Archeologické výzkumy v jižních Čechách 28, České Budějovice 2015

19

ČLÁNKY

NOVÉ PRAVĚKÉ A RANĚ STŘEDOVĚKÉ NÁLEZY NA STŘEDNÍ LUŽNICI. POVRCHOVÉ SBĚRY V LETECH 2010–2014

ONDŘEJ CHVOJKA – PETR MENŠÍK – VLADIMÍR PROKOP – PETR ZAVŘEL

Abstract

The aim of this contribution is to inform about new prehistoric finds from the area around the middle course of the Lužnice river. All these finds were made during surface collection and their importance therefore consists in the identification of new sites, and especially in the confirmation of the settlement potential of this region during certain periods of the Bronze and Iron Ages. The 13 sites in total which are presented in this paper have yielded finds dating to the Early and Late Bronze Age, the Hallstatt period, the La Tène period, and the beginning of the Roman period. The article contains their description, evaluation and placement into the general settlement con-text of the microregion.

Klíčová slova: Táborsko – povrchový průzkum – doba bronzová – doba železná – doba římská – raný středověk

Key words: Tábor region – surface survey – Bronze Age – Iron Age – Roman period – Early Middle Ages

Úvod

Táborsko představovalo do nedávné doby region, který byl, s výjimkou povodí říčky Smutné, pro většinu pravěkých epoch tradičně uváděn jako málo osídlený či zcela bez stop po lidské přítomnosti. Díky novým záchranným archeologickým výzkumům, prováděným Husitským muzeem v Táboře, i četnosti povrchových sběrů v posledních letech se nyní některé oblasti začínají přibližovat jiným hustě osídleným jihočeským regionům, a to jak počtem pravěkých památek, tak i spektrem jednot-livých pravěkých kultur (Prokop – Menšík – Šída 2010; Chvojka – Menšík – Prokop – Šída 2012; Chvojka a kol. 2014). Tento příspěvek přináší informace o nových lokalitách a nálezech z mladšího pravěku až raného středověku, které byly v posledních letech zjištěny v širším okolí středního toku Lužnice (obr. 1) zejména díky povrchových sběrům V. Prokopa. Článek tak navazuje na již dříve publikované výše citované přehledy. Nebyly však do něj zařazeny nálezy z paleolitu a mezolitu, které budou předmětem samostatné studie.

20

Soupis lokalit a popis nálezů

Všechny lokality jsou řazeny abecedně dle katastrálního území a nacházejí se na území okresu Tá-bor, pouze lokalita Hartmanice/Klečaty leží přímo na rozhraní táborského a českobudějovického okresu. Literatura je uváděna pouze v případě existujících starších záznamů k lokalitě.

1. Bezděčín- Akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2012.- Lokalizace: pole nad Bezděčínským potokem asi 250 m Z od vsi. ZM10 22-42-05, 265:112.- Uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.

Nálezy:

Pravěk (?): 1 kus kamenného otloukače. Nekreslen.

2. Dráchov- Akce: povrchový sběr J. Menšíka v roce 2013.- Lokalizace: pole v trati Návětří, J a Z od okraje Návětřního rybníka. ZM10 23-31-16, 170:140.- Uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.- Literatura: na lokalitě byla již v roce 2009 nalezena raně středověká keramika (viz Chvojka – Menšík – Prokop – Šída 2012, 18, obr. 6:4–6).

Nálezy:

Raný středověk: 18 keramických zlomků. Kresleny 3 zlomky:1. Zl. těla – mírně prohnutého hrdla a vně odsazeného těla. 21 × 29 × 6–7 mm. B. vně i uvnitř hnědočerná. Výz.

na plecích, pod odsazením: šikmé hřebenové vpichy. Příměs: tuha (jemně rozemletá, tvořící součást kera-mické hmoty). Na vnitřní straně povrchu patrné stopy po točení na hrnčířském kruhu. Obr. 2:21.

2. Zl. prohnutého hrdla. 40 × 38 × 9–10 mm. B. vně i uvnitř hnědočerná. Bez výz. Příměs: tuha (jemně roze-mletá, tvořící součást keramické hmoty); kaménky – málo (do 1 mm). Na vnějším povrchu stopy (vodorovné rýžky) po otáčení na hrnčířském kruhu. Obr. 2:22.

3. Zl. vytaženého a rovně seříznutého okraje. 24 × 19 × 7–8 mm. B. vně i uvnitř hnědočerná. Bez výz. Příměs: tuha (jemně rozemletá, tvořící součást keramické hmoty). Obr. 2:23.

3. Chýnov- Akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2011.- Lokalizace: pole asi 1100 m JJZ od Chýnova, na hranici katastrů obcí Chýnova a Záhostic, na ploši-ně svažující se západním směrem k soutoku Turoveckého a Záhostického potoka. ZM10 23-13-23, 085:267.

- Uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. A 35 409.- Literatura: z místa nálezu pochází již dříve publikovaná štípaná industrie (Prokop – Menšík – Šída 2010, 10; Chvojka – Menšík – Prokop – Šída 2012, 19–20).

21

Nálezy:

Doba halštatská: 1 keramický zlomek:1. Zl. oble kónické mísy se zataženým okrajem. 32 × 38 × 5–7 mm. B. vně hnědooranžová, uvnitř hnědočerná.

Bez výz. Příměs: kaménky – středně (do 5 mm), ker. drť – středně (do 4 mm). P. uvnitř leštěn. KT střední. Obr. 2:14.

Raný středověk: celkem 9 ks nezdobených keramických zlomků ze stěn. Nekresleny.

4. Hartmanice/Klečaty- Akce: povrchový sběr V. Prokopa dne 5. 5. 2013.- Lokalizace: na hranici katastrů obcí Hartmanice a Klečaty, trať Na Pláňavách, severně od rybníka Dolejší a potoka Brod. ZM10 22-42-19, 395:12.

- Uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. A 29834–29851.

Nálezy:

Pozdní doba laténská (LT D) – doba římská (Ř A):

- Keramika: celkem 188 zlomků nádob. Kresleno 28 zlomků nádob a 1 přeslen:1. 3 zlomky stěn, zbarvení hnědé, povrch drsnější, bez výzdoby, materiál hrubší, síla střepu 5–10 mm. 2. 4 zlomky stěn, zbarvení šedohnědé, povrch zdobený svislým hřebenováním, tuhová keramika, síla střepu

5–8 mm, LT D (obr. 3:12, 15, 20, 26). 3. 6 zlomků stěn, zbarvení uvnitř černé, vně hnědé, povrch zdoben širším i hustým svislým rýhováním, mate-

riál hrubší s příměsí slídy, síla střepu 5–8 mm, Ř A (obr. 3:11, 13–14, 17–18, 23). 4. Zlomek okraje misky dochovaný ve dvou částech, zaoblený a dovnitř zatažený, zbarvení hnědé, povrch po-

měrně rovný, místy dochované zbytky černé engoby, bez výzdoby, materiál hrubší, síla střepu 4 mm (obr. 3:22). 5. 2 zlomky okrajů terin, hraněné do plošek, zbarvení hnědé a černé, povrch rovný, bez výzdoby, materiál hrubší

s příměsí slídy, síla střepu 5–7 mm (obr. 3:2, 16). 6. 6 zlomků okrajů hrncovitých nádob kulovitých nebo ovalených, zbarvení hnědočerné, povrch rovný i drsnější,

bez výzdoby, materiál hrubší s příměsí slídy, síla střepu 5–7 mm (obr. 3:6–9, 19, 24). 7. Zlomek okraje hrncovité nádoby, zaoblený a kolmo nasazený s odsazeným dnem, zbarvení hnědočerné, po-

vrch poměrně rovný, bez výzdoby, materiál hrubší s příměsí slídy, síla střepu 8 mm (obr. 3:3). 8. Zlomek okraje misky, zaoblený a ven vytažený, zbarvení hnědočerné, povrch rovný, bez výzdoby, materiál

hrubší, síla střepu 5 mm (obr. 3:5). 9. Zlomek okraje hrncovité nádoby, zaoblený a ven vykloněný s prohnutým hrdlem, zbarvení hnědočerné, po-

vrch rovný až hladký, bez výzdoby, materiál hrubší, síla střepu 7 mm (obr. 3:4). 10. Zlomek stěny, zbarvení hnědé, povrch uměle drsněn, materiál hrubší s příměsí kamínků a slídy, síla střepu

9 mm (obr. 3:25). 11. Zlomek stěny, mírně prohnutý, zbarvení uvnitř hnědočerné, vně okrově hnědé, povrch poměrně rovný, zdo-

bený oválnými důlky, oddělenými svislými žlábky, materiál hrubší s příměsí slídy, síla střepu 7 mm (obr. 3:21). 12. Zlomek okraje misky, zaoblený a kónicky rozevřený, zbarvení hnědočerné, povrch nerovný, bez výzdoby,

materiál hrubší, síla střepu 8 mm (obr. 3:10). 13. Přeslen bochníkovitý, zbarvení hnědočerné, povrch otlučený, bez výzdoby, prům. 25 mm, v. 12 mm (obr. 3:1).

22

Pravěk (?):- Mazanice: 2 drobné amorfní kusy bez otisků. Nekresleny.- Struska (železářská?): 1 drobný kus. Nekreslen.

5. Malšice- Akce: povrchový sběr V. Prokopa v r. 2012.- Lokalizace: pole severně od cesty mezi Lomem a Malšicemi, nad levobřežním přítokem Maršovské-

ho potoka. ZM10 22-24-25, 100:033.- Uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. A 35 408.

Nálezy:

Doba halštatská: 1. Keramický přeslen bochníkovitého tvaru, zdobený na rovně seříznutém obvodu řadou svislých vrypů (silně

otřené, místy není výzdoba vůbec patrná. B. tm. hnědá, přecházející místy do hnědočerné. Příměs: kaménky – hojně (do 4 mm). Obr. 2:15.

Pravěk: 7 keramických zlomků ze stěn. Nekresleny.

6. Malšice- Akce: povrchový sběr V. Prokopa v r. 2012.- Lokalizace: pole jižně od cesty mezi Lomem a Malšicemi, nad soutokem Maršovského potoka

a bezejmenného levostranného přítoku. ZM10 22-42-05, 100:362.- Uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.

Nálezy:

Pravěk: 21 keramických zlomků ze stěn. Nekresleny.

7. Maršov- Akce: povrchový sběr V. Prokopa v místě naoraného objektu 30. 10. 2010 a 2. 3. 2011. - Lokalizace: pole v trati „Okrouhlice“ nad Maršovským potokem. ZM10 22-42-05, 390:191.- Poznámka: v bezprostřední blízkosti nalezeny v předchozích letech V. Prokopem keramické zlom-

ky z doby laténské, pravěku a raného středověku (Chvojka – Menšík – Prokop – Šída 2012, 22).- Uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. A 35 406.

Nálezy:

Doba halštatská: 1. Fragment (ze 2 slepitelných zlomků) soudkovité nádoby esovité profilace s vytaženým okrajem. 62 × 51 ×

6–7 mm. B. vně tm. hnědá, na pásce tm. hnědooranžová, uvnitř hnědočerná. Výz. na plecích: plastická páska střechovitého průřezu (se zahroceným středem), zdobená na obou šikmých plochách šikmými rýhami, vy-

23

tvářejícími motiv větévky. Příměs: kaménky – málo (do 2 mm); slída – hojně (do 1 mm). P. vně nad páskou a uvnitř na celém p. leštěn. KT střední. Obr. 2:16.

Pravěk: - Keramika: 4 zlomky ze stěn. Nekresleny.- Mazanice: 4 drobné hrudky bez otisků. Nekresleny.

8. Maršov- Akce: povrchový sběr V. Prokopa v místě naoraných objektů v roce 2011 a sběr V. Prokopa, J. Men-

šíka, P. Menšíka, O. Chvojky, J. Fröhlicha a J. Michálka 31. 3. 2012.- Lokalizace: pole Pod skalkami nad Čenkovským potokem. ZM10 22-42-05, 175:197.- Uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. A 35 404 – 35 405.

Nálezy:• Povrchový sběr v roce 2011:

Starší doba bronzová: Keramika: 140 zlomků. Kresleny 4 zlomky:1. Zl. těla – plecí. 93 × 42 × 9–10 mm. B. vně i uvnitř hnědočerná. Výz. na plecích: plastická páska šikmo přese-

kávaná (část pásky je samostatně odloupnutá). Příměs: kaménky – hojně (do 2 mm). P. vně i uvnitř hlazen. KT hrubá. Obr. 2:7.

2. Zl. těla – hrdla a plecí. 45 × 42 × 6 mm. B. vně sv. hnědá, uvnitř tm. hnědočerná. Výz. na rozhraní hrdla a plecí: plastická páska s kolkem provedenými hlubokými důlky téměř kulatého tvaru. Příměs: kaménky – středně (do 1 mm). KT střední. Obr. 2:6.

3. Zl. jednou hraněného a zevnitř odsazeného okraje. 23 × 28 × 6 mm. B. vně i uvnitř tm. hnědá. Bez výz. Pří-měs: kaménky – středně (do 2 mm). KT střední. Obr. 2:5.

4. Zl. vytaženého okraje. 20 × 17 × 2–3 mm. B. vně i uvnitř hnědá. Bez výz. Příměs: kaménky – středně (do 1 mm). KT jemná. Obr. 2:4.

Pravěk (?):- Mazanice: 5 drobných amorfních kusů bez otisků. Nekresleny.- Struska (železářská?): 17 kusů o vel. 5–10 cm. Nekresleny.

• Povrchový sběr 31. 3. 2012:

Starší doba bronzová: Keramika: 80 zlomků. Kresleny 4 zlomky:Nekreslené okraje: 1× rovný, dovnitř ovalený a rovně seříznutý, 1× rovný ovalený, 1× rovný mírně ven ovalený, 1× vytažený. 5. Zl. vytaženého okraje a prohnutého hrdla. 47 × 60 × 5–9 mm. B. vně sv. hnědooranžová, uvnitř tm. hnědoše-

dá. Bez výz. Příměs: kaménky – hojně (do 2 mm). KT hrubá. Obr. 2:1.6. Zl. vytaženého a mírně ven ovaleného okraje. 38 × 33 × 7–8 mm. B. vně hnědá, uvnitř tm. hnědá. Bez výz.

Příměs: kaménky – středně (do 2 mm). P. vně i uvnitř hlazen. KT hrubá. Obr. 2:2.7. Zl. mísy s rovným a dovnitř ovaleným okrajem. 38 × 30 × 5–7 mm. B. vně hnědá, uvnitř tm. hnědá. Bez výz.

Příměs: kaménky – málo (do 1 mm, ojediněle až 3 mm). P. vně i uvnitř leštěn. KT střední. Obr. 2:3.

24

8. Zl. misky esovité profilace s vytaženým okrajem. 29 × 32 × 4 mm. B. vně hnědá, uvnitř tm. hnědá. Bez výz. Příměs: kaménky – málo (do 1 mm). KT jemná. Obr. 2:8.

Pravěk (?):- Mazanice: 14 drobných amorfních kusů bez otisků. Nekresleny.- Struska (železářská?): 9 kusů o vel. 5–15 cm. Nekresleny.

9. Měšice - Akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2012.- Lokalizace: pole S od Kozského potoka, S od Sezimova Ústí, J od letiště u Měšic. ZM10 23-13-21,

332:285.- Poznámka: v bezprostřední blízkosti byly R. Hanzalem v roce 2009 nalezeny keramické zlomky

z doby římské (Chvojka – Menšík – Prokop – Šída 2012, 13–14).- Uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.

Nálezy:

Pravěk: 1 keramický zlomek ze stěny. Nekreslen.

10. Radimovice u Želče- Akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2012.- Lokalizace: JZ od vsi, vyvýšené místo nad Lomským potokem. ZM10 22-24-25, 302:172.- Uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. A 35 410.

Nálezy:

Doba halštatská: celkem 103 keramických zlomků. Kresleny 4 zlomky:1. Zl. těla – výdutě s náběhem na odlomené hrdlo. 47 × 53 × 7–8 mm. B. vně hnědá, místy šedočerná, uvnitř

hnědooranžová. Výz. na plecích pod lomem hrdla: řada oválných vrypů. Příměs: kaménky – středně (do 2 mm). P. vně i uvnitř leštěn, vně navíc tuhován. KT střední. Obr. 2:20.

2. Zl. vytaženého, ven ovaleného a ven seříznutého okraje. 48 × 33 × 8–11 mm. B. vně i uvnitř hnědočerná. Bez výz. Příměs: kaménky – málo (do 2 mm). P. vně i uvnitř leštěn. KT střední. Obr. 2:19.

3. Zl. oble kónické misky s rovným, dovnitř ovaleným a zevnitř odsazeným okrajem. 47 × 23 × 4–5 mm. B. vně tm. hnědá až tm. hnědočervená, uvnitř hnědočerná. Bez výz. Příměs: kaménky – málo (do 1 mm). P. vně i uvnitř leštěn. KT jemná. Obr. 2:18.

4. Zl. oble kónické misky se zataženým a límcovitě přehnutým okrajem. 38 × 22 × 4–5 mm. B. vně i uvnitř tm. hnědá. Bez výz. Příměs: kaménky – středně (do 1 mm). P. uvnitř leštěn. KT jemná. Obr. 2:17.

Pravěk (?):- Mazanice: 4 drobné amorfní hrudky bez otisků. Nekresleny.- Struska (železářská?): 2 drobné kusy. Nekresleny.

25

11. Sviny- Akce: povrchový sběr V. Prokopa 30. 3. 2014 v místě naoraného objektu.- Lokalizace: u Nového rybníka, nad potokem Svodnice. ZM10 22-42-05, 185:302.- Uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. A 35 407.

Nálezy:

Doba halštatská: 66 keramických zlomků. Kresleny 3 zlomky:1. Zl. těla. 30 × 24 × 5–6 mm. B. vně i uvnitř tm. hnědá. Výz. na těle: plastická páska zdobená dvěma řadami

na sebe kolmých šikmých rýh, vytvářejících nepravidelný motiv větévky. Příměs: kamének – ojedinělý ks. (2 mm), tuha – ojedinělý ks. (1 mm). KT střední. Obr. 2:10.

2. Zl. mísy s rovným a rovně seříznutým okrajem. 37 × 21 × 8 mm. B. vně tm. hnědá, uvnitř hnědočerná. Bez výz. Příměs: slída – středně (do 0,5 mm). KT střední. Obr. 2:12.

3. Zl. vytaženého okraje a prohnutého hrdla. 24 × 24 × 4 mm. B. vně sv. hnědá, uvnitř hnědošedá. Bez výz. Pří-měs: kaménky – málo (do 2 mm). KT jemná. Obr. 2:11.

Pravěk (?):- Mazanice: 2 drobné amorfní hrudky bez otisků. Nekresleny.

12. Veselí nad Lužnicí- Akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2013.- Lokalizace: Na Shoně, pole mezi Vlkovskou pískovnou a nádrží Jezero Veselí I. ZM10 23-33-01,

336:155.- Uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. A 35 314.

Nálezy:

Mladší doba bronzová:1. Bronzový nůž typu Riegsee s částečně odlomenou jazykovitou rukojetí, v níž je dochována část jednoho otvoru

pro nýt. Hřbet čepele je rovný, břitová část je prohnutá, část čepele s hrotem je odlomená. Délka 45, š. 15, síla hřbetní části čepele max. 2 mm, hmotnost 8 g. Patina šedozelená narušená, předmět je silně poškozen. Obr. 2:9.

13. Želeč- Akce: povrchový sběr V. Prokopa v r. 2012.- Lokalizace: u cesty z Želče do Radimova, nedaleko bezejmenného potoka. ZM10 22-42-20, 460:115.- Uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. A 35 411.

Nálezy:

Doba laténská (LTC–D):1. Zl. zataženého a ven ovaleného okraje. 47 × 30 × 6–13 mm. B. vně i uvnitř šedočerná. Bez výz. Tuhový mat.

bez dalších příměsí. KT hrubá. Obr. 2:13.

Pravěk: 19 keramických zlomků ze stěn. Nekresleny.

26

Zhodnocení

Všechny nově zjištěné nálezy významně doplňují naše zatím stále nedostatečné poznání pravěkého osídlení sledované oblasti. Nejstarší z nich náleží do starší doby bronzové. Jedná se o keramické zlomky z nově zjištěné lokality u Maršova (obr. 2:1–8), která by snad mohla být stopou rovinné-ho sídliště. Mezi více než dvěma stovkami keramických střepů je sice jen několik blíže určitelných fragmentů, žádný však neodporuje zařazení do uvedeného období. Nejvýraznější je zlomek hrn-covité nádoby s plastickou šikmo přesekávanou páskou (obr. 2:7), k němuž najdeme řadu analogií v jihočeských starobronzových souborech (např. Chvojka a kol. 2011, tab. 3:1, 4:11, 5:9; Chvojka

– Zavřel 2011, obr. 7:14; Chvojka a kol. 2013, obr. 14:6; Michálek 2013, obr. 6–7, 11–12). Pro toto období typické jsou rovněž plastické pásky s hlubokými, kolky provedenými důlky (obr. 2:6; srov. např. Chvojka a kol. 2011, tab. 5:15; Chvojka a kol. 2013, obr. 13:13), stejně jako mísy s jednou hra-něným a zevnitř odsazeným okrajem (obr. 2:5; srov. např. Chvojka a kol. 2013, obr. 20:4; Michálek 2013, obr. 7, 9). Nově zjištěná lokalita u Maršova tak doplňuje mozaiku starobronzových nálezů, které se v této oblasti zatím koncentrují v okolí Soběslavi (Chvojka – Menšík – Prokop – Šída 2012, 35) a dle nových (zatím nepublikovaných) výzkumů Husitského muzea i v nejbližším okolí Tábora. V souvislosti s pojednávanou lokalitou u Maršova je ovšem ještě třeba zmínit pravděpodobně sta-robronzovou mohylu v nedalekém lese Pahorek, ležící od ní jen několik stovek metrů. V mohyle byly již v minulosti učiněny nálezy, které byly dosud datovány jen do doby halštatské, dvě nádoby však evidentně náležejí do starší doby bronzové (srov. Krajíc 1984, 13, tab. 20:335–336)1. Nelze tedy vyloučit současnou existenci obou nedalekých lokalit, což by byl jeden z prvních případů jasné pro-storové vazby starobronzové sídlištní a pohřební komponenty na Táborsku.

Fragment bronzového nože z Veselí nad Lužnicí (obr. 2:9) spadá do mladší doby bronzové, konkrétně do jejího staršího úseku. Jedná se o další jihočeský exemplář nože typu Riegsee, který lze přesněji datovat do stupně Br D (Jiráň 2002, 23). Z jihočeského regionu se jedná o devátý pub-likovaný nález tohoto předmětu: dva pocházejí z Nového Dvora u Písku (Chvojka 2001, Taf. 21:2; Fröhlich – Chvojka – Jiřík 2010, obr. 2:12), jeden z Holašovic (Jiráň 2002, Taf. 2:15), Radětic a Sepe-kova (Chvojka a kol. 2011, 274, tab. 32:12, 40:24), Hosína (Chvojka – Fröhlich 2013, 79–80, obr. 4:7), Skočic (Chvojka – Fröhlich 2013, 86, obr. 8:4) a zlomek z Písku (Chvojka – Fröhlich 2013, 84, obr. 5:11). Vypovídací hodnota ojedinělého nálezu nože z Vlkova je omezená, stojí však za zmínku, že byl jako jeden z mála kovových artefaktů z poslední doby nalezen při povrchovém sběru, a ne de-tektorem kovů. Přestože není známa souvislost s případnou jinou lidskou aktivitou v okolí, jedná se o další významný pravěký nález z této oblasti (srov. Chvojka – Menšík v přípravě).

V mikroregionu středního toku řeky Lužnice se jedná o další doklad prozatím velmi torzo-vitého osídlení z mladší doby bronzové. V roce 2012 byl uskutečněn první moderní archeolo-gický výzkum mladobronzového sídlištního objektu u Zhoře, který poskytl, kromě zajímavých rostlinných makrozbytků, první prokazatelný doklad stabilního osídlení mladší doby bronzové v oblasti střední Lužnice (Chvojka a kol. 2014). Další mladobronzové aktivity zde dokládají buď-to jen ojedinělé nálezy, jakými jsou dvouuchý keramický hrnec ze Sezimova Ústí (Michálek 1979, 91, Taf. 14A:1) či zlomek čepele bronzového meče ze Skalice (Chvojka 2009, tab. 91:5), nebo méně početné soubory keramických zlomků získané povrchovými sběry u Dráchova (Chvojka – Menšík – Prokop – Šída 2012, 11–12, obr. 5:1–3) a Malšic (Hložek – Menšík 2010). Nejistý je poté údajný nález mladobronzových střepů z táborské ostrožny (Dubský 1949, 170; srov. Krajíc 1996, 143, týž 2013, 176).

1/ Za upozornění děkujeme PhDr. Janu Michálkovi.

27

V následující době halštatské shledáváme, na rozdíl od doby popelnicových polí, v oblasti střed-ního toku Lužnice husté osídlení. Již od 19. století je zde známa řada mohylových i několik plochých pohřebišť, v posledních desetiletích přibylo i několik rovinných sídlišť a dalších stop lidských aktivit z tohoto období (souhrnně viz Chvojka – Menšík – Prokop – Šída 2012, 36). Nálezový fond se ješ-tě rozšířil několika novými nálezy. Jedná se sice pouze o drobnější kolekce s několika ojedinělými datovatelnými nálezy (Sviny: obr. 2:10–12; Chýnov: obr. 2:14; Malšice: obr. 2:15; Maršov: obr. 2:16; Radimovice u Želče: obr. 2:17–20), jejichž bližší interpretace není zatím možná, které však jasně podtrhují intenzitu a význam halštatského osídlení v tomto mikroregionu.

Dosud velmi málo je v oblasti středního toku řeky Lužnice poznané osídlení doby latén-ské. Za centrum oblasti lze snad považovat nálezy v prostoru táborské ostrožny, reprezentované bronzovou plastikou kančíka (Kolář 1874–1877; týž 1924, 18–19; Švehla 1923, 43) a dále laténskou kulturní vrstvou, resp. nálezy keramických střepů v druhotné poloze v historickém jádru Tábora (Krajíc 1997, 296; týž 2006, 40; Hašek – Krajíc 2007, 87; Krajíc 2013, 177). Další doklady laténského osídlení pocházejí z jižního sousedství Tábora, kde byly získány jak záchrannými výzkumy Hu-sitského muzea, tak i povrchovými sběry především V. Prokopa (souhrnně viz Chvojka – Menšík

– Prokop – Šída 2012, 36–37 s literaturou). Nově byl lokalizován keramický soubor z Želče, kde je však datovatelný pouze jediný keramický zlomek (obr. 2:13).

Jednu z nejvýznamnějších lokalit pro závěr doby laténské a počátek doby římské ve sledovaném mikroregionu představuje nově objevené sídliště u Hartmanic/Klečat, které lze bezpečně datovat do nejstaršího horizontu doby římské, tj. do stupně LT D2b – Ř A. Až do nedávné doby byly z pro-storu mezi Soběslaví a Táborem známy pouze ojedinělé nálezy římských mincí – ze Sezimova Ústí AE dupondius (Nero /54–68/, asi z roku 64, mincovna Řím; Militký 1995, 49), ze Soběslavi AR denár (Septimius Severus /193–211/, nedatovaný, mincovna Řím; Militký 1995, 49), z Tábora blíže nepo-psaná mince (Marcus Aurelius /161–180/ a další blíže neurčená římská mince; Militký 1995, 51) a z Vesce AR denár (Hadrianus /117–138/, blíže neurčený; Militký 1995, 52). První náznaky o mož-ném germánském osídlení daného prostoru byly učiněny v letech 1995–1998 a 2009, kdy povrchové sběry přinesly nálezy keramiky z Dráchova a z dvou blízkých poloh u Měšic (někdy uváděno jako Sezimovo Ústí). Tyto nálezy však jsou poměrně nevýrazné a jejich jednoznačné zařazení do doby římské nebylo zcela jisté. Při posledním zhodnocení pravěkého osídlení na středním toku Lužnice byla konstatována nutnost ověřit tuto dataci dalšími průzkumy (Zavřel 2011, 453, 458; Chvojka – Menšík – Prokop – Šída 2012, 10, 13–14, 37). To se stalo objevem sídliště u Hartmanic/Klečat, které lze již nepochybně zařadit do nejstarší fáze starší doby římské, do stupně LT D2b – Ř A. Vedle prů-běžných a chronologicky necitlivých nálezů, jako je mísa se zaobleným a dovnitř zataženým okra-jem (obr. 3:22), mísa s kónicky rozevřeným okrajem (obr. 3:10), mísa s okrajem zaobleným a ven vytaženým (obr. 3:5) a zaoblený a ven vykloněný okraj hrncovité nádoby (obr. 3:4), tvoří další nále-zový inventář pro dané období již charakteristické nálezy – hrncovitá nádoba s kolmo nasazeným a zaobleným okrajem a odsazeným tělem (obr. 3:3), hrncovité nádoby s kulovitým nebo ovaleným okrajem (obr. 3:6–9, 19, 24) a zejména fasetované okraje polokulovitých nádob nebo terin (obr. 3:2, 16). Příznačný pro jihočeská sídliště stupně LT D2b – Ř A je výskyt pozdně laténské (keltské) tuhové keramiky, zdobené svislým hřebenováním (obr. 3:12, 15, 20, 26). Naopak pro plaňanský horizont je typická výzdoba svislým rýhováním (obr. 3:11, 13–14, 17–18, 23) a umělým drsněním (obr. 3:25).

Z tohoto celkem běžného inventáře z počátku doby římské se vymyká zlomek keramiky ze stě-ny, zdobený oválnými důlky, oddělenými svislými žlábky (obr. 3:21). Podobně zdobený střep, zde ovšem s podkovovitými vrypy, pochází ze sídliště v Probulově (Břicháček – Fröhlich 1993, 69, obr. 4:15), kde je datován do závěru doby římské, i když i zde převažuje osídlení plaňanského horizontu. Podobný motiv se nachází na keramice ze sídliště z období C3/D1 z Bratislavy – Dúbravky (Elschek

28

2004, 241, Abb. 8:20) nebo na popelnicích z hrobů 195, 269b a 379 z pohřebiště v Přešťovicích (Dub-ský 1949, 455, tab. IV). K ověření existence mladší fáze doby římské na námi pojednávané lokalitě bude nutný další výzkum. Nálezový inventář doplňuje přeslen bochníkovitého tvaru, který není na sídlištích starší doby římské žádnou výjimkou (obr. 3:1).

Celkově je možné konstatovat, že až do nedávné doby zdánlivá absence germánského osídlení na Táborsku odráží jen momentální stav výzkumu. Po Bechyňsku (Zavřel 2011, 453–463) se v tom-to regionu rýsuje další oblast, v tomto případě oblast středního toku Lužnice mezi Soběslaví a Tá-borem, nepochybně osídlená minimálně v nejstarší fázi starší doby římské. Stále přesvědčivěji se ukazuje intenzita osídlení celých jižních Čech plaňanskou skupinou grossromstedtské kultury v této době. Zároveň se potvrzuje význam dlouhodobého a systematického průzkumu zkoumané oblasti.

Na lokalitě u Chýnova bylo nalezeno, mimo výše uvedený halštatský keramický zlomek, i něko-lik nevýrazných zlomků datovatelných rámcově do raného středověku. Jejich bližší datace ani in-terpretace není v tuto chvíli možná, vyloučit ovšem nelze spojitost této lidské aktivity s nedalekým mocenským centrem (Krajíc 2010). Do raného středověku náleží i další keramické zlomky z již dří-ve publikované lokality v Dráchově (srov. Chvojka – Menšík – Prokop – Šída 2012, 18, obr. 6:4–6). Stejně jako u předchozího souboru můžeme i u nově získaných nálezů (obr. 2:21–23) konstatovat jejich pravděpodobně středohradištní stáří.

Závěr

Nové nálezy z doby bronzové, železné, římské i z raného středověku, publikované v tomto příspěv-ku, rozhojňují dosud známý počet pravěkých a raně středověkých lokalit v širší oblasti středního toku Lužnice. Většina z nich sice neposkytla nadregionálně významné nálezy, jejich hlavní význam však tkví především v potvrzení stále zřetelnějšího sídelního potenciálu této oblasti pro většinu epoch mladšího pravěku. Zejména starší doba bronzová a doba halštatská zde představují obdo-bí se stabilním osídlením. Významné je však i zjištění lokality u Hartmanic/Klečat, která ukazuje na přítomnost dosud v tomto mikroregionu prakticky neznámého osídlení z počátku doby římské.

Literatura

Břicháček, P. – Fröhlich, J. 1993: Sídliště z doby římské v Probulově (okr. Písek), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 8, 67–74.

Dubský, B. 1949: Pravěk jižních Čech. Blatná.Elschek, K. 2004: Siedlungslandschaft des 4. Jhs. n. Chr. nördlich von Carnuntum im Lichte von systematischer

Prospektion und Grabung, Študijné zvesti AÚ SAV 36, 239–255.Fröhlich, J. – Chvojka, O. – Jiřík, J. 2010: Nové ojedinělé nálezy z doby bronzové v jižních Čechách, Archeolo-

gické výzkumy v jižních Čechách 23, 73–90.Hašek, V. – Krajíc, R. 2007: Geofyzikální prospekce a archeologický výzkum prostoru bývalé Židovské syna-

gogy v Táboře. In: Ve službách archeologie 1/07. Brno, 75–89.Hložek, J. – Menšík, P. 2010: Pravěké a raně středověké osídlení na Malšicku u Tabora, Archeologické výzkumy

v jižních Čechách 23, 143–154.Chvojka, O. 2001: Mittleres und unteres Flussgebiet der Otava. Jung- und Spätbronzezeit in Südböhmen. Fon-

tes Archaeologici Pragenses 25. Pragae.

29

- 2009: Jižní Čechy v mladší a pozdní době bronzové. Dissertationes Archaeologicae Brunenses Pragenses-que 6. Brno.

Chvojka, O. a kol. 2011: Chvojka, O. – Beneš, J. – Fröhlich, J. – John, J. – Michálek, J. – Šálková, T. – Bernardová, A. – Houfková, P. – Křivánek, R. – Majer, A. – Novák, J. – Nováková, K. – Talarovičová, E., Osídlení z doby bronzové v povodí říčky Smutné v jižních Čechách. Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supple-mentum 8. České Budějovice.

- 2013: Chvojka, O. – John, J. – Janovský, M. – Michálek, J., Pravěké osídlení hradiště u Skočic (okr. Strako-nice), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 26, 25–76.

- 2014: Chvojka, O. – Menšík, P. – Prokop, V. – Novák, J. – Šálková, T. – Fröhlich, J. – Michálek, J., Sídliště z mladší doby bronzové ve Zhoři na Táborsku, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 27, 69–85.

Chvojka, O. – Fröhlich, J. 2013: Ojedinělé nálezy kovových předmětů z doby bronzové, dokumentované v jižních Čechách v letech 2010–2012, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 26, 77–112.

Chvojka, O. – Menšík, P. v přípravě: Pravěké nálezy z prostoru vlkovských pískoven, Archeologické výzkumy v jižních Čechách.

Chvojka, O. – Menšík, P. – Prokop, V. – Šída, P. 2012: Nové doklady pravěkého a raně středověkého osídlení na středním toku Lužnice, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 25, 5–41.

Chvojka, O. – Zavřel, P. 2011: Sídliště ze starší doby bronzové v Býšově, k.ú. Knín, okr. České Budějovice, Ar-cheologie ve středních Čechách 15, 233–253.

Jiráň, J. 2002: Die Messer in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde XX/12. Stuttgart.Kolář, M. 1874–1877: Kančík Táborský, Památky archeologické 10, 818–819.

- 1924: Kančík Táborský. In: Sborník prací Martina Koláře o dějinách Tábora. Tábor, 18–19.Krajíc, R. 1984: Muzeum husitského revolučního hnutí v Táboře. Katalog pravěké sbírky. Zprávy Čs. společnosti

archeologické 27. Praha.- 1996: Příspěvek k pravěkému osídlení táborské ostrožny (Archeologický výzkum v Táboře – Pražské ulici

v roce 1992), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 9, 143–153.- 1997: Tábor, Výzkumy v Čechách 1993–1995, 296.- 2006: Pravěké osídlení. In: Vítejte na Táborsku. Tábor, 40.- 2010: Hradiště Chýnov u Tábora. Archeologický výzkum 2007–2008, Archeologické výzkumy v jižních

Čechách 23, 155–190.- 2013: Archeologie v Táboře I. (od 19. do poloviny 20. století), Husitský Tábor 18, 101–203.Michálek, J. 1979: West- und südböhmische Funde in Wien. Výzkumy v Čechách – Supplementum. Ka-

talogband, Fundeband. Praha.- 2013: Výzkum sídliště ze starší doby bronzové v nivě řeky Blanice u Čavyně 2010–2012. In: Vodňany

a Vodňansko 9. Vodňany, 7–30.Militký, J. 1995: Nálezy keltských a antických mincí v jižních Čechách, Zlatá stezka – Sborník Prachatického

muzea 2, 34–67.Prokop, V. – Menšík, P. – Šída, P. 2010: Nové doklady předneolitického osídlení Táborska, Archeologické vý-

zkumy v jižních Čechách 23, 5–24.Švehla, J. 1923: Táborsko v pravěku. Tábor.Zavřel, P. 2011: Nové nálezy z doby římské a z doby stěhování národů v jižních Čechách. In: Droberjar, E. (ed.),

Archeologie barbarů 2010: Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem. Studia Archaeologica Suebica I. Olomouc, 453–480.

30

Ondřej Chvojka – Petr Menšík – Vladimír Prokop – Petr Zavřel: Neue ur- und frühgeschichtliche Funde vom Mittellauf der Lužnice/Lainsitz aus den Jahren 2010–2014.

Der Beitrag knüpft an einige jüngst publizierte Beiträge (vgl. Prokop – Menšík – Šída 2010; Chvojka – Menšík – Prokop – Šída 2012; Chvojka und Koll. 2014) an, in denen neue ur- und frühgeschichtliche Funde aus der Um-gebung von Tábor, Soběslav und Veselí nad Lužnicí analysiert wurden. Vorliegender Artikel befasst sich mit den neuesten Oberflächenfunden, die vor allem V. Prokop in den Jahren 2010 bis 2014 entdeckte. Es handelt sich um 13 Fundstellen (Abb. 1), die Materialien der frühen und jüngeren Bronzezeit sowie der Eisenzeit und des Frühmittelalters erbrachten (Abb. 2). Zu den wichtigsten gehört eine neue Fundstelle bei Hartmanice/Klečaty, die erstmals in diesem Gebiet typische germanische Funde vom Beginn der römischen Kaiserzeit erbrachte (Abb. 3). Alle Neufunde belegen, dass die noch vor einigen Jahren als kaum besiedelte Gegend angenomme-ne Region zumindest in einigen ur- und frühgeschichtlichen Perioden eine feste Besiedlung (vor allem in der Frühbronzezeit, der älteren Urnenfelderzeit, der Hallstatt- und Latènezeit sowie vom Beginn der römischen Kaiserzeit und im Frühmittelalter) aufzuweisen hat.

Deutsch von O. Chvojka

Doc. Mgr. Ondřej Chvojka, Ph.D., Jihočeské muzeum, Dukelská 1, 370 51 České Budějovice; Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Branišovská 31a, 370 05 České Budějovice; chvojka@muzeumcb.cz.

PhDr. Petr Menšík, Ph.D., Katedra archeologie, Fakulta filozofická Západočeské univerzity, Sedláčkova 15, 306 14 Plzeň; mensik.p@email.cz.

Vladimír Prokop, Havanská 2837, 390 05 Tábor; archetypek@seznam.cz.

PhDr. Petr Zavřel, Jihočeské muzeum, Dukelská 1, 370 51 České Budějovice; zavrel@muzeumcb.cz.

31

Obr. 1. A – vymezení sledované oblasti. B – pravěké a raně středověké lokality oblasti středního toku Lužnice, publikované v tomto článku. Čísla lokalit odpovídají jejich seznamu. Kresba O. Chvojka a K. Vávra.Abb. 1. A – Lage der behandelten Mikroregion. B – In diesem Artikel publizierte ur- und frühgeschichtliche Fundstellen.

32

Obr. 2. Výběr nových nálezů. 1–8: Maršov (lok. č. 8); 9: Veselí nad Lužnicí; 10–12: Sviny; 13: Želeč; 14: Chýnov; 15: Malšice (lok. č. 5); 16: Maršov (lok. č. 7); 17–20: Radimovice u Želče. 9 bronz, ostatní keramika. Kresba T. Kolegar.Abb. 2. Auswahl an Neufunden. Nr. 9 Bronze, sonst Keramik.

33

Obr. 3. Hartmanice/Klečaty. Výběr keramických nálezů. Kresba J. Bumerl.Abb. 3. Hartmanice/Klečaty. Auswahl an Keramikfunden.