dej1 stoletá válka...dej1 stoletá válka centrum pro virtuální a moderní metody a formy...
TRANSCRIPT
Dej1 Stoletá válka
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Stoletá válka (1337 – 1453)
•angličtí králové měli jako léno značnou
část francouzského území, protože když
r.1066 normanský vévoda Vilém Dobyvatel
porazil anglického krále Harolda II. v bitvě
u Hastingsu, ponechal si i svoje državy ve
Francii(= území, která nebyla přímo
spojena s anglickým územím, ale byla
Anglií spravována a řízena) Francouzi si
chtěli tato území podmanit – obzvláště se
soustředili na oblast Bordeaux
Příčiny války• dlouhodobé napětí mezi Francií a Anglií
• anglické državy ve Francii
• boj o ovládnutí Flander - soukenictví - odbyt anglické vlny
- Francie Flandry obsadila
• ve Francii vymřeli Kapetovci v přímé linii, nastoupil rod
z Valois, jejich nárok neuznal anglický král Edward III. (1312-1377)
(po matce Kapetovec)
Filip z Valois (1293-1350) korunovací Filip VI.Francouzský
pod
anglickým
vlivem
1. fáze (1337-1360)
– převaha Anglie
vítězství v námořní bitvě
u Sluis [Slojs], v r. 1340
zajistilo Angličanům
dlouhodobou kontrolu
nad kanálem La Manche
r. 1346 bitva u Crécy - Kresčaku•anglická armáda vedená
Edvardem III. ve významné
bitvě u Kresčaku nad
mnohonásobnou přesilou
Francouzů zvítězila
•v boji se hlavně osvědčili
waleští lukostřelci, kterým
Edvard III. zvýšil morálku tím,
že přikázal svým rytířům
sesednout z koní a bojovat bok
po boku s lukostřelci
•v této bitvě padl též významný
spojenec Francie, český král
Jan Lucemburský, který byl
už v té době slepý
„Toho bohdá nebude, aby
král český z boje utíkal!“
Taktika
francouzská vojska se skládala
především ze šlechtické jízdy, kterou
provázely oddíly měšťanů a žoldnéřů,
kterými šlechta opovrhovala a nechtěla
je pouštět do bitvy
X
dokonalejší anglická taktika
výborná jízda, ale i výborní lukostřelci
z Walesu, ozbrojení dlouhými luky
(kadence: 10–12 výstřelů za minutu,
dostřel až 450 m);
v bitvách stoleté války tito lukostřelci
postříleli francouzské jezdce dříve, než
stihli použít svoje kuše, dlouhá kopí a
těžké meče
Mor
• epidemie moru, která se šířila v Evropě v letech 1347-1352,
zdecimovala obyvatelstvo v obou zemích -„černá smrt“
• po dočasném úspěchu Francouzů vítězí opět Angličané
Francie
•po smrti Filipa VI. v r. 1350 nastoupil na
francouzský trůn jeho syn Jan II., přezdívaný
Dobrý
•v bitvě u Poitiers [Poatijé] r. 1356 byli Francouzi
poraženi Černým princem Edvardem a král Jan II.,
spolu s mnoha svými šlechtici, byl zajat
•v následných zmatcích se vlády ve Francii chopil
jeho syn Karel V., přezdívaný Moudrý, zbavil
zemi loupeživých band bývalých žoldnéřů a dal
zbourat mnoho hradů, aby se nestaly anglickou
oporou, podporoval vědu a umění, rozšířil Paříž
• r. 1347 po dlouhodobém obléhání dobyli Angličané přístavní město
Calais a to zůstalo v jejich moci déle než dvě stě let
• byl uzavřen osmiletý mír mezi Francií a Anglií trvající do r. 1355
r. 1356 bitva u Poitiers
2. fáze(1360–1415)
•v r. 1377 zemřel v Anglii král Edvard III. a
zanechal vládu svému vnukovi, Richardu II.
•ve Francii od r. 1380 vládl syn Karla V.,
Karel VI. Šílený, a pro Francii tehdy nastaly
zlé časy, za mladého Karla nejprve vládli
jeho strýcové, vévoda burgundský, anjouský
a berryský
•v r. 1384 se vlády ve Flandrech ujal
burgundský vévoda Filip, po získání Flander
se začalo Burgundsko Francii stále více
odcizovat a vést vlastní politiku
• změna francouzské
taktiky, obrana měst
• Angličané vytlačeni
- zůstal jen Bayonne,
Bordeaux, Brest, Calais
a Cherbourg
Vzpoury ve městech i na venkově
• dlouhá válka zatěžuje obyvatelstvo
• ve Francii - selské povstání jacquerie(podle nejběžnějšího jména franc. venkovanů Jacques = Jakub)
• v Paříži povstali měšťané proti dauphinovi [dófenovi]
(= korunnímu princi) Karlu V.
• obě krvavě potlačena
r.1358
Vzpoury ve městech i na venkově
• v Anglii r. 1381 povstání Wata Tylera
– v čele nespokojených sedláků táhl do
Londýna, obsadil Tower - povstání krvavě
potlačeno, Tyler zavražděn
• na venkově šířili myšlenky Johna Viklefa
potulní kazatelé, cílem rovnost všech stavů
- též potlačeno
• Richard II. omezil moc parlamentu
a začal vládnout absolutisticky, zemřel
v r. 1400 ve vězení na hradě Pontefract, na
anglický trůn v osobě Jindřicha IV. dosedla
nová dynastie, Lancasteři
Smrt Wata Tylera:
Jean Froissart,
Chronicles
3. fáze(1415–1453)
nepokojů ve Francii využil nový anglický
král Jindřich V.,
syn Jindřicha IV., a v r. 1415 se vylodil
v Normandii
králem 1413-1422
svatba Jindřicha V.
s dcerou Karla VI.
Kateřinou
r. 1415 bitva
u Azincourtu
• Jindřich V. zvítězil nad přesilou
Francouzů v bitvě u Azincourtu
• podepsal smlouvu v Troyes [troj]
s francouzskou královnou (manželkou
Karla VI.) a spojencem burgundským
vévodou, podle ní měl Jindřich přijmout
za manželku dceru Karla VI. Kateřinu a
po tchánově smrti zasednout na
francouzský trůn
•syn Karla VI. měl být z následnictví
vyloučen
Bitva u Agincourt,Enguerrand de
Monstrelet, Chronique de France
1428 Angličani obléhají Orléans
Panna Orleánská•r.1428 Angličani obléhali Orléans, poslední
vojenskou pozici francouzských sil
•Francouzi se však ubránili do příchodu posil,
vedených obyčejným sedláckým děvčetem,
Janou (Johankou) z Arku (přesvědčena „hlasy
světců“ o svém poslání vrátit korunu
francouzskému králi a vyhnat Angličany, stála
v čele vojska)
•r.1429 se jí podařilo osvobodit Orléans, čímž si
získala svoje „bojové“ jméno, Panna Orleánská
•vystoupením Jany z Arku v stoleté válce se ve
větší míře uplatnily lidové síly a válka proti
Angličanům najednou nabyla národního
charakteru - dobytí pevnosti Tourelles, tehdejšího
hlavního města Francie Meungu nad Loirou a
porážka anglické armády u Patay
•nakonec zamířila na severovýchod
k významnému městu Remeš, kde se nacházela
korunovační katedrála francouzských králů;
dauphin Karel se mohl nechat korunovat
francouzským králem pouze tady
r. 1429 byl v Remeši korunován princ
Karel francouzským králem Karlem VII.
tím získal převahu nad svým anglickým
soupeřem nezletilým Jindřichem VI.
dauphin
Karel
(1422–1461)
•vysoká šlechta záviděla Janě
z Arku její postavení, byla
vyštvána z královského dvora a
vrátila se zpět do boje, při
osvobozování Compiégne byla
zajata Burgunďany spojenci
Anglie, odvedena před církevní
soud, který měl prokázat její
spojení s ďáblem
• v předem rozhodnutém procesu
byla odsouzena jako čarodějka a
kacířka a r. 1431 byla v Rouenu
upálena
•když si Karel VII. zajistil vládu nad
takřka celou Francií, požádal
o obnovení církevního procesu a
prohlásil Janu za oběť justičního
omylu
•katolická církev ji prohlásila r. 1909
za blahoslavenou a r. 1920 za svatou
Jeanne
d'Arc
(1412-1432)
Závěr války
• r.1436 dobyli Francouzi Paříž a r. 1449 Normandii
• důležitým obratem bylo, když se k Francouzům přidali
Burgunďané
• Angličané na závěr v r. 1453 prohráli bitvu
u Castellione
• válka nebyla oficiálně ukončena, ale obě strany byly
konfliktem již zcela vyčerpány
• ve Francii zůstalo Angličanům jedině přístavní město
Calais s okolím a Normanské ostrovy
Francie 1337 Francie 1453
Calais padlo do rukou
Francouzů znovu v r. 1558
a jediné území, které
Angličanům ve Francii
zůstalo, jsou Normanské
ostrovy
Francie
• hospodářský úpadek území oslabeného válkou
• politické posílení, jednota (do té doby konglomerát
více či méně nezávislých státečků, tvrdý boj proti
cizincům stmelil a vytvořil z nich jednotný
a samostatný francouzský národ)
Anglie
• hospodářský rozvoj, těžila z válečné konjunktury
• zemí zmítaly spory mezi mocnými šlechtickými rody
Důsledky
Válka růží- zápas o anglický trůn1455-1485
• 2 rody usilovaly o trůn
Lancaster (červená)
York (bílá)
• během války se téměř vybila anglická
šlechta
• r. 1485 - v bitvě u Bosworth porazil
Jindřich Tudor – Jindřich VII.
(po matce Lancaster) posledního Yorka
Richarda III.„Království
za koně!“ Shakespeare
erb rodu
Tudorovců
Tudorovská růže
Dej1 Stoletá válkaCentrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Použity materiály, obrázky z www stránek:
Sochrová, Marie: Dějepis I v kostce pro střední školy, FRAGMENT, Havlíčkův
Brod 1997
Urban, Jan: Kresčak. Paseka, Praha 2000.
Hora-Hořejš, Petr: Toulky českou minulostí, 2. díl. Baronet, Praha 1995.
„panovnici.estranky.cz“
„cs.wikipedia.org“
„obrázky.cz“
http://www.youtube.com/watch?v=cbxsjIW7RYo&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=qvZH5zXEL_Y&feature=related