zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod

Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové

Vodohospodářská bilance za rok 2007

Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik

Odbor péče o vodní zdroje

Mgr. Petr Ferbar

Hradec Králové, září 2008

Obsah

1. ÚVOD ..............................................................................................................................1 1.1 POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE .....................................................................................2 1.2 METODIKA ZPRACOVÁNÍ .................................................................................................3

2. ZDROJE PODZEMNÍCH VOD........................................................................................4 2.1 ZDROJE PODZEMNÍCH VOD.............................................................................................4 2.2 HYDROGEOLOGICKÉ RAJÓNY .........................................................................................4

2.2.1 Přehled HG rajónů ve správním území Povodí Labe, státní podnik.....................7 2.2.2 Přehled významných hydrogeologických rajónů ..................................................8

2.3 ZDROJE PODZEMNÍCH VOD V HYDROGEOLOGICKÝCH RAJÓNECH......................................8

3. POŽADAVKY NA ZDROJE PODZEMNÍCH VOD ........................................................14 3.1 ODBĚRY PODZEMNÍ VODY S VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM ...................................................16 3.2 ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD S JINÝM NEŽ VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM ................................18 3.3 MĚSÍČNÍ ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD VE VÝZNAMNÝCH HG RAJÓNECH............................18

4. BILANČNÍ HODNOCENÍ ..............................................................................................28 4.1 HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD ZA ROK 2007................................................28 4.2 HODNOCENÍ JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD ZA ROK 2007...................................................40

4.2.1 Hodnocení jakosti podzemních vod v jednotlivých rajónech ..............................40 4.2.2 Hodnocení hydrogeologických rajónů podle jednotlivých ukazatelů ..................52

5. ZÁVĚR ..........................................................................................................................71

Seznam obrázků Obr. 1. Přehled hydrogeologických rajónů v povodí Horního a středního Labe............................................... 5 Obr. 2. Rozložení největších odběrů podzemních vod .................................................................................. 14 Obr. 3. Chloridy.............................................................................................................................................. 53 Obr. 4. Sírany ................................................................................................................................................ 55 Obr. 5. Amonné ionty..................................................................................................................................... 57 Obr. 6. Dusičnany .......................................................................................................................................... 59 Obr. 7. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem...................................................................................... 61 Obr. 8. Měď.................................................................................................................................................... 63 Obr. 9. Kadmium............................................................................................................................................ 65 Obr. 10. Olovo ................................................................................................................................................. 67 Obr. 11. Reakce vody ...................................................................................................................................... 69 Seznam tabulek Tab. 1. Seznam hydrogeologických rajónů v povodí Horního a středního Labe .............................................. 7 Tab. 2. Seznam významných hydrogeologických rajónů v povodí Horního a středního Labe ......................... 8 Tab. 3. Přírodní zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajónech – měsíční mediány hodnoceného roku

(2007) a dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1971 – 2000 (data od ČHMÚ).......... 9 Tab. 4. Zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2007 na dlouhodobou

měsíční křivku překročení (MPK) za období 1971 – 2000 (převzatá data od ČHMÚ)................... 13 Tab. 5. Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajónech............ 15 Tab. 6. Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím.................................................................. 16 Tab. 7. Největší odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím ................................................. 18 Tab. 8. Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajónech v roce 2007............. 19 Tab. 9. Odebrané množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajónech ........... 28 Tab. 10. Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých

hydrogeologických rajónech v roce 2007...................................................................................... 30 Tab. 11. Hodnocení hydrogeologického rajónu 4222....................................................................................... 31 Tab. 12. Hodnocení hydrogeologického rajónu 4320....................................................................................... 32 Tab. 13. Hodnocení hydrogeologického rajónu 4330....................................................................................... 33 Tab. 14. Hodnocení hydrogeologického rajónu 4430....................................................................................... 34 Tab. 15. Hodnocení hydrogeologického rajónu 4231....................................................................................... 35 Tab. 16. Hodnocení hydrogeologického rajónu 4310....................................................................................... 36 Tab. 17. Hodnocení hydrogeologického rajónu 4420....................................................................................... 37 Tab. 18. Odebrané množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajónech na jednotku plochy 38 Tab. 19. Hodnocení jakosti podzemních vod v jednotlivých rajónech .............................................................. 40 Tab. 20. Chloridy (mg/l) ................................................................................................................................... 52 Tab. 21. Sírany (mg/l) ...................................................................................................................................... 54 Tab. 22. Amonné ionty (mg/l)........................................................................................................................... 56 Tab. 23. Dusičnany (mg/l) ................................................................................................................................ 58 Tab. 24. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem (mg/l) ........................................................................... 60 Tab. 25. Měď (μg/l) .......................................................................................................................................... 62 Tab. 26. Kadmium (μg/l) .................................................................................................................................. 64 Tab. 27. Olovo (μg/l) ........................................................................................................................................ 66 Tab. 28. Reakce vody ...................................................................................................................................... 68

Seznam zkratek

MZe Ministerstvo zemědělství České republiky ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav HGR Hydrogeologický rajón CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod CHSKMn Chemická spotřeba kyslíku manganistanem

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod

1

1. Úvod Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo Oblast povodí Horního a středního

Labe, vymezenou vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 390/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č.292/2002 Sb., o oblastech povodí, také vlastní tok Labe v úseku Mělník – státní hranice. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána „Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik“.

Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení § 54 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením § 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, sestavení vodohospodářské bilance.

Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 2002 nový institut – Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení § 22 odst. 1 vodního zákona).

Vodohospodářská bilance za rok 2007 je sestavena v souladu s ustanoveními § 5 - § 9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen ”vyhláška o bilanci”) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj. 25248/2002-6000 ze dne 28.8.2002, který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti.

Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2007 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení § 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením § 10 a § 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy.

Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 2007 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy:

„Zprávu o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2007“

„Zprávu o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2007“,

„Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2007“

„Zprávu o hodnocení vypouštění vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2007“

Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2007 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 2007, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance podle ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky č. 431/2001 Sb.


2

1.1 Popis hydrologické situace

Srážkové poměry

Z hlediska ročního srážkového úhrnu lze rok 2007 hodnotit jako srážkově nadprůměrný. Roční srážkový úhrn činil 755 mm, což představuje 112 % dlouhodobého normálu. Srážky byly v průběhu roku nerovnoměrně rozloženy. Po prvních třech nadprůměrných měsících následoval extrémně suchý duben. Další měsíce již byly srážkově blízké normálu. Srážkově silně nadprůměrné byly na většině území měsíce září a listopad. Rok zakončil relativně suchý prosinec.

Teplotní poměry

Rok 2007 byl z hlediska průměrné roční teploty vzduchu nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu byla 9,1 °C a přesáhla dlouhodobý normál o 1,6 °C. Začátek roku byl extrémně teplý a také další měsíce až do září byly teplotně nad svým dlouhodobým průměrem. Leden vykázal největší kladnou odchylku od normálu, jeho průměrná teplota + 3.2 °C je o 6.0 °C vyšší než hodnota normálu. Díky tomu byl leden v roce 2007 až čtvrtým nejchladnějším měsícem, nižší teplotu měly měsíce únor, listopad a prosinec. Nejteplejším měsícem se naopak stal červenec, jehož průměrná teplota činila 18.3 °C a překročila normál o 1.4 °C.

Režim podzemních vod

Na začátku roku 2007 se hladiny v mělkém oběhu podzemních vod pohybovaly převážně kolem svého dlouhodobého normálu, tj. kolem 50% dlouhodobé měsíční křivky překročení (DMKP) nebo slabě pod ním. Nadnormální hodnoty se vyskytly pouze v povodí horního Labe (23% DMKP), Orlice (27%) a Jizery (44%). Výrazně nízké v lednu byly naopak hladiny v povodí Cidliny. V průběhu ledna a února stoupaly hladiny podzemních vod prakticky v celé republice. Ročního maxima bylo dosahováno nejčastěji v únoru a březnu. Již koncem ledna kulminovaly hladiny podzemních vod na horním Labi, v únoru následovalo povodí Orlice a Jizery. Od dosažení jarního maxima docházelo k postupnému poklesu hladin podzemních vod. Na rozdíl od roku 2006 byla minima dosažena dříve, již mezi červnem a srpnem. Jako první byla minima naměřena v červnu v povodí Orlice, Cidliny a Jizery, v červenci na horním Labi, v srpnu na středním Labi a v listopadu na dolním Labi. Od září se vlivem srážek hladiny podzemních vod zvyšovaly. Pozvolné zvyšování pokračovalo na některých místech do listopadu, jinde až do prosince. Výjimku v režimu hladin podzemních vod představuje povodí dolního Labe, kde byl v roce 2007 charakteristický prakticky setrvalý stav hladin pohybující se okolo svého normálu.

Odtokové poměry

Odtokové poměry se v roce 2007 lišily povodí od povodí. Na mnoha místech se vyskytl odtok podprůměrný, v několika povodích byl nadprůměrný. Silně nadprůměrný odtok zaznamenaly některé menší toky, např. Cidlina (160 % Qa v Novém Bydžově). Srážkově i teplotně nadprůměrné měsíce leden až březen zapříčinily zvýšené průtoky. Horní Labe pod Úpou dosáhlo 260 % průměrného lednového průtoku (QI). Také únorové průtoky byly na mnoha tocích nejvyššími měsíčními průměry roku 2007. Například na Metuji dosáhly 180 % únorového normálu a na Labi v Přelouči 169 %. Žádné významnější povodně se na českých tocích v roce 2007 nevyskytly. Pouze ojediněle byl dosažen 3. SPA a to například v lednu na horním Labi nad VD Les Království. V období od dubna do srpna průtoky klesaly. Na většině toků byly minimální průtoky dosaženy v červnu a červenci, na středním a dolním Labi ale až v srpnu. Na drtivé většině toků však výrazně stoupla vodnost v důsledku vysokých srážek v měsíci září, na některých místech byly dokonce dosaženy nejvyšší hodnoty průměrných měsíčních průtoků z celého roku. V poslední čtvrtině roku se průtoky zpravidla držely nad svými průměrnými hodnotami, a to především díky srážkově bohatému listopadu.

Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České

republiky za rok 2007 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie).


3

1.2 Metodika zpracování

Hodnocení množství a jakosti podzemních vod se zpracovává podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z 28.8.2002. Ve smyslu článků 10 – 13 bylo provedeno hodnocení množství podzemní vody v minulém roce 2007. Hodnocení jakosti podzemních vod bylo provedeno podle článku 14. Při hodnocení byly poprvé využity hydrogeologické rajóny vymezené v rámci přípravy plánů v oblasti vod a uveřejněné v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod podle § 21 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (Ministerstvo životního prostředí č.j.: 90393/ENV/06; 3988/650/06 a Ministerstvo zemědělství č.j.: 44605/2006-16320 ze dne 19.12.2006)

Metodický pokyn MZe pro sestavení vodohospodářské bilance neuvažuje hodnocení množství

podzemních vod v hydrogeologických rajónech, jejichž plošný rozsah přesahuje správní území Povodí Labe, státní podnik a přesahuje do dalších oblastí povodí. Jedná se o tři rajóny, které významně přesahují hranici oblasti povodí Horního a středního Labe definovanou ve vyhlášce č. 292/2002 Sb. Rajón 4270 Vysokomýtská synklinála přesahuje do oblasti povodí Dyje a rajón 4320 Dlouhá mez - jižní část přesahuje do povodí Dolní Vltavy. Rajón 1172 Kvartér Labe po Vltavu přeshuje do oblastí povodí Dolní Vltavy a oblasti Ohře a Dolního Labe. Pro tyto tři rajóny byly vyžádány odběry podzemních vod u jejich správců, tedy Povodí Moravy, státní podnik, Povodí Vltavy, státní podnik a Povodí Ohře, státní podnik.

Naopak rajóny 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy a rajón 4262 Kyšperská synklinála - jižní část ve správě Povodí Moravy, státní podnik, přesahují významně (shodně 21% plochy) do oblasti povodí Horního a středního Labe. Pro tyto dva rajóny byla sestavena pouze informativní neúplná bilance a evidované odběry vod byly předány do Povodí Moravy k sestavení celkové bilance rajónů 4232 a 4262.

Na další části hranice oblasti povodí jsou malé přesahy ploch rajónů 4510, 4640 a 4720, které neovlivňují bilanční hodnocení.

Hodnocení podle Metodického pokynu nemohlo být sestaveno pro 23 hydrogeologických rajónů

z 45, protože pro tyto rajóny nebyla k dispozici kompletní data o zdrojích podzemních vod ve smyslu čl. 10, odstavec 4 a 5 Metodického pokynu (viz tabulka č. 2). V těchto rajónech byl bilanční stav orientačně hodnocen jednak na základě porovnání specifického odtoku podzemní vody s odběrem podzemní vody rozpočteným na jednotku plochy (viz tabulka č. 10) a jednak porovnáním odběrů s velikostí přírodních zdrojů, které stanovil dle výpočtů, odborných odhadů atd. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.

Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod ( Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové).


4

2. Zdroje podzemních vod

2.1 Zdroje podzemních vod Zdrojem podzemní vody je ta část podzemních vod v přírodním prostředí, která se uvolňuje

z horninového prostředí gravitací. Množství podzemní vody v územních jednotkách – hydrogeologických rajónech, případně jejich částech (subrajónech, hydrogeologických strukturách, kolektorech, hydrologických povodích) je udáváno velikostí přírodních zdrojů podzemních vod. Velikost přírodních zdrojů charakterizuje intenzitu oběhu podzemní vody v objemových jednotkách v čase (např. l/s). Dynamika oběhu podzemní vody závisí na aktuální velikosti dotace a velikosti přírodní, či umělé drenáže podzemních vod. Velikost zdrojů podzemních vod se stanovuje hydrogeologickým průzkumem podle Vyhlášky č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací. Zjednodušeně je možné odvodit aktuální velikost přírodních zdrojů podzemních vod ze základního odtoku.

Velikost základního odtoku stanovuje ČHMÚ. Na základě údajů z měření průtoků ve vybraných

profilech vodoměrných stanic na vodních tocích a z měření hladin podzemních vod ve vrtech zahrnutých do státní pozorovací sítě podzemních vod, jsou počítány konkrétní hodnoty pro jednotlivé hydrogeologické rajóny. Většinou se používá metoda „Kliner-Kněžek“, méně metoda výtokových čar. Základní odtok je počítán pro jednotlivé hydrogeologické rajóny popřípadě jiná bilanční území v měsíčním kroku. Ve složitých případech lze k určení velikosti přírodních zdrojů použít různé matematické modely.

Přírodní zdroje nebyly stanoveny pro následující hydrogeologické rajóny na správním území Povodí Labe, státní podnik: 1110, 1121, 1122, 1130, 1140, 1151, 1152, 1160, 1171, 1172, 1410, 1420, 1430 a 4710. Pro hydrogeologické rajóny 4210, 4221, 4240, 4291, 4340, 4510, 5152, 5161 a 5211 byly k dispozici pouze odhady měsíčních minimálních přírodních zdrojů v roce 2007.

Stanovené a předané měsíční hodnoty (mediány) přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2007

a dlouhodobé hodnoty (průměrné měsíční mediány za období 1971 – 2000) přírodních zdrojů podzemních vod pro bilancované rajóny jsou uvedeny v tabulce č. 3. ČHMÚ provedlo zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2007 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1971 – 2000 (tab. č. 4). 2.2 Hydrogeologické rajóny Hydrogeologická rajónizace z roku 1986 schválená protokolem MLVH ČSR č. 15/SVP/86 ze dne 18.8.1986), nevyhověla technickým zpracováním a měřítkem odborných požadavků na vymezení „útvarů podzemních vod“ jak pro vodohospodářské plánování a hodnocení kvalitativního a chemického stavu vyžaduje Rámcová směrnice EU pro vodní politiku 2000/60/ES. Proto byla v rámci projektu VaV/650/4/02 (Prchalová et al. 2005) provedena revize a aktualizace hydrogeologické rajónizace. Zároveň došlo k maximálnímu sblížení hydrogeologických rajónů a útvarů podzemních vod. Nově navržené hydrogeologické rajóny jsou územní celky, vymezené na základě přírodních podmínek. Rajóny vymezují přírodní horninové prostředí, v němž za určitých podmínek dochází k oběhu podzemní vody, která v tomto rajónu vytváří vlastní útvar podzemní vody. Rajóny jako takové zůstávají neměnné, až do doby revize hydrogeologické rajónizace. Naproti tomu vodní útvary podléhají vlivům, zejména antropogenní činnosti, které mohou měnit jejich stav, a budou předmětem periodického hodnocení v rámci šestiletých revizí plánů oblastí povodí (Olmer et al. 2006, Hydrogeologická rajónizace České republiky, HIG 23).

Seznam útvarů vod podle správní působnosti podniků povodí je uveden v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod podle § 21 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (Ministerstvo životního prostředí č.j.: 90393/ENV/06; 3988/650/06 a Ministerstvo zemědělství č.j.: 44605/2006-16320 ze dne 19.12.2006), mapové zákresy jsou uvedeny na webových stránkách VÚV TGM a ČGS ve formátu EsriShape.


5

Rajonizace 2005 je zpracována s podrobností 1:50 000 technologií GIS ve třech vrstvách: základní vrstvě, která pokrývá celé území ČR, s rajóny v terciérních a křídových pánevních

sedimentech (označení 2xxx), sedimentech svrchní křídy (41xx až 46xx, kromě 4420), sedimentech permokarbonu (5xxx) a v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika (6xxx),

svrchní vrstvě zahrnující oblast kvartérních a propojených kvartérních a neogenních sedimentů

(1xxx) a jizerský coniak (4420), vrstvě bazálního křídového kolektoru v oblasti Pojizeří a pravostranných přítoků Labe (4710,

4720 a 4730). Na území České republiky je vymezeno celkem 152 hydrogeologických rajónů, z toho 111

v základní vrstvě, 38 ve svrchní vrstvě a 3 rajóny ve vrstvě bazálního křídového kolektoru.

Obr. 1. Přehled hydrogeologických rajónů v povodí Horního a středního Labe


6

Ve správním území Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové se nachází 45 rajónů, z toho 30 v základní vrstvě, 14 ve svrchní vrstvě a 1 rajón ve vrstvě bazálního křídového kolektoru.

Ve srovnání s rajonizací 1986 byly do rajonizace 2005 upraveny zákresy hranic, které vyplynuly

jednak z technologie třívrstevného zobrazení a jednak z posunu v uplatnění jednotlivých hledisek pro vymezení rajónů. Tyto změny neznamenaly revizi zavedeného systému rajonizace. Další změny se zakládají jak na zkušenostech s používáním předchozích verzí rajonizace, tak i na výsledcích hydrogeologických průzkumů a nového mapování. Byly přitom respektovány hranice rozdělující mezinárodní oblasti povodí Labe, Dunaje a Odry a důsledně dodržena zásada, že pokud je rajón určen proudovým systémem, musí být jejich hranice uzavřené.

V oblasti povodí Horního a středního Labe byly značně rozšířeny rajóny v kvartérních

sedimentech Labe a jeho přítoků do rozsahu skutečného výskytu fluviálních štěrkopísků. Také vymezení rajónů na sedimentech Lužické Nisy, rajóny 1410 a 1420 v oblasti Liberecké kotliny a Žitavské pánve byly přepracovány.

V křídových sedimentech byl původní rajón 422 rozdělen podle proudových systémů na části

4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje a 4222 Podorlická křída v povodí Orlice. Rajóny 423, 426 a 429 byly rozděleny v souladu s oblastmi povodí Labe a Dunaje na 4231 Ústeckou synklinálu v povodí Orlice, 4232 Ústeckou synklinálu v povodí Svitavy, 4261 Kyšperskou synklinálu v povodí Orlice, 4262 Kyšperskou synklinálu – jižní část a 4291 Králický prolom – severní část, 4292 Králický prolom – jižní část rozšířenou o hydrologicky související přilehlé krystalinikum. K rajónu 4350 Velimská křída byl přičleněn českobrodský perm, původně zahrnutý do přilehlého krystalinika. Původní rozdělení pojizerské křídy na jizerský turon a izolátor bylo nahrazeno částmi označenými 4410 Jizerská křída pravobřežní a 4430 Jizerská křída levobřežní a hranice mezi nimi je vedena podél toku Jizery. Rajón 4420 Jizerský coniak je zároveň převeden ve stejném rozsahu do svrchní vrstvy. Původní rajón 452 Křída pravostranných přítoků Labe byl rozčleněn podle průběhu proudových systémů na části 4521 Křída Košáteckého potoka, 4522 Křída Liběchovky a Pšovky, 4523 Křída Obrtky a Úštěckého potoka. Nově byl vymezen bazální křídový kolektor a rozdělen na rajóny 4710 Bazální křídový kolektor na Jizeře, 4720 Bazální křídový kolektor od Hamru po Labe, 4730 Bazální křídový kolektor v benešovské antiklinále.

Rajóny v permokarbonských sedimentech byly rozděleny za účelem dosažení celistvosti ploch

a podle rozvodnic na 5151 Podkrkonošský permokarbon, 5152 Náchodský perm, 5161 Dolnoslezskou pánev - západní část, 5162 Dolnoslezskou pánev - východní část, 5211 Poorlický perm - severní část a 5211 Poorlický perm - jižní část.

V krystaliniku byly plošně rozlehlé rajóny rozděleny podle hydrologické příslušnosti na rajóny

6413 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy, 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí Jizery, 6420 Krystalinikum Orlických hor, 6531 Kutnohorské krystalinikum a 6532 Krystalinikum Železných hor.


7

2.2.1 Přehled HG rajónů ve správním území Povodí Labe, státní podnik

Tab. 1. Seznam hydrogeologických rajónů povodí Horního a středního Labe

ID rajónu Název rajónu Plocha rajónu km2 1110 Kvartér Orlice 295,3 1121 Kvartér Labe po Hradec Králové 146,1 1122 Kvartér Labe po Pardubice 127,8 1130 Kvartér Loučné a Chrudimky 181,9 1140 Kvartér Labe po Týnec 146,9 1151 Kvartér Labe po Kolín 88,1 1152 Kvartér Labe po Nymburk 238,6 1160 Kvartér Urbanické brány 105,1 1171 Kvartér Labe po Jizeru 88,7 1172 Kvartér Labe po Vltavu 293,8 1410 Kvartér Liberecké kotliny 20,7 1420 Kvartér a miocén Žitavské pánve 21,5 1430 Kvartér Frýdlantského výběžku 172,5 4110 Polická pánev 214,0 4210 Hronovsko-poříčská křída 40,3 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje 252,5 4222 Podorlická křída v povodí Orlice 434,5 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice 176,3 4240 Královédvorská synklinála 145,3 4250 Hořicko-miletínská křída 435,1 4261 Kyšperská synklinála v povodí Orlice 171,3 4270 Vysokomýtská synklinála 799,9 4291 Králický prolom - severní část 61,3 4310 Chrudimská křída 595,8 4320 Dlouhá mez - jižní část 65,7 4330 Dlouhá mez - severní část 60,3 4340 Čáslavská křída 275,9 4350 Velimská křída 278,7 4360 Labská křída 2845,7 4410 Jizerská křída pravobřežní 685,0 4420 Jizerský coniak 152,2 4430 Jizerská křída levobřežní 899,5 4510 Křída severně od Prahy 602,7 4521 Křída Košáteckého potoka 337,6 4710 Bazální křídový kolektor na Jizeře 1881,8 5151 Podkrkonošský permokarbon 862,7 5152 Náchodský perm 60,0 5161 Dolnoslezská pánev - západní část 147,2 5162 Dolnoslezská pánev - východní část 171,1 5211 Poorlický perm - severní část 72,1 6413 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy 701,6 6414 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš 899,6 6420 Krystalinikum Orlických hor 566,6 6531 Kutnohorské krystalinikum 816,7 6532 Krystalinikum Železných hor 726,2

Rajóny z oblastí povodí Moravy a Dyje významně přesahující do oblasti povodí Horního a středního Labe

4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy 73,7 z celkových 358,0 4262 Kyšperská synklinála - jižní část 49,5 z celkových 236,4


8

Vysvětlivky: ID rajónu … systematicky stanovené číselné označení příslušného hydrogeologického rajónu (HGR)

2.2.2 Přehled významných hydrogeologických rajónů

V tabulce č. 2 je uveden seznam významných hydrogeologických rajónů ve smyslu Metodického

pokynu, tzn. že se jedná o rajóny jednak intenzivně využívané a jednak rajóny s významným oběhem podzemních vod.

Tab. 2. Seznam významných hydrogeologických rajónů v povodí Horního a středního Labe

Významné hydrogeologické rajóny

1110 Kvartér Orlice 1122 Kvartér Labe po Pardubice 1151 Kvartér Labe po Kolín 1152 Kvartér Labe po Nymburk 1171 Kvartér Labe po Jizeru 1172 Kvartér Labe po Vltavu 1122 Kvartér Labe po Pardubice 4110 Polická pánev 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje 4222 Podorlická křída v povodí Orlice 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice 4240 Královédvorská synklinála 4261 Kyšperská synklinála 4270 Vysokomýtská synklinála 4310 Chrudimská křída 4320 Dlouhá mez – jižní část 4330 Dlouhá mez – severní část 4410 Jizerská křída pravobřežní 4420 Jizerský coniak 4430 Jizerská křída levobřežní

2.3 Zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajónech V tabulce č. 3 jsou pro jednotlivé hydrogeologické rajóny (pro které byla předána data) porovnány

měsíční mediány hodnoceného roku (2007) s hodnotami dlouhodobých průměrných měsíčních mediánů za období 1971 – 2000. Pro hydrogeologické rajóny 4210, 4221, 4240, 4291, 4340, 4510, 5152, 5161 a 5211 jsou uvedeny pouze odhady měsíčních minimálních přírodních zdrojů v roce 2007 k danému měsíci.

Pro 22 hydrogeologických rajónů bylo provedeno zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů

podzemních vod v roce 2007 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1971 – 2000. Tabulka č. 4 uvádí v procentech měsíční křivky překročení. Žlutě jsou vyznačeny údaje za hranicí 85 % MPK považované za stav sucha a červeně se vyznačují hodnoty, kdy byly přírodní zdroje podzemních vod v daném měsíci menší než minimum za srovnávací období 1971 – 2000. Toto hodnocení však ne úplně koresponduje s vyhodnocením bilančního stavu.


9

Tab. 3. Přírodní zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajónech – měsíční mediány hodnoceného roku (2007) a dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1971 – 2000 (převzatá data od ČHMÚ)

Měsíc HGR 4110 HGR 4210 HGR 4221 A B A B A B I. 1170,0 1130,0 II. 1250,0 1630,0 III. 1390,0 1890,0 IV. 1700,0 1490,0 V. 1420,0 1060,0 VI. 1170,0 770,0 VII. 1100,0 860,0 VIII. 1000,0 800,0 57,0* 513,0* IX. 870,0 860,0 X. 790,0 850,0 XI. 830,0 850,0 XII. 950,0 1350,0 Průměr 1136,7 1128,3 Měsíc HGR 4222 HGR 4231 HGR 4240 A B A B A B I. 720,0 490,0 640,0 460,0 II. 770,0 880,0 660,0 810,0 III. 850,0 950,0 790,0 880,0 IV. 870,0 720,0 820,0 650,0 V. 580,0 400,0 600,0 330,0 VI. 440,0 180,0 450,0 310,0 VII. 390,0 160,0 490,0 250,0 VIII. 360,0 130,0 380,0 160,0 284,0* IX. 300,0 110,0 320,0 140,0 X. 270,0 200,0 350,0 170,0 XI. 330,0 220,0 390,0 370,0 XII. 390,0 590,0 480,0 600,0 Průměr 522,5 419,2 530,8 427,5 Měsíc HGR 4250 HGR 4261 HGR 4270 A B A B A B I. 5520,0 1130,0 3780,0 2820,0 2430,0 2360,0 II. 5490,0 2010,0 3330,0 2810,0 2660,0 3270,0 III. 6310,0 2070,0 3730,0 2830,0 2950,0 4440,0 IV. 6620,0 1450,0 5160,0 1200,0 3300,0 4900,0 V. 4900,0 1000,0 3990,0 580,0 2970,0 3980,0 VI. 3920,0 830,0 2670,0 290,0 2690,0 3530,0 VII. 4190,0 730,0 2440,0 610,0 2570,0 2930,0 VIII. 3750,0 590,0 1910,0 260,0 2400,0 2250,0 IX. 3040,0 550,0 1670,0 200,0 2120,0 2030,0 X. 2690,0 590,0 1580,0 460,0 1980,0 2030,0 XI. 2810,0 870,0 1900,0 1460,0 1970,0 2310,0 XII. 4050,0 1530,0 2870,0 2140,0 2030,0 3220,0 Průměr 4440,8 1112,5 2919,2 1305,0 2505,8 3104,2


10

Měsíc HGR 4291 HGR 4310 HGR 4320 A B A B A B I. 1890,0 870,0 200,0 130,0 II. 2110,0 1930,0 220,0 290,0 III. 2330,0 2780,0 230,0 380,0 IV. 2500,0 2130,0 270,0 280,0 V. 1780,0 840,0 180,0 130,0 VI. 1300,0 550,0 130,0 90,0 VII. 1340,0 320,0 150,0 70,0 VIII. 98,0* 1030,0 200,0 120,0 30,0 IX. 770,0 490,0 90,0 140,0 X. 720,0 630,0 80,0 120,0 XI. 910,0 1220,0 100,0 200,0 XII. 1250,0 2200,0 160,0 270,0 Průměr 1494,2 1180,0 160,8 177,5 Měsíc HGR 4330 HGR 4340 HGR 4350 A B A B A B I. 200,0 130,0 370,0 170,0 II. 220,0 290,0 430,0 440,0 III. 230,0 380,0 480,0 580,0 IV. 270,0 280,0 480,0 550,0 V. 180,0 130,0 400,0 400,0 VI. 130,0 90,0 340,0 300,0 VII. 150,0 70,0 320,0 210,0 VIII. 120,0 30,0 275,0* 290,0 130,0 IX. 90,0 140,0 250,0 130,0 X. 80,0 120,0 240,0 160,0 XI. 100,0 200,0 300,0 180,0 XII. 160,0 270,0 300,0 300,0 Průměr 160,8 177,5 350,0 295,8 Měsíc HGR 4360 HGR 4410 HGR 4420 A B A B A B I. 6110,0 3950,0 4310,0 4350,0 610,0 610,0 II. 7270,0 8850,0 4000,0 5550,0 660,0 920,0 III. 8390,0 9300,0 4590,0 5490,0 740,0 700,0 IV. 7240,0 4570,0 4840,0 2780,0 670,0 420,0 V. 4380,0 2150,0 3660,0 2040,0 420,0 280,0 VI. 2900,0 2050,0 3000,0 1680,0 300,0 230,0 VII. 2420,0 2630,0 2880,0 1530,0 280,0 180,0 VIII. 2420,0 1560,0 2690,0 1470,0 260,0 140,0 IX. 1990,0 2160,0 2520,0 1500,0 220,0 160,0 X. 2020,0 2650,0 2570,0 1650,0 260,0 170,0 XI. 2990,0 4080,0 2930,0 2540,0 320,0 290,0 XII. 4160,0 8680,0 3650,0 4180,0 450,0 630,0 Průměr 4357,5 4385,8 3470,0 2896,7 432,5 394,2


11

Měsíc HGR 4430 HGR 4510 HGR 4521 A B A B A B I. 1530,0 1120,0 660,0 430,0 II. 1740,0 2490,0 640,0 480,0 III. 2010,0 1680,0 670,0 540,0 IV. 1810,0 430,0 720,0 520,0 V. 1390,0 360,0 750,0 500,0 VI. 1160,0 690,0 740,0 320,0 VII. 1120,0 580,0 378,0* 730,0 320,0 VIII. 1020,0 310,0 720,0 340,0 IX. 890,0 680,0 690,0 400,0 X. 930,0 780,0 680,0 380,0 XI. 1190,0 1630,0 660,0 390,0 XII. 1320,0 2260,0 660,0 390,0 Průměr 1342,5 1084,2 693,3 417,5 Měsíc HGR 5151 HGR 5152 HGR 5161 A B A B A B I. 4230,0 4450,0 II. 4550,0 7100,0 III. 6000,0 7560,0 IV. 6660,0 5200,0 V. 4610,0 3330,0 VI. 3290,0 2270,0 VII. 2590,0 2160,0 VIII. 2180,0 1930,0 127,0* 353,0* IX. 1920,0 1830,0 X. 1960,0 1940,0 XI. 2420,0 2620,0 XII. 3190,0 5750,0 Průměr 3633,3 3845,0 Měsíc HGR 5162 HGR 5211 HGR 6413 A B A B A B I. 630,0 1000,0 5000,0 4760,0 II. 680,0 1810,0 4990,0 5770,0 III. 850,0 1670,0 5390,0 6650,0 IV. 920,0 840,0 6590,0 5470,0 V. 670,0 380,0 6200,0 3630,0 VI. 500,0 280,0 5090,0 2910,0 VII. 560,0 480,0 4760,0 2480,0 VIII. 400,0 410,0 114,0* 4460,0 2200,0 IX. 360,0 620,0 3930,0 2410,0 X. 350,0 540,0 3520,0 2270,0 XI. 390,0 630,0 3590,0 2610,0 XII. 500,0 1170,0 4200,0 4290,0 Průměr 567,5 819,2 4810,0 3787,5


12

Měsíc HGR 6414 HGR 6420 HGR 6531 A B A B A B I. 8720,0 16950,0 5150,0 9050,0 3850,0 540,0 II. 7340,0 14630,0 4830,0 8610,0 3990,0 1630,0 III. 8700,0 16170,0 5950,0 10150,0 4120,0 2020,0 IV. 15940,0 17870,0 7450,0 5880,0 4510,0 1570,0 V. 20350,0 12680,0 5420,0 2310,0 3220,0 1020,0 VI. 12620,0 7550,0 3530,0 1600,0 2590,0 720,0 VII. 10380,0 6980,0 3400,0 1990,0 2800,0 520,0 VIII. 8820,0 6620,0 2750,0 1730,0 2260,0 340,0 IX. 7810,0 8850,0 2370,0 2010,0 1850,0 640,0 X. 7010,0 8620,0 2320,0 2270,0 1760,0 580,0 XI. 7660,0 8570,0 2960,0 3680,0 2060,0 1290,0 XII. 8650,0 13630,0 3990,0 8330,0 2950,0 1530,0 Průměr 10333,3 11593,3 4176,7 4800,8 2996,7 1033,3 Měsíc HGR 6532 A B I. 2730,0 2510,0 II. 2950,0 5010,0 III. 3520,0 5800,0 IV. 3980,0 3700,0 V. 2610,0 1400,0 VI. 1870,0 910,0 VII. 1930,0 570,0 VIII. 1390,0 360,0 IX. 1100,0 1840,0 X. 1020,0 1540,0 XI. 1290,0 3260,0 XII. 2020,0 5570,0 Průměr 2200,8 2705,8

Vysvětlivky: A … přírodní zdroje spočítané jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1971 - 2000 (l/s) B … přírodní zdroje spočítané jako měsíční mediány v roce 2007 (l/s) * … odhady měsíčních minimálních přírodních zdrojů v roce 2007 (l/s)


13

Tab. 4. Zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2007 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1971 – 2000 (převzatá data od ČHMÚ)

měsíce (MPK 2007) HGR I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

1110 1121 1122 1130 1140 1151 1152 1160 1171 1172 1410 1420 1430 4110 44 19 17 59 84 93 65 60 38 33 36 14 4210 4221 4222 32 21 19 61 90 94 68 68 49 43 23 11 4231 58 29 30 59 80 63 70 88 91 89 37 28 4240 4250 79 58 61 71 86 82 71 67 66 60 47 39 4261 56 56 55 92 94 95 76 88 86 74 51 55 4270 41 28 18 16 24 19 28 49 52 43 27 12 4291 4310 56 14 16 54 75 75 88 91 42 22 16 6 4320 72 32 21 70 92 90 92 95 37 22 15 12 4330 72 32 21 70 92 90 92 95 37 22 15 12 4340 4350 86 42 26 35 50 59 64 69 67 63 76 38 4360 66 42 45 72 86 71 43 60 35 32 54 19 4410 49 47 57 88 93 93 94 93 92 89 68 58 4420 36 25 55 77 73 65 71 77 65 71 36 22 4430 58 21 55 97 97 80 84 90 62 59 18 11 4510 4521 85 65 58 69 71 97 97 96 87 90 91 89 4710 5151 38 17 31 58 78 79 56 49 47 43 33 14 5152 5161 5162 40 4 11 54 80 89 40 28 7 10 10 6 5211 6413 46 27 25 65 94 97 96 95 83 77 62 35 6414 5 4 10 34 80 83 71 53 26 23 28 14 6420 15 11 15 62 91 95 70 70 49 40 21 7 6531 53 33 22 36 77 78 79 86 25 21 12 8 6532 18 8 11 45 84 91 90 90 62 54 41 20

Vysvětlivky: HGR … hydrogeologický rajón I. – XII. … měsíce (I. – leden až XII. – prosinec) ve kterých (ne)docházelo k překročení MPK 2007 (%) MPK 2007 … měsíční křivka překročení (MPK) za období 1971 – 2000 (%) Pozn.: Hodnoty v tabulkách jsou v % (jedná se o % překročení MPK 2007)


14

3. Požadavky na zdroje podzemních vod

Podle ustanovení § 29 zákona č. 254/2001 Sb. jsou zdroje podzemních vod přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním předpisem (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). K jiným účelům může být podzemní voda využívána, pokud to není na úkor výše uvedených potřeb.

Povodí Labe, státní podnik, stejně jako ostatní podniky Povodí, vede v souladu s platnými

předpisy (§ 10 zákona č. 254/2001 Sb., vyhláška č. 431/2001 Sb.) evidenci množství a jakosti odebrané podzemní vody. Povinnost předávat výsledky měření množství a jakosti správci povodí mají všichni, jejichž povolení k nakládání s vodami je alespoň 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc. Největším zdrojem informací o nových odběrech podzemních vod jsou vodoprávní povolení. Na obrázku č. 2 jsou znázorněny největší odběry podzemní vody v roce 2007.

Obr. 2. Rozložení největších odběrů podzemních vod

V roce 2007 bylo ve správním území Povodí Labe, státní podnik bilancováno 987 odběrů

podzemní vody v celkovém množství 112 440,1 tis. m3 odebrané podzemní vody (tab. 4), tedy průměrně téměř 3,57 m3/s (3 565 l/s).


15

Tab. 5. Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajónech

HGR RM 2007 ODBVOD 2007 %ODBVOD 2007 ODBNE 2007 %ODBNE 2007 (tis. m3) (tis. m3 ) (tis. m3 )

1110 1 894,1 1 516,2 80,0 377,9 20,0 1121 345,1 70,0 20,3 275,1 79,7 1122 1 503,9 1 426,4 94,8 77,5 5,2 1130 1 636,4 1 366,1 83,5 270,3 16,5 1140 29,5 0,0 0,0 29,5 100,0 1151 2 228,5 2 175,4 97,6 53,1 2,4 1152 5 076,7 4 203,2 82,8 873,5 17,2 1160 426,1 376,2 88,3 49,9 11,7 1171 6 777,8 6 706,8 99,0 71,0 1,0 1172 5 318,8 5 243,8 98,6 75,0 1,4 1410 249,9 249,9 100,0 0,0 0,0 1420 214,1 209,8 98,0 4,3 2,0 1430 871,1 871,1 100,0 0,0 0,0 4110 6 224,2 6 109,7 98,2 114,5 1,8 4210 292,4 222,0 75,9 70,4 24,1 4221 1 183,9 1 032,5 87,2 151,4 12,8 4222 9 711,4 9 487,9 97,7 223,5 2,3 4231 3 316,7 2 928,3 88,3 388,4 11,7 4240 2 080,7 1 768,6 85,0 312,1 15,0 4250 3 475,7 2 876,9 82,8 598,9 17,2 4261 1 285,8 1 268,2 98,6 17,6 1,4 4270 5 291,7 4 847,3 91,6 444,5 8,4 4291 300,7 275,5 91,6 25,2 8,4 4310 4 355,1 3 911,3 89,8 443,7 10,2 4320 2 477,9 2 470,9 99,7 7,0 0,3 4330 805,6 762,9 94,7 42,7 5,3 4340 654,4 451,0 68,9 203,4 31,1 4350 648,7 551,1 85,0 97,6 15,0 4360 2 748,0 1 578,6 57,4 1 169,4 42,6 4410 14 867,0 14 183,5 95,4 683,5 4,6 4420 2 772,8 602,7 21,7 2 170,1 78,3 4430 6 942,1 5 804,9 83,6 1 137,2 16,4 4510 1 089,5 729,8 67,0 359,7 33,0 4521 303,9 192,3 63,3 111,6 36,7 4710 1 481,7 1 481,7 100,0 0,0 0,0 5151 3 889,2 3 401,5 87,5 487,7 12,5 5152 703,0 666,3 94,8 36,8 5,2 5161 341,2 188,8 55,3 152,4 44,7 5162 329,9 300,7 91,1 29,2 8,9 5211 474,5 180,2 38,0 294,3 62,0 6413 912,4 659,5 72,3 252,9 27,7 6414 4 302,9 4 055,3 94,2 247,6 5,8 6420 890,2 760,2 85,4 130,1 14,6 6531 493,9 160,1 32,4 333,8 67,6 6532 1 220,9 500,2 41,0 720,7 59,0

112 440,1 98 825,1 87,9 13 615,0 12,1

Vysvětlivky: HGR .......................................................hydrogeologický rajón RM 2007 (tis. m3) ................................... roční odebrané množství podzemní vody v HGR ODBVOD 2007 (tis. m3) ......................... roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím % ODBVOD 2007 .................................. roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím vyjádřené

v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody ODBNE 2007 (tis. m3) ............................ roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím %ODBNE 2007 ...................................... roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím vyjádřené

v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody


16

3.1 Odběry podzemní vody s vodárenským využitím Odběry podzemní vody s vodárenským využitím tvořily v roce 2007 ve správním území Povodí

Labe, státní podnik 87,9 % celkového odběru podzemních vod (viz tabulka č. 6). Znamená to tedy, že převážná část odebrané podzemní vody je v souladu s ustanovením § 29 zákona č. 254/2001 Sb. využívána pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou.

Přehled nejvýznamnějších odběrů podzemní vody s vodárenským využitím je uveden v tabulce č. 6. V tabulce jsou uvedeny odběry, kde odebrané množství podzemní vody v roce 2007 přesáhlo množství odpovídající odběru 10 l/s (315 000 m3/rok). Jedná se o odběry vodárenských společností nebo obcí pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou.

Tab. 6. Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím

RM 2007 RM 2007 č. VHB Název místa odběru vody HGR HyPo

(tis. m3) (l/s)

430282 Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko 1172 1-05-04-005/ 4 490,9 142,4 430276 Vodárna Káraný - Sojovice (dolní + horní) 1171 1-05-03-015/ 4 469,8 141,7 430040 SčVK Teplice Libíč 4410 1-05-02-040/ 2 641,6 83,8 430274 Vodárna Káraný - ČS Kochánky 4410 1-05-03-015/ 2 242,0 71,1 430273 Vodárna Káraný - ČS Benátky n.J. 4430 1-05-03-013/ 2 109,3 66,9 440554 VODOS Kolín - Tři Dvory 1151 1-04-01-037/ 1 898,0 60,2 430074 VaK Ml. Boleslav - Bělá p.B. - Páterov 4410 1-05-02-065/ 1 835,9 58,2 430275 Vodárna Káraný - Skorkov 1171 1-05-03-015/ 1 834,9 58,2 430041 SčVK Teplice Dolánky 4410 1-05-02-053/ 1 605,0 50,9 440546 VaK Nymburk-Poděbrady,Kluk 1152 1-04-04-016/ 1 574,0 49,9 410151 VaK Náchod-Teplice n.M., VS-5 4110 1-01-03-009/ 1 523,8 48,3 420276 VaK Chrudim-Podlažice 4310 1-03-03-076/ 1 495,2 47,4 430364 Vodárna Káraný - Artésko 4710 1-04-07-065/ 1 481,7 47,0 410147 VaK Náchod-Machov,st. 4110 1-01-03-021/ 1 438,7 45,6 420197 VAK Pardubice-Hrobice,Čeperka 1122 1-03-04-039/ 1 412,4 44,8 420205 VAK Pardubice-Nemošice 1130 1-03-03-109/ 1 366,1 43,3 420102 OVS Č. Třebová - Vrbovka 4231 1-02-02-053/ 1 142,5 36,2 410052 VaK Trutnov - Horní Maršov, zářezy 6414 1-01-02-013/ 1 111,7 35,3 420067 VaK V. Mýto - Cerekvice,Pekla S1 4270 1-03-02-040/ 997,0 31,6 420053 VHOS Mor.Třebová - Čistá, vrt CL1 4270 1-03-02-014/ 971,4 30,8 410237 Litá, Lt 2 4222 1-02-03-028/ 948,5 30,1 420415 VaK Havl.Brod-Studenec štola 1a přepad + štola I 4320 1-03-05-008/ 908,8 28,8 410235 Litá, Lt 1 4222 1-02-03-025/ 858,9 27,2 410236 Litá, V 2 4222 1-02-03-028/ 856,9 27,2 410238 Litá, Lt 6 4222 1-02-03-025/ 831,8 26,4 410248 AQUA a.s. Rychnov n.K.- RK 1A 4222 1-02-01-079/ 824,3 26,1 430318 VaK Ml.Boleslav-Bakov n. J. - Rečkov 4410 1-05-02-070/ 800,9 25,4 440596 VaK Nymburk-Poděbrady,Choťánky 1152 1-04-04-016/ 797,3 25,3 420127 Ústí nad Orlicí - UO-2 4231 1-02-02-056/ 792,2 25,1 410239 Litá, Lt 8 a 4222 1-02-03-023/ 736,7 23,4 430197 SčVK Teplice Dolánky Daliměřice 4410 1-05-02-007/ 717,5 22,8 440484 VODOS Kolín - Nová vodárna 1152 1-04-01-045/ 716,3 22,7 420281 VaK Chrudim-Heřmanův Městec 4310 1-03-04-024/ 670,6 21,3 440573 Úpravna vody Písty 1152 1-04-07-002/ 624,2 19,8 430069 VaK Ml. Boleslav, Chudoplesy 4430 1-05-02-076/ 607,9 19,3 430296 VaK Ml.Boleslav-Benátky II. - ČOV 4430 1-05-03-015/ 602,6 19,1 420137 VaK Jablonné n.O.-Choceň, Běstovice 1110 1-02-02-067/ 540,2 17,1


17

č. VHB Název místa odběru vody HGR HyPo RM 2007 (tis. m3)

RM 2007 (l/s)

430528 VaK Brandýs n. L. - St. Boleslav, Práporce 1172 1-05-04-005/ 527,7 16,7 410180 VaK Náchod-Nízká Srbská,NV 12 4110 1-01-03-024/ 512,2 16,2 430070 VaK Ml. Boleslav Bakov n.J. - Klokočka 4410 1-05-02-070/ 507,5 16,1 410245 AQUA Rychnov n.K.-Císařská studánka, Solnice 4222 1-02-03-033/ 500,7 15,9 410186 Vak Náchod-Petrovice,NV 15 A 4110 1-01-03-019/ 497,2 15,8 420051 Vodovody Litomyšl,Nedošín 4270 1-03-02-019/1 490,5 15,6 410062 VaK Dvůr Králové HV 1 "Hrubá Luka" 4240 1-01-01-073/ 478,5 15,2 410055 VaK Dvůr Králové, HVA 1 "Teplárna " 4240 1-01-01-069/ 477,5 15,1 420119 VaK Jablonné n.O.-Letohrad,štola 4261 1-02-02-027/ 468,4 14,9 430032 SčVK Teplice Lesnovek 4410 1-05-02-047/ 457,8 14,5 440595 VaK Nymburk-Poděbrady,st.pram. 1152 1-04-04-016/ 457,0 14,5 410173 Černčice, Lt 4 4222 1-01-03-052/ 450,1 14,3 430400 VaK Nymburk-Milovice 4430 1-04-07-042/ 447,0 14,2 420096 VaK Jablonné n. O. - Horní Čermná V2 4262 1-02-02-022/ 443,7 14,1 420196 VAK Pardubice-Jankovice, Brloh JA-6, V-3 4310 1-03-04-067/ 443,1 14,1 430071 VaK Ml. Boleslav Bakov n. J. - Nová Ves 4410 1-05-02-070/ 439,9 13,9 430280 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P11 4410 1-05-03-015/ 431,9 13,7 410241 Litá, Lt 9 a 4222 1-02-03-022/ 430,9 13,7 430278 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P8 4410 1-05-03-015/ 400,4 12,7 410466 VOS Jičín – Hořice - Březovice B2+B2a 4250 1-04-03-005/ 389,9 12,4 430322 VaK Ml.Boleslav - Mnich. Hradiště, Sychrov 4430 1-05-02-033/ 384,7 12,2 430277 Vodárna Káraný - ČS Předměřice 1171 1-05-03-015/ 384,5 12,2 410156 VaK Náchod - Machov, Na Vápenkách 4110 1-01-03-022/ 372,9 11,8 420097 VaK Jablonné n. O. - Horní Čermná V3 4262 1-02-02-021/ 371,9 11,8 410353 Chlumec, Třesice 1160 1-04-04-001/1 371,0 11,8 410136 VaK Náchod - Teplice VS-15 4110 1-01-03-009/ 356,3 11,3 410324 Vodovod Žamberk 4261 1-02-01-016/ 352,8 11,2 410002 Městské VaK Vrchlabí - Vrchlabí,Žalý 6414 1-01-01-005/ 349,0 11,1 410185 VaK Náchod-Petrovice,NV 15 4110 1-01-03-019/ 340,9 10,8 410270 AQUA a.s. Rychnov n. K. - Semechnice V3 4222 1-02-03-035/ 340,0 10,8 510217 VHOS M. Třebová – Polička, vrt V6 4270 4-15-01-010/ 338,4 10,7 420274 Město Skuteč 4310 1-03-03-061/ 333,3 10,6 430020 FVS Frýdlant - Bažantnice, vrt HF6 1430 2-04-10-020/ 328,1 10,4 410013 MěVaK Úpice, Úpice - Mostolinka 5151 1-01-02-042/ 325,9 10,3 430319 VaK Ml.Boleslav - Bělá pod Bezdězem 4410 1-05-02-061/ 323,3 10,3 410244 AQUA a.s. Rychnov n.K. - Vamberk, Luka 4222 1-02-01-049/ 315,9 10,0

Vysvětlivky: č. VHB.................................................... identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci HGR .......................................................hydrogeologický rajón RM 2007 (tis. m3) ...................................množství odebrané podzemní vody v roce 2007 vyjádřené v tisících m3 RM 2007 (l/s) .........................................množství odebrané podzemní vody v roce 2007 vyjádřené v l/s HyPo ......................................................hydrologické pořadí

odběry podzemních vod v HGR spadající do územní působnosti jiných podniků Povodí (4262 Kyšperská synklinála – jižní část – příslušný správce povodí je Povodí Moravy, s.p.)

odběry podzemních vod v HGR spadající do územní působnosti Povodí Labe, státní podnik (4270

Vysokomýtská synklinála), ale bilancují je na Povodí Moravy, s.p.


18

3.2 Odběry podzemních vod s jiným než vodárenským využitím Odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím tvořily v roce 2007 ve správním území

Povodí Labe, státní podnik pouze 12,1 %. Nejvýznamnější odběry ve správním území Povodí Labe, státní podnik s jiným než vodárenským odběrem spolu s umístěním v příslušném hydrogeologickém rajónu a hydrologickém povodí jsou uvedeny v tabulce č. 7.

Tab. 7. Největší odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím

RM 2007 RM 2007č. VHB Název místa odběru vody HGR HyPo

(tis. m3) (l/s) 430521 Sklopísek Střeleč - důlní vody 4420 1-05-02-014/ 2 145,8 68,0 420244 Elektrárna Chvaletice n. L. 6532 1-03-04-075 591,5 18,8 440511 Lučební závody Kolín, sanace 1152 1-04-01-044/ 381,1 12,1

Vysvětlivky: č. VHB ................................................... identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci HGR....................................................... hydrogeologický rajón RM 2007 (tis. m3)................................... množství odebrané podzemní vody v roce 2007 vyjádřené v tisících m3 RM 2007 (l/s) ......................................... množství odebrané podzemní vody v roce 2007 vyjádřené v l/s HyPo...................................................... hydrologické pořadí

Největším odběrem v tomto smyslu je odběr důlní vody při těžbě písku ve Střelči. Elektrárna Chvaletice nad Labem čerpá mělkými vrty průsakovou vodu z odkaliště. Lučební závody Kolín čerpají významné množství podzemní vody v rámci sanace. Další významnější odběry podzemní vody (tj. větší než 10 l/s) pro jiné než vodárenské účely ve správním území Povodí Labe, státní podnik v roce 2007 nebyly. Těsně pod touto hranicí se nachází odběr pro společnost Danisco Smiřice s odběrem téměř 9,8 l/s.

3.3 Měsíční odběry podzemních vod ve významných HG rajónech

V následujících tabulkách (viz tabulka č. 8) jsou uvedeny jednotlivé odběry podzemních vod ve

významných hydrogeologických rajónech v jednotlivých měsících.

19

Tab. 8. Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajónech v roce 2007

1110 – Kvartér Orlice

č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420137 VaK Jablonné n. O. - Choceň, Běstovice 16,3 14,0 15,7 20,0 19,4 16,8 16,9 18,4 18,4 15,3 20,0 17,2 208,4 420203 VAK Pardubice - Holice I., zářez 5,9 6,1 5,8 5,9 5,7 5,1 5,5 5,9 4,9 5,4 5,6 5,4 67,2 420202 VAK Pardubice - Holice II. 4,4 5,0 5,1 5,7 5,7 5,2 5,6 5,4 5,4 6,6 6,4 6,3 67,1 420172 Intergal a.s. - vodárna Běstovice 5,6 4,3 4,8 3,4 4,9 5,2 4,5 5,4 4,4 6,8 6,2 6,1 61,5 410247 AQUA a.s. Rychnov n. K. - Týniště, zářezy U Dubu 5,4 5,0 3,7 5,3 5,2 6,3 5,7 6,9 5,9 4,2 4,6 3,0 61,3 420200 VAK Pardubice - Vysoká 2,0 2,3 1,8 3,5 4,6 4,2 4,7 4,1 3,8 4,1 4,3 4,3 43,7 410279 Třebechovice, Bědovice 7,6 7,1 4,8 0,0 0,5 5,3 6,0 3,9 0,0 0,1 3,5 2,5 41,4

Celkem 47,3 43,8 41,8 43,9 46,0 48,0 49,0 49,9 42,8 42,5 50,6 44,8 550,5

1122 – Kvartér Labe po Pardubice

č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420197 VAK Pardubice-Hrobice, Čeperka 65,2 48,8 64,0 52,9 61,1 50,1 24,3 24,5 31,6 31,1 56,3 35,1 544,9

Celkem 65,2 48,8 64,0 52,9 61,1 50,1 24,3 24,5 31,6 31,1 56,3 35,1 544,9

1151 – Kvartér Labe po Kolín

č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 440554 VODOS Kolín - Tři Dvory 62,2 56,2 62,2 60,2 62,2 60,2 62,2 62,2 60,2 62,2 60,2 62,2 732,3 440555 VODOS Kolín - Veletov 6,4 6,0 2,8 0,3 2,8 9,8 7,9 5,2 9,0 10,8 9,5 6,5 76,9

Celkem 68,6 62,2 65,0 60,5 65,0 70,0 70,1 67,4 69,1 73,0 69,7 68,7 809,1

20

1152 – Kvartér Labe po Nymburk

č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 440546 VaK Nymburk - Poděbrady, Kluk 52,9 48,4 55,1 53,9 56,2 50,6 48,3 49,8 43,9 45,7 55,5 47,0 607,3 440596 VaK Nymburk - Poděbrady, Choťánky 15,0 11,5 13,7 14,3 30,2 26,0 17,9 35,9 37,4 41,4 33,7 30,5 307,6 440484 VODOS Kolín - Nová vodárna 27,9 19,8 21,8 24,2 26,4 21,5 19,0 18,8 24,2 28,2 24,8 19,8 276,4 440573 Úpravna vody Písty 20,7 14,8 21,1 22,2 21,6 19,0 20,1 21,9 19,8 20,6 19,6 19,3 240,8 440595 VaK Nymburk - Poděbrady,st.pram. 19,3 17,1 14,4 17,0 0,0 11,7 17,0 17,2 15,4 16,4 15,5 15,6 176,3 440511 Lučební závody Kolín, sanace 14,0 12,3 13,7 13,8 13,9 13,3 13,2 12,4 10,7 9,0 10,1 10,5 147,0 440510 Paramo Kolín CHÚV Klavary (býv. Koramo) 9,5 7,8 5,8 5,8 5,4 5,2 6,9 7,8 3,7 7,8 4,2 8,5 78,5 440519 Paramo Kolín (býv.Koramo ) - ochrana podz. vod 3,8 3,6 3,5 3,7 3,7 2,7 3,6 3,5 3,3 2,8 3,2 3,5 41,0

Celkem 163,1 135,3 149,1 154,8 157,3 150,0 146,1 167,3 158,4 171,9 166,6 154,8 1 874,9

1171 – Kvartér Labe po Jizeru

č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430276 Vodárna Káraný - Sojovice (dolní + horní) 155,6 142,1 117,4 120,1 150,7 156,4 136,1 114,2 162,5 172,0 167,5 130,0 1 724,5 430275 Vodárna Káraný - Skorkov 74,4 73,2 79,7 60,8 48,3 0,3 69,4 67,0 59,4 59,6 56,8 59,0 707,9 430277 Vodárna Káraný - ČS Předměřice 18,2 16,7 18,3 16,3 8,2 0,0 7,2 1,5 14,3 17,9 15,1 14,4 148,3

Celkem 248,3 232,1 215,5 197,2 207,2 156,7 212,7 182,7 236,1 249,5 239,4 203,4 2 580,7

1172 – Kvartér Labe po Vltavu

č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430282 Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko 145,8 137,5 113,4 88,5 172,8 179,3 132,3 100,6 148,7 169,4 163,7 180,7 1 732,6 430528 VaK Brandýs n. L. - St. Boleslav, Práporce 16,1 14,5 16,9 17,9 17,3 17,7 17,0 17,3 17,5 17,0 16,8 17,5 203,6 430527 Město Brandýs n. L. - St. Boleslav, Motorlet 6,8 7,1 7,8 7,5 7,2 7,4 7,0 7,4 7,3 6,8 7,1 7,6 86,9

Celkem 168,7 159,2 138,2 113,9 197,3 204,4 156,3 125,3 173,5 193,1 187,5 205,8 2 023,1

21

1410 – Kvartér Liberecké kotliny

č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430002 SčVK Teplice Pekařka 8,5 7,5 8,2 7,9 8,3 7,9 7,3 9,0 7,6 8,1 7,9 8,3 96,4

Celkem 8,5 7,5 8,2 7,9 8,3 7,9 7,3 9,0 7,6 8,1 7,9 8,3 96,4

4110 – Polická pánev

č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 410151 VaK Náchod - Teplice n. M., VS-5 53,3 53,0 43,1 46,8 40,5 49,8 62,0 48,8 40,8 39,7 45,3 64,7 587,9 410147 VaK Náchod - Machov, st. 44,0 43,9 52,2 46,4 43,4 43,5 48,2 47,0 46,9 44,7 44,4 50,5 555,1 410180 VaK Náchod - Nízká Srbská, NV 12 14,8 14,5 16,6 16,2 16,9 13,7 16,3 17,7 17,9 18,1 18,1 16,9 197,6 410186 Vak Náchod - Petrovice, NV 15 A 20,3 16,2 14,6 14,9 18,8 14,6 15,7 16,6 18,1 16,7 15,4 10,0 191,8 410156 VaK Náchod - Machov,Na Vápenkách 12,2 11,3 14,0 13,2 12,2 10,7 14,1 11,4 10,3 11,6 10,4 12,5 143,9 410136 VaK Náchod - Teplice VS-15 4,8 3,0 13,2 11,3 17,0 11,5 5,8 12,5 17,4 16,7 14,7 9,5 137,5 410185 VaK Náchod - Petrovice,NV 15 4,1 8,1 11,1 11,1 13,8 10,8 11,8 12,1 12,8 11,8 11,3 12,5 131,5 410154 VaK Náchod - Police n.M., VS-10 + NVS-10 6,5 6,4 7,5 6,8 6,4 6,5 7,3 7,1 7,1 6,9 6,9 7,7 82,9 410181 VaK Náchod - Dřevíček, VS-8 6,2 5,8 7,1 5,9 6,1 6,5 6,3 6,3 6,0 5,9 5,4 5,9 73,4 410148 VaK Náchod - Dřevíč, NVS-8 5,1 4,9 6,1 5,1 5,2 5,5 5,4 5,2 5,4 5,1 4,7 5,1 62,7 410149 VaK Náchod - Petrovice V15 0,8 0,5 3,2 4,7 6,7 5,0 4,9 5,4 6,0 6,5 6,1 3,5 53,4 410219 G.B. Balená voda Teplice n. Metují 2,4 2,8 3,0 3,7 4,6 4,2 5,1 5,0 2,1 2,6 3,3 2,2 41,0

Celkem 174,3 170,4 191,7 186,2 191,7 182,3 202,9 195,2 190,6 186,4 186,0 200,8 2 258,7

4221 – Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje

č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 410175 Česká Skalice, J9 7,6 7,5 8,2 11,0 10,1 10,8 10,5 9,6 8,1 7,1 7,9 8,6 106,9 410138 MěVAK Jaroměř, St. Ples J 1 8,2 6,0 7,8 8,3 8,5 9,9 8,4 8,8 8,5 8,6 8,6 8,9 100,3 410133 Česká Skalice - st. Pivovarská 7,9 7,9 8,7 8,6 7,0 6,8 7,7 7,6 7,6 7,7 7,7 8,5 93,7 410137 MěVAK Jaroměř, úpravna J 7 5,2 5,3 6,5 3,4 5,1 6,6 4,4 4,9 5,4 4,7 7,0 7,0 65,4

Celkem 28,9 26,7 31,2 31,2 30,6 34,1 30,9 30,8 29,7 28,0 31,3 33,0 366,3

22

4222 – Podorlická křída v povodí Orlice

č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 410237 Litá, Lt 2 37,5 48,5 30,7 27,5 20,3 27,9 42,8 44,4 23,4 17,9 29,7 15,4 365,9 410235 Litá, Lt 1 17,3 28,1 34,8 28,3 28,2 27,9 25,3 32,3 25,3 25,7 32,2 25,8 331,4 410236 Litá, V 2 37,7 36,3 18,3 38,1 37,5 37,0 5,4 34,5 20,5 32,5 18,1 14,7 330,6 410238 Litá, Lt 6 26,3 5,9 23,6 26,6 26,2 35,8 39,1 34,1 24,3 37,0 25,7 16,2 320,9 410248 AQUA a.s. Rychnov n. K. - RK 1A 30,0 28,5 25,0 29,2 29,5 28,4 22,8 27,9 21,3 24,6 27,9 23,0 318,0 410239 Litá, Lt 8 a 18,2 7,9 33,3 29,9 29,7 21,7 13,3 22,6 28,5 29,0 21,3 28,6 284,2 410245 AQUA Rychnov n. K. - Císařská studánka, Solnice 17,7 16,0 14,1 15,4 15,5 17,1 14,3 16,8 16,0 15,8 15,0 19,4 193,2 410173 Černčice, Lt 4 9,5 17,4 19,9 18,6 19,5 16,6 6,3 1,9 12,3 16,7 17,7 17,3 173,6 410241 Litá, Lt 9 a 7,5 17,5 18,4 9,8 6,4 5,5 15,6 19,5 15,1 16,0 17,6 17,3 166,2 410270 AQUA a.s. Rychnov n. K. - Semechnice V3 13,7 11,2 7,8 10,6 10,2 11,1 11,0 10,5 11,0 10,0 10,6 13,3 131,2 410244 AQUA a.s. Rychnov n. K.- Vamberk, Luka 11,7 10,5 8,4 11,9 9,9 11,3 9,5 9,8 9,9 11,3 9,1 8,5 121,9 410232 Litá, V 1 b 2,4 9,3 12,4 9,8 5,9 9,2 9,4 12,0 9,6 10,1 9,5 9,0 108,4 410260 AQUA Rychnov n. K. - Kostelec, Tutleky 9,8 9,5 7,2 9,9 9,9 9,8 8,2 8,3 9,2 8,4 8,5 9,5 108,2 410233 Litá, Lt 01 a 2,5 10,0 11,9 9,5 9,2 9,2 9,8 9,8 8,3 6,1 8,7 9,5 104,4 410234 Litá, Lt 02 1,0 3,3 8,4 8,9 4,2 8,1 5,4 9,7 10,8 9,6 10,2 9,1 88,7 410255 AQUA a.s. Rychnov n. K. - Dobruška, Pulice 6,8 7,1 5,2 7,3 6,6 7,1 5,4 6,3 6,8 6,2 6,5 8,5 79,7 410240 Litá, Lt 3 5,5 4,6 7,7 6,1 6,1 6,0 5,8 4,9 5,2 5,1 8,0 7,3 72,2 410259 Žap-Vak-Vodovod Opočno - Opočno,park 5,8 5,3 6,1 6,5 6,5 6,8 6,2 6,9 5,9 5,4 5,2 5,4 72,1 410282 OÚ Potštejn, vrt P1 5,8 4,9 5,1 6,0 6,2 5,8 5,9 5,6 5,3 5,2 4,7 5,2 65,8 410261 AQUA a.s. Rychnov n. K. - Křivice K2 4,5 3,7 2,8 4,7 4,3 4,9 4,2 4,9 3,7 4,1 4,4 2,9 48,9 410277 AQUA a.s. Rychnov n. K. - Častolovice V3 3,7 3,5 2,5 4,4 4,1 4,4 3,6 4,1 3,8 3,1 3,2 3,8 44,1 410283 Mlékárna Opočno 3,2 2,9 3,5 3,2 3,9 3,6 3,8 3,8 3,7 3,6 3,7 4,5 43,4 410251 AQUA Rychnov n. K. - Kostelec, Za hřištěm 2,9 2,8 2,5 3,5 3,2 3,7 4,2 5,7 3,4 2,3 2,8 2,9 39,9

Celkem 280,9 295,0 309,6 325,7 302,9 318,7 277,4 336,2 283,3 306,0 300,2 277,0 3 612,9

23

4231 – Ústecká synklinála v povodí Orlice č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420102 OVS Č. Třebová - Vrbovka 32,1 20,9 32,3 43,6 43,9 41,0 39,2 38,2 36,6 37,0 35,5 40,4 440,8 420127 Ústí nad Orlicí - UO-2 24,6 22,5 24,7 28,2 26,3 24,0 26,2 27,0 26,0 25,1 26,4 24,6 305,6 420098 OVS Č. Třebová - Č. Třebová 8,0 5,2 8,1 10,9 11,0 10,3 9,8 9,6 9,1 9,3 8,9 10,1 110,2 420156 Perla závod 06 Ústí n. Orlicí - Hylváty, vrt 6,2 7,4 10,1 9,1 8,0 9,0 5,4 4,6 6,2 9,6 9,1 2,6 87,4 420126 Vodovod Ústí nad Orlicí - Perla 06 6,0 4,6 4,8 6,5 6,7 5,6 5,4 5,6 3,8 4,1 5,2 5,2 63,3 420099 OVS Č. Třebová - Rybník 4,6 4,3 4,6 4,7 5,3 4,7 5,4 5,1 4,5 3,4 3,2 3,5 53,3 420093 OVS Č. Třebová - Č. Třebová - ČT1 10,3 22,7 13,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9 1,4 0,0 49,1

Celkem 91,9 87,6 98,3 103,0 101,3 94,6 91,4 90,1 86,2 89,3 89,7 86,3 1 109,7

4240 – Královédvorská synklinála

č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 410062 VaK Dvůr Králové HV 1 "Hrubá Luka" 15,2 14,1 14,7 17,5 15,9 16,6 14,2 16,7 14,5 14,5 14,0 16,6 184,6 410055 VaK Dvůr Králové, HVA 1 "Teplárna " 14,2 12,6 14,0 18,9 17,6 18,8 13,7 16,3 13,5 14,2 14,2 16,4 184,2 410051 VaK Dvůr Králové - Kocbeře - Janská Studánka 5,9 5,6 6,7 9,1 6,1 6,6 6,1 6,8 6,0 5,9 6,8 6,3 77,9 410063 VaK Dvůr Králové HV 2 "Borka" 4,6 4,1 4,6 6,2 5,6 6,4 4,6 5,2 4,4 4,1 4,0 5,1 59,1 410110 ZOO Dvůr Králové 3,2 3,1 3,3 3,4 3,6 3,8 3,9 3,8 3,9 3,6 3,4 3,4 42,5

Celkem 43,1 39,5 43,3 55,2 48,8 52,0 42,6 48,9 42,4 42,3 42,3 47,8 548,2

4261 – Kyšperská synklinála

č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420119 VaK Jablonné n. O. - Letohrad, štola 13,2 14,0 15,3 14,0 14,7 17,4 16,0 17,8 15,0 15,0 14,8 13,4 180,7 410324 Vodovod Žamberk 10,9 10,5 12,0 12,0 13,8 10,2 13,2 12,9 10,5 11,2 10,8 8,1 136,1 410312 Vodovod Žamberk 5,2 4,9 4,8 5,9 4,5 5,3 5,1 5,2 4,5 5,4 5,2 5,9 62,1

Celkem 29,3 29,4 32,1 31,9 33,1 32,9 34,3 36,0 30,0 31,7 30,8 27,4 378,9

24

4270 – Vysokomýtská synklinála č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420067 VaK V. Mýto - Cerekvice, Pekla S1 33,3 29,5 34,0 34,1 31,7 32,7 31,6 30,1 33,5 30,0 31,7 32,4 384,6 420053 VHOS Mor. Třebová - Čistá, vrt CL1 33,4 31,7 31,8 34,1 34,5 38,9 40,3 39,5 20,8 25,5 22,6 21,6 374,8 420051 Vodovody Litomyšl, Nedošín 16,4 13,4 16,5 16,3 12,5 10,3 16,3 17,3 16,7 19,2 17,4 16,9 189,2 420034 VHOS Mor. Třebová - Sebranice, vrty 8,0 6,2 6,5 6,8 6,5 5,7 6,2 4,8 13,9 18,9 17,6 18,4 119,4 420109 VaK V. Mýto - Javorník 6,3 5,7 6,3 6,1 6,3 6,1 6,3 6,3 6,1 6,3 6,1 6,3 74,5 420312 VaK Chrudim - Nové Hrady 5,5 4,6 5,1 5,2 6,6 5,8 6,2 6,9 4,5 4,9 5,3 5,7 66,4 420065 Vertex Litomyšl 5,2 4,2 4,4 5,2 4,7 5,1 5,7 5,4 5,1 4,7 4,4 5,0 59,0 420032 Vodovody Litomyšl - Benátky 4,2 3,8 4,3 4,3 5,0 5,8 5,0 4,4 4,2 4,2 4,9 4,5 54,5 420044 Vodovody Litomyšl - Benátky 4,4 4,1 5,1 5,1 4,7 4,9 4,3 5,0 4,4 4,3 3,2 3,3 52,6 420056 Vodovody Litomyšl - Osík 2,8 2,6 3,0 3,7 4,1 4,2 3,6 3,8 3,4 3,4 3,1 3,2 40,9 420133 VaK Jablonné n. O. - Svatý Jiří vrt NJ 1 2,0 1,5 1,7 2,3 4,9 3,5 4,5 4,5 4,0 4,1 4,3 2,2 39,5

Celkem 121,6 107,3 118,5 123,2 121,5 123,2 130,0 127,9 116,5 125,4 120,6 119,6 1 455,4

4310 – Chrudimská křída

č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420276 VaK Chrudim - Podlažice 47,0 49,4 47,7 56,3 50,1 58,3 58,6 35,8 46,1 42,6 38,5 46,6 576,9 420281 VaK Chrudim - Heřmanův Městec 22,2 18,5 20,9 22,6 22,5 22,8 24,0 23,4 17,8 22,4 20,5 21,2 258,7 420196 VAK Pardubice - Jankovice, Brloh JA-6, V-3 12,9 9,4 11,4 12,5 14,0 13,5 16,0 21,0 14,9 11,7 16,9 16,7 170,9 420274 Město Skuteč 9,3 8,6 10,1 10,2 11,0 13,8 12,7 13,8 9,9 9,2 10,0 10,2 128,6 420194 VAK Pardubice - Choltice, Luhy vrt CH-5 10,8 8,8 13,0 10,7 14,4 9,3 5,4 9,9 7,4 7,5 5,1 5,3 107,6 420195 VAK Pardubice - Choltice, Luhy vrt CH 4a 6,9 8,4 7,8 7,4 9,8 7,3 2,9 7,3 5,3 5,0 3,5 3,7 75,2 420279 VaK Chrudim - Luže KO-2 4,4 4,2 4,7 5,2 6,5 5,1 6,2 5,8 6,1 8,6 7,9 8,3 73,1 420310 OÚ Chroustovice - Žilovice 4,1 4,2 4,4 4,2 4,5 3,8 3,6 4,0 3,6 3,5 3,7 4,9 48,4 420214 Transporta Chrudim - sanace 2,7 2,8 4,2 3,6 4,2 4,4 4,3 3,7 2,9 2,2 1,6 3,1 39,6

Celkem 120,3 114,3 124,2 132,6 136,8 138,3 133,5 124,7 114,0 112,7 107,7 119,9 1 479,0

25

4320 – Dlouhá mez – jižní část č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420415 VaK Havl. Brod - Studenec štola 1a přepad + štola I 30,0 26,6 25,1 24,2 31,4 32,1 30,4 30,3 30,7 27,3 29,1 33,4 350,6 420419 VaK Havl. Brod - Horní Studenec 9,3 10,0 12,3 11,1 10,3 9,7 7,7 7,2 7,1 6,6 7,8 11,3 110,3 420413 VaK Havl. Brod - Podmoklany, II.-VIII., zářezy 7,5 9,9 10,1 9,0 6,9 5,2 4,5 5,0 5,4 5,3 7,0 8,3 84,0 420418 VaK Havl. Brod - Horní Studenec 6,4 6,8 8,9 7,2 6,4 6,0 5,2 5,1 5,4 4,0 5,4 6,7 73,5 420397 VaK Havl. Brod - Horní Studenec, studna MNV 5,0 5,2 8,2 6,5 6,6 4,3 4,5 3,8 3,2 3,4 3,7 6,0 60,3 420425 VaK Havl. Brod - Krucemburk 4,3 4,2 4,2 0,7 5,6 3,3 3,7 4,8 4,1 5,9 5,1 6,0 52,0 420430 VaK Havl. Brod - Horní Studenec vrt 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,3 9,0 9,8 9,1 11,0 3,8 0,0 45,1

Celkem 62,5 62,7 68,8 58,8 67,2 63,0 64,9 66,0 65,0 63,5 61,9 71,6 775,8

4330 – Dlouhá mez – severní část

č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420404 VaK Havl. Brod - Předboř, Blatnická studna 4,6 3,3 7,9 7,7 7,6 8,8 10,8 8,2 6,1 8,2 5,7 4,9 83,9 420432 VaK Hav. Brod - Kladruby 7 studní 4,4 4,3 3,6 0,6 2,8 4,0 4,2 2,1 6,6 5,4 3,5 4,7 46,2

Celkem 9,0 7,6 11,5 8,3 10,4 12,8 15,0 10,3 12,8 13,6 9,3 9,5 130,1

26

4410 – Jizerská křída pravobřežní č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430040 SčVK Teplice Libíč 83,1 84,8 85,1 83,7 96,8 96,3 97,8 99,7 92,7 68,5 57,6 73,0 1 019,1 430274 Vodárna Káraný - ČS Kochánky 98,1 87,4 97,6 93,1 41,7 1,5 72,3 81,3 26,1 11,3 115,8 138,7 865,0 430074 VaK Ml. Boleslav - Bělá p. B. - Páterov 82,1 75,2 79,3 80,1 78,0 80,2 27,0 23,1 22,3 24,0 66,1 70,8 708,3 430041 SčVK Teplice Dolánky 22,7 21,2 23,1 21,2 23,8 22,0 20,5 22,9 71,7 123,4 123,1 123,6 619,2 430318 VaK Ml. Boleslav-Bakov n. J. - Rečkov 21,8 15,6 18,0 18,9 21,1 20,0 43,3 34,0 36,5 41,1 18,0 20,6 309,0 430197 SčVK Teplice Dolánky Daliměřice 40,4 0,0 0,0 26,7 30,8 27,9 27,5 25,8 25,1 28,9 26,3 17,5 276,8 430070 VaK Ml. Boleslav Bakov n.J. - Klokočka 14,9 15,5 15,8 15,3 15,9 15,3 27,2 12,6 15,0 18,7 14,8 14,9 195,8 430032 SčVK Teplice Lesnovek 9,3 14,7 15,6 15,0 15,2 15,1 15,4 15,4 15,0 15,5 14,8 15,6 176,6 430071 VaK Ml. Boleslav Bakov n.J. - Nová Ves 15,2 13,8 15,0 14,5 14,3 14,1 14,4 14,2 11,0 14,2 12,4 16,6 169,7 430280 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P11 22,7 8,4 13,7 14,5 10,1 0,0 6,7 1,8 22,0 23,1 21,5 22,2 166,6 430278 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P8 18,5 17,4 16,7 12,3 8,4 0,0 5,6 1,5 18,7 18,6 18,3 18,5 154,5 430319 VaK Ml.Boleslav - Bělá pod Bezdězem 8,5 8,4 8,6 11,5 11,3 11,5 12,5 12,4 9,9 10,1 9,9 10,2 124,7 430279 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P10 7,4 9,6 16,5 6,3 7,4 0,6 0,7 0,9 9,6 8,2 15,8 18,1 101,1 430043 SčVK Teplice Čtveřín 7,7 6,6 7,0 7,7 6,9 9,6 7,6 5,9 7,4 6,6 6,5 7,6 87,2 430198 SčVK Teplice Nudvojovice 8,3 12,6 27,8 2,3 1,4 2,2 0,7 5,0 3,2 4,9 1,5 9,7 79,6 430162 SčVK Teplice Ondříkovice Borek 3,4 3,4 3,1 3,8 4,1 3,5 3,6 3,5 2,9 3,5 3,4 3,1 41,2

Celkem 464,1 394,7 442,9 426,8 387,3 319,7 382,8 360,1 389,2 420,7 525,7 580,6 5 094,5

4420 – Jizerský coniak

č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430521 Sklopísek Střeleč - důlní vody 78,0 67,1 67,5 59,5 72,2 70,0 63,3 70,8 66,7 69,4 70,2 73,2 827,9 430365 VOS Jičín-Sobotka, Střehom 9,3 7,2 7,3 8,5 10,7 9,2 9,7 10,4 5,5 5,3 5,8 3,2 92,0

Celkem 87,3 74,4 74,8 67,9 82,9 79,2 73,0 81,1 72,2 74,7 76,0 76,4 919,8

27

4420 – Jizerský coniak č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430273 Vodárna Káraný - ČS Benátky n. J. 123,7 83,1 67,3 56,3 28,1 0,0 0,0 60,9 136,1 139,2 57,9 61,1 813,8 430069 VaK Ml. Boleslav, Chudoplesy 21,3 17,6 15,9 16,4 16,0 12,8 13,7 29,3 34,0 35,7 14,5 7,4 234,5 430296 VaK Ml. Boleslav - Benátky II. - ČOV 17,7 17,2 18,8 22,0 21,6 19,9 20,6 22,4 17,1 16,1 19,1 19,9 232,5 430400 VaK Nymburk - Milovice 13,3 12,9 13,7 13,5 14,4 13,9 15,8 15,7 13,5 14,8 16,1 15,0 172,5 430322 VaK Ml. Boleslav - Mnich. Hradiště, Sychrov 11,5 8,1 9,8 14,8 14,2 12,8 13,4 14,4 13,0 13,1 11,3 11,9 148,4 430317 VaK Ml. Boleslav - Bradlec 9,4 7,9 9,1 8,0 7,9 7,1 6,7 16,2 14,4 10,3 7,6 4,1 108,6 430401 Město Lysá n. Labem (kvarter) 7,1 6,4 7,6 8,7 9,0 8,8 7,8 7,4 6,3 6,6 6,3 6,6 88,7 430329 VaK Ml. Boleslav - Dobrovice 6,4 6,3 6,8 8,2 7,6 7,8 8,0 8,4 7,4 6,3 6,1 6,7 86,0 430371 Kofola a.s., Mnichovo Hradiště (býv. KLIMO) 5,5 6,1 6,5 6,8 6,9 6,9 6,9 6,8 6,9 6,9 6,7 6,9 79,7 430376 Město Dolní Bousov - Střehom 4,1 4,1 3,9 4,7 4,5 4,9 4,3 6,2 4,4 3,9 3,7 4,0 52,7 430067 Město Lysá nad Labem (Cenoman) 4,4 4,2 4,9 5,1 4,9 4,5 4,4 4,5 4,0 3,8 3,9 3,9 52,4 430056 ŠKODA AUTO Ml. Boleslav - sniž. hladiny u hut. prov. 4,9 5,1 5,1 5,0 4,2 4,5 4,7 4,6 3,3 2,4 3,2 2,2 49,2 430151 Hlavní závod Carborundum Benátky n. J. - sanace 2,0 1,9 0,7 3,2 3,2 6,4 9,7 5,2 4,4 3,4 4,6 3,0 47,8 430356 Carborundum Benátky n. J. - hlavní závod 5,6 4,3 4,2 3,9 3,5 3,8 3,4 3,6 3,5 3,5 3,6 3,2 46,1

Celkem 237,0 185,2 174,4 176,6 145,9 114,0 119,4 205,7 268,3 265,9 164,5 155,9 2 212,8 Vysvětlivky: I. – XII. ...................................................množství odebrané podzemní vody v kalendářním měsíci v tisících m3

RM .........................................................množství odebrané množství podzemní vody vyjádřené v tisících m3

č. VHB.................................................... identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci


28

4. Bilanční hodnocení 4.1 Hodnocení množství podzemních vod za rok 2007

Hodnocení množství a jakosti podzemních vod, stejně jako ostatní aktivity ve vodním hospodářství na úseku podzemních vod, je vázáno na hydrogeologické rajóny. Pro hodnocení množství a jakosti podzemních vod jsou nezbytná následující data:

data o zdrojích podzemních vod data o odebraném množství podzemních vod data o jakosti podzemních vod

Tab. 9. Odebrané množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajónech

HGR RM 2007 (tis. m3)

RM 2007 (l/s)

Přírodní zdroje 1971 – 2000 (l/s)

Přírodní zdroje 2007 (l/s)

1110 1 894,1 60,1 1121 345,1 10,9 1122 1 503,9 47,7 1130 1 636,4 51,9 1140 29,5 0,9 1151 2 228,5 70,7 1152 5 076,7 161,0 1160 426,1 13,5 1171 6 777,8 214,9 1172 5 318,8 168,7 1410 249,9 7,9 1420 214,1 6,8 1430 871,1 27,6 4110 6 224,2 197,4 1136,7 1128,3 4210 292,4 9,3 57* 4221 1 183,9 37,5 513* 4222 9 711,4 307,9 522,5 419,2 4231 3 316,7 105,2 530,8 427,5 4240 2 080,7 66,0 284* 4250 3 475,7 110,2 4440,8 1112,5 4261 1 285,8 40,8 2919,2 1305,0 4270 5 291,7 167,8 2505,8 3104,2 4291 300,7 9,5 98* 4310 4 355,1 138,1 1494,2 1180,0 4320 2 477,9 78,6 160,8 177,5 4330 805,6 25,5 160,8 177,5 4340 654,4 20,8 275* 4350 648,7 20,6 350,0 295,8 4360 2 748,0 87,1 4357,5 4385,8 4410 14 867,0 471,4 3470,0 2896,7 4420 2 772,8 87,9 432,5 394,2 4430 6 942,1 220,1 1342,5 1084,2 4510 1 089,5 34,5 378* 4521 303,9 9,6 693,3 417,5 4710 1 481,7 47,0 5151 3 889,2 123,3 3633,3 3845,0 5152 703,0 22,3 127* 5161 341,2 10,8 353* 5162 329,9 10,5 567,5 819,2 5211 474,5 15,0 114* 6413 912,4 28,9 4810,0 3787,5 6414 4 302,9 136,4 10333,3 11593,3 6420 890,2 28,2 4176,7 4800,8 6531 493,9 15,7 2996,7 1033,3 6532 1 220,9 38,7 2200,8 2705,8


29

Vysvětlivky: HGR .......................................................hydrogeologický rajón RM 2007 (tis. m3) ................................... roční odebrané množství podzemní vody v HGR vyjádřené v tisících m3 RM 2007 (l/s) ......................................... roční odebrané množství podzemní vody v HGR vyjádřené v l/s Přírodní zdroje 1971 – 2000 (l/s) ...........přírodní zdroje spočítané jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období

1971 - 2000 (v l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) .......................přírodní zdroje spočítané jako měsíční mediány v roce 2007 (v l/s) * .............................................................odhady měsíčních minimálních přírodních zdrojů v roce 2007 (v l/s)

Bilanční hodnocení množství podzemních vod je provedeno dvěma způsoby: Hydrogeologické rajóny, kde jsou k dispozici data ČHMÚ (velikost přírodních zdrojů

podzemních vod spočítaných jako měsíční mediány v roce 2007 a velikost přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1971 – 2000) jsou bilančně hodnoceny poměrem mezi maximální měsíční hodnotou odběru v roce 2007 a minimální měsíční hodnotou přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako mediány v roce 2007 (MAX/MIN) – viz tabulka č. 10. Jedná se o hydrogeologické rajóny 4110, 4222, 4231, 4250, 4261, 4270, 4310, 4320, 4330, 4350, 4360, 4410, 4420, 4430, 4521, 5151, 5162, 6413, 6414, 6420, 6531 a 6532. V případě, že poměr MAX/MIN je větší než hodnota 0,5 jedná se o rajóny bilančně napjaté a je nutné další hodnocení v měsíčním kroku (viz tabulky č. 10 až 16). Poměr přesahující hodnotu 0,5 byl dosažen u 7 rajónů: 4222 Podorlická křída v povodí Orlice, 4320 Dlouhá mez – jižní část, 4330 Dlouhá mez – severní část, 4430 Jizerská křída levobřežní, 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice, 4310 Chrudimská křída a 4420 Jizerský coniak.

Pro hydrogeologické rajóny, kde nejsou k dispozici zdrojová data ČHMÚ je bilanční hodnocení provedeno pouze na základě „specifického odběru“, tj. velikosti odběrů podzemní vody v roce 2007 rozpočítané na plochy rajónů (viz tabulka č. 17). Jedná se o hydrogeologické rajóny 1110 – 1172, 141 – 143, 4240, 4291, 4340, 4510, 4710, 5152, 5161 a 5211. Nejvyšší specifikum odběru bylo dosaženo v rajónu 1171 Kvartér Labe po Jizeru (2,42 l/s/km2) a v rajónu 4320 Dlouhá mez – jižní část (1,25 l/s/km2). Vysoký odběr je i v rajónech 4110 Polická pánev (0,92 l/s/km2) 1151 Kvartér Labe po Kolín (0,80 l/s/km2) a 4222 Podorlická křída v povodí Orlice (0,71 l/s/km2).


30

Tab. 10. Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajónech v roce 2007 (pro rajóny s kompletními daty)

HGR PO 2007 MAX 2007 MIN 2007 MAX/MIN (l/s) (l/s) (l/s)

4222 308,6 338,8 110,0 3,08 4320 78,7 85,7 30,0 2,86 4330 25,5 31,4 30,0 1,05 4430 221,1 307,8 310,0 0,99 4231 105,4 119,7 140,0 0,86 4310 137,9 155,9 200,0 0,78 4420 88,2 94,4 140,0 0,68 4410 471,5 606,5 1470,0 0,41 4110 197,4 209,7 770,0 0,27 4250 110,2 125,5 550,0 0,23 4261 40,8 45,6 200,0 0,23 4350 20,6 23,3 130,0 0,18 6532 38,7 41,6 360,0 0,12 4270 168,1 181,0 2030,0 0,09 5151 123,9 133,1 1830,0 0,07 4360 87,6 94,9 1560,0 0,06 6531 15,7 19,7 340,0 0,06 5162 10,6 11,6 280,0 0,04 4521 9,6 11,9 320,0 0,04 6414 137,5 165,7 6620,0 0,03 6420 28,5 34,3 1600,0 0,02 6413 28,5 31,8 2200,0 0,01

Vysvětlivky: HGR....................................................... hydrogeologický rajón PO 2007 (l/s) ......................................... průměrný odběr podzemní vody v roce 2007 MAX 2007 (l/s)....................................... maximální měsíční hodnota odběru podzemní vody v roce 2007 MIN 2007 (l/s) ....................................... minimální měsíční hodnota základního odtoku v roce 2007 MAX/MIN ............................................... poměr maximální měsíční hodnoty odběru podzemní vody a minimální měsíční

hodnoty základního odtoku v roce 2007 Napjatá bilance

Napjatá bilance mezi zdroji a odběry podzemních vod je v hodnocených hydrogeologických rajónech, kde stanovený poměr MAX/MIN přesahuje 50 %. Jedná se o rajóny 4222 Podorlická křída v povodí Orlice (308 %), 4320 Dlouhá mez – jižní část (286 %), 4330 Dlouhá mez – severní část (105 %), 4430 Jizerská křída levobřežní (99 %), 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice (86 %), 4310 Chrudimská křída (78 %) a 4420 Jizerský coniak (68 %). K limitní hodnotě se částečně blíží rajón 4410 Jizerská křída pravobřežní (41 %) a 4110 Polická pánev (27 %). Hodnoty pro jednotlivé rajóny s napjatou bilancí jsou uvedeny v tabulkách č. 11 až 17.


31

Rajón 4222 – Podorlická křída v povodí Orlice

Po rozdělení podorlické křídy na dva rajóny 4221a 4222 zůstala většina odběrů podzemní vody v rajónu 4222 a vysoká míra využití podzemních vod se tak ještě zvýraznila. V mělké artéské křídové pánvi rajónu 4222 odebírají podzemní vodu vodovody Opočna, Dobrušky, Rychnova nad Kněžnou, Vamberka, Kostelce nad Orlicí a také v jímacím území Litá Vodárenská soustava východní Čechy. Jímání podzemní vody je dlouhodobě ustálené a neobjevují se příznaky čerpání ze statických zásob podzemních vod.

Vodohospodářsky významný odběr Litá (cca 150 l/s) zásobující širokou hradeckou sídelní aglomeraci je trvale omezován střetem zájmu s ochranou přírodní rezervace Zbytka. Odběr podzemní vody z vrtaných studní zdroje Litá je monitorován a velikost odběru je omezována s využitím institutu minimální hladiny (§37 zákona č. 254/2001 Sb.). V obnoveném povolení odběru z ledna 2008 jsou omezení odběru výrazně prohloubena.

Podzemní voda křídového kolektoru v bělohorském souvrství je doplňována jednak vsakem atmosférických srážek a jednak vcezem říční vody z toků přitékajících do rajónu 4222 z Orlických hor (Dědina). Vzhledem k napjaté bilanční situaci se uvažuje s umělým posílením říčního vcezu pomocí „řízené dotace podzemních vod“, při které by byla povrchová voda zasakována vrty do křídového kolektoru v prostoru Mělčan a Chábor u Dobrušky.

Existují náznaky, že hydrologická bilance rajónu na základě podzemního odtoku ve stanici Mitrov je značně nepřesná. Pro zpřesnění vodohospodářské bilance rajónu je nutné provést rebilanci přírodních zdrojů podzemních vod, jako opatření C.6 uvedené v Plánu hlavních povodí ČR. Současně by se tak vyjasnil střet zájmů s ochranou přírodní rezervace.

Tab. 11. Hodnocení hydrogeologických rajónů 4222

HGR 4222

Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) Přírodní zdroje – období 1971 – 2000 (l/s)

I. 291,3 720,0 490,0 II. 305,4 770,0 880,0 III. 319,9 850,0 950,0 IV. 337,7 870,0 720,0 V. 315,9 580,0 400,0 VI. 331,5 440,0 180,0 VII. 289,1 390,0 160,0 VIII. 349,5 360,0 130,0 IX. 294,4 300,0 110,0 X. 316,3 270,0 200,0 XI. 311,1 330,0 220,0 XII. 284,6 390,0 590,0

HGR 4222 - Podorlická křída v povodí Orlice

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

měsíc

l/s

Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) Přírodní zdroje – období 1971 – 2000 (l/s)


32

Rajón 4320 – Dlouhá mez – jižní část

Rajón 4320 tvoří erozní relikt křídových sedimentů při rozvodnici Doubravy a Sázavy. Křídové sedimenty jsou zformovány do protáhlé brachysynklinály podél železnohorského zlomu, tedy ve směru SZ-JV. Hlavním kolektorem podzemních vod jsou bazální klastika perucko - korycanského souvrství v mocnosti až 40 m. Kolektor se přírodně odvodňoval ve hlubokém údolí Cerhovky pramenními vývěry. Štolami a zářezy zachycené vývěry v okolí Studence jsou využívány jako vodárenské zdroje VAK Havlíčkův Brod (skupina Podmoklany - Želivka).

Odběry ve Studenci zachycují pouze přírodní přeliv podzemní vody a nemohou zásadně překročit přírodní zdroje útvaru podzemních vod. Celkový odběr v rajónu 4320 ve výši 78,6 l/s vytváří vysoké specifikum odběru 1,25 l/s/km2 (tab. 18), které je však pokryto vysokým specifickým odtokem podzemní vody udávaném ve výši 3 - 5 l/s/km2. Snížení průtoků v Doubravě stabilizuje VD Pařížov. Stanovení přírodních zdrojů v hydrologické bilanci se jeví podceněné a bylo by vhodné je aktualizovat.

Tab. 12. Hodnocení hydrogeologického rajónu 4320

HGR 4320



HGR 4320 - Dolní mez - jižní část

0

50

100

150

200

250

300

350

400

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

měsíc

l/s



33

Rajón 4330 – Dlouhá mez – severní část

Křídové sedimenty rajónu 4330 Dlouhá mez severní část jsou zakleslým blokem křídy pod železnohorským zlomem, nad pravým břehem Doubravy. Křídová souvrství tvoří úzkou monoklinálu skloněnou k severu uloženou vysoko nad erozní bází. Kolektorem podzemní vody jsou bazální klastika perucko - korycanského souvrství, jejichž mocnost k severu klesá až zcela vyklíní u Jeřišna. Oběh podzemní vody ve směru sklonu vrstev k severu je tak omezen a podzemní voda vyvěrá do pravostranných přítoků Doubravy - Barovky a Blatnického potoka.

Vodárenské odběry v okolí Předboře a Suché zachycují přírodní vývěry, jejichž velikost je limitována přítokem a nepřekračuje přírodní zdroje. Odebranou vodu užívá VAK Havlíčkův Brod ve skupinovém vodovodu (Golčův Jeníkov - Čáslav). Stočná voda zůstává v povodí Doubravy. Celkový odběr podzemní vody z rajónu 4330 ve výši 25,5 l/s se specifikem odběru 0,42 l/s/km2 (tab. 18), je dlouhodobě stabilizován a tak je pravděpodobné, že stanovení přírodních zdrojů v hydrologické bilanci je podceněné a bylo by vhodné metodiku stanovení upravit.


HGR 4330



HGR 4330 - Dlouhá mez - severní část

0

50

100

150

200

250

300

350

400

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

měsíc

l/s



34

Rajón 4430 – Jizerská křída levobřežní

Jizerské souvrství, jako kolektor C podzemní vody, v rajónu 4430 se od toku Jizery směrem k východu štěpí a vykliňuje. Navíc je na větší části území překryto artéským stropem coniackých slínovců. Dotace podzemních vod je z větší části nepřímá, zprostředkovaná přetokem vody jak z rajónů 4410 a 4420, případně i influkcí z toku Jizery. Je nepochybné, že největší odběry z rajónu 4430 v Benátkách nad Jizerou vodárnou Káraný (tab. 6) jsou v hydraulické spojitosti s tokem Jizery. Pokud tyto odběry nezahrneme do bilance, potom celkový odběr z rajónu klesne na polovinu a bilance bude vyrovnaná.

Proto celkový odběr z rajónu 4330 ve výši 220,1 l/s se specifikem odběru 0,24 l/s/km2 (tab. 18), nezpůsobuje pokles hladiny a snížení statických zásob podzemní vody. Některé odběry lokalizované blízko Jizery mohou případně vyvolávat dotaci přetokem podzemní vody z rajónu 4410.


HGR 4430


I. 267,7 1530,0 1 120,0 II. 213,7 1740,0 2 490,0 III. 207,7 2010,0 1 680,0 IV. 215,9 1810,0 430,0 V. 192,1 1390,0 360,0 VI. 161,8 1160,0 690,0 VII. 166,3 1120,0 580,0 VIII. 247,5 1020,0 310,0 IX. 306,9 890,0 680,0 X. 303,7 930,0 780,0 XI. 202,9 1190,0 1 630,0 XII. 192,1 1320,0 2 260,0

HGR 4430 - Jizerská křída levobřežní

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

měsíc

l/s



35

Rajón 4231 – Ústecká synklinála v povodí Orlice

Rajónem je protáhlá artéská pánev mezi potštejnskou a litickou antiklinálou. V pánvi jsou dva vodohospodářsky významné křídové kolektory B a C. Kolektor B v bělohorském souvrství a kolektor C v jizerském souvrství. Podle hydrologické rozvodnice v prostoru Opatova je pánev rozdělena do dvou rajónů 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice a 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy. Hydrologická rozvodnice není shodná s hydrogeologickou a tak rajón 4232 zasahuje do oblasti povodí Horního a středního Labe pětinou své rozlohy. Hydrogeologická rozvodnice není stabilní a může být posunuta šířením depresní kotliny od odběrů podzemních vod. Při vysoké míře využití podzemních vod se tak vzájemně ovlivňují vodárenské odběry pro Českou Třebovou, Svitavy a Brno v Březové nad Svitavou z obou rajónů.

Vodárenský odběr v České Třebové (36,2 l/s) je zachycením přelivného pramene Vrbovka a tím je velmi závislý na výšce hladiny podzemní vody. Odběr v Ústí nad Orlicí (25,1 l/s) je v místě artéských vývěrů v drenážní bázi pánve na Tiché Orlici. Celkový odběr v rajónu 4231 ve výši 105,4 l/s, při specifickém odběru 0,6 l/s/km2 (tab. 18) je ve vztahu k průměrným přírodním zdrojům relativně nízký. Naopak mimořádně vysoký je odběr podzemní vody z rajónu 4232, který výrazně přesahuje 1000 l/s se specifikem 3 - 3,5 l/s/km2.

Napjatý bilanční stav rajónu 4231 v zimních měsících, který signalizuje poměr MAX/MIN v hodnotě 0,86 je nezbytné ověřit rebilancí. V celé artéské pánvi ústecké synklinály se zvyšuje znečištění horního křídového kolektoru C a odběry se přesouvají do spodního čistšího kolektoru B a tím se mění dlouhodobě ustálený systém odběrů. Vzhledem k těmto problémům a vysoké míře využití pánve byly oba rajóny 4231 i 4232 zařazeny do programu rebilance zásob podzemních vod jak byl deklarován v plánu hlavních povodí.


HGR 4231



HGR 4231 - Ústecká synklinála v povodí Orlice

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

měsíc

l/s



36

Rajón 4310 – Chrudimská křída

Rajón zahrnuje okraj křídové pánve na svazích Železných hor jižně od Labe. V rajónu je vodohospodářsky významný pouze bazální křídový kolektor v klastikách perucko - korycanského souvrství. Nadložní křídová souvrství labské facie tvoří artéský stropní izolátor. Kolektor není vyvinut v celé ploše rajónu, ale je omezen jen na sníženiny předkřídového reliéfu, a to depresi podlažickou a depresi Přelouč - Markovice. Oběh podzemní vody má aréský charakter, dotace influkcí z toků na rozhraní krystalinika a křídy převyšuje infiltraci srážek do kolektoru. Přírodní drenáž je rozptýlenými artéskými vývěry v místech tektonického porušení stropního izolátoru. Rajónem protékají napříč toky ze Železných hor do Labe (Novohradka, Chrudimka, Podolka) a měření podzemního odtoku je velmi obtížné.

Převažuje odběr podzemní vody pro místní vodárny, vodárenský systém města Chrudim je napojen na Vodárenskou soustavu východní Čechy. Celkový odběr ve výši 137,9 l/s tvoří specifický odběr 0,23 l/s/km2. To nejsou vysoké hodnoty, ale při omezené dotaci se zjištěný napjatý stav MAX/MIN ve výši 0,78 očekával. Nejedná se o trvalé čerpání podzemní vody ze statických zásob, ale periodicky dochází k poklesu hladiny, který se v jarních měsících vyrovnává. Zjištěná ztráta vodnosti, až vysychání toku Žejbro způsobená zvýšenou influkcí do kolektoru při poklesu hladiny podzemní vody byla omezena zavedením institutu minimální hladiny pro odběry v podlažickém jímacím území.


HGR 4310


I. 135,6 1890,0 870,0 II. 129,1 2110,0 1 930,0 III. 140,3 2330,0 2 780,0 IV. 148,0 2500,0 2 130,0 V. 154,7 1780,0 840,0 VI. 156,0 1300,0 550,0 VII. 151,6 1340,0 320,0 VIII. 142,1 1030,0 200,0 IX. 129,4 770,0 490,0 X. 131,2 720,0 630,0 XI. 125,1 910,0 1 220,0 XII. 137,0 1250,0 2 200,0

HGR 4310 - Chrudimská křída

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

měsíc

l/s



37

Rajón 4420 – Jizerský coniak

Rajón tvoří tabule pískovců březenského souvrství v Českém ráji odvodňovaná hlavně Žehrovkou a Libuňkou. Oběh podzemní vody je velmi intenzivní, průměrná infiltrace do pískovců v rajónu se uvažuje ve výši 898 l/s. Režim podzemních vod však jeví značné výkyvy odtoku podzemních vod.

Hlavním odběratelem Sklopísek Střeleč 68 l/s pro využití při hydrotechnickém dobývání a praní písku. Použitá voda vypouštěna přes rozvodnici do toku Libuňky, ačkoli původním recipientem podzemních vod byla Žehrovka. Uvedený nevodárenský odběr činí 77% celkového odběru z rajónu 4420 ve výši 87,9 l/s při specifiku 0,58 l/s/km2. Odběr a převod vody způsobují stav napjatosti, kdy poměr MAX/MIN dosahuje hodnoty 0,68.

Na Jičínsku je výrazný deficit vodárenských zdrojů a podzemní voda křídových pískovců v povodí Žehrovky měla tento deficit pokrýt.


HGR 4420

Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2007 (l/s) Přírodní zdroje – období

1971 – 2000 (l/s)


HGR 4420 - Jizerský coniak

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

měsíc

l/s



38

Kvartérní hydrogeologické rajóny, pro které ČHMÚ nestanovil velikost zdrojů podzemních vod, mohou být bilančně hodnoceny na základě porovnání specifického odtoku podzemní vody (l/s/km2) s odběrem podzemní vody rozpočteným na jednotku plochy rajónu (l/s/km2). Dlouhodobý specifický odtok podzemní vody byl publikován v mapě (Krásný, J. ed. 1979: Mapa odtoku podzemní vody ČSSR. — ČHMÚ, Praha), pro labské fluviální sedimenty se uvažuje s hodnotou 2 – 3 l/s/km2. Pro názorný příklad o intenzitě využívání jednotlivých hydrogeologických rajónů ve správním území Povodí Labe, státní podnik byla sestavena tabulka č. 18.

Tab. 18. Odebrané množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajónech na jednotku plochy

HGR RM 2007 RM 2007 Plocha HGR RMq 2006 (tis. m3) (l/s) (km2) (l/s/km2)

1171 6 777,8 214,9 88,7 2,42 4320 2 477,9 78,6 62,7 1,25 4110 6 224,2 197,4 214,0 0,92 1151 2 228,5 70,7 88,1 0,80 4222 9 711,4 307,9 434,5 0,71 4410 14 867,0 471,4 685,0 0,69 1152 5 076,7 161,0 238,6 0,67 4231 3 316,7 105,2 176,3 0,60 4420 2 772,8 87,9 152,2 0,58 1172 5 318,8 168,7 293,3 0,58 4240 2 080,7 66,0 145,3 0,45 4330 805,6 25,5 60,3 0,42 1410 249,9 7,9 20,7 0,38 1122 1 503,9 47,7 127,8 0,37 5152 703 22,3 60,0 0,37 1420 214,1 6,8 21,5 0,32 1130 1 636,4 51,9 181,9 0,29 4250 3 475,7 110,2 435,1 0,25 4430 6 942,1 220,1 899,5 0,24 4261 1 285,8 40,8 171,3 0,24 4310 4 355,1 138,1 595,8 0,23 4210 292,4 9,3 40,3 0,23 4270 5 291,7 167,8 799,9 0,21 5211 474,5 15,0 72,1 0,21 1110 1 894,1 60,1 295,3 0,20 1430 871,1 27,6 172,5 0,16 4291 300,7 9,5 61,3 0,15 6414 4 302,9 136,4 899,6 0,15 4221 1 183,9 37,5 252,5 0,15 5151 3 889,2 123,3 862,7 0,14 1160 426,1 13,5 105,1 0,13 4340 654,4 20,8 275,9 0,08 1121 345,1 10,9 146,1 0,07 4350 648,7 20,6 278,7 0,07 5161 341,2 10,8 147,2 0,07 5162 329,9 10,5 171,1 0,06 4510 1 089,5 34,5 602,7 0,06 6532 1 220,9 38,7 726,2 0,05 6420 890,2 28,2 566,6 0,05 6413 912,4 28,9 701,6 0,04 4360 2 748,0 87,1 2 845,7 0,03 4521 303,9 9,6 337,6 0,03 4710 1 481,7 47,0 1 881,8 0,02 6531 493,9 15,7 816,7 0,02 1140 29,5 0,9 146,9 0,01


39

Vysvětlivky: HGR .......................................................hydrogeologický rajón RM 2007 (tis. m3) ...................................množství odebrané podzemní vody v roce 2007 vyjádřené v tisících m3 RM 2007 (l/s) .........................................množství odebrané podzemní vody v roce 2007 vyjádřené v l/s RMq 2007 (l/s/km2) ................................ roční odebrané množství podzemní vody v l/s na jednotku plochy


40

4.2 Hodnocení jakosti podzemních vod za rok 2007 4.2.1 Hodnocení jakosti podzemních vod v jednotlivých rajónech

Ve smyslu vyhlášky č. 431/2001 Sb. se hodnotí jakost odebrané vody v rozsahu ohlašovaných údajů (chloridy, sírany, amonné ionty, dusičnany, CHSKMn, měď, kadmium, pH). Pro každý evidovaný odběr podzemní vody bylo provedeno porovnání průměrných hodnot vybraných ukazatelů znečištění vypočtených z ohlášených hodnot s meznou hodnotou podle ČSN 75 72 14 Jakost vod – Surová voda pro úpravu na pitnou vodu a provedeno zatřídění do příslušné kategorie upravitelnosti. Výsledky jsou uvedeny v následujících tabulkách.

Tab. 19. Hodnocení jakosti podzemních vod v jednotlivých rajónech

Hydrogeologický rajón: 1111 – Kvartér Orlice

Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody Počet v kategoriích dle ČSN 75 72 14

Počet ohlášení

Počet měření Minimum Maximum Průměr A B C D

chloridy (mg/l) 15 20 5,80 63,05 18,59 15 sírany (mg/l) 15 20 37,60 131,00 72,12 15

amonné ionty (mg/l) 15 22 0,01 0,14 0,05 15 dusičnany (mg/l) 15 22 3,50 54,80 24,30 13 2 CHSK Mn (mg/l) 15 22 0,02 1,39 0,65 15

měď ( g/l) 15 20 2,00 100,00 19,67 15 kadmium ( g/l) 15 20 0,20 1,70 0,76 15

olovo ( g/l) 14 19 0,70 9,30 3,83 14

pH 15 22 4,87 7,86 6,63 11 2 2 Hydrogeologický rajón: 1121 – Kvartér Labe po Hradec Králové


Počet ohlášení



amonné ionty (mg/l) 8 14 0,01 1,23 0,17 7 1 dusičnany (mg/l) 8 14 2,50 97,27 40,81 6 2 CHSK Mn (mg/l) 8 14 0,30 1,80 0,91 8

měď ( g/l) 6 9 1,00 50,00 18,40 6 kadmium ( g/l) 7 11 0,05 1,00 0,47 7

olovo ( g/l) 7 11 0,50 4,00 2,08 7

pH 8 13 6,80 7,87 7,24 8 Hydrogeologický rajón: 1122 – Kvartér Labe po Pardubice


Počet ohlášení



amonné ionty (mg/l) 4 7 0,10 0,24 0,17 4 dusičnany (mg/l) 4 7 3,70 8,70 5,23 4 CHSK Mn (mg/l) 4 7 0,74 2,10 1,55 4

měď ( g/l) 4 7 2,00 10,00 8,13 4 kadmium ( g/l) 4 7 0,50 2,00 1,13 4

olovo ( g/l) 4 7 2,00 20,00 7,50 4

pH 4 7 6,70 7,34 7,17 4


41

Hydrogeologický rajón: 1130 – Kvartér Loučné a Chrudimky Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody Počet v kategoriích dle ČSN 75 72 14

Počet ohlášení



amonné ionty (mg/l) 5 8 0,02 0,60 0,16 4 1 dusičnany (mg/l) 6 10 1,10 23,50 10,76 6 CHSK Mn (mg/l) 3 6 0,67 2,00 1,51 3

měď ( g/l) 4 7 10,00 11,68 10,42 4 kadmium ( g/l) 4 7 1,00 1,00 1,00 4

olovo ( g/l) 4 7 2,50 4,00 3,63 4

pH 6 10 5,89 8,13 7,07 5 1 Hydrogeologický rajón: 1140 – Kvartér Labe po Týnec


Počet ohlášení



amonné ionty (mg/l) 3 3 0,02 0,98 0,35 2 1 dusičnany (mg/l) 3 3 5,00 84,70 31,63 2 1 CHSK Mn (mg/l) 3 3 0,69 3,07 1,63 2 1

měď ( g/l) 2 2 5,00 10,00 7,50 2 kadmium ( g/l) 2 2 0,10 1,00 0,55 2

olovo ( g/l) 2 2 2,50 10,00 6,25 2

pH 3 3 7,18 8,10 7,59 2 1 Hydrogeologický rajón: 1151 – Kvartér Labe po Kolín


Počet ohlášení


chloridy (mg/l) 5 10 25,50 74,70 40,01 5 sírany (mg/l) 5 10 67,20 251,70 138,14 4 1

amonné ionty (mg/l) 6 11 0,03 2,29 0,88 2 1 3 dusičnany (mg/l) 7 12 0,02 17,60 5,72 7 CHSK Mn (mg/l) 7 12 0,50 2,90 1,71 7

měď ( g/l) 4 5 0,00 10,00 7,50 4 kadmium ( g/l) 4 5 0,00 1,00 0,75 4

olovo ( g/l) 4 5 0,00 2,00 1,50 4

pH 7 12 6,88 8,56 7,40 6 1 Hydrogeologický rajón: 1152 – Kvartér Labe po Nymburk


Počet ohlášení


chloridy (mg/l) 14 23 29,20 345,00 67,26 13 1 sírany (mg/l) 14 24 46,30 1231,00 239,84 12 2

amonné ionty (mg/l) 14 24 0,03 8,00 1,20 6 6 2 dusičnany (mg/l) 14 24 0,90 262,00 29,15 12 2 CHSK Mn (mg/l) 14 24 0,31 53,90 6,10 7 4 3

měď ( g/l) 14 21 2,00 18,00 9,32 14 kadmium ( g/l) 14 21 0,05 5,00 0,99 14

olovo ( g/l) 14 21 0,50 56,00 4,89 13 1

pH 14 24 6,35 7,70 7,15 14


42

Hydrogeologický rajón: 1160 – Kvartér Uranické brány Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody Počet v kategoriích dle ČSN 75 72 14

Počet ohlášení



amonné ionty (mg/l) 6 10 0,01 0,25 0,09 6 dusičnany (mg/l) 6 10 2,10 117,00 56,44 3 2 1 CHSK Mn (mg/l) 5 9 0,50 1,61 0,94 5

měď ( g/l) 5 9 7,00 43,00 18,80 5 kadmium ( g/l) 5 9 0,05 0,50 0,33 5

olovo ( g/l) 4 7 0,50 2,00 1,15 4

pH 6 10 3,94 7,60 6,50 5 1 Hydrogeologický rajón: 1171 – Kvartér Labe po Jizeru


Počet ohlášení




měď ( g/l) 6 9 10,00 20,00 15,00 6 kadmium ( g/l) 6 9 0,50 1,00 0,75 6

olovo ( g/l) 6 9 1,00 3,00 2,00 6

pH 7 13 6,80 7,50 7,09 7 Hydrogeologický rajón: 1172 – Kvartér Labe po Vltavu


Počet ohlášení



amonné ionty (mg/l) 4 8 0,03 1,10 0,30 3 1 dusičnany (mg/l) 4 8 8,00 49,00 25,43 4 CHSK Mn (mg/l) 4 8 0,53 4,10 1,65 3 1

měď ( g/l) 1 2 20,00 20,00 20,00 1 kadmium ( g/l) 1 2 0,50 0,50 0,50 1

olovo ( g/l) 1 2 1,00 1,00 1,00 1

pH 4 8 6,97 7,50 7,24 4 Hydrogeologický rajón: 1410 – Kvartér Liberecké kotliny


Počet ohlášení




měď ( g/l) 1 2 5,00 16,80 10,90 1 kadmium ( g/l) 1 2 0,50 0,50 0,50 1

olovo ( g/l) 1 2 5,00 5,00 5,00 1

pH 1 2 5,99 6,11 6,05 1


43

Hydrogeologický rajón: 1420 – Kvartér a miocén Žitavské pánve Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody Počet v kategoriích dle ČSN 75 72 14

Počet ohlášení




měď ( g/l) 1 2 5,00 5,00 5,00 1 kadmium ( g/l) 1 2 0,50 0,50 0,50 1

olovo ( g/l) 1 2 5,00 5,00 5,00 1

pH 1 2 5,95 6,16 6,06 1

Hydrogeologický rajón: 1430 – Kvartér Frýdlantského výběžku


Počet ohlášení




měď ( g/l) 6 6 100,00 100,00 100,00 6 kadmium ( g/l) 6 6 0,20 0,30 0,22 6

olovo ( g/l) 6 6 1,00 1,00 1,00 6

pH 6 6 5,50 6,60 6,05 4 2 Hydrogeologický rajón: 4410 – Polická pánev


Počet ohlášení




měď ( g/l) 21 21 0,00 10,00 0,48 21 kadmium ( g/l) 21 21 0,00 0,50 0,02 21

olovo ( g/l) 21 21 0,00 2,00 0,10 21

pH 24 25 7,00 8,00 7,48 24 Hydrogeologický rajón: 4210 – Hronovsko-poříčská křída


Počet ohlášení




měď ( g/l) 1 2 4,00 13,00 8,50 1 kadmium ( g/l) 1 2 0,05 0,05 0,05 1

olovo ( g/l) 1 2 0,50 0,50 0,50 1

pH 3 6 7,14 7,68 7,43 3


44

Hydrogeologický rajón: 4221 – Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody Počet v kategoriích dle ČSN 75 72 14

Počet ohlášení




měď ( g/l) 9 12 0,00 50,00 29,56 9 kadmium ( g/l) 9 12 0,00 1,00 0,64 9

olovo ( g/l) 9 12 0,00 4,00 2,38 9

pH 10 16 6,93 7,98 7,48 10

Hydrogeologický rajón: 4222 – Podorlická křída v povodí Orlice


Počet ohlášení




měď ( g/l) 32 63 0,04 50,00 14,23 32 kadmium ( g/l) 32 63 0,05 1,33 0,50 32

olovo ( g/l) 32 63 0,05 7,50 3,38 32

pH 34 66 6,69 7,86 7,22 34 Hydrogeologický rajón: 4231 – Ústecká synklinála v povodí Orlice


Počet ohlášení




měď ( g/l) 9 9 2,00 50,00 9,33 9 kadmium ( g/l) 9 9 0,40 0,50 0,49 9

olovo ( g/l) 9 9 0,75 1,00 0,97 9

pH 14 18 7,51 8,05 7,76 12 2 Hydrogeologický rajón: 4240 – Královédvorská synklinála


Počet ohlášení




měď ( g/l) 15 19 2,00 50,00 16,37 15 kadmium ( g/l) 17 21 0,05 5,00 0,50 17

olovo ( g/l) 17 21 0,00 10,00 2,04 17

pH 25 39 5,95 7,92 6,92 25


45

Hydrogeologický rajón: 4250 – Hořicko-miletínská křída Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody Počet v kategoriích dle ČSN 75 72 14

Počet ohlášení




měď ( g/l) 32 61 0,04 500,00 20,01 31 1 kadmium ( g/l) 31 60 0,00 4,00 0,96 31

olovo ( g/l) 33 62 0,50 15,00 2,90 33

pH 38 69 4,54 7,85 6,64 34 2 2

Hydrogeologický rajón: 4261 – Kyšperská synklinála v povodí Orlice


Počet ohlášení




měď ( g/l) 8 10 2,00 37,00 12,63 8 kadmium ( g/l) 8 10 0,30 0,78 0,48 8

olovo ( g/l) 8 10 1,00 7,50 3,13 8

pH 11 15 6,90 7,90 7,60 11 Hydrogeologický rajón: 4270 – Vysokomýtská synklinála


Počet ohlášení




měď ( g/l) 51 76 0,50 180,00 25,00 50 1 kadmium ( g/l) 51 76 0,30 3,70 0,53 51

olovo ( g/l) 50 74 0,75 75,00 2,12 49 1

pH 51 79 6,30 8,57 7,60 46 4 1 Hydrogeologický rajón: 4291 – Králický prolom – severní část


Počet ohlášení




měď ( g/l) 7 7 2,00 50,00 15,57 7 kadmium ( g/l) 7 7 0,30 0,50 0,46 7

olovo ( g/l) 7 7 0,75 7,50 1,89 7

pH 7 9 6,00 7,92 7,02 7


46

Hydrogeologický rajón: 4310 – Chrudimská křída Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody Počet v kategoriích dle ČSN 75 72 14

Počet ohlášení



amonné ionty (mg/l) 19 29 0,02 0,72 0,11 18 1 dusičnany (mg/l) 20 31 0,40 90,10 23,70 16 4 CHSK Mn (mg/l) 12 21 0,40 1,38 0,72 12

měď ( g/l) 13 21 10,00 20,49 11,60 13 kadmium ( g/l) 13 21 0,50 1,00 0,96 13

olovo ( g/l) 13 21 1,00 10,00 4,00 13

pH 20 31 6,31 8,35 7,29 19 1

Hydrogeologický rajón: 4320 – Dlouhá mez – jižní část


Počet ohlášení




měď ( g/l) 14 28 10,00 81,00 13,04 14 kadmium ( g/l) 14 28 0,50 2,75 0,65 14

olovo ( g/l) 14 28 5,00 6,30 5,05 14

pH 16 31 6,80 7,80 7,53 16 Hydrogeologický rajón: 4330 – Dlouhá mez – severní část


Počet ohlášení


chloridy (mg/l) 23 41 6,40 106,00 21,87 21 2 sírany (mg/l) 23 42 51,20 95,10 61,69 23

amonné ionty (mg/l) 23 42 0,02 0,05 0,03 23 dusičnany (mg/l) 23 42 1,60 61,00 28,46 19 4 CHSK Mn (mg/l) 23 42 0,05 3,90 1,02 21 2

měď ( g/l) 21 39 10,00 12,40 10,23 21 kadmium ( g/l) 21 39 0,50 1,00 0,57 21

olovo ( g/l) 21 39 2,50 10,00 5,03 21

pH 23 42 6,40 8,20 7,50 22 1 Hydrogeologický rajón: 4340 – Čáslavská křída


Počet ohlášení




měď ( g/l) 8 11 5,00 12,00 9,63 8 kadmium ( g/l) 8 11 0,20 1,00 0,74 8

olovo ( g/l) 8 11 2,00 5,00 3,50 8

pH 13 21 6,53 7,78 7,19 13


47

Hydrogeologický rajón: 4350 – Velimská křída Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody Počet v kategoriích dle ČSN 75 72 14

Počet ohlášení




měď ( g/l) 9 10 0,00 20,00 9,44 9 kadmium ( g/l) 9 10 0,00 5,00 1,17 9

olovo ( g/l) 9 10 0,00 3,90 1,58 9

pH 12 24 6,40 7,70 7,22 12

Hydrogeologický rajón: 4360 – Labská křída


Počet ohlášení



amonné ionty (mg/l) 56 96 0,01 3,60 0,26 50 2 3 1 dusičnany (mg/l) 57 98 0,50 150,00 23,49 49 6 2 CHSK Mn (mg/l) 56 96 0,27 12,50 1,31 53 1 2

měď ( g/l) 52 86 4,00 500,00 24,88 50 2 kadmium ( g/l) 52 86 0,00 5,00 0,75 52

olovo ( g/l) 52 86 0,50 17,00 2,61 52

pH 59 100 6,20 8,19 7,16 58 1 Hydrogeologický rajón: 4410 – Jizerská křída pravobřežní


Počet ohlášení



amonné ionty (mg/l) 63 120 0,01 0,33 0,05 63 dusičnany (mg/l) 64 122 1,00 48,10 16,65 64 CHSK Mn (mg/l) 63 120 0,30 10,00 0,91 60 1 2

měď ( g/l) 58 107 0,39 50,00 9,74 58 kadmium ( g/l) 57 106 0,05 5,00 0,70 57

olovo ( g/l) 57 106 0,10 20,00 2,81 57

pH 64 120 4,92 8,03 7,22 63 1 Hydrogeologický rajón: 4420 – Jizerský coniak


Počet ohlášení




měď ( g/l) 12 20 0,00 300,00 34,30 11 1 kadmium ( g/l) 12 20 0,00 3,00 0,59 12

olovo ( g/l) 12 20 0,00 48,80 4,25 12

pH 13 24 6,38 7,90 7,16 13


48

Hydrogeologický rajón: 4430 – Jizerská křída levobřežní Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody Počet v kategoriích dle ČSN 75 72 14

Počet ohlášení



amonné ionty (mg/l) 51 95 0,02 1,00 0,07 50 1 dusičnany (mg/l) 51 95 0,01 158,00 23,57 46 3 2 CHSK Mn (mg/l) 50 93 0,30 21,00 1,34 48 1 1

měď ( g/l) 45 78 0,20 60,00 9,94 45 kadmium ( g/l) 45 78 0,02 5,00 1,07 45

olovo ( g/l) 45 78 0,00 50,00 5,98 45

pH 51 94 5,80 8,00 7,17 51

Hydrogeologický rajón: 4510 – Křída severně od Prahy


Počet ohlášení



amonné ionty (mg/l) 11 18 0,03 1,02 0,17 10 1 dusičnany (mg/l) 11 18 2,00 105,00 41,25 6 4 1 CHSK Mn (mg/l) 11 18 0,50 3,42 1,53 10 1

měď ( g/l) 10 15 5,00 100,00 15,75 10 kadmium ( g/l) 10 15 0,20 5,00 1,09 10

olovo ( g/l) 10 15 1,00 50,00 6,75 10

pH 12 20 6,50 7,87 7,00 12 Hydrogeologický rajón: 4521 – Křída Košáteckého potoka


Počet ohlášení




měď ( g/l) 10 20 2,00 51,00 8,65 10 kadmium ( g/l) 10 20 0,10 1,00 0,44 10

olovo ( g/l) 10 20 0,10 18,00 2,31 10

pH 11 22 5,60 8,10 7,14 9 2 Hydrogeologický rajón: 4710 – Bazální křídový kolektor na Jizeře


Počet ohlášení




měď ( g/l) 1 1 20,00 20,00 20,00 1 kadmium ( g/l) 1 1 0,50 0,50 0,50 1

olovo ( g/l) 1 1 1,30 1,30 1,30 1

pH 1 2 6,54 6,64 6,59 1


49

Hydrogeologický rajón: 5151 – Podkrkonošský permokarbon Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody Počet v kategoriích dle ČSN 75 72 14

Počet ohlášení




měď ( g/l) 74 118 1,00 100,00 16,12 74 kadmium ( g/l) 74 118 0,05 4,00 0,59 74

olovo ( g/l) 74 118 0,05 50,00 3,06 74

pH 78 138 6,00 8,10 7,45 75 3

Hydrogeologický rajón: 5152 – Náchodský perm


Počet ohlášení




měď ( g/l) 6 10 0,00 8,00 2,50 6 kadmium ( g/l) 6 10 0,00 0,05 0,02 6

olovo ( g/l) 6 10 0,00 0,80 0,22 6

pH 6 12 7,64 8,04 7,83 5 1 Hydrogeologický rajón: 5161 – Dolnoslezská pánev – západní část


Počet ohlášení




měď ( g/l) 7 9 3,00 50,00 12,71 7 kadmium ( g/l) 7 9 0,05 0,50 0,12 7

olovo ( g/l) 7 9 0,50 12,90 2,33 7

pH 7 11 6,10 8,10 7,41 6 1

Hydrogeologický rajón: 5162 – Dolnoslezská pánev – východní část


Počet ohlášení




měď ( g/l) 7 8 0,00 40,00 5,71 7 kadmium ( g/l) 7 8 0,00 4,00 0,36 7

olovo ( g/l) 7 8 0,00 4,00 0,57 7

pH 8 9 7,15 7,80 7,60 8


50

Hydrogeologický rajón: 5211 – Poorlický perm Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody Počet v kategoriích dle ČSN 75 72 14

Počet ohlášení



amonné ionty (mg/l) 7 11 0,05 0,10 0,07 7 dusičnany (mg/l) 8 13 10,90 49,50 26,66 8 CHSK Mn (mg/l) 7 9 0,16 20,50 3,19 6 1

měď ( g/l) 8 12 3,00 50,00 27,25 8 kadmium ( g/l) 8 12 0,40 0,50 0,45 8

olovo ( g/l) 8 12 0,75 1,00 0,88 8

pH 8 13 7,60 7,95 7,76 8 Hydrogeologický rajón: 6413 – Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy


Počet ohlášení




měď ( g/l) 17 29 5,00 100,00 56,26 17 kadmium ( g/l) 17 29 0,20 5,00 1,14 17

olovo ( g/l) 17 29 1,00 50,00 10,79 17

pH 18 30 5,70 7,86 7,02 17 1 Hydrogeologický rajón: 6414 – Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš


Počet ohlášení



amonné ionty (mg/l) 58 109 0,01 0,29 0,05 58 dusičnany (mg/l) 60 112 0,50 39,50 8,20 60 CHSK Mn (mg/l) 58 111 0,01 8,20 0,67 57 1

měď ( g/l) 55 92 0,02 50,00 12,87 55 kadmium ( g/l) 55 95 0,05 5,00 0,47 55

olovo ( g/l) 55 95 0,50 50,00 2,83 55

pH 59 111 5,46 7,96 6,96 57 2 Hydrogeologický rajón: 6420 – Krystalinikum Orlických hor


Počet ohlášení




měď ( g/l) 24 32 0,00 50,00 13,57 24 kadmium ( g/l) 24 32 0,00 7,77 0,64 23 1

olovo ( g/l) 24 32 0,00 16,00 2,15 24

pH 29 40 5,65 7,90 6,90 27 2


51

Hydrogeologický rajón: 6531 – Kutnohorské krystalinikum Ukazatel Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody Počet v kategoriích dle ČSN 75 72 14

Počet ohlášení



amonné ionty (mg/l) 24 36 0,02 0,16 0,04 24 dusičnany (mg/l) 24 36 1,10 66,90 34,57 18 6 CHSK Mn (mg/l) 23 35 0,31 3,65 0,90 22 1

měď ( g/l) 21 27 0,00 35,00 10,17 21 kadmium ( g/l) 21 27 0,00 50,00 3,12 20 1

olovo ( g/l) 21 27 0,00 20,00 4,31 21

pH 23 35 6,10 7,90 7,07 23 Hydrogeologický rajón: 6532 – Krystalinikum Železných hor


Počet ohlášení




měď ( g/l) 10 15 5,00 110,00 25,33 8 2 kadmium ( g/l) 10 15 0,00 1,00 0,77 10

olovo ( g/l) 10 15 0,75 10,00 4,60 10

pH 14 22 5,59 7,80 6,88 14

Tabelované výsledky získaných hodnot vybraných ukazatelů znečištění jsou obdobné hodnotám získaným v předchozích letech, liší se maximální hodnoty, které mají převážně náhodný rozptyl. Velikosti průměrných hodnot ukazatelů pro hodnocené roky jsou velmi blízké, mnohem víc se liší průměrné velikosti ukazatelů v jednotlivých rajónech. Rozdíly lze vysvětlit rozdílným horninovým prostředím, geomorfologickou pozicí a intenzitou využívání krajiny.

V kvartérních fluviálních sedimentech rajónů lze pozorovat nárůst znečištění z vyšších částí povodí do nižších. Rajóny 1110 – 1130 jsou čistší než rajóny 1140 – 1172 v dolní části povodí. V rajónech 1152, 1160 a 1171 jsou vyšší dusičnany a v rajónech 1151 a 1152 byly zjištěny amonné ionty a organické látky.

Ve vrstevních kolektorech křídových rajónů (4110 až 4350) je většinou podzemní voda kategorie upravitelnosti A. Ojediněle se vyskytuje znečištění dusičnany a amonnými ionty. Odlišný je křídový rajón 4360 Labská křída, ve kterém je hlavní zvodnění vázáno na mělkou přípovrchovou zónu rozpukaných slínovců a pokryvné útvary. V tomto přípovrchovém kolektoru je podzemní voda snadno zranitelná. Vedle zemědělského znečištění dusičnany (až 150 mg/l) byl detekován i vysoký obsah chloridů (až 424 mg/l). Mezi křídovými rajóny v pojizeří (4410 – 4430) bylo největší znečištění detekováno v rajónu 4430 se zvýšeným obsahem dusičnanů, síranů a chloridů. Jižní okraje křídové pánve rajóny 4340, 4350 a 4510 mají vyšší obsah dusíkatých látek.

V permokarbonských rajónech (5151, 5152, 5161, 5162 a 5211) je většinou podzemní voda kategorie upravitelnosti A. Pouze v rajónech 5151 Podkrkonošský permokarbon bylo zjištěno příliš nízké pH vody.

V krystalinických rajónech (6413, 6414, 6420, 6531 a 6532) byla v horských oblastech Krkonoš a Orlických hor zjištěna voda kyselé reakce – nízké pH v souvislosti s kyselými srážkami a malou neutralizační schopností krystalických hornin.

Hodnocení bylo doplněno mapovými výstupy, ve kterých je vyjádřeno pro vybrané odběry (nad 10 l/s) zeleným bodem splnění limitu pro kategorii upravitelnosti „A“ a červeným bodem nesplnění limitu, tedy zařazení do kategorie „B“ až „D“. Pro porovnání jakosti jímané podzemní vody


52

s hodnocením kvality podzemní vody ve státní monitorovací síti byly pro každý hodnocený ukazatel převzaty obdobné mapy od ČHMÚ. Mapy jsou uvedeny na obrázcích č. 3 – 11. 4.2.2 Hodnocení hydrogeologických rajónů podle jednotlivých ukazatelů

Chloridy

Obsah chloridů zvýšený nad limitní hodnotu 100 mg/l signalizuje znečištění. Nejčastěji je zdrojem chloridů zimní údržba silnic solením. Ve využívaných zdrojích byl limit překročen nejčastěji (6x) v mělkém přípovrchovém kolektoru rajónu 4360 (méně pak též 4430 a 4330). Tab. 20. Chloridy (mg/l)

Aritmetický průměr Počet v kategoriích ČSN 75 7214 HGR

Minimum Maximum Aritmetický

průměr Počet

měření Počet

ohlášení A B C D 1110 5,80 63,05 18,59 20 15 15 1121 24,00 94,50 56,98 11 7 7 1122 21,00 55,10 37,41 7 4 4 1130 20,50 49,00 33,75 5 3 3 1140 45,00 49,00 47,00 2 2 2 1151 25,50 74,70 40,01 10 5 5 1152 29,20 345,00 67,26 23 14 13 1 1160 26,70 80,00 47,51 9 5 5 1171 21,00 161,00 57,43 10 6 5 1 1172 14,00 52,00 25,15 8 4 4 1410 11,30 13,70 12,50 2 1 1 1420 13,00 16,00 14,50 2 1 1 1430 3,20 21,20 14,60 6 6 6 4110 0,05 11,00 4,09 22 22 22 4210 0,14 12,00 6,70 6 3 3 4221 13,60 49,00 24,28 13 9 9 4222 0,35 44,00 23,44 67 34 34 4231 3,27 18,10 9,18 17 13 13 4240 5,00 50,80 16,91 27 18 18 4250 0,04 63,00 26,72 64 34 34 4261 5,40 22,60 12,02 15 11 11 4270 3,00 43,70 12,86 75 50 50 4291 5,00 9,50 6,44 7 7 7 4310 3,20 34,00 19,10 22 13 13 4320 5,00 28,30 17,90 31 16 16 4330 6,40 106,00 21,87 41 23 21 2 4340 10,60 92,20 45,25 17 11 11 4350 22,70 182,00 59,01 20 10 9 1 4360 3,26 424,00 60,43 90 53 47 6 4410 2,80 67,80 19,97 110 58 58 4420 5,00 21,00 12,34 23 13 13 4430 2,00 182,00 37,51 84 47 43 4 4510 21,60 138,00 60,81 17 10 9 1 4521 8,30 103,90 38,82 20 10 9 1 4710 21,80 22,80 22,30 2 1 1 5151 0,06 90,00 13,59 132 76 76 5152 7,60 44,80 22,98 12 6 6 5161 0,00 6,50 4,07 11 7 7 5162 1,00 5,00 2,71 8 7 7 5211 2,10 11,50 6,51 12 8 8 6413 2,00 73,00 9,49 30 18 18 6414 1,50 13,80 5,27 105 57 57 6420 0,03 33,80 6,32 38 28 28 6531 10,20 117,00 51,48 31 21 19 2


53

6532 5,00 209,00 44,35 17 12 10 2

Obr. 3. Chloridy


54


55

Sírany

Průměrný obsah síranů nepřesahuje limit 250 mg/l, ale v rajónech 1152, 4360 a 6532 se vyskytují maxima přesahující 1000 mg/l. Limitní hodnota 250 mg/l byla nejčastěji (8x) překročena v rajónu 4360 Labská křída, kde je výskyt síranových vod v coniackých slínovcích přírodního původu. Nejvyšší obsah síranů se trvale vyskytuje v okolí bývalých kyzových dolů ve Chvaleticích (často až přes 2000 mg/l).

Tab. 21. Sírany (mg/l)



průměr Počet

měření Počet

ohlášení A B C D 1110 37,60 131,00 72,12 20 15 15 1121 74,20 180,00 114,94 11 7 7 1122 125,00 148,00 135,13 7 4 4 1130 62,00 112,00 92,03 5 3 3 1140 63,00 121,70 92,35 2 2 2 1151 67,20 251,70 138,14 10 5 4 1 1152 46,30 1231,00 239,84 24 14 12 2 1160 81,00 201,00 132,59 9 5 5 1171 32,00 397,00 153,07 10 6 5 1 1172 42,40 240,00 127,63 8 4 4 1410 75,30 82,40 78,85 2 1 1 1420 61,00 64,70 62,85 2 1 1 1430 42,00 172,00 85,33 6 6 6 4110 8,00 49,00 30,27 22 22 22 4210 20,00 109,50 50,98 5 3 3 4221 20,00 112,00 61,97 13 9 9 4222 36,00 183,20 90,97 65 33 33 4231 20,10 51,60 38,92 17 13 13 4240 15,60 126,30 47,91 27 18 18 4250 9,20 210,00 74,69 62 33 33 4261 17,22 48,00 31,91 15 11 11 4270 3,00 103,00 39,13 76 51 51 4291 17,50 37,00 25,77 7 7 7 4310 12,00 141,40 77,33 22 13 13 4320 24,40 61,90 50,21 31 16 16 4330 51,20 95,10 61,69 42 23 23 4340 20,00 263,00 154,82 17 11 9 2 4350 61,50 229,60 113,64 17 9 9 4360 6,19 1656,00 187,25 90 52 44 8 4410 9,30 290,00 65,81 109 57 56 1 4420 24,00 220,00 61,80 23 13 13 4430 5,70 310,00 102,98 85 48 44 4 4510 56,80 250,00 181,27 17 10 10 4521 5,00 199,00 102,23 20 10 10 4710 51,00 51,00 51,00 1 1 1 5151 12,00 133,90 40,63 131 75 75 5152 20,00 65,30 47,28 12 6 6 5161 20,00 50,90 27,84 11 7 7 5162 22,00 39,00 33,14 8 7 7 5211 30,10 40,00 36,07 12 8 8 6413 7,70 81,50 33,10 31 19 19 6414 8,00 61,90 21,37 107 58 58 6420 9,70 84,80 26,34 38 28 28 6531 58,00 349,70 138,68 30 20 18 2

6532 12,20 2346,70 236,01 17 12 11 1


56

Obr. 4. Sírany


57

Amonné ionty

Obsah amonných iontů přesahující limit 0,5 mg/l je častý u mělkých otevřených kolektorů s redukčním (anoxickým) prostředím. Dusičnany ze zemědělské činnosti jsou redukovány na amonné ionty obvykle za oxidace sirníků (FeS). Limity jsou jako v předchozích letech nejčastěji překračovány u rajónů 1151, 1152 a 4360.

Tab. 22. Amonné ionty (mg/l)



průměr Počet

měření Počet

ohlášení A B C D 1110 0,01 0,14 0,05 22 15 15 1121 0,01 1,23 0,17 14 8 7 1 1122 0,10 0,24 0,17 7 4 4 1130 0,02 0,60 0,16 8 5 4 1 1140 0,02 0,98 0,35 3 3 2 1 1151 0,03 2,29 0,88 11 6 2 1 3 1152 0,03 8,00 1,20 24 14 6 6 2 1160 0,01 0,25 0,09 10 6 6 1171 0,03 0,48 0,14 13 7 7 1172 0,03 1,10 0,30 8 4 3 1 1410 0,05 0,05 0,05 2 1 1 1420 0,05 0,05 0,05 4 2 2 1430 0,05 0,05 0,05 6 6 6 4110 0,00 0,10 0,05 25 24 24 4210 0,05 0,10 0,06 6 3 3 4221 0,02 0,15 0,09 16 10 10 4222 0,02 0,15 0,08 68 35 35 4231 0,05 0,10 0,07 18 14 14 4240 0,00 0,09 0,05 30 20 20 4250 0,01 0,12 0,04 66 36 36 4261 0,00 0,18 0,04 15 11 11 4270 0,04 0,45 0,08 79 51 51 4291 0,04 1,04 0,15 9 7 6 1 4310 0,02 0,72 0,11 29 19 18 1 4320 0,02 0,30 0,04 31 16 16 4330 0,02 0,05 0,03 42 23 23 4340 0,03 0,41 0,09 21 13 13 4350 0,03 0,15 0,05 24 12 12 4360 0,01 3,60 0,26 96 56 50 2 3 1 4410 0,01 0,33 0,05 120 63 63 4420 0,02 0,40 0,07 24 13 13 4430 0,02 1,00 0,07 95 51 50 1 4510 0,03 1,02 0,17 18 11 10 1 4521 0,01 1,54 0,18 22 11 10 1 4710 0,28 0,29 0,29 2 1 1 5151 0,01 1,76 0,07 139 78 77 1 5152 0,00 0,05 0,02 12 6 6 5161 0,05 0,05 0,05 11 7 7 5162 0,07 0,08 0,08 9 8 8 5211 0,05 0,10 0,07 11 7 7 6413 0,03 0,29 0,06 31 19 19 6414 0,01 0,29 0,05 109 58 58 6420 0,00 0,10 0,06 40 29 29 6531 0,02 0,16 0,04 36 24 24

6532 0,02 0,41 0,07 21 14 14


58

Obr. 5. Amonné ionty


59

Dusičnany

Hodnoty přesahující limit 50 mg/l jsou časté v podzemní vodě mělkých kolektorů v zemědělské krajině. V roce 2007 bylo zjištěno maximum přesahující limit ve 22 ze 45 hodnocených rajónů. Plošné zemědělské znečištění je trvalým problémem bez výrazných změn. Nadlimitní obsah dusičnanů byl nejčastěji (8x) zjištěn v přípovrchovém kolektoru rajónu 4360. Průměrné hodnoty vyšší než 40 mg/l byly zaznamenány v rajónech 1121, 1160, 1410, 4350 a 4510.

Tab. 23. Dusičnany (mg/l)



průměr Počet

měření Počet

ohlášení A B C D 1110 3,50 54,80 24,30 22 15 13 2 1121 2,50 97,27 40,81 14 8 6 2 1122 3,70 8,70 5,23 7 4 4 1130 1,10 23,50 10,76 10 6 6 1140 5,00 84,70 31,63 3 3 2 1 1151 0,02 17,60 5,72 12 7 7 1152 0,90 262,00 29,15 24 14 12 2 1160 2,10 117,00 56,44 10 6 3 2 1 1171 2,00 89,00 36,44 13 7 5 2 1172 8,00 49,00 25,43 8 4 4 1410 48,50 52,00 50,25 2 1 0 1 1420 6,50 29,00 18,78 4 2 2 1430 11,30 61,80 39,48 6 6 4 2 4110 6,00 31,00 13,15 25 24 24 4210 4,50 11,69 8,08 6 3 3 4221 0,40 64,90 24,66 16 10 9 1 4222 0,40 73,20 25,42 68 35 30 5 4231 3,00 44,30 24,95 18 14 14 4240 1,70 45,56 16,35 36 23 23 4250 0,40 53,00 20,26 69 38 36 2 4261 4,60 41,60 25,98 15 11 11 4270 0,20 52,50 20,38 79 51 50 1 4291 3,00 27,60 10,40 9 7 7 4310 0,40 90,10 23,70 31 20 16 4 4320 0,01 54,00 29,11 31 16 14 2 4330 1,60 61,00 28,46 42 23 19 4 4340 1,80 72,00 29,04 21 13 10 3 4350 12,00 71,40 40,72 24 12 7 5 4360 0,50 150,00 23,49 98 57 49 6 2 4410 1,00 48,10 16,65 122 64 64 4420 1,00 29,80 9,70 24 13 13 4430 0,01 158,00 23,57 95 51 46 3 2 4510 2,00 105,00 41,25 18 11 6 4 1 4521 0,04 40,00 15,32 22 11 11 4710 0,50 4,00 2,25 2 1 1 5151 2,21 48,20 21,52 139 78 78 5152 32,47 45,00 39,18 12 6 6 5161 6,24 15,26 10,58 11 7 7 5162 7,00 22,16 11,56 9 8 8 5211 10,90 49,50 26,66 13 8 8 6413 0,50 28,50 8,42 32 20 20 6414 0,50 39,50 8,20 112 60 60 6420 2,50 42,90 14,11 41 30 30 6531 1,10 66,90 34,57 36 24 18 6

6532 2,40 44,00 23,62 22 15 14


60

Obr. 6. Dusičnany


61

Chemická spotřeba kyslíku manganistanem

Hodnotou 6,1 mg/l vysoko přesahuje aritmetický průměr v rajónu 1152 Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady limitní hodnotu 3 mg/l. Tam byla též zjištěna nejvyšší hodnota maxima (53,9 mg/l). I v předchozích letech zjištěný vysoký obsah organických látek v podzemní vodě rajónu 1152 může být způsoben vcezováním říční vody, případně rozkladem organického detritu v opuštěných ramenech Labe.

Tab. 24. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem (mg/l)



průměr Počet

měření Počet

ohlášení A B C D 1110 0,02 1,39 0,65 22 15 15 1121 0,30 1,80 0,91 14 8 8 1122 0,74 2,10 1,55 7 4 4 1130 0,67 2,00 1,51 6 3 3 1140 0,69 3,07 1,63 3 3 2 1 1151 0,50 2,90 1,71 12 7 7 1152 0,31 53,90 6,10 24 14 7 4 3 1160 0,50 1,61 0,94 9 5 5 1171 0,50 2,60 1,03 13 7 7 1172 0,53 4,10 1,65 8 4 3 1 1410 0,36 0,48 0,42 2 1 1 1420 0,30 0,60 0,46 4 2 2 1430 0,10 0,92 0,49 6 6 6 4110 0,50 1,90 0,65 24 23 23 4210 0,50 0,80 0,57 6 3 3 4221 0,30 1,20 0,82 16 10 10 4222 0,30 2,20 0,62 68 35 35 4231 0,24 0,50 0,34 17 13 13 4240 0,30 1,76 0,58 38 25 25 4250 0,30 1,30 0,65 65 35 35 4261 0,20 1,08 0,46 14 11 11 4270 0,05 1,17 0,38 73 50 50 4291 0,51 1,06 0,78 8 7 7 4310 0,40 1,38 0,72 21 12 12 4320 0,50 1,60 0,81 31 16 16 4330 0,05 3,90 1,02 42 23 21 2 4340 0,32 2,88 1,08 20 12 12 4350 0,13 2,22 0,85 24 12 12 4360 0,27 12,50 1,31 96 56 53 1 2 4410 0,30 10,00 0,91 120 63 60 1 2 4420 0,30 1,60 0,67 23 12 12 4430 0,30 21,00 1,34 93 50 48 1 1 4510 0,50 3,42 1,53 18 11 10 1 4521 0,48 1,10 0,68 20 10 10 4710 0,74 0,98 0,86 2 1 1 5151 0,01 2,59 0,57 134 75 75 5152 0,00 0,50 0,17 12 6 6 5161 0,50 1,00 0,61 11 7 7 5162 0,50 1,58 1,09 9 8 8 5211 0,16 20,50 3,19 9 7 6 1 6413 0,05 2,80 0,65 23 15 15 6414 0,01 8,20 0,67 111 58 57 1 6420 0,30 1,90 0,78 41 30 30 6531 0,31 3,65 0,90 35 23 22 1

6532 0,10 2,70 0,93 19 13 13


62

Obr. 7. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem


63

Měď

Limit 100 μg/l (dle ČSN 75 7214) byl v jímané podzemní vodě v roce 2007 překročen pouze několikrát náhodně v rajónech 4360, 6532, 4250, 4270 a 4420. Průměrné hodnoty byly pod limitem.

Tab. 25. Měď (μg/l)



průměr Počet

měření Počet

ohlášení A B C D 1110 2,00 100,00 19,67 20 15 15 1121 1,00 50,00 18,40 9 6 6 1122 2,00 10,00 8,13 7 4 4 1130 10,00 11,68 10,42 7 4 4 1140 5,00 10,00 7,50 2 2 2 1151 0,00 10,00 7,50 5 4 4 1152 2,00 18,00 9,32 21 14 14 1160 7,00 43,00 18,80 9 5 5 1171 10,00 20,00 15,00 9 6 6 1172 20,00 20,00 20,00 2 1 1 1410 5,00 16,80 10,90 2 1 1 1420 5,00 5,00 5,00 2 1 1 1430 100,00 100,00 100,00 6 6 6 4110 0,00 10,00 0,48 21 21 21 4210 4,00 13,00 8,50 2 1 1 4221 0,00 50,00 29,56 12 9 9 4222 0,04 50,00 14,23 63 32 32 4231 2,00 50,00 9,33 9 9 9 4240 2,00 50,00 16,37 19 15 15 4250 0,04 500,00 20,01 61 32 31 1 4261 2,00 37,00 12,63 10 8 8 4270 0,50 180,00 25,00 76 51 50 1 4291 2,00 50,00 15,57 7 7 7 4310 10,00 20,49 11,60 21 13 13 4320 10,00 81,00 13,04 28 14 14 4330 10,00 12,40 10,23 39 21 21 4340 5,00 12,00 9,63 11 8 8 4350 0,00 20,00 9,44 10 9 9 4360 4,00 500,00 24,88 86 52 50 2 4410 0,39 50,00 9,74 107 58 58 4420 0,00 300,00 34,30 20 12 11 1 4430 0,20 60,00 9,94 78 45 45 4510 5,00 100,00 15,75 15 10 10 4521 2,00 51,00 8,65 20 10 10 4710 20,00 20,00 20,00 1 1 1 5151 1,00 100,00 16,12 118 74 74 5152 0,00 8,00 2,50 10 6 6 5161 3,00 50,00 12,71 9 7 7 5162 0,00 40,00 5,71 8 7 7 5211 3,00 50,00 27,25 12 8 8 6413 5,00 100,00 56,26 29 17 17 6414 0,02 50,00 12,87 92 55 55 6420 0,00 50,00 13,57 32 24 24 6531 0,00 35,00 10,17 27 21 21

6532 5,00 110,00 25,33 15 10 8 2


64

Obr. 8. Měď


65

Kadmium

Limit 5 μg/l (dle ČSN 75 7214) byl v jímané podzemní vodě v roce 2007 překročen jen náhodně ve dvou rajónech (6420 a 6531). Průměrné hodnoty byly pod limitem.

Tab. 26. Kadmium (μg/l)



průměr Počet

měření Počet

ohlášení A B C D 1110 0,20 1,70 0,76 20 15 15 1121 0,05 1,00 0,47 11 7 7 1122 0,50 2,00 1,13 7 4 4 1130 1,00 1,00 1,00 7 4 4 1140 0,10 1,00 0,55 2 2 2 1151 0,00 1,00 0,75 5 4 4 1152 0,05 5,00 0,99 21 14 14 1160 0,05 0,50 0,33 9 5 5 1171 0,50 1,00 0,75 9 6 6 1172 0,50 0,50 0,50 2 1 1 1410 0,50 0,50 0,50 2 1 1 1420 0,50 0,50 0,50 2 1 1 1430 0,20 0,30 0,22 6 6 6 4110 0,00 0,50 0,02 21 21 21 4210 0,05 0,05 0,05 2 1 1 4221 0,00 1,00 0,64 12 9 9 4222 0,05 1,33 0,50 63 32 32 4231 0,40 0,50 0,49 9 9 9 4240 0,05 5,00 0,50 21 17 17 4250 0,00 4,00 0,96 60 31 31 4261 0,30 0,78 0,48 10 8 8 4270 0,30 3,70 0,53 76 51 51 4291 0,30 0,50 0,46 7 7 7 4310 0,50 1,00 0,96 21 13 13 4320 0,50 2,75 0,65 28 14 14 4330 0,50 1,00 0,57 39 21 21 4340 0,20 1,00 0,74 11 8 8 4350 0,00 5,00 1,17 10 9 9 4360 0,00 5,00 0,75 86 52 52 4410 0,05 5,00 0,70 106 57 57 4420 0,00 3,00 0,59 20 12 12 4430 0,02 5,00 1,07 78 45 45 4510 0,20 5,00 1,09 15 10 10 4521 0,10 1,00 0,44 20 10 10 4710 0,50 0,50 0,50 1 1 1 5151 0,05 4,00 0,59 118 74 74 5152 0,00 0,05 0,02 10 6 6 5161 0,05 0,50 0,12 9 7 7 5162 0,00 4,00 0,36 8 7 7 5211 0,40 0,50 0,45 12 8 8 6413 0,20 5,00 1,14 29 17 17 6414 0,05 5,00 0,47 95 55 55 6420 0,00 7,77 0,64 32 24 23 1 6531 0,00 50,00 3,12 27 21 20 1

6532 0,00 1,00 0,77 15 10 10


66

Obr. 9. Kadmium


67

Olovo

Limit 50 μg/l (dle ČSN 75 7214) byl v jímané podzemní vodě v roce 2007 překročen jen náhodně v rajónech 1152 a 4270. Průměrné hodnoty byly pod limitem.

Tab. 27. Olovo (μg/l)



průměr Počet

měření Počet

ohlášení A B C D 1110 0,70 9,30 3,83 19 14 14 1121 0,50 4,00 2,08 11 7 7 1122 2,00 20,00 7,50 7 4 4 1130 2,50 4,00 3,63 7 4 4 1140 2,50 10,00 6,25 2 2 2 1151 0,00 2,00 1,50 5 4 4 1152 0,50 56,00 4,89 21 14 13 1 1160 0,50 2,00 1,15 7 4 4 1171 1,00 3,00 2,00 9 6 6 1172 1,00 1,00 1,00 2 1 1 1410 5,00 5,00 5,00 2 1 1 1420 5,00 5,00 5,00 2 1 1 1430 1,00 1,00 1,00 6 6 6 4110 0,00 2,00 0,10 21 21 21 4210 0,50 0,50 0,50 2 1 1 4221 0,00 4,00 2,38 12 9 9 4222 0,05 7,50 3,38 63 32 32 4231 0,75 1,00 0,97 9 9 9 4240 0,00 10,00 2,04 21 17 17 4250 0,50 15,00 2,90 62 33 33 4261 1,00 7,50 3,13 10 8 8 4270 0,75 75,00 2,12 74 50 49 1 4291 0,75 7,50 1,89 7 7 7 4310 1,00 10,00 4,00 21 13 13 4320 5,00 6,30 5,05 28 14 14 4330 2,50 10,00 5,03 39 21 21 4340 2,00 5,00 3,50 11 8 8 4350 0,00 3,90 1,58 10 9 9 4360 0,50 17,00 2,61 86 52 52 4410 0,10 20,00 2,81 106 57 57 4420 0,00 48,80 4,25 20 12 12 4430 0,00 50,00 5,98 78 45 45 4510 1,00 50,00 6,75 15 10 10 4521 0,10 18,00 2,31 20 10 10 4710 1,30 1,30 1,30 1 1 1 5151 0,05 50,00 3,06 118 74 74 5152 0,00 0,80 0,22 10 6 6 5161 0,50 12,90 2,33 9 7 7 5162 0,00 4,00 0,57 8 7 7 5211 0,75 1,00 0,88 12 8 8 6413 1,00 50,00 10,79 29 17 17 6414 0,50 50,00 2,83 95 55 55 6420 0,00 16,00 2,15 32 24 24 6531 0,00 20,00 4,31 27 21 21

6532 0,75 10,00 4,60 15 10 10


68

Obr. 10. Olovo


69

Reakce vody (pH)

V hydrogeologických rajónech v krystalických horninách není občas dosažena požadovaná hodnota pH 6 – 8. Horninové prostředí bez karbonátů nemá dostatečnou pufrační schopnost neutralizovat kyselé atmosférické srážky. V průměrných hodnotách rajóny vyhovují. Nižších hodnot (pH okolo 5) se v jednotlivých měřeních pohybují zejména krystalinické rajóny 6413, 6414, 6420 a dále rajóny 1110, 1130, 1160, 1430, 4250, 4270, 4410, 4521.

Tab. 28. Reakce vody



průměr Počet

měření Počet

ohlášení A B C D 1110 4,87 7,86 6,63 22 15 11 2 2 1121 6,80 7,87 7,24 13 8 8 1122 6,70 7,34 7,17 7 4 4 1130 5,89 8,13 7,07 10 6 5 1 1140 7,18 8,10 7,59 3 3 2 1 1151 6,88 8,56 7,40 12 7 6 1 1152 6,35 7,70 7,15 24 14 14 1160 3,94 7,60 6,50 10 6 5 1 1171 6,80 7,50 7,09 13 7 7 1172 6,97 7,50 7,24 8 4 4 1410 5,99 6,11 6,05 2 1 1 1420 5,95 6,16 6,06 2 1 1 1430 5,50 6,60 6,05 6 6 4 2 4110 7,00 8,00 7,48 25 24 24 4210 7,14 7,68 7,43 6 3 3 4221 6,93 7,98 7,48 16 10 10 4222 6,69 7,86 7,22 66 34 34 4231 7,51 8,05 7,76 18 14 12 2 4240 5,95 7,92 6,92 39 25 25 4250 4,54 7,85 6,64 69 38 34 2 2 4261 6,90 7,90 7,60 15 11 11 4270 6,30 8,57 7,60 79 51 46 4 1 4291 6,00 7,92 7,02 9 7 7 4310 6,31 8,35 7,29 31 20 19 1 4320 6,80 7,80 7,53 31 16 16 4330 6,40 8,20 7,50 42 23 22 1 4340 6,53 7,78 7,19 21 13 13 4350 6,40 7,70 7,22 24 12 12 4360 6,20 8,19 7,16 100 59 58 1 4410 4,92 8,03 7,22 120 64 63 1 4420 6,38 7,90 7,16 24 13 13 4430 5,80 8,00 7,17 94 51 51 4510 6,50 7,87 7,00 20 12 12 4521 5,60 8,10 7,14 22 11 9 2 4710 6,54 6,64 6,59 2 1 1 5151 6,00 8,10 7,45 138 78 75 3 5152 7,64 8,04 7,83 12 6 5 1 5161 6,10 8,10 7,41 11 7 6 1 5162 7,15 7,80 7,60 9 8 8 5211 7,60 7,95 7,76 13 8 8 6413 5,70 7,86 7,02 30 18 17 1 6414 5,46 7,96 6,96 111 59 57 2 6420 5,65 7,90 6,90 40 29 27 2 6531 6,10 7,90 7,07 35 23 23

6532 5,59 7,80 6,88 22 14 14


70

Obr. 11. Reakce vody


71


72

5. Závěr

Předkládaná Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí

Labe, státní podnik byla zpracována v souladu s vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a údajích pro vodní bilanci. Letos poprvé byla bilance sestavena v aktualizované rajonizaci 2005, ve které územní celky rajónů odpovídají útvarům podzemních vod vymezeným pro plánování v oblasti vod.

Bilanční hodnocení bylo provedeno v hydrogeologických rajónech v územní působnosti Povodí

Labe, státní podnik s těmito výsledky:

Zdrojová část pro hodnocení množství podzemních vod byla kompletně stanovena pro 22 ze 45 rajónů (viz tabulka č. 9). Některé rajóny, které vzhledem k absenci dat o zdrojích nemohly být hodnoceny podle metodiky, byly hodnoceny podle intenzity odběru na jednotku plochy (viz tabulka č. 18) a porovnány se specifickým odtokem podzemní vody. Problematiku hodnocení zdrojů podzemních vod pro celou oblast povodí Labe je nutné vyřešit.

Do seznamu významných rajónů bylo zařazeno 20 hydrogeologických rajónů s významnými

odběry podzemních vod, či významným oběhem podzemních vod (viz tabulka č. 2).

Správní území Povodí Labe, státní podnik v současné době částečně plošně přesahují hydrogeologické rajóny 1172, 4270, 4320, 4510 a 4710, naopak ve správním území Povodí Labe, státní podnik se nacházejí části hydrogeologických rajónů 4232, 4262, 4640 a 4720.

Ve správním území Povodí Labe, státní podnik bylo v roce 2007 evidováno 1 156 odběrů (z toho

bylo bilancováno 987 odběrů větších než 500 m3/měsíc) podzemní vody o celkovém objemu 112 440,1 tis. m3 odebrané vody. Vodárenské odběry ve výši 98 825,1 tis. m3 tvoří 87,9% z celkového množství.

Při bilančním hodnocení minulého roku 2007 byl zjištěn napjatý bilanční stav v rajónech 4222

Podorlická křída v povodí Orlice (308 %), 4320 Dlouhá mez – jižní část (286 %), 4330 Dlouhá mez – severní část (105 %), 4430 Jizerská křída levobřežní (99 %), 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice (86 %), 4310 Chrudimská křída (78 %) a 4420 Jizerský coniak (68 %). V rajónech, kde dosud nebyly stanoveny zdroje podzemních vod, byla orientačně zjištěna napjatá bilance v rajónu 1171 – Kvartér Labe po Jizeru.

Hodnocení jakosti podzemních vod bylo provedeno na základě ohlašovaných dat

z laboratorních rozborů odebrané podzemní vody. Údaje o chemismu obsahovalo 846 z celkového počtu 987 hlášení o odběru podzemní vody. Podklady jsou sestaveny v tabelární i mapové formě. Současně bylo provedeno porovnání s kvalitou podzemní vody v monitorovací síti ČHMÚ. Nejčastěji překročeným ukazatelem znečištění jsou dusičnany. Plošné znečištění mělkých kolektorů podzemních vod zemědělskou činností přetrvává. Ostatní ukazatele znečištění jsou překračovány ojediněle.

Bilanční hodnocení množství a jakosti podzemních vod ve správním území Povodí Labe, státní

podnik opět potvrdilo skutečnost, že i přes vysoké odběry zůstávají v oblasti Labe vysoké, dosud nevyužité zdroje podzemních vod.

Zdrojová část kvantitativní bilance byla pro rok 2007 stanovena jen zhruba pro polovinu hydrogeologických rajónů v oblasti. Stejně jako v předchozích letech zůstává problematické stanovení velikosti zdrojů podzemních vod pro všechny rajóny. Tyto nedostatky by měly být odstraněny realizací opatření C.6 uvedené v Plánu hlavních povodí ČR vyhlášeném nařízením vlády č. 262/2007 Sb. Opatřením C.6 se obnovuje provádění geologických a hydrogeologických prací za účelem přehodnocení zásob podzemních vod. Zdrojem finanční podpory má být OPŽP – oblast podpory 6.6.

Předpokládáme, že velmi potřebné a dlouhou dobu opomíjené hodnocení zdrojů podzemních vod najde širokou podporu a bude v plánovaném rozsahu realizováno. Jen tak lze dosáhnout toho, aby vodohospodářská bilance byla sestavena pro celou oblast povodí Horního a středního Labe a ne pouze na její části.

zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod

Documents