peter c. ramsl, die plastisch verzierten fibeln aus grab 86 und 13 des latènezeitlichen...

Moravské MoravskékřižovatkyStřední Podunajímezi pravěkema historií křižovatky

Střední Podunají mezi pravěkem

a historií

Moravské zemské muzeum 2014

Moravské zemské muzeum, Brno 2014

MORAVSKÉ KŘIŽOVATKY

Střední Podunají mezi pravěkem a historií

Editovaly

Jana Čižmářová, Natalie Venclová, Gertrúda Březinová

Věnováno památce Miloše Čižmáře

01 úvod_Sestava 1 14.1.2015 8:27 Stránka 3

Recenzovali: Doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc.Dr. h. c. prof. PhDr. Václav Furmánek, DrSc.

Předložená práce vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobéhokoncepčního rozvoje výzkumné organizace Moravské zemské muzeum (DKRVO, MK000094862).

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována bez předchozího souhlasu vydavatele.Za znění a obsah příspěvků a za kvalitu obrazových příloh odpovídají autoři.

ISBN: 978-80-7028-432-2

Moravské křižovatky: odkud a kam. Úvod editorů .................................................................................................. 11

Za Milošem Čižmářem (Vladimír Podborský) ......................................................................................................... 12

Z MLADŠÍHO PRAVĚKU VE STŘEDNÍM PODUNAJÍ

Lucia BENEDIKOVÁ .................................................................................................................................................. 15Nepublikované nálezy z neskorej doby bronzovej a z doby halštatskej / včasnej doby laténskej zo známychstredoslovenských lokalít v kultúrno-chronologickom kontexteUnpublizierte Funde aus der Spätbronzezeit und Hallstattzeit / Frühlatènezeit aus bekannten mittelslowakischenFundorten im kulturell-chronologischen Kontext

Miloš ČIŽMÁŘ † – Jana ČIŽMÁŘOVÁ ................................................................................................................. 35Pozdně halštatský nález z Pavlovic (okr. Vyškov) a několik dalších halštatských depotů z MoravySpäthallstattzeitlicher Fund aus Pavlovice (Bez. Vyškov) und einige weitere hallstattzeitliche Hortfunde aus Mähren

Petr KOS – Jiří KALA .................................................................................................................................................. 57Pohřebiště ze závěru doby halštatské ze Znojma – Horního náměstíNekropole aus dem Ende der Hallstattzeit in Znojmo – Horní náměstí

Elena MIROŠŠAYOVÁ ................................................................................................................................................ 81Misy s rytou výzdobou z doby halštatskej na východnom SlovenskuBowls with incised decoration of the Hallstatt Period in Eastern Slovakia

Milan SALAŠ ................................................................................................................................................................ 89Depot bronzových kolečkovitých závěsků doby popelnicových polí ze Starého Plumlova u Drahan (okr. Prostějov)Der urnenfelderzeitliche Hortfund von Bronzeringanhängern von der Anlage Starý Plumlov bei Drahany(Bez. Prostějov)

Susanne STEGMANN-RAJTÁR ............................................................................................................................... 99Obrovská mohyla doby halštatskej v Regöly (Zadunajsko). Posvätné miesto rituálnych praktík a uctievania predkov?Ein Riesengrabhügel der Hallstattzeit von Regöly (Westungarn). Das Grabmonument als ein heiliger Platz fürrituelle Handlungen und Ahnenverehrung?

David VÍCH ................................................................................................................................................................ 117Pravěk Svitavské brázdy a okolíPrehistory of Svitavy region and around

?????????????

K POČÁTKŮM DOBY LATÉNSKÉ

Petra GOLÁŇOVÁ .................................................................................................................................................... 133K použití a provenienci grafitu v časné době laténské na MoravěGraphite in the Early La Tène period in Moravia: it’s use and origin

Alena NEJEDLÁ ......................................................................................................................................................... 143První nález časně laténského meče na MoravěThe first find of an early La Tène sword in Moravia

Dagmar VACHŮTOVÁ – Tomáš ZEMAN ............................................................................................................ 151Nález rohatého ucha z časné doby laténské na sídlišti v Hrubé VrbceThe find of an Early La Tène horned handle at the settlement Hrubá Vrbka

Jiří WALDHAUSER ................................................................................................................................................... 165Maskovitá spona stupně LT A z Hradištka ve středním PolabíMaskenfibel der Stufe LT A aus Hradištko im Mittelelbgebiet

STŘEDNÍ EVROPA JAKO KŘIŽOVATKA

Gabriela BREZŇANOVÁ .......................................................................................................................................... 173Odraz diaľkových kontaktov v inventári laténskych hrobov z ChotínaThe reflection of long-distance contacts in the inventories of the La Tène graves in Chotín

Przemysław DULĘBA ................................................................................................................................................ 189Geneza zachodniomałopolskiej enklawy kultury lateńskiej i jej powiązania z innymi regionami osadnictwa celtyckiegoThe genesis of the western Little Poland enclave of the La Tène culture and its links with other regions of Celticsettlement

Pavla ENDER – Wolfgang ENDER ......................................................................................................................... 201Frühlatènezeitliche Kulturkontakte von Süd nach Nord – Grabfunde von Treben und Liebersee in Nordsachsenmit aussergewöhnlichen GürtelblechenČasně laténské kulturní kontakty z jihu na sever – hrobové nálezy s neobvyklými bronzovými opasky z Trebena Liebersee v severním Sasku

Jan KYSELA ................................................................................................................................................................. 229Okruhy středomořského importu ve střední Evropě pozdní doby laténskéThe distribution circuits of the Mediterranean imports in Late La Tène Central Europe

Marek OLĘDZKI – Leszek ZIĄBKA – Adam KĘDZIERSKI ............................................................................ 243Janków near Kalisz – Celtic trade post on the Amber RouteJanków u Kalisze – keltská obchodní stanice na Jantarové stezce

Pavel SANKOT ........................................................................................................................................................... 255Der Donauraum und Böhmen im dritten Jahrhundert vor ChristusPodunají a Čechy v 3. století př. Kr.

?????????????????????????????

Martin TREFNÝ – Tomáš POLIŠENSKÝ .............................................................................................................. 273The first find of a Greek transport amphora in the Late Hallstatt / Early La Tène Bohemia and its significance forthe archaeology of interregional contactsPrvní nález řecké transportní amfory v pozdně halštatských až časně laténských Čechách a jeho význam v archeologiinadregionálních kontaktů

Larissa VOROTINSKAJA .......................................................................................................................................... 285Migration of the Germans to the east of Dnieper in the 3rd – 2nd centuries BCMigrace Germánů na východ od Dněpru v 3. – 2. století př. Kr.

VÝPOVĚĎ SÍDLIŠŤ

Gertrúda BŘEZINOVÁ ............................................................................................................................................. 293Grafitové situly s výzdobou v podhrdlí z laténskych sídlisk v NitreGraphitton-Situlen mit Dekor unter dem Hals aus latènezeitlichen Siedlungen in Nitra

Radoslav ČAMBAL – Branislav KOVÁR ............................................................................................................... 305Keltské nálezy z Čeboviec (okr. Veľký Krtíš) a ich regionálne postavenieCeltic finds from Čebovce (Veľký Krtíš district) and their regional significance

Alžběta DANIELISOVÁ ............................................................................................................................................ 315Staré Hradisko – pohled na urbanismus doby laténské optikou moravského oppidaStaré Hradisko – La Tène urbanism from the perspective of the Moravian oppidum

Peter HORVÁTH ........................................................................................................................................................ 335Výzdoba a výzdobné motivy na keramike z laténskeho sídliska v KomjaticiachThe decoration and its motifs on the La Tène pottery from the settlement in Komjatice

Eva KOLNÍKOVÁ – Kristian ELSCHEK ............................................................................................................... 353Beitrag zur Datierung der latènezeitlichen Zentralsiedlung von Zohor in der Westslowakei. Kleinfunde, keltischeund frührömische MünzenPríspevok k datovaní laténskeho centrálného sídliska v Zohore na západnom Slovensku. Drobné nálezy, keltskéa včasnorímské mince

Marek LEČBYCH – Blanka MIKULKOVÁ ........................................................................................................... 377Laténské sídliště z Milonic (okr. Vyškov)Latènezeitliche Siedlung von Milonice (Bez. Vyškov)

David PARMA ............................................................................................................................................................ 403Poznámky k laténskému osídlení HostýnaBemerkungen zur latènezeitlichen Besiedlung von Hostýn

Miroslav PLESKA – Tomáš MANGEL – Jan JÍLEK ............................................................................................. 413Laténské nálezy z oppida Staré Hradisko ve sbírce Východočeského muzea v PardubicíchLatènezeitliche Funde aus dem Oppidum Staré Hradisko in den Sammlungen des Ostböhmischen Museums Pardubice

?????????????

Marcin RUDNICKI .................................................................................................................................................... 421Nowa Cerekwia – the Middle La Tène centre of power north of the CarpathiansNowa Cerekwia – středolaténské mocenské centrum severně Karpat

Vladimír SALAČ ........................................................................................................................................................ 439K dokladům bojů na laténských oppidechOn the evidence of fighting in La Tène oppida

VÝPOVĚĎ HROBŮ

Jozef BUJNA ................................................................................................................................................................ 449Deviantný pohreb na keltskom pohrebisku v Palárikove. Prípadová štúdia nenormatívnych pohrebných praktíkDeviant burial at the Celtic cemetery in Palárikovo, southwestern Slovakia. A case study of non-normative burialpractices

Jana ČIŽMÁŘOVÁ ..................................................................................................................................................... 461Laténské dvojnáramky na MoravěLatènezeitliche Doppelarmringe aus Mähren

Jana ČIŽMÁŘOVÁ – Stanislav STUCHLÍK ......................................................................................................... 471Laténské pohřebiště v Boroticích (okr. Znojmo)Latènezeitliches Gräberfeld in Borotice (Bez. Znojmo)

Zuzana ĎUĎÁKOVÁ ................................................................................................................................................. 487Variabilita spôsobu uloženia keramiky a zvyškov mäsitej stravy v kostrových a žiarových laténskych hrobochz územia juhozápadného SlovenskaThe variability in the deposition of pottery and animal remains in La Tène inhumation and cremation graves insouthwestern Slovakia

Martin FURMAN ....................................................................................................................................................... 493Variabilita keltských kruhových garnitúr v stredoeurópskom priestore so zreteľom na použité surovinyVariability of La Tène annular ornament sets in Central Europe with regard to the materials used

Anna GARDELKOVÁ-VRTELOVÁ ....................................................................................................................... 515Nálezy drůbeže v keltských hrobech z území SlovenskaFunde von Geflügel in keltischen Gräbern auf dem Gebiet der Slowakei

Miloš HLAVA ............................................................................................................................................................... 527Laténské pohřebiště v Čelechovicích na Hané (okr. Prostějov)Latènezeitliches Gräberfeld in Čelechovice na Hané (Bez. Prostějov)

Petr HOLODŇÁK – Jiří MILITKÝ.......................................................................................................................... 563Dva zlaté předměty z kostrových hrobů z doby laténské ze severozápadních Čech. K možnosti existence před-mincovních platidel v horizontu LT B2Zwei Goldgegenstände von Körpergräbern aus der Latènezeit von Nordwestböhmen. Zur Möglichkeit der Existenzvormünzzeitlicher Zahlungsmittel vom Horizont LT B2

?????????????????????????????

Dominik REPKA ........................................................................................................................................................ 581Analýza keltského bojovníckeho hrobu 15 z Mane (okr. Nové Zámky)Analysis of a Celtic warrior grave 15 from Maňa (Nové Zámky district)

Jarmila VALENTOVÁ – Radka ŠUMBEROVÁ – Hana BRZOBOHATÁ – Jiří LIKOVSKÝ ........................ 595Nemocný, zraněný a sám. Ojedinělý mladolaténský kostrový hrob z KolínaInjured, ill and alone: a unique Late La Tène inhumation grave from Kolín

DEPOTY A SYMBOLY

Igor BAZOVSKÝ ........................................................................................................................................................ 615Bronzové predmety z Križovian nad Dudváhom (okr. Trnava, JZ Slovensko)Bronzegegenstände aus Križovany nad Dudváhom (Bez. Trnava, SW Slowakei)

Jan BOUZEK ............................................................................................................................................................... 621Bronzové figurky z Němčic nad Hanou a keltské uměníBronze figurines from Němčice nad Hanou and Celtic art

Ivan ČIŽMÁŘ .............................................................................................................................................................. 627Hortfunde von Eisengegenständen aus dem Burgwall „Modla“ bei Buchlovice (Bez. Uherské Hradiště)Depoty železných předmětů z hradiska „Modla“ u Buchlovic (okr. Uherské Hradiště)

Miloš ČIŽMÁŘ † – Jana LANGOVÁ – Jiří KOHOUTEK † ............................................................................... 641Depoty z doby laténské z Rýsova, obec Provodov (okr. Zlín)Hortfunde aus dem Latènezeit von Rýsov, Gemeinde Provodov (Bez. Zlín)

Hana ČIŽMÁŘOVÁ ................................................................................................................................................... 655Ein Beitrag zu neuen Funden latènezeitlicher gegliederter Rädchen in MährenPříspěvek k novým nálezům dělených koleček z doby laténské na Moravě

Monika DĘBIEC – Maciej KARWOWSKI ............................................................................................................ 667Celtic Knotenringe from Staré HradiskoKeltské kroužky s nálitky ze Starého Hradiska

Jan HORÁK ................................................................................................................................................................. 681Krátký pseudoantropomorfní meč z Moravy, jeho funkce a význam jeho nositeleShort pseudoanthropomorphic sword in Moravia, its function and the significance of its bearer

Václav KRUTA ............................................................................................................................................................ 691Esses et palmettes: la fibule de Marefy (ex Bučovice) dans son contexte européenS-motivy a palmety: spona z Maref (dříve Bučovice) v evropském kontextu

Vincent MEGAW ........................................................................................................................................................ 699A puzzle piece from Klenovice na Hané, Prostějov districtZáhadný předmět z Klenovic na Hané (okr. Prostějov)

?????????????

Jan MICHÁLEK – Jiří FRÖLICH – Ondřej CHVOJKA ..................................................................................... 707Depot železných nástrojů z doby laténské z Bohdalovic (okr. Český Krumlov) Ein Hortfund der Eisengegenstände aus der Latènezeit von Bohdalovice (Bez. Český Krumlov)

Karol PIETA ................................................................................................................................................................ 717Rituelle Beile aus dem Frühlatène-Burgwall in Horné OrešanyRituálne sekery z včasnolaténskeho hradiska Horné Orešany

Peter C. RAMSL .......................................................................................................................................................... 727Die plastisch verzierten Fibeln aus Grab 86 und 13 des latènezeitlichen Gräberfelds von Mannersdorf am LeithagebirgePlasticky zdobené spony z hrobu 86 a 13 z laténského pohřebiště v Mannersdorfu am Leithagebirge

ARCHEOMETRIE

Miluše DOBISÍKOVÁ – Stanislav STUCHLÍK .................................................................................................... 739Mohylník v Boroticích (okr. Znojmo) z pohledu antropologieHügelgräberfeld von Borotice (Bez. Znojmo) aus der Sicht der Anthropologie

Veronika HOLZER .................................................................................................................................................... 755Ein Arsensulfidfund aus der Keltensiedlung in Roseldorf / NÖNález arsensulfidu z keltského sídliště v Roseldorfu, Dolní Rakousko

Balázs KOMORÓCZY – Marek VLACH – Martin HLOŽEK ........................................................................... 767Detektorový nález římsko-provinciálního prolamovaného kování z Pavlova, Jihomoravský krajA metal detector find of a Roman Provincial openwork fitting from Pavlov, south Moravia

Roman KŘIVÁNEK .................................................................................................................................................. 785Shrnutí výsledků dosavadních geofyzikálních měření v areálu laténského sídliště v Němčicích nad HanouSummary of results of geophysical measurements conducted at the La Tène site of Němčice nad Hanou

Tomáš MANGEL – Richard THÉR ......................................................................................................................... 801Pyrotechnologická zařízení z období HA D2–3 až LT A z Kapsovy Lhoty (okr. Strakonice). K možnostem inter-pretace fragmentárních nálezů pyrotechnologických zařízení s roštyLate Hallstatt to Early La Tène pyrotechnological structures from Kapsova Lhota (distr. Strakonice). Possibilitiesof interpretation of fragmentary finds of pyrotechnological devices with perforated floors

Natalie VENCLOVÁ – Václav HULÍNSKÝ – Šárka JONÁŠOVÁ ...................................................................... 815Merovingian glass beads from Holubice in Moravia: chemical and technological viewSkleněné korálky doby stěhování národů z Holubic na Moravě: chemie a technologie

Seznam autorů ............................................................................................................................................................ 828

?????????????????????????????

Moravské křižovatky: odkud a kam

Úvod editorů

Název „Moravské křižovatky“ odráží postavení Moravy ve středoevropském mladším pravěku v dlouhémčasovém úseku od doby bronzové po stěhování národů. Díky poloze při nejvýznamnějších komuni-kačních trasách napříč Evropou, tj. při jantarové stezce a podunajské cestě, přijímala Morava impulzy,ideje i hmotné produkty, a jistě také skupiny osob z různých částí Evropy. Zároveň byla významnoutranzitní oblastí. V době bronzové a halštatské je pro Moravu charakteristická otevřenost vůči západníi jihovýchodní Evropě a vazba ke střednímu Podunají. V době laténské vytvořila Morava spolu s jiho-západním Slovenskem a Dolním Rakouskem kulturně příbuznou oblast, vymezující se vůči Bavorskui Čechám. Takovou rozmanitostí hmotné kultury, jakou vidíme v tomto středoevropském prostorumj. v laténských hrobech, s prvky i artefakty původem z nejrůznějších částí Evropy, se může chlubitmálokteré území. Také v době římské byla Morava, bezprostředně sousedící s římským limitem, velmiblízko ohniskům tehdejšího politického a ekonomického vývoje. Poloha na rozhraní mezi kulturnímizónami hrála významnou roli i v období stěhování národů.

Poznání moravského mladšího pravěku se v minulých desetiletích neobešlo bez Miloše Čižmáře, kterýmu zasvětil celou svou badatelskou kapacitu a obohatil ho rozsáhlou vlastní činností terénní i publikační.Navazoval tak na nejvýznamnější moravské badatele, jejichž přínos si dobře uvědomoval a které při-pomínal celé odborné veřejnosti (mj. obnovil edici „Postavy moravské archeologie“, jejíž první svazekbyl věnován I. L. Červinkovi). Spolu s prof. V. Podborským, k němuž se hlásil jako ke svému nejvý-znamnějšímu učiteli, se podstatně přičinil také o to, že dnes ve studiu celé této části pravěku s důrazemna dobu železnou vládne na Moravě i v jejím sousedství čilý badatelský ruch, na němž značný podílmají mladí badatelé. Jejich úsilí Miloš Čižmář podněcoval a všestranně podporoval, ať již svou pedago-gickou činností, zpřístupňováním archeologických materiálů nebo odbornou radou.

Tato publikace je věnována památce Miloše Čižmáře jako dík za práci, kterou pro moravskou ar-cheologii vykonal. Šíře jeho díla a přínos pro celou řadu témat a podoborů se odrážejí v jednotlivýchkapitolách, které se zabývají moravskou a středoevropskou tématikou od doby bronzové po stěhovánínárodů, od sídlištní archeologie po problematiku pohřbívání, od rituálních aktivit a symbolické oblastipo ekonomiku a obchod, od kulturně historické analýzy až po archeometrický výzkum.

Doufáme, že tato kniha se stane jedním z podkladů pro nový pohled na archeologické pramenymladšího pravěku a přispěje k hlubšímu poznání středoevropských souvislostí. Bylo by třeba, abyMorava, území klíčového významu pro studium (nejen) středoevropského mladšího pravěku, bylavíce zkoumána v širším kulturním a geografickém kontextu. Zatímco regionální pohled je vezdejší odborné produkci zastoupen dostatečně, významu Moravy by odpovídal evropský pohled po-mocí nadregionálních studií a mezinárodních výzkumných aktivit. Věříme, že témata zde probíranánebo alespoň naznačená se mohou stát impulsem k realizaci takových projektů, v nichž se projeví zá-sadní význam moravské archeologie pro řešení aktuálních problémů evropského pravěku.

Brno, srpen 2014

Editoři a autoři děkují na tomto místě všem, kteří byli při tvorbě knihy nápomocni. Na prvním místě jeto vedení Moravského zemského muzea, jež umožnilo knihu v jejím nemalém rozsahu vydat. Náš vřelýdík náleží Johnu Collisovi za revizi většiny anglických textů, Pavle a Wolfgangovi Enderovým za revizitextů německých a Vratislavu Janákovi za pomoc s texty polskými. Především však děkujeme všem, kteřísvým příspěvkem do publikace vyjádřili úctu památce Miloše Čižmáře.

?????????????

Za Milošem Čižmářem(17. 12. 1945 – 31. 7. 2012)

Jsou tragédie, které postihnou jedince, rodinu, širší okruh přátel a známých, jsou však i tragédie, kterépostihnou kteroukoliv vyšší strukturu, např. celý vědní obor. K tomuto posledně jmenovanému pří-padu nesporně patří předčasné úmrtí moravského archeologa docenta PhDr. Miloše Čižmáře, CSc.Moravská a česká archeologie a evropská keltologie v něm ztratily mimořádnou osobnost, vynikajícínejen tvůrčími vědeckými schopnostmi, nýbrž také organizačním a manažerským talentem.

Poznal jsem Miloše Čižmáře roku 1964 při zkouškách na studium prehistorie v posluchárně tehdejšíkatedry prehistorie na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, kde jsem dělalpřísedícího vedoucímu katedry profesoru Františku Kalouskovi. Byli tam tehdy dva uchazeči, kteřívyčnívali nad ostatní: on a Stanislav Stuchlík. Oba měli již za sebou první terénní zkušenosti. Milošse prokázal maturitní prací z dějepisu, jejímž tématem bylo hradisko Réna u Ivančic, které léta na-vštěvoval a zkoumal. Oba adepti byli velmi překvapeni, když se dověděli – a to jim bylo sděleno ví-ceméně žertem −, že vlastně konali nezákonné „pirátské“ výkopy… Nicméně oba byli přijati a od tédoby se stali nerozlučnými kamarády a spolupracovníky. Stanislav Stuchlík vzpomíná, jak pět rokůspolu studovali, společně se učili na zkoušky, navštěvovali muzea, přednášky a divadla nebo chodilina pivo. Jak později strávili mnoho času při práci v brněnském Archeologickém ústavu ČSAV, při re-dakčních pracích při přípravách svazků Pravěku, na různých zájezdech či jiných setkáních ve dvounebo i s rodinami a přáteli.

Sledujme však nyní život Miloše Čižmáře od začátku. Narodil se v Brně, v rodinném prostředí, kterésilně podporovalo jeho zájem o historii. Jeho dědeček byl zaníceným vlastivědným pracovníkem a výraznoupostavou národopisného bádání na východní Moravě a na přilehlém slovenském pomezí; v této aktivitěpokračoval i Milošův otec, což nemohlo chlapce neovlivnit. Již na prvním stupni základní školy chodilna výlety po archeologických lokalitách, hlavně na právě zkoumané hradiště Staré Zámky u Líšně, kdes nadšením sbíral střepy slovanské keramiky na haldách vykopané hlíny. Na gymnáziu se rozhodl prostudium archeologie. Podvakrát pracoval o prázdninách jako brigádník na výzkumech v Mikulčicích.Dále ho zaujalo hradisko Réna u Ivančic; souhrn poznatků o Réně vtělil i do své maturitní práce.

Studium prehistorie absolvoval na brněnské Filosofické fakultě tehdejší Univerzity Jana EvangelistyPurkyně v bouřlivých letech 1964-1969 a ukončil obhajobou diplomové práce Laténská pohřebiště naMoravě I-III (Brno 1969). Následně získal roku 1972 titul PhDr. Roku 1983 obhájil kandidátskou di-sertaci Pozdně laténské osídlení Závisti a obdržel vědeckou hodnost CSc. V roce 2000 se na Filozofickéfakultě MU v Brně habilitoval spisem Osídlení Lysické sníženiny v době laténské I-II (Brno 1999) a získalvědecko-pedagogickou hodnost docenta pravěké archeologie. V letech 1985-1990 zastával funkci vě-deckého tajemníka brněnského Archeologického ústavu ČSAV.

Po dokončení studia prehistorie v roce 1969 nastoupil na místo archeologa v Okresním muzeu v Pro-stějově, odkud přešel roku 1973 do Archeologického ústavu ČSAV v Praze. Již za prostějovského pů-sobení se intenzivně zajímal o proslulé keltské oppidum Staré Hradisko u Okluk. Stejně přitažlivé proněho bylo keltské hradisko Závist u Prahy, jehož výzkumu se za pražského pobytu aktivně zúčastnil.V roce 1977 přešel do Archeologického ústavu ČSAV v Brně, kde působil až do reformy ústavů Aka-demie věd. Jeho působení v uvedených letech bylo bohatě naplněno terénními aktivitami. Do roku1983 se intenzivně podílel na zabezpečování rozsáhlých záchranných výzkumů na stavbě vodního dílaNové Mlýny na Břeclavsku a na trase dálnice Brno – Holubice. V letech 1983-1993 vedl každoročněsystematické výzkumy oppida Staré Hradisko a v letech 1983-1988 kromě toho výzkumy hradiska lidupúchovské kultury Jičina-Požaha. Dále v těch letech realizoval kompletní odkryv keltského sídlištěv Bořitově. Drobnější záchranné a preventivní terénní akce snad již není nutno připomínat.

?????????????????????????????

Po delimitaci ústavů Akademie věd ČR v roce 1993 se aktivně podílel na vzniku a budování Ústavuarcheologické památkové péče (ÚAPP) v Brně (s působností na jižní a částečně i střední Moravě),jehož se stal ředitelem. V poměrně krátké době se mu – s pomocí spolupracovníků, jmenovitě blíz-kého přítele Ing. Miroslava Bálka – podařilo vybudovat dobře fungující a prosperující instituci no-vého typu, která je dodnes považována za nejlepší svého druhu v ČR a bývá dávána za příkladúspěšného manažeringu; dnes má brněnské ústředí ÚAPP detašovaná pracoviště v Prostějově, Vyškově,Zlíně a Znojmě. Prevence a ochrana archeologických nalezišť měla být hlavním a vlastně jedinýmposláním ÚAPP, ale z Čižmářovy iniciativy se jeho ústav stal rovněž vědeckým pracovištěm s vlast-ními výzkumnými programy a publikační výstupy. Čižmářův ústav se ujal vydávání nové řady Pra-věku, Supplement Pravěku a knižnice Postavy moravské archeologie. Ve zmíněných Supplementechvyšla řada velmi cenných materiálů s vědeckým doprovodem. Vedle toho vyšla z „jeho dílny“ neboz pera jeho ženy či spolupracovníků řada dalších monografií. Docent Čižmář pravidelně přednášelarcheologická témata (kromě laténu zejména o moravských hradiscích) na Ústavu archeologiea muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a na Ústavu archeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, a na obou učilištích vedl, konzultoval, oponovalatd. řadu magisterských diplomových a disertačních (PhD) prací. Dokonce předpokládal, že po předánísvé ředitelské funkce v ÚAPP by věnoval mnohem více času pedagogické dráze v Opavě.

I přes rozsáhlou terénní, organizační a manažerskou činnost nepřestával Miloš Čižmář vědecky pra-covat. V letech 1991-1993 byl řešitelem projektu GAČR Závěr keltského osídlení na Moravě a v letech1992-1993 spoluřešitelem mezinárodního německo-českého výzkumného plánu Das prehistorischeund keltische Gold. Byl také řešitelem čtyř projektů Ministerstva kultury ČR, zaměřených na evidencia dokumentaci hradisek a mohylových pohřebišť na moravském území. Postupně získal tři grantyGAČR na dokumentaci nálezů a nedestruktivní prospekci nově objeveného mocenského a výrobníhocentra doby laténské u Němčic nad Hanou. S řešením uvedených projektů, i mimo ně, souvisí Čižmá-řova rozsáhlá publikační činnost. Kapitolou o době laténské se podílel na vydání Pravěkých dějin Mo-ravy (1993), monograficky vypublikoval Laténské sídliště v Bořitově (2003). Výsledkem dlouhodobéhozájmu a mravenčí heuristické a dokumentační práce je jeho Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku(2004), doplněná výbornými leteckými snímky Miroslava Bálka. V našich i zahraničních odbornýchčasopisech zveřejnil vice než 200 studií, statí a zpráv.1

Miloš Čižmář se během své vědecké dráhy aktivně zúčastnil mnoha mezinárodních vědeckých kon-ferencí a symposií, jmenovitě v Německu, Rakousku, Francii, Polsku, Slovensku aj. Byl iniciátoremkaždoročních pracovních setkání našich a slovenských badatelů o době laténské, přičemž také tři z nichna Moravě i organizoval. Byl dále hlavním organizátorem mnohaletých pravidelných konferencí o zá-chranných výzkumech na Moravě a ve Slezsku, které pod záštitou Moravského archeologického klubupořádal až do roku 2006 jeho ústav ve spolupráci s Moravským zemským muzeem. Roku 2002 bylzvolen dopisujícím členem Německého archeologického ústavu, byl členem Českého archeologickéhokomitétu a Rady Archeologického ústavu AV ČR v Praze. Byl výkonným redaktorem a editorem novéřady moravského časopisu Pravěk (dosud 20 ročníků), jeho Supplement (dosud 26 svazků) a spolu-tvůrcem a spolueditorem řady Postavy moravské archeologie (dosud 4 svazky). Po 11 let byl členemredakční rady Památek archeologických. Z jeho iniciativy a jeho přičiněním vydal brněnský ÚAPP jiždva reprezentační svazky přehledů terénních výzkumů ústavu: Výzkumy – Ausgrabungen 1994-1998a 1999-2004. O pečlivé správě a řízení brněnského ÚAPP svědčí rovněž pravidelné Výroční zprávyÚAPP v Brně, vycházející ve velmi vkusném provedení od roku 1997.

?????????????

Nakonec je třeba vyzvednout i Čižmářovy osobnostní vlastnosti. Byl skromný, nikdy se nevyvyšovalnad své spolupracovníky, s nimiž si zásadně tykal, měl přátelský vztah k lidem, zejména ke studentům,jimž byl ochoten kdykoliv poradit a pomoci, často i poskytnutím materiálu k seminárním či diplo-movým pracím. Dovedl však i zakročit, pokud se setkal s jedincem či skupinou lidí nečistých záměrů.

To všechno až po náhlé osudové Milošovo onemocnění v létě roku 2011, o němž kromě rodiny věděldlouho opět jen Standa Stuchlík. Miloš a jeho rodina se totiž o jeho začínající leukemii nikde nešířili;nechtěli, aby postižený byl vyrušován třebas i upřímně míněnou účastí a utěšováním. Miloš vědělo svém beznadějném stavu, a proto chtěl ve zbývajících měsících života jednak co nejvíce užít společ-nosti manželky, dětí a vnoučat, jednak dokončit co nejvíce rozdělaných studií a článků, kterých bylo– vzhledem k jeho širokým zájmům – velké množství. Je příznačné, že v té době si nepřál útěšné ná-vštěvy kolegů či žáků, avšak opět s výjimkou Stuchlíka. Na pracoviště v brněnském Ústavu archeolo-gické památkové péče chodil pravidelně také v sobotu a mnohdy i v neděli, aby stihl dokončit co nejvícez naplánovaných projektů. To trvalo i v době pokročilé nemoci, kdy jej do kanceláře vozila jeho paníJana autem… Z rozepsaných prací se mu podařilo řadu uzavřít, několik jich bohužel zůstalo nedo-končeno. Při jedné z posledních návštěv řekl Stuchlíkovi, že studii o laténských hrobech z mohylníkuv Boroticích, kterou společně plánovali, bude muset dopsat s jeho ženou Janou.

Pozemská pouť Miloše Čižmáře se uzavřela 31. července 2012 ve věku nedožitých 67 let.Na přání zesnulého se poslední rozloučení konalo v úzkém rodinném kruhu. Na smutečním parte

čteme motto: „Netruchleme, že jsme ho ztratili, nýbrž buďme vděčni, že jsme ho měli…“Miloš Čižmář po sobě zanechal významné vědecké a organizační dílo trvalé hodnoty, jímž se ne-

smazatelně vepsal do dějin vědy. Dílo, i když vlastně fragmentární, je to neobyčejné; bude jej součas-ným i budoucím generacím připomínat trvale. Navazovat na ně budou další a další archeologové.Obec archeologická zachová památku Miloše Čižmáře v trvalé paměti.

Vladimír Podborský

1 Bibliografie do roku 2005: Pravěk N. Ř. 16, 2006, 7-13 (sestavil Stanislav Stuchlík) Bibliografie do roku 2012: Pravěk N. Ř. 20, 2012, 7-9 (sestavila Kateřina Geislerová)

DEPOTY A SYMBOLY

In Gedenken an Miloš, einem der herzlichsten Menschen, die ich kennenlernen durfte. Ob als Fachkollege, der mirjederzeit mit Hinweisen und Ratschlägen aushalf und auch jederzeit archäologisches Material zeigte und zur Ver-fügung stellte oder als Freund, bei dem ich während meines Stipendienaufenthalts in Brno in familiären Rahmenherzliche Aufnahme fand. Gerne erinnere ich mich an die Plaudereien bei einem Glas südmährischen Weines unterdem Kirschbaum im Čižmář’schen Garten.

ABSTRACT This paper deals with two fibulae (86/5 and 13/11) from the La Tène cemetery of Mannersdorf amLeithagebirge (Lower Austria). Both artefacts were cast in bronze and are remarkable their plasticdecoration and complex technical manufacturing. Fibula 86/5 was decorated with up to 10 elements(of organic material, maybe coral) which were riveted to the bronze bow by small bronze rods (diam.1 mm). Also the foot-disc was originally decorated with coral, which can be seen on the photos fromthe excavation. The ornamentation of the brooches can be interpreted as human masks (No. 13/11– at least eight examples) composed of floral elements. They have their parallels in Champagne andRhineland, which shows again the integration of the North-East Austrian region (Traisen-valley,Leitha-hills) in the dynamic of the La Tène communication system.

KEY WORDS Early La Tène period, fibulae, plastic decoration, masks, art style, Mannersdorf

Einführung

In dieser kurzen Studie soll über zwei ausgewählte plastisch verzierte Fibeln aus dem Gräberfeld von Manners-dorf am Leithagebirge (RAMSL 2011) in der Flur Reinthal Süd (Niederösterreich (Abb. 1) reflektiert werden.

Die plastisch verzierten Fibeln aus Grab 86 und 13 des latènezeitlichen Gräberfelds von Mannersdorf am Leithagebirge Plasticky zdobené spony z hrobů 86 a 13 z laténského pohřebištěMannersdorf am Leithagebirge

Peter C. Ramsl

Abb. 1. Lage des Gräberfeldes Mannersdorf/Lgb. Obr. 1. Mannersdorf/Lgb. Poloha pohřebiště na mapě.

ramsl_DU_Sestava 1 13.1.2015 12:53 Stránka 727

Abb. 2. Mannerdorf/Lgb. Lageder Gräber 13 und 86 inner-halb des Gräberfeldes.Obr. 2. Mannerdorf/Lgb. Polohahrobů č. 13 a 18 v rámci po -hře biště.

Bei Grab 86 handelt es sich um einen Grabschacht mit einer Einzelbestattung, aufgrund der nicht mehr vor-handenen menschlichen Knochen kann das Geschlecht nicht angegeben werden.

Befund:In 1,28 m Tiefe eine 3,90×1,40 m große, SW-NO-orientierte Grabgrube, im Ostbereich zwei Leithakalkstein-

platten als Grabumstellung. Einbau: eine etwa 3,30×0,80 m große, 0,05-0,08 m breite Verfärbung (inkohltes Holz?) der ehemalige Grab-

auszimmerung bzw. des Sarges. Bestattung: In 1,48 m Tiefe, im Westteil der Grabgrube, Rest einer SW-NO-orientierten Körperbestattung in

gestreckter Rückenlage. Vom Skelett nur mehr Fragmente vom Schädel und Ober- und Unterschenkelknochenerhalten.

Grabumhegung (Objekt 11): Grab 86 lag im Ostteil eines etwa 10,50×10,50 m großen, von einem 0,90-1,20 mbreiten und etwa 0,60-0,80 m tiefen Graben umschlossenen Areals.

Lage der Funde: Im Brustbereich zwei Eisenfibeln – Fnr. 6 und 12, eine Bronzefibel – Fnr. 5, zwei Bronzeringe mit Kettchen –

Fnr. 7 und zwei Lignitringe – Fnr. 4. Beim linken Unterarm ein Goldarmband mit s-förmiger Verzierung – Fnr.1. Bei rechten Fingerknochen Goldfingerring – Fnr. 2. Auf rechtem Unterschenkel Bronzekettchen – Fnr. 3. ImOstteil der Grabgrube ein zerbrochenes Tongefäß – Fnr. 8, Tierknochen, eine fragmentierte Schale – Fnr. 9 undein flaschenförmiges Tongefäß – Fnr. 10 (Abb. 3)

Fibel: Bronzefibel (Typus Fibel mit annähernd scheibenförmiger Fußzier – FSF), symmetrische Kopfspirale mit

vier Windungen, Sehne außen, gedrückt-halbkreisförmiger Bügel, Fußzierscheibe mit zentraler Lochung, Span-nungsspiralen z. T. mit randlicher Einfassung und innenliegenden S-Voluten, Bügel mit plastischen Floralmo-tiven und aufgenieteten Korallen (?) verziert, Nadelhalter ebenso mit floralen Elementen gestaltet, Mittelteildes Bügels durch eine Bronzestange (Querschnitt 3mm) verbunden; L. 7 cm, max. H. 3 cm, Dm. (Fußscheibe)2,5 cm (Abb. 4)

Die Fibeln

Fnr. 86/5Die erste behandelte Fibel (Fnr. 5) lag in Grab 86, welches sich iinnerhalb des Objekts 11 am nordöstlichen Randdes Mittelteils des Gräberfelds befindet (Abb. 2).

Peter C. Ramsl

Abb. 3. Mannersdorf/Lgb. Grab 86, Grabsohle (-148 cmunter HOK) mit Lage der Fibel.Obr. 3. Mannersdorf/Lgb. Hrob 86 – půdorys hrobu (-148 cm pod úrovní dnešního povrchu) s vyznačenímpolohy spony.

Abb. 4. Mannersdorf/Lgb. Fibel Fnr. 5 aus Grab 86 (M. Vignoli).Obr. 4. Mannersdorf/Lgb. Spona nál. č. 5 z hrobu č. 86 (M. Vig-noli).

Zustand, Dokumentation:Wie durch den Vergleich der Photos bei der Auffindung und nach der Restauration sichtbar, wurden durch dieReinigung und Restauration die letzten Reste der Auflagen auf der Fußscheibe und auch etliche des Bügels be-seitigt (Abb. 5a, b). Auch die graphische Umsetzung des Auffindungsphotos (durch Maria Imam) und schließlichder realen Fibel (durch Michela Vignoli) lassen die Unterschiede deutlich hervortreten (Abb. 6).

Dabei können bei der ursprünglichen Fibel auf der Fußscheibe noch Einzelelemente mit s-förmigen Volutenbeobachtet werden, am Bügel waren (zumindest teilweise) von den ursprünglichen wohl 8 Aufsätzen noch siebenzu erkennen.

Auch lassen sich am Photo (Abb. 5a) Unterschiede in der Farbe der aufgenieteten Auflagen erkennen. So istNr. 6 deutlich dunkler als beispielsweise Nr. 1 oder 2 (siehe Abb. 7). Das könnte ein Hinweis auf unterschiedlicheMaterialien sein (Korallen, Muschelschalen, Schneckenhäuser etc.).

Hinweise auf technische Details:Der Bronzeguss ist in verlorener Form hergestellt. Dabei ist auffällig, dass, wie auch im Fall der zweiten Fibel Fnr.13/11, die Fußscheibe mit dem Bügel verbunden ist. Das ist ein extremer Ausnahmefall, da normalerweise dieFußscheiben – wie auch für Fibeln im Frühlatèneschema definiert (TISCHLER 1885, 159) – höchstens aufliegen,wenn sie nicht einen, wenn auch geringen Abstand zum Bügel ausweisen. Weiters besteht die Grundgestalt derFibel aus den zwei unabhängigen Teilen A (Kopfteil mit Verbundstück) und B (Fußteil) – (s. Abb. 7).

Die plastisch verzierten Fibeln aus Grab 86 und 13 des latènezeitlichen Gräberfelds von Mannersdorf am Leithagebirge

Abb. 5a, b. Mannersdorf/Lgb. Fibel Fnr. 86/5 – Vergleich der Photos vor und nach der Restaurierung.Obr. 5a, b. Mannersdorf/Lgb. Spona nál. č. 86/5 – srovnání snímků před restaurováním a po něm.

Abb. 7. Mannersdorf/Lgb. Glie -de rung der Fibel Fnr. 86/5(M. Imam/P. C. Ramsl).Obr. 7. Mannersdorf/Lgb. Čle-nění spony č. 86/5 (M. Imam/P. C. Ramsl).

Abb. 6a, b. Mannersdorf/Lgb. Fibel Fnr. 86/5 – graphische Umsetzung des Auffindungsphotos (M. Imam) und des realen Artefakts (M. Vignoli).Obr. 6a, b. Mannersdorf/Lgb. Grafické znázornění fotografií spony nál. č. 86/5 po nálezu (M. Imam) a skutečného artefaktu (M. Vignoli).

Peter C. Ramsl

Abb. 8. Mannersdorf/Lgb. Fibel Fnr. 86/5 – schematischeDarstellung der Befestigung von Teil A mittels Verbundstückan Teil B.Obr. 8. Mannersdorf/Lgb. Spona č. 86/5 – schematickéznázornění připevnění části A k části B prostřednictvím spo-jovacího článku.

Abb. 9. Mannersdorf/Lgb. Fibel Fnr. 86/5 – schematische Darstel-lung der Fassungskonstruktion mit Basis (a) und Bohrung (b) derorganischen Dekorelemente (dunkelgrau = Fibelkörper, hellgrau =Bronzestift, weiß = organ. Dekorelement, schwarz = Eisenplättchen).Obr. 9. Mannersdorf/Lgb. spona č. 86/5 – schematické znázorněníkonstrukce objímky se základnou (a) a otvorem (b) organickéhovýzdobného prvku (tmavě šedá = tělo spony, světle šedá = bronzovýčep, bílá = organický výzdobný prvek, černá = železná destička).

Abb. 10. Mannersdorf/Lgb. Fibel Fnr. 86/5 – Bronzestift in derinneren Bohrung (b) bei Nr. 2 (siehe Abb. 7).Obr. 10. Mannersdorf/Lgb. Spona č. 86/5 – bronzový čep vevnitřním otvoru (b) u č. 2 (viz obr. 7).

Abb. 11. Mannersdorf/Lgb. Fibel Fnr. 86/5 – kleine Eisen-scheibe mit verklopftem Nietende.Obr. 11. Mannersdorf/Lgb. Spona č. 86/5 – malý železný terčs roztepaným nýtem.

Weitere technische Hinweise lassen sich aus den Bearbeitungsspuren ermitteln. So sind auf der Fußscheiberadiale und konzentrische Hammerspuren (?) zu erkennen. Das stabförmige Mittelstück des Bügels ist in denanderen Teil B in eine Bohrung eingelassen (Abb. 8). Die ursprünglichen Dekorelemente aus organischem Ma-terial (Korallen etc.) mit den Kennzeichnungen 1-8 sind größtenteils in vorgefertigte Fassungen eingenietet.Dabei sind diese Fassungen entweder gleich mitgegossen oder wurden nachträglich in den Fibelkörper hin-eingebohrt. In der Mitte der breiten Basis von ca. 6 mm Durchmesser (Abb. 9) wurde ein noch kleineres Lochvon ca. 2 mm gebohrt, in das ein dünner Bronzestift (Dicke 1 mm) eingelassen ist (Abb. 10). Nachdem dasDekorelement auf den Stift aufgesetzt war, wurde anscheinend noch eine kleine Eisenscheibe (Abb. 11) aufge-setzt, über der das Stiftende verklopft und somit verbreitert wurde. Da dies eine starke physische Belastung für

Abb. 12. Mannersdorf/Lgb. Fibel Fnr. 86/5 – Bohrung mitseitlicher Materialverdrängung bei Nr. 8.Obr. 12. Mannersdorf/Lgb. Spona č. 86/5 – provrt s průnikemmateriálu u č. 8.

Abb. 13. Mannersdorf/Lgb. Auffindungsphoto mit Mittelstückvon Fnr. 86/5 (F. Opferkuh).Obr. 13. Mannersdorf/Lgb. Terénní snímek spony nál. č. 86/5(F. Opferkuh).

das organische Dekorelement darstellt, musste extrem vorsichtig vorgegangen werden bzw. kann dem Dekor-material eine gewisse Festigkeit zugeschrieben werden. Bei Nr. 2 und 7 lassen sich die Niete sogar auf der ge-genüberliegenden Seite des Fibelkörpers beobachten, also ist die Bohrung quer durch gegangen. Auch dasElement Nr. 1 ist durch einen durchgehenden Bronzestift befestigt. Dass es sich eventuell um Bohrungen han-delt, sieht man durch die seitliche Verdrängung von Material z. B. bei Nr. 8 (Abb. 12). Andererseits – auch auf-grund der geringen Dicke der Bronzestifte – könnte es sich zumindest zum Teil um einen Überfanggusshandeln, bei dem die Stifte bereits in das Wachsmodell eingebaut waren.

Das Material des am Verbindungstück befindlichen Teils kann nicht mehr rekonstruiert werden. Allerdingslässt die rotbraune Farbe, die auf einer Farbaufnahme des Grabes zu sehen ist (Abb. 13), auf Eisen oder Bernsteinschließen. Sowohl bei Mannersdorf Fnr. 13/11, als auch bei Fnr. 86/5 waren an den Enden der Kopfspiralen – aufeiner Achse, die durch diese ging – ebenfalls organische Dekorelemente befestigt (s. Abb. 7 – Nr. 9 und 10).

Verzierungsdetails:Beginnend mit der Unterseite des Fibelbogens können folgende Elemente beobachtet werden. Auf Teil B ist eine„Doppelspirale“, beidseitig jeweils von einem innen gerillten Bogenelement umgeben, zu erkennen (Abb. 14,Teil a). Auf einer Seite ist noch ein – ebenfalls innen gerilltes – tropfenförmiges Element angeschlossen. Auf derUnterseite des Teils A ist spiegelbildlich die gleiche Komposition zu sehen, nur dass ein Bogenelement und dastropfenförmige Element nicht gerillt ausgeführt sind (Abb. 14, Teil b).

Im Prinzip handelt es sich um die vereinfachte Umsetzung eines altbekannten Motivs der Latène-Kunst unddas, vereinfacht ausgedrückt, ein Pelta-Element, das von einem Palmetten-Element gekrönt wird, darstellt (vgl.KRUTA – ROUALET 1982, Fig. 6-8).

Auch die plastische Verzierung auf dem Nadelhalter der Fibel (Unterseite Teil B) stellt eine Umsetzung vonLatène-Ornamentik dar. Es handelt sich im Prinzip um die – dem Platz angemessene – vereinfachte Ausführungder Motivabfolge, wie sie auch auf dem Blech von Commacchio vorkommt (KRUTA – ROUALET 1982, Fig 9,hier auch die Erklärung) und auch auf dem Halsreif von Jonchery-sur-Suippe (KRUTA – ROUALET 1982, Fig. 7)oder Beine „L’Argentelle“, Grab 6 (CHARPY 1991, 115) – beide aus dem Dep. Marne – zu erkennen ist.

Auf der Oberseite bestehen die Bildkompositionen jeweils aus zwei nebeneinanderliegenden kreisförmigenElementen (3, 4 bzw. 5, 6), aus deren Berührungspunkt jeweils ein ovales bis tropfenförmiges Element – daseinem Palmettenblatt entspricht – entspringt (2 bzw. 7).

Auf der Fläche zwischen Fußknick und Fußscheibe (Nr. 8) besteht ebenfalls eine annähernd dreieckige Flächezur Anbringung von organischen Materialien.

Beim Fibelkopf sind die außen liegende Sehne sowie die jeweils erste Windung der Spannung mit seitlich ein-gerahmten s-förmigen Motiven verziert.

Wie schon in der Monographie des Gräberfeldes (Ramsl 2012) angedeutet, gibt es einen altbekannten „Zwil-ling“ dieser Fibel mit gleicher Konstruktion in Frankfurt-Eschersheim (z. B. JACOBSTHAL 1969, Pl. 163, 325).Bei diesem Exemplar ist der Bügel ebenso plastisch verziert, doch fehlen die Fassungen mit den angenieteten

Peter C. Ramsl

Abb. 14. Mannersdorf/Lgb. Umzeichnung der Fibel Fnr. 86/5mit Aufrollung der Motive (M. Vignoli/P. C. Ramsl).Obr. 14. Mannersdorf/Lgb. Kresba spony nál. č. 86/5 s rozvinu -tým dekorem (M. Vignoli/P. C. Ramsl).

Abb. 15. Umzeichnung der Fibel Inv. Nr. X19104 (Arch. Mu-seum Frankfurt/Main) mit Abrollungen der Motive (Graphik:V. Kruta – mit seiner freundlichen Genehmigung)Obr. 15. Kresba spony inv. č. X19104 (Arch. Museum Frank-furt/Main) s rozvinutým dekorem (kresba V. Kruta – s jeholaskavým svolením).

Dekorelementen. Auch ist das Verbundstück zwischen den zwei Fibel-Hauptteilen im Querschnitt annäherndquadratisch. Dank einer von Venceslas Kruta zur Verfügung gestellten Graphik (Abb. 15) wird deutlich, dass –ähnlich wie auf den Auffindungsphotos in Mannersdorf (Abb. 5a) beobachtbar – auch die aufgenieteten orga-nischen Elemente auf der Fußscheibe mit s-förmigen Elementen verziert sind.

Man kann an dieser Stelle wohl von einer Werkstatt sprechen, in der diese beiden Fibeln gefertigt wurden – vorallem, wenn man die „Zwillinge“ aus Pottenbrunn, Grab 854 (RAMSL 2002, Taf. 71/7) und ebenfalls Frankfurt-Eschersheim (JACOBSTHAL 1969, Pl. 163, 324) betrachtet.

Sowohl die Kompositionen der Ober- als auch der Unterseite des Fibelbügels können als stark abstrahierendeMasken interpretiert werden (s. Abb.14).

Fnr. 13/11Die zweite zu beschreibende Fibel (Fnr. 13/11) lag in einem der am reichsten ausgestatteten Gräber des Gräber-feldes. Umgeben war der Grabschacht von einer annähernd quadratischen Grabenanlage (16,5 mal 16,5 Metermit einer Breite von 1 Meter und einer Tiefe von 0,7 Meter). Weiters war in dieser Umhegung auch das GrabNummer 4 zu finden (Abb. 2).

Bei Grab 13 handelt es sich um einen Grabschacht (Pl. 1: 2,10×3,0 m) mit einer Einzelbestattung, die beige-setzte Frau hatte ein Alter von 19-25 Jahren.

Befund:Grabschacht: in 0,44 m Tiefe eine Verfärbung (2,10×3,00 m), SSW-NNO orientiert, darinnen eine Lage aus

Leithakalkbruchsteinen, welche gegen die Mitte bis auf 0,90 m schräg abfiel. In 1,34 m Tiefe eine aus Bruchsteinenaufgebaute Grabkammer (1,60×2,10 m).

Abb. 16. Mannersdorf/Lgb. Grab 13, Grab-sohle (-134 cm unter HOK) mit Lage der Fibel.Obr. 16. Mannersdorf/Lgb. Hrob 13, dnohrobové jámy (-134 cm pod úrovní terénu)s polohou spony.

Bestattung: in 1,34 m eine Körperbestattung in gestreckter Rückenlage, SSW-NNO orientiert, vom Skelett nurmehr Schädelfragmente und Röhrenknochen erhalten.

Lage der Beigaben: In der Halsgegend Glasperlenkette (Fnr. 10) und mehrere Bernsteinringe (Fnr. 9). Oberhalb der rechten Bek-

kenschaufel auf rechter Schulter eine Eisen- und eine Bronzefibel (Fnr. 16 bzw. 8), auf linker Schulter ebenfalls(figuralverzierte) Bronzefibel (Fnr. 11), im rechten Brustbereich drei verschieden große Bronzefibeln (Fnr. 4),„welche ineinander gehakt waren“, eine blaue Augenperle (Fnr. 5), sieben massive Bronzeringe (Fnr. 6) sowie einBronzespeichenrad mit Nabe (nach dem dritten Ring). An den Handgelenken je ein aus Silberdraht gefertigterArmreif (Fnr. 21) und im Bereich der rechten Hand zwei Goldfingerringe (Fnr. 20). An den Unterschenkelkno-chen je ein Hohlblechreif (Fnr. 1b und 2b) und je ein mit umlaufenden Knoten verzierter Bronzereif (Fnr 1aund 2a). Im Ostteil der Grabkammer Tierknochen (Fnr. 18), ein Haumesser aus Eisen (Fnr. 19) und eine Ton-schale (Fnr. 12). In der Ostecke ein grautoniges, flaschenförmiges Gefäß (Fnr. 13) und eine Bronzesitula (Fnr.14), „Im Eimer zwei Goldringe und eine Tonschale“. Darin eine Schale (Fnr. 15).

Fibel:Bronzefibel (Typus Fibel mit annähernd scheibenförmiger Fußzier – FSF), symmetrische Kopfspirale mit 2×3

Windungen, Sehne außen, Metallstift (Achse) innerhalb der Spirale, schließt mit (Korallen?) Auflage an beidenEnden ab, halbkreisförmiger Bügel, Nadelrast mit stilisierten Blütenblättern, umgeschlagener Fuß, Fußscheibemit zentralem Mittelniet, maskenhafte Darstellung eines menschlichen Gesichts als Fortsatz liegt am Bügel auf(Fuß und Bügel sind in einem Stück gegossen); am Bügel reiche plastische Verzierung aus geperlten Querrippen,Palmetten, Spiralen, Schrägkerben und kreisförmigen Eintiefungen, deuten maskenhafte Figuren an; L. 6,5 cm,B. (Spirale) 2 cm, D. (Bügel) 0,55 cm, H. 2,8 cm (Abb. 17).

Peter C. Ramsl

Abb. 17. Mannersdorf/Lgb. Fibel Fnr. 11ausGrab 13 (M. Imam).Obr. 17. Mannersdorf/Lgb. Spona nál. č. 11z hrobu 13 (M. Imam).

Abb. 18. Mannersdorf/Lgb. Detailaufgliederungder Fibel Fnr. 11 aus Grab 13.Obr. 18. Mannersdorf/Lgb. Detailní členěníspony nál. č. 11 z hrobu 13.

Technische Merkmale:Wie bei der oben beschriebene Fibel ist bei diesem Exemplar die Fußscheibe mit dem Bogen verbunden gegos-sen. Ähnliches scheint bei der Fibel aus Frankfurt-Eschersheim (JACOBSTHAL, 1969, Pl. 163, 325) vorzuliegen,wie mir freundlicherweise Vincent Megaw mitteilte.

Verzierungsdetails:Die plastisch verzierte Fibel besitzt neben einem stilisierten sog. Herkulesknoten in der Mitte des Bügelssieben maskenartige Motive, die verschieden gelesen werden müssen. Die offensichtlichste Form ist der Fort-satz der Fußzierscheibe, der mit dem Bogen verbunden ist. Es handelt sich um die einfache Darstellung einesmenschlichen Kopfes, wobei die durch senkrechte Rillen dargestellte Frisur bemerkenswert ist (Abb. 17-1).Die weiteren Masken bestehen aus floralen Motivteilen, sind ineinander verwoben und auch oft von andererPosition aus sichtbar. Die prinzipielle Anordnung mit einem stilisierten Herkulesknoten in der Mitte des Bo-gens ist auch auf der Fibel aus Esnoms „Les Gros-Meurgers“ – Haute Marne (CHARPY 1991, 145, Nr. 174)zu finden (Abb. 19).Beginnen wir mit dem Bügelteil beim Fußteil (Sichtweise 1 – Abb. 20): Zuerst tritt uns eine Maske (Nr. 2) entgegen, deren Augen aus den Enden von s-förmigen Motiven bestehen, dieNase ist ein tropfenfertiges Element, der Mund wird aus einem mit senkrechten Rillen gestalteten sichelförmigenElement gebildet (sozusagen hängende Mundwinkel). Letztgenanntes Element bildet gleichzeitig die Frisur dernächsten Maske (Nr. 3), deren Augen ebenfalls aus den eingerollten Enden von floralen Motiven gebildet werden.

Abb. 19. Fibel aus Esnoms „Les Gros-Meurgers“– Haute Marne (ChARPY 1991, 145, Nr. 174).Obr. 19. Spona z Esnoms „Les Gros-Meurgers“– Haute Marne (CHARPY 1991, 145, Nr. 174).

Abb. 21. Mannersdorf/Lgb., Sichtweise 2 vonFnr. 13/11.Obr. 21. Mannersdorf/Lgb., Pohled č. 2 nasponu nál. č. 13/11.

Abb. 20. Mannersdorf/Lgb. Sichtweise 1 vonFnr. 13/11.Obr. 20. Mannersdorf/Lgb. Pohled č. 1 nasponu nál. č. 13/11.

Peter C. Ramsl

Der Mund von Nr. 3 wird vom oberen Rand des Herkulesknotens gebildet und ist v-förmig (also lachend). Eshandelt sich also aus dieser Betrachtungsposition (Sichtweise 1) um eine ineinander übergehende Doppelmaske.An den unteren Rand des mittig angebrachten Herkulesknotens schließt sich Nr. 4 an. Auch hier bestehen dieAugen aus den oberen Enden eines s-förmigen Elements, in die unteren Enden eingehängt ist ein Mund mitnach unten gezogenen Mundwinkeln zu erkennen, der gleichzeitig die eingerollten Enden eines Schnurrbartesdarstellt. Dazwischen liegt die tropfenförmige Nase. Die Augen samt Frisur von Nr. 5 werden vomMund/Schnurrbart der oberen Maske gebildet, das folgende trapezförmige Element bildet die Nase, die anschlie-ßenden leicht gebogenen Elemente stellen den Mund mit leicht nach oben gezogenen Mundwinkeln dar. Alsowieder eine ineinander gehängte Doppelmaske.Richten wir die Fibel so aus, dass der Kopf oben steht, kommen wir zu Sichtweise 2 (Abb. 21):Die Augen der Maske Nr. 6 werden aus seitliche Kerben gebildet, ihre Nase aus dem schon oben genannten tra-pezförmigen Element, der Mund mit hochgezogenen Mundwinkeln bzw. der nach oben gezwirbelte Schnurrbartaus dem hier umgekehrten Element aus Maske Nr. 4. Unter dem Herkulesknoten findet sich nach Maske Nr. 7,deren Augen aus eingerollten Enden bestehen. Der Mund wird aus einem sichelförmigen Element mit leichthochgezogenen Mundwinkeln gebildet.

Schauen wir uns aber die Rückseite des Fibelbogens an, so starrt uns mindestens noch eine Maske entgegen,nämlich Nr. 8, die sehr an eine der „grinsenden Katzen“ erinnert (MEGAW 2012, 338).

LiteraturCHARPY, J.-J. 1991: Les Celtes en Champagne. Epernay.JACOBSTHAL, P. 1969: Early Celtic Art. Oxford.KRUTA, V. – ROUALET, P. 1982: Une série de torques marniens à décor de style vegetal continu. In: P.-M. Duval – V. Kruta

(eds.): L’art celtique de la période d’expansion. Genève – Paris. 115-135.MEGAW, J. V. S. 2012: Cheshire (Cat) Style. In: S. Sievers – O. H. Urban – P. C. Ramsl (Hrsg.): Lexikon zur Keltischen Archäologie,

MPK 73, Wien. 337-338.RAMSL, P. C. 2001: Das eisenzeitliche Gräberfeld von Pottenbrunn, Fundberichte aus Österreich, Materialhefte A11, Wien

2002.RAMSL, P. C. 2011: Das latènezeitliche Gräberfeld von Mannersdorf am Leithagebirge, Flur Reinthal Süd, Niederösterreich.

Mitteilungen der Prähistorischen Kommission 74, Wien.TISCHLER, O. 1885: Ueber Gliederung der La-Tène-Periode und über die Dekorierung der Eisenwaffen in dieser Zeit, Kor-

respondenzblatt der Deutschen Gesellschaft für Anthropologie 16, 157-161.

SouhrnČlánek se zabývá dvěma sponami (86/5 a 13/11) z laténského pohřebiště v Mannersdorfu na úpatí pohoří Leithav Dolním Rakousku. Oba exempláře byly odlity z bronzu na ztracený vosk a vyznačují se plastickou výzdoboua komplexním technickým provedením. Spona nál. č. 86/5 byla posázena až 10 ozdobnými prvky (z organickéhomateriálu, ev. korálu), přinýtovanými na oblouk spony tenkými kolíčky (průměr 1 mm). Také terč patky bylpůvodně pokryt korály, které jsou patrny ještě na obrázcích pořízených v době vyzdvižení spony. Veškeré ozdobyspon lze interpretovat jako lidské masky (nál. č. 13/11 – minimálně 8 ks), složené z rostlinných motivů. Ty majíanalogie v Champagni a v Porýní, což ukazuje opakovaně na začlenění severovýchodní oblasti Rakouska (údolířeky Traisen, pohoří Leitha) do dynamického vývoje laténského komunikačního systému.

Igor BazovskýSlovenské národné múzeum – Archeologické múzeumŽižkova 12 SK – 810 06 Bratislava 16Slovenská republikaigorbazovsky@centrum.sk

Lucia BenedikováArcheologický ústav Slovenskej akadémie viedAkademická 2SK – 949 21 Nitralucia.benedikova@savba.sk

Jan BouzekÚstav pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity KarlovyCeletná 20CZ – 116 42 Praha 1Jan.Bouzek@ff.cuni.cz

Gabriela BrezňanováKrajský pamiatkový úrad BanskáBystricaLazovná 8 SK – 975 65 Banská Bystricagabriela.breznanova@pamiatky.gov.sk

Hana BrzobohatáArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i., pracoviště Kutná HoraHloušecká 609 CZ – 284 01 Kutná Horabrzobohata@arup.cas.cz

Gertrúda BřezinováArcheologický ústav Slovenskej akadémie viedAkademická 2SK – 949 21 Nitragertruda.brezinova@savba.sk

Jozef BujnaUniverzita Konštantína Filozofav NitreFilozofická fakulta, katedra archeológieHodžova 1SK – 949 74 Nitrajbujna@ukf.sk

Radoslav ČambalHistorické múzeum Slovenskéhonárodného múzeaŽižkova 12SK – 811 06 Bratislava radocambal@centrum.sk

Ivan ČižmářÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 Brnoivancizmar@uapp.cz

Miloš Čižmář †

Hana ČižmářováSlezská univerzita v OpavěFilozoficko-přírodovědecká fakultaÚstav archeologie Na Rybníčku 626/1CZ – 746 01 Opavacizmarova.h@seznam.cz

Jana ČižmářováArcheologický ústav Moravskéhozemského muzeaZelný trh 6CZ – 659 37 Brnojcizmarova@mzm.cz

Alžběta DanielisováArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i. Letenská 4CZ – 118 01 Praha 1danielisova@arup.cas.cz

Monika DębiecZaczernie 1004S/1PL – 36-062 Zaczerniemonikaorszak@gmail.com

Miluše DobisíkováNárodní muzeum antropologické odděleníVinohradská 1CZ – 110 00 Praha miluse_dobisikova@nm.cz

Zuzana ĎuďákováFilozofická fakulta UKFKatedra archeológieHodžova 1SK – 949 74 Nitrazuzana.dudakova@ukf.sk

Przemysław DulębaInstytut Archeologii UniwersytetuWrocławskiegoul. Szewska 48PL – 50-139 Wrocławprzemdul@gmail.com

Kristián ElschekArcheologický ústav Slovenskej aka-démie viedAkademická 2SK – 949 21 Nitrakristian.elschek@savba.sk

Pavla EnderLandesamt für Archäologie SachsenZur Wetterwarte 7D 01109 DresdenPAWJ.Ender@t-online.de

Wolfgang EnderLandesamt für Archäologie SachsenZur Wetterwarte 7D 01109 Dresdenwolfgang.ender@lfa.sachsen.de

Jiří FröhlichErbenova 1546CZ – 397 01 Písekjiri@froll.cz

Martin FurmanKrajský pamiatkový úrad ŽilinaMariánske námestie 19SK – 010 01 Žilinamartin.furman.za@gmail.com

Petra GoláňováÚstav archeologie a muzeologie, Filozofické fakulty Masarykovy univerzityArna Nováka 1CZ – 602 00 Brnogolanova@mail.muni.cz

Seznam autorů

z seznam tiraz_Sestava 1 14.1.2015 8:20 Stránka 828

Miloš HlavaMuzeum hlavního města PrahyOddělení archeologických sbírekPod Viaduktem 2595CZ – 155 00 Praha 13hlava@muzeumprahy.cz

Martin HložekTechnické muzeum v Brně, Purkyňova 105CZ – 612 00 Brnomhlozek@seznam.cz

Petr HolodňákRegionální muzeum K. A. Polánkav ŽatciHusova 678CZ – 438 01 Žatecholodnak@muzeumzatec.cz

Veronika HolzerNaturhistorisches Museum WienPrähistorische AbteilungBurgring 7A – 1010 Wienveronika.holzer@nhm-wien.ac.at

Jan HorákPalackého nám. 160CZ – 572 01 Poličkahonza.j.horak@seznam.cz

Peter Horváth Archeologický ústav SAV Akademická 2 SK – 94901 Nitra et_mawerick@yahoo.com

Václav HulínskýVysoká škola chemicko-technolo-gická v PrazeÚstav skla a keramiky, Technická 5 CZ – 16628 Praha 6vaclav.hulinsky@vscht.cz

Ondřej ChvojkaJihočeské muzeumDukelská 1CZ – 370 51 České Budějovice;Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzityBranišovská 31aCZ – 370 05 České Budějovicechvojka@muzeum.cb

Jan JílekVýchodočeské muzeum v Pardubicícharcheologické odděleníZámek čp. 4CZ – 530 02 Pardubicemitridates@post.cz

Jan JohnArcheologický ústav Filozofickéfakulty Jihočeské univerzityBranišovská 31aCZ – 370 05 České Budějovicejjohn@ff.jcu.cz

Šárka JonášováGeologický ústav AV ČR, v. v. i.Rozvojová 135/269CZ – 16500 Praha 6jonasova@gli.cas.cz

Jiří KalaÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 Brnokala@uapp.cz

Maciej KarwowskiInstytut Archeologii UniwersytetuRzeszowskiego Moniuszki 10PL – 35-015 Rzeszówmkar@univ.rzeszow.plInstitut für Urgeschichte und Histo-rische Archäologie, UniversitätWien Franz Klein-Gasse 1A – 1190 Wienmaciej.karwowski@univie.ac.at

Adam KędzierskiKaliskie Stanowisko ArcheologiczneInstytutu Archeologii i i EtnologiiPANul. Młynarska 33PL – 62-800 Kaliszakedzierski1@wp.pl

Jiří Kohoutek †

Eva KolníkováVýstavná 17SK – 949 01 Nitratitusaeva@gmail.com

Balázs KomoróczyArcheologický ústav AV ČR Brno, v. v. i., Čechyňská 363/19CZ – 602 00 Brnokomoroczy@arub.cz

Petr KosÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 Brnokos@uapp.cz

Branislav KovárArcheologický ústav SAV v NitreAkademická 2SK – 94921 Nitrabranislav.kovar@savba.sk

Venceslas Kruta14 Orée de MarlyF – 78590 Noisy-le-Roivkruta@sfr.fr

Roman KřivánekArcheologický ústav AV ČR, v. v. i.Letenská 4CZ – 118 001 Prahakrivanek@arup.cas.cz

Jan KyselaÚstav pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity KarlovyCeletná 20CZ – 116 42 Praha 1jan.kysela@hotmail.com

Jana LangováMuzeum jihovýchodní MoravyVavrečkova 7040CZ – 760 01 ZlínJana.Langova@muzeum-zlin.cz

Marek LečbychÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 Brnolecbych@uapp.cz

Jakub LikovskýArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i. Letenská 4CZ – 118 01 Praha 1likovsky@arup.cas.cz

Tomáš MangelUniverzita Hradec KrálovéRokitanského 62CZ – 500 03 Hradec Králové 3tomas.mangel@uhk.cz

J. V. S. MegawDepartment of Archaeology, Flin-ders UniversityGPO Box 2100, AustraliaAU – South Australia 5001vincent.megaw@flinders.edu.au

Jan MichálekNádražní 120CZ – 397 01 Písekjanmichalek@email.cz

Blanka MikulkováÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 Brnomikulkova@uapp.cz

Jiří MilitkýNárodní muzeum – HistorickémuzeumNumismatické odděleníVinohradská 1CZ – 110 00 Praha 1jiri_militky@nm.cz

Elena MiroššayováArcheologický ústav SAVOddelenie pre výskum východnéhoSlovenskaHrnčiarska 13SK – 040 01 Košicemirossa@saske.sk

Alena NejedláJihomoravské muzeum ve ZnojměPřemyslovců 8CZ – 669 45 Znojmoalisa.nejedla@seznam.cz

Marek OlędzkiUniwersytet ŁódzkiInstytut PolitologiiUl. Składowa 41/43PL – 90-127 Łódźmarek.oledzki@interia.pl

David ParmaÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 Brnoparma@uapp.cz

Karol PietaArcheologický ústav Slovenskej akadémie viedAkademická 2SK – 949 21 Nitrakarol.pieta@savba.sk

Miroslav PleskaMuzeum východních ČechEliščino nábřeží 465CZ – 500 01 Hradec Králové 1m.pleska@seznam.cz

Tomáš PolišenskýÚstav archeologické památkové péčestředních ČechNad Olšinami 3CZ – 110 00 Praha 10tomas.polisensky@uappsc.cz

Peter C. RamslÖsterreichische Akademie der WissenschaftenInstitut für Orientalische und Europäische Archäologie (OREA)Abteilung EuropaFleischmarkt 20-22A – 1010 Wienpeter.ramsl@oeaw.ac.at

Dominik RepkaUniverzita Konštantína FilozofaFilozofická fakulta, Katedra archeológieHodžova 1SK – 949 74 Nitradrepka@ukf.sk

Marcin RudnickiInstytut Archeologii UniwersytetuWarszawskiegoKrakowskie Przedmieście 26/28 PL – 00-927 Warszawa, Polande-mail: rudnis@yahoo.com

Vladimír SalačArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i. Letenská 4CZ – 118 01 Praha 1salac@arup.cas.cz

Milan SalašArcheologický ústav Moravskéhozemského muzeaZelný trh 6CZ – 659 37 Brnomsalas@mzm.cz

Pavel SankotOddělení pravěku a antického starověku Historické muzeum NárodníhomuzeaVinohradská 1CZ – 110 00 Praha pavel_sankot@nm.cz

Susanne Stegmann-RajtárArcheologický ústav SAVAkademická 2SK – 94921 Nitrazuzana.rajtarova@savba.sk

Stanislav StuchlíkArcheologický ústav AV ČR, Brno,v. v. i.Čechyňská 363/19CZ – 602 00 Brnostuchlik@iabrno.czSlezská univerzita v OpavěFilozoficko-přírodovědecká fakultaÚstav archeologie Na Rybníčku 626/1CZ – 746 01 Opavas.stuchlik@seznam.cz

Radka ŠumberováArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i., pracoviště Kutná HoraHloušecká 609CZ – 284 01 Kutná Horasumberova@arup.cas.cz

Richard ThérUniverzita Hradec KrálovéRokitanského 62CZ – 500 03 Hradec Králové 3richard.ther@uhk.cz

Martin TrefnýUniverzita Hradec KrálovéRokitanského 62CZ – 500 03 Hradec Králové 3martin.trefny@uhk.cz

Dagmar VachůtováÚstav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzityArna Nováka1CZ – 602 00 Brno9550@mail.muni.cz

Jarmila ValentováNárodní muzeum – Historické muzeum Oddělení pravěku a antického starověku Vinohradská 1CZ – 110 00 Praha jarmila_valentova@nm.cz

Natalie VenclováArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i. Letenská 4, CZ – 118 01 Praha 1venclova@arup.cas.cz

David VíchRegionální muzeum ve VysokémMýtěŠemberova 125/ICZ – 566 01 Vysoké Mýtovich@centrum.cz

Marek VlachArcheologický ústav AV ČR Brno,v. v. i.Čechyňská 363/19CZ – 602 00 Brno vlach@arub.cz

Larissa VorotinskajaThe State Ermitage MuseumDvortsovaya Naberezhnaya, 34RU – 190000 St Petersburglarissadm@mail.ru

Anna Gardelková-VrtelováArcheologický ústav SAV v NitreAkademická 2SK – Nitraannagardelkova@gmail.com

Jiří Waldhauser Univerzita Hradec KrálovéRokitanského 62CZ – 500 03 Hradec Králové 3waldhauserj@gmail.com

Tomáš ZemanFilozofická fakulta Univerzity Palackého v OlomouciKřížkovského 511/10771 47 Olomouceman11@email.cz

Leszek ZiąbkaMuzeum Okręgowe Ziemi Kaliskiejul. Kościuszki 12PL – 62-800 Kaliszmblziabka@wp.pl.

MORAVSKÉ KŘIŽOVATKY

Střední Podunají mezi pravěkem a historií

Editoři: Jana Čižmářová, Natalie Venclová, Gertrúda Březinová

Grafický návrh a úprava: Milan Mačinec, Silvie Straková, Michaela Tomsová

Návrh obálky: Šárka Fidrichová

Tisk: Tiskárna Helbich, a. s., Brno

Vydalo Moravské zemské muzeum, Brno 2014ISBN: 978-80-7028-432-2

Moravské MoravskékřižovatkyStřední Podunajímezi pravěkema historií křižovatky

Střední Podunají mezi pravěkem

a historií

Moravské zemské muzeum 2014

peter c. ramsl, die plastisch verzierten fibeln aus grab 86 und 13 des latènezeitlichen...

Documents

migration und adaption. ein differenziertes modell zur...

m. karwowski; southern cross-regional connections of the...

karolin kastowsky, mathias mehofer, peter c. ramsl, zur...

susanne sievers, otto h. urban, peter c. ramsl (hrsg.),...

Čambal/gregor/bazovský/březinová/kovár/karwowski 2016:...

horak, j. 2014. short pseudoanthropomorphic sword in...

vachůtová, d. - zeman, t. 2010: výrobní objekty z nově...

s. wefers, schwarzes gold der eifel - distribution von...

peter c. ramsl, mannersdorf am leithagebirge, flur...

vích, d. 2010: nálezy doby římské na středním toku...

die latènezeitlichen gräber von gumefens 2009

archäologische und metallurgische untersuchungen zur...