new evropa v mladší a pozdn í doběkamenn é · 2010. 4. 8. · neolit ve st ř edomo ř í a na...
Post on 17-Oct-2020
1 Views
Preview:
TRANSCRIPT
Evropa v mladEvropa v mladšíší a pozdna pozdníí dobdoběě kamennkamennéé
InnaInna
MateiciucovMateiciucováá(III)(III)
ČČasný neolit na Balkasný neolit na Balkáánněě a v Z a v Z StStřředomoedomořříí
7000 BC
6500 BC
6200/6000 BC
5500 BC
6200/6000 BC
NNeolit ve Steolit ve Střředomoedomořříí
a na Balka na Balkáánněě 5 hlavn5 hlavníích fch fáázzíí
Neolit Neolit PPřředkeramickýedkeramický neolit neolit -- AceramicAceramic NeolithicNeolithic//PrePre--potterypottery NeolithicNeolithic
(7000/6800(7000/6800--6500 BC)6500 BC)
ČČasný neolitasný neolit –– EarlyEarly NeolithicNeolithic(6500(6500--5800/5700 BC)5800/5700 BC)
StStřřednedníí neolitneolit -- MiddleMiddle NeolithicNeolithic(5800/5700(5800/5700--5300 BC)5300 BC)
EneolitEneolit
(chalkolit)(chalkolit)••
PozdnPozdníí
neolitneolit
--
LateLate
NeolithicNeolithic
(5300(5300--4500 BC)4500 BC)••
••
KoneKoneččný neolitný neolit
––
FinalFinal
NeolithicNeolithic(4500(4500--3200 BC)3200 BC)
Neolit Bulharska a SZ AnatNeolit Bulharska a SZ Anatóólielie
Trákie
pobřeží
Marmarského moře
a SZ Anatólie
západní
Bulharsko
severní
a SV Bulharsko
Dobrudža a černomořské
pobřeží
PaleolitickPaleolitickéé
a a mezolitickmezolitickéé
ososíídlendleníí BulharskaBulharska
Pobiti Kameni
Temnata
Dupka
Ağaçli, Gümüşdere, Domali
Tepecik
zatopenzatopeníí
pobpobřřeežžnníích oblastch oblastíí chybchybííkontinukontinuáálnlníí ososíídlendleníí
pozdnpozdníí paleolitpaleolit -- TemnataTemnata DupkaDupka (cca 13 600 BP)(cca 13 600 BP)
hihiáátt asi 4000 let asi 4000 let výjimka výjimka -- Pobiti Kameni Pobiti Kameni –– mezolitmezolit
--
mezolit v SZ Anatmezolit v SZ Anatóóliilii
ččasný neolitasný neolit -- (6500 ?, 6200 (6500 ?, 6200 –– 5800 BC)5800 BC)--
GalabnikGalabnik, , KaranovoKaranovo
II
ČČasný neolit v Bulharskuasný neolit v Bulharsku
7000 BC
6500 BC
6200/6000
BC
5500 BC
6200/6000 BC
Trácie
pobřeží
Marmarského moře
a SZ Anatólie
západní
Bulharsko
severní
a SV Bulharsko
Dobrudža a černomořské
pobřeží
Časný neolit Bulharska(6 200 –
5300 BC)
KARANOVO
tell
KaranovoS Trácie, tell - 250x180 m, 12,40 m - mocné souvrství
tell
Karanovo
archeologický výzkum:
30. léta - první výzkumy1947-1957 - V. Mikov, Georgi I. Georgiev1984-1988 - Georgi I. Georgiev, Stefan Hiller1988-1994 - Stefan Hiller, Vasil Nikolov
TellTell
KaranovoKaranovo
a jeho a jeho stratigrafickstratigrafickáá
sekvencesekvence
Karanovo
I
Karanovo
II
Karanovo
III
Karanovo
IV
Karanovo
V
Karanovo
VI
Karanovo
VII
tell
Karanovo
Stratigrafie: 7 vrstev – poslední je z doby bronzovézáklad pro chronologii neolitu a eneolitu v Bulharsku
Karanovo I, II = časný neolitKaranovo III = střední neolitKaranovo IV = pozdní neolitKaranovo V = časný eneolitKaranovo VI = pozdní eneolit
Karanovo VII = časná doba bronzová
ČČasný neolit (6500?, 6200asný neolit (6500?, 6200--5500 BC)5500 BC)
monochronnmonochronníí ker. fker. fááze ? (S a SV Bulharsko) ze ? (S a SV Bulharsko) –– nenneníí vvššeobecneobecněěppřřijijíímmáánana
StarStaršíší
ffááze (6200ze (6200--5800 BC) 5800 BC) KaranovoKaranovo II (Tr(Tráácie)cie)ČČavdaravdar--KremikovciKremikovci -- tzv. tzv. zzáápadopado--bulharskbulharskáá malovanmalovanáá keramikakeramikakultura kultura kopriveckkopriveckáá (S a SV Bulharsko)(S a SV Bulharsko)
MladMladšíší
ffááze (5800ze (5800--5500 BC) 5500 BC) KaranovoKaranovo IIII (Tr(Tráácie)cie)ČČavdaravdar--KremikovciKremikovci -- tzv. tzv. zzáápadopado--bulharskbulharskáá malovanmalovanáá keramikakeramikakultura kultura OvOvččarovoarovo (S a SV Bulharsko)
ČČasný neolit Bulharskaasný neolit Bulharska (6200(6200--5500 BC)5500 BC)
Karanovo
I
KeramikaKeramikatzv.tzv. monochronnmonochronníí ststáádiumdium (S a SV (S a SV Bulharsko)Bulharsko)
starstaršíší
ffáázezebbíílléé malovmalováánníí nana ččervenervenéémm povrchupovrchutuliptulipáánovitnovitéé pohpohááry s nory s nožžkoukou
tmavtmavéé malovmalováánníí na na ččervenervenéémm povrchu povrchu (Z Bulharsko) (Z Bulharsko) vliv kultury vliv kultury StarStarččevoevo
ČČasný neolit Bulharskaasný neolit Bulharska (6200(6200--5500 BC)5500 BC)
Karanovo
II/III
KeramikaKeramika
mladmladšíší
ffáázezeššedý aedý ažž ččerný leerný leššttěěnýný povrch, povrch, kanelovkanelováánníí, vana na vysok, vana na vysokéé nonožžce ce ((KaranovoKaranovo II)II)
tmavtmavéé malovmalováánníí na na ččervenervenéémmpovrchu (Z Bulharsko)povrchu (Z Bulharsko)
ččasný neolit Bulharskaasný neolit Bulharska (6500?, 6200(6500?, 6200--5500 BC)5500 BC)
tellytellyarchitektura: stavby pravoarchitektura: stavby pravoúúhlhléého ho ppůůdorysu ddorysu dřřevevěěnnéé konstrukce, hlinkonstrukce, hliněěnnáápec uvnitpec uvnitřř ((KaranovoKaranovo, Sofia, Sofia--Slatina)Slatina)
antropomorfnantropomorfníí plastika vplastika v naturalisticknaturalistickéém m provedenprovedeníí
kostkostěěnnéé llžžíícecesrpy z rohovou rukojetsrpy z rohovou rukojetíípompoměěrnrněě velkvelkéé broubrouššenenéé sekerkysekerky
SofiaSofia--SlatinaSlatina
ččasný neolit Bulharskaasný neolit Bulharska (6500?, 6200(6500?, 6200--5500 BC)5500 BC)
pohpohřřebnebníí
ritusritusKaranovoKaranovo
I, II I, II
13 13 kostrkostr. hrob. hrobůů
--
dděěti a mladti a mladíí
jedinci, ve skrjedinci, ve skrččenenéé
poloze bez poloze bez výbavyvýbavy
hrob hrob žženy eny ––
7 perel z7 perel z
mumuššllíí
a 2 kosta 2 kostěěnnéé
jehlicejehlice
hrob lebekhrob lebek
a dlouhých kosta dlouhých kostíí
vvěěttšíšího poho poččtu dtu děěttíí
pod podlahou pod podlahou domudomu
severnseverníí a SV Bulharskoa SV Bulharskov S a SV Bulharsku nv S a SV Bulharsku něěktekteřříí badatelbadateléé uvauvažžujujíí oo tzv. monochronntzv. monochronníím m ststáádiu diu ččasnasnéého neolitu (ho neolitu (MehmetMehmet OzdoOzdoğğanan a a VasilVasil NikolovNikolov))
xxMarionMarion LichardusLichardus--IttenItten a Jan a Jan LichardusLichardus existenci texistenci tééto fto fááze ze odmodmíítajtajíí -- je potje potřřeba výzkumy na veba výzkumy na věěttšíší ploplošše, ne pouze drobne, ne pouze drobnéésondsondáážžeeppřřijijíímmáán pn přředpoklad, edpoklad, žže neje nejččasnasněějjšíší neolit je souneolit je souččasný s asný s kulturou kulturou KaranovoKaranovo I (rovnI (rovněžěž nazývnazýváána na kultura kultura kopriveckkopriveckáá))
novnovéé
nnáálezy z lezy z DDžžuljuniciuljunicimladmladšíší ffááze = kultura ze = kultura OvOvččarovoarovo -- velmi podobnvelmi podobnáá kultukultuřře e KaranovoKaranovoII, rozdII, rozdííl v architektul v architektuřře (kultura e (kultura KaranovoKaranovo –– nadzemnnadzemníí stavby x stavby x kultura kultura OvOvččarovoarovo polozahloubenpolozahloubenéé stavby)stavby)
DŽULJUNICA
ččasný neolit Bulharskaasný neolit Bulharska (6500?, 6200(6500?, 6200--5500 BC)5500 BC)
DDžžuljunicauljunica ((DzhulyunitsaDzhulyunitsa) ) –– neolitickneolitickéé ssíídlidliššttěě (6300 (6300 andand 5700 5700 BC)BC)vv roce 2004 roce 2004 -- NedkoNedko ElenskiElenski zde objevil zde objevil nejstarnejstaršíší neolitický neolitický pohpohřřeb na Balkeb na Balkáánněě-- pohpohřřeb 12eb 12--1313--letletééhoho ččlovlověěka (6300ka (6300--6150 BC)6150 BC)
ČČasný neolitasný neolit
(6200(6200--5500 BC)5500 BC)
JV Bulharska (JV Bulharska (TrTráákiekie))kkultura ultura KaranovoKaranovo
II, II, II
Lokality:Lokality: KaranovoKaranovo, , AzmakAzmak, , KazanlakKazanlak, , RakitovoRakitovo, , KurdKurdžžaliali, , EleEleššnicanica
Z BulharskoZ Bulharskokultura kultura ČČavdaravdar--KremikovciKremikovci
––
tzv. tzv. zzáápadopado--bulharskbulharskáá
malovanmalovanáá
keramikakeramika
Lokality:Lokality: GalabnikGalabnik, , KremikovciKremikovci, , GradeGradeššnicanica--MaloMalo polepole,, ČČavdaravdar, , PernikPernik, Slatina, Slatina
S a SV BulharskoS a SV BulharskoStarStaršíší
ffááze: ze: kkultura ultura kopriveckkopriveckáá
Lokality:Lokality: PoljanicaPoljanica, , OrlovecOrlovec, , KoprivecKoprivec
MladMladšíší
ffááze: kultura ze: kultura OvOvččarovoarovoLokality:Lokality: OvOvččarovoarovo, , SamovodeneSamovodene, , PoljanicaPoljanica
ČČasný neolitasný neolit SZ AnatSZ Anatóólie a poblie a pobřřeežžíí
MarmarskMarmarskééhoho
momořře e
(6200(6200--5500 BC)5500 BC)
akeramickakeramickáá ffááze ??? ze ??? –– nenneníí zatzatíím dolom doložženaena
dva typy sdva typy síídlidliššťť
sezsezóónnnníího charakteruho charakteru-- kolem V pobkolem V pobřřeežžíí MarmarskMarmarskééhoho momořře, specializace na loke, specializace na lokáálnlníímomořřskskéé a a terestriterestriáálnlníí zdroje obzdroje obžživyivy
trvale ostrvale osíídlendlenéé
osadyosady
lokality:lokality: AAşşaağğii PinarPinar, , HocaHoca ÇÇeeşşmeme, , YarimburgazYarimburgaz, , IlipinarIlipinar, , DemirciDemirciHHüüyyüükk, , FikirtepeFikirtepe
Ilipinar
IlipinarIlipinar
telltell
o výo výššce 5 m, 2,5 hace 5 m, 2,5 ha
IlipinarIlipinarSynchronizace:Synchronizace:
IlipinarIlipinar XX--VII = VII = KaranovoKaranovo I I
IlipinarIlipinar VIVI--VaVa = = KaranovoKaranovo IIII
IlipinarIlipinar VbVb = = KaranovoKaranovo IIIIII
IlipinarIlipinar
(6200(6200--5500 5500 calcal.B.C.).B.C.)
PrvnPrvníí obdobobdobíí (6200(6200--5700 BC) 5700 BC) = = IlipinarIlipinar XX--VII: VII: domy stavdomy stavěěny ze ny ze ddřřeva a mazanice eva a mazanice
Ilipinar
X Ilipinar
IX-VII
PrvnPrvníí
obdobobdobíí
(6200(6200--
5700 BC) 5700 BC) IlipinarIlipinar
XX--VIIVII
= = KaranovoKaranovo
II
Keramika:Keramika:
hrubhrubáá nemalovannemalovanáá, , organickorganickéé ostostřřivoivo
ččervenervenéé malovmalováánníí na na svsvěětltléém povrchum povrchu
Ilipinar
X
IlipinarIlipinar
XX--IXIX
pohpohřřebnebníí
ritusrituspohpohřřebiebiššttěě 50 jedinc50 jedincůů ve skrve skrččenenéépoloze, hlavnpoloze, hlavněě mladmladíí jedinci a jedinci a dděěti, v nezastavti, v nezastavěěnnéé ččáásti osadysti osady
x x AnatAnatóólielie
pohpohřřby necelých tby necelých těěl, nl, něěkdy jen kdy jen lebky, sekundlebky, sekundáárnrníí pohpohřřby, pod by, pod
podlahami dompodlahami domůů
Ilipinar
X
IlipinarIlipinar
XX
pohpohřřeb eb žženyeny
polovina pohpolovina pohřřbených bených žžen en –– žžlláábek na vnitbek na vnitřřnníístranstraněě ppřřednedníích zubch zubůů(ko(košíšíkkáářřstvstvíí nebo nebo podobnpodobnáá ččinnost)innost)
IlipinarIlipinar
(6200(6200--5500 BC)5500 BC)DruhDruhéé obdobobdobíí ((5705700 0 -- 5600 BC)5600 BC) = = IlipinarIlipinar VIVI--VaVa (= (= KaranovoKaranovo II): II): domy zdomy z nepnepáálených cihellených cihelKeramika Keramika –– rytrytáá geometrickgeometrickáá výzdobavýzdoba
Ilipinar
VaIlipinar
Va
IlipinarIlipinar
(6200(6200--5500 BC)5500 BC)
TTřřetetíí obdobobdobíí (cca 5200 BC)(cca 5200 BC) = = IlipinarIlipinar VbVb (= (= KaranovoKaranovo III): III): polozahloubenpolozahloubenéé chatychatypostavenpostavenéé v troskv troskáách ch VaVa
ČČasný neolit v asný neolit v bývbýv. Jugosl. Jugoslááviivii
7000 BC
6500 BC
6200/6000
BC
5500 BC
6200/6000 BC
Neolit Neolit bývbýv. Jugosl. Jugosláávie a Karpatskvie a Karpatskéé
kotliny kotliny
Mezolit a Mezolit a ččasný neolit v prostoru asný neolit v prostoru ŽŽelezných vratelezných vrat
ŽŽelezneleznáá vratvrataa
ČČasný mezolit (9500 asný mezolit (9500 –– 7500 BC)7500 BC)PadinaPadina, , VlasacVlasac LepenskiLepenski VirVir
PozdnPozdníí
mezolit (7500 mezolit (7500 --
6300 BC)6300 BC)PadinaPadina, , VlasacVlasac, , SchelaSchela CladoveiCladoveiSchelaSchela CladoveiCladovei 7000 7000 -- 6600 BC6600 BCVlasacVlasac –– od 6800 BCod 6800 BCPadinaPadina –– od 6500 BCod 6500 BC
ŽŽelezneleznáá vratvrataappřřechodnechodnéé
obdobd././ččasný neolit (6500asný neolit (6500--5900 BC)5900 BC)
PadinaPadina, , VlasacVlasac LepenskiLepenski VirVir
PadinaPadina –– kolem kolem 6500 BC6500 BC –– monochronnmonochronnííkeramikakeramika v mezolitickv mezolitickéém kontextu domm kontextu domůůtrapezodntrapezodnííhoho ppůůdorysu dorysu –– analogie v analogie v ŘŘecku!!ecku!!
6400 BC 6400 BC –– oblast oblast ŽŽelezných vrat opuelezných vrat opuššttěěna? na? (chyb(chybíí data Cdata C--14)14)
hlavnhlavníí ččasnasněě neolitickneolitickéé ososíídlendleníí –– aažž po 6200 BCpo 6200 BCnejdnejdééle v le v LepenskLepenskéémm Viru Viru –– opuopuššttěěn 5500 BCn 5500 BC
ŽŽelezneleznáá
vratvrataa pozdnpozdníí
mezolit mezolit --
ččasný neolitasný neolit
(7500 (7500 ––
5900 BC)5900 BC)RozRozšíšířřeneníí: : oblast oblast ŽŽelezných vrat: pravý belezných vrat: pravý břřeh eh –– Srbsko, Srbsko, levý blevý břřeh eh –– RumunskoRumunsko
NejdNejdůůleležžititěějjšíší lokality:lokality: LepenskiLepenski Vir, Vir, PadinaPadina, , VlasacVlasac, , HajduHajduččkaka VodenicaVodenica, , SchelaSchela CladoveiCladovei, , CuinaCuina TurculuiTurcului
SSíídlidliššttěě:: na terasna terasáách Dunaje, ch Dunaje, ččáástesteččnněě trvaltrvaláá a trvala trvaláássíídlidliššttěěArchitektura:Architektura: stavby stavby traptrapéézovitzovitééhoho ppůůdorysu, uprostdorysu, uprostřřed ed ohniohniššttěě postavenpostavenéé zz kamenných desek, vkamenných desek, v domech domech nnáálezy koster vlezy koster v natanatažženenéé poloze poloze
ŽŽelezneleznáá
vratvrataa pozdnpozdníí
mezolit mezolit --
ččasný neolitasný neolit
PohPohřřebnebníí ritus: ritus: kostrový, vkostrový, v natanatažženenéé poloze na zpoloze na záádech, dech, milodary: rybmilodary: rybíí kosti a kosti a šškeble keble –– nněěkdy provrtankdy provrtanéé, paro, parožžíí, , kosti zdobenkosti zdobenéé rytrytíím, hroty m, hroty šíšíppůů
HospodHospodáářřstvstvíí:: -- specializace na rybolov (hlavnspecializace na rybolov (hlavněě šštika, tika, kapr), vedle toho kapr), vedle toho šširokirokéé spektrum lovnspektrum lovnéé zvzvěřěře, vodne, vodníích ch ptptáákkůů, ,
ŽŽelezneleznáá
vratvrataa pozdnpozdníí
mezolit mezolit --
ččasný neolitasný neolit
KeramikaKeramika6500 BC6500 BC -- PadinaPadina –– monochronnmonochronníí keramikakeramika v v mezolitickmezolitickéém kontextu domm kontextu domůů trapezodntrapezodnííhoho ppůůdorysudorysu
6300 BC 6300 BC –– VlasacVlasac –– keramika keramika StarStarččevoevoLepenskiLepenski Vir Vir –– ker. ker. StarStarččevoevo uužž od I. fod I. fááze (6100 ze (6100 calcal. BC). BC)
LepenskiLepenski VirVirččasný mezolit asný mezolit -- ProtoProto--LepenskiLepenski Vir 1,2Vir 1,2 (9400(9400--7500 7500 calcal. BC). BC)
pozdnpozdníí mezolit mezolit –– neosneosíídlen (7500dlen (7500--6300 6300 calcal. BC). BC)
ppřřechodnechodnéé obdobobdobíí//ččasný neolit asný neolit –– LepenskiLepenski Vir IVir I--IIII(6300(6300--5900 5900 calcal. BC). BC)
ststřřednedníí neolit neolit –– LepenskiLepenski Vir IIIVir III (5900(5900--5500 5500 calcal. BC). BC)
ppřřechodnechodnéé
obdobobdobíí//ččasný neolit asný neolit –– LepenskiLepenski
Vir IVir I--IIII
(6300(6300--5900 5900 calcal. BC). BC)
asi 85 trapasi 85 trapééz. pz. půůdorysdorysůů domdomůů, uvnit, uvnitřř ohniohniššttěě z kamenných z kamenných desek, kolem ohnidesek, kolem ohniššttěě zvlzvlášáštntníí úútvary z kamene ve tvaru tvary z kamene ve tvaru ppíísmene Asmene Addůům (obytnm (obytnáá ččáást a st a ččáást s oltst s oltáářřem), za ohniem), za ohniššttěěm m kamennkamennééplastiky valounplastiky valounůů ppíískovceskovce -- 1616--62 cm, podlaha z v62 cm, podlaha z váápencepence
domy pldomy pláánovitnovitěě rozestavrozestavěěnnéé, uprost, uprostřřed prostranstved prostranstvíí a ulicea ulicepozdpozděěji do zadnji do zadníích ch ččááststíí domdomůů ukluklááddááni zemni zemřřelelíí v natav natažženenéépoloze na zpoloze na záádech, milodary dech, milodary –– KPI, takKPI, takéé hroty hroty šíšíppůůpespesbroubrouššenenéé sekerky a silicity typu sekerky a silicity typu BanatBanatnnáálezy lezy keramiky keramiky ččasnasnéé ffááze ze StarStarččevoevo (6100 BC! (6100 BC! -- ddůům m čč. 54). 54)
LepenskiLepenski
VirVir
LepenskiLepenski
VirVirVýzkum Výzkum DragoslavDragoslav
SrejoviSrejovićć
LepenskiLepenski
VirVir
LepenskiLepenski
VirVir
LepenskiLepenski
VirVir
nnáálezy zvllezy zvlášáštntníích pch píískovcových skulptur skovcových skulptur –– ve tvaru rybve tvaru rybíích hlav, ch hlav, zvlzvlášáštntníích postav sch postav s rybrybíím oblim obliččejem ejem –– majmajíí barvu od bbarvu od bíílléé ppřřes es nanažžloutlou po loutlou po ččervenou, ervenou, ččervenervenáá barva je zpbarva je způůsobena ohnsobena ohněěm, m, objevuje se takobjevuje se takéé ččervenervenéé barvivobarvivo
LepenskiLepenski VirVir
ststřřednedníí
neolit neolit ––
LepenskiLepenski
Vir IIIVir III (5900(5900--5500 5500 calcal. BC). BC)
ssíídlidliššttěě aspoaspoňň z z ččáásti dsti dáále vyule využžíívanvanéé (k poh(k pohřřbbíívváánníí, tak, takéé pece a pece a jjáámy)my)poprvpoprvéé domestikovandomestikovanáá zvzvíířřata (koza/ovce, skot a prase)ata (koza/ovce, skot a prase)kultivovankultivovanéé plodinyplodiny
hroby natahroby natažženenéé na zna záádech, taky pohdech, taky pohřřby skrby skrččencencůů, n, něěkdy bez kdy bez hlav (nejsou lokhlav (nejsou lokáálnlníí))
jjáámy a my a kupolovitkupolovitéé hlinhliněěnnéé pecepecekeramika keramika –– ststřřednedníí ffááze kultury ze kultury StarStarččevoevosilicit typu Banat , brousilicit typu Banat , brouššenenéé sekerky, spondylussekerky, spondylus
ČČasný neolit na severnasný neolit na severníím Balkm Balkáánněě
a v a v KarpatskKarpatskéé
kotlinkotliněě
7000 BC
6500 BC
6200/6000
BC
5500 BC
6200/6000 BC
ČČasný neolitasný neolit Komplex Komplex StarStarččevoevo--KKöörrööss--ÇÇrisris
-- sousouččáást st ččasnasněě neolitických balkneolitických balkáánských nských kulturkultur
RozRozšíšířřeneníí:: severnseverníí BalkBalkáán a Karpatskn a Karpatskáákotlina kotlina -- SV SV bývbýv. Jugosl. Jugosláávie, J Mavie, J Maďďarska, arska, RumunskoRumunsko
EkologickEkologickáá baribariééra na severura na severu –– kryje se kryje se ssee severnseverníí hranichranicíí komplexu komplexu StarStarččevoevo--KKöörrööss--ÇÇrisris
Časný neolit Karpatské
kotliny
Körös culture
Starčevo
culture
Criş
culture
Méhtelek group
-
Central
European-Balcanic
AgroecologicalBarrier
(by
P. Sümegi and
R. Kertész, 1998)
-
Northern
border
of
the
Körös-Starčevo-Méhtelek-Criş
cultures
Komplex Komplex StarStarččevoevo--KKöörrööss--ÇÇrisris
Komplex Komplex StarStarččevoevo--KKöörrööss--ÇÇrisris
Kultura Kultura KKöörrööss--ÇÇrisris
SSíídlidliššttěě: pod: podéél l řřekekHospodHospodáářřstvstvíí: chov ovc: chov ovcíía koz, rybolov, lov a koz, rybolov, lov vodnvodníích ptch ptáákkůů
Kultura Kultura StarStarččevoevo
HospodHospodáářřstvstvíí: chov : chov skotu skotu
Kultura Kultura StarStarččevoevo 6200/6100 6200/6100 ––
5600 BC5600 BC
-- hlavnhlavníí vliv na vznik LnKvliv na vznik LnK a kultury a kultury VinVinččaa
RozRozšíšířřeneníí:: jijižžnníí TransdanubieTransdanubie, na severu v, na severu v pozdnpozdníí ffáázi azi ažžkk Balatonu, Chorvatsko, Slovinsko, SrbskoBalatonu, Chorvatsko, Slovinsko, Srbsko
NejdNejdůůleležžititěějjšíší lokality:lokality: eponepon. lok. . lok. StarStarččevoevo –– blblíízko zko BBěělehradu, Obre, lehradu, Obre, DivostinDivostin, , AnzaAnza, , LepenskiLepenski Vir, Vir, VuVuččedoledol, , GellGelléénhnháázaza--VVáárosrrosréétt
SSíídlidliššttěě:: ddáále od le od řřeky, eky, ččasto vasto v mmíírnrněě zvlnzvlněěnnéé krajinkrajiněěArchitektura:Architektura: jen mjen máálo informaclo informacíí, stavby k, stavby kůůlovlovéé konstrukce konstrukce
PohPohřřebnebníí ritus:ritus: kostrový, ojedinkostrový, ojediněělléé hroby ve skrhroby ve skrččenenéé poloze poloze na sna síídlidliššttííchch
Kultura Kultura StarStarččevoevo
Keramika:Keramika: zdobena otisky nehtzdobena otisky nehtůů a prsta prstůů, n, náádoby doby se zakulaceným dnem, polokulovitse zakulaceným dnem, polokulovitéé mmíísy, taksy, takéénnáádoby sdoby s plochým oddplochým odděěleným dnemleným dnem
ProtoProto--StarStarččevoevo1. nejstar1. nejstaršíší ffááze ze –– monochromnmonochromníí2. b2. bíílláá malba na malba na ččervenervenéém podkladm podkladěě (n(něěkdy i kdy i tmavtmaváá malba)malba)
klasickklasickáá StarStarččevoevo3. tmav3. tmaváá malba na svmalba na svěětltléém povrchum povrchu
hlinhliněěnnéé figurky figurky žžen a zven a zvíířřatat
StarStarččevoevo
Kultura Kultura StarStarččevoevo
HospodHospodáářřstvstvíí:: ppřřevaevažžuje chov skotu, rybolov, lov uje chov skotu, rybolov, lov
ŠŠI:I: radiolarit typu Szentgradiolarit typu Szentgáál, medový puntl, medový puntííkovaný kovaný silicit (silicit (BanatBanat flint), velkflint), velkéé dlouhdlouhéé ččepele, vepele, v pozdnpozdnííffáázi drobnzi drobnéé ččepele a trapepele a trapéézyzytaktakéé karpatský obsidikarpatský obsidiáánn
Kultura Kultura StarStarččevoevo
ZadubravljeZadubravlje--DuDužžineine
(Chorvatsko)(Chorvatsko)
u u řřeky Seky Sáávyvy
nnáález studny (lez studny (6320 6320 –– 62506250 calcal BCBC))
Kultura Kultura KKöörrööss--ÇÇrisris ((5900 5900 ––
5400 BC)5400 BC)
RozRozšíšířřeneníí: : výchvých. . ččáást Mast Maďďarska, hlavnarska, hlavněě řřeka eka KKöörrööss, Rumunsko , Rumunsko -- SedmihradskoSedmihradsko
NejdNejdůůleležžititěějjšíší lokalitylokality: : ValeaValea LupuluiLupului, , CiumestiCiumesti, , EndrEndröödd, , SzarvasSzarvas, , EcsegfalvaEcsegfalva
SSíídlidliššttěě:: drobndrobnáá ssíídlidliššttěě podpodéél l řřekek,, vv zzááplavových plavových oblastechoblastechArchitektura:Architektura: domy obddomy obdéélnlnííkovitkovitéého pho půůdorysu dorysu zz ddřřevevěěných tyných tyčček, stek, stěěny vypleteny proutny vypleteny proutíím nebo m nebo zz rráákosu, kosu, omazomazáány mazanicny mazanicíí, , lomenlomenáá ststřřecha echa ––zzřřejmejměě z rz ráákosukosu
Ecsegfalva
23
Kultura Kultura KKöörrööss--ÇÇrisris
Keramika: zdobena otisky nehtKeramika: zdobena otisky nehtůů a a prstprstůů, , barbotinobarbotino, n, náádoby se doby se zakulaceným dnem, polokulovitzakulaceným dnem, polokulovitéémmíísy sy
Kultura Kultura ÇÇrisris
Kultura Kultura KKöörrööss--ÇÇrisris
HospodHospodáářřstvstvíí:: ppřřevaevažžuje chov ovcuje chov ovcíí a koz, rybolov a koz, rybolov (z(záávavažžíí) ) -- šštika, lov vodntika, lov vodníích ptch ptáákkůů
ŠŠII: vyu: využžititíí obsidiobsidiáánu znu z V. Slovenska, V. Slovenska, limnosilicitlimnosilicitze Sze S a SVa SV MaMaďďarska, medový puntarska, medový puntííkovaný kovaný pazourek (pazourek (BanBanáátt flint), velkflint), velkéé dlouhdlouhéé ččepele + epele + drobndrobnéé ččepele a trapepele a trapéézyzyKI:KI: kostkostěěnnéé llžžííce, ce, šíšídladla
PohPohřřebnebníí ritus:ritus: kostrový, ojedinkostrový, ojediněělléé hroby ve hroby ve skrskrččenenéé poloze na spoloze na síídlidliššttííchch
StStřřednedníí neolitneolit
Kultura s LnK, Kultura s LnK, ŽŽeliezovskeliezovskáá skupinaskupina
AlfAlfööldskldskáá LnK, LnK, BukovohorskBukovohorskáá kulturakultura
VinVinččaa A (A (VinVinččaa –– TTöördrdööss))
ČČasný neolit zasný neolit záápadnpadníího Stho Střředomoedomořříí
7000 BC
6500 BC
6200/6000
BC
5500 BC
6200/6000 BC
ČČasný neolit zasný neolit záápadnpadníího Stho Střředomoedomořříí
ČČasný neolit zasný neolit záápadnpadníího Stho Střředomoedomořřííod 6200 BC od 6200 BC --
keramika zdobenkeramika zdobenáá
rytrytíím a m a vytlavytlaččovanovaníímm
6200/6000 6200/6000 --
5000 BC5000 BC
kultura kultura ImpressoImpressoRozRozšíšířřeneníí:: V pobV pobřřeežžíí JaderskJaderskéého moho mořře, jie, jižžnníí ItItáálie a východnlie a východníípolovina stpolovina střřednedníí ItItáálielie
5800 5800 ––
5200 BC5200 BC
kultura skultura s
kardikardiáálovoulovou
keramikoukeramikouRozRozšíšířřeneníí: : SZ ItSZ Itáálie (lie (LigurieLigurie), ji), jižžnníí a JV Francie, Pyrenejský a JV Francie, Pyrenejský poloostrov poloostrov -- V a J V a J ŠŠpanpaněělskolsko
Kultura Kultura ImpressoImpresso ((6200/6000 6200/6000 --
5000 BC)5000 BC)
RozRozšíšířřeneníí:: V pobV pobřřeežžíí JaderskJaderskéého moho mořře: Chorvatsko, e: Chorvatsko, Slovinsko, DalmSlovinsko, Dalmáácie, Albcie, Albáánieniejijižžnníí ItItáálie a východnlie a východníí polovina stpolovina střřednedníí ItItáálie lie
Lokality:Lokality: AlbAlbáánie nie -- jeskjesk. . KonispolKonispol, Dalm, Dalmáácie cie -- jeskjesk. Vela . Vela SpiljaSpilja, , GundjaGundjaItItáálie lie –– MateraMatera, , MolfettaMolfetta, , SerraSerra d`d`AltoAlto, Leopardi, , Leopardi, jeskjesk. . AreneArene CandideCandide (sp(spíšíše ke e ke kardikardiáálovlovéé kultukultuřře) e)
Keramika:Keramika: nezdobennezdobenáá a zdobena zdobenáá ss leleššttěěným povrchem, ným povrchem, zaoblenzaoblenéé dno, zdobena rdno, zdobena ryyttíím a otisky hm a otisky hřřebenovitebenovitéého ho nnáástroje, nstroje, něěkdy kdy bbííle inkrusle inkrustovantovanáá
PohPohřřebnebníí ritus:ritus: kostrovkostrovéé hroby, ve skrhroby, ve skrččenenéé poloze poloze
Kultura Kultura ImpressoImpresso
kultura kultura StentinelloStentinello 5400 5400 ––
4400 BC4400 BC
vývoj pokravývoj pokraččuje do stuje do střřednedníího neolituho neolitu
RozRozšíšířřeneníí:: SicSicíílie, lie, LiparskLiparskéé ostrovy, Maltaostrovy, Malta
Lokality:Lokality: StentinelloStentinello, jeskyn, jeskyněě CorruggiCorruggi, , MatrensaMatrensa, , TrefontaneTrefontane
Keramika:Keramika: podobnpodobnáá kultukultuřře e impressoimpresso
SSíídlidliššttěě:: na na mmíírných rných ostroostrožžnnáách, doloch, doložženo takeno takééopevnopevněěnníí: kamenn: kamennéé valyvaly
Architektura:Architektura: stavby ovstavby ováálnlnéého pho půůdorysudorysu
Kultura Kultura StentinelloStentinello
Kultura sKultura s
kardikardiáálovoulovou
keramikoukeramikou 5800 5800 ––
5200 BC5200 BC
NejdNejdůůleležžititěějjšíší lokalitylokality: : AreneArene CandideCandide ((LigurieLigurie), ), AbriAbriJeanJean--CrossCross, , GrotteGrotte de Gazel, de Gazel, GrotteGrotte desdes FFééeses((LeucateLeucate), ), jeskynjeskyněě MontserratMontserrat u Barcelony u Barcelony
SSíídlidliššttěě:: vv jeskynjeskyníích a pod skach a pod skallnníími pmi přřevisyevisy
Keramika:Keramika: nnáádoby se zakulaceným dnem, vakovitdoby se zakulaceným dnem, vakovitéétvary, mtvary, míísy, otisky musy, otisky muššllíí CardiumCardium
ozdoby ze zvozdoby ze zvíířřececíích provrtaných zubch provrtaných zubůů, ozdoby , ozdoby zz mumuššllíí a kosta kostíí, n, nááramky zramky z mumuššllíí a za z mramorumramoru
RoucardienRoucardien
(= kultura (= kultura kardikardiáálovlováá))
zvlzvlášáštntníí odnoodnožž kardikardiáálovlovéé keramiky, na jejkeramiky, na jejíím vzniku m vzniku se se podpodíílelo loklelo lokáálnlníí mezolitickmezolitickéé obyvatelstvoobyvatelstvo
RozRozšíšířřeneníí: Breta: Bretaňň, Normandie, NormandieNejdNejdůůleležžititěějjšíší lokality:lokality: jeskynjeskyněě RoucardourRoucardour
top related