cyklistická doprava a její bariéry

Cyklistická doprava a její bariéry

Ing. Jaroslav Martinek

Ing. Květoslav Syrový

Pozemní komunikace

21.6.2012

důvody

Cyklistická doprava je:• nezbytnou součástí dopravní obsluhy území;

• v zákonech, vyhláškách i technické literatuře dosud dlouhodobě zanedbávána či

zcela opomíjena.

• Současné řešení prostoru i silničního provozu je utvářeno především z

hlediska motorové dopravy, čímž se podmínky pro jízdu na kole často

významně zhoršují.

• Potřebné úpravy nejsou preferencí vybraných uživatelů nebo druhu

dopravy, ale pouze zabezpečením srovnatelných podmínek pro

všechny druhy dopravy.

• Vytváření podmínek pro vznik příjemného a bezpečného prostředí pro

všechny uživatele, v souladu s celoevropským rozvojem a bez

nutnosti nákladných opatření.

1. KAM SMĚŘOVAT ROZVOJ NAŠICH MĚST?

Langerstraat v nizozemském Alkmaaru v roce 1966 a 2006

2. KONCEPČNÍ A PROJEKTOVÁ BARIÉRA

Je všeobecně známé, že základem je zahrnutí cyklistické dopravy do územního plánu obcí a měst a vypracování podrobného generelu cyklistické dopravy.

Při jeho zpracování je nutná koordinace se správci komunikací, toků a lesů, kudy trasy velmi často vedou.

Jak ale často je taktový plán uplatňován při projektování?:


rekonstrukce krajských a státních silnic tak, aby na těchto komunikacích mohly být například cyklistické pruhy – pokud se realizují, tak se jedná o výjimky


Protipovodňová opatření. V Německu byly postaveny stovky km cyklostezek v rámci protipovodňových opatření, u nás např. v Křešicích došlo ke kolizi staveb. Ba co více, pokud obec na hrázi chce vybudovat cyklostezku, tak od správců toku dostávají požadavky např. na únosnost vozovky, které stavbu opět prodražují. Správce toku získává při výstavbě cyklostezky zdarma novou komunikaci.


Když už se podaří projektovat dle plánu, narazí se na další bariéry:

nedořešené církevní restituce, které značně komplikují přípravu liniových staveb,

majetkoprávní projednání s veřejnoprávními subjekty (PF, SŽDC, Lesy ČR, správci povodí), kde je problémem časové hledisko, protože schvalování prodejů, nájmů, apod. je velmi zdlouhavé,

nedohledatelnost vlastníka pozemku, na kterém má být cyklostezka (případně neúměrné požadavky vlastníka na cenu pozemku).

3. FINANČNÍ BARIÉRA

Podpora ze SFDI – rozhodně ANO, ale pokusme se…a) Zvýhodnit výstavbu cyklostezek v extravilánu, v úsecích, kde cyklisté musí nyní používat na svých cestách do zaměstnání a škol nebezpečné silnice I., II. a III. třídy, umožnit zvolit šířku a povrch cyklostezky dle místních specifik.

Příklad podpory Královéhradeckého kraje: silnice I/11 Třebechovice n.O. – Kostelec nad Orlicísilnice I/11 Třebechovice n.O. – Kostelec nad Orlicí


Podpora ze SFDI – rozhodně ANO, ale pokusme se…b) vytvořit v pravidlech podmínky pro to, aby v intravilánu měst na silnicích I., II. a III. třídy bylo možné realizovat cyklistické pruhy a další integrační opatření

Modelový příklad: město Letovice a Břeclav


Podpora ze strukturálních fondů EU pro další obdobíV období 2007 – 2012 bylo ze strukturálních fondů podpořeno více jak 200 projektů s cyklistickou tématikou, kdy výše podpory přesáhla 3,5 miliardy korun. Nicméně tyto fondy jsou k roku 2012 již bez prostředků.

Východiskem pro další období je příprava podmínek pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU pro plánovací období 2014 - 2020. Cílem je zapracovat do relevantních programových dokumentů pro období 2014 - 2020 možnost čerpání dotací na cyklistickou dopravu, konkrétně do Souhrnného návrhu zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013 pro vymezení operačních programů pro programové období 2014 – 2020.

Při podrobném studiu se zatím nenajde jediná přímá zmínka o podpoře cyklistické, nebo nemotorové dopravy. Je možné nalézt jen nepřímé odkazy na tuto podporu. V pesimistickém scénáři při by se také mohlo stát, že budou stanoveny jednotlivé operačním programy, aniž by zde byla kdekoliv řešena tato doprava.


Odvody za vynětí ze zemědělského půdního fondu

Další problém, na který je třeba upozornit je novelizace zák. č.334/1992 Sb., která se udála v prosinci 2010 jako přílepek k zákonu č.402/2010 Sb. k solárním elektrárnám. Novelizace se promítla do stávajícího textu zákona tak, že se výkup půdy v lokalitách I. a II. bonitní třídy zvýší 6 až 9krát a dále se ještě násobí koeficientem vyjadřujícím např. polohu v CHKO, což je pro případ výstavby např. Moravské cyklostezky naprosto neakceptovatelné.

V zákoně č.334/1992 Sb., §11 odst.3 by měla být uvedena cyklostezka sloužící bezmotorové dopravě a stávající výjimky by měly být o toto rozšířeny. Jinak toto opatření zmrazí výstavbu cyklostezek v rovinatých partiích naší země.

Aktuálně tak budou obce nuceni platit desítky milionů za vynětí, přestože budují veřejně prospěšnou infrastrukturu.


Další specifické problémy

cena pozemků,

přeložky sítí a další požadavky správců sítí – přeložky a ochrana sítí tvoří velmi významnou položku rozpočtu při výstavbě; správci sítí při realizaci získávají jako bonus přesné zaměření svých sítí (což mnohdy nemají), kvalitní ochrany nebo nové vedení sítí, to vše z rozpočtu na výstavbu cyklistické infrastruktury,

výstavba, údržba a rekonstrukce cyklistické infrastruktury není běžně součástí veřejných rozpočtů, V tomto směru je nutná osvěta pro zástupce samosprávy, aby automaticky počítali s těmito výdaji.

Návrh legislativních úprav 2012

1. Ochrana slabších uživatelů - motivace k

vyšší vzájemné ohleduplnosti (realizace

funkčnějších a méně nákladnějších opatření).

2. Menší množství značení - mnoho situací

půjde efektivně nahradit obecnou právní

úpravou anebo zjednodušením dopravního

značení.

4. LEGISLATIVNÍ BARIÉRA

3. Jízda na kole nejen při pravém

okraji vozovky - v mnoha situacích

je bezpečnější průjezd na jízdním

kole nikoliv při pravé straně vozovky,

ale středem jízdního pruhu, zejména

na úzké vozovce bez možnosti

bezpečného předjíždění, při průjezdu

okružní křižovatkou apod. (dosud je

tento způsob průjezdu v rozporu s

obecnou právní úpravou).



4. Nepovinné použití opatření pro

cyklisty - infrastruktura vždy

nemusí vyhovovat širší škále

potřeb uživatelů, proto by měla

být zachována možnost

individuální volby s ohledem na

bezpečnost a plynulost provozu

(například rodina s dětmi na

výletě má zcela jiné požadavky

pro jízdu na kole než ten, kdo

jede rychle do práce).



5. Víceúčelové pruhy - z prostorových důvodů často nelze vytvořit samostatné

cyklistické pruhy, pásy ani stezky tam, kde společný provoz s automobilovou

dopravou není optimální. Víceúčelové pruhy vhodně přerozdělují alespoň

provoz jízdních kol a osobních vozidel a zvyšují tak celkovou bezpečnost

provozu.



6. Prostor s preferencí převažujícího druhu dopravy - umožnění legálního

průjezdu na kole v liniovém průběhu stezky pro chodce, průjezdu

vybraných vozidel po stezce pro cyklisty (např. Jihlava – Třebíč - Raabs)

apod.



7. Stezka podél hlavní komunikace -

možnost vyznačit v místech křížení

přednost na stezkách

8. Křížení stezky pro chodce a

cyklisty s vozovkou - stále není

vyřešena jedna z nejčastějších

dopravních situací – křížení

vozovky a stezky pro chodce a

cyklisty se společným provozem.



9. Sjednocení práv a povinností ve shodných situacích - u přechodu pro

chodce a přejezdu pro cyklisty jsou dnes práva povinnosti zcela odlišné:

dopravní značení by mělo působit intuitivně a při obdobném provedení by

měla platit obdobná práva a povinnosti, včetně možné preference pohybu

ve směru pěší a cyklistické vazby anebo ve vozovce.



10. Cykloobousměrky - umožnění

plošného zavádění

obousměrného provozu jízdních

kol v jednosměrných

komunikacích.

11. Světelné signalizace /

křižovatky - zohlednění

rozdílných rychlostí a způsobu

průjezdu jízdích kol a automobilů

(umožnění realizace nepřímého

levého odbočení, cyklistické

pruhy s vlastními návěstidly

apod.).



Výhled

Výhled: 2012 - 2015

• Sjednocení požadavků - spolupráce měst a obcí s Cyklostrategií

(převážně interní jednání)

• Aktivní iniciační proces Cyklostrategie s podporou měst a obcí (přenos

požadavků na půdu odpovědných ministertev, resp. vlády ČR a do

poslanecké sněmovny, resp. senátu)

• Komunikace s veřejností (nejen odbornou) – PR, vzdělávání, osvěta atd.

5. AKTUALIZOVANÁ CYKLOSTRATEGIE

Děkujeme za pozornost

Ing. Jaroslav Martinek

+420 602 503 617

[email protected]

Ing. Květoslav Syrový

[email protected]

mailto:[email protected]

mailto:[email protected]

cyklistická doprava a její bariéry

Documents