UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Bakalářská práce

Zuzana Nosková

Skauting v novém tisíciletí

Olomouc 2013 vedoucí práce: Mgr. Pavla Vyhnálková, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a

použila jen literatury a zdrojů uvedených v přiloženém seznamu.

V Olomouci dne 15. dubna 2013

Zuzana Nosková

Děkuji Mgr. Pavle Vyhnálkové, PhD., za odborné vedení

bakalářské práce a poskytování cenných rad, dále pak děkuji své rodině

za podporu a pomoc.

OBSAH

ÚVOD ............................................................................................................................... 5

1 DEFINICE A VYMEZENÍ POJMU SKAUTING ............................................................... 7

2 SKAUTING JAKO ORGANIZACE ................................................................................ 9

2.1 Vznik a kořeny skautingu ve světě ....................................................................... 9

3 HISTORIE JUNÁKU – SVAZU SKAUTŮ A SKAUTEK ČESKÉ REPUBLIKY .................... 14

3.1 Počátky junáctví v našich zemích...................................................................... 14

3.2 Československý skauting za druhé světové války .............................................. 22

3.3 Poválečný vývoj junáctví ................................................................................... 23

3.4 Skauting od roku 1989 ...................................................................................... 26

4 VOLNÝ ČAS DĚTÍ A MLÁDEŽE ............................................................................... 27

5 PRVKY SKAUTINGU .............................................................................................. 29

5.1 Výchovná činnost a družinový systém ............................................................... 29

5.2 Skautský slib, skautský zákon a junácká hymna ................................................ 32

5.3 Skautské heslo, denní příkaz a skautská znělka ................................................ 33

5.4 Skautské symboly, znaky a odznaky .................................................................. 34

5.5 Táboření ............................................................................................................ 35

6 VÝZNAM A PODSTATA SKAUTSKÉ VÝCHOVY ........................................................ 37

7 PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ .......................................................................................... 44

7.1 Východiska a cíle průzkumu .............................................................................. 44

7.2 Průzkumné otázky.............................................................................................. 44

7.3 Metody průzkumu .............................................................................................. 44

7.4 Výzkumný soubor .............................................................................................. 45

7.5 Výsledky průzkumu ............................................................................................ 46

7.6 Souhrn………………………………………………………………………………….51

ZÁVĚR .......................................................................................................................... .53

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ................................................ 54

SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................... 57

5

ÚVOD

Jako téma mé bakalářské práce jsem si zvolila skauting, protože

mám ke skautské organizaci osobní vztah. Snahou mé bakalářské práce je

objasnit vznik a vývoj skautingu a také ukázat, že skauting není

zastaralý, že má výchovný systém, který se vyvíjí s dobou, respektuje

nové trendy ve výchově i v možnostech využívání volného času dětí a

mládeže a zároveň si zachovává své původní hodnoty.

Těžiště bakalářské práce je v její teoretické části , jejímž cílem je

seznámit se skautingem jako hnutím a jako výchovným systémem, a to

jak v historickém, tak v aktuálním pohledu. Určitým doplňkem práce je

průzkumné šetření, jehož cílem bylo zjistit , jakou mají žáci 8. a 9. t řídy

základní školy představu o skautském hnutí a jaká je náplň trávení jejich

volného času.

V první kapitole se pokusím objasnit , co a o čem je skauting.

V druhé kapitole se dočteme o tom, jak skauting vznikal a kde jsou jeho

kořeny. Třetí kapitola je o české skautské organizaci Junák. Čtvrtou

kapitolu věnuji obecně volnému času dětí a mládeže. V páté kapitole

seznámím s prvky skautingu a šestá kapitola je o významu a podstatě

skautské výchovy.

V průzkumné části bakalářské práce prezentujeme výsledky

dotazníkového šetření, jehož prostřednictvím jsme se pokusili

prozkoumat, jakým způsobem žáci 8. a 9. tříd základní školy tráví volný

čas a jaký je jejich názor na skauty a skauting.

V dnešní předimenzované době tráví mládež stále méně času

v přírodě a celkově na čerstvém vzduchu. Většinu svého času tráví doma

u počítače, který může mít i negativní vliv na rozvoj osobnosti. Být

skautem je skvělá příležitost mít lepší vztah nejen k přírodě, ale i

k ostatním lidem. Skauting nabízí možnost trávit čas smysluplně,

hodnotně, nabízí bohaté zážitky a příležitosti. Skauting vznikl před více

než sto lety právě proto, že veřejnost přímo volala po takovéto výchovné

organizaci. Není dnes situace obdobná? Nejen Junák, ale i další podobné

organizace by o sobě měly dávat více vědět a zaujmout větší množství

6

dětí a mládeže, protože je mnoho těch, kteří o krásách skautování ani

neslyšeli.

7

1 DEFINICE A VYMEZENÍ POJMU SKAUTING

V první kapitole jsme se snažili objasnit odpověď na otázku Co je

skauting? Seznámit čtenáře s tím, o čem toto hnutí je, jak vznikalo a kam

až sahají jeho kořeny.

Na tuto otázku není jednoduché najít jednoznačnou odpověď.

Skauting je složitá záležitost, pro kterou neexistuje žádná přesná

definice. Za odpovědi lze tedy považovat několik pravdivých infor mací.

Skauting je celosvětové hnutí, jehož cílem je výchova a

sebevýchova mladých lidí. Skauting je dobrovolné, nepolitické sdružení

sdružující členy a členky bez rozdílu národnosti, náboženství,

politického přesvědčení, rasy a jiných rozdílů (Skauting . In: Wikipedia:

the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation, 2001- [cit. 2013-01-10]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Skauting ).

Skauting je bratrství k osamostatnění mládeže a její přípravě na

život, skaut je totiž bratrem každého skauta a přítelem všech lidí dobré

vůle. Skauting usiluje o radostné dětství a mládí, bez nenávisti,

výsledkem má být silné, mravné lidstvo (Šimánek, 1946, s . 15) .

Nemýlí se ani ten, kdo považuje skauting především za život v

přírodě a v souladu s ní. K tomu člověk potřebuje přírodu poznávat.

Slovo „skaut“ totiž původně znamená „stopař, zvěd“. Je to ten, kdo se

umí dívat a vidět krásu přírody, která byla člověku dána a za kterou

současně nese zodpovědnost. Skautem je ten, kdo vidí , ct í a chrán í

přírodu. Věřící skauti to vyjadřují termínem: „Skauting znamená hledání

Božích stop v přírodě“ (Novák, Lukáš. Skauting. [online] [cit . 2013- 01-

03] Dostupné z: http://www.skaut.org/skauting.php#a ).

Můžeme říct, že skauting je i hra. Z počátku možná rom antická hra

na dobrodružství , indiány nebo zálesáky, později stále více hra o

překonání sebe sama, hra na věrnost správnému směru. Odměnou za

vítězství v takové hře není diplom ani nic jinak hmatatelného, ale je to

snad to nejcennější – vědomí, že člověk žije svůj život dobře (Novák ,

Lukáš. Skauting. [online] [cit. 2013- 01-03] Dostupné z:

8

http://www.skaut.org/skauting.php#a ).

Skauting připravuje své členy na řešení každodenních situací

dneška i zítřka. Smyslem skautingu je maximální rozvoj jedince.

Skauting, to jsou dvě základní věci – správná parta a správná příležitost .

Umožňuje žít a dělat věci společně, dává příležitosti , které jsou zároveň

zábavou, hrou, a zároveň způsobem, jak poznávat nové věci. Skauting

dává do života také řadu sociálních dovednost í, schopnost naslouchat

druhým, schopnost spolupracovat. Skauting učí umět postarat se o sebe,

postavit se na vlastní nohy. Skauting je příležitostí vstoupit do

dospělosti jako člověk, který ví o svých kvalitách i o tom, proč nebýt

sám, ale proč být součás tí týmu (Skauting . [online]. 2007 [cit . 2013- 01-

10] Dostupné z: http://skautdobra.osoba.cz/rubriky/informace/skauting ).

Člověk mezi skauty najde spoustu dobrých přátel a

nezapomenutelných zážitků. Těžko jinde zažijete to, co se dá zažít na

skautských schůzkách, výpravách a táborech. Mezi skauty nikdy není o

zábavu nouze, všichni jsou si rovni a panuje zde jakási přirozená

autorita, která je dnes už docela vzácná. Skauting učí mladé lidi vést –

sebe i druhé (Skauting . [online] [cit . 2013- 01-10] Dostupné z:

http://www.skauti .cz/index.php?view=180&stitle=O -skautingu).

Skauting je mimo jiné životní styl . V dnešní době už většina

mladých lidí nemá o podstatě skautingu ponětí . Život skauta vypadá

zdánlivě stejně jako život každého člověka, přesto při bližším poz nání

pochopíte, že člověk, s kterým máte tu čest, je skaut.

Skauting se snaží vrátit člověka k přírodě, zároveň ale udržet

kulturní úroveň. Usiluje o to, aby byl rytmus našeho života v souladu s

rytmem přírody, a aby naše kultura byla jejím spojencem (Šimánek,

1946, s. 16) .

9

2 SKAUTING JAKO ORGANIZACE

Skauting, moderní organizace s globálním rozměrem, je na světě

téměř 106 let. V srpnu roku 2007 oslavila sté výročí svého vzniku. Za tu

dobu prošlo skautskými oddíly na půl miliardy lidí. Jistě není náho dou,

že skauty bylo v dětství mnoho těch, kteří dnes mají u nás i ve světě

velký vliv.

Skautské hnutí existuje v 216 zemích a teritoriích světa a čeští

skauti jsou jeho součástí . Na světě je přes 40 000 000 skautů, kteří

sdílejí stejné hodnoty. Smyslem sk autingu je skrze rozvoj jednotlivce

tvořit lepší svět . Tomu pomáhá i setkávání napříč kulturami, překonávání

jazykových bariér a poznávání cizích národů (Zajímavá fakta a čísla.

[online]. 2011 [cit. 2013- 01-10] Dostupné z:

http://www.skaut.cz/skauting/o -skautingu/fakta-cisla).

Jedna z nestručnějších definic skautingu se nachází v podtitulu

slavné příručky zakladatele světového skautingu Roberta Baden -Powella,

Scouting for boys , ta zní: „Skauting je výchova dobrého občana cestou

lesní moudrosti“ (Novák , Lukáš. Skauting. [online] [cit. 2013- 01-03]

Dostupné z: http://www.skaut.org/skauting.php#a ).

2.1 Vznik a kořeny skautingu ve světě

Budeme-li hledat skutečné kořeny skautingu, ideje a tradice, ze

kterých celé hnutí vychází, musíme se zaměřit na konkrétní obsah

skautských idejí a výchovných metod, a hledat, odkud byly čerpány. Tím

se před námi zjevují dva hlavní zdroje skautingu.

Zdrojem prvním a základním je bezpochyby západní křesťanská

myšlenková a hodnotová tradice. Přestože skauting se definuje jako

nezávislá organizace, nelze zapomenout, že veškerá jeho myšlenková a

hodnotová výbava je v jádru křesťanská.

Druhým zdrojem, který je však s prvním neodmyslitelně spojený,

je klasické tradiční pojetí výchovy včetně mravní a sociální výchovy

jako rozvoje přirozených schopností člověka. Skauting se vrací ke staré

etice přirozeného zákona a z ní vyplývají metody přirozené výchovy,

10

kterou dokázal tak originálně rozvinout (Novák, Lukáš. Skauting.

[online] [cit. 2013- 01-03] Dostupné z:

http://www.skaut.org/skauting.php#a).

Období 16., 17. a 18. století bylo dobou obnovy výchovy a

školství, dobou smělých plánů, skvělých utopií a nadšených úmyslů na

poli zanedbané výchovy. Stále intenzivněji byla moderním lidstvem

pociťována potřeba přirozené výchovy, užšího přimknut í k přírodě,

přiblížení školy a výchovy skutečnému životu. Objevila se celá řada

pokusů v tomto směru, aby zastavila rozmáhající se rasový úpadek a

klesání tělesné i duševní zdatnosti dětí a mládeže především ve městech.

Tyto pokusy vyvrcholily v institucích v Americe a Anglii a jsou vzorem

pro zřizování junáckých družin (Svojsík, 1991, s . 15) .

Ve Spojených státech se tyto snahy upínají ke jménu Ernest

Thompson Seton s přezdívkou Černý Vlk. Britský rodák prožil své

dětství v Kanadě, kde i vystudoval. Pozděj i jako spisovatel, malíř a

lovec pobýval několik let v různých krajích USA a nasbíral překvapující

znalosti zvířat . Zlom v jeho životě nastal, když roku 1902 motivoval

partu chlapců, která byla postrachem na jeho pozemcích k vytvoření

prvního woodcraftského hnutí (Hurikán, 1990, s . 12) .

Od té doby cvičil své čety Woodcraft Indians (roku 1916 byla

organizace přejmenována na Woodcraft League), učil je životu v přírodě,

pozorování a skautským zákonům. Seton byl mistrem nejen v líčení a

znalosti přírody, ale i nepřekonatelným znalcem dětské duše. Zajímavým

způsobem, jakým poutal pozornost mládeže, si dokázal získat i

nejzpustlejšího hocha americké ulice. Zastával názor, že mládež pro

dobrou věc získáte, když jí poskytnete to, co má ráda. Na tom je

založený celý skautský výchovný systém: získat si důvěru, úctu a lásku

mládeže a pak teprve ji, aniž to pozoruje, vyučovat a vychovávat

v zásadách, které uznáváme za prospěšné. Seton přiznává své chyby na

počátku své vychovatelské dráhy. Z počátku se snažil mládeži příl iš

usnadňovat každou práci, později od toho upusti l, když si uvědomil, že

cena čehokoli pro nás stoupá, musíme – l i si jí vlastní námahou zasloužit

(Svojsík, 1991, s. 21) .

V roce 1904 odjel Seton do Anglie, aby svou vlast seznámil se

11

svým učením. Bohužel se v Anglii nesetkal s pochopením. Až roku 1906

se setkal s generálem Robertem Baden -Powellem, který jeho myšlenku

přizpůsobil britskému prostředí (Hurikán, 1990, s. 12) .

Ruku v ruce se Setonovou snahou a láskou k přírodě jde

organizace, kázeň a pořádek, k teré jsou dílem anglického Sira Roberta

Baden-Powella, který je mezi skauty známý jako B. P.. Sir Robert Baden -

Powell, britský generál, proslavený úspěšnou obranou jihoafrického

Mafekingu, organizoval skautské hnutí v Anglii. Tam měly přímé

předchůdce v chlapeckých brigádách. „Boy´s Brigades“ byla rozvětvená

organizace pro mládež od 11 do 17 let. Byla založena roku 1882

anglickým duchovenstvem, aby vedla k záchraně chudé mládeže od

duševní zkázy. Zde bylo chlapcům umožněno číst Písmo, byla jim

poskytována zábava, vycházky a různá cvičení v přírodě, většinou ve

formě vojenských cvičení (Svojsík, 1991, s. 27) .

Za okamžik vzniku skautingu jako takového je považován rok

1907, kdy Sir Robert Baden-Powell podnikl první pokusný tábor na

ostrově Brownsea, kterého se účastnilo asi 20 chlapců. Úspěch tábora ho

povzbudil k pokračování. Během jara 1908 dokončil a vydal rukopis

knihy Scouting for boys , kde představoval a nabízel chlapcům skautský

program v tak přístupné a srozumitelné formě, že si k niha ihned získala

jejich zájem (Novák, Lukáš. Skauting. [online] [cit. 2013- 01-03]

Dostupné z: http://www.skaut.org/skauting.php#a ).

V září roku 1909 svolal první celonárodní setkání skautů, aby

zjistil , jaký ohlas kniha vyvolala. Na výzvu reagovalo víc než 10 000

chlapců a k překvapení B. P. i několik skupin dívek. Během jednoho roku

již bylo skautek přes 6 000. B. P. byl tedy nucen na vzniklou si tuaci

reagovat a vytvořil hrubý náčrtek programu dívčího hnutí . O vedení dívčí

organizace požádal svou sestru Agnes, kterou v roce 1910 jmenoval

předsedkyní výboru sesterského hnutí pod názvem Girl Guides

Association. Stejného roku B. P. definitivně opustil armádu, aby se mohl

naplno věnovat skautům. V té době byl už skauting nejdůležitějším

mládežnickým hnutím v Británii s více než 100 000 členy (Šantora (ed.),

2012).

12

Ohlas knihy Scouting for boys se projevil i v dalších zemích. V roce

1908 začaly vznikat první skautské oddíly např. v Kanadě, Austrálii a na

Novém Zélandu. V dalších letech se skauting šířil dál a dál , B. P. si však

přál, aby původ a identita skautingu zůstaly známé a zachované, proto

požádal krále, aby hnutí udělil Královskou Chartu skautingu. Král

vyhověl jeho žádosti a k udělení Charty, která zajišťovala právní

zakotvení skautské organizace, došlo 4. ledna roku 1912. P ozději byla

udělena Královská Charta i skautingu dívčímu (Historie. [online]. [cit .

2013- 01-12] Dostupné z: Historie

http://strediskoleknin.wobo.cz/historie.html ).

Stejného roku se Robert Baden -Powell oženil s Olave Saint Clair

Soames, která se ihned zapojila do skautského hnutí . Roku 1916 byla

jmenována „vrchní zpravodajkou“, v roce 1918 byl její titul změněn na

Chief Guide (Náčelní skautek) a roce 1930 byla Lady Baden -Powell

jmenována první a zároveň poslední Světovou náčelní skautek (Novák ,

Lukáš. Skauting. [online] [cit. 2013- 01-03] Dostupné z:

http://www.skaut.org/skauting.php#a ).

Šíření skautingu pokračovalo. V roce 1920 se v Londýně

uskutečnilo první skautské Jamboree, což je mezinárodní setkání všech

skautů, kde byl B. P. jednomyslně uznán světovým skautským

náčelníkem. Krátce před setkáním proběhla první mezinárodní skautská

konference, kde se rozhodlo o vytvoření mezinárodního skautského

ústředí. V roce 1922, na druhé skautské konferenci, byla při jata Skautská

ústava. To byl krok pro zrození mezin árodního skautského ústředí, které

až v roce 1973 dostalo název World Organization of the Scout Movement

(Světová organizace skautského hnutí), zkráceně WOSM. Sídlem ústředí

byl zprvu Londýn, roku 1968 bylo přesunuto do Ottawy a roku 1968 do

Ženevy, kde má sídlo dodnes.

Olave Baden-Powell vytvořila již v roce 1919 Mezinárodní radu

skautek jako prostředek pro vzájemnou komunikaci národních organizací.

První mezinárodní konference skautek se konala roku 1920 a v roce 1928

byla založena Světová asociace skaute k, tedy World Association of Girl

Guides and Girl Scouts, zkráceně WAGGGS, se sídlem v Londýně. I přes

některé odlišné přístupy a určité problémy obou organizací spolu tyto

13

dvě světová ústředí spolupracují.

Existuje velké množství dalších spolupracujících nebo naopak

konkurenčních. Za zmínku stojí ICCS – Internacional Catholic

Conference of Scouting (Mezinárodní konference katolických skautů),

ICCG – Internacional Conference of Guiding (Mezinárodní konference

katolických skautek), ISFG – Internacional Scout and Guid Fellowship

(Mezinárodní společenství skautů a skautek. Kromě těchto organizací

existují v mnoha zemích organizace hlásící se ke skautingu, které nejsou

členy žádných mezinárodních organizací . Například v Německu

v Laubachu vznikla roku 1996 WFIS – World Federation of Independent

Scouts (Světová federace nezávislých skautů), jej íž cílem je spojovat

tyto nezávislé skautské organizace a pořádat společné akce. Federace

v Evropě vznikla v roce 1999 a sdružuje přes deset skautských

organizací z různých evropských států, hlavně z Německa. Další

organizace, které jsou členy Federace , existují v Severní a Jižní Americe

a v Japonsku. Celkem sdružuje Federace kolem padesát i organizací z asi

třiceti zemí (Novák, Lukáš. Skauting. [online] [cit . 2013- 01-03]

Dostupné z: http://www.skaut.org/skauting.php#a ).

Skauting má za sebou 105 let světové existence a jeho jedinečný

výchovný systém mu umožňuje přizpůsobovat se měnícím se podmínkám

a potřebám společnosti a být tak dál atraktivní pro děti a mladé lidi .

Nyní existuje skautské hnutí v 214 zemích a teritoriích světa, má přes

39 000 000 členů, tudíž je největší mezinárodní organizací pro děti a

mládež. Skauting (WOSM) sídlí v Ženevě, dívčí skautské hnutí

(WAGGGS) má své ústředí v Londýně (Pávková a kol, 2008, s. 143 ).

14

3 HISTORIE JUNÁKU – SVAZU SKAUTŮ A SKAUTEK ČESKÉ

REPUBLIKY

V této kapitole se vydáme na dlouhou cestu českého skautingu,

který za 101 let své existence prošel nejednou proměnou a zdolal nelehké

překážky. Přesto přežil a žije dál.

„Junák je dobrovolné, nezávislé a nepolitické sdružení ve smyslu Zákona

č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, sdružující své členy a členky bez

rozdílu národnosti, náboženského vyznání, polit ického přesvě dčení, rasy

nebo jiných rozdílů“ (Zajímavá fakta a čísla. [online]. 2011 [cit. 2013-

01-10] Dostupné z: http://www.skaut.cz/skauting/o -skautingu/fakta-

cisla).

Skautské oddíly působí ve více než tisíci městech a vesnicích po celé

České republice, sdružují chlapce i děvčata od šesti let. O program

dnešních oddílů se stará několik tisíc dobrovolných činovníků a

vedoucích. Cesta k dnešní podobě skautingu však nebyla vůbec

jednoduchá (Junák – Skaut. [online]. 2013 [cit. 2013- 01-16] Dostupné z:

http://www.junakkostelec.org/stredisko/ 2013).

3.1 Počátky junáctví v našich zemích

Všechno začalo již na počátku 20. století. Zmínky o skautingu,

který vítězně táhl nejen celou Evropou, se začaly objevovat i u nás.

Důležitá je otázka, kdo byl první, koho můžeme považovat za „otce“

skautingu v českých zemích. Na pomyslné star tovní čáře stáli tři

pedagogové – František Hofmeister, Jan Hořejší a Antonín Benjamin

Svojsík (Šantora (ed.), 2012, s. 19) .

Inženýr František Hofmeister začal na jaře 1911 provozovat

Americkou kolonii skautů. Právě zde se poprvé objevilo slovo skaut. Šlo

o pobyt v přírodě, táboření, stopování a podobně, ale ve smyslu

uceleného výchovného hnutí mládeže to skauting nebyl. Jeho pokus

neměl pokračování. Kolonii utlumila 1. světová válka, kdy musel

František Hofmeister narukovat.

Jan Hořejší byl středoškolský profesor, který podnikal již v roce

1911 se svými studenty výlety, při kterých se inspiroval příručkou Das

15

Pfadfinderbuch , která byla německým překladem Baden -Powellovy knihy

Scouting for boys . Se svými studenty i tábořil a poprvé je rozdělil do

družin. O rok později si to vše zopakoval a v roce 1913 založil s

Bořivojem Müllerem skautské sdružení Psohlavci .

Třetím mužem byl Antonín Benjamin Svojsík, kterého považujeme

za oficiálního zakladatele skautingu u nás. Působil jako učitel tělesné

výchovy na pražské žižkovské reálce a později na gymnáziu

v Křemencově ulici. Mimo jiné byl nadšeným poutníkem, cestovatelem a

členem Sokola, kde zastával funkci náčelníka Jungmannovy župy. Na

jaře 1911 prováděl první skautské pokusy se svými žáky (Šantora (ed.),

2012, s. 19).

O prázdninách téhož roku odjel do Anglie, aby vyhledal skautské

oddíly a viděl skauting na vlastní oči. Vrátil se plný dojmů, unešený

z jejich života v přírodě, jejich vystupování a obdivoval jejich nadšenost

pro plnění úkolů a příkazů. Při cestě dom ů navštívil ještě Švédsko,

Belgii a Dánsko, aby poznal, jak vypadá skauting v jiných zemích.

Zjistil , že se i zde osvědčuje především výchova v přírodě, do té doby

něco u nás naprosto neznámého. Sympatická mu byla i myšlenka výchovy

hrou. Byl přesvědčen o tom, že skauting šťastně vyřeší touhy

pedagogických reformátorů. Opatřil si knihu Scouting for boys a

společně s Adolfem Stránským – Dolfíčkem se pustil do překládání.

S místními kluky zkoušel některé skautské praktiky a připravoval se na

propagaci nové metody výchovy mládeže. To už byl v písemném spojení

s Baden-Powellem. Uvažoval, co je možné převzít s anglického hnutí a

co naopak s amerického Setonova směru. Tak vznikla základní myšlenka

a idea českého skaut ingu přizpůsobená naší tradici, přírodě i potřebám

národa, tak vznikl typický český národní skauting – junáctví (Svoboda,

1994, s . 12) .

Zatímco v okolních zemích stáli u zrodu skautingu především

vojenští činitelé, pro český skauting je charakteristické, že se ho chopili

pedagogové. Svojsík okamžitě rozpoznal, že nejde jen o rozšíření tělesné

výchovy, ale že se objevil nový a zásadní systém výchovy mládeže

(Šantora (ed.), 2012, s. 19).

16

Od roku 1911, kdy Antonín Benjamin Svojsík naprosto poznal a

pochopil skauting, jeho ideály a cíle, mu věnuje celý živo t , proto

můžeme říci, že československý skauting je jeho životním dílem, které

vzniklo na základě skautského hnutí v Anglii založeného v roce 1907

Robertem Baden-Powellem a woodcraftu Ernesta Thompsona Setona

z roku 1902. Za zrod českého skautingu tedy pov ažujeme Svojsíkovu

cestu do Anglie v roce 1911 (Svoboda, 1994, s. 12) .

A. B. Svojsík začal o skautingu přednášet, 1. 2. 1912 vydal spisek

Český skaut a začal psát knihu o junácké výchově mládeže Základy

junáctví , do které zařadil i příspěvky významných oso bností . Tuto knihu

vydal v březnu 1912, po jejím vydání byl Svojsík udán u rakouských

úřadů za to, že zde není zdůrazněn princip poslušnost císaři a Rakousk u

(Svoboda, 1994, s. 13).

O prázdninách roku 1912 Svojsík poprvé se svým oddílem

z žižkovské reálky tábořil u myslivny Vorlovna pod hradem Lipnice.

Nejprve musel Svojsík najít vhodné místo a sehnat povolení, to však

nebyl velký problém, jeho tchán Josef Stránský byl správcem

Vorlovského polesí. Svojsík zapůjčil stany od armády a další vybavení se

nakoup ilo za příspěvek tehdejší Zemské komise pro ochranu dětí. Tohoto

prvního junáckého tábora se zúčastnilo asi třináct členů. Čtyři dny táhli

těžkou dvoukolovou káru naloženou výbavou pěšky až na místo tábora,

které dnes bohužel není přesně známo. Co všechno se na táboře

odehrávalo , zaznamenal Svojsík v publikaci Den v táboře junáků . Tábor

byl skutečně pokus, trval čtyři týdny, ale pokus se vydařil a obavy

nedůvěřivců byly překonány (Nosek, 2012, s. 9) .

Po prvních větších zkušenostech uspořádal Svojsík v lednu 1913

vůdcovský kurz, kam se přihlásilo asi šedesát uchazečů. V Praze začalo

postupně fungovat 19 oddílů junáků, z nichž 13 už o prázdninách

uskutečnilo své letní tábory, tak jako vzniklé oddíly mimo Prahu.

Například junáci v Hradci Králové, Třebechovicích , Jičíně, Domažlicích,

Nymburku, Poděbradech atd. Mezi tyto první junáky patřil i akademik

MUDr. Josef Charvát, pozdější starosta Junáka, držitel několika státních

vyznamenání a vědeckých ocenění. V tomto období vznikaly i první

17

oddíly vodních skautů, které se zaměřovaly více na výcvik a turist iku na

vodě.

V září 1913 Svojsík uspořádal první veřejný tábor na Císařském

ostrově. Tam s junáky divákům předvedl stany s dřevěnou podsadou,

postelemi, stolkem a lavicí . Junáci připravili cikánskou pečeni a lívance

na kamnech z cihel a dávali všem návštěvníkům ochutnat. Uskutečnila se

zde i první skautská výstavka a truhlářská dílna (Nosek, 2012, s. 10) .

Svojsík byl nucen začít se starat i o samotnou organizaci, nejprve

byl proto vytvořen Skautský odbor při Svazu sp olků a přátel tělesné

výchovy. Nedůvěra veřejnosti rychle mizela a přihlášek do prvních

junáckých oddílů postupně přibývalo. Brzy měl Skautský odbor více

členů než celý Svaz, a proto po přednášce v obecním domě založil

Svojsík dne 15. 6. 1914 samostatný spolek Junák – Český skaut. Prvním

starostou nového spolku se stal MUDr. Čeněk Klika.

Za první rok činnosti spolku Junák – Český skaut , přednášel

Svojsík čtyřicet pětkrát o junácké výchově mládeže. Počátky první

světové války profesora Svojsíka neodradily o d toho, aby se svým

oddílem tábořil pod hradem Lipnicí . Účastníkem tohoto tábora byl i

pozdější básník Jiří Wolker. Na tomto táboře napsal svůj junácký deník,

ve kterém slovy tehdy šestnáctiletého hocha líčí lásku k junáctví a

k profesoru Svojsíkovi. Po zážitcích z tohoto tábora založil J iří Wolker

junácký oddíl v rodném Prostějově, jeho členem se stal i Jiřího spolužák

a pozdější náčelník Junáka Rudolf Plajner (Svoboda, 1994, s . 25) .

Slibný vývoj českého junáctví zasáhla 1. světová válka, která

vypukla měsíc po založení Junáka – Českého skauta. Po poradě

s vedením spolku dal Svojsík junáky k dispozici pouze pro humanitární

účely, nikoli válečné. Navzdory válce se Junák dál vyvíjel . Svojsík se

svými spolupracovníky se odvážil vydávat časopis Junák, jehož pr vní

číslo vyšlo 15. 1. 1915 a bylo sestaveno z prací českých junáků. Leden

1915 byl významný i pro české skautky. Za bezprostřední předchůdkyni

českého dívčího skautingu považujeme spisovatelku Popelku Biliánovou,

která některé skautské prvky uplatňovala v e svých „prázdninových

osadách“ pro děvčata již od roku 1912. Její pokusy se ale pří liš neujaly.

Vlastní vznik dívčího skautingu je spojený s Vlastou Štěpánovou

18

(Koseovou), která požádala PhDr. Annu Berkovcovou, aby se ujala

založení dívčího skautingu. Byl založen dívčí odbor a A. Berkovcová se

ujala jeho vedení. Za pomoci A. B. Svojsíka začala organizovat první

skautskou družinu Sasanek. V lednu 1915 byla svolána schůze

s programem Skautská výchova dívčí, kde bylo rozhodnuto organizovat

dívčí skauting ve společném ústředí s chlapci v Junáku, v kterém byl

proto vytvořen Odbor po dívčí výchovu skautskou. První oddíl skautek

vedený A. Borkovcovou se veřejnosti představil na jaře roku 1915 na

prvním větším táboře pořádaném ve prospěch Červeného kříže v pražské

Klamovce. Ve stejném roce se skautky dočkaly i prvního táb ora na břehu

Vltavy u Živohoště (Nosek, 2012, s. 10) .

Přestože se Svojsík i jeho spolupracovníci snažili , jak nejvíce

mohli, následující roky světové války činnost spolku Jun ák – Český

skaut výrazně omezily. Většina vůdců oddílů byla povolána na frontu,

kvůli jejich odchodu se mnohé oddíly rozpadly. Na přelomu roku

1917/1918 byl starostou spolku Junák – Český skaut zvolen sportovec,

tajemník českého olympijského výboru a výborný organizátor Josef

Rössler – Ořovský. Právě on se stal iniciátorem služby skautů

Národnímu výboru. Na konec první světové války, rozpad Rakouska -

Uherska a vznik Československé republiky, byli již junáci připraveni a

ihned nastoupili do služeb Národního výboru. Již 29. října 191 8 se sešlo

na 400 skautů a skautek z Prahy a okolí, složili slib věrnosti nové

republice na prapor Českého olympijského výboru a s tímto praporem se

vydali k Obecnímu domu, aby tam převzali rozkazy a následně se rozešli

do služby po celé Praze. Skauti vyko návali strážní službu dnem i nocí,

střežili společně se sokolskými hlídkami a vojáky důležité objekty.

Nejvýraznější ale byla pomoc kurýrní služby, při které skauti doručovali

důležité zprávy, dopisy i telegramy mezi členy Národního výboru a

novými státními úřady. Skauti měli své hlídky i na všech pražských

radnicích (Nosek, 2012, s. 11).

Jedním z účastníků první skautské služby nově vzniklé republice

byl i mladý junák a nastávající vedoucí legendárního oddílu pražské

Dvojky, pozdější politik a ministr spra vedlnosti MUDr. Prokop Drtina

(pod přezdívkou Pavel Svatý).

19

Po vzniku samostatné ČSR očekával Svojsík se svými

spolupracovníky lepší podmínky pro rozvoj skautingu. Předpoklady se

však nenaplnily. Ačkoliv skauting podporovali přední muži národa jako

například Masaryk, Beneš, Švehla, Kramář, Soukup, Klofáč, Jindra,

Vaníček i přední lékaři, vojáci a vychovatelé, mládež a veřejnost byly

udržovány v domnění, že tělocvik vychovává národ stejně všestranně

(Svoboda, 1994, s. 29) .

Nepříznivou situací pro československý skauting byla i jeho

nejednotnost. Do vzniku republiky existovalo v Čechách několik

skautských organizací. Tou nejstarší a početně nejsilnější byl spolek

Junák – český skaut, který od svého oficiálního založení v roce 1914

fungoval nepřetržitě. Dalšími organizacemi byly např. Děti Živěny a

Psohlavci, které se sloučily pod společný název Děti svobody. Svojsík

chtěl zabránit dalšímu rozčleňování skautských organizací a pokusil se o

jejich sjednocení. V následujícím roce 1919, 7. června, byl na valném

sjezdu ustanoven Svaz junáků – skautů Republiky československé (SJS

RČS). Prvním starostou svazu se stal Josef Rössler – Ořovský,

náčelníkem Antonín Benjamin Svojsík a náčelní Emílie Milčicová.

O založení svazu byl informován i první prezident Tomáš Garrigue

Masaryk. Zároveň byl požádán, aby se stal jeho protektorem. Na velkém

shromáždění skautů na Pražském hradě 9. 5. 1920 předal skautům krásný

vyšívaný prapor (Nosek, 2012, s . 12) .

Ve stejném roce, na konci července, se v Londýně uskutečnilo

první světové Jamboree, oficiální mezinárodní setkání skautů. Ve velké

zastřešené aréně zvané Olympia, se sešlo na 8000 skautů z 34 zemí.

Devět účastníků byli členové československé výpravy v čele se

Svojsíkem. Právě zde byl Baden -Powell prohlášen náčelníkem skautů

celého světa (Nosek, 2012, s. 13) .

Roku 1921 vstoupil Svaz do Československé sportovní obce, kde

byly zastoupeny všechny tehdejší sportovní svazy. První velkou akcí SJS

RČS byly národní skautské slavnosti při příležitosti oslavy desetiletí

českého skautignu. Na programu byla výstava v Klementinu a průvod

Prahou. Průvodu se zúčastnilo asi 7000 skautů a skautek z celé

20

republiky. V pražské Troji byl postaven velký tábor. Ve Svazu bylo v té

době registrováno 19 640 členů a 1980 vedoucích a činovníků, kteří

vyvíjeli činnost v 760 oddílech. Přestože Svaz nedostával od vlády žádné

dotace na svou činnost, populari ta hnutí v ČSR stále rostla. Celé hnutí se

nyní rozvíjelo tak, jak by mělo: u chlapců od vlčat přes junáky až po

rovery, u děvčat od světlušek přes skautky až po rangers. Dospělí

členové byli organizováni v klubech oldskautů a oldskautek. Jako

rodinný skauting vznikaly kluby táborníků s dětmi. Samostatně byli

organizováni i vodní skauti (Nosek, 2012, s. 14) .

Velmi významnou událostí bylo Slovanské jamboree a s ním

spojené Tábory slovanských skautů, které se konaly v Praze u příležitosti

dvacátého výročí československého skautingu v roce 1931. Slovanského

jamboree i připojených táborů se zúčastnilo na 15 000 skautů a skautek

z Československa, Polska, Litvy i Jugos lávie. Dále byly přítomny i

delegace z Anglie, Francie, Maďarska a Rumunska. Pro československé

junácké hnutí znamenalo Slovanské jamboree obrovský propagační a

mezinárodní úspěch.

Na počátku třicátých let mělo skautské hnutí už přes 2 miliony

členů, nejvíce samozřejmě v USA a Velké Británii. ČSR byla v té době

na úžasném 7. místě. Českoslovenští skauti se proto rozhodli požádat o

konání 4. Světového jamboree v roce 1933 do naší republiky. Slovanské

jamboree představovalo významnou zkoušku, která měla úspě šné

výsledky. K této jedinečné příležitosti bohužel nakonec nedošlo. Na vině

byl nedostatek financí, ale i lhostejnost našich úřadů. Státní orgány a

instituce nadále projevovaly absolutní nezájem. Příležitosti uspořádat 4.

Světové jamboree se chopili Maďař i . Začátkem srpna 1933 se

v Budapešti sešlo více než 25 000 skautů z 34 zemí. Naši republiku

zastupovalo dokonce 330 skautů (Nosek, 2012, s . 15) .

Skautské hnutí v ČSR prohlašovalo svou výchovu zcela

nepolitickou, znamená to však, že šlo o nestranickou ve s myslu

tehdejších poli tických stran. Tuto skutečnost potvrzuje i nesouhlas

článků v časopise Skaut – Junák s děním v Německu, s nástupem Hitlera

a nacismu. Prakticky od 30. let 19. století, od počátku nástupu fašismu,

nastává užší sepětí Svazu s armádou.

21

Další vzrůst hnutí si žádal vydávání odborné literatury pro potřeby

nových vůdců a činovníků. Roku 1937 byla založena Skautská edice, ve

které se začala vydávat odborná junácká literatura i potřebné rukopisy

pro oddíly a střediska. V létě tohoto roku se uskutečnilo již 5. Světové

skautské jamboree, nyní v Holandsku. Více než 28 000 skautů a skautek

z téměř padesáti zemí světa zde znovu dokazovalo svoji touhu po

přátelství a míru mezi národy. Jak ukázal pozdě jší vývoj, bohužel to

nestačilo (Svoboda, 1994, s . 52).

Na tomto setkání se Baden -Powell rozloučil se svým skautským

národem, jako by tušil blížící se nepříjemné události . Návaznost

světových setkání přerušila 2. světová válka, 6. Světové jamboree se

uskutečnilo až po dalších deseti letech (Nosek, 2012, s. 15).

Rok 1938 byl pro ČSR a tím i pro československý skauting rokem

kritickým a tragickým. Politická situace byla stále vážnější. Je známo ale

i mnoho případů, kdy junáci pomohli zneškodnit agenty a teroristy

fašistického Německa. Aktivně se zapojili i v květnové mobilizaci .

Veškerá tato služba vlasti byla veřejností velmi kladně hodnocena a

popularita junáckého hnutí dále rostla. Svým výstupem na desátém

všesokolském sletu ukázali junáci a skautky svůj vztah k jednotnému

boji za svobodné Československo. N a konci třicátých let bylo přes 3

miliony skautů v padesáti zemích světa, v Československu to bylo 65 000

(Svoboda, 1994, s. 54) .

Na konci července 1938 odjel Svojsík do Ruska, tehdejšího

Sovětského svazu, aby se seznámil s tamní výchovou mládeže. Začátkem

srpna se vrátil obohacen o nové poznatky a zkušenosti . Za týden po

návratu dostal vysoké horečky a trpěl pocity velké únavy. Přes veškerou

lékařskou péči horečky i po pěti dnech dál stoupaly, projevila se otrava

streptokokem a 17. 9. 1938 na její následky Antonín Benjamín Svojsík

zemřel. Na vyšehradský hřbitov doprovázelo svého náčelníka přes tři

tisíce skautů. Jeho smrtí ztrácí národ a celé hnutí nejvýznamnější

osobnost.

Stejně jako celý národ i skauti byli připraveni se v kritických

zářijových dnech zapojit do obrany republiky a chránit ohrožené hranice.

Po zradě Anglie a Francie a následném odstoupení pohraničí Německu,

22

zůstalo na tomto území 6 000 skautů ve 220 oddílech a spousta

junáckého majetku, který okamžitě zabraly německá vojska. Zvlášť hořce

zapůsobila na československé junáky a skautky zrada Anglie, země,

odkud skauting vzešel. Útěchou nebyl ani fakt, že jeho zakladatel R.

Baden – Powell patřil mezi malou část , která tento krok kritizovala

(Svoboda, 1994, s. 54) .

3.2 Československý skauting za druhé světové války

Po rozpadu „první republiky“ došlo pod značným tlakem špatné

politické situace a ve snaze čelit nacistickému ohrožení republiky

k zániku Svazu junáků – skautů. Namísto toho byl vytvořen Junák, který

slučoval všechny skautské organizace v republice. Nově ustanovená

organizace vznikla 22. 1. 1939 a vstoupila také do Národního

souručenství. Vedení organizace Junáka se snažilo co nejdéle udržet

legální formu hnutí a zároveň se připravit na nejistou budoucnost a

případnou likvidaci. Byly o rganizovány Lesní školy pro výchovu nových

vůdců pod vedením zkušených funkcionářů. Narychlo vycházelo velké

množství příruček a junácké beletrie. Mezi mládeží, která nebyla

organizována v Junáku, se šíři la junácká myšlenka touto li teraturou a

v rámci čtenářských klubů při časopise pro mládež Mladý hlasatel. Tyto

kluby zakládal v roce 1936 Jaroslav Foglar, spisovatel, pedagog a

dlouholetý vedoucí pražské Dvojky. Jeho zásluhou nacházíme v těchto

klubech stejné prvky jako ve skautingu, s výjimkou slibu, odznaků a

krojů. Ihned po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava 15. 3. 1939 se

junáci aktivně zapojili do boje proti fašistickým okupantům. V obavách

byly uskutečňovány tábory, které nakonec navštívilo gestapo, které

kritizovalo představitele hnutí za to, že náplní programu byly již dříve

zakázané činnosti. Pak přišel osudný den 1. září, kdy Německo zákeřně

napadlo Polsko začala 2. světová válka. V roce 1940 se jako každoročně

junáci chystali na letní tábory. Když však dokončili jejich výstavbu a

chystali se usednout k táborovým ohňům, vnikly do jejich táborů smečky

Němců. Celý tábor důkladně zničily a ukradly nejen všechen táborový

23

inventář, ale i většinu osobních věcí včetně oblečení. Zůstali po nich

rozbité tábory a polonazí skauti, kteří byli nuceni vyprosit si v blízkých

obcích nějaký oděv a potupně se vrátit domů. Po tomto zákroku byly

stále častější návštěvy gestapa v ústředí Junáka. Muselo se počítat

s nejhorším. Ke katastrofě došlo v ranních hodinách dne 4. listopadu,

kdy gestapo doručovalo dekret o rozpu štění Junáka podepsaný největším

nepřítelem českého národa, K. H. Frankem, pro výsměch právě dne 28.

října, v den výročí vzniku ČSR. Kromě zničení majetku Junáka, včetně

knih, provádělo gestapo domovní prohlídky a vykrádalo a ničilo domovy

pracovníků Junáka. Junák byl zlikvidován kvůli své odbojové činnosti

(Svoboda, 1994, s. 77) .

Celá veřejnost byla likvidací Junáka doslova otřesena.

Prostřednictvím Mezinárodního Červeného kříže se zpráva o zrušení

Junáka dostala k mezinárodnímu skautskému ústředí. Nesouhl as s tímto

násilným činem vyjádřilo vedení československého zahraničního odboje

a exilová vláda v Anglii protestním rozhlasovým projevem E. Beneše a

Prokopa Drtiny. Rozhodnutím ministerstva vnitra londýnské exilové

vlády byla činnost Junáka dne 23. května 1941 obnovena. Junáci dál

ilegálně vedli odboj u nás i v zahraničí.

Po obnovení Československa junáci pomáhali spojeneckým

armádám jako tlumočníci , při likvidaci barikád, odklízení trosek,

spolupracovali s policií a armádou při udržení pořádku. V druhé světové

válce položilo život na 600 junáků a skautek a tisíce dalších bylo

vězněno, další bojovali v řadách partyzánů, v zahraničních armádách,

v domácím i zahraničním odboji (Svoboda, 1994, s. 78) .

3.3 Poválečný vývoj junáctví

Po ukončení druhé světové vá lky došlo téměř ihned k obnově

skautingu v ČSR, znovu ve sjednocené organizaci Junák. Ve tříletém

období poválečného nadšení a snažení, které ovšem bylo obdobím

okleštění demokracie komunistickou stranou podporovanou Sovětský

svazem, se Junáku pod vedením Rudolfa Plajnera podařilo dosáhnout

počtu čtvrt miliónu členů a tak ovlivnit nezanedbatelnou část

24

československé mládeže. Na památku 17. listopadu 1939, kdy byly

uzavřeny všechny vysoké školy, se v Praze uskutečnil Světový kongres

studentstva, kterého se zúčastnily delegace z celého světa. Junáci zde

zajišťovali pořadatelskou službu ve svých krojích. V rámci kongresu

uspořádalo velitelství Junáka 22. 11. 1945 v Praze pro jeho účastníky

mezinárodní skautský večer pod heslem „Skautské ideály spojují svět .“

Dne 20. 10. 1945 vyšlo první číslo časopisu Činovník – časopis pro

teorii a praxi junácké výchovy. Redaktorem se stal vedoucí výchovného

odboru Karel Průcha. O týden později vyšlo první číslo časopisu Junák,

jehož redaktorem byl Jaroslav Foglar a t ím byl zah ájen jeho 28. ročník.

Redakci pak přebral Jaroslav Novák, který ho řídil až do své ho nuceného

odchodu v roce 1948 (Svoboda, 1994, s . 98) .

V roce 1946 vyvrcholily oslavy 35. výročí založení skautingu u

nás. V září se v Praze na Strahově a v Černošicích u Prahy konalo finále

Svojsíkova závodu, což byla dlouhodobá soutěž o nejlepší junáckou

hlídku v metodice a provádění kompletní junácké výchovy. Současně

bylo zvoleno nové vedení organizace. Starostou se stal Velen Fanderlík,

náčelníkem Rudolf Plajner a náčeln í Vlasta Koseová. V roce 1947 bylo

svoláno první poválečné jamboree, konalo se v srpnu ve Francii a

oficiálně bylo nazváno Jamboree míru. Letní tábory probíhaly ve

znamení aktivní brigádnické pomoci republice.

V únoru 1948 se měl ve Zlíně konat druhý juná cký sněm, kde mělo

být zvoleno nové vedení Junáka , a měl být určen směr, kterým se Junák

bude dál ubírat. Došlo však ke státnímu převratu. Tehdy nastaly junákům

krušné časy na dalších dlouhých dvacet let. Junák byl násilně včleněn do

Svazu československé mládeže – SČM a začaly polit ické procesy

s junáckými činovníky. Samotná junácká organizace byla v jádru

nejednotná. SČM přestával být organizací nepolitickou a nábožensky

nezávislou a stále zřetelněji se dostával pod vliv komunistů, což se

nelíbilo jiným politickým stranám i části činovníků Junáka.

Ochromený Junák byl nakonec v roce 1950 zrušen, jeho místo

později zaujal Pionýr, který je často mylně ztotožňován se skautingem.

Ovšem podobně jako za nacistické totali ty dokázali i v této době

českoslovenští skauti pokračovat ve své činnosti. Mnoho oddílů přešlo

25

do ilegality a mnozí odešli do zahraničí, aby se zapojili do, již třetího,

tentokrát protikomunistického odboje. V tomto období 50. let se řada

skautů stala obětí politických procesů a strávila roky v komunistických

žalářích. Většina těch, kteří nesouhlasili s únorem 1948 a hlavně s jeho

důsledky, nepředpokládala dlouhé trvání nově vzniklého totali tního

režimu. V noci z 16. na 17. 5. 1948 se měl konat pokus o převrat s cílem

svrhnout komunistickou diktaturu a vrátit republice demokracii . Celá

akce však byla prozrazena a mnoho účastníků potrestáno. Šest hlavních

aktérů bylo odsouzeno k trestu smrti. Ze zúčastněných skautů dostali

nejvyšší trest Dagmar Skálová – Rakša – doživotí , Karel Skála – Čil – 24

let a Jiří Navrátil – 20 let (Svoboda, 1994, s. 141).

Vyjít z ilegality umožnil českým skautům až vývoj událostí

Pražského jara v roce 1968. Nástupem reformního křídla v KSČ došlo

k uvolnění poměrů ve státě a obnovení některých zakázaných organizací.

K slavnos tní obnově Junáka došlo 2. 4. 1968 znovu pod vedením Rudolfa

Plajnera. Prvním oficiálním vystoupením junáků na veřejnost byla jejich

účast v prvomájových průvodech 1. 5. Prakticky v každé části republiky

kráčeli junáci v průvodech, přítomní obyvatelé je nadšeně zdravili .

V pražském průvodu pochodovali pod transparentem s nápisem: „Byli

jsme a budem!“ V létě 1968 proběhly poprvé po dvaceti letech další

skautské tábory. Avšak okupace Československa vojsky států Varšavské

smlouvy, ke které došlo 21. srpna, znamenala konec procesů

k demokracii. Nové stanovy Junáka, které byly schváleny v listopadu III.

Junáckým sněmem, j iž byly poznamenány touto situací . Z nových stanov

zmizely např. duchovní rady, oddíly s náboženskou výchovou i oddíly

oldskautů. Junák byl nucen vstoupit do Sdružení organizací dětí a

mládeže, a stejně tak byl pryč skautský sl ib. Obsazování důležitých

funkcí v ústředí Junáka komunisty pokračovalo. Nakonec byli v únoru

1970 do Ústřední rady Junáka v rozporu s jeho stanovami dosazeni

vybraní členové KSČ. Toto ústředí pak po letních prázdninách souhlasilo

s rozhodnutím komunistické strany o převedení Junáka do Pionýrské

organizace, která měla v příštích letech zpracovávat československé děti

a mládež k obrazu svému. Většina skautských oddílů se posta vila proti

tomuto rozhodnutí na odpor. Následkem toho byla konfiskace veškerého

26

majetku a praktický konec jejich existence. Československý skauting se

znovu vrátil do ilegality a junáci se stali terčem husákovského

totalitního režimu se sovětskými tanky v zádech. Nicméně tyto dva roky

působení byly pro junáctví velmi důležité, protože umožnily zjištění, že

skauting dál přežívá a veřejnost na něj stále čeká, to usnadnil o jeho

obnovu po pádu komunismu (Svoboda, 1994, s. 210) .

3.4 Skauting od roku 1989

Konec pronásledování skautingu v naší zemi počkal až do

sametové revoluce 17. listopadu 1989. Ale již 2. prosince došlo

k znovuobnovení Junáka jako největší československé skautské

organizace. V roce 1990 byl opětovně přijat do WOSM a WAGGGS.

Vedle Junáka se postupně objevovaly další obdobné organizace. Nejdříve

to byl Svaz skautů a skautek, která vznikla v roce 1989 ještě dřív , než

byl obnoven Junák, byla založena skupinou činovníků, kteří nesouhlasili

s účastí osob spolupracujících s komunistickým režimem na obnově

Junáka. V rámci mezinárodní skautské organizace YMCA vznikla

organizace YMCA-Skaut, která však udržuje s Junákem celkem přátelské

vztahy. V roce 1993 byl Junák nucen reagovat na rozpad

Československa. Rozdělení státu znamenalo logicky i rozpad dosav adní

organizace, což si vynutilo novou žádost o přijetí nově vzniklých

národních organizací do WOSM a WAGGGS. K tomuto přijetí došlo až

v roce 1996. Tyto průtahy způsobilo obtížné jednání o znění skautského

slibu. Světové organizace požadovaly, aby ve sl ibu bylo vyjádření

principu povinnosti k Bohu, kterou české znění, jako jedno z mála,

neobsahovalo. Další organizace se od Junáka odštěpila v roce 1999,

vznikl Skaut-český skauting ABS. Jako další můžeme zmínit Klub

Pathfinder, skautskou organizaci Adventi stů sedmého dne a Skautský

oddíl Velena Fanderlika, což je nezávislé sdružení dospělých skautů,

členů některých českých skautských organizací, které má své kořeny ve

skupinách skautů organizujících aktivní odpor proti komunistům (Novák ,

Lukáš. Skauting. [online] [cit. 2013- 01-03] Dostupné z:

http://www.skaut.org/skauting.php#a ).

27

4 VOLNÝ ČAS DĚTÍ A MLÁDEŽE

Skautská organizace má své místo mezi institucemi pro výchovu

mimo vyučování a ve volném čase. Než se seznámíme s konkrétními

prvky skautské výchovy, př iblížíme si , co vlastně znamená pojem volný

čas.

Volný čas můžeme definovat jako „souhrn činností, které může

člověk provozovat s plnou libovůlí , buď pro odpočinek nebo pro

pobavení, či pro rozvoj svých znalostí nebo nezištné školení, pro svou

dobrovolnou účast na společenských záležitostech nebo svobodnou tvůrčí

činností poté, když se uvolnil ze závazků pracovních, rodinných i

společenských“ (Hájek et al . , 2004, str. 25).

Volný čas splňuje několik funkcí, mezi které můžeme řadit

například uvolnění, odstranění frustrací, sociální učení, vyhledávání

kontaktů, kulturní rozvoj sebe sama a rozvoj dalších činností – sportu,

umění… Děti i dospělí si ve volném čase utvářejí postoje a hodnoty

důležité pro pracovní i rodinný život jedince. Volný čas však nabývá

významu pro celé společenství, jelikož nezahrnuje pouze jednotlivce, ale

celé skupiny, to jak věkové, tak sociální (Hofba uer, 1993, s. 4).

Volnočasové aktivity si můžeme rozdělit do následujících složek:

1) Složka relaxační – kde se jedná o odpočinek, lenošení. Tuto

relaxační složku však nesmíme zaměňovat s rekreací, kterou

vnímáme jako aktivní trávení volného času.

2) Složka zábavy – do této složky řadíme aktivní zábavu, např. tedy

divadlo, schůzku s přáteli , diskotéky apod.

3) Složka sebevzdělávací a vzdělávací – do této složky řadíme

činnosti , při kterých se děti vzdělávají, řadíme sem tedy aktivity

v různých spolcích a organizacích (Hájek et al . , 2004, s. 27 – 28).

Ve volném čase mají děti bohužel také hodně prostoru pro nežádoucí

aktivity, jako je například pití a lkoholu, užívání drog, kouření a různé

trestné činy. Tato nežádoucí jednání plynou často z toho, že děti nemají

dobré zázemí v rodině nebo se jim rodiče nemají čas věnovat, děti se

28

nudí a chybí jim nějaká motivace. Proto jsou určitě důležité zájmové

kroužky, různé volnočasové organizace a určitě je třeba pedagogů

volného času.

Tito pedagogové volného času mají však nelehký úkol, kdy cílem

této volnočasové pedagogiky je vychovat osobnost schopnou

samostatného tvořivého života a občana akceptující své morální závazky

vůči druhým a v neposlední řadě by tito pedagogové měli taktéž

vzdělávat k co nejširšímu společenskému uplatnění jedince (Hájek et al .,

2004, s . 34).

29

5 PRVKY SKAUTINGU

V následující kapitole bych chtěla čtenářům objasnit, jak u nás nyní

skauting vlastně funguje, jaká je jeho organizace a ukázat zásadní prvky,

bez kterých by skauting nebyl skautingem.

5.1 Výchovná činnost a družinový systém

Organizační struktura začíná u středisek, které sdružují oddíly.

Svou správu mají i jednotlivé kraje. V současné době zajišťuje fungování

celé organizace řada lidí, kteří prošli skautskou výchovou a mají k hnutí

osobní vztah. Jsou to mladí lidé, kteří přesně vědí, co skauti a skautky

potřebují, zároveň však mají dostatek zkušeností a léta p raxe. Podporují

skauting a snaží se zajistit organizaci , co nelepší podmínky (Zajímavá

fakta a čísla. [online]. 2011 [cit. 2013- 01-10] Dostupné z:

http://www.skaut.cz/skauting/o -skautingu/fakta-cisla).

Základní organizační jednotkou je skautský oddíl. Odd íl má za

úkol přímo naplňovat poslání Junáka jmenované ve Stanovách Junáka.

Oddíly spolu s roverskými kmeny bývají označovány jako výchovné

jednotky. Mají nejčastěji 12 – 30 členů a jsou vedeny několika činovníky

(činovník = funkcionář, člen). Oddíly se čl ení do družin.

Družina je nejnižší organizační jednotkou. Družinový systém je

jedním ze základních prvků skautské výchovy. Je to systém přibližně

šestičlenné až dvanáctičlenné party, v jejímž čele stojí rádci nebo

rádkyně, kteří připravují program pro dru žinu. Rádcové a jejich zástupci,

podrádcové, tvoří v čele s vedoucím oddílu oddílovou radu, která

zajišťuje chod oddílu. Oddíl tedy má svého vůdce a tvoří ho dvě až pět

družin. Několik oddílů tvoří středisko (u vodních skautů přístav),

střediska se slučují do oblastí a na vrcholu celé organizace stojí Ústřední

rada Junáka.

V čele Ústřední rady Junáka stojí starosta nebo starostka, kteří

zastupují Junáka vůči státním institucím a veřejnosti. Ústřední rada

Junáka řídí sněm v období mezi sněmy. Valný sněm se koná jednou za tři

roky. Schází se na něm činovníci z celé České republiky. Sněm volí členy

30

rady, náčelníka, náčelní a členy dalších orgánů. Junák se totiž dělí ještě

na dva kmeny – chlapecký a dívčí. Nejdůležitější funkcí sněmu je ale

projednávání směru, kterým se bude Junák v budoucnu ubírat. Sněm

může vyslovit přání, aby se hnutí více obracelo k minulosti a tradičním

hodnotám, nebo naopak říci, že je na čase jít dál a opustit to, co

organizaci svazuje na cestě do budoucna.

Oddíly se pravidelně schází na oddílových schůzkách. Družiny

mají své schůzky vždy jednou týdně. Na oddílových i družinových

schůzkách si skauti a skautky procvičují většinou zábavnou formou

spoustu dovedností a vědomostí. Družinový systém má mnoho výhod,

jednak organizace do malých skupin vedených nejschopnějším členem

odpovídá přirozenosti chlapců i děvčat, jednak nízký počet členů družiny

umožňuje pocit sounáležitosti jejích členů a je současně dostatečný pro

její všestrannost.

Skautská výchovná metoda je založena na přístupu k jedn otlivým

věkovým kategoriím. Aby mohly být respektovány požadavky rozdílného

přístupu, existuje několik věkových stupňů, kterými v ideálním případě

skaut prochází. Tak se mu v každém věku dostává přiměřeného

programu. Rozdělení věkových stupňů se v různých organizacích l iší,

většinou však vychází z původního modelu (Skauting . [online] [cit .

2013- 02-10] Dostupné z: http://www.vlocka.skauting.cz/ ).

1. 6 – 10 let: Světlušky, vlčata

Ve věku 6 – 10 let jsou děti hravé a poznávají svět kolem sebe.

Rozdíly mezi chlapci a děvčaty jsou poměrně výrazné, proto mají

samostatné oddíly – roje světlušek a smečky vlčat. Světlušky prochází

Cestičkou světlušek, vlčata mají Stezku vlčat. Děti získávají nejprve

nováčkovskou zkoušku opravňující je ke složení skautského slibu.

Světlušky (a vodácké žabičky) dále získávají první a druhou hvězdu,

vlčata (i vodní vlčata) stříbrnou a zlatou stopu. Děti by měly získat

základní znalosti z přírodovědy, zdravovědy, občanské výchovy,

skautingu a osvojit si mnohé dovednosti.

2. 11 – 14 let: Skautky, skauti

Skautský program chlapců a dívek je stejný, přestože oba oddíly

31

mívají rozdílné zaměření. Základní osnovou je Stezka skautek a skautů.

Náplň Stezky se dělí na tři stupně zdatnosti: nováčkovský, první a druhý.

Skauti a skautky musí prokázat znalo sti a dovednosti z občanské

výchovy, přírodovědy, zdravovědy, kultury, sportu a skautingu.

3. 15 – 18 (i více): Rangers, roveři

Svůj program si roverské kmeny většinou připravují samy, jeho součástí

jsou různé humanitární projekty, expedice doma i v zahraničí, kulturní

programy atd. Většina rangers a roverů udržuje styky se svým původním

oddílem a má podíl na jeho vedení. Významnou úlohu v roverském

programu mají regionální i celorepubliková víkendová setkání semináře a

letní kurzy, kde se účastníci připravuj í na další práci s dětmi.

Činovníci: Na činnosti Junáka se podílí kolem sedmi tisíc

dospělých. Největší část pracuje přímo u oddílů jako vůdcové nebo jejich

zástupci. Aby mohli děti vést, musí postupně splnit dvě zkoušky –

nejprve čekatelskou a pak vůdcovskou. Tyto zkoušky jsou zaměřeny na

skautské disciplíny, ale také na pedagogiku, psychologii , schopnost

organizace a týmové práce, znalost právních předpisů, první pomoci a

zdravovědy, zásad bezpečnosti a základy ekonomiky. Jako činovníky

označujeme vedoucí a ty členy Junáka, kteří se aktivně zapojují do práce

pro hnutí, zajišťují servis oddílům – technické hospodářské zázemí,

metodickou pomoc například jako vedoucí základních právních subjektů

Junáka, středisek.

Oldskauti (starší junáci) tvoří další významnou skupinu čítající na

5 000 dospělých. Jsou to skauti, kteří jsou stále členy junáka, ale do

práce s mládeží se již aktivně nezapojují . Mají vlastní program

přizpůsobený vlastním potřebám. Zvláštní skupinu tvoří rodinný

skauting. Mladé rodiny s dětmi spolu táboří, vzájemně si pomáhají.

Mnozí oldskauti předávají své znalosti a zkušenosti dál jako instruktoři

různých vzdělávacích akcí.

Junák má propracovaný systém vzdělávání dospělých. Základním

kamenem je čekatelská zkouška, k níž je možné se přihlásit už od

patnácti let. Tato zkouška je oprávněním ke spolupráci při vedení oddílu.

Činovníci , kteří chtějí vést mládež samostatně nebo se jinak podílet na

výchovné činnosti skládají zkoušku vůdcovskou. Proto, aby byli užiteční

32

spíš v zázemí, si mohou vybrat mez i manažerskou a hospodářskou

zkouškou. Instruktoři, kteří organizují, přednášejí, či zkouší na

vzdělávacích programech, mohou mít univerzální instruktorskou

kvalifikaci nebo odbornou činovnickou kvalifikaci pro vybraný obor.

Mezi odborné činovnické kvalifikace patří i kapitánská zkouška, která je

nezbytná pro vedení oddílů vodních skautů.

5.2 Skautský slib, skautský zákon a junácká hymna

Další ze základních charakteristik skautské výchovy je právě

skautský slib. Složením skautského slibu se člověk stává skautem, je to

nejslavnější a nejvýznamnější okamžik skautského života. V jeho

původním znění jsou vyjádřeny základní ideály skautingu, což jsou

principy povinnosti k Bohu, k sobě samému a k bližním. Přesné znění

slibu každé organizace se od sebe liší, všechny formulace však vycházejí

z původního znění Baden -Powella.

Znění Junáka:

Slibuji na svou čest , jak dovedu nejlépe:

1. sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době,

2. plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské,

3. duší i tělem být připraven(a) pomáhat vlasti a bližním.

Dobrovolný dodatek: K tomu mi dopomáhej Bůh.

Dalším typickým prvkem skautingu je skautský zákon. Všechna

dnešní různá znění vychází z deseti bodů Baden -Powella. Skautský zákon

je ukazatelem cesty a pomáhá nám, abychom se stali lepšími lidmi.

Člověk je tvor nedokonalý a nikdo nemůže vždy a bezezbytku plnit

všechny body skautského zákona. Nejdůležitější je však snaha přiblížit

se co nejvíce ideálu, který nám ukazuje.

Znění Junáka:

1. Skaut je pravdomluvný.

2. Skaut je věrný a oddaný.

3. Skaut je prospěšný a pomáhá jiným.

4. Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta.

33

5. Skaut je zdvořilý.

6. Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských.

7. Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců.

8. Skaut je veselé mysli .

9. Skaut je hospodárný.

10. Skaut je čistý v myšlení, slovech i skutcích.

Pro skautky je zákon pouze slovně přizpůsobený.

Při junáckých slavnostech používáme junáckou hymnu. Obvykle se

používá první a pátá sloka, čtvrtá se stala hymnou Lesních škol. První

sloku zpíváme při vztyčování vlajky, pátou při jejím snímání. Př i

poslechu a zpěvu junácké hymny se skauti chovají slavnostně, obdobně

jako při poslechu státní hymny. Autorem slov je František Severín

Procházka, hudbu složil Karel Kovařovic. Píseň vznikla na začátku 20.

století, proto obsahuje některé zvláštní výrazy, byla již několikrát

pozměňována.

1. Junáci, vzhůru, volá den,

luh květem kývá, orosen,

sluníčko blankytem pílí,

před námi pouť vede k cíli.

Junáci, vzhůru, volá den,

junáci, vzhůru, volá den.

5 . Junáci, vzhůru, volá den!

Buď připraven, buď připraven!

V obraně dobra a krásy,

dožiješ vlasti své spásy.

Junáci, vzhůru, volá den!

Buď připraven, buď připraven!

5.3 Skautské heslo, denní příkaz a skautská znělka

„Buď připraven(a)!“

Skautské heslo, které nám říká, že bychom měli být v každém okamžiku

připraveni na cokoli. Znamená to být připraven na různé nástrahy života,

umět se rozhodovat a řešit všechny situace. Být připraven na

překonávání překážek a na pomoc každému, kdo pomoc potřebuje.

34

„Každý den vykonej alespoň jeden dobrý skutek.“

Denní příkaz, věta, která přikazuje skautům nebýt lhostejní k tomu, co se

kolem nich děje. Neznamená jen vykonávat hrdinské činy. Možnost

zachránit tonoucího člověka se nenaskýtá každý den, přesto můžeme

každý den svými činy prospět našemu okolí . Dobré skutky mohou být

pouhé drobnosti, které nám neublíží a druhým pomohou, nebo alespoň

udělají radost . Tím se skauti řídí .

„Skautské ideály spojují svět .“

Další významnou větou je tato znělka, která je mezinárodní m skautským

signálem.

5.4 Skautské symboly, znaky a odznaky

Symbolika hraje v celém skautingu velkou roli. Prostřednictvím

symboliky vyjadřují skauti základní myšlenky hnutí a svoji příslušnost

k němu. Pomocí kroje, skautských znaků, odznaků a dalších typicky

skautských prvků se skauti odlišují od ostatní veřejnosti i sami mezi

sebou.

Skautský kroj

Skautský kroj je na pohled jeden z nejviditelnějších symbolů,

kterým skauti vyjadřují příslušnost ke skautskému hnutí. Kromě role

symbolické má skautský kroj i roli sociální. Má totiž zakrývat všemožné

sociální rozdíly a přispívat tak k pocitu rovnosti mezi skauty.

Skautská lilie

Tři listy skautské lil ie vyjadřují tři body skautského slibu a někdy

bývají vykládány i jako tři věkové kategorie skautingu: vl če – skaut –

rover. Prostřední ze tří listů značí hrot magnetické střelky, vyjadřuje, že

skaut má jít vždy přímo, nebojácně vstříc svým úkolům i těžkostem,

protože cesta k cíli je vždy jedna. To vyjadřují i dva další listy, značící

cestu vpravo a vlevo, které se stáčí zpět.

35

Odznak českého junáka

Čeští skauti – junáci mají uprostřed lilie vyobrazen chodský znak,

bílý štítek s černou psí hlavou. Autorem této psí hlavy je malíř Mikoláš

Aleš, který psa použil jako ilustraci k románu Aloise Jiráska Psohlavci.

V prvních letech se u nás ještě nepoužívala lilie, prvním znakem skautů

byl trojúhelník s postavou atleta. A. B. Svojsík tehdy doufal , že skauting

najde své uplatnění v Sokole, proto hned nepřijal světový znak lilie, tak

se ale nestalo. V důsledku nepokojné politické situace před první

světovou válkou byly počátky skautingu nejednotné, vznikla řada

samostatných organizací a jednou z nejpočetnějších byli „Psohlavci“.

Jejich štítek s psí hlavou se stal natolik populární, že se k němu začala

hlásit většina složek českých skautů. Po roce 1918 vznikl definitivní

odznak Junáka – lilie s psí hlavou uprostřed.

Skautský pozdrav

Svůj pozdrav skauti používají většinou jako způsob vzdání úcty

(například při vztyčování vlajky), ale i jako formální pozdrav mezi

sebou. Tři vztyčené prsty pravé ruky symbolizují tři body skautského

slibu – povinnost k Bohu, sobě i druhým. Palec překrývající malíček

značí zásadu, že silnější chrání slabšího.

Skautské podání ruky

Skauti na celém světě si podávají levou ruku. I to má svůj výz nam.

V dávných dobách třímali bojovníci v pravé ruce meč. Napřažená pravá

ruka teda znamenala: „Nemám zbraň, věř mi!“ V levici však drželi štít ,

proto vztažení levé ruky a její otevřená dlaň znamená: „Nijak se

nechráním. Věřím ti!“ Navíc ještě proplétají s vé malíčky na znamení

přátelství .

5.5 Táboření

Vrcholem celoroční činnosti oddílu jsou letní tábory. Táboření ke

skautingu neodmysli telně patří, je jeho součástí. Vždyť přeci táborem

skauting vlastně začal. Skautský tábor je ideální prostor pro rozvinu tí

skautského programu. Tábor nabízí příležitost k hrám a zábavě, které se

36

na schůzkách a výpravách nemohou uskutečnit . Zároveň však vyžaduje

zodpovědnou práci od každého, je potřeba mít kde spát, co jíst, na čem

vařit… Táborníci se naučí stavět stany, pra covat se sekerou, pilou i

vařit. Navíc to všechno v těsném kontaktu s přírodou. Společné soužití

v primitivních podmínkách dá polně vyniknout povaze každého člena,

jeho schopnostem. Mezidružinové boje o body bývají při celotáborových

hrách dramatické a etapové hry, jak je ve svých knihách popsal Jaroslav

Foglar, jsou největším lákadlem. Jindy děti totiž nedostanou možnost

proměnit se v indiány, kovboje, mimozemšťany apod. Romantika,

dobrodružství a přátelství patří mezi velké sny všech dětí a právě

skauting a jeho tábory j im dává možnost je uskutečňovat. V Baden-

Powellově a Setonově pojetí je tábor možností k odpočinutí od

„civilizace“ a jejích vymožeností. Bohužel, dnešní tábory většiny

skautských organizací tento charakter pomalu ztrácejí . Český způsob

táboření, kdy oddíl přijede na zelenou louku, na táboře může užívat jen

to, co si sám postaví a vyrobí, a nakonec po sobě uklidí stopy a ze zelené

louky zase odejde, začíná být světovou rari tou. Proto doufejme, že český

skauting bude ještě nějakou dobu náporu „civilizace“ odolávat.

37

6 VÝZNAM A PODSTATA SKAUTSKÉ VÝCHOVY

V následující kapitole se pokusíme představit přednosti skautské

výchovy a zdůraznit její význam v dnešní době.

Skautské organizace se řadí mezi insti tuce pro výchovu mimo

vyučování a ve volném čase. Jedním z nejdůležitějších principů skautské

výchovy je družinový systém, který využívá především velkého vlivu

vrstevnické skupiny a pozitivních vzorů vedo ucích, kteří jsou věkově

blízcí (Pávková a kol., 2008, s . 144) .

Je všeobecně známo, že Seton a Baden-Powell měli na vzniku

skautingu každý svůj podíl. Můžeme konstatovat, že Seton dal skautingu

především zálesácký romantismus a Baden -Powell spíš pevnou

organizaci a soustavu. U Baden -Powella můžeme obdivovat jeho

pedagogický talent. Sám byl velmi dobrý voják, přesto ušetřil skauting

všech vojenských složek, kte ré by vedly k výchově k válčení (Šimánek,

1946, s. 106).

Hlavní podíl na úspěchu Baden -Powella měl obsah skautského

programu a jeho originální způsob, kterým ho podával. Skauting

znamenal pro mládež přirozenou výzvu, a to učení se pomocí her. Hra je

přece t ím nejpřirozenějším způsobem, kterým se děti učí a rozvíjí své

vrozené vlastnosti . Když si dítě hraje, bere hru vážně, je to pro něj

způsob pochopení světa. Mnohokrát ve svém životě jsme nuc eni něco

dělat, i přes určitý účel to nutně nemusí mít smysl. Hra je ale pravým

opakem. Právě hra dává životu smysl, přestože nemá žádný praktický

význam. Nejdůležitější je nabídka takových her, které odpovídají věku,

potřebám a touhám. Skauting nabízí výc hovnou metodu, která

představuje přípravu na život dospělého člověka (Nagy, 1999, s. 118).

Počátek 20. století byla doba, kdy se na děti pohlíželo jako na

malé dospělé, program pro jejich volný čas téměř neexistoval, pobyt

v přírodě známý nebyl a výchova k dobrým mravům vycházela z příkazů,

nikoliv z vlastního rozhodnutí dítěte. A tehdy se rozhodl Antonín

Benjamín Svojsík přivést skauting do českých zemí. Cílem jeho činu měl

38

být vznik hnutí, které bude lékem na neduhy společnosti a přispěje k její

obrodě (Šantora (ed.) , 2012, s. 11).

„Doufám, že i naše vůdčí kruhy sokolské dobře seznámí se s novým

typem výchovy anglické, než o věci se bude rozhodovati. Nás nesmí

uspokojiti svalové si láctví a akrobatická obratnost několika vynikajících

jednotlivců. Hlavní zřetel nutno, obrátiti k povznesení všeobecné

zdravotní úrovně a tělesné zdatnosti a současně všemi prostředky se

starati, aby vlastnosti ty staly se zdrojem energie a zvýšené

produktivnosti jednotlivce i celého národa.

Skautování jest nejkrásnější z cest p řirozené výchovy. Vane z ní

cosi zdravého, jako ovzduší Řecka, proto bylo by neodpustitel nou chybou

nepřivlastniti si jí“ (Svojsík, 2002, s . 9) .

Organizace skautingu u nás sáhla ve velmi mnohém ke vzoru

Baden-Powella, zároveň však A. B. Svojsík přizpůsobil skauting našim

podmínkám, některé prvky odstranil , něco doplnil a dal prostor pro vznik

„našeho“ typicky československého skautského hnutí – Junáka (Šimánek,

1946, s. 108).

„Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti mladých lidí, jejich

duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností

tak, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k sobě samým,

bližním, vlasti , přírodě a celému lidskému společenství v souladu

s principy a metodami stanovenými zakladatelem skautského h nutí,

lordem R. Baden-Powellem, a zakladatelem českého skautingu A. B.

Svojsíkem“ (Šantora (ed.), 2012, s. 1) .

České prostředí bylo vždy plodným podhoubím pro hledání

vlastních cest. Zmínit můžeme například reformátorství Mistra Jana

Husa, Všenápravu J. A. Komenského, Dobrovského obrozenectví atd. I

český skauting patří mezi tyto momenty, kdy se projevil rys, který je pro

Čechy typický – nebát se přizpůsobit ideové impulsy svým vlastním

potřebám.

Dnes si většinou ani neuvědomujeme, že určité možnosti

volnočasové výchovy přinesl právě skauting. Nebýt skautingu, nezrodilo

by se jedinečné dílo Jaroslava Foglara, nebyly by tábornické školy,

nebyla by ani Prázdninová škola Lipnice a možná by nebylo nic z toho,

39

čemu dnes říkáme zážitková pedagogika (Jirásek in Šantora (ed.), 2012,

s. 9).

Není zřejmě třeba zdůrazňovat zásadní význam sebevzdělávání při

výchově mladých skautů. Dle Baden-Powella.: „Princip, na kterém

skauting spočívá, je ten, že nápady chlapce jsou brány v úvahu a že je

nabádán k formování svého vlastního života, místo aby se do něj cpaly

nějaké poučky.“ Znamená to, že skaut nachází vlastní iniciativou svou

osobnost a identitu. Zůstává tedy tím, kdo se nejvíce podílí na řízení

rozvoje své osoby. Skautská metoda sebevzdělávání je založena na tom,

že skaut touží dosáhnout uznání. To vysvětluje neodmysli telnou součást ,

kterou jsou zkoušky a odznaky (Nagy, 1999, s. 122).

Skauting je životní styl , který je proměnlivý v závislosti na věku a

osobních zkušenostech. Hlavním cílem skautingu je výchova dítěte

(světlušky, vlčete, skautky, skauta,…). Od samého počátku je tu snaha o

metody všestranné výchovy.

Výchova není jen záležitostí dětského věku, provází nás po celý

život. Záměrné působení na malé děti se postupně mění v uvědomělou

sebevýchovu dospívajících i dospělých. Vzhledem k oslabení

výchovného působení rodiny je skauting velkou šancí, jak ovlivňovat

vývoj dětí záměrným posilováním emočních a sociálně kladných vztahů

mezi dětmi.

Život ve skupině přátel je skvělým prostředkem jak pro nápravu

různých výchovných omylů, tak pro vhodnou náplň života a po hodu ve

všech životních etapách (Břicháček, 1995, s. 161) .

Nejpodstatnějším znakem každé dobré výchovy by mělo být vedení

k sebevýchově. Výchovu nesmíme pojímat úzce, nevychovávají jen

dospělí děti , ale i dět i dospělé. Členové společnosti na sebe navzájem

působí, ovlivňují se každým slovem i skutkem, dobrým i špatným.

Výchova zkrátka působí a děje se oboustranně. Na toto právě skauting

klade důraz – skaut má být samostatným, má být vychovatelem sobě,

pozdě ji i jiným (Čáda, 1913, s. 8) .

Ivo Jirásek, profesor na Fakultě tělesné kultury Univerzity

Palackého v Olomouci, uvádí v knize Skautské století , co považuje za

nejcennější dědictví , na které bychom ani po 100 letech neměli

40

zapomínat. Mezi nejdůležitější body zařazuje:

1) Důraz na postupný a přirozený přechod z výchovy do sebevýchovy

– apel na celoživotní snažení o osobnostní rozvoj.

2) Morální a mravní výchova bez moralizování, rozlišování mezi

dobrem a zlem cestou činů, nikoliv memorováním či slovíčkařením.

3) Sociální citlivost projevující se v základních pravidlech

společenského soužití, s úctou a respektem na straně jedné,

s připraveností pomáhat na straně druhé, dohromady pak kloubené

zodpovědností k době, k lidem i ke světu.

4) Akcent na hodnoty, které působí v dnešní pragmatické společnosti

sycené kriminálními kauzami až směšně naivně, ale bez nichž není

možný zdravý rozvoj osobnosti (viz skautský zákon:

pravdomluvnost, věrnost , prospěšnost, zdvořilost , poslušnost ,

přátelství).

5) Lpění na integritě osobnosti souladem m yšlenek, slov a činů.

6) Rozeznání motivačních podnětů a impulsů pro vlastní aktivizaci –

sdílení kolektivního ducha, tradic a zvyklostí, romantické prostředí

přiměřené věku, soutěživost a spolupráce.

7) Chápání služby jako nikoliv podřadného (služebného) postav ení,

ale jako čestné role práce vykonané pro druhého a pomáhající

nalézat smysl vlastního života.

8) Umožnění vnímat hodnoty duchovní, tj . vysoké ideály a hluboké

myšlenky, a to v přirozeném, tedy přírodním a sociálním prostředí

(Jirásek in Šantora (ed.), 2012, s. 9).

Junák má výchovný program, který zahrnuje všechny prostředky,

jimiž se činovníci snaží naplnit poslání skautingu, tedy všestranný

rozvoj osobnosti v souladu s principy skautingu. Výchovný program

Junáka je celkový rámec, který poskytuje výchovný program jednotlivým

oddílů, kde se vytváří a naplňuje. Výchovný program na národní úrovni

určuje a nabízí vedoucím oddílů široké spektrum prostředků pro jejich

činnost .

41

V devadesátých letech minulého století docházelo k poklesu počtu

členů, proto byla roku 2005 na X. Valném sněmu v Třebíči přijata Charta

českého skautingu. Charta se stala dokumentem, který poskytl zadání pro

projekt Nového výchovného programu.

Nový výchovný program je projekt, který má za úkol vytvářet a

vylepšovat výchovné prostředky na národní úrovni takovým způsobem,

aby odpovídaly současné době a zájmům dnešních dětí a mladých lidí .

Skauting na celém světě usiluje o výchovu mladých lidí

k všestrannosti , odpovědnosti, otevřenosti, samostatnosti a k životu

v duchu skautských hodnot. Nový program neznamená změnu základních

principů a poslání. Stejná zůstává i skautská metoda, která odlišuje

skauty od jiných dětských sdružení. Co je nové jsou prostředky, díky

kterým vůdci lépe naplňují skautský program a poslání. Jednou za čas je

potřeba v každé skautské organizaci výchovný program inovovat, aby byl

současný a atraktivní. Program má název Nový program , aby bylo jasné,

že ho tvoří nové prostředky.

Důvody změny programu

Důvodů pro změnu programu bylo více. Nejpodstatnější je změna

dnešní společnosti – žije se rychleji, využíváme nové technologie, děti

jsou „jiné“ než dříve, mají více možností. Dalšími důvody byl stav

oddílů – pokles jejich členů, častý nedostatek vedoucích a v řadě oddílů

nebyla používaná skautská metoda. Konkrétní problémy dosavadního

programu byly jeho pokulhávající atraktivita, chybějící vytyčování

výchovných cílů, nedostatečná metodika a fakt, že rozvoj je postaven

většinou jen na znalostech. Vliv měl i historický vývoj Junáka a

inspirace v zahraničí .

Východiska nového programu

Program

musí vést ke skautským výchovným cílům,

musí být v souladu se skautskými hodnotami,

42

musí dnešní děti bavit – Ryby je nutné lovit na to, co chutná

rybám, a ne na to, co chutná rybáři (B.P.),

musí být využita skautská metoda – osvědčený a účinný způsob

dosahování našich cílů - děti v oddíle průměrně tráví 5 % svého

času. Abychom je mohli pozitivně ovlivnit, musíme tento čas využít

maximálně efektivně.

Pod nový výchovný program Junáka patří

1)skautská metoda , která představuje metodický rámec , jenž vede

mladého člověka na jeho stezce osobního růstu (zahrnuje prvky:

zákon a slib; učím se tím, že to dělám; družinový systém; symbolický

rámec; program osobního růstu; příroda; podpora dospělými),

2)výchovné cíle (tzv. kompetence), které konkrétně roz pracovávají

poslání skautingu a vychází z naší představy lidí , kteří projdou

skautskou výchovou (viz Charta českého skautingu),

3)věkové kategorie , které určují pro jaký věk a v jakých věkových

rozmezích organizovat výchovu,

4)výchovná nabídka , která vychází z konkrétních zájmů dětí a

mladých lidí a odpovídá na to, co právě jim může skauting

nabídnout,

5)výchovné nástroje , které zahrnují širokou škálu konkrétních

prostředků pro oddílovou činnost – stezky, odborky, zkoušky, závody,

celostátní projekty a akce apod. ,

6)metodická podpora , která napomáhá vedení oddílů při práci

s výchovných programem – semináře, kursy, časopisy, příručky

(Program . [online] [cit. 2013- 03-12] Dostupné z:

http://www.krizovatka.skaut.cz/ ).

Naplňování programu je hlavním cílem, i tak zbývá d ost prostoru na

individuální zaměření oddílů. Výchovný systém pro nejmladší i starší

generaci skautů je rozdělen do několika skupin, prvků:

43

Idea – je prostředkem náhledu na hlavní ideové prvky skautingu,

reflektuje cíle především v duchovní a sociální oblasti. Jednoduše

řečeno zahrnuje naplňování Hesla, Zákonu, Slibu i podstatou

naplnění Dobrého skutku v každodenním životě.

Občanství – zprostředkovává cíle v oblasti sociální – seznamování

s principy občanské společnosti, stát a jeho znaky, symboly,

představitelé, funkce. S tím souvisí i pohled na okolí, znalost

bydliště, oddílový kolektiv, rodinu.

Životní prostředí – sleduje seznámení s fungováním přírody, jejích

zákonitostí, včetně škodlivých vlivů. Pro skauty má příroda

především význam v tom, že pobyt v přírodě je jednou z hlavních

metod skautské výchovy.

Zdraví – skauti se učí poznat své tělo, pečovat o něj a zachovávat

si vlastní zdraví. Poznávají zdravý životní styl a základy první

pomoci.

Skautské znalosti – seznámení se zvyky, tradicemi a symboly

skautingu a jeho organizací .

Skautské dovednosti – zaměření na praktické dovednosti – uzly,

ohně, život v přírodě, soběstačnost .

Kultura a sport – znamená rozvoj těla i ducha. Sport skautů

vychází z přirozenosti a hudba je skautům samým pro radost .

Skauti jsou si vědomi, že život není ideální a každý se může

dopouštět chyb. Pak je dobré mít jasný orientační bod, např. v Zákoně a

Slibu, umět rozpoznat Dobro a Zlo lépe než v pohádkách. Podpora přátel,

holek i kluků, z oddílu, je také důležitá. Význam má zejména v e většině

případů, kdy se z nich stávají doživotní přátelé pro řešení problémů,

které s věkem přibývají . Často se skauty stávají děti bývalých skautů.

Rodiče je umisťují do skautské organizace, protože ví, co je tam čeká a

co jim skautská výchova může do ž ivota dát (Skautská výchova. [online]

[cit. 2013- 03-13] Dostupné z: http://www.vlcata.org/ skautska -

vychova/)

44

7 PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ

V následující kapitole se budeme věnovat průzkumnému šetření

trávení volného času skautské a neskautské mládeže s e záměrem zjistit

případné rozdíly v kvalitě volného času a volnočasových aktivit.

7.1 Východiska a cíle průzkumu

Východiskem pro směr průzkumu byl zájem o skautskou organizaci

a její význam v kvali tě volného času dětí a mládeže.

Hlavním cílem průzkumu bylo zjis tit , jakou mají žáci 8. a 9. třídy

základní školy představu o skautském hnutí a jaká je náplň trávení jejich

volného času .

7.2 Průzkumné otázky

Cíle průzkumu budou naplněny zodpovězením následujících

průzkumných otázek:

1) Jakou mají respondenti představu o skautech a skautingu?

2) Co žáci rádi dělají ve svém volném čase, kolik času tráví u

televize, u počítače a v přírodě? Jakou mají respondenti představu

o skautech a skautingu?

3) Jaké činnosti jsou pro dotazované zážitkem a jaké jsou jejich

obvyklé víkendové č innosti?

7.3 Metody průzkumu

Jako h lavní metodu průzkumu této bakalářské práce jsme zvolili

metodu dotazníku (viz Příloha 1). Jde o získávání informací na základě

písemně kladených otázek. Tuto metodu jsme zvolili z toho důvodu, že je

díky dotazníkům možné oslovit větší počet dotazovaných.

45

Dotazník začíná úvodním oslovením respondentů a respondentek a

seznámením s důvodem průzkumu. Dále obsahuje vysvětlení, že se jedná

o otevřené otázky a žádost o konkrétní odpovědi. Dotazník také obsahuje

ujištění o anonymitě. Dotazník se skládá z 9 otázek, přičemž všechny

tyto otázky jsou otevřené.

V dotazníku jsme zjišťovali, zda jsou respondenti skauty, zda mají

přátele mezi skauty, také jak tráví volný čas a jaké mají nejsilnější

zážitky z volného času o prázdninách.

7.4 Výzkumný soubor

Průzkumu se zúčastnilo 80 žáků 8. a 9. tříd náhodně vybraných

základních škol na Vysočině, z toho 38 jsou skauti. Sběr dat probíhal od

ledna do února 2013.

Dotazníky byly následně roztříděny, vyhodnoceny a zpracovány do

grafů.

Graf č. 1 Výzkumný soubor

Výzkumný soubor

38

42

Skauti

Neskauti

46

7.5 Výsledky

Tato podkapitola se věnuje hodnocení výsledků, zahrnuje grafy a

také slovní hodnocení. Postupujeme podle jednotlivých položek

dotazníku.

Co si představíš pod pojmy „skaut“, „skauting“?

Vzhledem k tomu, že jsme zvolili otevřené položky, jsou samozřejmě

odpovědi různé. Z 80 dotazovaných 15 nevědělo a jeden si představil

něco hanlivého. V ostatních případech se vyskytovaly odpovědi sobě

podobné , nejčastěji – příroda, výlety, hry, táboření, lidé, kteří mají rádi

přírodu a chrání j i . Byli jsme potěšeni, že velká většina dotazovaných si

představí pod pojmem skaut alespoň něco. Tuto položku jsme do

dotazníku zařadili , protože nás zajímalo, zda mají neskauti ponětí o

skautingu alespoň od svých přátel nebo jestli se skautů například

nestraní.

47

Máš kamarády mezi skauty?

Tuto položku jsme do dotazníku zařadil i, protože nás zajímalo, zda mají

neskauti ponětí o skautingu alespoň od svých přátel nebo jestli se skautů

například nestraní.

Graf č. 2 Kamarádi mezi skauty

Mám kamarády mezi s kauty

ANO

NE

Na otázku č. 3 , zda mají dotazovaní kamarády mezi skauty, odpovědělo

63 ANO a 17 NE z celkem 80 dotazovaných. Tento výsledek považujeme

za potěšitelný, protože i když většina dotázaných skauty nen í, mají se

skauty kontakt a znají je.

Co rád děláš ve volném čase?

Celkem 8 žáků neuvedlo žádnou odpověď, 24 žáků ve volném čase rádo

sportuje, 22 rádo sedí u počítače, 15 rádo chodí ven s přáteli a 7 rádo

chodí na procházky se psem. Ostatní 4 odpověd i se různí, každá je jiná.

Nepřekvapuje nás vysoký počet respondentů, kteří rádi sedí ve volném

čase u počítače, ale rozhodně nás tento jev netěší . Nicméně jsme tuto

odpověď předpokládali, jelikož je to trend poslední doby. Právě proto

jsou volnočasové organizace tak důležité. Je jistě dobré, aby se děti

48

v dnešní době učily užívat počítač a byly tzv. gramotné i v této technické

sféře, ale měly by také zároveň zůstávat dětmi a trávit více času venku.

Na druhou stranu odpovědělo 24 žáků, že ve volném čase rádi sp ortují.

Tedy sport má z našeho vzorku 80 respondentů podstatné místo.

Kolik času týdně strávíš u televize a u počítače?

Graf č. 3 Počet hodin u počítače a televize

Tato otázka navazuje na otázku předchozí a jen nás utvrdila v tom, že

děti tráví spoustu času u počítače a výsledky se zdají až alarmující.

Celkem 11 z 80 dotazovaných odpovědělo 24 hodin DENNĚ.

Pouze 1 skaut ze všech respondentů odpověděl, že čas u televize a

počítače tráví minimálně, aby si už il čerstvého vzduchu a přírody.

Odpovědi však nebyly zcela konkrétní, většina odpovídala hodně , celkem

dost a někteří dotazovaní uváděli odpovědi v hodinách za den, místo za

týden. Jiní rozdělili svůj čas na počítač a televizi, počítač mnohonásobně

předčil televizi .

49

Trávíš někdy svůj čas v přírodě? Jak často a kolik?

Graf č. 4 Čas v přírodě

Nejčastější odpověď zněla někdy , což je zavádějící, neurčité. Ale zaujala

nás odpověď – když fotím .

Když přihlédneme k tomu, že 38 respondentů jsou skauti , očekávali jsme

lepší výsledky této průzkumné otázky. Čekali bychom, že minimálně

těchto 38 skautů odpoví, že t ráví spoustu času v přírodě a chodí do ní

často, což se nestalo, ale vzhledem k předchozím odpovědím, jsme rádi,

že alespoň 15 respondentů t ráví čas v přírodě každý den.

Je třeba se zamyslet nad důvody, proč děti netráví více času v přírodě.

Proč vlastně tráví tolik času u počítače? Odpovědí se nabízí spousta –

například lenost dnešních dětí nebo malá motivace, rodiče mají málo

času a děti nevedou k přírodě. Nají t správné odpovědi by vydalo na

samostatnou výzkumnou práci a jistě by to byla práce přínosná. Snad

tedy náš průzkum podnítí k dalším průzkumům a výzkumům.

50

Strávil jsi někdy noc „pod širákem“?

Graf č. 5 Noc pod širákem

S trávil js i někdy noc "pod š irákem"?

52%

8%

37%

3%

ANO

ANO , na s kaut.tábořeNE

NE , ani nechci

Z grafu nám vyplývá, že většina respondentů zkusila strávit noc pod

širákem . Tři procenta s tím nemají zkušenost a ani o to nestojí, což při

našem zkoumaném vzorku 80 respondentů není příliš vysoké číslo.

Jaký je tvůj nejsilnější zážitek z prázdnin?

Celkem 21 respondentů považuje za nejsilnější zážitek z prázdnin

skautský tábor, 12 výlet , 10 dovolenou, 3 adrenalinový zážitek (bohužel

jsme se nedozvěděli jaký), 10 sport, 1 splněné přání a zbytek odpovídal

neurčitě, jako žádný, osobní, inti mní.

Jak vypadá tvůj obvyklý víkend?

Odpovědi se vzhledem k otevřenosti otázek opět různí, nicméně velká

část respondentů jezdí o víkendu k babičce, přesně 21, dále 20

respondentů tráví víkend u počítače , 17 je doma u televize , 11 odpovědí

se týkalo spor tu (fotbal , jiné sporty, sportovní turnaje), 9 respondentů je

o víkendu s kamarády venku a 2 tráví víkend úklidem.

51

7.6 Souhrn

V podkapitole souhrn se věnujeme hodnocením průzkumných

otázek.

Průzkumná otázka 1

Jakou mají respondenti představu o skautech a skautingu?

Vzhledem k tomu, že 63 respondentů má mezi skauty přátele, můžeme

konstatovat, že je skaut dobře přijímaný koníček nebo životní styl .

Z druhé dotazníkové otázky nám vyplývá, že si respondenti pod těmito

termíny představí přírodu, hry, táboření a lidi, kteří mají rádi přírodu,

tedy většina pozit ivních reakcí. Skauti jsou tedy vnímáni velmi dobře.

Průzkumná otázka 2

Co žáci rádi dělají ve svém volném čase, kolik času tráví u televize, u

počítače a v přírodě?

Z průzkumu vyplývá, že respondenti tráví spoustu času u počítače a u

televize a minimum času v přírodě. Otázkou zůstává, proč tomu tak je.

Domníváme se, že důvodem je přílišná zaměstnanost a vytíženost rodičů

a vůbec celé rodiny. Nezbývá tedy čas vést své děti k lásce k přírodě,

natož s nimi například i o víkendu jezdit na výlety. V některých rodinách

zastupují tuto funkci prarodiče, jak z dotazníků vyplynulo, některé děti

tráví víkendy u babičky. Řešení tohoto problému bohužel není

jednoduché, v dnešní době se rodiče musejí hodně snažit, aby děti

uživil i , ale na druhou stranu by se určitě daly udělat nějaké ústupky a

vymezit si například neděli na procházky po lese, táboření apod. Nejen

že by v tomto případě děti trávily alespoň nějaký čas venku, ale také by

to jistě stmelovalo rodinu a i rodiče by si po náročném týdnu aktivně

odpočinuli. Pokud rodičům opravdu nezbývá čas a energie, je vhodné

využít volnočasové organizace, jako je například skaut. Samozřejmě

existují i další organizace, ne všem dětem musí vyhovovat právě

skauting.

52

Průzkumná otázka 3

Jaké činnosti jsou pro dotazované zážitkem a jaké jsou jejich obvyklé

víkendové činnosti?

Obvyklé víkendové činnosti a činnosti, které jsou pro respondenty

zážitkem, se markantně liší . Jak už jsme zmínili, víkendy tráví

respondenti u počítače, t elevize, doma. Ale pokud jde o prázdninové

zážitky, jsou to činnosti jako sport, adrenalinové sporty, dovolené,

výlety. Tento výsledek nám naznačuje, že děti touží po aktivních

činnostech. Sezení u počítače tedy neplyne jen z lenosti , ale spíše z nudy

a slabé motivace. Tady mohou pomoci volnočasové organizace a spolky.

Pokud je dobrý vedoucí takovéto organizace, spolku nebo kroužky, děti

se nadchnou a zajisté se omezí „domácí nuda“. Je třeba se dětem

věnovat, jelikož mají zájem. A jakmile mají děti zájem, n ení nic

ztraceno. Za jistých okolností považují počítač za nejlepšího přítele, ale

pokud se nadchnou například pro přírodu, jsme si jisti, že počítač velmi

rádi vymění za aktivní činnost.

53

ZÁVĚR

Cílem práce bylo definovat a popsat skauting a zjistit , jaké mají děti

smýšlení o skautingu, jak tráví svůj volný čas a jestli u nich má přednost

čas strávený v přírodě nebo doma u počítače či televize.

Práce byla rozdělena na teoreti ckou a praktickou část , přičemž

v teoretické části jsme se snažili pojmout s kauting právě z tohoto

teoretického , historického a výchovného hlediska a vyzdvihnout kvality

skautské organizace.

Byl proveden průzkum metodou dotazníku. Průzkumu se zúčastnilo

80 žáků 8. a 9. tříd náhodně vybraných základních škol na Vysočině a

respondenti byli ujištěni o anonymitě. Dotazníky byly následně

roztříděny, vyhodnoceny a zpracovány do grafů.

Výsledky tohoto průzkumu naznačují , že respondenti tráví žalostně

málo času v přírodě, a to i přes to, že 38 z dotazovaných jsou skauti .

Hlavní zábavou ve volném čase je pro respondenty počítač, televize a

lenošení doma. V souhrnu jsme se pokusili nastínit důvody a řešení

tohoto problému.

Byli bychom rádi, kdyby naše bakalářská práce posloužila jako

stručný a jasný přehled skautingu. Dále lze bakalářská prá ce využít jako

inspirace k dalšímu, hlubšímu výzkumu volného času mládeže a snad

také jako zamyšlení nad t ím , proč děti tráví tolik času doma , pasivními

činnostmi .

54

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ

BŘICHÁČEK, Václav. Skautské putování po stezce životem. Praha: Fons,

1995.

ČÁDA, František. Význam skautování : rozprava o výchovné hodnotě

skautingu. Praha: České lidové knihkupectví a antikvariát Josef Springer ,

1913.

HÁJEK, Bedřich et al. Děti , vedoucí, volný čas. Praha : Institut dětí a

mládeže MŠMT, 2004. ISBN 80-86784-06-1.

HOFBAUER, Břetislav. Společenské a výchovné poslání středisek

volného času dětí a mládeže v současných souvislostech: Informace a

náměty k zamyšlení . In Za školou , zvl. příloha, 1993, č. 5. Praha :

Insti tut dětí a mládeže MŠMT ČR, 1993.

HURIKÁN, Bob. Dějiny trampingu . Praha : Novinář, 1990. ISBN 80 -

7077-432-0.

NAGY, László. 250 miliónů skautů . Praha : Junák, 1999. ISBN 80 -861-

0923-2.

NOSEK, Václav. Cestou k pramenům : historie skautingu v obrazech .

Praha : Junák - svaz skautů a skautek ČR, 2012. ISBN 978 -80-86825-73-

1.

PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času : teorie, praxe a

perspektivy výchovy mimo vyučování a zařízení volného času . 3. vyd.

Praha : Portál, 2008. ISBN 978 -80-7367-423-6.

SVOBODA, Milan. Hledání zaváté stezky : z historie českého skautingu .

Praha: Leprez, 1994. ISBN 80-900821-8-1.

55

SVOJSÍK, Antonín Benjamin. Základy junáctví . 3. nezměn. vyd. 1991.

ISBN 80-703-2001-X.

SVOJSÍK, Antonín Benjamin. Český skaut . 3. vyd. Praha : Junák – svaz

skautů a skautek ČR , 2002.

ŠANTORA Roman (ed.). Skautské století : dobrodružný příběh 100 let

českého skatingu . Praha : Junák - svaz skautů a skautek ČR Tiskové

distribuční centrum, 2012. ISBN 978 -80-86825-72-4.

ŠIMÁNEK, Josef. Skauting : jeho význam, podstata a ethika . 2. vyd.

Praha: Rebcovo nakladatelství, 1946.

INTERNETOVÉ ZDROJE

Historie. [online]. [cit. 2013- 01-12] Dostupné z:

Historie http://strediskoleknin.wobo.cz/historie.html

Junák – Skaut. [online]. 2013 [cit. 2013- 01-16] Dostupné z:

http://www.junakkostelec.org/st redisko/ 2013

NOVÁK, Lukáš. Skauting. [online] [cit. 2013- 01-03] Dostupné z:

http://www.skaut.org/skauting.php#a

Program . [online] [cit. 2013- 03-12] Dostupné z:

http://www.krizovatka.skaut.cz/

Skauting . [online]. 2007 [cit . 2013- 01-10] Dostupné z:

http://skautdobra.osoba.cz/rubriky/informace/skauting

Skauting . [online] [cit. 2013- 01-10] Dostupné z:

http://www.skauti .cz/index.php?view=180&stitle=O -skautingu

56

Skauting . In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco

(CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-10]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Skauting

Skauting . [online] [cit. 2013- 02-10] Dostupné z:

http://www.vlocka.skauting.cz/

Skautská výchova. [online] [cit . 2013- 03-13] Dostupné z:

http://www.vlcata.org/skautska-vychova/

Zajímavá fakta a čísla. [online]. 2011 [cit. 2013- 01-10] Dostupné z:

http://www.skaut.cz/skauting/o -skautingu/fakta-cisla

57

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1. Dotazník

Příloha 1

Dotazník

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o vyplnění dotazníku, který potřebuji k mé

bakalářské práci. Jedná se o otevřené otázky, na které očekávám konkrétní odpovědi.

Dotazník je určen pro žáky 8. a 9. třídy ZŠ. Vše je zcela anonymní a výsledky budou

použity výhradně pro účely mé bakalářské práce.

Děkuji za Váš čas.

Zuzana Nosková

1) Jsi skaut?

2) Co si představíš pod pojmy „skaut“, „skauting“?

3) Máš kamarády mezi skauty?

4) Co rád děláš ve volném čase?

5) Kolik času týdně strávíš u televize a u počítače?

6) Trávíš někdy svůj čas v přírodě? Jak často a kolik?

7) Strávil jsi někdy noc „pod širákem“?

8) Jaký je tvůj nejsilnější zážitek z prázdnin?

9) Jak obvykle vypadá tvůj víkend

ANOTACE

Jméno a příjmení: Zuzana Nosková

Katedra: Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce: Mgr. Pavla Vyhnálková PhD.

Rok obhajoby: 2013

Název práce: Skauting v novém tisíciletí

Název v angličtině: Scouting in the new millenium

Anotace práce: Bakalářská práce by měla být seznáním se skautskou

organizací, její historií, strukturou, jejími prvky a

přednostmi a zároveň přiblížením toho, jak děti a mládež

tráví svůj volný čas. Celá práce je rozdělena na část

teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsme se

zabývali především objasněním toho, co je skauting. Dále

pak vznikem a historií skautingu ve světě i u nás a

systémem skautské výchovy a organizace. V části

výzkumné jsme metodou dotazníku zjišťovali jaké je

povědomí mládeže o skautském hnutí a jakým způsobem

tráví svůj volný čas žáci 8. a 9. třídy základní školy.

Klíčová slova: Skaut, skauting, volný čas, organizace, výchova, příroda.

Anotace v angličtině: The bachelor´s thesis is meant to be getting to know about

scout organisation, it's history, structure, it's components

and advantages and also exploring how children and teen-

agers spend their leisure time. The whole project is split

up into theoretic part and research. The theoretic part is

about what scouting is. It is also about it's beginning and

history in the world and in our country, about the scout

education system and organizing. In the research we were

learning about awareness of young people about scout

stream and how students of eighth and nineth class of

elementary schools spend their leisure time by the

question-form method.

Klíčová slova v angličtině: Scout, scouting, leisure time, organisation, education,

nature.

Přílohy vázané v práci: 1 příloha

Rozsah práce: 57 stran

Jazyk práce: Český