1

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice

ROŽĎALOVICE Malý průvodce

Jméno a příjmení: Ondřej Nečas Třída: 9. Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Jaroslava Sedláčková Datum odevzdání: 28. 5. 2010

2

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval sám pod vedením garanta a za

použití zdrojů a literatury v ní uvedených.

…………………………………………..

podpis

3

OBSAH

1. Úvod ……..…….……………………………………………… 4

1.1.Viktor Dyk Rožďalovice……………………………................. 5

2. Rožďalovice - Malý průvodce………………………………… 6

2. 1. Rožďalovice...........................……………………………….. 6

2. 2. Z historie Rožďalovic...............……………………………… 7

2. 3. Jak vznikl název Rožďalovice ………………………………. 8

2. 4. Pověst O potopeném ………………………………………… 8-9

2. 5. Památky Rožďalovic…………………………………………. 9

2. 6. Barokní zámek………………………………………………… 9

2. 7. Barokní kostel sv. Havla………………………………………. 10-11

2. 8. Muzeum a knihařství Jendy Rajmana…………………………. 11-12

2. 9. Galerie…………………………………………………………. 12

2. 10. Další památky………………………………………………… 13

2. 11. Gustav Adolf Lindner………………………………………… 14-15

2.12. Jiří Melantrich z Aventina…………………………………… 16

2. 13. Charakteristika regionu……………………………………… 17

2. 14. Fauna a flóra………………………………………………… 17-18

2. 15. Památné stromy……………………………………………… 19

2. 16. Natura 2000 - Rožďalovické rybníky……………………….. 19-20

3. Závěr ............................................................................................ 21-22

4. Seznam literatury......................................................................... 22

5. Přílohy…………………………………….................................. 22

4

1. Úvod

Téma Rožďalovice jsem si vybral proto, že mám k tomuto městu blízký vztah. Chodil jsem

zde již do mateřské školy a potom pokračoval na základní škole. V Rožďalovicích jsem nikdy

nebydlel, mým bydlištěm byly Podlužany a nyní Kopidlno. Rožďalovice dobře znám a často tu

trávím víkendy u kamarádů. Proto se mi toto téma absolventské práce zalíbilo. Při jeho zpracování

jsem využil svoji prezentační práci o Rožďalovicích. Některé údaje z původní prezentace jsem

zanechal a rozšířil o nové informace. Práci jsem upravil podle podmínek absolventské práce.

5

Viktor Dyk

Rožďalovice

Při pohřbu babiččině náštěva jen krátká.

Prošel jsem síněmi, v nichž hrávala si matka,

prošli jsme městeškem, stanuli u kostela.

Se slabým úsměvem se matka zahleděla,

v své žijíc vzpomínce, a ukázala:,,Lesy--!´´

Tehdy jsem říkal si, jak často říkáme si,

že v kraj ten přijdu sem a po matčině boku

hledati v lesích těch dozněvších stopy kroků.

To často řeknem‘ si, však pokdy nikdy není.

Je denně starost vždy, je vždycky úkol denní.

Kraj, jímž jsem projít chtěl, dnes vidím pouze z vlaku.

Propadlo srdce podivnému tlaku.

Přešla zas léta, matka mrtva zatím,

Chtěl bych se vrátit, ale nenavrátím.

Jediné slovo svírá mne a děsí,

Tam před kostelem vyslovené: ,, Lesy- - !“

Matka básníka Viktora Dyka byla dcerou ředitele rožďalovického panství Petrovského.

6

2. Rožďalovice – Malý průvodce 2. 1. Rožďalovice Status ROŽĎALOVICE

Počet obyvatel: 1631

Výměra:2390,65ha

Nadmořská výška: 197m

Poloha:50°17'46"sš;15°10'14"vd

Kraj:Středočeský kraj

Okres: Nymburk

MěÚ Náměstí 93, tel. 325 593 107

Pošta Náměstí 257, tel. 325 593 161

ZŠ a MŠ G. A. l-9 tř.Tyršova 278, tel. 325 593 144

Zdravotní středisko U Barborky 374

Praktický lékař: tel. 325 593 109 (339)

Zubní lékař: tel. 325 593 563

Dětský lékař: tel. 325 593 564

Ženský lékař: tel. 325 593 538

Lékárna Husova 146, tel. 325 593 131

Policie Křinec - tel. 325 594 217

Knihovnatel. 325 593 237

Finanční úřad: FU Nymburk Pověřený úřad: Nymburk Městský úřad: Rožďalovice Stavební úřad:

Rožďalovice

Pověřený úřad s rozšířenou pravomocí: Nymburk

Městský úřad Rožďalovice

Adresa. Městský úřad Rožďalovice Náměsti 93Rožd'alovice 289 34 Telefon/Fax: 325 593

lOJTelefon: 325 593 107, 325 593 434 (Stavební úřad), 325 593 911 (Matrika)£-mail:

obec.Rožd'alovice@mybox.cz starosta:Josef Nešněra

Úřední hodiny

Pondělí: 7.00- 17.00

Středa: 7.00- 17.00

Čtvrtek: 7.00 - 16.00

Pátek: 7.00 - 12.30

7

2. 2. Z historie

Minulost města je úzce spjata s dějinami celého národa. Stopy osídlení Rožďalovicka

můžeme doložit již od počátků mladší doby kamenné, např. nález kulturní jámy s kostmi zvířat,

drobným i pazourkovými nástroj i a nádobami volutové i vypichované keramiky nebo 2 koster

skrčenců, vše v blízkém okolí nynější Lindnerovy základní školy. Z dalších nálezů je bohatěji

zastoupena kultura zvoncových pohárů z naleziště na Židáku, z jiných míst pocházejí nálezy z doby

bronzové, z období keltského aj. Za slovanského osidlo vám se zde usadili Charváti ze sousedství

mocných Zličanů a pod správou Slavníkovské Libice. Po jejím vypálení a vyvraždění Slavníkovců

přešlo území k župě havraňské a do kraje Boleslavského.

Sem patří první písemná zpráva o Rožďalovicích v Palackého Dějinách. K r. 1223 - 1226 se

uvádějí jako dědictví Soběhrdovo z neurčeného rodu. Delší čas se potom v držení panství

rožďalovického uplatňují současně dva různé rody, proto se domníváme, že tu byly dvě vsi stejného

jména, jedna v okolí tvrze, podhradí, druhá opodál u řeky s trojúhelníkovým tržištěm. Nejvíce se

proslavil Ješek z Rožďalovic z družiny krále Jana Lucemburského. Měl titul "mistra zlaté mince",

která se u nás razila poprvé podle florentského vzoru. Za své zásluhy získal od krále městská

privilegia r. 1340, kdy se padl r. 1346. Král s 50 rytíři je pohřben v městě Lucemburku.

8

2. 3. Jak vznikl název Rožďalovice

Název městečka odvozuje jeden z výkladů od

staročeského pojmenování medvěda „rožďál". I ve zdejší

krajině v dávné době žili medvědi. Jeden z posledních

medvědů ve zdejších hlubokých lesích byl zastřelen při

honbě u Tuchomi myslivcem Janem Kulichem dne 8.

listopadu 1623.

Jiná teorie praví, že název místa vznikl od příjmení

Rožďál. Toto příjmení je snad odvozeno od slova „rozha",

což znamená ve staročeštině větev („roždíti" = rozvětvit se). To pak asi znamená, že „rožďál" je

člověk s mnoha dětmi.

2. 4. Pověst O potopeném zvonu

Rožďalovicemi protéká říčka Mrlina, ve zdejším kraji však nazývaná Trnava. V údolí mezi

zámkem a Židovským vrchem je pozemek, kterému se říká Jalovina. O tomto místu koluje

následující pověst.

V dobách, kdy se v české zemi rozhořely husitské války, táhl i zdejším krajem Jan Žižka s polními

vojsky k Jičínu. Obyvatelé Rožďalovic ze strachu před husitskými vojsky utekli i se svým

dobytkem a skromným majetkem do okolních rozsáhlých lesů.

V rožďalovickém kostele měli do té doby velkou vzácnost. Na kostelní věži byl zavěšen a

věky vyzváněl zvon ulitý z ryzího stříbra. Jeho hlas bylo slyšet po celém kraji. Byl tak nádherný, že

se zdálo, jakoby zpíval překrásnou melodii.

Rožďalovičtí měšťané chtěli tuto vzácnost před postupujícími husitskými vojsky uchránit.

Zvon sňali z věže a snažili se jej ukrýt na protějším návrší. Museli však přes bažinaté místo zvané

Jalovinu postavit dřevěný most, aby po něm mohl vůz s naloženým zvonem přejet na druhou stranu

mokřiska. Most však neunesl váhu vozu a zvonu, prolomil se a vůz se zřítil do bažiny a s ním i tolik

vzácný stříbrný zvon. Vzácný zvon rychle zmizel v černém bahně.

Po skončených válkách dali obyvatelé Rožďalovic přes Jalovinu postavit důkladný most a z

toho chtěli vyzvednout potopený stříbrný zvon. Jejich snahy byly však marné. Nejdříve nemohli

9

nalézt místo, kam zvon zapadl, pak zase zjistili, že je příliš hluboko, nenašel se nikdo, kdo by jej

pro jeho váhu mohl vyzvednout na světlo denní.

Tak snad dodnes vzácný zvon je ukryt v temném, hlubokém bahně rožďalovické Jaloviny.

Rožďalovice na anonymní malbě z roku 1785.

2. 5. Památky

2. 6. Barokní zámek

Barokní zámek - Původně renesanční, postaven roku 1622. Přestavěn pozdně barokně roku

1760, upravován koncem 19. a v 1. polovině 20. století. Trojkřídlý dvoupatrový s hodinovou

vížkou nad středním křídlem. Pěkný hlavní portál se sochařskou výzdobou M. J. Brokofa. Fasády

upraveny novodobě. Při zámku hospodářské budovy, zahrada a park. Před hlavním vstupem do

areálu zámku 2 významné barokní sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého od M. J. Brokofa. V

severním křídle zachována zámecká kaple s původním zařízením, v některých sálech rokokové

nástěnné malby z roku 1770. V zámku památky na malíře Jana Rektoryse (1817-1890). Místnost ve

středním křídle s novodobou výmalbou v podobě jeskyně na klenbě.

Zámek- dnes domov pro seniory

10

2. 7. Barokní kostel sv. Havla

Barokní kostel sv. Havla - Dvouvěžový, dominanta kraje z let 1725-34, nad vchodem

valdštejnský znak. Cínová křtitelnice z r. 1457. Náhrobek Johany Křinecké z Ronova z r. 1586.Na

místě bývalého gotického kostela byl vystavěn na přání hraběte Václava Josefa z Valdštejna v letech

1726-33 kostel sv. Havla. V letech 1836-38 proběhly rozsáhlé rekonstrukce a v roce 1836 byly obě

věže kostela opatřeny novými bráněmi. V letech 1912 a 1942 proběhly celkové rekonstrukce.

Budova kostela je obrácena na severní stranu. Kostel je barokní, protáhlý. Obdélníková loď s

rozšířenou střední částí, na kterou navazuje presbytář. Jižní hlavní průčelí je členěno pilasty a

portály, vysoký štít uzavřen trojúhelníkovým tympanonem, ve výklencích na průčelí jsou sochy sv.

Josefa, sv. Václava, sv. Zikmunda, sv. Petra a Pavla, sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory. Dále

potom sochy řádových světic, ve štítu jsou sochy tří svatých biskupu.

Hlavní oltář kostela pochází z roku 1725 a v roce 1763 byl kompletně zrestaurován. Oltáři

dominuje obraz od autora V. Mayera z roku 1743. Po stranách oltáře sochy sv. Petra a Pavla. V

presbytáři vlevo je kredenení olťařek Panny Marie z roku 1760, se vzácnou byzantskou ikonou

pocházející z majetku hrabat z Meggau. Boční oltář zasvěcen sv. Janu Křtiteli, z roku 1763 s

obrazem od autora J. Hellicha z roku 1844. Další boení oltář

vysvěcený Panně Marii Karelské z roku 1760 s obrazem od

libereckého autora F. Leubnera z roku 1774. Kazatelna pochází z

druhé poloviny 18. století. Sochy ve výklencích pocházejí z roku

1890. Varhany jsou barokní před rokem 1750 a pocházejí ze

zrušeného augustiánského kláštera v Lysé nad Labem. V sakristii

11

obraz Krista na kříži z roku 1833. Okolo kostela zrušený hřbitov s několika dochovanými náhrobky

z 1. poloviny 19. století. Pod schody vedoucími ke kostelu je socha mistra Jana Husa na podstavci

od mistra F. Bílka z Vojic.

2. 8. Muzeum a knihařství Jendy Rajmana

Muzeum a knihařství Jendy Rajmana Navštivte rodinnou knihařskou dílnu s tradicí od roku

1925 a objevte jedinečný soubor klasických knihařských nástrojů a strojů. Seznamte se s krásnými

ručními vazbami mistra knihaře Jendy Rajmana (1892 - 1965).

Provozovatel muzea a knihařské dílny Jendy Rajmana, společnost Rajmanova dílna, s.r.o., spolu s

Nadačním fondem Jendy Rajmana, správcem jeho uměleckého a řemeslného odkazu, připravily pro

zájemce o ruční vazbu knih projekt — Svaž si svoji knihu.

Poznejte klasické postupy vazby knih, připravte si vlastní

návrh vazby a svažte si svoji knihu.Rajmanova dílna, s.r.o.

Rajmanova dílna, s.r.o. byla založena 2003 v

Rožďalovicích v původních prostorách, kde žil a tvořil

Jenda Rajman, knihař- výtvarník.

Rajmanova dílna s.r.o. je vlastníkem nemovitostí a

pronajala prostory knihařské dílny pro činnost Nadačního

fondu Jendy Rajmana.

12

Knihařské muzeum Jendy Rajmana

2. 9. Galerie Melantrich

V ulici pod kostelem je roubený dům s podloubíčkem, dokumentující měšťanskou

architekturu z konce 18. století. Zde je umístěna galerie Melantrich.

Otevírací doba: otevřeno při výstavách ve středu, pátek, sobotu a neděli od 10.00 do 16.00 hod., zavírací den pondělí, úterý, čtvrtek

13

2. 10. Další památky

Plastika Immaculata (Neposkvrněná P. Marie) z roku 1718 od M. J. Brokofa na náměstí.

Barokní sýpka z poloviny 18. stol.

Před hlavním vstupem do areálu zámku 2 významné barokní sochy sv. Václava a sv. Jana

Nepomuckého od M. J. Brokofa.

Empírová radnice z roku 1827, přestavěná v letech 1905-06. Je zde zasazena pamětní deska Jiřímu

Melantrichovi. Hodinová věžička.

pomník Mistra Jana Husa od Františka Bílka z roku 1923

Děkanství z 2. poloviny 18. století

14

2. 11. Gustav Adolf Lindner

Narodil se 11.3.1828. Jeho matka byla Češka a jeho

otec Němec. Otec byl sládkem pivovaru v Rožďalovicích

(mezi Nymburkem a Jičínem). Lindner absolvoval Hlavní

školu v Jičíně, kde také započal gymnazijní studium,

dokončené na Akademickém gymnáziu v Praze. Následovala

filosofická přípravka, kterou absolvoval v letech 1844-1846 a

kde se poprvé seznámil s Herbartovým učením.

Mohli bychom rozdělit jeho předchůdce a vzory, z kterých

pochází jeho práce na čtyři osobnosti. Jimi byli: Herbart, Komenský, Helvétius a Spencer. Dále byl

také velice ovlivněn svou pedagogickou praxí, kterou započal již ve 22. roce života a také prací s

ostatními učiteli, kterým přednášel a od nichž si čerpal také podněty pro jeho teoretické texty.

Lindner věřil v rozhodující úlohu výchovy a školství pro zlepšení lidské společnosti, k čemuž ho

vedlo racionálně fundované přesvědčení. V tomto měl velmi podobné smýšlení jako již zmiňovaný

Herbart, který tvrdil: „Výchovu musíme chápat v nejširším smyslu – včetně působení přírody a

společnosti – a že jen takové působení vychovatelů a učitelů je úspěšné. Jestliže se dovedou

zmocnit všech těchto vlivů tak, jako plavec na moři pomocí plachet, kormidla a kompasu řídí směr

větrů vanoucích z různých stran.“

Dalším jeho vzorem byl tedy C. A. Helvétius, který byl přesvědčen, že člověk je takový, jakým jej

utváří prostředí, a to především společenské. Lindner se také roku 1877 ujal německého vydání jeho

knihy: „O člověku, jeho duševních silách a jeho výchově“.

Můžeme také říci, že znal důkladně i Komenského dílo, jelikož on sám přeložil jeho Didaktiku

velkou a dokonce k ní napsal vlastní úvodní studii nazvanou „J. A. Comenius sein Leben und

wirken (J. A. Komenský, jeho život a dílo)“.

Mladý Lindner, na matčino přání, vstoupil roku 1846 do katolického semináře, ze kterého byl o rok

později nucen odejít, jelikož podepsal petici na podporu konstituce. Poté se zapsal na studium práv

na pražské univerzitě a o rok později přešel na studium filosofie, matematiky a fyziky. Toto studium

zakončil roku 1850 a stal se středoškolským profesorem. Pracoval pak na Akademickém gymnáziu

v Praze, Rychnově nad Kněžnou a poté na osmitřídním gymnáziu v Jičíně, kde se díky své

svobodomyslnosti dostal znovu do konfliktu s představiteli církve. Shodou okolností se také

zamiloval do dívky, jejíž matka měla blízký vztah se stejným církevním hodnostářem. Rakouské

15

úřady věřily více církevnímu hodnostáři nežli mladému profesorovi, a tak Lindnera přeložili do

dalekého Celje ve Štýrsku (dnešní [Slovinsko]), kde Lindner našel svou budoucí ženu. Stala se jí M.

Zamolo, se kterou měl osm dětí a která ho naučila italsky. Zde Lindner žil šestnáct let, napsal a

vydal zde mnoho učebnic.

16

2. 12. Jiří Melantrich z Aventina

Jiří Melantrich (Rožďalovský) z Aventina (též

z Aventýna, původně Jiří Černý Rožďalovický; asi 1511,

Rožďalovice – 19. listopadu 1580, Praha) byl významný

český renesanční tiskař a nakladatel.

Ze své tiskárny postupně vybudoval velký tiskařský a

nakladatelský podnik evropského významu. Základem

jeho ediční činnosti se stala bible, kterou vydal zřejmě

čtyřikrát či pětkrát (tzv. Bible Melantrichova zvaná též

Melantriška). Třikrát vydal Nový zákon a také širokou

paletu další náboženské a mravoličné literatury (mj. od Erasma Rotterdamského) určené jak

katolickým, tak luterským či utrakvistickým zákazníkům. Věnoval se i tisku humanistické literatury

a latinských básnických sbírek. Počinem přesahujícím svým významem hranici Čech byla

spolupráce s proslaveným italským lékařem a botanikem Pietrem Andreou Mattiolim, především

pak české a německé vydání jeho Herbáře. Věnoval se však i tisku různých příruček a slovníků,

sněmovních akt či jiné právnické literatury, ale také laciných zábavných knížek lidového čtení . Jiří

Melantrich byl též členem městské rady Starého Města pražského. Roku 1557 mu byl udělen

šlechtický titul a erb. Po celý život vystupoval jako vysoce vzdělaný utrakvista ovlivněný

luteránstvím a tolerantní ke katolictví.

Po roce 1576 začal spolupracovat s Danielem Adamem z Veleslavína, který také tiskařský podnik

po Melantrichově smrti převzal a dále provozoval.

17

2. 13. Charakteristika regionu

Okres Nymburk je nejníže položený okres středních Čech, neboť značná část jeho plochy

leží pod vrstevnicí 200 m n.m. (nejnižším bodem je hladina Labe u Byšiček = 172 m n.m.) a

nadmořská výška nikde nepřesahuje 300 m n.m. (nejvyšším bodem je vrch Na kostele poblíž

Chroustova = 298 m n.m.) Vzhledem k nadmořské výšce je okres místem s velmi teplým podnebím

(průměrnávroční teplota dosahuje 8,5 - 9° C) a množstvím srážek 650 mm/rok patří k sušším

oblastem Čech. Geomorfologicky patří větší část okresu k Nymburské kotlině. Její plochý reliéf,

modelovaný nejdříve druhohorním mořem a později hlavně říčními toky, oživují tzv. svědecké

vrchy. Na severu a východě lemuje kotlinu výraznou hranou okraj vyššího stupně křídové tabule

(Loučeňsko, Rožďalovicko). Zvláštními útvary, které stojí za zmínku, jsou písečné přesypy.

2. 14. Fauna a Flóra

Flóra

Vzhledem k poloze sledované oblasti je zde zastoupeno především teplomilnější křídlo

středoevropské květeny. Převažují dubohabrové háje s lučními enklávami. V minulém století byly

do lesních ploch vtroušeny menší plochy smrčin, které významně ochuzují bylinné patro.Z

významných rostlinných druhů stojí za povšimnutí lýkovec jedovatý(Daphne mezereum), aron

plamatý(Arum maculatum), nebo lilii zlatohlavou(Lilium martagon). Velmi cenná je i vegetace

mokřadních a vlhkých luk s upolínem evropským(Trollius europaeus) a kosatcem sibiřským(Iris

sibirica). Nejnápadnější a nejohroženější rostliny jsou zde orchideje, např. vstavač nachový(Orchis

purpurea), srstnatec pleťový(Dactylorhiza incarnata), bradáček vejčitý(Listera ovata), vemeník

dvoulistý(Platanthera bifolia) i kruštík drobnolistý(Epipactis microphylla).

18

Fauna

Fauna odpovídá silně pozměněné kulturní krajině hercynského původu se západními vlivy.

Velmi pestrá je skladba bezobratlých živočichů reprezentovaná měkkýši, denními a nočními motýli

nebo brouky, včetně nejnápadnějšího z nich, roháče obecného(Lucanus cerous).

Z obratlovců tvoří významné společenství obojživelníci, především kuňka obecná(Bombina

bombina), rosnička zelená(Hyla arborea), a skokan skřehotavý(Rana ridibunda). Z plazů se zde

setkáme s ještěrkou živorodou(Lacerta vivipara) a vzácně i se zmijí obecnou(Vipera berus), pro

kterou je zdejší ostrůvkovitý výskyt jednou z nejníže položených lokalit v ČR.

Mimo běžných druhů savců žijící v tomto území stojí za zmínku výskyt několika jedinců losa

evropského (Alces alces) v 80. - 90. letech minulého století. Bylo zde dokonce doloženo i jeho

rozmnožování. Koncem 90. let však losi ze zdejší krajiny vymizeli.

Velmi vzácně se ve zdejší oblasti vyskytne vydra říční (Lutra lutra). Bohužel se doposud nedá říci,

že by se zde tento druh natrvalo usadil.

Z nepůvodních savců ovlivňujících významně složení biotopů je nutné zmínit výskyt jelena

siky(Servus nippon) a psíka mývalovitého(Nyctereutes procyonoides). Největším problémem jsou

ale vysoké stavy populace prasete divokého(Sus scrofa), které vzhledem ke své všežravosti výrazně

ovlivňuje všechny složky ekosystému.

19

2. 15. Památné stromy

Lípa malolistá (Tilia cordata), k. ú. Rožďalovice, p. č. 490, skupina dvou stromů "Za

Bažantnicí", na křižovatce polních cest Rožďalovice - Bučice - Podolí - Hasina, vyhl. 1978 obvod:

360, 300 cm výška: 18,13 m stáří: 150 - 200 let

Lípa malolistá (Tilia cordata), k. ú. Rožďalovice, p. č. 10, u zdi před hlavním vchodem do římsko -

katolického kostela, vysázena v roce 1792 poté, co rožďalovické panství zakoupili Lobkovicové

(údaje z kroniky Města Rožďalovic), vyhl. 1978 obvod: 374 cm výška: 25 m stáří: cca 250 let

Jírovec maďál (Aesculus hippocastanum), k. ú. Žitovlice, p. č.793, skupina tří stromů na j. okraji

lesa "Hájek" u polní cesty Žitovlice - Rožďalovice, vyhl. 1978 obvod: 320,272,244 cm výška: 25 m

stáří: cca 170 let

Lípa malolistá (Tilia cordata), k. ú. Doubravany, p. č. 1633, na křižovatce silnic Doubravany -Košík

- Rožďalovice, severní okraj Doubravan, kóta 217, vyhl. 1978 obvod: 295 cm výška: 16 m stáří:

200 let

2. 16. Natura 2000-Rožďalovické rybníky

Charakteristika: Významné ptačí území Rožďalovické rybníky je tvořeno volnou soustavou

rybníků malé až střední velikosti ležících v lesnaté oblasti rozhraní Nymburská a Jičínska. Lesy

jsou převážně tvořeny doubravami.

Ornitologický význam: Oblast je významná především pro druhy ptáků hnízdících v rákosinách.

Nejvýznamnější z nich je jeřáb popelavý (Grus grus), hnízdící v bažinatých místech s rákosinami,

20

zejména tam, kde jsou poblíž podmáčené louky a rozvolněné listnaté lesy. Téměř na všech

rybnících hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus), který dává přednost litorálním rákosinám před

terestrickými. V minulosti hnízdilo v oblasti až 24 párů, současný stav činí 15-17 párů. Dále se zde

vyskytují např. bukač velký (Botaurus stellaris), chřástal kropenatý (Porzana porzana), bu kaček

malý (Ixobrychus mininutus) a chřástal malý (Porzana parva). Dále zde hnízdí 1-2 páry orla

mořského (Haliaeetus albicilla), v zimě se na rybnících nepravidelně zdržují až čtyři ptáci. Téměř

každoročně v území hnízdí luňák hnědý (Milvus migrans) a v posledních dvou letech také luňák

červený (Milvus milvus). Navržená oblast je také významným tahovým stanovištěm zejména

vodních ptáků (až 3 000-4 000 ex.) a dravců (luňáci, motáci, ostříž lesní, orel mořský, orlovec

říční). Pro protahující husy, hlavně husy polní (Anser fabalis), lokalita nabízí až do zámrazu jak

vhodné prostředí pro odpočinek, tak potravu na okolních polích.

Bučický rybník

Jeřáb popelavý Orel mořský Moták pochop

21

3. Závěr

Závěrem jsem si vybral příspěvek Jendy Rajmana do sborníčku Rožďalovice , vydaného při

příležitosti stého výročí postavení obecné a k padesátinám měšťanské školy. Na nás je, abychom

posoudili, co se od roku vydání sborníčku v roce 1947 v našem městě změnilo.

Jenda Rajman Budoucnost Rožďalovic a jeho školství

Blízkou i dalekou budoucnost našeho města není snadno předvídati. Bude taková, jakou si

občané sami připraví, jak se každý jednotlivec osvědčí a bude dále pokračovati. Záleží doslova na

každém jedinci. Už to, aby byla stále čistá okna, všady poklizeno, útulno, domky co nejúhlednější a

vkusně upraveny, je prvý krůček k lepší budoucnosti našeho města a je celkem proveditelný. Jsme

v krásné krajině a na nás bude záležeti, aby se u nás každému líbilo.

Myslíváme si, jak je možno, že jsme byli prohlášeni městem dříve než Pardubice, před 600

lety- a kde jsou dnes Pardubice a kde my… Čím to je? Ať byly příčiny jakékoliv, naříkáním si

nepomůžeme a také ne tím, že budeme čekati nějaké zvláštní pomoci od okresu, země nebo státu.

Po událostech, které naše generace prožila víme, jak jsme jako stát zchudli a že jsou v naší vlasti

místa, která válkou utrpěla mnohem více než my a ta budou potřebovati pomoci a veřejných

prostředků nejdříve.

Také každý zdejší jednotlivec se musí přičiňovati, aby se udržel nebo pevněji postavil na vlastní

nohy. A při všech obtížích musíme současně mysliti i na práci společnou a na prospěch nešeho

města, kam všichni patříme-a jací budeme, takové bude naše město.

Nejbližší úkol MNV je, zříditi místní rozhlas, který, když bude dobře řízen, uspoří občanstvu

mnoho času a život zpříjemní.

Větší starost máme s kanalizací města, jejíž projekt je připraven od r. 1938. Jsme na trati,

která bude stále zlepšována, a blízko Prahy.To je výhoda. Ale stejně bude zapotřebí i dokonalých

silnic, a ty u nás nebudou, pokud nezřídíme městskou kanalizaci, nebo aspoň její první etapu.hned

po kanalizaci máme slíbenou novou státní silnici. A současně bude nutno stavěti byty. Jsou zde

jednotlivci, kteří při nejbližší možnosti si postaví pěkné domky sami, ale město se musí postarati o

byty pro učitele, úředníky, pro poštovní úřad apod. V zájmu prospěchu dětí je, aby učitelé zde byli

trvale, aby děti znali od mládí, i jejich rodiče a poměry, v jakých žijí.Vyššího školství zde asi

22

nebude a stačí nám, když zdejší školy budou řízeny učiteli, kteří zde budou se svými rodinami žíti a

budou dobře žactvo připravovati pro život nebo pro další studie.

Budova obecné školy snad vyhovovala před sto lety, kdy po požáru byla znovu

postavena,ale už dlouho je jednou z nejstarších na okrese. I na škole měšťanské, která byla

postavena před 50 lety jako nádherný palác, vidíme, jak zcela nedostačuje dnešním všeobecným

požadavkům. Podařilo se postavit novou újezdní měšťanskou školu, která bude postačovat i pro

školu obecnou v obecné by mohlo být zřízeno městské muzeum, byty nebo poštovní úřad či

četnická stanice.

Všeobecně a čím dál naléhavěji je zde pociťován chybějící kulturní dům. Bude to pravděpodobně

Sokolovna, kde mimo tělocvičnu je míněn i prostorný sál na větší podniky, jako pokračování staré

kulturní tradice v našem městě, odpovídající dnešním poměrům.Ke stavbě této budovy připravuje

se členstvo Sokola i místní a okolní obyvatelstvo s velikými osobními obětmi v té dobré víře a

jistotě, že dobrá věc se podaří.

Je zde obnoven okrašlovací spolek,. Podporujme jej všemožně, aby mohl pokračovati v krásné

dřívější činnosti.

Po staletí bylo naše městečko vždy něčí ,,zboží“ a podle toho se sním asi jednalo. Po zrušení roboty

měli v městě hlavní slovo vždy zástupci velkostatku jako největší poplatníci, a ti neměli zájmu, aby

se investovalo do budoucnosti, spíše naopak. Ty doby nenávratně minuly.

Dnes máme tytéž možnosti jako všude jinde, není u nás už vykořisťovatelů ani vykořisťovaných, a

vědomí, že jsme za jinými místy pozadu, musí nás přímo zavazovati k zlepšování a zpříjemnění

života v našem městě, abychom obstáli před soudem těch, kteří přijdou po nás.

4. Použitá literatura www.rozdalovice.cz

www.wikipedia.cz

RAJMAN.Jan.Rož’dalovice.Vydání první.Varnsdorf:statní tiskárna,1947.

TUZAR,Bohumil.Truhlice pověstí a starých příběhů okresu Nymburk.Vydání první.Lysá nad

Labem.2003 ISBN 80-86757-12-9.

5. Příloha

Součástí práce je prezentace v PowerPointu přiložena na CD-ROM