zpracováno: 5. 3. 2013 autor: mgr. dobruše fajkusová
DESCRIPTION
Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0794 s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
TENTO DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL (DUM) VZNIKL NA ZÁKLADĚ ŘEŠENÍ PROJEKTU OPVK, REGISTRAČNÍ ČÍSLO CZ.1.07/1.5.00/34.0794 S NÁZVEM
„VÝUKA NA GYMNÁZIU PODPOROVANÁ ICT“.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Zpracováno: 5. 3. 2013 Autor: Mgr. Dobruše Fajkusová
Dějiny umění Expresionismus
OSNOVA
znaky expresionismu představitelé expresionismu v malířství
Znaky expresionismu
důraz na psychiku původně označení všech moderních uměleckých
směrů počátku 20. století exprese = zvýraznění citového poznatku dílo (obraz, povídka) je obraz umělcovy duše ve Francii zůstal směr na okraji zájmu severský expresionismus Muncha byl nepochopen úspěch Munchovy výstavy v Praze 1905
Edvard Munch - Úzkost náleží k nejvýznamnějším
představitelům expresionismu
výraz jednoho z utkvělých autorových pocitů – strach ze smrti
zvlněné tahy, dramatizace výrazu
norský umělec
Edvard Munch – Úmrtní pokoj obraz interpretuje
lidskou úzkost postav seskupených v pokoji
psychologicky založený umělec promítá svou chorobnou představivost do svých obrazů
Edvard Munch - Tanec života spojení secesní vlnovky se symbolismem boční postavy štěstí a neštěstí mezi dvěma protikladnými póly probíhá dobrodružství života
James Ensor – Kostlivec a masky jeden z nejsvéráznějších
umělců masky – trpící, pohoršlivé,
opovážlivé, kruté, škodolibé
pastózní nátěry dráždivých barev způsobují dojem kmitavého pohybu
tragično a groteskno v pouliční slavnosti
James Ensor – Kristův vjezd do Bruselu
detail obrazu strakatý dav maškar
provází Krista jedoucího na oslu
dílo obrovitých rozměrů autor se stranil
uměleckých hnutí
Emil Hansen (Nolde) - Květiny
jméno podle rodiště pobaltská příroda v době vrcholícího léta vznik v závěru života
Emil Nolde – V alexandrisjkém přístavu
triptych obrazů Svatá Maria Egyptská
ohnivá barevnost – náboženský námět posunut do polohy předměstské lidové slavnosti
prostopášný život hříšné Marie v nevěstinci mezi ježatými námořníky
Emil Nolde - Pokání poslední obraz
triptychu pokání v Jeruzalémě poslední obraz
znázorňuje její skon po dlouhém strádání
v poušti
Ernst Ludwig Kirchner - Ulice jeden ze zakladatelů
německé skupiny Die Brücke
záběr z drážďanských ulic
s elegantními chodci, jimž dal podobu šklebivých masek
Ernst Ludwig Kirchner – Poprsí ženy s kloboukem
měkký kolorit pevnější kresba hledaná elegance vytříbenost malířského
projevu
Franz Marc – Červení koně
vystižení přirozeného pohybu koní
soustředil se na symboliku barev
použil k ztvárnění vlnité linie
Franz Marc - Sen
zjednodušené formy symbolické barevné
podání atmosféra tajemné
a poetické legendy
August Macke – Zahradní restaurace člen sdružení Der Blaue
Reiter Méně expresionistický Renoirova fosforeskující
světelnost Cézannova tvarová
jednoduchost dojem úsměvné pohody
a poklidného života
August Macke – Žena se slunečníkem před výlohou s klobouky
štíhlá elegantní žena – vznosná jako sloup – oblíbený námět
nekřiklavá, zato intenzivní barevnost
Vasilij Kandinskij – Neděle figurativní prvky naznačující cestu k abstrakci imprese vytvořená
pomocí forem a barvy téměř odloučených od vizuální reality
Paul Klee – Dobrodružství jedné slečinky
akvarel hra pavoučích linií
navozuje rytmus měňavé barvy v závislosti na členění
kompozice
Paul Klee – Analýza různých zvráceností
Klee byl vynikajícím hudebníkem
zatímco hudba se musí poslouchat v sledu tónů, výtvarné dílo nestanovuje způsob, jak má být pozorováno
existují rozmanité přístupy k výkladu
citlivost, obraznost, hudebnost
Oskar Kokoschka - Pohani psychický a
emocionální stav modelů v tvářích i gestech
syté a nápadné barvy
ostré tahy štětcem, často až karikující
silně figurativní malba
Georg Grosz – Pohřeb básníka Oskara Panizzy
pohřební průvod se zvrátil v povstání
získal barvu krve a ohně dav hrůzných maškar
obklopuje kostlivce pijícího z láhve
do chaotického hemžení vnáší řád geometrická skladba
Otto Dix - Pokojská autor podával otřesné
svědectví o sociální skutečnosti poválečného Německa
tvář pokojské zabírá skoro celou plochu obrazu
noří se z jakéhosi ireálného prostoru
má silně emocionální výraz
Max Beckmann - Noc autor německo-gotického
ladění vliv první světové války a
sociální poměry po ní líčí drama odehrávající se v poválečném Berlíně –
mučení, teror, surovosti na denním pořádku
odporné sinalé postavy, deformace prostoru, přemíra detailů
Max Beckmann – Taneční bar v Baden-Badenu
příkrá kritika společnosti jemná ironie lhostejnost ve tvářích drama pokryteckého
života zastírající zoufalou samotu
zdroje
PIJOAN, José. Dějiny umění / 9. Praha: Odeon, 1990. ISBN 80-207-0098-6.
PROKOP, Vladimír. Kapitoly z dějin výtvarného umění pro výuku dějin umění na středních školách. Sokolov: O.K.-Soft, 2000.