REVOLUCE 1848 – 1849 - rok 1848: vypuknutí revolucí na mnoha místech Evropy

- cíl: rovnoprávnost, svoboda, samostatnost, sjednocení (Itálie, Německo)

- různé důvody: nespokojenost, hospodářské potíže, nemožnost politického

rozhodování

1. Revoluce 1848-1849 ve FRANCII - pád monarchie → vznik republiky:

• zavedení všeobecného hlasovacího práva pro muže

• vybudování národních dílen

- tyto vymoženosti byly po volbách rušeny → dělnická povstání

- prezident Ludvík Bonaparte = Napoleon III. potlačil povstání, jeho způsob vlády nazýváme bonapartismus neboli ,,politika cukru a biče“

= tvrdé tresty pro odpůrce jeho vlády a dočasné ústupky

Revoluční boje r. 1848 v Paříži Ludvík Bonaparte

2. Revoluce 1848 – 1849 v NĚMECKÝCH ZEMÍCH

- revoluce v Berlíně (hl. město Pruska) → ústupky

- sněm ve Frankfurtu nad Mohanem: touha po sjednocení

německy mluvících zemí, dva různé postoje:

• velkoněmecká koncepce: všechny německy mluvící země

• maloněmecká koncepce: všechna území Německého spolku

bez Rakouska, Čech a Moravy

- pruský král Fridrich Vilém IV. odmítl přijmout německou korunu,

sněm nechal rozehnat → Německo zůstávalo nejednotné

Dobové vyobrazení frankfurtského parlamentu

3. Revoluce 1848 – 1849 v HABSBURSKÉ MONARCHII

pojmy: cenzura = úřední kontrola mluveného slova a psaného slova

- císař Ferdinand I., kancléř Metternich – policejní dohled, cenzura, podnikání, nepřipouštěl politické změny

- Požadavky jednotlivých částí monarchie:

a. Rakousko: zrušení cenzury a vytvoření ústavy

b. České země: lepší postavení v habsburské monarchii

- čeští Němci: velkoněmecká koncepce

- Češi: zrovnoprávnění češtiny s němčinou

c. Uhry: snaha o samostatnost

a. Rakousko

- velké demonstrace ve Vídni – snaha odvolat Metternicha, zrušit cenzuru a

vydat ústavu, Metternich pod tlakem veřejnosti odstoupil z funkce =

konec metternichovského absolutismu

- vydána ústava (nedemokratická) → další demonstrace, útěk císaře

z Vídně

- svolán říšský sněm do Vídně a poté do Kroměříže – vypracování nové

ústavy, k jejímu vyhlášení nedošlo – nový císař František Josef I. revoluci

ukončil

b. České země

- počátek revoluce: zasedání pražských měšťanů ve Svatováclavských

lázních, císaři poslali petici, v níž požadovali větší práva českého

národa, zrovnoprávnění českého jazyka, svobodu slova

a shromažďování

- odpověď císaře = kabinetní listy - obsahovala neurčité sliby → znovu

nespokojenost → nová petice

- červen 1848: Slovanský sjezd (snaha

o sjednocení slovanských národů, tj. Čech,

Moravy a Slezska, do jednoho celku)

a revoluční hnutí (barikády, studenti,

dělníci x generál Windischgrätz - vyhrál).

Důsledky:

- rozpuštění Slovanského sjezdu

- zmaření nadějí a zatýkání

- nejvýznamnější představitel českého hnutí

– Karel Havlíček Borovský: kritika

habsburského státu → zákaz vydávání jeho

novin, vyhnanství v Brixenu

Alfred Windischgrätz

Barikáda v Praze r. 1848 Střet v Celetné ulici

c. Uhry

- Maďarizace – maďarština úředním jazykem – odpor okolních národů

- povstání s pomocí ruských vojsk potlačeno (bitva u Villagose)

Závěr revoluce 1848 - 1849

- revoluce skončila neúspěchem – naděje na nové uspořádání států

a hlavní požadavky byly zmařeny → opětovná snaha o co největší

centralizaci státní moci, do funkce kancléře dosazen Alexandr Bach –

nová vlna zatýkání, cenzury …

- přínosy revoluce: zrušení roboty a poddanství (v českých zemích 7. září

1848), šlechta bez výsadního postavení

Úkol: Kdo jsem?

Funkci kancléře jsem zastával v časech vlády císaře Františka II.

a Ferdinanda I. Byl jsem jedním ze strůjců uspořádání Evropy

po porážce Napoleona na tzv. Vídeňském kongresu. Ze strachu před

šířením revoluce jsem usiloval o potlačení myšlenek svobody

a rovnosti občanů. V roce 1848 jsem musel habsburskou monarchii

opustit.