způsoby měření elektřiny dle vyhlášky č. 82/2011 sb. v platném znění

1

Shody a rozdíly v připojovacích podmínkách regionálních

provozovatelů distribučních soustav pro osazení a připojení

měřících zařízení v sítích do 1 kVOd HDV, přes odbočky k elektroměrům včetně podmínek pro umístění

a připojení měřících zařízení.

Praha, 22.11.2013

2

Zákon č. 458/2000 Sb. - energetický zákon - § 49 odst. 2

(Poslední úplné znění zákona č. 458/2000 Sb. bylo vydáno v Částce 95 pod č. 314/2009 Sb., poslední novely č. 165/2012 Sb., č.

350/2012 Sb.) Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných

DS a zákazníci jsou povinni na svůj náklad upravit předávací místo nebo odběrné místo pro instalaci měřícího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy.

3

Vyhláška č. 82/2011 Sb. ve znění vyhlášky č. 476/2012 Sb. o měření elektřiny a o způsobu

stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny

(platná od. 1.dubna 2011, novelizované znění platné od 1.ledna 2013)

• U nových nebo rekonstruovaných odběrných míst nebo předávacích míst umístění měřícího zařízení stanoví příslušný provozovatel soustavy. Za rekonstrukci se pro tyto účely považuje výměna elektroměrového rozváděče nebo výměna přívodního vedení (§ 6 odst. 1 vyhlášky).

• Odběrným místem je místo, kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, včetně měřících transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny.

• Předávacím místem se rozumí místo předávání elektřiny mezi účastníky trhu s elektřinou.

4

Způsoby měření elektřiny dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. v platném znění

K měření elektřiny a vyhodnocení údajů se používají

následující způsoby měření: • měření typu A, kterým je průběhové měření s dálkovým denním přenosem

údajů; • měření typu B, kterým je průběhové měření s dálkovým jiným než denním

přenosem údajů; • měření typu S, kterým je měření s dálkovým přenosem údajů, které není

měřením typu A ani měřením typu B; • měření typu C, kterým je ostatní měření. Měřením typu C se vybavují odběrná místa zákazníků s odběrem elektřiny

z distribuční soustavy, kde není technicky nebo ekonomicky vhodné instalovat měření typu A, nebo B nebo S. Prakticky se může jednat (dle současného znění vyhlášky č. 82/2011 Sb.) o odběrná místa zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím do 1 kV, s rezervovaným příkonem do 100 kW nebo s hlavním jistícím prvkem jmenovitém proudu do 200 A, s provedeným přímým nebo nepřímým měřením.

5

Kategorizace zákazníků dle vyhlášky č. 541/2005 Sb. v platném znění, přílohy č 4a

Vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona

Pro účely organizace trhu s elektřinou se zákazníci dělí do následujících kategorií:

• a) odběratel kategorie A – odběratel, jehož odběrné místo je připojeno k přenosové soustavě nebo odběratel, jehož odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi vyšším než 52 kV.

• b) odběratel kategorie B – odběratel, jehož odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi od 1 kV do 52 kV včetně.

• c) odběratel kategorie C – odběratel, který není odběratelem kategorie A, kategorie B nebo kategorie D.

• d) odběratel kategorie D – fyzická osoba, jejíž odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi do 1 kV včetně a která odebírá elektřinu k uspokojování její osobní potřeby související s bydlením nebo osobních potřeb členů její domácnosti; za odběratele se považuje i fyzická nebo právnická osoba v rozsahu odběru elektřiny pouze pro potřeby správy a provozu společných částí domu sloužících pouze pro společné užívání vlastníkům nebo uživatelům bytů.

6

Systém elektroenergetické legislativy

Soubor právních předpisů a technických norem, které na sebe navazují

Provozní předpisy a metodické zásady

Technické a připojovací podmínky pro připojení měřících zařízení

ZÁKON čís. 406/2000 Sb. čís. 458/2000 Sb.

Prováděcí vyhlášky MPO ERÚ

Nařízení vlády

- Pravidla provozování přenosové soustavy

- Pravidla provozování distribučních soustav

Technické normy ČSN, PNE

7

PREdistribuce, a.s.

Technické podmínky připojení – Část A: Obchodní měření – Díl I: Distribuční síť nn

- účinnost verze 9: od 29.5.2013.

Poznámka: Kapitola 10 – Dílu I řeší připojování výroben elektřiny pracujících paralelně s distribuční soustavou. Předmětem Dílu II. uvedených TP jsou podmínky připojení v distribuční síti vn a vvn.

8

ČEZ Distribuce, a.s. Připojovací podmínky pro osazení měřících

zařízení v odběrných místech napojených z distribuční sítě nízkého napětí - účinnost od 1.9.2005, poslední změna č. 5 platná od 1.4.2011.

Poznámka: ČEZ připravuje vydání aktualizovaného znění připojovacích podmínek (změnu č. 6) k 1.1.2014. Připojovací podmínky pro výrobny elektřiny pro připojení na síť ČEZ Distribuce, a.s. jsou zpracovány a vydány jako samostatný dokument s platností od 1.7.2012.

9

E.ON Distribuce, a.s. Požadavky na umístění, provedení a zapojení

měřících souprav u zákazníků a malých výroben s připojovaným výkonem do 250 kW připojených k elektrické síti nízkého napětí

- původní verze - platnost od 1.2.2006

- poslední verze – platnost od 1.6.2013

***

Zásada – vždy platí poslední verze (změna) PP!

10

Shody a rozdíly v platných připojovacích podmínkách (přehled nelze považovat za vyčerpávající)

Platnost připojovacích podmínek se vztahuje:

PRE - na odběrná místa či výrobní zařízení uváděná nově do provozu a/nebo rekonstruovaná – v přiměřené míře i pro stávající odběrná neb výrobní místa s platnou smlouvou, kde se požaduje rozšíření a úpravy stávajícího zařízení.

Technické podmínky jsou závazné pro všechny zaměstnance PRE a pro všechny osoby provádějící jakékoliv práce v neměřených částech elektrické instalace připojených z distribuční soustavy PRE.

11


ČEZ - na odběrná místa nově uvedená do provozu, odběrná místa rekonstruovaná a bez platné rezervace příkonu.

Za rekonstrukci se považuje výměna nebo úprava neměřených rozvodů (hlavního domovního vedení a odboček k elektroměrům) nebo výměna elektroměrového rozváděče či elektroměrové desky.

12


E.ON - pro nově vybudovaná odběrná místa nebo stávající odběrná místa, kde se provádí např. změna sazby nebo změna z přímého na nepřímé měření případně změna z nepřímého na přímé.

Dále v připojovacích podmínkách upřesňuje, že v případě kdy se neprovádí výměna elektroměrového rozváděče nebo výměna přívodního vedení lze měření ponechat ve stávajícím umístění.

Přívodní vedení ve smyslu ČSN 33 2130 ed.2 sestává z HDV, odbočky k elektroměru a vedení od elektroměru k podružným rozváděčům.

13

Hlavní domovní vedení a odbočky k elektroměrům

Téměř shoda• HDV a odbočky k elektroměrům (přívody) vždy

v soustavě TN-C (čtyřvodičové), z celistvých vodičů bez přerušení (E.ON připouští jedno přerušení HDV v 1NP objektu). Jednofázové odbočky lze provést u zařízení do soudobého maximálního příkonu 5,5 kW

(ČSN 33 2130 ed.2 připouští jedno přerušení v 1.NP objektu v čl 7.3.1 )

• Průřezy vodičů odbočky se volí s ohledem na očekávané zatížení – minimální průřezy vodičů odboček 6 mm2 Cu.

(max. průřez PRE – 25 mm², ČEZ + E.ON – 16 mm²)• Průřez a materiál odboček musí být shodný s průřezem

a materiálem vedení od elektroměru k přístrojové (podružné) rozvodnici.

14

Hlavní domovní vedení a odbočky k elektroměrům

• PRE upřesňuje případy, kdy odbočuje vedení k elektroměrům z HDV v odbočných rozvodnicích z hlediska umístění rozvodnice, minimální výšky (1,8 m spodní okraj) a prostředí. Kryt odbočné rozvodnice a veškeré neměřené části musí být připraveny ke spolehlivému zaplombování na dvou místech ke dvěma pevným bodům. Provedení se týká se převážně stávajících objektů – provedení nelze použít u nově budovaných objektů, nebo při celkové rekonstrukci HDV.

E.ON výslovně stanovuje pro odboční od HDV požadavek, aby pro každé odběrné místo byla zřízena samostatná odbočka ( tj. pro každý hlavní jistič před elektroměrem samostatný přívod od HDV).

15

Minimální průřezy vodičů odboček od hlavního domovního

vedení k elektroměrům bytů stupně elektrizace A a B (dle platné ČSN 33 2130 ed.2:2009 - platnost ČSN 33 2130:1983 ukončena k 1.9.2011)

Stupeň elektrizace bytu A B

Maximální soudobý příkon bytu Pb(kW)

7 11

Jmenovitý proud trojfázového jističe před elektroměrem (A)

20 25

Průřez vodičů v mm2 Odbočka od elektroměru

Al Cu Al Cu

Trojfázová – dle ČSN 33 2130 ed.2:2009

161) 6 161) 10

Trojfázová – dle ČSN 33 2130:1983 10 6 16 10 1) – Vodiče s jádry z Al se používají pouze pro opravy stávajících rozvodů rovněž provedené vodiči s jádry z Al.

Uvedené průřezy platí pro vodiče AY a CY v trubce, liště nebo dutině panelů pro proudovou soustavu AC 3 x 230/400 V pro odbočky dlouhé nejvýše 15 m, při úbytku napětí do 1 %.

16

Hlavní domovní vedení a odbočky k elektroměrům- rozdělení vodiče PEN

Rozdíly (zásadní) PRE – rozdělení vodiče PEN na samostatné vodiče PE a

N možno provést až v měřené části instalace - v podružném rozváděči.

ČEZ – připouští možnost změny soustavy TN-C na TN-C-S již v elektroměrovém rozváděči (vývod z ER).

E.ON – požaduje řešení dle PRE – rozdělení PEN až v podružném rozváděči. Ve výjimečných případech lze připustit možné využití proudového chrániče v neměřené části ER (nejedná se o řešení standardní – provedení ER ve stanovisku k připojení).

V sítích TT – ochrana samočinným odpojením od zdroje jistícím prvkem, doplňková ochrana použitím proudového chrániče.

17

Hlavní domovní vedení u rozsáhlých objektů

PRE upřesňuje provedení HDV u rozsáhlých objektů tak, že rozdělení na jednotlivé větve (nejsou-li vedení provedena přímo z přípojkové nebo rozpojovací skříně) musí být umístěno v neměřené části elektroměrového rozváděče a jednotlivé větve samostatně jištěny jističi - (toto řešení bylo zapracováno do ČSN 33 2130 ed.2 čl. 7.3.1)

ČEZ a E.ON stanovují podmínky pro provedení HDV v souladu s technickými normami (ČSN 33 2130 ed.2). Provedení HDV u rozsáhlých objektů blíže neupřesňují, ale shodně připouští možnost provedení více HDV.

18

Hlavní vypínač objektu Dle vyhlášky č. 268/2009 Sb.,o technických požadavcích na

stavby v platném znění, § 34 odst. 5 musí každá stavba mít trvale přístupné a viditelně trvale označené zařízení umožňující vypnutí elektrické energie. Hlavní vypínač objektu je v praxi běžně realizován vytažením příslušných pojistek v kabelové skříni případně vypínacím prvkem v měřené části rozvodů objektu.

K uvedenému upřesňuje: E.ON - umisťovat hlavní vypínač objektu v neměřené části

elektrické instalace je možné pouze ve výjimečných případech na základě souhlasu pověřeného pracovníka E.ON. Vypínač nesmí být napájen z neměřené části.

PRE a ČEZ – hlavní vypínač objektu v připojovacích podmínkách nerozvádí.

19

Hlavní jistič před elektroměrem – typy okamžitého vypínání B, C, D – „vypínací charakteristika jističů“

Shoda• Jističe před elektroměrem musí být s vypínací

charakteristikou „B“, na základě individuálního posouzení se připouští i charakteristika „C“, vždy jistič se stejným počtem pólů jako má elektroměr fází.

Rozdíl• ČEZ a E.ON připouští v odůvodněných a ve výjimečných

případech i povolení charakteristiky D;• PRE na rozdíl od společností ČEZ a E.ON připouští ve

výjimečných a zvlášť odůvodněných případech odběrů a na základě předem vydaného písemného souhlasu použít i jistič s vypínací charakteristikou max. typu C .

20

Hlavní jistič před elektroměrem – jmenovitá zkratová vypínací schopnost jističů

• E.ON stanovuje pro hlavní jističe před elektroměrem požadavek na minimální jmenovitou zkratovou vypínací schopnost 10 kA s výjimkou případů, kdy je tato stanovena výpočtem ve smlouvě o připojení (připojení blízko trafostanice). Dále upozorňuje, že použití pojistek, pojistkových odpínačů nebo sdružených jističů s proudovými chrániči jako hlavního jištění před elektroměry není dovoleno.

• PRE a ČEZ – požadavek na minimální jmenovitou vypínací zkratovou schopnost jističů v připojovacích podmínkách nestanovuje (normalizované hodnoty zkratové

schopnosti jističů jsou 3 kA, 4,5 kA, 6 kA, 10 kA, 15 kA, 20 kA 25 kA).

22

Hlavní jistič před elektroměrem - jističe s nastavitelnou spouští (jističe dle ČSN EN 60947-2)

ČEZ a E.ON - v případě použití jističů s nastavitelnou nadproudovou (tepelnou) spouští, musí být tyto upraveny konstrukčně tak, aby bylo možno nastavení spouště řádně zaplombovat a aby byla v poloze nastavení výrobcem jasně definována hodnota nastaveného proudu.Uvedené požadavky se týkají i vyměnitelného modulu z hlediska jeho svévolné výměny.

Při nedodržení požadavků bude pro stanovení platby za příkonuvažována maximální nastavitelná hodnota jističe.

Tyto jističe musí mít rozsah okamžitého vypnutí nadproudové spouště v čase 0,2s, od 3In do 5In.

ČEZ připouští po předchozím projednání a odsouhlasení vyšší násobek In v čase 0,2 sec.

Jako hlavní jistič nesmí být použit jistič s dálkovou vypínací automatikou.

23

Hlavní jistič před elektroměrem - jističe s nastavitelnou spouští (jističe dle ČSN EN 60947-2)

PRE - vyžaduje použití hlavních jističů před elektroměrem s neměnitelnou hodnotou jmenovitého proudu.

Tyto jističe musí mít výrobcem pevně nastavenou hodnotu jmenovitého proudu i rozsah okamžitého vypnutí (v čase 0,2s nad 3In do 5In) tak, aby nebylo možné tyto hodnoty měnit.

Dále vyžaduje v případech, kdy jsou v elektroměrovém rozváděči umístěny více jak dva hlavní jističe před elektroměry, že přívody a vývody musí být provedeny vždy jednotně tj. např. přívody na horní svorky a vývody na spodní svorky jističů.

24

Hlavní jistič před elektroměrem – jednofázové odběry

Rozdíly• PRE a ČEZ – pro jednofázové odběry je maximální

přípustná hodnota hlavního jističe před elektroměrem – 25 A.

• E.ON – maximální hodnotu jističe pro jednofázové odběry v podkladech jednoznačně nestanovuje. Ve schématech jednofázového zapojení uvádí „Hlavní jistič smluvní hodnoty“.

• ČSN 33 2130 ed.2 - připouští 1f odběry do soudobého příkonu 5,5kW – jinak 3f. Pro bytové objekty se provádějí zásadně 3fáz. odbočky.

25

Hlavní jistič před elektroměrem – přívody pro hlavní jističe

• Samostatné přívody pro hlavní jističe od HDV (čl. 7.4.3 a 7.6.10 - ČSN 33 2130 ed.2)

Čl. 7.4.3 připouští možnost na společný přívod připojit více měřících zařízení téhož odběratele při dodržení zatížitelnosti přívodu.

Požadavky čl. 7.6.10 jsou: „Před měřící zařízení (elektroměr) se musí osadit jistič se stejným počtem pólů, jako má elektroměr fází. Přívody pro každý jistič se provádí samostatně“.

• E.ON výslovně stanovuje pro odboční od HDV požadavek, aby pro každé odběrné místo byla zřízena samostatná odbočka (pro každý hlavní jistič před elektroměrem samostatný přívod).

26

Jistič sazbového spínače (spínacího prvku pro dvojtarif)

Rozdíly• PRE – před přijímač HDO se v případech spojité

montáže jistič neosazuje (napájení zajištěno ze svorky č. 2 elektroměru).

• ČEZ – připouští jistič v obvodu HDO s maximální hodnotou 6A.

• E.ON – požaduje jistič s maximální hodnotou 2 A, charakteristika B – páčka v zapnuté poloze nahoře.

ShodaČEZ a E.ON – plombovatelnost jističů v zapnutépoloze.

27

Umístění měřících zařízení(Pozor ! - ČSN 33 2130 ed.2 v čl. 7.6.9 ustanovení nově upravuje)

Shoda i rozdíly - dle platných Připojovacích podmínek Poloha elektroměrového rozváděče (rozvodnice) musí

umožňovat instalaci elektroměrů ve svislé poloze. Středy číselníků elektroměrů požaduje ČEZ, PRE a E.ON již shodně 1000-1700 mm od podlahy nebo definitivně upraveného terénu (dřívější požadavek 1500-1700 mm).

V případě více elektroměrů nad sebou (charakter bytových domů) mohou být středy číselníků elektroměrů ve výši 700 až 1700mm od podlahy, což ČEZ konkretizuje pro rozváděče uvnitř objektu.

ČEZ, E.ON - před elektroměrovým rozváděčem (rozvodnicí) musí být volný prostor o hloubce a šířce min. 800 mm, umožňující úplné otevření dvířek

s rovnou podlahou nebo upraveným terénem pro bezpečnost prováděné obsluhy a prací.

30

Umístění měřících zařízení

Shoda pro umístění v oplocení

ČEZ, PRE a od předchozí verze i E.ON, že při umístění elektroměrového rozváděče v oplocení (ve zdi nebo pilíři) mohou být středy číselníků elektroměrů níže než 1000 mm s tím, že spodní hrana ER rozváděče však musí být minimálně 600 mm nad úrovní definitivně upraveného terénu.

Provedení umožňuje ČSN 33 3320, Změna 1 z 05/1997 doplněním čl.2.2.5, na kterou se odvolává nyní ČSN 33 2130 ed 2 v čl. 7.6.9!

ČEZ dále umožňuje, s ohledem na místní klimatické podmínky (po předchozím projednání), možnost i jiné výšky pro umístění ER.

32

Umístění měřících zařízení – potřebné místo

Shoda a rozdíly

PRE, ČEZ, E.ON – požadují

pro montáž elektroměrů a

spínacích prvků zabezpečit

místo v rozváděči dle

tabulky.

PRE, ČEZ – v případě

osazení pouze jednoho

přístroje zvětšit šířku a

výšku o 50 mm.

Přístroj šířka

(mm)

výška

(mm)

hloub-ka

(mm)

Elektroměr jednofázový

180 300 160

Elektroměr třífázový

200 400 160

Spínací

prvek

Převodník(E.ON)

200 (PRE)

180 (ČEZ, E.ON)

100

300

200

160

160

33

Provedení elektroměrových rozváděčů (rozvodnic)

• Shoda - PRE, ČEZ, E.ON požadují: Elektroměrové rozváděče a měřící místa

s elektroměrovou deskou musí být v provedení, které vyhovuje všem vnějším vlivům působícím v daném prostoru – musí působení vlivů odolávat. (platnost ČSN 33 2000-3 ukončena k 1.5.2011; náhrada ČSN 33

2000-1 ed.2 a ČSN 33 2000-5-51 ed.3) Provedení ER rozváděčů musí vycházet z technických norem. Použití ER rozváděčů v daném prostoru je odvislé od vnitřního nebo venkovního provedení – tj. pro které podmínky byly rozváděče konstruovány a při zkouškách ověřeny !!!!

34


Pracovní podmínky stanovují základní normy souborůČSN EN 60439 a ČSN EN 61439 shodně.

Teplota okolního vzduchu pro vnitřní provedení: Nepřekročí +40 °C (průměrná hodnota během 24 hod. nepřesáhne

+35 °C). Dolní hranice teploty okolního vzduchu je - 5 °C. Relativní vlhkost vzduchu nepřesáhne 50% při max. teplotě +40°C,

případně 90% při +20°C. Teplota okolního vzduchu pro venkovní provedení: Nepřekročí +40 °C (průměrná hodnota během 24 hod. nepřesáhne

+35 °C). Dolní hranice teploty okolního vzduchu je -25 °C v mírném

klimatu, - 50 °C v arktickém klimatu. Relativní vlhkost vzduchu může být přechodně až 100% při max.

teplotě +25°C.

35


Z hlediska ochrany krytem rozváděčů jsou požadavky následující:

• PRE - alespoň IP 40 v normálních prostorech (vnitřní instalace), alespoň IP 43 ve venkovních prostorech (venkovní instalace);

• ČEZ - alespoň IP 2X nebo IP XXB v normálních prostorech (vnitřní instalace), alespoň IP 43 pro uzavřený rozváděč ve venkovních prostorech (venkovní instalace), alespoň IP 44 pro uzavřený rozváděč v případě umístění na okraji komunikace;

• E.ON - alespoň IP 40 v normálních prostorech (vnitřní instalace) a IP 43 ve venkovních prostorech (venkovní instalace). Pro venkovní elektroměrové rozváděče po otevření dveří musí být krytí alespoň IP 20, při zavřených dveřích je předepsané krytí IP 44.

37


Rozdíly• PRE a E.ON stanovují pro spojovací vedení sloužící k

propojení měřících a ovládacích zařízení použití vodičů Cu s jednožilovým plným (pevným) jádrem.

ČEZ připouští ve výjimečných případech (po předchozím odsouhlasení) i použití laněných vodičů ukončených lisovací dutinkou za podmínek uvedených v PP.

• PRE a E.ON vyžadují uzamykání dveří na trnový klíč 6x6 mm do hloubky alespoň 10 mm (PRE), min. 12 mm (E.ON) – kovové provedení závěru.

ČEZ stanovuje vybavení dveří typizovanými rozváděčovými zámky, přednostně doporučuje zámek na trnový klíč 6x6 mm (ČSN 35 9756), – max. výška závěru 170 cm nad upraveným terénem.

38

Provedení elektroměrových rozváděčů (rozvodnic) pro přímá měření

RozdílyPRE – u nově zřizovaných nebo rekonstruovanýchodběrných místech se přijímač HDO zásadně osazuje na

kryt svorkovnice elektroměru nebo je modul HDO (vnitřní

časová základna) součástí elektroměru (spojitá montáž). Před přijímač HDO se neosazuje jistič a na elektroměrovou

desku ani PEN svorkovnice.ČEZ a E.ON uvedenou spojitou montáž ve svýchpodkladech neřeší.

39


Rozdíly (zásadní)PRE – ze schémat zapojení přímého měření lze odvodit, žePEN vodič přívodu odbočky k elektroměru je zapojen přímodo svorky elektroměru – PEN vodič prochází přes svorkyelektroměru do bytové rozvodnice. PEN svorkovnice jeosazována pouze v konkrétních případech.

ČEZ a E.ON – PEN vodič přívodu odbočky k elektroměru jezapojen do PEN svorkovnice (PEN přípojnice), ze které jeproveden i vývod do podružné bytové rozvodnice.

42

Provedení elektroměrových rozváděčů (rozvodnic) – ČEZ a E.ON

• Propojovací pracovní vodič mezi elektroměrem a PEN(N) svorkovnicí je světle modré barvy – ČEZ min. průřez 6 mm2, E.ON – nyní již požadován průřez 6 mm2 (dříve min. průřez 4 mm2).

• Ochranné propojení elektroměrů se svorkovnicí PEN - ČEZ vodičem s minimálním průřezem 4 mm² Cu a maximální délkou 2 m, E.ON požaduje plný vodič o minimálním průřezu 6 mm² Cu, u nových ER se nepřipouští použití slaněných vodičů.

43

Provedení elektroměrových rozváděčů – zasklená okénka v krycích panelech (PRE), ve dveřích a krycích panelech (ČEZ)

RozdílyPRE – jednofázové elektroměry: 180x270 mm

třífázové elektroměry: 180x325 mm (spodek okénka 100 mm pod vodorovnou osou upevňovacích otvorů přístroje – možnost vizuální kontroly celé měřící soupravy)

ČEZ - jednofázové elektroměry: 100x100 mm (spodek okénka 30 mm nad vodorovnou osou upevňovacích otvorů přístroje)

- třífázové elektroměry: 120x160 mm (spodek okénka 50 mm nad vodorovnou osou upevňovacích otvorů přístroje)

Od r. 2013 provedení ER výhradně bez krytu (masky)!

E.ON a PRE – elektroměr a sazbový spínač nesmí být zakryt krycím plechem!

46

Provedení elektroměrových rozváděčů – elektroměrové desky

• PRE, ČEZ a E.ON připouští použití typizovaných elektroměrových desek lisovaných z izolantu dle platné normy ČSN 35 7020:1978. Pro jednofázový elektroměr nebo samostatně montovaný přijímač HDO se jedná o desky s rozměrem 225 x 300 mm. Pro třífázový elektroměr s hlavním jističem před elektroměrem do 63 A je určena deska rozměrů 450 x 450 mm.

• Desky podle uvedené normy jsou určeny do prostorů s prostředím obyčejným dle dříve platné ČSN 33 0300:1989, což jsou obdobné podmínky jako podmínky pro vnitřní instalace rozváděčů. Nejsou tudíž vhodné pro venkovní použití!

48

Provedení elektroměrových rozváděčůOznačování konců přívodních a vývodních

Označení přívodních a vývodních vodičů elektroměru pro přímé měření

Název vodiče Označení vodiče

PRE ČEZ E.ON

Přívod do elektroměru

L1P, L2P, L3P,PENP L1P, L2P, L3P L1P, L2P, L3P

Vývod z elektroměru L1, L2, L3, PEN L1, L2, L3 L1O, L2O, L3O

Střední vodič --- N N

49

Provedení elektroměrových rozváděčůOznačování konců ovládacích vodičů

Označení ovládacích vodičů v zapojení spínacího prvku

Označení vodiče Název vodiče PRE ČEZ E.ON

Přívodní fáze

--- L ---

Střední vodič

--- N ---

Stykač ohřevu teplé užitkové vody

TUV TUV TUV

Stykač přímotopného vytápění

PV PV PV

Stykač akumulačního vytápění

AKU AKU AKU

Stykač tepelného čerpadla

TC TČ TC

Svorka pro ovládání tarifu

--- TAR TAR

Stykač ovládání malého zdroje elektřiny (MZE)

MZE

---

---

Stykač elektromobil EMO

--- ---

50

Provedení elektroměrových rozváděčů (rozváděče pro přímá měření)

Barevné značení fázových vodičů – shody i rozdíly

Fázový vodič L1 L2 L3

E.ON hnědá černá šedá nebo

použití tří stejných barev: hnědá nebo černá nebo šedáČEZ černá hnědá šedá nebo černá černá černáPRE černá nebo hnědá nebo šedá

(viz ČSN EN 60446 ed.2, ČSN 33 0166 ed.2)

51

Umisťování ochran proti přepětí v neměřené části

RozdílyPRE – ochrany proti přepětí se umisťují v měřené části mimo elektroměrový rozváděč.

ČEZ a E.ON – umisťovat přepěťové ochrany prvního stupně – typ T1(třídy požadavků B) v neměřené části odběrného místa lze pouze nazákladě souhlasu příslušného PDS, v souladu s PNE 33 0000-5 a je-li to nezbytné k realizaci celkové koncepce zón bleskové ochrany v celém objektu (norma stanovuje 9 základních požadavků)Umístění přepěťové ochrany nelze provést do společného prostoru s elektroměrem a spínacím prvkem (lze provést do ostatníchneměřených částí odběrného místa – např. v HDS). Místo musí být zabezpečené plombováním proti neoprávněnému odběru.

Pozor! – od 1.1.2008 je v platnosti PNE 33 0000-5 ed.2.

52

Měřící zařízení pro přímé měření

Rozdíly (zásadní)PRE – elektroměry pro přímé měření se osazují do 100 A (včetně) jmenovitého proudu hlavního jističe (změna od 1.5.2007 – dříve

125 A).

ČEZ a E.ON - elektroměry pro přímé měření se osazují pouze do 80 A (včetně) jmenovitého proudu hlavního jističe.

53

Požadavky na ovládání blokovaných

spotřebičů • PRE – elektroinstalace musí být rozdělena na samostatné obvody

pro vytápění a samostatné obvody pro přípravu teplé užitkové vody (TUV). Stykače obvodů v bytové rozvodnici musí být napájeny ze stejné fáze, ze které bude provedeno napájení přijímače HDO (tj. u trojfázového odběru fáze L1 na svorkovnici elektroměru). Maximální přípustné zatížení ovládacího relé v přijímači HDO nebo v elektroměru je 0,5 A.

• E.ON – v systémech s blokováním akumulačního nebo přímotopného vytápění a ohřevu TUV jsou silové obvody pro napájení příslušných spotřebičů ovládány výkonovými stykači. Sazbový spínač (přijímač HDO) přes své spínací kontakty řídí cívku příslušného stykače.

Ovládací obvod (spínací kontakty sazbového spínače a ovládací cívky stykače) bude jištěn jističem o jmenovité hodnotě obvykle do 2 A s vypínací charakteristikou B a to pro každý stykač (ovládací obvod) zvlášť.

54

Požadavky na ovládání blokovaných spotřebičů

• PRE a E.ON – shodně požadují u vícetarifního měření elektřiny pro každé odběrné místo použít samostatný přijímač HDO nebo vestavěný modul HDO (samostatný sazbový spínač). Skupinové ovládání více odběrů není povolováno.

• ČEZ – připouští v odběrných místech s akumulačním ohřevem TUV realizovat skupinové ovládání až tří elektroměrů pomocí jednoho více-systémového spínacího prvku.

V odběrných místech s instalovaným elektrickým vytápěním musí být ovládání blokování u každé měřící soupravy řízeno samostatným spínacím prvkem.

V odběrných místech s akumulačním vytápěním a akumulačním ohřevem TUV, kde celkový příkon instalovaných akumulačních spotřebičů převyšuje 10 kW, musí být blokování rozděleno na akumulační vytápění a ohřev TUV – tj. pomocí dvou samostatných stykačů.

55

Nepřímé měření –měřící transformátory proudu(minimální požadavky na třídy přesnosti MTP stanovuje vyhláška MPO č. 82/2011Sb.)

Rozdíly PRE – pro účely měření v obchodním styku je povoleno používat MTP

s třídou přesnosti 0,5S (požadováno od r. 2007), o jmenovité zátěži 5 VA a sekundárním převodu x/5 A do 5 m vzdálenosti mezi MTP a elektroměrem, nebo o jmenovité zátěži 10 VA a sekundárním převodu x/5A do 20 m vzdálenosti mezi MTP a elektroměrem (tyto hodnoty musí být uvedeny na štítku MTP).

ČEZ - nutno použít MTP s převodem x/5A, jmenovitou zátěží 5 VA (při vzdálenosti do 5 m délky mezi MTP a elektroměrem), nebo 10 VA (při vzdálenosti nad 5 m do 20 m délky mezi MTP a elektroměrem), třídou přesnosti min. 0,5S nebo přesnější (nově upraveno poslední verzí).

E.ON – MTP musí odpovídat třídě přesnosti 0,5S (nově upraveno předcházející verzí) jmenovitý sekundární proud musí být 5 A, jmenovitá zátěž měřících transformátorů 10 VA.

56

Nepřímé měření– měřící transformátory proudu(minimální požadavky na třídy přesnosti MTP stanovuje vyhláška MPO č. 82/2011Sb.)

Měřící transformátory proudu – třída přesnosti 0,5S (MTP pro zvláštní použití)

Písmenem S se označují přísnější požadavky na chybu měření v oblasti měřených malých proudů – řádově procenta jmenovitého proudu transformátoru. Chyba měřeného proudu při uvedených měřených procentech jmenovitého proudu nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce.

Měřené % jmenovitého proudu MTP

MTP třídy 0,5S – chyba měřeného proudu

MTP třídy 0,5 – chyba měřeného proudu

1% In 1,5 --

5% In 0,75 1,5

20% In 0,5 0,75

100% In 0,5 0,5

120% In 0,5 0,5

57

Přiřazení MTP k příslušným hodnotám hlavních jističů dle podkladů PRE a ČEZ

Jmenovitá hodnota proudu hlavního jističe (A)

Jmenovitý primární proud

MTP (A) - PRE

Jmenovitý primární proud

MTP (A) - ČEZ

100 Možné přímé měření 100, 125

125 100 125, 150

160 150 150, 200

200 200 200, 250

250 250 250, 300

315 300 300, 400

400 400 400, 500

58

Jmenovitá hodnota proudu hlavního jističe

(A)

Jmenovitý primární

proud MTP (A) - PREJmenovitý primární

proud MTP (A) - ČEZ

500 500 500, 600

600

750

600

---

600, 750

750, 800

800 750 ---

59

Přiřazení MTP k příslušným hodnotám hlavních jističů dle podkladů PRE, ČEZ a E.ON

• PRE požaduje pro jističe se jmenovitou hodnotou větší než 100 A jejich provedení dle normy ČSN EN 60947-2, nadproudovou spoušť v rozsahu tří až pěti násobku jmenovitého proudu včetně působení v čase 0,2 s. Tyto jističe musí mít výrobcem pevně nastavenou hodnotu jmenovitého proudu i rozsah okamžitého vypínání.

• ČEZ umožňuje i jiný převod MTP než je uveden v tabulce při splnění podmínek, že transformační převod MTP musí být celé číslo a proudová hodnota hlavního jističe nesmí být vyšší než 1,2 násobek jmenovité hodnoty primárního proudu MTP.

• E.ON přiřazení MTP k příslušným hodnotám hlavních jističů blíže nespecifikuje – uvádí pouze řadu jmenovitých primárních proudů MTP ze které se MTP vybere (100, 125,150, 200, 250, 300, 400, 500, 600, 750, 1000 A), s tím že stanovení způsobu měření, primárního proudu MTP apod. bude uvedeno ve stanovisku k žádosti. Volbu převodu MTP upřesňuje rozsahem přenášeného výkonu v kW (např. pro MTP o převodu 200/5 - od 35 kW do 150 kW).

60

Nepřímé měření – propojení měřících transformátorů a elektroměru

Označení konců vodičů pro nepřímé měření PRE, ČEZ a E.ON stanovují rozdílně

Rozdíly

PRE - proudové obvody 2,5 mm2 Cu do délky 5 m, 4 mm2 Cu do délky 20 m; - napěťové obvody 1,5 mm2 Cu do délky 5 m, 2,5 mm2 Cu do délky 20 m.

Barva vodičů napěťových obvodů: černá nebo hnědá nebo šedá.

MTP se připojí dvěma vodiči. Na vstupní svorku k(s1) je připojen vodič světle modré barvy. Na výstupní svorku l(s2) je připojen vodič černé nebo hnědé nebo šedé barvy. Ochranný vodič PE sloužící pro propojení a uzemnění vstupních

svorek k(s1) musí mít barvu kombinace zelená /žlutá a průřez min. 4 mm².

61


E.ON - proudové obvody 2,5 mm2 Cu do délky 5 m; napěťové obvody 1,5 mm2 Cu do délky 5 m; proudové obvody 4 mm2 Cu do délky 20 m; napěťové obvody 2,5 mm2 Cu do délky 20 m; proudové obvody 6 mm2 Cu do délky 60 m; napěťové obvody 4 mm2 Cu do délky 60 m. Ve výjimečných případech lze jednat i o větší délku připojení než

60 m. Barva vodičů proudových okruhů a vodičů napěťových okruhů je černá.

• Obvod pro napájení převodníku – vodiče červené barvy o průřezu 1,5 mm².

• Obvody pro řízení sazby se propojují vodičem stejného průřezu jako napěťové obvody elektroměru.

62


ČEZ - proudové okruhy 2,5 mm² Cu do délky 5 m, zátěž MTP 5 VA, barva vodičů hnědá;

- napěťové okruhy 1,5 mm² Cu do délky 5 m, barva vodičů černá (šedá); - proudové okruhy 4 mm² Cu do délky 20 m, zátěž

MTP 10 VA, barva vodičů hnědá; - napěťové okruhy 2,5 mm² Cu do délky 20 m,

barva vodičů černá (šedá).

63

Nepřímé měření - zkušební a zkratovací svorkovnice

• PRE – používaná zkušební svorkovnice musí být schváleného typu a provedení.Namontování je požadováno co nejblíže k měřícímu zařízení tak, aby byla přístupna bez demontáže krycího panelu. Musí být osazena ve výšce 700 – 1800 mm od podlahy nebo definitivního terénu, delší strana svorkovnice je vyžadována vodorovné poloze, aby napěťové propojky po uvolnění šroubů vlastní vahou rozpojily napěťové obvody. K zakrytí svorkovnice musí být použit kryt z nevodivého materiálu.

• ČEZ - zkušební svorkovnice musí být schváleného typu, je preferováno kompaktní nerozebíratelné provedení svorkovnice. Montuje se v blízkosti elektroměru ve vodorovné poloze. Svorkovnice musí (kromě jiného) umožňovat sériové připojení kontrolního přístroje do proudového okruhu každého MTP, bez přerušení proudového měřícího obvodu.

64

Nepřímé měření E.ON - zkušební a zkratovací svorkovnice + montáž převodníku

• E.ON – je vyžadována svorkovnice schváleného typu, požadavky na montáž jsou shodné jako u předchozích společností s upřesněním, že svorkovnice se osazuje pod nebo vedle elektroměru. Smí být umístěna ve výšce 700 – 1700 mm od podlahy nebo definitivního terénu.

• E.ON vyžaduje pro galvanické oddělení výstupních obvodů měřícího zařízení (elektroměr s integrovaným HDO) od obvodů pro ovládání sazby a spínání spotřebičů osazení schváleného typu převodníku. Převodníky zajišťuje E.ON a jsou jeho majetkem.

65

Nepřímé měření – jištění napěťových obvodů

RozdílyE.ON – jištění napěťových obvodů nepřímého měření je

řešeno pouze hlavním jističem odběrného místa.

PRE a ČEZ – napěťové obvody nepřímého měření se propojí se zkušební a zkratovací svorkovnicí přes plombovatelný (v zapnuté poloze) pojistkový odpínač s jištěním 2 A (PRE upřesňuje typ odpínače – OPV10/3, pojistky 2 – 4 A).

Dle poslední verze TP ČEZ:Rozváděč musí umožnit instalaci komunikační jednotky.

66

Technické podmínky pro připojení neměřených odběrů (z hlediska hlavních jističů)

Rozdíly

• PRE – podmínky připojení neměřeného odběru blíže nespecifikuje

• ČEZ – hlavní jistič max. 6 A s vypínací charakteristikou B. Charakteristiky C nebo D pouze po projednání. Ve výjimečných případech a po projednání lze připustit hlavní jistič 10 A.

• E.ON – připojení přes hlavní jistič hodnoty do 6 A včetně s vypínací charakteristikou B.

67

Prozatímní odběrná místa – umístění rozváděče měření (ER) od místa připojení

RozdílyPRE – elektroměrový rozváděč na veřejně přístupném místě – vzdálenost od místa připojení ne více než 3 m.

ČEZ – ER co nejblíže k místu připojení, v kabelové síti do vzdálenosti 3 m, u venkovních vedení do vzdálenosti 10 m od místa

připojení. V odůvodněných případech (např. pro cirkusy) lze připustit délku připojovacího vedení i větší.

E.ON – vzdálenost od místa připojení k prozatímnímu ER musí být co nejkratší, nejvíce však 15 m při připojení z venkovního vedení, a 5 m při připojení z kabelového vedení.

68

Děkuji za pozornost.

způsoby měření elektřiny dle vyhlášky č. 82/2011 sb. v platném znění

Documents