etl Caesar Dumzila? 5

etl Caesar Dumzila? Ideologie tripartie" a jej pnos pro studium mskho nboenstv I.

Ale Chalupa, FF MU, religionistika

1. Prolegomena

Celoivotn dlo francouzskho badatele Georgese Dumzila v oblasti indoevrop-sk srovnvac mytologie pedstavuje jeden z nej ambiciznjch a nejkomplexnj-ch poin v oboru komparativn religionistiky. Clem tto studie je podrobnj vyhodnocen pnosu Dumzilova modelu trojin indoevropsk ideologie (jakoto rysu typickho pro vechna indoevropsk spoleenstv) pro studium mskho nboenstv.

Trojin ideologie v pojet tohoto autora odr prehistorick socionboensk stav pvodn indoevropsk spolenosti, kter se vyznaovala rozlennm panteonu, mytologie a spoleenskho uspodn do t nemnnch a vzjemn vymezitelnch sloek, a to sloky mocensko-nboensko-prvn, vojensk a ekonomicko-produktiv-n. Tento mylenkov rys zstv v zsad nezniiteln", i kdy v pozdjch vvojovch fzch indoevropskch spoleenstev nemusel pln odret reln spoleensk uspodm. Mohl se stt pouhm klasifikanm rmcem, ve kterm byly symbolicky vykldny a lenny nkter ideln sociln nebo mytologick pedstavy.

Na podrobnj obecn teoretick vklad Dumzilovy teorie a jejho vvoje na tomto mst rezignuji a u tene pedpokldm alespo jej rudimentrn znalost.1 Pesto je nutn na vod zmnit alespo nkter dleit rysy Dumzilova konceptu, kter by vzhledem k nmtu tto prce nemly zstat nepovimnuty.

Samotn termn indoevropsk m sv koeny v oboru historick lingvistiky.2 Slou k oznaen velk rodiny jazyk, mezi kter pat nap. chetittina, indornsk jazyky, tochartina, etina, armntina, albntina, romnsk jazyky historicky vychzejc z latiny, kelttina nebo germnsk, pobaltsk a slovansk jazyky.3 Tyto jazyky se historicky vyvinuly z hypotetickho indoevropskho prajazyka a lze mezi nimi tud postulovat vzjemn spojen a zvislosti, a to buto genetickho druhu, nebo

Podrobn a ke studiu Dumzilovy trojin ideologie zcela nepostradateln dlo, pehledn a ucelen mapujc jej vznik a vvoj vetn metodologicko-teoretickch aspekt, je W. W. Belier, Decayed Gods. Origin and developmet of Georges DumzWs "Ideologie tripartie", (Studies in Greek and Roman Religion 7), Leiden 1991. - esk peklady Dumzilovch prac pedstavuj jen velmi omezen vsek jeho nesmrn bohat publikan innosti: doposud pouze G. Dumzil, Mty a bohov Indoevropan, Praha 1997 (jde o komentovan vbor z Dumzilova dla, kter podil H. Coutau-Bgarie a kter vyel ve Francii pod nzvem Georges Dumzil: Mythes et dieux des Indo-Europens, Paris 1992); G. Dumzil, Mtus a epos. I, Trojfunklnt ideologie v eposu indoevropskch nrod, Praha 2001; id., Mtus a epos. II, Indoevropsk epick vzory: hrdina, kouzelnk, krl, Praha 2005; ohledn Dumzilovch zkladnch biografickch daj viz B. Horyna - H. Pavlincov, Djiny religionistiky. Antologie, Olomouc 2001,124-130. Za inventora tohoto terminu je pokldn Th. Young, Mithridates, oder allgemeine Sprachenkunde", The Quarterly Review 10,1913,250-292.

Pbuznost mezi tmito jazyky objevil William Jones ji v roce 1786.

6 Ale Chalupa

pomoc modelu vzjemnch vpjek.4 Protoe se mytologie nebo kulturn uspodn lidskch spoleenstv d jinmi pravidly ne zkony jazykovho vvoje, Dum-zilova teorie a priori pedpokld opodstatnnost genetickho modelu pbuznosti mezi jednotlivmi indoevropskmi spoleenstvmi. Tato pbuznost pak pedstavuje podmnku sine qua non vekerch kulturnch a socionboenskch komparac, kter jsou pedmtem Dumzilova badatelskho zjmu.

Problematick bod jakkoli komparace v tto oblasti pedstavuje do jist mry nalezen pravlasti" Protoindoevropan. Jej geografick lokace pak umouje navrhnout schmata postupn migrace jednotlivch indoevropskch spoleenstev, a to alespo v piblinm asov-historickm rmci na zklad nkterch archeologickch poznatk. V hrubch rysech lze vysledovat ti oblasti, do kterch byla indoevropsk pravlast kladena: 1. oblast severnho Nmecka;5 2. oblast jinho Ruska;8 3. oblast Anatolie v Mal Asii. 7 Kad z tchto lokac se sebou neodmysliteln pin nkter implikace, kter velmi asto pekrauj akademick rmec* Zatmco badatel, kte spatuj indoevropskou pravlast v prvn nebo druh oblasti, pracuj s invazn teori pedpokldajc relativn rychl a nsiln vpd indoevropskch spoleenstev do oblast jejich pozdjho rozen, anatolsk oblast podporuje spe pomalou infiltraci indoevropskho zemdlskho obyvatelstva pomoc dlouhho procesu jednotlivch migranch postup.9

V dle Georgese Dumzila hraje hledn pravlasti Indoevropan zcela okrajovou lohu.10 Jeliko prvn ani druh lokace nejsou v rozporu s jeho pojetm trojin struktury jakoto spolenho indoevropskho rysu, Dumzil ponechal tuto otzku z velk sti nezodpovzenou. Geografick vymezen pravlasti Indoevropan jsou v jeho dle velmi vgn a neurit. Dumzil se v zsad piklnl k obecn pijmanmu vtinovmu nzoru, kter spatoval pravlast Indoevropan prv v oblasti jinho Ruska. Anatolsk model, kter je jen obtn sluiteln s jeho koncepc trojin ideologie, vak Dumzil rozhodn odmtal.11 Historick vrohodnost jeho pedpokldanch teori tak jako by stla mimo oblast jeho pmho vdeckho zjmu.12 Jeho kompa-

Teorie operujc s monost vzjemnch vpjek vak nikdy nezskala obecnou, a ani vznamnj, podporu. Za nejvznamnjho proponenta plat N. S. Trubetzkoy, Gedanken uber das Indogermanenpro-b\em", ActaLinguistica 1,1939,81-89.

5 Nap. G. Koasina, Die Indogermaniache Frage archeologisch beantwortet", Zeitschift fr Ethnologie 34, 1902,161-222.

8 Za nejvznamnjho exponente tto koly lze pokldat Mariji Gibutasovou, viz nap. ead., The Indo-Europeans: archeological problems", American Anthropologist 65, 1963, 815-836; ead., Old Europe c. 7000-3500 B.C.: The earliest European Civilization before the infiltration of Indo-European peoples", Journal of Indo-European Studies 1, 1973, 1-20; ead., The Kurgan Wave #2 (c. 3400-3200 B.C.) into Europe and the Following Transformation of Culture", Journal of Indo-European Studies 8,1980, 27-315.

7 Pedevm C. Renfrew, Archeology and Language: the puzzle of Indo-European origins, Cambridge 1987. 8 To plat pedevm pro zastnce severonmeck lokace indoevropsk pravlasti, zvlt pak v dob ped

obma svtovmi vlkami. 9 Colin Renfrew navrhuje mnohem pozvolnj tempo en indoevropsk kultury do oblasti Evropy a pra

cuje s konceptem tzv. demick difze, tedy postupnho procesu pomalch postup smrem od centra. Tato teorie vak byla doposud teori meninovou, ale srov. nov S. Mithen, Konec doby ledov. Djiny lidstva od r. 20 000 do r. 5000p. Kr., Praha 2006, 216-224, a tak kap. 6 ve druh dle tto studie.

1 0 Bli informace na toto tma viz W. W. Belier,Decayed Gods..., 3-7. 1 1 G. Dumzil, Entretiens avec Didier Eribon, Paris 1987,111. 1 2 Kritika na toto tma viz C. Renfrew, Archeology and Language..., 254.

etl Caesar Dumzila? 7

race jsou v tomto svtle jistm druhem intelektulnho cvien. Vychzej z nkolika pedpokldanch, dle vak ji nezkoumanch, premis o spolenm kulturnm a jazykovm zkladu hypotetickho proto-indoevropskho spoleenstv a zpsobu jeho en. Tento kulturn rys je navc definovn jako vsadn domna indoevrop-skch etnik.13 Nalezneme-li prvky tohoto systmu i v jinch kulturnch okruzch ne v okruhu indoevropskm, potom dolo k jejich penosu dky kontaktm s nkterm z indoevropskch etnik.14

Dalm dleitm rysem Dumzilovch teori je jejich znan elasticita a pizpsobivost pi konfrontaci s prameny.111 Jeho zvry jsou nkdy postaveny na pli malm mnostv dkaz nebo na velmi krkolomnch etymologich a interpretacch, u jejich koen a pli asto stoj neochvjn pesvden o oprvnnosti vlastn hypotzy.18 Dky povaze Dumzilovy teorie je navc verifikace jeho komparac, a to pedevm v pozdj fzi autorova vdeckho psoben - pot, co rozil zvaznost trojin ideologie z indo-rnskho okruhu na cel spektrum indoevropskch nrod - znan ztena, a falsifikace dokonce, vzhledem k Dumzilovu nzoru, e se trojin ideologie me penet i na jin ne indoevropsk spoleenstv v dsledku kulturnch kontakt, v praktick rovin zcela vylouena." Trojin ideologie je tak pedstavena jako vysoce virulentn systm, kter je schopen spn infikovat i velmi vzdlen a kulturn odlin civilizace.

Jeho nzory rovn bhem dlouholetho vdeckho psoben doznaly astch zmn a korekc, ktermi reagoval na nesrovnalosti v materilu nebo na kritiku svch oponent. Jakkoli definitivn uzaven koncept trojin ideologie tedy nen v praktick rovin extrahovateln. V tomto ohledu je vdy nutn ble vymezit obdob nebo dlo, kterm Dumzil jednotliv zvry podpr. Na nsledujcch strnkch se proto o diachronn prez Dumzilova rozboru nkterch strnek mskho nboenstv pokoum, i kdy vzhledem k rozsahu tto prce jde o schma do jist mry karika-1 3 Tento zvr (a v podstat i vchodisko) je v Dumzilovch pracch mnohokrt explicitn formulovn, viz

nap. G. Dumzil, Tripertita' fonctionnels chez divers peuples indo-europens", Revue de VHistoire des Religions 131,1946, 53-72: 57; id., Torpeia, cinq essais de philologie comparative indo-europene, Paris 1947,18-19; id., LHritage Indo-Europenne Rome, introduction aux sries "Jupiter Mars Quirinus"et "Lea Mythes Romaina", Paris 1949, 238-242; id., L'idologie des trois fonctions dans quelques crises de rhistoire romaine", Latomua 17, 1958, 429446: 432; id., Mythe et Epope III. Hiatoire romainea, Paris 1973, 341-342; id., Moriagea indo-europens, Paris 1979, 79-80 atd. - Tvrzeni o trojfunkn struktue Starho zkona, kter pedloil J. Brough (The tripartit ideology of the Indo-Europeans: an experiment in method", Bulletin ofthe School ofOrientol and Afrian Studies 22,1959,68-86), Dumzil odmtl jako neopodstatnn, viz G. Dumzil, Uideologie tripartie des Indo-Europenns et la Bible", Kratylos 4,1959, 97-118. Pi srovnn s jeho jinmi nzory na tuto problematiku (srov. pozn. 17 ne) je tento odsudek pinejmenm podivn.

1 4 G. Dumzil, LHritage Indo-Europenne Rome..., 239-245; id. ,L'ideologie tripartie des Indo-europenna, Bruxelles 1958,16-19; srov. t id., Mty a bohov Indoevropan, Praha 1997,208.

1 5 J. Gonda, Some observations on Dumzis views of Indo-European mythology", Mnemosyne 4, 1960, s. 1-15:15.

1 8 Ibid.,4. 1 7 W. W. Belier, Decayed Gods..., 232-3; Belier nar pedevm na vsledky vzkumu jednoho z Dum

zilovch k, A. JoSidy, kter objevil trojfunkn strukturu japonskho panteonu, viz nap. A. Yoshida, La mythologie japonaise: essai interprtation etructurale I", Revue de VHistoire des Religions 160, 1961,47-66; id., La mythologie japonaise: essai interprtation structurale II", Revue de VHistoire des Religions 161,1962, 25-44; id., Mythes japonaise et ideologie tripartie des Indo-Europens", Diogenes 98,1977, 93-116. A. JoSida, a tak G. Dumzil (Romans de Scythie et alentour, Paris 1979,13), v tomto faktu nevid pro platnost svch teori dn zsadn problm: jde o vBledek kontaktu Japonc se Skytho-Sarmaty.

8 Ale Chalupa

turn. Vnho zjemce mohu pouze odkzat na etbu originlnch Dumzilovch text.

2. Trojfunkn uspodn msk spolenosti 1 8

Otzku, zda-li trojinmu uspodn boskho panteonu archaickho ma v t podob, v jak jej reflektuj ti flamines maiores,19 odpovd i reln trojfunkn lenn spolenosti, si Georges Dumzil poprv poloil v roce 1941.20 Dumzil zde vyuil pas z Varronova De lingua latina, kde jejich autor zmiuje, e podle tradice sestvalo obyvatelstvo ranho ma ze t tribus (Ramnium, Lucerum a Titiensium). Kad z nich odvozovala sv jmno od svho vdce (Romulus, Lucumo a Titus Tatius)21 a mon reprezentovala i zvltn etnickou skupinu (Latinov, Etruskov a Sabino-v). 2 2 S odkazem na jednu z Propertiovch elegi, jejm nmtem jsou dvn potky ma,2 3 piel Dumzil s tvrzenm, e tyto skupiny ve skutenosti neodrely etnickou realitu, nbr trojfunkn uspodn spolenosti v tto fzi mskch djin.24 Ti msk tribus by tak funkn odpovdaly indickm brahmnm, katrijm a vai-jm. Dumzil netvrdil, e toto trojfunkn dlen se u Propertia objevilo jako vsledek vdom reflexe: podle jeho nzoru ji bsnk skuten vznam tchto ti skupin nechpal a nevdomky pouze reprodukoval star tradici.25 Toto dlen nicmn kdysi muselo existovat, nebo pouze spolenost vystavn na trojfunknm zklad mohla pispt ke vzniku podobn trojn uspodanho panteonu.26

Tato interpretace vak nar na nkolik problm, kterm byl Georges Dumzil postupn nucen elit. Ramnes, Luceres a Tities se objevuj v dle dalho z vznamnch mskch historik, Tita Livia, v podob zcela nesluiteln s vznamem, kter

20

Podrobnj koment o vvoji Dumzilovy teorie o trojfunknim uspodn msk spolenosti viz W. W. Belier, Decayed Gods..., 79-86.

* Viz kap. 3 ne. G. Dumzil, Jupiter Mars Quirinus, essai sur la conception indo-europenne de la societ et sur les origines de Rome, Paris 1941,128. Varro Reatinus, De lingua latina V.46 a 55 - O tom, e Luceres dostali sv pojmenovn podle Etrusk Lucuma, panovaly v msk historiografick tradici jist pochybnosti: ve prospch tto varianty se ovem vyslovil prv Varro (s odkazem na Junia Conga Cracchana, autora z 2. stolet p.n.l.) nebo Cicero (De re publica 11.14). Podle alternativnch verz jsou Luceres pojmenovni podle Lucera, krle z Ardey (Festus, s. 106, ed. Lindsay, Teubner 1913), nebo podle slova lucus (hj), kde Romulus zdil svj azyl (Pltarchos, Vita Romuli 20). Titus Livius

etl Caesar Dumzila? 9

jim pikld Varro.27 Rovn zmnky u dalch mskch autor nepotvrzuj hierarchick uspodn, se kterm pracuje Dumzil, tedy Ramnes, Luceres a Tities. Nej-astj variantou v antickch textech je Tities, Ramnes, Luceres.28 Tuto skutenost se Dumzil snail vykldat jako dsledek historickho vvoje, jen ml reflektovat konen vtzstv plebej v jejich sporech s patriciji.28 V roce 1948 vak toto vysvtlen oznail za pli zjednoduen"80 a pedloil jin, mnohem sofistikovanj een.

Pomoc rozboru vdskch nboenskch termn vivadvs a trimati trajasl traja ekada dospl k zvru, e Indov v dob vdsk dlili bohy do dvou velkch skupin: do aristokracie'' reprezentovan 33 bohy, po jedencti z kad funkn skupiny (ditjov, rudrov a vasuov), a na zbytkovou, ble neuenou masu ostatnch bostev.'1 Toto pojet mlo mt svou obdobu i v mskm svt, konkrtn ve vrazu Quirites, etymologicky spojenho s bohem tetho stavu Quirinem. Vraz Quirites tak mohl slouit, podobn jako ve vdskm prosted (i kdy v m se tkal uspodn spoleenskho a nikoli boskho), buto k oznaen nefunkn" masy vech mskch oban, nebo k oznaen pslunk tetho funknho stavu. Se slovem Quirites se navc pojil i dal dleit termn mskho socilnho uspodn, toti curia (pl. curiae). Tch bylo v archaickm m 30, po deseti od Ramnes, Luceres a Tities, a podle jedn z tradic nesly jmna unesench sabinskch en.3 2 Tmto zpsobem Dumzil zdnliv vyeil zejm problm disproporcionality: msk lid nyn sestval ze 30 patricijskch gentes, po deseti od Ramnes, Luceres a Tities, kter ztlesovaly moc nboensko-prvn, vojenskou a agrikulturn, a z poetnho obecnho lidu v jeho nerozlien celistvosti.83

I toto een vak bylo bhem asu odsunuto do pozad. Jet v roce 1956 Dumzil stle trval na platnosti teze o funknm uspodn spolenosti ranho ma,34 postupn se vak tento pedpoklad dostval m dl tm vce mimo centrum jeho pozornosti. V roce 1966 nejprve ve svm stejnm dle vnovanm mskmu nboenstv oznail otzku historick troj funknosti v msk spolenosti za otevenou,3* na nsledujc strnce vak zpochybnil jej nezbytnost pro vznik trojfunkn vystavnho boskho panteonu. Dleitost pipisoval nyn spe vznamu trojin-ho lenn jako klasifikanho principu, jeho historick realita ji nebyla bezpodm-

28

TituB Livius, Ab urbe condita 1.13.6-8; Liviua hovo o Ramnes, Luceres a Tities pouze v souvislosti B pojmenovnm t setnin jzdnho vojska, co je v obdob republiky jedin oblast, ve kter je jmno tchto archaickch trbus zachovno. Viz R. E. A. Palmer, The archaic community ofthe Romans, Cambridge 1970,7.

2 9 G. Dumzil, Horace et Curiaces..., 106. 3 0 G. Dumzil, Jupiter Mars Quirinus IV..., 155. 3 1 Ibid., 155-161, srov. t G. Dumzil, Mty a bohov Indoevropan..., 246; podrobnj vklad t W. W.

Belier.Decoyed Gods...,83-4. 3 2 Titus Livius,A6 urbe condita 1.13.68; zde se vak evidentn jedn o produkt pozdn racionalizace ranch

mskch djin, zaloen patrn na skutenosti, e jedna z curiae se nazvala rapta (tedy uloupen*). Ostatn nzvy curiae, kter nm jsou znmy, jsou spojeny s geografickmi lokalitami mskho okol nebo se jmny nkterch gentes.

3 3 G. Dumzil, Vhritage Indo-Europenne Rome, introduction aux sries "Jupiter Mars Quirinus'et 'Les Mythes Romains', Paris 1949,210-228.

3 4 G. Dumzil, Desses latines et mythes vdique, Bruxelles 1956,120. 3 3 G. Dumzil, La religion romaine archaique, Paris 1966, 169 = id., Archaic Roman Religion I, Baltimore/

London 1970,164.

10 Ale Chalupa

nen nutn." Tuto svou pozici zavril v roce 1969 slovy: ...je jist, e lid, kte ve 4. nebo na potku 3. stolet p.n.l. vytvoili pro m pbh o jeho slavnch potcch, toho ji mnoho o udlostech a uspodn pedetruskho ma nevdli, a e to byl prv tento nedostatek informac, kter jim dovolil vytvoit toto schma s pomoc legend, kde byla vyjdena star politicko-nboensk doktrna, je se tkala t funkc a kter se neustle promtala do jejich mylen..."3 7

Funkn povaze tribus a curiae vak nic nenasvduje. Veker indicie, kter mme k dispozici, poukazuj spe na skutenost, e se jedn o uml rozdlen, jeho clem bylo usnadnit administrativn prbh odvodu mskho vojska. Kad tribus tak mla dodat po 100 jezdcch a 1000 pcch. Pedstava, e tito vojci byli vybrni na zklad etnickho pvodu nebo funknch oblast je evidentn absurdn. Ve poukazuje na geografickou povahu rozlenn oblasti ma na ti tribus a ticet curiae, i kdy je mon, e v dob svho vzniku curiae piblin respektovaly oblasti obvan jednotlivmi gentes.m V obdob republiky se ji jednalo o instituce, jejich vznam byl ist reziduln: 30 curiae bylo reprezentovno 30 liktory; shromdn curiae (comi-tia curiata) schvalovala druh adopce nazvan adrogatio, potvrzovala platnost zvt, a vydvala leges curiatae de imperio, potvrzujc status zvolenho ednka.3 9

Co se te funkn npln vrazu Quirites, jde o vysvtlen velmi neastn. Vychz toti z velmi problematickho stanoviska hjcho nzor, e curiae byly pvodn zleitost ist patricijskou. Tato teze je ale jednou z velmi kontroverznch strnek studia ranch mskch djin, a pestoe ji ve sv dob podpoilo velk mnostv vznamnch autorit, je dnes povtinou zcela odmtna.40 Stla toti u zrodu nkterch a nepokryt rasistickch teori, kdy byl protiklad patricijov/plebejci vykldn prv v rovin etnick (patricijov mli nap. pedstavovat potomky rijskch dobyvatel, zemdlce nebo stoupence patriarchtu, plebejci pak podroben neindoevrop-sk pvodn obyvatelstvo, pastevce a stoupence matriarchtu), jejich etba v dnen dob oprvnn vyvolv a hok pousmn nad rovn diskuse, kterou se tu a tam vyznauj humanitn studia.41 Hlavn nmitku, kterou je vak mon proti tmto teorim primordilnho dualismu" vznst, je to, e: pedpokldaj permanentn a statick rozdlen (spolenosti), kter je v rozporu se vm, co vme o archaickm m ... m byl dynamickou a neustle se promujc spolenost, s rznorodou a

G. Dumzil,La religion romaine..., 170 = \.,Archaic Roman Religion 165. 3 7 G. Dumzil, IdesRomaines, Paris 1969,215; srov. t id., Mty a bohov Indoevropan..., 174-187. 3 8 O tom, e archaick curiae mohly mt souvislost s rodovmi teritorii, hovo Gellius, Noctes Atticae XV.27

(jeho zdrojem je Laelius Felix); srov. t Dionsios z Halikamssu TJ.7.3, kter pro peklad slova curiae uv vrazu qxxxtplot. O lokln povaze rozdlen teritoria tribus na curiae zase vypovd Plinius Maior, Naturalis Historia XV 111.8. Bli podrobnosti k tomuto tmatu viz A. Momiglinao, An Interim Report on the origins of Rome", Journal of Roman Studies 53,1963, 95121; R. E. A. Palmer, The Archaic Com-munity..., 5-25; J.-C. Richard, Lea origines de la plbe romaine, Paris 1978, 195-222; T. J. Cornell, The Beginnings ofRome..., 114-115; Ch. J. Smith, Early Rome and Latium. Economy and Society c 1000 to 500 BC, Oxford 1996,196-197.

3 8 Podrobnosti vizT. J. Cornell, The Beginnings ofRome..., 1156; A. Lintott, The Constitution ofthe Roman Republic, Oxford 1999,49.

4 0 Krtk nstin problematiky a probhajc diskuBe v tto oblasti, viz T. J. Cornell, The Beginnings of Rome. ..,242-245.

4 1 Ibid., 242 a podrobnj odkaz na relevantn literaturu s. 444 a pozn. 6 a 7.

etl Caesar Dumzila? 11

neustle rostouc populac, jej nejpozoruhodnj charakteristikou byla jej schopnost absorbovat a integrovat nov elementy."42

Zkladn problm pak spov v otzce, zdali me archeologick a lingvistick materil sm o sob verifikovat historickou teorii. Odpov je ne. Situace je zcela opan: historick teorie slou k interpretaci archeologickch a lingvistickch daj, 4 3 a hrozba argumentace v knihuje tak velmi aktuln, ne-li nevyhnuteln. Dum-zil nicmn, a tento fakt mu budi pipsn k dobru, nakonec pochopil, e na zklad dochovanho materilu nelze reln trojfunkn uspodn msk spolenosti prokzat a uinil z nj jaksi ideln klasifikan princip. O tom, e tento klasifikan systm, a pedevm jeho uchovvn a en, vce problm vyvolv ne e, bude pojednno ne.44

3. Trojfunkn uspodn mskho panteonu: Jupiter, Mars a Quirinus45

msk republiknsk trida nejvych boh - Jupiter Optimus Maximus, luno a Minerva - je ji na prvn pohled zcela nesluiteln s jakmikoli pokusy vykldat ji podle pravidel indoevropsk trojfunkn ideologie. Dumzil vak ji pomrn brzy piel s elegantnm nvrhem, jak tento problm spn peklenout. Vchodiskem mu byly jeho ran prce zabvajc se vzjemnou souvislost mezi vrazy brahmn a flamen.4* Z hierarchick sekvence knskch funkc archaickho ma vyvodil dleit postaven t flamines maiores, kn Jupitera, Marta a Quirina, kte mli, podobn jako v Indii brahmni, katrijov a vaijov, reprezentovat mskou spolenost jako jeden celek.47 Tito ti bohov, oznaovan v Dumzilovch koncepcch

4 2 Ibid., 244;srov. t J. H. Vanggaard, The Flamen. A Study in the History and Sociology of Roman Religion, Copenhagen 1988,15-16.

4 3 Nkter lingvistick srovnn nebo hledn monch etymologi k probranm termnm, u Dumzila a jeho nsledovnk (z dl dostupnch v eskm jazyce lze jmenovat nap. J. Puhvel, Srovnvac mythologie, Praha 1997) velmi rozien, toti me pinst jen velmi omezen vsledky. Fakt, e (nkdy) vme nebo alespo tume, jak je koen danho termnu a co asi mohl piblin vyjadovat, jeSt neznamen, e se tento stv pochopitelnjm. Pojmenovn jednoho z mskch kn, Pontifex maximus, kter je na zklad etymologie vtinou interpretovno jako nejvt (nebo nejstar) stavitel mostu" (ale srov. J. Kavanagh, Jbntifex, Bridge-Making and Ribezzo Revisited", Glotta 76, 2000, 59-65, kter pedkld radikln odlin vklad), nm pome pi objasnn jeho role a funkce v mskm nboenskm systmu jen velmi mlo, pokud vbec. Tot lze ci v ppad osvtlen role papee ve stedovkm kesanstv nebo dnenm svt, protoe i on je nominln stle pontifex maximus. Slova a jejich vznamy ij svm vlastnm ivotem a v lase se promuji. Tvrdit opak by znamenalo zastvat extrmn realistick" stanovisko ve vztahu mezi slovem a tm, co oznauje.

4 4 Viz kap. 5.3 ve druh sti tto studie. 4 1 1 Podrobnj koment o vvoji Dumzilovy teorie o trojfunknm uspodn mskho panteonu viz W. W.

Belier, Decayed Gods..., 86-95. 4 4 G. Dumzil, Flamen-Brahman, Paris 1935. 4 7 Id., JLa prhistoire des flamineB majeurs", Revue de 1'Histoire des Religions 118,1938,188-200. - Textem,

o kter se Dumzil v tto souvislosti opr, je Festus (Lindsay [ed.l, Teubner 1913, s. 198), kter v knsk hierarchii uvd na prvnm mst krle obtnka (rez sacrorum) a na dalch prv flaminy Jupitera, Marta a Quirina. Toto poad je v rozporu se stavem panujcm v obdob vrcholn a pozdn republiky, kdy byl za nominln hlavu mskho nboenstv pokldn pontifex maximus. Tento fakt spolen se skutenost, e postava krle obtnka byla jedinou knskou funkc, kter striktn zapovdala svmu nositeli monost asti v politickm ivot, vedl ke spekulacm ohledn tzv. pontifikln revoluce. Ta mla zpsobit etn zmny v hierarchii knskch funkc. Poad dochovan u Festa zcela nepochybn odr velmi archaickou realitu, pesn vymezit obdob, ve kterm k jeho promn dolo, je vak velmi obtn. Diskuse na toto tma viz G. Dumzil, Archaic Roman Religion / . . . , 102112;T. J. Cornell, The Beginnings

12 Ale Chalupa

jako pedkapitolsk (nebo tak archaick) trida, se objevuj nap. jako ochrnci kolegia Sali;4 8 jsou vzvni v okamiku deuotio49 nebo fetialy pi uzaven mrov smlouvy;80 byla jim dedikovna spolia opima" jejich kn konali kadoron spolenou ob bohyni Fides.82 Tuto trojici rovn zmiuje npis z umbrijskho Iguvia,53 dokldajc ir rozenost takto strukturovanho panteonu. Tito bohov maj navc snadno identifikovateln funkn oblasti, kter jsou zcela v souladu se strukturou indoevropsk trojini ideologie. msk pedkapitolsk trida tak podle Dumzila beze vech pochybnost prokazuje sv indoevropsk ddictv.

Dumzil nicmn pipoutl, e u vech tchto boh lze nalzt urit pesahy do sousednch funknch oblast. Proto bylo podle jeho nzoru dleit dsledn oddlovat pvodn vlastnosti tchto bostev od jejich pozdjho rozen. Stratifikace mskho nboenstv a funknch oblast jednotlivch boh tohoto druhu se vak jev jako extrmn obtn. Vyznn Dumzilovch argument, kter se pokouej doloen rozpory njakm zpsobem eit nebo zaobalit, je tak v mnoha ppadech nepesvdiv, pokud ne zcela zavdjc.

3.1 Jupiter

Podle Dumzila pedstavuje Jupiter boha prvn funkce, tedy nboensko-prvn. Pesto nelze zcela pominout nkter jeho aspekty vojensk nebo zemdlsk: byl to Jupiter, komu skldal slib msk vojevdce vydvajc se na vlen taen;84 Jupiter rovn pedstavoval centrlnho boskho aktra bhem udlosti mskho triumfu vtzn triumftor byl ztotonn prv s nm a nikoli s Martem;85 Jupiter byl rovn ochrncem vinn rvy a jejch plod, na jeho poest se dvakrt do roka

ofRome..., 233-236 a 239-241; M. Beard - J. North - S. Price, Religions ofRome l.AHistory, Cambridge 1998,54-59. Servi us, In Aeneidem VI.663. Titus Livius, Ab urbe condita VIII.9.5-10; jedn se o tzv. deuotio ducis; Jupiter, Mars a Quirinus jsou vak pouze jedni z mnoha boh, vzvanch pi tto pleitosti. O prbhu a vznamu aktu devotio viz J. Rpke, Domi militiae. Die religiose Konstruktm des Krieges in Rom, Stuttgart 1990,156-161. Polybios III.25.6. Servius, In Aeneidem VI.860; FestuB, Lindasy (ed.), Teubner 1913, s. 204, Titus Livius, Ab urbe condita IV.20.6 a Pltarchos, Vta Marcelli 8.5; koment k tmto mstm viz J. Rpke, Domi militiae..., 217-23. -Vzjemn smen informac z tchto pasi a jejich vyznn je ovem ponkud problematick. J. Rpke, Domi militiae..., 222, napklad soud, e spe ne stopy archaick praxe odrej pontifikln systema-tizaci z doby po druh punsk vlce. Svou roli mohla sehrt rovn tzv. romulovsk renesance" v obdob sklonku republiky a potk principtu, kdy bylo quirinovskho aspektu Romula vyuito v nboensk propagand zakladatel iulsko-claudijsk dynastie; podrobnji na toto tma W. Burkert, Caesar und Romulus-Quirinus", Historia 11, 1962, 356-67; D. Porte, Romulus-Quirinus, prince et dieu, dieu des princes: tude sur le personnage de Quirinus et sur son volution, ds origines a Auguste", Aufstieg und Niedergang der rmischen Welt 11.17.1,1981,300-42.

Nap. Titus Livius, Ab urbe condita 1.21.4; Dionsios z Halikamssu II.7. (Iupater, Mars, Vofionos), viz Paulys Real-Encyclopdie der classischen Altertumswissenschaft DC, s. 968-73, heslo Iguvium". Nap. Titus Livius,A6 urbe condita XXI.63.5-9 nebo XXXVI.2.2-5; bli informace o prbhu a vznamu tohoto slibu viz J. Rpke, Domi militiae..., 131-2. Plinius Maior, Naturalis historia XXXIII. 111-112 (s odkazem na Verria Flacca, autora z obdob Augustova); podrobnj informace o podob a prbhu mskho triumfu viz H. S. Versnel, Triumphus. An Inquiry into the Origin, Development and Meaning ofthe Roman Triumph, Leiden 1970; E. Knzl, Der rmische Triumph. Siegesfeiern im antiken Rom, Miinchen 1988; J. Rpke, Domi militiae..., 223-34.

etl Caesar Dumzila? 13

konaly svtky Vinali;5* Jupiter Dapalis byl jednm z agrrnch boh, o kterch hovo Cato ve svm spisu vnovanm zemdlstv.57

Tato uzurpace nepatinch" funknch oblast me bt podle Dumzila vykldna jako dsledek formace nov tridy, kter ji neodrela pvodn trojfunkn uspodn, co zkonit vedlo k roziovn pole psobnosti Jupitera jakoto nej-vyho boha mskho panteonu. Jeho tsn sept s mskm sttem m pak za nsledek, e jeho hlavnm pozemskm zstupcem se stv, by jen na krtk okamik, triumfujc vojevdce. Stejn dvody stly rovn u potk jeho pesah do tet funkn oblasti.59 Ptomnost Jupitera bhem ritul zemdlsk povahy byla nicmn podle Dumzila vznamov zcela okrajov, nebo nevyplvala z jeho zvltnch schopnost ve spojitosti s potebami tetho stavu, ale prv z jeho role vldce mskho panteonu.*0

3.1.1 Jupiter - Dius Fidius/Fidea61

Role Jupitera jakoto boha prvn funkce vak vykazuje jet jednu nepravidelnost: podle Dumzilova konceptu by toti mla bt prvn funkn oblast v idelnm ppad zastoupena prem dvou protikladnch, pesto vak komplementrnch bostev, za jak lze pokldat nap. v indickm kontextu bohy Mitru a Varunu. V tto dvojici jedno z bostev pedstavuje temn, magick" a nsilnick aspekt svrchovan nboensko-prvn funkce (Varuna) a druh jeho jasn, klidn a laskav protipl (Mitra). V m je ale nejvym svrchovanm bohem vdy pouze samotn Jupiter.

Podle Dumzila vak lze i v mskm materilu nalzt nkter indicie, kter dokldaj existenci dvou pvodn nezvislch bostev prvn funkce. Tento protiklad nejlpe vynikne v nkterch inech prvnch dvou mskch krl - Romula a Numy Pompilia.*2 Romulus po svch vojenskch spch zasvcuje dva chrmy: jeden Jupiteru Feretriovi a druh Jupiteru Statorov. Ob tyto jupiterovsk pers-ny pedstavuj temnou, magickou" a nsilnickou povahu jeho svrchovan moci.63 Numa Pompilius oproti tomu ustavuje kult bohyn Fides. Podle Dumzila vak byla pvodn tato mitrovsk" domna vyhrazena dalmu ze svrchovanch bostev, jeho jmno se doposud zachovalo v pojmenovn knze Iovova (flamen dialis), Diovi Fidi-ovi.8 4 Tato dualita nejvy bosk moci se odr i v podvojnm vlastnictv blesku - blesk, kter je spaten bhem dne, pochz od Dia Fidia, non blesk pak od Dia

Ovidius, Fasti IV.927-46, srov. t Varro Reatinus, De lingua latina VI. 16; jde o tzv. Vinalia Priora (23. dubna) a Vinalia Rustica (19. srpna). Bli informace o vznamu a prbhu tohoto svtku viz H. H. Scul-lard, Festivals and Ceremonies ofthe Roman Republic, Ithaca/New York 1981,106-108.

5 7 Cato Maior, De agricultura 132. 5 8 G. Dumzil, Natssance de Rome, Jupiter Mars Quirinus II, Paris 1944,72. "* /6id.,73-t. 8 0 G. Dumzil, La religion romaine..., 188 = id., Archaic Roman Religion / . . . , 183. 8 1 Podrobnj koment o podob vztah mezi tmito dvma bostvy (protiklad Mitra/Varuna) v rmci

Dumzilovch interpretac viz W. W. Belier, Decayed Gods..., 114-116 a 135-138. 8 2 Rovn oba tito krlov ve svch historizovanch podobch v sob mli odret protikladn vlastnosti ve

spojitosti s prvn funkc, kterou spolen reprezentuj, viz kapitola 4.1 ne. 8 3 G. Dumzil, Mitra-Varuna, essai sur deux reprsentations indo-europennes de la Souverainit, Paris

1940, 33-34. " /6td..51.

14 Ale Chalupa

Summana." Tato dichotomie, zaloen na protikladu dne a noci, velmi dobe odpovd protikladnosti typu Mitra/Varuna.88

Pozdji vak Dumzil pipoutl, e tato koncepn opozice se v mskm prosted uplatnila jen velmi nevrazn a dkazy svdc v jej prospch jsou slab. Imperialistick tendence" v povaze Jupitera jako nejvyho boha byly toti v konenm dsledku natolik siln, e vedly k potlaen tto podvojnosti a ke spojen obou charakteristik v jedn jedin bosk postav.67 Krtce spekuluje o tom, e patin opozice je vyjdena ve dvou pdomcch kapitolskho Jova: Optimus (Mitra) a Maxi-mus (Varuna).68 Poslze vak dochz k zvru, e oba aspekty prvn funkce v m definitivn splynuly v postav jednoho jedinho bostva - Jupitera,69 a e k tomuto procesu navc muselo dojt ji velmi zhy, nebo rovn npis z Iguvia ji zmiuje jen samotnho Jupitera (Iupater) a kult bohyn Fides, svm pvodem zcela jist archaick, se dle do innosti t flamines maiores nijak nepromt.70

3.2 Mars

Diskuse ohledn Marta a jeho role v mskm nboenstv je ji mnohem komplikovanj zleitost. Tento bh vykazuje, krom svch vojenskch aspekt, i pomrn irok pole agrrnch psobnost: Mars je vzvn u Catona Starho v souvislosti s ritulem lustratio agri u tho autora je spolen s bohem Silvanem pjemcem obti uren k ochran hovzho dobytka;72 Mars byl rovn spojen s agrrn tematikou v hymnech knskho kolegia fratres Arvales, zpvanch na poest bohyn Dea Dia; Martv svtek October equus, alespo podle informace doloen u Festa, byl konn ob frugum eventum".73 Otzka, kter z tchto funknch rys je primrn a kter druhotn, tak pedstavuje obtn problm, nebo vechny tyto rituly maj evidentn znan starodvn pvod.74

Podle Dumzila je samozejm prvotn aspekt vlenick. Je-li Mars vzvn i v souvislosti s rituly a svtky mskho agrrnho roku, je to z dvod jeho vlenic-kch aspekt a ne pro jeho speciln zemdlsk funkce.7" Dumzil spatuje v Mar-

Festus, Lindasy (ed.), Paris 1930, s. 188. G. Dumzil,Mitra-Varuna..., 51; srov. t G. Dumzil,Horace et les Curiaces, Paris 1942,73. G. Dumzil, Lideologie tripartie des Indo-Europennes, Bruxelles 1958,64 = id., Mty a bohov Indoevropan..., 131; srov. t id.,Naissance de Rome..., 73. G. Dumzil, Lideologie tripartie..., 65 = idem, Mty a bohov Indoevropan..., 132. G. Dumzil, Les dieux souverains des Indo-Europens, Paris 1977, s. 155. Ibid. ,157; jde o jedin ritul, kter konaji vichni ti flamines maiores spolen, jak se alespo obvykle usuzuje na zklad informace u Ti ta Livia,Ao urbe condita 1.21.4. Podrobnj diskuse viz J. H. Vanggaard, The Flamen. A Study in the History and Sociology of Roman Religion, Copenhagen 1988,111-2. Cato Maior, De agricultura CXLI. Ibid., LXXXIII; podrobnj informace o podob tto obti viz P. F. Dorcey, The Cult of Silvanus. A Study in Roman Folk Religion, (Columbia Studies in the Classical Tradition 20), Leiden 1992,8-9. Festus, Lindsay (ed.),Teubner 1913, s. 190; viz H. H. Scullard,Festivals and Ceremonies..., 193-194. H. H. Scullard, Festivals and Ceremonies..., 193, preferuje jako pvodn prv agrikulturn aspekty jak tohoto svtku, tak samotn Martovy osobnosti. Pipout vak, e v obdob republiky nakonec pevldly jeho aspekty vojensk. Srov. t P. F. Dorcey, The Cult of Silvanus..., 9. Jin badatel vak na zklad stejnch informac v antickch pramenech dospli ke zcela opanmu zvru: primrn jsou Martovy agrrn funkce. Cel problm se tedy tk metodologickho rmce, ve kterm je materil interpretovn, a nikoli materilu samotnho (ten je v obou ppadech zcela stejn). Podrob-

etl Caesar Dumzila? 15

tovi bojovnka proti kodlivm dmonm" ohroujcm kvalitu rody a zdrav hospodskch zvat.78 Rovn ochranu mskch polnost ped destruktivnm vpdem neptelskch vojsk lze chpat jako sekundrn agrrn" funkci, nebo v archaick Itlii je vlenictv seznn aktivitou, kter velmi tsn souvis s prbhem zemdlskho roku.'7

3.3 Quirinus

Situace ohledn funknho pole psobnosti tetho lena tto Dumzilem navren archaick tridy, kter ml bt pedstavitelem boha tetho stavu, je v porovnn s pedchozmi dvma ppady jet komplikovanj. V obdob vrcholn republiky stoj Quirinus rozhodn mimo centrum hlavn nboensk pozornosti a jeho charakterov rysy jsou ponkud obtn zaraditeln. I pes Dumzilovo tvrzen, e u bostev tetho stavu je jist rozostenost" pravidlem,78 pln Quirinus lohu, kterou mu pisuzuje, jen velmi nedokonale. Jeho pojmn jako zbonlho Romula (podle nkterch tradic syna Martova) nebo alter ego boha Marta navc cel zmatek jen dle prohlubuje.79

Quirinus podle Dumzila vykazuje mnoho aspekt, kter jej nepopirateln spojuj s tetm spoleenskm stavem. Pi tto interpretaci vychz pedevm z rozboru ritulnch aktivit jeho knze: flamen Quirinalis obtovval bhem Consuli na podzemnm olti bohu Consovi, tradin chpanmu jako zemdlsk bostvo;80 astnil se rovn Robigali, jejich elem byla ochrana polnost ped obilnou snt, 8 1 nebo Larentali, konanch na poest Romulovy adoptivn matky Accy Larentie.82 V tto postav pak Dumzil spatoval historizovanou podobu pvodn archaick bohyn plodnosti,83 jej pole psobnosti pozdji rozil obecn na drcovstv slast a bohatstv.84

Nkter msk prameny vak spojuj Quirina s Martem a Dumzil musel na tento problm njakm zpsobem reagovat. Servius ve svm komenti k Aeneid doslova uvd: Mars enim cum saevit Gradivus dicitur, cum tranquillus est Quir-

nj koment na toto tma viz U. W. Scholz, Methodology in the Investigation of Roman Religion", Acta Classica 33,1990,77-90: 79-81.

7 8 G. Dumzil, La prhistoire des flaminea majeurs..", 194; srov. t id., Jupiter Mars Quirinus, essai sur la conception indo-europenne de la societ et sur les origines de Rome, Paris 1941, 84; id.. La religion romaine..., 208-245 = i.,Archaic Roman Religion /..., 205-245.

7 7 G. Dumzil, La religion romaine..., 236 = i., Archaic Roman Religion I..., 236; bli informace o seznn podob vlenho cyklu v oblasti archaick Itlie viz J. Rilpke, Domi militiae..., 22-8.

7 8 Nap. G. Dumzil, Horaces et Curiaces, Paris 1942, 76; id., Lideologie tripartie des Indo-europenns, Bruxelles 1958,19, 72-73.

7 8 Cicero, De legibus 11.19, napklad ad Quirina prv do kategorie zbonlch", spolen s Herculem, Aesculapem nebo Dioskury.

8 0 Tertullianus,De spectaculis V.7; viz H. H. SoMar, Festivals and Ceremonies..., 177-178. 8 1 Ovidius,Fasti IV.910; viz H. H. Scullard.Fesiixz/s and Ceremonies..., 108-110. 8 2 Gellius, NoctesAtticae VTJ.7.7; Pltarchos, Vita Romuli IV.3; Macrobius, Saturnalia 1.10.15; o Acca Laren-

tii viz Vano Reatinus, De lingua latina VI.24; bli informace o tomto svtku a jeho monch vznamech viz H. H. Scullard,Festivals and Ceremonies..., 210-212.

8 3 G. Dumzil, Naissance de Rome..., 197. 8 4 G. Dumzil, Lhiritage Indo-Europenne Rome, introduction aux sries "Jupiter Mars Quirinus" et "Les

Mythes Romaina", Paris 1949,90.

16 Ale Chalupa

nus"8* nebo Quirinus autem est Mars qui praeest paci et intra civitatem colitur, nam belli Mars extra civitatem templm habuit."8* Podle Dumzila je ztotonn, objevujc se v tomto komenti, sekundrnm dsledkem historickho vvoje, kdy se zemdlci a vojci rekrutuj z jedn a te spoleensk vrstvy. V dob archaickho ma ovem lo o dv vzjemn nezvisl bostva.87 V roce 1944 vysvtlen pbuznosti Quirina a Marta odvd ponkud jinm smrem. Mars a Quirinus pedstavuj dva rozdln koncepty vlky: Mars ztlesuje boha destruktivnho vlenho bsnn (Za guerre destructrice), kdeto Quirinus vlku obrannou a ochrannou (la guerre conservatrice) - jde o boha bdlho mru", jeho psoben lze pokldat za vyjden pozdjho konceptu pax romana.**

V roce 1949 Dumzil dokonce oznail agrrn aspekty Quirina za druhotn a navrhl chpat jej spe jako obdobu indickho Arjamana, ochrnce vech Arij, tedy jako boha vech man Quirit.8 8 Tato identifikace zce souvisela s jeho pokusy o trojfunkn interpretaci socilnho uspodn ranho ma.90

Co se te pojet Quirina jako romulovsk transformace, pedstavuje pro Dumzila zvan problm: Romulus je v jeho koncepcch vdy neodmysliteln v kontaktu s prvn funkc a nikoli se tet. 9 1 Toto spojen navrhl chpat jako vznikl ze souvislosti mezi Quirinem a mrtvch,** byl vak vdy nucen konstatovat, e dn pm dkaz o spojen Romula nebo Quirina s touto oblast nen znm.9 3 Interpretaci proto posunul do jin roviny: spojen Romula s Quirinem odr jednu z fz jeho vldy,94 nebo souvis s jeho rol reprezentanta vech man.9 8

3.4 mt bohov a jejich funkn oblasti

Pestoe Dumzilova interpretace trojfunknho uspodn mskho panteonu a jeho jednotlivch pedstavitel doznala bhem let etnch zmn a elila mnoha zvanm nmitkm, zkladn vyznn zstalo nedoteno: Jupiter, Mars a Quirinus reprezentuj ti spoleensk funkce a dokldaj tak indoevropskou strukturu mskho panteonu. Ani ve svm celku, nato ve svch jednotlivostech, vak nen tato interpretace zcela pesvdiv. Jupiter a Mars mohou bt, marginalizujeme-li jejich evidentn nepatin" exkurzy do cizch oblast, vcelku spn pokldni za pedstavitele prvn a druh funkce, interpretace Quirina jako boha tet funkce je vak ji velmi problematickou zleitost: tento bh vykazuje jen velmi mlo pati-

8 1 Servius, In Aeneidem 1.292; (Kdy toti Mars zu, nazv se Gradivus, kdy je klidn, Quirinus; esk peklad A. Ch.)

8 8 Ibidem, 6.860; (Quirinus je Mars, kter ste mr a je uctvn uvnit obce; vlen Mars m chrm mimo mstsk okrsek [tj. mimo pomerium]; esk peklad A. Ch.).

8 7 G. Dumzil, Jupiter Mars Quirinus..., 89. 8 8 G. Dumzil,Naissance de Rome..., 201-216. 8 9 G. Dumzil, Le troisieme souverain, essai sur le dieu indo-iranien Aryaman et sur la fbrmation de Vhistoire

mythique de 1'Irlande, Paris 1949,163-164. 9 0 Viz kap. 2 ve. 9 1 G. Dumzil, Jupiter Mars Quirinus..., 183. 9 2 Viz H. H. Scullard, Festivals and Ceremonies..., 178 (Consulie jako svtek zemelch ?). 9 3 G. Dumzil,Naissance de Rome..., 183. 9 4 Kterou rovn interpretoval v duchu trojin ideologie, viz kap. 4.1 ne. 9 1 G. Dumzil,Le troisieme souverain..., 166; srov. t id.,Lhritage Indo-Europenne Rome...,227.

etl Caesar Dumzila? 17

nch aspekt a nklad, kter Dumzil klade na jeho bedra, nese jen s velkou dvkou pedstavivosti.

Zkladn problm, a dle mho soudu i zcela zsadn, spov ji v samotnm Dumzilov pojet tchto boh, kter je chpe jako pvodn ideln indoevropsk typy, je bhem asu a historickho vvoje nabvaj nkterch funknch pesah nebo z velk sti sv pvodn vlastnosti ztrcej. Jeho snaha objevit a znovu vyjasnit jejich pvodn, primrn aspekty vak nen zaloena na jinch dkazech - a nem tak jinho opodstatnn - ne pesvden, e tato bostva pvodn musela tyto vlastnosti vykazovat, nebot reprezentuj ideologii t funkc. Tento argument je vak argumentem v kruhu a nebere v potaz zejm fakt, e bostva starho ma patrn nikdy takto jasn formulovan funkn oblasti nevyplovala.96 Jejich chpn bylo mnohem komplexnj a mnohem vce ovlivnn kontextem, ve kterm se to i ono bostvo momentln nachzelo: msk bh vlky na tyi v kovce bude jist Mars, a nen dvod domnvat se, e by man v obecn rovin nesouhlasili. Jeho personalita vak vykazovala i mnoho dalch aspekt, kter s psobnost Marta jako boha vlky souvisely jen velmi vgn. Pesto je nelze pokldat za cizorod prstky, parazitujc na Martov ist" vlenick specializaci. Hledn jeho vlastnch, pvodnch, nevlastnch nebo odvozench vlastnost i pol psobnosti je tak velmi neastnm zpsobem, jak uchrnit teorii ped vyznnm materilu, kter j i tak njak" pln nepotvrzuje.

Dennis Feeney vtipn glosuje obdobnou snahu v oblasti ponkud odlin, pesto vak Dumzilovi velmi blzk a pro n problm rovn poun: v hledn pvodnch mskch mt, kter maj pedstavovat protjek vi nepvodnm, odvozenm mtm eckm:

Je zarejc, e badatel jen zdka kdy hovo v tchto termnech prvotnosti", sekundrnosti", originality" nebo neautenticity" o jinm aspektu kultury. Rajata nebyla v Itlii soust jdelnku ped rokem 1700: je tedy souasn italsk kuchyn neautentick? Zhruba ve stejn dob ... zaali severoamerit prrijn Indini uvat koni. Cel koovn kultura vlky a lovu, zaloen na vyuit kon, netrvala ani dv stalet. Pesto jde o bytostn obraz kultury severoamerickch Indin v obecn rozench pedstavch, i kdy jej zavalo pouhch pt generac z tch pti a devti set od doby pekroen Beringov iny. Byla tedy kultura prrijnch Indin, vyuvajc kon, kulturou neau-tentickou? A kdy pestali bt kon neautentickou soust kultury Koman nebo Sioux a staly se soust autentickou? V roce 1750? 1780? 1782? V srpnu 1762V"

Dumzilovsk archeologie funknch sediment mskch boh zkonit vyvolv stejn otzky. Ve kter dob pestal bt Mars ist vojenskm bohem, pedstavitelem druh funkce? V roce 510 p.n.l., zrove s vyhnnm Tarquinia Superba? 15. jna 472 p.n.l., kdy byl October equus mon poprv slaven ob frugum eventum"? Nebo naposledy? Na podzim roku 5386 p.n.l, kdy se skupina proto-Indoevropan,

** Vbornou ukzku toho, do jak mry me kontext jednotlivch svtk a situac, ve kterch jsou antick bostva uctvna, promovat jejich vznam, pedstavuje studie Ch. J. Smith, Worshipping Mater Matu-ta: ritul and context", in: E. Bispham - Ch. J. Smith (eds.), Religion in Archaic and Republican Rome and Italy. Evidence and Experience, Edinburgh 2000,136-155 a 171-173. - Podrobnj diskuse o povaze antickch boatev viz J. N. Bremmer, Greek Religion, Oxford 1994,15 a 20-23 a D. Feeney, Literatue and religion ai Rome. Cultures, contexts, and beliefs, Cambridge 1998, 76-114.

9 7 D. Feeney, Literatue and religion at Rome..., 68.

18 Ale Chalupa

pozdjch man, oddlila od houfu svch brat a rozhodla se, e pjde jinudy? Nebo v roce 1941, kdy Dumzil publikoval sv dlo Jupiter Mars Quirinus? Naprosto nic ns tedy nenut k zvru, e agrrn aspekty boha Marta nkdy nebyly integrln soust jeho personality, ve kter se odrely etn poteby a pedstavy pstovan a zastvan v rmci spoleenstv, kter jej uctvala a obracela se na nj se svmi prosbami. man ili v geografickm prostoru, kter byl vystaven mnoha kulturnm vlivm, a a ji bylo soust jejich indoevropskho ddictv cokoli, tyto prvky byly interpretovny, reinterpretovny nebo postupn zapomenuty zpsobem, kter nejenom e dnou tajemn" uchovvanou ideologii t funkc nevyaduje, ale jej existenci pmo zpochybuje, msk pojet boskho svta bylo mnohem ivj a komplikovanj, ne aby mohlo bt spoutno do t zdnliv veobsanch funknch kategori, kter se navc - a sm Dumzil byl nucen tento fakt pipustit - nikdy v msk spolenosti nepromtly do jejho relnho uspodn. Bez tto sociln reality vak trojin ideologie jako klasifikan systm" psob dojmem zcela banlnm a nevrohodnm.

4. Od mtu k historii

4.1 mt krlov o ideologie ti funkc"

man pikldali velk vznam historickmu zachycen vlastnch potk." Podle Dumzila proto nen nijak pekvapiv, e se rysy typick pro indoevropskou ideologii promtly i do hodnocen postav, kter stly v obdob krlovskm u zrodu ma a pisply k rstu jeho moci. Zvlt dleitou roli ml v tomto ohledu sehrt Romulus, vlastn mtick zakladatel ma a prvn v posloupnosti krl, kterch nakonec msk historiografick kanonick" verze ponechala v tradici sedm.100 Jak se tedy Dumzilovy teorie v tto oblasti vyvjely?

Ji v roce 1939 si Dumzil poviml zeteln protikladnho vyznn povahovch vlastnost a vladaskch poin prv u Romula a jeho bezprostednho nstupce Numy Pompilia. Oba dva tak mli vyjadovat rozdln aspekty prvn funkce.101 Zde se tato opozice u man projevila mnohem vraznji ne na pslunm mst v boskm panteonu, kde hrl protiklad Jupiter/Dius Fidius vdy jen velmi omeze-

Podrobnj koment k vvoji Dumzilovch teori o trojfunknch rysech vldy mskch krl viz W. W. Belier, Decayed Gods..., 95-101 a 130-135. Tuto skutenost Dumzil charakterizuje jako typick projev msk nrodn povahy a klade jej do kontrastu proti kosmicky a mytologicky orientovanmu mylen Ind, viz G. Dumzil, Servius et la fortun, essai sur la fonction socile de louange et de blame et sur les lements indoeuropens du cens romaine, Paris 1943,189-193; i., Lhritage Indo-Europenne Rome, introduction aux sries "Jupiter Mars Quirinus" et "Les Mythes Romaina", Paris 1949,170-172; id., La religion romaine..., 123-124 = id., Archaic Roman Religion 116-117; srov. t idem, Mty a bohov Indoevropan..., 164-166. Je evidentn, e historie doby krlovsk je z velk st konstrukc mskch analist. Kompletn odmtnut historicity vech sedmi mskch krl by ale patrn bylo pli radiklnm krokem. Obdob krlovsk vak bylo se v pravdpodobnost asi o sto let krat (Rm jako poli vznik nkdy po roce 650 p.n.l.), mnohem boulivj a poet krl byl vt, ne udv kanonick" tradice (srov. nap. Tacitus, Historiae 111.72, Plinius Maior, Naturalis Historia XXXIV. 139 nebo Inscriptiones Latinae Selectae (ed. Dessau], 212.1.8-27). O nkterch tmatech v pehodnocovn dosavadnho chpn doby krlovsk v m, viz T. J. Comell, The Beginnings ofRome..., 119-50 nebo A. Momigliano, The Origins of Rome", Cambridge Ancient History *Vll.2,1989,52-112: 87-96.

G. Dumzil, Mythes et dieux des Germains, essai interprtation comparative, Paris 1939, 39.

etl Caesar Dumzila? 19

nou roli. 1 0 2 Pi porovnn ivot a in obou krl vak tato podvojnost prvn funkce vynikne velmi zeteln: Romulus je posedl moc, Numa usiluje o uchovn mru; Romulus je amorln a vniv, zabij svho bratra a podl se na nosu sabinskch en, Numa je klidn, bez ambic a oddan prvu; Romulus podvodn zneuv nboenskho svtku Consuli k nosu Sabinek, Numa je dsledn ve vykonvn nboenskch a kultickch aktivit; Romulus je bez zvazk, Numa zakld rodinu; Romulus nle k onomu" svtu, Numa tomuto svtu; Romulus zakld kult Jova Feretria a Statora, Numa kult bohyn Fides.103 Numa stoj ble ke smrtelnkm, Romulus je soust boskho svta. 1 0 4 Romulus zakld auspicia, kter vychzej od boh a smuj k lidem, Numa zakld sacra, kter smuj od lid k bohm.1 0 5 Tento protiklad mezi Romulem a Numou tvo u Dumzila stejn zchytn bod v jeho trojfunkn interpretaci posloupnosti mskch krl a zstv po celou dobu od sv prvn formulace v roce 1939 v zsad nezmnn.

V roce 1940 Dumzil tento protiklad rozil i na dal dva nsledujc msk krle. Vznikly tak dv dvojice reprezentujc dva aspekty prvn funkce: Romulus a Tullus Hostilius/Numa Pompilius a Ancus Marcius.108 Toto rozdlen se ovem stle dotkalo pouze prvn funkce. V roce 1942 si Dumzil poloil otzku, zda-li se man spokojili pouze se zahrnutm tto jedin a ostatn ponechali bez povimnut. Tuto situaci oznail za nepravdpodobnou a vzhledem k nkterm vlastnostem tetho krle Tulia Hostilia107 jej identifikoval jako pedstavitele druh funkce.108

Nezastoupena vak i nadle zstvala funkce tet. Jej zalenn bylo tedy jen dalm logickm krokem ve vvoji Dumzilovy trojfunkn interpretace vldy mskch krl. Prvn pokus byl podniknut v roce 1944, kdy Dumzil nov upel svou pozornost rovn na roli Romulovch spoluvlada. Romulus a Remus tak mli pedstavovat dva aspekty funkce prvn, Romulus a Lucumo funkci druhou a konen Romulus spolen s Titem Tatiem funkci tet.1 0* V roce 1947 je tato sekvence propojena se sekvenc krlovskou: podle nov Dumzilovy interpretace tak rovn prvn tyi krlov zastupovali vechny ti funkce, a to Romulus/Numa funkci prvn s jejmi dvma komplementrnmi aspekty, Tullus Hostilius druhou a Ancus Marcius tet. 1 1 0

Zaazen Romula, Numy a Tulia Hostilia do pslunch funknch oblast nevzbudilo mnoho nmitek. Problm pedstavuje spe Ancus Marcius jako pedstavitel 1 0 2 G. Dumzil, Horace et les Curiaces, Paris 1942,73; srov. t kap. 3.1.1 ve. 1 0 3 Podrobnj vet tchto protiklad viz G. Dumzil, Mithra-Varuna, essai sur deux reprsentation indo-

europennes de la Souverainit, Paris 1940, 29-33. 1 0 4 G. Dumzil, Naissance Archanges, essai sur la formation de la theologie zoroastrienne, Jupiter Mars

Quirinus III, Paris 1945,107; zde vychz pedevm z daj u Pltarcha, Vita Numae V. 1 0 1 G. Dumzil, Tarpeia, cinque essais de philologie comparative indo-europenne, Paris 1947,163-164; toto

rozlien pochz od Cicerona, De ntura deorum III.5. > M G. Dumzil,Mitra-Varuna..., 64-66 a 131; tato teorie m zklad v kontrastn roli dvou indickch dynasti

- slunen", zaloen Manuem, a msn", zaloen Purravasem, krlem z Gandharvy. V ppad mskch dvojic nejde striktn vzato o dynastie, ale pouze o dv stdajc se sekvence kladouc draz na vlenictv, tedy na aspekt mocensk, a na nboenstv.

1 0 7 Titus Livius, Ab urbe condita I, 22, jej hodnot slovy ferocior etiam Romulo" (jet bojovnj ne Romulus).

1 0 9 G. Dumzil, Horace et les Curiaces, Paris 1942, 79. 1 0 3 G. Dumzil, Naissance de Rome, Jupiter Mars Quirinus II, Paris 1944. 1 1 0 G. Dumzil, Tarpeia..., 176-93.

20 Ale Chalupa

funkce tet. Jeho charakterov vlastnosti a tradice tkajc se jeho vldy vzbuzuj jen malou oporu pro to, aby mohl bt bez dalch otzek k tto funkci piazen. Dumzilem navren vysvtlen nejsou pli pesvdiv a v roce 1956 jej francouzsk badatel z pozice zstupce tet funkce vyadil: aspekt tet funkce nyn spolen zastupuj Romulus a Remus.111 Dalch zmn doznv dumzilovsk interpretace v roce 1966. Tentokrt je z pozice reprezentanta druh funkce odsunut Tullus Hos-tilius a vsledn sekvence je: Romulus/Remus jako zstupci tet funkce, Romulus/ Lucumo druh, Romulus/Titus Tatius a stejn tak Romulus/Numa prvn. 1 1 2

V roce 1968 se Dumzil tm kompletn vrac ke sv interpretaci z roku 1947. Jedin podstatnj rozdl pedstavuje skutenost, e Romulus je vytren z pru se svm bratrem Remem a je tak jedinm pedstavitelem prvn funkce. Na pozici zstupce tet funkce mezi mskmi krli se vrac Ancus Marcius.113 V roce 1969 v definitivn posledn variant Dumzil ponechv pouze sekvenci krlovskou (Romulus/Numa, Tullus Hostilius a Ancus Marcius) a romulovsk spoluvladae zcela pomj.114

Jsou tedy mt krlov skuten prmtem trojin ideologie do historickho materilu? Pokud ano, pak man tento zmr provedli jen velmi nedokonale. Vyhodnocen cel sekvence je zmaten a zaloen na arbitrrnm zdraznn nkterch vlastnost a udlost a tichm potlaen jinch. Romula a Numu lze vcelku opravdu pojmat jako dva povahov protiply, tato skutenost vak sama o sob jet zcela nutn nepedpokld existenci njak trojin ideologie. Co se te pedloench kontrastnch charakteristik, Numa je v antick tradici spojen s boskm svtem mnohem vce, ne je Dumzil ochoten pipustit: Titus Livius a rovn Pltarchos hovo, by ve znan racionalizovanch verzch, o jeho schzkch" s bohyn Egeri.115 msk tradice rovn zmiuje v souvislosti s udlostmi po nosu Sabinek Romulovu manelku Hersilii. 1" Romulus tedy nen tak zdaleka pipoutn ke svtu boh, jako od nj Numa nen tak zcela vzdlen. I z popisu vldy dalch mskch vldc lze usoudit, e se s krlovskou funkc pojily jist nboensk aspekty a e mt krlov se, patrn zcela vdom, stavli do role osob nachzejcch se v tsnjch vztazch s bohy, ne bylo obvykl u jejich nekrlovskch" souasnk.117 Zvltn pozornost si v tomto ohledu zaslou Servius Tullius, honosc se tsnmi styky s bohyn Fortunou,118 vyvolen k vld neobvyklm kazem v dob svho dtstv 1 1 9 a pozdji lst

1 1 1 G. Dumzil, Aspects de la fonction guerrire chez les Indo-Europens, Paris 1956, 20-21; srov. t id., Lidologie tripartie des Indo-Europens, Bruxelles 1958, 80 a id., Mty a bohov Indoevropan, 150-160.

1 1 2 G. Dumzil, La religion romaine..., 255 = id., Archaic Roman Religion /..., 256. 1 1 3 G. Dumzil, Mythes et Epope I, Videologie des trois fbnctions dana les popes des peuples indo-europens,

Paris 1968,291 = id., Mtus a Epos I. Trojfunkn ideologie v eposech indoevropskch nrod, Praha 2001, 292-293.

1 1 4 G. Dumzil, Heur et Malheur du guerrier. Aspects mythologiques de la fonction guerrire chez les indoeu-ropens, Paris 1969,15-16.

1 1 8 Titus Livius, Ab urbe condita 1.19 a 1.21 (zde dokonce hovo o Egerii jako o Numov manelce); Pltarchos, Vita Numae IV.

1 , 8 Titus Livius, Ab urbe condita 1.11. 1 1 7 Bli podrobnosti o tchto aspektech msk krlovsk funkce viz T. J. Comell, The Beginnings ofRome...,

141-150. 1 1 8 Ovidius, Fasti VI.596-648; Pltarchos, De fortuna Romanorum X = Moralia 322C; id., Romanes quaestio-

nes LXXTV = Moralia 281C. 1 1 9 Titus Livius, Ab urbe condita 1.39.

etl Caesar Dumzila? 21

krlovny Tanaquil.120 Tuto pozoruhodnou enskou postavu, kter sehrla zsadn roli v ivotech t poslednch mskch krl, se Dumzil ani nepokou zalenit do svho vkladu, pestoe nkter jej aspekty se pmo nabzej. Paralely by vak bylo nutn, bohuel pro Dumzila, hledat spe v kontextu semitskm.1 2 1

Hlavn slabinu vak pedstavuje, stejn jako v ppad interpretace boskho panteonu,122 funkce tet. Tullus Hostilius by mohl sehrt roli reprezentanta druh, vlenick funkce,123 Ancus Marcius jako reprezentant funkce tet je vak zcela beznadjnou postavou. Nejenom e nen mon v jeho inech nalzt prakticky dn aspekty, kter by jej s touto funkc spojovaly, v obdob jeho vldy navc spn pokrauje expanzivn vlen politika1 2 4 a msk tradice mu rovn pipisuje ustaven adu fetial, dbajcch na vyhlaovn vlek a uzavrn mru. 1 2 5 O tom, e dajn zavradil krle Tulia Hostilia s celou jeho rodinou12* a nechal zdit prvn al v m ani nemluv.1 2 7 Dumzilova snaha omlouvat tyto zarejc informace rozdlnm typem vlek, kter oba panovnci vedou - Tullus Hostilius vlky destruktivn a niiv, Ancus Marcius konstruktivn a mrotvom,1 2 8 je zcela absurdn. Starovk nezn koncepci konstruktivnch a destruktivnch vlek,1 2 9 a popravd eeno: co si pod tmto pojmem vbec pedstavit?

Vykreslen charakterovch vlastnost jednotlivch mskch krl lze tedy jen obtn, alespo s nezvratnou pesvdivost, spojit s hypotetickou projekc indoev-ropsk ideologie do djinnho materilu. Nkte krlov stoj vi sob v roli charakterovch opozic (Romulus/Numa nebo Servius Tullius/Tarquinius Superbus), tento fakt ale nemus bt nutn ovlivnn indoevropskm ddictvm, ale jinmi, mnohem konkrtnjmi vzory platnmi pro historiografii tto doby.130

4.2 Vlka mezi Latiny a Slabiny131

Trojin indoevropsk ideologie se mla rovn promtnout do dal udlosti, kter pedstavuje jeden z stednch motiv v narativn reflexi mskch historickch

1 2 0 Titus Livius, Ab urbe condita 1.41. 1 2 1 Itar/Tanaquil jako bohyn v okn", ohlaujc Serviovu vldu? Srov. t Pltarchos, Romanes quaestio-

nes XXXVI = Moralia 273B-C a roziujc vklad v T. J. Comell, The Beginnings of Rome..., 146-50 a obr. 18.

1 2 2 Viz kap. 3.3 ve. 1 2 3 Udlosti z doby jeho vldy viz Titus Livius, Ab urbe condita 1.23-29. 1 2 4 TituB Livius, Ab urbe condita 1.33 (dobyt Politoria, Tellen, Ficany a Medullie). 1 2 5 Titus Livius, Ab urbe condita 1.32. 1 2 0 Dionsios z Halikarnssu, III.35.34; tato tradice se ovem do vulgty" neprosadila a i sm Dionsios ji

odmt. 1 2 7 Titus Livius, Ab urbe condita 1.33. 1 2 8 G. Dumzil, Tarpeia..., 175; jde tedy o odlien obdobn typu jako v ppad pru Mars a Quirinus, viz kap.

3.3 ve. 1 2 9 Pro pochopen msk koncepce vlky viz J. Rpke, Domi militiae..., 17-21. 1 3 0 A. Momigliano (The Origins of Rome...", 93) napklad uvd, e sekvence Servius Tullius/Tarquinius

Superbus velmi npadn pipomn protiklad Soln/Peieistratos, znm z athnskch djin. A je-li msk historiografie vystavna na eckch vzorech, je toto ovlivnni mnohem pravdpodobnj ne aplikace mtek z doby dvno zapomenut indoevropsk minulosti.

1 3 1 Podrobnj koment o vvoji Dumzilovch teori ohledn spoleenskch konflikt mezi pedstaviteli jednotlivch funkci uvnit indoevropskch spoleenstev viz W. W. Belier, Decayed Gods..., 177-197.

22 Ale Chalupa

potk: v len prbhu vlky mezi Latiny a Sabiny. Tento konflikt hraje v Dum-zilov komparaci pomrn dleitou roli, nebo dle jeho nzoru lze v tomto pbhu nalzt etn paralely s vlenm stetnutm mezi sy a Vany, znmm z germnsk mytologie.

Co vak tto vlce pedchzelo a jak byl jej prbh? Romulus zaloil m spolen se skupinou mu, svch spolenk. Pestoe obec dky poskytnut asylu a skvlm vojenskm spchm zpotku uten rostla, brzy se objevil jeden zvan omezujc faktor: spoleenstv nevlastnilo dn eny a nebylo tak schopno doshnout vlastn reprodukce. dost Latin s nabdkami ke satku se u okolnch sabinskch obc setkala s povenm odmtnutm: Sabinov neprovdaj sv dcery za dobrodruhy pochybnho pvodu. Romulus se svmi spolenky se proto uchlili ke lsti: uspodali slavnost Consuli, bhem kterho jeho mui pepadli nic netuc Sabiny a uloupili jejich eny. Tento in vedl k dlouh a nebezpen vlce mezi obma nrody, ve kter Romulovi pomhaj Etruskov pod Lucumovm vedenm, ta vak poslze vyst v jejich splynut a mrov souit.1 3 2

Podle Dumzila se v tomto ppad jedn o souboj dvou specializovanch funknch skupin: Romulovi Latinov, podporovan Lucumovmi Etrusky, jsou pedstaviteli prvn a druh funkce, zatmco Sabinov, jejich domnou je bohatstv a vlastnictv en, reprezentuj funkci tet. 1 3 3 V roce 1942 ozna tento mtus" za mskou verzi ji existujcho indoevropskho mtu, vysvtlujcho a legitimizujcho trojin uspodn indoevropskch spoleenstev. Tento archaick mtus, kter byl v dob vzniku msk historiografie pouit prvnmi anlisty a zskal tak podobu rdoby historick udlosti, se dokal svho kanonickho" vyjden prv v mskch djinch Tita Livia. 1 3 4 Dumzil se tak stavl proti nkterm soudobm historikm, kte v tomto konfliktu spatovali reminiscence na kdysi skuten probhajc stetnut mezi many a Sabiny.135

Rovn prbh vlenho stetnut vykazuje zeteln trojfunkn rysy, a to napklad ve zpsobu boje, kterho ob zneptelen strany uvaj. Sabinov se mlem zmocn ma dky zrad Tarpei, dcery velitele capitolsk pevnosti Spuria Tarpeia, podncen buto sabinskm zlatem, nebo jej vnivou lskou k Titovi Tatiovi.138 Vyuvaj tak pednost typickch pro pslunky tetho stavu - bohatstv a rozko. Romulus vak v kritickm okamiku zaslibuje chrm lovu Statorov (Jovu Zastavte-li), kter magickm" zpsobem zadr prchajc msk vojsko a zpsob, e se pust do boje s novou silou a energi. Romulus tak vyuv svch schopnost reprezentanta prvn funkce.137 msk exegeze tto udlosti vak klade draz na ponkud jin jev obsaen v tomto pbhu: na problematiku satk, aitiologii jejich rozdlnch podob

Prbh tohoto boje a jeho vsledek vizTitus Livius.A urbe condita,I.9-13. G. Dumzil, Jupiter Mars Quirinus, essai sur la conception indo-europenne de la societ et sur les origines de Rome, Paris 1941,161-165. G. Dumzil, Horace et les Curiaces, 70-72. Nap. A. Piganiol, Essai sur les origines de Rome, Paris 1916. Touhu po zlat preferuje Titus Livius,.A6 urbe condita 1.11; milostn motiv se objevuje nap. u Propertia IV.4. G. Dumzil, Tarpeia..., 273.

etl Caesar Dumzila? 23

a spoleenskch dsledk.1 3 8 A tento aspekt je podle vech okolnost tak skuten nejdleitj.13*

msk ran djiny se tak skuten staly pedmtem jistch ideologickch interpretac, ve kterch hraje historizace" svou nepehldnutelnou roli. Nevztahuje se vak k dvno zapomenut indoevropsk minulosti, ale k probhajcm konfliktm a problmm, kter nabvaly na aktulnosti prv v dob, kdy autoi, kte se na vytvoen" mskch djin podleli, psobili: vlka mezi Latiny a Sabiny tak velmi pesn odr zpsob msk italsk politiky, kde po obdob konfliktu nsleduje zalenn bvalch protivnk v podob spojenc v tvar, kter snad lze analogicky charakterizovat jako msk Commonwealth". Jednou z innch metod v tomto boji bylo udlen prva conubium, kter uznvalo prvn platnost satk mezi spojenci a mskmi obany a vedlo tak navzn pbuzenskch klientskch vztah, kter tomuto dmysln vytvoenmu systmu propjily neobyejnou pevnost a stabilitu. 1 4 0

Rovn nkter dal udlosti ranch mskch djin mohou pedstavovat projekci asov mnohem mladch spoleenskch problm. Dva zpsoby Romulovy smrti, kter uvd Titus Livius, 1 4 1 jsou relevantn spe pro jeho souasnost ne pro m doby krlovsk nebo indoevropskou mytologii. Jsou dokladem hav diskuse ohledn boskho" statutu mskch csa, kter nabrala sv vyhrocen podoby prv v postav Julia Caesara. Hledn djinnch paralel pak mohlo bt jednm ze zpsob, pomoc kterho pznivci rozdlnch nzorovch proud definovali a hjili sv stanoviska.142

Ran msk djiny tak v sob odr mnohem vt mru prunosti a djinn podmnn mtotvorby, ne na jakou by poukazovala historizace dvno zapomenutch mt. msk nakldn s historizovanmi mty" bylo vysoce kreativn, dmysln a zcela podzen souasnm mskm zjmm a problmm. Jednm z monch pklad takovto prce s mty je ustaven a postupn kanonizace" legendy o trjskm pvodu man, kterou lze v kontextu monost, kter nabzela eck mytologie, pokldat za velmi innou a dmyslnou.1 4 3 Nzor, e man se nikdy nezmohli na nic lepho ne na neustl omln starch indoevropskch vzor, je tak v mnoha ohledech naprosto nepijateln a tak nepochopiteln.

1 3 8 I Dumzil si byl tohoto aspektu vdom, za primrn vak vdy pokldal historizaci mtu vysvtlujcho existenci trojin uspodan spolenosti, viz nap. G. Dumzil, Mariages indo-europenns suivi de quinze questions romaines, Paris 1979,73-76.

1 3 8 Viz nap. podrobn vyhodnocen liviovskho popisu konfliktu mezi Latiny a Sabiny jako jednoho z hlavnch konstituent msk satkov a genderov ideologie v G. B. Miles, Livy. Reconstructing Early Rome, Ithaca/London 1995,179-219.

1 4 0 T. J. Comell, TheBeginings ofRome..., 347-352. 1 4 1 T. Livius, Ab urbe condita 1.16; Romulus se po sv smrti (nebo dokonce za svho ivota?) vznesl do nebe,

nebo byl roztrhn rukama otc, tedy sentor (srov. t Cicero, De re publica 11.20; Dionsios z Halikar-nssu 11.56; Pltarchos, Vita Romuli XXVII-XXVni).

1 4 2 Na toto tma viz nap. W. Burkert, Caesar und Romulus-Quirinus...", 356-376; C. J. Classen, Romulus in der rmischen Republik", Philologus 106,1962,174-204; R. Schilling, La deification Rome: tradition latine et interference grecque". Revue des itudes latines 58,1980,137-152; M. Beard - J. North - S. Price, Religms ofRome /..., 148-149.

1 4 3 Kulturnm, ale i politickm dopadem pjjet tto legendy se podrobn zabv E. Gruen, Culture andNati-onal Identity in Republican Rome, Ithaca/New York 1992, 6-51.

24 Ale Chalupa

4.3 Horatius Cocles a Mucius Scaevola1**

Rovn nkter dal udlosti ranch mskch djin a jejich hrdinov nesou podle Dumzila stopy historzace indoevropskch mytologickch nmt, konkrtn tch zabvajcch se funkn zohavenmi bohy/hrdiny". Komparace pslunch paralel se opt tk pedevm germnskho a mskho materilu. Dva hrdinov, v jistm smyslu zachrnci" ma, kte se vyznauj charakteristickm znetvoenm", jsou Horatius Cocles a Mucius Scaevola.

Horatius Cocles145 se vyznamenal svou statenost, kdy zadrel toc vojky etruskho krle Porsenny na kraji kolovho mostu (pons sublicus), vedoucho pes Tiber, tak dlouho, dokud jej jeho spolubojovnci nestaili strhnout. Dky hrdinstv hrstky vojk pod jeho velenm v boji proti pesile neptel tak bylo zabrnno dobyt ma. Horatius pitom magicky" paralyzoval neptelsk vojky svm pohledem a grimasou tve, 1 4 8 i kdy popis cel udlosti je ponkud nejasn. Dumzil tento stav pipisuje buto skutenosti, e Horatius byl jednook a oko ztratil v pedchozch bojch, nebo zvltnmu uzpsoben jeho oblieje, kter dojem jednookosti vyvolval.147

msk mladk Mucius1 4 8 se v pevleku potaj vydal do leen krle Porsenny, oblehajcho m, aby jej zavradil. Jeho snaha vak pichz vnive, nebo Mucius msto krle zabije pouze jeho psae. Kdy je zajat a hroz mu muen, sm dobrovoln vkld svou pravici do ohnit v gestu, kter m demonstrovat touhu man po svobod. Krl Porsenna a ostatn pihlejc jsou jeho inem natolik ohromeni, e se rozhodnou jej propustit. Jet ne Mucius opust neptelsk leen, prozrad Por-sennovi, e jemu podobnch mladk je v m ti sta. Budou pichzet po jednom, vybrni losem, dokud se jejich zmr nezda. I dky tto hrozb (nepravdiv, nebo Mucius se ke svmu inu odhodlal sm) Porsenna od dalho oblhn upout a uzavr s many mr. Mucius zskv dky tomuto inu pjmen Scaevola - levk.

Paralely s germnskou mytologi, kter Dumzil pedloil,149 pedstavovali Odin, kter dal do zstavy sv oko, aby se mohl napt zzran vody (tj. medoviny) z Mmiho studn a rozit tak mru svho vdn a magickch schopnost,150 a T, kter ztratil svou ruku, kdy j i poloil jako zruku do tlamy vlka Fenriho bhem jeho spoutn.1 5 1 Akoli v ppad Odina jsou funkn aspekty jeho obti ponkud zamlen, v ppad Tho je situace mnohem jasnj: T, bh psah, poruil vlastn slovo, by v zjmu vech boh, a v dsledku tohoto inu ztratil nejenom pravou ruku, ale i monost bt prostednkem smru mezi lidmi. 1 5 2 Ob tyto udlosti tak spadaj do protikladu Mit-ra-Varuna, kterm se vyznauj indoevropt bohov prvn funkce.

1 4 4 Podrobnj koment o vvoji Dumzilovch teori ohledn dvojice tchto postav viz W. W. Belier, Decayed Gods..., 146-156, zvi. 148-151.

1 4 5 Podrobn popis tto udlosti vizTitus Livius, Ar) urbe condita 11.10. 1 4 6 G. Dumzil,Mitra Varuna..., 117. 1 4 ,/6id.,117. 1 4 8 Podrobn popis Muciova inu viz Titus Livius, Ab urbe condita 11.12-13. 1 4 9 G. Dumzil,MUra Varuna..., 111-116. 1 5 0 Gylfiho oblouzen XV, in: Snorri Sturluson, Edda a sga o Ynglinzch, Praha 2003, 52 (esk peklad

Helena Kadekov). 1 5 1 Gylfiho oblouzen XXV, in: Snorri Sturluson, Edda a sga o Ynglinzch, 63. 1 5 2 G. Dumzil, Mithra Varuna..., 114; mnohem draznji id., Religion et mythologie prhistorique des Indo-

Europennes", in: A. Quillet (ed.), LHistoire gnral des Religions, Paris 1948, 443-453: 450; id., Loki,

etl Caesar Dumzila? 25

Co ci na zvr? Snad jen e mme dva bohy, jednoho bez ruky a druhho bez oka, a dva hrdiny, jednoho se zrannou rukou a druhho mon bez oka. A co m bt? Opravdu nelze tuto podobnost vysvtlit jinak ne spolenm pvodem tchto mt? Je jednorukost nebo ztrta oka natolik jedinenm a bizarnm zrannm, e je nemysliteln, aby se objevilo v mtech i historii dvou nrod nezvisle na sob?1 5 3 Bez pesvden o oprvnnosti Dumzilova konceptu trojin ideologii nevidm naprosto nic, co by tyto mty nebo pbhy zcela nevyhnuteln spojovalo. A nebudu tak patrn jedin, kdo si spolen s T. J. Cornellem klade otzku: Byli to man, kdo promnil indoevropskou mytologii v djiny, anebo to byl Dumzil, kdo promnil msk djiny v indoevropskou mytologii?"154 Osobn se piklnm k druh variant.

(konec I. sti)

Paris 1949,95-96. Dumzilovo uvaovn se v tomto momente trochu bl dnikenovskmu: Egyptan stavli pyramidy, Aztkov stavli pyramidy. Tuto pozoruhodnou skutenost je mon vysvtlit buto vzjemnm kontaktem mezi obma civilizacemi (co by nebyl dn problm, jak v ponkud jin situaci prokzal Thor Heyerdahl - e historicky prokzal monost neuskutenn varianty lidskch djin, je vc druh) nebo ptomnost mimozeman, kterm ob civilizace vd za sv poznan a dovednosti. Pyramida je toti geometrick tvar natolik jedinen a absurdn, e je naprosto nepedstaviteln, aby si jej pro sv stavby zvolily dv civilizace nezvisle na sob. Pravda, Dumzil a tak daleko nikdy nezachz a zstv pevn" na pd akademickho studia. Co nemn nic na faktu, e se velmi asto stv Danikenem bez mimozeman.

T. J. Comell, The Beginnings of Rome..., 79.