Syrena 168

- 1 -

Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF

KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ

28 let SYRENA 1981÷2009

168 S Y R E N AVyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj

filatelistických publikací Svazem polských filatelistů

KARVINÁ 07-14

JARO

2009

37 let KLUBU

1972÷2009

Syrena 168

- 2 - Zajímavý pohled poslaný z Kielc do Ženevy ve Švýcarsku 12.VI.1919, staženo z internetu. Expediční razítko KIELCE/b znárodněné, odstraněný německý text. Datum na můstku 12.VI.19. Posláno do Ženevy, frankatura 15h červená (orlice), katal. č. Fischer 76B. Platný tarif do zahraničí od 25. 2. 1919 do 1. 10. 1919 30 hal, od 1. 10. 1919 sníženo na 20 hal. Vyplaceno jako vnitrostátní, ne zahraniční zásilka (15 hal). (Viz tarify: Školící sešity PZF č. 11, Varšava 1988). Krakovská cenzura K1 v kruhu 20 mm, otisk fialový. Příchozí razítko v Ženevě 24.VI.19-1. Otisk razítka přes švýcarskou známku (snad doruční ??). Vyvolávací cena na internetu směšně nízká, vydraženo nakonec za 49 zł. Pro Syrenu připravil Jaroslav Tereško. ******************************************************************************************* Zásilky „ POCZTA POLSKA LEGIONÓW“ z listopadu a prosince 1914. Otisk jednoho z nejstarších razítek POCZTA POLSKA LEGIONÓW (modře), zásilka z 27.XI.1914. Zásilka je poslána z Krakova do Jablunkova. Cenzurní razítko Zensuriert (světle fialový otisk).

Syrena 168

- 3 - Zásilka na předcházející straně je vyplacena 5 hal.zelenou rakouskou známkou císař F.Josef I. Expe-diční razítko pošty KRAKAU 1 /KRAKÓW 1 s datem 24.XI.?? 14. Zásilka je poslána do Jablunkova na adresu: „Komenda etapowa Legionów Polskich (dla artylerzysty 5 baterii 1.pułku leg.pol. Jerzego Mazanowskiego v Jablunkově, Slezsko“ (etapní velitelství Polských legionů, pro dělostřelce 5.baterie 1 pluku pol.leg.). Odesilatelem je Eva Mazanowska, Krakov. Na zásilce je jedno z nejstarších razítek Polského legionu POCZTA POLSKA LEGIONÓW, otisk modrý, 49x4,5 mm. Svisle přes nápis „Feld“.. postkorrespondenzkarte je otisk světle fialového razítka cenzury Zensuriert (27x5 mm). Otisk razítka asi nebude na reprodukci v Syreně dosti zřetelný, ale je tam. Nahoře vlevo od známky je modrou pastelkou 7/79/+parafa. Kousek před razítkem cenzury je inkoustovou tužkou napsáno „Kazek?? Co to tam má znamenat se již asi nedozvíme!

Co byly Polské legiony? Byly to ozbrojené složky v letech 1914-1917 bojující po straně centrálních mocností na východě proti Rusku. Po vkročení střeleckých oddílů 6.8.1914 do Polského Království byla pro ně zřízena polní pošta. 6.8.1914 je datum vzniku Polského legionu. Pod velením Hlavního národního výboru (NKN) byly orga-nizovány polní pošty „L1“ a „L2“ pro podřízené legiony západní a legiony východní. Později to byla I. a II.Brigáda. Polní pošty obsluhovaly i civilní obyvatelstvo hlavně pomocí kurýrů přecházejících nele-gálně hranice mezi Rakouským záborem a územím okupovaného Království. Snahou NKN získala I.Brigáda v lednu 1915 Rakousko-Uherskou Etapní poštu č.118 a II.Brigáda Polní poštu č.355. Ty byly následně změněny na polní pošty č.389 (10.X.) a 378 (7.IX). Kádrům Polskému legionu bylo přiděleno č.199. U Vojenského Departamentu NKN byl vytvořen Oddíl polní pošty udržující na území Království obsazeném vojsky německými a rakousko-uherskými vlastní polní poštu uvedenou do provozu od 10.I. do května 1915, kdy byla V Piotrkowie Trybunalskim zprovozněna rakousko-uherská Etapní pošta. Polským legionům byl 20.9.1916 přidělen název „Polski Korpus Posiłkowy“. Po krizi v souvislosti s přísahou v červenci 1917 přešla Etapní pošta na oddíly Legionu, které bojovaly po boku Rakousko-Uherska. Převzali po II.Brigádě polní poštu č.378 a provozovali ji až do překročení v únoru 1918 frontu na Ukrajinu. Legionisté, kteří složili přísahu Němcům byli včleněni 10.4.1917 do „Polskich Sił Zbroj-nych“ (Polnische Wehrmacht). 1.7.1917 pro ně vznikl Urząd Pocztowy Wojsk Polskich w Warszawie. Korespondenci legionistů internovaných v Szczypiornie u Kališe označovali razítkem s názvem nedaleké obce Skalmierzyce.

Mimo to byl ještě Legion Polski zvaný z počátku PUŁASKI. Byla to vojenské formace organizovaná od září 1914 některými polskými politiky a bojující po boku ruských vojsk. Koncem r.1915 byl legion přetvořen na brigádu a následně na divizi střelců, která se v polovině roku 1917 stala součástí „I.Pol-ského Korpusu“. U legionu byla v činnosti polní pošta ruská. Ta bezplatně doručovala korespondenci a balíčky vojáků. Používala se razítka s textem v ruštině s názvem příslušné jednotky a oddílu. Pro propa-gační účely byly vydány i ilustrované pohlednice bez natištěné známky. Z roku 1914 je známo dvou-řádkové razítko Sekcja Wojenna / Legionu Polskiego.

Legiony Dąbrowskiego. Byly to polské vojenské oddíly bojující po boku Francie, Republiky Lombardské a Cisalpinské. Vznikly 9.1.1917 v severní Itálii pod velením gen. J.H.Dąbrowskiego. Polské jednotky používaly na zásilky ra-zítko osvobozující je od poplatků. Razítko bylo 2-řádkové v obdélníkovém rámu s textem: „Chef deľ État Major / de la 1re Légion Polonaise“. Viz „Encyklopedia Filatelistyki“, Wydawnictwo naukowe PWN, Warszawa 1993, str.273-276. V téže publikaci je část věnovaná i naší Syreně, a to na str.541. Nejsou tedy Polské legiony jako Polské legiony, záleží jen na tom, kde a kdy a na čí straně bojovaly. Přibližně z téže doby je na následující straně dopisnice s textem: polská orlice + POCZTA POLO-WA LEGIONÓW + polská orlice. Potisk černý, včetně rámečku dopisnice. Zásilka je adresovaná na Marii Jaworskou do Krakova.Odesilatelem je Michał Ferduła, I.pluk, 5.batalion a II.kompanie ve Stře-dní Lomné (na Těšínsku). Pod adresou odesilatele je napsáno: „Kancelaria stacji rekonwalescentów w Łomnej Średniej“, čili kancelář rekonvalescentů ve Střední Lomné. Rekonvalescenti z Polského legionu tam asi měli vzhledem na podhorskou oblast zdravotní léčebnu, kde si léčili zranění.

Syrena 168

- 4 - Zajímavý je text na zadní straně zásilky.Ve volném překladu se tam píše:Vážená paní! Jako známý a přítel ve zbrani pana Dobora oznamuji, že se on vrátil celý spod Dęblina, kde jsme spolu byli. Nebyl vůbec raněn. Momentálně je u pluku, pravděpodobně v nowotarszczyżnie. Jestli nebyl v poslední době raněn, to nevím. Každopádně není na soupisu zabitých ani raněných. Odepisuji i na lístek poslaný pa-nu Hlorabovi. Je to můj dobrý známý, ale ten není vůbec ve Střední Lomné a ani nevím, zda jej ten můj lístek někde zastihne. S úctou se loučím polibkem Ferdula. Tolik text ve volném překladu. Dopisnice má expediční razítko pošty Jablunkov, razítko má jen německý text, JABLUNKAU OESTERR. SCHLESIEN s datem 19/12/14. Razítko je Typu E 82 v použití na poště v Jablunkově od r. 1887 (Monografie Díl 13, katal. č. razítka 883/5, str. 324). Zásilka byla přijata k odeslání na poštovně v Dolní Lomné a pošta v Jablunkově byla pro tuto poštovnu jen Vp-úřadem. Zásilka je bez nalepené známky, jedná se o zásilku vojáka, tedy o polní poštu. Razítko poštovny je podle katalogu Dr. Gebauera s katalogovým číslem 0210/1 *DOLNA ŁOMNA (ŚLĄSK) / UNTER LOMNA (SCHLES)* Razítko má rozměr 48x15 mm, otisk je fialový, doba používání razítka poštovny je uváděna od dubna 1906 do června 1921, oceněno 20 euro. Razítko poštovny je na zásilce otištěno poměrně slabě a nevýrazně, a to nahoře přes nápis ..POLOWA LEGIONÓW vlevo od expedičního razítka poštovního úřadu Jablunkov. O razítkách této poštovny jsme psali v Syreně již několikrát. V Syreně č. 77 str. 24 - 25 jsme psali o razítku katal. č. 0210/3. V Syreně č. 101 str. 10 - 11 jsme psali o razítku 0210/1, ale jeho otisk byl velice slabý, stejně jako dnes. V Syreně č. 102 str. 35 jsme psali o razítku 0210/6 z období okupace. V Syreně č. 149 str. 9 jsme publikovali hned 2 zásilky s razítkem 0210/1, obě se zřetelnými otisky razítek poštovny. Zásilky jsou ze 7. a 20. 2. 1907. V Syreně č. 159 str.30 - 31 je rozlišení použitých razítek poštovny v Dolní Lomné a také celistvost opět s razítkem 0210/6 z období okupace (katalogová čísla razítek podle Dr. Gebauera). Rozlišení je v Syreně č. 159 na str. 30 - 31.). Zásilka POCZTA POLOWA LEGIONÓW poslaná do Krakova 19. 12. 1914 z Lomné na Těšínsku. Zásilka má razítko poštovny Dolní Lomná katal. č. 0210/1 Podle materiálu Jaroslava TEREŠKA (prví zásilka stažená z internetu) a mgr. ing. Karola MICZE (druhá zásilka). Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. *********************************************************************************** Korespondenční lístek poslaný z pošty CZERMIN do BIELSKA v říjnu 1875. Jedná se o korespondenční lístek „žluťásek“, natištěná známka 2 kr. císař, pohled vpravo. Potisk je německo-polský. Posláno z pošty CZERMIN (Mielec=bližší územní označení) – expediční razítko s da-

Syrena 168

- 5 - tem 16.10.75. do BIELSKA – příchozí razítko vlevo s datem 17.10./2 E/ 75. Na korespondenčním lístku jsou otištěna od obou pošt tak zvaná „náprstková razítka“. Razítko pošty CZERMIN (pošta v provozu od r. 1872) je podle polského označování razítek s označe-ním VI G/D 19 (VI = razítko jednokruhové, G = druh písma - Grotesk, jen velká písmena, D = razítko s označením dne, měsíce a roku – rok jen poslední dvojčíslí a konečně 19 = průměr razítka v mm). Razítko pošty BIELITZ, označení VI A/D s (VI = opět razítko jednokruhové, A písmo Antikva, D = způsob označení data razítka, zde je navíc i časové rozlišení použití razítka (2 E) a konečně s = průměr razítka od 18 do 20 mm. Označování poměrně složité, ale „každý máme něco“! Toto razítko Bielska je známo i s blokádou roku. Pošta v Bielsku do r. 1863 byla označována jen BIELITZ, od r. 1863 to bylo již Bielsko 1 a Bielsko 2 (BIELITZ 1 a BIELITZ 2). Mgr. Manterys ve své práci vede razítko pod katal. č. 3/15.1. s časovým rozlišením 1 E, známá doba použití od 19. 11. 1873 do 18. 10. 1874. S časovým rozlišením 2 E (katal. č. 3/15.2.), známá doba použití od 21. 4. 1871 do 23. 6. 1873. Dnešní naše ukázka posouvá známé použití razítka s časovým rozlišením 2 E bez blokády roku z 23. 6. 1873 až na 16. 10. 1875 ! Průměry razítek jsou 19 mm.

Razítka s blokádou roku byla také dvě: katal. č. 3/17.1. s časovým rozlišením 1 E (známá doba použití od 5.1.1876 do 22.5.1876 a katal. č. 3/17.2. s časovým rozlišením 2 E (známá doba použití od 18. 4. 1875 do 22. 7. 1876). Průměry

razítek jsou 19 mm. Vlevo nahoře jsou ukázky reprodukce razítka č. 3/15.1. (razítko s dvojčíslím roku) a razítka č. 3/17.1. (razítko s blokádou roku). Nahoře vpravo je korespon-denční lístek poslaný z pošty CZERMIN do BIELSKA 16. 10. 1875.V Bielsku byl lístek podle přícho-zího razítka již následující den 17. 10. 1875. Známá doba použití razítka s časovým rozlišením 2 E se podle naší ukázky posouvá o více jak dva roky a 4 měsíce !! Za ukázku děkujeme příteli Miroslavovi MUCHOVI z Olomouce a srdečně jej touto cestou pozdra-vujeme. Sbíráním „žluťásků“ se řada kolegů zabývá i samostatně, a to nejen v Polsku, ale i u nás ! *********************************************************************************** Co je to za výtvor a k jakému účelu a příležitosti byl vytvořen ? Tuto otázku nám položil kolega z Olomouce pan Miroslav MUCHA a poslal nám originál na ukázku. Bohužel neznáme odpověď na jeho dotaz, a proto tento „výtvor“ publikujeme na následující straně v domnění, že snad někdo z našich čtenářů bude vědět, co to je a ozve se! Jedná se o pohled na Pražský hrad v ozdobném rámu. Pod tím je vylepena ve dvojicích celá série úředních známek GG, katal. číslo FISCHER U 25-U 36 (vydání známek z 1.3.1943). Proč je známka 16 gr.nalepena obráceně (?) a ostatní známky normálně? Dvojice známek jsou orazítkovány příležitostným razítkem vedeným v katalogu Fischer pod číslem GG 32 (Fischer 2006, Díl II, str. 158). Text razítka je:

Syrena 168

- 6 -

Syrena 168

- 7 - TAG DER NSDAP DES GENERALGOUVERNEMENTS KRAKAU / 13.-15.VIII / 1943. Na ra- zítku je na pozadí krakovský zámek WAWEL. Známky jsou tištěny v kombinaci hlubotisku a typo-grafie, perforace ZHř. 13¾. Známky byly tištěny 4 - sektorovými válci po 100 kusů známek (10x10). Jedna možnost je ta, že byl pro tento „výtvor“ použit výtisk Hradčan v ozdobném rámu, který měl původně zcela jiný účel. Mohlo se jednat dokonce i o předválečný tisk. Někdo, kdo měl možnost si toto dát udělat nebo dokonce být v té době v Krakově si na blanket nalepil známky a dal si je tímto příležitostným razítkem orazit. Druhá možnost je ta, že nějaký orgán v protektorátu toto vytvořil oficielně na počest uvedeného sjezdu NSDAP. Tento sjezd nebyl totiž jen záležitostí GG a měl vztah i k protektorátu a vůbec k celé Říši. Mohl to být dokonce nějaký delegát na uvedeném sjezdu pocházející z protektorátu. Ví někdo o tomto více ? Ozvěte se prosím !! Předem za tuto „zajímavost“, ale hlavně záhadu děkujeme. *********************************************************************************** Okresní razítko XI/162 z Těšínského Slezska, pošta SCHWARZWASSER (Strumień) jako expediční, zásilka do Pressburgu (Bratislava). Zatím jsme se s okresními razítky použitými jako expediční setkali na stránkách Syreny několikrát, ale byla to vždy razítka jen z Malopolska (IX/číslo), ne z Těšínského Slezska! Okresní razítko XI/162 je na zásilku otištěno černě. Doba poslání zásilky je neznámá, není žádné datum ani v textu zprávy. Je to opravdu poprvé, co k tomuto účelu je použito okresní razítko z Těšínského Slezska (XI/číslo). Okresní razítko pošty Strumień XI/162 jsme dosud v Syreně nepublikovali ani v jiné souvislosti. Doufáme, že se nemýlíme a že zásilka je poslána skutečně do Prešburku, tedy do tehdejší Bratislavy. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolu MICZOWI. *********************************************************************************** Polská turistická chata na Kozubové v Beskydech (976m) byla v předválečném Českoslo-vensku skutečnou „polskou chatou“. Do r. 1909 byli jedinými uživateli turistických chat ve Slezských Beskydách Němci. Založili turistickou společnost „Beskidenverien“ a vystavěli mnohé turistické chaty (například na Javorovém, na Szyndzielni, na Slavíči a Magurce). Německá turistická společnost byla tučně finančně podporována vlastníky velkých průmyslových podniků na Těšínském Slezsku. Polské obyvatelstvo většinou z chudiny mělo jiné starosti, hlavně ekonomické, jak vůbec přežít, ale byly nastoleny i jiné problémy jako základní národní práva, zrovnoprávnění polštiny při povinné němčině, otázku polských škol a jiné. Poláci byli nemile viděni v německých turistických objektech a ani je také nevyhledávali. Přesto Beskydy a jejich obrana před německým živlem nedávala představitelům Po-

Syrena 168

- 8 - Nahoře chata na Kozubové, dole na pohledu poslaném do Českého Těšína je otisk razítka chaty na Ko-zubové s textem: „BESKID ŚLĄSKI“ w Č.S.R. * P.T.T. / Schronisko Kozubowa (976m)“ (Slezské Beskydy v ČSR * Polská turistická společnost, Chata na Kozubové (976m)). Podobně v polštině je pohlednice označena 3-řádkovým textem i na zadní straně nahoře vlevo. Otisk razítka chaty je fialový, razítko je jednokruhové o průměru 26 mm. Expediční razítko pošty JABLUNKOV/d *** s datem na

Syrena 168

- 9 - můstku razítka 4.VI.37-17. Katal. č. razítka 847/2, Monografie, Díl 17/I str. 263. Razítko je typu M 45. Bylo ještě s rozlišením „a“, „b“, „c“. Všechna 4 razítka v použití 1925 - 1938. Zásilka je poslaná na ředitele polské měšťanky v Těšíně, jedná se o pozdrav dětí ze školního výletu. láků pokoj. Již v r. 1901 se objevil první „Polský průvodce po Těšínském Slezsku“ od kněze Antonína Macoszka. Průvodce měl vzbudit zájem Poláků o tu-ristiku. Brzy ale bylo jasné, že schází vlastní turistická chata, zvláště když Poláci nebyli rádi viděni na chatách německých. Vedlo to k založení Polské turistické společnosti „Beskid“ v Těšíně. Statut společ-nosti dlouho „ležel“ na schválení v Opavě, proto založení společnosti se uskutečnilo až 6. března 1910. Mezi prvními členy společnosti byli význační představitelé Poláků na Těšínsku. Ke konci roku 1910 měla společnost 140 členů, převážně z řad inteligence na Těšínsku a Horním Slezsku. V r. 1913 byla dokončena stavba první chaty „Beskidu“ na Ropičce, která se měla stát centrem rozvoje polské turistiky. Tato chata ale v r. 1918 do základů vyhořela. Na jejím místě byla pak vybudována chata čes-ká. Po první světové válce pak vznikla na jiném místě v Beskydách na Stožku nová polská chata. Byla zprovozněna 28. 7. 1920. Mezitím bylo Těšínské Slezsko rozděleno mezi Československo a Polsko. Polská turistická společnost Beskid se stala členem Polské, turistické, tatranské společnosti v Krakově. Chata na Stožku se octla na polské straně Beskyd. České orgány vydávaly v té době tak zvané „beskydky“, čili povolení na překročení hranice o sobotách a nedělích. Poláci cítili potřebu založení vlastní turistické organizace a chaty v ČSR. 26. března 1923 se uskutečnila první schůze Slezského Beskidu v Československu. Ti si koupili stavební parcelu na Kozubové, započali se stavbou příjezdové cesty a samotné turistické chaty na Kozubové. Náklady na stavbu byly ve výši 750.000 Kč. Finan-cováno to bylo z části ve formě sbírek těšínských Poláků ale i za přispění Polské turistické tatranské společnosti v Krakově. Aby chata ještě více přitahovala, byla na vrcholu vybudována kaple sv.Anny, která byla slavnostně vysvěcena 7. 8. 1937. Tehdy na Kozubovou na vysvěcení kaple přišlo kolem 10.000 osob. Kapli v plné výši uhradil kněz Rudolf Płoszką z Hnojníku. Ten v r. 1938 zaplatil chatě i telefonické spojení. Po r. 1945 byla Společnost Beskid rozpuštěna, chata na Kozubové byla nejprve vyvlastněna a následně dokonce i vyhořela. Obnovená Společnost sportovně turistická Beskid navazuje na předválečné tradice a usilovala i o navrácení v 50-letech vyvlastněného majetku. Zpracováno podle článku v novinách Głos Ludu z 23. 5. 1992. Jaká je v této záležitosti současná situace zatím nevíme. Snad se najde někdo z polských kolegů, kdo nám o tomto více poví. Třeba Władek Owczarzy? Ota ŠRUBAŘ a Jaroslav TEREŠKO *********************************************************************************** Ještě k okupaci polského, východního území Sovětským svazem po 17. 9. 1939.

K této problematice jsme přinesli článek přítele Józefa Witolda Żurawského v Syreně 165. jelikož jsme na článek dostali až nebývalé množství ohlasů, doplníme jej dnes některými údaji z práce výše jmeno-vaného autora. Jsou z připravovaného II.dílu jeho publikace „Sowietskie znaki pocztowe na okupo-wanych ziemiach polskich w latach 1939 - 1945“ (Sovětské poštovní známky na okupovaných polských územích v letech 1939 - 1945). V prvním rozhodnutí UV VKSb (Ústřední výbor všesvazové komunistické strany bolševiků) na oku-povaných polských územích na podzim r. 1939, mimo organizování politického a hospodářského života, bylo i rozhodnutí o organizování pošty a poštovně-telegrafního spojení. Bylo to na zasedání 1. X. 1939. Již následující den byl N. P. Sadowniczy jmenován splnomocněncem v záležitosti organizování spojů na západní Ukrajině. Jmenovaný byl zároveň okamžitě poslán do Lvova. V této funkci byl do 29. 4. 1940. Svůj úřad spravoval pomocí republikového zmocněnce resortu spojů v Kijevě. K obyvatelstvu na okupovaných územích byly vydávány různé propagační letáky, jeden z nich publikujeme na následující straně. Píše se v něm ve volném překladu:

Vojáci! Během posledních dnů byla polská armáda docela rozdrcena. Vojáci z měst Tarnopol, Galicz, Równo, Dubno v množství více jak 60.000 osob přešli dobrovolně na naši stranu. Vojáci! Co vám zbylo? O co a s kým bojujete? Váš odpor je nesmyslný. Důstojníci vás ženou na nesmyslná jatka. Oni nenávidí vás a vaše rodiny. To oni zastřelili vaše delegáty, které jste k nám vyslali s pověřením o kapitulaci. Nevěřte svým důstojníkům. Důstojníci a generálové jsou vaši nepřátelé, chtějí vaši smrt. Vojáci! Bijte důstojníky a generály. Nepodřizujte se rozkazům vašich důstojníků. Vyžeňte je z vaší země. Přebíhejte směle k nám, k vašim bratrům

Syrena 168

- 10 -

z Rudé armády. Zde najdete pozornost a péči. Pamatujte, že jen Rudá armáda osvobodí polský národ z nešťastné války a získáte možnost začít mírový život. Věřte nám! Rudá armáda Sovětského svazu - to je váš jediný přítel. Velitel Ukrajinského frontu S. TIMOSZENKO.

Ještě dva dny před sovětskou agresí na Polsko vydává lidový komisař pro vnitřní záležitosti SSSR L. P. Beria direktivu týkající se činnosti NKVD na budoucích okupovaných polských územích. Mezi 16 body direktivy je i : „obsadit okamžitě všechny objekty spojů, telegraf, telefon, radiostanice a radiouzly, pošty. Do jejich čela pak dosadit spolehlivé lidi. Později pak ve struk-turách NKGB (Lidový komisariát státní bezpečnosti) byly vytvořeny specielní odbory kontroly poštovně telegrafické korespondence. První sovětské známky a celiny s natištěnými sovětskými známkami se objevily na území bývalého Ředitelství obvodu pošt a telegrafů ve Lvově (za polské správy, vojevodství Lvovské, Tarnopolské

a Stanislavovské včetně jižních oblastí vojvodství Poleského) a na území bývalého Ředitelství pošt a telegrafů v Lublině (bývalé vojvodství Volyňské a jižní oblasti vojvodství Poleského) již v I. dekádě listopadu 1939. Jednalo se hlavně o poštovní známky, sovětské celiny s natištěnou známkou se objevily až později. Celiny nebyly totiž zmiňovány vedle známek v direktivě UV VKS b z 1. X. 1939. Pravděpodobně proto byly ještě dlouho používány celiny polské z let 1938 - 1939. Jejich dostatečné zásoby byly totiž ve skladech ve Lvově. Činnost sovětské pošty před vypuknutím války byla celkem malá. Bylo to jen 9 zásilek na občana za rok. V Polsku v porovnání to bylo 26, v Německu 100, v Anglii a ve Švýcarsku dokonce 175. Změny, ke kterým došlo v důsledku válečných činností, přesuny velkého množství obyvatelstva, nové hraniční kordony na přelomu září a listopadu 1939, vyvolaly dosud nevídanou potřebu komunikace pros-třednictvím pošty i uvnitř okupovaných území a oblastí. Organizace a provozování pošty na okupo-vaných sověty územích (ale i na územích okupovaných Němci) si vyžadovalo obnovu železniční dopra-vy, ale i organizování sítě pošt. Obnova a přetváření železniční sítě byly sovětskými orgány napláno-vány do etap a zakončeny zhruba do konce roku 1939. Byly ale i výjimky, kde se to podařilo až koncem září 1940. V první fázi organizování pošty se její transport opíral na využití malých letadel U-2 (PO-2) nazýva-ných „kukuruzníky“. Tyto postupně oblétávaly poštovní rajony a dopravovaly do nich a od nich poš-tovní zásilky. První dny od listopadu 1939 tehdy pro obyvatelstvo dostupné pošty začaly přijímat korespondenci jen pro adresáty, kteří byli na územích obsazených Rudou armádou. Počátkem listopadu 1939 po formál-ním připojení bývalých polských území k SSSR bylo oznámeno, že pošta rozšiřuje svoje služby a přijímá zásilky adresované po celém tehdejším území SSSR (a pravděpodobně i do zahraničí). Bylo to ale mimo vytvořený na Němci okupovaném bývalém polském území GG - (Generalgouvernement). Zásilky do GG bylo možno posílat poštou teprve od března 1940. Tomuto nařízení, což dokazují

Syrena 168

- 11 - nalezené doklady, nepodléhala korespondence zajatců a korespondence Červeného kříže. To regulovala Hágská konvence z r. 1907 (tu přijalo Německo i SSSR) a Ženevská konvence z r. 1929, kterou formálně nepřijal SSSR (mimo určitých výjimek). Obálka z dopisu z území obsazeného SSSR – z Tarnopolu. Dopis je poslán na Polský červený kříž v Kielcích, které byly okupovány Německem. Červený kříž se snažil zprostředkovat výměnu korespon-dence mezi polskými zajatci v tam se nacházejících třech přechodných zajateckých táborech a mezi jejich rodinami. Jedná se o doporučený dopis, vyplaceno sovětskými známkami (4x30 + 10 kop.) = 1 ru-bl a 30 kop. Bylo to v souladu s tehdy platným poštovním tarifem v SSSR. Známky jsou znehodno-ceny původním polským razítkem TARNOPOL * 3d * s datem –4.XII.39.18. Na zásilce je polské R-razítko (R/ TARNOPOL 1-a/ Nr 0018). Na zadní straně zásilky je zleva zálepka sovětského cenzora NKWD s razítkem velice slabě zřetelným. Z pravé strany zásilky je zálepka cenzury německé.

Syrena 168

- 12 - Uprostřed zadní strany zásilky je průchozí razítko sovětské, foneticky: „2 /Kiiv-vogzal / 2/ Kiev-gare“ (francouzsky gare = nádraží) s datem 16 I 40. Na zásilce je ještě příchozí razítko v Kilelcích KIELCE / b s datem na můstku razítka 24.1.40-12. Zásilka je ze sbírky A.Wożniaka. Obšírnější článek věnovaný problematice je v časopise FILATELISTA ročník XLIII (1966) v čísle 9 (887), str. 328 - 330 a v čísle 10 (888) str. 365 - 367. Obálka z dopisu Červeného kříže poslaného Uřadem informačně pátrajícím Polského červeného kříže ve Varšavě (Biuro Informacyjno-Wywiadowcze Polskiego Czerwonego Krzyża w Warszawie) pravdě-podobně z listopadu 1939. Zásilka je poslána do Lvova. Jak je vidět podle razítek na zásilce, byla nejprve opatřena razítkem „Doręczenie bezpłatne“ (bezplatné doručení). Dopis se dostal přes orgány Polského červeného kříže (PCK) do úřadu Obvodu PCK v Białymstoku. Odsud byla zásilka poslána dále adresátovi poštou. Na zásilku byl umístěn nápis: „Opłatę pocztową uiści adresat“ (poštovní

Syrena 168

- 13 - poplatky zaplatí adresát - poznámka na přední straně v levém horním rohu obálky). Byl také vyznačen poštovní doplatek „T30“ (podle francouzského „taxe“ - poplatek). Na zadní straně zásilky je příchozí razítko (sovětské) ve Lvově. Foneticky: „Lvov SSSR Lviv /č./1/-2 12 39 15“. Ze sbírky Ch. Kulpiňského. Jak to již bývá pravidlem, existují vždy i některé výjimky. Příkladem může být dopis poslaný z Těšína (po německé okupaci byl včleněn do Říše, nepatřil do GG). Dopis byl poslán prostřednictvím německé služební pošty OST a byl poslán do Lvova okupovaného SSSR. Dopis dorazil k adresátovi určitě jen proto, že obsahoval razítko „spřízněné mocnosti“ a byl také psán německy. Dopis poslaný z Těšína (odesilatel na zadní straně obálky) 26. Okt. 1939 (vyznačeno od nalepené známky datumovkou). Frankatura známkou Mi 469 Hindenburg 12 fen. expediční razítko (otisk fia-lový) „Deutsche Dienstpost Osten – 74 –„.Vedle je otisk datumovky s datem 26. 10. 1939. Na zadní straně obálky jsou otisky dvou razítek. Foneticky: Průchozí razítko: „SSSR 6 Moskva počtamt 6/8 EKS / 16 11 39“ a příchozí razítko: „Lvov SSSR Lviv /č/1/ 22 11 39 20“. Zásilka ze sbírky Ch. Kulpiňského. Zajímavostí je i to, že zpočátku sověty dosazovaní pracovníci na okupované pošty nesměli kores-pondovat ani se svými rodinami z území SSSR z nichž byli na okupovaná území Polska delegováni.

Syrena 168

- 14 - Nová sovětská razítka v podobě ukrajinských se objevila nejdříve, a to již 16. X. 1939 v bývalém polském, Stanislavském vojvodství. To bylo nejprve přejmenováno na obvod Stanislavský, který byl v prosinci zmenšen ve prospěch obvodu Drohobyšského. Razítka byla asi akcí ukrajinských naciona-listů. Více o tom psal mgr. Jerzy Tokarz v článku „Polskie stemple pocztowe stosowane przez ZSRR po 17. 9. 1939r.“ Díl I v časopise FILATELISTA, ročník 53 (2006) č. 4 (1002) str. 181 - 183 a Díl II v č. 5 (1003) str. 240 - 244. První typově sovětské razítko tehdy všeobecně používané se objevilo ve Lvově pravděpodobně koncem listopadu 1939. Je to řídce se vyskytující razítko sovětské polní pošty z té doby. V použití bylo u Hlavního štábu Ukrajinského frontu a u předsedy Vojenské rady ve Lvově u „komandanta“ Semjona Konstantinoviče Timošenka. Je to razítko: Foneticky: „SSSR + pěticípá hvězda se srpem a kladivem + Vojenno - počtovaja baza / LIT.S /Ž/29 10 39“. Doporučená zásilka s výše popsaným razítkem je nahoře. Nápis ZAKAZNOJ (foneticky) a ručně vepsané č. 188 = DOPORUČENÝ 118. Vlevo od zásilky nahoře je reprodukce razítka ze zásilky vpravo. Známé je totéž razítko polní pošty použité na podobné korespondenci v následujících dnech. Organizace polní pošty Rudé armády v r. 1939 není nám blíže známa. Podobné polní pošty fungovaly v Rusku i za I. světové války. Nahoře je zásilka poslaná z vojenské poštovní základny „S“ na vedou-cího lístkové pokladny ve Lvově-osobní nádraží. Adresa je 3-řádková v obdélníkovém rámečku. Fone-ticky: „Zavědujuščij / biletnymi kasami /st.Lvov-pasaž.“. Zásilka je vyplacena podle sovětského platného tyrifu jako mimomístní, doporučená zásilka. Frankatura je dvěma 15 gr. polskými známkami z historické série (katal. č. Fischer 334) a sovětskou známkou „pilot“ 30 kop. (Mi 682). Celkem 60 gr. (kop.). Zásilka je ze sbírky A. Cronina. Podle originálu volně přeložil ing. Jiří Jan KRÁL *********************************************************************************** Poštovna ODERBERG LINDE / BOGUMIN LIPA. V katalogu „České a slovenské poštovny 1900-1958“ najdeme tuto poštovnu pod katalogovým číslem 0062 na straně 71. Poštovna zahájila svoji činnost 1.4.1902 a skončila 31.3.1908. Vedoucím poštovním úřadem (Vpú) byla pošta Bohumín 1 / Oderberg 1. Razítko poštovny má rozměr 51x14 mm a jeho známé použití je od listopadu 1902 do r.1907. Katalogový záznam u razítka poštovny je 30 euro. Obě zásilky na následující straně jsou adresovány na stejnou osobu, jedna německy, druhá polsky. Je to Františka Szymiczek z Bohumína. Expediční razítka Vpú jsou stejná, dvojkruhová, německo-polská ODERBERG 1 / BOGUMIN 1/c. Razítka jsou podle Monografie Díl 13 vedena pod katalogovým číslem 1647 na straně 529. Pošta byla v provozu od 15.2.1850. Razítka jsou typu G 115. Na poště byla používána od r.1897. Toto razítko bylo ještě s rozlišením „a“, „b“ a „d“. Původně měla pošta název ODERBERG BAHNHOF čili Bohumín-nádraží. Název Bohumín 1 je používán pro poštu od r. 1897. O poštovně se píše i v publikaci pana Tovačovského. Výskyt razítka poštovny pan Tovačovský doku-mentuje korespondenčním lístkem poslaným do Fryštátu z 12. 6. 1906. Lístek má expediční razítko

Syrena 168

- 15 - pošty ODERBERG 1 / BOGUMIN 1/c a příchozí razítko (německo-polské) pošty FREISTADT OBERSCHLES / FRYSZTAT s datem 13/6/06.

Na první zásilce je expediční i příchozí razítko stejné jen s jinými daty. Pravé má datum 30/8/X-XII/05 a levé 30/8/XII-6/05. Razítko poštovny je vlevo od nalepené známky.

Na druhé zásilce je opět expediční i příchozí razítko stejné, ale opět s trochu jinými daty. Pravé má da-tum 25/12/XII-6/05 a levé má datum 27/12/I-VI/05. Razítko poštovny je v levém horním rohu zásilky. V publikaci Dr. Gebauera je u razítka poštovny tento záznam: 1) *ODERBERG LINDE / BOGUMIN LIPA * velikost razítka 51x14 mm, známý otisk černý, doba použití od listopadu 1902 do roku 1907, cenový záznam 30 euro. I naše obě ukázky zapadají do údajů Dr.Gebauera včetně barvy otisku razítek, která je na obou zá-silkách černá. Odpovídá i rozměr razítka. Za obě ukázky děkujeme kolegovi mgr. ing. Karolovi MICZOWI, který v současné době prožívá po zdravotní stránce nelehké období. Upřímně a z celého srdce mu přejeme brzké uzdravení a touto cestou mu posíláme i hezký pozdrav.

Syrena 168

- 16 - Dvojjazyčné, česko-polské R-nálepky z roku 1920 na zásilkách. Dosud jsme dvojjazyčnou, česko-polskou R-nálepku publikovali jen z pošty LAZY u ORLOVÉ / ŁAZY, a to v Syreně č. 124 na str. 3. Dnes můžeme uvést i další 3 dvojjazyčné R-nálepky.

Zásilka je poslaná na Ve-litelství 6-té ČeSl. divi-ze, kancelář hlavního stanu v Brně. Zásilka je poslaná z pošty KAR-VÍN 1 /KARWINA 1. Datum na můstku razítka je 10.V.20-6. Nalepená známka Hradčany 80 hal. s přetiskem SO/1920 ( ). R-nálepka česko-polská Karvín 1 / Kar-wina 1. Papír R-nálepky je žlutobílý, rámek a písmeno „R“ je v barvě červené, název pošty a podací číslo na R-nálep-ce 163 je v barvě modré. Následující dvě ukázky jsou již s dvojjazyčným česko - polským názvem

pošty Bohumín 1 / Bogumin 1. Zásilka původně poslaná na Marii Meissner do Bohumína. Původní pošta dodání přeškrtnuta a ručně dopsáno Villa Latzer Jauernig (Javorník). Firemní obálka ALLGEMEINE DEPOSITENBANK / Filiale Oderberg (Bahnhof). Frankatura známkami Hradčany s přetiskem SO/1920, nominální hodnoty 80 hal. (stříhaná) a 5 hal. (perforovaná). Expediční razítko pošty německo-polské ODERBERG 1 / BO-

Syrena 168

- 17 - GUMIN 1 s datem na můstku razítka 11.V.20-6. Katalogové číslo razítka je 95/7, viz Monografie Díl 16/1 str. 74. Razítko je podle Monografie Typu M 10. Rozlišení je buď „6a“ nebo „6d“, na razítku je nečitelné. R-nálepka česko-polská. Potisk „R“ a rámek v barvě červené, názvy pošty a číslo 150 v barvě modré. Papír R-nálepky je žlutobílý. Na zadní straně zásilky je otisk razítka JAUERNING/*a* s datem 13.V.20-5. Katalogové číslo razítka 873/2, Monografie Díl 16/1 str. 223. Razítko bylo i s rozlišením „b“. Razítko je v Monografii vedeno jako Typ M 17.

Na reprodukci nahoře je československá dopisnice CDV 14 s natištěnou známkou Hradčany 15 hal. Zásilka je poslaná do Polska do Białé. Do tarifu je dolepena známkami Hradčany 15 hal.(perforovaná) a 50 hal. (stříhaná) s přetisky SO/1920. Tarif činil za dopisnici do zahraničí v období 15. 5. 1919 do 31. 7. 1920 20 hal. příplatek DOPORUČENĚ 50 hal. Celkem 70 hal. Dopisnice je proti tarifu pře-placena o 10 hal. Expediční razítko opět německo-polské ODERBERG 1 / BOGUMIN 1 Typ M 10. Rozlišení razítka i zde nejde přečíst. Mělo by to být „6a“ nebo „6d“. Monografie Díl 16/1 na str. 74 vede razítko pod katal. č. 95/7. R-nálepka je stejná jako na předcházející zásilce, dvojjazyčná, česko-polská Bohumín 1 / Bogumin 1. Barvy a papír R-nálepky stejné jak u předcházející zásilky. Zásilka má polskou cenzuru – viz razítko s písmenem „K“ v kruhu 24 mm, otisk fialový. Je známo celkem 19 těchto razítek s písmenem jen „K“ v kruhu, která se od sebe liší jen nepatrnými odchylkami. Razítka mají podle publikace o cenzurách korespondence v letech 1918 - 1920 katalogové číslo krakovské cenzury č. 16. Tato razítka jsou o průměrech od 18 do 25 mm, známé otisky jsou v barvě černé nebo fialové, doba použití je uváděna od prosince 1919 do prosince 1920. Viz strana 124 uvedené publikace. Naše ukázka barvou cenzurního razítka, průměrem a dobou použití zapadá do údajů publikace o těchto cenzurách. Za ukázky děkujeme kolegovi mgr. ing. Karolovi MICZOWI.

Provizorní R-nálepka a expediční razítko pošty KARVINÁ 2 z období na počátku německé okupace (dnes Karviná-Doly).

Jedná se tehdy o druhou, menší poštu ve staré Karviné (dnes městská část Karviná-Doly). Tato pošta byla v provozu teprve od 2. 1. 1920, kdy původní pošta pro potřeby rozrůstající se Karviné již nestačila. Po obsazení Karviné Německem se Karviná stala součástí Říše (nebyla jako polské území začleněna do GG). Po obsazení Německem používala pošta zpočátku provizorní expediční razítko. Toto bylo později nahrazeno definitivním, kovovým. Provizorní gumové razítko bylo přes nalepené známky na zásilce na následující straně otištěno 2x . Na zásilce není vyznačeno datum podání zásilky ani datumovkou, ani ručně, jak to bylo v té době obvyklé. Proto dobu podání zásilky nejde určit. Provizorní razítko má roz-

Syrena 168

- 18 - měr 36 x 6 mm. . Zásilka je frankovaná známkami 2x6 fen a 1x30 fen série Hindemburk. Vlevo od natištěných známek je červenou inkoustovou tužkou napsáno Einschreiben (Doporučeně). R-nálepka je původně také němá, bez názvu pošty, jen „R“ a podací číslo zásilky je na ni vytištěno. Název pošty je vyznačen na R-nálepku rovněž gumovým provizorním razítkem a „2-ka“ za názvem je dopsána ručně. „R“ a rámek nálepky je v barvě červené, „KARWIN“ je v barvě fialové a podací číslo 130 je vytištěno černě. Zásilka je poslána do Vsetína, tedy do Protektorátu Čechy a Morava. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI.

*********************************************************************************** Definitivní, kovové razítko pošty KARWIN (Oberschles) bez udání, zda jde o poštu č. 1 nebo č. 2 !

Syrena 168

- 19 - V předchozím článku jsme měli zásilku z období okupace s provizorním razítkem pošty KARWIN (OBERSCHLES) 2 včetně provizorní R-nálepky. Na předcházející straně je ale zásilka již s definitiv-ním, kovovým razítkem KARWIN (OBERSCHLES.) bez udání, zda jde o poštu Karviná 1 nebo Karviná 2. Pošta jenom s názvem KARWIN byla v provozu do 2. 1. 1920. Od 2. 1. 1920 byla v Karviné otevřena i druhá pošta. Ta původní byla Karviná 1, ta druhá pak Karviná 2 i když se název Karviná tehdy psal docela jinak. O změnách názvu Karviné po r. 1920 jsme již v Syreně ale psali. Jestliže v předchozím článku i Němci respektovali existenci dvou pošt v Karviné na provizorním razítku z pošty Karviná 2 , proč tomu tak není již na definitivním razítku s datem 21. 3. 40 – 18 ?? Razítko KARWIN (OBERSCHLES.) je s rozlišením „a“ a je otištěno na velikonočním blahopřání poslaném do Německé Lutyně. V textu je datum 20. III. 40. Dosud jsme v Syreně publikovali tato razítka staré Karviné: -Syrena č. 87 str. 16 jen výstřižek provizorního razítka KARWIN 1, -Syrena č. 88 str. 13 provizorní razítko KARWIN (OBERSCHLES.), bez označení číslem, -Syrena č. 108 str. 7 dvě doporučené zásilky KARWIN (OBERSCHLES) 1. Totéž vytištěno na R-nálep- kách. Na dopisech jsou definitivní razítka i R-nálepky, již žádná provizória! -Syrena č. 87 str. 21, Syrena č. 92 str. 7 a Syrena č. 97 str. 25. Propagační razítko jen s nápisem KAR- WIN (OBERSCHLES) doplněné propagačním textem: Stadt mit ihren / Steinkohlengruben u. Zechen. Je vidět, že Němcům to moc nevadilo, zda to je pošta č. 1 nebo č. 2. Zvláště u provizorních razítek. Ale u razítka definitivního, kovového by v tom již měl být pořádek! Podle materiálu Dr. Adriána JUNGA pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL

Něco pro zopakování: Co znamenají zkratky v časových údajích starších poštovních razítek? Zkratky jsou většinou odvozeny od německých názvů. F (Frűh) = ráno, V (Vormittag) = dopoledne, M (Mittag) = poledne, N (Nachmittag) = odpoledne A nebo ABS (Abends) = večer. Římskými číslicemi jsou značeny ranní a dopolední hodiny, arabskými číslicemi pak odpolední a večerní hodiny. *********************************************************************************** Poštovna Košařiska. Obec leží severozápadně od Jablunkova mezi Milíkovem a Hrádkem. Psali jsme o ní již v Syreně č. 123 na str. 11 - 12. Bylo tam publikováno razítko č. 1 na zásilce ze 7. 4. 1917. (v textu). Zásilka byla ale s nečitelným razítkem Vpú Jablunkov a se strženou známkou. Zásilka s razítkem č. 1 poštovny Košařiska a s razítkem Vpú Jablunkov s datem 5 / 6 / 06 !! Je to daleko dříve než jsou dosud známé výskyty (září 1911)

Syrena 168

- 20 - Razítko je v publikaci Dr. Gebauera vedeno pod katal. č. 0569 na str. 171. Poštovna je v provozu od 1. 12. 1903 a definitivně byla zrušena 15. 11. 1953. Dle publikace poštovna používala celkem 4 razítka, ale jen 3 z nich jsou dosud doložena. 1)*KOSZARZYSK / KOSZARZYSKA* rozměr 34x15 mm, otisk fialový, doložená doba použití září

1911 až květen 1921, ocenění 30 euro.Razítko je obdélníkové, dvouřádkové.

2)*Košařiska* (Jablunkov ve Slezsku) rozměr 48x9 mm, otisk fialový, doložená doba použití červen 1924 až ????, bez ocenění. Razítko jednořádkové, obdélníkové. 3)*KOŠAŘISKA* (JABLUNKOV) rozměr 49x11 mm, otisk fialový,doložená doba použití červe- nec 1930 až květen 1934. Razítko jednořádkové,obdélníkové. 4)*KOŠAŘISKA* (JABLUNKOV) / *KOSZARZYSKA* (JABŁONKÓW). Předpokládá se pouze, že toto razítko existuje, protože poštovna pracovala do polského záboru 4. 10. 1938 a od poloviny r. 1938 byla na některých poštách a poštovnách na Těšínsku zavedena dvojjazyčná, česko-polská razítka. Nález tohoto razítka by byl určitě senzací !! Vpú pro poštovnu byla pošta Jablunkov, která procházela různými variantami názvu od německých přes polské a české. Pan Tovačovský ve své práci vede u poštovny Košařiska jen první 3 razítka. Podle něj jsou doložena: Razítko č. 1: na recepise z 20. 12. 1914, otisk fialový, na recepise ze 17. 12. 1915, otisk fialový a na recepise z 12. 5. 1921, otisk fialový. Razítko č. 2: jen na výstřižku z r. 1924, otisk fialový. Razítko č. 3: na recepise z 31. 7. 1930, otisk fialový. Poselské pochůzky skončily 4. 10. 1938, kdy Košařiska obsadilo Polsko spolu s Vpú Jablunkov. Během polské a německé okupace nebyla poštovna asi v provozu. Za německé okupace roznášela v Košařis-kách poštu pošta Návsí. 15. 12. 1945 byla činnost poštovny obnovena. Používaná razítka z let 1945 - 1948 nejsou zatím dolo-žena. Dle tehdejšího poštovného Jiřího Szmeka používala poštovna Košařiska do konce roku 1948 různá razítka, ale žádný doklad s jejich otisky se nezachoval (ani nebyl doložen). Při přestavbě rodinného domku Jiřího Szmeka byly všechny doklady a písemnosti, které dotyčný vlastnil, zničeny. Činnost poštovny byla ukončena rokem 1948. Ke zrušení poštovny došlo až koncem r. 1953 současně s donášením pošty z pošty Jablunkov. Od r. 1954 patřila Košařiska do obvodu pošty Bystřice nad Olzou a zásilky odtud přinášel Jiří Szmek až do 1. 4. 1958, kdy byl zřízen poštovní úřad v Milíkově. Od té doby doručoval tento poštovní úřad, který vedl rovněž stejný Jiří Szmek, zásilky také v Košařiskách. Naše ukázka na předcházející straně je s razítkem poštovny č. 1. Razítko je na zásilce s razítkem Vpú Jablunkov prokazatelně s datem 5 / 6 / 06, tedy z 5. 6. 1906 ! Je to tedy 5 let a 6 měsíců dříve než uvádí Dr. Gebauer a 8 let a 7 měsíců dříve, než to uvádí pan Tovačovský. Zásilka má expediční razítko pošty JABLUNKAU / OESTERR.SCHLESIEN 5/6/06. Razítko je jednokruhové, jen s německým textem. Razítko na zásilce má rozměr 32,5 x 14,5 mm. Monografie 13 Díl na str. 324 vede razítko pošty pod katalogovým číslem 883. Razítko je typu E 82 a bylo v provozu na poště od r. 1887. Zásilka je poslaná na Jana Górmaka, studenta semináře. Posláno do ŠIBICE, Těšín.

Podle ukázky Dr. Adriána JUNGA pro Syrenu zpracoval ing. Jiří Jan KRÁL.

*********************************************************************************** Polský zábor Těšínského Slezska, Exprés, doporučená zásilka poslaná z pošty Fryštát do Hranic na Moravě, tehdy již v Protektorátě Čechy a Morava. Zásilka byla poslána 3 dny před vypuknutím války mezi Polskem a Německem.

Expediční razítko na zásilce FRYSZTAT *b* je s datem na můstku 28 VIII 39 18. Použití razítka s rozlišením *b* na zásilce je poměrně vzácné. V Syreně jsme s tímto razítkem publikovali jen jednu zásilku (obyčejná), a to s datem 12 X 38 (Syrena 133/18-19). Jak se na stránkách Syreny můžete přesvědčit, na poště Fryštát byla v použití dvě R-razítka. Razítko jen se samotným „R“ (Syrena č. 105/6 a Syrena 152/12-13). S „R/a“ (Syrena 114/16-19 a Syrena 165/36). Lze uvažovat o tom, že razítko „R/a“ je přivezené na poštu v r. 1938 po té, co bylo dříve na poště pod polskou správou používané do srpna 1920, než Fryštát připojili k ČSR. Razítko bylo asi někde uloženo, snad v Muzeu pošty a telegrafů. To je ale jen určitá hypotéza, kterou nejde ničím potvrdit. Skutečností je to, že R-zásilky z Fryštátu měly do r. 1920 jen otisky tohoto razítka „R/a“ (!?).

Syrena 168

- 21 - Přední a zadní strana R-zásilky poslané Exprés z Fryštátu do Hranic na Moravě 28. 8. 1938. R-razítko jen se samotným „R“, Exprés nálepka je červená, potisk černý. Adresováno do Mähr. Weisskirchen v protektorátě. Název je německý pro Hranice na Moravě. Zásilka má na zadní straně dvojjazyčnou, polsko-francouzskou nálepku pro devizovou kontrolu (žlutá, potisk černý). Přes nálepku je parafa (zeleně) toho, kdo nálepku nalepil a orazil razítkem Fryštátu se stejným datem a rozlišením, jak je to na expedičním razítku na zásilce vpředu. Na zadní straně zásilky je příchozí razítko pošty v Hranicích. Razítko je ještě původní, československé HRANICE 1 /1a *** s datem na můstku 29.VIII.38-15. Ra-zítko je podle Monografie Díl 17/I str. 239 typu M 45 a je vedeno pod katal.číslem 733/2. Razítka s rozlišením „1a“ jsou dvě: staršího a novějšího typu. Liší se tvarem zobáčku „1-ky“ v rozlišení „1a“.

Syrena 168

- 22 - Delší zobáček je starší typ, a toto razítko bylo používáno 1925 - 1929. Kratší zobáček je novější typ, a toto razítko bylo používáno 1929 - 1939. Novější typ je otištěn na zadní straně naší zásilky. Tarif zásilky: za dopis váhy do 20g byl ke dni expedice zásilky 45gr. + příplatek DOPORUČENĚ 45gr. + příplatek EXPRÉS 1,10 zł. Celkem (45+45+1,10)= 2 zł. Zásilka je tedy vyplacena podle platného tarifu. (Viz „Zeszyty szkoleniowe PZF Nr. 11“, vydání ve Varšavě 1988). Sleva pro zásilky do Československa používaná v meziválečném období skončila 31. 12. 1938. Známka použitá na zásilce, nominální hodnoty 2 zł, má katalogové číslo Fischer 321 (I. Díl r. 2008). Katalog ji oceňuje na zásilce (samostatně použitou) za 150 zł. což je dosti velká částka !! Dle materiálu Dr. Adriána JUNGA pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL

*********************************************************************************** Zajímavé razítko na ústřižku složenky s razítkem pošty Těšín 1 z období Šnejdárkova tažení, kdy byla pošta od 23. 1 do 25. 2. 1919 pod československou správou.

Ústřižek je z doby, kdy československá vojska pod velením gene-rála Šnejdárka obsadila část polského území na Těšínském Slezsku a některé polské pošty se tak octly na určitou dobu pod československou správou. Mezi tyto pošty patřila i polská pošta CIESZYN 1. Československá správa používala v poštovním provozu původní polská razítka zděděná polskou poštu ještě z dob Rakousko-Uherska. Toto období trvalo od 23.ledna do 25. února 1919, kdy pošta v CIESZYNIE (polském) jako pošta Cie-szyn 1 se vrátila zpět pod polskou správu. Na ústřižku peněžní průvodky vlevo je nalepena československá známka série Hradčany, nominální hodnoty 40 hal. Známka je oražena zvláštním razítkem, které bylo používáno pro hromadné, strojní orážení poštovních poukázek na nichž bylo mnohdy nalepeno i několik známek. Razítko se skládalo z expedičního razítka s místním názvem a navíc mělo soustředné výseče, které znehodnotily známky na průvodce na ploše zhruba 30 x 80 mm. Expediční razítko s náz-vem pošty bylo přitom ve středu tohoto razítka. Jedním strojovým úderem se tak znehodnotily všechny známky nalepené na pravém okraji ústřižku. Původní razítko rakouské, dvojjazyč-né, německo polské TESCHEN 1 / CIESZYN 1 / 5a s datem 20.II.19 je vlevo. Razítko je Typu G 135 + W8. Z filatelistické-ho pohledu je toto razítko neznárodněným, československým po-převratovým razítkem. Obě pošty v Těšíně (Těšín 1 i Těšín 2 se tak staly na dobu od 23.1. do 25.2. poštami pod československou správou. Na ústřižku průvodky je dole vlevo otisk neúplného okresního razítka pošty Těšín 1 s číslem „XI/178“. Toto okresní razítko na průvodce je „1“ Typu (jednoduchý rámek). Razítko je známé i

v Typu „1A“, kde mezi římskou a arabskou číslicí nebyla jen mezera, ale navíc i vodorovná, dělící čára. Za ukázku děkujeme příteli Luboru KUNCOVI. Pro Syrenu připravili Ota ŠRUBAŘ a Jaroslav TEREŠKO ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Razítko výše popsané pošty TESCHEN 1/ CIESZYN 1 /5a známe i z jiných pošt, převážně větších, kde bylo třeba denně razítkovat větší množství průvodek. Razítko známe například u pošty LEMBERG 6 / LWÓW 6, u pošty KRAKAU 1 / KRAKÓW 1 a u pošty BIELITZ 1 /BIELSKO 1. Průvodku s razítkem tohoto typu (G 135 + W8) přinášíme na následující straně od pošty BIELITZ 1 / BIELSKO 1. Datum na můstku razítka je 29.XI.18. Průvodka má otisk okresního razítka s číslem „XI/12“ Toto okresní razítko je zde Typu „1A“,ale dělící vodorovná čára mezi římskou a arabskou číslicí je velice špatně viditelná. Právě nedotisk středu okresního razítka pošty (Bielsko 1) je typický pro razítko Typu „1A“.Okresní razítka Typu „1A“ u pošt Těšínského Slezska známe jen u pošty Bielsko 1 a Těšín 1. Ostatní pošty Těšínského Slezska mají okresní razítka jen „1“ Typu. Jen razítko

Syrena 168

- 23 - „XI/30“ pošty Dětmarovice je u razítek Těšínského Slezska Typu „2“ (zdvojený obvodní rámek razítka). Průvodka je peněžní na 102 koruny a 96 haléřů a peníze jsou takto poslány právě do Těšína. Rakouské známky 3x10 hal. „Koruna“ jsou předběžnými známkami Polska, byly poštovně použity po rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku samostatného Polska (po 11. listopadu 1918). Zde popsané razítko pošty BIELSKO 1 na znehodnocování známek na složenkách uvádí mgr. Manterys ve své práci o razítkách na Těšínském Slezsku do r. 1918 se známým použitím od 6. 11. 1918 do 13. 5. 1920. Na průvodce dole je zajímavé značení čísla přijímané poukázky, které je zde strojové. Na průvodce je dole zcela vlevo. Je to číslo 02,812. Běžně se toto číslo na jiných poštách vpisovalo ručně. Den podání je dole označen datumovkou (29.NOV.18).Na průvodce je vše vyznačeno strojově, jen parafa zcela vpravo dole je tužkou, ručně. Za ukázku děkujeme příteli ing. Svatopluku PETROVI z Ostravy. *********************************************************************************** Ohlasy a připomínky našich čtenářů k Syreně.

Po obdržení Syreny 162 se nám ozval ing. Milan CHMEL z Frýdku-Místku s připomínkou k článku o jednořádkových razítkách pošty TESCHEN (Těšín) na recepisech, razítka Typu A 1. Píše: Za stěžejní však považuji příspěvek ze Syreny 162 str. 7-9 o recepisech a razítku Typu A 1 Těšína. To jste otevřel zásadní problematiku, kterou jsem chtěl dokumentovat na tomto razítku z pošty FRÝDEK. Chybí mi tam ale ta hlavní otázka, “jsou publikovaná razítka Typu A 1 na recepisech razítky poštovními“? Samozřejmě, že byla používaná na poštách, ale nejsou to razítka ve smyslu razítek „denních“. Jsou to jen razítka „úřední“, používaná hlavně na recepisech. Vy přes Syrenu byste mohl vyzvat širokou veřejnost historiků a sběratelů, aby dali dohromady všechny své poznatky o razítku Typu A, hlavně, na čem jsou zmíněná razítka otištěna. Viděl jste toto razítko na dopise? Vždyť i Monografie je řadí jako samostatnou kategorii, která se svou složitostí vymyká rozsahu Monografie.

Syrena 168

- 24 - Dokládají to svým způsobem i frankované zpáteční recepisy, kde známka je ve většině případů znehodnocena denním, byť kruhovým razítkem pošty. Hned v následujícím dopise k problematice ještě píše: Otázka recepisů a razítek Typu A1. Pokud prohledáte Monografii (já jsem to nedělal, tak jen vyjímečně najdete poznámku o úředním razítku. Markantní je to na str. 375 s odkazem na kapitolu 4.6. Tam však Typ A1 není (str. 375), pouze zmínka v textu na str. 554. Jsou tam jen oválná razítka.

Naše odpověď: Když Monografie razítka Typu A 1 u některých pošt vede a u jiných ne, čím to je? Souhlasíme, hledejte tato razítka i na dopisech. Nebo má někdo k dispozici věrohodný pramen s nařízením, podle kterého se razítka Typu A 1 na poštách používala ? V Monografii Díl 13 na str. 375 za razítkem katalogové číslo 1065/10 je napsáno: „KOENIGGRÄTZ A.5 > úřední razítka (AS) > kapitola 4.6.“. Mezi zobrazenými razítky na této straně razítko Typu A 1 skutečně není. V kapitole 4.6 na str.554 dole je napsáno: „Do této skupiny jsou zařazena též razítka s místním názvem, která byla sice určena pro razítkování písemností, tiskopisů a jiných dokladů úředního charakteru, avšak vyskytují se tu a tam na poštovních známkách, někdy sama, někdy s připsaným nebo přitištěným datem, případně v kombinaci s místním datovým razítkem. Je ovšem nutné připomenout, že razítka stejného provedení se používala na podacích a zpátečních lístcích rekomandovaných dopisů, dále na podacích lístcích telegramů a také na korespondenci nádražních železničních úřadů. Proto je někdy obtížné nebo dokonce nemožné zařadit je tam, kam patří, zvláště jde-li o razítka na pouhých výstřižcích“. Na následující straně 555 jsou zobrazena razítka Typu „A“ ( A1, A2, A5, v tom razítko A1 patří poště BRŰNN (Brno).

Ing. Milan Chmel nám následně napsal a poslal dvě ukázky: Vracím se ještě jednou k razítkům Typu A1. Těšín již byl diskutován, teď ještě FRÝDEK. Problematika je podobná, ne-li stejná. Nahlédnete-li u této pošty do Monografie, je tam uvedeno u této pošty jedno razítko Typu A 1. Stejný údaj převzal do své publikace mgr. Manterys, který první razítko Frýdku neviděl. Rovněž obě publikace shodně uvádějí počátečním rokem razítka rok 1818, který považuji za čistě „literární údaj“. Jaká je ale skutečnost ? Razítku Typu A 1 ( i u mgr.Manteryse) odpovídá razítko na recepise, který přikládám. Je z roku 1858, rozměr razítka FRIEDEK je 27x4,5-5 mm. Těchto ra- zítek jsem viděl několik z let 1845-1860, vždy na recepisech, ale nikdy jsem je neviděl na dopise. Proto stejně jako u razítka Těšína ho považuji za úřední. Viz reprodukce recepisu s razítkem FRIEDEK s datem 5. juni 1858. Recepis má na obou stranách potisk v němčině, je doklad na zásilku do Mor. Ostravy.

Syrena 168

- 25 - Skutečně první razítko Frýdku na dopise (pokračuje ing. Chmel), mám z ledna 1825. Dopis má rozměr 198 x 98 mm. Písmena nejsou uložena v jedné rovině a nejsou také ani stejně vysoká. Připadá mi to jako složené z jednotlivých písmen. Razítko se dá považovat za řádkové, v žádném případě ale ne za Typ A 1 ! uvedený v obou publikacích (Monografie i u mgr. Manteryse). Ještě jedna věc se mi na práci mgr. Manteryse nelíbí. Mohl uvést alespoň v poznámce, že první rok použití razítek přebírá z jiných publikací. I když daný údaj takto potvrzuje i jiný autor, tak je stoprocentně pravdivý ??

Zmenšená kopie dopisu z ledna 1825, kterou nám poslal ing. Chmel. Je to dopis na magistrát Freybergu (asi in Mähren) dnešní Příbor. Tolik k prvnímu problému, který ing. Chmel uvedl. Na rozdíl od Těšína razítko Typu A 1 v Monografii u pošty Frýdek je alespoň uvedeno ! (Viz Monografie Díl 13 str. 244, katal. č. 567/1). ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- K vlakové poště č. 777 Český Těšín – Kojetín - Přerov, Syrena 162 str. 13.

Syrena 168

- 26 - V článku pod bodem „2)“ jsme uváděli údaj z Monografie (Díl 17/II str. 497), že: „Razítko vlakové pošty KOJETÍN-ČESKÝ TĚŠÍN *Č.S.P.* 777, Typ V21 Monografie neuvádí. Ing. Chmel nám ale poslal zásilku s tímto razítkem s rozlišením „b“. Na zásilce jsou dva otisky razítka Typ V 21 vlakové pošty KOJETÍN-ČESKÝ TĚŠÍN *Č.S.P.* 777/b s datem na můstku 27.XII.21. Je to údaj, který v Monografii schází a v tomto ji třeba doplnit. Existuje-li tato vlaková pošta 777/b Typu V 21, měla by existovat i tato vlaková pošta Typu V 21 číslo 777/a. Za tento zajímavý údaj ing. Chmelovi děkujeme. Jmenovaný nám poslal i další zásilku s razítkem vlakové pošty ČESKÝ TĚŠÍN-KOJETÍN-PŘEROV *** 777/a Typ V 22. Tato pošta je ve zmiňovaném článku v Syreně č. 162 na str. 13 vedena pod bodem „3)“. Dole je jeho zásilka s tímto razítkem a datem na můstku –3.VIII.38. V uvedeném článku v Syreně č. 162 je publikovaná zásilka se stejným razítkem, jaké má zásilka dole. Zásilka je poslána do Českého Těšína. Zcela dole je ještě jedna zásilka ing. Chmela s razítkem vlakové pošty OSTRAVA-KOJETÍN-PŘEROV 777/b *** ale již z poválečného období.Zásilka má datum na můstku 26.VII.56 ! Je poslána do Opavy.

Syrena 168

- 27 - Ing. Chmel se zmiňuje i o tom, že původní vlaková pošta č. 777, jejíž zásilky jsme publikovali V Syreně č. 162 na straně 13 a v této Syreně, byla od října 1938 při zkrácení trati v důsledku polského záboru Českého Těšína zkrácena do Frýdku. Ing. Chmel připomíná, že na trati Český Těšín-Hulín a zpět jezdila před válkou ještě vlaková pošta 776. Monografie Díl 17/II na str. 497 pod katalogovým číslem 390 u vlakové pošty 776 uvádí tyto spoje: V období 1919-1939 jezdila vlaková pošta 776 po této trati: Český Těšín-Frýdek-Místek-Frýdlant nad Ostravicí-Krásno nad Bečvou-Hulín-Kroměříž-Kojetín. 1) ČESKÝ TĚŠÍN-HULÍN *Č.S.P.* 776/a (…..-…..), 776/b (1921-1923), Typ V.21. 2) HULÍN-ČESKÝ TĚŠÍN *Č.S.P.* 776/a (1919-1923), 776/b (…..-…..), Typ V 21. 3) ČESKÝ TĚŠÍN-HULÍN *** 776/a (1923-1925), Typ V 22. 4) HULÍN-ČESKÝ TĚŠÍN *** 776/a (1923-1925), Typ V 22. 5) ČESKÝ TĚŠÍN-KOJETÍN *** 776/a (1925-1939), 776/b (1925-1939), Typ V 22. 6) KOJETÍN-ČESKÝ TĚŠÍN *** 776/a (1925-1939), 776/b (1925-1939), Typ V 22. Ing. Chmel ještě uvádí, že pošta 776 jezdila i za protektorátu na Trati Moravská Ostrava-Kojetín-Přerov. Sděluje nám, že má z té doby i dvojjazyčné razítko. Když jsme jej o ně požádali omluvil se, že došlo k omylu, že se nejedná o vlakovou poštu č. 776, ale o vlakovou poštu 758. I z této pošty nám posílá ukázky, které ale zase budeme publikovat v Syreně někdy později. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Další informaci na kterou ing. Chmel upozorňuje se týká článku o strojových razítkách pošty v Orlové publikovaném v Syreně č. 122. Píše: „V uvedeném čísle Syreny jsou strojová razítka pod položkou 43 a 44. Jedná se o strojové a strojové propagační razítko“. Reprodukce obou razítek uvádíme dole znovu. Ing. Chmel dále pokračuje: „Propagační strojová razítka, říkalo se jim turnusová, obíhala některé pošty. Kdy a podle jakého klíče byly vybírány, to nevím. V našem regionu to byly pouze dvě pošty: ORLOVÁ a MÍSTEK u kterých se tato razítka objevila. Údajně jich bylo 14, já jsem jich našel u MÍSTKU 11. Vyskytly se v různém pořadí na určitou krátkou (??) dobu v letech 1932-1937. Proto mne zaráží, že u Orlové se vyskytuje jen jedno. Vím, že tato razítka byla zcela na okraji sběratelského zájmu, ale nestálo by za to se i ještě dnes po nich podívat ??!! Tolik tedy pro dnešek z připomínek ing. Chmela. Za jeho připomínky mu srdečně děkujeme, je vidět, že naši Syrenu studuje velice podrobně. Někdy příště uvedeme jeho další připomínky a informace o které se s námi podělil. Zároveň jej touto cestou i srdečně pozdravujeme.

*********************************************************************************** Poštovna POGWIZDÓW na polské straně Těšínského Slezska. Poštovna byla v provozu od 1. 12. 1912. Je na polské straně Těšínského Slezska. Vpú pro poštovnu byla pošta Teschen 1/Cieszyn 1. Doba ukončení činnosti poštovny není známa. Pogwizdów leží na sever od Těšína, na hranici proti Stonavě, jihovýchodně od Darkova. Informace o poštovně najdeme jen v publikaci o poštovnách od pana Tovačovského. Ten uvádí jen jedno známé razítko poštovny. 1) *POGWISDAU / POGWIZDÓW*, rozměr razítka 30x14 mm. Známé použití od října 1916 do ledna

Syrena 168

- 28 - 1918. Razítko je obdélníkové, dvouřádkové. Otisky razítka jsou známy v barvě fialové a modré. Pan Tovačovský uvádí tyto doložené zásilky : na dopise z 9. 10. 1916 otisk fialový, na recepise z 10. 1. 1918 otisk modrý a na recepise z 15. 1. 1918. Co bylo po lednu 1918 se již z literatury nedozvíme. Je známé i razítko poštovny z období okupace (německý text). I toto razítko je obdélníkové, dvou-řádkové Pogwisdau / űber Teschen (Oberschles). Razítko má rozměr 43x14 mm, otisk je znám v černé barvě. Razítko jsme již publikovali na zásilce. Jeho otisk byl hezký, ale nalepená známka byla stržena. Z expedičního razítka zbylo jen torzo TESCHEN (OBE.. /a . Z data na můstku razítka zbylo jen O7.5.. V textu ale bylo datum 7.V.1943. Razítko jsme publikovali v Syreně č. 76 na str. 20. Dnes máme k dispozici další zásilku s razítkem poštovny výše popsaným z období okupace. Je již kompletní včetně nalepené známky 6 fen a kompletního razítka Vpú TESCHEN (OBERSCHLES)2/a. Datum na můstku razítka je 18.3.42-20. Podle našich dvou publikovaných ukázek můžeme konstatovat, že razítko této poštovny z období okupace bylo v provozu nejméně od 18.3.1942 do 7.5.1943. Razítko poštovny na naší dnešní ukázce má opět rozměr 43x14 a jeho otisk na zásilce je v černé barvě. Proč toto razítko uniklo pozornosti pana Tovačovského nevíme. Ale asi o něm nevěděl, jinak by je určitě ve své publikaci popsal, jak tomu bylo u jiných razítek poštoven i z období okupace. Dnešní ukázka je pod tímto textem. Zásilka je poslána do Ustroně 18. 3. 1942. První razítko poštovny z r. 1912 bohužel nemáme, kdybychom je měli, určitě bychom se s ním pochválili. Pokud se jedná o poštovnu, nevíme ani přesně, kdy ukončila svoji činnost po r. 1918. Z té doby jsou podle údajů pana Tovačovského známy poslední výskyty razítka (15. 1. 1918). Od kdy a do kdy byla poštovna otevřena za okupace nevíme rovněž. Podle dalších nálezů okupačního razítka můžeme období použití razítka upřesňovat. Zda bylo v období okupace jen toto razítko ještě také nevíme. Je možné že z roku 1944 mohlo být razítko i s instradačním číslem „9a“ v kruhu. mgr. ing. Karol MICZA *********************************************************************************** Ještě jednou, tentokráte již zásilka s razítky pošty BOHUMÍN 1. Razítko je propagační s textem „Župní slet MAKABI“ a je z r. 1932. V Syreně č. 69 na straně 31 jsme publikovali výstřižek se stejnými, propagačními razítky, jak je tomu na pohlednici na následující straně. Zásilka má nalepeny 3 poštovní známky 10, 20 a 25 hal. ze série Státní znak. Propagační razítko je používáno u pošty BOHUMÍN 1 a stejně jako na ukázkách na výstřižku v Syreně č. 69, tak i zde je datum na můstku razítka 26.VI.32-12. I když od první publikace v Syreně č. 69 uplynulo hodně vody, přesto dodnes nevíme nic bližšího o tom „Župním sletu MAKABI“ v Bohumíne v r. 1932. Mělo to určitě nějakou návaznost na judaismus,

Syrena 168

- 29 - ale jakou? Jedná se o zásilku v místní přepravě v Bohumíně. Proto dnes ještě jednou prosíme naše čtenáře, jestli někdo ví, o co se jedná, ozvěte se ! mgr. ing. Karol MICZA *********************************************************************************** Připomeňme si 90. výročí jedné a 70. výročí druhé smutné události mezi Poláky a Čechy v naší společné historii na společných hranicích. Po rozpadu Rakouska – Uherska, spory o Těšínsko ukončilo až 28. 7. 1920 rozhodnutí Konference vel-vyslanců o rozdělení Těšínska. Československá strana operovala „historickou příslušností“ Těšínska k českému státu. 30. 10. 1918 v Těšíně Poláci pod Národní radou (Rada Narodowa) pro Těšínské Knížectví se zase „opírali o právo národnostní“. Národní rada prohlásila celé Těšínsko až po Ostravici za součást polského státu. To Zemský národní výbor v Ostravě striktně odmítl. Lidová shromáždění, která tehdy po celém Těšínsku probíhala nevěštila do budoucna nic dobrého. 5. listopadu 1918 „pro-zatímní úmluva“, pro českou stranu nepříznivá, předpokládala dělení Těšínska na národnostním základu podle sčítání lidu v r. 1918. Poměr Čechů k Polákům byl tehdy 27:55 %. Zbytek byli Němci a jiní. Prozatímní úmluva nepřinesla klid. Poláci vypsali volby do Varšavského sněmu na 26. 1. 1919 a těchto voleb se měli zúčastnit i obyvatelé Těšínska. Československá vláda se proto rozhodla obsadit Těšínsko vojensky ! 23. ledna 1919 zahájilo československé vojsko obsazování Těšínska, tak zvaným „Šnejdár-kovým tažením“. V „sedmidenní válce“ proniklo československé vojsko až k řece Wisle. Mírová konfe-rence velmocí (Francie, Anglie, Itálie a Japonsko), která zasedala v Paříži, s postupem Československa nesouhlasila. Českoslovenští zástupci se museli přizpůsobit a podřídit rozhodnutí této konference. 3. 2. 1919 byla přijata budoucí demarkační čára. Začalo stahování československých vojsk od řeky Wisly až za řeku Olzu. Stahování československých vojsk se uskutečnilo v době od 25. 2. 1919. Již 26. 2. 1919 polské vojsko postoupilo k nově stanovené demarkační čáře. Ještě v srpnu 1919 problémy s přijetím rozdělení stále trvaly, nedošlo k jednomyslné dohodě, a proto padl návrh na plebiscit. O usku-tečnění plebiscitu rozhodla Nejvyšší rada 27. září 1919. Území Těšínska do plebiscitu měla spravovat mezinárodní plebiscitní komise. Byli v ní zástupci Anglie, Francie, Itálie a Japonska a také po jednom zástupci Čechů a Poláků. Sídlem plebiscitní komise se stal Těšín a činnost zahájila 2 února 1920. V roce 1920 existovaly dvě demarkační čáry, a sice česká a polská. Proto Komise nařízením č. 5 stano-vila 4. 2. 1920 „jen jednu čáru“. Plebiscit se měl uskutečnit v květnu, později byl posunut o dva měsíce a nakonec se neuskutečnil vůbec! Na Konferenci velvyslanců ve Spa 10. 7. 1920 vlády Polska a ČSR prohlásily, že přijímají to, aby hranice mezi oběma státy byly určeny čelními mocnostmi. A tak Nej-vyšší rada vyřešila rozdělení Těšínska sama. Neřídila se ani historickými skutečnostmi, ani ekografií,

Syrena 168

- 30 - ale motivy čistě státně politickými: šlo o spojením českých zemí se Slovenskem a o aspekty hospo-dářské (uhelný revír). Rozhodnutí velvyslanců bylo podepsáno 28. 7. 1920. Zároveň byly i stanoveny nové hranice na Oravě a Spiši. Československé vojsko obsadilo definitivně to území Těšínska, které mu připadlo, a to ve dnech 6-10. srpna 1920. Současně převzalo do své pravomoci veškeré státní úřady. Tažení proti Polsku bylo velice nešťastným rozhodnutím. Poláci dodnes tvrdí, že československé vojsko využilo toho, že nový polský stát byl tehdy svými vojenskými jednotkami vázán a soustředěn na své východní hranice. A toho ČSR plně využilo. Obě strany se navzájem obviňovaly z masakrů na obyvatelstvu. Mrtvých a raněných bylo Bohužel nemálo!!

Vlevo je armádní generál Josef Šnejdárek, velitel československých vojsk v tažení na Těšínsku.

Nevraživost pak trvala mezi Čechy a Poláky po celé meziválečné období. Mimo to byl na Těšínsku i silný živel německý, který ve 30-letech podněcovaly akce a ideologie nastu-pujícího fašismu v Německu. Němci ještě obě znepřátelené strany proti sobě navzájem po-pichovali a přikláněli se jednou na tu, podru-hé na onu stranu, jak jim to v jejich plánech vyhovovalo. V důsledku toho na-cionalistické vášně gradovaly. Mezi-válečné Československo mělo v roce 1938 problé-my na všech hranicích dokola. Nejdelší hranice byla s Německem a po „anšlusu“ Rakouska německá hranice obklopovala celý český prostor republiky. Na Slovensku byly problémy s požadavky Maďarů, na severu byla problémová hranice s Polskem. Po vyhlášení mnichovského diktátu a okleš-tění republiky o Sudety, došlo i na ty další při dělení kořisti. Němci obsadili Sudety, Poláci Těšínsko a Maďaři slovenská území na které si také dělali nároky. Nakonec v březnu 1939 se od zbytku republiky odtrhlo i Slovensko a okleštěný stát byl vzat „pod ochranu Velkoněmecké Říše“. Z toho, co z republiky zbylo, byl vytvořen Pro-tektorát Čechy a Morava. Pouhých 11. měsíců po obsazení Těšínska Polskem došlo i na Polsko! Poláci za svou krátkozrakou politiku zaplatili tvrdou daň. Němečtí fašisté se jim krutě odvděčili. Během 14 dnů byla nacionalisty, do nebes

vychvalovaná polská armáda poražena polská armáda poražena i když hrdinství a obětavost jí v boji s Němci nelze upřít. Tragedii Polska dokončil nakonec spolu s Německem i Sovětský svaz obsazením východních polských území a jejich připojením k Bělorusku a Ukrajině. Uskutečnilo se tak kruté rozdělení Polska (již v dějinách pokolikáté ?). Být Polákem, to bylo v očích Němců snad hned po Židech tím nejhorším, co mohlo člověka potkat. Stejně tak Stalin Polákům nikdy nezapomněl „lekce“, které sovětům Poláci dávali v letech 1919 – 1920 ! Když se dva hloupí (Češi s Poláky) hašteřili, nakonec z toho měli užitek Němci a Sověti. Ale i na Sověty přišla studená sprcha, když Německo zaútočilo nakonec i na Sovětský svaz. V roce 1945 si svůj kalich hořkosti vypil do poslední kapky i národ Německý. Před tím ale vznikl celosvětový konflikt, na který doplatili svou paličatostí a nacionalizmem Češi i Poláci a Poláci určitě i o trochu více za to, že se jako první postavili Němcům v boji.

Syrena 168

- 31 -

Generál F. K. Latinik, velitel polských vojsk v konfliktu s československým vojskem v lednu 1919. Asi nakonec ten nešťastný pochod českoslo-venské armády na Polsko 23. ledna 1919 byl tím „morovým virem“, který se Českosloven-sku vrátil v říjnu 1938 při obsazení Těšínska Polskem. Přes ten polský „revanš“ vše nakonec skončilo celosvětovou katastrofou. Falešné, ve-likášské ambice dovedly oba naše národy až tam, že si nás Němci porobili a málem nás i vyhladili. Třeba přiznat, že Poláci za vše za-platili asi největší oběť, nesrovnáváme-li to s obětmi Sovětského Svazu. Poučí se z té lekce oba naše národy? Dnes, kdy mezi námi a Pol-skem prakticky neexistuje hranice (ale zároveň i s většinou Evropy), se snad oběma našim ná-rodům i lépe dýchá. Poučeni z minulosti však víme, že stačí pár pomatenců a fanatiků, kteří nakonec „zblbnou“ i celý národ a je pak zle ! Proto poučení z let 1918 - 1945 budiž nám vždy výstrahou a varováním. Kde se dva perou, třetí

má z toho vždy užitek. Tato stará lidská moudrost platí stále i pro budoucí časy !! Celistvosti z tak zvaného „Šnejdárkova tažení“ jsou dnes po 90. letech opravdovou vzácností. Dnes Vám jich při tom smutném, 90.výročí několik představíme. Poštu československého vojska expedovala do vlasti hlavně pošta CIESZYN 1, ta na náměstí v polské části i dnešního Těšína. Mimořádně jsou zásilky expedovány z některé příhraniční, československé pošty, vyjímečně i z jiné polské pošty. Lístek psaný v obci Pruchna 1. února 1919 a poslaný do Chvaletic. Útvarové razítko na zásilce je dvou-řádkové, otisk v tmavomodré barvě: „Československý střelecký pluk Čáslav č. 12. / 1. polní prapor“. Mimo jiné se tam píše: ..“Zasílám Vám pohled na naši vesnici, kde se toho času nalézáme. Jest to zde dosti ucházející. S Polákama jest již dva dny příměří, tak snad již budeme mít pokoj…Váš Josef. Násle-duje zpětná adresa, stejná jak je uvedeno na útvarovém razítku, navíc je doplněno: „setnina strojních

Syrena 168

- 32 - pušek, Moravská Ostrava, Hlavní pošta“. Expediční razítko dvojjazyčné, německo – české, Moravská Ostrava 1, datum na můstku razítka 1.II.19-VIII.

Zásilka do Nýřan. Útvarové razítko: „Československý polní dělostřel. Pluk č. 19 / 1. baterie“. Útvarové razítko modré. Pod tím ručně tužkou dopsáno: „ 1 baterie česk. děl. pluk 19, II Brigáda, Těšín“. Pisatel posílá domů rodičům srdečný pozdrav a sděluje, že odjíždějí do Kladska (asi v rámci stahování vojsk). Posílá dva balíky: cigarety, 15 Uherek (asi okurek) a košili na vyprání. Expediční razítko německo-polské CIESZYN 1, datum na můstku razítka 4.II.19-10. Zásilka poslaná na biskupství do Náměště. Útvarové razítko fialové :“ČS.PĚŠÍ PLUK ČÍS.IV. / SET-NINA“ (bez čísla). Pisatel posílá pozdravy a píše, že mají odjíždět pryč (asi v rámci stahování). Expe- diční razítko německo-polské CIESZYN 1/5d s datem na můstku razítka –7.II.19-5.

Syrena 168

- 33 - Zásilka do Červeného Kostelce. Útvarové razítko fialové: „II.PĚŠÍ BRIGÁDA / IV PRACOVNÍ SET-NINA“. Zpětná adresa stejná jak útvarové razítko, navíc poznámka: „třídírna pol.pošty Uherské Hradiště“. Pisatel píše manželce, že je pořád na jednom místě, nic nového, stěžuje si na trochu větší zimu. Srdečně zdraví manžel. Expediční razítko německo-polské CIESZYN 1 s datem na můstku razítka 8.II.19-10. Zásilka adresovaná do Zvole u Zábřehu. Útvarové razítko dvoukruhové, česko-francouzské, průměry 38 a 28 mm. Otisk razítka tmavomodrý. Text: „21.ČESKOSL.STŘEL PLUK * 21.RÉG.de CHAS TCHÉCO.SL. *“ Uvnitř razítka „7. ROTA / 7 e CIE“. Pisatel posílá pozdrav, doufá, že se shledají v Praze. Píše, že dnes přijel 1. prapor 22 pluku, tak že je brzy vystřídají. Jinak je tady všechno dosti hloupé, žádná zábava.Expediční razítko německo-polské CIESZYN 1/6d s datem na můstku 16.II.19-1

Syrena 168

- 34 -

Jelikož je česko-francouzské razítko na předchá-zející zásilce špatně čitelné, pomohli jsme si pros-třednictvím pana Dr. Gebauera z Brna, který nám poslal stejné razítko, ale z 10. roty. Jeho reprodukce je vlevo. Je to kopie z knihy J. J. Verner, „Pošta čes-koslovenských legií ve Francii“ z roku 2002. Pod kulatým útvarovým razítkem je razítko stejné vojen-ské jednotky dvouřádkové, rovněž francouzsko-československé. Za ukázku Dr. Gebauerovi srdečně děkujeme. Ještě, že byl tak ochotný a vyšel nám vstříc.! Následující ukázka je také s výše popsaným útva-rovým, česko-francouzským razítkem 21. českoslo-venského střeleckého pluku. Razítko je Bohužel na zásilku tak slabě otištěno, že nejde z něho vyčíst, o kterou rotu 21. pluku se zde jedná. Zásilka je posla-ná do Prahy-Libně a útvarové razítko zde má cha-rakter i razítka expedičního. Normální expediční razítko některé pošty zde schází. Zásilka je v textu datována 9. 2. 1919. Oč je málo čitelné útvarové ra-zítko, o to je lépe čitelný text zásilky. Pisatel píše: „Srdečný pozdrav na Tvou rodinu a všechny zná-mé. Zde jak vidíš jest naše čára a naše práce, máme

zde zas více dřiny, havíři stávkují, tak nevím, jak to dopadne. Text je psán na pohlednici s náměstím Fryštátu, snad je lístek psán dokonce také ve Fryštátě ?? Proč by jinak psal: „zde jak vidíš je naše čára“ ?? Zajímavá zásilka poslaná do Podole u Prahy. Expediční razítko Teschen 1 / Cieszyn 1 /5d. s datem na můstku razítka 5.II.19-1. Na zásilce je velmi slabý otisk útvarového razítka (dvouřádkové) „I. Čes-koslovenský dělostřelecký pluk / III. dělobitna“. Zajímavostí je otisk razítka pošty s rozlišením „5d“, které neuvádí Monografie Díl 16/II str. 24 !!. Zajímavý je ale především text: „Srdečný pozdrav z Bojiště zasílá Váš Bojovník, desátník Říha Václav, III. Brigáda, I. Československý dělostřelecký pluk, III Dělobitna. Třídírna Polní pošty Uherské Hradiště Morava, pište brzy. Zdař Bůh“. Kde to ale pisatel

Syrena 168

- 35 - psal, to ví snad jen sám Pánbůh! Co to je? „Komazako“ ( nebo co to je ????) - Slezsko 5. 2. 19“ ?? Zajímavá je také zásilka nahoře. Je adresována do Fryštátu. V textu je datum 28/I-19. V té době byl Fryštát obsazen československým vojskem. Odkud je lístek poslán se již nedozvíme! Nahoře je jen „Śląsk Austryjacki“ (Rakouské Slezko). Nejedná se o zásilku vojáka. Místo nalepené známky je tmavě fialový otisk jednořádkového polského razítka: „Franco-opłacono“ a ručně „15 h“. Čili vyplaceno v hotovosti. Naše úvaha je taková, že zásilka byla odeslána z některé pošty, která byla v té době obsazena Šnejdárkovým vojskem. Jelikož před obsazením to bylo polské území a česká pošta polské známky nepoužívala a československé známky asi ani neměla, tak proto byla civilní zásilka do Fryštátu vyplacena v hotovosti. Nebo má někdo jiné vysvětlení. Druhá strana zásilky o ničem nevypovídá. Neméně zajímavá zásilka je z jiného konce republiky z vesničky při řece Popradu. Zásilka je v textu datována „19.ledna 1919“. Expediční razítko je „Československá polní pošta *46* s datem na můstku 22.I.19. Je to tedy den před pochodem Šnejdárka na Polsko. Odpovídá tomu i text zásilky: „Sděluji

Syrena 168

- 36 - Vám, že jsme se z Košic již odstěhovali, a sice na polské hranice. Jsme v jedné vesničce při řece Popradu. Daří se mi stále dobře, sešel jsem se s bratrem, který je u dragounů, čemuž byl jsem velmi rád“…Dále vzpomínky a pozdrav. Odesilatel je: Josef Zajíc, I.českosl. dělostř. pluk, 4.dělobitna, p.poš-ta 46. Lístek je důkazem zajišťování polské hranice československým vojskem i na východě republiky. Ukázka nahoře je již dokumentem o odsunu československého vojska z polského území. Zásilka má expediční razítko uherské pošty ÉRSEKUJVÁR 1 / c 1 c (Nové Zámky 1) s datem na můstku razítka 919 MAR. -7.N 11. , tedy 7. března 1919. Viz Monografie 15. díl, katalogové číslo razítka 239/15, stra-na 151. Razítko bylo na poště v použití od r. 1902 a je typu G 478. Odesilatelem je František Skalic-kých, I. prapor / 93, čsl. p. pl. XIII, Polní pošta, číslo transportu 50. Zásilka má hezky zřetelný otisk útvarového razítka: „1. polní prapor čs. pěš. pluku čís. 93“. Razítko má barvu šedomodrou. Zásilka je v textu datována 3./3.19. Odesilatel píše: „Drazí rodiče. Zároveň s tímto lístkem dávám na poštu dopis, který jsem napsal den před našim odjezdem z Těšínska. Stojíme právě v Nových Zámcích před Komárnem, kamž pravděpodobně přijdeme. Srdečně zdraví všechny František“. Vojenská jednotka které je pisatel příslušníkem se tedy transportem č.50 vrací na jih republiky asi do Komárna, jak píše. Českoslovenští vojáci tam jeli zajišťovat neméně neklidnou hranici s Maďarskem. V minulosti jsme již také v Syreně publikovali zásilky datované před 23.lednem 1919, kde pisatelé právě psali, že jsou z maďarské hranice stahováni na hranici polskou. Jednotka jejímž příslušníkem je pisatel je tedy poslána hodně daleko od Těšínské hranice. Poměrně značná část československého vojska po 25.2.1919 byla stažena i celkem blízko k polské hra-nici a vojenské jednotky byly rozmísťovány skoro na samé československo - polské hranici, která i po stažení československých jednotek z obsazeného polského území v sedmidenní válce, byla stále neklid-ná. Příkladem může být zásilka na následující straně. Dopis je poslán z Ropice 3.9.1919 na Bratra Štěpána Vidnera, u polní pekárny 7.divize, čs. Polní pošta č.50. Obec Ropice leží kousek na jih od Těšína, nedaleko od ní je Košicko-Bohumímská dráha o jejíž zajištění tehdy v sedmidenní válce s Polskem šlo především. Tato železniční důležitá trať pro spojení se Slovenskem totiž v hranicích před 23.lednem 1919 byla dokonce i „proťata“ československo-polskou hranicí, a tak byla dráha zčásti i na polském území. Toto bylo pro Československo velice nevýhodné a nepříjemné. Samotná Ropice patřila do 23. ledna 1919 Polsku (podle dohody z 5. 11. 1918). Po 25. 2. 1919, kdy československá vojska vyklidila obsazená polská území, patřila Ropice mezi 15 obcí, do 23. ledna 1919 patřících Polsku, ale po 25. 2. Polsku již nevrácených. Z obsazených, původně polských obcí před 25. 2. 1919 bylo Polsku vráceno jen 12 obcí, a ty se nakonec staly součástí Československa až po 10. 8. 1920. Viz tabulka na str. 247 v Monografii Díl 5. Na lednovém konfliktu v r. 1919 Českoslo-

Syrena 168

- 37 - vensko tedy jednoznačně vydělalo. Proto se nelze Polákům divit, že nakonec jejich snahou a přičiněním došlo ke smutným událostem v období na počátku října 1938, kdy obsadili vojensky České Těšínsko ce-lé a bez boje! Československo tak doplatilo na důvěřivost v sílu závazků západních mocností. Francie a Anglie v zájmu svých sobeckých, naivních cílů se Československu nakonec odvděčily tou nejhorší mož-nou zradou. Ve své krátkozrakosti a naivitě si neuvědomily, že již za nedlouho i ony přijdou na řadu ! Zásilka poslaná z Ropice 3. 9. 1919 na polní poštu č. 50. Útvarové razítko odesilatele: „14. č. s. domobr. prapor / 1 rota“.Odesilatelem byl někdo od československé polní pošty č. 38 (Těšín, Žilina, B. Bystrica, B. Štiavnica, 2 divize čs. pěší pluk č. 75 a 91). Jednotky rozmístěné na těchto místech patřily pod Čs. p. p. 38 v době od 1. 3. 1918 do 8. 7. 1920. Pod příjemce (Čs.p.p. 50) patřil dotyčný buď z: Nitry, Šoproňa 7. divize (ital.divize), 33., 34. čs. střelecký pluk, 8. a 39. čs.výzvědný pluk) To vše tato Čs.pp. obsluhovala v době od 25. 1. 1919 do 25. 9. 1919. Údaje o Čs. pp jsou od Oty ŠRUBAŘE. Ukázky pro tento článek zapůjčili také: mgr. ing. Karol MICZA, Dr. Adrián JUNGA, kolega Lubor KUNC a ing. Mirko BACHRATÝ. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL *********************************************************************************** Pruská vlaková pošta COSEL-ODERBERG (Koźle-Bogumin) z 18. 4. 1851 na zásilce poslané z Pszczyny do Wroclavi 17. 4. 1851. Jedná se o vlakovou poštu na trati Bohumín-Kożle provozovanou v letech 1851-1852. Tato vlaková pošta používala razítko podle mgr.Manteryse ve čtyřech variantách. Razítko je v katalogu označeno ja-ko Typ AP 1 COSEL – ODERBERG / IT, IIT a IR, IIR. Razítko má rozměr 28x19 mm a jeho dobu použití uvádí publikace v období 1851-1852.

Reprodukce razítka s rozlišením IR je vlevo. Razítko je obloukovité s názvem trati situovaným do oblouku po obvodu. Uvnitř razítka je příslušné rozlišení a pod ním je datum jen den/měsíc (arabské číslice). Razítko má v publikaci mgr.Manteryse typové označení AP 1. Zásilka je na reprodukci na následující straně. Na zásilce jsou celkem 4 různá razítka. Zásilka je poslána z PSZCZYNY do WROCLAVI 17/4 *7-8 V. Expediční razítko Pszczyny (PLESS) je obdélníkové, text dvouřádkový. Razítko má rozměr 33,5 x 12 mm. Barva razítka je černá. Na zásilce vlevo nahoře je nalepena expediční pruská známka (Freimarkekrál Friedrich Wilhelm IV), nominální hodnota

3 stříbrné groše, katalogové číslo Prusko Mi 4, barva známky je černo-žlutá. Porto odpovídá tehdy platnému tarifu. Ten je na zásilce vyznačen červenou tužkou před Breslau dole. Známka je na zásilce

Syrena 168

- 38 - oražena soustředným kruhovým razítkem ze 4 kruhů s číslem 1147 uprostřed. Toto číslo patřilo v Prusku poště v Pszczynie. Otisk razítka na známce je černý.

Zásilka byla převezena koňskou poštou do Bohumína (ODERBERG) a tam předána na vlakovou poštu do Koźla (COSEL). Otisk razítka této vlakové pošty pro trať COSEL-ODERBERG s tím, že v razítku je rozlišení IR . R = retour, to je razítko pro opačný směr ODERBERG-COSEL. Razítko mimo rozlišení IR má dole datum následného dne 18 4 (1851). Po příjezdu do Kożla byla zásilka předána vlakové poště na trase Mysłowice - Wrocław BRESLAU-MYSLOWITZ opět s rozlišením 1 R (razítko pro opačný směr) s datem 18 4. Tímto spojem se zásilka dostala do své cílové stanice WROCŁAW. Otisk obou razítek vlakových pošt je černý. Uvedené vlakové pošty obsluhoval železniční poštovní úřad č. 5, který byl v činnosti od 1. V. 1849. mgr. ing. Karol MICZA *********************************************************************************** Dvě zásilky uherské vlakové pošty BUDAPEST-ODERBERG z roku 1896 a 1900.

O uherských vlakových poštách píše publikace mgr. Manteryse (Pošta na Těšínském Slezsku do r. 1918, poštovní razítka a cenzury) v kapitole č. 9 na str. 141 - 143. Jsou to tyto vlakové pošty : - vlaková pošta č. 21 BUDAPEST - ODERBERG (od r.1874), - vlaková pošta č. 22 BUDAPEST - ODERBERG (od r.1874), - vlaková pošta č. 27 BUDAPEST - ODERBERG (od r.1876 + 1878), - vlaková pošta č. 37 BUDAPEST - ODERBERG (od r.1878), - vlaková pošta č. 362 BUDAPEST – GALÁNTA - ODERBERG (od r. 1906). Razítka uherských vlakových pošt vede katalog pod Typy AW 1- až AW 6. Dnes bychom chtěli ukázat zásilky přepravené vlakovou poštou č. 21 a č. 22. Vpravo je reprodukce razítka vlakové pošty č. 21 ODERBERG - BUDAPEST s datem 902/ FEB/ 27, čili z 27. 2. 1902 jedná se o razítko v katalogu označené jako AW 1. Zásilka vlakové pošty č. 21 BUDAPEST ODERBERG *21 SZ* s datem 000/DEC/13 čili z 13. 12. 1900. Razítko jednokruhové o průměru 30 mm. Razítko je vedeno jako Nr 21/3 AW 1 pro směr BUDAPEST - ODERBERG. V použití bylo od roku 1885(?). Razítko se vyskytuje ve třech variantách. Zásilka je poslaná do Mnichova, svědčí o tom pří-chozí razítko (pod nalepenou známkou 5 hal.císař) – MUENCHEN 2BPB/ 15/DEZ/5-6 Nm/00 (Mni- chov 2BPB /15. 12. 1900, 5-6 hodin odpoledne). Zásilka byla předána k doručení poště Mnichov 19 tentýž den 15. 12. 1900, 6-7 hodin odpoledne. Náprstkové razítko (průměr 19 mm) nad nápisem POST-KARTE je buď cenzurním razítkem s č. 19 nebo má jinou vazbu na doruční poštu Mnichov 19. Doruční razítko je v levém dolním rohu zásilky. Viz reprodukce zásilky na následující straně nahoře.

Syrena 168

- 39 - Zásilka s razítkem vlakové pošty č. 21 z 13. 12. 1900 poslaná do Mnichova. Zásilka vlakové pošty č. 22 BUDAPEST-ODERBERG *22 SZ* s datem 96/ AUG/ 22, čili 22. srpen 1896. Razítko je jednokruhové o průměru 30 mm. Razítko je vedeno jako Nr 22/3 AW 1 pro směr BUDAPEST-ODERBERG. V použití bylo od r. 1891 do (?). Zásilka je poslána do ZÓLYOM (Zvolen). Obě uherské vlakové pošty dnes publikované byly Typem razítka AW 1 i pro opačný směr: Nr 21/4 AW 1 ODERBERG-BUDAPEST *21 SZ*. I toto razítko bylo ve třech variantách. Známá doba použití od r. 1885 do 27. 2. 1902. Nr 22/4 AW 1 ODERBERG-BUDAPEST *22 SZ*. Známá doba použití od roku 1891 do (??). Obě vlakové pošty č. 21 i č. 22 používaly ještě jiná razítka než Typu AW 1. Vlaková pošta č. 21 rozlišuje celkem deset a vlaková pošta č. 22 celkem osm různých razítek. Podle materiálu mgr. ing. Karola MICZE pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL

Syrena 168

- 40 - Tři různé náklady dopisnice série Polští králové a knížata – JADWIGA, Cp 1141. Datum vydání dopisnice je 25. 3. 1997. Všechny tři náklady dopisnice byly realizovány v jednom roce. Jednotlivé náklady se mezi sebou liší jen signaturou nákladu: I. Náklad : POCZTA POLSKA III 1997 NAKŁAD 1 000 000 PROJ. S. MAŁECKI, II. Náklad : POCZTA POLSKA VII 1997 II NAKŁAD 1 000 000 PROJ. S. MAŁECKI, III. Náklad : POCZTA POLSKA XI 1997 III NAKŁAD 400 000 PROJ. S. MAŁECKI. Katalog FISCHER Díl II. z r. 2006 oceňuje náklady č. 2 a 3 o 200% navíc proti nákladu č. 1. Nejhle-danější je pochopitelně náklad č. 3 pro jeho nejnižší vydání (jen 400.000 kusů dopisnic). *********************************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny.Vydává jej kolektiv ve složení: ing. Jiří Jan KRÁL, Josef MOROŃ, Ota ŠRU- BAŘ, ing. Ladislav ONDRUŠKA, ing. Emil KARZEŁEK, mgr. Janusz MANTERYS, Robert PALKO- VIČ, Kazimierz WENGLORZ, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BO-BEK, ing. Jan KYPAST, Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŠKO a Dr. Adrián JUNGA. Novou obálku navrhl Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů ing. Emil KARZEŁEK a Jaroslav TEREŠKO. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEłEK. Zpravodaj je určen výhradně pro potřeby Klubu polské známky.Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno 28. 9. 2008. Zpravodaj je hrazen z pros-tředků členů klubu. Texty neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako č. 168. Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem zasloužili o toto vydání. Tisk zajistil a provedl ing. E. KARZEŁEK.

Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky,

upozorněte jej na náš zpravodaj SYRENA !!!