213

Citovaná literatura

Abaev, V . l . 1956. O principach etimologičeskogo issledovanija. In: Voprosy metodiki sravniteľ-no-istoričeskogo izučenija indojevropejskich jazykov. Moskva, 286-307. (německy in: Schmitt 1977: 177-199)

AČ = Archiv český. I - X X X V I I . Praha 1840-1944. Adamus, J. 1930. O tytule panujqcego i paňstwa litewskiego par? spostrzežeň. KH 44, 313-332. AhdWb = Althochdeutsches Wörterbuch. Berlin 1968nn. Ambrazas, S. 1994. Zur Entwicklung der Abstraktbildungen im Baltischen. IF 99,277-300. Andersen, H . 1948. Om umordisk erilaR ogjarl. Sprog og Kultur 16, 97-102. Angelov, B.S. - Kódov, Ch. (edd.) 1973. Kliment Ochridski: Säbrani säčinanija. III. Sofija. Antonsen, E .H . 1968. Recenze Krauseho 1968. Language 44, 627-632. Antonsen, E .H . 1975. A Concise Grammar of the Older Runic Inscriptions. Tübingen. Arbois de Jubainville, H . ď 1892. De quelques termes du droit public et du droit přivé qui sont

communs au celtique et au germanique. MSL 7, 286-295. Arndt, W.F. - Gingrich, F.W. 1957. A Greek-English Lexicon of the New Testament and Other

Early Christian Literature. Chicago - Cambridge. Arnim, B . von 1934. Recenze Németha 1932. ZslPh 11, 240-248. Avižonis, K . 1932. Die Entstehung und Entwicklung des litauischen Adels bis zur litauisch­

polnischen Union 1385. Berlin. (Historische Studien, 223.) Bahder, K. von 1880. Die Verbalabstracta in den germanischen Sprachen. Halle. Basaj, M . - Siatkowski, J. 1967. Przeglad wyrazów uwažanych w literaturze naukowej za bo-

hemizmy IV. SFPSl 6,7-24. Basaj, M . - Siatkowski, J. 1969. Przeglad wyrazów uwažanych w literaturze naukowej za bo-

hemizmy VI . SFPSl 8. 5-33. Basaj, M . - Siatkowski, J. 1972. Przeglad wyrazów uwažanych w literaturze naukowej za bo-

hemizmy IX. SFPSl 11, 5 ^ 6 . Basaj, M . - Siatkowski, J. 1974. Przeglad wyrazów uwažanych w literaturze naukowej za bo-

hemizmy XII. SFPSl 14, 5-41. Battisti, C. - Alessio, G . 1950-57. Dizionario etimologico italiano. I-V. Firenze. Beekes, R. 1996. Ancient European Loanwords. HS 109, 215-236. Bělič, J. 1972. Nástin české dialektologie. Praha. Bělič, J. - Kamiš, A . - Kučera, K. 1978. Malý staročeský slovník. Praha. Benveniste, E. 1954. Problěmes sémantiques de la reconstruction. In: Benveniste 1966: 289-

307. Benveniste, E . 1958. Categories de pensée et categories de langue. In: Benveniste 1966: 63-74. Benveniste, E . 1960. Les noms abstraits en -ti- du gotique. Die Sprache 6,166-171. Benveniste, E . 1966. Problěmes de linguistique generale. Paris. Benveniste, E. 1967. Fondements syntaxiques de la composition nominale. BSL 62/1,15-31. Benveniste, E . 1969. Le vocabulaire des institutions indo-européennes. I-II. Paris BER = Bůlgarski etimologičen rečnik. Sofija 197Inn. Bemeker, E. 1908—13. Slavisches etymologisches Wörterbuch. I. Heidelberg. Berneker, E. 1912-13. Kyrills Übersetzungskunst. IF 31, 399-412. Bemstejn, S.B. 1974. Očerk sravniteľnoj grammatiki slavjanskich jazykov. Čeredovanija. Imen-

nyje osnovy. Moskva. Beševliev, V . 1963. Die protobulgarischen Inschriften. Berlin.

214

Beševliev, V . 1979. Pärvobälgarski nadpisi. Sofija. Beševliev, V . 1981. Prabálgarski epigrafski pamětnici. Sofija. Bezlaj, F. 1976nn. Etimološki slovar slovenskéga jezika. Ljubljana. Bezzenberger, A . 1907. Studien Uber die Sprache des preussischen Enchiridions. KZ 41,65-127. Bidwell, C .E. 1961. The Chronology of Certain Sound Changes in Common Slavic as Eviden-

ced by Loans from Vulgär Latin. Word 17, 105-127. Bielfeld t, H .H. 1978. Sorbische Entlehnungen aus dem Deutschen in der Zeit des fränkisch-

karolingischen Reiches. Slavia Orientalis 27, 219-228. Birkenmajer, J. 1938. O tytulach: cesarz i král. JP 23, 133-177. Birkhan, H . 1970. Germanen und Kelten bis zum Ausgang der Römerzeit. Wien - Köln - Graz. Birkmann, T. 1995. Von Ägedal bis Malt. Die skandinavischen Runeninschriften vom Ende des

5. bis Ende des 9. Jahrhunderts. Berlin - New York. Biskup, M . - Labuda, G. 1986. Dzieje zákonu krzyžackiego w Prusach. Gdansk. Blanár, V . 1964. K hodnoteniu jazyka Žilinskej knihy. Jazykovedný časopis 15, 116-137. Bloch, M . 1961. Les rois thaumaturges. Paris. Bloch, M . 51964. Apologie pour ľhistoire ou metier ďhistorien. Paris. Blumenthal, A . von. 1931. Illyrisches und Makedonisches. IF 49,169-183. Bogucki, A . 1974. Z badaň nad terminológia, žródel polskich do polowy XTV wieku. Studia iró-

dloznawcze 19, 29-46. Bogucki, A . 1990. O županach w Polsce piastowskiej. In: Spoleczeňstwo Polski šredniowiecznej.

IV. Ed. S.K. Kuczyňski. Warszawa, 108-146. Bolelli, T. - Campanile, E. 1972. Sur la préhistoire des noms gaulois en -rix. Études celtiques

13, 123-140. Bopp, F. 31867. Glossarium comparativum linguae Sanscritae. Berlín. Bopp, F. 31870. Vergleichende Grammatik des Sanskrit, Send, Armenischen, Griechischen, La­

teinischen, Litauischen, Altslavischen, Gothischen und Deutschen.. II. Berlin. Bosworth, J. - Toller, T .N. 1898. An Anglo-Saxon Dictionary. Oxford. Brandl, V . (ed.) 1868. Kniha Tovačovská. Brno. Brandl, V . 1876. Glossarium illustrans bohemico-moravicae historiae fontes. Bmo. Brandt, R. 1889. Dopolniteľnyja zaměčanija k razboru etimologičeskago slovarja Miklošiča.

RFV21, 205-221. Braune, W. "1981. Gotische Grammatik. Bearb. von E. A . Ebbinghaus. Tübingen. Braune, W. 1 41987. Althochdeutsche Grammatik. Bearb. von H . Eggers. Tübingen. Brodnjak, V . 1993. Razlikovni rječnik srpskog i hrvatskog jezika. Zagreb. Br0ndal, V . 1917. Substrater og Laan i Romansk og Germansk. K0benhavn. Br0ndal, V . 1939. Linguistique structurale. Acta linguistica 1, 2-10. (= V . Br0ndal.: Essais de

linguistique generale. Copenhague 1943,90-97.) Brückner, A . 1897. O Piašcie. Krakow. Brückner, A . 1898. Preussisch und Polnisch. AslPh 20,481-515. Brückner, A . 1907a. Recenze Schradera 1906-07. AslPh 29,429-440. Brückner, A . 1907b. Historya a Filológia. Przeglqd historyczny 4, 265-282. Brückner, A . 1908-09. Über etymologische Anarchie. IF 23, 206-219. Brückner, A . 1910. Etymologische Glossen. KZ 43, 301-327. Brückner, A . 1914. Die lituslavische Spracheinheit I. KZ46,217-239. Brückner, A . 1918. Über Etymologien und Etymologisieren. II. K Z 48, 161-229. Brückner, A . 1922-23. Pocza_tki Slowiaňszczyzny Zachodniej. Slavia 1, 379-408. Brückner, A . 1923. Slavisches ch-. KZ5\, 221-242. Brückner, A . 1925. Recenze Vondráka 1924. ZslPh 2, 293-309. Brückner, A . 1927a. Slownik etymologiczny jazyka polskiego. Krakow. Brückner, A . 1927b. Personen- und Ortsnamen. AslPh 41, 296-306. Brückner, A . 1929a. Die germanischen Elemente im Gemeinslavischen. AslPh 42, 125-146. Brückner, A . 1929b. Preußen, Polen, Witingen. ZslPh 6, 56-66.

215

Brugmann, K . 21897. Vergleichende Laut-, Stammbildungs- und Flexionslehre der indogerma­nischen Sprachen I. Straßburg.

Brugmann, K . 1900. Aksl . lupa .Bezirk'. IF 11, 111-112 Brugmann, K . 21906. Vergleichende Laut-, Stammbildungs- und Flexionslehre der indogerma­

nischen Sprachen. II, 1. Straßburg. Brunner, K . 31965. Altenglische Grammatik. Tübingen. Büga, K . 1911. O litovsko-latyšskom diftonge ui. RFV 66, 218-234. (= Büga 1958-61: I, 292-

305). Büga, K . 1922. Kolba ir senové. I. Kaunas. (= Büga 1958-61: II, 7-328). Büga, K . 1958-61. Rinktiniai raStai. I-III. Vilnius. Burrow, T. 1955. The Sanskrit Language. Oxford. Casaretto, A . 2000. Korpussprachen und Produktivität: Einige Überlegungen zu den gotischen

i-Stämmen. HS 113,210-238. CDB = Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Praha 1904nn. Cejnar, J. (ed.) 1964. NejstarSÍ české veršované legendy. Praha. Cejtlin, R . M . 1977. Leksika staroslavjanskogo jazyka. Moskva. Cleasby, R. - Vigfusson, G. 21957. An Icelandic-English Dictionary. Oxford. Corominas, J. 1954-57. Diccionario critico etimologico de la lengua castellana. I-IV. Bern. Curtius, G . 51879. Grundzüge der griechischen Etymologie. Leipzig. Čelakovský, J. 1888. Recenze B. Riegra: Zřízení krajské v Čechách. ČČM62,473-480. Černých, P.Ja. 1993. Istoriko-etimologičeskij slovar' sovremennogo russkogo jazyka. I-II. Moskva. Čomej, P. 1997. Směřování Josefa Macka k historické sémantice. In: Macek 1997: 134-151. Čomej, P. 1998. Význam Staročeského slovníku pro českou historiografii. NŘ 81, 61-69. Dar, V . 31903-O9. Tolkovyj slovar' íivogo velikorusskago jazyka. I-IV. S. Peterburg. Daneš. F. - Dokulil, M . - Kuchař, J. (edd.) 1967. Tvoření slov češtině. II. Praha. Daňhelka, J. (ed.) 1992. Mistr Jan Hus: Česká nedělní postila. Praha. (Magistri Iohannis Hus

Opera omnia, 2.) Darms, G . 1978. Schwäher und Schwager, Hahn und Huhn. Die Vrddhi-Ableitung im Germa­

nischen. München. Dauzat, A . - Dubois, J. - Mitterand, H . 21971. Nouveau dictionnaire étymologique et historique.

Paris. Delamarre, X . 1995. A propos du vocabulaire Bangani. HS 108,165-171. Delbrück, B . 1890. Die indogermanischen Verwandtschaftsnamen. Leipzig. Demuth, K . J. (ed.) 1858. Kniha Tovačovská. Brno. Detschew, D. 1957. Die thrakischen Sprachreste. Wien. Diels, P. 21963. Altkirchenslavische Grammatik. I. Heidelberg. Dokulil, M . 1958. K povaze vztahu slova a pojmu, věty a mySlenky. In: A . Dostál (ed.): O vě­

deckém poznání soudobých jazyků. Praha, 108-112. Dokulil, M . 1962. Tvoření slov v češtině. I. Teorie odvozování slov. Praha. Dokulil, M . 1978. K otázce prediktability lexikálního významu slovotvorné motivovaného slo­

va. SaS 39, 244-251. (= Obsah - výraz - význam. Výbor z lingvistického díla MiloSe Doku-lila. I. Ed. O. Uličný. Praha 1997,41-50.)

Dokulil, M . - Kuchař, J. 1962. Vztah jazyka a myšlení ve struktuře pojmenování. In: J. Bělič -L . Doležel - Š. Peciar (edd.): Problémy marxistické jazykovědy. Praha, 235-247.

Doruľa, J. 1966. O niektorých starých slovenských právnych termínoch. Československý termi­nologický časopis 5, 302-307.

Doruľa. J. 1973. Z histórie slov špán - kňahna (kňahyňá) - kňaz. SR 38, 349-356. DtS = Drevnetjurkskij slovar'. Leningrad 1969. Dubuisson, D. 1978. Le roi indoeuropéen et la synthěse des trois fonctions. Annales 33,21-34. Duby, G . 1978. Les trois ordres ou l'imaginaire du féodalisme. Paris. Du Cange, C. 1954. Glossarium mediae et infimae latinitatis. I-X. Graz. Du Gange, C. 1958. Glossarium ad scriptores mediae et infimae Graecitatis. Graz.

216

Dumézil, G . 1958. V ideologie tripartie des Indo-Européens. Bruxelles. Dumézil, G. 1968-73. Mythe et épopée. I-III. Paris. Dumézil, G . 1992. Mythes et dieux des Indo-européens. Ed. H . Coutau-Bégarie. Paris. Dumézil, G . 1997. Mýty a bohové Indoevropanů. Přeložil I. Budil. Praha. Duridanov, 1. 1991. Die ältesten slawischen Entlehnungen im Rumänischen. Linguistique Bai-

kanique 34, 3-19. Dvorský, F. (ed.) 1894. Listy paní Kateřiny z Žerotína rozené z ValdStejna. I. Dopisy z roku

1631 a 1633. Praha. (Historický archiv, 3.) Egilsson, S. 1913-16. Lexicon poeticum antiquae linguae septentríonalis. K0benhavn. Ehrismann, G. 1905-06. Die Wörter für .Herr' im Althochdeutschen. ZdPh 7, 173-202. Eichler, E. 1965. Etymologisches Wörterbuch der slawischen Elemente im Ostmitteldeutschen.

Bautzen. Einstein, A . J1973. Grundzüge der Relativitätstheorie. Berlin - Oxford - Braunschweig. Ekblom, R. 1944-45. Germ. *kuningaz .König'. Studia neophilologica 17, 1-24. Ekblom, R. 1957. Deutsch kunig und litauisch kuni(n)gas. Scando-Slavica 3, 176-180. Ekblom, R. 1962. Germ, -ingaz im Slavischen. ZslPh 30,1-10. Endzelin, J. 1923. Lettische Grammatik. Heidelberg. Endzelin, J. 1944. Altpreussische Grammatik. Riga. Endzellns, J. 1943. SenprüSu valoda. Riga. (= J. EndzelTns: Darbu izlase. IV, 2. RTga 1982, 9-

351.) Erhalt, A . 1970. Studien zur indoeuropäischen Morphologie. Brno. Erhart, A . 1980. Struktura indoíránských jazyků. Brno. Erhart, A . 1981. Zur Entwicklung der Verbaldiathese im Indoeuropäischen. SPFFBU A 29, 39-

58. Erhalt, A . 1982. lndoevropské jazyky. Praha. Erhart, A . 1984. Baltské jazyky. Praha. Erhart, A . 1993. Die indogermanische Nominalflexion und ihre Genese. Innsbruck. Erhart, A . - Večerka, R. 1981. Úvod do etymologie. Praha. Erler, A . - Kaufmann, E. (edd.) 1971-98. Handwörterbuch zur deutschen Rechtsgeschichte. I-V.

Berlin. Emout, A . - Meillet, A . 41959. Dictionnaire étymologique de la langue latine. Paris. ESJS = Etymologický slovník jazyka staroslověnského. Praha 1989nn. ESSJa = Etimologičeskij slovar' slavjanskich jazykov. Moskva 1974nn. E W A = Etymologisches Wörterbuch des Althochdeutschen. Göttingen - Zürich 1988nn. Falk, H.S. - Torp, A. 2 1960. Norwegisch-dänisches etymologisches Wörterbuch. I-II. Oslo - Bergen. Favereau, F. 1992. Dictionnaire du breton contemporain. Morlaix. Feist, S. 31939. Vergleichendes Wörterbuch der gotischen Sprache. Leiden. Ferrell, J. 1967. The Nominative Singular Masculine of the Present Participle Active in the Ka-

zania Šwietokrzyskie. RS 28,69-78. Flajšhans, V . 1926-28. Klaret a jeho drulina. I-II. Praha. Fleuriot, L . 1964. Dictionnaire des gloses en vieux breton. Paris. Förstemann, E . 21900. Altdeutsches Namenbuch. I. Bonn. Fraenkel, E . 1922. Lituanica. KZ 50, 199-218. Fraenkel, E. 1950. Slavisch gospodb, lit. viěšpats, preuß. waispattin und Zubehör. ZslPh 20,51-89. Fraenkel, E . 1962-65. Litauisches etymologisches Wörterbuch. I-II. Heidelberg. Franck, J. — Wijk, N . van 31949. Etymologisch Wordenboek der Nederlandsche Taal.

s'Gravenhage. FRB = Fontes rerum Bohemicarum - Prameny dějin českých. I-VI, VIII. Praha 1873-1937. Friesen, O. von 1924. Rö-stenen i Bohuslän och runoma i Norden under folkvandringstiden.

Uppsala. (Uppsala Universitets Ársskrift, 4.) Friesen, O. von 1932-34. Har det nordiska kungadömet sakralt Ursprung? Saga och Sed 1,15-34. Frisk, H . 1960-70. Griechisches etymologisches Wörterbuch. I-II. Heidelberg.

217

Fritzner, J. 41973. Ordbog over det gamle norske sprog. Oslo etc. Fromm, H . 1957-58. Die ältesten germanischen Lehnwörter im Finnischen. ZdA 88, 81-101. Furdík, J. 1993. Slovotvorná molivácia a jej jazykové funkcie. Levoča. Gaebeler, K . 1911. Die griechischen Bestandteile der gotischen Bibel. ZdPh 43, 1-118. Gallée, J .H. 1903. Vorstudien zu einem altniederdeutschen Wörterbuch. Leiden. Galton, H . 1956. Did Sandhi Exist in Old Slav? IF 62, 167-176. Ganev, V . 1959. Zákony, sudnyj ljudbnrb. Sofija. Gebauer, J. (ed.) 1880a. Žaltář Wittenberský. Praha. Gebauer, J. (ed.) 1880b. Kniha Rožmberská. LF 7, 261-292. Gebauer, J. 1894. Historická mluvnice jazyka českého. I. Praha - Vídeň. Gebauer, J. 1896. Historická mluvnice jazyka českého. III, 1. Praha - Vídeň. Gebauer, J. 1898. Historická mluvnice jazyka českého. III, 2. Praha - Vídeň. Gebauer, J. 1903-16. Slovník staročeský. I-II. Praha. Geitier, L . 1876. O slovanských kmenech na U. LF 3, 1-86. Gellner, E. 2001. Pluh, meč a kniha. Struktura lidských dějin. Přel. E. Musilová. Bmo. Gerullis, G . 1930. Litauische Dialektstudien. Leipzig. George, K . D. 1993. Comish-English Dictionary. Callington. Georgiev, V . 1952. Opit za periodizacija na istorijata na bälgarski ezik. Izvestija na Institut za

bälgarski ezik 2,71-116. Georgiev, V . I. 1969. Osnovni problemi na slavjanskata diachronna morfologija. Sofija. Georgiev, V . I. 1972. Slawischer Wortschatz und Mythologie. Anzeiger für slavische Philologie

6,20-26. Gering, H . 1903. Vollständiges Wörterbuch zu den Liedern der Edda. Halle a. S. Gerullis, G . 1926. Litauischer Erbeid von 1572. AslPh 40, 293-309. Gindely, A . 1886. Die Entwickelung des böhmischen Adels und der Inkolatsverhältnisse seit

dem 16. Jahrhunderte. In: Abhandlungen der königlichen böhmischen Gesellschaft der Wis­senschaften, VII. Folge, 1. Band, philosophisch-historische Classe Nro 3. Prag.

Glücklich, J. (ed.) 1936. Nová redakce zemského zřízení království českého z posledních let před českým povstáním. Brno.

Goh\b, Z . 1986. Stowiaňskie lupa, lupám, i ghpan na tle indoeuropejskim. In: Collectanea lin-guistica in honorem Adami Heinz. Wroclaw etc., 57-64.

Golab, Z . 1992. 77ie Origins ofthe Slavs. Columbus. Golab, Z . 1994. Slavic čelověh, ,homo' against the Background of Proto-Slavic Terminology.

Journal of Indo-European Studies 22, 179-193. Gömer. F. 1965. Etymologische Beobachtungen. ZslPh 32, 330-336. Götze, A . - Mitzka, W. (edd.). 1939-57. Trübners Deutsches Wörterbuch. I-VIII. Berlin. Graus, F. 1965. Raně středověké družiny a jejich význam při vzniku státu ve střední Evropě.

ČSČH13,1-18. Gregor, F. 1979. Der alte ungarische militärsprachliche Terminus vajda und seine slawische

Beziehungen. Studia Slavica Academiae scientiarum Hungaricae 25, 143-152. Greimas, A J . 21968. Dictionnaire de 1'ancien francais. Paris. Grein, C . W . M . 1912. Sprachschatz der angelsächsischen Dichter. Ed. J. J. Köhler. Heidelberg. Griepentrog, W. 1995. Die Wurzelnomina des Germanischen und ihre Vorgeschichte. Innsbruck. Grimm, J. 21854. Deutsche Rechtsalterthümer. Göttingen. Grimm, J. 51965. Deutsche Rechtsaltertümer. I. Darmstadt. Grimm, J. 31970. Geschichte der deutschen Sprache. Hildesheim - New York. Grimm = Grimm, J. - Grimm, W.: Deutsches Wörterbuch. I -XVI. Leipzig 1854-1971. Grundmann, H . 91970. Gebhardt: Handbuch der deutschen Geschichte. II. Stuttgart. Guchman, M . M . (ed.) 1963. Sravnitefnaja grammatika germanskich jazykov. III. Moskva. Gumec'ka, L . L . (ed.) 1977-78. Slovnyk staroukrajins'koji movy 14-15 w . I-II. Kyjiv. Güterbock, H . G . - Hoffner, H . A . (edd.) 1994. The Hittite Dictionary. P. Chicago. Haarmann, H . 1970. Der lateinische Lehnwortschatz im Kymrischen. Bonn.

218

Hadrovics, L . 1961. Die slavischen Elemente im Ungarischen. ZslPh 29,1-28. Haeringen, C .B . van 1936. Franck - van Wijk: Etymologisch woordenboek der nederlandsche

taal. Supplement. 's-Gravenhage. Hájek z Libočan, V . 1981. Kronika česká. Ed. J. Kolár. Praha. Hamp, E.P. 1986-87. Župa. Folia Slavica 8, 250-253. Hamp, E.P. 1989. Balto-Slavic Noun Suffixes in -g-. /?S46, 1-5. Hamp, E.P. 1995. peťéndímA perěndón. LgB 4, 277-278. Hardt, M . 1990. Der Supán (Ein Forschungsbericht). Zeitschriftßr Ostforschung 39, 161-171. Haugen, E. 1976. The Scandinavian languages. London - Cambridge. Hävers, W. 1946. Neuere Literatur zum Sprachtabu. Wien. Havlík, L . E . 1978. Morava v 9.-10. století. Praha. Havlík, L . E. 1987. Slovanské státní útvary raného středověku. Praha. Havlík, L . E. 1994. Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů. Brno. Havránek, B. 1937. Genera verbi v slovanských jazycích. II. Praha. Heger, L . (překl.) 1962. Edda. Praha. Heidermanns, F. 1993. Etymologisches Wörterbuch der germanischen Primäradjektive. Berlin -

New York. Heinertz, N . O. 1935-36. Drottning und käring (mit einem Nachtrag Uber das Wort konungr).

Acta philologica Scandinavica 10, 145-162. Hellmann, M . 1954. Das Lettenland im Mittelalter. Münster - Köln. Hellquist, E . 1904. Om de ortnamnen pä -inge, -unge och -unga. Göteborg. Hellquist, E . 1922. Svensk etymologisk ordbok. Lund. Hemon, R. 21979nn. Dictionnaire historique du breton. S.l. Hermann, E. 1935. Entstehung der slavischen Substantiva auf -yňi. ZslPh 12, 119-120. Hermann, E. 1948. Ist Simon Grünaus Vaterunser lettisch? NAWG 1945/1948, 19-29. Heusler, A . 71967. Altisländisches Elementarbuch. Heidelberg. Hirsch, T. (ed.) 1863. Cronica nova Prutenica. Die Chronik Wigands von Marburg. In: SRP: II,

453-662. Hirt, H . 1898. Grammatisches und Etymologisches. PBB 23, 288-357. Hirt, H . 1927. Indogermanische Grammatik. I. Heidelberg. Hjelmslev, L . 1971. Jazyk. Přel. M . Dokulil. Praha. Hlaváček, I. - Kašpar, J. - Nový, R. 21994. Vademecum pomocných véd historických. Jinočany. Hoffory, J. 1885. Altnordische Consonantenstudien. BB 9, 1-86. Holder, A . 1896-1913. Alt-celtischer Sprachschatz. I-III. Leipzig. Holthausen, F. 1948. Wörterbuch des Altwestnordischen. Göttingen. Holthausen, F. 21963. Altenglisches etymologisches Wörterbuch. Heidelberg. Holthausen, F. 21985. Altfriesisches Wörterbuch. Ed. D. Hoffmann. Heidelberg. Hosák, L . - Šrámek, R. 1970-80. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. I-II. Praha. Hrabák, J. - Vážný, V . (edd.) 1959. Dvě legendy z doby Karlovy. Praha. Hrinčenko, B . D . 1907-09. Slovar' ukrajins'koji movy. I-IV. Kyjiv. Hrubý, F. (ed.) 1934. Moravské korespondence a akta z let 1620-1636. I. 1620-1624. Bmo.

(Publikace Zemského archivu v Brně, nová řada, sv. 2.) H S B M = Histaryčny sloünik belaruskaj movy. Minsk 1982nn. HSSJ = Historický slovník slovenského jazyka. Bratislava 1991nn. Hujer, O. 1904. Ketymologii slova pani,. LF 31, 104-107. Hujer, O. 1909. Slavische Miszellen. 7F24, 70-72. Hujer, O. 1910. Slovanská deklinace jmenná. Praha. Chaloupecký, V . 1923. Staré Slovensko. Bratislava. Chaloupecký, V . 1946. Recenze J. Slavíka: Vznik českého národa. Č Č / / 4 7 , 158-182. Chantraine, P. 1968-80. Dictionnaire étymologique de la langue greque. I-IV. Paris. Charvát, P. 1992. Notes on the Social Structure of Bohemia in the l l u , - 1 2 I h Century. Památky

archeologické 83, 372-384.

219

Chrysos, E. K. 1978. The Title BaaiXeúc, in Early Byzantine International Relations. Dumbar-ton Oaks Papers 32, 29-75.

Iljinskij, G . 1907. Der Reflex des indogermanischen Diphtongs eu im Urslavischen. AslPh 29, 481-497.

Illič-Svityč, V . M . 1971. Opyt sravnenija nostratičeskich jazykov. I. Moskva. Ivanov, J. (ed.)21931. Bälgarski starini iz Makedonija. Sofija. (reprint Sofija 1970) Jagič, V . 1877a. Ein Beitrag zur serbischen Annalistik mit literaturgeschichtlicher Einleitung.

AslPh 2, 1-109. Jagič, V . (ed.) 1877b. Materialien zur Geschichte der slavischen Philologie 3. Briefe von Dob­

rovský an Jac. Grimm. AslPh 2, 177-189. Jagič, V . 1891. Kritischer Anzeiger: Russische RechtsalterthUmer. AslPh 13, 285-300. Jagič, V . 1896. Recenze A . Karszniewicze: Über die Abstammung und Bedeutung des Wortes

kmet. AslPh 18, 308-310. Jakubec, J. 1929. Dějiny literatury české. I. Praha. Jakubinskij, L . P. 1953. Istorija drevnerusskogo jazyka. Moskva. Janko, J. 1929. Josef Dobrovský jakožto český etymolog. In: J. Horák - M . Můrko - M . Wein-

gart (edd.): Josef Dobrovský 1753-1829. Praha, 95-106. Jellinek, M . H . 1929. Gotica. ZdA 66, 117-140. Jireček, C. 1910. Recenze Románského 1909. AslPh 31,448-452. Jireček, H . (ed.) 1888. Obnovené právo a zřízení zemské dědičného království českého 1627.

Praha. Jireček, H . (ed.) 1890. Obnovené právo a zřízení zemské dědičného markrabství moravského

1628. Praha. Jireček, J. - Jireček, H . (edd.) 1882. Zřízení zemská království českého XVI. věku. Praha. Jóhannesson, A . 1956. Isländisches etymologisches Wörterbuch. Bern. Jungmann, J. 1835-39. Slownjk česko-německý. I-V. Praha. Juret, A . 1938. Études de morphologie et ďétymologie latines. Revue des études latines 16, 55-

73. Kadlec, K . 1908. Župan. In: Ottův slovník naučný. X X V I I . Praha, s. 900. Kahl, H.-D. 1960. Europäische Wortschatzbewegungen im Bereich der Verfassungsgeschichte.

ZRG 77, 154-240. Kalista, Z . (ed.) 1941. Korespondence Zuzany Černínové z Harasova s jejím synem Humprech-

tem Janem Černínem z Chudenic. Praha. Kalkar, O. 1976. Ordbog til det celdre dánske sprog (1300-1700). I-VI. K0benhavn. Kalousek, J. 21892. České státní právo. Praha. Kameníček, F. 1905. Zemské sněmy a sjezdy moravské. III. Bmo. Kandert, J. 1992. Rané české státy (konec 9. stol. až 1. polovina 11. stol.). Český lid 79, 443-

469. Karg-Gasterstädt, E. 1950. Thunginus. PBB 72, 314-319. Karulis, K . 1992. Latviešu etimolofcijas värdníca. I-II. RTga. Kaufmann, H . 1968. E. Förstemann: Altdeutsche Personennamen. Ergänzungsband. München -

Hildesheim. Kavka, F. 1990. Západoevropský lennf institut jako nástroj vnitřní královské politiky za posled­

ních Přemyslovců a za Jana Lucemburského. ČČH 88, 225-251. Kiparsky, V . 1934. Die gemeinslavischen Lehnwörter aus dem Germanischen. Helsinki. Kiparsky, V . 1963-75. Russische historische Grammatik. I-III. Heidelberg. Kiparsky, V . 1964.Les aventures d'un suffixe. RES 40, 114-118. Klein, E. 1966. A Comprehensive Etymological Dictionary of the English Language. I. Amster­

dam - London - New York. Klemensiewicz, Z . - Lehr-Splawihski, T. - Urbaňczyk, S. 1955. Gramatyka historyczna jqzyka

polskiego. Warszawa. Kluge, F. 71910. Etymologisches Wörterbuch des Deutschen. Straßburg.

220

Kluge, F. 1911. Aufgabe und Methode der etymologischen Forschung. JbA 14, 365-376. (= Schmitt 1977: 103-119)

Kluge, F. 31926. Nominale Stammbildungslehre der altgermanischen Dialekte. Halle (Saale). Kniezsa, I. 1955. A magyar nyelv szláv jövevenyszavai. I-II. Budapest. Knutsson, K. 1930. Zur Etymologie von slav. vitedzt. In: Bulletin de la Société royale des let-

tres de Lund 1929-1930. Lund, 6-24. Köbler, G. 1993. Wörterbuch des althochdeutschen Sprachschatzes. Paderborn etc. Kögel, R. 1892. Etymologien. PBB 16, 510-515. Kononov, A . N . 1956. Grammatika sovremennogo tureckogo literaturnogo jazyka. Moskva -

Leningrad. Kopecký, M . (ed.) 1991. Bible svatováclavská. Evangelia. Brno. Kopečný, F. 1966. K etimologiji slav. otrokb. Etimologija 1966, 54-61. Kopečný, F. 1973. Etymologický slovník slovanských jazyků. Slova gramatická a zájmena. I.

Praha. Korbut, G . 1893. Wyrazy niemieckie w jezyku polskim pod wzgledem jezykowym i cywiliza-

cyjnym. P F 4, 345-560. Korsch, T. 1886. Recenze F. Miklosiche: Die türkischen Elemente. AslPh 9,487-520. Korš, T. E. 1902. O russkom pravopisaniji. IORJS l/l, 39-94. Korš, T. E . 1903. Tureckije elementy v jazyke Slova o polku Igoreve. IORJS 8/4, 1-58. Korš, T. E . 1906. Po povodu vtoroj statji prof. P .M. Melioranskago o tureckich elementach

v jazyke „Slova o polku Igoreve". IORJS U / l , 259-315. Körting, G . 1907. Lateinisch-romanisches Wörterbuch. Paderborn. Kořínek, J . M . 1936. Poznámky k metodice etymologisování. SaS 2,78-83. Koss, R. 1920. Zur Frage nach der Entstehung und Entwickelung des böhmischen Herrenstan­

des. Prag. Kott, F. Š. 1884. Česko-německý slovník. IV. Praha. Krähe, H . 1929a. Sprachliche Untersuchungen zu den messapischen Inschriften. Glotta 17, 81-

104. Krähe, H . 1929b. Illyrisch und Germanisch. IF 47, 321-328. Krähe, H . 1934. Tamfana. PBB 58, 282-287. Krähe, H . 1954. Sprache und Vorzeit. Heidelberg. Krähe, H . 1964. Vom Illyrischen zum Alteuropaischen. /F69 , 201-212. Krähe, H . - Meid, W. 1969. Germanische Sprachwissenschaft. III. Berlin — New York. Krause, W. 1966. Die Runeninschriften im älteren Futhark. I. Göttingen. Krause, W. 31968. Handbuch des Gotischen. München. Krause, W. 1971. Die Sprache der urnordischen Inschriften. Heidelberg. Krogmann, W. 1937. Germ. Harigasti. KZ 64, 269-271. Krogmann, W. 1954. Handmahai. ZRG 71,126-166. Krogmann, W. 1956. Slav. *gospodb. In: M . Woltner - H . Bräuer (edd.): Festschrift für Max

Vasmerzum 70. Geburtstag am 28. Februar 1956. Wiesbaden, 253-258. Krzemilíska, B . — Třeštík, D. 1964. Služebná organizace v raně stredovekých Čechách. ČsČH

12, 637-667. Kuhn, H . 1956. Die Grenzen der germanischen Gefolgschaft. ZRG 73, 1-83. Kuľbakin, S. 1929. Le vieux slave. Paris. Kurschat, A . 1973. Litauisch-deutsches Wörterbuch. IV. Göttingen. Kurschat, F. 1883. Littauisch-deutsches Wörterbuch. Halle a. S. Kurz, J. 1958. Patriarcha, císař a papež v životě Konstantinově a Metodějově. In: A . Závodský

(ed.): Franku Wollmanovi k sedmdesátinám. Praha, 22-34. Kurz, J. 1969. Učebnice jazyka staroslověnského. Praha. Lamprecht, A . 1987. PraslovanStina. Bmo. Lamprecht, A . - Šlosar, D. - Bauer, J. 1986. Historická mluvnice češtiny. Praha. Lasch, A . 1974. Mittelniederdeutsche Grammatik. Tübingen.

221

Lehmann, W. P. 1986. A Gothic Etymological Dictionary. Leiden. Lehmann, W. P. 1987. Linguistic and Archeologicai Data for Handbooks of Proto-Languages.

In: S. N . Skomal - E .C. Polome (edd.): Studies in Honor ofMarija Gimbutas. Washington, 72-87.

Lehr-Splawinski, T. 1927. Pochodzenie i rozpowszechnienie wyrazu król w polszczyžnie i w innych jezykach slowiaňskich. PF 12,44-53.

Le Goff, J. 1999. Geschichte und Gedächtnis. Übers, von E. Hartfelder. Berlin. Le Goff, J. 2002. Král. In: J. Le Goff - J.-C. Schmitt (edd.): Encyklopedie středověku. Praha

2002, 305-320. Lehár, J. (ed.) 1990. Česká středověká lyrika. Praha. Leskien, A . 1891. Bildung der Nomina im Litauischen. Leipzig. Leskien, A . 1911. Zur litauischen Wortkunde. IF 28, 134-137. Leumann, M . 1954. Vokaldehnung, Dehnstufe und Vrddhi. /F61 ,1-16 . Leumann, M . 1963. Lateinische Laut- und Formenlehre. München. Levin, J. F. 1974. The Slavic Element in the Old Prussian Elbing Vocabulary. Berkeley etc. Lexer, M . 1872-78. Mittelhochdeutsches Handwörterbuch. I-III. Leipzig. Liddell, H . G . - Scott, R. 1953. A Greek-English Lexicon. Oxford. Linde, M . S. B. J1854-60. Slownik jezyka polskiego. I-VI. Lwów. LKŽ = Lietuviti kalbos iodynas. Vilnius 1941nn. L L V V = LatvieSu literäräs valodas värdnica. Riga 1972nn. L M = Lexikon des Mittelalters. M X . München - Zürich 1980-98. Loewe, R. 1918. Angelsächsisch geréfa. KZ 48, 100-101. Lohmann, J. F. 1933. Abg. vladyka. KZ 60,287.

Lommel, H . 1915. Etymologie und Wortverwandtschaft. JbA 18, 417-427. (= Schmitt 1977: 120-134)

Löpelmann, M . 1968. Etymologisches Wörterbuch der baskischen Sprache. 1. Berlin. Lorentz, F. 1905. Bemerkungen zu den in päpstlichen Urkunden Uberlieferten Ostsee wendischen

Namensformen. AslPh 27,474-475. LoriS, J. (ed.) 1903. Sborník hraběte Baworowského. Praha. Loš, J. 1921. Ksiqdz i jego krewniacy. JP 6, 146-153. Loš, J. 1922-25. Gramatyka polska. I-II. Lwów - Warszawa - Krakow. Lottner, C. 1862. Ausnahmen der ersten Lautverschiebung. KZ II, 161-205. Lowmiaňski, H . 1989. Prusy - Litwa - Krzyiacy. Warszawa. Lübben, A . 1980. Mittelniederdeutsches Handwörterbuch. Darmstadt. Luft, W. 1899. Die Umschreibungen der fremden Namen bei Wulfila. KZ 35, 291-313. Lunt, H.G. 1966. Old Church Slavonie >*kraljb<? In: D. Gerhardt et al. (edd.): Orbis pictus.

Dmitrij Tschiiewskij zum 70. Geburtstag. München, 483-489. Lvov, A.S. 1967. Ob učete vspomogateCnych prijemov pri etimologizirovaniji. Etimologija

1967, 180-191. Lysius, H . 1719. Mazas Katgismas D. Mertino Unteraus. Tillsitt. (Ed. B . Panzer. Frankfurt am

Main 1993.) Macek, J. 1973. Pour une sémantique historique. In: Mélanges en l'honneur de Fernand Brau­

del. II. Toulouse, 343-352. Macek, J. 1977a. [A. Fiedlerová a kol.:] Ze staročeské terminologie sociálních vztahů (pán). SaS

38, 53-64. (= Macek 1997: 26-49) Macek, J. 1977b. [V. Chládková a kol.:] Ze staročeské terminologie sociálních vztahů {šlechta.

Šlechtic). SaS 38, 229-237. (= Macek 1997: 9-25) Macek, J. 1980. [V. Chládková a kol.:] Ze staročeské terminologie sociálních vztahů (rytieř).

SaS 41, 62-71. (= Macek 1997: 50-67) Macek, J. 1982. [A. Fiedlerová a kol.:] Ze staročeské terminologie sociálních vztahů (paní). SaS

43, 218-221. Macek, J. 1991a. Historická sémantika. ČČH 89,1-30.

222

Macek, J. 1991b. Vladyka (historickosémantická analýza). ČČH 89, 677-691. (= Macek 1997: 68-90)

Macek, J. 1994. Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). II. Praha. Macek, J. 1997. Česká středověká šlechta. Praha. Machek, V . 1948. Étymologies slaves. Recueil linguistique de Bratislava 1,93-116. Machek, V . 1949. Družiny dávných velmožů. LF 73,230-231. Machek, V . 1951. Quelques mots slavo-germaniques, Slávia 20, 200-218. Machek, V . 1953. Quelques mots slavo-germaniques (suitě). Slávia 22, 351-360. Machek, V . 1968a. Etymologický slovník jazyka českého. Praha. Machek, V . 1968b. SI. gospodb, lat. hospes et lit. viešpats. Slavica 8, 155-158. Makajev, E . A . 1965. Jazyk dřevnějších runičeskich nadpisej. Moskva. Makajev, E . A . (ed.) 1966. SravniteTnaja grammatika germanskich jazykov. IV. Moskva. Mal , J. 1939. Probleme aus der Frühgeschichte der Slowenen. Ljubljana. Maleczyňski, K . (ed.) 1956. Kodeks dyplomatyczny Élqska. I. Wroclaw. Malingoudis, P. 1972-73. Die Institution des Župans als Problem der frühslavischen Geschichte.

Cyrillomethodianum 2, 61-76. Malov, S. E . 1946. Tjurkizmy v jazyke Slova o polku Igoreve. Izvestija Akademiji nauk SSSR,

otdelenije literatury i jazyka 5, 129-139. Malov, S. E . 1951. Pamjatniki drevnetjurkskojpis'mennosti. Moskva - Leningrad. Mancelius, G . 1638. Lettus. Das ist Wortbuch ... der Lettischen Sprache. Riga. In: A . Günther

(ed.): Altlettische Sprachdenkmäler in Faksimiledrucken. II. Heidelberg 1929, 1-222. Maňczak, W. 1977. Slowiaňska fonetyka historyczna ifrekwencja. Krakow. Mareš, F. V . 1963. Česká redakce církevní slovanštiny v světle Besed Řehoře Velikého (Dvo-

jeslova). Slávia 32, 417-451. (= F. V . Mareš: Cyrilometodějská tradice a slavistika. Edd. E . Bláhová & J. Vintr. Praha 2000. 368^102.)

Mareš, F. V . 1969. Diachronische Phonologie des Ur- und Frühslavischen. München. Marquart, J. 1914. Über das Volkstum der Rumänen. In: Abhandlungen der Göttingener Gesell­

schaft der Wissenschaften, Philosophisch-historische Klasse. N.F. , Bd. XIII, Nr. 1. Berlin. Martinet, A . 1955. Économie des changements phonétiques. Berne. Martynov, V . V . 1963. Slavjano-germanskoje leksičeskoje vzaimodejstvije drevnejšej pory. Minsk. Mathesius 1929. Funkční lingvistika. In: Mathesius 1982: 29-38. Mathesius, V . 1942. Řeč a sloh. In: Mathesius 1982: 92-146. Mathesius, V . 1961. Obsahový rozbor současné angličtiny na základě obecně lingvistickém. Ed.

J. Vachek. Praha. Mathesius, V . 1982. Jazyk, kultura a slovesnost. Ed. E. Macek & J. Vachek. Praha. Mátl, A , 1954. Abstraktní význam u nejstarších vrstev slovanských substantiv (kmenů souhlás­

kových). In: J. Bělič et al. (ed.): Studie a práce linguistické. I. (K šedesátým narozeninám akademika B. Havránka.) Praha, 131-151.

Mayer, A . 1957. Die Sprache der alten Ulyrier. I. Wien. Mayrhofer, M . 1956-80. Kurzgefaßtes etymologisches Wörterbuch des Altindischen. I-IV. Hei­

delberg. Mayrhofer, M . 1992-96. Etymologisches Wörterbuch des Altindoarischen. I-II. Heidelberg. Mažiulis, V . 1975. Seniausias baltu, rašto paminklas. Baltistica 11, 125-131. Mažiulis, V . 1981. Prüsn kalbos paminklai. II. Vilnius. Mažiulis, V . 1988-97. Prüst{ kalbos etimologijos iodynas. I-IV. Vilnius. M E D = Middle English Dictionary. Ann Arbor 1956nn. Megiser, H . 1967. Slovenisch-deutsch-lateinisches Wörterbuch. Ed. A . Lägreid. Wiesbaden. Meid, W. 1956-58. Zur Dehnung praesuffixaler Vokale in sekundären Nominalableitungen. IF

62, 260-295 & 63,1-28. Meid, W. 1966. Die Königsbezeichnung in den germanischen Sprachen. Die Sprache 12,182-189. Meid, W. 1984. Bemerkungen zum indogermanischen Wortschatz des Germanischen. In: Un­

termann - Brogyanyi 1984: 91-111.

223

Meillet, A . 1896. Indo-iranica. MSL 9, 365-380. Meillet, A . 1898. Letto-slavica. MSL 10, 135-142. Meillet, A . 1902-05. Éludes sur V etymologie et le vocabulaire du vieux slavě. I-II. Paris. Meillet, A . 1909. Recenze Bernekera 1908-13. RS2, 57-71. Meillet, A . 21920. Apercu ďune histoire de la langue grecque. Paris. Meillet, A . 1925a. Recenze Feista: Etym. Wörterbuch der got. Sprache. BSL 24/2, 109-110. Meillet, A . 1925b. Sur le rôle et ľorigine des noms ďaction indo-européens en *-//-. BSL 25/1,

123-145. Meillet, A . 1929a. Sur les correspondants du mot sanskrit pátih. WuS 12,17-19. Meillet, A . 1929b. Recenze Prací filologiczných XI a XII. BSL 29/2, 201-202. Meillet, A . 1931. Essai de chronologie des langues indo-européennes. BSL 32/1,1-28. Meillet, A . 21934. Le slavě commun. Paris. Meiser, G . 1986. Lautgeschichte der umbrischen Sprache. Innsbruck. Meissner, R. 1933a. Sunufatarungo. Ein Beitrag zur Geschichte des ng-Suffixes. ZdA 70, 25-43. Meissner, R. 1933b. Rígr. PBB 57, 109-130. Melioranskij, P. 1902. Tureckije elementy v jazyke „Slova o polku Igoreve". IORJS 7/2, 273-

302. Melioranskij, P. 1905. Vtoraja stať j a o tureckich elementach v jazyke „Slova o polku Igoreve".

IORJS 10/2, 66-92. Mendl, B . (ed.) 1935. Knihy počtů města Brna z let 1343-1365. Bmo. Menges, K . H . 1959. Schwierige slavisch-orientalische Lehnbeziehungen. UAJb 31, 177-190. Merhautová, A . 2000. Vznik a význam svatováclavské přilby. In: L . Polanský - J. Sláma - D.

Třeštík (edd.): Přemyslovský stát kolem roku 1000. Praha, 85-92. Meyer, G . 1891. Etymologisches Wörterbuch der albanesischen Sprache. Straßburg. Meyer, L . 1856. Graf. KZ 5, 155-161. Meyer, L . 1869. Die gothische Sprache. Berlin. Meyer-Lübke, W. 1908. Historische Grammatik der französischen Sprache. I. Heidelberg. Meyer-Lübke, W. 1923. Senyor „Herr". WuS 8, 1-11. Meyer-Lübke, W. 31935. Romanisches etymologisches Wörterbuch. Heidelberg. Mezger, F. 1946. Latin -idus and -tüdö. Language 22, 194-199. Mezník, J. 1999. Lucemburská Morava 1310-1423. Praha Mikkola, J. J. 1913-50. Urslavische Grammatik. I-III. Heidelberg. Mikkola, J. J. 1921. Ľavance des slaves vers la baltique. RÉS I, 198-203. Mikkola, J. J. 1924. Zur Vertretung der Gutturale und tj in den lateinischen Lehnwörter des

Germanischen und Slavischen. Mémoires de la Societě néophilologique de Helsinki 7, 259-279.

Mikkola, J. J. 1927. Ein altslowenisches Wort in Fredegars Chronik. AslPh 41, 160. Miklosich, F. 1862-65. Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum. Vindobonae. Miklosich, F. 1886. Etymologisches Wörterbuch der slavischen Sprachen. Wien. Milewski, T. 1931. O powstaniu prastowianskich samogtosek nosowych. RS 10, 80-115. Milewski, T. 1947. Stosunki jezykowe polsko-pruskie. SlOc 18, 21-84. Mitzka, W. (ed.) "1963. F. Kluge: Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache. Berlin. Mladenov, S. 1909. Starite germánski elemenli v slayjanskite ezici. In: Sbomik za narodni umo-

tvorenija, nauka i kniínina. X X V . Sofija. Mladenov, S. 1916. Die labiale Tenuis als wortbildendes Element im Slavischen. AslPh 36,

116-135. Mladenov, S. 1921. Vestiges de la langue des Protobulgares touraniens d'Asparuch en bulgare

moderne. RES 1,38-53. Mladenov, S. 1941. Etimologičeski ipravopisen rečnik na bälgarski ezik. Sofija. M L W = Mittellateinisches Wörterbuch. München 1967nn. M M = Monumenta medii aevi historica res gestas Poloniae illustrantia. Krakow 1874nn. M M F H = Magnae Moraviae fontes historici. I-IV. Bmo 1966-71.

224

M N T E S z = A magyar nyelv torténeti-etimológiai szótára. I-HI. Budapest 1967-76. Molnár, N . 1985. The Caiques of Creek Origin in the Most Ancient Old Slavic Gospel Texts.

Budapest. Moody, T.W. - Martin, F .X . a kol. 1998. Dějiny Irska. Přel. M . Pellarová. Praha. Moravcsik, G . 21958. Byzantinoturcica. I-II. Berlin. Moravcsik, G . (ed.) 21967. Constantine Porphyrogenitus De administrando imperio. Washing­

ton. Moszyňski, L . 1984. Wstep do filologii slowiaňskiej. Warszawa. Mottausch, K . - H . 1999. Lautverschiebungen und Verwandtes im Bereich der indogermanischen

Sprachen. IF 104,46-87. Mucke, E. 1891. Historische und vergleichende Laut- und Formenlehre der niedersorbischen

(niederlausitzisch-wendischen) Sprache. Leipzig. Mühlenbach, K . - Endzelin, J. 1923-32. Lettisch-deutsches Wörterbuch. I-IV. Riga. Much, R. 1925a. .Herzog', ein altgermanischer Name des dux. ZRG 45, 1-12. Much, R. 1925b. Nachtrag zu dem Aufsatze .Herzog'. ZRG 45,406-407. Much, R. 1933. Der Streit um das Wort Herzog. Teuthonista 9, 105-116. Muka, A . 1904. Szczqtki jazyka polabskiego Wendów Läneburgskich. I. Krakow. Munske, H . H . 1964. Das Suffix *-inga/-unga in den germanischen Sprachen. Marburg. Nance, R. M . 1938. A New Comish-English Dictionary. St. Ines. Neckel, G. (ed.) 41962. Edda. Die Lieder des Codex Regius nebst verwandten Denkmälern. I.

Text. Ed. H . Kuhn. Heidelberg. Neckel, G . (ed.) 31968. Edda. Die Lieder des Codex Regius nebst verwandten Denkmälern. II.

Kurzes Wörterbuch von H . Kuhn. Heidelberg. Němec, I. 1968. Vývojové postupy české slovní zásoby. Praha. Němec, I. 1972. Slovotvomý význam a expresivita. SaS 33, 116-121. Němec, 1.1980a. Rekonstrukce lexikálního vývoje. Praha. Němec, I. (ed.) 1980b. Slova a dějiny. Praha. Németh, J. 1932. Die Inschriften des Schatzes von Nagy-Szent-Miklós. I-II. Budapest — Leipzig. Nesselmann, G . H . F. 1851. Wörterbuch der littauischen Sprache. Königsberg. Nesselmann, G . H . F. 1873. Thesaurus linguae Prussicae. Berlin. Niederle, L . 1902-24. Slovanské starotitnosti. I-IV. Praha. Niederle, L . 1911-34. Život starých Slovanů. I-III. Praha. Nielsen, N . Á. 31982. Dansk etymologisk ordbog. K0benhavn. Niermeyer, J.F. 1976. Mediae latinitatis lexicon minus. Leiden. Noreen, A . 1903. Suffixablaut im Altnordischen. IF 14, 396-402. Noreen, A . 41923. Altnordische Grammatik. I. Halle (Saale). Normier, R. 1980. Nochmals zu *sor-. IF 85,43-80. Nosovič, 1.1. 1870. Slovar' belorusskago narečija. S. Peterburg. Novák, J. B . (ed.) 1903. Formulář biskupa Tobiáše z Bechyně. Praha. Novotný, V . 1928. České dějiny. 1/3. Praha. O E D = The Oxford English Dictionary. I -XIX. Edd. J. A . Simpson - E. S. C. Weiner. Oxford

21989. Olesch, R. 1956. Polonica 6. ZslPh 24, 174-182. Olesch, R. 1983-87. Thesaurus linguae Dravaenopolabicae. I-IV. Köln - Wien. Olsen, M . 1935. Le prétre-magicien et le dieu-magicien dans la Norvčge ancienne. Revue de

l'histoiredes religions 111, 177-221 & 112, 5-49. Ondruš, Š. 1977. Sú slovanské šlová ktngdzb a pěngdzb germánského pövodu? Jazykovedné

Studie 13,209-215. Ondruš, Š. 1983. Obed, olovranl a svačina. SR 48,257-267. Ondruš, Š. 2000. Odtajněné trezory slov. Martin. Onions, C. T. 1966. The Oxford Dictionary of English Etymology. Oxford. OrdDS = Ordbog over det danske sprog. I-XXVIII. K0benhavn 1919-1956.

225

OSS = Ordbok over svenska sprůket utgiven av Svenska akademien. Lund 1898nn. Osthoff, H . 1896. Griechische und lateinische Wortdeutungen (zweite Reihe). / F 6 , 1-47. Osthoff, H . 1898. Griechische und lateinische Wondeutungen (dritte Reihe). IF 8, 1-68. Ostrá. R. 21990. Přehled vývoje románských jazyků. I. Praha. Otrebski, J. 1935. Przyczynki slowiaňsko-litewskie. II. Wilno. Otrebski, J. 1948. Pochodzenie t.zw. Baudouinowskiej palatalizacji w jezykach slowiaňskich.

SlOc 19, 23-62. Otrebski, J. 1956-65. Gramatyka jazyka litewskiego. I-III. Warszawa. Otrebski, J. 1966. Die ältesten germanischen Lehnwörter im Baltischen und Slavischen. Die

Sprache 12, 50-64. Pastrnek, F. 1898. Úvahy a zprávy. LF 25,404-424. Paszkiewicz, H . 1930. Z zagadnieň ustrojowych Litwy przedchrzešcijaňskiej. KH 44, 301-312. Pašuto, V . T. 1955. Pomezanija. Moskva. Patera, A . 1881. Staročeské zbytky Růžové zahrady ze X I V století. ČČM 55,464-477. Paul, H . (ed.) 21901. Grundriß der germanischen Philologie. I. Straßburg. Paul, H . 2 41998. Mittelhochdeutsche Grammatik. Überarb. von P. Wiehl und S. Grosse. Tübin­

gen. Pauliny, J. 1999. Arabské správy o Slovanoch (9.-12. storočie). Bratislava. Pedersen, H . 1909-13. Vergleichende Grammatik der keltischen Sprachen. I-II. Göttingen. Pedersen, H . 1935. Zum Lautwert des Zeichens ^ - c im Hittitischen. Archiv orientální!, 80-88. Pedersen, H . 1938. Hittitisch und die anderen indoeuropäischen Sprachen. K0benhavn. Peregrin, J. 1999. Význam a struktura. Praha. Perlbach, M . et al. (edd.) 1876-96. Simon Grünaus Preussische Chronik. I-III. Leipzig. (Die

preussischen Geschichtsschreiber des X V I . und XVII . Jahrhunderts. Bd. I-III.) Persson, P. 1912. Beiträge zur indogermanischen Wortforschung. I. Uppsala. Perwolf, J. 1885. Slavische Völkemamen. AslPh 8, 1-35. Petrovskij, N . M . 1922. O novgorodskichb „Slověnaclvb". IORJS 25, 356-385. Pfeifer, W. (ed.) 1989. Etymologisches Wörterbuch des Deutschen. I-III. Berlin. Pfuhl, K . B . 1866. Lausitzisch Wendisches Wörterbuch. Budissin. Pilk, J. 1901. Někotre staroserbske slowa ze srjedžowčkowych lisčinow. Časopis Mačicy serb-

skeje54, 125-136. Pisani, V . 1955. Recenze M . Vasmera: Russisches etymologisches Wörterbuch, 12.-14. Lief.

Paideia 10, 260-262. Pisani, V . 1975. Die Etymologie. München. PleterSnik, M . 1894-95. Slovensko-nemški slovar. I-II. Ljubljana. Pohl, H. D. 1977. Die Nominalkomposition im Alt- und Gemeinslavischen, Klagenfurt. Pokorný, J. 1959. Indogermanisches etymologisches Wörterbuch. Bern. Polák, V . 1956. Slovanská pravlast s hlediska jazykového. Vznik a počátky Slovanů 1,13-27. Polenz, P. von 1957. Das Wort .Reich" als unpolitische Raumbezeichnung. ZdPh 76, 80-94. Porzig, W. 1954. Die Gliederung des indogermanischen Sprachgebiets. Heidelberg. Prellwitz, W. 1889. Einige Verwandte der Wurzel pä und die Präposition lat. ad, osk. az im Gri­

echischen. BB 15, 158-160. Preobraženskij, A . G. 21958. Etimologičeskij slovar' russkogo jazyka. I-III. Moskva. Pritsak, O. 1955. Die bulgarische Fürstenliste und die Sprache der Protobulgaren. Wiesbaden. Profous, A . 1949-60. Místní jména v Čechách. I -V . Praha. Procházka, V . 1968. Župa a župan. Slávia antiqua 15, 1-59. Puskariu, S. 1905. Etymologisches Wörterbuch der rumänischen Sprache. I. Heidelberg. Radioff, W. 1893-1911. Versuch eines Wörterbuches der Türkdialekten. I-IV. Petersburg. Räsänen, M . 1969. Versuch eines etymologischen Wörterbuchs der Turksprachen. Helsinki. R B E = Rečnik na bälgarski ezik. Sofija 1977nn. R B M = Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Praha 1855nn. Reczek, J. 1985. Najstarsze slowiansko-iranskie stosunki jezykowe. Krakow.

226

Reichert, H . 1987. Lexikon der altgermanischen Namen. I. Wien. R G A 1911-19 = Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. Ed. J. Hoops. I-IV. Straßburg

1911-19. R G A = Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. Berlin 21973nn. RHSJ = Rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika. I-XXIII. Zagreb 1880-1976. Richter, E . 1929. Senior-Sire. WuS 12, 114-131. Rix, H . (ed.) 22001. Lexikon der indogermanischen Verben. Wiesbaden. Romanski, S. 1929. Simeonovata titla cčsar'. Bälgarskipregled 1, 125-128. Románsky, S. 1909. Lehnwörter lateinischen Ursprungs im Bulgarischen. Leipzig. (= Fünfzehn­

ter Jahresbericht des Instituts für rumänische Sprache zu Leipzig, 89-134) Ross, A . S. C. - Thomson, R. L . 1976. Gothic reiks and congeners. IF 81, 176-179. Rozov, V . 1929. Boz, rex Antorum. Byzantinoslavica 1, 208-209. Rozwadowski, J. 1923. Historyczna fonetyka czyli gtosownia. In: T. Benni et al.: Gramatyka

jazyka polskiego. Krakow, 57-206. R S K N J = Rječnik srpskohrvatskog kniíevnog i narodnog jezika. Beograd 1959nn. Rudnicki, M . 1960. Szkice z kultury lechickiej. SlOc 20/1, 80-98. Sadnik, L . - Aitzetmüller, R. 1975. Vergleichendes Wörterbuch der slavischen Sprachen. I.

Wiesbaden. Saussure, F. de 1894. Sur le nominatif pluriel et le génitif singulier de la déclinaison consonan-

tique en lituanien. IF 4, 456-470. Saussure, F. de 31931. Cours de linguistique generale. Paris. Scardigli, P. 1973. Die Goten. München. SDrJa = Slovar' drevnerusskogo jazyka (XI-XIV vv.). Moskva 1988nn. Sedláček, A . 1921. O starém rozdělení Čech na kraje. Praha. See, K . von 1994. Barbar. Germane, Arier. Heidelberg. Seebold, E . 1970. Vergleichendes und etymologisches Wörterbuch der germanischen starken

Verben. The Hague - Paris. Seebold, E . 1981. Etymologie. München. Seebold, E . (ed) 2 21989. F. Kluge: Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache. Berlin -

New York. Sehrt, E. H. 2 1966. Vollständiges Wörterbuch zum Heliand und zur altsächsischen Genesis. Göt­

tingen. Sehwers, J. 21953. Sprachlich-kulturhistorische Untersuchungen vornehmlich über den deut­

schen Einfluß im Lettischen. Berlin. Semkowicz, W. 1908. Wlodycy polscy na tle porównawczem slowiaňskiem. KH 22, 561-639. Senn, A . 1966. Handbuch der litauischen Sprache. I. Heidelberg. Senn, A . - Salys, A . 1968. Wörterbuch der litauischen Sprache. V . Heidelberg. Seraphim, A . (ed.) 1909. Preußisches Urkundenbuch. Politische (allgemeine) Abteilung. Bd. I.

Zweite Hälfte. Königsberg i . Pr. Sevotjan, E . V . 1978. Etimologičeskij slovar' tjurkskich jazykov. Obščetjurkskije i meítjurkskije

osnovy na bukvu B. Moskva. Seyfahrt, W. (ed.) 1971. Ammianus Marcellinus: Römische Geschichte. IV. Berlin. Shevelov, G . Y . 1964. A Prehistory of Slavic. Heidelberg. Schade, O. 1872-82. Altdeutsches Wörterbuch. I-II. Halle. Schamschula, W. 1990. Geschichte der tschechischen Literatur. I. Köln - Wien. Schenker, A . M . 1994. Stern assignment of German nouns borrowed into early Slavic. Slávia 63,

181-187. Scherer, A . 1955. Die keltisch-germanischen Namengleichungen. In: H . Krähe (ed.): Corolla

linguistica. Festschrift F. Sommer zum 80. Geburtstag. Wiesbaden, 199-210. Scherer, W. 1878. Recenze A . Baumstarka: Comelii Taciti Germania. AnzdA 4, 83-104. Schirokauer, A . 1946. Die Wortgeschichte von Herr. The Germanic Review 21, 55-60. (= A .

Schirokauer: Germanistische Studien. Hamburg 1957, 214-221)

227

Schlerath, B. 1981. Ist ein Raum/Zeit-Modell für eine rekonstruierte Sprache möglich? KZ 95, 175-202.

Schlerath, B . 1987. Können wir die urindogermanische Sozialslruktur rekonstruieren? In: W. Meid (ed.): Studien zum indogermanischen Wortschatz. Innsbruck, 249-264.

Schlerath, B . 1995-96. Georges Dumezil und die Rekonstruktion der indogermanischen Kultur. Kratylos 40, 1-48 & 41, 1-67.

Schlyter, D. C. J. 1877. Ordbok tili Sämlingen af Sweriges Gamla Lagar. Lund. Schmalstieg, W. R. 1974. An Old Prussian Grammar. University Park - London. Schmid, H . F. 1930. Beiträge zur Sprach- und Rechtsgeschichte der früheren slavischen Bevöl­

kerung des heutigen nordöstlichen Deutschlands. ZslPh 7, 109-129. Schmidt, J. 1895. Kritik der Sonantentheorie. Weimar. Schmidt, K . - H . 1984. Keltisch und Germanisch. In: Untermann-Brogyanyi 1984: 113-150. Schmidt, K . R. 1964. Soziale Terminologie in russischen Texten des frühen Mittelalters (bis zum

Jahre 1240). Kopenhagen. Schmidt-Wiegand, R. 1972. Fränkische und frankolateinische Bezeichnungen für soziale

Schichten und Gruppen in der Lex Salica. NAWG 1972/4, 219-259. (= Schmidt-Wiegand 1991: 355-391)

Schmidt-Wiegand, R. 1974. Fränkisch druht und druhtin. In: H. Beumann (ed.): Historische Forschungen für Walter Schlesinger. Köln - Wien, 524-535. (= Schmidt-Wiegand 1991: 292-403)

Schmidt-Wiegand, R. 1991. Stammesrecht und Volkssprache. Ausgewählte Aufsätze zu den Le-ges barbarorum. Edd. D. HUpper - C. Schott. Weinheim.

Schmitt, R. (ed.) 1977. Etymologie. Darmstadt. (Wege der Forschung, 373.) Schmitt, R. 1986. Dumezilsche Dreifunktionentheorie. In: R G A : VI , 276-280. Schönfeld, M . 1911. Wörterbuch der altgermanischen Personen- und Völkemamen. Heidelberg. Schräder, O. 1898. Mitteilungen. Anzeiger für indogermanische Sprach- und Altertumskunde 9,

169-173. Schräder, O. 21906-07. Sprachvergleichung und Urgeschichte. I-II. Jena. Schräder, O. 21917—29. Reallexikon der indogermanischen Altertumskunde. Berlin. Schröder, E. 1924. .Herzog' und .Fürst'. ZRG 44, 1-29. Schröder, E. 1932. Herzog. NAWG 1932,182-195. Schröder, E . 1934. Herzog. AnzdA 53, 234. Schuster-Sewc, H . 1964. Zur Bezeichnung des Bauern im Slavischen: *cholph, *h>metb,

*smfdh. ZSl 9, 241-255. Schuster-Sewc. H . (ed.) 1967. Sorbische Sprachdenkmäler. 16.-18. Jahrhundert. Bautzen. Schuster-Sewc, H . 1978-89. Historisch-etymologisches Wörterbuch der ober- und niedersor­

bischen Sprache. I-IV. Bautzen. Schuster-Sewc, H . 1986. Die älteste Schicht der slawischen sozialökonomischen und politisch­

institutionellen Termini und ihr Schicksal im Sorbischen. Litopis Instituta za serbski ludo-spyt A 33, 1-19.

Schütz, J. 1989. Gospodb .Gott, der Herr'. ZslPh 49, 117-121. Schützeichel. R. 51995. Althochdeutsches Wörterbuch. Tübingen. Schwarz, E. 1925. Wiking - asl. vitedzb. ZslPh 2, 104-117. Schwarz, E. 1927. Zur Chronologie der slavischen Liquidenumstellung in der deutsch-

slavischen Berührungsgebieten. ZslPh 4, 361-369. Schwarz, E. 1928-29. Zur Entlehnung des germanischen wiking ins Slavische. ZslPh 5, 394-

407. Schwarz, E. 1929. Recenze Stendera-Petersena 1927a. AslPh 42, 296-307. Schwarz, E. 1934. Probleme alter Sprachinselmundarten. PBB 58, 323-390. Schwarz, E . 1951. Goten, Nordgermanen, Angelsachsen. Bern - München. Schwyzer, E. 21953. Griechische Grammatik. I. München. Sievers, E. 1909. Ags. hlsfdige. PBB 34, 576-579.

228

Sievers, E . 1927. Ags. hlšfdige. PBB 50, 16-17. Simeonov, B. 1968. Kam väprosa za rannite Iatinski zaemki v starobälgarski. In: Slavjanska

filologijaX. Ezikoznanie. Sofija, 121-131. Simeonov, B. 1980. Pomagalo na bälgarska leksikologija. Bälgarski ezik 30,78-83. SJP = Slownik jezyka polskiego. I-VIII. Warszawa 1900-27. SJP 1958-69 = Slownik jezyka polskiego. I-XI. Warszawa 1958-69. SJS = Slovník jazyka staroslověnského. I-IV. Praha 1966-87. Skalická, V . 1935. Zur ungarischen Grammatik. Praha. Skalická, V . 1966. Ein „typologisches Konstrukt". TLP2, 157-163. Skalická, V . 1968. Die Inkorporation und ihre Rolle in der Typologie. TLP 3. 275-279. Skalická, V . 1975. Lehnwörter und Typologie. Revue roumaine de linguistique 20, 409-412. Skalická, V . - Sgall, P. 1994. Praguian Typology of languages. In: P. A . Luelsdorff (ed.): The

Prague School of Structural and Functional Linguistics. Amsterdam - Philadelphia, 333-357.

Skardžius, P. 1931. Die slavischen Lehnwörter im Altlitauischen. Kaunas. (= P. Skardžius: Rink-tiniai raStai. IV. Vilnius 1998, 61-309.)

Skardžius, P. 1943. Lietuviti kalbos zodliii daryba. Vilnius. (= P. Skardžius: Rinktiniai raltai. I. Vilnius 1996.)

Skardžius, P. 1956. Alte Wurzelnomina im Litauischen. /F62,158-166. Skeat, W.W. 41961. An Etymological Dictionary of the English Language. Oxford. Skok, P. 1954. Grk. Slavistična revija 5-7, 76-85. Skok, P. 1971-74. Etimologijski rječnik hrvatskoga Hi srpskoga jezika. I-IV. Zagreb. Sköld, T. 1983. Ein Beitrag zur Provenienz der älteren germanischen Lehnwörter im Finnischen.

Symposium saeculare Societatis Fenno-Ugricae. Mémoires de la Société finno-ougrienne 185, 253-263.

Skýbová, A . - Porák, J. (edd.) 1985. Listy bílé paní rožmberské. Praha. Slavík, J. 1935. O době knížete Václava. In: J. Slavík: Iluze a skutečnost. Ed. J. Bouček. Praha

2000, 193-196. Stawski, F. I952nn. Slownik etymologiczny jazyka polskiego. Warszawa. Stawski, F. (ed.) 1974nn. Slownikprastowiaňski. Wroclaw etc. SLP = Slownik laciný šredniowiecznej w Polsce. Wroclaw etc. 1953nn. SIP = Slownik polszczyzny XVI wieku. Wroclaw etc. 1966nn. SIStp = Slownik staropolski. Warszawa 1953nn. Smetánka, E . (ed.) 1909. Staročeské Životy svatých Otcův. Praha. Smoczyňski, W. 1989. El'bingskij slovať: emendaciji, čtenija i etimologiji. Balto-slavjanskije

issledovanija 1987. Moskva, 13-40. Smoczyňski, W. 1993. Das Litauische im Kontext der indogermanischen Vergleichung. LgB 2,

69-81. Smoczyňski, W. 2000. Untersuchungen zum deutschen Lehngut im Altpreußischen. Krakow. Snxdal, M . 1998. A Concordance to Biblical Gothic. I. Introduction. Texts. Reykjavik. Sobolevskij, A . 1914. Neskol'ko zametok po slavjanskim vokalizmu i leksike. RFV1\, 431-448. Solta, G . R. 1959. Venetische Personennamen und indogermanische Femininbildung. Die

Sprache 5, 187-208. Specht, F. 1932. Die Flexion der n-Stämme im Baltisch-Slavischen und Verwandtes. KZ 59,

213-298. Specht, F. 1937. Zur indogermanischen Sprache und Kultur. KZ 64, 1-23. Specht, F. 1944. Der Ursprung der indogermanischen Deklination. Göttingen. Sreznevskij, 1.1. 1893-1906. Materiály dlja slovarja drevneruskago jazyka. I—III. S. Peterburg. SRJa = Slovar' russkogo jazyka XI-XVII vv. Moskva 1975nn. SRP = Scriptores rerum Prussicarum. Die Geschichtsquellen der preußischen Vorzeit bis zum

Untergange der Ordensherrschaft. I-III. Edd. T. Hirsch - M . Toppen - E. Strehlke. Leipzig 1861-66.

229

SSL = Slovník středověké latiny v českých zemích. Praha 1987nn. SSS = Slownik staroiytnosci slowiaňskich. I-VII. Wroctaw etc. 1961-82. Stanislav, J. 1956-58. Dejiny slovenského jazyka. I-II. Bratislava. Stang, C. S. 1966. Vergleichende Grammatik der baltischen Sprachen. Oslo etc. Stang, C. S. 1972. Lexikalische Sonderübereinstimmungen zwischen dem Slavischen, Baltischen

und Germanischen. Oslo etc. Stang, C. S. 1977. Indoeuropäische Adverbia auf per-, pr-. Norsk tidsskrift for sprogvidenskap

31, 1-16. StčSl = Staročeský slovník. Praha 1968nn. Stender, G. F. 1789. Lettisches Lexikon. I-II. Riga. Stender-Petersen, A . 1927a. Slavisch-germanische Lehnwortkunde. Göteborg. (Göteborgs Kun-

gl. vetenskaps- och vitterhets-samhälles handlingar. Fjärde följden, 31/4.) Stender-Petersen, A . 1927b. Zur Geschichte des altslavischen *vitqgt. ZslPh 4,44-59. Stender-Petersen, A . 1953. Varangica. Aarhus. Stengel, E. E. 1965. Abhandlungen und Untersuchungen zur Geschichte des Kaisergedankens

im Mittelalter. Köln - Graz. Stieber, Z . 1963. Jak brzmialo praslowiaňskie yl In: Zpolskich studiów slawistycznych. II. Prace na

V miedzynarodowy kongres slawistów w Sofii 1963. Jezykoznawstwo. Warszawa, 19-21. Stieber, Z . 1966. O królu, dzigkowaniu itp. In: Studia j^zykoznawcze pošwiecone profesorowi

doktorowi Stanislawowi Rospondowi. Wroclaw, 75-77. Stieber, Z . 1967. Nowe osiaj»niecia gramatyki porównawczej jezyków slowiaňskich. RS 28,1-20. Stieber, Z. 2 1979. Zarys gramatyki porównawczej jqzyków slowiaňskich. Warszawa. Streitberg, W. (ed.) 21919-28. Die gotische Bibel. I I I . Heidelberg. Sireitberg, W. ̂ 1920 . Gotisches Elementarbuch. Heidelberg. Streitberg, W. - Michels, V . - Jellinek, M . H . 1936. Die Erforschung der indogermanischen

Sprachen. II, 1. Berlin - Leipzig. Striedter-Temps, H . 1963. Deutsche Lehnwörter im Slovenischen. Berlin. Svoboda, J. 1964. Staročeská osobní jména a naše příjmení. Praha. Szemerényi, O. 1952. The Etymology of German Adel. Word 8, 42-50. (= O. Szemerényi:

Scripta minora. IV. Innsbruck 1991, 2203-2219) Szemerényi, O. 1962. Principles of Etymological Research in the Indo-European Languages. In:

//. Fachtagung für indogermanische und allgemeine Sprachwissenschaft. Innsbruck, 10.-15. Oktober 1961. Innsbruck, 175-212. (Innsbrucker Beiträge zur Kulturwissenschaft, Son­derheft 15.) (= Schmitt 1977: 286-346 = O. Szemerényi: Scripta minora. I. Innsbruck 1987, 40-77)

Szemerényi, O. 1964. Syncope in Greek and Indo-European and the Nature of Indo-European Accent. Naples.

Šaur, V . 1988. Za proizchoda na starobälgarskata duma boljarim>. Palaeobulgarica 12/1, 115-121.

Šembera, A . V . 1875. O úkladném útoku, jejž učinil Kunrat, kníže Znojemský, na Olomouckého biskupa Jindřicha Zdika roku 1145. ČČM 49,47-81.

Šembera, A . V . 1878.0 domnělém rozdělení země České a Moravské na župy. ČČM 52, 3-14. Šimák, J. V . (ed.) 1908. Listář k dějinám školství na Tumovsku. Turnov. (Publikací učitelstva

školního okresu turnovského, č. 1.) Šlosar, D. 1979. Historický vývoj dějových jmen v češtině. SPFFBU A 27,141-148. Šlosar, D. 1982. Vývoj deverbálních substantiv s konkrétním významem v češtině. SPFFBU A

30,131-142. Šlosar, D. 1999. Česká kompozita diachrónne. Brno. Štarha, I. - Skutil, J. (edd.) 1970. Purkrechtní registra městečka Černé Hory. Čemá Hora. Šusta, J. 21926. Dvě knihy českých dějin. I. Praha, (reprint Praha 2001) Tatarincev, B . I. 1991-93. Tjurkskij titul bujla (k voprosu ob etimologii). Etimologija 1991-93,

166-171.

230

Teige, J. 1901. Náprava. In: Ottův slovník naučný. XVII . Praha, s. 1035. Thomsen, V . 1924. AlttUrkische Inschriften aus der Mongolei. Zeitschrift der Deutschen mor­

genländischen Gesellschaft 78 (N.F. 3), 121-175. Thomson, A . 1927. Beiträge zur Geschichte des Diphtongs M in den slavischen Sprachen. ZslPh

4, 342-356. Thömqvist, C. 1948. Studien über die nordischen Lehnwörter im Russischen. Uppsala - Stockholm. Thumb, A. 3 1959. Handbuch des Sanskrit. II. Heidelberg. Tiktin, H . 1903-25. Rumänisch-deutsches Wörterbuch. I-III. Bukarest. Titz, K . 1930-31. NejstarSí vrstva českých slov církevních a kulturních. Slávia 9,19-35. Togeby, K . 1949. Qu'est-ce qu'un mot? Travaux du Cercle linguistique de Copenhague 5,97-111. Toller, T .N . 1921. An Anglo-Saxon Dictionary. Supplement. Oxford. Toporov, V . N . 1984. Prusskij jazyk. Slovar'. K - L . Moskva. Toppen, M . (ed.) 1861a. Chronicon terrae Prussiae von Peter von Dusburg. In: SRP: I, 21-219. Toppen, M . 1861b. Excurs über die Verschreibungen des Ordens für Stammpreussen im 13.

Jahrhundert. In: SRP: I, 254-269. Toppen, M . 1866. Einige Reste der altpreußischen Sprache nebst antiquarischen Bemerkungen.

Altpreußische Monatsschrift 4, 136-156. Torbiörnsson, T. 1903. Die gemeinslavische Liquidametathese. II. Upsala. Trautmann, R. 1905. Etymologien. BB 29, 307-311. Trautmann, R. 1910. Die altpreußischen Sprachdenkmäler. Göttingen. Trautmann, R. (ed.) 1916. Die alttschechische Alexandreis. Heidelberg. Trávníček, F. 1935. Historická mluvnice českoslovesnká. Praha. Trier, J. 1943. Vorgeschichte des Wortes Reich. NAWG 1943, 535-582. Trier, J. 1947. Vater (Versuch einer Etymologie). ZRG 65, 232-260. Troubetzkoy. N . 1925. Les adjectifs slaves en -wfc*. BSL 24/1, 130-137. Tmka, B . 1929. Methode de comparaison analytique et grammaire comparée historique. Tra­

vaux du Cercle linguistique de Prague 1, 33-38. (= Trnka 1982, 23-28) Tmka, B . 1943. Obecné otázky strukturálního jazykozpytu. SaS 9, 1943, 57-68. (anglicky:

General Problems of Structural Lingusitics. In: Trnka 1982, 32-48.) Tmka, B . 1982. Selected Papers in Structural Linguistics. Berlin etc. Trubačev, O. N . 1959. Istorija slavjanskich termínov rodstva i nekotorych dřevnějších termínov

obščestvennogo stroja. Moskva. Trubačev, O. N . 1963. Zametki po staroslavjanskoj etimologiji. Etimologičeskije issledovanija

po russkomu jazyku 4, 160-168. Trubačev, O. N . 1965. Iz slavjano-iranskich leksičeskich otnošenij. Etimologija 1965, 3-81. Trubačev, O. N . (překl.) 1971. M. Fasmer: Etimologičeskij slovar' russkogo jazyka. III.

Moskva. Trubačev, O. N . 1982. Jazykoznanije i etnogenez slavjan. Voprosy jazykoznanija 1982/4,10-26. Trubetzkoy, N.S. 1954. Altkirchenslavische Grammatik. Wien. Třeštík, D. 1971. K sociální struktuře přemyslovských Čech. ČsČH 19, 537-567. Třeštík, D. 1979. Proměny české společnosti v 13. století. Folia historica bohemica 1, 131-154. Třeštík, D. 1997. Počátky Přemyslovců. Praha. Třeštík, D. 1999. Mysliti dějiny. Praha - Litomyšl. Třeštík, D. 1999a. Stát v českém středověku. In: Třeštík 1999: 92-99. Třeštík, D. 1999b. Moderní národ, politický národ vrcholného středověku, raně středověký gens

a naše genetické software. In: Třeštík 1999: 100-120. Třeštík, D. 1999c. Župy, župane a páni aneb Avarské dědictví, romantická falza a „vymyšlená"

skutečnost. In: Třeštík 1999: 175-181. Třeštík, D. 2001. Vznik Velké Moravy. Praha. Třeštík, D. - Polívka, M . 1984. Nástin vývoje české šlechty do konce 15. století. In: J. Čierny -

F. Hejl - A . Verbík (edd.): Struktura feudální společnosti na území Československa a Polska do přelomu 15. a 16. století. Praha, 99-133.

231

Turek, R. 1982. Čechy v raném středověku. Praha. Uhlár, V . 1972. Príspevok k dejinám slovnej zásoby slovenčiny: Spán, íupan, pán, kmeť. SR 37,

296-304. Uhlenbeck, C . C . 1894. Etymologisches. PBB 19,327-333. Untermann, J. 1975. Etymologie und Wortgeschichte. In: H. Seiler (ed.): Linguistic Workshop.

in. München, 93-116. Untermann, J. 2000. Wörterbuch des Oskisch-Umbrischen. Heidelberg. Untermann, J. - Brogyanyi, B . (edd.) 1984. Das Germanische und die Rekonstruktion der indo­

germanischen Grundsprache. Akten des Freiburger Kolloquiums der Indogermanischen Ge­sellschaft, Freiburg, 26.-27. Februar 1981. Amsterdam — Philadelphia.

Vaillant, A . 1931. Les adjectifs slaves en -ükü. BSĽilľl, 43-46. Vaillant, A . 1949. Chronique. Généralités: Linguistique et grammaire comparée. RES 25, 115-125. Vaillant, A . 1950-74. Grammaire comparée des langues slaves. I-IV. Paris. Vaillant, A . 1965. Recenze Shevelova 1964. BSL60/2, 124-127. Válka, J. 1986. Zrod moravské stavovské obce. Jiíní Morava 25, 73-80. Vaněček, V . 1942a. Vnitřní organisace Čech a Moravy v době přemyslovské. Věstník České

akademie véd a umění 51, 13-40. Vaněček, V . 1942b. Historické záhady našeho právnického názvosloví. NŘ 26, 130-142. Vaněček, V . 1949. Prvních tisíc let... Předstátní společenská organisace a vznik státu u českých

Slovanů. Praha. Vaniček, V . 1991. Předpoklady a formování šlechtické „obce českého království" (zemské ob­

ce). Mediaevalia Historica Bohemica 1, 13-55. Vasmer, M . 1928-29. Nachtrag. ZslPh 5,407. Vasmer, M . 1941. Die Slaven in Griechenland. Berlin. Vasmer, M . 1953-58. Russisches etymologisches Wörterbuch. I—III. Heidelberg. Vasmer, M . 1968. Wörterbuch der russischen Gewässernamen. IV. Berlin - Wiesbaden. Vašica, J. 21996. Literární památky epochy velkomoravské 863-885. Praha. Vašíček, Z . 1996a. Obrazy (minulosti). Praha. Vašíček, Z . 1996b. Historicita času. In: Z . Vašíček: Přijetí podmínek. Praha, 235-243. Vážný, V . 1937. Glossarium Bohemoslavicum. Bratislava. Vážný, V . (ed.) 1963. Alexandreida. Praha. Vékony, G. 1973. Zur Lesung der griechischen Inschriften des Schatzes von Nagyszentmiklós.

Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 25, 293-306. z Veleslavína, D. A . 1579. Diciionarium Linguae Latinae. Pragae. Vendina, T. I. 1978. Suffiksy s g-osnovoj (iz russkogo dialektnogo slovoobrazovanija). Ob-

ščeslavjanskij lingvističeskij atlas 1978, 236-266. Vendryes, J. 1959nn. Lexique étymologique de ľirlandais ancien. Paris - Dublin. Vetter, E . 1953. Handbuch der italischen Dialekte. I. Heidelberg. Vilinbachov, V . B. 1962. Baltijskije Slavjane i Rus*. SlOc 22,253-277. Vondrák, W. 21912. Altkirchenslavische Grammatik. Berlin. Vondrák, W. 21924. Vergleichende slavische Grammatik. I. Göttingen. Vrieš, J. de 1954. Über das Wort Jari und seine Verwandten. La Nouvelle Clio 6, 461-469. Vrieš, J. de 1956. Das Königtum bei den Germanen. Saeculum 7, 289-309. Vrieš, J. de 1960. Kelten und Germanen. Bern - München. Vrieš, J. de 21962. Altnordisches etymologisches Wörterbuch. Leiden. Vuk, S.K. 4 1935. Srpski rječnik. Beograd. Vusín, K. 1700. Dictionarium von dreyen Sprachen - Teutsch, Lateinisch und Böhmisch. I. Prag. Vykypel, B . 1998. Zwei Bemerkungen zur germanischen Sozialterminologie. SPFFBU A 46,

39-43. Vykypel, B . 1999. Zur dravänopolabischen Sozialterminologie. In: K. Böttger - M . Giger - B.

Wiemer (edd.): Beiträge der Europäischen Slavistischen Linguistik (POLYSLAV) 2. Mün­chen, 286-294. (Die Welt der Slaven. Sammelbände/C6opHHKH, 4.)

232

Vykypel, B. 2000a. K noetice srovnávací jazykovědy. Jazykovedné aktuality 37 (zvláštni číslo), 114-120.

Vykypel, B . 2000b. Eine bohemistische Bemerkung zur Datierung der ersten germanischen Lautverschiebung. In: K . Böttger — M . Giger — B. Wiemer (edd.): Beiträge der Euro­päischen Slavistischen Linguistik (POLYSLAV) 3. München, 198-205. (Die Welt der Slaven. Sammelbände/ C6opHHKH, 8.)

Vykypel, B . 2000c. Zur Etymologie von deutsch Graf. In: I. Janyšková - H . Karlíkova (edd.): Studia etymologica Brunensia 1. Praha, 253-259.

Vykypel, B . 2001. Slečna (příspěvek k lexikografii češtiny střední doby). In: E . Rusinová (ed.): Besedy a přednášky z XXXIV. běhu Letní školy slovanských studií. Brno, 162-172.

Vykypel, B. 2002. Zum Schicksal der Dualformen (ein tschechisch-lettisch-litauisch-sorbischer Vergleich mit einigen allgemeinen Bemerkungen). Acta linguistica Lithuanica 47, 103-107.

Vykypel, B . 2004. Lexikální prutenismy v litevštiné. In: Sborník k poctě F. L Čelakovského. Praha, (v tisku)

Wackemagel, W. 1874. Kleinere Schriften. III. Leipzig. Wackernagel, J. - Debrunner, A . 1954. Altindische Grammatik. II, 2. Göttingen. Wagner, M . 1960. Dizionario etimologico sardo. I. Heidelberg. Walde, A . - Hofmann, J.B. 1938-54. Lateinisches etymologisches Wörterbuch. I-II. Heidelberg. Walther, E. 1961. Ještě ke jménům Tunna a Gommon v českých legendách a kronikách. Scando-

Slavical, 133-157. Wartburg, W. von 1928. Französisches etymologisches Wörterbuch. I. Bonn. Wartburg, W. von 1969. Französisches etymologisches Wörterbuch. X V , 1. Basel. Weglarz, W. 1936. Przyczynek do prastowianskiej fonetyki historycznej (stcksl. gospodb : lac.

hospes). Sprawozdania z czynnošci i posiedzeň Polskiej Akademii umiejetnošci 41, 313-316. Weingart, M . 1937. Rukověť jazyka staroslověnského. I. Praha. Weisweiler, J. 1948. Das altorientalische Gottkönigtum und die Indogermanen. Paideuma 3,

112-117. Wenskus, R. 1964. Bemerkungen zum Thunginus der Lex Salica. In: P. Classen - P. Scheiben

(edd.): Festschrift Percy Ernst Schramm. Wiesbaden, 217-236. (= Wenskus 1986: 65-84). Wenskus. R. 1965. Die deutschen Stämme im Reiche Karls des Großen. In: W. Braunfels (ed.):

Karl der Große. Lebenswerk und Nachleben. I. Düsseldorf, 178-219. (= Wenskus 1986: 96-137)

Wenskus, R. 1968. Über einige Probleme der Sozialordnung der Prußen. In: K. Forstreuter (ed.): Acta Prussica. Fritz Gause zum 75. Geburtstag. Würzburg, 7-28. (= Wenskus 1986: 413-434)

Wenskus, R. 21977. Stammesbildung und Verfassung. Köln - Wien. Wenskus, R. 1986. Ausgewählte Aufsätze zum frühen und preußischen Mittelalter. Sigmaringen. Weyhe, H . 1905. Beiträge zur westgermanischen Grammatik. PBB 30, 55-141. Wijk, N . van 1924. Zur Entwicklung der partizipialen Nominativendung -onts in den slavischen

Sprachen. ZslPh 1, 279-286. Wijk, N . van. 1925-26. O proischoždeniji obšče-slavjanskago slova ktmetb. Slávia 4, 209-212. Wijk, N . van 1929. Zur Herkunft dreier Legenden des Codex Suprasliensis. AslPh 42, 289-295. Windekens, A.J . van 1976. Le tokharien confronté avec les aut res langues indoeuropéennes. I.

Louvain. Wojtyla-Šwierzowska, M . 1974. Praslowiaňskie nomen agentis. Wroclaw etc. Wojtyla-Šwierzowska, M . 1992. Praslowiaňskie abstractum. (Slowotwórstwo. Semantyka.) I.

Warszawa. Wolfram, H . 1967. Intitulatio. I. Lateinische Königs- und Fürstentitel bis zum Ende des 8. Jahr­

hunderts. Graz etc. Wolfram, H. 31990a. Die Goten. München. Wolfram, H . 1990b. Das Reich und die Germanen. Berlin. Wolfram, H . 1995. Österreichische Geschichte 378-907: Grenzen und Räume. Wien.

233

Wright, J. 1925. Old English Grammar. Oxford - London. Zaimov, J. 1980. Přinos kám proučvaneto na bälgarskite geografski imena v Gärcija. In: V čest

na akademik Vladimir Georgiev. Ezikovedski proučvanija po slučaj sedemdeset godini ot rotdenieto mu. Sofija, 222-235.

Zeiß, H . 1932. Herzogsname und Herzogsamt. Wiener prähistorische Zeitschrift 19, 145-160. Zett, R. 1974. Über das Verhältnis von slavisch und ungarisch tupan - Span - iípán im Lichte

der Wortgeographie. UAJb 47, 207-216. Zháněl, S. 1930. Jak vznikla staročeská Šlechta. Brno. Zimmer, S. 1985. višén páti- und višpáti-. Münchener Studien zur Sprachwissenschaft 44, 291-

304. Zimmer, S. 1990. Ursprache, Urvolk und Indogermanisierung. Innsbruck. Zorell, F. 1911. Novi Testamenti lexicon graecum. Paris. Zubatý, J. 1886. K balto-slovanské deklinaci. LF 13, 363-371. Zubatý, J. 1893. Zur Declination der sog. -iä- und -/o-Stämme im Slavischen. AslPh 15, 493-

518. Zubatý, J. 1901. Slov. pbjam, a jiné tvary podobné. LF 28, 115-121. (= Zubatý 1945-54: II,

173-180) Zubatý, J. 1903. Zu den slavischen Femininbildungen auf -yňi. AslPh 25, 355-365. (= Zubatý

1945-54: II, 335-345) Zubatý, J. 1904. K.OYPIAIOE. LF 31, 405^19. (= Zubatý 1945-54:1/2, 29^44) Zubatý, J. 1909. Recenze W. Vondráka: Vergleich, slav. Gramm. RS 2, 1-21. Zubatý, J. 1945-54. Studie a články. I-II. Praha. Žak, J. 1962. Studia nad kontaktami handlowymi spoleczeňstw zachodnoslowiaňskich ze skan-

dynawskimi od VI do VIII w.n.e. Wroclaw. Želechovskyj, E. 1886. Malorusko-nimeckyj slovar. I-II. Ľviv. Žemlička, J. 1989. „Duces Boemanorum" a vznik přemyslovské monarchie. ČsČHYI, 697-721. Žemlička, J. 1990. Ke vzniku vrcholně feudální „pozemkové" šlechty ve státě Přemyslovců.

Časopis Matice moravské 109, 17-38. Žemlička, J. 1997. Čechy v době knílecí (1034-1198). Praha. Žemlička, J. 2002. Počátky Čech královských (1198-1253). Praha. Žemlička, J. 2003. České 13. století: „privatizace" státu. ČČH 101,509-541.

Citace staroslověnských památek se řídí podle SJS, citace staročeských podle StčSl, starolitev-ských podle LKŽ a staropruských podle Mažiulise (1981).

Na jednotlivé kapitoly této práce se odkazuje tučně.