Being there: SKARTA(od projektového manažera „sKarty“ za MPSV 6-12/2012)

sKarta – záměrKarta sociálních systémů je myšlenka, kterou se státní správa a bankovní sektor zabývají někdy od roku 2000. Stát potřebuje efektivně vyplácet dávky, které do roku 2012 vyplácel z 60 % přes Českou poštu a složenky, které jej stály na nákladech okolo 250.000.000 CZK ročně. Dále stát chce, aby sociální dávky nebyly, protože jsou to peníze daňových poplatníků, utráceny v barech, sex-shopech a dalších zábavních podnicích a chce dávky a u některých dávek hmotné nouze určit, že 60 % může příjemce libovolně utratit a 40 % pouze za potraviny. Mluvíme tu o takzvané vázané dávce. Převodem peněz na účet nebo na složenku nelze kontrolovat, kde a za co jsou dávky utráceny. Proto vypsal v červnu 2011 stát, tedy MPSV, tendr na poskytovatele karetního řešení, které vyloučí některé druhy obchodů z akceptace /přijímání plateb kartou/ sociálních karet v roce 2012 a v budoucnu umožní u těch vázaných dávek kontrolu, jaké zboží si držitel sKarty z vázaných prostředků nakupuje.

sKarta – výběrové řízení Když v červnu 2011 vypsalo MPSV výběrové řízení bankám stoupl adrenalin v žilách a věděly, že v létě toho roku se nudit nebudou. Musím říci, že tvrzení o neprůhlednosti tendru buď usvědčují toho kdo to tvrdí, že neumí používat internet nebo to nechce slyšet. I dnes, téměř 2 roky od vypsání tendru je vše dostupné na internetu http://www.mpsv.cz/cs/14704 . V letních měsících se zástupci bank a karetních asociací zúčastnili diskuse MPSV, kde byly probírány otázky, připomínky a námitky všech, kteří se debaty a tendru chtěli zúčastnit. K zadávací dokumentaci vznikly otázky (bank) a odpovědi (MPSV), které byly prezentovány zúčastněným a také na internetových stránkách MPSV. Na těchto jednáních bylo vidět, že zástupci tzv. velké trojky – ČSOB, ČS a KB - mají otázky směřující k jejich řešením, které chtěly samostatně nabídnout MPSV. Menší banky se dotazovaly na možnost konsorcia, které by mělo stejnou či větší šanci vyhrát výběrové řízení proti jedné z banky velké trojky. Zástupci MPSV vyzvali banky, aby přišly s tržním řešením, které bude otevřené všem, kteří splní kritéria výběrového řízení a připojí se na systémy a především autorizační systém MPSV pro vázané dávky. Během července – srpna přišly v termínu podání návrhů na řešení do 31/8/2011 nabídky od ČSOB, České spořitelny a Komerční banky. Tendr byl uzavřen 24/10/2011, vybrána ČS a následně po rozhodnutí ÚOHS koncem roku 2011 uzavřena v lednu 2012 smlouva mezi MPSV a ČS.

S péčí řádného hospodáře?Stát a v tomto případě MPSV sehrály velmi otevřenou hru tendrem na sociální kartu. Velmi dobře MPSV poptalo řešení, které nabídne uživatelům komfort běžný pro platební karty plus základní převod a výběr peněz zdarma. Navíc má pro některé příjemce sociálních dávek sKarta, jak kartu MPSV pojmenovalo, tu obrovskou výhodu, že jsou peníze připsané na sKartu chráněny proti exekuci, která může postihnout každého z nás, ale pro lidi v hmotné nouzi mívá exekuce tragické rozměry a následky. Pokud stát dostal řešení v hodnotě 100-300 miliónů CZK od banky, v tomto případě České spořitelny, tak uspořil podstatnou část nákladů, které by musel vynaložit na obdobný systém ve vlastní režii. Zda by uměl takto efektivně postavit systém sKaret a portál www.skontakt.cz, je otázka sice spekulativní, ale odpovídám, neuměl a navíc ne za půl roku, jak se to podařilo České spořitelně a MSPV. Jestliže musí MPSV a Úřad práce oslovit postupně všech 1,2 miliónu příjemců dávek a podpor při ceně poštovného (2 dopisy) 100 CZK, pak jsou náklady státu na sKartu 120.000.000 CZK na převod klientů ze složenek a převodu na účtu na sKartu. To jsou poloviční roční náklady na výplatu složenkami. I přes politiky způsobenou negativní kampaň se každý týden aktivně o sKartu na úřadech práce hlásí okolo 1000 klientů. To je ročně 52 000 klientů a úspora 5.200.000 CZK díky tomu, že chápou výhody karty a přidanou hodnotu sKarty. Další úsporou ze 120 mil. CZK jsou nově příchozí na úřad práce a nové mateřské, které reprezentují také okolo 50 000 klientů ročně. Celkem tedy ze 120 milionů CZK můžeme odečíst 10.400.000 CZK a náklady na transfer klientů na sKartu, cca 119.600.000 CZK, jsou méně než ½ nákladů na složenky. Čím dříve se podaří převést klienty na podporách a

s dávkami na sKartu, tím větší bude úspora za složenky, které jsou zachovány pro potřebné, což jsou cirka 2 % příjemců dávek, kteří ze zdravotních, zvykových nebo dopravních důvodů sKartu nechtějí.

Šedá a kdovíjaká ekonomika plus elektronické platby. Od sKarty bych rád udělal krátký exkurs k elektronickým platbám a národnímu hospodářství. V loňském roce publikovala poradenská společnost AT Kearney ve své studii „„Shadow economy in Europe, 2011““pro VISA a také karetní společnost MasterCard ve studii „„Costly cash“ obsáhlé porovnání evropských ekonomik a vlivu elektronických plateb na podíl šedé /tedy nezdaněné/ ekonomiky na hrubém domácím produktu. V prvé řadě argumentují tím, že distribuce, zpracování, účtování a rizika spojená s hotovostí převyšují náklady a rizika plateb kartami. To je u karetních asociací pochopitelné, že propagují platbu kartou, když z toho mají provizi. Pokud se na náklady plateb podíváme i z jiných čtyř pohledů, pak jsou platby kartou výhodné pro všechny (v basic points vyjádřené hodnoty níže):

Z pohledu Hotovost Platební karty

Společnost 300 120

Obchodník 95 40

Banka 150 70

Spotřebitel 70 20

V druhé řadě definují šedou ekonomiku jako produkci zboží a služeb, které mají být před státem zatajeny, aby nedošlo k jejich zdanění a toto zboží či služby nebyly sledovatelné. Z toho je logicky odvozována stálá oblíbenost hotovostních plateb a jejich podíl na všech platbách v ekonomice. Je v zájmu nejen Ministerstva financí, aby byl podíl šedé ekonomiky a daňové úniky co nejnižší.

Když se podíváme na níže přiloženou grafiku, vidíme, že Česká republika má co vylepšovat:

Národohospodáři a NERV mohou spočítat, o kolik bychom vybrali na daních více, pokud bychom snížili podíl šedé ekonomiky z 16 % na 10 % a zcela jistě každý by uměl poradit, jak tyto prostředky lépe investovat do vzdělávání, stavby mateřských škol (jen v Jihlavě chybí 200 míst pro děti v mateřských školách), stavby domů pro seniory, opravy silnic, zvýšení příspěvků na prostředky na mobilitu zdravotně postižených, výstavby dálnic,….

Rok 2008 2009 2010 2011HDP v mil. EUR 147.879 137.162 145.049 154.173Šedá ekonomika… 16,6 % 16,9 % 16,7 % 16,4 %…v mil. EUR 24.548 23.180 24.223 25.284

… nebo splácení státního dluhu, který bychom mohli rychleji umořit.

Jak to, že to v Itálii funguje? Italská vláda zavedla systém státní pomoci sociálně slabým důchodcům. Jako prostředek výplaty zvolila platební karty a stanovila, že takto poskytnutá pomoc bude čerpána výhradně platbami kartou. Jinými slovy, nelze vybrat z bankomatu. Při jejich zavádění panovaly obavy z negramotnosti používat platební kartu. Ukázaly se jako liché. Empirie ukazuje, že tyto karty se naučily používat všechny věkové skupiny, například do 60 dnů od převodu sociální dávky na kartu tuto začalo čerpat 90 % příjemců do 75 let a do 70 dnů 90 % příjemců nad 75let. U nás, pokud máme karty u více než 85 procent populace, není důvod se domnívat, že by schopnosti a ochota lidí se učit nové věci, včetně platební karty, byla nižší. Co stále schází, je pozitivní motivace, například slevy u obchodníků, kartu používat. Český systém sKarty je unikátní v mnoha technických aspektech, které 99 % populace nezajímají. Co může být atraktivní, je již zmíněná ochrana proti exekuci, která je aktivní od prvního ledna 2013, ale bohužel není propagována.

Každý si najde svoji PRO.

Elektronický podpis a IDV odborných kruzích IT, státní správa a banky, se stále diskutuje o využití sKarty, která má jedinečnou autentizační funkci založenou na dvoufaktorové autentizaci. Takovou funkčnost nemá ani eOP (elektronická občanka), i když to mnozí tvrdí – eOP s čipem (cca 13 tisíc vydaných dokladů) podle zákona smí obsahovat pouze kvalifikovaný (podpisový) certifikát (který si navíc člověk musí sám hradit a ročně obnovovat), autentizační nikoli! Bezpečnostní osobní kód (BOK) a číslo eOP pak dvoufaktorovou autentizací není a je to systém srovnatelný se zadáním jména a hesla. MPSV a ÚP s ČS vydaly téměř 300 tisíc sKaret a pokud někdo vydávání nezastaví, tak jich vydají postupně až 1,2 miliónu bez toho, že by občané, mnohdy sociálně slabí, museli platit za e-občanku. Pokud bude systém sKarty otevřený pro ostatní bankovní subjekty, pak můžou tyto vybavit své klienty funkcemi autentizace, které budou použitelné pro český stát, který za to, a ani občané, nezaplatí, a také pro banky samotné.

Ochrana proti exekuciPrvní sKarty byly vydány klientům úřadu práce v červenci 2012. Od prvního ledna jsou prostředky připsané na sKartu chráněny proti exekuci. Nikdo jiný než úřad práce nemůže posílat finanční prostředky na sKartu. To znamená, že občan si tam neschová své soukromé peníze před exekucí. To znamená, že mu tam nikdo další neschová své peníze před exekucí. Ale pokud jsou sociální dávky a podpory placeny z daní všech plátců daní – firem a občanů – na podporu těm, co nemají štěstí, zdraví nebo se jim nedaří, aby se odrazili ode dna, aby mohli s přispěním pečovat o své děti, rodiče, příbuzné, pak tyto peníze nepatří exekutorům, což i jejich prezident deklaroval v září 2012, tedy před účinností legislativy.

sKarta jako páteř e-státuKaždá platební karta má své číslo (16místné) a tedy i sKarta. Většina z nás má také unikátní rodné číslo, ale jsou výjimky, kdy jedno rodné číslo patří 2 osobám. Při vydávání sKarty je prováděna kontrola, komu je dávka nebo podpora přiznána na straně úřadu práce a karta je následně zadána do výroby. Každá sKarta obsahuje unikátní CCN kód, který vzniká s použitím čísla platební karty, rodného čísla a dalších identifikátorů. Tento CCN kód je stejně unikátní jako DNA každého z nás. Tedy stát vybavuje část populace (10-15 %) identifikací, která je vytištěná na kartě a také vypálená na čip karty.

Kolik se vyhodí za léky?Podle průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv Češi v roce 2011 nevyužili léky celkem za 1,5 miliardy korun. Studie, jejímž úkolem bylo zjistit fakta o reálném využití léčiv a jeho finančním dopadu na zdravotní systém v ČR za rok 2011, shrnula nejen poznatky z téměř 2000 domácností, ale zaměřila se také na lékárny a kraje. Vyšlo najevo, že lidé odevzdají do lékáren nespotřebované léky přibližně v hodnotě 1 miliardy korun, sami pak vyhodí léky za 400 milionů korun a zpět do ordinací lékařů zamíří léky v hodnotě 155 milionů korun. Z výsledků průzkumu vyplývá, že 20 % těchto nespotřebovaných léků lidé nepoužívají a 12 % tvoří léky s prošlou dobou expirace. Necelou polovinu nevyužitých léků (41 %) představují léky na recept (převzato z http://www.pomahamelecit.cz/leky-za-vice-nez-15-miliardy-nespotrebovany)

V kuloárech se také šeptá, že díky elektronickým zdravotním knížkám, které mají zájem zavést zdravotní pojišťovny, lze mít chorobopis pacienta od více lékařů stále aktuální. Díky tomu pak může participant tohoto systému nastavit vhodnou léčbu z pohledu ošetřujícího lékaře i lékaře specialisty a také ve prospěch pacienta, kterému léky řeší nejen jeho aktuální zdravotní problém, ale minimalizují vedlejší účinky. Pojišťovna díky tomuto systému ušetří až 20 % na preskripci léků, které by mohla refundovat do systému, tedy jak pacientům, lékařům a také tímto posílit fond solidarity. Pacient, plátce zdravotního pojištění, má kromě kontroly toho, co mu lékař účtuje a vykazuje na něj, větší šanci na správnou a efektivní záchranu života při mimořádných událostech, neboť Záchranná služba i následná péče ví, „o koho“ a „jak pečuje“. Plátci pojištění a pojišťovny by měli mít zájem o takový systém. Máme-li CCN kód na sKartě, proč tento nepoužít, resp. jeho logiku i pro zdravotní karty, které mohou být součástí sKarty a nebo, u nedržitelů sKarty, používat shodný algoritmus pro CCN kód jako sKarta a sKartu použít pro identifikaci klienta do zdravotního pojištění?

Každý si najde svoje PROTI. Ale proč na všem vidět jen to špatné. To nechám na ostatních. Já se e-státu nebojím, chodím darovat krev a budu rád, když uvidím moje benefity a osobní zdravotní účet on-line. Pokud bude nastavený tak, že budu moci část svých benefitů poskytnout do solidárního fondu zdravotního pojištění nebo jej převedu na operaci menisku mého 68letého otce, pak budu pro použití již dnes existujících systémů v návaznosti na sKartu, včetně IZIP, které zdravotní péči zprůhlední a zefektivní.

Future Word?

Z pohledu mého dědečka, který se narodil v roce 1905 a zemřel v roce 1991, už v budoucnosti žijeme. Své děti vychováváme ve svobodné zemi. Můžeme cestovat, kam se nám zlíbí. Můžeme, ale nemusíme, pracovat. Máme volené politiky z více než jedné strany, které čas od času voláme k zodpovědnosti. Máme kapitalistické zřízení, ale jsme solidární s potřebnými. Jsme součástí světové ekonomiky i politiky. Náš stát funguje, poskytuje nám bezpečí a učí se spravovat veřejné rozpočty s péčí řádného hospodáře. Stále je co vylepšovat, a proto si závěrem dovolím předestřít představu, jak by to mohlo být, pokud připustíme sKartu jako základní kámen a páteř e-státu:

Občan Stát Zdravotní pojišťovna

Banka – mobilní operátor

2013 500 tis. občanů má sKartu

Neplatí nic za sKartu

Přichází s elektronickou zdravotní knížkou s použitím CCN sKarty

Systém sKarty je otevřen pro banky a operátory

2014 Důchodci chtějí na sKarty vyplácet důchody s ochranou před exekucí

Neplatí nic za sKartu a legislativně uznává sKartu na úroveň e-občanky

Zdravotní knížky zavedeny ve všech pojišťovnách

Přichází s benefity pro držitele sKaret při placení

2015 1.000.000 občanů má sKartu

Iniciuje a zavádí dobrovolnou výplatu důchodů přes sKartu bez finanční participace státu na projektu otevření sKaret

Pojišťovny uznávají sKartu jako platební nástroj a sociálně slabým držitelům nabízejí slevu na péči 10 %

Všichni 4 mobilní operátoři nabízejí sKartu na SIMkartě v mobilu a 10 % slevu na volání držitelům sKaret

2016 Počet držitelů sKaret od úřadu práce dosáhl 1,5miliónu

50 % výplat důchodů jde přes sKartu

Zdravotní pojišťovny uspořily 15 % z rozpočtů na péči díky správné preskripci léků

České dráhy vydávají s bankami společnou dopravní kartu a také dopravní sKartu

2017 Počet držitelů sKarty je stabilizován na 1,6 miliónu

Poskytuje držitelům sKarty příspěvek na dopravu do zaměstnání z regionů, kde je vyšší než 15% nezaměstnanost

Zdravotní pojišťovny dávají 50 % z úspor na podporu zdravotně postižených

Banky poskytují studentům ze sociálně slabých rodin stipendium bez úroků na sKartu

2018 sKarty neodmítá ani jeden klient

Zavádí CCN jako identifikaci občana vůči základním registrům, CZECH POINTU a datovým schránkám

Zdravotní pojištovny zprovozňují portál hodnocení kvality nemocnic a lékařů dle vlastního hodnocení

…..

2019 …. Na konferenci efektivní stát v Praze se nemohou dostat všichni zájemci

Zdravotní pojištovny otevřely portál hodnocení kvality i pojištěncům

….

2020 Občan Václav si vyzvedl svoji sKartu

… … …

Loni v únoru (2012) jsem napsal na blog Lidových novin následující text:

„Poděkování daňového poplatníka ministru Drábkovi a těm, co makají na úřadech práce.

1) „Hlavním zdrojem obživy má být práce, ne sociální dávky. Poctiví lidé nemají vydělávat na ty, kteří podpory jen zneužívají“. Ano, je to heslo vládních (NERV) reforem, ale je shodné s tím, co mi říkali rodiče, „bez práce nejsou koláče“.

2) Po zaokrouhlení je příjemců dávek 1 milion v České republice. 3) Všichni se shodují, že nevyplaceno bylo pár stovek příjemců. 4) Pár stovek příjemců reptá, ale je to zanedbatelný zlomek ze všech příjemců. Nechci se

pouštět do debaty, jestli na ně vztáhnout bod č. 1) výše. Mohou být ve špatné situaci, za kterou nemohou a určitě to není záměr nikoho tyto lidi šikanovat a vymlouvat se na nový IT systém.

5) Pokud v soukromém sektoru něco nového jde, včetně IT systémů, na živo: jsou přesčasy a práce navíc v ceně práce a pokud se to povede a firma má výsledky, někdy přijdou i bonusy.

6) Pracovníci úřadu práce zcela jistě dostanou zaplacené přesčasy, pokud ne, divil bych se, je něco špatně.

7) Pokud by se vedení Ministerstva domluvilo s odboráři, pak už je tu menší prostor pro ČSSD a komunisty…

8) …kteří mají mezi voliči velké procento těch, kteří se prací neživí a žijí z dávek…9) …no a jestli se dostanou ke kormidlu soudruzi červení nebo oranžoví, neboť podlehneme

iluzi, že kapitalismus a demokracie je špatná cesta, bolí to, etc. …10) …Tak nás čeká osud Řecka, protože nemáme takové nerostné bohatství jako Venezuela či

Rusko :-).

Věřím, že bod 10 se nenaplní, protože jsme pátý nejpracovitější národ v Evropě, ale fakt mě štve ten mediální levicový humbuk okolo přesčasů na úřadech práce. Děkuji těm, kteří makají na úřadech práce, nereptají a ušetří nám, daňovým poplatníkům, nějakých 500 miliónů korun ročně díky změnám výplaty dávek a začnou lidi, co spadli do záchranné sociální sítě, motivovat se zvednout a jít se rvát o chleba, jako to dělá 90 % populace České republiky. Co s těmi, kteří mají programově sociální dávky jako jediný zdroj příjmů, nevím , ale těch jejich dětí je mi líto, ty za to nemohou, jakým rodičům se narodily.

Pěkný zimní podvečer, Rosťa“

Závěrem: Tak bych rád napsal v roce 2014, „je dobře, že jsme v roce 2013 nezařízli sKartu, ale udělali jsme ji dobrovolnou dle návrhů premiéra Nečase z 6/12/2012 a benefity pro občany, pojišťovny, stát, banky, mobilní operátory, přitáhly lidi, kteří na ně stáli koncem roku 2013 fronty na úřadech práce, než jsme systém otevřeli všem a karta se dala vyzvednout ve všech bankách a u operátorů bez front „na banány“, tedy na sKarty“.

Děkuji,

Rosta.schwarz@gmail.com