Z lo inyZ lo iny

Operace poutn boue, humanitrn bombardovn, drogov operace, privatizace Irku a Libye.

Operace Poutn boue

Tak nazvan jako vlka v Perskm zlivu. V letech 1990 - 1991 se vlky astnilo za poskytnutho mandtu OSN celkov 28 stt vetn eskoslovenska, kter poskytlo protichemickou jednotku. Ve vlce se bojovalo proti Irku, kter dajn prvn napadl sousedn zemi Kuvajt. Bhem dov nkolika dn zejm zaplavilo Kuvajt 120 tisc mu irck pchoty a 850 tank. Jist novin St. Petersburg Times si vydal nezvisl satelitn snmky tto oblasti, kter odhalili przdnou pou.

V roce 1991 dolo nsledkem spojeneckho bombardovn k pokozen irckch chemickch skladi, ve kterch byla uskladnna kyselina srov a fosforen, dle potom dolo k vybombardovn sklad chemick munice v rck Mutav, kde byla pokozena chemick munice obsahujc tuny sarinu a yperitu.

Amerian mli chemick pstroje, ktermi nebyli schopni potvrdit daje, je tehdy v saudskoarabsk pouti zjistili daleko citlivjmi prostedky ei a Slovci, co pak v roce 1997 piznal na nvtv v Praze expert na chemick zbran z americkho ministerstva obrany Theodor Prociv.

Kdy ran ustupovali, odplili nloe ve skladech ropy a v ropnch vrtech. V kuvajtskm emirtu, zem s tetmi nejvtmi zsobami ropy na svt shoely kad den nejmn ti miliny tun surov ropy a do ovzdu uniklo tisce tun stic saz, oxidu sry a toxickch ltek, kter se usadily vojkm, ale i civilistm v plicch.

Celkem irani zaplili v Kuvajtu sedm set ropnch vrt, znich se bhem vlky uvolnilo 15 000 tun zplodin do atmosfry. Dal tuny ropy vypustili do moe a zahubili statisce ivoich. Plameny nebylo zasaeno jenom 15 % vrt! Kvli tomu cena ropy bhem vlky vzrostla z 13 na 40 dolar za barel.

Spojeneck vojska vystlela a svrhla okolo 325 tun radioaktivn munice a bomb z ochuzenho uranu, kter jet dlouhou dobu

po pouit ohrouje zdrav vojk a civilist. Dsledkem pouvanho steliva s ochuzenm uranem mnoho vojenskch vetern a civilist onemocnlo tzv. Poutn horekou. Mnoz vojci upozorovali na svj zdravotn stav - maltnost, vypadvn zub a vlas vetn rakoviny.

Pozdji srovnvan fotografie znetvoench novorozeat vlench vetern a irckch civilist, kter nm ukzali rt lkai - doli k jednoznanmu zvru, e jejich poruchy jsou naprosto identick. Ti lid trp stejnmi pznaky jako Ukrajinci v okol ernobylu.

Veejn mnn mus dotlait politiky k tomu, abychom toto nebezpe ze stel z ochuzenho uranu nerozsvali po zemkouli. Protoe v okamiku vbuchu se do ovzdu uvoluj radioaktivn ltky s mnohasetletm poloasem rozpadu. Na co si vlastn platme politky a diplomaty, kdy nejsou schopni postihnout ani podobn ohroen lidstva. Vdy tuto munici m toti dodnes ve vzbroji sedmnct zem vetn USA, Britnie, Francie, Ruska, Turecka a Izraele. OSN je proto povinna podniknout vechny kroky, aby byly tyto stely zakzny.

Zvltn podkovn si zalou skupina s. vojenskch chemik a dva vysoc specialist na armdy z Vykova, kte jeli do USA, kde provdli srovnvac pokusy, ne Amerian uznali, e nai jsou zkrtka lep a schopnj.

Zdroje:

KMENTA, Jaroslav. Poutn horeka. 2. vyd. Praha: nakladatelstv JKM - Jaroslav Kmenta, 2011. 145 s. ISBN 978-80-903603-8-9

Vondrek, P.: Operace poutn boue. Maxim: Operace s umrtvenm. 2012, ro. 9, . 2, s. 22-24

Obansk sdruen Vojci proti vlce. Informace I-2012 Mrov operace NATO DSLEDKYj. VS/1-1/64180/06-R http://www.vojaciprotivalce.cz/

Humanitrn bombardovn Kosova a obchod s lidskmi orgny

V letech 1998 a 1999 je takto oznaovn vlen konflikt, neboli vlka v Kosovu, kde probhaly jugoslvsk vlky mezi policejnmi silami, jugoslvskou polovojenskou skupinou a kosovskmi Albnci. V roce 1999 NATO bombarduje Svazovou republiku Jugoslvie.

V souvislosti s touto udlosti se ujal nov orwellovsk termn humanitrn bombardovn, jen je pipisovn tehdejmu prezidentu esk republiky Vclavu Havlovi1).

V prbhu vlky v Kosovu beze stopy zmizelo kolem devatencti set lid. Jednalo se vtinou o etnick Srby, kte se zaali ztrcet bhem let 1998 a 2000. Mezi zmizelmi byli zajatci, ale i civilist.

esk televize 29. 4. 2013 informovala o ptici lka, kte byli odsouzeni za to, e v Kosovu provdli nezkonn obchod s lidskmi orgny. Jednalo se o leny mstn zloineck st, kter v nemocnici na pedmst metropole Pritiny organizovala ilegln transplantace. Podle mdi lo minimln o 23 ppad odoperovn ledvin. Proces byl oste sledovn vzhledem k obvinn, e takto byly odebrny orgny lidem zajatm kosovsko-albnskmi povstalci2).

Zmnky o tom, e Kosovsk osvobozeneck armda (UCK) unela Srby a odebrala jim orgny byly zjitny z knihy Carly del Ponteov v roce 2008, kter byla hlavn alobkyn Mezinrodnho trestnho tribunlu pro bvalou Jugoslvii. Na obchod s orgny upozornil i Dick Marty ve zprv Rady Evropy v roce 20103).

Srbsk vyetovatel Vladimir Vukevi, kter zkoumal vlen zloiny mluvil o obtech obchodu s lidskmi orgny, jeho se dopoutli za vlky v Kosovu tamn Albnci. Kosovt povstalci zajat Srby odveli na sever, kde je v provizornch orgnovch nemocnicch usmrtili a odebrali jim dleit orgny, jako jtra, srdce

a ledviny, kter prodvali pekupnkm4).

ada informac se bohuel do zpadnch mdi nedostala. Napklad o star vpence v Klece, ve kter tzv. bojovnci za svobodu a demokracii z UCK spalovali popraven obany Jugoslvie, mezi nimi i eny a dti. Ohledn Kosova se navc spekuluje, zda nen klovm regionem z hlediska paovn drog, obzvlt heroinu.

Ve skutenosti parlamentn komise a OBSE zveejnily zprvu, e 2.000 zabitch Albnc, kte byli pitni na vrub Srbm, zavradila 1.500 osob Kosovsk osvobozeneck armda, aby vyprovokovala srbskou armdu k odvet. Nsledkem vlky byla zniena infrastruktura, kulturn pamtky a exodus srbskho obyvatelstva z Kosova.

Na zem Kosova byla vybudovna nejvt vojensk zkladna USA v Evrop. V zkladnch je okolo 16.000 vojk, kter maj dajn chrnit Albnce ped Srby. Vyrostla zde i zkladna Spojench stt, kter pojme a 70.000 vojk, a je druhou nejvt zkladnou USA mimo jej zem.

Frze humanitrn bombardovn je asto pouvna jako oznaen pro vojensk operace, jejich oficiln uvdnm clem je ochrana lidskch prv.5)

Zdroje:

1) Z lnku ze dne 29. 4. 1999 ve francouzskm listu Le Monde(on-line text, 29. 4. 1999)2) Obtmi obchodu s orgny se za vlky v Kosovu stali i ei(on-line text, 28. 12. 2009)3) Albnci zu. Kostiruce chce film o obchodu s orgny v Kosovu (on-line text, 3. 4. 2013)4) Hradeck, J. Orgnostore. Maxim: Kosovo, 2013, ro. 10, . 11, s. 515) Uloupen Kosovo film (on-line text, 3. 11. 2013)

Vznik termnu Humanitrn bombardovn

lnek byl otitn 29. dubna 1999 ve francouzskm listu Le Monde. Text lnku v Le Monde vychz z rozhovoru, kter Vclav Havel poskytl v roce 1999 ped svou cestou do USA agentue Reuters a v nm pouil ve volnm spojen ob slova z frze humanitrn bombardovn.

Text prvnho odstavce lnku zn francouzsky:

Dans l'intervention de l'OTAN au Kosovo, je pense qu'il y a un lment que nul ne peut contester: les raids, les bombes, ne sont pas provoqus par un intrt matriel. Leur caractre est exclusivement humanitaire: ce qui est en jeu ici, ce sont les principes, les droits de l'homme auxquels est accorde une priorit qui passe mme avant la souverainet des Etats. Voil ce qui rend lgitime d'attaquer la Fdration yougoslave, mme sans le mandat des Nations unies. Mais, en m'appuyant sur mon exprience personnelle, je suis galement convaincu que seul le temps permettra d'valuer avec objectivit ce qui se passe ces jours-ci en Yougoslavie et les rpercussions sur l'OTAN.

Zdroj: Moi aussi je me sens albanais. Le Monde http://www.lemonde.fr/cgi-bin/ACHATS/acheter.cgi?offre=ARCHIVES&type_item=ART_ARCH_30J&objet_id=20689

V pekladu do etiny:

Domnvm se, e bhem zsahu NATO v Kosovu existuje jeden initel, kter nikdo neme popt: nlety, bomby, ty nebyly vyvolny ze zitnch zjm. Jejich povaha je vlun humanitrn: to, co je zde ve he, jsou principy, lidsk prva, jim je dna takov priorita, kter pekrauje i sttn suverenitu. A to poskytuje toku na Jugoslvskou federaci legitimitu i bez mandtu Spojench nrod. Ale na zklad sv osobn zkuenosti jsem stejn siln pesvden, e jen as dovol objektivn zhodnotit to, co se dje v tchto dnech v Jugoslvii a dopad na NATO.

Frze humanitrn bombardovn (ppadn humanitrn vlka) pronikla do mdi, kde je asto pouvna jako oznaen pro vojensk operace, jejich oficiln uvdnm clem je ochrana lidskch prv.

Spojen stty a drogov operace

UTAJEN OPERACE WATCHTOWER Tajn americk vldn operace spovajc v paovn drog, kter financovaly protikomunistick aktivity mezi roky 1975 a 1984. V roce 1989 vlda USA vylenila 7, 8 miliard dolar na protidrogovou kampa.

Zamyslete se na chvli za ty penze byste mohli skoupit vechny pole s mkem svta. Vdy jen zvislost na heroinu je zjitna u 500.000 Amerian a poet zemelch v dsledku tto zvislosti vzrostl od roku 1983 do konce roku 1990 o 33 %.

VOJENSK MISE V AFGHNISTNU Spojen stty a Velk Britnie zahjily 7. jna 2001 v Afghnistnu protiteroristickou operaci proti mezinrodn sti Al-Kaida. Deklarovanch cl okupace i tak nebylo dosaeno. Pitom prv po zahjen vojenskch operac a pdu talibnskho reimu dolo v tto zemi k rekordnmu nrstu produkce surovho opia, zkladn suroviny pro vrobu heroinu.

V roce 2002 dolo k nrstu vroby surovho opia a nsledn i heroinu o 1.400 % a tm bylo dosaeno objemu produkce z poloviny 90. let.

V roce 2001 (posledn rok vldnut hnut Taliban v Afghnistnu) bylo sklizeno 185 tun surovho opia, v roce 2002 to ji bylo 1.900 a 2.700 tun, v roce 2003 vce ne 7.000 tun (87 % svtov spoteby a tm 100 % spoteby Evropy), v roce 2004 12 000 tun a objem vyrobenho opia v letech 2007 2008 in vce ne 15.000 tun, z eho je mon vyrobit 810 tun istho heroinu.

Vitkor Ivanov uvedl, e v roce 2004 se v Afghnistnu pstovalo opium na 25.000 hektarech pdy. V roce 2009 se vak jednalo ji o 90.000 hektar, co hovo samo o sob o tom, jak efektivn je ptomnost vojenskch jednotek v oblasti.

Zdroje:

Operation Watch Tower http://shermsays.blogspot.cz/2010/12/operation-watch-tower.html (on-line text 10. 12. 2010)GARSON, P.: Born to be Wild: Historie americkch motork a motocykl 1947-2002. dr nad Szavou: Bodyart Press, s. r. o., 2010. s.219. PECKA, E.: Zklady sociologie politiky. Praha: Vysok kola ekonomick, 1995.Rusko vin Zpad z nrstu heroinovho obchodu (on-line text 29. 12. 2009)K emu je Washingtonu afghnsk narkoimprium?(on-line text 14. 1. 2008)

USA a spojenci vhodn privatizovali Irk

Spojen stty zaaly budovat svj nov a demokratick rk podle ve svt pevldajcch a jimi prosazovanch neoliberlnch princip voln ruky trhu. Civiln sprva Irku v letech 2003 2004 pedala znanou st rck sttn ekonomiky do rukou soukromch subjekt pevn americkch spolenost.

V z 2003 byla rozkazem . 39 umonna 100 procentn privatizace vech sttnch podnik a odliv zisk ze zem. Bylo tak postarno o to, aby byly privatizace vech sttnch podnik zakotveny v nsledujc rck stav. Ta prohlsila optovn znrodovn za nezkonn. Korporace tak potilo snen jejich dan z pjmu ze 40 procent na 15 procent.

Od dajn demokracie, kterou s sebou mli pinst okupanti, se nieho nedokali irt pracujc. Aby mli nov vldci pi privatizacch a sniovn mezd a zhorovn pracovnch podmnek v dosud sttnch podnicch volnou ruku, byly ponechny v platnost Saddmovi zkony zakazujc odbory ve sttnch podnicch. V roce 2005 je pak loutkov vlda jet zpsnila, kdy dala sttu moc pevzt jakkoliv odbory a zakzat jim vybrn pspvk.

Nen divu, e jak okupanti, tak domc rck elita, povauj odbory a organizace pracujcch za hrozbu. I pes svou ilegalitu byly rck odbory od zatku tmi nejaktivnjmi kritiky privatizac. asto nevhaly vstoupit do stvky proti novm vlastnkm a v nkterch ppadech je dokzaly vystrnadit nebo si na nich vydobt stupky. Jejich innost se vak setkvala s velkou repres. Dochzelo k tokm vldy na odbory, jejich pemisovn daleko od jejich pracovi a potlaovn jejich protest vojenskmi jednotkami.

Nejznmjm ppadem bylo obleen a dobyt Falldi v roce 2004. Amerit vojci zde dokonce pouily chemick zbran (bl fosfor), co pedevm obyvatelm msta zpsobovalo mnostv

zdravotnch problm dramaticky zde narostla kojeneck mrtnost, vskyt rakoviny i leukmie. Navc przkum britsk firmy ORB dne 14. z 2007 doel k zvru, e nsledkem okupace rku zahynulo pravdpodobn 1.220.580 obyvatel tedy pblin 4,5 procenta rck populace.

Zdroj:

Nov Levice, USA se stahuj z Irku?, . 6 - z 2010, str. 10, autor: Lenka Svtl

Obansk sdruen Vojci proti vlce. Informace I-2012 Mrov operace NATO DSLEDKYj. VS/1-1/64180/06-R http://www.vojaciprotivalce.cz/

Libye s Kaddfm i Americkou demokraci?

Zem je v ruinch: Podle aktivisty palestinsk humanitrn organizace pro lidsk prva Shawan Tabarin vlen operace NATO v Libyi zniily ve, nejenom Kaddfho a jeho reim, ale celou zemi i spolenost.

Agentka MI5 ANNIE MACHON ve svm sdlen pro REUTERS uvedla: Nyn po humanitrn intervenci NATO s vinou silnho bombardovn byla zcela zniena infrastruktura a Libye byla vrena zpd do doby kamenn. ANNIE MACHON navc prohlsila: Nebudou mt pedchoz kvalitu ivota. Nerostn bohatstv Libye budou vysvat zpadn korporace a koncerny.

Rusk expert na vchodn zleitosti Anatolij Jegorin zkusil analyzovat ob tyto zleitosti v nedvno vydan knize s nzvem Svren Muammara Kaddfho Libyjsk di 2011-2012.

Zaprv kody, kter Libyi zpsobily nlety zpadn anti-Kaddfhovsk aliance, se odhaduj na 7 nsobek kod, kter za 2. sv. vlky zpsobilo Evrop bombardovn nacist.

Zadruh Muammar Kaddf a jeho druhov mli celkem 150 miliard na bankovnch tech v rznch stech svta. Po zatku Libyjsk revoluce Zpad tato konta zmrazil. Te se ty penze kamsi ztratily.

A jak se vlastn ped vlkou v Libyi ilo za Kaddfho, dokld zprva ze dne 14. 04. 2012, kdy bylo HDP na obyvatele... $ 14.192, msn podpora v nezamstnanosti $ 730, msn plat zdravotn sestry $ 1.000, pspvek pi narozen dtte $ 7.000, msn podpora nesamostatn vdlen innch (zvislch) osob $ 1.000, nevratn dotace sttu na pozen bytu pro novomanele $ 64.000, nevratn pspvek na provozovn ivnosti $ 20.000, cena benznu $ 0,14/litr.

Zdarma: zdravotn pe a st lk, koln vzdlvn. Vzdln a ste v zahrani: placeny sttem. Njemn: neexistuje. Platby za energie v domcnosti: netuj se. Automobil: zpravidla z 50 procent dotuje stt.

vry bez rok: Systm obchod pro mlad rodiny (ne-bohat) za dotovan ceny vrobk. Alkohol-nedouc, nen.

Rusk sttn mdia dokonce uvedla teorii, e skutenm dvodem zpadn intervence v Libyi byla obava z Kaddfiho chystan celoafrick mny, kter by vytlaila z ropnch keft dolar. Rusk zpravodajsk kanl v anglitin. Russia Today psal o tom, e v Tripolisu Kaddfi usiloval nap Afrikou zavst zlat dinr, kter by ohrozil dolar jako univerzln platidlo.

Ve dne 1. ervence 2011 se na Zelenm nmst v Tripolisu selo 1,7 milion lid, aby projevili odpor k bombardovn Libye NATO, a to pedstavuje 95 procent obyvatelstva Tripolisu a asi jednu tetinu cel populace.

Pipravil:

Pavel Herman mnoh lnky jsou publikovny na internetovm blogu na webovch strnkch www.blog.idnes.cz

Pouit chemickch zbran

1) Pouvn chemickch zbran nebude tolerovno2) Agent Orange Vietnam3) Ochuzen uran Irk4) Bl fosfor - Fallujah

enevsk protokolMezinrodn mluva o zkazu pouit plyn a bakteriologickch zbran ve vlce. Je mezinrodn dohoda zakazujc jako prvn pout chemick i biologick zbran ve vlce.

mluva byla podepsna ve vcarskm mst eneva 17. ervna 1925 a uvedena v platnost 8. nora 1928. Tuto mluvu dopluj: mluva o biologickch zbranch z roku 1972 a mluva o chemickch zbranch z roku 1992.