Dej1 Stoletá válka

Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Stoletá válka (1337 – 1453)

•angličtí králové měli jako léno značnou

část francouzského území, protože když

r.1066 normanský vévoda Vilém Dobyvatel

porazil anglického krále Harolda II. v bitvě

u Hastingsu, ponechal si i svoje državy ve

Francii(= území, která nebyla přímo

spojena s anglickým územím, ale byla

Anglií spravována a řízena) Francouzi si

chtěli tato území podmanit – obzvláště se

soustředili na oblast Bordeaux

Příčiny války• dlouhodobé napětí mezi Francií a Anglií

• anglické državy ve Francii

• boj o ovládnutí Flander - soukenictví - odbyt anglické vlny

- Francie Flandry obsadila

• ve Francii vymřeli Kapetovci v přímé linii, nastoupil rod

z Valois, jejich nárok neuznal anglický král Edward III. (1312-1377)

(po matce Kapetovec)

Filip z Valois (1293-1350) korunovací Filip VI.Francouzský

pod

anglickým

vlivem

1. fáze (1337-1360)

– převaha Anglie

vítězství v námořní bitvě

u Sluis [Slojs], v r. 1340

zajistilo Angličanům

dlouhodobou kontrolu

nad kanálem La Manche

r. 1346 bitva u Crécy - Kresčaku•anglická armáda vedená

Edvardem III. ve významné

bitvě u Kresčaku nad

mnohonásobnou přesilou

Francouzů zvítězila

•v boji se hlavně osvědčili

waleští lukostřelci, kterým

Edvard III. zvýšil morálku tím,

že přikázal svým rytířům

sesednout z koní a bojovat bok

po boku s lukostřelci

•v této bitvě padl též významný

spojenec Francie, český král

Jan Lucemburský, který byl

už v té době slepý

„Toho bohdá nebude, aby

král český z boje utíkal!“

Taktika

francouzská vojska se skládala

především ze šlechtické jízdy, kterou

provázely oddíly měšťanů a žoldnéřů,

kterými šlechta opovrhovala a nechtěla

je pouštět do bitvy

X

dokonalejší anglická taktika

výborná jízda, ale i výborní lukostřelci

z Walesu, ozbrojení dlouhými luky

(kadence: 10–12 výstřelů za minutu,

dostřel až 450 m);

v bitvách stoleté války tito lukostřelci

postříleli francouzské jezdce dříve, než

stihli použít svoje kuše, dlouhá kopí a

těžké meče

Mor

• epidemie moru, která se šířila v Evropě v letech 1347-1352,

zdecimovala obyvatelstvo v obou zemích -„černá smrt“

• po dočasném úspěchu Francouzů vítězí opět Angličané

Francie

•po smrti Filipa VI. v r. 1350 nastoupil na

francouzský trůn jeho syn Jan II., přezdívaný

Dobrý

•v bitvě u Poitiers [Poatijé] r. 1356 byli Francouzi

poraženi Černým princem Edvardem a král Jan II.,

spolu s mnoha svými šlechtici, byl zajat

•v následných zmatcích se vlády ve Francii chopil

jeho syn Karel V., přezdívaný Moudrý, zbavil

zemi loupeživých band bývalých žoldnéřů a dal

zbourat mnoho hradů, aby se nestaly anglickou

oporou, podporoval vědu a umění, rozšířil Paříž

• r. 1347 po dlouhodobém obléhání dobyli Angličané přístavní město

Calais a to zůstalo v jejich moci déle než dvě stě let

• byl uzavřen osmiletý mír mezi Francií a Anglií trvající do r. 1355

r. 1356 bitva u Poitiers

2. fáze(1360–1415)

•v r. 1377 zemřel v Anglii král Edvard III. a

zanechal vládu svému vnukovi, Richardu II.

•ve Francii od r. 1380 vládl syn Karla V.,

Karel VI. Šílený, a pro Francii tehdy nastaly

zlé časy, za mladého Karla nejprve vládli

jeho strýcové, vévoda burgundský, anjouský

a berryský

•v r. 1384 se vlády ve Flandrech ujal

burgundský vévoda Filip, po získání Flander

se začalo Burgundsko Francii stále více

odcizovat a vést vlastní politiku

• změna francouzské

taktiky, obrana měst

• Angličané vytlačeni

- zůstal jen Bayonne,

Bordeaux, Brest, Calais

a Cherbourg

Vzpoury ve městech i na venkově

• dlouhá válka zatěžuje obyvatelstvo

• ve Francii - selské povstání jacquerie(podle nejběžnějšího jména franc. venkovanů Jacques = Jakub)

• v Paříži povstali měšťané proti dauphinovi [dófenovi]

(= korunnímu princi) Karlu V.

• obě krvavě potlačena

r.1358

Vzpoury ve městech i na venkově

• v Anglii r. 1381 povstání Wata Tylera

– v čele nespokojených sedláků táhl do

Londýna, obsadil Tower - povstání krvavě

potlačeno, Tyler zavražděn

• na venkově šířili myšlenky Johna Viklefa

potulní kazatelé, cílem rovnost všech stavů

- též potlačeno

• Richard II. omezil moc parlamentu

a začal vládnout absolutisticky, zemřel

v r. 1400 ve vězení na hradě Pontefract, na

anglický trůn v osobě Jindřicha IV. dosedla

nová dynastie, Lancasteři

Smrt Wata Tylera:

Jean Froissart,

Chronicles

3. fáze(1415–1453)

nepokojů ve Francii využil nový anglický

král Jindřich V.,

syn Jindřicha IV., a v r. 1415 se vylodil

v Normandii

králem 1413-1422

svatba Jindřicha V.

s dcerou Karla VI.

Kateřinou

r. 1415 bitva

u Azincourtu

• Jindřich V. zvítězil nad přesilou

Francouzů v bitvě u Azincourtu

• podepsal smlouvu v Troyes [troj]

s francouzskou královnou (manželkou

Karla VI.) a spojencem burgundským

vévodou, podle ní měl Jindřich přijmout

za manželku dceru Karla VI. Kateřinu a

po tchánově smrti zasednout na

francouzský trůn

•syn Karla VI. měl být z následnictví

vyloučen

Bitva u Agincourt,Enguerrand de

Monstrelet, Chronique de France

1428 Angličani obléhají Orléans

Panna Orleánská•r.1428 Angličani obléhali Orléans, poslední

vojenskou pozici francouzských sil

•Francouzi se však ubránili do příchodu posil,

vedených obyčejným sedláckým děvčetem,

Janou (Johankou) z Arku (přesvědčena „hlasy

světců“ o svém poslání vrátit korunu

francouzskému králi a vyhnat Angličany, stála

v čele vojska)

•r.1429 se jí podařilo osvobodit Orléans, čímž si

získala svoje „bojové“ jméno, Panna Orleánská

•vystoupením Jany z Arku v stoleté válce se ve

větší míře uplatnily lidové síly a válka proti

Angličanům najednou nabyla národního

charakteru - dobytí pevnosti Tourelles, tehdejšího

hlavního města Francie Meungu nad Loirou a

porážka anglické armády u Patay

•nakonec zamířila na severovýchod

k významnému městu Remeš, kde se nacházela

korunovační katedrála francouzských králů;

dauphin Karel se mohl nechat korunovat

francouzským králem pouze tady

r. 1429 byl v Remeši korunován princ

Karel francouzským králem Karlem VII.

tím získal převahu nad svým anglickým

soupeřem nezletilým Jindřichem VI.

dauphin

Karel

(1422–1461)

•vysoká šlechta záviděla Janě

z Arku její postavení, byla

vyštvána z královského dvora a

vrátila se zpět do boje, při

osvobozování Compiégne byla

zajata Burgunďany spojenci

Anglie, odvedena před církevní

soud, který měl prokázat její

spojení s ďáblem

• v předem rozhodnutém procesu

byla odsouzena jako čarodějka a

kacířka a r. 1431 byla v Rouenu

upálena

•když si Karel VII. zajistil vládu nad

takřka celou Francií, požádal

o obnovení církevního procesu a

prohlásil Janu za oběť justičního

omylu

•katolická církev ji prohlásila r. 1909

za blahoslavenou a r. 1920 za svatou

Jeanne

d'Arc

(1412-1432)

Závěr války

• r.1436 dobyli Francouzi Paříž a r. 1449 Normandii

• důležitým obratem bylo, když se k Francouzům přidali

Burgunďané

• Angličané na závěr v r. 1453 prohráli bitvu

u Castellione

• válka nebyla oficiálně ukončena, ale obě strany byly

konfliktem již zcela vyčerpány

• ve Francii zůstalo Angličanům jedině přístavní město

Calais s okolím a Normanské ostrovy

Francie 1337 Francie 1453

Calais padlo do rukou

Francouzů znovu v r. 1558

a jediné území, které

Angličanům ve Francii

zůstalo, jsou Normanské

ostrovy

Francie

• hospodářský úpadek území oslabeného válkou

• politické posílení, jednota (do té doby konglomerát

více či méně nezávislých státečků, tvrdý boj proti

cizincům stmelil a vytvořil z nich jednotný

a samostatný francouzský národ)

Anglie

• hospodářský rozvoj, těžila z válečné konjunktury

• zemí zmítaly spory mezi mocnými šlechtickými rody

Důsledky

Válka růží- zápas o anglický trůn1455-1485

• 2 rody usilovaly o trůn

Lancaster (červená)

York (bílá)

• během války se téměř vybila anglická

šlechta

• r. 1485 - v bitvě u Bosworth porazil

Jindřich Tudor – Jindřich VII.

(po matce Lancaster) posledního Yorka

Richarda III.„Království

za koně!“ Shakespeare

erb rodu

Tudorovců

Tudorovská růže

Dej1 Stoletá válkaCentrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Použity materiály, obrázky z www stránek:

Sochrová, Marie: Dějepis I v kostce pro střední školy, FRAGMENT, Havlíčkův

Brod 1997

Urban, Jan: Kresčak. Paseka, Praha 2000.

Hora-Hořejš, Petr: Toulky českou minulostí, 2. díl. Baronet, Praha 1995.

„panovnici.estranky.cz“

„cs.wikipedia.org“

„obrázky.cz“

http://www.youtube.com/watch?v=cbxsjIW7RYo&feature=related

http://www.youtube.com/watch?v=qvZH5zXEL_Y&feature=related