klíčová aktivita 1 – stanovení cílů pro zabezpečení kvality

Klíčová aktivita 1 – Stanovení cílů pro zabezpečení kvality

KA1BFakulty připravující učitele

Jana Coufalová

Formulace role fakult připravujících učitele a profilu jejich absolventů; návrh na zapracování do systému hodnocení kvality.

Cíl

Dosavadní výstupy

• Analýza specifik fakult připravujících učitele

• Analýza základního a středního školství z pohledu stavu učitelských sborů, formulace problémů, návrhy jejich řešení

• Návrh kritérií hodnocení vysokých škol vzdělávajících učitele

Veřejná zakázka malého rozsahu VZ č. 46/11/30

Průzkum problematiky fakult vzdělávajících učitele

Akademické centrum studentských aktivitBrno

NEKVALIFIKOVANOST UČITELŮ

13,2

13,1

12,7

86,8

86,9

87,3

1. st. ZŠ

2. st. ZŠ

SŠ

Kvalifikační struktura učitelského sboru (přepočtení na plně zaměstnané) v roce 2010 (střední školy uvedeny bez konzervatoří)

NEKVALIFIKOVANOST UČITELŮ Karlovarský kraj

Kvalifikační struktura učitelského sboru (přepočtení na plně zaměstnané) v roce 2010 (střední školy uvedeny bez konzervatoří)

28,2

34,5

28,7

71,8

65,5

71,3

1. st. ZŠ

2. st. ZŠ

SŠ

Vliv na kvalitu vzdělávání

Dostatečná kvalifikace je klíčovým faktorem pro kvalitu vzdělávacího systému a přímo souvisí s výsledky žáků a studentů. Jedná se o jeden z nejdůležitějších faktorů podílejících se na výkonu žáků, kvalifikovanost učitelů má významnější vliv než organizace školy, vedení nebo finanční podmínky.

Možnosti řešení

MŠMT:

• sledovat potřebu učitelů v jednotlivých krajích, soustředit se na regiony se stále vysokým podílem nekvalifikovaných pedagogů,

• zohlednit počet nekvalifikovaných učitelů v regionu, kteří chtějí nastoupit do studia na vysoké škole, v počtu financovaných studentů,

• finančně podpořit studenty v oborech s nejnižším počtem kvalifikovaných učitelů (přírodovědné a technické obory).

Možnosti řešení

Vedení krajů:

• monitorovat situaci v kraji, poskytovat údaje o potřebách kraje v oblasti vzdělávání učitelů vysokým školám,

• podporovat snižování nekvalifikovanosti formou projektů (podpora škol – financování suplování apod., podpora studujících učitelů – hrazení části nákladů spojených se studiem – cestovné, platby za celoživotní vzdělávání).

Možnosti řešení

Vedení základních a středních škol:

• vytvářet podmínky pro doplnění kvalifikace u učitelů, kteří mají dobré předpoklady pro učitelskou profesi (uvolňování z výuky, dočasné omezení dalších povinností na škole apod.).

Možnosti řešeníFakulty vzdělávající učitele:

• vytvořit nabídku studia učitelství v oborové struktuře, která odpovídá potřebám regionu,

• v oborech s největším počtem nekvalifikovaných učitelů v regionu nabízet studium v kombinované formě,

• zvážit možnosti realizace vzdělávání učitelů odborných předmětů ve spolupráci s odborně zaměřenými fakultami,

• využít možnosti celoživotního vzdělávání k rozšíření oborové kvalifikace učitelů (studium dalšího oboru).

24,1

30,4

31,6

12,71,2

do 35 let

36-45 let

46-55 let

56-65 let

66 a více

Věková struktura učitelského sboru základních škol v roce 2010

Věková struktura učitelského sboru středních škol včetně konzervatoří a VOŠ v roce 2010

20,7

23,6

34,9

18,7

2,1

do 35 let

36-45 let

46-55 let

56-65 let

66 a více

Klesající procento „mladých učitelů“ je pro další vývoj českého školství rizikovým faktorem.

Vliv na kvalitu vzdělávání

IPN Zajišťování a hodnocení kvality v systému terciárního vzdělávání

Kvalita přípravy učitelů – podmínka pro udržení konkurenceschopnosti ČR

Kašperské Hory 20. - 21. listopadu 2012

• V oblasti studijních programů (jejich přípravy a realizace)

• V oblasti celoživotního vzdělávání• V oblasti vztahů s praxí

Kritéria hodnocení vysokých škol vzdělávajících učitele

VŠVU ve spolupráci s daným regionem uplatňuje systém pedagogických praxí, který je propojen s výukou obecné a oborové didaktiky a pedagogicko-psychologických disciplín, je ověřována jeho funkčnost a efektivnost hodnocením dosažených výstupů z učení.

• Absolvují všichni studenti učitelských oborů v průběhu studia řízenou pedagogickou praxi? V jakém rozsahu a v jakých formách?

• Jak je ve studijních plánech zajištěno organické propojení pedagogické praxe s výukou oborových didaktik a pedagogicko-psychologických disciplín, a to z hlediska časové návaznosti, obsahu a výstupů z učení?

• Má VŠVU (fakulta) vytvořený systém sledování průběhu pedagogické praxe u jednotlivých studentů? Jakým způsobem ověřuje získání požadovaných kompetencí?

• V jakém rozsahu a jakými formami spolupracuje vysoká škola s učiteli škol, na kterých probíhá pedagogická praxe? Jakým způsobem reaguje VŠVU na podněty a připomínky učitelů?

VŠVU soustavně analyzuje údaje o kvalifikovanosti učitelů, zohledňuje potřeby regionu při tvorbě nabídky studijních programů, a to i při realizaci studia v kombinované formě.

• Jakým způsobem monitoruje VŠVU situaci v oblasti kvalifikovanosti učitelů daného regionu? Provádí soustavnou analýzu zjištěných údajů?

• Jak VŠVU reaguje na výsledky analýzy? V jakém časovém horizontu?

• Jakým způsobem je na VŠVU zajištěn proces vytváření opor pro kombinovanou formu studia (výběr předmětů, rozsah a forma opor, kvalita, systém hodnocení, metodická a technická podpora pedagogů)?

• Jak vyhodnocuje VŠVU efektivitu a kvalitu studia v kombinovaných formách studia?

• Vypracovat a pilotovat kritéria hodnocení vzdělávací činnosti fakult vzdělávajících učitele formou otázek kladených při vnitřním a vnějším hodnocení v úzké návaznosti na první dvě metodiky KA1/A.

• Vymezit základní rámcové požadavky pro tvorbu studijních programů učitelství a základní kompetence uvedené v profilu absolventa založené na výstupech z učení.

• Stanovit pravidla pro pojmenování učitelských oborů a pro jednoznačnou identifikaci jejich zaměření.

Úkoly pro rok 2013