUDr. A. Petráková, CSc.,

WHO/HQ Ženeva

10:00 – 10:45

Světové šetření o zdraví

Mgr. J.Holub, zástupce ředitlky ÚZIS

Ing. Jakub Hrkal

10:45 – 11:00 Přestávka

11:00 – 11:45

Světové šetření o zdraví – pokračování

Ing. Jakub Hrkal,

Mgr. J. Holub, zástupce ředitlky ÚZIS

11:45 – 12:00

Závěrečná diskuze, Hodnocení

Programové vybavení „Utonulí“1/VIII/2005 ¤ Zdravotnictví v České republice

www.zcr.cz 17

Publikace vydané Institutem zdravotní politiky a ekonomiky v roce 2004

Zdravotní stav a péče o zdravíobčanů bývalého SSSRpobývajících dlouhodobě v ČRa občanů ČR – Sborník č. 1/2004(Závěrečná zpráva z výzkumuz roku 2003)Autoři: Dobiášová K., VyskočilováO., Čabanová B., Šebek P.,Křečková N.

Zhodnocení demografického vývojekraje Vysočina (Studie k přípravěZdravotního plánu kraje) – Sborníkč. 2/2004Autoři: Háva P., Roubíček V,Skalický R., Murtinger T., BěláčekJ., Fiala T., Havel R., Horáková P.

Nemocnice II. – Sborník č. 3/2004Autor: Pavla Hanušová

Bezdomovství v zrcadle veřejnépolitiky – Sborník č. 7/2004Autor: Miroslav Barták

Fungování nemocnic v šestizemích – Supplementumč. 1/2004 Překlad: Goulli R., Vampolová K.,Neuwirthová D.(z francouzského originálu: Le

fonctionnement des hôpitaux danssix pays étrangers Rapport pour laCour des Comptes)(Pracovní dokument CREDES –Centrum výzkumných studiía dokumentace v ekonomicezdraví, http://www.credes.fr/En_ligne/Rapport/hopfonc.pdf)

Bezdomovství – Přehled výsledkůvýzkumů z Velké Británie, ISBN:80-86625-15-XPřeklad: Barták M., Sommer L.,Pintová K., Potužníková Z.(z anglického originálu: SingleHomelessness, an overview ofresearch in Britain, The PolicyPress, Bristol, 2000, ISBN 1-86134-255-1)

Cesty k efektivně fungujícímzdravotnickým systémům, ISBN:80-86625-18-4Překlad: Haubertová D., Barták M.(z anglického originálu The OECDHealth Project. Towards High-Performing Health Systéme2004, Organisation for EconomicCo-operation and Development(OECD), Paris.ISBN 92-64-0155-8)

Zpráva o stavu zdraví v Rakousku2003, ISBN: 80-86625-17-6Překlad: Wallo V.(z německého originálu :GESUNDHEITSBERICHT 2003 derBundesministerin für Gesundheitund Frauen an den Nationalrat,BMGF, 2004)

Vliv reformy úhrady nemocničnípéče typu Case-Mix nazdravotnictví – Případová studieRakouska, ISBN: 80-86625-16-8Překlad: Miroslav Barták(z angličtiny : Impact of Case-MixHospital Payment Reforms onHealth Systems – Case StudyAustria, Research Report, Institutefor Advanced Studies (IHSHealthEcon), April 2003, ISBN:80-86625-16-8)

Průvodce systémem zdravotní péčeČeské republiky – Infomačnípříručka pro cizince – III.(Aktualizované vydání – v českém,ukrajinském, ruskéma vietnamském jazyce)Autoři: Dobiášová k., Křečková N.,Čabanová B., Knajflová A., HávaP., Foktová I., Roupcová E.

Násilí na pracovišti ve zdravot-nictví a sociálních službách –sborník z konference Autoři: Háva P., Schlanger J.,Veselá J., Angelovski I., Brůha D.,Tomek V., Ripová L.,Nesvadbová L., Kokalov I.,Dobiášová K., CabanováB.,Hnilicová H., Paleček M.,Svobodová L., Uzel J.

Kvalita života – Sborník příspěvků z konference Autoři: Křivohlavý J., Šolcová I.,Kebza V., Korunková M., HnilicováH., Nesvadbová L.,Háva P., Buchtová B.,Dragomirecká E., Šelepová P.,Kalová H., Petr P., Hejduk Z.

POZNÁMKA REDAKCE: uvedené texty možno získat v tiště-né formě v Institutu zdravotní poli-tiky a ekonomiky a většina publika-cí je přístupná také v elektronicéformě na adrese www.izpe.cz

V souvislosti s absencí rozsáhlejší studietýkající se úrazů souvisejících s vodou v ČR bylv období r. 2001 – 1. pol. roku 2004 realizovánmonitoring utonutí a téměř utonutí v ČR(poznámka redakce – viz Zdravotnictvív České republice 3/VII/2004, str.130)

Hlavním cílem projektu bylo vytvoření soft-waru, který by obsahoval data o utonulýcha téměř utonulých osobách v ČR.

Na základě požadavku na vytvoření progra-mového vybavení pro evidenci dat o utonu-lých bylo vytvořeno programové vybavení„Utonulí“. Úkolem tohoto programovéhovybavení je evidence dat o utonulých, tříděnía exporty těchto dat. Programové vybaveníbylo vytvořeno v databázovém prostředíMICRONETICS STANDARD MUMPS.

Vlastní ovládání programového vybavení„Utonulí“ se provádí prostřednictvím základnínabídky. Pomocí které lze vstoupit do všech

pěti částí programového vybavení. Ve volbě„Pořízení údajů o utonulých“ se provádí vlastnívstup údajů o utonulých do databáze progra-mového vybavení. Pořízené údaje jsou zkon-trolovány na číselníky a uloženy do databáze.Vstup číselníků položek se provádí tak, abybyla zaručena jednotnost vyplňování těchtopoložek při pořizování údajů o utonulých.Exporty dat se provádí dle různého třídění,které je již pevně zadáno (např. Seznam utonu-lých dle věku) nebo jej lze specifikovat dleindividuálních potřeb. Export se po zadání tří-dění nejdříve zobrazí na obrazovce a následněje ho možné exportovat do souboru pro Excel.

Programové vybavení „Utonulí“ obsahujeanonymní databázi utonulých a téměř uto-nulých osob v ČR ve sledovaném období.Možnosti programového vybavení umožňu-jí rychlou orientaci v databázi, neomeze-nou specifikaci třídění dle zadaných hledi-

sek. Účelné jsou exporty dat do Exceluumožňující další zpracování dat v tomto pro-gramu. Demoverze programu k dispozici nahttp://www.zcr.cz/Stranky/obsah.htm#03

Zpracováno za finanční podpory projektu IGAMZ ČR č. NE / 7302-3

Programové vybavení „Utonulí“Vladimír Král, Magdalena Čapková, Miloš Velemínský

o autorech

Ing. Vladimír Král, Mgr.je pracovníkem firmy TranSoft a.s.,České Budějovice

Mgr.Magdalena Čapková, Prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc.viz Zdravotnictví v České republice3/VII/2004, str.133

V této práci navazujeme na naši studiio kvalitě života astmatických pacientů.1

V této studii jsme sledovali rozdíly mezilidmi trpícími astmatem a těmi, kteří astmanemají. Rovněž nás zajímali rozdíly mezimuži a ženami v sedmi indexech kvalityživota. Tři z těchto sedmi indexů se týkalykognitivních dimenzí kvality života, třidimenzí emocionálních a jeden se týkal sub-jektivního vnímání celkového zdraví. Uká-zalo se, že muži měli ve všech sedmi sledo-vaných indexech lepší kvalitu života nežženy, a že astmatické onemocnění ovlivňu-je negativně spíše kvalitu života mužů nežžen (Hnilica a Hnilicová, 2002).

Zajímali nás přirozeně i některé faktory,které by mohly mít vliv na zdraví a kvalituživota – mezi nimi i tzv. životní styl. Životnímstylem, jemuž je věnována tato studie, rozu-míme chování, o kterém se důvodně předpo-kládá, že má vliv na zdraví: kouření cigaret,požívání alkoholu, výživu a způsob stravová-ní a fyzickou aktivitu (Almeida et al., 2002;Gecková et al., 2000; Majerová, 1997; Martti-la a Nupponen, 2000; Parry, Fowkes a Thom-son; 2001; Ramstedt, 2001; Rist, 2002; Scho-field et al., 2001). Otázky, jež jsme si kladli,se týkají rozdílů mezi zdravými a nemocnýmijedinci a rovněž mezi muži a ženami: Jakovlivňuje astmatické onemocnění životnístyl pacientů? Existují systematické rozdílyv životním stylu mužů a žen? Lze vysledovatnějaké interakce těchto dvou faktorů?A obecněji: Přispívá zdravý životní stylk lepší kvalitě života? Jak souvisí zdravotnístav s kvalitou života? Na některé z těchtootázek se snažíme odpovědět v této práci.

MetodaVzorky

Vzorek, se kterým v této práci pracujemeje stejný jako v předchozí studii. Jde celkemo 204 respondenty, z nichž polovinu tvořízdraví jedinci, polovinu astmatičtí pacienti.

Celkem tak vzorek sestává ze 102 astma-tických pacientů ve věku od 16 let do 81roku (M = 48,4; SD = 16,1). Muži jsou ccao 4,5 roku starší než ženy (Mm = 50,9; Mž =46,6 let). Ve vzorku převažují ženy (57,8%)a lidé, kteří dosáhli minimálně maturitu(75,5%). Takřka stejné údaje platí i pro vzo-rek zdravých respondentů. Bližší údajeo způsobu tvorby vzorku a jeho složenínajde čtenář v naší předchozí práci (Hnilicaa Hnilicová, 2002).

TechnikyVe výzkumu byl užit poměrně rozsáhlý

(dvacetistránkový) a relativně náročnýdotazník. Na zjišťování životního stylu bylyzaměřeny tyto položky:

Ke zjišťování pravidelné fyzické aktivitybyla užita pětistupňová škála, jejíž pomocíměli respondenti uvést pohybovou aktivitu,která je nejlépe vystihuje. Škála byla v roz-pětí od 1 = „žádná pohybová aktivita“ po 5 =„pravidelný intenzivní sportovní trénink,těžká práce v zaměstnání atp.“

Ke zjištění míry kouření byla užita pořa-dová škála od „1 = nikdy jsem nekouřil/a“po „5 = kouřím více než 20 cigaret denně“.

Ke zjištění frekvence požívání alkoholubyly užity celkem čtyři otázky. Jedna z nichzněla: „Jak často pijete alkohol?“ Škálaodpovědí byla od „1 = nikdy“ po „5 =

18 K životnímu stylu astmatických pacientůZdravotnictví v České republice ¤ 1/VIII/2005

www.zcr.cz

K životnímu stylu astmatickýchpacientůHelena Hnilicová, Karel Hnilica

SUMMARY: LIFE STYLE OF ASTHMATIC PATIENTS

This study is dealing with differencesin a life style of asthmatic and non-asthmatic individuals. We can conclu-de, that individuals suffering frombronchial asthma, in comparison withthose without this illness, practicehealthier life style. We found, that inall measured indicators they have bet-ter life style than asthmatic individu-als. Impact of bronchial asthma on thepeople´s life style is as follows: bothmen and women practice more physicalactivities and smoke less frequently aswell as drink alcohol less (this is validmore for men than for women). Additi-onally, bronchial asthma causes sub-stantial improvement of eating habitsfor both genders but this change ismore significant for women.KEY WORDS: Asthma, gender, life style,tobacco smoking, alcohol drinking,eating habits

1) Práce vykonané na tomto článku byly vykonány v rámci výzkumného záměru 1. LF UK v Praze CEZ:J13/98: 111100007 „Cíle medicíny a kvalita života“ (MUDr. J. Payne, odpovědný řešitel).

denně“. Další otázky se týkaly běžné týden-ní dávka piva (v počtu půllitrů), běžnétýdenní dávky vína (v dcl.) a běžné týdennídávky tvrdého alkoholu (v dcl.).

Ke zjištění návyků týkajících se výživya způsobu stravování byly užity rovněžčtyři otázky, které zněly: „Kolikrát se denněstravujete?“, „Jak často jíte jídla typickápro českou kuchyni?“, „Jak často jíte jídlasestavená podle zásad správné výživy?“a „Stravujete se podle specielní diety?“Stupnice odpovědí byla u posledních třípoložek shodná (od „1 = nikdy“ po „5 =denně“).

VýsledkyV dalším textu probereme nejprve jednotli-

vé sledované prvky životního stylu v souvis-losti se zdravotním stavem a s pohlavím res-pondentů.

Fyzická aktivitaJak jsme již uvedli, byla ke zjišťování pra-

videlné fyzické aktivity užita pětistupňováškála, jejíž pomocí měli respondenti uvésttu pohybovou aktivitu, která je nejlépevystihuje. Škála byla v rozpětí od 1 = „žádnápohybová aktivita“ po 5 = „pravidelný

intenzivní sportovní trénink, těžká prácev zaměstnání atp.“

Aritmetické průměry znázorněné v grafuukazují, že podle očekávání, v průměru vyko-návají náročnější fyzické aktivity muži nežženy (Mmuži (dále jen Mm) = 2,69; Mženy (dále jenMž) = 2,43) a astmatici než neastmatici (Mast-

matici (dále jen Ma) = 2,68; Mneastmatici (dále jenMna) = 2,40). Jak je patrné z následující tabul-ky, shrnující základní údaje o výsledcích ana-lýzy kovariance (ANNOVA; s věkem jako kova-riantou), jsou rozdíly mezi muži a ženamii mezi astmatiky a neastmatiky statisticky

K životnímu stylu astmatických pacientů1/VIII/2005 ¤ Zdravotnictví v České republice

www.zcr.cz 19

Vysvětlivky k symbolům opakovaně použitým v tabulkách v textu:

MS = průměrný čtverec (hodnota, kteráukazuje odchylku naměřených hodnotod hodnot předpokládaných)df = stupně volnostiF = výsledky F testup = hladina významnosti

Graf č. 1 Fyzická aktivita

3,0

2,8

2,6

2,4

2,2muž žena

pohlaví

MS df F P =

model 2,965 4 5,350 0,000

věk 4,237 1 7,644 0,006

diagnóza 4,540 1 8,190 0,005

pohlaví 4,376 1 7,896 0,005

diagnóza * pohlaví 0,273 1 0,493 0,483

Graf č. 2 Jak často pijete alkohol

3,6

3,4

3,2

3,0

2,8

2,6

2,4muž žena

pohlaví

MS df F p =

model 5,101 4 7,120 0,000

věk 1,977 1 2,759 0,098

diagnóza 2,679 1 3,739 0,055

pohlaví 16,237 1 22,665 0,000


bez diagnózy

astma

bez diagnózy

astma

Tabulka č. 1 Kouření cigaret

bez diagnózy astma

muž žena muž žena

nikdy jsem nekouřil/a 13 30 22 28

dříve jsem kouřil, ale dnes již ne 11 7 13 24

spíše výjimečně 3 4 6 3

1 až 5 denně 2 4 1 –

6 až 10 denně 1 5 – 3

11 až 20 denně 10 7 – 1

více než 20 denně 1 1 1 –

signifikantní. Interakce těchto dvou faktorůsignifikantní není.

Kouření cigaretKe zjištění frekvence či intenzity kouření

byla užita sedmistupňová pořadová škála.Jednotlivé alternativy odpovědí a jejich frek-vence uvádíme v následující tabulce.

Rozdíl mezi astmatiky a neastmatiky jesignifikantní: astmatici kouří signifikant-ně méně než neastmatici (Mann-WhitneyU = 4068; z = -2,54; p = 0,011).

I když muži kouří o něco více než ženy,rozdíl mezi pohlavími však není statistickysignifikantní (Mann-Whitney U = 4465,5; z =-1,18; p = 0,240). I naše zjištění potvrzujeobecně známý trend, že rozdíly mezi mužia ženami v kuřáctví se stírají. Ženy ve vyspě-lém světe, kam se také řadí Česká republika,již dohánějí v intensitě kouření muže sevšemi negativními důsledky tohoto jevu.Například ve Spojených státech již úmrtnostžen na rakovinu plic předčila úmrtnost nakarcinom prsu a stala se hlavní onkologickoupříčinou úmrtí i u žen.(Beaglehole, R., Boni-ta, R., 1999).

Ačkoli nelze interakci těchto dvou faktorůformálně testovat, je po převodu na relativníčísla (procenta) zřejmé, že kouří („spíše výji-mečně“ až „ více než 20 denně“) asi o 7%mužů více než žen. A to jak astmatiků, taki neastmatiků. V datech tedy žádnou inter-akci vysledovat nelze.

Pití alkoholuFrekvence pití alkoholu celkem

Jedna z otázek zněla: „Jak často pijetealkohol?“ Škála odpovědí byla od (1 =)„nikdy“ po (5=) „denně“. Potvrdilo se, žecelkově pijí více alkoholu muži než ženy(Mm = 3,13; Mž = 2,58) a zdraví respondentivíce než respondenti astmatičtí (Mna =2,91; Ma = 2,71). Rozdíl mezi zdravýmia astmatickými muži je o něco výraznějšínež rozdíl mezi zdravými a astmatickýmiženami; statisticky však tato interakcesignifikantní není.

Běžná týdenní dávka piva (v počtu půllitrů)Obdobné zjištění jako u celkové konsu-

mace alkoholu platí i pro běžnou týdennídávku piva. Muži vypijí v průměru týdně

více půllitrů piva než ženy (Mm = 4,74; Mž =1,51), astmatici vypijí méně piva než zdravíjedinci (Ma = 2,51; Mna = 4,33). I zde je roz-díl mezi zdravými a astmatickými mužio něco výraznější než rozdíl mezi zdravýmia astmatickými ženami; ani tato interakcevšak statisticky není signifikantní.

Běžná týdenní dávka vína (v dcl.)Obdobné zjištění platí i pro běžnou týden-

ní dávku vína. Muži opět vypijí v průměruo něco více vína než ženy (Mm = 4,57; Mž =3,02), neastmatici o něco více než astmatič-tí pacienti (Ma = 2,71; Mna = 4,66). Rozdílmezi zdravými a astmatickými muži jsou zdetakřka totožné jako rozdíl mezi zdravýmia astmatickými ženami.

Běžná týdenní dávka tvrdého alkoholu (v dcl.)V běžné týdenní dávce tvrdého alkoholu se

od sebe muži a ženy statisticky významněneliší (Mm = 1,11; Mž = 0,88), stejně tak jakose neliší zdraví respondenti od astmatickýchpacientů (Ma = 0,69; Mna = 1,39). Rovněžinterakce pohlaví a diagnózy byla nesignifi-kantní.


www.zcr.cz

Graf č. 3 Běžná týdenní dávka piva

7,0

6,0

5,0

4,0

3,0

2,0

1,0

0,0muž žena

pohlaví

MS df F p =

model 127,679 4 11,365 0,000

věk 83,225 1 7,408 0,007

diagnóza 77,657 1 6,913 0,010

pohlaví 357,416 1 31,816 0,000


Graf č. 4 Běžná týdenní dávka vína

6,0

5,0

4,0

3,0

2,0

1,0muž žena

pohlaví

MS df F p =

model 65,899 4 3,834 0,005

věk 41,715 1 2,427 0,122

diagnóza 117,806 1 6,854 0,010

pohlaví 99,676 1 5,799 0,017


bez diagnózy

astma

bez diagnózy

astma

StravováníNa stravování byly zaměřeny čtyři otázky,

týkající se jednak toho, kolikrát denně serespondenti stravují, jednak frekvence stra-vování v souladu s určitou dietou. Otázka nacelkovou frekvenci stravování zněla: „Koli-krát se denně stravujete?“ Výsledky ukazují,že se respondenti stravují v průměru 3-4xdenně (M = 3,59). Mezi pohlavími ani mezidiagnózami nebyly zjištěny žádné signifi-kantní rozdíly; rovněž interakce pohlavía diagnózy byla nesignifikantní.

Frekvence českých jídelVýznamné rozdíly byly zjištěny ve frekven-

cích konsumace typicky českých jídel. Otáz-ka zde zněla: „Jak často jíte jídla typická pročeskou kuchyni?“ Dále jsme v závorce speci-fikovali, jaký typ jídel máme na mysli. Uved-li jsme například svíčkovou, vepřovou,omáčky…atd. Škála odpovědí byla od (1 =)„nikdy“ po (5=) „denně“. Zařazením tétootázky jsme chtěli zjistit jaký je u responden-tů celkový charakter výživy a do jaké mírypřevládají u naši zdravé i nemocné populacetradiční výživové zvyklosti. V tomto směru

byl nalezen významný rozdíl především mezipohlavími: muži jí tato jídla v průměruvýznamně častěji než ženy (Mm = 2,99; Mž =2,73). Rozdíl mezi zdravými a astmatickýmirespondenty (Ma = 2,75; Mna = 2,92) zde sig-nifikantní není. Naznačená, avšak nesignifi-kantní je interakce, kdy je rozdíl mezi zdra-vými a astmatickými ženami výraznější nežrozdíl mezi zdravými a astmatickými muži.

Další otázka zněla: „Jak často jíte jídlasestavená podle zásad správné výživy?“ I zdebyla užita škála odpovědí od (1 =) „nikdy“ po(5=) „denně“. Výsledky zde ukazují na signi-fikantní rozdíly jak mezi pohlavími (Mm =3,60; Mž = 3,93), tak mezi zdravými a astma-tickými respondenty (Ma = 3,98; Mna = 3,60).

Frekvence jídel sestavených podle specielní dietyV odpovědích na otázku: „Stravujete se

podle specielní diety?“ byl opět zjištěn signifi-kantní rozdíl mezi pohlavími (Mm = 1,67; Mž =1,96) a k hladině významnosti se blížící rozdílmezi zdravými a astmatickými respondenty(Ma = 1,99; Mna = 1,68). I zde je patrné, že meziastmatickými a zdravými ženami je výraznějšírozdíl než mezi astmatickými a zdravými muži.

Shrnutí a závěrVýsledky presentované v této studii lze

shrnout takto: ¤ muži vykonávají více aktivního pohybu

než ženy; astmatici více než neastmatici¤ muži kouří o něco více cigaret než ženy;

neastmatici více než astmatici¤ muži pijí celkově více alkoholu než ženy,

zejména piva a vína; neastmatici pijí vícealkoholu než astmatici

¤ muži se stravují stejně často jako ženy,astmatici stejně jako neastmatici

¤ muži mají méně zdravý jídelníček než ženy:jí častěji než ženy jídla typická pro českoukuchyni a méně často jídla upravená podlespecielní diety nebo podle zásad správnévýživy; totéž platí pro neastmatiky: i oni jíčastěji jídla typická pro českou kuchynia méně často jídla upravená podle specielnídiety nebo podle zásad správné výživy.*

Pomineme-li četnost stravování během dnea četnost požívání tvrdého alkoholu, u nichžnebyly zjištěny mezi muži a ženami ani meziastmatiky a neastmatiky signifikantní rozdí-ly, lze tato zjištění zobecnit v podobě násle-dujících závěrů:

K životnímu stylu astmatických pacientů1/VIII/2005 ¤ Zdravotnictví v České republice

www.zcr.cz 21

Graf č. 5 Jak často jíte jídla typická pro českou kuchyni?

3,1

3,0

2,9

2,8

2,7

2,6

2,5muž žena

pohlaví

MS df F p =

Model 1,456 4 2,832 0,026

Věk 0,734 1 1,427 0,234

Diagnóza 1,169 1 2,274 0,133

Pohlaví 3,705 1 7,205 0,008


Graf č. 6 Jak často jíte podle zásad správné výživy?

4,2

4,0

3,8

3,6

3,4

3,2muž žena

pohlaví

p ý y

MS df F p =

Model 3,184 4 4,903 0,001

Věk 0,017 1 0,026 0,873

Diagnóza 7,112 1 10,952 0,001

Pohlaví 5,508 1 8,483 0,004


bez diagnózy

astma

bez diagnózy

astma

1) Lidé, trpící astmatem mají ve všech sledo-vaných parametrech „lepší“ (zdravější)životní styl než ti, kteří astma nemají.2) Pokud bychom připsali zjištěné rozdílymezi zdravými a astmatickými respondentyjejich zdravotnímu stavu, dospěli bychomk hypotéze, že astma má následující dopadna životní styl astmatiků:¤ u mužů i u žen vede ke zvýšení fyzické

aktivity¤ u mužů i u žen vede ke snížení kouření¤ u mužů i u žen vede ke snížení spotřeby

alkoholu; snížení spotřeby alkoholu seprojevuje výrazněji u mužů než u žen

¤ u mužů i u žen vede ke zlepšení stravova-cích návyků; zlepšení stravovacích návy-ků se naopak projevuje výrazněji u žen nežu mužů.

3) Ženy mají téměř ve všech sledovanýchparametrech „lepší“ (zdravější) životní stylnež muži; výjimku tvoří aktivní pohyb, kdymuži udávají, že se pravidelně věnují nároč-nější fyzické aktivitě více než ženy. 4) Naše zjištění ohledně obliby typicky čes-kých jídel u našich zdravých i astmatickýchmužů vede k domněnce, že to jsou právěmuži a jejich stravovací preference, kterézpůsobují, že charakter výživy v našichdomácnostech se mění jenom velmi pomalua stále neodpovídá moderním názorům nazdravou výživu.Toto zjištění by bylo dobrévyužít a reflektovat při koncipování progra-mů podpory zdraví zaměřených na zlepšenívýživy. Zdá se, že by bylo vhodné zaměřittyto projekty na ovlivnění výživových zvy-klostí zvláště u českých mužů. Lze se domní-vat, že by to pravděpodobně mohlo véstk jejich větší efektivnosti.

SHRNUTÍV práci jsme sledovali shody a rozdílyv životních stylech zdravých a astmatic-kých jedinců. Mezi hlavní zjištění patří, žeastmatici mají ve všech sledovaných para-metrech zdravější životní styl než neastma-tici, a že ženy mají téměř ve všech sledo-vaných parametrech zdravější životní stylnež muži (s výjimkou aktivního pohybu).Astma má pravděpodobně tyto dopady naživotní styl astmatiků: (a) u mužů i u ženvede ke zvýšení fyzické aktivity; (b)u mužů i u žen vede ke snížení frekvencekouření; (c) celkově vede ke snížení spo-třeby alkoholu (výrazněji u mužů nežu žen) a (d) celkově vede ke zlepšení stra-vovacích návyků (výrazněji u žen nežu mužů).KLÍČOVÁ SLOVA: Astma, pohlaví, životnístyl, fyzické aktivity, kouření cigaret, pitíalkoholu, stravování.


www.zcr.cz

Graf č. 7 Stravujete se podle specielní diety?

2,3

2,2

2,1

2,0

1,9

1,8

1,7

1,6

1,5muž žena

pohlaví

MS df F p =

Model 3,396 4 2,898 0,023

Věk 1,369 1 1,168 0,281

Diagnóza 3,513 1 2,997 0,085

Pohlaví 4,651 1 3,969 0,048


bez diagnózy

astma

literatura

ALMEIDA, O. P., HULSE, G. K., LAWRENCE, D.,et al. (2002): Smoking as a risk factor for Alz-heimer’s disease: Contrasting evidence froma systematic review of case-control andcohort studies. Addiction 97, 15-28.

BEAGLEHOLE, R., BONITA, R.: Public Health atthe Crossroads: achievements and prospects.Cambridge University Press, 1999, s. 243.

GECKOVÁ, A., PUDELSKÝ, M., TUINSTRA, J.,VAN DIJK, J. P. (2000): Vplyv fajčenia, konzu-movania alkoholu, užívania drog a nedostatkufyzickej aktivity na zdravie adolescentov. Čes-koslovenská psychologie 44, 132-147.

HNILICA, K., HNILICOVÁ, H. (2002): Pohlaví,astma a kvalita života. Rukopis předaný dotisku.

MAJEROVA, V. (1997): Life style or survival stra-tegy? Social Indicators Research 42, 367-384.

MARTTILA, J., NUPPONEN, R. (2000): Healthenhancing physical activity as perceived ininterviews based on the theory of plannedbehaviour. Psychology & Health 15, 593-608.

PARRY, O., FOWKES, F. G. R., THOMSON, C.(2001): Accounts of quitting among older ex-smokers with smoking-related disease. Jour-nal of Health Psychology 6, 481-493.

RAMSTEDT, M. (2001): Per capita alcohol con-sumption and liver cirrhosis mortality in 14European countries. Addiction 96, S19-S33.

RIST, F. (2002): Alcohol consumption andalcohol-related disorders in Germany. Addicti-on 97, 115-116.

SCHOFIELD, P. E., PATTISON, P. E., HILL, D. J.,et al. (2001): The influence of group identifi-cation on the adoption of peer group smokingnorms. Psychology & Health 16, 1-16.

o autorech

Helena HnilicováÚstav sociálního lékařství a veřejnéhozdravotnictví 1. LF UK v Praze a Školaveřejného zdravotnictví IPVZ Praha

Karel HnilicaKatedra kulturologie FF UK v Prazea Ústav pro humanitní studia v medicí-ně 1. LF UK v Praze

Bibliografický přehled článků uveřejněných v roce 20041/VIII/2005 ¤ Zdravotnictví v České republice

www.zcr.cz 23

Bibl

iogr

afic

ký p

řehl

ed č

lánk

ů uv

eřej

něný

ch v

roc

e 20

04

Auto

r

ANGE

LOVS

KI Ig

or

ANGE

LOVS

KI Ig

or; B

ARTÁ

K M

irosl

av

BART

ÁK M

irosl

av

ČAPK

OVÁ

Mag

dale

na a

kol

.

DITT

RICH

Lud

wig

O.

DLOU

HÝ

Mar

tin; F

LUSS

EROV

Á Le

nka

DOBI

ÁŠOV

Á Ka

rolín

a; V

YSKO

ČILO

VÁ O

lga

HAN

UŠO

VÁ P

avla

HÁV

A Pe

tr

HÁV

A, P

etr

HAV

ELKO

VÁ J

ana

HAV

ELKO

VÁ J

ana

a ko

l.

HAV

ELKO

VÁ J

ana;

KU

ČERA

Zde

něk

HNI

LICA

Kar

el; H

NILI

COVÁ

Hel

ena

HOL

ČÍK

Jan

IVAN

OVÁ

Kate

řina

LANG

ROVÁ

Kat

eřin

a

MER

TL J

an; P

ASOV

SKÁ

Lenk

a

NESV

ADBO

VÁ L

ibuš

e; H

ÁVA

Petr

POTU

ŽNÍK

OVÁ

Zuza

na

reda

kce

reda

kce

SKAL

ICKÝ

Rom

an; B

ĚLÁČ

EK J

arom

ír

STAŇ

KOVÁ

Bar

bora

; KLI

NER

Jan

Stát

ní ú

stav

pro

kon

trol

u lé

čiv

Stát

ní ú

stav

pro

kon

trol

u lé

čiv

STRU

K Pe

tr a

kol

.

TUČE

K M

artin

TŮM

OVÁ

– KŘ

EČKO

VÁ N

aděž

da

VORL

ÍČKO

VÁ V

ěra;

STA

ŇKOV

Á Ba

rbor

a

Náz

ev

Nási

lí na

pra

covi

šti v

obl

asti

zdr

avot

nict

ví

Zdra

votn

í sta

v be

zdom

ovců

v K

anad

ě

Zdra

votn

í sta

v be

zdom

ovců

a je

ho d

eter

min

anty

Uto

nutí

a té

měř

uto

nutí

z p

ohle

du s

oudn

ího

léka

řstv

í

Nem

ocni

ce ja

ko d

odav

atel

zdr

avot

ní p

éče

Výda

je n

a zd

ravo

tnic

tví:

mez

inár

odní

sro

vnán

í

a ek

onom

etric

ká a

nalý

za

Potř

eba

a sp

otře

ba z

drav

otní

péč

e im

igra

ntů

Býva

lé o

kres

ní n

emoc

nice

Zdra

votn

í plá

ny k

rajů

Výzv

a k

disk

usi n

a Zá

klad

ním

i tez

emi

konc

epce

zdr

avot

nict

ví Č

R

Jak

plán

ují m

ěsta

, obc

e a

regi

ony

ČR s

vůj r

ozvo

j?

Hod

noce

ní re

aliz

ace

scre

enin

gové

ho p

rogr

amu

Podp

ora

zdra

ví v

ČR

v ko

ntex

tu im

plem

enta

ce p

rogr

amů

WH

O

„Zdr

aví p

ro v

šech

ny“

a „Z

drav

í 21“

Pohl

aví,

astm

a a

kval

ita

živo

ta

12. k

onfe

renc

e EU

PHA

(Eur

opea

n Pu

blic

Hea

lth A

ssoc

iatio

n)

Kval

itat

ivní

soc

iolo

gick

ý vý

zkum

Efek

tivn

í pol

itik

y ko

ntro

ly ta

báku

Konk

uren

ce z

a ve

řejn

é pe

níze

?

Povo

dně

v ČR

200

2 –

Impl

ikac

e zd

ravo

tníc

h dů

sled

ků

povo

dní p

ro v

eřej

nou

polit

iku

Bezd

omov

ství

ve

Velk

é Br

itán

ii

Poky

ny p

ro a

utor

y

Prog

ram

sem

inář

ů

Dem

ogra

fie a

zdr

aví

Legi

slat

ivní

čin

nost

MZ

ČR v

lete

ch 2

002

– 20

04

Rekl

ama

na lé

čivé

pří

prav

ky 1

. Čás

t

Rekl

ama

na lé

čivé

pří

prav

ky –

dok

onče

ní

Hod

noce

ní p

rimár

ní p

éče

– 1.

Čás

t

Mal

é zm

ěny

k le

pším

u, o

bjev

ován

í skr

ytýc

h m

ožno

stí

prot

itab

ákov

é po

litik

y v

ČR

Prim

ární

zdr

avot

ní p

éče

Konc

epčn

í čin

nost

MZ

ČR v

lete

ch 1

998

– 20

04

Um

ístě

ní

listo

pad

2004

, str

. 118

pros

inec

200

4, s

tr. 1

74

říje

n 20

04, s

tr. 7

6

listo

pad

2004

, str

. 130

pros

inec

200

4, s

tr. 1

80

listo

pad

2004

, str

. 104

září

200

4, s

tr. 3

2

září

200

4, s

tr. 2

4

říje

n 20

04, s

tr. 5

6

září

200

4, s

tr. 5

listo

pad

2004

, str

.139

pros

inec

200

4, s

tr. 1

39

listo

pad

2004

, str

. 124

říje

n 20

04, s

tr. 8

2

listo

pad

2004

, str

. 137

pros

inec

200

4, s

tr. 1

54

pros

inec

200

4, s

tr. 1

79

listo

pad

2004

, str

. 108

září

200

4, s

tr. 4

0

pros

inec

200

4, s

tr. 1

68

září

200

4, s

tr. 5

0

září

200

4, s

tr. 5

2

říje

n 20

04, s

tr. 6

4

září

200

4, s

tr. 1

9

září

200

4, s

tr. 4

6

říje

n 20

04, s

tr. 9

6

pros

inec

200

4, s

tr. 1

44

listo

pad

2004

, str

. 134

říje

n 20

04, s

tr. 9

0

září

200

4, s

tr. 1

4

Text

vzn

ikl v

rám

ci

účel

ové

podp

ory

MPS

V ČR

– N

ásilí

na

prac

oviš

ti v

obl

asti

zdr

avot

nick

ých

a so

ciál

ních

slu

žeb

v ČR

(1J0

13/0

4 –

DP1)

gran

tové

ho ú

kolu

IGA

MZ

ČR N

R 81

19-3

/200

4

gran

tové

ho p

roje

ktu

IGA

MZ

ČR –

Zdra

votn

í sta

v po

pula

ce b

ezdo

mov

ců v

ČR

a je

ho d

eter

min

anty

(NR

8119

-3/2

004)

gran

tu IG

A M

Z ČR

č. N

E/73

02-3

výzk

umné

ho z

áměr

u M

ZO 2

002-

01 IZ

PE

výzk

umné

ho z

áměr

u M

ZO 2

002-

01 IZ

PE

spol

uprá

ce IZ

PE a

MZ

ČR, f

inan

cova

la K

omis

e m

in. v

nitr

a ČR

pro

inte

grac

i ciz

inců

výzk

umné

ho z

áměr

u M

ZO 2

002-

01 IZ

PE

výzk

umné

ho z

áměr

u M

ZO 2

002-

01 IZ

PE

výzk

umné

ho z

áměr

u M

ZO 2

002-

01 IZ

PE

výzk

umné

ho z

áměr

u M

ZO 2

002-

01 IZ

PE

gran

tu IG

A NO

/770

1-03

podp

ory

Evro

pské

ho c

entr

a pr

o zd

ravo

tní p

olit

iku

v Br

usel

u, W

HO

výzk

umné

ho z

áměr

u CE

Z: J

13/9

8: 1

1110

0007

gran

tové

ho ú

kolu

IGA

MZ

ČR č

. NO/

7700

-3

výzk

umné

ho z

áměr

u M

ZO 2

002-

01 IZ

PE

výzk

umné

ho z

áměr

u M

ZO 2

002-

01 IZ

PE

proj

ektu

VVÚ

H p

ro M

ŽP „

Impl

ikac

e zd

ravo

tníc

h dů

sled

ků p

ovod

ní“

gran

tové

ho ú

kolu

IGA

MZ

ČR N

R 81

19-3

/200

4

výzk

umné

ho z

áměr

u M

ZO 2

002-

01 IZ

PE

výzk

umné

ho z

áměr

u M

ZO 2

002-

01 IZ

PE

gran

tu IG

A M

Z ČR

NO/

7147

-3

výzk

umné

ho z

áměr

u M

ZO 2

002-

01 IZ

PE

výzk

umné

ho z

áměr

u M

ZO 2

002-

01 IZ

PE

výzk

umné

ho z

áměr

u M

ZO 2

002-

01 IZ

PE

Úvod Nemocnice, které se hodlají ucházet

o akreditaci, musí jako součást akreditační-ho řízení provádět průzkumy spokojenostinejen pacientů, ale také svých zaměstnanců.Akreditace by však neměly být jediným důvo-dem, proč tato šetření provádět. Reálnýmproblémem, se kterým se může v budoucnuvedení nemocnic potýkat, bude nedostateka fluktuace personálu, jehož příčinou můžebýt odchod vzdělaných a zkušených sesterdo zahraničí. Například v současné době,podle studie OHA (Ohio Hospital Association)a AHA (American Hospital Association),chybí v USA 126 000 zdravotních sester.V roce 2020 to bude pak na 500 000.1

Velmi zajímavý je také údaj o nákladech,které jsou vynaloženy na nábor zdravotníchsester na uvolněná místa. Poradenská firmaDeloitte & Touche odhaduje, že najmutínového zaměstnance při využití standard-ních metod stojí instituci 7 000 dolarů. (2)Do těchto nákladů je však třeba také připočí-tat skryté náklady. Ty se projevují v podobězvýšení nákladů na kvalitu péče nebo sníže-nou produktivitou týmu.Ve zdravotnictví jetřeba mít stabilizovaný počet pracovníků,neboť neustálý nábor nových pracovníků bezpotřebných zkušeností může začít skrytěohrožovat kvalitu péče o pacienty. Zvýšenáfluktuace ponejvíce postihuje malé nemoc-nice, které mají obecně nižší počty personálunež např. nemocnice fakultní.

Pro management nemocnic je proto důle-žité se v rámci řízení lidských zdrojů zabývati motivačními faktory, které jsou teoretickydefinovány v pojmech jako – chtění, potřeby,impulsy nebo pobídky, které mají vliv na jistéchování nebo činy. Názor manažerů naformu a obsah adekvátní motivace však

může být odlišný od představ pracovníků.Potom se mnohá motivační úsilí míjí účin-kem. Úspěšně lze motivovat zaměstnancepouze za předpokladu stanovení vhodnýchcílů, jejichž dosažení poskytuje uspokojení.

V současnosti se většina hospitalizačníchinstitucí nachází ve finanční krizi. Vedenínemocnic tak nezřídka sáhne po nejvyššípoložce fixních nákladů tj. osobních nákla-dech. Následkem je pak odebírání osobníhoohodnocení či balancování na hraně pojiš-ťovnou předepsaného počtu nemocničníhopersonálu a požadavků na zvýšení výkonu.I to může být důvodem, proč zvyšovat spo-kojenost. Avšak spokojený pracovník nemu-sí nutně zajistit vyšší výkon a naopak.Zahraničních výzkumy však dokazují pozi-tivní spojení mezi spokojeností a nízkoufluktuací.2 Tento fakt by sám o sobě by mělbýt pro každého personalistu ve zdravotnic-tví dostatečným argumentem, proč spokoje-nost personálu sledovat.

Výzkumem žebříčku priorit motivačníchfaktorů pracovního prostředí z pohledu zdra-votních sester a jejich srovnání s žebříčkemmotivačních faktorů zaměstnavatele (téžpodle z pohledu sester) se zabývá uvedenéšetření.

Metodika Cílem zkoumání bylo tedy srovnat pořadí

důležitosti motivačních faktorů zdravotníchsester s tím, jak jsou tyto faktory prezento-vány a uspokojovány zaměstnavatelem. Výz-kum se tedy zabýval vnímáním různých moti-vačních faktorů zdravotními sestrami (dáleZS) a jejich představou o významu těchtofaktorů pro zaměstnavatele. Dalším cílembylo zjistit, jak jsou motivační faktory podle

24 Pracovní motivace zdravotních sesterZdravotnictví v České republice ¤ 1/VIII/2005

www.zcr.cz

Pracovní motivacezdravotních sesterJiří Vévoda, Kateřina Ivanová, Martin Horváth

SUMMARY: OCCUPATIONAL MOTIVATION OF NURSES

INTRODUCTION: Motivation factors forman important part of human resourcesmanagement in hospitals. However, themanagers’ opinions on the form and con-tent of adequate motivation may vary fromthose of the employees. MATERIAL AND METHODS: The surveyaimed at comparing the order of impor-tance of motivation factors in nurses withthe way the factors are presented andsatisfied by their employer. The methodo-logical basis for the survey was represen-ted by Herzberg’s two factor motivationtheory. The survey was carried out usingquestionnaires. The initial hypothesisassumed divergence between the order ofimportance of individual motivation fac-tors subjectively preferred by the nursesand the order of factors adhered to bytheir employer as perceived by the nurses.The survey took place in Prostějov Hospi-tal in November 2003. In the exhaustivestudy 281 nurses were enrolled. RESULTS: According to the nurses’ hierar-chy of values, the most important were theemployment security, pay, patient care,cooperation in the work setting and recog-nition of personal achievements; the leastimportant were the job reputation andcareer advancement. As far as the emplo-yer is concerned, the most important valu-es were the patient care and image of thefacility; the least important the pay,employment security and recognition ofpersonal achievements. DISCUSSION: It comprised three levels. 1)Discrepancy between the nurses’ and theemployer’s priorities of factors. 2) Actualfulfilment of the demonstrated factors bythe employer. 3) Application of Herzberg’stheory. CONCLUSION: The clear outcome of thesurvey is the necessity to deal with moti-vation factors, preferably by using compa-rative research. KEY WORDS: Motivation, job satisfaction,Herzberg’s two factor motivation theory,nurses, hospital management, divergenceof perception of motivation factors.

1) (http://www.ohanet.org/workforce/FAQ.asp); (http://www.wdi-inc.com/employee_sat.htm)2) Brief, 1976; Landstrom, Biordi, & Gillies, 1989; Prescott & Bowen, 1987; Price & Mueller, 1981a;

1981b) In Job satisfaction among hospital nurses. Jobsatisfaction.rtf.

ZS naplňovány. Snahou bylo srovnat získanévýsledky s motivační teorií F. Herzberga.

Metodologickým základem výzkumu sestala Herzbergova dvoufaktorová motivačníteorie, kterou Drucker označil za nejpopulár-nější teorii motivace dvacátého století. Základtéto teorie tvoří Pitsburghská studie pracovnímotivace, na jejímž základě rozdělil Herzbergfaktory působící na pracovní motivaci nahygiene (vnější, udržovací) factors a na satis-fieres (vnitřní faktory, motivátory). Mezihygienika Herzberg zařadil: podnikovou poli-tiku, administrativní i odborné řízení práce,plat, pracovní podmínky, jistotu pracovníhomísta, vztahy s kolegy, vliv práce na osobníživot, status profese. Tyto faktory (podle něj)nemají přímý vliv na pracovní nespokojenost,ale vedou k ní, pokud jsou na nízké úrovninebo dokonce chybí. Mezi motivátory je řazenobsah a výkon práce (práce sama o soběa dosahování cílů v práci), uznání práce,odpovědnost za práci, postup v pracovní hie-rarchii a odborný růst. Záměrné působení natyto faktory předpokládá ze strany manažeraznalost hodnotových žebříčků svých podříze-ných. Je-li totiž působeno na jiné hodnoty,motivace se míjí účinkem.3

Faktory pracovní spokojenosti vycházejícíz obecných pracovních teorií byly po konzul-tacích s odborníky v oboru ošetřovatelstvíi se ZS z praxe rozšířeny o další faktory vysky-tující se v profesi ZS (vztah k jiným profesím,vztah k pacientům a jejich rodinám).

Výchozí hypotéza předpokládala divergen-ci (rozbíhání, odklon) mezi subjektivně pre-ferovaným (vnímaným) pořadím důležitostijednotlivých motivačních faktorů ze stranyZS a pořadím faktorů, jež podle ZS zastávázaměstnavatel. Předpokládá také, že ani ZS,ale ani jejich zaměstnavatel nebudou na prv-ních místech motivačních faktorů preferovatsatisfakční faktory, ale spíše hygienika.

Místem výzkumu byla Nemocnice Prostě-jov, příspěvková organizace. V době prove-dení výzkumu, tj. v listopadu 2003 dispono-vala 553 lůžky. Z celkového počtu lůžekbylo 481 lůžek akutní péče a 72 lůžeknásledné péče v LDN. Vedení nemocnice podohodě s výzkumníkem a personalistounemocnice souhlasilo s tím, že výzkumbude mít formu vyčerpávajícího šetření.Bylo do něj zařazeno 281 zdravotních sesterposkytující zdravotní péči přímo u lůžka.

Šetření bylo prováděno pomocí dotazníku,který byl následně statisticky zpracován.

Dotazník čítající 24 položek byl navržentak, že ZS stanovovaly subjektivní pořadímotivačních faktorů od 1 do 16, s tím, že 1 mápro ně nejvyšší význam a číslo 16 význam nej-nižší. Analogickým způsobem pak seřadilymotivační priority, jak je podle ZS preferovalzaměstnavatel. Dále ke každému faktorunáležela škála od 1 do 5. Na ní měly ZS sub-jektivně hodnotit na jakou známku sezaměstnavatel věnuje uspokojování tohotofaktoru. Známka 1 – velmi spokojeni, známka5 velmi nespokojeni.

Dotazníky byly distribuovány vrchnímsestrám na jejich poradě, kde jim byl sou-časně vysvětlen i postup jejich vyplnění(ten byl uveden i na každém dotazníku).Současně byla i stanovena jednoměsíčnílhůta na jejich návrat.

Následně byly pomocí neparametrickýchtestů Kruskal-Wallis a Mann-Whitney vyhod-noceny statistické znaky ve vztahu k jednot-livým faktorům pracovního prostředí. Prostatistické analýzy byl použit profesionálnístatistický software SPSS v. 10.4

Návratnost dotazníků činila. 66,19%, tj186 kusů. Ze zpracování bylo vyřazenoz důvodu nesprávného vyplnění 35 kusů. Kekonečnému zpracování postoupilo 151kusů, tedy 53,74%.

Pro jednotlivé faktory všech tří škál bylyvypočítány aritmetické průměry, kteréumožnily komparaci osobního vnímánídůležitosti s vnímáním faktorů zastávanýchzaměstnavatelem.

Výsledky Demografická struktura zkoumaného souboru:

Vyšší zdravotnickou školu vystudovalo 10ZS, další pomaturitní specializační studiumabsolvovalo 64 ZS a pouze střední zdravot-nickou školu ukončilo 77 ZS. 88 responden-tek mělo více než patnáctiletou praxi, 34mělo praxi v rozmezí od 5 – 15 let a 29 praxinižší než 5 roků. Na směny pracuje 85,4% ZS.Pouze jedna zdravotní sestra ze zkoumané-ho vzorku pracuje na zkrácený úvazek.5 Naúřadu práce bylo někdy registrováno33 ZS.Záměrně u tohoto znaku nebyl použit termín„nezaměstnanost“.6 Je zřejmě pro zdravot-

Pracovní motivace zdravotních sester1/VIII/2005 ¤ Zdravotnictví v České republice

www.zcr.cz 25

3) HERZBERG, F., MAUSNER, B. and SNYDERMAN, B.B. The motivation to Work.4) Výpočty byly doporučeny a realizovány odd. biometrie Ústavu lékařské biofyziky LF UP v Olomouci5) V zahraničních nemocnicích pracuje na částečný úvazek až 30% zdravotnického personálu. Důvod může spočívat i v tom, že v cizině jsou tato místa

vládami podporována např. úlevou z daní. V ČR se však nic podobného nechystá, proto nelze ani do budoucna očekávat, že by nějak významně vzrostloddíl ZS pracujících na částečný úvazek.

6) Tak vysoký počet registrovaných ZS byl pravděpodobně způsoben tím, že nemocnice dostává příspěvky od úřadu práce, pokud zaměstnají jejich uchazeče.

Graf č. 1 Priorita faktorů – zaměstnanci

12,7

11,7

10,7

10,5

10,3

10,1

9,9

9,9

9,6

9,2

8,7

7,0

6,2

4,2

2,7

2,6

1 3 5 7 9 11 13

karierní postup

prestiž

image zařízení

moderní techn. a přístroj.vybavení

podnikové klima

spolupráce s jinými profesemi

přístup k informacím

sociální výhody

vzdělávání

pracovní podmínky

vztahy k nadřízeným

uznání osobních výsledků

spolupráce v provozu

péče o pacienty

mzda

jistota pracovního místa

Hodnotový žebříček motivačních (hygienických i satisfakčních) faktorů ZS, seřazenýpodle osobních priorit ZS (od nejdůležitějších 2,6 – po nejméně důležité 12,7):

nické zařízení výhodnější, aby ZS se kterouchce uzavřít pracovní smlouvu, byla nejprveregistrována na ÚP než aby byla přijatapřímo ze školy.

Výsledky statistického šetření motivačních faktorů ze strany ZS:

Na prvním místě žebříčku hodnot pracov-ních faktorů ZS stojí jistota zaměstnání, nadruhém mzda, na třetím péče o pacienta, načtvrtém spolupráce v provozu, na pátém uzná-ní osobních výsledků. Devíti následujícím fak-torům přikládají ZS přibližně stejný význam.Na konci žebříčku významnosti se umístilaprestiž zaměstnání a kariérní postup.

Výsledky statistického šetřenímotivačních faktorů tak jak je ZSpřiřazují svému zaměstnavateli :

Největší význam je přikládán prvnímdvěma místům (péče o pacienta a image zaří-zení), po nich následuje skupina faktorůs podobným významem (3-11), třetí skupinutvoří pětice faktorů, kterým je přikládánnejmenší význam. Z hlediska našeho zkou-mání je zajímavé, že sem náleží typicky moti-vační satisfaktory (kariérní postup, uznáníosobních výsledků).

DiskuzeDiskuze je rozdělena podle struktury

hlavní hypotézy do tří základních okruhů.První z nich se zabývá konveregencí prioritmotivačních faktorů preferovaných ZSa prezentovaných zaměstnavatelem. Druháčást hodnotí skutečné naplňování motivač-ních faktorů zaměstnavatelem. Třetí částposuzuje validitu i reliabilitu Herzbergovydvoufaktorové motivační teorie při zkou-mání personální problematiky současnýchčeských zdravotnických zařízení.

1) Rozporné hodnocení priority faktorůZS a zaměstnavatelem:

Jistota práce – obava ze ztráty zaměst-nání se nevyhýbá ani profesím pracujícímve zdravotnictví. V současnosti je umocňo-vána špatnou ekonomickou situací nemoc-nic. Vrcholné orgánů krajů, jež jsou zřizo-vateli mnoha zdravotnických zařízení, jed-nají o transformacích nemocnic na některýz druhů kapitálových společností.7 To budeznamenat posun k vyrovnanému hospoda-ření. Co to však může znamenat pro samot-né lůžkové zařízení a následně pro jehozaměstnance? V lepším případě omezovánípočtu lůžek a personálu na odděleních,

které nejsou obsazovány pacienty a vyka-zují ztrátu, v horším případě rušení těchtooddělení a propuštění většiny zaměstnancůz těchto oddělení. Navíc zdravotnicképovolání není univerzální a lidé s tímtodruhem vzdělání hledají jen obtížně ade-kvátní uplatnění v jiných pracovních obo-rech. V případě uvedeného výzkumu jedůležité vzít do úvahy i fakt, že se jednáo malé město, kde je jen jedno lůžkovézdravotnické zařízení a tudíž možnostvýběru stejné práce v jiné organizaci jetéměř mizivá.

Mzda – odměňování zdravotních sester,stejně tak jako ostatních zaměstnancůnemocnice, se řídí zákoníkem práce a záko-nem 143/1992 Sb. ve znění pozdějších před-pisů. Průměrný plat SZP v Nemocnici Prostě-jov byl v roce 2003 – 17 163 Kč. (průměrnáměsíční mzda zaměstnance v okrese Prostě-jov v I. – III. kv. 2003 13 547 Kč).Z tohomzdový tarif tvoří 55,9% a 44,1% tvoří pří-platky např. za pohotovost, za práci přes časatd. Poměrná část příplatků činí výši mzdypoměrně nejistou.

Faktor mzdy souvisí s faktorem jistotypráce. Uskuteční – li se přeměna nemocni-ce na akciovou společnost nebo společnosts ručením omezeným, pak zaměstnancimohou být odměňování podle zákona1/1992 Sb. o mzdě. Tím by přišli o jistotutarifních platů. Jak již bylo uvedeno,potom se bude management nemocnicesnažit o vyrovnané hospodaření. Osobnínáklady tvoří více než 50% fixních nákla-dů, tedy více než 25% veškerých nákladůnemocnice. To může být důvod jejich regu-lace a snížení.

Výsledky výzkumu ukazují, že ZS jsou sesvojí mzdou nespokojeny a pokud nedojdeke změně mzdových tarifů, bude tato situa-ce i nadále přetrvávat. Tak se hygienikumplatu dostává na nejvyšší příčky priorit.

Uznání osobních výsledků – může býtvnímáno jako nefinanční odměna za vyko-nanou práci. ZS které považují za uznáníosobních výsledků svoji mzdu budou spíšenespokojeny se mzdou než s tímto fakto-rem. Zatímco sestry tomuto faktoru přiřadi-ly páté místo důležitosti ze šestnácti polo-žek, zaměstnavatel jej podle nich prezentu-je až na místě posledním. Zde je na místězamyšlení nejen o ohodnocení kvalitnía přínosné práce nejen ve zdravotnictví, alei v celé společnosti. Pro vrcholový manage-ment by mohla být tato informace důležitá


www.zcr.cz

Graf č. 2 Priorita faktorů – nemocnice

10,9

10,7

10,7

10,4

9,6

8,8

8,8

8,6

8,4

8,2

8,1

7,7

7,6

7,5

5,7

4,0

1 3 5 7 9 11 13



mzda

karierní postup

sociální výhody

prestiž

podnikové klima



vzdělávání

pracovní podmínky




image zařízení

péče o pacienty

Motivační (hygienické i satisfakční) faktory seřazené podle priorit, jak je prezentujenemocnice (od nejvíce preferovaných 4,0 – po nejméně preferované 10,9)

7) Nejčastěji společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost.

při stanovování cílů pro vzdělávání a trai-ning manažerů. V moderně pojatém světo-vém managementu, a to jak ve smyslu obec-ném, tak zvláště při řízení lidských zdrojůzačíná hrát stále větší úlohu „zdravá“ orga-nizační kultura, podporující etické, invenč-ní, f lexibilní, hospodárné a motivační způ-soby chování manažerů i zaměstnanců.Hodnocen je potom i způsob, jakým jsouzaměstnanci motivováni – tedy co a kdo jemotivuje a zda jsou jediným motivátorempeníze nebo i uznání.8

2) Skutečné naplňovánídemonstrovaných faktorzaměstnavatelem

Skutečné naplňování demonstrovanýchfaktorů měly možnost ZS ohodnotit škálous rozsahem 1-5. Nejlepší známku obdrželfaktor péče o pacienta a nejhorší faktormzdy. Zajímavé je zjištění, že zaměstnavate-li připsané faktory jsou zároveň i faktorypoměrně dobře naplňované.9 Ukazuje sespíše, že problémem je konvergence faktorůprosazovaných sestrami a faktorů demon-strovaných nemocnicí, než jejich skutečnénaplňování. Znamená to, že konkrétní pro-

blémy zdravotnictví, vyplývající ze stávající-ho zdravotního systému v ČR, včetně jehokoncepce spravedlnosti, má větší vliv namyšlení managementu nemocnic než dlou-hodobá personální stabilizace sester, vyplý-vající z jejich motivačních priorit.

3) Aplikace Herzbergovy teorieVýzkum jednoznačně ukázal, že je nut-

ností se zabývat motivačními faktory, avšakz teoretického hlediska je nutné zvážit nakolik je možné jakékoliv mechanické pře-vzetí kritérií vytvořených zahraničnímiautory, v tomto případě Herzbergem. Herz-bergova teorie vznikala v typickém prostře-dí USA šedesátých let a její zasazení do spe-cifického prostředí českého zdravotnictvív 21. století je rozhodně diskutabilní. Zají-mavé jsou zejména tyto body:

Možnost kariérového postupu – Herzbergtento motivátor řadí mezi satisfaktoryzejména vzhledem k tomu, že možnost kari-érového růstu odráží pracovní výsledkya výkonnost a tímto způsobem motivuje kezvyšování pracovního úsilí. V profesi ZS jemožnost kariérového postupu výrazně ome-zena a proto lze soudit, že ji ZS nepřikládají

význam, který postuluje Herzbergova teo-rie. Jako důkaz může sloužit to, že možnostkariérového postupu se umístila až nasamém konci faktorů preferovanými ZSi připisovaných plnění zaměstnavatelem.

Jistota pracovního místa, spoluprácev provozu a vztahy k nadřízeným – tytomotivátory řadí Herzberg mezi hygienickéfaktory. Lze se domnívat, že se v tom odrá-ží americká zkušenost s častým a snadnýmstřídáním pracovních míst, umožněnýchpružným fungování pracovního trhu.V prostředí českého zdravotnictví kde jepro ZS je jen malá možnost změny pracovní-ho místa (což je zdůrazněno místem konáníprůzkumu) mohou výše zmíněné faktorypůsobit výrazně satisfakčně, neboť hrozbajejich ztrát je aktuální a permanentní.Nelze proto očekávat jejich odeznění jejichvýznamnosti, jak je tomu u typických hygi-enických faktorů.

ZávěrVýzkumům spokojenosti zdravotnického

personálu, tedy i zdravotních sester, jev zahraničí, zvláště pak v USA, věnovanávelká pozornost. V České republice je situa-

Pracovní motivace zdravotních sester1/VIII/2005 ¤ Zdravotnictví v České republice

www.zcr.cz 27

Graf č. 3 Srovnávání priorit zaměstnanců a zaměstnavatelů

10,4

8,8

5,7

7,6

8,8

8,6

7,5

9,6

8,2

8,1

8,4

10,9

7,7

4,0

10,7

10,7

12,7

11,7

10,7

10,5

10,3

10,1

9,9

9,9

9,6

9,2

8,7

7,0

6,2

4,2

2,7

2,6

1 3 5 7 9 11 13

karierní postup

prestiž

image zařízení


podnikové klima



sociální výhody

vzdělávání

pracovní podmínky




péče o pacienty

mzda


Nejvíce rozpornými faktory jsou jistota práce, mzda, uznání osobních výsledků. Požadavky zaměstnancůPlnění nemocnice

8) IVANOVÁ, K. Kultura instituce a její význam ve zdravotnictví. In GLADKIJ, I. Management ve zdravotnictví, s. 179. 9) Jak je tomu například u faktoru péče o pacienta

ce jiná. Publikační činnost, která je věnová-na výzkumům spokojenosti zdravotníchsester je zanedbatelná, a pokud již existuje,je vyhrazena úzkému kruhu profesionálů,zabývajících se teorií ošetřovatelství.10

Možnosti metodologických přístupů kezkoumání spokojenosti zaměstnanců jejistě více, zde byla vybrána, použita, posu-zována i kritizována Herzbergova motivač-ní teorie. Jejím základním úkolem bylo uká-zat rozdíly představ o motivačních fakto-rech mezi ZS a činností jejich zaměstnava-tele. Dalším úkolem bylo zamyslet se nadtím, zda je tou cestou vedoucí ke relevant-nímu zkoumání zaměstnanecké spokoje-nosti ZS. Aby bylo možno jednoznačně jejípřínosy i nedostatky vyhodnotit, musel bybýt proveden stejný výzkum ve většímměstě, kde je více zdravotnických zařízenínemocničního typu.

Podle Rakicha, Longesta a Darra by mělmanažer ve zdravotnické organizaci podpo-rovat takovou organizační kulturu, kteráby měla vliv na všechny čtyři základní okru-hy, protínající se v průběhu procesu posky-tování zdravotnické péče, kterými jsou:zaměření na služby zákazníkům; průběžnézlepšování kvality; péče o zaměstnance;orientace na klíčové prvky systému. Z toho-to pohledu se zjišťování motivačních fakto-rů u ZS, a zejména pak jejich pořadí, stáváopodstatněnou součástí personálního říze-ní a celkové péče o lidské zdroje.11

SOUHRN:ÚVOD: Pro management nemocnic je důležitézabývat se v rámci řízení lidských zdrojů i moti-vačními faktory. Názor manažerů na formua obsah adekvátní motivace však může býtodlišný od představ pracovníků.METODIKA: Cílem zkoumání bylo tedy srovnatpořadí důležitosti motivačních faktorů zdravot-ních sester s tím, jak jsou tyto faktory prezento-vány a uspokojovány zaměstnavatelem. Metodo-logickým základem výzkumu se stala Herzbergo-va dvoufaktorová motivační teorie. Šetření byloprováděno pomocí dotazníku. Výchozí hypotézapředpokládala divergenci mezi subjektivně pre-ferovaným pořadím důležitosti jednotlivýchmotivačních faktorů ze strany ZS a pořadím fak-torů, jež podle ZS zastává zaměstnavatel. Mís-tem výzkumu byla Nemocnice Prostějov, šetřeníbylo provedeno v listopadu 2003. Výzkum mělformu vyčerpávajícího šetření, bylo do něj zařa-zeno 281 zdravotních sester (dále jen ZS).VÝSLEDKY: Žebříček hodnot ZS – nejvyššívýznamnost: jistota zaměstnání, mzda, péčeo pacienta, spolupráce v provozu, uznání osob-ních výsledků. Nejmenší významnost: prestižzaměstnání a kariérní postup. Největší významu zaměstnavatele: péče o pacienta a imagezařízení. Nejmenší význam: mzda, jistota pra-covního místa, uznání osobních výsledků. DISKUZE: Odvíjela se ve třech rovinách: 1) Rozporné hodnocení priority faktorů ZSa zaměstnavatelem: Nejistota práce je dánamožností ekonomické transformace, specific-kým vzděláním, regionem. Faktor mzdy souvisís faktorem jistoty práce (možnosti tarifníchplatů) a se způsobem uznání osobních výsled-ků. Obojí je neuspokojivé a tak se hygienikumplatu dostává na nejvyšší příčky priorit. 2)Skutečné naplňování demonstrovaných faktorůzaměstnavatelem: ZS měly možnost hodnotitnaplňování škálou s rozsahem 1-5. Nejlepšíznámku obdržel faktor péče o pacienta a nej-horší faktor mzdy. 3) Aplikace Herzbergovyteorie: Motivátorům, které Herzberg řadí mezihygienika, přiřazovaly české sestry nejvyššíhodnoty. V českém prostředí a ve specializova-ných povoláních revidovat rozdělení motiváto-rů na hygienika a satisfaktory.ZÁVĚR: Výzkum jednoznačně ukázal, že je nut-ností zabývat se motivačními faktory, nejlépepomocí srovnávacích výzkumů.KLÍČOVÁ SLOVA: Motivace, pracovní spokoje-nost, Herzbergova dvoufaktorová motivačníteorie, zdravotní sestry, management nemocni-ce, divergence vnímání motivačních faktorů.


www.zcr.cz

10) Podobná situace je i ve výzkumu syndromu vyhoření u zdravotních sester, který podle Marečkové a Valenové také velkou měrou ovlivňuje jejich pracovní spokojenost. 11) RAKICH, M., J., LONGEST, B., B. and DARR, K.. Managing Health Services Organizations., p. 7.

o autorech

Mgr. Jiří VévodaVedoucí oddělení pojistného a služeb pro klientyVZP ČR Územní pracoviště ProstějovHliníky 5, 796 01 Prostějove-mail: [email protected]

Mgr. Kateřina Ivanová, Ph.D.odborný asistent Ústav sociálního lékařství a zdravotní politikyLékařská fakulta Univerzity Palackého – teoretické ústavyHněvotínská 3, 775 15 OLOMOUCe-mail: [email protected]

Mgr. Martin Horváthstudent doktorského studiaÚstav sociálního lékařství a zdravotní politikyLékařská fakulta Univerzity Palackého – teoretické ústavyHněvotínská 3, 775 15 OLOMOUCe-mail: [email protected]

literatura

1. VÉVODA, J. Adekvátní motivační faktoryv každodenní práci zdravotní sestry. Diplomo-vá práce. Olomouc: LF UP, Ústav sociálníholékařství a zdravotní politiky, 2004.

2. Brief, 1976; Landstrom, Biordi, & Gillies,1989; Prescott & Bowen, 1987; Price & Muel-ler, 1981a; 1981b) In Job satisfaction amonghospital nurses. Jobsatisfaction.rtf.

3. RAKICH, M.,.J., LONGEST, B., B. and DARR,K. Managing Health Services Organizations.3rd Ed., Baltimore: Health Professions Press,1992.

4. HERZBERG, F., MAUSNER, B. andSNYDERMAN, B.B. The motivation to Work.6th ed. New Brunswick: b.n., 2003.

5. MAREČKOVÁ, J., VALENOVÁ, I. Syndromvyhoření a sledování jeho výskytu u sester. InSborník příspěvků II. konference ošetřovatel-ství s mezinárodní účastí ve Velké Bystřici.Praha: Galen 2000, s. 70-76.

6. IVANOVÁ, K. Role a funkce manažerů zdra-votnických institucí. In GLADKIJ, I. a kol.Management ve zdravotnictví. 1. vyd. Brno:Computer Press, 2003.

7. (http://www.ohanet.org/workforce/FAQ.asp)

8. (http://www.wdi-inc.com/employee_sat.htm)

1/VIII/2005 ¤ Zdravotnictví v České republicewww.zcr.cz 29

vybráno z tisku

…Zdravotníci se o uplatnění v cizíchzemích nemusejí bát. Kromě Německa o němají zájem také ve Velké Británii či Dán-sku. „Odchody se týkají vedle lékařůi středního personálu. Práce je pro zdravot-ní sestřičky stejně těžká a náročná tadyi v cizině. Ovšem tam je mohou lépe zapla-tit. A proto tlak na jejich odchod do zahra-ničí bude trvat,“ uzavřel ředitel šternber-ské nemocnice Vítězslav Vavroušek.

(11.3. 2005, MFD)

Ze Slovenska pochází každá dvacátá sestrav České republice. ČR pracuje také tisícovkaslovenských lékařů. Přitom odboráři protipřílivu slovenských zdravotníků překvapivěneprotestují. Na rozdíl od italských či špa-nělských kolegů totiž nemají tuzemštízdravotníci problémy s nezaměstnaností.Jenže do budoucna hrozí Česku problém:i slovenští zdravotníci, kteří do Česka přišli,by rádi zamířili dále na západ. Čeští a s nimii slovenští lékaři a sestry se totiž vstupemdo unie zapojili do celosvětového „vysává-ní“ odborníků. Ze států, jako je Veká Britá-nie, utíkají zdravotníci za lepšími výdělkydo Ameriky. Pracovní povolení v USA získa-lo podle deníku Guardian předloni přes dvatisíce britských zdravotních sester. Rokpředtím to byla sotva polovina. Britovéproto hledají záchranu i u českých zdravot-níků. A tuzemský deficit se tudíž vyrovnávádíky Slovákům.

(20. 1. 2005, HN.IHNED.CZ)

V letošním prvním pololetí došlo poprvé odroku 1998 došlo k poklesu reálných příjmůčeských zdravotníků. Nejhůře dopadlyzdravotní sestry, jimž reálný nárůst mezdpoklesl o 2,45 procent….

(21.9.2004, www.ZDN.cz )

Při příležitosti projednávání Zákona o způ-sobilosti k výkonu zdravotnického povoláníuvedl David Rath, prezident České lékařskékomory, že si nedovede představit centrálníregistr sester, kterých je 70 tisíc a jejichfluktuace je obrovská. Podle návrhu zákonase pro zdravotní sestry zavádí ze zákonapovinné přezkušování znalostí vždy po pětiletech. Tím budeme světovou raritou, uvedlRath. Nejenže sestry platíme mizerně, cho-

váme se k nim nepěkně, ještě je budeme popěti letech přezkušovat z teoretických zna-lostí, a to po jejich celý život. Jsem zvědav,jak budeme přezkušovat ty Ukrajinky, kterébrzy budou jediné ochotné v takovém systé-mu a za těchto podmínek pracovat….

(14.6.2001, ZDN č.24)

Odchod českých sester do zahraničí se dáočekávat po vstupu ČR do Evropské Unie.Prohlásila to prezidentka České asociacesester Hilda Vorlíčková na mezinárodnímsemináři „Sestra v Evropské unii“, který sekonal o víkendu v Praze. Vorlíčková oče-kává, že po přijetí zákona o způsobilosti

k výkonu povolání se srovnají kvalifikačnípožadavky s požadavky unie (tam poža-dují, aby zdravotní setry měly přinejmen-ším vyšší odborné vzdělání) a to umožnímnoha sestrám odchod za lépe honorova-nou prací do zahraničí. Obáváme se, ženaše pacienty nebude pak mít kdo ošetřo-vat,“ řekla Vorlíčková. A tak si zřejměbudeme muset i ve zdravotnictví zvykatna dovezenou pracovní sílu, tak jakov jiných oborech. Třeba z Polska, kdezdravotní sestry v současné době stávkujíprotože mají téměř poloviční platy vesrovnání s průměrným platem sestryv Čechách.

(29.11.2000, www. zdrav.cz)

Nárůst podílu zdravotních sester (na tisíc obyvatel) v krajích ČR

zdroj ÚZIS, 2004, DPS-k

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0

14,0

Česká

repu

blika

Praha

Střed

očes

ký kr

aj

Jihoč

eský

kraj

Plzeň

ský kr

aj

Karlo

varský

kraj

Ústec

ký kr

aj

Libere

cký

kraj

Hrad

ecký

kraj

Pardu

bický

kraj

Vyso

čina

Jihom

oravský

kraj

Olomou

cký

kraj

Zlíns

ký kr

aj

Moravsk

oslez

ský kr

aj

Poče

t zd

ravo

tníc

h se

ster

na

tisí

c ob

yvat

el 1996 2003

Tabulka: Vývoj podílu zdravotních sester (na tisíc obyvatel) v krajích ČR

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003Česká republika 7,63 7,58 7,59 7,62 7,87 8,05 8,27 8,25Praha 9,99 10,18 10,37 10,57 11,26 11,88 12,41 12,48Středočeský kraj 6,18 6,13 6,12 6,15 6,24 6,31 6,46 6,36Jihočeský kraj 7,41 7,25 7,11 7,16 7,21 7,35 7,53 7,51Plzeňský kraj 7,46 7,44 7,49 7,50 8,25 8,40 8,65 8,66Karlovarský kraj 8,29 8,09 8,13 7,93 8,10 8,15 8,40 8,39Ústecký kraj 7,37 7,27 7,21 7,25 7,38 7,47 7,59 7,50Liberecký kraj 6,82 6,77 6,81 6,76 6,87 7,02 7,19 7,27Hradecký kraj 8,10 8,13 7,99 7,97 8,02 8,18 8,33 8,28Pardubický kraj 6,43 6,50 6,50 6,48 6,56 6,72 6,90 6,91Vysočina 7,20 7,15 7,23 7,24 7,33 7,46 7,52 7,57Jihomoravský kraj 8,21 8,11 8,11 8,14 8,41 8,64 8,75 8,76Olomoucký kraj 7,40 7,38 7,34 7,35 7,79 7,94 8,21 8,17Zlínský kraj 6,73 6,71 6,72 6,80 6,94 7,12 7,27 7,20Moravskoslezský kraj 7,58 7,40 7,42 7,43 7,57 7,69 7,95 7,92

Zdroj: ÚZIS, 2004, DPS-k (viz. http://www.uzis.cz/cz/dps)

Informační technologiea elektronickékomunikace – ICT

Petr Beneš

Zdraví má velkou hodnotu, zvláště pokudnám schází. Téma zdraví spojuje emoces kvalitativními a ekonomickými aspektylékařské péče, která je schopna zdraví udr-žet nebo navrátit. Zdravotnické služby se vevětšině zemí světa podílejí v průměru 10%na HDP a stejným dílem i na zaměstnanosti.Velký pokrok dosažený v oblasti lékařsképéče v posledních několika desetiletích při-spěl k významnému prodloužení očekávanédélky života. Tento úspěch však ve svémdůsledku vede k přetěžování sociálníhosystému. V roce 2025 bude prakticky ve šechrozvinutých zemích podíl lidí starších 65 letvětší než 20 % a paralelně k tomuto vývojiporoste počet chronicky nemocných a s tímsouvisející náklady na lékařskou péči. Tydosáhly v roce 2002 objemu 3 300 miliardUSD, 70 % těchto prostředků bylo přitomspotřebováno v pouhých 5 státech světa –USA, Japonsku, Německu, Francii a Itálii.62 % nákladů na lékařskou péči představo-valy platy lékařů a náklady na hospitalizaci,pouhých 13 % připadlo na léky a 9 % na ošet-řovatelskou a domácí péči. Rezervy jsoutedy zřejmé.

Optimalizace lékařské péče a souvisejícíchadministrativních procesů je velkou výzvoupro informační technologie a elektronickékomunikace (ICT). Odhaduje se, že až 40 %výkonů ve zdravotnictví má něco společnéhose sběrem dat a komunikací a tento trend jestoupající. Přesto je třeba konstatovat, želékařská péče si mnohdy uchovává spíše cha-rakter řemeslné produkce. Procesně oriento-vané myšlení v lékařské péči chybí. Navíc jetřeba vzít v úvahu citlivost oboru nejen vůči

ochraně informací, ale díky ostré hierarchiii k jakékoliv změně přicházející zvnějšku. Zahlavní překážky zavádění moderních infor-mačních systémů do zdravotnictví jsou dálepovažovány zejména problémy s investicemi,nepřizpůsobivost lékařského workf low,různá ostrovní řešení, paralelní svět papíro-vé dokumentace a související duplicityv informačním toku.

Neodkladná potřeba regulovat stále sezvyšující náklady v příštích desetiletích nic-méně v nejbližších letech přinese podstatnézměny v koncepci zdravotní péče. Mikro-a nanotechnologie, biosenzory a molekulár-ní elektronika, sítě bezdrátově komunikují-cích autonomních inteligentních snímačůa textilie s vlastnostmi senzorů nás potomdelším časovém horizontu přenesou do epo-chy zdraví, kdy si naši potomci budou oblé-kat osobní systémy pečující o jejich zdravot-ní stav, podobně jako dnes používají osobnípočítače, či mobilní telefony. Člověk, kterýdnes přijímá zdravotní péči pasivně, se takstane aktivním prvkem systému. Nebudemuset navštěvovat lékaře, aby si aktualizo-val data o svém zdravotním stavu. Vhodnétechnologické prostředky, které budouposkytovat spolehlivou informaci o životnědůležitých funkcích, umožní člověkusamotnému reagovat včasně na jeho aktuál-ní zdravotní stav.

Po tom, co v minulosti významně přeměni-ly průmysl i sektor služeb, tak budou novétechnologie stále více ovlivňovat i samu exi-stenci člověka. Trend propojující životní styl,péči o zdraví a technologický pokrok je jiždnes identifikovatelný ve strategii význam-

ných firem. Vždyť zdravotnictví jako celosvě-tově největší sektor v oblasti služeb pro něpředstavuje obrovskou výzvu.

Problematikou využití moderních techno-logií znalostní společnosti pro ekonomickéfungování zdravotních systémů ve světě,Evropské unii v České republice se zabýval jiždruhý ročník mezinárodní konference Infor-mační systémy a telekomunikační služby vezdravotnictví, která se konala 23. a 24. břez-na v brněnském hotelu Holiday Inn za účastizástupců WHO, Evropské unie, Ministerstvazdravotnictví a předních zdravotnickýchzařízení v ČR. Hlavními projednávanýmitématy byla koncepce eHealth v kontextuEU, globalizace zdravotnických systémů, rolevýzkumu a informatiky ve zdravotní politice,právní aspekty využití ICT v medicíně, elek-tronický identifikátor pacienta, komunikač-ní infrastruktura, implementace otevřenýchstandardů, digitální zpracování obrazovéinformace, prevence pomocí elektronickýchmédií a další. Úplný program konference jedostupný na internetových adresáchwww.stech.cz a www.convergence.cz.

Stanou se ICT řídicím faktorem inovací ve zdravotnictví?

o autorovi

RNDr. Petr Beneš,šéfredaktor časopisu Sdělovacítechnika a organizátor konferenceInformační systémy a telekomunikačníslužby ve zdravotnictví

30 Informační technologie a elektronické komunikace – ICTZdravotnictví v České republice ¤ 1/VIII/2005

www.zcr.cz

Ako ďalej s kartami?1/VIII/2005 ¤ Zdravotnictví v České republice

www.zcr.cz 31

Diskusia okolo identifikačných kariet v ČR neutícha

Diskusia okolo identifikačných kariet v ČRneutícha ani napriek nepriaznivej vyhliadkena ich zavedenie do praxe na národnej úrov-ni, počas najbližších dvoch rokov volebnéhomandátu súčasnej vlády. V Prahe sa začiat-kom decembra 2004 konala medzinárodnákonferencia ktorej ústrednou témou bolipráve identifikačné karty. Nielen Českárepublika ale celá zjednotená Európa stojípred problémom ako vyriešiť komplexnúa vzájomne kompatibilnú identifikáciu paci-entov v elektronickej podobe.

Výskumné programy EU podporujú myšli-enku aplikácie informačných a komunikač-ných technológií do zdravotníckeho sektora(e-Health) už 15 rokov a finančné príspevkyna tieto aktivity dosiahli 500 miliónov Eur.Výsledkom je že v súčasnosti majú 4 z 5európskych doktorov prístup na internet,rozvíjajú sa informačné siete, zdravotníckezáznamy v elektronickej podobe, zdravotníc-ke informačné portály ale i telemedicínaa prenosné zariadenia monitorujúce zdravot-ný stav na diaľku. V zmysle ďalšej koordiná-cie vývoja na poli e-health EU na jar minuléhoroku prijala Akčný plán; označovaný aj „e-health“ plán. Práve presná a jednotná identi-fikácia osôb je dôležitou súčasťou úspešnejspolupráce (interoperability) zdravotnýchinformačných systémov podchytenej v pláne.

V rámci hlavných úloh plánu, ktorými súuvedenie systému poskytovania verejnýchzdravotníckych informácií do prevádzky, čivybudovanie informačnej siete spájajúcejstrediská poskytovania zdravotníckej sta-rostlivosti v rámci celej EU, je prijatá úlohapostupne nahradiť súčasné preukazy poi-stencov zdravotných poisťovní čipovýmikartami, kompatibilnými so štandardmi EU.Konkrétne sa uvádza rok 2008 ako konečnýtermín pre celoplošné zavedenie Európskejkarty zdravotného poistenia.

Okrem karty zdravotného poistenia savšak v zdravotníctve používajú zdravotnékarty, tzv. elektronické identifikátory, ktoréumožňujú prenos dát týkajúcich sa zdravot-nej dokumentácie pacienta (choroby, alergie,podstúpená terapia, nasadené lieky atď.)alebo umožňujú prístup k týmto dátam. Elek-

tronické identifikátory pacientov sú oblas-ťou ktorú sa Únia zaviazala podporovaťv nasledujúcom období – termín ich zavede-nia však nebol určený.

V tom istom čase, na jar roku 2004, vláda ČRschválila strategický dokument „Státní infor-mační a komunikační politika“. Medzi hlavný-mi úlohami tu figuruje postupné nahradeniesúčasných preukazov poistencov zdravotnýchpoisťovní čipovými kartami, kompatibilnýmiso štandardmi EU a v súlade s harmonogra-mom EU. Lídrom v snahách o plošné zavedeniekariet, ktoré by okrem identifikácie poistencaobsahovali i zdravotnú dokumentáciu aleboumožňovali prístup k nej, je v ČR Všeobecnázdravotná poišťovna (VZP). Tá stojí v pozadíprojektov Mácha (do r. 2000) a IZIP, umožňuj-úcich registrovať údaje o poistencoch VZPktorí sú na projekte zúčastnení v elektronickejpodobe s využitím elektronickej karty.

Ako najväčšia zdravotná poisťovňa v ČR máprioritné postavenie v plnení poslania digita-lizácie údajov o svojich poistencoch, ako všakuvádza Radek Papp (expert VZP) je nutné dis-kutovať všeobecnú ekonomickú prínosnosť,ktorú by plošne distribuované elektronickémédium s kapacitou zachovávať alebosprostredkúvať údaje malo dosahovať. Jesamozrejme racionálnejšie i pohodlnejšieskĺbiť obe funkcie (karta poistenca a zdravot-ná karta) do jednej karty, jedného média.

Projekt zavedenia takejto karty by si podľaanalýzy ktorú VZP nechala vypracovať v roku2003, vyžiadal náklady na zavedenie vovýške 1,1,mld. Kč ročne v rokoch 2005-2008a náklady na rutinnú prevádzku v násled-ných rokoch budú dosahovať 850 mil. Kčročne. Zástupcovia VZP navrhujú financovaťprojekt s viacerých zdrojov: Zdravotné pois-ťovne, štát, poistenci, poskytovatelia zdra-votníckej starostlivosti, zdroje z podnikate-ľskej sféry. Okrem týchto uvedených zdrojovim v úsilí bude pomáhať projekt EUNetc@rds, zameraný najmä na výmenu know– how a skúseností s implementáciou jednot-livých prvkov systému medzi členskými štát-mi. Za účelom spolupráce na tomto projektevzniklo spojenie VZP, Ministerstva zdravot-níctva ČR a Medtel o.p.s.

Práve Medtel organizoval spomínanú kon-ferenciu v Prahe kde sa zúčastnili aj zástup-covia Európskej komisie, projektu Netc@rdsaj predstavitelia jednotlivých pilotných pro-gramov zavádzania elektronického identifi-kátora z členských zemí EU. Na konferenciívystúpil aj tajomník ministerstva zdravotníc-tva Ing. Sláma, ktorý konštatoval snahuministerstva zdravotníctva získať pre projektprostriedky zo štátneho rozpočtu, v čompodľa jeho vyjadrenia neuspeli. Vyjadril všaksnahu ministerstva obstarať iné zdroje. Aké,to neuviedol.

Podľa súčasnej situácie verejných financiíČR a orientácie vlády na šetrenie nemožnoočakávať, a to napriek deklarovaným úlo-hám, ďalšie náklady na rozvoj informačnýchtechnológií. VZP sa zrejme najbližšie 2 rokykofinancovania od štátu nedočká, rovnakosporná je aj účasť poistencov a poskytovate-ľov zdravotnej starostlivosti na financovaníprojektu. Toto zrejme prinúti VZP upustiť odnákladnejšej varianty komplexného identifi-kátoru zahrňujúceho i zdravotnú dokumen-táciu a vystačiť si do najbližších rokov s naj-novšou verziou platového preukazu poisten-ca, ktorý mimochodom začali distribuovaťlen nedávno – v lete 2004. Na druhej stranevšak môžu postupným rozvíjaním projektuIZIP na báze dobrovoľnej účasti pacientai poskytovateľa, postupne dosahovať čorazvyššieho stupňa digitalizácie zdravotníckejdokumentácie. Každopádne, VZP už do pro-jektu digitalizácie vložila nemalé úsiliea finančné prostriedky, ostáva naďalejnajaktívnejším aktérom. Je však zrejmé ženedokáže pokryť celú ČR z vlastných zdrojov.Jej ďalšie aktivity v oblasti plošného zavede-nia elektronického identifikátora závisia odstrategických investorov.

Poznámka redakce: dáno do tisku 1.3.2005

Ako ďalej s kartami?Peter Kokavec

o autorovi

Peter Kokavec,Institut zdravotní politiky a ekonomiky

Efektivní využívání informací ve zdravot-nických zařízeních je ve srovnání s jinýmioblastmi, kde jsou informační systémy pou-žívány, velmi složité. Vedle technickýchinovací přináší i celou řadu nových problé-mů jak v oblasti legislativy tak i v oblastiochrany dat. Zavádění nových informač-ních technologií by nemělo vycházet pouzeze stále dokonalejší techniky a informač-ních technologií, ale i ze znatelné potřebyzdravotníků tuto technologii využívat.

Založit tradici pořádání konferencí natoto téma a umožnit tak odborníkům pre-zentovat své názory na klíčové oblasti zdra-votní informatiky a zároveň konfrontovatzkušenosti z praxe bylo cílem pořadatelůkonference INMED.

Na sklonku roku 2004 se konferenceINMED konala již počtvrté. Stala se již tra-dičním místem odborných diskuzí a setkánívedoucích pracovníků z oblasti řízení zdra-votnictví, řídících pracovníků regionálnísprávy, pracovníků z oblasti výpočetní tech-niky ve zdravotnictví, pracovníků vysokýcha středních škol se zaměřením na zdravot-nictví a firem pracujících v oblasti zdravot-nické informatiky. Hlavními sponzory bylyopět významní dodavatelé IT technologií.Díky firmám jako je Hewlett-Packard, IBM,SUN Microsystems a Progress Software sekonference stala opravdu širokou platfor-mou odborných názorů.

Odborný program byl rozdělen do jednot-livých sekcí. Náplní prvního jednacíhodopoledne byl „Managing regionálníhozdravotnictví a jeho IT podpora“. Regionál-ní zdravotní informační systém RZIS vysta-věný na základě elektronické komunikaceaplikačních programových vybavení jedno-tlivých poskytovatelů zdravotní péče je jed-nou z hlavních cest ke zlepšení péče o paci-enta. Přináší s sebou současně zefektivněnínákladů na léčbu. Jednotliví přednášejícípostupně představili dílčí kroky zaváděnítohoto systému do praxe. Projekt zabezpe-čené komunikace v rezortu zdravotnictví

využívá komunikačního systému MISE provýměnu dat mezi Ústavem zdravotnickýchinformací, statistiky ČR ( UZIS) a zdravot-nickými zařízeními. Výkazy jsou předáványprostřednictvím internetu, před odeslánímjsou zabezpečeny asymetrickou šifroua autorizovány elektronickým podpisem.Řešení umožňuje jednoznačně identifiko-vat odesílatele a příjemce dat. Přenos jechráněn vysokým stupněm zabezpečení,odpovídající povaze přenášených dat vezdravotnictví. Přednáška MUDr. MilošeSuchého „Měření kvality a efektivity péčev jednotlivých krajích“ přinesla konkrétnípříklady analýz prováděných na přání klien-tů. Systém měření umožňuje unikátní geo-grafický pohled na celý proces zdravotnípéče v jednotlivých lokalitách. Systém pod-poruje na jedné straně měření výkonua erudice a na druhé straně kvalitu procesůzdravotní péče. Významným cílem tohotoměření je tvorba sady vytipovaných a prak-tickým testováním ověřených ukazatelůkvality a efektivity péče. Ty pak umožňujísrovnávací metodou vyhledávat „slabámísta“ systému zdravotní péče a pomáhatmanažerům specificky zlepšovat svojevýsledky. Poradce ministra zdravotnictví SRpro informatiku a ředitel UZIŠ RNDr. Lubo-mír Vlčák, CSc. referoval o projektu vládySlovenské republiky a Státní banky „Dato-vé centrum a datové standardy“. Jedná seo projekt, na který získala slovenská vládapůjčku od Světové banky a je určena natechnickou pomoc pro podporu implemen-tace reformního programu a dlouhodobéstrategie rozvoje zdravotnického sektoru.Jednou z hlavních částí projektu je i podpo-ra zavádění informačních systémů pro pod-poru řízení zdravotnictví. Tato část zahrnu-je i legislativu a integrační nástroje, vývojstandardů a zajištění vzniku Národníhocentra zdravotnické informatiky. Ten byměl zabezpečovat sběr a analýzu údajů propodporu řídících a rozhodujících procesů navšech úrovních řízení.

„Informační podpora sledování a řízeníkvality zdravotní péče a její vazba na úhra-dový systém“ bylo téma další odbornésekce. Aktuální stav vývoje DRG z pohleduzdravotních pojišťoven, DRG a modely kva-lity, DRG a hodnocení kvality a efektivityakutní lůžkové péče a spolupráce s krajský-mi úřady, to jsou názvy jen několika před-nášek z dalšího odborného bloku.

Na konferenci se již po několikáté sešlii odborníci z oblasti farmacie, aby diskuto-vali na téma „ Farmacie a souvislosti s roz-vojem elektronické zdravotní dokumentacev ČR a zahraničí“. Pro všechny účastníkybylo připraveno beze sporu velice zajímavéodpoledne, které bylo věnováno trendům ITve zdravotnictví, a kde vystoupili odbornícipředevším z renomovaných zahraničníchfirem. Zabývali se otázkou, jak se budouvyvíjet technologie v oblasti zdravotnictvía jaké trendy jsou sledovány ve světě. Zají-mavá byla i odborná přednáška zabývajícíse řešeními pro modernizaci stávajícíchinformačních systémů směrem k progresiv-ním způsobům sdílení informací se zajiště-ním jejich bezpečnosti a maximálního sni-žování provozních nákladů.

Odborný program provázely firemní pre-zentace. Celý program prvního jednacíhodne uzavřela panelová diskuze na téma „Podpora informatiky regionálního zdravot-nictví“.

Konference INMED prokázala za dobu svéexistence, že jde o odbornou akci, která másvé opodstatnění a pořadatelé věří, žei nadále zůstane místem setkání odborníkůz oblasti zdravotnictví, informatiky, státnísprávy i krajských zastupitelů.

32 Konference, která se již stala tradicíZdravotnictví v České republice ¤ 1/VIII/2005

www.zcr.cz

Konference, která se již stala tradicí…Naďa Málková

o autorovi

Ing. Naďa Málková,člen organizačního výboru konference INMED

Konference, která se již stala tradicí1/VIII/2005 ¤ Zdravotnictví v České republice

www.zcr.cz 33

Přehled mluvčích a názvy příspěvků přednesených na konferenci INMED

MANAGING REGIONÁLNÍHO ZDRAVOTNICTVÍ A JEHO IT PODPORA¤ Informační podpora regionálního zdravotnictví(současný stav a vývojové trendy)Ing. Milan Kudrna, ředitel firmy STAPRO s.r.o.¤ MISE – projekt zabezpečené komunikace vezdravotnictví II.Ing. Jiří Čížek, ředitel Odboru informatiky MZ ČR¤ Měření kvality a efektivity zdravotní péčev jednotlivých krajích, prezentace výsledkůMUDr. Miloš Suchý, ředitel Divize DZM firmySTAPRO s.r.o.¤ Možnosti zlepšování logistických procesův podmínkách krajského zdravotnictvíIng. Hynek Kružík, konzultant STAPRO s.r.o.¤ Clearingové centrumIng. Petr Sláma, náměstek ministrynězdravotnictví ČR pro zdravotní pojištění¤ Datové centrum a datové standardy – projektVlády Slovenské republiky a Státní bankyRNDr. Lubomír Vlčák, CSc. Poradce ministrazdravotnictví SR pro informatiku a ředitel UZIŠ

FARMACIE A SOUVISLOSTI S ROZVOJEM ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNÍDOKUMENTACE V ČR A ZAHRANIČÍ¤ Nové algoritmy optimalizace skladových zásob lékůMgr. Martin Hrdý, Fakulta sociálních věd UK

¤ Lékový záznam pacienta, praktické zkušenostiSošková R., Beneš M., Doležalová L., Ústavnílékárna Masarykova onkologického ústavu¤ Výsledky prováděcí studie elektronicképroskripce MZČRMUDr. Karel Urbánek, PhD., PharmDr. LubomírChudoba, MUDr. Peter Ivančák, Miloš Klápště,Dipl. tech., RNDr. Miroslav Linhart, Mgr. RadekLinhart, MUDr. Otakar Maňas, Doc. Ing. FrantišekPodzimek, CSc., Ing. Jiří Čížek¤ Číselník PDK a obrazová informaceIng. Josef Šimáček, Ph.D., PharmData s.r.o.¤ Pokrok v databázi lékových interakcíDoc. Ing. František Podzimek CSc. InfoPharm a.s.

TRENDY IT VE ZDRAVOTNICTVÍ¤ Zdravotnictví České republiky a EUMUDr. Jiří Skřivánek, MBA, náměstek ředitele pro LP, Fakultní nemocnice v Motole¤ Informační technologie ve zdravotnictví –aktuální stav, budoucí trendyIng. Oldřich Příklenk, Gartner Group¤ Jak modernizovat informační systémy ve zdravotnictvíIng. Jaroslav Malina, Sun Microsystems Czech,spol. s r.o.¤ Osobní informační systém ve vaší kapseMartin Polák, Hewlett-Packard s.r.o.

¤ Strategický rozvoj zdravotnické informatikyIng. Matěj Adam, IBM Czech Republic¤ Předpokládané trendy v oblasti rozvojekomunikační infrastrukturyPavel Baumruk, Český Telecom a.s.

INFORMAČNÍ PODPORA SLEDOVÁNÍA ŘÍZENÍ KVALITY ZDRAVOTNÍ PÉČEA JEJÍ VAZBA NA ÚHRADOVÝ SYSTÉM¤ Aktuální stav vývoje DRG z pohledu zdravotních pojišťovenLenka Obracajová, Hutnická zdravotní pojišťovna¤ DRG a modely kvalityMUDr. Aleš Bourek, CKZ SZÚ¤ DRG a hodnocení kvality a efektivity akutnílůžkové péče, spolupráce s Krajskými úřadyMUDr. Miloš Suchý, STAPRO s.r.o.¤ Proč není jednoduché zavést nový klasifikačnísystém typu CaseMix – systémové problémya zkušenosti ze zahraničíMUDr. Petr Tůma, STAPRO s.r.o.¤ Zkušenosti s využíváním DRG v nemocniciJana Homrová, Nemocnice Kadaň s.r.o.

vybráno z tisku

… Podle navrhovaných doporučení Evrop-ské komise by do konce roku 2006 mělkaždý členský stát EU rozpracovat národnía regionální plán zavádění služeb e-Health. Do konce roku 2006 by členskéstáty ve spolupráci s Evropskou komisíměly vypracovat společné evropské postu-py pro elektronickou identifikaci pacien-tů… Do roku 2008 má být všeobecně zave-dena elektronická čipová karta zdravotní-ho pojištění.Elektronické identifikátorymá perspektivně získat i každý pojištěnec– na základě příslušných dohod v EU budenutné roku 2008 každého občana vybavitelektronickým průkazem zdravotníhoa sociálního pojištění. Elektronický iden-tifikátor pojištěnce bude v prvé řadě slou-žit jako průkaz zdravotního pojištění,opravňující pojištěnce čerpat zdravotnípéči v rámci EU – umožní elektronickyověřit pojistný vztah (tj. kde a jaké je jehozdravotnické pojištění)…

(14. 12. 2004, Professional Computing)

… Zdravotní knížky jsou také součástíkoncepce zdravotní péče v ČR v letech2004 až 2009, kterou navrhuje minister-stvo zdravotnictví. To by však raději vidě-lo klasickou papírovou podobu knížek,která je levnější. Naproti tomu minister-stvo informatiky trvá na elektronicképodobě. Informační a komunikační tech-nologie jsou podle mluvčí ministerstvaKláry Volné podmínkou pro účinnou spo-lupráci zdravotnických zařízení a zvýšenídostupnosti a kvality poskytované péče.„V tomto smyslu, v souladu s cíli Evropskéunie, se k zavádění informačních a komu-nikačních technologií do zdravotnictvívláda zavázala ve Státní informačnía komunikační politice,“ uvedla Volná…

(9. 12. 2004, ČTK )

… „Zatímco Evropa má plán na zavedeníelektronické karty sociálního zabezpeče-ní, my chceme zavádět papírové zdravot-

ní knížky,“ uvedl předseda Odborovéhosvazu zdravotnictví a sociální péče JiříSchlanger…

(10. 12. 2004, MFD)

… Identifikační karta pojištěnce, kterouse má občan prokazovat při návštěváchu lékaře je předmětem právě probíhajícíveřejné diskuse. Nepřeberné množstvíargumentů o vhodnosti nebo použití„identifikátoru“ zastírá hledání odpovědína zásadní otázky: „Komu zavedení iden-tifikátoru nejvíce prospěje?“ a „Kdo honejvíce potřebuje?“ „Kdo to všechnozaplatí?“ Posláním identifikátoru je ucho-vávat a zprostředkovávat údaje. Z diskusíje zjevné, že se jedná o dvojí povahuúdajů, které by měl identifikátor obsaho-vat: údaje sloužící potřebám zdravotníchpojišťoven a údaje týkající se zdravotníhostavu majitele karty…

(23. 9. 2004, www.zdrav.cz)

Ve dnech 9. – 10. prosince 2004 se v Prazeuskutečnila mezinárodní konferenceMEDTEL 2004/ eESCC 9 Joint InternationalConference. Konferenci pořádalao.p.s. MEDTEL ve spolupráci s Ministerstvemzdravotnictví a Ministerstvem informatikyČeské republiky. Konference se zúčastnilo120 zahraničních a téměř 200 domácíchodborníků, zástupců zainteresovanýchústředních orgánů státní správy i reprezen-tantů EU. Příprava konference byla úzcekoordinována s evropskými aktivitami eESCC– eEurope Smart Card Charter a EHTEL –EuropeanHealth Telematics Association.

MEDTEL, o.p.s. (www.medtel.cz) je obecněprospěšná společnost založená v roce 2003jako nezisková organizace podporující rozvojzdravotnické informatiky a telematiky. Ječlenem evropské asociace EHTEL a evropskésítě národních organizací, působícíchv oboru zdravotnické telematiky.

EHTEL ( www.ehtel.org ) je neziskováevropská asociace založená v srpnu 1999.Jejími členy jsou různé instituce, společnos-ti a osoby, které jsou aktivní v oblasti tele-matických řešení a aplikací ve zdravotnictví.Cílem asociace EHTEL je vytvořit funkční síťvšech aktérů zainteresovaných na rozvojizdravotnické telematiky.

Mezinárodní konference MEDTEL, zaměře-ná na podporu rozvoje zdravotnické telema-tiky, tj. aplikací informačních a komunikač-ních technologií a služeb ve zdravotnictví,byla v pořadí již třetí konferencí na tototéma. Hlavním záměrem bylo posílení a roz-šiřování česko-evropských kontaktů v oblas-ti zdravotnické telematiky a napomáhání„otevírání evropských dveří“. Konferencipředcházela zasedání pracovních skupin ISOa CEN, která proběhla v Úřadu pro ochranu

osobních údajů v Praze. Organizace konfe-rence byla podporována Ministerstvem zdra-votnictví ČR, Ministerstvem informatiky ČRa množstvím sponzorů z řad firem a společ-ností z oblasti informačních technologií.Jednacím jazykem byla čeština a angličtinaa na konferenci se představilo 80 přednášejí-cích. Všechny přednášky jsou k dispozici nawebové adrese www.medtel.cz.

Konferenci otevřel malým koncertem hou-slový virtuos Jaroslav Svěcený. Dopolednepak pokračovalo společným jednánímv plénu, kterého se zúčastnil, mimo jiné,ředitel sekce Generálního direktorátu EC, GDInformation Society Vaggelis Ouzounis,významné úvodní přednášky přednesli hlav-ní koordinátor projektu NETC@RDS NoelNader, Franco Arcieri z Universita di Roma„Tor Vergata“, náměstek ministra zdravot-nictví ČR Petr Sláma, náměstek ministrainformatiky ČR Lubomír Moravčík a Jan vanArkel z Holandska. Všichni vystupující seshodli na tom, že informatika a telematikave zdravotnictví jsou oprávněnými prioritamiEU a dále na potřebě posílení mezinárodníspolupráce, harmonizace, standardizacea interoperability produktů a služeb.

Ve čtvrtek 9. prosince 2004 odpolednea v pátek 10. prosince 2004 v první částidopoledne probíhala jednání v sekcích.V sekci MEDTEL1 byly prezentovány příkladyprojektů a iniciativ z oblasti eHealth v Českérepublice, Dánsku, Švédsku a Nizozemí. Vevšech prezentacích byla zdůrazněna ústředníúloha občana, pacienta a řadového poskyto-vatele zdravotní péče jako motivačních čini-telů a rozhodujících spotřebitelů služeb eHe-alth. V sekci MEDTEL 2 byla zvolena témata:čipové karty ve zdravotnictví, portály jakovstupní přístupové brány systémů, registry

34 Konference „MEDTEL 2004/ eESCC 9“Zdravotnictví v České republice ¤ 1/VIII/2005

www.zcr.cz

Konference„MEDTEL 2004/eESCC 9“ Petr Struk

SUMMARY: MEDTEL 2004/EESCC 9 – JOINT INTERNATIONAL CONFERENCE

On the December 9th – 10th 2004 took placea international conference MEDTEL 2004/eESCC 9 – Joint International Conference inthe hotel Diplomat, Prague in the CzechRepublic. The Conference was held in coope-ration with the Ministry of Health and Minis-try of Informatics of the Czech Republic. Theconference Medtel 2004/eESCC 9 was openedby the performance of popular Czech violi-nist Mr Jaroslav Sveceny. The morning conti-nued by common plenary, which was atten-ded by the head of the Information SocietyDirectorate General, EC Mr. Vaggelis Ouzou-nis. Opening speeches were held by the maincoordinator of project NETC@RDS Mr. NoelNader, Mr. Franco Arcieri from the Universitadi Roma „Tor Vergata“, vice- minister ofHealth of the Czech Republic Mr. Petr Slama,vice – minister of informatics of zhe CzechRepublic Mr. Lubomír Moravčík and Mr. Janvan Arkel from Holland. All these speakersagreed, that health informatics and telema-tics are important priorities of EU and that isboth necessary and urgent to strengthen theinternational cooperation, harmonization,standardisation and interoperabilitation ofrelevant products and services. The meetingsin sections MEDTEL 1 – 3 and eESCC 1 – 3took part on Thuersday´s, December 9thafternoon and the Sections MEDTEL 4 andeESCC 4 on Friday morning, December 10th.The programme of the conference was finis-hed by common plenary. The Conference wasattended by 80 speakers,120 experts fromabroad and almost 200 national expertscovering the branch of enterpreneurs,government administration and representati-on of EU.The conference set-up was coordi-nated with European activities eESCC – eEu-rope Smart Card Charter and ETHEL – Euro-pean Health Telematics Association.MEDTEL– the bi-annual international conference ofHelthcare Telematics was held in the succes-sion as a third one. The main objective ofthe MEDTEL conference was to enrich andbroaden Czech – Europe contacts and toassist Czech integration within the widerEuropean eHealth community. Before theconference took place, meetings of ISO andCEN groups in the Office for Personal DataProtection were held in Prague, too. Theorganization of the conference was suppor-ted by the Ministry of Health and Ministry ofInformatics of the Czech Republic as well asby several partners of IT bussiness. The con-ference was held in Czech and English.

ve zdravotnictví, elektronická preskripcea elektronická zdravotnická dokumentace.Byla porovnávána řešení těchto témat v růz-ných státech EU a pak v diskuzi byla hledánainteroperabilita, standardy a návaznosti.V sekci MEDTEL 3 se účastníci zaměřili narůzné aspekty řízení kvality ve zdravotnictvív České republice, zejména ve vztahu k mož-nosti využití nástrojů informatiky a telemeti-ky v procesu zvyšování kvality zdravotnípéče a při přípravě systému akreditace zdra-votnických zařízení. Sekce eESCC byly věno-vány standardizaci a užití čipových kareta biometriky. Byla v nich diskutována pro-blematika elektronické autentizace „eAUT“umožňující hromadné aplikace jako jsouelektronické průkazy občanů . Dalším zají-mavým tématem byla „mobilní identita“a její praktické využití.

V pátek 10. 12. se v druhé dopolední částikonala jednání v sekcích eESCC 4 a MEDTEL 4.Jejich hlavním tématem byly koncepčníúkoly zdravotnické informatiky v evrop-ských dimenzích. Téhož dne odpoledne, bylakonference zakončena společným jednáním,kterého se zúčasnbili i poslanec České repub-liky v Evropském parlamentu MUDr.MilanCabrnoch a starosty města Litoměřic panLuboš Chlupáč.

MUDr. Milan Cabrnoch seznámil účastní-ky konference se svou vizí využití informač-

ních a komunikačních prostředků v součas-ném i budoucím zdravotnictví v ČR i v EUa zdůraznil zásadní úlohu informovanéhoa aktivního občana, jako základního subjek-tu kvalitního zdravotnictví. PoslanecDr.M.Cabrnoch rovněž ocenil úlohu organi-zací typu MEDTEL a EHTEL při identifikacitémat a postupů rodící se evropské zdravot-ní politiky.

Před závěrem konference vystoupil staros-ta města Litoměřic pan Luboš Chlupáč,pozdravil její účastníky, představil své městoa pozval všechny přítomné na národní semi-nář MEDTEL 2005, který budou na podzim2005 hostit Litoměřice.

Konference „MEDTEL 2004/ eESCC 9“potvrdila celosvětový, široký zájem o rozvojoblasti informačních a komunikačních tech-nologií pro zdraví a zdravotnictví, na mezi-národní scéně označované jakoeHealth/eZdraví (viz níže definici oblasti).Stále více se prosazuje přesvědčení, že infor-mační a komunikační elektronické nástrojea postupy na podporu zdraví a zdravotnictvípřinesou takový nárůst kvality zdravotnípéče a kvality života obyvatel, jež bude srov-natelný pouze s nárůstem kvality péčea života po tzv. sanitární revoluci na konci19. a ve 20.století. Postupy a nástroje eHe-alth/eZdraví mají universální charaktera dopad, jsou inspirativní a přínosné jak pro

vysoce rozvinuté společnosti tak pro i spole-čenství, které různými fázemi rozvojovéhoprocesu právě procházejí.

Ve svých jednotlivých zasedáních a sekcíchkonference identifikovala základní prvky roz-voje oblasti eHealth/eZdraví, kterými jsou:¤ Podpora individuálního i veřejného zdraví

s využitím informačních a komunikačníchtechnologií

¤ Harmonizace péče o zdraví a zdravotnictvís potřebami a oprávněnými požadavkyobčanů

¤ Rozvoj kvality a hospodárnosti péčeo zdraví s využitím informačních a komu-nikačních technologií

¤ Podpora kvalitních produktů a služebv oblasti informačních a komunikačníchtechnologií pro zdraví a zdravotnictví

¤ Podpora integraci péče o zdraví a zdravot-nictví do celku národního hospodářství

Jako základní hodnoty eHealth/eZdravíbyly označeny:¤ Podpora zdraví a péče o zdraví jako

základní podmínky seberealizace jednot-livce i prosperity společenství

¤ Důsledné respektování lidské důstojnosti,autonomie a integrity, včetně ochranyosobních údajů v péči o zdraví

¤ Podpora principu spravedlnosti a efektivi-ty rozdělování zdrojů v péči o zdraví

Konference „MEDTEL 2004/ eESCC 9“1/VIII/2005 ¤ Zdravotnictví v České republice

www.zcr.cz 35

Programová koncepce:

Společná jednání:eESCC – přehled o situaci oboru ve věděpřehled projektů aplikujících čipovékarty v programech IST FP6 a eTENeHealth v EvropěeHealth v České republiceochrana soukromí

Paralelní sekce:eESCC1 – eGovernmenteESCC2 – eIdentifikace, eAutentizace,biometrika, elektronický podpiseESCC3 – vývoj ve standardizaci,úspěšné aplikace, rozšiřování,certifikaceMEDTEL1 – eHealth – vize a krokyk jejímu naplněníMEDTEL2 – elektronický identifikátor ve zdravotnictví1

MEDTEL3 – řízení kvality vezdravotnictví v podmínkách eHealth

Na jednání vystoupil poslanec České republiky v Evropském parlamentu MUDr. Milan Cabrnoch

1) poznámka redakce – viz též text „Ako ďalej s kartami?“ na str. 31

Klíčovými technickými požadavky v oblastieHealth/eZdraví podle výsledků jednání jsou:¤ Bezpečnost a ochrana dat¤ Interoperabilita¤ Konektivita

Konference „MEDTEL 2004/ eESCC 9“ ape-lovala na přítomné zájemce o oblast infor-mační a komunikačních technologií prozdraví a zdravotnictví v České republice.Nabádala k posílení spolupráce mezi přísluš-nými veřejnými institucemi, zdravotnickýmizařízeními, zainteresovanými malými, střed-ními a velkými podniky, zabývajícími seoblastí eZdraví, pacientskými a dalšímineziskovými organizacemi i zainteresovaný-mi občany, podílet se na programu rozvojeoblasti informačních a komunikačních tech-

nologií pro zdraví a zdravotnictví v Českérepublice a posilovat výměnu informacía koordinaci aktivit na národní úrovni,v Evropské unii i na širší mezinárodní úrovni.Ve všech sekcích a prezentacích byla zdůraz-něna ústřední úloha občana, pacienta a řado-vého poskytovatele zdravotní péče jakozákladních motivačních činitelů a rozhodují-cích spotřebitelů služeb eHealth/eZdraví.Příspěvky z konference MEDTEL 2004 jsouumístěny na stránce – www.medtel.terc.cz

Definice oblasti eHealth/eZdravíeHealth/eZdraví představuje, podle defi-

nice Evropské komise z dubna 2004, „aplika-ce informačních a komunikačních technolo-gií napříč celým spektrem funkcí, ovlivňují-

cích zdraví a zdravotnictví. Oblast eHe-alth/eZdraví zahrnuje nástroje a řešení včet-ně produktů, systémů a služeb, jež jdou nadrámce běžných internetových aplikací.Jedná se především o nástroje pro zdravot-nickou správu, zdravotnická zařízení, zdra-votní profesionály všech skupin stejně jakoveřejné i personalizované zdravotní systémypro pacienty a občany“.

36 Konference „MEDTEL 2004/ eESCC 9“Zdravotnictví v České republice ¤ 1/VIII/2005

www.zcr.cz

o autorovi

MUDr. Petr Struk, viz Zdravotnictví v České republice,4/VII/2004 str. 152

Přehled mluvčích a názvy příspěvků přednesených na konferenci „MEDTEL 2004/eESCC 9“

Jan van Arkel, eESC Co-ChairVaggelis Ouzounis, Information Society Directorate General, ECPetr Sláma, Deputy Minister Ministry of Health, Czech RepublicEnrico Nardelli, NESTOR – Universita’ di Roma “Tor Vergata”, Italy Jan Freese, CEO & President, Brainwave International Ltd, SwedenPetr Struk, MEDTEL, Czech RepublicTomáš Trpišovský, Rolf Engelbrecht, Claudia Hildebrand, IMA-Institutmikroelektronických aplikací, GsF, Česká republika, GermanyMats Larson, Petr Struk, EHTEL, MEDTEL, Sweden, Česká republikaJan van Arkel, eESC Co-ChairPetr Struk, MEDTEL, Czech RepublicLadislav Chlupáč, Lordmayor of the Litomerice cityVincent Paliczka, National Smart Card Project, United KingdomAles Dobnikar, Governmental Centre for Informatics, SloveniaBart Symons, Zetes PASS team, BelgiumAntonio Marques, eEpoch Project Manager, SpainJaap Kuipers, Surf Project, The NetherlandsJim Dray, NIST, United StatesSiemens Business Services

Martin Walsh, Chairman, European Biometric Forum, DAON, IrelandNicolas Delvaux, Chairman, CEN/ISSS Biometric Focus Group, andmember of ISO/IEC JTC1 SC 37Orestes Sanchez, BioSec Project Manager, Telefonica, SpainMax Snijder, Biometrics Expertise Group, The NetherlandsKrister Walfridsson, Precise Biometrics, SwedenStephan D. Hofstetter, Trueb AG, SwitzerlandLorenzo Gaston, Chairman, CEN TC 224 –WG 15, Axalto, France Theo van Sprundel, Chairman, CEN/ISSS WS eAuthentication, Axalto, France Teresa Schwarzhoff, NIST, United StatesGisela Meister, Head of Standardisation, G&D, Germany Henry J F Ryan, WS eAuthentication Expert, eESC Secretary, Ireland Alan Leibert & Nick Marchant, The ALCO Group, United Kingdom Juhani Jämiä, Fujitsu Services Oy, FinlandIvo Rosol, OK Systém, Czech RepublicMarc Géméto, EUROSMART and Director of Strategic Research,Gemplus, France

eID, the Smart Card Charter’s final frontier (eID, završující aktivita Smart Card Charter)Our vision on policy issues for ID management and interoperability in eGovernment and eHealth(Management a interoperabilita ID v eGovernment a eHealth – vize)Zdravotnická informatika v koncepci MZ ČR (Health informatics in policies of the Czech Ministry of Health)Roads leading to Rome, large scale deployment of eID and eHealth cards in Italy (Cesty vedou do Říma –zavádění eID a zdravotní karty v Itálii)Privacy and IT-security – two sides of the same coin? (Soukromí a bezpečnost IT – dvě strany téže mince?)Opening of the closing plenary sessionEFMI – WG Cards – situace a perspektivy (EFMI – WG Cards – situation and prospects)Spolupráce EHTEL – MEDTEL při budování Evropského prostoru eHealth (EHTEL – MEDTEL collaboration)Closing eESCC part of the Conference – results, futureClosing MEDTEL part of the Conference – results, futureInvitation for 2005 workshop and closing of the Conference (Pozvání na seminář MEDTEL 2005 a závěr konference)The way forward for Smart card applications in local government (Aplikace Smart card v místní správě)Modern Government Services through eIDs (Moderní služby eGovernment prostřednictvím eID)The Belgian eID card roll-out and future evolution (Belgická eID karta a její budoucí vývoj)eEpoch, Piloting eID Interoperability across Europe (eEpoch, ověřuje interoperabiltiu eID napříč Evropou)A-Select, online database supported eAuthentication Services (A-select, databáze pro podporu eAutentizace) eGovernment and eID: the US experience (eGovernment a eID: zkušenosti z USA) eCards:The Austrian ID card: key element of planned national system (eCards: rakouská ID karta v připravovaném národním systému)Best practices and innovation in biometrics (Příklady a inovace v biometrice)Biometrics & Smartcards: implementations and standardisation (Biometrika & Smartcards: imlementace a standardizace)Assessing security requirements in biometric applications (Požadavky na hodnocení bezpečnosti biometrických aplikací)Security aspects of Biometrics on card (Bezpečnostní aspekty biometrických prvků na kartě)On-card Fingerprint matching (Otisk prstu na kartě)ICAO recommendations relevant to ePassport – an introduction to the topic (Doporučení ICAO vztahující se k ePassport – úvod do problematiky)Towards a European Citizen Card (Směrem k Evropské kartě občana)Electronic Authentication for all seasons (Elektronická autentizace pro všechny…) eID standardisation developments in ISO/IEC (Vývoj standardizace eID v ISO/IEC)How secure is your Digital Signature? (Jak bezpečný je váš digitální podpis?)eID business models (Podnikatelské plány pro eID) The eID User Interface (Uživatelské rozhraní pro eID) My mobile identity, a new strategy for citizen eID-cards (Moje mobilní identita, nová strategie pro identifikační kartu občana)Programové řešení pro kryptografické čipové karty s uplatněním standardů (Standards and software solution for Cryptographic Smart Cards)Smart Card Industry and e-Government : a Global Market Perspective (Průmysl čipových karet a eGovernment: obecné perspektivy trhu)

Konference „MEDTEL 2004/ eESCC 9“1/VIII/2005 ¤ Zdravotnictví v České republice

www.zcr.cz 37

Přehled mluvčích a názvy příspěvků přednesených na konferenci „MEDTEL 2004/eESCC 9“

Laurent MANTEAU, Cooperative R&D Manager, GEMPLUS, FranceMarc Kekicheff, Managing Director, Global PlatformMaija Turunen, Senior Adviser & Member of the Porvoo Group Secretariat,Certificate Authority Service, Population Register Centre, FinlandMilan Sterba, HP invent, SwitzerlandSpeaker invited Teresa Schwarzhoff, NIST, United StatesPeter Sokolovski, Rosan, RussiaKristina Unverricht, ANEC, Germany Pavel Andres, Masarykův onkologický ústav, Česká republikaPetr Damborský, Radek Papp, Lubomír Burian, Všeobecná zdravotní pojišťovna, Česká republikaVladan Novotný, Všeobecná zdravotní pojišťovna, Česká republikaJiří Bek, Česká národní zdravotní pojišťovna, Česká republikaMorten Elbaek Petersen, Center for Sundheds-telematik, DenmarkŠtěpán Svačina 1.lékařská fakulta University Karlovy, Praha, Česká republikaOtakar Maňas, Petr Slaný, Sdružení praktických lékařů ČR, Česká republikaAntonín Malina, Institut dalšího vzdělávání ve zdravotnictví Praha,Česká republikaHarald Reiter, Philips Research Aachen, The Netherlands Goran Hellers, Scandinavian Care, SwedenNoël Nader, SESAM Vitale EIG, FranceGabor Avar, Jiří Ochozka, Marjan Sušelj, Elena Svetlovská, Maďarsko,Česká republika, Slovinsko, SlovenskoGert-Jan van Boven, Johan G. Beun, NICTIZ, The NetherlandsJiří Kofránek 1.lékařská fakulta University Karlovy, Praha, Česká republikaHeiner Groenewald, ORGA, GermanyAndrea Koudelová, ICZ, Česká republika, Felix Frick, Systema, AustriaHenrik Bjerregaard Jensen, MedCom/Center for Sundheds-telematik, DenmarkRadek Linhardt, STAPRO, Česká republikaMartin Kult, NESS CEE, Česká republikaPavel Hronek, iZIP s.r.o., Česká republikaIvan Gladkij, UP Olomouc, Česká republikaDavid Marx, 3.LF UK Praha, Česká republikaLubomír Šprongl, FN Motol Česká republikaLenka Gutová, ÚVN Praha, Česká republikaNina Mullerová, FN Plzeň, Česká republikaLubomír Beneš, FN Plzeň, Česká republikaJaroslava Zavoralová, Hamzova léčebna Luže, Česká republikaPetr Tilšer, FN Hradec Králové, Česká republikaEliška Sovová, FN Olomouc, Ondřej Dostál, Asociace pro medicinské právo a bioetiku, Česká republikaOndřej Dostál, Asociace pro medicinské právo a bioetiku, Česká republikaMartina Pátá, FN Plzeň, Česká republikaAngelo Rossi-Mori, CNR Rome, ItalyPekka Ruotsalainen, STAKES, FinlandJiří Čížek, Ministerstvo zdravotnictví ČR odb.informatiky, Česká republika

Towards the next generation of InspireD Smart Cards: European Cooperative Research Initiative (Vstříc nové generaci InspireD Smart Cards: společná evropská výzkumná iniciativa) Towards a global standard multi-application platform for eGovernment and eID (Směrem ke globálnímu standardu multiaplikační platformy pro eGovernment a eID)) Pro-eID strategies and activities: status and impact of the Porvoo Group (Strategie a aktivity Pro-eID: stav a vliv Porvoo Group)National ID card project in Italy – view of system integrator (Italský projekt národní ID karty – pohled systémového integrátora)Status update: Japan (Aktualizace stavu v Japonsku)Status update: USA (Aktualizace stavu v USA)Status update: Russia (Aktualizace stavu v Rusku)Consumer requirements in standardisation of Smart Cards (Požadavky uživatelů na standardizaci smart cards) PACS v Jihomoravském kraji (PACS in South Moravian region)Přínos VZP k informatizaci zdravotnictví (Contribution of GHIC to Health Informatics)Portál VZP (Portal of GHIC)Portály zdravotních pojišťoven (Portals of health insurance companies)Danish national health net and portal for citizens and professionals (Dánská národní zdravotní síť a portál pro občany a profesionály)Informatika a telematika na 1.lékařské fakultě Karlovy university, Praha (Informatics and telematics in the Medical School of the Charles University Prague)Možnosti využití postupů eHealth v primární péči, (eHealth in primary care – needs and opportunities)eLearning ve dalším vzdělávání ve zdravotnictví (eLearning in postgraduate medical education)MyHeart – information about the project (MyHeart – zpráva o projektu elektronicky podporované kardiovaskulární prevence)DocTool – information about the project (DocTool – zpráva o projektu podpory užití IT mezi lékaři)Project NETC@RDS, status and vision (Projekt NETC@RDS stav a vize)NETC@RDS pilot demonstrations in new EU Member states (Demonstrační pilotní projekty NETC@RDS v nových členských státech EU)Registers of Healthcare Professionals (Registry zdravotnických profesionálů)Zdravotnické registry v České republice (Health registers in the Czech Republic)eGK : The New German Healthcard Project (eGK:Nový německý projekt zdravotních karet)Procesní řízení zdravotnického zařízení (Process control of health care provider)ePrescription in Scandinavia (Elektronický předpis ve Skandinávii)Systém ePrescription v České republice (ePrescription in the Czech Republic)Komplexní systém vedení zdravotní dokumentace a jeho sdílení (Complex information highway for transparent healthcare)Přítomnost a budoucnost internetové zdravotní knížky pacienta iZIP (iZIP – internet based project on patient medical files – situation and outlook )Úkoly vrcholového managementu při řízení systému kvality ve zdravotnických organizacích (Top management as a driver of managing quality in healthcare facilities)Evidence mimořádných událostí v českých zdravotnických zařízeních (Register of sentinel events in the Czech hospitals)Nastavení parametrů kvality v klinických laboratořích (Setting quality parameters in clinical laboratories)Standardizace zdravotnické dokumentace v podmínkách ÚVN Praha (Standardization of medical records in the Central Military Hospital in Prague)Praktické zkušenosti s naplňováním akreditačního standardu Kardiopulmonální resuscitace (Accreditation standards for CPR training)Kvalita očima pacienta v ambulantním provozu Fakultní nemocnice Plzeň (Patient view of quality in the outpatient service of Pilsen University Hospital)Aplikace systému kontinuálního zvyšování kvality v podmínkách léčebny (CQI management in a long term care setting)Standardizovaný protokol prevence záměny stranových operací – evidence efektivity (Wrong site surgery prevention – standardised protocol)Informovaný souhlas z pohledu lékaře a právníka (Informed consent – legal and medical view)Právo na statistické informace o kvalitě a efektivitě zdravotnických zařízení (Patient rights to information on health care provider quality)Proces standardizace v ošetřovatelské péči (Standardisation process in nursing)Past, present and future of eHealth in Europe (Minulost, přítomnost a budoucnost eHealth v EU)Overview of European Activities in the Field of eHealth (Přehled evropských aktivit v oblasti eHealth)eHealth v koncepci zdravotnické informatiky Ministerstva zdravotnictví České republiky (eHealth in health informatics policies of Czech Ministry of Health)

38 Podpora zdravíZdravotnictví v České republice ¤ 1/VIII/2005

www.zcr.cz

Seminář „Podpora zdraví“ pod záštitouMinistryně zdravotnictví ČRDoc. MUDr. Milady Emmerové, CSc. a Výborupro sociální politiku a zdravotnictví PSP ČRúspěšně proběhl 11.2.2003 v Poslaneckésněmovně Parlamentu České republiky. Předzcela zaplněným auditoriem zahájila semi-nář ministryně zdravotnictví, která připo-mněla že, podpora ochrany zdraví poutácelosvětovou pozornost, v každé zemi setyto snahy vyvíjejí, ale jsou určité rozdílyv tom, jak intenzivně se rozvíjejí. Mimo svévystoupení pro náš časopis uvedla: „Po roce89 jako by tyto aktivity na území naší repub-liky, hlavně z hlediska nelékařských kruhů,poněkud ochably . Na druhé straně se věno-vala a věnuje péče životnímu prostředí,klade se čím dál větší důraz na životní styl,a to jsou výrazné faktory, které vedou k pod-poře ochrany zdraví. Chceme, aby našepopulace byla zdravá, obyvatelstvo aby pro-spívalo, to je také základem ekonomickéhorůstu. Podpora zdraví je celospolečenskouzáležitostí,“ řekla Emmerová.

Náměstek ministryně zdravotnictvía hlavní hygienik ČR Michael Vít připomněl,že při spolupráci resortů může např. potra-vinářský průmysl kvalitou vyrobenýchpotravin ovlivnit zdraví lidí a snížit obezitulidí. „Různá opatření v daňové politicemohou ovlivnit zdravotní stav obyvatel.Energetická, dopravní, finanční politikaa tyto všechny politiky by měly být posuzo-vány, zda nemohou mít sekundárně vliv nazdraví člověka,“ dodal.

Hlavním bodem semináře byla prezentacezávěrů studie „Hodnocení politiky podporyzdraví a její infrastruktury v České republi-ce“. Studii v letech 2003-4 společně realizo-vala Evropská úřadovna WHO a Institutzdravotní politiky a ekonomiky (IZPE).

Podle ředitele IZPE MUDr.Petra Hávy, CSc.je „zdraví obyvatel třeba považovat za důle-žitý faktor, který ovlivňuje ekonomickýpotenciál regionu. Zdruhé strany je možnoříci, že např. neřešené problémy v oblastisociální mohou mít neblahé důsledky prozdravotní stav obyvatel regionu. Navíc simusíme uvědomit, že zdravotnictví neníodvětvím, které prostředky pouze utrácí, ale

poskytuje v regionu nezanedbatelné pracov-ní příležitosti.“ Vedoucí kanceláře WHOMUDr. Alena Šteflová poukazuje na pomoc ,kterou WHO v rámci projektu vybraným regio-nům nabízí:“ Tým odborníků z Velké Británie,Švédska, SNR a Slovinska, zaštítěný benát-skou kanceláří WHO pro investice do zdraví jepřipraven pomoci v těch problémových oblas-tech, na něž představitelé krajů upozorní.“

Studii „Hodnocení politiky podpory zdra-ví a její infrastruktury v České republice“vydal IZPE v roce 2004 v českém jazyce. Pub-likaci v jazyce anglickém vydala regionálníkancelář WHO pro Evropu. V elektronickéformě je plný text přístupný na adrese:http://www.izpe.cz/files/aktuality/46.pdf

Podpora zdravíPříležitosti a výzvy v oblasti veřejné správyVít Černý

Náměstek ministryně zdravotnictví a hlavní hygienik MZ ČR MUDr. Michael Vít na semináři „Podpora zdraví“

Hlavní zjištění studie jsou tato:

¤ Realizace klíčového programu WHOZdraví 21 v ČR je ohrožena

¤ Podpora zdraví v ČR je považována zaúkol rezortu zdravotnictví, nikoliv zakoordinované úsilí všech resortů

¤ Systém finanční podpory zdraví jeroztříštěný a neefektivní: běhemdeseti let se podpora snížila o 37 %a financovány jsou pouze krátkodobéprojekty

Autoři zprávy vidí nápravu neutěše-ného stavu v následujících oblastech:¤ V zapojení dalších aktérů – resortů,

občanských sdružení – do podporyzdraví

¤ V pravidelném předkládání zprávo zdraví politikům

¤ V uplatnění principů podpory zdravína regionální úrovni

o autorovi

Vít Černý,je redaktorem časopisu Zdraví v Českérepublice a šéfredaktorem webu Zdravía zdravotnictví – www.zdrav.cz

Čý

"díry" mezi slovama!!

Čý

místo: MUDr. Michael Vít dát text" : MUDr. Michael Vít, Ph.D.

Čý

místo: Michael Vít dát text" : MUDr. Michael Vít, Ph.D.

Zadní obálka

vnitøek

occupational motivation of nurses

Documents