altruismus u zvířat
DESCRIPTION
He who understands baboon would do more towards metaphysics than Locke. Charles Darwin. 2011 Marek Vácha. Altruismus u zvířat. Albert Schweitzer (1875 – 1965). úcta k životu pro Schweitzera pramení z poznání: jsem životem, který chce žít uprostřed života, který chce žít - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
2011Marek Vácha
He who understands baboon would do more towards metaphysics than Locke.
Charles Darwin
Albert Schweitzer(1875 – 1965)
úcta k životu pro Schweitzera pramení z poznání: jsem životem, který chce žít uprostřed života, který chce žít
„Jedna existence se prosazuje na úkor druhé, jedna ničí druhou. Jedna vůle k životu od druhé pouze něco chce, aniž ji bere na vědomí jakožto vůli. Ve mně se však vůle k životu stala vůlí, která ví, že existuje také jiná vůle.“
Interakce mezi dvěma druhySymbióza
Typ interakceTyp interakce VýsledekVýsledek
MutualismusMutualismus +/++/+
Predace a parazitismusPredace a parazitismus +/-+/-
KomenzalismusKomenzalismus +/0+/0
AmenzalismusAmenzalismus 0/-0/-
KompeticeKompetice -/--/-
PlesiobiózaPlesiobióza 0/00/0
Kompetice -/-
Kompetice (-/-) Druhy s podobnými nároky nemohou žít
spolu na jednom místě Ekologická nika
= prostor kde organismus využívá abiotické a biotické zdroje fundamentální nika realizovaná nika
druhy mající stejnou ekologickou nikunemohou existovat společně
Kompetice -/-
Kompetice -/-
Korýš rodu Balanus
Mutualismusmezi rostlinou(Fabaceae) a bakterií(Rhizobium) žijící v nodulechna kořenech
Mutualismus +/+
Mutualismus +/+
Pluvianus aegyptius a Crocodylus niloticus
Mutualismus +/+
Mutualismus +/+Koevoluce
Mutualismus +/+Koevoluce
Xantophan morgani praedicta a Angraecum sesquipedale
Predace a parazitismus +/-
Predátor požírá kořist-obrana rostlin: trny, žahavé
trichomy, chemické látky-obrana živočichů:
- útěk- krycí zbarvení- oklamání predátora- chemické látky
Parazitismus +/-
Endoparazit = žije uvnitř těla hostitele Ektoparazit = žije na povrchu těla hostitele Obrana
- rostliny: chemicky- živočichové: imunitní systém
Úspěšný parazit NEZABÍJÍ hostitele
Parazitismus +/-
Parazitická plíseň zabíjející saranče. „Vetřelec“.
Parazitismus +/-
Houba Ophiocordyceps unilateralis zabíjí mravence Camponotus leonardi. Houba dosud neznámým způsobem manipuluje chování mravence, aby se spustil z koruny deštného pralesa, kde žije, do prostoru pod sebou, zakousl se pevně do spodní strany listu a v pro houbu optimální vlhkosti čekal na smrt.
Parazitismus +/-
Viriony HIV opouštějící T lymfocyt
Komenzalismus +/0
Amenzalismus -/0
Cestou k napajedlu pošlapou velcí savci vegetaci, aniž z toho mají zisk, trávě to výrazně škodí
Recently, however, an entirely new scientific basis has been given to morality from two surprising directions: neo-Darwinism on the one hand, and the
branch of mathematics known as Game Theory on the other.
Altruismus u zvířat
= čin, který zvýší fitness příjemce a poněkud oslabí fitness dárce
aby mohl fungovat zvířata musí: žít ve stabilní skupině opakovaně se potkávat (aby mohlo dojít k
protislužbě) rozeznávat a pamatovat si jednotlivé příslušníky
skupiny být dlouhověcí být citliví na případné podvodníky
Altruismus u zvířat
neodarwinismus předpokládá, že „čistý altruismus“ u zvířat neexistuje je to ale pravda?
pokud se tedy zvíře chová „altruisticky“ protislužba přijde možná později nebo ji nevidíme
Altruismus
1. Altruismus, který směřuje k dobru vlastních potomků. Z evolučního pohledu není potřeba tento typ altruismu vysvětlovat. Cokoliv rodič dělá pro své potomky, dělá zároveň pro propagaci svého genotypu.
2. Altruismus, který je zaměřený ku pomoci jiným příbuzným (Kin Selection). Většina členů nějaké sociální skupiny je spolu tím či oním způsobem geneticky spřízněna a sdílí spolu části svých genotypů. I zde je možné evoluční vysvětlení plynoucí z hypotézy inkluzívní fitness. Často citovaným příkladem zde mohou být africké vlhy nebo společenský blanokřídlý hmyz. Nepotismus u lidí.
Altruismus mezi příbuznými
W. D. Hamilton v roce 1963 razí termín „inkluzívní fitness“ a stanovuje vzorec
rB>C r = koeficient příbuznosti B = benefit, užitek pro příjemce C = cost, ztráta pro dárce
Protože sourozenci mají r = 0,5, altruistické chování nastane, pokud bude zisk (B) dvakrát tak větší jako ztráta (C). Sexuální druh (tedy pohlavně se rozmnožující druh) by tak měl být selektován na obětování života za své dva sourozence nebo osm bratranců a sestřenic.
Gene-selectionist perspective
What the gene loses in the sacrifice of the altruistic body it occupies, it can redeem many times over in the enhanced survival or reproduction of the beneficiaries.
(Hölldobler, B., Wilson, E.O., (2009) The Superorganism. W.W. Norton and Company, New York. p. 23)
Altruismus mezi příbuznými
Hamilton takto vysvětluje altruismus u eusociálního hmyzu s haplodiploidním sytémem
…zde se velmi vážně mýlil mnoho haplodiploidních druhů tvoří agregace,
kde eusocialita nevznikla mnoho diplodiploidních druhů je eusociálních,
např. termiti
Altruismus mezi příbuznými
u makaků rhesus (podobně jako i u jiných druhů) existuje kin recognition
here, juveniles that are reared apart from birth show a preference for their genetic relatives over unrelated individuals, even though they have never seen any of the before
the mechanism involved is uncertain, but may include similarity of body odours and facial features
(Jones, S., Martin, R., Pilbeam, D., (eds.) (1992) Cambridge Encyclopedia of Human Evolution. Cambridge University Press. p. 147)
Genetický altruismus
mláďata se následující sezónu vzdají vlastního rozmnožování a místo toho pomáhají svým rodičům vychovávat své o jeden rok mladší sourozence south american marmosets tamarins
Altruismus mezi příbuznými
Fidel Castro a Raúl Castro Saddám Hussein s rodinou
Altruismus
3. Altruismus mezi nepříbuznými členy stejné society. Sociální skupina je ovšem tvořena nejen ze členů širší rodiny, ale i z imigrantů, kteří nesdílejí se starousedlíky ani část genomu. Doposud nerozřešenou otázkou je, nakolik se v takových skupinách liší míra altruismu mezi příbuznými a mezi nepříbuznými jedinci.
4. Reciproční altruismus se svým doposud nejznámějším příkladem u upírů Desmodus rotundus. Je ovšem třeba si uvědomit, že víceméně všechny známé způsoby mutualistické symbiózy mezi jakýmikoli dvěma jedinci různých druhů organismů spadají do skupiny recipročního altruismu. Jediným rozdílem mezi mutualismem a recipročním altruismem je časová prodleva mezi službou a protislužbou.
Spermophilus beldingi
they trill in response to predatory mammal and whistle in response to flying hawk
hawk the whistling squirrel is captured only 2 % of the time non-whistling squirrels are captured 28 % of the time the squirrel raising the alarm apparently reduces its
own chances of dying, perhaps by informing the hawk that the caller has seen it and at the same time sowing panic and confusion among the other squirrel.
attacking mammal the trilling squirrel is killed 8 % of the time non-trilling squirrel is killed only 4 % of the time
Spermophilus beldingi
whistles are selfish, but trills are genuinely altruistic
(Freeman, S., Herron, J.C., (2004) Evolutionary Analysis. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River. p. 422)
males disperse from natal burrow, while female offspring tend to remain and breed close by females in proximity tend to be closely related
Spermophilus beldingi
females were much more likely to call than males
females were much more likely to call when they had close relatives within earshot
these data strongly support the hypothesis that kin selection is responsible for the evolution of alarm calling
…ale jak vysvětlit ty hawks…? …nejedná se o pseudovědu?
Merops bullockoides
Merops bullockoides
young, that are old enough to breed on their own will instead remain and help their parents rear their brothers, sisters, or half-siblings
helpers assist with nest building, nest defense, or food delivery to incubating parents and the nestling
Merops bullockoides
helping at the nests is usually found in species where breeding opportunities are extremely restricted, either because habitats are saturated with established
breeding pairs suitable nest sites are difficult to obtain
in these cases, gaining direct fitness is almost impossib,le for young adults. Gaining indirect fitness by helping becomes a best-of-a-bad-job strategy
Merops bullockoides
the 40 – 450 individuals in a colony are subdivided into groups of 3 to 17
more than half of bee-eater young die of starvation before leaving the nest
on average, the presence of each helper results in an additional 0,47 offspring being reared to fledgling
Desmodus rotundus
typickou noc se 7 % dospělých vrátí bez krve 33 % mláďat do dvou let věku se vrátí bez
krve po třech neúspěšných nocích hrozí smrt
hladem
Desmodus rotundus
Citlivost na podvodníky
Případy podvodníků nás naplňují spravedlivým hněvem...
V atmosféře lži již nikdo nikomu nevěří
Celkem tedy jsou tři způsoby jak předat co nejvíce genů do další generace
individual selection = prosté rozmnožování
kin selection = pomoc v rozmnožování příbuzným
reciproční altruismus = pomáhám svým genům
Altruismus
5. Altruismus zacílený k členům jiné society téhož druhu. Je velmi obtížně vysvětlitelný. Je zřejmé, že dějiny rodu Homo jsou dějinami genocidy a že koncept altruismu byl vždy zaměřen toliko k členům vlastní society. Jak je tedy možné, že se altruismus cílený ke všem členům rodu Homo v naší evropské společnosti uchytil, a jak to, že jej nyní považujeme za samozřejmý? Dle Ernsta Mayra si i zde můžeme vzít na pomoc hypotézu přírodního výběru, ovšem ne zcela úspěšně. Mayr zde připomíná etiku Starého Zákona, která byla zcela zaměřena na členy in-group a na ostatní pronárody nepohlížela jako na členy spadající pod etická pravidla.
Altruismus
Naopak novozákonní etos je již etikou zacílenou na všechny příslušníky rodu Homo a podobenství o milosrdném Samaritánovi je lekcí, jak se máme chovat k out-group jedincům. Altruismus vzhledem k cizincům není podporován přírodním výběrem, uzavírá Mayr. Tento altruismus ovšem nemáme ve své genetické výbavě, nýbrž musí být naučen učiteli, filosofy, náboženskými vůdci nebo celou společností, spadá tedy do vlivu prostředí a není to tedy automatický produkt evoluce. Zacházení s indiány v 16. - 19. století a zacházení s černochy ještě v 19. století vycházelo z představy, že černoši a indiáni nespadají do ranku bytostí, kterým jsme ochotni přiřadit status lidské osoby.
Altruismus Mayr konstatuje, že v tom, jak je tato etika
přijímána a realizována, sledujeme klasickou gaussovskou křivku. Vedle typických altruistů, lidí laskavých a dobrosrdečných ke komukoli, bez nároku na reciprocitu, a dokonce i často jednajících laskavě i s jedinci, kteří jim ubližují, zde máme příklady sociopatologií, příklady osob, na které má sociální učení malý nebo žádný vliv. Nicméně si Mayr všímá, že ve státě Utah, který je povýtce mormonský, je těchto patologických případů velmi málo a je zde relativně velmi malé procento vězňů. Mayr svou kapitolu o evoluci etiky končí optimisticky:
Altruismus
„Morální výchova je velmi úspěšně praktikována několika největšími světovými náboženstvími. A kde výchova těchto náboženství selhala, jako je například nezdar v prevenci obou děsivých světových válek, můžeme jen doufat, že se svět poučí z chyb minulosti. A - oceňme to - kultura světa křesťanství opravdu vlastní etické principy, které jsou ve svém celku velmi pevné, i když se nám velmi často nedaří podle nich žít.“ (Mayr 2001)
Altruismus
R. L. Trivers zavádí v roce 1971 termín „reciproční altruismus“, který funguje jak v rámci genetických příbuzných, tak i u zcela nepříbuzných jedinců, a dokonce i mezi jednotlivými druhy. Podle Triverse musí být splněny následující podmínky: ztráta, kterou trpí poskytovatel chování, musí být menší než
zisk příjemce jedinci musí být schopni rozpoznat jeden druhého, aby
mohlo dojít k oplacení služby a aby mohli být detekováni případní podvodníci
jedinci musí žít delší dobu, aby mezi nimi mohlo docházet k opakovaným interakcím a aby mohlo docházet k reciprocitě altruistického chování.
Altruismus mezi nepříbuznýmiVězňovo dilema Autorem myšlenky je Robert Trivers. Dva
vězni jsou obviněni ze zločinu. Jsou vyslýcháni odděleně, takže ani jeden neví, co řekne druhý. Pravidla jsou nastavena tak, že pokud se oba přiznají, dostanou oba mírný trest. Pokud oba zapírají, dostanou oba středně těžký trest. Pokud se jeden přizná a druhý zapírá, první dostane velmi těžký trest a druhý bude osvobozen.
dilema je to proto, že pokud oba zradí, dostanou velký trest, kdyby oba spolupracovali, dostali by jen malý trest
Vězeň BVězeň B
MLČÍMLČÍ
Vězeň BVězeň B
SVALUJE VINU SVALUJE VINU
Vězeň AVězeň A
MLČÍMLČÍ
oba dostávají 6 oba dostávají 6 měsíců vězeníměsíců vězení
Vězeň A Vězeň A dostává 10 letdostává 10 let
Vězeň B je Vězeň B je osvobozenosvobozen
Vězeň A Vězeň A SVALUJE VINU SVALUJE VINU
Vězeň A je Vězeň A je osvobozenosvobozen
oba dostávají 2 oba dostávají 2 roky vězeníroky vězení
Vězeň B Vězeň B dostává 10 letdostává 10 let
Vězňovo dilema
Pokud by se vězňové setkali jen jednou, optimální strategií je vždycky svalit vinu.
Pokud by se setkali vícekrát, optimální strategií je v prvním kole kooperovat a ve druhém udělat to, co udělal protihráč v minulém kole. (= Tit for Tat)
ještě lepší strategie je Tit for Tat, ale v 1 % - 5 % kooperovat i proti zrádcům minulého kola (Tit for Tat with forgiveness) tím se totiž zamezí „etice krevní msty“ strategie je zejména výhodná tam, kde je možnost
„šumu“ – nesprávné interpretace soupeřova postoje
Vězňovo dilema
jsou ale možné i další varianty zajímavé je, že pokud dvojici vězňů
chápeme jako jednotku a chceme minimalizovat trest, nejvýhodnější je spolupráce
Vězňovo dilema v reálu
stromy rostou co nejvýše kvůli světlu závody ve zbrojení mezi dvěma státy (USA a
SSSR za studené války) dvě konkurenční firmy na cigarety provádí
současně zbytečně nákladnou reklamní kampaň nezamykání domů na Islandu prodej ovoce v Rakousku – u pole je kasička státy s nízkou kriminalitou a se „slušnými
občany“ jsou bohatší (Skandinávie, Švýcarsko) než státy s vysokou kriminalitou (Rusko)
Vězňovo dilema
Robert Axelrod vyzval informatiky na celém světě, aby vymysleli co nejúspěšnější strategii v počítačové simulaci...
Správná strategie musí být...
Milá nikdy nezradí jako první. Tedy i zcela sobecký
hráč ze zcela sobeckých důvodů nezradí jako první.
Schopná odvety úspěšná strategie nesmí být strategie slepého
optimismu. Strategie „vždy spolupracuj“ je totiž bezmocná proti zrádcům.
Správná strategie musí být...
Odpouštějící Ačkoli umí úspěšná strategie oplatit zradu,
musí být schopna odpustit, pokud protivník nechce již více zradit a spolupracuje. Tím se zamezí začarovanému kruhu vzájemných mstí.
Nesmí závidět Úspěšná strategie nechce za každou cenu mít
víc bodů než protivník. Pokud je strategie „milá“, pak neskóruje nikdy víc než protivník.
Altruismus u lidí
ekonomie Adama Smithe evoluční teorie Charlese Darwina Vězňovo dilema
...všechny tyto teorie nevysloveně předpokládají, že cílem každého je domoci se co největšího zisku
Tit for tat
Gen 9,6: Whoever sheds the blood of man, by man shall his blood be shed; for in the image of God has God made man.
The story has a sequel. In 1989, the Polish mathematician Martin Nowak produced a programme that beats Tit-for.tat. He called it Generous.
It overcome one weakness of Tit-for-Tat, namely that when you meet a particulary nasty opponent, you get drawn into a potentially endless and destructive cycle of retaliation, which is bad for both sides.
Generous avoided this possibility by randomly but periodically forgetting the last move of the opponent
What Nowak had produced, in fact, was a computer simulation of forgiveness
Altruismus u lidí
Vězňovo dilema ale dává smysl jen tehdy, pokud vězeň chce dosáhnout co největšího zisku. Vždy se tedy nevysloveně předpokládá, že motivace jedince je zcela sobecká. Pokud podniká jedinec altruistické akty, pak jen proto, že očekává oplátku. Na samém dně duše evolučního tvora je egoismus, který jej sice často vede ke spolupráci, ale přece jen nakonec egoismus. Všichni vězni jsou tedy nakonec sobečtí a jejich cílem je optimalizace kalkulu zisku.
Altruismus u lidí
nevyslovený předpoklad vězňova dilematu: všichni jsme sobci a všichni chceme vyváznout s co nejmenším trestem
nevysloveně se předpokládá, že lidská motivace je vždy zcela sobecká
což se právě u našeho druhu tak lehce říct nedá
Altruismus u lidí
vzhledem k tomu, že máme rozum, nemusíme již naslouchat ani hlasu svědomí, pokud vzniklo přirozeným
výběrem hlasu sobeckých genů recipročnímu altruismu, genetickému
altruismu, kin selection ani group selection ani si nemusíme brát příklady z přírody
díky rozumu jsme již "nad nimi" člověk si literárně "může dělat co chce"
Altruismus u lidí
anything that appears to be motivated by a concern for someone else´s needs will, under close scrutiny, prove to have ulterior motives.
the recently favored behaviorist approach sees human beings as stimulus-response mechanisms, open to egoistic appeals of social engineers.
(Grant, C., (2001) Altruism and Christian Ethics. Cambridge University Press, Cambridge. p. 35)
Znám případ mladého amerického manželského páru, který se vrátil právě z Afriky, kde oba pracovali v rámci Peace Corps. Vrátili se rozčarováni a roztrpčeni. Ukázalo se, že se museli po celé měsíce zúčastňovat zasedání skupiny, která byla aranžována jedním psychologem. Úvodem se, zdá se, konalo jakési inkviziční vyšetřování. Psycholog: „Proč jste se přidali k Peace Corps?“ Manželský pár: „Chtěli jsme pomáhat lidem, kteří se mají méně dobře, než my.“ On: „To značí, že jim musíte být nějak nadřazeni.“ Oni: „Nějak ano.“ On: „To znamená, že pociťujete potřebu dokázat svou nadřazenost. Vaším skutečným motivem je tedy nevědomá potřeba dokázat sobě a jiným, že jste nad nimi nadřazeni.“ Oni: „ Nikdy jsme se na to nedívali z tohoto hlediska, ale vy jste přece psycholog, vy to tedy musíte vědět lépe.“ A tímto způsobem se ve skupinových zasedáních pokračovalo. Členové skupiny se učili tomu, aby chápali svůj entuziasmus pro Peace Corps, své zanícení pro úkol, připravené přinášet oběti, vykoupené odříkáním a strádáním, jako pouhý komplex a aby si jej vykládali jako pouhé „hang-up“.“
Frankl, V.E. Vůle ke smyslu
Mat 18, 23 - 34
Nebeské království se podobá králi, který chtěl provést vyúčtování se svými služebníky. A když s vyúčtováním začal, přivedli mu jednoho dlužníka, u kterého měl deset tisíc hřiven. Protože dlužník neměl čím zaplatit, pán rozkázal prodat ho i se ženou a dětmi a se vším, co měl, a tím zaplatit. Tu mu ten služebníka padl k nohám a na kolenou prosil: „Měj se mnou strpení, a všechno ti zaplatím!“ A pán se nad tím služebníkem smiloval, propustil ho a dluh mu odpustil. Sotva však ten služebník vyšel, potkal se s jedním ze svých druhů ve službě, který mu byl dlužen sto denárů. Začal ho škrtit a křičel: „Zaplať, co jsi dlužen!“ Jeho druh padl před ním na kolena a prosil ho: „Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to!“ On však nechtěl, ale šel a dal ho zavřít do vězení, dokud dluh nezaplatí.
Když jeho druhové ve službě viděli, co se stalo, velmi se zarmoutili. Šli a všechno to pověděli svému pánovi. Tu si ho pán zavolal a řekl mu: „Služebníku ničemný! Celý dluh jsem ti odpustil, protože jsi mě prosil. Neměl ses tedy i ty smilovat nad svým druhem, jako jsem se smiloval já nad tebou?“ A jeho pán se rozhněval a dal ho mučitelům, dokud by nezaplatil celý dluh. Tak bude jednat s vámi i můj nebeský Otec, jestliže každý svému bratru ze srdce neodpustíte.
Mat 18, 23 - 34
oba jsou ve vězení, jeden na doživotí, jeden na několik dní
chybělo velmi málo a oba mohli být na svobodě
místo happy endu ale nastal nejhorší možný konec
závěr: pokud jsme sobečtí, tak bychom měli ze sobeckých důvodů odpouštět
Otče náš
...odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům
Albert Schweitzer(1875 – 1965)
„Musím bezmezně odpouštět, protože kdybych to nečinil, byl bych nepravdivý sám k sobě a počínal bych si tak, jako kdybych nebyl sám právě tak vinen, jako se ten druhý provinil vůči mně. Jelikož se můj život tolikrát poskvrnil lží, musím odpustit lež, jíž se druhý dopouští vůči mně; protože jsem sám tak často bez lásky, nevraživý, pomlouvačný, úskočný a povýšený, musím odpustit každou necitelnost, nevraživost, pomluvu, úskočnost a povýšenost, která je namířena proti mně. Musím odpouštět beze slov a nenápadně. Vlastně ani neodpouštím, protože vůbec nepřipustím, aby došlo k nějakému rozsuzování. Ani tohle není nějaké přepjatost, nýbrž nevyhnutelné rozšíření a zjemnění běžné etiky.“
Altruismus u lidí
Pokud jsme altruističtí vůči neznámým lidem, dáváme si pozor, aby se o našem altruismu vědělo (na rozdíl od Mat 6)
Dárcovství krve
Za 1. odběr krve získává dárce odznak “kapka krve”
Dárcovství krve
Bronzová medaile prof. Janského je udělena za 10 odběrů krveStříbrnou medaili prof. Janského získává dárce za 20 odběrůZlatá medaile prof. Janského je dárci udělena za 40 odběrů
Dárcovství krve
Pseudověda
pokud by všichni lidé byli sobci, potvrzovalo by to darwinistické představy
pokud si lidé pomáhají, vysvětlíme to některým z typů altruismu
pokud si pomáhají tajně a nezištně, musíme si vzít na pomoc hypotézu špatných memů
Závěr: pokud si lidé nepomáhají, jednají darwinisticky. Pokud si pomáhají, jednají rovněž darwinisticky.
ať lidé jednají jakkoli, je to vždy ve shodě s darwinismem
Altruismus u lidí
„Dejte si pozor, abyste nekonali dobré skutky okázale před lidmi, jinak nemáte odplatu u svého Otce v nebesích. Když tedy dáváš almužnu, nevytrubuj před sebou, jak to dělají pokrytci v synagógách a na ulicích, aby je lidé velebili. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když však dáváš almužnu ty, ať neví tvoje levice, co dělá tvoje pravice, aby tvoje almužna zůstala skrytá, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí.“ (Mat 6,1-4)
Sociobiologie a její kritika
předpoklad, že svědomí a sociální chování člověka vznikl přírodním výběrem
darwinisticky se ale mohla k spolupráci vyvíjet i tlupa nevědomých zombiů, kteří nepotřebují vědomí
proč si příroda v nás dovolila tak nadbytečný luxus vědomí?
Sociobiologie a její kritika
termín „sobecký gen“ je metafora – gen takový nemůže být
sobečtí nebo nesobečtí mohou být lidé člověk je možná víc než jen převozník
genů do dalších generací
Selekce na úrovni skupiny
V.C Wynne-Edvards Animal territoriality = mechanism spacing out
individuals such that the population would not overexploit critical resources Population without mechanisms to curb
overexploitation would run a higher risk of extinction
= the process of natural selection could operate on a population of groups
(Kerr, B., Theoretical and Experimental Approaches to the Evolution of Altruism and the Levels of Selection in Garland, T., JR., Rose, M.R., (eds) (2009) Experimental Evolution. University of California Press, Berkeley, p.587)
Selekce na úrovni skupiny
Williams group-level adaptation does not exist (or is
very rare) turnover of group relative to the turnover of
individuals is too slow migration between groups is too high
an inexorable force for selfishness within groups would lead to the decrease of altruists globally
Altruists can decrease in frequency within groups but increase in frequency globally!(Kerr, B., Theoretical and Experimental Approaches to the Evolution of Altruism and the Levels of Selection in Garland, T., JR., Rose, M.R., (eds) (2009) Experimental Evolution. University of California Press, Berkeley, p.589)
altruists are always at a relative disadvantage within groups
however, groups with more altruists are more productive or long-lived possible mutations of genes that program
selfish cheating within the group might be kept in check by between-group competition
the only way an altruism gene can be propagated by group selection is if groups with more altruists are more productive than those with fewer altruists
thus, positive between-group selection must exceed negative within-group selection
groups with altruists must be more productive than those without.
(Hölldobler, B., Wilson, E.O., (2009) The Superorganism. W.W. Norton and comp. New York. p. 27)
all selection is multilevel. Elements that vary genetically at each level of biological organization serve as the targets of selection – whether genes, organelles, cells, organisms, or superorganisms.
the ultimate unit of evolution, however, is the gene, or ensemble of alleles of interacting genes
(Hölldobler, B., Wilson, E.O., (2009) The Superorganism. W.W. Norton and comp. New York. p. 24)