březová kůra č.248

8/16/2019 Březová kůra č.248

1/29


2/29

S LOVO ÚVODEM….

Seigo bojovníci a nováčci kmene Shawnee!

Uplynulý měsíc byl na kmenovou činnost skutečně bohatý. Koncem dubna semnozí z nás vyřádili na již třetí paintballové aréně na tradičním místě ve Zvoli.Počet účastníků a týmů byl tentokrát vyšší než obvykle, přesto díky perfektnímupočasí, skvěle fungujícímu servisu zbraní a nekompromisním rozhodčím

proběhlo vše hladce a snad ke všeobecné spokojenosti všech účastníků. Druhýkvětnový víkend si dobrovolníci mohli stejně jako loni užít společně s TOKamarádi sjezd části Moravy na raftech a víkend následující byl jedním znejnabitějších v celé kmenové historii. Naše světlušky a vlčata vyrazily v soboturáno na turistický výšlap Za zvolskou labutí, odpoledne se rody Ledňáčků a Vlkůspolečně s částí vedení postaraly o programovou náplň Dne rodiny v Hrabové av neděli se po dlouhé době konala v sokolovně ve Zvoli pro zájemce z řadnováčků Zasvěcovací zkouška. Všechny tyto tři akce dopadly na výbornou – našinejmladší zvládli pěších 12 kilometrů bez újmy na těle i na duši, v Hrabové se

Šavani prezentovali skvěle fungující organizací a nevšedním programem azasvěcovačku úspěšně zakončilo všech devět účastníků. Wašte! A máme tu takélakrosové čtvrtky – viz akční foto na titulce (Hobit se snaží ubránit nezmaraTomáše i s pomocí vlastní kšiltovky ) . Ostatně o většině zmíněných akcí semůžete dočíst na následujících stránkách.

Zlatým hřebem měsíce sazenic, tedy května, bude ovšem jubilejní 100. sněmkmene. Na tuto neuvěřitelnou metu Šavani dosáhli po 28 letech své existence.

Za tu dobu prošel kmen různými proměnami – někdy praskal Chillicothe přikmenových sešlostech ve švech, jindy by celokmenová členská základna vydalana jeden větší rod. I přes všechna úskalí však i dnes Šavani žijí. A to také díky vámvšem! Užijme si tak tuto výjimečnou chvíli a buďme právem hrdi na to, žemůžeme být součástí kmene a podílet se na jeho pokračující historii. Za sebe přejikmeni ještě mnoho sněmovních ohňů a pevně doufám, že i vy se jednou budetemoci ohlédnout zpět na své roky strávené v kmeni s úsměvem a s myšlenkou„Tohle prostě stálo za to….“

Sg. Ostříž


3/29

AKTIVITA DOMAŠOV

9. DUBNA 2016

Před časem se na nás obrátila Vevy, která započala svoji skautskou stezku právě

u nás v Zábřehu. Dnes se stará o skautskou základnu Domašov, kde organizuje i

různé programy pro skauty či neorganizovanou mládež. Ten letošní se točí okolo

indiánů a tak ji napadlo, že bychom jí mohli pomoci.

Původně jsme měli stavět

nové týpí , ale nakonec jsme

měli čest celý tento celoroční

program svým úvodním

blokem zahájit.

Nečekaně se mnou na

Domašov vyrazil Sagamor

Javor a nováček Matouš, kteříbyli připraveni vyrazit na velké

putování s horským vůdcem

Gurchu, ale nepřízeň počasí a obava z náročné výpravy nakonec znamenaly, že

se akce zrušila a kluci mi tak mohli pomoci. Na Domašov nás vezla Vevy a po

příjezdu jsme si základnu mohli prohlédnout. Byl zde ubytován skautský oddíl

z Olomouce pod vedením vůdkyně Jitřenky. Členové tohoto oddílu se výrazně

zapojili do připraveného programu. Zasvětil jsem je do rozdělení indiánských

kmenů, zasoutěžili jsme si ve zpívání indiánské písně a nakonec jsme svedlisouboj ve znalostním testu na Indiány.

Z důvodu neustálého deště jsme se k postavení týpí nedostali, a tak jsme aspoň

připravili jehlice a kolíky pro případnou stavbu, která proběhne v naší režii

začátkem měsíce května.

MIČKINIKWA


4/29

PAINTBALL ARENA

30. DUBNA 2016

Tato již skoro tradiční akce, kterou pořádáme pro

kamarády a blízké oddíly se opět konala ve Zvoli. Již od

pátku se na hřišti u sokolovny stavělo – dorazila desítka

brigádníků a Ostříž s Mičkinikwou vše kočírovali ke

zdaru a rychlému postavení arény. Tentokráte jsme si izapůjčili stan mongol od tábornického oddílu ze Zábřehu

TOPATOM.

Po zkušenosti z minulých Arén se hned

několik věcí měnilo. Podařilo se nám zajistit

také Surikatu a Klárku, které se staraly o

chod rozpisů zápasů a tak všechno pěkně

šlapalo, tedy až na zajištění vzduchu, které

se nám stalo osudovou chybou a aréna tak

byla o hodinu a půl delší.

Oproti minulé Aréně nás bylo o dva týmy

více a tak jsme hráli skoro 60 zápasů.

Nevěděli jsme, jak to půjde, ale byli jsme mile překvapeni rychlostí zápasů a

bezvadnou organizací pana Vydry, který se toho

sám ujal a patří mu za tuto velkou službu velký

dík Hned v 6 týmech měl náš kmen svézastoupení, ale tím největším byl tým Hrabovští

panteři, kde mimo tři Vlky /foto/ hrála také

Eddie. Některé týmy byly tradiční, ale byly tu i

nové a to především Géčko, ale jinak se jednalo

o staré známé.

Favoritem turnaje byl tým Highlanders Zábřeh,

kde nastoupil i Sachem AJAGU a tentokráte se


5/29

nevěřilo Zvolským taťkům /přece jen tam bylo více mladších hráčů/, ale nakonec

vše dopadlo úplně jinak.

Po trápení v předešlých turnajích, kdy si Staré páky

v pohodě užívaly atmosféry turnaje, se tentokrátvýrazně posílily. Bylo jich zde 10 a největší obdiv

zaslouží Ivanka, která asi sehrála nejvíce zápasů,

neboť byla jedinou hráčkou v týmu.

Bujaré oslavy Starých pák se projevily také jejich

komentáři na našich kmenových stránkách.

Uvidíme, jak se jim podaří obhajoba, která zatím

nikomu nevyšla.

Je moc dobře, že po týdnu chladného počasí se nám

zase podařilo sluníčko přemluvit a v sobotu bylo

krásně. V čase volných chvilek si tak všichni mohli

popovídat s přáteli, zajít si na něco dobrého či se

posilnit v nedalekém bufíku

Ze starých členů se zde také objevila třeba Pižla, také WABLAUTANAGA, Číro,

Vyžírka – všichni v minulosti hrající za Staré páky.Z našich nynějších aktivních členů se

zapojili – Burák, Ajagu, Eddie, Drápal,

Matouš, MIČKINIKWA, Ostříž, Javor,

Standa, Gurchu, Dejmal… z bývalých členů

jsme zde měli Veverčáka, Havrana, Pštrose,

Lukyho, Ještěra, Davida, Luka.

Nejsilnějším týmem arény však byl oddíl TOKamarádi ze Šumperka, který obsadil hezké

čtvrté místo a to i přesto, že byli tvoření

hráči okolo 15 až 17 let.

Na závěr poděkovaní zaslouží p. Vydra ,

Martin N., Ostříž, zvolský Sokol, Martin Skála, Slávek P., David, Burák, Standa,

Surikata, Eva, Klárka a všichni, kteří se zapojili do stavby a bourání. Děkuji všem

Náčelník MIČKINIKWA


6/29


7/29

Zážitek z Arény

Gurchu – zážitek byla krásná Aréna pro přátele

Wakišaka – smutný výraz Zvolských taťků

Sláva – bohužel nevím, kdo to byl, vzal si zbraň svého vyřazeného spoluhráčedo druhé ruky a střílel oběma.

Ostříž – zážitkem bylo zjištění, že takoví invalidi jako Staré páky dokázali urvat

první místo A jinak taky docela pěkně zvládnutý úvodní pokřik.

A na závěr zasloužené stupně vítězů – gratulujeme!

Pro BK MIČKINIKWA


8/29

ZA ZVOLSKOU LABUTÍ 14.

KVĚTNA2016

V sobotu 14.5. se ve Zvoli konal již 38. ročník turistického pochodu Za zvolskou

labutí. Zatímco starší rody se chystaly na odpolední Den rodiny v Hrabové,

vyrazily se naše světlušky a vlčata společně s některými z rodičů popasovat

s dvanáctikilometrovou pěší trasou.

Počasí nám tentokrát od rána ukazovalo

svoji méně přívětivou tvář, úžeh ani úpal

nám na trati rozhodně nehrozil a

chvílemi to vypadalo, že nás prověří i

jarní deštík. Nakonec se však příroda

slitovala a nejenže jsme nezmokli, ale

chvílemi se na nás usmívalo i Sluníčko.

Ráno v 8:30 jsme se na startu v sokolovně zapsali a vyrazili. Dobrá nálada nás

neopustí ani v téměř tříkilometrovém stoupání, u lesa nabereme síly při krátkém

pikniku a příjemnou lesní cestou dorazíme k Antoníčku u Rájce (horní foto).

Tamní přehrada tak dlouho sváděla Medvědak akci, až Méďa shodil svršky a vrhnul své

vypracované tělo do osvěžujících vln. Na dlouhé

cachtání to ale nebylo, a tak záhy pokračujem ke

kontrole k Jestřebí, kde nás vítá drobné

občerstvení v podobě domácích koláčků. Mňam!

Posilnění pokračujeme k dětskému hřišti

na návsi, kde upouštíme přebytečnou

energii, stoupáme nad vesnici a tlapeme

k ohradě s koníky a užíváme si panorama

Jeseníků s Pradědem. Polní cestou, lesem

a loukou klesáme zpět do Zvole a než se

nadějeme, jsme v cíli, kde na nás čeká

diplom, perníková labuť a občerstvení

v podobě párků nebo guláše. Celý výšlap zvládli všichni na jedničku bez fňukání

a stížností na bolavé nohy, všem našim malým turistům provolávám WAŠTE! Sg. Ostříž


9/29

AKCE V HRABOVÉ 14.

KVĚT NA 2016

Další naší akcí pro neorganizovanoumládež jsme směřovali do Hrabové, neboťprávě tam se začíná formovat nová krevnašeho kmene. Byl to takový malý dar proobec Hrabová a myslím, že náš kmennezklamal a ohlasy byly kladné a je tuzájem za rok akci zopakovat To ovšemnecháme osudu a času. Příprava na tutoakci začala již v týdnu. Náš kamarád Kiwi sepustil do přípravy pečení hadů z těsta. Bylotřeba zajistit vše potřebné – nakoupitmouku, udělat těsto, a to nám ještě Kiwi ve

čtvrtek onemocněl a pátek se to snažil vyležet, aby tam s námi v sobotu mohl

být! Jsem rád, že máme takové staré vysloužilce, kteří drží slovo stůj co stůj Pečení hadů se nakonec povedlo a snědlo se 8 kilatěsta! Toto doplňkové stanoviště měly společněs Kiwim pod křídly Lednáčkové, ale bylo znát, žeto takto asi v budoucnu nepůjde. Škoda, žemnohé holky nepochopily situaci a místo dobréprezentace kmene si užívaly. Asi největší mínusnaší akce v HrabovéAkce se jmenovala Den rodiny a byla

organizována a podporována mnoha organi-zacemi z obce a to nám umožnilo obsadit většinustanovišť místními Naše hlavní stanoviště vyrostlo u evangelickéhokostela, kde jsem již v sobotu dopoledne zapomoci Mráčka, Vločky a tatínků postavil dva stany teepee. Tyče jsme společněs Ajaguem naložili již v pátek a měli jsme z počasí velkou hrůzu, neboť nám přinakládání hodně pršelo. Taky jsem se zase trochu nachladil a tak jsem byl trochu

v obavách, jak se to na mém zdravíčku projeví. Ale povedlo se to ustát a jánemusel do postele


10/29

U kostela jsme zřídili tyto stanoviště: lezecká deska pod vedením Gurchu aJerryho, který se do skautského života vrací po 40 letech. Stejně jako Gurchu bylčlenem legendárního oddílu Severáci, který vedl Dušan Kőrner.O stanoviště lukostřelba se postaral Sagamor

Javor, vedle něj pak byl lakros, kde kralovalVanata Burák. Matouš si řídil Cestu Amazonií /indiánskáfoukačka/. Stanoviště souboj s MEDVĚDEMobsadila členka místního sboru Hanka M. Farář Honza Hudec se pak postaral o možnostsi prohlédnout chrám a návštěvníci si tak mohliužít rozhledu z vrcholu kostela.Stanoviště indiánský tábor a lov bizonů měli na

střídačku MIČKINIKWA a Sněhurka s Medvědem. V teepee pak byla výstavanašich obřadních rouch a hlavně hrabovští členové si tak mohli prohlédnout, jak

takové roucho vypadá.Největší koncentrace aktivit však byla nafotbalovém hřišti a v jeho okolí. Tam jsme měli Vanatu Drápala a Standu, kteříměli skákací boty, a účastníci si je mohlivyzkoušet. Na akci jsem zaznamenal, že

návštěvníci měli dobrý pocit z našíprezentace, bylo plno úsměvů apochvalných slov. Dorazila i naše Mimise všemi dětmi a snad jí to vyjde i na náš jubilejní sněm. Takže závěrem děkujitěm, kteří si své skautské povinnostiplnili a poklonu Sněhurce a Medvědovi,že i po Zvolské labuti nás dorazilipodpořit.

Akci jsme zakončili vyhlášením měsíčního bodování Javorové nažky.

Více na našich stránkách shawnee.unas.cz



11/29

ZASVĚCOVACÍ ZKOUŠKA ŠAVANŮ 15.

KVĚTNA2016

Po velmi dlouhé době se vedení kmene rozhodlo

uspořádat závěrečnou zkoušku nováčků. Místo

konání Zasvěcovací zkoušky se stala zvolská

sokolovna, kde jsme tak trochu jako doma

Na závěrečnou zkoušku se dostavili Kajda, Adél,

Mája, Kuňka, Hobit, Lasička, Liška, Matouš,

Sedmikráska. Byl to velký počet, který námorganizátorům trošku naháněl strach, jak to časově zvládneme, ale můžu

s klidem napsat, že byli všichni dobře připraveni a většina více než dobře.

Největší očekávání se však čekalo doma u Smítalů, kde

se o svoji mnohaletou nováčkovskou pokoušel bratr

Hobit. Jeho průpovídky ohledně splnění či nesplnění

nás pobavily již cestou do Zvole

Dalším dlouholetým nováčkem byla Kajda z Lednáčků

a i u ní se čekalo, že to

půjde bez problémů.

Nejmladší účastnicí byla Sedmikráska, která všechny

překvapila svým konečným výsledkem a je to dobře,

protože bude velkým příkladem i pro ostatní naše

vlčata a světlušky.

V očekávání jsme byli také u našich nejnovějších

nováčků – Máji, Matouše a Kuňky, kteří do kmene

přistoupili z Hrabové. I tady byly obavy zbytečné

Nakonec to dopadlo výborně – splnili všichni a to: Lasička 98 bodů, Mája 95,

Sedmikráska 93, Adél 91, Kajda 87, Kuňka 82, Hobit 79, Matouš 74 a Liška 69.

Děkuji Ostřížovi, Lence K. a Eddie.



12/29

MANATO A KONÍCI

V předchozích vydání ch Březové kůry jste si mohli počíst něco o činnosti rodů

Ledňáčků, Medvědů a Vlků. Dnes se můžete dovědět něco o činnosti našich

zvolských vlčat a světlušek , tedy

rodech Manato (Hadi) a Koníci .

Jejich činnost je samozřejmě

v mnohém odlišná od rodů

starších spolubojovnic a

spolubojovníků, ale postupem

času i oni ukazují, že mají

předpoklady být v budoucnu

hybnou silou kmene. Držme ji m

v této snaze palce a je třeba na tomto místě jedním dechem pochválit především

rod Ledňáčků, jehož členky nikdy neváhají nabídnout svým mladším kamarádům

a kamarádkám pomocnou ruku a pro vedení je prostě radost sledovat tuto

příkladnou mezirodovou sounáležitost a ono pověstné “táhnutí za jeden provaz“.

Wašte, holky!

Koníci jsou nejmladším rodem holek a Manato jsou nejmladším rodem kluků.

Scházíme se společně ve Zvoli na hřišti nebo v sokolovně. Pár schůzek jsme

věnovali přípravě nováčkovské zkoušky některých členů, jinak se učíme

morseovku, poznávat rostliny a jiné skautské dovednosti. Většinu času věnujeme

hrám, protože někteří se učili teprve psát a poznávat písmenka.

Na jaře k nám přibyli nováčci – první posilou byly Saša a Koloušek, které k nám

přišly od Ledňáčků, a kluky hned nato posílil Matyášek a na poslední schůzce

Pavlík. Snad přibydou časem i další, aby naše síla ve Zvoli rostla!

Sněhurka

https://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwjRgMDwmOzMAhULXBQKHc0HALsQjRwIBw&url=https://leporelo.info/hroznys&bvm=bv.122448493,d.d24&psig=AFQjCNGkgLhZ0SzAj8tFrP5muIH6nzGt_g&ust=1463955360941993http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwiMo9idmOzMAhXCtxQKHfB-COoQjRwIBw&url=http://lizatko11.blog.cz/1101&bvm=bv.122448493,d.d24&psig=AFQjCNHnOE2lzeBC6xFALeRA8RkM_7Fc9g&ust=1463955176669081


13/29

LACROSSE U ŠAVANŮ

Tradice této hry sahá v kmeni už do samotného vzniku kmene

v roce 1988. V poslední době ovšem dochází k pravidelnému

setkávání a to každých 14 dní ve Zvoli. Na základě této aktivity

bylo dohodnuto, že se v listopadu uskuteční v sokolovně ve

Zvoli nebo tělocvičně v Zábřehu turnaj v lacrosse.

Pokusil jsem se z našich záznamů vytvořit tabulku, jak jste

chodili na trénink

1x – Martin /Zvole/, David /Zvole/, Kajda, Čača, Ještěrova dcera

2x- Grizzly, Vlčák

3x- Vrabčák, Ještěr, Jája, Kuňka, Čéška,

Standa, Tom

4x- Medvěd, Eddie, Surikata, Ostříž, Javor,

Burák, Hobit, Drápal

5x- Skřítek, MIČKINIKWA, Mája, Martin, Silva,

Matouš

Celkem se tedy na lakrosu vystřídalo 28 až 29 hráčů a to je moc dobře. Další

kvalita naší hry bude záviset také od toho, jak budete sami doma trénovat!

Mezi velké naděje šavanského lakrosu

bych jmenoval z mladších Tomáše,

Čéšku, ze starších pak Surikatu, Buráka,

Javora, ale stále se lepší i další hráči jako

Drápal, Matouš, Medvěd, Eddie.

Velkou pochvalu zaslouží také ti nejstarší,

díky kterým je nás více a tvrdí hru a třeba

nás bude více.

MIČKINIKWA


14/29

S TOUPÁNÍ NA HORU

V tomto vydání rubriky Stoupání na horu se vám nabízí orlí pero z plamenetábornictví. Vyžaduje opět trochu aktivity, s osvojením teoretických znalostí sitentokrát nevystačíme. Ale kdo nic nezkusil, ten sice nic nepokazí, ale také nicnezíská. Předkládáme vám toto orlí pero záměrně v předtáborovém čase, abysteměli možnost si nachystat vše potřebné, promyslet postup a ve volném čase naletním táboře se do plnění tohoto zajímavého OP pustit. Snaha bude tentokrátkorunována neobyčejným chuťovým zážitkem, neboť věřte, že vlastnoručněvyhotovený pokrm některou z ne zrovna tradičních metod přípravy bude chutnatobzvláště výjimečně. Tak co, najde se mezi vámi alespoň jeden odvážný bojovníkči bojovnice, který se s tímto OP popasuje? Za následující řádky děkuji bohatémuarchivu našeho spřáteleného šamana TUWANAKHY.

Sg. Ostříž

T-51 Připrav sám bez nádobí chutné maso a přílohu.

K tomuto OP se vztahuje ještě dodatek: neplatí nejjednodušší způsob, tj. vařenív popelu či na klacku. Jak tedy na to? Možností je hned několik, pokusím se jeshrnout v této stati a poradit těm z vás, kdož se nebojí nesnází. Indiáni vařili např.v bizoním bachoru, v zemi, na kamenné plotně. Dále maso sušili, udili či drtili dosměsi zvané pemikan.

Vaření v bachoru

Největší část žaludku bizona(krávy) se dá koupit na jatkách,

ale je potřeba, aby bylvypařený, zbavený nečistot achoroboplodných zárodků.Jeho obsah je zhruba 25 litrů,má tvar velkého koženéhovaku, který se cca 10 cm odokraje na čtyřech místechpropíchne a řemínky připevní

na čtyřnohu ze silných asi 150cm dlouhých tyček, které asi


15/29

30 cm od vrcholu svážeme. Takto zavěšený bachor naplníme asi do polovinyvodou a někde vedle rozděláme oheň, kde rozpálíme kameny velké jako pěst.Doruda rozpálené kameny vkládáme pomocí dřevěných vidlic nebo parohu dovody. Postupně přidáváme kameny a voda vře. Indiáni po uvaření polévky či

masa snědli i „varnou nádobu“.

Vaření v zemi

Také tímto způsobem vaření můžeme připravit pokrm pro větší počet osob.Záleží pouze na velikosti jámy a počtu kamenů. Na našem táboře jsme taktonasytili padesát lidí. Jsou nám známy dva způsoby vaření v zemi a popíšeme oba— můžete si tedy vyzkoušet, který se vám lépe osvědčí.

V zemi vykopeme jámu o průměru půl metru a stejně tak hlubokou. Vyložíme jikameny, na nichž rozděláme oheň, ve kterém rozpálíme další kameny. Když jsoudostatečně žhavé, vybereme první vrstvu kamenů a vymeteme z jámy uhlíky apopel. Základovou vrstvu kamenů necháme v jámě. Maso, brambory, popřípaděi zeleninu nařežeme na plátky a v tenkých vrstvách je zabalíme do kůže položenésrstí ven. Takto připravené jídlo položíme na rozžhavené kameny a pokryjemedalší vrstvou žhavých kamenů, které jsme předtím vybrali. Vše pečlivě zakryjemezemí a udusáme. Po několika hodinách jámu odkryjeme a hotové jídlo rozbalíme.Nechceme-li ničit kůži, můžeme ji nahradit dostatečně silnou vrstvou trávy a

listů. Jestliže máme chuť pokrm nevšedně aromatizovat, vysteleme jámuvonnými listy sasafrasu, javoru, lípy či divokého vína.

Jiný způsob vaření v zemi, který praktikujeme častěji, využívá vodu.Vykopeme jámu stejně velkou jako vpředešlém popisu. Vymažeme ji jílem, aby voda neodtékala.Připravíme obyčejné ohniště, ve

kterém rozžhavíme kameny. Naplátky nakrájené maso, brambory azeleninu poskládáme na větší kuskůry pokrytý travou. Vše znovu dotrávy zabalíme. Pokud máme balíčky

k vaření připravené, postavíme ke kraji jámy kůl tak, aby jej bylo možné pozahrnutí díry vytáhnout. Dvěma vidlicemi do jámy nanosíme vrstvu žhavýchkamenů, na ně poskládáme kůrou vzhůru balíčky jídla. Pokryjeme je vrstvoučerstvé trávy, zasypeme hlínou a udusáme. Vytáhneme kůl a do vzniklé díry

nalijeme přibližně jeden kotlík vody. Kůl znovu vsadíme a pečlivě jámu udusáme.Za tři až čtyři hodiny je jídlo hotové. Při přípravě pokrmů v zemi musíme

http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwjw55bJtNrMAhWKVxQKHZxyDTEQjRwIBw&url=http://skaut-lisak.com/blog/2015/04/02/setonuv-hrnec/&psig=AFQjCNFVJgCuDj6QJlO9_cseg_G7iwkPZg&ust=1463343998685762


16/29

postupovat velmi rychle, aby kameny, které jsme pracně rozpálili, nevychladlydříve, než jámu zahrneme.

Pečení na kamenné plotně

Tento způsob přípravy je jednoznačně nejjednodušší a proto ho kluciz Ksigudanu často používají při plnění OP. Najdeme velký placatý kámen, conejlépe očistím a položím naplocho na dvě podpěry z kamenů. Žádný z kamenůnesmí být z potoka neboštípaná břidlice! Podplotýnkou rozdělámeoheň. Když se kámenrozpálí pokládám na něj

naklepaný řízek masa azeleninu nakrájenou natenké plátky. Pečemestejně jako na grilu nebona pánvičce.

S použitím brožurky Indiánská kuchyně od Bílého Wampumu (příloha Našerodina 11)

Šaman TUWANAKHA 283 OP/ 27 M


17/29

JUNY – BŘEZOVÉ LÍSTKYBříza je nesporně krásný strom. Symbolizuje moudrost, lásku,toleranci a krásu ducha. Udělování odznaků Březový lístek – JUN, je od roku 1965 podmíněno souborem pravidel, která majíspojovat všechny lidi věnující volný čas práci s dětmi či nejlepším jedincům z oddílů, bez rozdílu věku a příslušnosti k organizaci.Od počátku 80. let se objevují první ocenění i ve SpolečenstvíMidewiwin, kam přinesl jeho myšlenky šaman LELAŠIKAHz Konestogy. Odznak existuje ve 12 základních barevnýchvariantách – stupních, které jsou udíleny podle zásluh jedince

pro své společenství, a jeden odznak je tzv. čestný. Pravidla udílení jsou jednoduchá: vytvořit malebný „udělovacílist“ – diplom, zakoupit příslušný odznak či nášivku, a konečně sehnat na diplompodpisovou sílu desetinásobně přesahující udílený stupeň. Každý kdo jedržitelem JUNU, se může podepsat s uvedeným číslem svého stupně zapodpisem – to je ta podpisová síla. (Př.: šaman SOEWAH má JUN 7. stupně a mátedy podpisovou sílu 7). Na dekretu musí být minimálně tři podpisy, které jsouzárukou, že ocenění padlo do správných rukou.

stupeň Barva věk Za co a komu, se udílí… (Všechny údaje jsou jen orientační, není nutné se jichstriktně drž et)

Početlet ve

kmeni

-Mide

1. Zelený 12 Nejlepší členové oddílu, kteří jsoupříkladem ostatním

1

2. bleděmodrý 14 Rádcové, ohnivci, ovačirové – zatrvalou pomoc mladším (Např. Dejmal)

2

3. tmavomodrý 16 Degandawida, podnáčelníci – zapředávání zkušeností (Např. AJAGU)

3

4. Žlutý 18 Náčelníci, wagamedi – za dlouhodoboupráci pro kmen, vedení táborů (Např.HANTEWIN, OTHAKTÉ, TAHOANAH,TADEWI, WAČINTONKA)

4

5. červený 20 Šamani, zkušení náčelníci – zapředávání zkušeností i dalším kmenům

(Např. SUSQUEHANNA, WABLAU-TANAGA, Hadži, Grizli)

5


18/29

6. karmínový 25 Vydávání tiskovin, pořádání výstav asrazů pro celé Společenství (Např.WYOMING, SUSQUEHANNA)

10

7. bílý 30 Organizování Velkých indiánských her,

Lesních škol, Čotokwy (Např.LELAŠIKAH, SOEWAH, WAKIŠAKA)

12

8. šedý 35 Lektor Lesních škol, Čotokwy. Vedepřednášky (Např. TUWANAKHA)

15

9. černý 40 Veřejně publikuje, vydává příručky,brožury, knihy (Např. MIČKINIKWA)

20

10. bronzový 45 Výrazně ovlivnil celé SpolečenstvíMidewiwin

25

11. stříbrný 50 Rozvíjí celostátně junáckýekumenismus. Je vzorem a mentorem

mladším náčelníkům (Např.HIAWATHA)

30

12. zlatý 60 Zasvětil celý život Lesní Moudrosti amyšlenkám Midewiwinu

40

čestný zlatozelený Pro výjimečnou dlouhodobou pomoclidem, kteří jinak nevedou kmen(člověk, který dlouhodobě podporuje

kmen, mládež, nebo bývalý vůdce)

---

Pro hrubý přehled jsem sestavil tuto tabulku, za co se udílí Juny - Březové lístkyv Midewiwinu. Všechny údaje jsou jen orientační, není nutné se jich striktnědržet. Odznaky samozřejmě neudílíme pouze v Midé, ale udílí je všechny oddílya dětské organizace. U nás byl doposud udělen jako nejvyšší stupeň 11. a nejvyššízlatý BL předal šaman LELAŠIKAH spisovateli Jaroslavu Foglarovi – Jestřábovi nasrazu pražských kmenů Midé před soukromým promítáním trezorového seriálu

Záhada hlavolamu roku 1990.

TUWANAKHA


19/29

ŠATAZPRAS VYČENICHAL…. Spolupracovníci naší ŠAvanské Tajné ZPRAvodajské Služby nám dle hesla „Lepší

teplý bonz než studená večeře“ opět zaslali nesčetné podněty, na jejichž základě

vyrazili supertajní nenápadní agenti do terénu, aby obohatili naše archivy o další

informace týkající se našich soukmenovců. Zdaleka ne vše je možné zveřejnit.

Březová kůra jest periodikum neziskové a nejsme ochotni riskovat žaloby o

náhradu škod způsobených nactiutrhačnými články. Ovšem i to málo, co si

zveřejnit troufneme, stojí jistě za to. Posuďte sami!

Sportovní výkony našich

členů neberou konce! Díky

objevům naší tajné služby

jste se už mohli dočíst o

úspěších mnoha našich

soukmenovců v takových

disciplínách, jako je hod

oštěpem, baseball, lakrosči branné aktivity. Nyní se

nám podařilo objasnit,

proč si z těžce uškudlených

úspor Medvěd v uplynulých měsících připlácel za doučování z tělocviku, na

schůzky Manata do Zvole zásadně běhal po svých, navíc v o dvě čísla

menších kanadách a se třemi cihlami v batůžku a ve škole byl několikrát

přistižen, kterak si pod lavicí pročítá paměti Františka Venclovského. Ano,

Medvěd se zhlédl v tomto legendárním pokořiteli lamanšského průlivu a rozhodlse jej následovat! A jeho úsilí bylo korunováno úspěchem! Na fotografii můžete

vidět jeho první kroky po francouzské pevnině. Výsledný čas 5 hodin a 42 minut

je dokonce světovým rekordem! Zlí jazykové ovšem tvrdí, že si během plavby

stopnul jeden z expresů pendlujících ve známém Eurotunelu pod mořskou

hladinou. Spekulacím nahrál i rozmočený vlakový jízdní řád nalezený v zadní

kapse Medvědových plavek. O výsledcích probíhajícího vyšetřování vás budeme

informovat ….


20/29

Šarlatánky Mája a Kája na hraně

ilegality. Hrabovská akce Den rodiny

byla dle našich informací zneužita

dvěma důmyslnými a všehoschopnými

manipulátorkami vystupujícími podtajemnou přezdívkou Maj Kajda. Po

vzoru dávných obchodníků s deštěm

využily aktuálního chladného počasí,

aby přítomným za drobnou úplatu

nabízely, že s pomocí mystických

malování slunečních symbolů na vlastních obličejích zařídí dlouho očekávaný

příchod letních teplot. Důvěřivých jedinců, jejichž psychika byla podlomena

letošním nebývale chladným jarním počasím, se našlo více než dost. Podvodnéobohacení vyneslo naší povedené dvojici jistotu, že po loňském parném létě si

letos užijí opravdový pobyt v chládku.

Vlci na lovu Orlích per. V minulém čísle

Březové kůry jste se mohli dočíst něco o svých

spolubojovnících z rodu Vlků. Rádce Javor

nám prozradil, že stěžejní náplní vlčíchschůzek je plnění orlích per. Kluci ve své snaze

vskutku nepolevují. Poté, co si dokonale

osvojili znalosti morseovy abecedy, rozhodli

se ovládnout také umění dorozumívání se

pomocí semaforu. Klasická arabská abeceda

se záhy ukázala jako příliš jednoduchá a po

následném ovládnutí azbuky se kluci rozhodli

zajít ještě dál. Další metou byl védský sanskrt.

Na obrázku tak můžete vidět Buráka, jak svým

kamarádům vysílá dvojité přehlasované FŇ.

Přeci jen starší a zkušenější bojovníci kmene si ovšem na tomto místě troufají

radit - Buráku, ta pravá noha by měla svírat s horní polovinou těla ještě o cca 5

stupňů ostřejší úhel a nemělo by dojít k jejímu prohnutí v koleni, takto by zvláště

u začátečníků mohlo snadno dojít k fatální záměně s trojhláskou HBĎ.

-

ŠATAZPRAS -


21/29

V YPRÁVĚNO NA PRÉRIÍCH

Stvoření Lakotů – Lakota Brulé

Tento příběh mi vyprávěla babička Santee. Kdysi dávno, ale opravdu dávno,

v dobách, kdy země byla ještě mladá, žil vodní netvor Unktehi. Škodil lidem a

dělal povodně. Je možné, že se na nás v té době kvůli něčemu zlobil Velký duch

– Wakan Tanka. A je možné, že si přál, aby Unktehi nad lidmi zvítězil, protože

chtěl stvořit dokonalejší druh člověka.

Voda stoupala a stoupala. Zaplavila už

všechno, kromě hory blízko místa, kde se

dnes nachází posvátný červený kámen, co

z něj vyrábíme dýmky. Lidé vystoupili na

horu, ale nebylo jim to nic platné. Voda ji

zalila. Vlny se valily přes ostrohy a skály a

srážely nešťastníky do hlubin. Všichni

zahynuli a jejich krev se slila do velkého

jezera. To jezero se pak změnilo v kámen a

na tom místě vznikl kamenný lom, hrob

těchto prvních lidí. Proto je dýmka

vyrobená z červeného kamene tak posvátný

předmět. Rudá hlavička je tělem a krví

našich předků, troubel dýmky je páteří

dávno mrtvých lidí a kouř, který z dýmky

vychází, je jejich dechem. Říkám vám,posvátná dýmka chanunpa při obřadu

ožívá. Je cítit, jak z ní proudí síla.

Zkameněl i vodní netvor Unktehi. Snad ho

Tunkashila, Duch praotec, potrestal za

povodeň, kterou rozpoutal. Kosti netvora

zůstaly v Badlands. Z páteře vznikl dlouhý

ostrý hřeben a jednotlivé obratle jsou

výstupky červených a žlutých skal. Viděl jsem je na vlastní oči. Když jsem stál na

Catlinit, indiány zvaný dýmkový

kámen, je rudě zbarveným

druhem mastku. Mastek zaujímána stupnici tvrdosti minerálů

první místo, je tedy velmi měkký

a snadno opracovatelný. Pro

indiány je catlinit kamenem

posvátným. Důvod popisuje tato

báje o stvoření Lakotů. Kámen

získal své jméno po Georgi

Catlinovi, známém malíři, který

se specializoval na zpodobněníživota původních obyvatel

severní Ameriky a který navštívil

posvátné catlinitové doly v roce

1835. Jediným místem na světě,

kde se catlinit těží, je Pipestone

National Monument v Minesotě

a právo těžby mají výhradně

příslušníci indiánského národa.

Na obrázku catlinitová hlavičkadýmky zdobená reliéfem bizona.

http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwjQkojssdDMAhUMlxoKHfkBA3UQjRwIBw&url=http://www.horsekeeping.com/ceremonial-home/pipes/CEP66-buffalo.htm&v6u=https://s-v6exp1-v4.metric.gstatic.com/gen_204?ip%3D85.71.6.3%26ts%3D1462913539147841%26auth%3Dqywmczfny7lifddo7fmzxopp6ayn6lzz%26rndm%3D0.8145678017622551&v6s=2&v6t=62291&bvm=bv.121421273,d.bGs&psig=AFQjCNFjnn8TYXmdlrTdrLieHnEYsLHXwQ&ust=1462999947003058


22/29

hřebeni, měl jsem strach, protože jsem pod nohama ucítil Unktehi. Pohnul se a

chtěl mne svrhnout dolů.

Všichni lidé však přeci jen nezahynuli, zachránila se jedna velice krásná dívka. Jak

se to stalo? Když se voda přelila přes horu, kde lidé hledali útočiště, letěl kolem velký skvrnitý orel, Wanbli Gleška. Snesl se dolů, aby se dívka mohla zachytit jeho

nohy. Pak ji odnesl do hnízda na vrcholku vysokého stromu, který stál na

nejvyšším kamenném výběžku Black Hills. Orlovo hnízdo bylo jediným místem,

kam voda nedosáhla. Kdyby

se tam lidé byli mohli dostat,

neutopili by se. Ale výběžek

byl uzoučký, hladký jako sklo,

příkrý a nedostupný jakomrakodrapy, co znáte

z velkých měst. Můj dědeček

mi říkal, že orlovo hnízdo

možná nebylo v Black Hills, ale na Devil’s Tower, na té skále ve Wyomingu. Obě

místa jsou posvátná.

Dívka zůstala u orla a stala se jeho ženou. V těch dobách si lidé a zvířata stáli blíž,

proto to bylo možné. Žena otěhotněla a porodila mu dvojčata, chlapce a dívku.

Měla radost a řekla:“Znovu tedy budou na zemi lidé. To je dobré.“ Děti se

narodily v hnízdě, vysoko na skalním útesu.

Když konečně vody opadly, Wanbli pomohl ženě i dětem sestoupit ze skály na

zem a řekl jim:“Staňte se velkým národem, Lakota Oyate.“ Chlapec a dívka rostli.

On byl jediný muž na zemi a ona jediná žena, proto se vzali a měli děti. Tak vznikl

národ.

Jsme tedy potomky orlů. Jsme orlí lid a to je dobré. Můžeme být hrdi na svůjpůvod, protože orel je nejmoudřejší z ptáků. Je poslem Velkého ducha. Je to

velký bojovník. Proto jsme se vždy zdobili orlím perem a děláme to dodnes, jsme

velký národ. To říkám já, Chromý jelen.

Z knihy O muži, který šel za sluncem, Mýty a legendy severoamerických indiánů

http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwiJvY-2tdDMAhWDyRoKHavYAf4QjRwIBw&url=http://www.birdingart.com/pages/lingham/baldeagle.html&bvm=bv.121421273,d.bGs&psig=AFQjCNEpswG2WSlj6TN10watFkjVcUE0LQ&ust=1463000866281210


23/29

B ODOVÉ HODY

Správné odpovědi z minulého čísla a druh šifry: 1. znak woodcraftu – bílý štít

(čistota, obrana woodcrafterských myšlenek) a modré bizoní rohy (modrá

obloha, útok, síla, zdatnost), 2. první skautský tábor u nás proběhl pod hradem

Lipnice (čísla znamenají posun písmen v abecedě, šipka směr dopředu), loňský

tábor se jmenoval Tábor U Arnolda (klasická morseovka), 3. nejvyšší kmenová

hodnost je sachem (stačí doplnit písmeno z abecedy nacházející se mezi dvojicí

uvedených písmen, to znamená např. ik = j), 4. stý sněm proběhne na sněmovišti

nad Lesnicí (začáteční písmena uvedených slov) a 5. členové Rychlých šípů se jmenovali Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka

(čteme každé liché písmeno a na konci řádku otočíme směr a odzadu čteme

každé sudé).

1. .--- / .- / -.- / -.--// --- / .... / -. / .. / …- / . / -.-. / -.- / -.-- // … / - /

..- / .--. / . / -. // -.. / .- / ...-/ .- // …/ ...- / . / -- / ..- // -.. / .-. / --.. /

.. / - / . / .-.. / .. // .--. / .-. / .- / …- / --- // ..- / --.. / .. / …- / .- / - //

.-.. / . / … / -. / .. // .--- / -- / . / -. / ---// ?

2.

he s muk etane mjman z yvyk sece jyk aj

3.

dcjlzacnkeislweúmnewapozíuýiuvxwáčcvqxnlcipetéeřuzno říqcs

metžaěkqnrmazrtowýšepzaí?

4.

5. Kapr není jen r yba, tímto názv em se také označuje pila pro

dvoumužné ř ezání či kácení.

Správné odpovědi jako vždy zasílejte na mailovou adresu

[email protected], opět na vás za každou z nich čekají 3 body, za

rozluštění šifry bez správné odpovědi bod jeden. Závěrka je 15. 6. 2016.

mailto:[email protected]:[email protected]


24/29

HRSTKA VTIPŮ

….tentokrát ze světa sportu

Reportérka má rozhovor s boxerem po zápase. "Jak byste popsal své první kolo?" "No, bylo modrý, mělo berany a vpředu i vzadu přehazovačku."

Rozhovor v kabině ultralehkého letadla půl kilometru nad zemí: "Pane instruktore, co mám udělat, když chci přistát?" "Cože?!?! Já jsem myslel, že vy jste instruktor!"

Prochází se plavčík po pláži na Lipně, nuda, občas koukne na hladinu. Náhlepřiloží megafon k ústům a volá na jednu z lodí: "Devadesát devítko, devadesátdevítko, jste za červenou bojí, vraťte se!" Doběhne za ním kolega a povídá: "Co blbneš, vždyť máme lodě jen doosmdesáti!" Plavčík opět přiloží troubu k ústům a volá k jezeru: "Šedesát šestko, šedesátšestko, máte nějaké problémy?"

Po zápase křičí trenér rudý vzteky na hráče: "Říkal jsem, abyste hráli jako nikdy předtím! Ne jako byste nikdy předtímnehráli!"

Kasparov cestuje vlakem a z dlouhé chvíle vyzve spolucestujícího k partii šachu,kterou však posléze prohraje. Uznale potřese kolegovi rukou, ale neodpustí sivýtku, že mu mohl dát mat už dávno předtím, kdyby udělal ten a ten tah věží.„Opravdu? A ono se dá věží také táhnout?“

Alexandr Ovečkin: „Na Zem mě seslal hokejový bůh, abych lidem ukázal, jak sehokej hraje!“

Jaromír Jágr: „Kecá, nikdy jsem ho nikam neposílal….“


25/29

INDIÁNSKÁ HISTORIE Cornstalk – Tekumsehův předchůdce a vzor

Kukuřičný stonek, angl. Cornstalk, algonkinskyHokolesqua je vedle Tekumseha považován zanejvětšího ze synů šavanských kmenů. Byluznáván nejen mezi Šavany, ale za svého rádce,mluvčího a vůdce jej přijímaly i mnohé dalšíkmeny na území dnešního státu Ohio.

Narodil se okolo roku 1720 (někdy jsou všakuváděny také roky 1712 nebo 1715) pravděpodobně v Pensylvánii. Jeho otcem bylšavanský náčelník Okowellos Paxinosa a matkouMeskwa-katee. V důsledku ústupu svého kmenepřed expanzí bílé rasy žil později v místech poblížsoučasného města Chillicothe v Ohiu. Někdybývá uváděno, že se aktivně účastnil Pontiacovy

války (viz BK č. 245), ale tato tvrzení nejsou doložena. Nicméně jisté je, že seúčastnil následujících mírových jednání.

Vůdčí roli sehrál v bitvě u Velké Kanawhy (též bitva u Point Pleasant), která seuskutečnila 10. října 1774. Co jí předcházelo? Roku 1768 došlo mezi bílými airokézskou ligou k uzavření Smlouvy z Fort Stanwix. Smlouva upravovala hranicimezi indiánským územím a územím ovládaném britskými kolonisty. Tato hranicebyla stanovena v Royal Proclamation of 1763 (viz opět BK č. 245). Britská vládase touto úpravou snažila zastavit násilnosti, k nimž docházelo na stávajícíhraniční linii, a indiáni samozřejmě doufali, že tímto novým uspořádánímdosáhnou konečně definitivního zastavení bílé expanze. Hlavní problém spočívalve skutečnosti, že za indiány smlouvu podepsali pouze Irokézové. Ostatní kmenyse jí tak necítily být vázany a neuznávaly ji. Sporná území v Kentucky tak i nadálepovažovaly za svá loviště a nehodlaly se jich vzdát. Násilí na obou stranách se takopět vystupňovalo a ačkoli se Cornstalk snažil najít mírové řešení, ozbrojenýkonflikt byl nevyhnutelný. Na straně indiánů se jej vedle Šavanů účastnily takédalší kmeny, např. Delawarové či Huroni. Proti nim stála virginská domobrana

pod velením generála Andrewa Lewise. Indiáni vedeni Cornstalkem napadliLewisův tábor na soutoku Kanawhy a Ohia a doufali, že se jim podaří sevřít jej

Cornstalk 1720 (?) -1777


26/29

v pasti tvořené okolními útesy. Po několikahodinové bitvě se však částiLewisových jednotek podařilo dostat do indiánského týlu a oslabili tak intenzitu jejich útoku. Cornstalkovi bojovníci byli nuceni se stáhnout a v průběhu nocizcela opustili bojiště. Z hlediska mrtvých a raněných by se výsledek bitvy dal

považovat za nerozhodný, nicméně vzhledem k indiánskému ústupu byli zavítěze považováni Virgiňané. Cornstalk si navíc velice dobře uvědomoval, že jehosíly oslabené touto bitvou nebudou schopny čelit dalšímu útoku, a tak se moudřevyhnul dalšímu střetu se zhruba dvoutisícovou armádou vedenou guvernéremVirginie Johnem Murrayem, lordem z Dunmore, která se blížila k hlavní šavanské

vesnici Chillicothu a cestou

napadala a vypalovala menšíšavanské tábory. Podařilo semu zchladit horké hlavy svých

válečníků, kteří naopak volalipo boji, a v touze zachovat

pro svůj lid naději probudoucnost, požádalMurraye o uzavření míru.Guvernér na mírová jednánípřistoupil a snažil sek indiánům chovat velkoryse.

Viděl v nich možné budoucíspojence v očekávaném boji omoc se vzpurnými kolonisty. Mír byl podepsán na konci listopadu v CampCharlotte, Šavani se vzdali svých lovišť v Kentucky a Dunmore jim potvrdil jejichpráva na území v Ohiu a navíc přislíbil pravidelné roční příděly.

Toto uspořádání však nevydrželo nikterak dlouho. Osadníci indiánské nárokyneuznávali a tlačili se na indiánská území. V roce 1775navíc vypukla válka mezibílými američany a britskou korunou (tzv. Válka za nezávislost) a dohody mezi

indiány a důstojníky ve službách Anglie pro ně byly pouhým cárem papíru.Nejvíce postižené byly kmeny Huronů a Delawarů. Schylovalo se tedy k dalšíválce mezi bílými američany a původními obyvateli.

Někteří indiáni věřili, že je možné využít současného ozbrojeného konfliktu mezinově vznikajícími USA a britskou armádou a klonili se na stranu Britů v marnýchnadějích, že s jejich pomocí se jim podaří vytlačit bílé kolonisty. Tyto militantnínálady zastával i šavanský náčelník Modrý kabát. Cornstalk naproti tomu patřil

mezi přívržence indiánské neutrality. V letech 1775-76 se účastnil vyjednáváníve Fort Pitt a byl přítomen uzavření prvních smluv mezi USA a indiány. V rámci

Bitva u Point Pleasant – výjevy z bitvy

zachycené na nástěnných malbách Roberta

Dafforda v parku ve městě Point Pleasant


27/29

svých diplomatických snah se vydal na podzim 1777 i do pevnosti Fort Randolph,která stála na soutoku Velké Kanawhy a Ohia, tedy na tom místě, kdeCornstalkovy oddíly o tři roky dříve ustoupily před virginskou domobranou podvelením generála Lewise. Navzdory deklarovanému diplomatickému poslání dal

velitel pevnosti kapitán Matthew Arbuckle Cornstalka i jeho společníky,delawarského náčelníkaRudého sokola a dalšího dnes jižneznámého šavanskéhoválečníka, zatknout. Jejichzadržením chtěl přinutitvzdorné indiány k poslušnosti aCornstalkovi slíbil zaručitbezpečí. Počet rukojmí se ještě

navýšil o Cornstalkova synaElinipsica, který se vydal dopevnosti, aby se ujistil, že je jeho otec v pořádku. Následující

den byl v lesích poblíž pevnosti indiány zabit a skalpován jeden ze dvou vojáků,kteří se vydali na lov, a tento čin se pro vojáky v pevnosti stal záminkouk vykonání krvavé pomsty. Cornstalka před blížícími se vojáky údajně ještě stihlavarovat manželka tlumočníka, která si náčelníka pamatovala z dob, kdy žila coby

zajatkyně mezi Šavany. Cornstalk však i přes pobídky svého syna útěk odmítl,naopak nabádal Elinipsica, aby zemřel jako muž, neboť Velký duch si zjevněpřeje, aby otec a syn skonali společně. Rudý sokol se ještě pokusil utéci s krzkomín. Jakmile vojáci vtrhli do místnosti, zahájili palbu ze svých pušek. NáčelníkCornstalk zemřel hrdě a naprosto mlčky vestoje poté, co byl zasažen sedmikulkami, jeho syn pak také beze slova vsedě na židli. Poté vojáci vytáhli z komínaRudého sokola a utloukli jej pažbami svých pušek, čtvrtý indián byl prý dle jednoho z očitých svědků brutálně umučen.

Tato čtyřnásobná vražda vyřešilaváhavost některých příslušníkůohijských kmenů, které se s vervoupustili do bojů s bílými ve snazepomstít smrt uznávanéhonáčelníka. Rok 1777 bývá pronásledující události někdy zván„rokem tří krvavých sedmiček“.

Fakt, že se indiáni v probíhající válceza nezávislost postavili na stranu

Vražda ve Fort Randolph

Replika pevnosti Fort Randolph


28/29

Britů měl snad za následek i snahu tehdejšího virginského guvernéra PatrickaHenryho pohnat Cornstalkovy vrahy p řed vojenský soud. Kvůli neochotěostatních vojáků vypovídat však k jejich odsouzení nikdy nedošlo.

Dle neověřených svědectví Cornstalk nezemřelzcela beze slov, stihl prý bílé američany aukradená území počastovat kletbou Velkéhoducha, dle níž měl být bílý američan a jeho zemstíhán nepřízní přírodních sil. Této kletbě pakbyla především ve 20. století přičítána důlníneštěstí, letecké i vlakové havárie, tornáda,zřícení mostu Silver Bridge apod., k nimždocházelo na území města Point Pleasant av jeho okolí. V 60. letech začal být s těmitoudálostmi spojován přízrak zvaný Motýlí muž(Mothman), který se prý v oblasti mnohýmzjevoval, někteří jej dokonce považovali za jakési převtělení Cornstalka či snad Rudéhosokola. Ale to už se dostáváme na půdu mýtů atzv. urban legends….

Sepsal Sg. Ostříž

Socha Motýlího muže

v Point Pleasant


29/29

JAVOROVÁ NAŽKA DUBEN 2016

Starší bojovníci 1. místo Sagamor Javor 275 bodů 2. místo Vanata Burák 240 bodů 3. místo Vanata Surikata 191 bodů4. místo nov. Matouš 175 bodů 5. místo Vanata Eddie 171 bodů 6. místo nov. Mája 145 bodů 7. místo bojovník Medvěd 140 bodů

8. místo Vanata Čača 137 bodů 9. místo nov. Kajda 135 bodů

10. místo dcera Skřítek 134 bodů 11. místo nov. Kuňka 89 bodů 12. místo Vanata Drápal 70 bodů 13. místo dcera Dela 56 bodů 14. místo nov. Adél 54 bodů

Světlušk y a vlčata kmene 1. místo Koloušek 137 bodů Koníci 2. místo Vrabčák 135 bodů Hadi3. místo Srnka 134 bodů Medvědi 4. místo Kecalka 133 bodů Koníci 5. místo Hobit 131 bodů Hadi

Liška 131 bodů Medvědi 7. místo Sedmikráska 130 bodů Koníci

8. místo Čéška 128 bodů Hadi9. místo Lasička 125 bodů Medvědi 10.místo Vlaštovka 91 bodů Koníci

Vlčák 91 bodů Hadi 12. místo Saša 61 bodů Koníci 13. místo Tom 51 bodů Hadi

Pro Březovou kůru náčelník MIČKINIKWA
http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwjT38PB0e7MAhXKvxQKHa92BWAQjRwIBw&url=http%3A%2F%2Fwww.fler.cz%2Fzbozi%2Fjavorove-nazky-7002496&psig=AFQjCNHE9oMIa2o15B6FdgnD-vZaQm5cBg&ust=1464039284488933http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwjT38PB0e7MAhXKvxQKHa92BWAQjRwIBw&url=http%3A%2F%2Fwww.fler.cz%2Fzbozi%2Fjavorove-nazky-7002496&psig=AFQjCNHE9oMIa2o15B6FdgnD-vZaQm5cBg&ust=1464039284488933

březová kůra č.248

Documents