bilateria ecdysozoa - is.muni.cz · vnitřní obvykle chitinová endokutikula 2. kutikula se...
TRANSCRIPT
opakovaacuteniacute
Acoelomorpha
praploštěnci
- Eubilateria
- Protostomiaprvouacutestiacute
Bilateria (= Triploblastica)
- nepochybneacute monofylum
Myxozoa rybomorky
Chaetognatha
ploutvenky
Ecdysozoa
bdquosvleacutekačildquo
Myzostomida
lilijicovci
Lophotrochozoa
Deuterostomia
druhouacutestiacute
copy Horsaacutek
Bilateria
Ecdysozoa
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Ecdysozoa ndash bdquosvleacutekačildquo
nově vytvořenaacute skupina Ecdysozoa spojujiacuteciacute členovce a jejich přiacutebuzneacute
(Panarthropoda) s většinou byacutevalyacutech bdquohliacutestůldquo
1 hlavniacute znak složitě stavěnaacute kutikula s několika vrstvami
vnějšiacute epikutikula
prostředniacute exokutikula
vnitřniacute obvykle chitinovaacute endokutikula
2 kutikula se svleacutekaacute nejčastěji několikraacutet během vyacutevojoveacuteho cyklu
3 obvykle koncovyacute uacutestniacute otvor
4 bez pohybovyacutech bičiacuteků pohyb pomociacute svalů upnutyacutech na kutikulu
5 bez primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
6 většina nemaacute ceacutelom nahrazen u pokročilejšiacutech mixocelem (splynutiacute
shizocelniacutech dutin s hemocelem ohraničen mimobuněčnou hmotou)
7 zaacutekladem nervoveacute soustavy je mozek tvořiacuteciacute prstenec kolem traacuteviciacute trubice (perforovanyacute hltanem) unikaacutetniacute imunochemie NS
a
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Scalidophora
Scalidophora - chobotovciMonofylum autapomorfiiacute jsou skalidy - typicky utvaacuteřeneacute osteacutenky
na introvertu
mořštiacute bentičtiacute
tělo tvořiacute zatažitelnyacute chobot - introvert na něm uacutestniacute otvor krk a trup
introvert je orgaacuten pohybu pomociacute zatahovaciacutech svalů
kutikula obsahuje chitin je při růstu svleacutekaacutena
kutikula diferencovaacutena do jednotlivyacutech destiček
Kinorhyncha - rypečky
Priapula - hlavatci
Loricifera - korzetky
charakteristika Scalidophora
Kinorhyncha Priapula Loricifera
Kinorhyncha ndash rypečkykineo = pohybovat se rhynchos - chobot rypaacutek
(staraacute řečtina)
trup z 11ti segmentů chobot velikost 02 -08 mm
bentičtiacute v bahnityacutech a piacutesečnyacutech mořskyacutech sedimentech
Priapula - hlavatci
tělo členěno na introvert a trup někdy i rozvětvenyacute ocas
predaacutetoři kroužkovců i filtraacutetoři
Loricifera ndash korzetky
tělo pokryto destičkami ktereacute vytvaacuteřiacute chitinovyacute krunyacuteř (lorika) hlava otrněnaacute s introvertem
nejmenšiacute chobotovci dospělci přisedliacute
charakteristika Ecdysozoa
Nematoida
Nematoidastrunovci Nematomorpha a hliacutestice Nematoda tvořiacute
nepochybně monofyletickou skupinu Nematoida
dlouheacute tenkeacute tělo
bez okružniacutech svalů podeacutelneacute svaly uspořaacutedaneacute do provazců odděleneacute pokožkovyacutemi pruhy
bez protonefridiiacute
kolagenniacute kutikula
pevnaacute kutikula a podeacutelneacute svaly umožňujiacute pouze vlnivyacute pohyb
strunovci ndash pravoleveacute (primitivniacute)
hliacutestice ndash hřbeto-břišniacute vlněniacute
charakteristika Ecdysozoa
Nematomorpha
Nematomorpha -strunovci
10-50 cm ale tenciacute dospělci žijiacute volně ve vodě většinou sladkovodniacute
juvenilniacute staacutedia parazitujiacute -pronikajiacute do hmyzu (mořštiacute do koryacutešů)
svleacutekaacuteniacute jen 1x
sekundaacuterniacute gonochoristeacute
pseudocel sekundaacuterně vyplněn mezenchymem
TS u dospělců redukovanaacute
NS prstenec a břišniacute nervovyacute provazec
bez VS a DS
přiacutečnyacute řez strunovcem (samec)
kutikula
hypodermis
podeacutelnaacute svalovina
střevo
břišniacute nervovaacute paacuteska
chaacutemovyacute vaacuteček
pseudocel
pseudocel
zadniacute konec těla samce
zaacutestupce Ecdysozoa
Nematomorpha
Nematomorpha - strunovci
Gordius aquaticus - strunovec vodniacute
dospělci žijiacute volně ve vodniacutem prostřediacute - v pramenech
na jaře kopulace samice kladou vajiacutečka
encystovaneacute larvy na vodniacutech rostlinaacutech konzumovaacuteny fytofaacutegniacutem hmyzem
juvenilniacute jedinci (s chobotkem) se vyviacutejiacute v tělniacute dutině členovců majiacute zatažitelnyacute chobot s haacutečky
tito jsou konzumovaacuteny karnivorniacutem hmyzem
před vypuzeniacutem se hostitel chovaacute jako hydrofilniacute
ven řitniacutem otvorem nebo klouby hostitel může přežiacutet
charakteristika Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
ekto- a endoparaziteacute rostlinniacute a živočišniacute i volně žijiacuteciacute druhy
evolučně uacutespěšnaacute skupina
z živočichů dosahujiacute největšiacute populačniacute hustoty (až 20 milionů jedincům2 lesniacute či lučniacute půdy)
tělo protaacutehleacute vaacutelcoviteacute tenkeacute
Nematoda se vyskytujiacute často ve vysokyacutech abundanciacutech Spojeniacutem všech nematod žijiacuteciacutech v řece Murray (Austraacutelie) by vznikla takovaacutehle 20 m dlouhaacute obluda
Autapomorfie
kutikulaacuterniacute spikuly jako kopulačniacute orgaacuten
při růstu přesně 4x svleacutekaacuteniacute kolagenniacute kutikuly (růst možnyacute i bez svleacutekaacuteniacute)
dorsaacutelniacute nervovyacute provazec (původ ve ventraacutelniacutem nervoveacutem provazci)
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
na povrchu kolagenniacute kutikula pod niacute hypodermis
podeacutelnaacute svalovina rozděleneacute do 4 pruhů
kompaktniacute pseudocel vyplněnyacute tekutinou ndash hydrostatickaacute kostra
samci majiacute kloaku a kutikulaacuterniacute spikuly
NS objiacutecnoveacute ganglion a provazce
chemoreceptory ndash amfidy (hluboko
vchliacutepeneacute umiacutestěneacute na přiacutedi) a fazmidy na zaacutedi
vyacutevoj přiacutemyacute bez larvy
uacutestniacute
otvor
anus
nervovyacute
prstenec
hřbetniacute
nervovyacute
provazecbřišniacute
nervovyacute
provazec
varlata
ovarium
pohlavniacute
otvor
děloha
kloaka
spikuly
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
BL - břišniacute (hypodermaacutelniacute) lišta
BN - břišniacute (ventraacutelniacute) nervovyacute
provazec
EK - exkrečniacute kanaacutelek
H - hypodermis
HL - hřbetniacute lišta
HN - hřbetniacute (dorzaacutelniacute) nervovyacute
provazec
K - kutikula
O - ovarium
PL - postranniacute lišta
PS - pseudocel
S - střevo
SB - svaloveacute buňky
SV - svalovyacute vyacuteběžek
U - uterus
V - vajiacutečko
VV - vejcovod
přiacutečnyacute řez tělem samice
charakteristika Nematoda
Enoplea
Enoplea = většina byacutevaleacute
skupiny Adenophorea
primitivnějšiacute skupina
slabaacute kutikula
vylučovaciacute orgaacuteny pouze jsou kožniacute žlaacutezy
přiacutetomny chemoreceptory amfidy na přiacutedi
většina druhů mořskyacutech
ale i naše sladkovodniacute druhy a druhy parazitickeacute
charakteristika a zaacutestupci Enoplea
Trichocephalida
Trichocephalida ndash nitkovci
všechny druhy tohoto řaacutedu jsou zooparaziteacute
Mermis ndash strunice volně žijiacuteciacute nedospělaacute staacutedia parazitujiacute u hmyzu
Trichuris trichuria ndash tenkohlavec lidskyacute parazit střeva člověka
Trichinella spiralis ndash svalovec stočenyacute tenkeacute střevo člověka šelem prasat samičky jsou živorodeacute mlaacuteďata putujiacute do svalů opouzdřeniacute ndash přenos konzumaciacute masa do dalšiacuteho hostitele způsobuje zaacuteněty atrofie ochrnutiacute po silneacute invazi mladyacutech jedinců do svalů
charakteristika Nematoda
Chromadorea
Chromadorea= byacutevalaacute skupina Secernentea a několik zaacutestupců Adenophorea
vylučovaciacute orgaacuteny jsou protonefridiaacutelniacute kanaacutelky
majiacute většinou fasmidy (na zaacutedi)
velmi silnaacute kutikula
volně žijiacuteciacute druhy sladkovodniacute i terestrickeacute vzaacutecně v mořskeacutem litoraacutelu
takeacute druhy fyto- a zooparazitickeacute
Rhabditida - haacuteďata
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Ascaridida - škrkavice
Strongylida - měchovci
Spirurida - spirury
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
nemajiacute vysunovatelnyacute bodec saprobionti i paraziti
Rhabditis ndash haacutedě volně žijiacuteciacute v půdě hltan se 2 bulby 2 vaječniacuteky s vyacutevodem uprostřed fazmidy na konci těla spikuly (kutikulaacuterniacute jehlice) u samců = kopulačniacute orgaacuteny
samice
samec
zaacutestupci Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
Turbathrix aceti haacutedě octoveacute žije v kyseleacutem prostřediacute v půdě ve zkvašeneacute miacuteze ze stromů ovoci
Strongyloides stercoralis haacutedě střevniacute způsobuje těžkeacute střevniacute onemocněniacute člověka strongyloidoacutezu tropy a subtropy čaacutest populace žije neparaziticky v půdě
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Ecdysozoa ndash bdquosvleacutekačildquo
nově vytvořenaacute skupina Ecdysozoa spojujiacuteciacute členovce a jejich přiacutebuzneacute
(Panarthropoda) s většinou byacutevalyacutech bdquohliacutestůldquo
1 hlavniacute znak složitě stavěnaacute kutikula s několika vrstvami
vnějšiacute epikutikula
prostředniacute exokutikula
vnitřniacute obvykle chitinovaacute endokutikula
2 kutikula se svleacutekaacute nejčastěji několikraacutet během vyacutevojoveacuteho cyklu
3 obvykle koncovyacute uacutestniacute otvor
4 bez pohybovyacutech bičiacuteků pohyb pomociacute svalů upnutyacutech na kutikulu
5 bez primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
6 většina nemaacute ceacutelom nahrazen u pokročilejšiacutech mixocelem (splynutiacute
shizocelniacutech dutin s hemocelem ohraničen mimobuněčnou hmotou)
7 zaacutekladem nervoveacute soustavy je mozek tvořiacuteciacute prstenec kolem traacuteviciacute trubice (perforovanyacute hltanem) unikaacutetniacute imunochemie NS
a
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Scalidophora
Scalidophora - chobotovciMonofylum autapomorfiiacute jsou skalidy - typicky utvaacuteřeneacute osteacutenky
na introvertu
mořštiacute bentičtiacute
tělo tvořiacute zatažitelnyacute chobot - introvert na něm uacutestniacute otvor krk a trup
introvert je orgaacuten pohybu pomociacute zatahovaciacutech svalů
kutikula obsahuje chitin je při růstu svleacutekaacutena
kutikula diferencovaacutena do jednotlivyacutech destiček
Kinorhyncha - rypečky
Priapula - hlavatci
Loricifera - korzetky
charakteristika Scalidophora
Kinorhyncha Priapula Loricifera
Kinorhyncha ndash rypečkykineo = pohybovat se rhynchos - chobot rypaacutek
(staraacute řečtina)
trup z 11ti segmentů chobot velikost 02 -08 mm
bentičtiacute v bahnityacutech a piacutesečnyacutech mořskyacutech sedimentech
Priapula - hlavatci
tělo členěno na introvert a trup někdy i rozvětvenyacute ocas
predaacutetoři kroužkovců i filtraacutetoři
Loricifera ndash korzetky
tělo pokryto destičkami ktereacute vytvaacuteřiacute chitinovyacute krunyacuteř (lorika) hlava otrněnaacute s introvertem
nejmenšiacute chobotovci dospělci přisedliacute
charakteristika Ecdysozoa
Nematoida
Nematoidastrunovci Nematomorpha a hliacutestice Nematoda tvořiacute
nepochybně monofyletickou skupinu Nematoida
dlouheacute tenkeacute tělo
bez okružniacutech svalů podeacutelneacute svaly uspořaacutedaneacute do provazců odděleneacute pokožkovyacutemi pruhy
bez protonefridiiacute
kolagenniacute kutikula
pevnaacute kutikula a podeacutelneacute svaly umožňujiacute pouze vlnivyacute pohyb
strunovci ndash pravoleveacute (primitivniacute)
hliacutestice ndash hřbeto-břišniacute vlněniacute
charakteristika Ecdysozoa
Nematomorpha
Nematomorpha -strunovci
10-50 cm ale tenciacute dospělci žijiacute volně ve vodě většinou sladkovodniacute
juvenilniacute staacutedia parazitujiacute -pronikajiacute do hmyzu (mořštiacute do koryacutešů)
svleacutekaacuteniacute jen 1x
sekundaacuterniacute gonochoristeacute
pseudocel sekundaacuterně vyplněn mezenchymem
TS u dospělců redukovanaacute
NS prstenec a břišniacute nervovyacute provazec
bez VS a DS
přiacutečnyacute řez strunovcem (samec)
kutikula
hypodermis
podeacutelnaacute svalovina
střevo
břišniacute nervovaacute paacuteska
chaacutemovyacute vaacuteček
pseudocel
pseudocel
zadniacute konec těla samce
zaacutestupce Ecdysozoa
Nematomorpha
Nematomorpha - strunovci
Gordius aquaticus - strunovec vodniacute
dospělci žijiacute volně ve vodniacutem prostřediacute - v pramenech
na jaře kopulace samice kladou vajiacutečka
encystovaneacute larvy na vodniacutech rostlinaacutech konzumovaacuteny fytofaacutegniacutem hmyzem
juvenilniacute jedinci (s chobotkem) se vyviacutejiacute v tělniacute dutině členovců majiacute zatažitelnyacute chobot s haacutečky
tito jsou konzumovaacuteny karnivorniacutem hmyzem
před vypuzeniacutem se hostitel chovaacute jako hydrofilniacute
ven řitniacutem otvorem nebo klouby hostitel může přežiacutet
charakteristika Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
ekto- a endoparaziteacute rostlinniacute a živočišniacute i volně žijiacuteciacute druhy
evolučně uacutespěšnaacute skupina
z živočichů dosahujiacute největšiacute populačniacute hustoty (až 20 milionů jedincům2 lesniacute či lučniacute půdy)
tělo protaacutehleacute vaacutelcoviteacute tenkeacute
Nematoda se vyskytujiacute často ve vysokyacutech abundanciacutech Spojeniacutem všech nematod žijiacuteciacutech v řece Murray (Austraacutelie) by vznikla takovaacutehle 20 m dlouhaacute obluda
Autapomorfie
kutikulaacuterniacute spikuly jako kopulačniacute orgaacuten
při růstu přesně 4x svleacutekaacuteniacute kolagenniacute kutikuly (růst možnyacute i bez svleacutekaacuteniacute)
dorsaacutelniacute nervovyacute provazec (původ ve ventraacutelniacutem nervoveacutem provazci)
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
na povrchu kolagenniacute kutikula pod niacute hypodermis
podeacutelnaacute svalovina rozděleneacute do 4 pruhů
kompaktniacute pseudocel vyplněnyacute tekutinou ndash hydrostatickaacute kostra
samci majiacute kloaku a kutikulaacuterniacute spikuly
NS objiacutecnoveacute ganglion a provazce
chemoreceptory ndash amfidy (hluboko
vchliacutepeneacute umiacutestěneacute na přiacutedi) a fazmidy na zaacutedi
vyacutevoj přiacutemyacute bez larvy
uacutestniacute
otvor
anus
nervovyacute
prstenec
hřbetniacute
nervovyacute
provazecbřišniacute
nervovyacute
provazec
varlata
ovarium
pohlavniacute
otvor
děloha
kloaka
spikuly
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
BL - břišniacute (hypodermaacutelniacute) lišta
BN - břišniacute (ventraacutelniacute) nervovyacute
provazec
EK - exkrečniacute kanaacutelek
H - hypodermis
HL - hřbetniacute lišta
HN - hřbetniacute (dorzaacutelniacute) nervovyacute
provazec
K - kutikula
O - ovarium
PL - postranniacute lišta
PS - pseudocel
S - střevo
SB - svaloveacute buňky
SV - svalovyacute vyacuteběžek
U - uterus
V - vajiacutečko
VV - vejcovod
přiacutečnyacute řez tělem samice
charakteristika Nematoda
Enoplea
Enoplea = většina byacutevaleacute
skupiny Adenophorea
primitivnějšiacute skupina
slabaacute kutikula
vylučovaciacute orgaacuteny pouze jsou kožniacute žlaacutezy
přiacutetomny chemoreceptory amfidy na přiacutedi
většina druhů mořskyacutech
ale i naše sladkovodniacute druhy a druhy parazitickeacute
charakteristika a zaacutestupci Enoplea
Trichocephalida
Trichocephalida ndash nitkovci
všechny druhy tohoto řaacutedu jsou zooparaziteacute
Mermis ndash strunice volně žijiacuteciacute nedospělaacute staacutedia parazitujiacute u hmyzu
Trichuris trichuria ndash tenkohlavec lidskyacute parazit střeva člověka
Trichinella spiralis ndash svalovec stočenyacute tenkeacute střevo člověka šelem prasat samičky jsou živorodeacute mlaacuteďata putujiacute do svalů opouzdřeniacute ndash přenos konzumaciacute masa do dalšiacuteho hostitele způsobuje zaacuteněty atrofie ochrnutiacute po silneacute invazi mladyacutech jedinců do svalů
charakteristika Nematoda
Chromadorea
Chromadorea= byacutevalaacute skupina Secernentea a několik zaacutestupců Adenophorea
vylučovaciacute orgaacuteny jsou protonefridiaacutelniacute kanaacutelky
majiacute většinou fasmidy (na zaacutedi)
velmi silnaacute kutikula
volně žijiacuteciacute druhy sladkovodniacute i terestrickeacute vzaacutecně v mořskeacutem litoraacutelu
takeacute druhy fyto- a zooparazitickeacute
Rhabditida - haacuteďata
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Ascaridida - škrkavice
Strongylida - měchovci
Spirurida - spirury
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
nemajiacute vysunovatelnyacute bodec saprobionti i paraziti
Rhabditis ndash haacutedě volně žijiacuteciacute v půdě hltan se 2 bulby 2 vaječniacuteky s vyacutevodem uprostřed fazmidy na konci těla spikuly (kutikulaacuterniacute jehlice) u samců = kopulačniacute orgaacuteny
samice
samec
zaacutestupci Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
Turbathrix aceti haacutedě octoveacute žije v kyseleacutem prostřediacute v půdě ve zkvašeneacute miacuteze ze stromů ovoci
Strongyloides stercoralis haacutedě střevniacute způsobuje těžkeacute střevniacute onemocněniacute člověka strongyloidoacutezu tropy a subtropy čaacutest populace žije neparaziticky v půdě
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika Ecdysozoa
Ecdysozoa ndash bdquosvleacutekačildquo
nově vytvořenaacute skupina Ecdysozoa spojujiacuteciacute členovce a jejich přiacutebuzneacute
(Panarthropoda) s většinou byacutevalyacutech bdquohliacutestůldquo
1 hlavniacute znak složitě stavěnaacute kutikula s několika vrstvami
vnějšiacute epikutikula
prostředniacute exokutikula
vnitřniacute obvykle chitinovaacute endokutikula
2 kutikula se svleacutekaacute nejčastěji několikraacutet během vyacutevojoveacuteho cyklu
3 obvykle koncovyacute uacutestniacute otvor
4 bez pohybovyacutech bičiacuteků pohyb pomociacute svalů upnutyacutech na kutikulu
5 bez primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
6 většina nemaacute ceacutelom nahrazen u pokročilejšiacutech mixocelem (splynutiacute
shizocelniacutech dutin s hemocelem ohraničen mimobuněčnou hmotou)
7 zaacutekladem nervoveacute soustavy je mozek tvořiacuteciacute prstenec kolem traacuteviciacute trubice (perforovanyacute hltanem) unikaacutetniacute imunochemie NS
a
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Scalidophora
Scalidophora - chobotovciMonofylum autapomorfiiacute jsou skalidy - typicky utvaacuteřeneacute osteacutenky
na introvertu
mořštiacute bentičtiacute
tělo tvořiacute zatažitelnyacute chobot - introvert na něm uacutestniacute otvor krk a trup
introvert je orgaacuten pohybu pomociacute zatahovaciacutech svalů
kutikula obsahuje chitin je při růstu svleacutekaacutena
kutikula diferencovaacutena do jednotlivyacutech destiček
Kinorhyncha - rypečky
Priapula - hlavatci
Loricifera - korzetky
charakteristika Scalidophora
Kinorhyncha Priapula Loricifera
Kinorhyncha ndash rypečkykineo = pohybovat se rhynchos - chobot rypaacutek
(staraacute řečtina)
trup z 11ti segmentů chobot velikost 02 -08 mm
bentičtiacute v bahnityacutech a piacutesečnyacutech mořskyacutech sedimentech
Priapula - hlavatci
tělo členěno na introvert a trup někdy i rozvětvenyacute ocas
predaacutetoři kroužkovců i filtraacutetoři
Loricifera ndash korzetky
tělo pokryto destičkami ktereacute vytvaacuteřiacute chitinovyacute krunyacuteř (lorika) hlava otrněnaacute s introvertem
nejmenšiacute chobotovci dospělci přisedliacute
charakteristika Ecdysozoa
Nematoida
Nematoidastrunovci Nematomorpha a hliacutestice Nematoda tvořiacute
nepochybně monofyletickou skupinu Nematoida
dlouheacute tenkeacute tělo
bez okružniacutech svalů podeacutelneacute svaly uspořaacutedaneacute do provazců odděleneacute pokožkovyacutemi pruhy
bez protonefridiiacute
kolagenniacute kutikula
pevnaacute kutikula a podeacutelneacute svaly umožňujiacute pouze vlnivyacute pohyb
strunovci ndash pravoleveacute (primitivniacute)
hliacutestice ndash hřbeto-břišniacute vlněniacute
charakteristika Ecdysozoa
Nematomorpha
Nematomorpha -strunovci
10-50 cm ale tenciacute dospělci žijiacute volně ve vodě většinou sladkovodniacute
juvenilniacute staacutedia parazitujiacute -pronikajiacute do hmyzu (mořštiacute do koryacutešů)
svleacutekaacuteniacute jen 1x
sekundaacuterniacute gonochoristeacute
pseudocel sekundaacuterně vyplněn mezenchymem
TS u dospělců redukovanaacute
NS prstenec a břišniacute nervovyacute provazec
bez VS a DS
přiacutečnyacute řez strunovcem (samec)
kutikula
hypodermis
podeacutelnaacute svalovina
střevo
břišniacute nervovaacute paacuteska
chaacutemovyacute vaacuteček
pseudocel
pseudocel
zadniacute konec těla samce
zaacutestupce Ecdysozoa
Nematomorpha
Nematomorpha - strunovci
Gordius aquaticus - strunovec vodniacute
dospělci žijiacute volně ve vodniacutem prostřediacute - v pramenech
na jaře kopulace samice kladou vajiacutečka
encystovaneacute larvy na vodniacutech rostlinaacutech konzumovaacuteny fytofaacutegniacutem hmyzem
juvenilniacute jedinci (s chobotkem) se vyviacutejiacute v tělniacute dutině členovců majiacute zatažitelnyacute chobot s haacutečky
tito jsou konzumovaacuteny karnivorniacutem hmyzem
před vypuzeniacutem se hostitel chovaacute jako hydrofilniacute
ven řitniacutem otvorem nebo klouby hostitel může přežiacutet
charakteristika Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
ekto- a endoparaziteacute rostlinniacute a živočišniacute i volně žijiacuteciacute druhy
evolučně uacutespěšnaacute skupina
z živočichů dosahujiacute největšiacute populačniacute hustoty (až 20 milionů jedincům2 lesniacute či lučniacute půdy)
tělo protaacutehleacute vaacutelcoviteacute tenkeacute
Nematoda se vyskytujiacute často ve vysokyacutech abundanciacutech Spojeniacutem všech nematod žijiacuteciacutech v řece Murray (Austraacutelie) by vznikla takovaacutehle 20 m dlouhaacute obluda
Autapomorfie
kutikulaacuterniacute spikuly jako kopulačniacute orgaacuten
při růstu přesně 4x svleacutekaacuteniacute kolagenniacute kutikuly (růst možnyacute i bez svleacutekaacuteniacute)
dorsaacutelniacute nervovyacute provazec (původ ve ventraacutelniacutem nervoveacutem provazci)
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
na povrchu kolagenniacute kutikula pod niacute hypodermis
podeacutelnaacute svalovina rozděleneacute do 4 pruhů
kompaktniacute pseudocel vyplněnyacute tekutinou ndash hydrostatickaacute kostra
samci majiacute kloaku a kutikulaacuterniacute spikuly
NS objiacutecnoveacute ganglion a provazce
chemoreceptory ndash amfidy (hluboko
vchliacutepeneacute umiacutestěneacute na přiacutedi) a fazmidy na zaacutedi
vyacutevoj přiacutemyacute bez larvy
uacutestniacute
otvor
anus
nervovyacute
prstenec
hřbetniacute
nervovyacute
provazecbřišniacute
nervovyacute
provazec
varlata
ovarium
pohlavniacute
otvor
děloha
kloaka
spikuly
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
BL - břišniacute (hypodermaacutelniacute) lišta
BN - břišniacute (ventraacutelniacute) nervovyacute
provazec
EK - exkrečniacute kanaacutelek
H - hypodermis
HL - hřbetniacute lišta
HN - hřbetniacute (dorzaacutelniacute) nervovyacute
provazec
K - kutikula
O - ovarium
PL - postranniacute lišta
PS - pseudocel
S - střevo
SB - svaloveacute buňky
SV - svalovyacute vyacuteběžek
U - uterus
V - vajiacutečko
VV - vejcovod
přiacutečnyacute řez tělem samice
charakteristika Nematoda
Enoplea
Enoplea = většina byacutevaleacute
skupiny Adenophorea
primitivnějšiacute skupina
slabaacute kutikula
vylučovaciacute orgaacuteny pouze jsou kožniacute žlaacutezy
přiacutetomny chemoreceptory amfidy na přiacutedi
většina druhů mořskyacutech
ale i naše sladkovodniacute druhy a druhy parazitickeacute
charakteristika a zaacutestupci Enoplea
Trichocephalida
Trichocephalida ndash nitkovci
všechny druhy tohoto řaacutedu jsou zooparaziteacute
Mermis ndash strunice volně žijiacuteciacute nedospělaacute staacutedia parazitujiacute u hmyzu
Trichuris trichuria ndash tenkohlavec lidskyacute parazit střeva člověka
Trichinella spiralis ndash svalovec stočenyacute tenkeacute střevo člověka šelem prasat samičky jsou živorodeacute mlaacuteďata putujiacute do svalů opouzdřeniacute ndash přenos konzumaciacute masa do dalšiacuteho hostitele způsobuje zaacuteněty atrofie ochrnutiacute po silneacute invazi mladyacutech jedinců do svalů
charakteristika Nematoda
Chromadorea
Chromadorea= byacutevalaacute skupina Secernentea a několik zaacutestupců Adenophorea
vylučovaciacute orgaacuteny jsou protonefridiaacutelniacute kanaacutelky
majiacute většinou fasmidy (na zaacutedi)
velmi silnaacute kutikula
volně žijiacuteciacute druhy sladkovodniacute i terestrickeacute vzaacutecně v mořskeacutem litoraacutelu
takeacute druhy fyto- a zooparazitickeacute
Rhabditida - haacuteďata
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Ascaridida - škrkavice
Strongylida - měchovci
Spirurida - spirury
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
nemajiacute vysunovatelnyacute bodec saprobionti i paraziti
Rhabditis ndash haacutedě volně žijiacuteciacute v půdě hltan se 2 bulby 2 vaječniacuteky s vyacutevodem uprostřed fazmidy na konci těla spikuly (kutikulaacuterniacute jehlice) u samců = kopulačniacute orgaacuteny
samice
samec
zaacutestupci Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
Turbathrix aceti haacutedě octoveacute žije v kyseleacutem prostřediacute v půdě ve zkvašeneacute miacuteze ze stromů ovoci
Strongyloides stercoralis haacutedě střevniacute způsobuje těžkeacute střevniacute onemocněniacute člověka strongyloidoacutezu tropy a subtropy čaacutest populace žije neparaziticky v půdě
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Scalidophora
Scalidophora - chobotovciMonofylum autapomorfiiacute jsou skalidy - typicky utvaacuteřeneacute osteacutenky
na introvertu
mořštiacute bentičtiacute
tělo tvořiacute zatažitelnyacute chobot - introvert na něm uacutestniacute otvor krk a trup
introvert je orgaacuten pohybu pomociacute zatahovaciacutech svalů
kutikula obsahuje chitin je při růstu svleacutekaacutena
kutikula diferencovaacutena do jednotlivyacutech destiček
Kinorhyncha - rypečky
Priapula - hlavatci
Loricifera - korzetky
charakteristika Scalidophora
Kinorhyncha Priapula Loricifera
Kinorhyncha ndash rypečkykineo = pohybovat se rhynchos - chobot rypaacutek
(staraacute řečtina)
trup z 11ti segmentů chobot velikost 02 -08 mm
bentičtiacute v bahnityacutech a piacutesečnyacutech mořskyacutech sedimentech
Priapula - hlavatci
tělo členěno na introvert a trup někdy i rozvětvenyacute ocas
predaacutetoři kroužkovců i filtraacutetoři
Loricifera ndash korzetky
tělo pokryto destičkami ktereacute vytvaacuteřiacute chitinovyacute krunyacuteř (lorika) hlava otrněnaacute s introvertem
nejmenšiacute chobotovci dospělci přisedliacute
charakteristika Ecdysozoa
Nematoida
Nematoidastrunovci Nematomorpha a hliacutestice Nematoda tvořiacute
nepochybně monofyletickou skupinu Nematoida
dlouheacute tenkeacute tělo
bez okružniacutech svalů podeacutelneacute svaly uspořaacutedaneacute do provazců odděleneacute pokožkovyacutemi pruhy
bez protonefridiiacute
kolagenniacute kutikula
pevnaacute kutikula a podeacutelneacute svaly umožňujiacute pouze vlnivyacute pohyb
strunovci ndash pravoleveacute (primitivniacute)
hliacutestice ndash hřbeto-břišniacute vlněniacute
charakteristika Ecdysozoa
Nematomorpha
Nematomorpha -strunovci
10-50 cm ale tenciacute dospělci žijiacute volně ve vodě většinou sladkovodniacute
juvenilniacute staacutedia parazitujiacute -pronikajiacute do hmyzu (mořštiacute do koryacutešů)
svleacutekaacuteniacute jen 1x
sekundaacuterniacute gonochoristeacute
pseudocel sekundaacuterně vyplněn mezenchymem
TS u dospělců redukovanaacute
NS prstenec a břišniacute nervovyacute provazec
bez VS a DS
přiacutečnyacute řez strunovcem (samec)
kutikula
hypodermis
podeacutelnaacute svalovina
střevo
břišniacute nervovaacute paacuteska
chaacutemovyacute vaacuteček
pseudocel
pseudocel
zadniacute konec těla samce
zaacutestupce Ecdysozoa
Nematomorpha
Nematomorpha - strunovci
Gordius aquaticus - strunovec vodniacute
dospělci žijiacute volně ve vodniacutem prostřediacute - v pramenech
na jaře kopulace samice kladou vajiacutečka
encystovaneacute larvy na vodniacutech rostlinaacutech konzumovaacuteny fytofaacutegniacutem hmyzem
juvenilniacute jedinci (s chobotkem) se vyviacutejiacute v tělniacute dutině členovců majiacute zatažitelnyacute chobot s haacutečky
tito jsou konzumovaacuteny karnivorniacutem hmyzem
před vypuzeniacutem se hostitel chovaacute jako hydrofilniacute
ven řitniacutem otvorem nebo klouby hostitel může přežiacutet
charakteristika Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
ekto- a endoparaziteacute rostlinniacute a živočišniacute i volně žijiacuteciacute druhy
evolučně uacutespěšnaacute skupina
z živočichů dosahujiacute největšiacute populačniacute hustoty (až 20 milionů jedincům2 lesniacute či lučniacute půdy)
tělo protaacutehleacute vaacutelcoviteacute tenkeacute
Nematoda se vyskytujiacute často ve vysokyacutech abundanciacutech Spojeniacutem všech nematod žijiacuteciacutech v řece Murray (Austraacutelie) by vznikla takovaacutehle 20 m dlouhaacute obluda
Autapomorfie
kutikulaacuterniacute spikuly jako kopulačniacute orgaacuten
při růstu přesně 4x svleacutekaacuteniacute kolagenniacute kutikuly (růst možnyacute i bez svleacutekaacuteniacute)
dorsaacutelniacute nervovyacute provazec (původ ve ventraacutelniacutem nervoveacutem provazci)
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
na povrchu kolagenniacute kutikula pod niacute hypodermis
podeacutelnaacute svalovina rozděleneacute do 4 pruhů
kompaktniacute pseudocel vyplněnyacute tekutinou ndash hydrostatickaacute kostra
samci majiacute kloaku a kutikulaacuterniacute spikuly
NS objiacutecnoveacute ganglion a provazce
chemoreceptory ndash amfidy (hluboko
vchliacutepeneacute umiacutestěneacute na přiacutedi) a fazmidy na zaacutedi
vyacutevoj přiacutemyacute bez larvy
uacutestniacute
otvor
anus
nervovyacute
prstenec
hřbetniacute
nervovyacute
provazecbřišniacute
nervovyacute
provazec
varlata
ovarium
pohlavniacute
otvor
děloha
kloaka
spikuly
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
BL - břišniacute (hypodermaacutelniacute) lišta
BN - břišniacute (ventraacutelniacute) nervovyacute
provazec
EK - exkrečniacute kanaacutelek
H - hypodermis
HL - hřbetniacute lišta
HN - hřbetniacute (dorzaacutelniacute) nervovyacute
provazec
K - kutikula
O - ovarium
PL - postranniacute lišta
PS - pseudocel
S - střevo
SB - svaloveacute buňky
SV - svalovyacute vyacuteběžek
U - uterus
V - vajiacutečko
VV - vejcovod
přiacutečnyacute řez tělem samice
charakteristika Nematoda
Enoplea
Enoplea = většina byacutevaleacute
skupiny Adenophorea
primitivnějšiacute skupina
slabaacute kutikula
vylučovaciacute orgaacuteny pouze jsou kožniacute žlaacutezy
přiacutetomny chemoreceptory amfidy na přiacutedi
většina druhů mořskyacutech
ale i naše sladkovodniacute druhy a druhy parazitickeacute
charakteristika a zaacutestupci Enoplea
Trichocephalida
Trichocephalida ndash nitkovci
všechny druhy tohoto řaacutedu jsou zooparaziteacute
Mermis ndash strunice volně žijiacuteciacute nedospělaacute staacutedia parazitujiacute u hmyzu
Trichuris trichuria ndash tenkohlavec lidskyacute parazit střeva člověka
Trichinella spiralis ndash svalovec stočenyacute tenkeacute střevo člověka šelem prasat samičky jsou živorodeacute mlaacuteďata putujiacute do svalů opouzdřeniacute ndash přenos konzumaciacute masa do dalšiacuteho hostitele způsobuje zaacuteněty atrofie ochrnutiacute po silneacute invazi mladyacutech jedinců do svalů
charakteristika Nematoda
Chromadorea
Chromadorea= byacutevalaacute skupina Secernentea a několik zaacutestupců Adenophorea
vylučovaciacute orgaacuteny jsou protonefridiaacutelniacute kanaacutelky
majiacute většinou fasmidy (na zaacutedi)
velmi silnaacute kutikula
volně žijiacuteciacute druhy sladkovodniacute i terestrickeacute vzaacutecně v mořskeacutem litoraacutelu
takeacute druhy fyto- a zooparazitickeacute
Rhabditida - haacuteďata
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Ascaridida - škrkavice
Strongylida - měchovci
Spirurida - spirury
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
nemajiacute vysunovatelnyacute bodec saprobionti i paraziti
Rhabditis ndash haacutedě volně žijiacuteciacute v půdě hltan se 2 bulby 2 vaječniacuteky s vyacutevodem uprostřed fazmidy na konci těla spikuly (kutikulaacuterniacute jehlice) u samců = kopulačniacute orgaacuteny
samice
samec
zaacutestupci Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
Turbathrix aceti haacutedě octoveacute žije v kyseleacutem prostřediacute v půdě ve zkvašeneacute miacuteze ze stromů ovoci
Strongyloides stercoralis haacutedě střevniacute způsobuje těžkeacute střevniacute onemocněniacute člověka strongyloidoacutezu tropy a subtropy čaacutest populace žije neparaziticky v půdě
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika Ecdysozoa
Scalidophora
Scalidophora - chobotovciMonofylum autapomorfiiacute jsou skalidy - typicky utvaacuteřeneacute osteacutenky
na introvertu
mořštiacute bentičtiacute
tělo tvořiacute zatažitelnyacute chobot - introvert na něm uacutestniacute otvor krk a trup
introvert je orgaacuten pohybu pomociacute zatahovaciacutech svalů
kutikula obsahuje chitin je při růstu svleacutekaacutena
kutikula diferencovaacutena do jednotlivyacutech destiček
Kinorhyncha - rypečky
Priapula - hlavatci
Loricifera - korzetky
charakteristika Scalidophora
Kinorhyncha Priapula Loricifera
Kinorhyncha ndash rypečkykineo = pohybovat se rhynchos - chobot rypaacutek
(staraacute řečtina)
trup z 11ti segmentů chobot velikost 02 -08 mm
bentičtiacute v bahnityacutech a piacutesečnyacutech mořskyacutech sedimentech
Priapula - hlavatci
tělo členěno na introvert a trup někdy i rozvětvenyacute ocas
predaacutetoři kroužkovců i filtraacutetoři
Loricifera ndash korzetky
tělo pokryto destičkami ktereacute vytvaacuteřiacute chitinovyacute krunyacuteř (lorika) hlava otrněnaacute s introvertem
nejmenšiacute chobotovci dospělci přisedliacute
charakteristika Ecdysozoa
Nematoida
Nematoidastrunovci Nematomorpha a hliacutestice Nematoda tvořiacute
nepochybně monofyletickou skupinu Nematoida
dlouheacute tenkeacute tělo
bez okružniacutech svalů podeacutelneacute svaly uspořaacutedaneacute do provazců odděleneacute pokožkovyacutemi pruhy
bez protonefridiiacute
kolagenniacute kutikula
pevnaacute kutikula a podeacutelneacute svaly umožňujiacute pouze vlnivyacute pohyb
strunovci ndash pravoleveacute (primitivniacute)
hliacutestice ndash hřbeto-břišniacute vlněniacute
charakteristika Ecdysozoa
Nematomorpha
Nematomorpha -strunovci
10-50 cm ale tenciacute dospělci žijiacute volně ve vodě většinou sladkovodniacute
juvenilniacute staacutedia parazitujiacute -pronikajiacute do hmyzu (mořštiacute do koryacutešů)
svleacutekaacuteniacute jen 1x
sekundaacuterniacute gonochoristeacute
pseudocel sekundaacuterně vyplněn mezenchymem
TS u dospělců redukovanaacute
NS prstenec a břišniacute nervovyacute provazec
bez VS a DS
přiacutečnyacute řez strunovcem (samec)
kutikula
hypodermis
podeacutelnaacute svalovina
střevo
břišniacute nervovaacute paacuteska
chaacutemovyacute vaacuteček
pseudocel
pseudocel
zadniacute konec těla samce
zaacutestupce Ecdysozoa
Nematomorpha
Nematomorpha - strunovci
Gordius aquaticus - strunovec vodniacute
dospělci žijiacute volně ve vodniacutem prostřediacute - v pramenech
na jaře kopulace samice kladou vajiacutečka
encystovaneacute larvy na vodniacutech rostlinaacutech konzumovaacuteny fytofaacutegniacutem hmyzem
juvenilniacute jedinci (s chobotkem) se vyviacutejiacute v tělniacute dutině členovců majiacute zatažitelnyacute chobot s haacutečky
tito jsou konzumovaacuteny karnivorniacutem hmyzem
před vypuzeniacutem se hostitel chovaacute jako hydrofilniacute
ven řitniacutem otvorem nebo klouby hostitel může přežiacutet
charakteristika Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
ekto- a endoparaziteacute rostlinniacute a živočišniacute i volně žijiacuteciacute druhy
evolučně uacutespěšnaacute skupina
z živočichů dosahujiacute největšiacute populačniacute hustoty (až 20 milionů jedincům2 lesniacute či lučniacute půdy)
tělo protaacutehleacute vaacutelcoviteacute tenkeacute
Nematoda se vyskytujiacute často ve vysokyacutech abundanciacutech Spojeniacutem všech nematod žijiacuteciacutech v řece Murray (Austraacutelie) by vznikla takovaacutehle 20 m dlouhaacute obluda
Autapomorfie
kutikulaacuterniacute spikuly jako kopulačniacute orgaacuten
při růstu přesně 4x svleacutekaacuteniacute kolagenniacute kutikuly (růst možnyacute i bez svleacutekaacuteniacute)
dorsaacutelniacute nervovyacute provazec (původ ve ventraacutelniacutem nervoveacutem provazci)
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
na povrchu kolagenniacute kutikula pod niacute hypodermis
podeacutelnaacute svalovina rozděleneacute do 4 pruhů
kompaktniacute pseudocel vyplněnyacute tekutinou ndash hydrostatickaacute kostra
samci majiacute kloaku a kutikulaacuterniacute spikuly
NS objiacutecnoveacute ganglion a provazce
chemoreceptory ndash amfidy (hluboko
vchliacutepeneacute umiacutestěneacute na přiacutedi) a fazmidy na zaacutedi
vyacutevoj přiacutemyacute bez larvy
uacutestniacute
otvor
anus
nervovyacute
prstenec
hřbetniacute
nervovyacute
provazecbřišniacute
nervovyacute
provazec
varlata
ovarium
pohlavniacute
otvor
děloha
kloaka
spikuly
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
BL - břišniacute (hypodermaacutelniacute) lišta
BN - břišniacute (ventraacutelniacute) nervovyacute
provazec
EK - exkrečniacute kanaacutelek
H - hypodermis
HL - hřbetniacute lišta
HN - hřbetniacute (dorzaacutelniacute) nervovyacute
provazec
K - kutikula
O - ovarium
PL - postranniacute lišta
PS - pseudocel
S - střevo
SB - svaloveacute buňky
SV - svalovyacute vyacuteběžek
U - uterus
V - vajiacutečko
VV - vejcovod
přiacutečnyacute řez tělem samice
charakteristika Nematoda
Enoplea
Enoplea = většina byacutevaleacute
skupiny Adenophorea
primitivnějšiacute skupina
slabaacute kutikula
vylučovaciacute orgaacuteny pouze jsou kožniacute žlaacutezy
přiacutetomny chemoreceptory amfidy na přiacutedi
většina druhů mořskyacutech
ale i naše sladkovodniacute druhy a druhy parazitickeacute
charakteristika a zaacutestupci Enoplea
Trichocephalida
Trichocephalida ndash nitkovci
všechny druhy tohoto řaacutedu jsou zooparaziteacute
Mermis ndash strunice volně žijiacuteciacute nedospělaacute staacutedia parazitujiacute u hmyzu
Trichuris trichuria ndash tenkohlavec lidskyacute parazit střeva člověka
Trichinella spiralis ndash svalovec stočenyacute tenkeacute střevo člověka šelem prasat samičky jsou živorodeacute mlaacuteďata putujiacute do svalů opouzdřeniacute ndash přenos konzumaciacute masa do dalšiacuteho hostitele způsobuje zaacuteněty atrofie ochrnutiacute po silneacute invazi mladyacutech jedinců do svalů
charakteristika Nematoda
Chromadorea
Chromadorea= byacutevalaacute skupina Secernentea a několik zaacutestupců Adenophorea
vylučovaciacute orgaacuteny jsou protonefridiaacutelniacute kanaacutelky
majiacute většinou fasmidy (na zaacutedi)
velmi silnaacute kutikula
volně žijiacuteciacute druhy sladkovodniacute i terestrickeacute vzaacutecně v mořskeacutem litoraacutelu
takeacute druhy fyto- a zooparazitickeacute
Rhabditida - haacuteďata
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Ascaridida - škrkavice
Strongylida - měchovci
Spirurida - spirury
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
nemajiacute vysunovatelnyacute bodec saprobionti i paraziti
Rhabditis ndash haacutedě volně žijiacuteciacute v půdě hltan se 2 bulby 2 vaječniacuteky s vyacutevodem uprostřed fazmidy na konci těla spikuly (kutikulaacuterniacute jehlice) u samců = kopulačniacute orgaacuteny
samice
samec
zaacutestupci Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
Turbathrix aceti haacutedě octoveacute žije v kyseleacutem prostřediacute v půdě ve zkvašeneacute miacuteze ze stromů ovoci
Strongyloides stercoralis haacutedě střevniacute způsobuje těžkeacute střevniacute onemocněniacute člověka strongyloidoacutezu tropy a subtropy čaacutest populace žije neparaziticky v půdě
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika Scalidophora
Kinorhyncha Priapula Loricifera
Kinorhyncha ndash rypečkykineo = pohybovat se rhynchos - chobot rypaacutek
(staraacute řečtina)
trup z 11ti segmentů chobot velikost 02 -08 mm
bentičtiacute v bahnityacutech a piacutesečnyacutech mořskyacutech sedimentech
Priapula - hlavatci
tělo členěno na introvert a trup někdy i rozvětvenyacute ocas
predaacutetoři kroužkovců i filtraacutetoři
Loricifera ndash korzetky
tělo pokryto destičkami ktereacute vytvaacuteřiacute chitinovyacute krunyacuteř (lorika) hlava otrněnaacute s introvertem
nejmenšiacute chobotovci dospělci přisedliacute
charakteristika Ecdysozoa
Nematoida
Nematoidastrunovci Nematomorpha a hliacutestice Nematoda tvořiacute
nepochybně monofyletickou skupinu Nematoida
dlouheacute tenkeacute tělo
bez okružniacutech svalů podeacutelneacute svaly uspořaacutedaneacute do provazců odděleneacute pokožkovyacutemi pruhy
bez protonefridiiacute
kolagenniacute kutikula
pevnaacute kutikula a podeacutelneacute svaly umožňujiacute pouze vlnivyacute pohyb
strunovci ndash pravoleveacute (primitivniacute)
hliacutestice ndash hřbeto-břišniacute vlněniacute
charakteristika Ecdysozoa
Nematomorpha
Nematomorpha -strunovci
10-50 cm ale tenciacute dospělci žijiacute volně ve vodě většinou sladkovodniacute
juvenilniacute staacutedia parazitujiacute -pronikajiacute do hmyzu (mořštiacute do koryacutešů)
svleacutekaacuteniacute jen 1x
sekundaacuterniacute gonochoristeacute
pseudocel sekundaacuterně vyplněn mezenchymem
TS u dospělců redukovanaacute
NS prstenec a břišniacute nervovyacute provazec
bez VS a DS
přiacutečnyacute řez strunovcem (samec)
kutikula
hypodermis
podeacutelnaacute svalovina
střevo
břišniacute nervovaacute paacuteska
chaacutemovyacute vaacuteček
pseudocel
pseudocel
zadniacute konec těla samce
zaacutestupce Ecdysozoa
Nematomorpha
Nematomorpha - strunovci
Gordius aquaticus - strunovec vodniacute
dospělci žijiacute volně ve vodniacutem prostřediacute - v pramenech
na jaře kopulace samice kladou vajiacutečka
encystovaneacute larvy na vodniacutech rostlinaacutech konzumovaacuteny fytofaacutegniacutem hmyzem
juvenilniacute jedinci (s chobotkem) se vyviacutejiacute v tělniacute dutině členovců majiacute zatažitelnyacute chobot s haacutečky
tito jsou konzumovaacuteny karnivorniacutem hmyzem
před vypuzeniacutem se hostitel chovaacute jako hydrofilniacute
ven řitniacutem otvorem nebo klouby hostitel může přežiacutet
charakteristika Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
ekto- a endoparaziteacute rostlinniacute a živočišniacute i volně žijiacuteciacute druhy
evolučně uacutespěšnaacute skupina
z živočichů dosahujiacute největšiacute populačniacute hustoty (až 20 milionů jedincům2 lesniacute či lučniacute půdy)
tělo protaacutehleacute vaacutelcoviteacute tenkeacute
Nematoda se vyskytujiacute často ve vysokyacutech abundanciacutech Spojeniacutem všech nematod žijiacuteciacutech v řece Murray (Austraacutelie) by vznikla takovaacutehle 20 m dlouhaacute obluda
Autapomorfie
kutikulaacuterniacute spikuly jako kopulačniacute orgaacuten
při růstu přesně 4x svleacutekaacuteniacute kolagenniacute kutikuly (růst možnyacute i bez svleacutekaacuteniacute)
dorsaacutelniacute nervovyacute provazec (původ ve ventraacutelniacutem nervoveacutem provazci)
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
na povrchu kolagenniacute kutikula pod niacute hypodermis
podeacutelnaacute svalovina rozděleneacute do 4 pruhů
kompaktniacute pseudocel vyplněnyacute tekutinou ndash hydrostatickaacute kostra
samci majiacute kloaku a kutikulaacuterniacute spikuly
NS objiacutecnoveacute ganglion a provazce
chemoreceptory ndash amfidy (hluboko
vchliacutepeneacute umiacutestěneacute na přiacutedi) a fazmidy na zaacutedi
vyacutevoj přiacutemyacute bez larvy
uacutestniacute
otvor
anus
nervovyacute
prstenec
hřbetniacute
nervovyacute
provazecbřišniacute
nervovyacute
provazec
varlata
ovarium
pohlavniacute
otvor
děloha
kloaka
spikuly
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
BL - břišniacute (hypodermaacutelniacute) lišta
BN - břišniacute (ventraacutelniacute) nervovyacute
provazec
EK - exkrečniacute kanaacutelek
H - hypodermis
HL - hřbetniacute lišta
HN - hřbetniacute (dorzaacutelniacute) nervovyacute
provazec
K - kutikula
O - ovarium
PL - postranniacute lišta
PS - pseudocel
S - střevo
SB - svaloveacute buňky
SV - svalovyacute vyacuteběžek
U - uterus
V - vajiacutečko
VV - vejcovod
přiacutečnyacute řez tělem samice
charakteristika Nematoda
Enoplea
Enoplea = většina byacutevaleacute
skupiny Adenophorea
primitivnějšiacute skupina
slabaacute kutikula
vylučovaciacute orgaacuteny pouze jsou kožniacute žlaacutezy
přiacutetomny chemoreceptory amfidy na přiacutedi
většina druhů mořskyacutech
ale i naše sladkovodniacute druhy a druhy parazitickeacute
charakteristika a zaacutestupci Enoplea
Trichocephalida
Trichocephalida ndash nitkovci
všechny druhy tohoto řaacutedu jsou zooparaziteacute
Mermis ndash strunice volně žijiacuteciacute nedospělaacute staacutedia parazitujiacute u hmyzu
Trichuris trichuria ndash tenkohlavec lidskyacute parazit střeva člověka
Trichinella spiralis ndash svalovec stočenyacute tenkeacute střevo člověka šelem prasat samičky jsou živorodeacute mlaacuteďata putujiacute do svalů opouzdřeniacute ndash přenos konzumaciacute masa do dalšiacuteho hostitele způsobuje zaacuteněty atrofie ochrnutiacute po silneacute invazi mladyacutech jedinců do svalů
charakteristika Nematoda
Chromadorea
Chromadorea= byacutevalaacute skupina Secernentea a několik zaacutestupců Adenophorea
vylučovaciacute orgaacuteny jsou protonefridiaacutelniacute kanaacutelky
majiacute většinou fasmidy (na zaacutedi)
velmi silnaacute kutikula
volně žijiacuteciacute druhy sladkovodniacute i terestrickeacute vzaacutecně v mořskeacutem litoraacutelu
takeacute druhy fyto- a zooparazitickeacute
Rhabditida - haacuteďata
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Ascaridida - škrkavice
Strongylida - měchovci
Spirurida - spirury
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
nemajiacute vysunovatelnyacute bodec saprobionti i paraziti
Rhabditis ndash haacutedě volně žijiacuteciacute v půdě hltan se 2 bulby 2 vaječniacuteky s vyacutevodem uprostřed fazmidy na konci těla spikuly (kutikulaacuterniacute jehlice) u samců = kopulačniacute orgaacuteny
samice
samec
zaacutestupci Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
Turbathrix aceti haacutedě octoveacute žije v kyseleacutem prostřediacute v půdě ve zkvašeneacute miacuteze ze stromů ovoci
Strongyloides stercoralis haacutedě střevniacute způsobuje těžkeacute střevniacute onemocněniacute člověka strongyloidoacutezu tropy a subtropy čaacutest populace žije neparaziticky v půdě
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika Ecdysozoa
Nematoida
Nematoidastrunovci Nematomorpha a hliacutestice Nematoda tvořiacute
nepochybně monofyletickou skupinu Nematoida
dlouheacute tenkeacute tělo
bez okružniacutech svalů podeacutelneacute svaly uspořaacutedaneacute do provazců odděleneacute pokožkovyacutemi pruhy
bez protonefridiiacute
kolagenniacute kutikula
pevnaacute kutikula a podeacutelneacute svaly umožňujiacute pouze vlnivyacute pohyb
strunovci ndash pravoleveacute (primitivniacute)
hliacutestice ndash hřbeto-břišniacute vlněniacute
charakteristika Ecdysozoa
Nematomorpha
Nematomorpha -strunovci
10-50 cm ale tenciacute dospělci žijiacute volně ve vodě většinou sladkovodniacute
juvenilniacute staacutedia parazitujiacute -pronikajiacute do hmyzu (mořštiacute do koryacutešů)
svleacutekaacuteniacute jen 1x
sekundaacuterniacute gonochoristeacute
pseudocel sekundaacuterně vyplněn mezenchymem
TS u dospělců redukovanaacute
NS prstenec a břišniacute nervovyacute provazec
bez VS a DS
přiacutečnyacute řez strunovcem (samec)
kutikula
hypodermis
podeacutelnaacute svalovina
střevo
břišniacute nervovaacute paacuteska
chaacutemovyacute vaacuteček
pseudocel
pseudocel
zadniacute konec těla samce
zaacutestupce Ecdysozoa
Nematomorpha
Nematomorpha - strunovci
Gordius aquaticus - strunovec vodniacute
dospělci žijiacute volně ve vodniacutem prostřediacute - v pramenech
na jaře kopulace samice kladou vajiacutečka
encystovaneacute larvy na vodniacutech rostlinaacutech konzumovaacuteny fytofaacutegniacutem hmyzem
juvenilniacute jedinci (s chobotkem) se vyviacutejiacute v tělniacute dutině členovců majiacute zatažitelnyacute chobot s haacutečky
tito jsou konzumovaacuteny karnivorniacutem hmyzem
před vypuzeniacutem se hostitel chovaacute jako hydrofilniacute
ven řitniacutem otvorem nebo klouby hostitel může přežiacutet
charakteristika Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
ekto- a endoparaziteacute rostlinniacute a živočišniacute i volně žijiacuteciacute druhy
evolučně uacutespěšnaacute skupina
z živočichů dosahujiacute největšiacute populačniacute hustoty (až 20 milionů jedincům2 lesniacute či lučniacute půdy)
tělo protaacutehleacute vaacutelcoviteacute tenkeacute
Nematoda se vyskytujiacute často ve vysokyacutech abundanciacutech Spojeniacutem všech nematod žijiacuteciacutech v řece Murray (Austraacutelie) by vznikla takovaacutehle 20 m dlouhaacute obluda
Autapomorfie
kutikulaacuterniacute spikuly jako kopulačniacute orgaacuten
při růstu přesně 4x svleacutekaacuteniacute kolagenniacute kutikuly (růst možnyacute i bez svleacutekaacuteniacute)
dorsaacutelniacute nervovyacute provazec (původ ve ventraacutelniacutem nervoveacutem provazci)
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
na povrchu kolagenniacute kutikula pod niacute hypodermis
podeacutelnaacute svalovina rozděleneacute do 4 pruhů
kompaktniacute pseudocel vyplněnyacute tekutinou ndash hydrostatickaacute kostra
samci majiacute kloaku a kutikulaacuterniacute spikuly
NS objiacutecnoveacute ganglion a provazce
chemoreceptory ndash amfidy (hluboko
vchliacutepeneacute umiacutestěneacute na přiacutedi) a fazmidy na zaacutedi
vyacutevoj přiacutemyacute bez larvy
uacutestniacute
otvor
anus
nervovyacute
prstenec
hřbetniacute
nervovyacute
provazecbřišniacute
nervovyacute
provazec
varlata
ovarium
pohlavniacute
otvor
děloha
kloaka
spikuly
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
BL - břišniacute (hypodermaacutelniacute) lišta
BN - břišniacute (ventraacutelniacute) nervovyacute
provazec
EK - exkrečniacute kanaacutelek
H - hypodermis
HL - hřbetniacute lišta
HN - hřbetniacute (dorzaacutelniacute) nervovyacute
provazec
K - kutikula
O - ovarium
PL - postranniacute lišta
PS - pseudocel
S - střevo
SB - svaloveacute buňky
SV - svalovyacute vyacuteběžek
U - uterus
V - vajiacutečko
VV - vejcovod
přiacutečnyacute řez tělem samice
charakteristika Nematoda
Enoplea
Enoplea = většina byacutevaleacute
skupiny Adenophorea
primitivnějšiacute skupina
slabaacute kutikula
vylučovaciacute orgaacuteny pouze jsou kožniacute žlaacutezy
přiacutetomny chemoreceptory amfidy na přiacutedi
většina druhů mořskyacutech
ale i naše sladkovodniacute druhy a druhy parazitickeacute
charakteristika a zaacutestupci Enoplea
Trichocephalida
Trichocephalida ndash nitkovci
všechny druhy tohoto řaacutedu jsou zooparaziteacute
Mermis ndash strunice volně žijiacuteciacute nedospělaacute staacutedia parazitujiacute u hmyzu
Trichuris trichuria ndash tenkohlavec lidskyacute parazit střeva člověka
Trichinella spiralis ndash svalovec stočenyacute tenkeacute střevo člověka šelem prasat samičky jsou živorodeacute mlaacuteďata putujiacute do svalů opouzdřeniacute ndash přenos konzumaciacute masa do dalšiacuteho hostitele způsobuje zaacuteněty atrofie ochrnutiacute po silneacute invazi mladyacutech jedinců do svalů
charakteristika Nematoda
Chromadorea
Chromadorea= byacutevalaacute skupina Secernentea a několik zaacutestupců Adenophorea
vylučovaciacute orgaacuteny jsou protonefridiaacutelniacute kanaacutelky
majiacute většinou fasmidy (na zaacutedi)
velmi silnaacute kutikula
volně žijiacuteciacute druhy sladkovodniacute i terestrickeacute vzaacutecně v mořskeacutem litoraacutelu
takeacute druhy fyto- a zooparazitickeacute
Rhabditida - haacuteďata
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Ascaridida - škrkavice
Strongylida - měchovci
Spirurida - spirury
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
nemajiacute vysunovatelnyacute bodec saprobionti i paraziti
Rhabditis ndash haacutedě volně žijiacuteciacute v půdě hltan se 2 bulby 2 vaječniacuteky s vyacutevodem uprostřed fazmidy na konci těla spikuly (kutikulaacuterniacute jehlice) u samců = kopulačniacute orgaacuteny
samice
samec
zaacutestupci Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
Turbathrix aceti haacutedě octoveacute žije v kyseleacutem prostřediacute v půdě ve zkvašeneacute miacuteze ze stromů ovoci
Strongyloides stercoralis haacutedě střevniacute způsobuje těžkeacute střevniacute onemocněniacute člověka strongyloidoacutezu tropy a subtropy čaacutest populace žije neparaziticky v půdě
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika Ecdysozoa
Nematomorpha
Nematomorpha -strunovci
10-50 cm ale tenciacute dospělci žijiacute volně ve vodě většinou sladkovodniacute
juvenilniacute staacutedia parazitujiacute -pronikajiacute do hmyzu (mořštiacute do koryacutešů)
svleacutekaacuteniacute jen 1x
sekundaacuterniacute gonochoristeacute
pseudocel sekundaacuterně vyplněn mezenchymem
TS u dospělců redukovanaacute
NS prstenec a břišniacute nervovyacute provazec
bez VS a DS
přiacutečnyacute řez strunovcem (samec)
kutikula
hypodermis
podeacutelnaacute svalovina
střevo
břišniacute nervovaacute paacuteska
chaacutemovyacute vaacuteček
pseudocel
pseudocel
zadniacute konec těla samce
zaacutestupce Ecdysozoa
Nematomorpha
Nematomorpha - strunovci
Gordius aquaticus - strunovec vodniacute
dospělci žijiacute volně ve vodniacutem prostřediacute - v pramenech
na jaře kopulace samice kladou vajiacutečka
encystovaneacute larvy na vodniacutech rostlinaacutech konzumovaacuteny fytofaacutegniacutem hmyzem
juvenilniacute jedinci (s chobotkem) se vyviacutejiacute v tělniacute dutině členovců majiacute zatažitelnyacute chobot s haacutečky
tito jsou konzumovaacuteny karnivorniacutem hmyzem
před vypuzeniacutem se hostitel chovaacute jako hydrofilniacute
ven řitniacutem otvorem nebo klouby hostitel může přežiacutet
charakteristika Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
ekto- a endoparaziteacute rostlinniacute a živočišniacute i volně žijiacuteciacute druhy
evolučně uacutespěšnaacute skupina
z živočichů dosahujiacute největšiacute populačniacute hustoty (až 20 milionů jedincům2 lesniacute či lučniacute půdy)
tělo protaacutehleacute vaacutelcoviteacute tenkeacute
Nematoda se vyskytujiacute často ve vysokyacutech abundanciacutech Spojeniacutem všech nematod žijiacuteciacutech v řece Murray (Austraacutelie) by vznikla takovaacutehle 20 m dlouhaacute obluda
Autapomorfie
kutikulaacuterniacute spikuly jako kopulačniacute orgaacuten
při růstu přesně 4x svleacutekaacuteniacute kolagenniacute kutikuly (růst možnyacute i bez svleacutekaacuteniacute)
dorsaacutelniacute nervovyacute provazec (původ ve ventraacutelniacutem nervoveacutem provazci)
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
na povrchu kolagenniacute kutikula pod niacute hypodermis
podeacutelnaacute svalovina rozděleneacute do 4 pruhů
kompaktniacute pseudocel vyplněnyacute tekutinou ndash hydrostatickaacute kostra
samci majiacute kloaku a kutikulaacuterniacute spikuly
NS objiacutecnoveacute ganglion a provazce
chemoreceptory ndash amfidy (hluboko
vchliacutepeneacute umiacutestěneacute na přiacutedi) a fazmidy na zaacutedi
vyacutevoj přiacutemyacute bez larvy
uacutestniacute
otvor
anus
nervovyacute
prstenec
hřbetniacute
nervovyacute
provazecbřišniacute
nervovyacute
provazec
varlata
ovarium
pohlavniacute
otvor
děloha
kloaka
spikuly
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
BL - břišniacute (hypodermaacutelniacute) lišta
BN - břišniacute (ventraacutelniacute) nervovyacute
provazec
EK - exkrečniacute kanaacutelek
H - hypodermis
HL - hřbetniacute lišta
HN - hřbetniacute (dorzaacutelniacute) nervovyacute
provazec
K - kutikula
O - ovarium
PL - postranniacute lišta
PS - pseudocel
S - střevo
SB - svaloveacute buňky
SV - svalovyacute vyacuteběžek
U - uterus
V - vajiacutečko
VV - vejcovod
přiacutečnyacute řez tělem samice
charakteristika Nematoda
Enoplea
Enoplea = většina byacutevaleacute
skupiny Adenophorea
primitivnějšiacute skupina
slabaacute kutikula
vylučovaciacute orgaacuteny pouze jsou kožniacute žlaacutezy
přiacutetomny chemoreceptory amfidy na přiacutedi
většina druhů mořskyacutech
ale i naše sladkovodniacute druhy a druhy parazitickeacute
charakteristika a zaacutestupci Enoplea
Trichocephalida
Trichocephalida ndash nitkovci
všechny druhy tohoto řaacutedu jsou zooparaziteacute
Mermis ndash strunice volně žijiacuteciacute nedospělaacute staacutedia parazitujiacute u hmyzu
Trichuris trichuria ndash tenkohlavec lidskyacute parazit střeva člověka
Trichinella spiralis ndash svalovec stočenyacute tenkeacute střevo člověka šelem prasat samičky jsou živorodeacute mlaacuteďata putujiacute do svalů opouzdřeniacute ndash přenos konzumaciacute masa do dalšiacuteho hostitele způsobuje zaacuteněty atrofie ochrnutiacute po silneacute invazi mladyacutech jedinců do svalů
charakteristika Nematoda
Chromadorea
Chromadorea= byacutevalaacute skupina Secernentea a několik zaacutestupců Adenophorea
vylučovaciacute orgaacuteny jsou protonefridiaacutelniacute kanaacutelky
majiacute většinou fasmidy (na zaacutedi)
velmi silnaacute kutikula
volně žijiacuteciacute druhy sladkovodniacute i terestrickeacute vzaacutecně v mořskeacutem litoraacutelu
takeacute druhy fyto- a zooparazitickeacute
Rhabditida - haacuteďata
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Ascaridida - škrkavice
Strongylida - měchovci
Spirurida - spirury
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
nemajiacute vysunovatelnyacute bodec saprobionti i paraziti
Rhabditis ndash haacutedě volně žijiacuteciacute v půdě hltan se 2 bulby 2 vaječniacuteky s vyacutevodem uprostřed fazmidy na konci těla spikuly (kutikulaacuterniacute jehlice) u samců = kopulačniacute orgaacuteny
samice
samec
zaacutestupci Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
Turbathrix aceti haacutedě octoveacute žije v kyseleacutem prostřediacute v půdě ve zkvašeneacute miacuteze ze stromů ovoci
Strongyloides stercoralis haacutedě střevniacute způsobuje těžkeacute střevniacute onemocněniacute člověka strongyloidoacutezu tropy a subtropy čaacutest populace žije neparaziticky v půdě
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
zaacutestupce Ecdysozoa
Nematomorpha
Nematomorpha - strunovci
Gordius aquaticus - strunovec vodniacute
dospělci žijiacute volně ve vodniacutem prostřediacute - v pramenech
na jaře kopulace samice kladou vajiacutečka
encystovaneacute larvy na vodniacutech rostlinaacutech konzumovaacuteny fytofaacutegniacutem hmyzem
juvenilniacute jedinci (s chobotkem) se vyviacutejiacute v tělniacute dutině členovců majiacute zatažitelnyacute chobot s haacutečky
tito jsou konzumovaacuteny karnivorniacutem hmyzem
před vypuzeniacutem se hostitel chovaacute jako hydrofilniacute
ven řitniacutem otvorem nebo klouby hostitel může přežiacutet
charakteristika Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
ekto- a endoparaziteacute rostlinniacute a živočišniacute i volně žijiacuteciacute druhy
evolučně uacutespěšnaacute skupina
z živočichů dosahujiacute největšiacute populačniacute hustoty (až 20 milionů jedincům2 lesniacute či lučniacute půdy)
tělo protaacutehleacute vaacutelcoviteacute tenkeacute
Nematoda se vyskytujiacute často ve vysokyacutech abundanciacutech Spojeniacutem všech nematod žijiacuteciacutech v řece Murray (Austraacutelie) by vznikla takovaacutehle 20 m dlouhaacute obluda
Autapomorfie
kutikulaacuterniacute spikuly jako kopulačniacute orgaacuten
při růstu přesně 4x svleacutekaacuteniacute kolagenniacute kutikuly (růst možnyacute i bez svleacutekaacuteniacute)
dorsaacutelniacute nervovyacute provazec (původ ve ventraacutelniacutem nervoveacutem provazci)
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
na povrchu kolagenniacute kutikula pod niacute hypodermis
podeacutelnaacute svalovina rozděleneacute do 4 pruhů
kompaktniacute pseudocel vyplněnyacute tekutinou ndash hydrostatickaacute kostra
samci majiacute kloaku a kutikulaacuterniacute spikuly
NS objiacutecnoveacute ganglion a provazce
chemoreceptory ndash amfidy (hluboko
vchliacutepeneacute umiacutestěneacute na přiacutedi) a fazmidy na zaacutedi
vyacutevoj přiacutemyacute bez larvy
uacutestniacute
otvor
anus
nervovyacute
prstenec
hřbetniacute
nervovyacute
provazecbřišniacute
nervovyacute
provazec
varlata
ovarium
pohlavniacute
otvor
děloha
kloaka
spikuly
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
BL - břišniacute (hypodermaacutelniacute) lišta
BN - břišniacute (ventraacutelniacute) nervovyacute
provazec
EK - exkrečniacute kanaacutelek
H - hypodermis
HL - hřbetniacute lišta
HN - hřbetniacute (dorzaacutelniacute) nervovyacute
provazec
K - kutikula
O - ovarium
PL - postranniacute lišta
PS - pseudocel
S - střevo
SB - svaloveacute buňky
SV - svalovyacute vyacuteběžek
U - uterus
V - vajiacutečko
VV - vejcovod
přiacutečnyacute řez tělem samice
charakteristika Nematoda
Enoplea
Enoplea = většina byacutevaleacute
skupiny Adenophorea
primitivnějšiacute skupina
slabaacute kutikula
vylučovaciacute orgaacuteny pouze jsou kožniacute žlaacutezy
přiacutetomny chemoreceptory amfidy na přiacutedi
většina druhů mořskyacutech
ale i naše sladkovodniacute druhy a druhy parazitickeacute
charakteristika a zaacutestupci Enoplea
Trichocephalida
Trichocephalida ndash nitkovci
všechny druhy tohoto řaacutedu jsou zooparaziteacute
Mermis ndash strunice volně žijiacuteciacute nedospělaacute staacutedia parazitujiacute u hmyzu
Trichuris trichuria ndash tenkohlavec lidskyacute parazit střeva člověka
Trichinella spiralis ndash svalovec stočenyacute tenkeacute střevo člověka šelem prasat samičky jsou živorodeacute mlaacuteďata putujiacute do svalů opouzdřeniacute ndash přenos konzumaciacute masa do dalšiacuteho hostitele způsobuje zaacuteněty atrofie ochrnutiacute po silneacute invazi mladyacutech jedinců do svalů
charakteristika Nematoda
Chromadorea
Chromadorea= byacutevalaacute skupina Secernentea a několik zaacutestupců Adenophorea
vylučovaciacute orgaacuteny jsou protonefridiaacutelniacute kanaacutelky
majiacute většinou fasmidy (na zaacutedi)
velmi silnaacute kutikula
volně žijiacuteciacute druhy sladkovodniacute i terestrickeacute vzaacutecně v mořskeacutem litoraacutelu
takeacute druhy fyto- a zooparazitickeacute
Rhabditida - haacuteďata
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Ascaridida - škrkavice
Strongylida - měchovci
Spirurida - spirury
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
nemajiacute vysunovatelnyacute bodec saprobionti i paraziti
Rhabditis ndash haacutedě volně žijiacuteciacute v půdě hltan se 2 bulby 2 vaječniacuteky s vyacutevodem uprostřed fazmidy na konci těla spikuly (kutikulaacuterniacute jehlice) u samců = kopulačniacute orgaacuteny
samice
samec
zaacutestupci Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
Turbathrix aceti haacutedě octoveacute žije v kyseleacutem prostřediacute v půdě ve zkvašeneacute miacuteze ze stromů ovoci
Strongyloides stercoralis haacutedě střevniacute způsobuje těžkeacute střevniacute onemocněniacute člověka strongyloidoacutezu tropy a subtropy čaacutest populace žije neparaziticky v půdě
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
ekto- a endoparaziteacute rostlinniacute a živočišniacute i volně žijiacuteciacute druhy
evolučně uacutespěšnaacute skupina
z živočichů dosahujiacute největšiacute populačniacute hustoty (až 20 milionů jedincům2 lesniacute či lučniacute půdy)
tělo protaacutehleacute vaacutelcoviteacute tenkeacute
Nematoda se vyskytujiacute často ve vysokyacutech abundanciacutech Spojeniacutem všech nematod žijiacuteciacutech v řece Murray (Austraacutelie) by vznikla takovaacutehle 20 m dlouhaacute obluda
Autapomorfie
kutikulaacuterniacute spikuly jako kopulačniacute orgaacuten
při růstu přesně 4x svleacutekaacuteniacute kolagenniacute kutikuly (růst možnyacute i bez svleacutekaacuteniacute)
dorsaacutelniacute nervovyacute provazec (původ ve ventraacutelniacutem nervoveacutem provazci)
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
na povrchu kolagenniacute kutikula pod niacute hypodermis
podeacutelnaacute svalovina rozděleneacute do 4 pruhů
kompaktniacute pseudocel vyplněnyacute tekutinou ndash hydrostatickaacute kostra
samci majiacute kloaku a kutikulaacuterniacute spikuly
NS objiacutecnoveacute ganglion a provazce
chemoreceptory ndash amfidy (hluboko
vchliacutepeneacute umiacutestěneacute na přiacutedi) a fazmidy na zaacutedi
vyacutevoj přiacutemyacute bez larvy
uacutestniacute
otvor
anus
nervovyacute
prstenec
hřbetniacute
nervovyacute
provazecbřišniacute
nervovyacute
provazec
varlata
ovarium
pohlavniacute
otvor
děloha
kloaka
spikuly
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
BL - břišniacute (hypodermaacutelniacute) lišta
BN - břišniacute (ventraacutelniacute) nervovyacute
provazec
EK - exkrečniacute kanaacutelek
H - hypodermis
HL - hřbetniacute lišta
HN - hřbetniacute (dorzaacutelniacute) nervovyacute
provazec
K - kutikula
O - ovarium
PL - postranniacute lišta
PS - pseudocel
S - střevo
SB - svaloveacute buňky
SV - svalovyacute vyacuteběžek
U - uterus
V - vajiacutečko
VV - vejcovod
přiacutečnyacute řez tělem samice
charakteristika Nematoda
Enoplea
Enoplea = většina byacutevaleacute
skupiny Adenophorea
primitivnějšiacute skupina
slabaacute kutikula
vylučovaciacute orgaacuteny pouze jsou kožniacute žlaacutezy
přiacutetomny chemoreceptory amfidy na přiacutedi
většina druhů mořskyacutech
ale i naše sladkovodniacute druhy a druhy parazitickeacute
charakteristika a zaacutestupci Enoplea
Trichocephalida
Trichocephalida ndash nitkovci
všechny druhy tohoto řaacutedu jsou zooparaziteacute
Mermis ndash strunice volně žijiacuteciacute nedospělaacute staacutedia parazitujiacute u hmyzu
Trichuris trichuria ndash tenkohlavec lidskyacute parazit střeva člověka
Trichinella spiralis ndash svalovec stočenyacute tenkeacute střevo člověka šelem prasat samičky jsou živorodeacute mlaacuteďata putujiacute do svalů opouzdřeniacute ndash přenos konzumaciacute masa do dalšiacuteho hostitele způsobuje zaacuteněty atrofie ochrnutiacute po silneacute invazi mladyacutech jedinců do svalů
charakteristika Nematoda
Chromadorea
Chromadorea= byacutevalaacute skupina Secernentea a několik zaacutestupců Adenophorea
vylučovaciacute orgaacuteny jsou protonefridiaacutelniacute kanaacutelky
majiacute většinou fasmidy (na zaacutedi)
velmi silnaacute kutikula
volně žijiacuteciacute druhy sladkovodniacute i terestrickeacute vzaacutecně v mořskeacutem litoraacutelu
takeacute druhy fyto- a zooparazitickeacute
Rhabditida - haacuteďata
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Ascaridida - škrkavice
Strongylida - měchovci
Spirurida - spirury
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
nemajiacute vysunovatelnyacute bodec saprobionti i paraziti
Rhabditis ndash haacutedě volně žijiacuteciacute v půdě hltan se 2 bulby 2 vaječniacuteky s vyacutevodem uprostřed fazmidy na konci těla spikuly (kutikulaacuterniacute jehlice) u samců = kopulačniacute orgaacuteny
samice
samec
zaacutestupci Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
Turbathrix aceti haacutedě octoveacute žije v kyseleacutem prostřediacute v půdě ve zkvašeneacute miacuteze ze stromů ovoci
Strongyloides stercoralis haacutedě střevniacute způsobuje těžkeacute střevniacute onemocněniacute člověka strongyloidoacutezu tropy a subtropy čaacutest populace žije neparaziticky v půdě
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
na povrchu kolagenniacute kutikula pod niacute hypodermis
podeacutelnaacute svalovina rozděleneacute do 4 pruhů
kompaktniacute pseudocel vyplněnyacute tekutinou ndash hydrostatickaacute kostra
samci majiacute kloaku a kutikulaacuterniacute spikuly
NS objiacutecnoveacute ganglion a provazce
chemoreceptory ndash amfidy (hluboko
vchliacutepeneacute umiacutestěneacute na přiacutedi) a fazmidy na zaacutedi
vyacutevoj přiacutemyacute bez larvy
uacutestniacute
otvor
anus
nervovyacute
prstenec
hřbetniacute
nervovyacute
provazecbřišniacute
nervovyacute
provazec
varlata
ovarium
pohlavniacute
otvor
děloha
kloaka
spikuly
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
BL - břišniacute (hypodermaacutelniacute) lišta
BN - břišniacute (ventraacutelniacute) nervovyacute
provazec
EK - exkrečniacute kanaacutelek
H - hypodermis
HL - hřbetniacute lišta
HN - hřbetniacute (dorzaacutelniacute) nervovyacute
provazec
K - kutikula
O - ovarium
PL - postranniacute lišta
PS - pseudocel
S - střevo
SB - svaloveacute buňky
SV - svalovyacute vyacuteběžek
U - uterus
V - vajiacutečko
VV - vejcovod
přiacutečnyacute řez tělem samice
charakteristika Nematoda
Enoplea
Enoplea = většina byacutevaleacute
skupiny Adenophorea
primitivnějšiacute skupina
slabaacute kutikula
vylučovaciacute orgaacuteny pouze jsou kožniacute žlaacutezy
přiacutetomny chemoreceptory amfidy na přiacutedi
většina druhů mořskyacutech
ale i naše sladkovodniacute druhy a druhy parazitickeacute
charakteristika a zaacutestupci Enoplea
Trichocephalida
Trichocephalida ndash nitkovci
všechny druhy tohoto řaacutedu jsou zooparaziteacute
Mermis ndash strunice volně žijiacuteciacute nedospělaacute staacutedia parazitujiacute u hmyzu
Trichuris trichuria ndash tenkohlavec lidskyacute parazit střeva člověka
Trichinella spiralis ndash svalovec stočenyacute tenkeacute střevo člověka šelem prasat samičky jsou živorodeacute mlaacuteďata putujiacute do svalů opouzdřeniacute ndash přenos konzumaciacute masa do dalšiacuteho hostitele způsobuje zaacuteněty atrofie ochrnutiacute po silneacute invazi mladyacutech jedinců do svalů
charakteristika Nematoda
Chromadorea
Chromadorea= byacutevalaacute skupina Secernentea a několik zaacutestupců Adenophorea
vylučovaciacute orgaacuteny jsou protonefridiaacutelniacute kanaacutelky
majiacute většinou fasmidy (na zaacutedi)
velmi silnaacute kutikula
volně žijiacuteciacute druhy sladkovodniacute i terestrickeacute vzaacutecně v mořskeacutem litoraacutelu
takeacute druhy fyto- a zooparazitickeacute
Rhabditida - haacuteďata
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Ascaridida - škrkavice
Strongylida - měchovci
Spirurida - spirury
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
nemajiacute vysunovatelnyacute bodec saprobionti i paraziti
Rhabditis ndash haacutedě volně žijiacuteciacute v půdě hltan se 2 bulby 2 vaječniacuteky s vyacutevodem uprostřed fazmidy na konci těla spikuly (kutikulaacuterniacute jehlice) u samců = kopulačniacute orgaacuteny
samice
samec
zaacutestupci Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
Turbathrix aceti haacutedě octoveacute žije v kyseleacutem prostřediacute v půdě ve zkvašeneacute miacuteze ze stromů ovoci
Strongyloides stercoralis haacutedě střevniacute způsobuje těžkeacute střevniacute onemocněniacute člověka strongyloidoacutezu tropy a subtropy čaacutest populace žije neparaziticky v půdě
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
stavba těla Ecdysozoa
Nematoda
Nematoda ndash hliacutestice
BL - břišniacute (hypodermaacutelniacute) lišta
BN - břišniacute (ventraacutelniacute) nervovyacute
provazec
EK - exkrečniacute kanaacutelek
H - hypodermis
HL - hřbetniacute lišta
HN - hřbetniacute (dorzaacutelniacute) nervovyacute
provazec
K - kutikula
O - ovarium
PL - postranniacute lišta
PS - pseudocel
S - střevo
SB - svaloveacute buňky
SV - svalovyacute vyacuteběžek
U - uterus
V - vajiacutečko
VV - vejcovod
přiacutečnyacute řez tělem samice
charakteristika Nematoda
Enoplea
Enoplea = většina byacutevaleacute
skupiny Adenophorea
primitivnějšiacute skupina
slabaacute kutikula
vylučovaciacute orgaacuteny pouze jsou kožniacute žlaacutezy
přiacutetomny chemoreceptory amfidy na přiacutedi
většina druhů mořskyacutech
ale i naše sladkovodniacute druhy a druhy parazitickeacute
charakteristika a zaacutestupci Enoplea
Trichocephalida
Trichocephalida ndash nitkovci
všechny druhy tohoto řaacutedu jsou zooparaziteacute
Mermis ndash strunice volně žijiacuteciacute nedospělaacute staacutedia parazitujiacute u hmyzu
Trichuris trichuria ndash tenkohlavec lidskyacute parazit střeva člověka
Trichinella spiralis ndash svalovec stočenyacute tenkeacute střevo člověka šelem prasat samičky jsou živorodeacute mlaacuteďata putujiacute do svalů opouzdřeniacute ndash přenos konzumaciacute masa do dalšiacuteho hostitele způsobuje zaacuteněty atrofie ochrnutiacute po silneacute invazi mladyacutech jedinců do svalů
charakteristika Nematoda
Chromadorea
Chromadorea= byacutevalaacute skupina Secernentea a několik zaacutestupců Adenophorea
vylučovaciacute orgaacuteny jsou protonefridiaacutelniacute kanaacutelky
majiacute většinou fasmidy (na zaacutedi)
velmi silnaacute kutikula
volně žijiacuteciacute druhy sladkovodniacute i terestrickeacute vzaacutecně v mořskeacutem litoraacutelu
takeacute druhy fyto- a zooparazitickeacute
Rhabditida - haacuteďata
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Ascaridida - škrkavice
Strongylida - měchovci
Spirurida - spirury
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
nemajiacute vysunovatelnyacute bodec saprobionti i paraziti
Rhabditis ndash haacutedě volně žijiacuteciacute v půdě hltan se 2 bulby 2 vaječniacuteky s vyacutevodem uprostřed fazmidy na konci těla spikuly (kutikulaacuterniacute jehlice) u samců = kopulačniacute orgaacuteny
samice
samec
zaacutestupci Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
Turbathrix aceti haacutedě octoveacute žije v kyseleacutem prostřediacute v půdě ve zkvašeneacute miacuteze ze stromů ovoci
Strongyloides stercoralis haacutedě střevniacute způsobuje těžkeacute střevniacute onemocněniacute člověka strongyloidoacutezu tropy a subtropy čaacutest populace žije neparaziticky v půdě
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika Nematoda
Enoplea
Enoplea = většina byacutevaleacute
skupiny Adenophorea
primitivnějšiacute skupina
slabaacute kutikula
vylučovaciacute orgaacuteny pouze jsou kožniacute žlaacutezy
přiacutetomny chemoreceptory amfidy na přiacutedi
většina druhů mořskyacutech
ale i naše sladkovodniacute druhy a druhy parazitickeacute
charakteristika a zaacutestupci Enoplea
Trichocephalida
Trichocephalida ndash nitkovci
všechny druhy tohoto řaacutedu jsou zooparaziteacute
Mermis ndash strunice volně žijiacuteciacute nedospělaacute staacutedia parazitujiacute u hmyzu
Trichuris trichuria ndash tenkohlavec lidskyacute parazit střeva člověka
Trichinella spiralis ndash svalovec stočenyacute tenkeacute střevo člověka šelem prasat samičky jsou živorodeacute mlaacuteďata putujiacute do svalů opouzdřeniacute ndash přenos konzumaciacute masa do dalšiacuteho hostitele způsobuje zaacuteněty atrofie ochrnutiacute po silneacute invazi mladyacutech jedinců do svalů
charakteristika Nematoda
Chromadorea
Chromadorea= byacutevalaacute skupina Secernentea a několik zaacutestupců Adenophorea
vylučovaciacute orgaacuteny jsou protonefridiaacutelniacute kanaacutelky
majiacute většinou fasmidy (na zaacutedi)
velmi silnaacute kutikula
volně žijiacuteciacute druhy sladkovodniacute i terestrickeacute vzaacutecně v mořskeacutem litoraacutelu
takeacute druhy fyto- a zooparazitickeacute
Rhabditida - haacuteďata
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Ascaridida - škrkavice
Strongylida - měchovci
Spirurida - spirury
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
nemajiacute vysunovatelnyacute bodec saprobionti i paraziti
Rhabditis ndash haacutedě volně žijiacuteciacute v půdě hltan se 2 bulby 2 vaječniacuteky s vyacutevodem uprostřed fazmidy na konci těla spikuly (kutikulaacuterniacute jehlice) u samců = kopulačniacute orgaacuteny
samice
samec
zaacutestupci Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
Turbathrix aceti haacutedě octoveacute žije v kyseleacutem prostřediacute v půdě ve zkvašeneacute miacuteze ze stromů ovoci
Strongyloides stercoralis haacutedě střevniacute způsobuje těžkeacute střevniacute onemocněniacute člověka strongyloidoacutezu tropy a subtropy čaacutest populace žije neparaziticky v půdě
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupci Enoplea
Trichocephalida
Trichocephalida ndash nitkovci
všechny druhy tohoto řaacutedu jsou zooparaziteacute
Mermis ndash strunice volně žijiacuteciacute nedospělaacute staacutedia parazitujiacute u hmyzu
Trichuris trichuria ndash tenkohlavec lidskyacute parazit střeva člověka
Trichinella spiralis ndash svalovec stočenyacute tenkeacute střevo člověka šelem prasat samičky jsou živorodeacute mlaacuteďata putujiacute do svalů opouzdřeniacute ndash přenos konzumaciacute masa do dalšiacuteho hostitele způsobuje zaacuteněty atrofie ochrnutiacute po silneacute invazi mladyacutech jedinců do svalů
charakteristika Nematoda
Chromadorea
Chromadorea= byacutevalaacute skupina Secernentea a několik zaacutestupců Adenophorea
vylučovaciacute orgaacuteny jsou protonefridiaacutelniacute kanaacutelky
majiacute většinou fasmidy (na zaacutedi)
velmi silnaacute kutikula
volně žijiacuteciacute druhy sladkovodniacute i terestrickeacute vzaacutecně v mořskeacutem litoraacutelu
takeacute druhy fyto- a zooparazitickeacute
Rhabditida - haacuteďata
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Ascaridida - škrkavice
Strongylida - měchovci
Spirurida - spirury
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
nemajiacute vysunovatelnyacute bodec saprobionti i paraziti
Rhabditis ndash haacutedě volně žijiacuteciacute v půdě hltan se 2 bulby 2 vaječniacuteky s vyacutevodem uprostřed fazmidy na konci těla spikuly (kutikulaacuterniacute jehlice) u samců = kopulačniacute orgaacuteny
samice
samec
zaacutestupci Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
Turbathrix aceti haacutedě octoveacute žije v kyseleacutem prostřediacute v půdě ve zkvašeneacute miacuteze ze stromů ovoci
Strongyloides stercoralis haacutedě střevniacute způsobuje těžkeacute střevniacute onemocněniacute člověka strongyloidoacutezu tropy a subtropy čaacutest populace žije neparaziticky v půdě
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika Nematoda
Chromadorea
Chromadorea= byacutevalaacute skupina Secernentea a několik zaacutestupců Adenophorea
vylučovaciacute orgaacuteny jsou protonefridiaacutelniacute kanaacutelky
majiacute většinou fasmidy (na zaacutedi)
velmi silnaacute kutikula
volně žijiacuteciacute druhy sladkovodniacute i terestrickeacute vzaacutecně v mořskeacutem litoraacutelu
takeacute druhy fyto- a zooparazitickeacute
Rhabditida - haacuteďata
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Ascaridida - škrkavice
Strongylida - měchovci
Spirurida - spirury
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
nemajiacute vysunovatelnyacute bodec saprobionti i paraziti
Rhabditis ndash haacutedě volně žijiacuteciacute v půdě hltan se 2 bulby 2 vaječniacuteky s vyacutevodem uprostřed fazmidy na konci těla spikuly (kutikulaacuterniacute jehlice) u samců = kopulačniacute orgaacuteny
samice
samec
zaacutestupci Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
Turbathrix aceti haacutedě octoveacute žije v kyseleacutem prostřediacute v půdě ve zkvašeneacute miacuteze ze stromů ovoci
Strongyloides stercoralis haacutedě střevniacute způsobuje těžkeacute střevniacute onemocněniacute člověka strongyloidoacutezu tropy a subtropy čaacutest populace žije neparaziticky v půdě
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
nemajiacute vysunovatelnyacute bodec saprobionti i paraziti
Rhabditis ndash haacutedě volně žijiacuteciacute v půdě hltan se 2 bulby 2 vaječniacuteky s vyacutevodem uprostřed fazmidy na konci těla spikuly (kutikulaacuterniacute jehlice) u samců = kopulačniacute orgaacuteny
samice
samec
zaacutestupci Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
Turbathrix aceti haacutedě octoveacute žije v kyseleacutem prostřediacute v půdě ve zkvašeneacute miacuteze ze stromů ovoci
Strongyloides stercoralis haacutedě střevniacute způsobuje těžkeacute střevniacute onemocněniacute člověka strongyloidoacutezu tropy a subtropy čaacutest populace žije neparaziticky v půdě
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
zaacutestupci Chromadorea
Rhabditida
Rhabditida - haacuteďata
Turbathrix aceti haacutedě octoveacute žije v kyseleacutem prostřediacute v půdě ve zkvašeneacute miacuteze ze stromů ovoci
Strongyloides stercoralis haacutedě střevniacute způsobuje těžkeacute střevniacute onemocněniacute člověka strongyloidoacutezu tropy a subtropy čaacutest populace žije neparaziticky v půdě
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
s pohyblivyacutem vysunovatelnyacutem bodcem volně žijiacuteciacute draviacute i paraziti rostlin
Heterodera schachtii - haacuteďaacutetko řepneacute cizopasiacute na merliacutekovityacutech a brukvovityacutech samička ztraacuteciacute vnitřniacute orgaacuteny a je naplněna larvami
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Tylenchida
Tylenchida - haacuteďaacutetka
Anguina tritici - haacuteďaacutetko pšeničneacute - fytoparazit -vyvolaacutevaacute nebezpečnou chorobu pšenice
V napadenyacutech čaacutestech klasu se miacutesto zrn vytvořiacute haacutelky s velkyacutem množstviacutem nepohyblivyacutech juvenilniacutech jedinců (přetrvajiacute přes 20 let sucha) Za vlhkyacutech podmiacutenek ožijiacute vyleacutezajiacute na steacutebla pšenice a vnikajiacute do květů kde přijiacutemajiacute potravu a dokončiacute vyacutevoj
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
paraziti obratlovců i člověka vajiacutečka odchaacuteziacute s trusem majiacute silnostěnnyacute obal
Ascaris lumbricoides -škrkavka dětskaacute -geohelmint samice maacute trubicoviteacute pohlavniacute orgaacuteny
10-30 cm
larvy putujiacute po těle do zažiacutevaciacuteho traktu přes dyacutechaciacute cesty (larva migrants)
tenkeacute střevo člověka toxiny malaacutetnost chudokrevnost
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Ascaridida
Ascaridida - škrkavice
Enterobius vermicularis - roup dětskyacute
naacutekaza pozřeniacutem vajiacutečka
samci i samice v tenkeacutem a tlusteacutem střevě člověka
samičky kladou vajiacutečka v noci do okoliacute anaacutelniacuteho otvoru
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Strongylida
Strongylida -měchovci
paraziti samci majiacute konec těla rozšiacuteřenyacute v plachetkovitou paacuteřiciacute bursu
Ancylostoma duodenale -měchovec lidskyacute
ranaacute staacutedia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou
přes ceacutevniacute systeacutem do plic -po vykašlaacuteniacute a polknutiacute se usazuje v tenkeacutem střevě (dvanaacutectniacutek)
larva migrans mezihostitel Oligochaeta
samecsamice
v uacutestniacute kapsule zoubky
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupce Chromadorea
Spirurida
Spirurida - spirury
čeleď Filariidae -vlasovcovitiacute
microfilarie - larvičky vypouštěneacute do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho zda je mezihostitel denniacute či nočniacute bodavyacute hmyz
Dracunculus medinensisvlasovec medinskyacute ndashnaacutekaza pitnou vodou žije v podkožniacutem vazivu savců i člověka
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
fylogeneze Ecdysozoa
Ecdysozoa
b
Priapula
LophotrochozoaKinorhyncha
Nematomorpha
Nematoda
Loricifera
- Scalidophora
- Nematoida
- Panarthropoda
Onychophora
Tardigrada
Arthropoda
bdquoCyclo
neura
lialdquo
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika Ecdysozoa
Panarthropoda
Panarthropoda ndash bdquovšečlenovcildquo
paacuteroveacute metamericky uspořaacutedaneacute a na břišniacute stranu těla směřujiacuteciacute končetiny
předniacute paacutery končetin modifikovaacuteny na tykadla nebo kusadla
ceacutelom vznikaacute embryonaacutelně ale později je nahrazen kompaktniacutem mixocelem (ceacutelom splynulyacute s prvotniacute dutinou tělniacute - blastocelem)
otevřenaacute CS s trubicovityacutem hřbetniacutem srdcem krev je
nasaacutevaacutena skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpovaacutena k hlavě
protonefridia neexistujiacute u draacutepkovců a členovců modifikovanaacute metanefridia = vaacuteček sakulus a vyacutevodniacute
kanaacutelek
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
terestrickeacute velkaacute vlhkost vzduchu
reliktniacute převaacutežně na jižniacute polokouli
nočniacute predaacutetoři
homonomniacute metamerie
hlava člaacutenky po 1 paacuteru nečlaacutenkovanyacutech jednovětevnyacutech končetin=lobopodiiacute s draacutepky (naacutezev)
paacuter malyacutech očiacute (s čočkou) papily s mechano- a chemoreceptory tykadla uacutestniacute haacutečky obranneacute žlaacutezy uacutestiacute oraacutelniacutemi papilami
kutikula neniacute sklerotizovanaacute
charakteristika Ecdysozoa
Onychophora
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
stavba těla zaacutestupce Ecdysozoa
Onychophora
Onychophora ndashdraacutepkovci - bdquoživeacute fosilieldquo
mixocoel
NS paacuteroviteacute nadhltanoveacute ganglium a 2 ventraacutelniacute provazce
CS otevřenaacute
DS nepravidelneacute keřiacutečkoviteacute vzdušnice (autapomorfie)
VS v každeacutem člaacutenku paacuter metanefridiiacute
gonochoristi
httpwwwyoutubecomwatchv=OajqpIex1Woampfeature=related
Peripatopsis capensis - draacutepkonoš kapskyacute - jižniacute Afrika
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
Tardigrada ndashželvuškytardus=pomalyacute gradus=krok
asi 600 druhů (ČR 63) 1 mm
vodniacute prostřediacute ndash moře sladkaacute voda vlhkaacute půda mechoveacute polštaacuteře
5 člaacutenků hlava a 4 člaacutenky nesouciacute končetiny
končetiny zakončeneacute haacutečky nebo přiacutesavkami
chitinovaacute kutikula někdy silně sklerotizovanaacute
eutelie = staacutelyacute počet
buněk těla
httpwwwyoutubecomwatchv=um79Ddw4m4Aampfeature=related
charakteristika Ecdysozoa
Tardigrada
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
Tardigrada ndash želvušky
TS uacutestniacute orgaacuteny bodaveacute stylety svalnatyacute hltan
dutina tělniacute - mixocoel
VS trubicoviteacute orgaacuteny
CS DS chybiacute
NS žebřiacutečkovaacute
SS paacuter jednoduchyacutech očiacute
gonochoristi častaacute partenogeneze
vyacutevoj přiacutemyacute
trvaleacute staacutedium k přečkaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek anabioza
Macrobiotus hufellandi - medviacuteďaacutetko obecneacute
charakteristika a zaacutestupce Ecdysozoa
Tardigrada
vajiacutečko
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
Arthropoda ndash členovci
tělo kryto viacutecevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou
tělniacute segment členovce tvořiacute minimaacutelně dva sklerity ndash hřbetniacute tergum a břišniacute sternum odděleneacute uacutezkyacutemi nesklerotizovanyacutemi spojnicemi
tělniacute svalovina je rozdělena do samostatnyacutech svazků přiacutečně pruhovanyacutech svalů
člaacutenkovaneacute končetiny ndash arthropodia
hlava=cephalon (acron + primaacuterně asi 5 člaacutenků později připojeniacute dalšiacuteho člaacutenku)
dva typy očiacute 2 složeneacute oči a 4 jednoduchaacute očka - ocely
odvozenaacute metanefridia tvořenaacute sakuly (saculus=vaacuteček)
nemajiacute primaacuterniacute larvy trochoforoveacuteho typu
charakteristika Ecdysozoa
Arthropoda
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
Arthropoda ndash členovci
tělo se děliacute na hlavu (cephalon) hruď (thorax) a zadeček(abdomen)
toto zaacutekladniacute děleniacute je u hmyzu chaacutepaacuteno odlišně abdomen hmyzu je zadniacute čaacutestiacute hrudi se zkraacutecenyacutemi a zjednodušenyacutemi končetinami
skutečnyacute zadeček je jen miniaturniacute oblast na konci bdquozadečkuldquo za genitaacutelniacutemi člaacutenky
segmentace těla Ecdysozoa
Arthropoda
cephalon bdquothoraxldquo bdquoabdomenldquo pravyacute abdomen
gonopoacuter
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
Pycnogonida - nohatky
mořštiacute predaacutetoři kořist vysaacutevajiacute
většinou pouze 1-15 mm ale i většiacute
hlava (cephalosoma) ze 4 člaacutenků + různyacute počet člaacutenků trupu
hlava nese 4 jednoduchaacute očka paacuter kliacutešťkovityacutech chelifor paacuter tykadlovityacutech parapalpů paacuter oviger u samců k nošeniacute vajiacuteček a prvniacute paacuter kraacutečivyacutech nohou
naacutesledujiacute 3 člaacutenky s končetinami
posledniacute člaacutenek nebo člaacutenky bez končetin
(zadeček)
exkrečniacute a dyacutechaciacute orgaacuteny chybiacute
Pycnogonum littorale ndash nohatka pobřežniacute ndash chladnějšiacute moře od Arktidy po
Španělsko litoraacutel
charakteristika a zaacutestupce Arthropoda
Pycnogonida
oceli
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika Arthropoda
Euchelicerata
Euchelicerata - klepiacutetkatci
60 000 recentniacutech druhů
původně mořštiacute většina dnešniacutech suchozemskyacutech
1 prosoma (hlavohruď = cephalothorax)
na prosoma chelicery ndash původně z třiacute člaacutenků a s klepiacutetky 5 paacuterů kraacutečivyacutech končetin
2 opisthosoma (zadeček = abdomen)
na opistosoma končetiny jen u primitivniacutech ostrorepů
NS koncentrovanaacute
DS žaacutebry plicniacute vaky vzdušnice
Xiphosura - ostrorepi
Arachnida - pavoukovci
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupce Euchelicerata
Xiphosura
Xiphosura - ostrorepi
mořštiacute 4 recentniacute druhy - bdquoživeacute fosiacutelieldquo atlantskeacute pobřežiacute severniacute Ameriky JV Asie
do 60 cm predaacutetoři mrchožrouti
střevniacute traacuteveniacute
1 hlavohruď (prosoma) s menšiacutemi chelicerami a 5 paacutery kraacutečivyacutech končetin
2 zadeček (opistosoma) s 6 paacutery končetin 1 paacuter je srostlyacute (operculum) ostatniacute vnějšiacute větve přeměněny na žaacutebry
hlavohruď i zadeček kryty štiacutety
Limulus polyphemus - ostrorep americkyacute
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
Arachnida ndash pavoukovci
primaacuterně terestričtiacute recentniacute taxony
(vyššiacuteho řaacutedu) znaacuteme již od karbonu
na prosomatu chelicery pedipalpy a 4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
opistosoma bez končetin
traacuteveniacute vždy extraintestinaacutelniacute
VS coxaacutelniacute žlaacutezy a endodermaacutelniacute malpigickeacute trubice
NS viacutece koncentrovanaacute než u ostrorepů
složeneacute oči druhotně rozpadleacute na oči jednoducheacute
lameloviteacute plicniacute vaky anebo vzdušnice
charakteristika Euchelicerata
Arachnida
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
predaacutetoři většinou nočniacute aktivita
9 mm až 21 cm
většinou v tropech a subtropech
1 prosoma chelicery a pedipalpy s klepiacutetky kraacutečiveacute končetiny
2 opisthosoma (zadeček)
a) širokyacute preabdomen
b) štiacutehlyacute postabdomen zakončenyacute hrotem s paacuterovou jedovou žlaacutezou
hřebiacutenky (pectines) na břišniacute straně 2 člaacutenku zadečku na nich smysloveacute buňky 2 paacutery plicniacutech vaků na 3 ndash 6 člaacutenku zadečku
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
zaacutestupci Arachnida
Scorpionida
Scorpionida - štiacuteři
Buthus occitanus - štiacuter středomořskyacute ndash největšiacute evropskyacute druh (7 cm) zaacutepadniacute Středomořiacute bodnutiacute neniacute smrtelneacute
Euscorpius italicus ndash štiacuter italskyacute ndash 4 cm tmavohnědyacute s hnědožlutyacutema nohama J Evropa Balkaacuten ndashbodnutiacute boliacute asi jako vosiacute
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
Pseudoscorpionida - štiacuterci
1-7 mm tělo dorzoventraacutelně zploštěleacute
predaacutetoři loviacute roztoče
opisthosoma jednotneacute
velkeacute pedipalpy s klepiacutetky jedoveacute žlaacutezy
chelicery rovněž klepiacutetkateacute uacutestiacute zde snovaciacute žlaacutezy předaacutevaacuteniacute spermatoforu
2 paacutery vzdušnic
Chelifer cancroides - štiacuterek obecnyacute ndash v bytech na půdaacutech v uacutelech pod kůrou stromů kosmopolitně rozšiacuteřen
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Pseudoscorpionida
prosoma
opistosoma
(bez končetin)
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Solifugida
Solifugida - solifugy
v stepiacutech a polopouštiacutech 1-7 cm
mohutneacute klepiacutetkateacute chelicery ndashbez jedovyacutech žlaacutez
pedipalpy makadloviteacute dlouheacute podobnyacute i 1 paacuter kraacutečivyacutech končetin
malleoli ndash smysloveacute orgaacuteny k vniacutemaacuteniacute otřesů (u baacuteze 4 paacuteru kraacutečivyacutech končetin)
převaacutežně nočniacute aktivita - hmat
Galeodes sp ndash solifuga - jižniacute
Evropa 3-5 cm loviacute různeacute členovce nebo drobneacute obratlovce
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristiky a zaacutestupci Arachnida
Uropygi Amblypygi
Uropygi - bičovci
180 druhů ndash subtropickyacutech a tropickyacutech Afrika Amerika
dlouhyacute přiacutevěsek z mnoha člaacutenků tzv flagellum (od toho naacutezev)
kusadloviteacute chelicery pedipalpy mohutneacute na konci s klepiacutetky
Mastigoproctus giganteus ndash bičnatec největšiacute
Amblypygi - krabovci
dorsoventraacutelně zploštěleacute
pedipalpy velkeacute trniteacute bez klepiacutetek
1 paacuter kraacutečivyacutech končetin tenkyacute a velmi dlouhyacute (makadlo) nese senzory
Charinus sp v Malajsii
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupce Arachnida
Opilionida
Opilionida - sekaacuteči
v ČR 33 druhů predaacutetoři
v opadance pod kůrou a kameny epigeicky na vegetaci
často velmi dlouheacute kraacutečiveacute končetiny
obranneacute žlaacutezy na prosoma
chelicery klepiacutetkateacute pedipalpy dlouheacute makadloviteacute
opisthosoma (zadeček) přirůstaacute široce na prosoma (hlavohruď)
vzdušnice (zpravidla 1 paacuter)
1 paacuter očiacute na očniacutem hrbolku
Opilio parietinus ndash sekaacuteč domaacuteciacute ndashčasto v lidskyacutech přiacutebytciacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
Araneus diadematus(křižaacutek obecnyacute)
charakteristika Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
34 000 druhů v ČR teacuteměř 900 druhů
ve všech terestrickyacutech biotopech
hlavohruď se zadečkem spojena naacutepadnou stopkou a nese
chelicery s jedovou žlaacutezou
pedipalpy makadloviteacute u samců upraveneacute v sekundaacuterniacute kopulačniacute orgaacuteny
4 paacutery kraacutečivyacutech končetin
zadeček nese snovaciacute žlaacutezy a bradavky ndash původně modifikovaneacute
končetiny produkujiacute na vzduchu tuhnouciacute tekutinu pomociacute hřebiacutenku na končetinaacutech pak spřaacutedajiacute silnějšiacute svazky
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
stavba těla Arachnida
Araneida
Araneida - pavouci
zadeček DS - plicniacute vaky
končetiny
kyčel (coxa)
přiacutekyčliacute (trochanter)
stehno (femur)
koleno (patella)
holeň (tybia)
dvoučlaacutenkoveacute chodidlo (metatarsus tarsus)
metatarsus
tarsus
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Draacutepky ktereacute majiacute pavouci na konciacutech končetin spřaacutedajiacute pomociacute nich pavučinovaacute vlaacutekna a ovlivňujiacute
proces jejich tuhnutiacute
Detail snovaciacuteho pole jedneacute z předniacutech snovaciacutech bradavek šestiočky štiacutehleacute Harpactea hombergizobrazenyacute elektronovyacutem rastrovaciacutem mikroskopem
Na sniacutemku jsou dobře viditelneacute vyacutevody snovaciacutech žlaacutez obklopeneacute chlupy s členityacutem povrchem
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
snovaacuteniacute siacutetiacute Arachnida
Araneida
Zajiacutemavost
křižaacutek obecnyacute Araneus diadematus
byl sledovaacuten při tkaniacute siacutetiacute pod vlivem různyacutech drog
1 marihuana ndash pavouk odpadl před dokončeniacutem siacutetě
2 amfetamin benzedrin ndash pavouk energicky pracoval ale moc neplaacutenoval
3 kofein ndash pavouk byl uacuteplně zmaten a nedokaacutezal utkat klasickou paprsčitou siacuteť
4 chloralhydraacutet je sedativum a pavouk zaacutehy usnul
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupce Araneida
Orthognatha
Orthognatha ndash skliacutepkani
asi 2 200 druhů
chelicery v orthognaacutetniacutem postaveniacute směřujiacute dopředu v
prodlouženeacute ose těla draacutepky probiacutehajiacute rovnoběžně
jedoveacute žlaacutezy v bazaacutelniacutem člaacutenku
většinou nad 5 cm
snovaciacute bradavky 3 - 4 segmenty
2 paacutery plicniacutech vaků
Avicularia avicularia - skliacutepkan huňatyacute ndash tropy a subtropy
Atypus sp- skliacutepkaacutenek ndash u naacutes 3 druhy step a lesostep
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupci Araneida
Labidognatha
Labidognatha - dvouplicniacuteasi 32 000 druhů
chelicery v labidognaacutetniacutem postaveniacutesměřujiacute k sobě
jedoveacute žlaacutezy v prosoma
jeden paacuter plicniacutech vaků a vzdušnice
většinou pod 5 cm
Argiope bruennichi - křižaacutek pruhovanyacute ndashna loukaacutech pruhovanyacute zadeček jen u samičky
Tegenaria domestica - pokoutniacutek domaacuteciacute ndash v suššiacutech bytech 12 mm
Argyroneta aquatica - vodouch střiacutebřityacute ndashsekundaacuterně vodniacute na ochlupeneacutem zadečku si přenaacutešiacute bublinu
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
Acari ndash roztoči
druhově nejbohatšiacute taxon pavoukovců u naacutes 1500 druhů několik mm
fyto- a zooparaziti přenašeči chorob skladoviacute škůdci
zaacutekladniacute členěniacute těla předniacute oddiacutel ndash gnathosoma (acron
chelicery srostleacute kyčle pedipalp)
a zadniacute oddiacutel ndash idiosoma ndash nese končetiny
u mnohyacutech parazitickyacutech končetiny redukovaacuteny
smysloveacute orgaacuteny 1-2 paacutery očiacute (event chybiacute) dalšiacute fotoreceptory chemoreceptory ndash např Hallerův orgaacuten u kliacutešťat štětiny trichobothrie atd jako mechanoreceptory
DS 1 paacuter vzdušnic
VS coxaacutelniacute žlaacutezy i Malphigiho trubice
vyacutevoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu
charakteristika Araneida
Acari
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupce Acari
Ixodida
Ixodida - kliacutešťata
stigmata (vyuacutestěniacute vzdušnic) za 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
krev sajiacuteciacute paraziti přenašeči virovyacutech a bakteriaacutelniacutech onemocněniacute
hypostom ndash chobot vzniklyacute z pedipalp
Hallerův orgaacuten ndash jamka na tarsu 1 paacuteru kraacutečivyacutech končetin = chemoreceptor
velkyacute hřbetniacute štiacutetek ndash scutum (hlavně u samců)
Ixodes ricinus - kliacuteště obecneacute
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
Gamasida - čmeliacutekovci
stigmata u baacuteze 2 paacuteru nebo před 4 paacuterem kraacutečivyacutech končetin
predaacutetoři v půdě mnoheacute parazitickeacute druhy
Varroa destructor - kleštiacutek včeliacute ndashnebezpečnyacute parazit zavlečenyacute z Indie vyacutevoj na larvaacutech trubců oplozenaacute samička na povrchu dospělyacutech včel saje hemolymfu ndashonemocněniacute včel =varroaacuteza
charakteristika a zaacutestupce Acari
Gamasida
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupci Acari
Actinedida
Actinedida - sametkovci
stigmata na gnathosoma
chelicery přizpůsobeny nabodaacutevaacuteniacute
Trombidium holosericeum - sametka rudaacute ndash sametovyacute červenyacute vzhled larvy cizopasiacute na hmyzu dospěleacute najdeme na půdě a vegetaci
Eriophyes sp ndash vlnovniacutek ndashmikroskopičtiacute cizopasniacuteci rostlin poškozuje listy tvorba haacutelek
patřiacute sem i tzv vodule z nadčel Hydrachnellae ndash vodniacute roztoči
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupci Acari
Acaridida
Acaridida - zaacutekožkovci
bez vzdušnic dyacutechajiacute povrchem těla
volně žijiacuteciacute saprofaacutegoveacute hodně parazitů ptaacuteků savců včetně člověka
Sarcoptes scabiei - zaacutekožka svrabovaacute - asi 05 mm vyžiacuteraacute v pokožce chodbičky způsobuje svrab
Acarus siro - sladokaz moučnyacute - žije v mouce moučnyacutech vyacuterobciacutech obiliacute
Trixacarus caviae ndash zaacutekožka parazitujiacuteciacute na
morčatech ndash neučit
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika Acari
Oribatida
Oribatida - panciacuteřniacuteci
tělo silně sklerotizovaneacute kuloviteacute
typickaacute stigmata schaacutezejiacute avšak druhotneacute vzdušnice na hřbetniacute straně 1 oddiacutelu pseudostigmata
gnathosoma kryteacute štiacutetkem prvniacuteho oddiacutelu
saprofaacutegoveacute ve svrchniacute vrstvě půdy mešiacutech atd ndash velkyacute ekologickyacute vyacuteznam při tvorbě humusu
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
Arthropoda členovci
fylogeneze Ecdysozoa
Arthropoda
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
bdquoChelic
erifo
rmesldquo
copy Horsaacutek
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovanyacute trup 10 ndash 177 člaacutenků
1 paacuter končetin na každeacutem člaacutenku
vzdušnice ektodermaacutelniacuteho původu na povrch stigmata uvnitř chitinovaacute vyacutestelka intima (stejnaacute stavba jako u hmyzu)
vlhkomilneacute druhy
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika Mandibulata
Myriapoda
Chilopoda - stonožky
půdniacute predaacutetoři - kroužkovci hmyz pavouci
trup homonomně segmentovanyacute velikost 1 - 25 cm
2 skupiny jednoduchyacutech oček na hlavě 1 paacuter tykadel kusadla a 2 paacutery čelistiacute
prvniacute končetiny trupu tvořiacute mohutneacute čelistniacute nožky -maxillipedy s jedovou žlaacutezou předposledniacute paacuter - vlečneacute nožky se smysl receptory posledniacute gonopody
pohlavniacute orgaacuteny na předposledniacutem člaacutenku
vlečneacute nožky
gonopody
maxilipedy
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
zaacutestupci Myriapoda
Chilopoda
Chilopoda - stonožky
Scutigera coleoptrata (strašniacutek dalmatskyacute) - dlouhaacute tykadla a pavoukoviteacute končetiny trupu druhotně vytvořeneacute oči jih Evropy i jižniacute Morava
Geophilus (zemnivka) - bez očiacute tělo nitkoviteacute
Scolopendra cingulata (stonoha paacutesovanaacute) - Jižniacute Evropa až 14 cm bolestivě kouše (jedovataacute)
Lithobius sp (stonožka) - naacuteš nejběžnějšiacute druh střiacutedaacuteniacute kraacutetkyacutech a dlouhyacutech člaacutenků
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Symphyla
Symphyla ndash stonoženky drobniacute půdniacute bez pigmentu a bez
očiacute
živiacute se odumřelou i živou fytomasou (při přemnoženiacute škůdci)
2 paacuter čelistiacute vytvaacuteřiacute labium = spodniacute pysk jako u Hexapoda
12 paacuterů nohou
na konci těla cerci se snovaciacutemi žlaacutezami
1 paacuter stigmat na hlavě
Scutigerella immaculata (stonoženka biacutelaacute) - běžnaacute pod kameny a v humusu
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika a zaacutestupce Myriapoda
Pauropoda
Pauropoda - drobnušky
drobniacute půdniacute vysaacutevajiacute mycelia nižšiacutech hub
trojvětevnaacute tykadla bez očiacute
uacutestniacute uacutestrojiacute tvořiacute pouze 1 paacuter kusadel a nepaacuteroveacute gnatochilarium (= zadniacute okraj uacutestniacute dutiny) čelisti chybiacute
krčniacute člaacutenek (collum) bez končetin
hřbetniacute štiacutetky splyacutevajiacute po 2 tělo s 9 -11 člaacutenky s končetinami
na konci telson
bez dyacutechaciacute a ceacutevniacute soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledaacute) tělo
bělaveacute v humusovyacutech vrstvaacutech půd
Toumlmoumlswaryho orgaacuten
pravděpodobně chemoreceptor
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
charakteristika Myriapoda
Diplopoda
Diplopoda - mnohonožky
saprofaacutegoveacute v půdě tlejiacuteciacutem listiacute
jednoduchaacute očka ve 2 skupinaacutech
vaacutelcoviteacute nebo dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo
vytvořeno gnathochilarium
krčniacute člaacutenek (collum) - vyacutevojově - původ hlava
1 tři člaacutenky nesou po paacuteru končetin (někdy bdquohrudniacuteldquo)
zadečkovaacute čaacutest - člaacutenky splyacutevajiacute po 2 v diplosegmenty
několik posledniacutech člaacutenků opět normaacutelniacutech
mnoheacute druhy majiacute obranneacute žlaacutezy
diplosegmenty
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech
Diplopoda ndash mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorniacute) - 2 mm nesklerotizovaneacute
měkkeacute tělo na povrchu řady a skupiny chloupků pod kůrou živiacute se řasami
Polydesmus complanatus (plochule křehkaacute) - v opadance vlhkyacutech listnatyacutech
lesů dorzoventraacutelně zploštěleacute tělo (trupoveacute člaacutenky majiacute postranniacute křideacutelka)
zaacutestupci Myriapoda
Diplopoda
Glomeris pustulata(svinule lesniacute) -schopnost volvace spiacuteše na otevřenyacutech stanovištiacutech