dia.info 1 2015_68

5
INFORMACE PRO DIABETIKY OD SPOLEČNOSTI ROCHE 1/2015, ČERVENEC 2015 WWW.ACCU-CHEK.CZ DIA.info Známý diabetolog: MUDr. Helena Vávrová Na co má diabetik nárok? Nová autolanceta FastClix

Upload: accuchek

Post on 05-Sep-2015

215 views

Category:

Documents


1 download

DESCRIPTION

DIA Info 68

TRANSCRIPT

  • INFORMACE PRO DIABETIKY ODSPOLENOSTI ROCHE1/2015, ervenec 2015 www.accu-chek.cz

    DIA.info

    Znm diabetolog: MUDr.Helena Vvrov

    Naco m diabetik nrok?

    Nov autolanceta FastClix

  • ObsaH3 naco m diabetik nrok?4 znm diabetolog: mudr.helena vvrov 6 Pro je dleit asto mnit

    lancety7 edukan Pobyty 20158 nov autolanceta Fastclix vPich

    jednm stiskem

    Mil teni, letos ji poestnct podme Edukan pobyty pro diabetiky a t ns V zjem aVae pozitivn ohlasy. Nakonci dubna jsme zahjili seznu Diakolikou pro ty nejmen ajejich rodie. Trochu jsme sice vymrzli achv-lemi izmokli, ale dti dokonale rozehl klaun se svoj show avechny ostatn osvden duo dtskch lka-ek Lda BrzdovHelenka Vvrov. Sdruhou jmeno-vanou lkakou vznikl vkrsnm prosted uzmeck-ho parku Konopit rozhovor pro toto slo. Dal pobyt probhl vestylov chalup naPustevnch pod horou Radho anakonci kvtna jsme se sna edukan tour vypravili kzmku Kivoklt vestednch echch. Vz probhne posledn akce ve Svratce na Vysoin, tak vechny, kte jet neokusili atmosfru pjemnho v-kendu snaerpnm uitench informac, srden zve-me. Vtomto sle je vce prostoru vnovno odbrovm perm, jehlikm afrekvenci jejich vmny. Pette si, pro je dleit natoto opomjen tma myslet, vln-ku odKlry Pickov. Naleton podzim chystme pedstaven nov inzu-

    linov pumpy Accu - Chek Insight. Jak bude vypadat aco vechno um, se dozvte vdetailnm rozboru vpod-zimnm sle naeho asopisu. My v Roche Diabetes Care se ji velmi tme, a budeme moci novou pumpu nabdnout Vm, naim vrnm zkaznkm.

    Peji vem krsn lto!Mgr.Vt Cibula

    [email protected]

    vydv roche s.r.o., diagnostics division, prodejn jednotka

    diabetes care, dukelskch hrdin 12, 17000 Praha 7.www.accu-chek.cz

    Pipravil: mgr.vt cibula, [email protected] aprodukce: masanta s.r.o.

    uzvrka tohoto sla: 30. kvtna 2015.asopis je mon bezplatn objednat naadrese vydavatele,

    ovem pouze dovyerpn zsob. stanoviska anzory autorse nemusej shodovat se stanovisky anzory vydavatele.

    registrace mk r e 15556.

    Prouky pro men glykemie

    Pacienti len perorlnmi antidiabetiky do100 ks (2 balen po50 kusech)

    Pacienti len 12 dvkami inzulinu denn athotn diabetiky len dietou i perorlnmi antidiabetiky

    do400 ks (8 balen)

    Pacienti len 3 avce dvkami inzulinu denn, uivatel inzulinovch pump athotn diabetiky len 12 dvkami inzulinu denn

    4001000 ks (820 balen)

    Pacienti do18 let athotn diabetiky len intenzifikovanm inzulinovm reimem nebo inzulinovou pumpou

    10001800 ks (2036 balen)

    Lancety pro odbr krve ped menm glykemie

    Vichni diabetici do100 ks

    Inzulinov pumpa

    Vevybranch indikacch stanovench diabetologem vDIA Centru jednou za4 roky

    Psluenstv kinzulinovm pumpm

    Sety infuzn teflonov kinzulinov pump do120 ks

    2 pry bateri smrn doba uit 12 msce, hrazeno ze 75 %

    Zsobnk nainzulin hrazeno ze 75 %

    Na co mdiabetiknrok? Mno se dotazy vs diabetik na to, jak jsou aktuln limity nazdravotnic-k pomcky, kter slou klb diabe-tu. Rozsah tchto pomcek je velmi iro-k, proto se nyn zamme pouze naty, kter slou kmen glykemie a lb inzulinovou pumpou. Vechny zdravotn pojiovny se d

    selnkem a metodickm pokynem Veobecn zdravotn pojiovny. Oba tyto dokumenty jsou pstupn na in-ternetovch strnkch vzp.cz atak by je dobe ml znt kad diabetolog. Ak-tualizace probh vtinou k prvnmu dni vmsci. Ron limity se vtinou li podle

    typu lby a aktuln k 1. 7. 2015 jsou nsledujc:

    DIA.info DIA.info

    2 3

  • DIA.info DIA.info

    Pro jste si vybrala prv povol-n lkae, nezvaovala jste i jin profese?

    Ikdy je to neuviteln, omm budoucm povoln rozhodl Je-ek, kter mn v 6 letech pinesl panenku, kter vypadala jako mi-minko. Tehdy jsem se rozhodla, e budu pediatr, nikdy jsem to nezm-nila anikdy jsem svho rozhodnut nelitovala.

    Co Vs nejvce lkalo naprci dtskho dia-betologa?

    S dtskou diabetologi jsem zaala v roce 1986 ve Vsetn, kam jsem se pesthovala. Do t doby jsem pracovala na dtskm od-dlen v Karvin. V t dob onemocnt dia-

    betem znamenalo pro dt irodinu nesmrn trpk ivot. Vyeten glykemi bylo mon jen vnemocnici, jedinm selfmonitoringem doma bylo vyetovn moe pomoc Benedikto-va inidla, kter se pidvalo domoe, pak se mo ve zkumavce zahvala nad plamenem apodle vznikl barvy se odhadovalo mnostv cukru vmoi. Modr znamenala nulov mno-

    stv, ale to jsme u dt nechtli, protoe jsme se bli hypoglyke-mie.

    Dti nemoh-ly na vlety, ni-kam cestovat, ne-mohly se astnit sportovnch akti-vit se svmi vrs-tevnky. Jehly iin-jekn stkaky rodie doma vy-vaovali. Neleh-k osud tchto dt m oslovil. Vbec jsem dt-

    skmu diabetu nerozumla, ale mla jsem vy-nikajc uitele, musm jmenovat pan doktor-ku J. Venhovou zDtsk kliniky vOlomouci, kter mn nejen pomhala, ale i povzbuzo-vala. Nejvc jsem se nauila ne zuebnic, ale oddt. Zaala jsem podat tbory pro dti sdiabetem, vlt ivzim. Ato byla ta nejlep kola. Uila jsem se rozumt nejen diabetu, ale ikehk dtsk dui.

    V em je nejvt rozdl mezi dosp-lm adtskm pacientem?

    Kad obdob dtstv je specifick. Ba-tolata a pedkolci maj vysokou citli-vost na inzulin, nelze unich predikovat tlesn pohyb, jejich vzdor je obtn od-liiteln odhypoglykemie.

    Nikdy nevme, kolik toho snd a jak dlouho budou jst. Nadruh stran maj sv pohdkov hrdiny, kterch meme

    vyut v edukaci a kterm ony v mnohdy vce ne nm.

    kolci jsou zvdav, chtj se vemu uit, ato plat iodiabetu. Velmi snadno zvldnou aplikaci inzulinu, jejich technick apotao-v dovednost je velkm pomocnkem vsebe-kontrole. Ale jsou to prv oni, kte mohou vnmat cukrovku jako velkou nespravedlnost. m jsou star, tm vce jsou ovlivovni sv-mi vrstevnky.

    Jak dtt diabetici pekonvaj pubertu aobdob rebelie avzdoru?

    J to nazvm obdobm patnch glyke-mickch kontrol. Na jedn stran neurohu-morln zmny, nadruh stran rebelujc po-stoj mladho lovka proti rodim, lkam, diabetu asvtu. Tato perioda in between je nejsloitjm obdobm vlb cukrovky. Na-vc se mnohonsobn zvyuje riziko chronic-kch diabetickch komplikac. Je poteba toto obdob pekonat, ikdy je to tk, ale vd-nm ppad nesm platit: Zavinil sis to sm a j ti nepomohu. Toto obdob zcela urit skon, a se dospvajc stanou dosplmi.

    Nen to nkdy t srodii ne dtmi? Mte pravdu. Prce s rodii, prarodii je

    mnohdy sloitj ne se samotnm dttem. Dt svou nemoc pijme, pokud se pesvd-, e rodim jeho nemoc nevad. e ho maj pod stejn rdi, e je nezklamalo tm, e onemocnlo.

    Dt pat do konkrtn rodiny. Pokud m dt sloitou nemoc, jako je cukrovka, am bjenou rodinu, proije astn dtstv. Rodi-e participuj nalb, pomhaj dtti zvld-nout nelehk dny amyslm, e jednou, a se ohldnou zasvm ivotem, budou mt hod-n dobr pocit, e udlali pro sv dt mno-hem vce ne vbnch rodinch adovedli jej spn dodosplosti. Setkvme se vak isrodinami, kter lb nechtj rozumt, dt ponechvaj jeho osudu. Vsledkem je tm vdy velmi patn metabolick kontrola, nera-dostn dtstv azcela urit chronick diabe-tick komplikace vdosplosti.

    Mohou dtt diabetici bez omezen spor-tovat, jak sporty doporuujete, jak na-opak ne?

    Dnes, kdy dti jsou leny intenzifikovanm reimem, vyuvaj kontinuln monitorovn glykemi, stle vce dt je leno inzulinov-mi pumpami, nen sport dnm zpsobem omezovn. Ba naopak. Aktivn sport je dopo-ruovn. Mezi diabetickmi dtmi je ada vy-nikajcch sportovc. Sport m vak isv rizika. Proto kesportu pat velmi dob-r metabolick kontrola akvalit-n selfmonitoring. Sport patnou metabolickou kontrolu nesprav, ba naopak, me vst ikezhor-en. Sport vak pomh peko-nat sloit obdob dospvn, ob-jevuj se nov osobnostn vzory, nap. treni. Sportovn cle ve-dou kpsnmu reimu aksebe-kzni. dn sport vpodstat nezakazujeme. Nedoporuujeme sporty ve vkch nebo pod hladinou. Ale ityto sporty lze provozovat pi sprvn edukaci a snkm, kdo dovede pomoci vppad komplikac.

    Kdy Vs pacient nejvce pot?Pot m vordinaci kad mal ivt pa-

    cient, kter m pkn glykemick profily amrn vku sv nemoci rozum, nevad mu apovyprv mn osvch aktivitch, a veko-le nebo srodii i prarodii. Tak m pot ro-di adolescenta, kter se m pijde zeptat, zda

    m jeho potomek njakou lsku, co ukazuje navelkou dvru mezi pacientem alkaem. Tak m t, kdy mn m bval pacienti po-lou fotografii svho partnera i dtka. Ale pl-n nejvc m potil dopis odjedn maminky, kter napsala: Kdy u mus n Honzk mt takovou nemoc, je tst, e mme Vs.

    Jak nejradji trvte voln as, pokud n-jak pi nronm povoln vbec zbyde?

    Svj voln as nejradji trvm svnouaty asportem. Denn bhm 310 km. Rda jez-dm na kolekovch bruslch nebo na kole, v zim lyuji. Kadm rokem v zim si beru vechna vnouata, najmu chalupu ve Vel-kch Karlovicch a tam spolen trvme t-den nalych. Stejn pak vlt nakolech, tak rda tu, vnuji se jazykm, sp se snam dr-et uritou rove, abych mohla studovat za-hranin literaturu a stle se sebevzdlvat, co je vnaem oboru nezbytn.

    Vm, e jste vdy rda sportovala, najak V vkon jste dnes nejvce hrd?

    S vkem jsou m vkony, bohuel, stle hor, ale tak u to vivot je. Vkon, nakte-r jsem opravdu hrd, byl ped 5 lety vAth-nch, kde jsem v kategorii nad 50 let obsadi-la 4. msto abyla jsem tet vEvrop. U se mi to nikdy nepodailo zopakovat. Ale letos po-bm vAthnch 5 km se svm 12letm vnu-kem Pemkem, anato se velmi tm.

    Jak mte plny dobudoucna? Meme se tit nanjakou dal publikaci?

    Dti jsou pro mne nevyerpatelnou inspira-

    c, nedovedu si svj ivot bez nich pedstavit. Pestoe jsem napsala knky pro lkae, rodi-e, prarodie, nejradji pi pro dti.

    Letos vdubnu mi vyla kniha ivot sinzuli-nem aznamen zvrokruhu avkvtnu potom

    knka, kterou jsme napsaly spolen s pan doktorkou Ludmilou Brzdovou. Ta se jmenuje Diaorbis pictus aje ocuk-rovce, kterou nakreslily dti. Vhlav mm u dal npad napohdkov Dia index malho pedkolka.

    Ale stejn se kadm rokem nejvc t-m na Diakoliku pro pejska a koi-ku, kde spolu s pan doktorkou Ldou Brzdovou a firmou Roche trvme v-

    kend spedkolnmi dtmi, kter maj cukrov-ku, sjejich rodii, sourozenci i prarodii asna-me se jim pomoc pohdek aher vysvtlit sloitosti jejich nemoci.

    Dt svou nemoc pijme, pokud se pesvd, e rodim jeho nemoc nevad. e ho maj pod stejn rdi, e je nezkla-malo tm, e onemocnlo.

    Nejvc m potil dopis odjedn maminky: Kdy u mus n Honzk mt takovou nemoc, je tst, e mme Vs.

    MUDr.Helena VVroV, narozena 24. 9. 1950 veZln. Vystudovala pediatrickou vtev Masarykovy univerzity vBrn, promovala vroce 1975. Doroku 1986 pracovala nadtskm oddlen vKarvi-n, odroku 1986 nadtskm oddlen veVsetn. Odroku 1997 pracuje jakou privtn lka vendokrinologick ambulanci veVsetn. M 2 syny, star je inenr ekonomie, mlad je dtsk lka. M 6 vnouat. Nejvznamnj ocenn Lka Zlnskho kraje vroce 2014. Je autorkou ady publikac natma diabetes mellitus adti.

    diabetologZnm

    - 17 -

    ROZHOVOR

    Pro jste se rozhodla pro medicnu a pro obor diabetologie, nelkalo vs i njak jin povoln?

    Vdycky m bavily spe prodn vdy a medicna mi pipadala dostaten akn a rznorod. Chvli jsem tak zvaovala studium jazyk a prv, ale medicna nakonec vyhrla. U na vysok kole bylo jasn, e mm oborem bude interna krlovna medicny a po absolvovn vysok koly jsem nastoupila na Intern kliniku FN Ostrava, kde psobm doposud. Volba diabetologie byla spe souhra nhod, protoe jsem zanala na kardiologii, pak jsem pracovala na hemodialze. Prakticky celou dobu jsem se s diabetiky prbn setkvala, ale teprve kdy se uvolnilo msto na diabetologii, zaalo m psoben v tomto oboru.

    Co na sv prci mte nejradji, co naopak nejmn?

    Na sv prci mm rda to, e je rznorod. Nikdy nevm, co m ek, co je na jedn stran pozitivn, protoe kad den pin nco novho, na druh stran to me pinet i hork chvle. Jako kad prce, kter vyaduje kontakt s lidmi, pin adu konfliktnch situac, kterch je bohuel m dl vce

    V em by se mohli vai pacienti polepit? asto v ambulanci slchvm, j to dlm proto, abyste mla radost Bylo by dobr si uvdomit, e se diabetik nem snait dret dietu jen 14 dn ped kontrolou proto, aby byl mon

    na kontrole pochvlen, ale e je nutn dlouhodob dodrovn reimu, protoe dobr kompenzace diabetu pak pedejde nslednm komplikacm. Vem km, e z odbr stejn poznm, co od pedchoz kontroly provdli, a e pokud se snate m obelhat, obelhvte hlavn sami sebe

    Mte velmi nronou prci, jak nejradji odpovte?

    Nejradji se vydvm do prody do hor, a u na turistiku nebo na lye. Bav m cestovn veho druhu, pokud jsem nkde u moe, vydrm v klidu maximln ti dny.

    Vm, e rda cestujete, na jakou zemi nejradji vzpomnte a kam byste se rda podvala?

    Rda se vracm do Alp, a u v lt nebo v zim, ale prakticky na vechny zem, kter jsem navtvila, vzpomnm rda, ndhern je tak v R. Je pravda, e hodn tak zle, s km lovk cestuje. Mm snem nadle zstv nvtva Kuby, Sardinie, nrodn parky v USA a zatm stle hledm njakho dobrovolnka, kter by se se mnou vydal do nkterho z velkch zbavnch park na Florid. Bohuel to zatm vichni povaovali za docela blzniv npad.

    Vt Cibula

    diabetologZnte dobe svho lkae? V na nov rubrice se zeptme lka z nejvtch diabetologickch center nejen na bn otzky o diabetu, ale dozvte se tak nco z jejich osobnho ivota. Temperamentn Ostravaka MUDr. Radka Beneov nm na nkolik otzek odpovdla jako prvn.

    MUDr. Radka BeneovNarozena 1978 v Ostrav, po gymnziu v Ostrav ukonila studia na Lkask fakult v Brn v roce 2002. Po promoci nastoupila do Fakultn nemocnice v Ostrav, dnes je vedouc

    Diabetologickho oddlen na Intern klinice FN Ostrava.

    Znm

    O mm povoln rozhodl kdysi JeekJsem rd, e pozvn k rozhovoru pijala MUDr. Helena Vvrov, dtsk lkaka ze Vsetna, kter s nmi u roky spolupod Diakoliku pro mal diabetiky a jejich rodie. Proto jsme spolu nejvce mluvili o specifikch diabetu u dt a tom, jak je dleit, aby tuto nemoc zvldla cel rodina.

    4 5

  • DIA.info DIA.info

    Pro je dleit asto mnit lancety

    Kvli velkmu mnostv vpich je dleit, aby men bylo snadn, bezbolestn a co nejmn pokozovalo msta vpichu. Diabe-tik si me vybrat zady modernch odbro-vch per, ovem spnost akomfort odbru krve zvis zvelk sti napravideln vm-n lancet. Pesto vtina lid sdiabetem ne-mn lancetky vodbrovm peru dostaten asto. Sopakovanmi pouitmi narst tu-post jehliky, kterou diabetik e zvyovnm hloubky vpichu, co nevyhnuteln zvyuje jeho bolestivost.

    Lancety pro odbr vzorku krve z prstu jsou velmi tenk, aby vki zpsobily co nej-men otvor azbyten ji netraumatizovaly. To ovem znamen, e se jemn lancetka ji poprvnm pouit otup, akoliv to pouhm okem nemus bt vidt. Skadm dalm po-uitm se hrot lancety dle pokozuje. Opa-

    kovan vpichy se proto stvaj m dl vce bolestivmi avytvej vki vt dru, ne je kodbru malho vzorku krve poteba. N-kdy ji nejde kapku krve vymknout vbec adiabetik se tak mus pchnout znovu, nebo na odbrovm peru nastavit vt hloubku vpichu. Prsty lovka sdiabetem jsou mnoh-dy rozpchan nejen zastho men gly-kemie, ale tak proto, e kodbru krve opa-kovan pouv stle tu samou lancetu.

    Oficiln doporuen rad mnit lancetu ji pojednom pouit. ada diabetik ji vak vy-muje a pomnoha odbrech krve i jen velmi sporadicky. Podle przkumu provd-nho webovou strnkou pro pacienty sdia-betem si kad den mn lancetku pouze 17 procent diabetik. Dvacet procent pacient si ji mn jednou zatden astejn poet to in jen jednou zamsc. Vce ne tetina lid si navmnu lancety vzpomene dokonce je-

    nom nkolikrt doroka. Pt procent diabeti-k piznv, e si lancetku nemn prakticky nikdy.

    V esk republice hrad zdravotn poji-ovny do100 lancetek zarok, podle typu l-by. Pokud by diabetik nap. len inzulinem mnil lancetku jednou za34 dny, veel by se dopojiovnami stanovenho potu ane-musel by u dn lancety dokupovat nebo nan doplcet.

    S rychlou a snadnou vmnou lancet je spojovno napklad odbrov pero Multi- clix, kter je vybaveno bateri esti lancetek. Nkte pacienti jsou zvykl rutinn petoit Multiclix nanovou lancetku vdy ped prv-nm rannm menm. Jednoduchm nvy-kem tak zajist kadodenn vmnu lancety ponkolika mlo mench anpl snov-mi esti lancetami mn zhruba jednou zat-den. Alternativou je monost pouit jed-norzovch lancetek, kter se zpovahy sv konstrukce daj pout skuten pouze jed-nou. Tch je ada druh, vzahrani existuje napklad jednorzov lanceta, kter se na-sad nahlavu jakhokoliv inzulinovho pera adiabetik si sn me odebrat vzorek krve bez toho, aby ssebou musel nosit cel odb-rov pero.

    Lid sdiabetem mus kad den udlat n-kolik destek kon vcch se kdobr pi ocukrovku. Ikdy se manipulace sinzulino-vmi pery, pumpou, glukometry, senzory, in-zulinem adalmi pomckami stv pro dia-betika velmi brzy automatickou, dohromady to zabere spoustu asu apokud si lovk ne-uvdomuje dleitost a vznam kadho konu, pestane mu brzy vnovat pozornost. Mezi nejvce opomjen innosti pat vm-na jehliek vinzulinovm peru avmna lan-cetek vodbrovm peru. Pouvn ostrch aistch jehliek a lancet by vak mlo bt prioritou, vdy ulovka sdiabetem 1. typu jde otisce vpich dovlastn ke. Apokud se lovk nau lancety rutinn vymovat, za-bere mu to kad den nanejve pr vtein azajist efektivn abezbolestn men glyke-mie. Klra Pickov

    Vzdlvac pobyty pro diabetiky len inzulinem a jejich rodinn pslunky

    Edukace2015

    Kad men glykemie zan zsknm kapky krve. Aby lovk s diabetem 1. typu zjistil aktuln hladinu krevnho cukru, pchne se za rok do prstu nejmn tisckrt, u dt a motivovanch pacient i vrazn astji.

    SVRATKA, HOTEL SVRATKA Cena za osobu: 2400 K

    www.hotelsvratka.czuzvrka pihlek: 3. 8. 2015

    Edukace4. - 6. 9. 2015

    Letn tbor pro dtsk diabetikyObecn prospn spolenost Diabetick dti okres Kladno aRakovnk, o.p.s. pod vednech 15. - 22. 8. 2015 vRekreanm stedis-ku Star Line Svor uNovho Boru vLuickch horch Diatbor 2015

    Vce informac: [email protected], tel. +420606439146

    Chcete se dovdt vce osv nemoci, jej l-b adalch dleitch zleitostech, kter po-mohou lpe zvldat diabetes? Iletos podme vespoluprci slkai zdiabetologickch center vkendov edukan pobyty. Pihlaste se napo-sledn pobyt veSvratce vkrsnm prosted Vy-soiny, kter je uren pro pacienty len inzuli-nem, kte ale jet nemaj inzulinovou pumpu.

    Vce informac apihlka nawww.accu-chek.cz

    6

  • Nyn si pedstavme nstupce lancet aper Multiclix novou generaci Accu-Chek FastClix. Jak u z nzvu napovd, pjde odal krok smrem kjet vt jednodu-chosti obsluhy. FastClix meme peloit jako rychl klik, ale jet lpe by odpov-dalo pouze jeden klik. Celou akci vpichu dopodko toti toto lancetov pero zvld-ne, narozdl odprvn generace, pouze jed-nm stiskem jednoho tlatka. Nyn sta uivateli jednodue piloit

    pero nauren msto ajednm stiskem tla-tka na opan stran pera se provede vpich. Pero se tak ji nemus nabjet apak teprve tisknout aktivan tlatko. Kad bubnek obsahuje est lancet. Ty

    jsou bezpen uloeny v plastovm kry-tu anehroz dn porann, a u novmi nebo pouitmi jehlikami. Bubnek, kter se zaal pouvat abyl by zpera vyjmut, u nelze dopera vrtit, proto je poteba nejd-ve vyut vech est lancet. Tento bezpe-nostn prvek brn monmu penosu in-fekce zpouitch jehel naosoby, kter by sjehlikami manipulovaly. Hloubku vpichu podle

    typu ke kadho uivatele lze nastavit otonm kolekem, kter m jedenct mo-nch poloh. Blou pkou natle pera ot-me bubnek atm se mn lanceta. Voknku pehledn vidme, kolik nepouitch lancet vbubnku jet zbv. Autolancety FastClix jdou dodvny

    v sad s glukometrem Accu-Chek Per-forma, inzulinovou pumpou Accu-Chek Combo avelmi brzy pijdou natrh ivsad sAccu-Chek Nano.Trninkov video snzornm nvodem,

    jak pouvat nejen toto odbrov pero, lze zhldnout zde: http://accu-chek.cz/treninkova--videa-1-87.html

    Nov autolanceta FastClix vpich pouze jednm stiskemSpolenost Roche jako prvn a dosud jako jedin u ns nabz lancetov pero s jehlikami ukrytmi v bubnku, co pin vy mru pohodl a hlavn bezpenosti pro uivatele. Prvnm typem lancet v bubnku byl Accu-Chek Multiclix, kter uivatel novjch glukometr Accu-Chek ji dobe znaj.

    8