??  web view800 veřejná vybavenost. úvod . není nikdo, kdo by chtěl nekvalitní život....

Download ??  Web view800 Veřejná vybavenost. úvod . Není nikdo, kdo by chtěl nekvalitní život. Naopak. Lidské nároky jsou možná ­nekonečné. Proto je pojem „kvalita života

Post on 02-Feb-2018

212 views

Category:

Documents

0 download

Embed Size (px)

TRANSCRIPT

800 Veejn vybavenostvod

Nen nikdo, kdo by chtl nekvalitn ivot. Naopak. Lidsk nroky jsou mon nekonen. Proto je pojem kvalita ivota soust slovnku vdc, politik iirok veejnosti. Toto velmi mdn souslov si pivlastuje ada zcela rozmanitch discipln avechny se zaklnaj jejm zvyovnm. Problmem ovem je, co si mme pod pojmem kvalita ivota pedstavit. Je zcela zejm, e vmnoha ppadech jsou mluv rdi, kdy si pod nm kad pedstav tu svoj kvalitu, protoe potom se zd, e obecn sliby vedou kcli, tedy kjejmu zvyovn. Popularita takovch slib bv zaruena (zejmna ped volbami)

Ve skutenosti ale zstv otzka: co to vlastn je kvalita ivota (quality of life, zkrcen QOL). Otzkou anemn dleitou je tak kdo am ji me ovlivnit, kter disciplna j vytv, kter j smuje, apokud to snad je dokonce souhrn dlch kvalit, kter profese m ve koordinovat? Pokusme se na nkter otzky odpovdt anajt souvislosti mezi kvalitou ivota aplnem msta.

Definice QOL

Po dlouhm hledn asrovnvn jsme se rozhodli pout definici, kterou uvd vzvru sv knihy Koncepty, teorie amen kvality ivota Eva Hemanov.1 Uvd: jedincem vnman aprovan kvalita jeho ivota pedstavuje reflexi objektivnch environmentlnch podmnek (vnjho prosted) asebereflexi (vnitnho prosted) lovka vkontextu kulturnch, hodnotovch, socilnch aprostorovch (geografickch) systm ave vztahu kindividulnm motivacm, schopnostem, clm aoekvnm. Tak ve sv knize konstatuje, e se jedn osubjektivn proitek, kter lze jen relativn objektivizovat. Fakt, e hodnocen je vdy zvisl na okolnostech jedince aje tak regionln rozdln nm dv monost hovoit pedevm omstnch, tedy naich podmnkch. Je tedy tak zejm, e srovnvat zhlediska QOL napklad Prahu sVdn, by maj, bohuel pouze na prvn pohled, mnoho spolenho, je vdy oidn.

Podvejme se proto na zkladn matrici, kterou ve sv knize uvd akter definuje pole psobnosti jednotlivch vdnch obor pi zkoumn QOL.2 Jako jedin (podobnch tabulek existuje vc) uvd mezi obory tak architekturu. Ztohoto pohledu je zejm, e celkov pohled na QOL (jako na interdisciplinrn zkoumn) asi vsouasn esk spolenosti, uvdom stavu (spe neexistenci) teoretickho diskurzu omst, nen mon. zemn pln aplnovn zem vbec, jednm slovem architektura me ovlivnit (abezpochyby je to jej smysl) pouze st tohoto multioborovho snaen.3

1

EVA HEMANOV : Koncepty, teorie a men kvality ivota. Praha, SLON 2012

2

Jedn se ovlastn nvrh akonstrukci Evy Hermanov (str. 184).

3

To samozejm pi vdom, e sociln inenrstv, jak nm ho pedvdla zejmna levicov architektura prvn poloviny dvactho stolet apedevm direktivn zemn plnovn praktikovan uns po zbytek dvactho stolet (kter je ale, bohuel, zakoenno uns dodnes), je ji pekonanm pojmem. Je zcela zejm, e tento pstup kmstu znamenal postupnou adslednou degradaci kvalit msta apostupn rozpad jeho struktury.

viz s.839.. Graf-schema

QOL aprosted

Proto jsme se, po zevrubnm studiu dostupnch materil, rozhodli, zabvat pouze st (kvadrantem) konkrtn podmnky vnj dimenze, jak je uvedeno vtabulce.

Architektura je sama osob syntetick obor. Architekt mus ve svm nvrhu vdy zohlednit mnoho specilnch aoborovch jednotlivost, kter, tm zsadn, bvaj protichdn. Architekt mus vit hodnoty amus se rozhodovat. To ve pi vdom, e mus vdy hledat vyven pomr. Architektura zahrnuje krajinu imsto, mus vdy splovat funkn poadavky, ale pedevm mus bt povznejc, tedy krsn. Vdy se mus vztahovat kvekerenstvu, kvesmru pokud tak nein, nen architekturou. Jsme si ale tak vdomi, e kadou architekturu je nutn posuzovat vzhledem kjejmu pozad.4

Celou nai prci na Metropolitnm plnu (ale obecn na ktermkoli plnu kterhokoli msta) prochz jako povstn erven nit mylenka, e clem je vy kvalita ivota. Clem proto je amus bt vy kvalita architektury. Opt je to myleno komplexn vcelkovm pohledu na krajinu amsto vn zasazen. Architektura jako jedin komplexn vytv ivotn prosted. Amus tak bezpochyby init trvale udriteln. Posledn dv souslov, kter jsou dnes devalvovna jejich naduvnm natolik, e postupn ztrcme pojem ojejich pvodnm asprvnm vznamu,5 povauji za celkov kl khledn dal cesty. Dal cesty bez pedsudk, bez militantnho prosazovn jednotlivost, bez nesmyslnho populistickho pekrucovn. Dal cesty bez diktatury menin abez pozitivnch diskriminac kohokoli. Dal cesty kvyvenmu aproto krsnmu celku

4

Karsten Harries : The Ethical Function ofArchitecture, The MIT Press, 1998 (esky: Etick funkce architektury, Arbor vitae, 2012).

5

Dnes u jen mlokdo v, co pesn obsahovala a navrhovala tzv.Zprva komise (Gro Harlem) Brundtlandov z roku 1987, kter o trvale udritelnm ivot hovo. Zejmna v eskch zemch jezvykem vdy zvry podobnch text vykldat tendenn.

QOL avybaven msta

Podvejme se vak te na kvalitu ivota ve mst zpohledu jedin disciplny, zpohledu vybaven msta. Zmrn zde peskakujeme ostatn faktory krajinnho aarchitektonickho utven prosted, tedy kompozici krajin (vnjch ivnitnch) popsanch vseitu [Topografie, krajina a parky ] akompozici acelkov obraz mstsk struktury, kter je popsna zejmna vseitech [Ulice a nmst ] a[Msto, d a chaos ].

Vybaven msta by mohlo hodnocen QOL mon zvit, pokud bude vybaven pochopiteln uspokojiv, nebo dokonce ideln. Zastavme se prv uslova hodnocen. Pi celkovm hodnocen je vtinou posuzovna monost vyuit, tedy celkov nabdka. Proto je zejm, e hodnocen kvality jednotlivch funknch systm ato samostatn, oborov, vsouhrnu me znamenat prvn krok kcelkovmu hodnocen vnmn fungovn mstskho organismu apotamo ikminimln jednomu pohledu na kvalitu ivotnho prosted. Zejmna zpohledu fungovn struktury mstskho organismu.

Zde je nutn se ptt: m na kvalitu ivota vliv vybavenosti msta? Co to vlastn je vybaven msta? Je pouze vc zemnho plnu definovat apedepisovat vybaven ve mst? Pln by ml ivot (innosti) umonit, avak nikdy nezaru jejich vstavbu budov, jejich drbu nebo znik. To ve je spojeno shospodskou politikou msta aspolenosti, systmem regulac apobdek, prioritami, fiskln politikou, rozhodnutmi asmovn na zklad strategie ajednotlivch politik msta. Navc, mnohem vce ne kde jinde, se zde jedn osektorov pojet, kna kod hluboce zakoenn vnaich politickch aednch postupech.

Ve popsan je ale jen jednou rovinou problmu pi definovn veejn infrastruktury avybavenosti msta obecn. Druh problm je vmtku, i spe vrovni plnovn, do kter chceme, musme nebo je vhodn pedepisovat aurovat vybaven msta. Msto, chpno jako systm, stm nem problm. Ale je msto pouze systm? Je dnen msto ajeho rozvoj vdynamick dob tak pedvdateln, e mme dostatek nstroj koprvnnmu ajasnmu pedpisu? Nebylo by lep spe definovat proces aokolnosti, kter ur zvazky vech obyvatel iuivatel msta ve vztahu kzajitn potebn vybavenosti?

Kvalita ivota avybaven msta

Jsme pesvdeni, e vybavenost msta,6 jeho dosaitelnost, pvtivost akomplexnost je tm, co sice mnoz dosud setrvan nazvaj funkcemi, co ale ve skutenosti je jen stenou npln eji pojatho pojmu fungovn msta. Meme proto zat zkladn otzkou jakou funkci m msto? Je ale vbec mon se takto ptt? Zkladn funkc msta bylo od potku vydlen lovka zprody ajeho ochrana proti n ajejm nepznivm projevm. Asamozejm tak ochrana ped jinmi lidmi. Dnes, mon paradoxn, hovome okoexistenci lovka sprodou, protoe se ukzalo, e vydlen doshlo patrn svho vrcholu, msta ztratila jednoduch lidsk mtko anm se zd, e proda ve mst zvyuje kvalitu ivota. Proda je ale mocn arodjka, proto meme oekvat, e zaveden prody do msta bude, po njak dob, logicky znamenat jeho pozen atedy jeho smrt. Alovk bude zase hledat jin toit Nebo se uke, e msto je silnj. Ostatn Rem Koolhaas ve svm textu co se stalo urbanismu7 na samm zvru pe: Vce ne kdy jindy plat, e msto je ve, co mme. Apouijeme-li jet jeho konstatovn, e neexistuje dn innost, kter by nebyla spojena snakupovnm, je odpov na vodn otzku celkem zejm: Jan Jehlk ve svch teorich hovo ohlavnch funkcch msta jako otrid: bezpe, reprezentace, komunikace. Aza vechno se plat

Obecn tedy (natst) msto skuten mme apoet obyvatel mst neustle narst. Sname se proto zvyovat kvalitu ivota vnm. Ato ipi vdom, e ovlivnit chovn ivho organismu je velmi sloit ae vsledek nen nikdy zaruen. Otom ns pesvduj posledn desetilet, kdy lovk jako jedinec mohl jen zpovzdl sledovat pekotn vvoj mst adodnes m jen nepatrnou monost ho ovlivovat. Je zejm, e zpsoby plnovn mst tak, jak probhaly, zejmna ve druh polovin dvactho stolet vposlednch desetiletch selhaly, nebo ato je mon jet hor, byly od potku odsouzeny knezdaru. Otom ale pojednv seit [Msto, d a chaos ] atak [Stolet pln prask metropole ].

Vrame se proto kvybaven msta, vrame se kpohledu na jeho komplexn fungovn. Tedy na nco co vpodstat povaujeme za samozejmost pesto, e to dn samozejmost vpodstat nen. Je-li kad innost obchodem, je kad sluba smnou, jedn se tedy vdy opodobn vlastnosti systmu.

Dodnes, pokud chceme njakm zpsobem popsat fungovn jednotlivch slueb ve mst, hovome ofunknch systmech. Co to ale jsou funkn systmy? Jak vbec funguj, jak maj vlastnosti? Kdo je vytv, d, obnovuje aspravuje? Je funkce skuten to, co dl msto mstem? Aposledn otzka by mohla znt: jedn-li se ofunkn systm, nen to skuten ve sv podstat infrastruktura? Tedy to, co vlastn strukturu msta nevytv, ale spe podporuje? Zkladn otzka tedy zn: je funkce strukturou, nebo spe infrastrukturou msta?

6

Mylena je zde nejen tzv. Obansk vybavenost, jak ji stanovuje stavebn zkon, ale obecn veker vybaven tak obchodnho a produknho charakteru jak bude uvedeno dle.

7

Rem Koolhaas, Bruce Mau : S, M, L, XL. New York, Monacelli Press 1995, esky ERA21, 11/2011.

Funkn systm jako infrastruktura mstskho ivotaLegislativn rmec

Jak jsme ji uvedli dve, stavebn zkon povauje obansk vybaven za veejnou infrastrukturu.22 S podivem ovem zstv, e se jedn o stavby, zazen a pozemky, tedy prvky nleejc spe ke struktue. Je otzkou, zda slovo napklad v textu paragrafu umouje do obanskho vybaven zahrnout i jin typy a to zejmna obchod a sluby veho druhu, sportovn zazen, ale tak teba administrativu, nebo zbavn park.23

Stejn nesystmov je zaazen veejnho prostr