ÚzemnĚ analytickÉ podklady pro sprÁvnÍ obvod … · sŽdc správa železniční dopravní...

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ

OBVOD STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY Aktualizace 2016

A. 1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA

Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva

1


2

OBSAH 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ................................................................................................................................................ 4

1.1 ÚVOD .....................................................................................................................................................................4 1.2 STRUKTURA POŘÍZENÍ ÚAP ............................................................................................................................4 1.3 OBSAH DOKUMENTACE ...................................................................................................................................4 1.4 CÍL DOKUMENTACE ..........................................................................................................................................4 1.5 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ........................................................................................................................4 1.6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, PŘEHLED CITOVANÝCH ZÁKONŮ, NAŘÍZENÍ VLÁDY A VYHLÁŠEK .....................................................................................................................................................................5 1.6.1 Použité zkratky .........................................................................................................................................5 1.6.2 Seznam zdrojů a použitá literatura ...........................................................................................................6 1.7 VSTUPNÍ PODKLADY .........................................................................................................................................6 1.7.1 Mapové podklady .....................................................................................................................................6 1.7.2 Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady ..........................................................................6 1.7.3 Územně plánovací dokumentace obcí ......................................................................................................6 1.7.4 Údaje o území ...........................................................................................................................................7 1.7.5 Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP) ......................................................................7

2 ČLENĚNÍ ÚAP ....................................................................................................................................................... 8 3 PODKLADOVÁ ČÁST - LIMITY, HODNOTY A ZÁMĚRY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ......................................... 10

3.1 GRAFICKÁ ČÁST ...............................................................................................................................................10 3.1.1 Výkres č. 1 - Limity využití území .........................................................................................................10 3.1.2 Výkres č. 2 - Hodnoty území ..................................................................................................................12 3.1.3 Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území .................................................................................12 3.2 VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ .....................................................................................................................15 3.2.1 Horninové prostředí a geologie – obsahuje jevy (57, 58, 59, 60, 61, 62, 63) .........................................16 3.2.2 Vodní režim – obsahuje jevy (44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56) ...................................31 3.2.3 Hygiena životního prostředí - obsahuje jevy (4, 64, 65, 66, 85, 86, 87) .................................................43 3.2.4 Ochrana přírody a krajiny– obsahuje jevy (17, 18, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33,

34, 35, 36, 42) ..............................................................................................................................................................57 3.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa - obsahuje jevy (37, 38, 39, 40, 41,

43) ................................................................................................................................................................83 3.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura – obsahuje jev (DI 88, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98,

99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, TI 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, Ost. inf. 107, 110, 111, 112, 113, 114, 115) ......................................................................................................................................86

3.2.7 Sociodemografické podmínky – obsahuje jev (3) ................................................................................ 129 3.2.8 Bydlení – obsahuje jev (116) ................................................................................................................ 146 3.2.9 Rekreace a kultura – obsahuje jevy (5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 19, 20) ........................... 160 3.2.10 Hospodářské podmínky– obsahuje jevy (2) ......................................................................................... 187 3.2.11 Ostatní jevy - obsahuje jevy (1, 84, 105, 108, 109, 118 a 119) ............................................................ 199

4 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ............................................................................................ 207 4.1 ANALYTICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIK ÚZEMÍ ...................................................................................... 207 4.1.1 Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb – SWOT analýza .......................................... 207 4.2 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ..................................................... 226 4.2.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ...................................... 226 4.2.2 Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ...................................... 227 4.3 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD ....................................................................................................................... 234 4.3.1 Problémy ze ZÚR MSK ....................................................................................................................... 236 4.3.2 Problémy obcí ORP Ostrava, které nelze zakreslit do grafické části ÚAP ORP Ostrava ..................... 237

5 Obsah jevů ........................................................................................................................................................... 240 6 Obsah tabulek ...................................................................................................................................................... 243 7 Obsah obrázků ..................................................................................................................................................... 247


3


4

1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1.1 ÚVOD Obec s rozšířenou působností Ostrava provedla aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP) k prosinci 2016. Územně analytické podklady se zpracovávají podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) ve znění později vydaných předpisů a jeho prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Grafická část byla zpracována s využitím geografického informačního systému (GIS), v zásadě byl respektován datový model firmy T-Mapy poskytnutý pro zpracování Krajským úřadem Moravskoslezského kraje.

1.2 STRUKTURA POŘÍZENÍ ÚAP Pořizovatel: Magistrát města Ostravy Odbor Útvar hlavního architekta a stavebního řádu Prokešovo nám. č.8, 729 30 Ostrava Ing. arch. Cyril Vltavský, vedoucí odboru Zpracovatel: Magistrát města Ostravy Odbor Útvar hlavního architekta a stavebního řádu Prokešovo nám. č.8, 729 30 Ostrava Ing. arch. Cyril Vltavský, vedoucí odboru

1.3 OBSAH DOKUMENTACE A. TEXTOVÁ ČÁST A.1. Průvodní zpráva

B. GRAFICKÁ ČÁST Výkres č. 1 - Limity využití území Výkres č. 2 - Hodnoty území Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Výkres č. 4 - Problémový výkres

C. DIGITÁLNÍ DATA Tematická databáze (SHP) Textová část (formát PDF) Grafická část (formát PDF a TIF)

1.4 CÍL DOKUMENTACE Cílem dokumentace je v první řadě shromáždit aktuální podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. V další, analytické části dokumentace vyhodnocuje udržitelnost rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, podmínky demografické a sociální, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky. Na závěr vyhodnocuje vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. V poslední části dokumentace stanovuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.

1.5 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Ostrava, zahrnuty jsou:

všechny městské obvody města Ostravy: Hošťákovice, Hrabová, Krásné Pole, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Martinov, Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Ostrava – Jih, Petřkovice, Plesná, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Pustkovec, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov, Třebovice, Vítkovice,

města: Klimkovice, Šenov, Vratimov,


5

obce: Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Olbramice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Václavovice, Velká Polom, Vřesina, Zbyslavice. Uvedených 12 obcí kromě statutárního města Ostravy je tvořeno celkem 14 katastrálními územími. Výměra řešeného území je 331,51 km2.

1.6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, PŘEHLED CITOVANÝCH ZÁKONŮ, NAŘÍZENÍ VLÁDY A VYHLÁŠEK

1.6.1 Použité zkratky

AGC Evropské dohody o hlavních železničních magistrálách AGTC Evropské dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech AGN Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu CZT Centrální zásobování teplem ČD České dráhy ČR Česká republika DP Dobývací prostor EO Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den EVL Evropsky významná lokalita CHKO Chráněná krajinná oblast CHLÚ Chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod IAD Individuální automobilová doprava JŘ ČD Jízdní řád Českých drah KES Koeficient ekologické stability MD Ministerstvo dopravy MMO Magistrát města Ostravy MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MSK Moravskoslezský kraj MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NKP Národní kulturní památka NP Národní park NPP Národní přírodní památka NPR Národní přírodní rezervace NRBC Nadregionální biocentrum NRBK Nadregionální biokoridor OP Ochranné pásmo nemovité kulturní památky/souboru PPam Přírodní památka PPar Přírodní park PR Přírodní rezervace PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje RPDI Roční průměrná denní intenzita/intenzity/ ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky SLDB Sčítání lidu domů a bytů SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností SŽDC Správa železniční dopravní cesty TEMMK Transevropský multimodální koridor TEN Transevropské multimodální dopravní sítě TERFN Transevropské železniční sítě nákladní dopravy TI Technická infrastruktura TINA Posouzení potřeb dopravní infrastruktury (Transport Infrastructure Needs Assessment) TP Technická památka TŽK Tranzitní železniční koridor ÚP Územní plán ÚPO Územní plán Ostravy ÚPD Územně plánovací dokumentace VÚC Velký územní celek ZÚR Zásady územního rozvoje


6

1.6.2 Seznam zdrojů a použitá literatura

ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva ČSÚ, Městská a obecní statistika ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 Faktografické listy Statutárního města Ostravy, 2015 Maier, 2009 „Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná 18. 12.

2009 (dostupné http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2009/2009-05/30_IOP.pdf) Malý lexikon obcí ČR 2015 Metodický návod „Pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací“ - postup úřadů územního plánování

a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, vydaný ÚÚR, MMR, Odbor územního plánování v dubnu 2014

MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení MPSV, Rejstřík sociálních služeb Nový komunitní plán města Ostravy 2015 - 2018 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Moravskoslezského kraje Politika územního rozvoje ČR, ve znění aktualizace č.1 Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2020 Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz Server mapy.cz Stavební zákon „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.), Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2020 Strategický plán rozvoje Statutárního města Ostravy na léta 2009 – 2015, Profil města Ostravy Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Ostrava, 2014 Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence

územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje – prosinec 2010 aktualizované ÚAP MSK 2015

1.7 VSTUPNÍ PODKLADY

1.7.1 Mapové podklady

Aktualizace územně analytických podkladů byla zpracována na aktualizovaných digitálních mapových podkladech: vektorové katastrální mapy (KMD, DKM) vektorová účelová katastrální mapa (ÚKM),

1.7.2 Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady

Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje 2010 aktualizované ÚAP MSK 2015

1.7.3 Územně plánovací dokumentace obcí

Hlavním podkladem pro urbanistickou část ÚAP byly územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí. Část územních plánů byla získána v digitální vektorové podobě, využití bylo však velmi problematické, zjm. pro nepřehlednost dat a mnohdy i jejich nevyhovující kvalitu.

Tabulka 1: Přehled územně plánovací dokumentace obcí

OBEC PLATNÝ

ÚP VYDÁNO

DNE ZPRACOVAL

ROZPRACOVANÝ ÚP

FÁZE ROZPRACOV

ANOSTI ZPRAC.

Ostrava ÚP Ostravy 21.5.2014

Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta, zodp. projektant: Ing. arch. Petr

Vencelides

- - -

Čavisov ÚP Čavisov 4.4.2012 Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.,

zodp. projektant: Ing. arch. Helena Salvetová

_ _ _

Dolní Lhota ÚP Dolní

Lhota 29.6.2011

Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.,zodpovědný projektant: Ing. arch.

Helena Salvetová _ _ _

Horní Lhota Intravilán

obce _

Zrušen ÚP obce Horní Lhota

_


7

OBEC PLATNÝ

ÚP VYDÁNO

DNE ZPRACOVAL

ROZPRACOVANÝ ÚP

FÁZE ROZPRACOV

ANOSTI ZPRAC.

Klimkovice ÚP

Klimkovice 2.3.2016

Ing. arch. Ludmila Konečná - Urbanistická společnost, zodp.

projektant: Ing. arch. L. Konečná - - -

Olbramice ÚP obce

Olbramice 8.10.2002


projektant: Ing. arch. L. Konečná ÚP Olbramice

projednávaný návrh ÚP - po

opak. veř. projednání

Ing. arch. Jaroslav Haluza

Stará Ves nad

Ondřejnicí

ÚP Stará Ves nad

Ondřejnicí 12.5.2014 Atelier ArchPlan Ostrava, zodp.

projektant: Ing. arch. M. Hudák _ _ _

Šenov ÚP obce Šenov

5.12.1996 Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.,

zodpovědný projektant: Ing. arch. Jana Šimíčková

ÚP Šenov projednávaný návrh ÚP - po společ. jednání

Atelier Urbi, spol. s.r.o., zodp. projektant: Ing. arch. J.

Benešová

Václavovice ÚP

Václavovice 8.10.2014

Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.,zodp. projektant: Ing. arch. H.

Salvetová - - -

Velká Polom ÚP Velká

Polom 5.3.2012 Ing. arch. Jaroslav Haluza _ _ _

Vratimov ÚP Vratimov 23.4.2012 Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.,

zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Salvetová

_ _ _

Vřesina ÚP Vřesina 24.9.2014 Ing. arch. Jaroslav Haluza - - -

Zbyslavice ÚP obce

Zbyslavice 14.10.1998


projektant: Ing. arch. L. Konečná ÚP Zbyslavice

projednávaný návrh ÚP - po společ. jednání

Ing. arch. Jaroslav Haluza

1.7.4 Údaje o území

Základním a nejdůležitějším informačním zdrojem pro zpracování územně analytických podkladů jsou údaje o území dle ust. § 27, odst. 2), stavebního zákona. Údaje o současném stavu území, problémech v území a rozvojových záměrech byly získány od poskytovatelů údajů a statutárních zástupců měst a obcí. Aktualizované údaje o území předali poskytovatelé částečně v digitální, částečně v analogové podobě. Většina digitálních údajů byla poskytnuta v datovém formátu DGN (MicroStation), event. DWG či DWF, výjimku tvořila data předaná Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, která byla poskytnuta v datovém formátu shapefile ESRI. Data byla převedena do souborů SHP, vč. doplnění záznamů do tabulek popisných atributů (PAT, resp. AAT). Kvalita údajů o území města Ostravy je dostačující. Větší část je prakticky nepoužitelná pro zhotovení územně analytických podkladů, z důvodu neúplnosti údajů.

1.7.5 Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP)

Pro zpracování ÚAP byl použit datový model (autor T-Mapy, Hradec Králové). Výsledná data jsou vytvořena v DM verze 3, grafická data jsou uložena výhradně v shapefilech ESRI (SHP).


8

2 ČLENĚNÍ ÚAP Územně analytické podklady obsahují podle vyhlášky č. 500/2006 Sb.: podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho

hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující:

1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území,

2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou tvořeny:

textovou částí A.1 Průvodní zpráva – oddíl 3 – podkladová část grafickou částí

- Výkres č. 1 - Limity využití území - Výkres č. 2 - Hodnoty území - Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území

Rozbor udržitelného rozvoje území je tvořen

textovou částí A.1 Průvodní zpráva – oddíl 4 – analytická část grafickou částí

- Výkres č. 4 - Problémový výkres


9


10

3 PODKLADOVÁ ČÁST - LIMITY, HODNOTY A ZÁMĚRY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

Limity a hodnoty území a záměry v území jsou tvořeny textovou částí obsahující vývoj a stav území a jejich vyhodnocení a grafickou částí, znázorňující limity a hodnoty území a záměry na změny v území.

3.1 GRAFICKÁ ČÁST Pro znázornění polohopisu byla použita Účelová katastrální mapa (hranice parcel a jejich vnitřní kresba), doplněná správními hranicemi (hranice obcí a katastrálních území). V následujících kapitolách je popsán obsah jednotlivých výkresů, u každého z jevů je uvedeno jeho číslo dle Přílohy č. 1, část A) vyhlášky č. 500/2006 Sb.

3.1.1 Výkres č. 1 - Limity využití území

Výkres obsahuje: limity využití území vyplývající z legislativních předpisů (např. památková ochrana, ochrana přírody,

ochrana vodních zdrojů, záplavové území, ložiska nerostných surovin, technická infrastruktura, dopravní infrastruktura),

další omezující jevy v území (např. sesuvná území, stará důlní díla, místa s ekologickou zátěží), administrativní členění:

-hranice správních obvodů -hranice katastrálních území -hranice zastavěného území měst a obcí v řešeném území.

Ve výkrese je zakreslena také hranice zastavěného území. Ochranná pásma liniových jevů malých rozměrů nejsou ve výkresu zahrnuta, zobrazují se vlastním jevem (např. ochranné pásmo středotlakého plynovodu je nahrazeno trasou plynovodu, max. rozsah OP je uveden v legendě výkresu). Ochranná pásma plošných jevů malých rozměrů nejsou taktéž ve výkresu zahrnuta, zobrazují se bodovou značkou (např. ochranné pásmo vodního zdroje). Významným limitem využití území jsou také záměry schválené v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Tyto limity jsou zakresleny ve Výkres č.1 – Limity území a č. 3 - Záměry na provedení změn v území

Tabulka 2: Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (sledované jevy)

Číslo jevu Sledovaný jev 1. hranice zastavěného území 6. městská památková zóna 8. nem. kulturní památka/soubor včetně OP 9. nem. národní kulturní památka/soubor včetně OP 16 území s archeologickými nálezy 21. nadregionální biocentrum – data ÚP 21. nadregionální biokoridor– data ÚP 21. regionální biocentrum – data ÚP 21. regionální biokoridor– data ÚP 21. místní biocentrum– data ÚP 21. místní biokoridor– data ÚP 21. interakční prvek– data ÚP 21. nadregionální biokoridor - data ZÚR MSK 21 nadregionální biocentrum - data ZÚR MSK 21. regionální biokoridor - data ZÚR MSK 21. regionální biocentrum - data ZÚR MSK 22. významný krajinný prvek registrovaný 23 významný krajinný prvek ze zákona 26. chráněná krajinná oblast - Poodří 27. národní přírodní rezervace (NPR) 28. přírodní rezervace 29. národní přírodní památka (NPP) 30. přírodní park 31. přírodní památka (PP) 31 přírodní památka (PP) - bodová 32. památný strom

Číslo jevu Sledovaný jev 34 NATURA 2000 - evropsky významná lokalita 35. NATURA 2000 - ptačí oblast

36. výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

37 lesy ochranné 38. lesy zvláštního určení 39 lesy hospodářské 40. vzdálenost 50m od okraje lesa 41. I. třída ochrany ZPF 41. II. třída ochrany ZPF 43. podrobné odvodňovací zařízení 43. hlavní odvodňovací zařízení 44. ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně 44. ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnitřní44. ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnější 44. zdroj přírodní pitné vody 44 mělký vrt 44 hluboký vrt ISPA/FS 44 hluboký vrt 44 pramen 50. záplavové území stanovené - Q100 51. aktivní zóna záplavového území 54. protipovodňová hráz

55. ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje I.stupně


11

Číslo jevu Sledovaný jev

55. ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II.stupně

55. přírodní léčivý zdroj 56 vnitřní lázeňské území A a B 57. DP - dobývací prostor 58. chráněná ložisková území 60. prognózní zdroj nerostných surovin 60. výhradní bilancované ložisko nerostných surovin 61. území s dlouhodobými anomálními projevy 61. území s doznělými vlivy důlní činnosti 61. území neovlivněné důlní činností 62. sesuvné území aktivní 62. sesuvné území potencionální 62. sesuvné území stabilizované 62. sesuvné území dočasně uklidněné 62. sesuvné území aktivní - bodové 62. sesuvné území potencionální - bodové 62. sesuvné území stabilizované- bodové 62 sesuvné území pohřbené - bodové 62. sesuvné území dočasně uklidněné - bodové

62 území s možnými nahodilými výstupy metanu na povrch

62 území ohrožené výstupy metanu na povrch 62 území s nebezpečnými výstupy – karbonské okno 62 území s nebezpečnými výstupy metanu na povrch 63. staré důlní dílo 66 odval, výsypka, odkaliště, halda 67 vodárenská čerpací stanice 67 vodojem 67. vodojem zemní 67. vodojem věžový 67 úpravna vody 68. dálkový vodovodní řád 68 hlavní řad 68 místní vodovod 68 vodovodní řad nerozlišeno 68. vodovodní řád provozní vody 69. ČOV - čistírna odpadních vod skupinová 69. PČS - přečerpávací stanice odpadních vod 69 ostatní zařízení 70. stoka splaškové kanalizace 70. stoka dešťové kanalizace 70. stoka jednotné kanalizace 70. kanalizační stoka nerozlišeno

70. sběrač důlních vod 70. potrubí průmyslové odpadní vody 71. elektrárna 72. venkovní stanice (rozvodna, transformovna) 72. distribuční trafostanice 73. venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kV 73. venkovní vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV 73. kabelové vedení elektrické sítě VVN 73. kabelové vedení elektrické sítě VN

Číslo jevu Sledovaný jev

73. ochranné pásmo vedení VVN a VN nebo objektů na těchto vedeních

74. regulační/měřící stanice STL 74. regulační/měřící stanice VTL 74. regulační/měřící stanice VTL nad 4MPa 74 odorizační stanice 74 anoda vertikální 74 stanice katodické ochrany 75. plynovod VTL nad 4MPa 75. plynovod VTL 75. plynovod STL 75 bezpečnostní pásmo plynovodu 80. rozvod tepla 81. zařízení rádiových směrových spojů 81. základnová stanice 81. telefonní ústředna 81. vysílač 81. blíže neurčená komunikační zařízení

81. ochranné pásmo vysílače 82. komunikační vedení (OP 1,5 m)

82. OP kom. vedení MO ČR pro nadzemní stavby přesahující 50m n.t.

82. OP kom. vedení MO ČR pro podpovrchové stavby

82. OP komunikační vedení jiné 82. radioreléová trasa

84 objekt nebo zařízení s výskytem nebezp. chem. látky – skupina A

84 objekt nebo zařízení s výskytem nebezp. chem. látky – skupina B

88. dálnice 90. silnice I. třidy 91. silnice II. třidy 92. silnice III. třidy 93 místní komunikace 94. železniční trať celostátní 94. ochranné pásmo železniční tratě celostátní 95. železniční trať regionální 95. ochranné pásmo železniční tratě regionální

103 OP leteckých radiových zabezpečovacích zařízení MO (sektor A a B)

103. heliport

104. vodní cesta – průplavní spjení Dunaj - Odra – Labe (DOL)

106. cyklistická stezka (a pro jízdu na kolečkových bruslích)

107 objekty důležité pro obranu státu 109 zóna havarijního plánování 111 objekt požární ochrany

Tabulka 3: Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (mapový podklad) Položka ve výkresu Zdroj hranice ORP Ostrava Účelová katastrální mapa hranice katastrálních území Účelová katastrální mapa hranice parcel Účelová katastrální mapa


12

3.1.2 Výkres č. 2 - Hodnoty území

Výkres zobrazuje dopravní kostru území a dopravní zařízení, plošná zařízení technické infrastruktury, odvodněné pozemky, izolinie a kódy BPEJ apod. Zobrazeny jsou hodnoty území- chráněné prvky přírody, významné prvky vedení ÚSES, památkově chráněná území a stavby, významné vodní zdroje. Jsou vyznačeny urbanistické hodnoty – kulturní památky, stavební dominanty, architektonicky a historicky cenné stavby, rekreační areály, významné vyhlídkové body a další.

Tabulka 4: Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (sledované jevy) Číslo jevu Sledovaný jev 6. městská památková zóna 8. významná nemovitá kulturní památka 9. nemovitá národní kulturní památka 11. urbanistické hodnoty 13. historicky významná stavba / soubor 14. architektonicky cenná stavba 15. významná stavební dominanta 16. území s archeologickými nálezy 20. významný vyhlídkový bod 21. nadregionální biocentrum 21. nadregionální biokoridor 21. regionální biocentrum 21. regionální biokoridor 21. místní biocentrum 21. místní biokoridor 21. interakční prvek 22. významný krajinný prvek registrovaný 23. významný krajinný prvek ze zákona 26. Chráněná krajinná oblast - Poodří 27. národní přírodní rezervace (NPR) 28. Přírodní rezervace (PR) 29. národní přírodní památka (NPP) 30. přírodní park 31. přírodní památka (PP) – plošná, bodová

Číslo jevu Sledovaný jev 32. památný strom 34. NATURA 2000 - evropsky významná lokalita 35. NATURA 2000 - ptačí oblast

36. výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

37 Lesy ochranné 38. Lesy zvláštního určení 39 Lesy hospodářské 41. I. třída ochrany ZPF 41. II. třída ochrany ZPF 43. podrobné odvodňovací zařízení 43. hlavní odvodňovací zařízení 44. zdroj přírodní pitné vody 44 mělký vrt 44 hluboký vrt ISPA/FS 44 hluboký vrt 44 pramen 55 přírodní léčivý zdroj 88. dálnice 90. silnice I. třidy 91. silnice II. třidy 92. silnice III. třidy 93 místní komunikace 95. železniční trať regionální 106. cyklistická stezka (a pro jízdu na kol. bruslích)

Tabulka 5: Obsah výkresu č. 2 - Hodnoty území (mapový podklad) Položka ve výkresu Zdroj

hranice ORP Ostrava Účelová katastrální mapa hranice katastrálních území Účelová katastrální mapa hranice parcel Účelová katastrální mapa

3.1.2.1 Hodnoty v obcích ORP Ostrava, zařazené do ÚAP ORP Ostrava na podnět obcí ( neobsaženo v grafické části)

Město Klimkovice

Hodnoty krajinného rázu: výhled z lokality Mexiko. Obec Velká Polom

Hodnoty krajinného rázu: Kaskádovité rybníky, výhledy do okolí – cyklostezka (směr Krásné Pole), Boží muka.

Město Vratimov

Hodnoty krajinného rázu: Místní rybníček, Vlastní les – oddychové místo. Obec Vřesina

Významná zeleň: Lípa – p.č. 1815, buk – p.č.1989, dub – p.č.1187/17 (bývalá mlýnská zahrada).

3.1.3 Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území

Zachycuje stav území na podkladě katastrální mapy, zobrazuje hlavní záměry Zásad územního rozvoje MSK, záměry na nová vedení technické a dopravní infrastruktury, ÚSES, vyznačeny jsou plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, výhledové záměry ve věci předpokládaných směrů rozvoje obce, záměry pro eliminaci důsledků územních bariér a dále rozvojové plochy dle jejich způsobu využití.


13

Výkres záměrů obsahuje:

VYBRANÉ ZÁMĚRY - ZÚR MSK 2010:

zdvojení plynovodu VTL nad 4MPa, rozvodna ZVN/VVN, vedení ZVN 400kV, vysokorychlostní trať (VRT), vodní cestu – průplavní spojení Dunaj – Odra

– Labe (DOL), nadregionální biocentrum, regionální biocentrum, nadregionální biokoridor, regionální biokoridor,

D15, D16 - čtyřpruhová silnice I. třídy Vrbice (D1) - Heřmanice - Havířov

D29 - prodloužená Rudná - přeložka silnice I/11 v úseku 17. listopadu - Velká Polom

D56, D57 - prodloužená Místecká - přeložka silnice I/56 v úseku D1 - Ludgeřovice

D75, D122, D127 - jižní tangenta + přeložka silnice I/58 v úseku Krmelín - Hrabová - Bartovice

.

OSTATNÍ ZÁMĚRY: plochy k obnově a opětovnému využití znehodnoceného území (z územních plánů, mapa brownfieldů 2010):

o plochy přestavby, o brownfields,

záměry stabilizované v územních plánech: o rozvojové plochy bydlení a občanské vybavenosti, o rozvojové plochy lehkého průmyslu a zemědělské výroby, o rozvojové plochy pro volný čas a sport, o vodní a vodohospodářské plochy,

výhledové záměry (z územních plánů): o předpokládané směry rozvoje obce, o eliminace důsledků územní bariéry, propojení území.

Tabulka 6: Obsah výkresu č. 3 - Záměry na provedení změn v území (sledované jevy) Číslo jevu Sledovaný jev

4. plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území

21. nadregionální biocentrum 21. nadregionální biokoridor 21. regionální biocentrum 21. regionální biokoridor 21. místní biocentrum 21. místní biokoridor 73. vedení ZVN, 400kV 73 vedení VVN 110kV 73 kabelové vedení VVN 110kv 75. zdvojení plynovod VTL nad 4MPa 90. navrhované silnice

Číslo jevu Sledovaný jev 94. železniční trať celostátní 95 Železniční trať regionální 96 Vysokorychlostní trať (VRT) 100 Navrhované tramvajové propojení 104. Průplavní spojení Dunaj - Odra - Labe 106. cyklistické stezky dálkové a regionální 118. jiné záměry 118 Rozvojové plochy bydlení a občanské vybavenosti

118 Rozvojové plochy lehkého průmyslu a zemědělské výroby

118 Rozvojové plochy pro volný čas a sport 118 Navrhované vodní a vodohospodářské plochy

Tabulka 7: Záměry na provedení změn v území (mapový podklad)

Položka ve výkresu Zdroj les Jev číslo 38 vodní plochy, vodní toky Jev číslo 47 hranice ORP Ostrava Účelová katastrální mapa hranice katastrálních území Účelová katastrální mapa hranice parcel Účelová katastrální mapa

3.1.3.1 Záměry obcí ORP Ostrava, které nelze zobrazit v grafické části ÚAP ORP Ostrava

Obec Čavisov

Záměr v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení: Vybudovat nový obchod v lokalitě u kaple, u mateřské školy.

Záměr v oblasti dopravní infrastruktury: Oprava a doplnění chodníků podél hlavních cest.

Záměr v oblasti technické infrastruktury: Vybudování lokální ČOV


14

Obec Dolní Lhota

Záměry v oblasti dopravní infrastruktury: vybudování systému záchytných parkovišť – problém centra obce, vybudování dopravní infrastruktury v návaznosti na nově vznikající plochy.

Záměr v oblasti urbanismu: Realizace návsi, včetně parku. Obec Horní Lhota

Záměry v oblasti technické infrastruktury: záměr podpory nové výstavby –vodovod, vodovod – chatoviště Horní Chýtoviště, Kyjovice.

Záměr v oblasti životního prostředí: Rekultivace skládky – louka/zalesnění.

Město Klimkovice

Záměr v oblasti dopravní a technické infrastruktury: vybudování nové dopravní a technické infrastruktury v návaznosti na nově vznikající plochy.

Záměr v oblasti životního prostředí: záměr na výsadbu zeleně. Obec Olbramice

Záměr v oblasti dopravní a technické infrastruktury: oprava na podporu bytové výstavby – (dle ÚP). Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Záměry v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení: doplnění občanského vybavení: Rekonstrukce sokolovny, výstavba prodejny Hruška, rozšíření venkovního fitness u řeky,

Záměry v oblasti životního prostředí: studie na nevyužitý brownfield – vojenský monoblok, projekt na revitalizaci řek – CHKO, NATURA 2000.

Záměr v oblasti dopravní infrastruktury: cyklostezky – spojení na Krmelín, Proskovice, Košatka, stabilizace budoucí trasy silnice I/58 v návaznosti na schválený ÚPO, ÚP Stará Ves nad Ondřejnicí a ÚP Krmelín.

Město Šenov

Záměry v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení: rekonstrukce ZŠ – více pater (zvýšení kapacity ZŠ), v zámeckém parku doplnit občanské vybavení a rozšířit.

Záměry v oblasti dopravní infrastruktury: chodníky kolem ul. Václavovické, Škrbeňská, Petřvaldská, vyřešit návaznosti cyklostezek:

o z Havířova podél Lučiny do Ostravy, o spojení V-Z, S-J, o u staré školy je navržena cyklostezka, o stará trať, která vede z Havířova, lesem přes náspy ,

hlukové stěny podél silnice I/11 (v oblasti kostela, staré školy a parku).

Záměr v oblasti životního prostředí: revitalizace alejí – ul. Topolová, Šajarská.


15

Obec Václavovice

Záměr v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení: rekonstrukce úřadu + knihovna, rekonstrukce restaurace na společenský sál.

V novém ÚP zakotveno: výstavba nového přírodního koupaliště (na místě původního), cvičné dopravní hřiště, nová točna pro BUS. Obec Velká Polom

Záměry v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení: vybudování nového občanského vybavení – ul. Opavská, ubytování, nová náves, převzít vodojem – zrekonstruovat na rozhlednu, zřídit zařízení pro starší obyvatelstvo (DD Kyjovice, Háj ve Slezsku).

Město Vratimov

Záměr v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení: studie na rekonstrukci ZŠ, včetně hřiště.

Záměr v oblasti dopravní infrastruktury: v územním plánu vymezena nová parkoviště.

Záměr v oblasti životního prostředí: doplnění zeleně kolem ul. Vratimovská, U Nádraží, slezský náhon – rekultivace. Obec Vřesina

Záměry v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení: vybudování nového společenského sálu, uvažují o bytech pro seniory, společně s okolními obcemi.

Záměr v oblasti životního prostředí: záměr na urbanizování krajiny – vybráno asi 6lokalit.

Záměry v oblasti dopravní infrastruktury: doplnění chodníků kolem silnic III.třídy, vybudování cyklostezek:

o ze Skalky do Mexika (Klimkovice), o z Vřesové ulice, o propojení Poruby a Vřesiny.

Obec Zbyslavice

Záměr v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení: rekonstrukce hasičárny na úřad, náměstí (stromy) – ze stávajícího úřadu (startovní byt, pečovatelský byt) plocha pro sběrné místo na bioodpad.

3.2 VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ Širší vztahy SO ORP Ostravy leží na SV okraji České republiky, v Moravskoslezském kraji. ORP Ostrava se rozkládá v prostoru mezi Podbeskydskou pahorkatinou a Nízkým Jeseníkem, v prostoru Ostravské pánve, která spolu s Moravskou bránou tvoří od pradávna významnou komunikační spojnici Moravy a Slezska. Od pravěku jí procházela Jantarová stezka, později jí byla vedena jedna z prvních a nejdůležitějších železničních tratí Habsburské monarchie – Severní dráha císaře Ferdinanda – spojující metropoli Vídeň s Haličí. Tato dvoukolejná elektrifikovaná trať, která je součástí VI. panevropského koridoru, byla v uplynulých letech rekonstruována v rámci 2. tranzitního železničního koridoru. Moravskou branou a Ostravskou pánví prochází také dálnice D1 (Praha – Brno – Ostrava – hranice Polska) a územní rezervy pro budoucí vysokorychlostní železniční trať a pro průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe.


16

Základní charakteristika území Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Ostrava. Řešené území zahrnuje městské obvody statutárního města Ostravy, města a obce:

Tabulka 8: Statutární město Ostrava - městské obvody Městský obvod Rozloha (ha) Počet obyvatel (stav k 1.1.2011)

Hošťálkovice 529,51 1 606 Hrabová 921,02 3 688 Krásné Pole 658,8 2 553 Lhotka 213,65 1 280 Mariánské Hory a Hulváky 735,33 12 041 Martinov 402,7 1 112 Michálkovice 289,15 3 241 Moravská Ostrava a Přívoz 1 324,44 37 921 Nová Bělá 717,58 1 848 Nová Ves 306,7 722 Ostrava-Jih 1 631,51 105 633 Petřkovice 390,36 3 107 Plesná 484,25 1 401 Polanka nad Odrou 1 725,00 4 903 Poruba 1 317,89 66 344 Proskovice 342,7 1 213 Pustkovec 107,16 1 275 Radvanice a Bartovice 1 666,00 6 384 Slezská Ostrava 4 174,26 20 900 Stará Bělá 1 393,47 4 027 Svinov 1 162,33 4 365 Třebovice 282,08 1 856 Vítkovice 647,46 7 264 Celkem 21 423,34 325 877

Tabulka 9: Města: Obec Rozloha (ha) Počet obyvatel (stav k 1.1.2011) Klimkovice, 1 463 4 372 Šenov 1 663 6 188 Vratimov 1 414 7 079

Tabulka 10: Obce Obec Rozloha (ha) Počet obyvatel (stav k 1.1.2011) Čavisov 411 524 Dolní Lhota 536 1 437 Horní Lhota, 484 801 Olbramice 539 655 Stará Ves nad Ondřejnicí 1 880 2 737 Václavovice 567 1 931 Velká Polom 1 166 2 031 Vřesina 865 2 826 Zbyslavice 740 612

Jevy, které jsou zapracovány v grafické části, jsou v textu označeny tučným písmem. Jevy, které nejsou zpracovány v grafické části, jsou označeny šedou kurzívou (pouze v nadpisu jevu).

3.2.1 Horninové prostředí a geologie – obsahuje jevy (57, 58, 59, 60, 61, 62, 63)

3.2.1.1 Geologické a geomorfologické poměry

Převážná část ORP Ostrava leží v Ostravské pánvi, kterou tvoří sníženina mezi Karpatskou a Hercynskou soustavou. Mezi vodotečemi Odra, Ostravice a Lučina se zvedají plošiny říčních teras o průměrné nadmořské výšce 230-240 m n. m, široké nivy řek leží ve výšce 209 – 220 m n. m. Na levé straně údolí řeky Odry se zvedá členitá pahorkatina, na jejíž hranici s údolím Odry probíhá hranice pevninského zalednění se stopami periglaciální modelace. Pahorkatina zasahuje na k. ú. Koblov, Lhotka,


17

Hošťálkovice, Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová Plesná a obce Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Klimkovice, Olbramice, Velká Polom, Vřesina, Zbyslavice. Pravá strana údolí Odry je charakteristická prudkými svahy s navazujícími mírnými oblými hřbety. Tato část území náleží k pahorkatině Beskydského podhůří a zasahuje na k.ú. Proskovice, Stará Bělá, Ostrava – Jih (Výškovice). Geologicky patří řešené území ke dvěma soustavám – Karpatské (na východ od Odry) a Hercynské (na západ od Odry). Hranicí je široké údolí řeky Odry, které je budováno fluviálními písčitohlinitými holocenními sedimenty. Tyto jsou rozšířeny i podél řeky Ostravice, Opavy a Lučiny a dále vybíhají podél drobnějších toků hluboko mezi bloky sprašových hlín na jihovýchodě území a hradeckého souvrství na severozápadě. Největší část území pokrývají pleistocenní sprašové hlíny, pahorkatina Jesenického předhůří je pak budována výrazně odlišným hradeckým souvrstvím, tvořeným vrstvami drob, prachovců a břidlic. V prostoru Ostravské pánve a Moravské brány se až po hranici s pahorkatinou vyskytují sedimenty kontinentálního zalednění v podobě glaciflufiálních písků a štěrků na svazích údolnic drobných toků.

3.2.1.2 Dobývací prostory

JEV 57. DOBÝVACÍ PROSTOR

Podklady: Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého

Ve správním obvodu ORP Ostrava se nachází 15 dobývacích prostorů (DP) ve smyslu §§ 24 až 29 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 172/1992 Sb. o dobývacích prostorech, ve znění pozdějších předpisů.

Tabulka 11: Dobývací prostory číslo název surovina nerost 40039 Krmelín zemní plyn zemní plyn 40041 Michálkovice I zemní plyn hořlavý zemní plyn vázaný 40042 Slezská Ostrava IV zemní plyn zemní plyn vázaný na uh. sloje 40043 Slezská Ostrava V zemní plyn zemní plyn vázaný na uh. sloje 40044 Svinov I zemní plyn zemní plyn vázaný na uh. sloje 40045 Vítkovice I zemní plyn zemní plyn vázaný na uh. sloje 40046 Mariánské Hory I zemní plyn zemní plyn vázaný na uh. sloje 40047 Přívoz I zemní plyn zemní plyn vázaný na uh. sloje 40048 Heřmanice I zemní plyn zemní plyn vázaný na uh. sloje 40048 Vítkovice černé uhlí černé uhlí 40063 Petřvald III zemní plyn hoř. zem. plyn váz. na uh. sl. 40064 Petřvald IV zemní plyn hoř. zem. plyn váz. na uh. sl. 40066 Radvanice I zemní plyn hoř. zem. plyn váz. na uh. sl. 40079 Paskov I zemní plyn hořlavý zem. plyn váz. na uhlí 60184 Polanka nad Odrou písky sklářské a slévárenské, štěrkopísky písky pro vysoké pece

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území statutárního města Ostravy zasahují všechny uvedené dobývací prostory Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará Ves se nachází dobývací prostor Krmelín. Město Šenov Na území města Šenov se nachází dobývací prostory Petřvald III, Radvanice I Město Vratimov Na území města Vratimov se nachází dobývací prostor Paskov I. Na území těchto obcí se dobývací prostor nenachází: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice

Obec Václavovice Obec Velká Polom Obec Vřesina Obec Zbyslavice


18

3.2.1.3 Chráněné ložisková území

JEV 58. CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ

Ve správním obvodu ORP Ostrava se nachází 7 chráněných ložiskových území (CHLÚ) ve smyslu §§ 16-19 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích, ve znění pozdějších předpisů.

Tabulka 12: Chráněná ložisková území číslo název surovina x Polanka nad Odrou písek 05220000 Šenov u Ostravy cihlářská surovina 07100700 Rychvald zemní plyn 07170100 Paskov zemní plyn 14300000 Nová Bělá cihlářská surovina 14400000 Česká část Hornoslezské pánve uhlí černé, zemní plyn 22460000 Krmelín zemní plyn

Poznámka: CHLÚ Polanka nad Odrou vzniklo ex lege ve smyslu § 43 odst.4 horního zákona. Hranice CHLÚ Polanka nad Odrou je totožná ze stanoveným dobývacím prostorem. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území statutárního města Ostravy se nachází všechna uvedená CHLÚ, kromě Šenova u Ostravy. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará Ves zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve a CHLÚ Krmelín. Město Šenov Na území obce Šenov zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve, CHLÚ Rychvald a CHLÚ Šenov u Ostravy. Obec Václavovice Na území obce Václavovice zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve. Město Vratimov Na území obce Vratimov zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve, CHLÚ Paskov a velmi okrajově zde zasahuje i CHLÚ Řepiště I. Na území těchto obcí se chráněné ložiskové území nenachází Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice

Obec Olbramice Obec Velká Polom Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 59. CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY

Podklady: Česká geologická služba - Geofond Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry není ve správním obvodu ORP Ostrava vymezeno.

3.2.1.4 Výhradní ložiska nerostných surovin

JEV 60. LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN

Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin V řešeném území se nachází vymezená výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin ve smyslu § 6 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon).


19

Na většině území města Ostravy, stejně jako v jeho širším okolí, se pod pokryvnými horninovými útvary nachází výhradní ložisko černého uhlí, jež bylo z důvodu jeho ochrany v minulosti vyhlášeno chráněným ložiskovým územím (CHLÚ) „Česká část Hornoslezské pánve“. Hornoslezská pánev je na území ČR základními geologicko-tektonickými strukturami rozčleněna na dílčí pánve, a to na pánev ostravskou (ODP), pánev petřvaldskou (PDP), pánev karvinskou (KDP) a pánev jižní (JDP), přičemž všechny uvedené, až na pánev karvinskou, zasahují do území města Ostravy. Na ložisko černého uhlí je vázáno rovněž výhradní ložisko hořlavého zemního plynu.

Tabulka 13: Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin číslo název surovina nerost těžba 3052200 Havířov-západ cihlářská surovina sprašová hlína, spraš dosud netěženo 3071021 Důl Odra, stř. J. Fučík uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3071021 Důl Odra, stř. J. Fučík uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3071021 Důl Odra, stř .J. Fučík uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3071026 Důl Odra, stř. J. Fučík uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3071026 Důl Odra, stř. J. Fučík uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3071026 Důl Odra, stř. J. Fučík uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3071100 Důl Odra, stř. Heřmanice uhlí černé, zemní plyn černé uhlí dřívější hlubinná 3071100 Důl Odra, stř. Heřmanice uhlí černé, zemní plyn černé uhlí dřívější hlubinná 3071125 Důl Odra, stř. Heřmanice uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3071125 Důl Odra, stř. Heřmanice uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3071221 Důl Odra, stř. Ostrava-Přívoz uhlí černé, zemní plyn antracit, černé uhlí dřívější hlubinná 3071222 Důl Odra, stř. Ostrava-Koblov uhlí černé, zemní plyn antracit, černé uhlí dřívější hlubinná 3071226 Důl Odra, stř. Ostrava-Přívoz uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3071227 Důl Odra, stř.Ostrava-Koblov uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3071521 Důl Odra, z. Ostrava 3 uhlí černé, zemní plyn černé uhlí dřívější hlubinná 3071521 Důl Odra, z. Ostrava 3 uhlí černé, zemní plyn černé uhlí dřívější hlubinná 3071522 Důl Odra, z. Ostrava 1 uhlí černé, zemní plyn černé uhlí dřívější hlubinná 3071523 Důl Odra, z. Vítkovice uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3071526 Důl Odra, z. Ostrava 3 uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3071527 Důl Odra, z. Ostrava 1 uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3071528 Důl Odra, z. Vítkovice uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3071700 Důl Odra, stř. Paskov uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3071701 Důl Paskov zemní plyn současná z vrtu 3071725 Důl Odra, stř. Paskov uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3072200 Věřňovice uhlí černé, zemní plyn černé uhlí, zemní plyn dosud netěženo 3072301 Václavovická elevace uhlí černé černé uhlí dosud netěženo 3072501 Zábřeh uhlí černé černé uhlí dosud netěženo 3133121 Důl Odra, z. Mariánské Hory uhlí černé, zemní plyn černé uhlí dřívější hlubinná 3133122 Důl Odra, z. Svinov uhlí černé, zemní plyn antracit, černé uhlí dřívější hlubinná 3133126 Důl Odra, z. Mariánské Hory uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3133127 Důl Odra, z. Svinov uhlí černé černé uhlí dřívější hlubinná 3143000 Paskov cihlářská surovina jíl. sediment, spraš. hlína dosud netěženo 3143900 Paskov-západ uhlí černé černé uhlí dosud netěženo 3144100 Příbor-sever uhlí černé, zemní plyn černé uhlí dosud netěženo

3257600 Polanka nad Odrou cihlářská surovina, písky sklář. a slévárenské štěrkopísky

hlína, písek, spraš dřívější povrchová

3258500 Šilheřovice uhlí černé dosud netěženo 3266500 Rychvald zemní plyn černé uhlí současná z vrtu

Prognózní zdroje nerostných surovin V řešeném území se nachází jeden prognózní zdroj vyhrazených nerostů a jeden prognózní zdroj nevyhrazených nerostů.

Tabulka 14: Prognózní zdroje vyhrazených nerostů číslo Název surovina těžba 9008300 Hrabová-Bartovice uhlí černé dosud netěženo

Tabulka 15: Prognózní zdroje nevyhrazených nerostů číslo název surovina způsob těžby 9332400 Řepiště-sever, jih cihlářská surovina dosud netěženo


20

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území statutárního města Ostravy se nacházejí téměř všechna uvedená ložiska nerostných surovin mimo následující: Havířov-západ (IČ 305220000), Příbor-sever (IČ 314410000) a Řepiště-sever, jih (IČ 933240002).

Ložiska nerostných surovin zasahují do následujících katastrálních území: Antošovice, Bartovice, Dubina u Ostravy, Heřmanice, Horní Datyně, Hošťálkovice, Hrabová, Hrabůvka, Hrušov, Koblov, Košatka nad Odrou, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Lhotka u Ostravy, Mariánské Hory, Michálkovice, Moravská Ostrava, Mugli-nov, Nová Bělá, Nová Ves u Ostravy, Petřkovice u Ostravy, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Přívoz, Radvanice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Stará Ves nad Ondřejnicí, Svinov, Šenov u Ostravy, Třebovice ve Slez-sku, Václavovice u F-M, Vítkovice, Vratimov, Výškovice u Ostravy, Zábřeh – Hulváky, Zábřeh – VZ, Zábřeh nad Odrou. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará Ves se nachází následující ložiska nerostných surovin: Paskov-západ (IČ 314390000) a Příbor-sever (IČ314410000). Město Šenov Na území města Šenova se nachází následující ložiska nerostných surovin: Havířov-západ (IČ 305220000), Důl Odra, stř. J. Fučík (IČ 307102602, IČ307102604, IČ 307102103, IČ 307102603, Václavovické elevace (IČ 307230100) a Hrabová-Bartovice (IČ 900830000). Obec Václavovice Na území obce Václavovice se nachází ložisko nerostných surovin Václavovické elevace (IČ 307230100). Město Vratimov Na území města Vratimova se nachází následující ložiska nerostných surovin: Důl Paskov (IČ 307170100), Důl Odra, stř. Paskov (IČ 307172500, IČ 307170000), Václavovické elevace (IČ 307230100) a Hrabová-Bartovice (IČ 900830000). Okrajově zde zasahuje také prognózní zdroj nevyhrazeného nerostu Řepiště-sever, jih (IČ°933240002), překryv na území Vratimova je tak malý, že není v grafické části ÚAP viditelný. Na území těchto obcí se ložiska nerostných surovin nenachází: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice


3.2.1.5 Nepříznivé inženýrskogeologické poměry

JEV 61. PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ

Ve správním území ORP Ostrava se nachází 14 plošných poddolovaných území a 4 bodová poddolovaná území ve smyslu §13 a §17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.

Tabulka 16: Poddolovaná území - plošná číslo název surovina 4516 Velká Polom pyrit 4535 Svinov uhlí černé 4541 Mariánské Hory uhlí černé 4546 Vítkovice uhlí černé 4547 Slezská Ostrava I uhlí černé 4549 Paskov uhlí černé 4554 Přívoz uhlí černé 4557 Slezská Ostrava III uhlí černé 4561 Heřmanice uhlí černé 4565 Petřvald u Karviné uhlí černé 5450 Petřkovice u Ostravy 1 uhlí černé 5451 Michálkovice uhlí černé 5452 Radvanice uhlí černé 5458 Přívoz - DP Mariánské Hory uhlí černé


21

Tabulka 17: Poddolovaná území - bodová číslo název surovina 4507 Olbramice neznámá 4512 Klimkovice neznámá 5457 Petřkovice - DP Mariánské Hory uhlí černé 5459 Lhotka - DP Petřkovice uhlí černé

Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí České republiky, odboru výkonu státní správy IX, č.j. 580/263c/ENV/09, ze dne 3.7.2009 o změně podmínek ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území České části Hornoslezské pánve, ve vymezené části Okres Ostrava-město, které mění podmínky pro výstavbu na území města Ostravy, vymezuje na území města Ostravy plochy s rozdílnými vlivy těžební činnosti následovně:

Plochy „M“ - území kde je možno považovat vlivy poddolování za doznělé. Nadále se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci těchto částí se nepředpokládají deformace terénu. Pro výstavbu v plochách „M“ nebudou vydávány Krajským úřadem MSK individuální stanoviska. Bude vydáno generální závazné stanovisko, které stanoví technické podmínky pro umístění a provedení staveb v těchto plochách. Stavby nesouvisející s dobýváním mohou být realizovány bez zvláštních opatření proti účinkům poddolování.

Plochy „N“ - území mimo vlivy dobývání, kde se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci těchto částí ložisek se nepředpokládají deformace terénu.

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP:

Statutární město Ostrava Do území statutárního města Ostravy zasahuje 13 ze 14 plošných poddolovaných území (všechna mimo poddo-lované území Velká Polom) a bodové poddolované území č. 5459 v k.ú. Lhotka a č. 5457 v k.ú. Petřkovice. Město Klimkovice Na území města Klimkovice se nachází 1 bodové poddolované území č. 4512 Klimkovice.

Obec Olbramice Na území obce Olbramice se nachází 1 bodové poddolované území č. 4507 Olbramice. Město Šenov Do území města Šenova zasahují 2 plošné poddolované území č. 4565 Petřvald u Karviné a č. 5452 Radvanice. Obec Velká Polom Do území obce Velká Polom zasahuje 1 plošné poddolované území č. 4516 Velká Polom. Město Vratimov Do území města Vratimova zasahuje 1 plošné poddolované území č. 4549 Paskov. Na území těchto obcí se poddolovaná území nenachází: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Obec Václavovice u Frýdku – Místku Obec Vřesina Obec Zbyslavice

3.2.1.6 Sesuvná území

JEV 62. SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK

Sesuvná území Ve správním území ORP Ostrava se nachází 32 bodových sesuvných území a 82 plošných sesuvných území, které ve smyslu §13 a §17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, po-skytla Česká geologická služba (ČGS) v rámci aktualizace územně analytických podkladů. Sesuvy označené v následujících tabulkách ve sloupci „Číslo“ čtyřmístným kódem jsou převzaty z Registru sesuvů – Geofond. Sesuvy označené pěti- resp. šestimístným kódem pocházejí z Registru svahových nestabilit ČGS. První 4 číslice označují zkráceně list Základní mapy ČR 1:10 000, poslední jedna, resp. dvě číslice pořadí sesuvu v rámci ma-pového listu.


22

Příklad: 44112 = označení 2. sesuvu identifikovaného na listu mapy 15-44-11.

Tabulka 18: Sesuvná území bodová Číslo Lokalita Klasifikace Stupeň aktivity Rok revize

3561 Stará Bělá sesuv potenciální 2008 3562 Stará Bělá sesuv potenciální 1974 3563 Stará Bělá sesuv potenciální 1974 3574 Proskovice sesuv stabilizované 1974 3604 Šenov sesuv stabilizované 2006 5898 Michálkovice sesuv pohřbené 2008 6334 Hošťálkovice proud pohřbené 2008 6352 Michálkovice sesuv aktivní 2008 6592 Vřesina u Bílovce sesuv stabilizované 2008 6635 Svinov sesuv aktivní 2008 6985 Petřkovice sesuv stabilizované 2003 7023 Ostrava - Svinov sesuv potenciální 2003 7024 Svinov sesuv stabilizované 2009 7701 Petřkovice sesuv aktivní 2009 7703 Lhotka u Ostravy sesuv aktivní 2006 8351 Dolní Lhota u Ostravy sesuv aktivní 2009 8353 Poruba - sever sesuv pohřbené 2009

43041 Petřkovice u Ostravy sesuv aktivní 43051 Koblov sesuv aktivní 43052 Slezská Ostrava sesuv dočasně uklidněné 43054 Slezská Ostrava sesuv dočasně uklidněné 43055 Slezská Ostrava sesuv dočasně uklidněné 43056 Slezská Ostrava sesuv aktivní 43057 Slezská Ostrava sesuv dočasně uklidněné 43058 Slezská Ostrava sesuv aktivní 43059 Slezská Ostrava sesuv aktivní 43101 Radvanice sesuv aktivní 43101 Slezská Ostrava sesuv dočasně uklidněné 43181 Proskovice sesuv aktivní 43201 Vratimov sesuv aktivní 44112 Šenov u Ostravy sesuv aktivní

44161 Horní Datyně sesuv aktivní

Tabulka 19: Sesuvná území plošná Číslo Lokalita Klasifikace Stupeň aktivity Rok revize

3531 Ostrava-Přívoz sesuv potenciální 1974 3532 Heřmanice sesuv potenciální 1974 3533 Slezská Ostrava sesuv potenciální 1974 3534 Slezská Ostrava sesuv potenciální 1974 3535 Heřmanice sesuv potenciální 1974 3536 Heřmanice sesuv potenciální 3538 Petřkovice sesuv potenciální 1974 3539 Koblov sesuv potenciální 1974 3543 Koblov sesuv potenciální 1974 3544 Hladnov sesuv potenciální 1975 3545 Heřmanice sesuv potenciální 1979 3546 Hladnov sesuv potenciální 1975 3556 Polanka nad Odrou sesuv potenciální 1974 3557 Zábřeh nad Odrou sesuv potenciální 2003 3558 Zábřeh sesuv stabilizované 1974 3559 Výškovice sesuv potenciální 1974 3560 Výškovice sesuv stabilizované 1974 3564 Stará Bělá sesuv potenciální 1974 3565 Stará Bělá sesuv potenciální 1974 3566 Stará Bělá sesuv potenciální 1974 3567 Stará Bělá sesuv potenciální 1974 3568 Stará Bělá sesuv potenciální 1974 3569 Stará Bělá sesuv potenciální 1974 3570 Výškovice sesuv stabilizované 1974


23

Číslo Lokalita Klasifikace Stupeň aktivity Rok revize 3571 Výškovice sesuv stabilizované 1974 3572 Proskovice sesuv potenciální 1974 3573 Proskovice sesuv stabilizované 2007 3575 Stará Bělá sesuv stabilizované 1974 3576 Stará Bělá sesuv potenciální 2008 3577 Stará Bělá sesuv potenciální 1974 3578 Polanka nad Odrou sesuv potenciální 1974 3583 Stará Ves sesuv potenciální 1974 3584 Stará Ves sesuv potenciální 1974 3585 Stará Ves sesuv potenciální 1974 3587 Krmelín sesuv potenciální 1974 3588 Krmelín sesuv potenciální 1974 3594 Petřvald sesuv potenciální 1974 3595 Stará Ves sesuv potenciální 1974 3601 Brušperk sesuv potenciální 1974 3609 Šenov u Ostravy sesuv potenciální 2008 3610 Dolní Datyně sesuv potenciální 2010 3612 Šenov sesuv potenciální 2006 3613 Šenov sesuv potenciální 2006 3614 Šenov sesuv potenciální 2006 3696 Lhotka sesuv potenciální 1974 4053 Radvanice sesuv potenciální 2009 4054 Radvanice sesuv potenciální 2009 4055 Michálkovice sesuv potenciální 2009 4056 Petřvald sesuv potenciální 1979 4057 Slezská Ostrava sesuv stabilizované 2009 4058 Vratimov sesuv potenciální 2009 4059 Horní Datyně sesuv potenciální 2009 4060 Horní Datyně sesuv potenciální 1979 4061 Radvanice sesuv stabilizované 2009 4062 Bartovice sesuv potenciální 2009 4063 Bartovice sesuv potenciální 2006 4064 Radvanice sesuv potenciální 1979 4101 Řepiště sesuv aktivní 2009 5789 Krásné Pole sesuv potenciální 2009 5790 Krásné Pole sesuv potenciální 2009 5791 Vřesina sesuv potenciální 1985 5792 Vřesina sesuv potenciální 1985 6602 Slezská Ostrava sesuv stabilizované 1999 6610 Petřvald u Karviné sesuv potenciální 2008 6673 Bartovice sesuv aktivní 2009 7025 Polanka n. O. sesuv potenciální 2003 7420 Lhotka u Ostravy sesuv aktivní 2009 7702 Petřkovice u Ostravy sesuv potenciální 2009 7704 Lhotka u Ostravy sesuv potenciální 2009 7772 Zábřeh-Hulváky sesuv potenciální 2007

43051 Petřkovice u Ostravy sesuv aktivní 43053 Slezská Ostrava sesuv dočasný 43231 Stará Ves sesuv aktivní 44111 Radvanice sesuv aktivní 44113 Šenov u Ostravy sesuv aktivní 44162 Šenov u Ostravy sesuv aktivní 44163 Horní Datyně sesuv aktivní

430510 Slezská Ostrava sesuv dočasný 430511 Slezská Ostrava sesuv dočasný 430512 Slezská Ostrava sesuv dočasný 430513 Slezská Ostrava sesuv aktivní 430514 Heřmanice sesuv dočasný


24

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Na území těchto obcí se vyskytují sesuvná území: Statutární město Ostrava Obec Dolní Lhota Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Město Šenov

Obec Václavovice u Frýdku – Místku Město Vratimov Obec Vřesina

Na území těchto obcí se sesuvná území nevyskytují: Obec Čavisov Obec Horní Lhota Město Klimkovice

Obec Olbramice Obec Velká Polom Obec Zbyslavice

Důlní plyny V důsledku zastavení provozu dolů v oblasti ostravské pánve a z části pánve petřvaldské, a s ním spojeným ukončením nuceného odvětrávání důlních prostor, vyvstal od poloviny 90. let 20. století problém nekontrolova-telného výstupu důlních plynů na povrch, zejména metanu jako jejich nejnebezpečnější složky, neboť tento v 4,5-15 % koncentraci ve směsi se vzduchem tvoří výbušnou směs. Výstup těchto plynů úzce souvisí s plynodajností karbonského souvrství, plynopropustností pokryvných hornin a s existencí komunikačních cest plynů vzniklých hornickou činností. Z tohoto důvodu lze za místa s největším rizikem výstupu důlních plynů na povrch považovat především nedostatečně zlikvidovaná stará důlní díla, karbonská okna, tj. výstupy plynonosných karbonských hornin na povrch, a tzv. minipánve, tedy výruby slojí dobývaných v malé hloubce pod povrchem. Výstupem důlních plynů, resp. metanu na povrch jsou na území města Ostravy nejvíce postiženy Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice, ve kterých je výše uvedeným ohroženo více než 20 % území, a dále Hrušov, Koblov, Hošťálkovice a Lhotka. Pro ohodnocení míry nebezpečí výstupu důlních plynů na povrch byla vypracována mapa kategorizace území OKR, jež je průběžně aktualizována a v níž jsou vyznačena území: s možnými nahodilými výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená nulovou izolinií vlivu dobývacích prací

(hranice poklesových kotlin); území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně ze 44 %, ohrožená výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená izolinií 50 m mocnosti pokryvných útvarů, nacháze-

jící se uvnitř plochy území s možnými náhodnými nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů na povrch; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně z 5 %,

nebezpečná výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená konturami ploch vydobytých porubů do hloubky 100 m pod povrchem zvětšené o 50 m bezpečnostní pásmo (toto území je uvnitř ploch území ohrožených nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů), jako území nebezpečná jsou rovněž klasifikována všechna hlavní důlní díla ústící na povrch vč. jejich bezpečnostních pásem; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně z 3 %,

bez nebezpečí výstupu důlních plynů, tj. území situována mimo vliv dobývání; bez nebezpečí výstupů důl-ních plynů je přibližně 48 % statutárního města Ostravy.

Jak již bylo uvedeno výše, nedostatečně zajištěná důlní díla představují významná rizika lokálního výstupu důl-ních plynů na povrch, přičemž na významu tato rizika nabývají především v případech výstupu těchto plynů v blízkosti stavebních či jiných objektů, u nichž může docházet k akumulaci výbušných koncentrací důlních plynů. Z tohoto pohledu je nutno zdůraznit také možnost šíření metanu na dlouhé vzdálenosti prostřednictvím podpovrchových inženýrských sítí, čímž se tento může vyskytovat i mimo bezpečnostní pásmo důlních děl. Dalším nebezpečím v důsledku existence v minulosti nedostatečně zajištěných důlních děl je nebezpečí možné ztráty stability ústí těchto děl na povrchu. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava

Tabulka 20: Lokalizace výstupů důlních plynů na území statutárního města Ostravy Obec Výměra obce (ha) Výstup důlních plynů (ha) Výstup důlních plynů (%) počet zátěží

Ostrava 21424,97 2241,70 10,46 86 Obec Dolní Lhota

Tabulka 21: Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Dolní Lhota Obec Výměra obce (ha) Výstup důlních plynů (ha) Výstup důlních plynů (%) počet zátěží

Dolní Lhota 535,24 0,00 0,00 1


25

Obec Horní Lhota

Tabulka 22: Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Horní Lhota Obec Výměra obce (ha) Výstup důlních plynů (ha) Výstup důlních plynů (%) počet zátěží

Horní Lhota 481,04 0,00 0,00 1

Město Klimkovice

Tabulka 23: Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Klimkovice Obec Výměra obce (ha) Výstup důlních plynů (ha) Výstup důlních plynů (%) počet zátěží

Klimkovice 1473,51 0,00 0,00 2 Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Tabulka 24: Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí

Obec Výměra obce (ha) Výstup důlních plynů (ha) Výstup důlních plynů (%)počet zátěží

Stará Ves nad Ondřejnicí 1884,14 0,00 0,00 2

Obec Velká Polom

Tabulka 25: Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Velká Polom Obec Výměra obce (ha) Výstup důlních plynů (ha) Výstup důlních plynů (%) počet zátěží

Velká Polom 1170,03 0,00 0,00 1

Město Vratimov

Tabulka 26: Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Vratimov Obec Výměra obce (ha) Výstup důlních plynů (ha) Výstup důlních plynů (%) počet zátěží

Vratimov 1407,73 0,00 0,00 1 Na území těchto obcí se lokalizace výstupu důlních plynů nenachází: Obec Čavisov Obec Olbramice Město Šenov

Obec Václavovice Obec Vřesina Obec Zbyslavice

3.2.1.7 Stará důlní díla

JEV 63. STARÉ DŮLNÍ DÍLO

Na území ORP Ostrava jsou evidována stará důlní díla ve smyslu § 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyu-žití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, ve znění pozdějších předpisů. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města Ostravy jsou evidovány stovky starých důlních děl. Všechna důlní díla v zastavěných oblastech, kromě několika málo, která jsou dosud v řešení, byla již odborně zajištěna. V okolí zajišťovaných starých důl-ních děl jsou vyhlašovány stavební uzávěry. Stavební uzávěry jsou stanovovány v bezpečnostním pásmu důl-ního díla, což znamená, že mají většinou tvar kruhu o poloměru 25 m kolem zajišťovaného důlního díla.

Tabulka 27: Stará důlní díla

P.č. číslo

oznámení označení surovina k.ú.

rok zajištění

1 Oderský výd. 6 Svinov 2 Jáma č. 2 Svinov Svinov 3 Bedřich těž. Zábřeh-Hulváky 4 Bedřich výd. Zábřeh-Hulváky


26

P.č. číslo


rok zajištění

5 Výdušná 3 jih Nová Ves u Ostravy 6 Větrní vrt Hošťálkovice Hošťálkovice 7 Šverma vtaž. 3/4 Mariánské Hory 8 Šverma výd. 1 skip Mariánské Hory 9 Těžní jáma Šverma č. 2 Mariánské Hory

10 Výdušná jáma Šverma č. 2 Mariánské Hory 11 Jáma Michálka těžní Slezská Ostrava 12 Odra výdušná jáma Přívoz 13 Odra těžní jáma Přívoz 14 Odra větrní díra Petřkovice u Ostravy 15 Lidice větrní jáma Petřkovice u Ostravy 16 Lidice těžní jáma Petřkovice u Ostravy 17 Těžní jáma Přívoz OD2 Přívoz 18 Větrní jáma Jiří Moravská Ostrava 19 Těžní jáma Jiří Moravská Ostrava 20 Těžní jáma Jindřich Moravská Ostrava 21 Větrní jáma Jindřich Moravská Ostrava 22 Karolina větrní Moravská Ostrava 23 Šalamoun těžní Moravská Ostrava 24 Hlubina výd. stará 1 Moravská Ostrava 25 Hlubina 1 výd. Moravská Ostrava 26 Hlubina 2 těž. Moravská Ostrava 27 Vilém Slezská Ostrava 28 Jáma Zárubek Slezská Ostrava 29 Vodní jáma Zárubek Slezská Ostrava 30 Jakub 1 Slezská Ostrava 31 Jakub 2 Slezská Ostrava 32 Jan Maria výd. Slezská Ostrava 33 Jan Maria těž. Slezská Ostrava 34 Jáma I Sv. Anna Slezská Ostrava 35 Alexander 2 výd. Kunčičky 36 Alexander 1 těž. Kunčičky 37 Jeremenko větrní č. 2 Vítkovice 38 Ludvík 3/2 Radvanice 39 Ludvík 3/1 Radvanice 40 Hedvika výd. 2 Radvanice 41 Těžní jáma Petr Cingr, Michal Michálkovice 42 Jáme Petr Michálkovice 43 Jáma Pavel Michálkovice 44 Jáma Oskar Heřmanice 45 Nová jáma Bezruč č. 2 Slezská Ostrava 46 Větrní jáma Bezruč, Terezie č. 1 Slezská Ostrava 47 Ida těžní jáma Hrušov 48 Hrušovský důl 1 výd. Hrušov 49 Větrní jáma Eduard Urx K4, Koblov IV Koblov 50 Anselm III Koblov 51 Urx 2 (K-1) Koblov 52 Ida výd. 2 Hrušov 53 Vrbice (K-2) Hrušov 54 Kutací 12, starý Hubert Hrušov 55 Stachanov (H-2) výd. Hrušov 56 Těžní jáma Trojice č. 1 Slezská Ostrava 57 Trojice 2 výd. Slezská Ostrava 58 Trojice 3 pom. Slezská Ostrava 59 Jindřich (Maschinenschacht) Slezská Ostrava 60 Nová Bělá Nová Bělá 61 Jáma Burňa Slezská Ostrava 62 Výdušná jáma Heřmanice č. 3 Heřmanice 63 Jáma Jan těžní Slezská Ostrava 64 Zwierzina č. II těžní, Josef Slezská Ostrava 65 Jáma Jan Nepomucký, Jana Slezská Ostrava 66 359 Údolní štola (severní ústí) uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2002


27

P.č. číslo


rok zajištění

67 365 světlík jaklovecké štoly č. 5 uhlí černé Slezská Ostrava 1998 68 371 Bazaly uhlí černé Slezská Ostrava 69 374 štola Jan-PLK uhlí černé Slezská Ostrava 2001 70 382 Nová jáma II uhlí černé Muglinov 1998 71 383 Karolína těžní uhlí černé Moravská Ostrava 1998-2005 72 384 Muglinovská jáma uhlí černé Muglinov 1998 73 385 Ferdinand uhlí černé Michálkovice 1998 74 386 Josef uhlí černé Slezská Ostrava 1998 75 387 Leopoldina uhlí černé Slezská Ostrava 1998 76 388 Františka uhlí černé Slezská Ostrava 1998 77 389 Zwierzina VII uhlí černé Slezská Ostrava 1998 78 390 Jaklovecká štola uhlí černé Slezská Ostrava 1999-2001 79 395 Schodová jáma uhlí černé Slezská Ostrava 2002 80 430 Albert uhlí černé Hrušov 1997 81 431 Jáma I-těžní uhlí černé Hrušov 1997 82 432 Antonín uhlí černé Moravská Ostrava 1997 83 433 Větrní XIII uhlí černé Slezská Ostrava 1997 84 434 Vízina uhlí černé Slezská Ostrava 1997 85 435 Jáma IV uhlí černé Slezská Ostrava 1997 86 436 Josef uhlí černé Slezská Ostrava 1997-2001 87 437 Prokop uhlí černé Slezská Ostrava 1997 88 438 Ema uhlí černé Slezská Ostrava 1997 89 439 Lucie uhlí černé Slezská Ostrava 1997 90 440 Bedřich uhlí černé Slezská Ostrava 1997 91 441 Salma I-Ignát uhlí černé Slezská Ostrava 1997 92 442 Jan-výdušná uhlí černé Slezská Ostrava 1997 93 443 Salma VII-Eliška uhlí černé Slezská Ostrava 1997 94 444 Salma VII-Hugo uhlí černé Slezská Ostrava 1997 95 445 Neumann uhlí černé Slezská Ostrava 1997 96 492 kutací jáma 10 uhlí černé Hrušov 2002 97 493 větrní Antonín uhlí černé Muglinov 1999 98 494 Kutací František uhlí černé Muglinov 1999 99 495 větrní pro kutací jámu František (větrní 11) uhlí černé Muglinov 1999-2004

100 496 kutací jáma 8 uhlí černé Hrušov 2003 101 497 kutací jáma 9 uhlí černé Hrušov 1999 102 498 kutací jáma 4 uhlí černé Hrušov 2004 103 499 kutací jáma 3 uhlí černé Hrušov 1999 104 500 kutací jáma 3 uhlí černé Muglinov 2003 105 501 větrní do sloje 8 uhlí černé Hrušov 2002 106 502 větrní do sloje 9 uhlí černé Hrušov 2002 107 503 světlík 2 št. Barbora uhlí černé Hrušov 2003 108 504 větrní vrt č. 4 uhlí černé Muglinov 2002 109 507 Barbora-štolová patra (Dědičná štola sv. B.) uhlí černé Hrušov 2006 110 623 Ostrava - Heřmanice - kutací jáma 2 uhlí černé Hrušov 2000-2001 111 624 Ostrava - Heřmanice - kutací jáma 13 uhlí černé Hrušov 2000-2001 112 625 Jáma 4 uhlí černé Muglinov 2000-2001 113 626 Jáma Barbora uhlí černé Muglinov 2000-2001 114 627 Kutací jáma Eleonora uhlí černé Slezská Ostrava 2000-2001 115 628 Kutací jáma U Eleonory uhlí černé Slezská Ostrava 2000-2001 116 629 August uhlí černé Slezská Ostrava 2000-2001 117 679 kutací jáma 16 uhlí černé Hrušov 2002 118 680 Kutací jáma 21 uhlí černé Hrušov 2001 119 681 Kutací jáma 22 uhlí černé Přívoz 2002 120 682 kutací jáma 23 uhlí černé Hrušov 2002 121 683 Kutací jáma 29 uhlí černé Hrušov 2002 122 699 Kutací jáma Zwierzina č. 6 uhlí černé Slezská Ostrava 2001 123 700 Kutací jáma uhlí černé Slezská Ostrava 2001 124 704 kutací jáma č. I uhlí černé Radvanice 2001 125 705 Jáma 27 uhlí černé Přívoz 2001 126 709 vrtná jáma č. 9 uhlí černé Moravská Ostrava 2001 127 710 vrtná jáma č. 3 uhlí černé Moravská Ostrava 2001 128 711 Kutací jáma VII b uhlí černé Heřmanice 2001


28

P.č. číslo


rok zajištění

129 712 Oskar 3 uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2001 130 728 štola František uhlí černé Lhotka u Ostravy 1999-2005 131 729 Jáma č. V uhlí černé Slezská Ostrava 2001 132 730 Jáma č. IX uhlí černé Slezská Ostrava 2001 133 731 Jáma č. VII uhlí černé Slezská Ostrava 2001 134 770 Kutací jáma Hladnov uhlí černé Slezská Ostrava 2001 135 771 Kutací jáma č. 13 uhlí černé Slezská Ostrava 2001 136 772 Větrní jáma č. 2 uhlí černé Hrušov 2001 137 773 Kutací jáma č. 15 uhlí černé Hrušov 2001 138 774 Kutací jáma č. 17 uhlí černé Hrušov 2001 139 775 Větrní jáma č. 10 uhlí černé Muglinov 2001 140 776 Kutací jáma č. 14 uhlí černé Hrušov 2001 141 777 Kutací jáma č. 6 uhlí černé Muglinov 2001 142 778 Kutací jáma č. Kunhuta uhlí černé Muglinov 2001 143 779 Muzika uhlí černé Slezská Ostrava 2001 144 780 Kutací jáma č. 1 uhlí černé Muglinov 2001 145 781 Kutací jáma č. 9 uhlí černé Muglinov 2001 146 782 Výdušná C uhlí černé Slezská Ostrava 2001 147 783 Kutací jáma č. 10 uhlí černé Muglinov 2001 148 784 Boční chodba Jaklovecké štoly uhlí černé Slezská Ostrava 2001 149 785 Kutací jáma Písek uhlí černé Muglinov 2001 150 786 Zwierzina č. 3 (III) uhlí černé Slezská Ostrava 2001 151 787 Výdušná B uhlí černé Slezská Ostrava 2001 152 788 Světlík Jaklovecké štoly č. 1 uhlí černé Slezská Ostrava 2001 153 789 Světlík Jaklovecké štoly č. 2 uhlí černé Slezská Ostrava 2001 154 790 Michálkovická uhlí černé Michálkovice 2001 155 791 Jáma Pavlína uhlí černé Slezská Ostrava 2001 156 792 Hraniční uhlí černé Slezská Ostrava 2001 157 793 Denní štola uhlí černé Slezská Ostrava 2001 158 794 Kutací jáma Otto uhlí černé Muglinov 2001 159 795 Jáma D uhlí černé Slezská Ostrava 2001 160 796 Kutací jáma č. 24 uhlí černé Hrušov 2001 161 797 Světlík č. 1 štoly sv. Barbora uhlí černé Hrušov 2001-2005 162 798 Štola Vilém uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2001 163 799 Štola Arnošt uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2001 164 800 Naneta uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2001 165 801 Štola dovrchní-sever uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2001 166 802 Štola Kleinpeter uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2001 167 803 Světlík E uhlí černé Slezská Ostrava 2001 168 804 Kutací jáma uhlí černé Slezská Ostrava 2001 169 805 Kutací jáma č. 7 uhlí černé Slezská Ostrava 2001 170 806 Kutací jáma č. V (5) uhlí černé Slezská Ostrava 2001 171 807 Salm (N4) uhlí černé Slezská Ostrava 2001 172 808 Kutací jáma Gustav (G2) uhlí černé Muglinov 2001 173 809 Kutací jáma Hugo uhlí černé Muglinov 2001 174 811 Šachtice uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2001 175 812 Jáma Harrachova č. I uhlí černé Heřmanice 2001 176 813 Barbora uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2001 177 814 Světlík Jaklovecké štoly č. 3 uhlí černé Slezská Ostrava 2001 178 847 Kutací jáma č. 20 uhlí černé Hrušov 2007 179 848 Kutací jáma č. 11 uhlí černé Muglinov 2002 180 849 Štola u pěšiny na Zámostí uhlí černé Slezská Ostrava 2003 181 850 Kutací jáma č. 14 uhlí černé Muglinov 2002 182 851 Kutací jáma Matyáš uhlí černé Muglinov 2003 183 856 Jáma Haber uhlí černé Slezská Ostrava 2003 184 857 Jáma č. 4 (IV) uhlí černé Slezská Ostrava 2004 185 858 Kutací jáma Terezie uhlí černé Slezská Ostrava 2004 186 859 Žentourová jáma (Göpel) uhlí černé Slezská Ostrava 2004 187 860 Jáma č. 6 (VI) uhlí černé Slezská Ostrava 2004 188 861 Zwierzina (N2) uhlí černé Slezská Ostrava 2002 189 862 Karel (Caroli) uhlí černé Slezská Ostrava 2002 190 863 Kutací jáma č. 11 uhlí černé Slezská Ostrava 2003


29

P.č. číslo


rok zajištění

191 864 Kutací jáma č. 12 uhlí černé Slezská Ostrava 2004 192 865 Štola Korunní princ vrchní uhlí černé Slezská Ostrava 2004 193 866 Štola Korunní princ spodní uhlí černé Slezská Ostrava 2004 194 867 Ke třem slabým slojím uhlí černé Slezská Ostrava 2004 195 868 Fárací jáma Bedřich uhlí černé Slezská Ostrava 2003 196 869 Josef, stará štola uhlí černé Slezská Ostrava 2004 197 870 Štola Burňa uhlí černé Slezská Ostrava 2004 198 871 Nová těžní štola uhlí černé Slezská Ostrava 2003 199 872 Jáma č. 6 uhlí černé Hrušov 200 873 Kutací jáma č. 19 uhlí černé Hrušov 2002 201 875 Bohatá slojemi uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2007 202 876 Korunní princ (Stará šachta) uhlí černé Slezská Ostrava 2003 203 877 Josefská dědičná štola uhlí černé Slezská Ostrava 2004 204 973 Michálkovická vrtná uhlí černé Michálkovice 2002 205 974 Vrtná jáma XI uhlí černé Moravská Ostrava 2002 206 975 Bruno - štola uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2002 207 976 Hugo - štola uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2002 208 977 Bruno - šachta uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2002 209 978 Údolní štola (jižní ústí) uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2002 210 979 Dovrchní jih uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2002 211 981 Světlík I uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2002 212 982 Větrní šachtice (Š1) uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2002 213 983 Hugo - šachta uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2002 214 991 Vrtná (Větrná) jáma XIV uhlí černé Moravská Ostrava 2002 215 992 U Myslivny uhlí černé Slezská Ostrava 2002 216 993 Výdušná uhlí černé Slezská Ostrava 2002 217 994 Salm (N1) uhlí černé Slezská Ostrava 2002 218 995 Kutací III uhlí černé Slezská Ostrava 2002 219 996 Světlík JDŠ 4 uhlí černé Slezská Ostrava 2002 220 997 Pěčonka uhlí černé Slezská Ostrava 2002 221 1007 Zámostní ulice č. p. 9 uhlí černé Slezská Ostrava 2003 222 1017 Jáma 15 (Vrtná jáma XV) uhlí černé Přívoz 2003 223 1018 Nadějná uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 224 1019 Salm (N6) uhlí černé Slezská Ostrava 2003 225 1020 Salm (N5) uhlí černé Slezská Ostrava 2005 226 1021 Salm (N3) uhlí černé Slezská Ostrava 2003 227 1022 Kutací u Zawadova domu uhlí černé Slezská Ostrava 2004 228 1023 Augustin uhlí černé Slezská Ostrava 229 1024 Haber uhlí černé Slezská Ostrava 2003 230 1025 Aloisie uhlí černé Slezská Ostrava 2006 231 1026 Vrtná III uhlí černé Slezská Ostrava 2005 232 1259 Vrt č. 15 uhlí černé Slezská Ostrava 2003 233 1260 Spodní Trahovinská štola uhlí černé Slezská Ostrava 2003 234 1261 Vrchní Trahovinská štola uhlí černé Slezská Ostrava 2003 235 1262 Hubert uhlí černé Koblov 2003 236 1263 František uhlí černé Koblov 2003 237 1299 Harrach III uhlí černé Heřmanice 238 1375 Jan uhlí černé Koblov 2005 239 1376 Klementina (Hraniční) uhlí černé Koblov 2005 240 1377 Nálezná (N2) uhlí černé Koblov 241 1385 Nálezná (N5) uhlí černé Lhotka u Ostravy 2005 242 1386 Údolní uhlí černé Lhotka u Ostravy 2005 243 1387 Údolní uhlí černé Lhotka u Ostravy 2005 244 1388 Větrní (V4) uhlí černé Lhotka u Ostravy 2005 245 1389 Větrní šachtice (V5) uhlí černé Lhotka u Ostravy 2005 246 1390 Větrní šachtice (V6) uhlí černé Lhotka u Ostravy 2005 247 1391 Kutací 18 uhlí černé Muglinov 2004 248 1399 Bedřich uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 249 1400 Berta uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2005 250 1401 David uhlí černé Petřkovice u Ostravy 251 1402 Emanuel uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 252 1403 Emma uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2005


30

P.č. číslo


rok zajištění

253 1404 Filipína uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2005 254 1405 Ihme uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 255 1406 Jáma IX uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 256 1407 Jáma V uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 257 1408 Jáma VI uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 258 1409 Jáma VIII uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 259 1410 Jan uhlí černé Petřkovice u Ostravy 260 1411 Josef uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 261 1412 Juliána uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 262 1413 Karel uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 263 1414 Kinzer uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 264 1415 Kleinpeter uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2005 265 1416 Louise uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 266 1417 Marie uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 267 1418 Nálezná uhlí černé Petřkovice u Ostravy 268 1419 Neočekávaná uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 269 1420 Nová uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 270 1421 Pfeiler uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 271 1422 Pokusná uhlí černé Petřkovice u Ostravy 272 1423 Pokusná 1 uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 273 1424 Pokusná 2 uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 274 1425 Polli uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 275 1426 Poustevník uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 276 1427 Poustevník uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2005 277 1428 Průzkumná uhlí černé Petřkovice u Ostravy 278 1429 Příkopová uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2005 279 1430 Reuter uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 280 1431 Růžena uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 281 1432 Stroh uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 282 1433 Štolní uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2005 283 1434 Štolní uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 284 1435 Terezie uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 285 1436 Terezie uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2005 286 1437 Větrní (V7) uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2005 287 1438 Větrní (V8) uhlí černé Petřkovice u Ostravy 288 1439 Větrní I uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2005 289 1440 Větrní III uhlí černé Petřkovice u Ostravy 290 1441 Větrní šachtice uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2005 291 1442 Větrní VII uhlí černé Petřkovice u Ostravy 292 1443 Vilemína uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2005 293 1444 Vilemína uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2004 294 1445 Žofie uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2005 295 1449 Eliška uhlí černé Slezská Ostrava 296 1450 Grabina uhlí černé Slezská Ostrava 297 1451 Kutací uhlí černé Slezská Ostrava 298 1452 Kutací 5 uhlí černé Slezská Ostrava 299 1453 Kutací (K1) uhlí černé Slezská Ostrava 300 1454 Kutací (K2) uhlí černé Slezská Ostrava 301 1455 Kutací (N1) uhlí černé Slezská Ostrava 302 1456 Kutací (N2) uhlí černé Slezská Ostrava 303 1457 Kutací (N3) uhlí černé Slezská Ostrava 304 1458 Kutací 1 uhlí černé Slezská Ostrava 305 1459 Kutací 10 uhlí černé Slezská Ostrava 306 1460 Kutací 12 uhlí černé Slezská Ostrava 307 1461 Kutací 9 uhlí černé Slezská Ostrava 308 1462 Kutací II uhlí černé Slezská Ostrava 309 1463 Kutací vých. od výd. j. uhlí černé Slezská Ostrava 310 1464 Kutací, vých. od výd. j. uhlí černé Slezská Ostrava 311 1465 Prokop uhlí černé Slezská Ostrava 312 1466 Štola (Š1) uhlí černé Slezská Ostrava 2004 313 1467 Štola (Š2) uhlí černé Slezská Ostrava 2004 314 1468 Štola (Š3) uhlí černé Slezská Ostrava 2004


31

P.č. číslo


rok zajištění

315 1469 Štola (Š4) uhlí černé Slezská Ostrava 2004 316 1470 U Adámkova údolí uhlí černé Slezská Ostrava 2004 317 1471 Výdušná A uhlí černé Slezská Ostrava 318 1472 Zwierzina (N1) uhlí černé Slezská Ostrava 319 1473 Zwierzina 1 uhlí černé Slezská Ostrava 320 1474 Zwierzina 3 uhlí černé Slezská Ostrava 321 1475 Zwierzina 4 uhlí černé Slezská Ostrava 322 1476 Zwierzina 5 uhlí černé Slezská Ostrava 323 1882 Kutací 7 uhlí černé Hrušov 2001 324 1883 Jáma III uhlí černé Petřkovice u Ostravy 2001 325 1884 Josef uhlí černé Slezská Ostrava 2001 326 1885 Kutací 8 uhlí černé Muglinov 2001

Vysvětlivky: P. č. – vlastní pořadové číslo, přiděleno zpracovatelem ÚAP. Pořadové číslo je použito k označení důlního díla ve výkresu limitů ve tvaru např. „DD 56“ Na území těchto obcí se stará důlní díla nevyskytují: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Město Šenov Obec Václavovice Obec Velká Polom Město Vratimov Obec Vřesina Obec Zbyslavice

3.2.1.8 Shrnutí - horninové prostředí a geologie

V území se nachází ložiska nerostných surovin regionálního i nadregionálního významu. Nejvýznamnější jsou zahrnuta mezi chráněná ložisková území. Ložiska černého uhlí a zemního plynu vázaného na uhelné sloje jsou na území ORP Ostrava z převážné části vytěžena. Zásoby černého uhlí zůstaly v místech důlních ohradníků a v problematicky těžitelných slojích. Procento poddolovaných území je z hlediska celkové plochy ORP vysoké. Vliv těžby na povrch je již na většině území doznělý. Z důvodu zastavení provozu dolů a ukončení nuceného větrání důlních prostor vznikl problém nekontrolovaného výstupu důlních plynů na povrch. Místa s rizikem výstupu důlních plynů na povrch tvoří více než 20% území a jsou zejména v k. ú. Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice. Na území ORP Ostrava je velké množství starých důlních děl s vyhlášenou stavební uzávěrou, velký podíl jich je nezajištěných. Rozvoj těžby nerostných surovin ve větší míře na území ORP Ostrava v zásadě nepřichází v úvahu.

3.2.2 Vodní režim – obsahuje jevy (44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56)

3.2.2.1 Hydrologické poměry

Páteří hydrologického systému Ostravska je řeka Odra se svými velkými přítoky Ostravicí, Opavou a Lučinou. Z hlediska vodní bilance je Ostravská pánev vodním uzlem.

Odra Zachování přírodních podmínek a ponechání nivy Odry v původním stavu vytvořilo základ pro vyhlášení CHKO Poodří. Řeka Odra je v oblasti CHKO Poodří přirozeně meandrujícím tokem v široké nivě s loukami, rozptýle-nou zelení a lužními lesy. V úseku mezi CHKO Poodří a Koblovem je tokem s upraveným korytem a protipo-vodňovými hrázemi na obou březích. Na některých úsecích toku se zachovala slepá ramena (Ostrava – Jih, Petř-kovice, Hrušov). Spád toku je malý, charakter nížinné řeky. Doprovodné porosty na březích v regulovaném úseku výrazně chybí. Rozsah záplavového území je výrazně omezen na dolním úseku Odry od Ostravy po soutok s Olší, v důsledku protipovodňových opatření, provedených v poslední době ohrázováním Odry a vedením dálnice D1 v souběhu s řekou. Opatření byla odezvou na katastrofální povodeň poslední doby z r. 1997. K nejvýznamnějším jezům na Odře patří pohyblivé jezy ve Lhotce (km 14,9) a Přívoze (km 11,8), které jsou součástí odběrných uzlů ostravského průmyslu. Ke stabilizaci podélného sklonu slouží i spádové objekty (stupně, balvanité skluzy, prahy). Jezy a stupně vesměs tvoří na toku migrační překážky pro živočichy, vázané na vodu. Pro jejich migrační prostupnost budou postupně vybavovány rybími přechody. Přímo na toku Odry není vybudována žádná nádrž, kromě jednoúčelové vojenské nádrže u Barnova.


32

Pro akumulaci povrchových vod byl přijat ministerstvy zemědělství a životního prostředí ČR v září 2011 Generel chráněných území, který pro eventualitu budoucího dopadu klimatických změn hájí na horním toku Odry akumulační profil Spálov. Profil je na Odře situován v jejím km 92,5, objem činí 285 mil. m3 vody a plocha zátopy 830 ha. Největšími zdroji znečištění, které leží přímo na řece, jsou čistírny komunálních odpadních vod (ČOV) v Odrách a ve Studénce a především Ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV) města Ostravy, která likviduje i odpadní vody některých průmyslových závodů. Z průmyslových závodů jsou největšími znečišťovateli BC MCHZ Ostrava a Železárny a drátovny Bohumín.

Ostravice Ostravice přitéká od jihovýchodu z Beskyd, je tokem s větším spádem, který umožňuje vznik drobných peřejí a větší diferenciaci dna koryta. Před výstavbou přehrad v povodí patřila Ostravice průtokově k nejrozkolísanějším tokům na území ČR a její vysoké kulminační průtoky byly příčinou zvláště katastrofálních průběhů povodní. Výstavbou přehrad v celém povodí, nejen přehradou Šance na Ostravici, ale i na jejich přítocích - Lučině s přehradou Žermanice, Morávce se stejnojmennou přehradou a Olešné s přehradou Olešná u Frýdku - Místku, došlo k výrazné stabilizaci průtoků, ačkoliv hlavním důvodem výstavby přehrad bylo zásobování vodou. Okolí toku v nivě je tak prakticky na celé délce chráněno na stoletou vodu. Ostravice je od ústí až po dnešní přehradu Šance upravena. Úpravy na dolním toku byly spojeny s protipovodňovým zabezpečením Moravské Ostravy a ochranou průmyslu v prostoru Přívozu, Hrušova a Muglinova. Při výstavbě centra Ostravy (včetně tzv. Nové radnice) byly vybudovány nábřežní zdi podél Ostravice z kyklopského zdiva, sloužící svému účelu dodnes. Doprovodné porosty Ostravice na území Ostravy jsou v úseku Hrabové vyvinuty uspokojivě, při průtoku Kunčicemi a Vítkovicemi jsou velmi mezernaté, v centru města chybějí úplně. Na Ostravici byla v minulosti vybudována řada jezů, které z většiny napájí i nadále náhony k využití vodní síly, slouží k zásobení průmyslových závodů, nebo regulují průtok přes zástavbu obcí. Většina jezů a stupňů, ale i samotná přehradní hráz vodního díla Šance tvoří migrační překážku pro živočichy vázané na vodu. Rybí přechody pro jejich překonání jsou vybudovány jen u tří z nich - u Hrabovského, Hodoňovického a Prženského jezu. Ze dna řeky je nutno odstraňovat z důvodu její štěrkonosnosti naplaveniny. Hlavní funkcí přehrady Šance na Ostravici je zásobování pitnou vodou a přehrada tak patří k jednomu z hlavních zdrojů Ostravského oblastního vodovodu, zásobujícího v komplexu spolu s nádržemi Kružberk a Morávka přibližně 1,2 mil. obyvatel severní Moravy a Slezska. Přímý vodárenský odběr z přehrady Šance vede asi 7,5 km dlouhým přívodním řadem do úpravny v Nové Vsi, která je situovaná na předměstí Frýdlantu nad Ostravicí. Jakost vody v nádrži je velmi dobrá a voda odebírána pro vodárenské účely nevyžaduje složitější úpravy. Na nádrži je z důvodu vodárenského využití zakázána jakákoliv rekreace. Ostravice se přímo dotýká Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy Do chráněné oblasti rovněž připadá i celý prostor zátopy vodního díla (VD) Šance. CHKO Beskydy je územně i hranicí totožná s Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). Z poměrně rozsáhlých rybničních soustav s vazbou na řeku Ostravici se na území Ostravy zachovaly pouze jejich sporadické zbytky, lze sem řadit vodní plochy po bývalých rybnících Pilík (u Paskova). Kvalita vody v Ostravici je ovlivněna vypouštěnými odpadními vodami z městské čistírny odpadních vod Frýdek – Místek a z průmyslových podniků Válcovny plechu Frýdek – Místek, Biocel Paskov (0,29 m3/s) a ČEZ (Energetické služby Vítkovic - 0,085 m3/s). Anorganickým znečišťovatelem toku je vypouštění důlních slaných vod z Vodní jámy Jeremenko v Ostravě. Na dolním úseku Ostravice se kvalita vody zhoršuje, neboť se zde projevuje vliv vypouštěných odpadních vod jednak z Biocelu a.s. Paskov, a jednak i z kanalizačních výustí na území města Ostravy. Revitalizací Ostravice v Ostravě a realizací odpadovodu z Biocelu a.s. Paskov do řeky Odry dojde k zlepšení hodnot znečištění. V souběhu s Ostravicí probíhají úseky regionální cyklotrasy od Ostravy - Vítkovic po Vratimov a přes Frýdek - Místek (trasa č. 562). Intenzivně pokračuje příprava propojení těchto cyklotras do souvislého úseku, jehož souběh s Ostravicí od Ostravy až po Frýdlant nad Ostravicí by měl činit celkem 31 km.

Opava Řeka Opava přitéká ze severu z prostředí krystalinika České vysočiny a vlévá se do Odry. Tok je na území Ostravy veden velkými oblouky v široké nivě, hluboce se zařezávající do pahorkatiny (Hošťálkovice). Spád toku je malý, doprovodné porosty jsou místy dostačující. Řeku Opavu lze charakterizovat mnohem stabilnějšími poměry, než mají srovnatelné toky na protější beskydské straně povodí. Toku řeky Opavy se dotýká Chráněná krajinná oblast (CHKO) Jeseníky, která je plošně shodná s Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod téhož jména. K řece Opavě se vážou i maloplošná chráněná území. Na dolním toku to jsou rybník Štěpán, lokalita Turkov a Koutské a Zábřežské louky. Na řece Opavě byla vybudována celá řada jezů pro pohon mlýnů, pil a pro zásobování rybníků. Podstatná část jezů se zachovala dodnes a po četných přestavbách a rekonstrukcích nadále slouží ke vzdouvání vody. Jen poměrně malá část z nich poté, co vzdouvací účel zanikl, byla přeměněna na spádové stupně a plní dnes jen


33

stabilizační funkci. V současné době je na řece Opavě funkčních 22 jezů. K nejvýznamnějším patří Třebovický jez (km 1,4), od nějž je zásobována provozní vodou elektrárna Třebovice, dále městské jezy v Opavě (km 39,5) a Krnově (km 70,9). Podstatná část jezů slouží k energetickému využití prostřednictvím malých vodních elektráren (MVE). Nejrozsáhlejším zásahem do morfologie koryta toku a do jeho odtokových poměrů byla regulace řeky v úseku Jilešovice - Děhylov (km 7,5 - 11,5). Zájem na vydobytí ložiska štěrkopísku v údolní nivě řeky v prostoru Hlučína vedl k přeložce řeky a k jejímu ohrázování, čímž se uvolnilo území pro dobývací prostor štěrkovny. Od soutoku s řekou Opavicí (km 69,0) směrem po vodě zůstávají na Opavě přes provedená i chystaná opatření poměrně rozsáhlé prostory inundačního území, které ve spodní třetině toku mezi Ostravou a Opavou dosahují šíře 1 - 2 km a vytvářejí přirozenou retenci, která nebude pro zachycování povodní do budoucna dotčena. Přímo na řece Opavě neexistuje v současnosti žádná významnější akumulace vody, která by přispívala k zachycování povodní a k tlumení povodňových průtoků. Údolní nádrže Kružberk a Slezská Harta leží na přítoku řeky Opavy, na Moravici, a tlumí povodňové stavy na Opavě jen nepřímo. Přirozené průtoky v řece Opavě jsou ovlivňovány užíváním vody. Voda Kružberské přehrady je převáděna mimo přirozenou říční síť trubními přivaděči do systému Ostravského oblastního vodovodu s těžištěm spotřeby mimo vlastní povodí Opavy. Z významnějších odběratelů vody přímo z řeky Opavy je možno na dolním toku jmenovat Ivax-Teva Opava, Hlučínské jezero a Elektrárnu Třebovice. Pod městem Opavou se projevuje vyšší znečištění vody. To pochází jak z vypouštěných odpadních vod z komunálních i průmyslových zdrojů města Opavy, tak z přítoků přivádějících vodu z okolních obcí. Jakost vody ovlivňují čistírny odpadních vod (ČOV) ve Vrbně p/P, v Krnově, Hlučíně, Opavě, Kravařích a Háji ve Slezsku a průmyslové závody Advanced Plasties–Husquarna ve Vrbně p/P, Ivax-Teva Opava-Komárov a Elektrárna Třebovice. Součástí Plánu dílčího povodí Horní Odry pro období do r. 2015, je i návrh opatření, jehož cílem je zlepšit celkový ekologický stav řeky a ochranu před extrémními vodními stavy. Jedná se zejména o dostavbu kanalizací a ČOV v okolních městech a obcích a o protipovodňovou ochranu především v oblasti horní Opavy, zejména o přípravu údolní nádrže Nové Heřminovy na řece Opavě. Výstavba nádrže by měla být realizována po r. 2015. Součástí opatření proti povodním na horní Opavě je i příprava šesti suchých nádrží. Údolní nivou Opavy je trasována od Krnova po Ostravu regionální cyklostezka, tzv. Slezská magistrála. V současné době je dobudována a zprovozněna pouze v několika úsecích: v prostoru Vávrovice, Palhance a°zčásti přes samotnou Opavu; na dolním úseku potom mezi Děhylovem a Ostravou – Třebovicemi.

Lučina Lučina je podhorským beskydským tokem a její horní úsek má zřetelně bystřinný charakter. Je menším pravobřežním přítokem Ostravice, přitékajícím od východu (Havířov, Šenov). Přestože protéká industrializovaným územím Kunčic, zachovala si přirozený charakter meandrujícího toku. Spád řeky je mírný a v korytě je kompenzován nízkými prahy. V některých úsecích jsou vyvinuty vyspělé a velmi hodnotné břehové porosty. I Lučina původně patřila k tokům se značně rozkolísaným odtokovým režimem, ten však je po výstavbě žermanické přehrady výrazně ovlivňován jejím vyrovnávacím efektem, posíleným převodem vody ze sousedního povodí Morávky. Toku Lučiny se přímo dotýká Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy, do níž tok spadá svým horním úsekem. CHKO Beskydy je územně i hranicí totožná s Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). První souvislejší úpravy koryta Lučiny byly provedeny od Hranečníku v Ostravě k Radvanicím. Průmyslová expanze a požadavky na bezpečnější zvládnutí odtokových poměrů vedly k postupné regulaci toku Lučiny na její spodní trati. Potřeba úpravy vyplynula rovněž z poklesů terénu vyvolaných důlní těžbou. Postupný rozvoj průmyslové aglomerace a celková urbanizaci okolního území včetně rozvoje komunikační sítě (trasy staré a nové silnice I/11 v souběhu s Lučinou po obou jejích březích, křížení silnice II/473 Šenov - Havířov, atd.) vedly k postupné a souvislé úpravě řeky od ústí až po prostor Šenova. Ze stabilizačních důvodů byla na Lučině postupně vybudována v rámci uvedených úprav řada spádových objektů. Hlavní akumulací vody na řece Lučině je údolní nádrž Žermanice. Její výstavba sledovala především zásobení průmyslu Ostravska provozní vodou. Dalšími účely nádrže jsou ochrana před povodněmi, výroba elektrické energie a v neposlední řadě i rekreace u vody. V tomto smyslu přehrada patří k nejnavštěvovanějším údolním nádržím regionu. Údolní nádrž Žermanice je v letních měsících intenzivně rekreačně využívaná. Odběr vody pro komplex Arcelor Mittal (Nová Huť) v Kunčicích a Biocel Paskov se provádí přímým trubním odběrem přímo z nádrže Žermanice. Směrem po toku se kvalita vody v Lučině postupně zhoršuje, v profilu Slezská Ostrava se jedná o vodu znečištěnou. Uvedený stav je zapříčiněn znečištěním vodami z ČOV Havířov a D. Suchá a odpadními vodami z rozptýlené zástavby v přilehlém území. Přirozené průtokové poměry v Lučině jsou ovlivněny převodem vody z povodí řeky Morávky. I přes přímé odvádění vod z nádrže pro potřeby průmyslu není po profil zaústění ČOV Havířov nikde na Lučině zaznamenávám napjatý nebo pasivní bilanční stav.


34

V Plánu dílčího povodí Horní Odry, do jehož celkového rámce Lučina spadá, byl sestaven pro nejbližší období (do r. 2015) návrh opatření jak zlepšit celkový ekologický stav řeky a i ochranu před extrémními povodňovými stavy. Jedná se o výstavbu kanalizace v obcích Dolní Domaslavice, Lučina, Šenov a na dolním toku v okrajových čtvrtích Ostravy, snížení znečištění vod z čistírny odpadních vod Arcelor Mittal, sanaci starých ekologických zátěží v areálu Arcelor Mittal a protipovodňovou ochranu - tzv. „humanizaci” výustní trati Lučiny v km 0,0 až 3,3.

Porubka Potok Porubka je jedním z menších levostranných přítoků středního úseku Odry nad Ostravou. Je zaústěn do Odry v městské části Ostravy – Svinova. Zařazení Porubky mezi významné toky je důsledkem skutečnosti, že na dolním úseku teče okrajovými částmi města Ostravy. Nad Ostravou protéká okraji obcí Vřesiny a Dolní Lhoty. Porubka je svým charakterem tokem se stabilními sklonovými i směrovými poměry, provázenými v nezastavěné části meandrováním. Problémem je kapacitní nedostatečnost koryta na spodní třetině délky. Probíhá zde územím s hustým osídlením. Až v poslední době (2009 - 2011) došlo v dolní třetině toku (km 0,9 - 7,2) k úpravám, dílčím přeložkám, zkapacitněním a ohrázováním koryta, která zajišťují okolní zástavbě ochranu na dvacetiletou vodu (Q20). Tento stupeň zabezpečenosti, se může jevit časem jako nedostatečný. Přitom stísněné územní poměry neumožní míru povodňové zabezpečenosti dále zvýšit. Pro tento účel se proto jeví jako jediná možnost zřízení retenční nádrže výše v povodí, která by průběh povodňových vln zachytila a kulminační povodňové průtoky pod ní snížila. Zatím je tento záměr zkoumán pro lokalitu Vřesina na úrovni studie proveditelnosti. Z akumulací vody, které v povodí Porubky existují v současnosti, je třeba zmínit nově opravený tzv. Zámecký rybník na dolním konci staré Poruby. Je napojen odběrem vody na Porubku, která v jeho těsném souběhu protéká. Slouží k rybochovným a rekreačním účelům, na průběh povodňových průtoků však větší vliv nemá. Výustní trať Porubky je ovlivňována především zpětným vzdutím z řeky Odry. Ochrana levobřežního prostoru na soutoku Porubky s Odrou je stavebně připravena k řešení pomocí prodloužení a zvýšení oderské hráze, území na pravém břehu zůstane však i nadále ovlivňováno rozlivy. Z Porubky není mimo Zámecký rybník registrován žádný přímý odběr vody, na posledních jejích dvou stech metrech před ústím je určitým „bilanční přírůstkem” jen zaústění Mlýnky. Ta je hlavní páteří Polanecko-jistebnických rybníků (s odběrem vody od jezu na Odře ve Studénce) a zbytkový průtok z jejich zásobení se vrací do Odry právě prostřednictvím Porubky těsně před jejím zaústěním. Do Porubky je výše po trase zaústěna i řada menších výustí, včetně místních kanalizačních sítí ze Staré Poruby, Vřesiny a Čavisova, které dosud nebyly napojeny na ÚČOV. Toto napojení se chystá v nejbližším plánovacím období. Kvalita vody na Porubce se směrem po toku postupně zhoršuje, v profilu jejího ústí do Odry je voda silně znečištěná. Tento stav je zapříčiněn tím, že voda v toku je stále zatížena zbytkem nedokonale čištěných splaškových odpadních vod z přilehlé zástavby. V Plánu dílčího povodí Horní Odry byl sestaven pro nejbližší období (do r. 2015) i návrh opatření, jak zlepšit celkový ekologický stav toků a zlepšit i situaci v některých lokalitách, pokud jde o ochranu před jejich extrémními povodňovými stavy. Z opatření, která by se měla přímo koryta nebo nivy Porubky dotýkat, se jedná o dostavbu kanalizace ve Vřesině s napojením na ÚČOV města Ostravy, výstavbu čistírny odpadních vod a kanalizace ve Velké Polomi, dostavbu plošné kanalizace v rámci tzv. Projektu Ostrava, včetně rušení některých existujících výpustí do toků.

Ostatní vodní toky

Hlavní toky doplňuje síť drobných přítoků, často s přirozeným charakterem – Plesenský potok, Černý potok, který je upravenou vodotečí, avšak s rozvinutými břehovými porosty, Koblovský potok, Zábřežka, Mitrovický potok, Slezský mlýnský náhon, Výškovický potok, Antošovický potok, Polančice, Mexický Potok, Mlýnský náhon, Starobělský potok, Zyf, Ščučí, Oprechtický potok, Heřmanický potok, Lesní potok, Michálkovický potok, Ludgeřovický potok, Korunka, Bohumínská Stružka, Orlovská Stružka a další. Jedná se často drobné toky s vysokou energií toku, dobrou samočisticí schopností a kvalitními břehovými porosty. Mnohé z nich jsou po průtoku obcí velmi znečištěny splaškovými vodami a odpadem.

Vodní plochy

K hydrologickému systému Ostravska nedílně patří rybniční soustavy, napájené vodou z větších vodotečí. Za nejkvalitnější lze považovat rybníky v Poodří, Heřmanický rybník, dále rybníky v Polance, Porubě a drobnější soustavy v Bartovickém lese. Svébytným vodním systémem jsou vytěžená štěrkoviště v nivě Odry v Koblově. Velké vodní plochy jsou částečně rekreačně využívány, menší plochy jsou převážně ponechány přirozenému vývoji. Vznikl tak velmi hodnotný vodní a lužní komplex, navázaný na řeku Odru.


35

3.2.2.1.1 Povrchové, podzemní vody a jejich kvalita

JEV 44. VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM

Podklady: SmVak, MMO Povrchové zdroje Zásobování ORP Ostravy pitnou vodou je zajišťováno systémem Ostravského oblastního vodovodu. Hlavní zdroje Ostravského oblastního vodovodu tvoří vodní nádrže Šance, Morávka, Kružberk a Slezská Harta.

Podzemní zdroje Zdroje podzemní vody Ostravského oblastního vodovodu tvoří vodní zdroje Nová Ves a Dubí, Stará Bělá – Pešatek, Palesek, Bartovice – Ještěrka I., Ještěrka II., Zábřeh II. – vodovod, Důlňák ve Vratimově. Rezervu tvoří potencionální zdroj podzemní vody - lokalita Poodří.


Statutární město Ostrava Zdroje přírodní pitné vody a ochranná pásma vodního zdroje I. stupně: Nová Ves 3x Dubí Ještěrka 1 Ještěrka 2

3xZábřeh II. – vodovod Sýkorův důl Pešatek Stará Bělá Palesek

Ochranná pásma vodního zdroje II. stupně a vnitřní: Nová Ves Dubí Ještěrka 1 Ještěrka 2 Zábřeh II. – vodovod Sýkorův důl

Pešatek Stará Bělá Palesek Nová Ves Dubí Ještěrka 1 Zábřeh II. – vodovod

Ochranná pásma vodního zdroje II. stupně: Nová Ves – Dubí Ještěrka 1 Zábřeh II. – vodovod Zábřeh II. - vodovod

Zábřeh II. – vodovod Sýkorův důl Stará Bělá Palesek

Obec Velká Polom Na území obce se nachází zdroj přírodní pitné vody. Ochranné pásmo I. stupně. Město Vratimov Na území obce se nachází podzemní zdroj přírodní pitné vody Vratimov – Důlňák (zdroje Zimnice a Stará Datyně, včetně ochranných pásem I. a II. stupně). Obec Václavovice Zasahuje OP II. stupně zdroje přírodní pitné vody Vratimov - Důlňák Na území těchto obcí se nenachází zdroj přírodní pitné vody. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Město Šenov Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 45. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD

Podklady: Výzkumný ústav vodohospodářský v.v.i. Na území správního obvodu ORP Ostrava se CHOPAV nevyskytuje.


36

JEV 46. ZRANITELNÁ OBLAST

Podklady: www.mvcr.cz Dle § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů jsou zranitelné oblasti území, kde se vyskytují: a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace

dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může

dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda nařízením č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu stanovuje zranitelné oblasti, které jsou územně vymezeny katastrálními územími, jejichž seznam je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení a v nich upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (tzv.: akční program). Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města Ostravy je nařízením vlády vymezena zranitelná oblast v následujících k.ú.: Krásné Pole, Martinov, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Třebovice, Stará Bělá a Svinov . Ostatní k.ú. jsou mimo stanovenou zranitelnou oblast. Území těchto obcí jsou nařízením vlády vymezena jako zranitelná oblast: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Velká Polom Obec Vřesina u Bílovce Obec Zbyslavice

Území těchto obcí nejsou nařízením vlády vymezena jako zranitelná oblast: Město Šenov Obec Václavovice

Město Vratimov

JEV 47. VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD

Podklady: Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i. Povodí Odry, s.p. www.pod.cz, www.pmo.cz Vodní útvar je významné soustředění vod v určité oblasti. Definuje jej § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění. Dělí se na vodní útvar povrchový a podzemní. Do skupiny povrchových vod patří vody tekoucí a stojaté: jezera, vodní nádrže, potoky, řeky nebo kanály, popř. jejich části. Podzemními vodami se rozumí vody vyskytující se pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami, ve kterém se voda pohybuje účinkem gravitačních sil. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na celém území města Ostravy se nachází tyto předmětné jevy - útvar povrchových vod tekoucích -Odra, Opava, Ostravice, Lučina, Porubka, Ščučí, Vrbická Stružka, Plesenský potok a Děhylovský potok. - útvar povrchových vod stojatých:

jezera: Vrbice, Mžíkovec, rybníky: Štěpán, Heřmanický, Košťálovický, Volenský, Malý-Polní rybník, Velký-Polní rybník, rybníky v meandrech řeky Odry: Pastevní, Nová Louka, Velký Budní, Velký Vaček, Kačírek.

Obec Čavisov Na území obce se nenachází předmětné jevy. Obec Dolní Lhota Na území obce se nachází tento předmětný jev: - útvar povrchových vod tekoucích – Porubka, Opusta.

Obec Horní Lhota Na území obce se nachází tento předmětný jev: - útvar povrchových vod tekoucích-Opusta. Město Klimkovice Na území obce se nachází předmětné jevy: - útvar povrchových vod tekoucích - Polančice.


37

- útvar povrchových vod stojatých: Písečný rybník, Tisův rybník. Obec Olbramice Na území obce se nachází tento předmětný jev: - útvar povrchových vod tekoucích - Polančice.

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází tento předmětný jev: - útvar povrchových vod tekoucích – Rakovec, Ondřejnice, Machůvka, v k.ú. Košatka- Lubina, Odra.

Město Šenov Na území obce se nachází předmětné jevy: - útvar povrchových vod tekoucích: Lučina, Podleský potok, - útvar povrchových vod stojatých: Košťálovický rybník, Volenský rybník.

Obec Václavovice Na území obce se nachází tento předmětný jev: - útvar povrchových vod tekoucích: Frýdecký potok. Obec Velká Polom Na území obce se nachází tento předmětný jev: - útvar povrchových vod tekoucích: Opusta. Město Vratimov Na území obce se nachází tento předmětný jev: - útvar povrchových vod tekoucích: západní hranice katastrálního území je tvořena řekou Ostravicí. Obec Vřesina Na území obce se nachází tento předmětný jev: - úvar povrchových vod tekoucích: Porubka.

Obec Zbyslavice Na území obce se nachází tento předmětný jev: - útvar povrchových vod tekoucích: Sezina.

JEV 48. VODNÍ NÁDRŽ

Podklady: OKD, a.s. Povodí Odry, s.p. Jako vodní nádrž se označuje prostor k dlouhodobějšímu zadržení vody. Vzniká přirozeně (přírodní vodní nádrž – např. jezero-řešeno v bodě JEV 47) nebo uměle, výstavbou přehradní hráze na vodním toku. Umělá vodní nádrž odpovídá definici vodního díla podle českého vodního zákona. Vodní nádrže bývají víceúčelové, s různou kombinací funkcí. Základními funkcemi umělých vodních nádrží je:

zásobní funkce – zdroj vody pro různé účely: o pitná voda (vodárenské nádrže), o závlahová, o technologická, o protipožární (jedná se obvykle o malé nádrže v menších obcích resp. ve vesnicích),

nadlepšování průtoků – zadrženou vodu je možno v sušších obdobích vypouštět a zachovávat tak níže po toku minimální průtok,

ochrana před povodňovými průtoky - v nádrži se transformuje povodňová vlna (transformovaný objem proteče nižšími průtoky za delší časový úsek),

zdroj elektrické energie z vodních elektráren, dopravní – vzdutí nádrže a nadlepšené průtoky níže po toku přispívají ke splavnění, rekreační, rybochovná.

Na území ORP Ostrava jsou evidovány 4 vodní nádrže. Statutární město Ostrava Evidované vodní nádrže

Označení Kategorie Katastrální území Poskytovatel Pilíky technologická Hrabová OKD, a.s. Nádrž na Michálkovickém potoce protipovodňová Michálkovice Povodí Odry, s.p Dávkovací nádrž slaných vod přírodní Heřmanice Povodí Odry, s.p. Přírodní koupaliště Vřesina rekreační Vřesina ÚPO 2014

V obcích a městech ORP Ostrava se nacházejí požární nádrže a menší umělé vodní plochy sloužící pro koupání obyvatel nebo sloužící pro chov ryb.

JEV 49. POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE

Podklady: Český hydrometeorologický ústav www.pod.cz/atlas_toku/ Definice jevu: povodí je oblast odvodňovaná určitou říční soustavou, jež je proti sousední oblasti vymezena rozvodím. Povodí je přirozeným útvarem přírodním. Rozvodnice je linie vyznačující geografickou hranici mezi dvěma povodími.


38

Celé území Statutárního města Ostravy včetně obcí a měst, pro které je Ostrava obcí s rozšířenou působností, náleží do povodí řeky Odry.

3.2.2.1.2 Ochrana území před povodněmi

Ochrana před povodněmi je realizována preventivními a operativními opatřeními, přičemž preventivními opatřeními jsou především opatření legislativní, příprava povodňových plánů, péče o zařízení sloužící k ochraně před povodněmi, stavebně technická opatření na vodních tocích a opatření v ploše povodí. Operativními opatřeními v době povodně pak jsou zejména: hlásná a varovná služba, monitoring všech meteorologických a hydrologických veličin, využití předpovědních metod pro prognózu vývoje či ovlivnění povodňové situace.

JEV 50. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ

Podklady: Obecní úřad (ORP) Povodí Odry, s.p. Krajský úřad Moravskoslezského kraje

Územní plán Ostravy z roku 2014 ÚAP Moravskoslezského kraje z roku 2013 Záplavová území jsou administrativně stanovená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah stanovuje na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Grafická znázornění stanovených záplavových území jsou uložena na příslušných vodoprávních úřadech. V územně plánovací dokumentaci a podkladech se zakreslují hranice záplavového území Q 100 (záplavová území s Q5 a Q20 jsou zakreslena v mapových podkladech správce povodí) Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Záplavové území s hodnotou Q100 se vyskytuje na níže uvedených tocích: Opava, Odra, Ostravice, Vrbická stružka, Michálkovický potok, Lučina, Ščučí, Porubka, Polančice, Plesenský potok, Starobělský potok, Ludgeřovický potok. Obec Čavisov Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Porubka.

Obec Dolní Lhota Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Porubka. Město Klimkovice Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Polančice. Obec Olbramice Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Polančice.

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Odra a Ondřejnice. Město Šenov Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Lučina. Město Vratimov Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Ostravice. Obec Vřesina Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Porubka. Záplavové území Q100 není vymezeno na území těchto obcí: Obec Velká Polom Obec Václavovice

Obec Horní Lhota Obec Zbyslavice

JEV 51. AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ

Podklady: Obecní úřad (ORP) Povodí Odry, Krajský úřad Moravskoslezského kraje Územní plán Ostravy z roku 2014 Aktivní zóny záplavových území jsou stanoveny spolu se záplavovým územím (v územně plánovací dokumentaci zakreslované většinou záplavové území s hodnotou Q 100) a jsou vymezeny pro ORP Ostrava u toků: Odra, Ostravice,


39

Lučina, Opava, Porubka, Polančice, Vrbická stružka, Ščučí, Ondřejnice, Sezina, Michálkovický potok, Plesenský potok, Starobělský potok, Ludgeřovický potok. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP:

Statutární město Ostrava Aktivní zóna záplavového území je vymezena na níže uvedených tocích města Ostravy: Opava, Odra, Ostravice, Vrbická stružka, Michálkovický potok, Ščučí, Porubka, Lučina, Polančice, Plesenský potok, Starobělský potok, Ludgeřovický potok.

Obec Čavisov Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Porubka. Obec Dolní Lhota Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Porubka. Město Klimkovice Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Polančice.

Obec Olbramice Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Polančice. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Odra a Ondřejnice.

Město Šenov Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Lučina. Město Vratimov Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Ostravice. Obec Vřesina Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Porubka. Aktivní zóna záplavového území není vymezena na území obcí: Obec Velká Polom Obec Václavovice

Obec Horní Lhota Obec Zbyslavice

JEV 52. ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ

Podklady: www.mzp.cz www.pod.cz Území určená k rozlivům povodní mohou být dle charakteru přírodní a umělá. -K přírodnímu území patří přirozené plochy, kde dochází k přirozenému rozlivu vodního toku při zvýšených průtocích, aniž by docházelo k ohrožení objektů určených pro bydlení, průmysl a občanskou vybavenost. Většinou se jedná o°plochy mimo intravilán obce. -Za území určená k řízeným rozlivům povodní se dle ust.§ 68 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, považují pozemky nezbytné pro vzdouvání, popř. akumulaci povrchových vod. Pro řízené rozlivy slouží veřejně prospěšné stavby na ochranu před povodněmi.

Území určená k rozlivům povodní, jejichž využití bude omezeno ve smyslu zákona, a jeho vlastníkům budou za to příslušet náhrady, se budou týkat těch případů, kdy změny v jejich prostoru bude dosaženo technickými prostředky a zásahy (ty zůstávají stavbami). Jejich účelem je za povodňových stavů dosáhnout zvýšené retence vody v území a dosažení retardace odtoku vody z povodí.

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Polanka nad Odrou - vodní tok Polančice – suchá nádrž

Město Klimkovice vodní tok Polančice – suchá nádrž, dle ÚP Klimkovice Obec Olbramice vodní tok Polančice – suchá nádrž, dle návrhu ÚP Olbramice Obec Vřesina retenční nádrž na vodním toku Porubka pro zvýšení stupně ochrany západní části Ostravy na Q100


40

Území určené k rozlivům povodní není vymezeno na území těchto obcí: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Město Šenov

Město Vratimov Obec Velká Polom Obec Václavovice Obec Zbyslavice

JEV 53. ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM

Podklady: Povodí Odry, s.p. FA PROCES www.mzp.cz Zvláštní povodeň je způsobená poruchou či havárií vodního díla vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu, nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle vyvolávající vznik mimořádné události pod vodním dílem. Rozeznávají se tři základní typy zvláštních povodní podle charakteru situace, která může nastat při stavbě nebo provozu vodního díla: a) zvláštní povodeň typu 1 – vzniká protržením hráze vodního díla, b) zvláštní povodeň typu 2 – vzniká poruchou hradicí konstrukce bezpečnostních a výpustných zařízení vodního díla

(neřízený odtok vody), c) zvláštní povodeň typu 3 – vzniká nouzovým řešením kritické situace ohrožující bezpečnost vodního díla prostřed-nictvím nezbytného mimořádného vypouštění vody z vodního díla, zejména při nebezpečí havárie uzávěrů a hrazení bezpečnostních a výpustných zařízení nebo při nebezpečí protržení hráze vodního díla. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města se vyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem o výměře 16 259 ha. Jedná se o plochy pro vodní díla Šance, Morávka, Kružberk, Žermanice.

Město Vratimov Na území města se vyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem o výměře 378 ha. Jedná se o plochu pro vodní díla Morávka, Šance a Žermanice. Město Šenov Na území města se vyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem o výměře 385 ha. Jedná se o plochu pro vodní dílo Žermanice. Na území těchto obcí se nevyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Václavovice Obec Velká Polom Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 54. OBJEKT / ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY

Podklady: Povodí Odry, s.p.

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Statutární město Ostrava má zpracován povodňový plán města a je ustanovena povodňová komise města. Z pohledu povodňové ochrany města lze uvést, že k poslední revizi a k většímu upřesnění průběhu výškových úrovní hladin v°řekách došlo v roce 2002 (z významných úprav před tímto datem lze zmínit např. úpravy na řece Odře v letech 1960 až 1969, které byly vyvolány potřebou ochrany zástavby okrajových částí města Ostravy a ploch pro rozvoj průmyslu před pravidelnými povodněmi). V průběhu povodní v roce 1997 katastrofální průtok přesáhl kapacitu hrází podél Odry, takže došlo místně k jejich přelití a k zaplavení území některých městských obvodů Ostravy. Následná studie toku Odry na území Ostravy zpracovaná v roce 2000 prokázala, že oderské hráze sice výškově převedou stoletou povodeň, navrhla však jejich zvýšení v délce 5,7 km na jednotné převýšení 80 cm nad hladinou Q100. Toto zvyšování hrází podél Odry se dokončuje. Na území města se vyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany.

- Na řece Odra – ochranná hráz – v k.ú. Zábřeh nad Odrou (PRA) a k.ú. Svinov (LEV)- sanace hrází, Nová Ves u Ostravy (PRA), (PRA), Hrušov (PRA), Mariánské Hory (PRA), Přívoz (PRA), Koblov (LEV),


41

- Na vodním toku Porubka – ochranná hráz – v k.ú. Svinov (LEV); - Na řece Opava – ochranná hráz – v k.ú. Hošťálkovice (LEV); - Na vodním toku Černý potok – ochranná hráz – v k.ú. Přívoz (PRA); - Na řece Ostravici – ochranná hráz – v k.ú. Hrabová (LEV), Hrabůvka (PRA), Kunčice nad Ostravicí (PRA

Vítkovice (LEV), Moravská Ostrava (PRA-sanace hráze, LEV); Muglinov (PRA), Hrušov (PRA); revitalizace toku v úseku jez Vítkovice po jez Hrabová;

- Na vodním toku Orlovská stružka – ochranná hráz – v k.ú. Heřmanice (LEV+PRA); - Na vodním toku Ščučí a Oprechtický potok – ochranná hráz – v k.ú. Hrabová (STŘ);

Město Klimkovice Na území města jsou v současné době objekty (zařízení) protipovodňové ochrany v návrhu (součástí ÚP°Klimkovice). Obec Olbramice Na území obce jsou v současné době objekty (zařízení) protipovodňové ochrany v návrhu (součást návrhu ÚP°Olbramice). Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se vyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany.

- Na řece Lubina – ochranná hráz – v k.ú. Košatka nad Odrou (LEV+PRA); - Na řece Ondřejnice – ochranná hráz – v k.ú. Stará Ves nad Ondřejnicí, Košatka nad Odrou (LEV).

Město Šenov Na území města se vyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany.

- Na řece Lučina – ochranná hráz – v k.ú. Šenov u Ostravy (LEV+PRA).

Město Vratimov Na území města se vyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany.

Na řece Ostravice – ochranná hráz – v k.ú. Vratimov (LEV+PRA), Na území těchto obcí se nevyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Obec Václavovice

Obec Velká Polom Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 55. PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM

Podklady: Magistrát města Ostravy Webové stránky Sanatoria Klimkovice Územní plán Ostravy z roku 2014

Na území ORP Ostravy se nachází přírodní léčivé zdroje minerálních vod, které jsou využívány v lázních Nový Darkov v Klimkovicích. Jedná se o jodobromovou solanku, což je původem mořská přírodní léčivá minerální voda, která se vytvořila v období třetihorního vrásnění. Vyskytuje se v oblastech uhelných ložisek Ostravska, kde při bouřlivých pohybech zemských vrstev vznikly písčité sloje. V nich se zakonzervovala voda pravěkého moře, které se na území současného Ostravska vyskytovalo před 6,5 až 11 miliony let. V současnosti se jodobromová voda již netvoří, její podzemní zásoba je omezená, a je proto velmi cenná. Klimkovické lázně čerpají jodobromovou solanku ze čtyř vrtů o hloubce 400 až 500 m. Vrty se nacházejí v Polance nad Odrou, odkud se voda čerpá 11 kilometrů dlouhým potrubím do klimkovických lázní.

Ochranná pásma léčivých zdrojů stanovuje ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Ochranná pásma jsou stanovena ve dvou stupních. Ochranné pásmo I. stupně se stanoví pro území zahrnující zpravidla okolí výstupu zdroje (kruh o poloměru 50 m). Ochranné pásmo II. stupně tvoří polygon zasahující do několika katastrů.


Statutární město Ostrava Na území města Ostravy je evidováno 8 zdrojů přírodních léčivých vod. Dle výskytu: 5 zdrojů k.ú. Polanka nad O. (4 zdroje jsou vedeny jako osvědčené, mají vymezená OP 1. a 2. stupně)

1 zdroj k.ú. Proskovice 2 zdroje k.ú. Stará Bělá

Ochranné pásmo II. stupně zasahuje do k.ú.: Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Svinov, Výškovice, Nová Bělá, Dubina.


42

Město Klimkovice Do území města zasahuje ochranné pásmo II. stupně. Obec Olbramice Do území obce zasahuje ochranné pásmo II. stupně. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Do území obce zasahuje ochranné pásmo II. stupně. Na území těchto obcí se léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody, včetně ochranných pásem nenachází. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Šenov Obec Václavovice

Obec Velká Polom Město Vratimov Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 56. LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA

Podklady: Ministerstvo zdravotnictví, Český inspektorát lázní a zřídel ÚAP Moravskoslezského kraje z roku 2013 V ORP Ostrava se nachází jedno lázeňské místo stanovené dle zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o přírodní léčebné lázně s oficiálním názvem „Sanatoria Klimkovice“. Statut lázeňského místa „Nový Darkov – Klimkovice“ byl stanoven „nezbytným prozatímním ochranným opatřením MZ ČR č.j. ČIL-63-433-23.5.1997/2154 ze dne 18.6.1997“. Tímto statutem bylo vymezeno vnitřní a vnější území lázeňského místa v zájmu ochrany léčebného režimu a lázeňského prostředí. Vnitřní lázeňské území je dále děleno na území „A“ a „B“. Vnitřní lázeňské území „A“ – je v něm soustředěno zařízení, jež slouží bezprostředně lázeňskému provozu. Vnitřní lázeňské území „B“ – slouží k rodinnému bydlení obyvatel lázeňského místa, dále pro ubytování návštěvníků a lázeňských hostů, k umístění občanské vybavenosti sloužícím lázeňskému provozu. Vnější lázeňské území – zahrnuje zbývající část k.ú. Klimkovice a části k.ú. Čavisov a Vřesina, do nichž zasahuje hranice vnitřního lázeňského území.

Území lázeňského místa

Obec Výměra obce

(ha) Výměra vnitřní lázeňské

území „A“ (ha) Výměra vnitřní lázeňské

území „B“ (ha) Výměra vnější

lázeňské území (ha) Klimkovice 1463,67 43,61 92,9 1327,16 Vřesina 865,29 65,71 0 65,71 Čavisov 410,45 5,02 0 5,02 Celkem ---- 114,34 92,9 1397,89

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Město Klimkovice Usnesením ze dne 3. února 1982 č. 27 stanovila vláda ČSR ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Nový Darkov v Klimkovicích. Přijetí tohoto usnesení bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů částka 13 z roku 1982. Lázeňským statutem je vymezeno vnitřní a vnější území lázeňského místa a stanoveno opatření související s výstavbou v lázeňském místě. Obec Čavisov Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje, ale do JV části obce okrajově zasahuje vnitřní lázeňské území A, které je zároveň i vnějším lázeňským územím. Obec Vřesina Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje, ale do J části obce zasahuje vnitřní lázeňské území A, které je zároveň i vnějším lázeňským územím. Na území těchto obcí se lázeňské místo nevyskytuje: Statutární město Ostrava Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota

Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Město Šenov


43

Obec Václavovice Obec Velká Polom

Město Vratimov Obec Zbyslavice

3.2.2.2 Shrnutí - vodní režim

V řešeném území jsou velké zásoby podzemních vod, které mají pro zásobování města Ostravy strategický význam. Vodní zdroje jsou chráněny ochranným pásmem. Většina území je napojena na veřejný vodovod. Řeky protékající územím ORP Ostrava mají nízkou vodnost, která vytváří problém při jejich splavnění. Kvalita vody ve vodních tocích stoupá. Využití vodních ploch a toků na území ORP Ostrava pro rekreaci a turistický ruch je však minimální. Podél řek Odry, Opavy, Ostravice, Lučiny a Porubky jsou vyhlášena záplavová území. Půdy na území ORP Ostrava mají sníženou retenční schopnost, což zvyšuje nebezpečí záplav. Většina odpadních vod je odvedena kanalizací na čistírny odpadních vod. Jsou připravovány další etapy budování kanalizační sítě a doplnění chybějících úseků veřejných vodovodů. Z hlediska další udržitelnosti vodního hospodářství je nutné zvýšit retenční potenciál krajiny, zaměřit se na protipovodňovou ochranu a další zvyšování kvality vod lepším čištěním odpadních vod a odstraněním ekologických zátěží kontaminujících podzemní vody. Na území ORP Ostrava jsou chráněné zdroje léčivých vod, které jsou používány pro balneoterapii v lázních Klimkovice.

3.2.3 Hygiena životního prostředí - obsahuje jevy (4, 64, 65, 66, 85, 86, 87)

3.2.3.1 Klimatické poměry

Klimaticky náleží řešené území do mírně teplé oblasti MT 10. Průměrná roční teplota: 8 ° C Průměrné roční srážky: 769 mm Průměrná relativní vlhkost vzduchu 75 % Průběh atmosférických teplot ovlivňuje reliéf a koncentrace průmyslu s hustotou zástavby. Způsobují zvýšení průměrné roční teploty o 1 - 2 °C, než by odpovídalo příslušné nadmořské výšce. V zimě často dochází k tepelným inverzím s výskytem mlh. Abnormální množství srážek v oblasti Beskyd ovlivňuje jejich množství i na Ostravsku – dle koeficientu vláhové jistoty je Ostravsko řazeno mezi velmi vlhká území. Během roku převládá vlhké proudění vzduchu ze západu (38,2 %). Otevřenost krajiny k S a SV se projevuje zvýšením počtu chladných zimních a jarních dnů vlivem proudění studeného a vlhkého vzduchu ze Severního moře.

3.2.3.2 Kvalita ovzduší

Jako kvalitu vnějšího ovzduší označujeme úroveň znečištění vnějšího ovzduší, která může svými účinky ovlivňovat lidské zdraví, vegetaci, celé ekosystémy i materiály. Tato úroveň znečištění vnějšího ovzduší je způsobena vypouštěním znečišťujících látek z různých zdrojů v důsledku lidské činnost (např. doprava, spalování, průmyslová výroba, a další). Znečišťující látky jsou po vypuštění ze zdroje přenášeny v atmosféře a mohou tak ovlivňovat kvalitu ovzduší jak v nejbližším okolí samotného zdroje znečištění, tak ve vzdálenějších oblastech. Základní právní normou upravující hodnocení a řízení kvality ovzduší je zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. ORP Ostrava je charakteristické vysokou hustotou osídlení, dopravy a koncentrací průmyslu, především těžkého, což má za důsledek vysokou imisní zátěž města.

JEV 65. OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ

Podklady: Ministerstvo životního prostředí Celé správní území ORP Ostravy spadá do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále jen OZKO)‚ což jsou území v rámci zóny nebo aglomerace, kde jsou překračovány hodnoty imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Na celém území ORP Ostrava je překročen:

imisní limit (LV) alespoň jedné z následujících znečišťujících látek - SO2, CO, PM10, NO2, Pb, benzen, cílový imisní limit (TV) – bez přízemního ozónu alespoň jedné z následujících znečišťujících látek - As, Cd,

Ni, benzo(a)pyren, cílový imisní limit (TV) – včetně přízemního ozónu alespoň jedné z následujících znečišťujících látek - As,

Cd, Ni, benzo(a)pyren, O3


44

3.2.3.3 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území

JEV 4. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ

Podklady: Úřad územního plánování schválená územně plánovací dokumentace (ÚPD) včetně schválených změn tento jev je rozdělen na dvě části:

A. plochy přestavby B. brownfieldy

A. plochy přestavby Plochy přestavby jsou plochy v zastavěném území obce, na kterých ÚP navrhuje náhradu stávajícího způsobu využití novým způsobem využití, z urbanistického hlediska vhodnějším.


Statutární město Ostrava

Tabulka 28: Plochy přestavby vymezené ÚPO Č. plochy

Katastrální území

Rozloha (ha)

Využití území k r. 2011 Navržený způsob využití specifikace přestavby

PŘ1 Stará Plesná 2,99 Zemědělský výrobní areál Bydlení v rodinných domech, Parky Změna využití územíPŘ2 Stará Plesná 3,45 Skladový areál Bydlení v rodinných domech Změna využití územíPŘ4 Přívoz 38,51 Těžký průmysl - Koksovna Lehký průmysl Změna využití území,

Dekontaminace PŘ5 Přívoz 5,63 Sklady, drobná výroba, dopravní

plochy, administrativa Smíšené – bydlení a občanské vybavení

Změna využití území

PŘ6 Hrušov 34,44 Zbořeniště po bydlení, plocha bývalých odkalovacích nádrží

Lehký průmysl Změna využití území

PŘ7 Hrušov 43,55 Zbořeniště po bydlení Lehký průmysl Změna využití územíPŘ8 Koblov 1,84 Skladový a výrobní areál Krajinná zeleň Asanace,

Dekontaminace PŘ9 Muglinov 23,06 Zbořeniště po těžbě a úpravě

černého uhlí, sklady, bydlení Smíšené – bydlení a služby, Lehký průmysl

Změna využití území, Dekontaminace

PŘ10 Hrušov, Muglinov

32,93 Zbořeniště po těžkém průmyslu –chemické výrobě

Smíšené – lehký průmysl a občanské vybavení

Změna využití území, Dekontaminace

PŘ11 Moravská Ostrava

2,72 Bývalý sportovní areál Bydlení v bytových domech Změna využití území

PŘ12 Heřmanice 36,38 Zbořeniště po těžbě a úpravě černého uhlí

Lehký průmysl, Krajinná zeleň Změna využití území, Dekontaminace

PŘ13 Třebovice veSlezsku

8,40 Zbořeniště po ČOV, sklady, objekt Policie

Volný čas, Občanské vybavení Změna využití území

PŘ14 Přívoz, Mariánské Hory

16,78 Zbořeniště po těžkém průmyslu –chemické výrobě, sklady

Lehký průmysl, Krajinná zeleň Změna využití území,Dekontaminace


6,07 Garáže, odstavné plochy, sklady, drobná výroba,

Smíšené - bydlení a občanské vybavení



4,47 Seřazovací nádraží, zeleň Lehký průmysl Změna využití území


7,27 Garáže, odstavné plochy, sklady, drobná výroba,

Občanské vybavení Změna využití území


2,85 Zbořeniště po drobné výrobě, bydlení a skladech, autoservis

Občanské vybavení Změna využití území

PŘ19 Nová Ves u Ostravy

5,71 Boxové garáže, drobná výroba Bydlení v RD, Lesy, Individuální rekreace –zahrady, Krajinná zeleň


PŘ20 Svinov 30,17 Zbořeniště po těžbě a úpravě černého uhlí, sklady, bydlení

Lehký průmysl, Krajinná zeleň Změna využití území

PŘ21 Zábřeh nad Odrou

8,55 Částečně užívaný průmyslový areál, sklady

Občanské vybavení, Lehký průmysl Změna využití území

PŘ22 Zábřeh - VŽ 22,26 Zbořeniště po těžkém průmyslu –chemické výrobě, sklady

Lehký průmysl Změna využití území,Dekontaminace

PŘ23 Vítkovice, Moravská Ostrava

19,12 Stavební dvůr, betonárna, výroba prefabrikátů, autobazary, dopravní plochy

Smíšené - bydlení a občanské vybavení, OV, Dopravní plochy, Krajinná zeleň

Změna využití území,Dekontaminace


45

Č. plochy


Rozloha (ha)

Využití území k r. 2011 Navržený způsob využití specifikace přestavby

PŘ24 Vítkovice, Moravská Ostrava

64,81 Zbořeniště po těžkém průmyslu –aglomeraci železných rud, výroběželeza, sklady, zeleň

Lehký průmysl, Dopravní plochy, Krajinná zeleň

Změna využití územíDekontaminace

PŘ25 Kunčičky 36,43 Bývalé odkalovací nádrže, sklady, bydlení

Lehký průmysl Změna využití území, Dekontaminace

PŘ26 Vítkovice 6,50 Plocha po těžbě a úpravě černého uhlí, sklady, bydlení


PŘ27 Zábřeh nad Odrou

4,1 Sportovní areál – fotbalové hřiště, tribuny, zázemí

Volný čas Změna využití území

PŘ28 Slezská Ostrava

10,75 Zbořeniště po těžbě a úpravě černého uhlí, drobná výroba, sklady

Smíšené - bydlení a občanské vybavení, techn. infrastruktura

Změna využití území,Dekontaminace


15,31 Zbořeniště po těžbě, úpravě černého uhlí a chemickém průmyslu, sklady, garáže

Bydlení v rodinných domech, občanské vybavení, Krajinná zeleň



11,13 Dřeviště, zpracování a příprava řeziva pro šachty



13,04 Zbořeniště po bydlení v hornické kolonii

Lehký průmysl, Smíšené – bydlení a služby, Dopr. plocha


PŘ32 Kunčičky 36,34 Zbořeniště po těžkém průmyslu –cementárna, odkalovací nádrž

Lehký průmysl Změna využití územíDekontaminace

PŘ33 Radvanice 7,51 Zbořeniště po těžbě a úpravě černého uhlí, drobná výroba, sklady

Lehký průmysl Změna využití územíDekontaminace

PŔ34 Výškovice u Ostravy, Stará Bělá

2,69 Bydlení individuální, drobná výroba, dopravní plocha, zeměděl. půda

Bydlení v bytových domech Změna využití území

Obec Čavisov

Tabulka 29: Plochy přestavby vymezené ÚP Čavisov Č. plochy

Katastrální území Název Charakteristika Koef. zastavění pozemku Výměra v ha

P1 Čavisov Drůbežárna SO – plochy smíšené obytné 0,40 0,17 Obec Dolní Lhota Plochy přestavby se nevymezují.

Obec Horní Lhota Plocha rekultivace – bývalá skládka zemin a sutí na krajinou zeleň Město Klimkovice P/1a – druh plochy městská, určení bližšího využití plochy - bytový dům P/1b – druh plochy městská, určení bližšího využití plochy - zázemí bytového domu Obec Olbramice Mezi plochy k obnově nebo opětovnému využití lze zařadit plochu bývalého kluziště (určeno k rekonstrukci na sportovní areál) a plochy bývalé zemědělské výroby.

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Plocha přestavby P1 o ploše 3,68 ha jihozápadně od centra Staré Vsi u silnice I/58 je určena pro smíšenou výrobu. Město Šenov P14/2 plocha výrobních služeb, řemesel a podnikatelských aktivit – přestavba plochy v jihozápadní zóně

průmyslu P14/3 plocha smíšená – obytná, živnostenská venkovská – přestavba plochy zemědělské výroby v jihovýchodní

části území Obec Václavovice Plochy vhodné pro přestavbu se v obci téměř nevyskytují, v územním plánu jsou vymezeny tři:

plocha bývalého koupaliště je navržena k přestavbě na sportovně-relaxační areál, plocha zboru na ul. Lipkův Důl je navržena k přestavbě na plochy bydlení,

bývalá odstavná plocha pro kamiony na ulici Frýdecké je navržena k přestavbě na plochy bydlení


46

Obec Velká Polom Plocha SO-P1 – plocha smíšená obytná na ploše výroby a skladů Město Vratimov

Tabulka 30: Plochy přestavby vymezené ÚP Vratimov Č.

plochy Katastrální

území Název Charakteristika Koef. zastavění

pozemku Výměra

(ha) P1 Vratimov Výrobní zóna

Mourová IV. VL – plochy výroby průmyslové – lehký průmysl 0,90 0,65

P2 Vratimov Výrobní zóna Mourová V.

VL – plochy výroby průmyslové – lehký průmysl 0,90 0,08

P3 Vratimov Výrobní zóna Mourová VI.


P4 Vratimov Výrobní zóna Mourová VII.


P5 Vratimov Výrobní zóna Mourová VIII.


P6 Vratimov Výrobní zóna Nádražní II.


P7 Vratimov Výrobní zóna Nádražní III.


P8 Vratimov Centrum I. OK – plochy občanského vybavení komerčního typu 0,75 0,51 P9 Vratimov Centrum II. OK – plochy občanského vybavení komerčního typu 0,75 0,24 P10 Vratimov Sezónní IV: VL – plochy výroby průmyslové – lehký průmysl 0,75 0,18

Obec Vřesina Plocha přestavby se na území obce nevymezuje Obec Zbyslavice Plocha přestavby se na území obce nevymezuje B. Brownfieldy

Brownfield definujeme jako nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívána, zanedbána a případně i kontaminována, nelze ji efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Na území ORP Ostrava lze nalézt celou řadu zajímavých příležitostí pro rozvoj aktivit investorů na pozemcích typu brownfield. Následující tabulka podává přehled brownfieldů dle evidence Magistrátu města Ostravy, stav k r. 2010.

Tabulka 31: Brownfieldy P.č. Objekt typ 2 Deza a.s. Valašské Meziříčí průmyslový brownfield 5 Důl Trojice průmyslový brownfield 7 Koksovna Trojice, OKD a.s., Ostravsko-karvinské koksovny průmyslový brownfield 8 Koksovna Trojice, OKD a.s., Ostravsko-karvinské koksovny průmyslový brownfield 9 Důl Hlubina, Vítkovice - Aglomerace, koksovna, vysoké pece průmyslový brownfield 10 Důl Jan Šverma průmyslový brownfield 11 Hrušovská chemická společnost s.r.o. průmyslový brownfield 41 Odval P. Cinger II. průmyslový brownfield 86 OSTRAMO - Vlček s.r.o. průmyslový brownfield 93 Hrušov sociální brownfield

3.2.3.4 Staré ekologické zátěže

JEV 64. STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY

Za starou ekologickou zátěž lze považovat závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminovaná místa mohou být rozmanitého charakteru – může se jednat o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny, území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů představující závažná rizika. Hlavním zdrojem těchto informací je evidence starých ekologických zátěží, resp. kontaminovaných míst, a to veřejně


47

přístupná databáze Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM) – v této databázi lze získat mnoho doplňujících informací k jednotlivým lokalitám. Ve správním území ORP Ostrava je evidováno celkem 245 míst se starými zátěžemi území a kontaminovanými plochami. Z tohoto počtu je 237 na území statutárního města Ostravy a 8 v přidružených obcích. Přehled jednotlivých lokalit je zpracován tabelárně pro jednotlivá katastrální území dále v textu. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava

Tabulka 32: Staré zátěže území a kontaminovaná místa P.č. Lokalita Popis K.ú.

1 Antošovice-Loděnice-pískovna neřízená skládka komunálních odpadů Koblov 2 Arcelor Mittal Steel a.s., ČOV Lučina odkaliště čistírenských kalů Bartovice 3 Arcelor Mittal Steel Ostrava a.s. kontaminovaný areál, hutnictví, slévárenství Kunčice n. O.

4 ArcelorMittal Ostrava a.s., ČOV Ostravice

odkaliště čistírenských kalů Kunčice n. O.

5 ArcelorMittal Ostrava a.s., komplex uložišť

odkaliště elektrárenského popílku, uložiště suchých vysokopecních kalů a skládka ocelárenských kalů

Bartovice

6 ArcelorMittal Ostrava a.s., odkaliště Rudná I, II, III

komplex 3 odkališť pro ukládání vysokopecních kalů Kunčičky

7 ArcelorMittal Ostrava a.s., skládka Rudná

skládka zemin a sutě společnosti Nová Huť, v provozu 1988-1995

Kunčice n. O.

8 ArcelorMittal Ostrava a.s., skládka Vratimovská

skládka zemin a sutě společnosti Nová Huť, v provozu 1994-1993

Kunčice n. O.

9 Areál bývalých kasáren na Janové -- Polanka nad Odrou

10 Areál Štěrkovny Benešov spol. s r.o. JZ od lagun Ostramo, kontaminace horninového prostředí ropnými produkty

Mariánské Hory

11 Areál ZACHEMO nacházela se zde rafinérie lihu a továrna a rafinérie terpentýnu, následně velkosklad chemikálií, nyní šrotiště

Mariánské Hory

12 Areál železničních dílen oprava a výroba železničních vozů Přívoz 13 Bartovice - U Důlňáku neřízená skládka komunálních odpadů Bartovice

14 Bartovice - ul. Šenovská bývalá neřízená skládka komunálních a průmyslových odpadů

Bartovice

15 Benzina s.r.o. ČSPHM Muglinov -- Muglinov 16 Benzina s.r.o. DSPHM Hrabová bývalý distribuční sklad benzínu Hrabová

17 BorsodChem MCHZ anorganická a organická chemická výroba, rozsáhlé znečištění podzemních vod

Mariánské Hory

18 Burňa, kutací j. č. 8 zlikvidovaná jáma Slezská Ostrava 19 Bývalá armaturka dnes obytná zástavba Moravská Ostrava20 Bývalá cihelna na ul. Cihelní v minulosti těžba sprašových hlín a výroba cihel Moravská Ostrava21 Bývalá cihelna na ul. Sládkova v současnosti panelová bytová zástavba Moravská Ostrava22 Bývalá cihelna u pivovaru -- Moravská Ostrava23 Bývalá hutní odbytová základna v místě dnešní Ferony Zábřeh nad O. 24 Bývalá chem. továrna Himmelbauer výroba paraf. svíček a dodavatel surového parafínu Moravská Ostrava25 Bývalá parní cihelna DUTAG -- Moravská Ostrava26 Bývalá strojírna Blahut v současnosti bytová zástavba Moravská Ostrava

27 Bývalá strojírna Elbertzhager - Glassner

bývalá slévárna a kovárna Moravská Ostrava

28 Bývalá továrna a rafinerie terpentinu -- Moravská Ostrava

29 Bývalá továrna na dehtové výrobky August Luttnar

nacházela se zde továrna na dehtové výrobky, v současné době je zde Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Moravská Ostrava

30 Bývalá továrna na mýdlo -- Moravská Ostrava31 Bývalá továrna na mýdlo SCHICHT -- Moravská Ostrava32 Bývalá továrna na papír -- Moravská Ostrava33 Bývalá továrna na zpracování kovů -- Moravská Ostrava34 Bývalá továrna na zpracování mědi -- Moravská Ostrava35 Bývalé cihelné závody, a.s. -- Moravská Ostrava36 Bývalé depo Báňské dráhy -- Moravská Ostrava37 Bývalé dřevařské závody -- Moravská Ostrava38 Bývalé hliniště na ul. Várenská dnes nákupní centrum Futurum a sportovní areál Moravská Ostrava39 Bývalé keramické závody v Hrušově -- Hrušov

40 Bývalé seřaďovací nádraží

-- Moravská Ostrava


48

P.č. Lokalita Popis K.ú.

41 Bývalé závody pro ústřední topení OSTRAK

-- Moravská Ostrava

42 Bývalý Asbestolit bývalá výroba asbesto-cementové krytiny (eternit) Moravská Ostrava43 Bývalý důl Albert ukončený hlubinný důl Hrušov 44 Bývalý hliník na ul. Tomkova -- Moravská Ostrava45 Bývalý sklad benzinu -- Moravská Ostrava46 Cementárna Zábřeh (bývalá) -- Zábřeh-VŽ

48 Centrální odval Zárubek ukládání důlní hlušiny, západní část odvalu byla v 80. letech rekultivována

Slezská Ostrava

49 Centrální odval Jan Šverma odval karbonské hlušiny z dolu Jan Šverma, bazény k ukládání odpadů z chemické výroby

Mariánské Hory

50 Černý potok

umělé vodní dílo k odvodnění staveniště koksovny a odvedení vod z poklesových kotlin po důlní těžbě, funkce kanalizačního sběrače odpadních vod z průmyslových objektů a z Ústřední ČOV

Přívoz

51 Čerpací stanice Vítkovice, a.s. areál čerpací stanice vítkovických železáren (využívána k odběru povrchových vod z Odry)

Nová Ves u Ostravy

52 ČEZ Distribuce, a.s. Kunčice areál rozvodny, v minulosti manipulace s transformátorovými oleji s obsahem PCB

Kunčice nad Ostravicí

53 ČEZ, a.s. Distribuce sklad MTZ Od r. 1957 zde byla prováděna impregnace dřevěných sloupů, opravy izolátorů a hydraulika strojů, sklad MTZ

Moravská Ostrava

54 Čistírna odpadních vod Třebovice -- Třebovice ve Slezsku

55 Dalkia ČR, a.s. MOEL byla zde v provozu elektrárna, teplárna, odstávka v r. 1967. Kontaminace zemin a podzemních vod polyaromáty a kovy

Moravská Ostrava

56 Dalkia ČR, a.s. Třebovice průmys. areál – výroba a distribuce elektrické energie a tepla Třebovice ve Slezsku

57 Depo kolejových vozidel docházelo zde k pravidelnému nakládání s ropnými látkami a jinými nebezpečnými látkami.

Přívoz

58 DEZA, a.s. Bývalý podnik anorganické chemie – destilace dehtů, potvrzena masivní kontaminace zemin a podzemních vod

Zábřeh-VŽ

59 DIAMO s.p. Důl Zárubek ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 60 DIAMO s.p. Odra Odval Ema termicky aktivní odval Slezská Ostrava 61 DIAMO s.p. Odra Odval Hedvika odval karbonské hlušiny Radvanice 62 DIAMO s.p. Odra Odval Heřmanice komplex odvalů, 20 mil.m3 uloženého materiálu Hrušov 63 DIAMO, s.p. - důl Heřmanice areál bývalého hlubinného dolu Heřmanice 64 DIAMO, s.p. - důl Hlubina ukončený hlubinný důl Moravská O. 65 DIAMO, s.p. - důl Jan Šverma ukončený hlubinný důl Mariánské Hory 66 DIAMO, s.p. - důl Jeremenko ukončený hlubinný důl Vítkovice 67 DIAMO, s.p. - důl Koblov ukončený hlubinný důl Koblov 68 DIAMO, s.p. - důl Oderský ukončený hlubinný důl Svinov 69 DIAMO, s.p. - důl Přívoz ukončený hlubinný důl Přívoz 70 DIAMO, s.p. - důl Trojice ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 71 DIAMO, s.p. Důl Hrušov ukončený hlubinný důl, areál je i dále průmyslově využíván Hrušov 72 DIAMO, s.p. Důl Odra Alexandr ukončený hlubinný důl Kunčičky 73 DIAMO, s.p. Důl Odra Nová Bělá ukončený hlubinný důl Nová Bělá 74 DIAMO, s.p. Důl Odra Svinov ukončený hlubinný důl Svinov 75 DIAMO, s.p. Důl Petr Bezruč ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 76 DIAMO, s.p. Odkaliště Heřmanice několik odkališť v prostoru odvalu Heřmanice Hrušov

77 DIAMO, s.p. Odkaliště Hrušov Komplex 3 (dnes již prázdných odkališť) – sloužili k ukládání uhelných kalů z úpravny uhlí, havarijní jímka k vypouštění fenolčpavkových vod

Hrušov

78 DIAMO, s.p. Odkaliště Jeremenko komplex 10 dnes již prázdných odkališť, sloužily k ukládání Kunčičky 79 DIAMO, s.p. Odval Alexandr odval karbonské hlušiny dolu Alexandr Kunčičky

80 DIAMO, s.p. OZ laguny OSTRAMO skládky olejových tekutých, kašovitých i tuhých odpadů z provozu rafinérie minerálních olejů

Mariánské Hory

81 Družstevní cihelna na ul. Horymírově těžba sprašových hlín a výroba cihel Zábřeh nad O. 82 Dřeviště Salma ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 84 Důl Antonín ukončený hlubinný důl Moravská Ostrava85 Důl Bedřich ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 86 Důl Ema Lucie ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 87 Důl Ferdinand ukončený hlubinný důl Michálkovice 88 Důl Františka ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 89 Důl Hrušov I ukončený hlubinný důl Hrušov


49

P.č. Lokalita Popis K.ú. 90 Důl Ida ukončený hlubinný důl Hrušov 91 Důl Jakub ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 92 Důl Jan ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 93 Důl Jan Maria ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava

94 Důl Jindřich ukončený hlubinný důl, při dole provozována koksovna a briketárna

Moravská Ostrava

95 Důl Jiří ukončený hlubinný důl Moravská Ostrava96 Důl Josef ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 97 Důl Josef (na Zámostí) ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 98 Důl Lidice ukončený hlubinný důl Petřkovice u O. 99 Důl Michálka ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava

100 Důl Neumann ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 101 Důl Oderka ukončený hlubinný důl Přívoz 102 Důl Petr a Pavel ukončený hlubinný důl Michálkovice 103 Důl Prokop ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 104 Důl Salma I - Ignát ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 105 Důl Salma II - Leopoldina ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 106 Důl Strojní - Jindřich ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 107 Důl Šalomoun ukončený hlubinný důl Moravská Ostrava108 Důl Vilém ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 109 Důl Vizina ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 110 Důl Zwierzina II - Josef ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava 111 Důl Zwierzina VII ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava

112 EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. kontaminovaný areál – metalurgický kombinát, těžké strojírenství, dopravní a energetické strojírenství, skládka tandemových kalů a šrotiště

Zábřeh-Hulváky

114 Garáže ČSAD bývalý areál Dopravního podniku Ostrava, provoz a údržba vozového parku, skladování olejů a pohonných hmot

Moravská Ostrava

115 Hlušinová navážka u Michálkovic -- Slezská Ostrava 117 Hošťálkovice bývalá skládka komunálních odpadů Hošťálkovice 118 Hrabová - Nádrže Pilíky 1, 2 odkaliště, sloužilo k ukládání flotačních hlušin Hrabová

119 Hrabová - Nádrže Pilíky 3, 4 a 5 odkaliště, sloužilo k dočišťování vod z odkališť, složiště flotačních hlušin

Hrabová

120 Hrabová - u Vítkovické haldy neřízená skládka zemin, stavebních sutí, komun. odpadů Hrabová

121 H-Zone, a.s. - MCHZ Hrušov kontaminovaný areál bývalého podniku anorganické chemie, uvnitř areálu skládka nebezpečného odpadu

Hrušov

122 Jáma Bedřiška ukončený hlubinný důl Zábřeh-Hulváky 123 Jáma č. IV -- Slezská Ostrava 124 Jáma I. - svatá Anna ukončený hlubinný důl Slezská Ostrava

125 Kasárna Hranečník V areálu se nacházely rizikové provozy typu skladů PHM, čerpací stanice PHM, dílny aj.

Slezská Ostrava

126 Krásné Pole - Díly Skládka komunálních odpadů, zemin a stavební suti Krásné Pole

127 Kunčice, obalovna Kontaminovaný areál, v areálu probíhala výroba živičných směsí, současné využití nová obalovna s výkonem 240 t/hod


128 Laguny Hrušov sloužily k ukládání průmyslových odpadů z MCHZ Hrušov 129 LUX továrna na žárovky (bývalá) -- Přívoz

130 Mar. Hory - U BauMaxu skládka zemin, stavební sutě a částečně komunálních odpadů

Mariánské Hory

131 Mariánskohorské železárenské závody (bývalé)

Nacházela se zde Strojírna M.A.F, nyní činnost dopravní společnosti (myčka nákl. vozidel, servis, garáže)

Mariánské Hory

132 Mlýnská strouha fungovala jako městská stoka, ve 30. letech zasypána Přívoz

133 Moravsko-slezská železářská společnost Akmos (bývalá)

dílny železárenské společnosti zabývající se výrobou mostů Přívoz

134 Muglinovská větrní jáma ukončený hlubinný důl Muglinov

136 Nad Porubkou lokalita sloužila národnímu podniku Bytostav Ostrava jako sklady, skládky panelů, výroba, vozový park apod.

Poruba

137 Navážky u řeky Odry navážky důlní hlušiny, strusky a inertního materiálu Mariánské Hory 138 Navážky ul. Na Náspu navážky důlní hlušiny o neznámé mocnosti Přívoz 140 Nová jáma II. -- Muglinov 141 Nová sazovna (bývalá) bývala zde továrna na výrobu kanálových sazí Přívoz 142 Nová Ves - Náplavy neřízená skládka stavební suti, zemin a komunálních odpadů Nová Ves u O.

143 Odkaliště Lhotka sedimentační nádrže, sloužili k ukládání uhelných kalů a vypouštění fenolčpavkových vod z koksovny

Hošťálkovice

144 Odkaliště u Koksovny Svoboda odkaliště k ukládání popelovin Přívoz


50

P.č. Lokalita Popis K.ú. 145 Odval Cingr odval karbonské hlušiny Slezská Ostrava 146 Odval dolu Koblov u kasáren odval karbonské hlušiny z Dolu Koblov Koblov 147 Odval dolu Paskov "B" docházelo zde k ukládání hlušiny z dolu Paskov Hrabová 148 Odval Eduard Urx komplex odvalů pro ukládání hlušin Petřkovice u O. 149 Odval Hrušov - Stachanov odval sloužil k ukládání karbonské hlušiny z otvírek Hrušov 150 Odval Jan Maria odval karbonské hlušiny Slezská Ostrava 151 Odval Jeremenko odval karbonské hlušiny Kunčice nad O.

152 Odval Jindřich halda karbonské hlušiny, z větší části přemístěna, na území se nyní nachází městská zástavba

Moravská Ostrava

153 Odval Koblov halda karbonské hlušiny, do roku 1997 sklad dusíkatých hnojiv

Koblov

154 Odval Lidice odval karbonské hlušiny z dolu Lidice, Anselm, Urx I Lhotka u Ostravy155 Odval Lučina odval karbonské hlušiny Slezská Ostrava 156 Odval Michálka odval karbonské hlušiny Slezská Ostrava 157 Odval Oderský odval karbonské hlušiny Svinov 158 Odval Oskar odval hlušiny Heřmanice 159 Odval Salma odval karbonské hlušiny Slezská Ostrava 160 Odval Svoboda odval karbonské hlušiny bývalého dolu František Přívoz 161 Odval u dolu Zárubek odval karbonské hlušiny Slezská Ostrava

162 Odvaly na Černé louce ukládání hlušiny vyprané z uhlí, materiál postupně odvážen, dnes výstaviště

Moravská Ostrava

163 OKD a.s. - Karolina lokalita s tradicí koksárenské a navazující chemické výroby, hutnictví, dnes rekultivována a znovu zastavěna

Moravská Ostrava

164 OKD OKK, a.s. Důl Anselm ukončený hlubinný důl Petřkovice u O. 165 OKD OKK, a.s. Důl Ludvík ukončený hlubinný důl Radvanice 166 OKD OKK, a.s. Důl Odra - Oskar výdušná jáma Oskar Heřmanice

167 OKD OKK, a.s. Koksovna Jan Šverma kontaminovaný areál, velká ohniska organické a anorganické kontaminace

Mariánské Hory

168 OKD OKK, a.s. Koksovna Trojice kontaminovaný areál, provoz černouhelného dolu, koksovny Slezská Ostrava 169 OKD OKK, a.s. Odval Ludvík odval karbonské hlušiny Radvanice

170 OKD OKK, a.s. Skládka koksovny Jan Šverma

skládka chemického odpadu koksovny Mariánské Hory

171 OKD, a.s. Důl Odra - Petr Cingr ukončený hlubinný důl (dnes tech. památka Důl Michal) Michálkovice

172 OKK Koksovny, a.s. Koksovna Svoboda

průmyslový komplex s tepelnou elektrárnou a bývalým hlubinným dolem Odra, koksovna je stále činná

Přívoz

173 Opavská - odval Šverma na odvalu je vybudováno těleso dálnice D1 Třebovice ve Sl.

174 OSTRAMO, VLČEK a spol., s.r.o. bývalá rafinérie minerálních olejů, kontaminace ropnými látkami, chlorovanými uhlovodíky a aromáty

Přívoz

175 Ostrava - Bělský les bývalá střelnice, vojenské výcvikové prostory Zábřeh nad O. 176 Ostrava Svinov - obalovna -- Svinov

177 Ostrava-Heřmanice, nelegální skládky odpadů Poštulkova a Stožární

černé skládky komunálních odpadů Heřmanice

178 Paskov - Odkaliště NP - 1 odkaliště sloužilo k ukládání flotačních hlušin Hrabová

179 Petřkovice - skládka TKO vytěžený prostor bývalé štěrkovny, zavážen komunálními odpady od 70. let 20.stol

Petřkovice u Ostravy

180 PHO vodního zdroje Ještěrka neřízené skládky komunálních odpadů v ochranném pásmu vodního zdroje

Bartovice

182 Pískovna - ul. Psohlavců neřízená skládka odpadů – KO, odpad ze zahrad Svinov

183 Pískovna- konec ul. Na Pešatek Skládka ve staré pískovně – komunální odpad, zeminy, silniční suť

Stará Bělá

184 Pískovna nad ul. Dokoupilovou Neřízená skládka ve staré pískovně – komunální odpad, odpad ze zahrad, stavební suť

Stará Bělá

185 Pískovna Polanka nad Odrou vytěžený prostor pískovny zavezený inertním odpadem, z části nekontrolované ukládání komunálního odpadu

Polanka nad Odrou

186 Podél ulice Na Pešatku neřízená skládka, překrytá hlínou a popelem Stará Bělá 187 Polanka, obalovna od r. 1995 nová obalovna – výroba a prodej živičných směsí Svinov

188 POROBETON Ostrava -- Třebovice ve Slezsku

189 Pozemek ul. Novoveská pozemek p.č. 246/2 s navážkami strusky, důlní hlušiny a stavební sutě

Mariánské Hory

190 Průmyslová plocha - šrotiště plocha byla průmyslově využívána Přívoz 191 Přívoz Stará ČOV -- Přívoz 192 Radvanice - areál koupaliště skládka komunálních odpadů v areálu bývalého koupaliště Radvanice 193 Radvanice - Lipina bývalá skládka komunálních odpadů Heřmanice


51

P.č. Lokalita Popis K.ú.

194 RWE GasNet, s.r.o. Ostrava dříve plynárna, 3 podzemní jímky dehtu a čpavkové vody, dnes zastavěno

Moravská Ostrava

195 Řadové garáže ul. Švermova - skládka areál řadových garáží, množství navršeného komun. odpadu Mariánské Hory 196 Sediment. nádrž dolu Zárubek důlní výsypka do původního přirozeného terénu Slezská Ostrava 198 skládka MCHZ, Hrušov halda s odpady z chemické výroby Muglinov 199 Skládka MIÚ městská skládka inertních odpadů (stavební sutě) Mariánské Hory 200 skládka Ostrava 4–Poruba -- Poruba 201 skládka Ostrava–Mariánské H. -- Mariánské Hory 202 skládka Ostrava–Přívoz stará skládka sloužila k ukládání komunálního odpadu Přívoz 203 skládka Paskov, Na rybnících -- Hrabová 204 skládka Polanka -- Polanka nad O. 205 skládka Stará Plesná -- Stará Plesná 207 Skládka TKO Hrušov -stará část v prostoru odvalu jámy Vrbice, bez izolačních prvků Hrušov 208 Skládka ul. Lihovarská Průmyslová skládka, uložiště čistírenských kalů z ČOV Slezská Ostrava 209 Slévárna a strojírna (bývalá) dnes bytová zástavba Mariánské Hory 210 Slezskoostravská obecní elektrárna ukončila výrobu v r.1945 Slezská Ostrava

211 St. Bělá - Bosákova ulice neřízená skládka ve svahu do bývalé pískovny – komunální odpad, odpad ze zahrad

Stará Bělá

212 St. Bělá - ul. Na Surdíku neřízená skládka – komunální odpad, odpad ze zahrad Stará Bělá

213 St. Bělá - ulice Pasičky neřízená skládka ve svahu rokle bývalé pískovny – komunální odpad, odpad ze zahrad, stavební suť

Stará Bělá

214 St. Bělá-rokle u lesa Palesek neříz. skládka v lesní rokli – komun. odpad, odpad ze zahrad Stará Bělá 215 Stará městská skládka Ostrava - Přívoz -- Přívoz

216 Stará pískovna - ul. Vinohrad neřízená skládka u vjezdu do bývalé pískovny – komunální odpad, odpad ze zahrad, elektroodpad

Stará Bělá

217 Stará skládka odpadů MCHZ Hrušov vytěžený prostor od bývalé cihelny zavážený průmyslovým odpadem z chemičky

Muglinov

218 Struskový odval VÍTKOVICE, a.s. odval vysokopecní strusky Hrabová 219 Světlík JDŠ č. 5 zlikvidovaná jáma Slezská Ostrava 220 Svinov, obalovna -- Svinov 221 Tažírny trub Svinov -- Svinov 222 Transkorenta (býv. Ostramo) bývalá rafinérie minerálních olejů Moravská Ostrava223 Trojek (býv. Zachemo) bývalý distribuční velkosklad chemikálií, v souč. šrotiště Moravská Ostrava224 Třebovice - Odkaliště odkaliště k ukládání elektrárenského popílku Třebovice ve Sl. 225 U mostu Rudná - skládka průmyslová skládka Svinov 226 U TESCO antropogenní navážky neznámého původu Třebovice ve Sl. 227 U točny trolejbusů - navážky pozemek s navážkami důlní hlušiny, škváry Zábřeh-Hulváky

228 U železniční trati venkovní skladovací plocha s povrchem z navážek vysokopecní strusky a důlní hlušiny

Třebovice ve Slezsku

229 Válcovny kovu akc. spol. (bývalé) -- Přívoz 230 Větrní jáma č. XIII zlikvidovaná jáma Slezská Ostrava 231 Větrní jáma E. Urx ukončený hlubinný důl Koblov 232 Větrní jáma Ida -- Hrušov 233 Větrní Jáma Ignát ukončený hlubinný důl Nová Ves u O.

234 Větrní jáma Vrbice Zasypána 1992, nyní slouží jako degazační stanice pro odsávání důlních plynů, provozovatelem OKD

Hrušov

235 Vítkovice a.s. Dolní oblast kontaminovaný areál – strojní a hutní výroba, koksovna, koksochemie, nyní vyhlášený kulturní památkou

Vítkovice

236 Vítkovice a.s. Halda Hrabůvka docházelo zde k navážení veškerých odpadů z vysokých pecí, hutí a válcoven, popeloviny z teplárny, stavební sutě

Hrabůvka

237 Vítkovice a.s. Štěrková kolej koleje v Dolní oblasti Vítkovic Vítkovice 238 Vítkovice a.s. Usazovací nádrž více různorodých zdrojů kontaminace Kunčičky

239 Vítkovice a.s., středisko 340 těžká kovárna vybudována v 50.letech 20.století, uvnitř areálu Mittal Steel a.s.


240 VÍTKOVICE, a.s. Pískové doly

Původně těžba slévárenských písků, štěrků a hlín, terénní deprese rekultivována různými materiály mimo jiné i průmyslové odpady, materiálem z odvalů, pravděpodobně i toxické materiály

Zábřeh nad Odrou

241 Vítkovice, a.s. Horní oblast Kontaminovaný areál – metalurgický kombinát, těžké strojírenství, dopravní a energetické strojírenství

Vítkovice

242 VÍTKOVICE, a.s. Válcovna trub -- Vítkovice

243 vodní zdroj Stará Bělá kontaminace ze složiště popelovin (odkaliště) a odvalu Dolu Paskov

Stará Bělá

244 Zámečnické ústř. dílny OKR (bývalé) -- Radvanice


52

P.č. Lokalita Popis K.ú. 245 Zemědělské úložiště K Vydralinám uložiště hnoje a chlévské mrvy Polanka nad O.

Obec Dolní Lhota

Tabulka 33: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Dolní Lhota Č. Katastrální území Lokalita Popis 135 Dolní Lhota u Ostravy Na Úbedří skládka KO v bývalém lomu

Obec Horní Lhota

Tabulka 34: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Horní Lhota Č. Katastrální území Lokalita Popis 116 Horní Lhota u Ostravy Horní Lhota SV od obce skládka KO

Město Klimkovice

Tabulka 35: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území města Klimkovice Č. Katastrální území Lokalita Popis 113 Klimkovice Farské Doly bývalá skládka KO 197 Klimkovice skládka Klimkovice --

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Tabulka 36: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí Č. Katastrální území Lokalita Popis 206 Stará Ves nad Ondřejnicí skládka Stará Ves skládka KO

Obec Velká Polom

Tabulka 37: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Velká Polom Č. Katastrální území Lokalita Popis 181 Velká Polom Pískové doly skládka KO

Město Vratimov

Tabulka 38: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území města Vratimov Č. Katastrální území Lokalita Popis 83 Horní Datyně DTS 6915 Horní Datyně - Kubínek soubor distribučních trafostanic 139 Vratimov neznámo skládka TKO

Na území těchto obcí se nenachází staré územní zátěže: Obec Čavisov Obec Olbramice Město Šenov

Obec Václavovice u Frýdku – Místku Obec Vřesina Obec Zbyslavice

3.2.3.4.1 Odvaly, výsypky, odkaliště, halda

JEV 66. ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA

Podklady: Ministerstvo životního prostředí Systém evidence kontaminovaných míst

Odval je násyp horninového odpadu lomu nebo dolu. (synonyma: halda, výsypka). Odkaliště je místo pro trvalé uložení sypkých odpadů z průmyslových provozů, které jsou často plaveny a usazovány za pomocí vody. Geotechnické vlastnosti náplní odkališť omezují výrazně možnosti jiného využití těchto ploch po ukončení provozu. Pokud nejsou již nepoužívané odkaliště uzavřeny překryvem, hrozí zde riziko roznosu prašnosti. Z pohledu možného nadlimitního znečištění využívaných vodních zdrojů nebo povrchových vod nereprezentují odkaliště významné riziko.

Odvaly důlní hlušiny Odvaly karbonské důlní hlušiny jsou pozůstatkem dlouhodobého dolování černého uhlí, přičemž na území města Ostravy se nachází přibližně 50 hald různé velikosti (celková úhrnná plošná rozloha činí zhruba 600 ha, celková


53

kubatura vytěžené důlní hlušiny činí zhruba 90 milionů m3). Obecně bývají odvaly v krajině vnímány jako negativní estetický prvek, většinou zarostlý náletovou vegetací. I přes rekultivaci některých z odvalů se jedná především o plochy s omezenými možnostmi dalšího využit. Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou problémem především hořící odvaly, přičemž na území města Ostravy se nachází tři aktivně hořící odvaly, konkrétně se jedná o odval Ema (cca 34 ha), odval Heřmanice a odval Hedvika. Dostatečný přehled o současném stavu odvalů není v současné době k dispozici. Vážnost situace navíc zvyšuje také skutečnost, že nevhodný zásah do starých odvalů může hoření iniciovat nebo zintenzívnit. Areály důlních odvalů byly v některých případech užívány k ukládání dalších druhů průmyslových odpadů, které mohou v rámci těchto lokalit reprezentovat samostatný zdroj ohrožení horninového prostředí další kontaminací odlišného charakteru. Příkladem může být halda Dolu Jan Šverma v Mariánských Horách, ve které se nacházejí chemické odpady z bývalých MCHZ nebo halda Heřmanice, na které se nachází uhelné odkaliště, do kterého byly vypouštěny fenol-čpavkové vody z koksovny.

Odvaly a skládky velkoobjemových odpadů z hutní výroby Producenty odvalů a velkoobjemových odpadů z hutní výroby jsou, resp. byly hutní komplexy ArcelorMittal Ostrava, a. s. (dříve Nová huť), který využíval odval Lihovarská (cca 85 ha), a Vítkovice, které využívaly odval Hrabová (cca 98 ha). Na obou haldách se kromě strusek nacházejí i další odpady z hutní výroby, jako různé kaly a odprašky s vysokými obsahy těžkých kovů, přičemž se lze domnívat o nekontrolovatelném ukládání také dalších odpadů. Závěry monitoringu uvedených odvalů ukázaly, že tyto nereprezentují významné ohrožení povrchových toků, ani využívaných zdrojů podzemních vod. Oba tyto odvaly jsou v současné době přepracovávány ke komerčnímu sekundárnímu zhodnocení uložených odpadů. Problémem odvalů (stejně jako důlních hald) je heterogenita geotechnických vlastností jejich materiálu, stejně jako nevhodné tvarování jejich povrchu a siluety, což komplikuje jejich zpětné začlenění do krajiny a organismu města.



Tabulka 39: Odval, výsypka, odkaliště, halda P.č. Objekt typ 17 Kaliště Kunčičky Rekultivované plochy 18 Sedimentační kalová nádrž Dolu Zárubek Rekultivované plochy 19 Nádrže pro dočišťování důlních vod odkaliště 20 Složiště elektráren. popílku elektrárny Třebovice odkaliště 21 Skládka vysokopecních kalů Rudná III odkaliště 22 Skládka vysokopecních kalů na ul. Lihovarská Rekultivované plochy 23 Odkaliště čistírenských kalů ČOV Lučina odkaliště 24 Odkaliště vysokopecních kalů Rudná I odkaliště 25 Uložiště vysokopecních kalů Rudná II odkaliště 26 Odkaliště čistírenských kalů ČOV Ostravice odkaliště 27 Odkaliště elektrárenského popílku - Bartovice v procesu rekultivace 28 Lhotka Rekultivované plochy 29 Skládka Ostramo odkaliště 30 Složiště popelovin Ostrava - Kunčičky odkaliště 32 Skládka odpadních dehtů odkaliště 33 Skládka suchých vysokopecních kalů, Ostrava - Bartovice v procesu rekultivace 35 Pískovna Zábřeh Rekultivované plochy 36 Hrabůvka - Odval VŽ v procesu rekultivace 37 Halda Dolu Ostrava - závod Zárubek Rekultivované plochy 38 Halda Dolu Heřmanice Rekultivované plochy 39 Odval Petr Cinger Rekultivované plochy 40 Halda Dolu Heřmanice Rekultivované plochy 42 Halda Dolu Heřmanice Rekultivované plochy 44 Odval z hloubení Dolu J. Šverma Rekultivované plochy 46 Centrální odval J. Šverma v procesu rekultivace 47 Odval Dolu J. Fučík II Rekultivované plochy 48 Halda Dolu Odra - závod Eduard Urx Rekultivované plochy 49 Odval Heřmanice - komplex v procesu rekultivace 50 Halda Dolu Odra - závod Koblov Rekultivované plochy 51 Halda Dolu Odra - závod Eduard Urx Rekultivované plochy 52 Halda Dolu Odra - závod Lidice Rekultivované plochy 53 Halda Dolu Odra - závod Stachanov Rekultivované plochy 54 Halda Dolu Odra - závod 1 Rekultivované plochy 55 Halda Dolu Odra - závod Stachanov Rekultivované plochy 56 Odval Jan Maria Rekultivované plochy 57 Odval Dolu Eduard Urx Rekultivované plochy 58 Odval Jeremenko v procesu rekultivace 59 Halda Dolu Oskar Rekultivované plochy


54

P.č. Objekt typ 60 Halda Dolu Ostrava Rekultivované plochy 61 Haldový komplex Dolu Ostrava (Důl P. Bezruč, Důl Heřmanice, koksovna Trojice) Rekultivované plochy 62 Halda Dolu Ostrava - závod Zárubek Rekultivované plochy 63 Halda Dolu Ostrava Rekultivované plochy 64 Halda Dolu Ostrava - závod Zárubek Rekultivované plochy 65 Halda Dolu Ostrava - závod Zárubek Rekultivované plochy 66 Halda Dolu Paskov v procesu rekultivace 67 Halda Dolu Paskov v procesu rekultivace 68 Halda Dolu Paskov se sedimentační nádrží v procesu rekultivace 69 Hrušovská chemická společnost s.r.o. Rekultivované plochy 69 Halda MCHZ v Hrušově Rekultivované plochy 70 Odval Lihovarská (tzv. studený odval), Ostrava - Kunčičky v procesu rekultivace 72 Odval Rudná, Ostrava - Kunčice v procesu rekultivace 73 Odval strusky a.s. Vítkovice v Ostravě - Hrabové v procesu rekultivace 74 Stará městská skládka Ostrava - Přívoz mezi Odrou a Černým potokem Rekultivované plochy 75 Skládka TKO, Mariánskohorská Rekultivované plochy 76 Skládka zeminy v ul. Vratimovské Rekultivované plochy 77 Skládka Polanka - pískovna v procesu rekultivace 78 Rekultivace Rudná - ČD Rekultivované plochy 79 Rekultivace Rudná - ČD Rekultivované plochy 80 Halda Dolu Ostrava - závod Zárubek v procesu rekultivace 81 Rekultivace u ul. Hlučínské Rekultivované plochy 84 Chemická halda MCHZ Rekultivované plochy 88 CHEMO Rekultivované plochy 91 Skládka nebezpečných odpadů v procesu rekultivace 92 Skládka komunálních odpadů Rekultivované plochy 214 Odval P. Cinger II. Rekultivované plochy

Na území těchto obcí se jev Odval, výsypka, odkaliště, halda nenachází. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


3.2.3.5 Komunální odpady

Množství komunálního odpadu produkovaného občany města každoročně roste. I přesto lze pozorovat pozitivní změny v chování jeho obyvatel v otázce ochrany životního prostředí v Ostravě. Zájem o třídění odpadů a jejich recyklaci se projevuje postupným ubýváním směsného komunálního odpadu ukládaného na skládku a zvyšujícím se podílem využitelných odpadů předávaných k dalšímu využití. Svoz a nakládání s komunálním odpadem na území města zajišťuje společnost OZO Ostrava, s. r. o. Přibližně od roku 2008 dochází ke zvýšení podílu odpadu ze zeleně na celkové produkci odpadů a od roku 2012 také k zahrnutí údajů z výkupen druhotných surovin (kovy a papír), proto došlo ke skokovému navýšení objemu kovových odpadů. V případě ostatních složek odpadů z domácností dochází ke snižování množství směsného komunálního odpadu a roste podíl separovaných složek odpadů. Celková produkce odpadů, bez započtení odpadu ze zeleně a kovů, je pak dlouhodobě stabilní a osciluje mezi cca 79 a 85,7 tis. t/rok. V níže uvedené tabulce je uvedena míra využití odpadů z celkové produkce komunálních odpadů města Ostravy. Plánovaná míra využití komunálních odpadů je 25 % celkové produkce odpadů.

Tabulka 40: Odval, výsypka, odkaliště, halda

Roky Celková produkce

odpadů Míra využití odpadů

2010 87.634 t/rok 17.116 t/rok 19,5 %2011 96.177 t/rok 24.393 t/rok 25,3 %2012 100.916 t/rok 33.070 t/rok 32,8 %2013 102.068 t/rok 38.066 t/rok 37,3 %2014 106.648 t/rok 42.979 t/rok 40,3 %2015 99.015 t/rok 35.122 t/rok 35,5 %


55

Největší podíl z komunálních odpadů zaujímá směsný komunální odpad (odpad z kontejnerů a popelových nádob). Ten je ukládán na skládku v k.ú. Hrušov statutárního města Ostravy. Tato skládka je lokalizována v prostoru bývalého odvalu důlních hlušin. Přehled jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Statutární město využívá společnost OZO Ostrava s.r.o. Obec Čavisov Obec využívá společnost OZO Ostrava s.r.o. Obec Dolní Lhota Obec využívá společnost AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o. Obec Horní Lhota Obec využívá společnost OZO Ostrava s.r.o. Město Klimkovice Obec využívá společnost OZO Ostrava s.r.o Obec Olbramice Obec využívá společnosti:

OZO Ostrava s.r.o EKO-KOM a.s. – obalový odpad ASEKOL a.s. - elektrozařízení

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec využívá společnost OZO Ostrava s.r.o.

Město Šenov Město využívá společnost OZO Ostrava s.r.o. Obec Václavovice Obec využívá společnost A.S.A., spol. s r.o. Obec Velká Polom Obec využívá společnost OZO Ostrava s.r.o.

Město Vratimov Město využívá společnost A.S.A., spol. s r.o. Obec Vřesina Obec využívá společnost OZO Ostrava s.r.o.

Obec Zbyslavice Obec využívá tyto společnosti:

OZO Ostrava s.r.o. ASOMPO, a.s. – biologický odpad

3.2.3.5.1 Recyklace komunálního odpadu

Občané se snaží komunální odpad třídit podle složek (papír, plasty, sklo, v některých místech i biologický odpad a odběr elektrozařízení) a odevzdávat je do míst k tomu určených vyhláškou měst a obcí. Množství vytříděných odpadů rok od roku roste. U nebezpečných odpadů byl zaznamenán pokles vytříděných složek, což je dáno přesměrováním zejména ledniček a televizorů do systému zpětného odběru elektrozařízení.

JEV 85. SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: vlastník Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Staré skládky komunálních odpadů se na rozloze města Ostravy podílí 50 až 100 ha, přičemž všechny již neprovozované skládky jsou v současné době rekultivovány. Využívání těchto ploch k jiným účelům však výrazně omezují nevhodné geotechnické vlastnosti jejich náplně. Ani tyto nereprezentují významné riziko nadlimitního znečištění využívaných vodních zdrojů nebo povrchových vod v rámci města. Město Ostrava má do budoucna zájem na vytvoření Krajského integrovaného centra nakládání s odpady pro jejich termické využití, přičemž v současné době podniká kroky k realizaci tohoto záměru. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO – biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu. Provozovatel skládky:

OKD Rekultivace, akciová společnost BorsodChem MCHZ, s.r.o. Hrušovská chemická společnost, spol. s r.o. OZO Ostrava s.r.o.

Na území těchto obcí se nenachází skládka odpadů. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí



56

JEV 86. SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: Krajský úřad Moravskoslezského kraje - z podkladů provozovatele – původně SPOVO, a.s., v současné době je provozovatelem skupina SITA CZ, a.s.

Ochranné pásmo: dle legislativy o odpadech se ochranné pásmo nevymezuje Spalovna průmyslových odpadů se nachází v ORP Ostrava a je určena pro bezpečné odstraňování odpadů z průmyslových podniků. Umožňuje spalovat kapalné, kašovité, pastovité i pevné odpady. Zařízení je z hlediska obsahu škodlivin určeno, při dodržení určitých technologických podmínek, pro zneškodňování všech nebezpečných odpadů, včetně odpadů s obsahem chlóru, vysokým obsahem síry, těžkých kovů a vysoce stabilních organických látek (např. PCB, freonů). Kontakt: Spalovna průmyslových odpadů Ostrava, Slovenská 2084/102, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města se nachází spalovna průmyslových odpadů v k.ú. Mariánské Hory. Na území těchto obcí se spalovna vč. OP nevyskytuje. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 87. ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Ochranné pásmo: dle legislativy o odpadech se ochranné pásmo nevymezuje. Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu se nachází v ORP Ostrava a je určeno pro bezpečné odstraňování průmyslových nebezpečných odpadů, odpadů ze zdravotní a veterinární péče, chemikálií, odpadů PCB. Zařízení spaluje odpady, které jsou extrémně zatížené škodlivinami, bezpečně provádí spalování odpadů s vysokým obsahem PCB a freonů.


Statutární město Ostrava Na území města se nachází zařízení na odstraňování nebezpečných odpadů v k.ú. Mariánské Hory, ul. Slovenská 2084/102 (spalovna). Na území těchto obce se zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP nevyskytuje. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


3.2.3.6 Shrnutí - hygiena životního prostředí

Cca 90% odpadních vod z řešeného území je odvedeno kanalizační sítí na čistírny odpadních vod, pouze v některých obcích nebo jejich částech není veřejná kanalizace s čistírnou odpadních vod, což negativně přispívá ke kvalitě vodotečí. Na území většiny obcí jsou evidovány staré ekologické zátěže, které jsou hrozbou pro zdraví obyvatel i životní prostředí. Nejmarkantnější je situace v Ostravě, která byla nejvíc vystavena vlivům těžby uhlí a návazného těžkého průmyslu. Jedná se o důlní i hutní odvaly a odkaliště, zpravidla kontaminované nebezpečnými odpady z chemické výroby nebo z technologických procesů při hutní nebo strojírenské výrobě, skládky chemického odpadu a území průmyslových areálů znečištěná úniky nebezpečných látek. Dalším potencionálním nebezpečím v území jsou skládky komunálního odpadu. V Ostravě je zavedeno třídění odpadu jeho producenty před svozem, třídění ve zpracovatelském závodě odvozce odpadu a následná recyklace vytříděných


57

složek u smluvních výrobců. V menších obcích často chybí sběrny a sběrné dvory velkoobjemového a nebezpečného komunálního odpadu, což vyvolává nebezpečí vzniku „černých“ skládek a následnou kontaminaci životního prostředí. Většina obyvatel ORP Ostrava je zatížena emisemi z významných liniových a stacionárních zdrojů. Problémy se znečištěním ovzduší se koncentrují především do města Ostravy, kde se také negativně projevuje zvýšená hladina hluku z dopravy, především silniční. Průmyslové exhalace způsobily kontaminaci velké části ploch zemědělské půdy ORP Ostrava a nevhodnost jejího využití pro produkci potravin. Větší část zástavby v Ostravě je napojena na Centrální zásobování teplem, obce jsou plynofikovány. Tento potenciál však není často v okrajových částech Ostravy a v menších obcích dostatečně využíván vzhledem k vysoké ceně plynu, takže především v zimním období je ovzduší znečišťováno exhalacemi z lokálních topenišť. Z hlediska další udržitelnosti přijatelné hygieny životního prostředí je nezbytné odstranění nebo zneškodnění starých ekologických zátěží, další zvyšování kvality vod komplexním a kvalitnějším čištěním odpadních vod, snižování imisní zátěže území omezením emisí z velkých a středních zdrojů, důslednější třídění odpadů a jeho recyklace, významnější využívání alternativních zdrojů energie a další rozvoj sítě Centrálního zásobování teplem.

3.2.4 Ochrana přírody a krajiny– obsahuje jevy (17, 18, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 42)

3.2.4.1 Aktuální stav krajiny, vegetační kryt

Charakter krajiny je předurčen geologickým podložím, od kterého se odvíjí reliéf krajiny. Ten spolu s vegetací a vodstvem určuje základní charakter krajiny. Tento základní charakter krajiny zásadním způsobem ovlivňuje možnosti využívání krajiny člověkem. Druhová diverzita bioty je vázána na diverzitu přírodních podmínek. Řešené území je mozaikou přirozených, pozměněných a umělých společenstev, vyznačujících se různě vysokou diverzitou bioty. Obecně nejbohatšími systémy jsou vodní a lužní ekosystémy v CHKO Poodří, dále pak následují lesní ekosystémy listnatých a smíšených lesů v oblasti Krásného Pole, Plesné, Bartovic a Heřmanic. Zcela specifické složení bioty přináší ekosystémy starých hald a odvalů ve Slezské Ostravě a Hrušově. Dle Neuhauslové náleží řešené území do subprovincie Vněkarpatských sníženin, oddělující subprovincii Krkonošsko-Jesenickou a Vnější Západní Karpaty. Severozápadní část území náleží k subprovincii Krkonošsko-Jesenické. Potenciální vegetace Vněkarpatské sníženiny (Ostravská pánev + Moravská brána) je řazena mezi jilmové doubravy (Querco-Ulmetum) s dominujícím dubem letním a jasanem, doprovázeným jilmem, javorem babykou a v sušší variantě lípou a habrem. Měkký luh na kontaktu s vodními toky tvoří vrby a topol černý, spolu s olší. Nižší polohy na kontaktu s pahorkatinou Jesenického a Beskydského podhůří zaujímají stanoviště podmáčených dubových bučin, kde převládá dub s bukem (olší), v doprovodu osiky, břízy, lípy a habru, méně již jasanu. Vyšší polohy pak osídluje společenstvo s dominujícím bukem (místy dubem letním), habrem, břízou, jedlí. Z hlediska geobiocenologického zařazení náleží území k bioregionům Ostravská pánev, Moravská brána, Nízký Jeseník. Převládajícími společenstvy v nížinách luhy (měkký a tvrdý luh), v plochých územích říčních vyšších teras dubové bučiny s lípou a habrem, na vyšších svazích a temenech předhůří dubové bučiny a květnaté bučiny s příměsí lípy, jedle, na živnějších substrátech s javorem a jasanem, na kyselých s dubem zimním, břízou, jeřábem. Území je řazeno do 3.- 4. vegetačního stupně, převládají společenstva:

3B3-4 dubové bučiny typické 3-4BC4 javorové doubravy 3-4BC4-5 jasanové olšiny 3-4B3-4 bučiny typické, doprovázená společenstvy dubové bučiny 3-4 B3 bučiny typické 3-4AB3 kyselé dubové bučiny

Reprezentativními společenstvy jsou dubové bučiny (pahorkatina) a jasanové olšiny (údolí velkých řek), dále společenstva potočního luhu. Za unikátní jsou považována společenstva skalních výchozů (Petřkovice) a ostrůvkovitá společenstva kyselých bučin na břidlicích (Plesná, Krásné Pole). Z hlediska entropicky podmíněných společenstev vyšší ekologické hodnoty jsou mezi unikátní ekosystémy začleněny druhově bohaté luční porosty vlhkých a mezofilních luk. Územím s největší hustotou zástavby jsou bezesporu městské části Moravská Ostrava a Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory a Hulváky, Ostrava – Jih a zčásti Slezská Ostrava. Převládá městský charakter zástavby s malým podílem zeleně. Zastoupení přirozených ekosystémů je zde minimální, ve větší míře se vyskytují antropogenní útvary s různým


58

stupněm sukcese (samovolný proces osídlování vegetací). Zelené plochy představují plochy parků a plochy většinou neudržovaných ruderalizovaných stanovišť v okolí industriálních komplexů. Periferní menší sídla původně venkovského charakteru získávají podobu městských satelitů s rodinnou zástavbou. Původní sídla se velmi lišila hustotou i typem rodinné zástavby:

Heřmanice, Bartovice, Hrušov, Muglinov, Michálkovice, Radvanice jsou charakteristické menším jádrem s navazující rozvolněnou rodinnou zástavbou, je zde velký podíl zahrad, rozptýlené zeleně přirozeného charakteru a lesů,

Plesná, Martinov, Krásné Pole, Proskovice, Stará a Nová Bělá, Hošťálkovice, Lhotka, Koblov jsou typické sevřenou venkovskou zástavbou s navazující záhumenní strukturou polností a lesů, zeleň sídla je zastoupena zahradami, větší celky jsou situovány mimo sídlo.

Pro vymezování a návrh ÚSES jsou v zájmovém území rozdílné podmínky, dané z velké části historicky podmíněným obrazem a strukturou jednotlivých částí města. Území Slezské části města s rozptýlenější zástavbou a lesními celky (Bartovice, Heřmanice, Michálkovice) je pro vymezení ÚSES relativně méně kolizní, než území s menšími koncentrovanými sídly, které svou zastavěnou částí často neumožňují průchod prvku ÚSES a zásadním způsobem přerušují přirozenou průchodnost krajiny.

3.2.4.2 Ekologická stabilita krajiny

Ekologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v řešeném území podle vzorce: LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi stabilní ekosystémy KES = -------------------------------------------- = --------------------------- OP + AP + Ch nestabilní ekosystémy

Tabulka 41: Stabilita krajinotvorných prvků Stabilní prvky Nestabilní prvky

LP – lesní půda OP – orná půda VP – vodní plochy a tok AP – antropogenizované plochy TTP – trvalý travní porost Ch – chmelnice Pa – pastviny Mo– mokřady Sa – sady Vi – vinice

Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků.

Tabulka 42: Hodnoty koeficientu ekologické stability Hodnota KES Charakteristika

KES < 0,10 Území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy

0,10 < KES < 0,30 Území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy

0,30 < KES < 1,00 Území intenzívně využívané, zjm. zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie

1,0 < KES < 3,00 Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energo-materiálových vkladů

KES > 3,00 Přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem

Koeficient ekologické stability ORP Ostrava je roven 0,55, což znamená, že se jedná o území intenzívně využívané, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie.

Tabulka 43: Koeficienty ekologické stability (KES) v obcích SO ORP Ostrava

Obec Koeficient ekologické stability

2000 2008 2010 2013 Čavisov 1,33 1,42 1,42 1,42 Dolní Lhota 0,95 0,96 0,96 0,96 Horní Lhota 1,05 1,12 1,12 1,12


59

Obec Koeficient ekologické stability

2000 2008 2010 2013 Klimkovice 0,27 0,27 0,26 0,26 Olbramice 0,38 0,38 0,38 0,39 Ostrava 0,43 0,44 0,45 0,45 Stará Ves nad Ondřejnicí 0,70 0,76 0,76 0,76 Šenov 1,04 1,15 1,15 1,17 Václavovice 1,08 1,20 1,21 1,20 Velká Polom 0,65 0,67 0,67 0,67 Vratimov 0,86 0,90 0,90 0,89 Vřesina 0,71 0,71 0,70 0,70 Zbyslavice 1,29 1,34 1,34 1,34 SO ORP Ostrava 0,52 0,55 0,55 0,55

Zdroj: webové stránky Českého statistického úřadu http://www.czso.cz.

3.2.4.3 Zvláště chráněná území

Z velkoplošných chráněných území zasahuje ORP Ostrava na jihu do Chráněné krajinné oblasti Poodří, zřízené za účelem ochrany unikátní oderské nivy. Oblast byla v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), další se připravují k vyhlášení. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů především vodní a mokřadní květeny a zvířeny. Jsou to například kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí, plavín štítnatý, mnoho druhů obojživelníků, více než 300 druhů ptáků, vydra říční a mnoho dalších druhů živočichů. Na území ORP Ostrava leží také další přírodní památky, jsou to PR°Rezavka, PR Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek, PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně, PP°Porubský bludný balvan a PP Rovninské balvany.

Velkoplošná chráněná území (jev 25, 26, 33)

JEV 25. NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://uap.nature.cz Národní park se ve správním obvodu ORP Ostrava nenachází.

JEV 26. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN

Chráněná krajinná oblast Poodří se nachází v Moravskoslezském kraji v severovýchodní části Moravské brány mezi obcí Vražné nedaleko Oder a jižním okrajem města Ostravy. Plošná výměra činí 81,5 km2. Území tvoří zachovalá údolní niva řeky Odry s pestrým mikroreliéfem. Poodří je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s°každoročním zaplavováním rozsáhlých částí nivy. V národním měřítku je významné charakterem meandrujícího toku Odry s navazujícími systémy mrtvých ramen a tůní, značným podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou zelení, lužními lesy a v neposlední řadě rozlehlými rybničními soustavami. Oblast byla v roce 1993 zařazena k světově významným mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných zvláště chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice a další). Území je místem výskytu řady ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů.

Tabulka 44: Charakteristika CHKO Poodří Vyhlášení 1991

Rozloha 81,5 km2

Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO

NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Rákosina, PR Bažantula, PR Kotvice, PR Koryta, PR Bartošovický luh, PR Bařiny, PP Pusté nivy, PP Meandry staré Odry

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: CHKO se nachází v těchto obcích: Statutární město Ostrava Obec Stará Ves nad Ondřejnicí CHKO se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota


60

Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Město Šenov Obec Václavovice


Maloplošná chráněná území (jev 27, 28, 29, 31)

JEV 27. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz Národní přírodní rezervace (NPR) Polanská Niva se rozkládá na ploše 122,3 ha, v katastrálním území Polanka nad Odrou (Ostrava). Jedná se o část polanecké rybniční soustavy. Vyskytuje se zde mnoho chráněných druhů rostlin a živočichů a vzácných společenstev. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města se nachází NPR Polanská Niva NPR se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 28. PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava PR Polanský les Přírodní rezervaci Polanský les tvoří původní lužní les s karpatskými prvky v údolní nivě řeky Odry. V oblasti lesa se nacházejí slepá ramena řeky Odry a několik tůní. Les je tvořen buky, duby, habry, topoly, javorem mléčem, klenem a babykou. V podrostu pod stromy se daří růstu chráněných druhů bylin. Můžeme tu vidět sněženku podsněžník, česnek medvědí, jaterník podléšku, lilii zlatohlávek, hvězdnatce čemeřicového, kyčelnici žláznatou či ostřici chlupatou.

PR Přemyšov Lužní lesy a mokřadní olšiny s množstvím drobných pramenišť, které ve spodní části území přecházejí v mokřady s vodními plochami. Nachází se v katastrálním území Polanka nad Odrou a Svinov. Ojediněle zachovalá levobřežní říční terasa řeky Odry je členěna řadou rýh a roklí a vyvěrá na ní asi 20 drobných pramenů. Pod svahem voda stagnuje a vytváří mokřady s vodními plochami. Značná členitost reliéfu je příčinou neobvyklé pestrosti biotopů na malé ploše. V areálu přírodní rezervace se střídají společenstva lužních lesů, místy v komplexu s mokřadními olšinami, bažinnými křovinami a s lipovými dubohabřinami. Vodní plochy a prameny vytvářejí podmínky pro široké spektrum vodních rostlin jako je kotvice plovoucí (Trapa natans), leknín bílý (Nymphaea alba) a žebratka bahenní (Hottonia palustris). Průzkumy bylo doloženo 14 druhů savců a 80 druhů ptáků (z toho 58 zde hnízdí). Doupné stromy využívají ke hnízdění datlovití a celá řada z řádu pěvců, např. hohol severní (Bucephala clangula), chřástal vodní (Rallus aquaticus), sluka lesní (Scolopax rusticola).

PR Rezavka Komplex lužního lesa kolem trvale zvodnělého slepého ramene Odry a rozsáhlé rákosiny Vrbenského rybníka ležící v katastrálním území Svinov. Stanoviště řady chráněných rostlin a živočichů. Území tvoří lesní komplex jilmových doubrav spolu s mokřadními olšinami. V podrostu se vyskytuje řada zvláště chráněných rostlin, které jsou zařazeny mezi druhy regionálně významné, např. kruštík polabský (Epipactis albensis), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis). Velká část území je porostlá společenstvy rákosin a vysokých ostřic. Přírodní památka je pozoruhodná také z pohledu mykologického, konkrétně z důvodu výskytu ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca) a šťavnatky narudlé (Hygrophorus leucophaeus).


61

PR Štěpán Zachování velmi cenného území v údolní nivě řeky Opavy. Jedná s o rybník s přilehlým mokřadem patřící do bývalé jilešovicko - děhylovské rybniční soustavy (okres Opava). Cenologicky jde o velice pestré území s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin (kotvice plovoucí, rdest vzplývavý, nepukalka plovoucí, voďanka žabí ap.). Součástí rezervace je přirozeně vytvořená tůň s plovoucím stulíkem žlutým a voďankou žabí a se společenstvem šťovíku klubkatého. Vyskytuje se zde rovněž zvláště chráněné druhy ptáků, vzácné druhy obojživelníků, plazů a savců, které indikují vysokou hodnotu tohoto území. PR se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 29. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz



NPP Landek Národní přírodní památka Landek patří k nejcennějším lokalitám svého druhu na Ostravsku. Nachází se na katastrálním území Petřkovice a Koblov. Landek tvoří nejvýchodnější výběžek Českého masívu a jeho odkryté sedimenty jsou součástí rozsáhlé Hornoslezské pánve. Ve skalním defilé o délce 1,2 km je vyvinuta svrchní část petřkovických a nejspodnější úsek hrušovských vrstev ostravského souvrství. Nejvyšší úsek petřkovických vrstev zahrnuje 8-12 sedimentačních cyklů. Opakují se zde polohy světlých pískovců, šedých, laminovaných prachovců, tmavošedých jílovců, které přecházejí v kořenové půdy a černouhelné sloje. V suti pod výchozy můžeme nalézt fosilní zbytky karbonských rostlin. Ve střední části skalních odkryvů, poblíž soutoku Odry s Ostravicí, vystupuje jedna z nejmocnějších a nejstálejších skupin mořských horizontů, skupina faunistických horizontů Nanety. Asi po 100 m se za soutokem Odry a Ostravice objevují strmě uložené vrstvy jílovců a pískovců, náležejících nejvyšší části petřkovických vrstev. Charakteristickým znakem uhelných slojí petřkovických a spodních hrušovských vrstev je vysoký stupeň prouhelnění a vysoká kvalita uhlí. Landek se nachází nad hlubinnými šachtami s dodnes aktivními důlními plyny. Povrch Landeku je vnitřně vyhříván a díky tomu se zde daří i teplomilnějším stepním druhům rostlin. Vyskytují se zde vzácné exempláře buků staré 150 a více let spolu s různými druhy vzácných živočichů. Lokalita je také významnou archeologickou památkou. Významný je unikátní nález Landecké Venuše známé také pod názvem Petřkovická Venuše. NPP se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 31. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava

PP Heřmanický rybník Soustava pěti rybníků (Heřmanický, Záblatský, Lesník, Figura a Nový stav) s rozsáhlými porosty rákosin a přilehlými mokřadními loukami. Území je do dneška ovlivněno hlubinným dobýváním černého uhlí, které se od 60. let 20. století projevuje na povrchu poklesy terénu. Samotný Heřmanický rybník slouží od roku 1972 jako dávkovací nádrž slaných důlních vod, které


62

doprovázejí uhelná ložiska v okolí Ostravy. Kromě vodních ploch jsou pro lokalitu rovněž typické navazující rozsáhlé porosty rákosin. Díky své poloze na jedné z hlavních migračních tras ptáků a díky zachovalému mokřadnímu ekosystému představuje lokalita významné zimoviště a shromaždiště nejméně 250 ptačích druhů a je významným jádrovým územím ptačí oblasti, která byla vyhlášena za účelem ochrany bukáčka malého (Ixobrychus minutus), ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a slavíka modráčka (Luscinia svecica). Kvalitní mokřadní biotopy poskytují také vhodné prostředí pro trvalý výskyt obojživelníků. Nejvýznamnějším z nich je čolek velký (Triturus cristatus).

PP Kunčický bludný balvan Největší známý bludný balvan v ČR a současně jeden z největších balvanů, zachovaný v okrajové oblasti starších zalednění v Evropě.

PP Meandry Lučiny Koryto s četnými nádržemi a výrazně členitým dnem je lemováno sérií rostlinných společenstev vodních toků, od iniciálních společenstev na náplavech řeky, přes lesní společenstva střemchových jasenin asociace Pruno-Fraxinetum, až po břehové porosty s druhy dubohabrových hájů. Terénní deprese a prameniště pravobřežní štěrkové terasy jsou porostlé mokřadními olšinami svazu Alnion glutinosae. Bylinné patro je nejpestřejší v jarním období, kdy nápadně kvete sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), křivatec žlutý (Gagea lutea), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) a prvosenka vyšší (Primula elatior). V okolí toku a vodních ploch bylo zjištěno celkem 15 druhů vážek, mezi vzácnější patří šidélko znamenané (Erythromma viridulum) a vážka bělořitná (Orthetrum albistylum). Pestrá je rovněž ichtyofauna – bylo zjištěno 13 druhů ryb, mezi nimi ohrožený druh střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a ojediněle i kriticky ohrožená mihule potoční (Lampetra planeri). Mokřady jsou biotopem čolka obecného (Triturus vulgaris), ropuchy zelené (Bufo viridis), ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokana zeleného (Rana esculenta). Dutiny starých stromů využívají strakapoud velký (Dendrocopos major), žluna zelená (Picus viridis) a šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla).

PP Mokřad u Rondelu Území s mokřadními společenstvy na antropogenně vytvořeném terénu zahrnující cenná společenstva bývalého rybníka a mokřadní biotopy v různém stupni vegetační sukcese. Na místa s vysokou hladinou podzemní vody je vázána makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních vod stojatých vod a měkký luh nížinných řek. Tůně s bohatě vyvinutou vegetací a litorálním pásem tvořeným orobincem úzkolistým (Typha angustifolia) obývá čolek velký (Triturus cristatus).

PP Porubský bludný balvan Tento bludný balvan leží na ulici Vřesinské v katastrálním území Poruba. Jedná se o druhý největší bludný balvan s absolutně nejdelší osou na území ČR. Byl vyzdvižen v roce 1928 z koryta potoka v místech zvaných "V dolech" v Porubě. Je tvořen horninou žulového charakteru (hrubozrnný porfyrický granit) a jeho výměra je 25 m3. Struktura horniny je porfyrická, s 1 -2 cm velkými vyrostlicemi růžových draselných živců.

PP Rovninské balvany Tato památka se nachází v katastrálním území Moravská Ostrava. Jde o skupinu bludných balvanů, pro kterou je charakteristický vzorek velkých eratických bloků, transportovaných pevninským ledovcem. Byly objeveny při těžbě písků v Hlučíně - Rovninách a po uzavření a rekultivaci pískovny v první polovině šedesátých let byly balvany převezeny do Ostravy. Většina z nich je tvořena žulou s růžovými až rudě červenými draselnými živci. Dva jsou tvořeny magmatickou horninou odlišného charakteru. Další dva, rozměrově menší, jsou tvořeny světle šedým jemnozrnným kvarcitem.

PP Turkov Refugium ekosystému lužního lesa, v jihozápadní a východní části s hrázemi bývalých rybníků osázenými duby starými cca 200 let, rozprostírající se v katastrálním území Martinov ve Slezsku, Poruba-sever a Třebovice ve Slezsku. Po povodni v roce 1997 území získalo charakter bezodtoké kotliny a v důsledku kyslíkového deficitu uhynula velká část porostů, včetně olšin v bývalých rybnících. V bylinném podrostu přesto zůstaly některé zajímavé druhy, např. měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Území je bohatou mykologickou lokalitou s vzácnějšími druhy, k nimž patří pstřeň dubový (Fistulina hepatica) nebo čechratička (Ripartites helomorphus). Obec Václavovice PP Václavovice – pískovna Přibližně v průběhu 60. let 20. století byla v území prováděna těžba písku, čímž vznikly vodní plochy (tůně), které byly kolonizovány obojživelníky včetně čolka velkého. Při ukončení těžby došlo k postupnému samovolnému zarůstání lokality dřevinami a velká část plochy pískovny byla využívána k ukládání zeminy a odpadu. V současné době tyto negativní vlivy v omezené míře přetrvávají a v území jsou vytvářeny nové černé skládky. Ve vegetačním období dochází k zarůstání tůní okřehkem (Lemna sp.). Území je bohaté na drobné prameniště. Z přirozených společenstev se v území vyskytují fragmenty dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae). Z dřevin převažuje zejména v okolí tůní olše lepkavá (Alnus glutinosa) a topol osika (Populus tremula). Vodní vegetace je většinou méně vyvinutá, převládají ostřice (Carex sp. div.), sítiny (Juncus sp. div.), místy zblochan vodní (Glyceria maxima). Místy se na ploše vyskytují invazní druhy rostlin – křídlatky (Reynoutria sp.).


63

V území se vyskytuje čolek velký (Triturus cristatus), díky němuž bylo území zařazeno mezi evropsky významné lokality a další druhy obojživelníků – čolek obecný (Lissotriton vulgaris), čolek horský (Mesotriton alpestris), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan zelený (Pelophylax esculentus) a kuňka obecná (Bombina bombina). PP se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice

Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Město Šenov Obec Velká Polom

Město Vratimov Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 33. BIOSFERICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO

Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází.

3.2.4.4 Územní systém ekologické stability

Širší vazby ÚSES ZÚR MSK vymezují na území ORP Ostrava plochy a koridory nadregionální a regionální úrovně.

Tabulka 45: Nadregionální biocentra Označení Cílové ekosystémy 91 Černý les mezofilní bučinné, mezofilní hájové a nivní 92 Oderská niva nivní, vodní a luční

Pozn.: biocentrum 91 Černý les se nachází na severní hranici ORP Ostrava

Tabulka 46: Nadregionální biokoridory Označení Typ osy Cílové ekosystémy K 96 N nivní K 96 V mezofilní hájové K 98 MH mezofilní hájové K 99 MH(MB) mezofilní hájové, příp. mezofilní bučinné K 100 V vodní K 100 N nivní K 101 V vodní K 101 N nivní

Tabulka 47: Regionální biocentra Označení Cílové ekosystémy 101 Bělský Palesek mezofilní hájové, hygrofilní lesní 110 Bučina u Bartovic mezofilní hájové, mezofilní bučinné 125 Gurňák mezofilní hájové, mezofilní bučinné 126 Havířovská Lučina nivní, vodní 129 Heřmanice-Záblatí mezofilní hájové, nivní, vodní 134 Horník mezofilní bučinné 146 Klečkovce mezofilní hájové 148 Koblovská a Vrbická niva nivní, vodní 156 Kunčická niva nivní, vodní 158 Landek mezofilní hájové, nivní, vodní 161 Lipina u Oprechtic mezofilní hájové, mezofilní bučinné 208 Radvanická niva nivní, hygrofilní 234 Turkov nivní, vodní 237 U Bravantic mezofilní hájové 239 U Dolu Paskov nivní, vodní 241 U Havířovského rondelu nivní, vodní 243 U Chabičova mezofilní hájové, hygrofilní lesní 245 U Janové hygrofilní lesní, příp. luční 247 U Klimkovic mezofilní hájové 255 Údolí Polančice mezofilní hájové, mezofilní bučinné 269 Vratimovský les mezofilní hájové, mezofilní bučinné 276 Zaryje mezofilní hájové, mezofilní bučinné


64

Tabulka 48: Regionální biokoridory Označení Cílové ekosystémy 543 nivní, vodní 544 mezofilní hájové, hygrofilní, 545 hydrofilní, hygrofilní, mezofilní hájové 551 mezofilní hájové, hygrofilní, 552 mezofilní hájové, hygrofilní, 553 mezofilní hájové, hygrofilní, 554 mezofilní hájové, hygrofilní, hydrofilní 582 nivní, vodní 583 nivní, vodní 584 nivní, vodní 588 mezofilní hájové, mezofilní bučinné 589 mezofilní hájové, mezofilní bučinné 590 hydrofilní, mezofilní hájové 591 mezofilní hájové 592 mezofilní hájové, mezofilní bučinné 602 mezofilní hájové, mezofilní bučinné 603 mezofilní bučinné 617 mezofilní hájové, mezofilní bučinné, hygrofilní 620 mezofilní hájové 621 mezofilní hájové, hygrofilní, hydrofilní 626 mezofilní hájové, hygrofilní 628 mezofilní hájové, hygrofilní, hydrofilní

Zásady vymezování územního systému ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je koncipován na principu ochrany nejzachovalejších ekosystémů v krajině, jež vzájemně propojeny vytváří ekologicky stabilní funkční síť. Pro dosažení tohoto cíle je nutno vymezit prostory, v nichž bude zajištěn vývoj ekologicky stabilnějších společenstev, a tyto prostory rozmístit tak, aby v jejich síti byly zastoupeny pokud možno všechny rozmanité typy společenstev, zahrnující druhové bohatství naší přírody. Protože vznik přirozených společenstev a jejich stabilizace přirozeným vývojem vyžaduje dlouhodobé časové rozpětí, musí být tato „biologická infrastruktura“ v území dlouhodobě fixována a respektována nejméně tak, jako síť osídlení a technické infrastruktury. Proto ÚSES patří mezi územní struktury zásadního významu a požadavky na jeho funkční zachování musí být při všech zásazích do území respektovány. (I. Míchal, Ekologická stabilita, 1992). Posláním ÚSES je tedy jednak zajistit podmínky pro zachování bohatého genofondu naší přírody a pro výměnu genetické informace biologických složek, jednak stabilizačním působením skladebných prvků na okolní méně stabilní ekosystémy zvýšit celkový ekologický potenciál krajiny a obnovit rovnováhu mezi jejími složkami. Skladebné prvky ÚSES Biocentrum - krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou existenci rostlinných a živočišných společenstev. Biocentra rozlišujeme dle různých hledisek, např. dle funkčnosti na funkční, částečně funkční a nefunkční, dle reprezentativnosti na reprezentativní (zahrnuje plošně převažující ekosystémy, typické pro danou jednotku) a unikátní (představuje zvláštní výjimečné typy ekosystémy), podle rozmanitosti zastoupených biocenóz na jednoduchá a kombinovaná (zahrnují společenstva různých formací), atd. Biokoridor – krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem, umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat podmínky k trvalé existenci. Biokoridory rozlišujeme dle funkčnosti na funkční, částečně funkční a nefunkční, dále dle typu formace (les, voda, mokřad…), podle podobnosti spojovaných biocenter na modální (spojuje biocentra se stejnými nebo podobnými společenstvy) a kontrastní (spojuje biocentra s rozdílnými společenstvy). Interakční prvek – drobný krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení ostatních skladebných prvků na méně stabilní ekosystémy. Hierarchické členění ÚSES V rámci ÚSES se rozlišují tři úrovně – nadregionální, regionální a lokální. Nadregionální prvky mají zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu.


65

Regionální ÚSES reprezentuje mozaiku typických společenstev daného krajinného typu, např. pahorkatiny, široké říční nivy, apod. Většinou se jedná o kontrastní prvek, zahrnující různá společenstva v různém stupni vývoje a pozměněna lidskou činností. Lokální úroveň zahrnuje i celý rozsah systémů vyšších, působení lokálních prvků ÚSES na krajinu se stává praktickým vyústěním celého procesu zabezpečování ekologické stability. Prostorové parametry ÚSES Pro jednotlivé prvky ÚSES všech úrovní byly stanoveny minimální parametry, jichž je třeba dosáhnout pro zajištění funkčnosti prvku: Nadregionální biocentrum: 1 000 ha Nadregionální biokoridor: šířka od osy min. 40 m, nárazníková zóna dle možností, do cca 2 km Regionální biocentrum: 30 ha (dle typu společenstva) Regionální biokoridor: šířka 40 m, délka max. 700 m, přerušení je možné do 150 m(pokračuje-li v parametrech lokálních) Lokální biocentrum: 3 ha, jádrové území 1 ha Lokální biokoridor: min. šířka 15 m, max. délka 2000 m, možnost přerušení na 80 m orná půda Popis struktury ÚSES obcí SO ORP Ostrava

JEV 21. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Podklady: Nadregionální –ZÚR MSK Regionální – krajský úřad MSK

Místní ÚSES – územní plány obcí ORP Ostrava a sousedících obcí ze správních obvodů ORP Bílovec, Bohumín Frýdek-Místek, Havířov, Hlučín, Kopřivnice, Opava, Orlová


Statutární město Ostrava ÚSES je vymezen v Územním plánu Ostrava, vydaném 21.5.2014. Hlavní páteří ÚSES v Ostravě jsou dva nadregionální tahy, vedené po velkých řekách – Odře a Ostravici. K nim lze dále přiřadit nadregionální tah podél řeky Opavy, pokračující směrem na Opavsko, dále regionální tah podél Lučiny, směřující k Šenovu a Havířovu. Pro srovnání těchto hlavních os je možno uvést, že v celé délce nejkvalitněji plní svou funkci biokoridor podél Lučiny, ostatní tahy jsou funkční v menších úsecích svého toku. Jmenované regionální a nadregionální tahy reprezentují společenstva podmáčených stanovišť, jsou vymezeny na záplavových územích plochých niv velkých řek. Lesní společenstva 3. a 4. vegetačního stupně normální hydrické řady reprezentují dva nadregionální tahy po hranicích řešeného území. Jedná se o nadregionální tah po mírných svazích a zalesněných plochých hřbetech v k. ú. Bartovice, Heřmanice a Michálkovice, dále pak o jižní část území na k. ú. Stará a Nová Bělá, Hrabová, Proskovice. Oba tahy jsou zastoupeny regionálním biocentrem a dále složeným biokoridorem. Na k. ú. Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová Plesná, Svinov a Polanka je veden regionální tah, zajišťující reprezentativní společenstva 3-4. vegetačního stupně v pahorkatině Nízkého Jeseníku na kontaktu s Ostravskou pánví a Moravskou bránou. Specifickým krátkým regionálním tahem je spojnice mezi Černým lesem za hranicí Ostravy a údolím Odry. Tento je reprezentován kvalitou i typem společenstev unikátním regionálním biocentrem Landek, napojeným regionálním biokoridorem na Černý les. Uvedené hlavní tahy doplňuje síť lokálních tras převážně reprezentativního charakteru, v oblasti Staré a Nové Plesné jsou zařazena i unikátní společenstva luk s rozptýlenou zelení. Interakční prvky jsou vymezeny na stávajících krajinných strukturách většinou drobnějších rozměrů, v některých případech zahrnují unikátní společenstva kontrastního charakteru. Charakteristika jednotlivých tahů ÚSES Nadregionální ÚSES NRBC 1-1 Poodří (dle ZÚR BC 92 Oderská niva) a NRBK 1 (dle ZÚR K 100 – Odra) Řeka Odra je v oblasti CHKO Poodří přirozeně meandrujícím tokem v široké nivě s loukami, rozptýlenou zelení a lužními lesy. V úseku mezi CHKO Poodří a hranicí území v Koblově je tokem s upraveným korytem a protipovodňovými hrázemi na obou březích. Na některých úsecích toku se zachovala slepá ramena (Ostrava – Jih, Petřkovice, Hrušov). Spád toku je malý, charakter nížinné řeky. Doprovodné porosty na březích v regulovaném úseku výrazně chybí. Navržené nadregionální biocentrum je součástí páteřního systému ÚSES. Biocentrum je mozaikou vodou ovlivněných společenstev starých říčních ramen, mokřadů, vlhkých luk a luhu. Za daného stavu je lze považovat za fungující. Jedná


66

se o biocentrum reprezentativní pro bioregion 2.4. Pooderský. Jednoznačně je umístěné v údolní nivě Odry mezi Ostravou – Svinovem a střední části CHKO Poodří, převážně na území CHKO. Cílové ekosystémy jsou nivní, vodní a luční. Nadregionální biokoridor podél řeky Odry, vedoucí k severní hranici řešeného území, lze považovat za funkční pouze v kratším úseku, navazujícím na NRBK Poodří (k.ú. Polanky, Proskovice, Stará Bělá, Ostrava – Jih, částečně Svinov). Výše po toku řeky je funkce biokoridoru snížena regulací koryta s oboustrannými protipovodňovými hrázemi. Břehy jsou pokryty bylinným – často ruderalizovaným společenstvem s nízkým podílem stromové zeleně, souvislé břehové porosty se vyskytují pouze v oblasti Koblovských jezer. Zjištěn je rozsáhlý výskyt invazního neofytu křídlatky. Biokoridor i vložená biocentra jsou modálního charakteru, žádoucí je zajistit stabilitu lužních formací s přirozenou skladbou dřevin. Dle ZÚR MSK je navržena nivní osa (NRBK K100 – nivní osa) a vodní osa (NRBK 100 – vodní osa). Pro vodní osu platí jednoznačná lokalizace trasy bezprostřední vazbou na vodní prostředí v korytě Odry. Nivní osa je vedena souběžně s vodní osou s vazbou na stávající lužní porosty a doprovodné porosty vodního toku. Svébytným vodním systémem jsou vytěžená štěrkoviště v nivě Odry v Koblově. Velké vodní plochy jsou částečně rekreačně využívány, menší plochy jsou převážně ponechány přirozenému vývoji. Vznikl tak velmi hodnotný vodní a lužní komplex, navázaný na řeku Odru. V prostoru Koblovských jezer je navrženo nové regionální biocentrum, posilující celý nadregionální tah. NRBK 2 – Ostravice (dle ZÚR MSK K 101 – nivní osa a K 101 – vodní osa) Řeka Ostravice přitéká od jihovýchodu z Beskyd, je tokem s větším spádem, který umožňuje vznik drobných peřejí a větší diferenciaci dna koryta. Spád je vyrovnáván několika jezy. Doprovodné porosty jsou v úseku Hrabové vyvinuty uspokojivě, při průtoku Kunčicemi a Vítkovicemi jsou velmi mezernaté, v centru města chybějí úplně. Navržený nadregionální tah ÚSES podél řeky Ostravice přirozeně propojuje Beskydy s Ostravskou pánví, je však po stránce funkčnosti velmi oslaben, mnohé úseky jsou dlouhodobě nefunkční. Uspokojivě biokoridor funguje na k.ú. Hrabová a Kunčice, průchod středem města je velmi problematický (sevření zástavbou a rekreačními plochami), zde není za daných podmínek možné dodržet parametry délky biokoridoru (max. 700m), není možno umístit místní biocentrum odpovídajícího charakteru. Za částečně funkční lze považovat úsek nad soutokem Ostravice s Odrou. Do biokoridoru jsou začleněna i unikátní biocentra, reprezentující mozaiku antropických stanovišť s jejich specifickou sukcesí (MBC na haldě Hrabůvka, Interakční prvek na Hrušovské haldě-téměř stepní charakter vegetace). Do NRBK je vloženo nové regionální biocentrum (v blízkosti haldy Hrabůvka) s velikostí dosahující minimálních parametrů.

NRBK 3 – Opava (dle ZÚR MSK K 96 – nivní osa a K 96 – vodní osa) Řeka Opava přitéká ze severu a vlévá se do Odry. Přináší velké množství vody, tok je veden velkými oblouky v široké nivě, hluboce se zařezávající do pahorkatiny (Hošťákovice). Spád toku je malý, doprovodné porosty jsou místy dostačující. Nadregionální tah od soutoku řeky Opavy s Odrou po hranici města na k.ú. Martinov. Lze jej zčásti považovat za částečně funkční, tvořený funkční mozaikou luk, lužního lesa a rozptýlené stromové zeleně. Stávající agrocenózy je nutno do budoucna nahradit bylinnými formacemi a dále zvětšit podíl lesních ploch. Stávající zahrádkářská osada na břehu Opavy je z NRBK vyjmuta. Tah je reprezentován regionálním biocentrem Turkov, kvalitní lužní formací, zahrnující menší rozlohy mokřadů.

NRBK 4 – Slezská Ostrava (dle ZÚR MSK K 98 – MH – MB) Nadregionální tah probíhá po severovýchodní hranici města, je vymezen převážně na stávajících lesních porostech. Problematičtější vedení po agrocenózách a prolukami v řídké zástavbě se vyskytuje v severní části při napojení na RBC Heřmanický rybník a na jižní hranici při přechodu přes nivu Lučiny (kolize s dopravním tahem „jižní tangenta“). Převedení biokoridoru přes nivu Odry v prostoru Vrbice a Koblova je velmi ztíženo výstavbou dálnice a navazující nové trasy hlavního tahu na Rychvald. Biokoridor má zastoupeno reprezentativní funkční regionální biocentrum Bartovický les, regionální biocentrum Heřmanický rybník je unikátního charakteru a spíše navazuje na zamokřená stanoviště široké nivy Odry. Regionální tah je na ně navázán segmentem s výměrou místního biocentra, od něhož dále na severovýchod pokračuje větev regionálního biokoridoru (přes hranice města). Toto biocentrum je vymezeno na sušších stanovištích antropogenních navážek v návaznosti na Vrbickou stružku. Je považováno za nefunkční, do budoucna je třeba nahradit polní kultury a louku lesem. NRBK 5 – Jih (dle ZÚR MSK K 99 – MH – MB) Nadregionální tah, reprezentující společenstva Podbeskydské pahorkatiny, je vymezen po stávajících lesních komplexech. Zahrnuje dvě regionální biocentra mírně odlišného charakteru. RBC 5-10 zaujímá les na vlhčím a živnějším stanovišti, RBC 5-14 představuje celkově sušší stanoviště s vlhčími enklávami. Předchozí jmenované je lesním komplexem s místy přirozenější druhovou skladbou, u obou však výrazně převažují jehličnaté monokultury. Biokoridor je zčásti navržen po orné půdě, v jeho trase se nacházejí čtyři kolizní místa v bodech, kde jej protíná „jižní tangenta“. V prostoru průmyslové zóny je biokoridor veden pod Místeckou po trase zrušené trati, která prochází pod mostem dostatečně kapacitním propustkem pro úspěšné převedení biokoridoru. Původní trasa, procházející spolu s novou


67

cestou pod zvednutou Místeckou (v návrhu), je považována za podpůrnou (silné zatížení daného prostoru ruchem dopravy). Regionální ÚSES

Regionální biokoridor 10 - Lučina Menším pravobřežním přítokem Ostravice je Lučina, přitékající od východu (Havířov, Šenov). Přestože protéká industrializovaným územím Kunčic, zachovala si přirozený charakter meandrujícího toku, v některých úsecích s vyspělými a velmi hodnotnými břehovými porosty. Spád řeky je mírný a v korytě je kompenzován nízkými prahy.

Jedná se o převážně funkční tah, kde tok Lučiny prochází v obloucích nivou s vyspělými doprovodnými porosty. Na výše položených plošinách říční terasy se nacházejí antropogenní biotopy, místy začleněné jako unikátní a kontrastní prvky do trasy biokoridoru (např. MBC 10-2). Regionální biocentrum menších rozměrů je navrženo v oblouku hlavního dopravního tahu do Havířova. Regionální biokoridor 11 - Petřkovice Krátký úsek regionálního významu zahrnuje vysoce kvalitní reprezentativní regionální biocentrum 11-1 Landek, obsahující unikátní stanoviště výchozů horniny na kontaktu svahu pahorkatiny s nivou Odry. Kontrastní charakter obou celků (RBC Landek a NRBK Odra) zvyšuje význam uvedeného biocentra, které je poněkud nedostatečně napojeno na Černý les za hranicemi města. Propojení středem Petřkovic po náspu zrušené trati je již zčásti zastavěno, část pokrývají oplocené zahrady.

Regionální biokoridor 12 – Poruba-jih Regionální tah je z větší části nefunkční, jádrem jsou regionální biocentrum 12-8 a místní biocentrum 12-12, vymezené na lesních porostech. Biokoridor a část místních biocenter jsou navrženy na orné půdě, prostup pod dálnicí směrem k Poodří je řešen pod estakádou ve Svinově.

Regionální biokoridor 13 – Poruba-sever Za funkční lze považovat RBC 13 -1 s navazujícím biokoridorem směrem na Vřesinu a severně na Plesnou. Uvedené prvky jsou reprezentativními společenstvy sušších stanovišť Jesenického podhůří, vymezené na stávajících porostech. Porosty jsou zčásti jehličnatými monokulturami, zčásti kvalitním smíšeným či listnatým lesem. Spojující biokoridor je navržen na orné půdě o minimální šířce 50m. Regionální biokoridor 14 - Proskovice Částečně funkční spojovací biokoridor, propojující dva nadregionální tahy v migrační trase od Poodří do pahorkatiny Podbeskydí. Srázné svahy říční terasy Odry pokrývají listnaté lesy s dubem, bukem, javorem, habrem, které jsou kvalitní reprezentativní biocenózou.

Regionální biokoridor 15 - Polanka Krátký úsek RBK, probíhající podél hranice města, fixuje významnou migrační trasu velkých savců z Nízkého Jeseníku směrem k Poodří a dále do Beskyd. Biokoridor je nefunkční, navržený většinou po orné půdě, na území Ostravy u hranice s Klimkovicemi je vymezen o minimální šířce 25m s tím, že stejná šířka bude vymezena i na území obce Klimkovice. Pro vedení biokoridoru je využita údolnice drobného toku a skupiny krajinné zeleně. Lokální ÚSES

Místní trasa č. 100 Místní tah spojuje nivu Ostravice a Lučiny s lesním komplexem v Heřmanicích (RBC 4-7). Prochází většinou po stávajících porostech. Zdrojovým biocentrem je halda Ema s přilehlými porosty. Místní trasa č. 200 Tento tah reprezentuje společenstva dubohabřin s lípou v prostoru mezi RBC 5-12 a Poodřím. Je zastoupen dvěma od sebe izolovanými tahy, většinou je vymezen na stávajících zelených liniích v zemědělské krajině k.ú. Stará Bělá a Proskovice.

Místní trasa č. 300 Místní tah prochází zemědělskou krajinou v k.ú. Polanka, zčásti je navržen po orné půdě, větší část prvků je vymezena na stávajících porostech. Zdrojovými prvky jsou biocentra 303 a 307 (vysoká kvalita). Propojení obou větví přes Polanku je v jednom případě zrušeno, nad rybníkem je navrženo k zachování.

Místní trasa č. 400 Původní krátká trasa s jedním biocentrem, která byla původně podpůrným tahem RBK 12, sevřeným průmyslovou zónou byla zrušena. Místní trasa č. 500 Probíhá po hranici města v k.ú. Krásné Pole. Zčásti vymezen na stávajících porostech, zčásti navržen po orné půdě. Reprezentativní tah Jesenické pahorkatiny.


68

Místní trasa č. 600 Dvěma větvemi prochází katastrem Martinova, zahrnuje reprezentativní i unikátní společenstva luk s drobnou zelení v údolí Plesenského potoka, druhá větev prochází lesními komplexy k severní hranici města Ostravy s obcí Děhylov. Místní trasa č. 700 Prochází dvěma větvemi územím Hošťálkovic a Lhotky, spojuje nivu Odry a Opavy se zalesněným podhůřím. Vyskytují se zde unikátní společenstva mokřadů a na druhé straně suché a chudé stanoviště temen a svahů pahorkatiny. Tah je celkově kontrastně-modální. Místní trasa 800 Na základě doporučení dotčeného orgánu, OOŽP MMO byla severní větev místní trasy č. 800, která probíhá podél Černého potoka k MBC na odvalu bývalého dolu Šverma, zrušena. Zrušená severní větev místní trasy ÚSES č. 800 byla tvořena skladebnými prvky č. 800 až 806 a interakčním prvkem č. 0-14. Z trasy 800 byla zachována pouze její samostatná, prostorově oddělená, jižní větev, tvořená místním biocentrem MBC 807 a místním biokoridorem MBK 808. Rušená větev je v téměř celém průběhu nefunkční, sevřená mezi plochy průmyslu a plochy dopravy. Skladebné prvky ÚSES, které lze v rámci trasy považovat za alespoň částečně funkční jsou negativně ovlivněny přítomností starých ekologických zátěží (např. chemická skládka v místním biocentru MBC 805). Zásadní, nepřekročitelnou a trvalou překážkou pro fungování trasy je existující kolejiště Českých drah o šířce cca 150 m. Z těchto důvodů nelze předpokládat, že by rušená trasa mohla vůbec kdy splňovat kritéria uvedená v odst. 1), písm. a), § 3, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Místní trasa č. 900 Spojovací biokoridor, trasovaný podél cyklostezky, procházející od Koblovských jezer směrem k Černému lesu za hranicí řešeného území. Je ve většině délky částečně funkční (drobná rozptýlená zeleň, nová alej). Interakční prvky Interakční prvky jsou směrnou částí ÚSES, jejich role je významná. V rámci řešeného zemí je vymezeno 23 těchto prvků, většinou liniové povahy. Výjimku tvoří Hrušovská halda s unikátním společenstvem, připomínajícím lesostep s teplomilnými druhy bylin a dřevin. Čavisov

ÚSES je vymezen v Územním plánu Čavisov, vydaném 4.12.2012.

Nadregionální úroveň v řešeném území není zastoupena. Regionální úroveň zasahuje do území obce regionálním biocentrem 134 Horník a regionálním biocentrem 255 Údolí Polančice. Celková výměra navrženého biocentra 134 Horník dle ZÚR MSK je značně větší než minimálních 30 ha (dle ZÚR asi 98 ha). Jelikož se biocentrum nachází v území více obcí, je žádoucí zpracovat podrobný minimální nebo vhodný rozsah v rámci samostatné dokumentace a ten po schválení zapracovat do územních plánů dotčených obcí. Dále řešeným územím prochází regionální biokoridor 602, vedoucí ze Zbyslavic jižním okrajem Čavisova do regionálního biocentra 255 Údolí Polančice a regionální biokoridor 589, vedený územím Čavisova z RBC 255 do Vřesiny. Lokální úroveň ÚSES je vymezena od jihu z regionálního biokoridoru 602 z území Zbyslavic k severu (stanoviště středně živná a středně vlhká) a dále v údolní nivě Porubky podél hranic Čavisova s Horní a Dolní Lhotou (koridor převážně vedený údolnicemi na stanovištích obohacených a vlhčích). Vymezení v místech, kde neexistují dřevinné porosty, je provedeno v minimálních nutných rozlohách a šířkách dle metodiky. Další případné upřesnění prvků může být provedeno v rámci projektů ÚSES, při zapracování do lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy vymezením podle hranic trvalého rozdělení lesa, popř. po parcelách nebo jiných liniích, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést, v závislosti na způsobu hospodaření a v rámci komplexních nebo dílčích pozemkových úprav.

Dolní Lhota ÚSES je vymezen v Územním plánu Dolní Lhota, vydaném 29.6.2011.

Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních porostů a lesních pásů, pro zachování lučních stanovišť s bohatou květenou zvlášť chráněných druhů rostlin je systém doplněn i řetězem lučních biokoridorů a biocenter. V řešeném území jsou vymezeny biokoridory a biocentra lokální (místní) úrovně. Prvky ÚSES reprezentují bohaté půdy niv a pruhů kolem toků ovlivněné vodou – podél toku Porubky a toku Opusty, mimo údolnice toků pak středně živná stanoviště normální vlhkostní řady.

Vymezení prvků ÚSES: – lokální biokoridory s biocentry podél toku Porubky a jejího levého přítoku Opusty;


69

– lokální biokoridory s biocentry napříč protínající údolnicí Porubky a vedoucí dále k severu podél hranice s Horní Lhotou. Pro všechny prvky ÚSES, mimo vodní plochy a vodní toky zahrnuté do ploch ÚSES, je cílovou vegetační formací les. Horní Lhota

ÚSES byl vymezen v Územním plánu obce Horní Lhota, schváleném 18.6.1999. Platnost územního plánu skončila k 31.12.2015.

Základním prvkem je regionální biocentrum Horník, ležící v jižní části obce. ÚSES je doplněn prvky místního významu. Jedná se o místní biokoridor probíhající ve směru S – J z lesního komplexu Březí – Zátoky v k.ú. Hrabině směrem k říčce Porubce. Severní úsek biokoridoru je řešen variantně. V západní části obce je vymezeno místní biocentrum, z kterého vychází místní biokoridor jižním směrem do prostoru nivy říčky Porubky. Klimkovice

ÚSES je vymezen v Územním plánu Klimkovice, vydaném 2.3.2016.

Regionální ÚSES - biocentra - 247 "U Klimkovic". ÚP Klimkovice jednoznačně vymezuje plochy U / 9 P-US, U / 10 P-US, U / 11 P-US, U / 12 P-US, U / 13 P-US pro regionální biocentrum 247 "U Klimkovic".

- 255 "Údolí Polančice". ÚP Klimkovice jednoznačně vymezuje plochy U / 27 P-US pro regionální biocentrum 255 "Údolí Polančice". Regionální ÚSES - biokoridory - RBK 590 Regionální biokoridor 590 propojuje NRBC 92 "Oderská niva" z území Ostravy s RBC 247 "U Klimkovic" celé jednoznačně vymezené v k. ú. Klimkovice. V území Klimkovic regionální biokoridor 590 tvoří jedno biocentrum vložené do složeného biokoridoru regionální úrovně a jednoduchý biokoridor regionální úrovně.

- RBK 628 Regionální biokoridor 628 propojuje regionální biocentrum 247 "U Klimkovic" s RBC 255 "Údolí Polančice" na hranicích k. ú. Klimkovice a k. ú. Olbramice. V území Klimkovic regionální biokoridor 628 tvoří dvě biocentra vložená do složeného biokoridoru regionální úrovně a tři jednoduché biokoridory regionální úrovně.

Místní úroveň ÚSES ÚP Klimkovice podle požadavků Města Klimkovice (na základě schválení plánu společných zařízení Zastupitelstvem města Klimkovice na 15. zasedání konaném dne 31. 8. 2005) po koordinaci s dalšími záměry změn území, vymezuje plochy pro ÚSES místní (lokální) úrovně:

- Podél toku potoka Rakovec. Vychází z regionálního biokoridoru 589 a vede přes pramennou oblast Rakovce, kolem rybníka Mexiko, kříží dálnici D 1 a končí severně rybníků Písečný rybník, Tisův rybník, tj. nepokračuje dále podél toku Rakovce přes zastavěné území Klimkovic. - Propojení lokálních biokoridorů. Propojuje podél dálnice místní (lokální) ÚSES vedený podél toku potoka Rakovec s místním ÚSES vedeným podlé toku "Mexický potok".

- Podél toku "Mexický potok". Vychází z regionálního biokoridoru 589 a vede přes hranici povodí Porubky a Polančice k jihu, dále podél vodního toku (kříží dálnici D 1 a silnic II/478) k zástavbě Václavovic, kde u areálu čerpací stanice pohonných hmot se stáčí k východu přes zastavěné území do k. ú.

Olbramice

ÚSES je vymezen v Územním plánu obce Olbramice, schváleném 8.10.2002 a rozpracovaném návrhu nového Územního plánu Olbramice.

Následující popis vychází z návrhu ÚP Olbramice.

Nadregionální biocentra (NRBC) ani nadregionální biokoridory (NRBK) – do území nezasahují, zasahují do něj ovšem regionální prvky – dvě regionální biocentra (RBC Údolí Polančice a RBC U Bravantic) a tři regionální biokoridory (RBK 591, 592 a 628). Na místní úrovni ÚSES je vymezeno pět místních biocenter a jeden místní biokoridor. Stará Ves nad Ondřejnicí

ÚSES je vymezen v Územním plánu Stará Ves nad Ondřejnicí, vydaném 28.5.2014.


70

Nadregionální úroveň je na území obce zastoupena nadregionálním biocentrem Oderská niva.

Regionální úroveň je zastoupena RBC 243 a regionálními biokoridory RBK 545, 551 a 554. Regionální biokoridory 545 a 551 jsou propojeny místním tahem se dvěma místními biocentry. Šenov

ÚSES je vymezen v Územním plánu obce Šenov, schváleném 5.12.1996 a rozpracovaném návrhu nového Územního plánu Šenov.

Následující popis vychází z návrhu ÚP Šenov.

Nadregionální úroveň není na území obce zastoupena.

Regionální úroveň je zastoupena RBC 110 a RBC 241 zasahujícími okrajově do území obce a regionálními biokoridory RBK 583 a 617. V RBK 583 vymezeném podél řeky Lučiny jsou vložena tři místní biocentra. V RBK 617, vycházejícího z RBC 110. jsou vložena rovněž tři místní biocentra. Místní úroveň je zastoupena místním biokoridorem s místními biocentry vedeném západovýchodním směrem ve střední části obce. Obec Václavovice

ÚSES je vymezen v Územním plánu Václavovice, vydaném 8.10.2014.

Na území obce Václavovice jsou vymezeny pouze prvky územního systému ekologické stability lokální úrovně – lokální biocentra a lokální biokoridory.

Obec Velká Polom

ÚSES je vymezen v Územním plánu Velká Polom, vydaném 5.3.2012.

Nadregionální prvky ÚSES do řešeného území nezasahují. Do východní části řešeného území zasahuje regionální biokoridor RK 950 (v ZÚR MSK označen pořadovým číslem 588). Místní úroveň je zastoupena především dvěma tahy (podél hranice s Vřesinou a hranice s Ostravou). Vratimov

ÚSES je vymezen v Územním plánu Vratimov, vydaném 23.4.2012.

V řešeném území jsou vymezeny nadregionální, regionální a lokální prvky ÚSES.

Nadregionální biokoridor K101 (N1, N2), vodní a nivní osa, je veden tokem Ostravice a podél něj. Do něj je v části trasy v území Vratimova vloženo regionální biocentrum č. 239 (N1). Dále pokračuje koridory vodním a nivním k severu (N2). Nadregionální biokoridor K 99, mezofilní hájový a mezofilní bučinný, prochází ze západu z území Paskova přes vložené regionální biocentrum č. 239 U Dolu Paskov (N1), dále klínem území Řepišť (N3) do vloženého regionálního biocentra č. 276 Zaryje a dále přes území Řepišť a pak Vratimova jako části (N5 až N15). Části (N5) až (N10) jsou vymezeny na zčásti existujících porotech v údolnici Datyňky – listnaté porosty přírodě blízkého druhového složení, většinou různověké. V území Vratimova je do něj ještě vloženo regionální biocentrum č. 269 Vratimovský les, mezofilní bučinné a mezofilní hájové. Trasa lokálních biocenter a biokoridorů je vymezena od nadregionálního biokoridoru K99, (N8 LBC) k jihu (L4 LBK) do LBC na území Řepišť a z něj a) dále k jihu přes Vratimov (L5 LBK) na území Řepišť, b) k východu (L6) a (L8) do LBC na území Václavovic a odtud k jihu podél hranice Václavovic a Horních Datyní (L9 LBK) do LBC (L10). Dále pak pokračují k jihu po hranici mezi Sedlišti a Řepišti. Další trasa je vedena jako lokální z NRBK K99 (N10 LBC) k východu. Je tvořena lokálními biokoridory a lokálními biocentry (L1) až (L3) a dále pokračuje na území Šenova. Vřesina

ÚSES je vymezen v Územním plánu Vřesina, vydaném 24.9.2014.

Nadregionální prvky ÚSES na území obce nezasahují.

K severovýchodní hranici obce zasahuje mezofilní hájové RBC 146 Klečkovce, ve větší vzdálenosti jihozápadně od území se nachází RBC 255. Z těchto RBC vycházejí RBK zasahující do území obce. Po jižní části k. ú. Vřesina u Bílovce je veden regionální biokoridor 589. V jihovýchodní části obce na tento RBK navazuje RBK 626, který má podle ZÚR MSK cílový charakter mezofilní hájový a hydrofilní. Podrobně zde byly vymezeny nejen plochy vlastních lesních částí obou RBK, ale i na nich vložená místní biocentra. Podél toku Porubky je vymezen místní tah ÚSES (v platném územním plánu klasifikovaný jako regionální).


71

Zbyslavice

ÚSES je vymezen v Územním plánu obce Zbyslavice, schváleném 14.10.1998 a rozpracovaném návrhu nového Územního plánu Zbyslavice.

Následující popis vychází z návrhu ÚP Zbyslavice.

Nadregionální prvky ÚSES na území obce nezasahují.

Podél společné hranice s Vřesinou, Čavisovem a Kunovicemi je vymezen regionální biokoridor RBK 603 s vloženými místními biocentry. Místní úroveň je zastoupena místními biokoridory a biocentry vymezenými po hranici s Bítovem a Těškovicemi.

3.2.4.5 Významné krajinné prvky

JEV 22. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU

Podklady: Pověřený obecní úřad Obec s rozšířenou působností (ORP) – Magistrát města Ostravy, Odbor ochrany životního prostředí Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města Ostravy je registrováno 136 významných krajinných prvků (podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.), dva VKP jsou registrovány v Klímkovicích, jeden v Šenově.

Tabulka 49: VKP registrované na území města Ostravy

Číslo Název Datum

registraceCharakter území Městský obvod

001 Hulvácký kopec - koupaliště 1993-08-24 lesopark Nová Ves, MHaH

002 Park na Hulváckém kopci a vodní plochy podél ul. Novoveská

1993-11-15Lesopark, vodní plochy, mokřad

Nová Ves, MHaH

003 Sad Jožky Jabůrkové 1993-05-26 park Vítkovice 004 Hřbitov u Vítkovického nádraží 1993-05-26 hřbitov Vítkovice 005 Park mezi ul. 1. máje a Výstavní 1993-06-08 park MHaH 006 Sad Milady Horákové 1994-05-10 park MOaP 007 Husův sad 1993-06-08 park MOaP 008 „Tramvajová trať“ Hrabová – Nová Bělá 1996-02-01 porost dřevin Nová Bělá, Hrabová 009 Pustkovecké údolí 1993-12-02 park Pustkovec, Poruba 010 Hřbitov v Ostravě-Zábřehu a okolí 1993-11-08 Hřbitov, porost dřevin Ostrava-Jih 011 Park na křižovatce ul. Dolní a U Zámku 1994-01-27 park Ostrava-Jih 012 Třebovický park a okolní hodnotné plochy 1995-01-09 park Třebovice 013 Izolační zeleň podél ul. Železárenské 1994-04-28 porost dřevin MOaP 014 Sad Družby 1994-06-20 park Poruba 015 Porubský rybník 1994-06-10 porost dřevin Poruba 016 Stromořadí mezi ul. Záhumenní a Rudnou 1994-07-07 stromořadí Poruba 017 Park u Porubského nábřeží 1994-07-11 park Poruba 018 Marxův sad 1996-01-31 zahrada Slezská Ostrava 019 Komenského sady 1994-06-02 park MOaP 020 Areál nemocnice v Ostravě-Zábřehu 1996-01-31 parková zeleň Vítkovice 021 Zeleň mezi ul. Krokova a Plzeňská 1995-08-01 porost dřevin Ostrava-Jih 022 Bezručův sad 1996-04-24 park MOaP 023 Zeleň za garážemi u ul. Provozní 1994-05-27 porost dřevin Třebovice 024 Lesík na koutech – Poruba VII. obvod 1996-01-31 parková zeleň Poruba 025 Park mezi ul. Ruská, Mostárenská a Kotkova 1995-02-22 park Vítkovice

026 Kamenec–zeleň mezi ul. Bohumínská, Na Mundlochu, Nad Ostravicí, Dědičná, Bukovanského

1993-11-02 porost dřevin Slezská Ostrava

027 Ústřední hřbitov 1995-03-14 hřbitov Slezská Ostrava

028 Park pod Ústředním hřbitovem 1996-03-061996-05-20

park Slezská Ostrava

029 Hřbitov u kostela sv. Kateřiny v Hrabové 1995-07-31 hřbitov Hrabová 030 Hřbitov na ul. Bažanově v Ostravě-Hrabové 1995-07-31 hřbitov Hrabová 031 Hřbitov v Ostravě-Svinově 1995-03-06 hřbitov Svinov


72



032 Sad Čs. armády 1996-05-14 park Svinov 033 Zeleň u kostela v Kunčičkách 1998-11-19 porost dřevin Slezská Ostrava 034 Stromořadí u hřiště na ul. Stanislavského 1996-02-12 stromořadí Svinov

035 Sad Míru v Ostravě-Svinově 1995-03-031995-05-29

park Svinov

036 Na Rybnících 1994-10-31 louky, rozptýlená zeleň Hrabová 037 Lhotka - Slepičky 1994-10-31 porost dřevin, mokřad Lhotka 038 Sad na ul. 30. dubna 1995-02-10 park MOaP 039 Lhotka – lesík na lokalitě Borky 1994-11-01 porost dřevin Lhotka 040 Hošťálkovice – Lhotka „Pod vysílačem“ 1994-12-14 porost dřevin, louky Hošťálkovice, Lhotka 041 Skupina jírovců na ul. Soukenické 1996-07-31 skupina dřevin MOaP 042 Lesík za Třebovickým parkem 1995-01-12 porost dřevin Třebovice

043 Zeleň u hřiště – ul. Na Valech a V Mešníku v Třebovicích

1994-05-31 stromořadí Třebovice

044 Alej na ul. Pod Bažantnicí 1996-03-20 stromořadí Radvanice a Bartovice 045 Park na ul. Frýdecké v Ostravě-Kunčicích 1996-04-23 park Slezská Ostrava 046 Park na ul. Holvekova, Lihovarská (bývalá ZOO) 1996-04-23 park Slezská Ostrava 047 Hřbitov Michálkovice 1997-01-06 hřbitov Michálkovice 048 Remízy nad Lamařem v Koblově 1999-12-09 porost dřevin Slezská Ostrava 049 Plochu ul. Pod Bažantnicí a řeky Lučiny Neregistr. 050 Michalské náměstí 1997-07-29 parková zeleň Michálkovice 051 Buk a jinan v předzahrádce na ul. Zámostní 1997-12-08 solitérní dřeviny Slezská Ostrava 052 Sad Boženy Němcové 1997-11-04 park MOaP 053 Alej u statku na ul. Jelínkova 1996-08-28 stromořadí Svinov 054 Stromořadí ve statku u ul. Jelínkova 1996-10-23 stromořadí Svinov 055 Zeleň v areálu fakultní nemocnice v Porubě 1998-12-03 parková zeleň Poruba 056 Protihlukový pás u VŠB 1996-09-19 porost dřevin Poruba 057 Červenolistý buk na ul. Ruské 1997-03-17 solitérní dřevina Vítkovice 058 Zbytek aleje u ul. U Důlňáku 1996-06-19 stromořadí Radvanice a Bartovice 059 Náměstí Jana Nerudy v Porubě 1999-06-03 porost dřevin Poruba 060 Izolační zeleň podél železniční trati v Bartovicích 1996-07-25 porost dřevin Radvanice a Bartovice 061 Parčík u školy na ul. U Statku 1996-07-30 parková a izolační zeleň Radvanice a Bartovice 062 Porost na terénním zlomu v lokalitě Podzámčí 1996-06-14 porost dřevin Radvanice a Bartovice 063 Prostřední důl 1996-09-03 porost dřevin, mokřad Radvanice a Bartovice 064 Hřbitov u Babího dolu 1996-08-01 hřbitov Radvanice a Bartovice 065 Alej podél ul. Bartovická 1996-09-02 stromořadí Radvanice a Bartovice 066 Park u kulturního domu v Bartovicích 1996-08-29 parková zeleň Radvanice a Bartovice 067 Hřiště u ul. Bartovické a Těšínské 1996-09-02 porost dřevin Radvanice a Bartovice 069 Akátový porost u ul. Šporovnická 1996-06-14 porost dřevin Radvanice a Bartovice 070 Remíz – ul. Krušinova Neregistr. 071 Zeleň za Moštárnou v Ostravě-Svinově 1996-02-28 porost dřevin Svinov 072 Jírovce u sladovny ostravského pivovaru 1997-10-31 stromořadí MOaP 073 Novoveské rybníky za školním statkem 1998-10-22 vodní plocha, porost dřevin Nová Ves 074 Zeleň u ZŠ Radvanice Neregistr. 075 Zeleň na hřbitově a u kostela v Radvanicích 1997-07-30 hřbitov, parková zeleň Radvanice a Bartovice

076 Parková úprava u bývalého kina „Odboj“ v Radvanicích

1997-07-25 parková zeleň Radvanice a Bartovice

077 Park na ul. Dalimilova 1997-07-25 park Radvanice a Bartovice 078 Park Lipina Neregistr. 079 Jírovce naproti pivovaru 1997-07-25 porost dřevin MOaP 080 Dolca - Čechůvka 1999-03-11 porosty dřevin, louky ap. Krásné pole 081 Areál parku a kostela v Polance nad Odrou 1997-10-30 parková zeleň Polanka nad Odrou

082 Zámecký rybník v Polance nad Odrou 1997-07-25vodní plochy, břehový porost

Polanka nad Odrou

083 Zahrada u Sokolovny v Michálkovicích 1997-09-24 parková zeleň Michálkovice 084 Zeleň u Michalského náměstí 1997-08-04 parková zeleň Michálkovice 085 Svah nad ul. Souhradskou 1997-11-06 porost dřevin Plesná 086 Hřbitov v Plesné 1997-12-04 hřbitov Plesná 087 Mez u ul. Akátové I 1997-09-23 porost dřevin Plesná 088 Zeleň u kostela sv. Jakuba v Plesné 1997-08-04 parková zeleň Plesná 089 Břehový porost v lokalitě Na Drahách 1998-12-10 břehový porost Stará Bělá


73



090 Údolí Končina v Plesné 1998-10-071998-11-30

údolí s vodotečí Plesná

091 Údolí pod Žižkovem v Plesné 1997-12-04 údolí s vodotečí Plesná 092 Údolí v lokalitě Kostka v Plesné 1997-11-04 údolí s vodotečí Plesná 093 Zeleň u ul. Karla Svobody 1997-11-06 parková zeleň, zahrada Plesná

094 Hřiště TJ Sokol - Plesná 1997-12-011997-12-08

porost dřevin Plesná

095 Havlíčkovo náměstí v Porubě 1999-04-26 parková zeleň Poruba 096 Hřbitov na ul. Slovenské 1997-10-06 porost dřevin MOaP 097 Náměstí gen. Svobody 1997-11-04 parková zeleň Ostrava-Jih 098 Buk na ul. Hybnerova 1998-07-27 solitérní strom Slezská Ostrava 099 Skupina dřevin na ul. Klečkova 1998-07-07 porost dřevin Stará Bělá 100 Zeleň u kostela sv. Jana Nepomuckého ve Staré Bělé 1998-12-03 parková zeleň Stará Bělá 101 Starobělské jírovce na ul. Mitrovická 1998-12-10 skupina stromů Stará Bělá 102 Břehové porosty rybníka Na Zámčiskách 1998-07-08 porost dřevin Stará Bělá 103 Lesík na ul. Junácké 1998-07-30 porost dřevin Stará Bělá 104 Porost dřevin ve svahu nad ul. Potoky 1998-07-30 porost dřevin Stará Bělá 105 Dřeviny u ul. Mitrovické a Trňák 1999-10-04 porost dřevin Stará Bělá 106 Liniová zeleň podél ul. Mitrovická 1998-08-07 stromořadí Stará Bělá 107 Porost dřevin u ul. Nábřežní 1999-02-25 porost dřevin Polanka nad Odrou

109 Na Dvorském 1998-08-121998-09-21

mokřad, louka, porosty dřevin

Polanka nad Odrou

110 Větrolam u ul. Za Humny 1998-08-17 stromořadí Polanka nad Odrou 111 Areál JDN v Ostravě-Petřkovicích 1998-10-05 parková zeleň Petřkovice 112 Remíz u vodoteče v lokalitě U Fonovic 1998-08-20 porost dřevin Polanka nad Odrou 113 Mez nad loukou a zahradou u ul. K Pile 1998-10-05 pastvina, porost dřevin Polanka nad Odrou 114 Zeleň u vodárny u ul. Za Humny 1998-10-05 porost dřevin Polanka nad Odrou 115 Bývalé drážní těleso v Ostravě-Polance 1998-10-06 porost dřevin, travní porosty Polanka nad Odrou 116 Zeleň podél ul. Staroveské 1999-09-03 zeleň podél komunikace Proskovice 117 Bývalá pískovna u ul. Včelařské 1998-10-07 porost dřevin Petřkovice

118 Údolí pod ul. Ve Svahu 1998-10-08porost dřevin, podmáčená louka

Polanka nad Odrou

119 Remízy a louky u Fonovic 1998-10-08Louky, porost dřevin, extenzivní sad

Polanka nad Odrou

120 Hřbitov v Nové Vsi 1998-12-04 hřbitov Nová Ves 121 Hřbitov v Kunčičkách 1998-11-23 hřbitov Slezská Ostrava 122 Lesík u ul. Frankova v Proskovicích 1999-03-09 porost dřevin Proskovice

123 Remíz v poli za vodárnou v Proskovicích 1999-02-021999-07-23

porost dřevin Proskovice

124 Porost ve svahu u ul. Světlovské 1998-11-24 porost dřevin Proskovice 125 Hrabovský mokřad 1999-04-07 porost dřevin, mokřad Hrabová 126 Platany u ul. Odborářské 1998-12-16 stromořadí Ostrava-Jih 127 Porost na svahu nad Ludgeřovickým potokem 1999-04-07 porost dřevin Petřkovice 128 Náměstí V. Nováka v Porubě 1999-06-03 parková zeleň Poruba 129 parková zeleň u ul. Oty Synka 1999-09-06 parková zeleň Poruba 130 Remízy na Podlesí-Koblov 2000-01-20 porost dřevin Slezská Ostrava 131 Alej na Podlesí-Koblov 2000-01-17 stromořadí Slezská Ostrava 132 Údolí u bývalé vlečky k dolu Oskar 2000-02-29 porost dřevin, vodní plocha Slezská Ostrava 133 Park u Kulturního domu „Poklad“ 2002-03-28 parková zeleň Poruba 134 Náměstí družby v Porubě 2002-03-11 parková zeleň Poruba 135 Zeleň u ul. Klegova v Ostravě-Hrabůvce 2006-01-26 parková zeleň Ostrava-Jih

137 Bývalý hřbitov a navazující parková zeleň ve dvorním traktu ul. Jana Šoupala

parková zeleň Poruba-sever

Město Klimkovice

Tabulka 50: VKP registrované na území města Klimkovice

Číslo Název Datum registrace Charakter území Katastrální území

139 Lípová alej podél staré Opavské cesty Klimkovice 140 Zámecký park v Klimkovicích Klimkovice


74

Město Šenov

Tabulka 51: VKP registrované na území města Šenov

Číslo Název Datum registrace Charakter území Katastrální území

138 Zámecký park Šenov Šenov u Ostravy Přírodní park se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Obec Václavovice Obec Velká Polom Město Vratimov Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 23. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU

Podklady: Pověřený obecní úřad Obec s rozšířenou působností (ORP) – Magistrát města Ostravy, Odbor ochrany životního prostředí V území se nacházejí následující významné krajinné prvky (VKP) taxativně vyjmenované v § 3 odst. (1) písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. – lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Možnost přesné identifikace těchto obecně vyjmenovaných VKP ztěžuje absence jednoznačného legislativního výkladu pojmů údolní niva.

Lesy Podrobné údaje o lesích jsou uvedeny v oddíle ZP. Zemědělský půdní fond a PUPFL Rybníky, jezera, vodní toky Pro vymezení rybníků a vodních toků byly využity data ZABAGED. Údolní nivy Vymezení VKP údolní niva bylo provedeno v r. 2011 (Ing. Iva Škrovová). Údolní nivy jsou rozděleny z hlediska současného využití krajiny na urbanizované (zastavěné), zemědělské a přírodní. Ve výkresu limitů je z důvodu velkého množství zobrazovaných jevů zakreslena pouze hranice údolních niv.

3.2.4.6 Ochrana krajinného rázu

Důležitou obecně chráněnou hodnotou území z pohledu ochrany přírody a krajiny je jeho krajinný ráz. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

JEV 30. PŘÍRODNÍ PARK

Podklady: Krajský úřad Moravskoslezského kraje Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz Přírodní park Oderské vrchy Oderské vrchy jsou jihovýchodní část Nízkého Jeseníku. Pro své půvaby byly v roce 1994 úřadem v Novém Jičíně vyhlášeny přírodním parkem. Jehož posláním je zachování typického krajinného rázu Nízkého Jeseníku Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Město Klimkovice Na části území města se nachází přírodní park Oderské vrchy. Obec Olbramice Na části území obce se nachází přírodní park Oderské vrchy.

Obec Zbyslavice Na části území obce se nachází přírodní park Oderské vrchy.


75

Přírodní park se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava: Statutární město Ostrava Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Město Šenov Obec Václavovice Obec Velká Polom Město Vratimov Obec Vřesina

JEV 17. OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA

Oblast krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejich typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který může zahrnovat více míst krajinného rázu. Oblast je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. ZÚR MSK zařazuje ORP Ostravu do čtyř krajinných oblastí: Ostravsko-Karvinsko, Oderská brána, Opavsko a Nízký Jeseník, přičemž pro ORP Ostravu je dominantní oblast Ostravsko-Karvinsko s převládajícími typy krajin: krajina sídelní a krajina ovlivněná hlubinnou důlní činností. Další významnou krajinnou oblastí, která zasahuje na území SO ORP Ostravy je Oderská brána s převládajícími typy krajin: krajina polní, krajina s vyšším podílem vodních ploch a°krajina zemědělská harmonická. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Vstupním podkladem pro vymezení oblastí krajinného rázu v Územním plánu Ostrava byly Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které mohly být respektovány pouze částečně, protože vycházejí z odlišné metodiky vymezování oblastí krajinného rázu než ÚP Ostrava a jejich měřítko umožňuje spíše schématické zpracování problematiky. Zatímco v ZÚR MSK vycházejí vymezené oblasti krajinného rázu především z antropogenních znaků krajiny a jejich historických souvislostí, ÚP Ostrava vymezuje oblasti krajinného rázu především na základě geomorfologických znaků a přírodních charakteristik území.

Dle ZÚR MSK spadá Statutární město Ostrava do těchto oblastí krajinného rázu: Krajinná oblast Ostravsko – Karvinsko, Krajinná oblast Oderská brána, Krajinná oblast Opavsko, Krajinná oblast Nízký Jeseník.

Na území města jsou dle ÚP Ostrava vymezeny tyto oblasti krajinného rázu: OKR Vítkovská vrchovina, OKR Oderská brána, OKR Ostravská pánev, OKR Orlovská plošina, OKR Hlučínská pahorkatina.

Pro jednotlivé oblasti krajinného rázu platí následující doporučení k ochraně krajinného rázu:

OKR Vítkovská vrchovina nenarušovat pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb, zejména vertikálních, chránit historické krajinné struktury, respektovat charakteristiky vnějšího obrazu sídel a působení kulturních dominant (zejména sakrálních staveb), chránit harmonické měřítko krajiny (vyvážený poměr trvalých kultur, orné půdy a zastavěného území). nevytvářet nové pohledové bariéry ve významných pohledových osách, chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně, podporovat odstraňování zástavby narušující obraz sídel,

OKR Oderská brána chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz údolní nivy Odry (vyvážený poměr trvalých kultur,

orné půdy a zastavěného území), chránit historické krajinné struktury, nenarušovat významné pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb, nevytvářet nové pohledové bariéry ve významných pohledových osách, neomezovat působení historických

dominant, nepřipouštět zahušťování zástavby v lokalitách určených pro rodinnou rekreaci, chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně, nivní biotopy a luční porosty,


76

nesnižovat prostupnost krajiny, podporovat realizaci půdoochranných a revitalizačních opatření v krajině (protierozní ochrana, prvky ÚSES,

revitalizace vodních toků a nádrží), vytvářet podmínky pro optimalizaci vodního režimu nivních krajinných segmentů a pro zajištění jejich

retenční funkce, chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně,

OKR Ostravská pánev chránit historické krajinné struktury, vytvářet podmínky pro další uplatnění technických památek souvisejících s ukončenou těžbou a úpravou

černého uhlí nebo hutnictvím železa, podporovat realizaci územních systémů ekologické stability, chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně, nivní biotopy a luční porosty, chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně,

OKR Orlovská plošina chránit historické krajinné struktury, nenarušovat pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb, vytvářet podmínky pro další uplatnění technických památek souvisejících s ukončenou těžbou a úpravou

černého uhlí nebo hutnictvím železa, chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně, podporovat realizaci územních systémů ekologické stability,

OKR Hlučínská pahorkatina chránit historické krajinné struktury, chránit harmonické měřítko krajiny (vyvážený poměr trvalých kultur, orné půdy a zastavěného území), vytvářet podmínky pro další uplatnění technických památek souvisejících s ukončenou těžbou a úpravou

černého uhlí nebo hutnictvím železa, chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně, podporovat realizaci územních systémů ekologické stability.

ÚPD ostatních obcí ORP Ostrava přebírají oblasti krajinného rázu ze ZÚR MSK: Obec Čavisov Krajinná oblast Nízký Jeseník

Obec Dolní Lhota Krajinná oblast Nízký Jeseník Obec Horní Lhota Krajinná oblast Nízký Jeseník

Město Klimkovice Krajinná oblast Oderská brána a krajinná oblast Nízký Jeseník Obec Olbramice Krajinná oblast Oderská brána

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Krajinná oblast Oderská brána

Město Šenov Krajinná oblast Ostravsko – Karvinsko

Obec Václavovice Krajinná oblast Ostravsko – Karvinsko Obec Velká Polom Krajinná oblast Nízký Jeseník

Město Vratimov Krajinná oblast Ostravsko – Karvinsko Obec Vřesina Krajinná oblast Ostravsko – Karvinsko, krajinná oblast Opavsko a krajinná oblast Nízký Jeseník

Obec Zbyslavice Krajinná oblast Nízký Jeseník

JEV 18. MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA

Místo krajinného rázu – část krajiny relativně homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť, nebo o území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava

Na území města jsou vymezena dvě místa krajinného rázu (MKR) MKR Landek, MKR Poodří.


77

MKR Poodří zachovat jedinečný krajinný ráz nivy řeky Odry s lužními lesy, přírodními vodními prvky, mokřady a nivními

loukami, rozvoj ve stávajících i nově vymezených lokalitách, které jsou uvnitř MKR Poodří, posuzovat s ohledem na

jeho vizuální vliv na vnější obraz místa krajinného rázu a jeho přírodní dominanty, nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci, ani

zahušťování zástavby v těchto lokalitách, nepřipustit takové činnosti v území, které by mohly narušit přirozený charakter vodních toků a břehových

porostů, připouští se revitalizace regulovaných částí vodních toků, umísťování nezbytných staveb v MKR Poodří (např. pro zabezpečení lesního hospodaření a zemědělství,

vodohospodářské stavby a protipovodňová opatření, stavby dopravní a technické infrastruktury) a podmínky pro další činnosti, které by mohly ovlivnit hodnoty krajinného rázu (např. kácení a výsadby porostů, zemědělské, rybářské a lesní hospodaření, chov zvěře) je na území CHKO Poodří regulováno zvláštními právními předpisy, jejichž uplatňování je svěřeno příslušnému orgánu ochrany přírody.

MKR Landek chránit historické architektonické a urbanistické znaky MKR včetně jejich vnějšího obrazu, rozvoj ve stávajících i nově vymezených lokalitách, které jsou uvnitř MKR Landek, posuzovat s ohledem na

jeho vizuální vliv na vnější obraz místa krajinného rázu a jeho přírodní a kulturně – historické dominanty, umisťování kapacitních rekreačních zařízení a sportovně rekreačních areálů (vč. navazující dopravní

a technické infrastruktury) posuzovat na základě vyhodnocení únosnosti krajiny. Krajinná oblast se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


3.2.4.7 Přechodně chráněné plochy

JEV 24. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA

Podklady: Obecní úřad ORP, správa NP, CHKO Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://uap.nature.cz Na území ORP Ostrava se přechodně chráněné plochy nevyskytují. U přechodně chráněných ploch Studenec, Martinovský mokřad a Koráb doba vyhlášení uplynula.

3.2.4.8 Památné stromy

V řešeném území jsou vyhlášeny památné stromy ve smyslu § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Ve správním území ORP Ostrava je registrováno 41 památných stromů (resp. skupin stromů) k roku 2014.

P.č. Kód ÚSOP Název Typ objektu 1 100161 Porubská metasekvoje jednotlivý strom 2 100162 Starobělský dub jednotlivý strom 3 100163 Jinan u zámečku na ul. Frýdecké jednotlivý strom 4 100164 Michalský buk jednotlivý strom 5 100165 Buk U Zámku jednotlivý strom 6 100166 Platan u fary na Mírovém náměstí jednotlivý strom 7 100167 Platan na ulici Poděbradova jednotlivý strom 8 100168 Jasan v Třebovickém parku jednotlivý strom 9 100169 Platan v Sokolské ulici jednotlivý strom 10 100170 Dub v Zábřehu jednotlivý strom 11 100171 Kaštanovník v Zábřehu nad Odrou jednotlivý strom 12 100172 Jerlín ve Vítkovicích jednotlivý strom 13 100173 Lípa na Podborčí jednotlivý strom 14 100174 Liliovník v Třebovicích jednotlivý strom 15 100175 Třebovický platan jednotlivý strom 16 100176 Třebovický buk jednotlivý strom 17 100177 Třebovický jinan jednotlivý strom 18 100178 Novoveská lípa 2 jednotlivý strom 19 100179 Jinan ve Slezské Ostravě jednotlivý strom


78

P.č. Kód ÚSOP Název Typ objektu 20 100180 Heřmanický dub jednotlivý strom 21 100181 Platan na Černé louce jednotlivý strom 22 100182 Platan v Ostravě jednotlivý strom 23 100184 Novoveská lípa jednotlivý strom 24 100185 Buky v Krásném Poli skupina stromů 25 100186 Platany ve Vítkovicích skupina stromů 26 100209 Lípa ve Velké Polomi jednotlivý strom 27 100283 Podchmelnický buk jednotlivý strom 28 100285 Lípy u Hýlovského památníku skupina stromů 29 100323 Olbramická lípa jednotlivý strom 30 100412 Datyňský hraniční dub jednotlivý strom 31 104743 Dub vzpomínkový jednotlivý strom 32 104744 Dub tolerance jednotlivý strom 33 104745 Lípa Na Příčnici jednotlivý strom 34 104752 Lípa vytrvalosti jednotlivý strom 35 105559 Jasan u Bártova statku jednotlivý strom 36 105618 Dub letní u ul. Hormistrů jednotlivý strom 37 105697 Buk lesní červenolistý na ul. 30. dubna jednotlivý strom 38 105698 Dub letní v Komenského sadech jednotlivý strom 39 105714 Lípa u Pokorných jednotlivý strom 40 105739 Dub letní u Porubského zámečku jednotlivý strom 41 105750 Vlastin dub jednotlivý strom

Vysvětlivky: P.č. – vlastní pořadové číslo, přiděleno zpracovatelem ÚAP. Pořadové číslo je použito k označení památného stromu ve výkresu limitů ve tvaru např. „PS 12“

JEV 32. PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA



Statutární město Ostrava Na území města se nachází 32 památných stromů.

č. Kód Název Typ objektu Datum vyhlášení 1 100161 Porubská metasekvoje Jednotlivý strom 27. 12. 1999

2 100162 Starobělský dub Jednotlivý strom 19. 2. 1999

3 100163 Jinan u zámečku na ul. Frýdecké Jednotlivý strom 3. 2. 1998

4 100164 Michalský buk Jednotlivý strom 18. 7. 1997

5 100165 Buk U Zámku Jednotlivý strom 27. 1. 1997

6 100166 Platan u fary na Mírovém náměstí Jednotlivý strom 24. 1. 1997

7 100167 Platan na ulici Poděbradova Jednotlivý strom 24. 10. 1996

8 100168 Jasan v Třebovickém parku Jednotlivý strom 18. 9. 1996

9 100169 Platan v Sokolské ulici Jednotlivý strom 24. 7. 1996

10 100170 Dub v Zábřehu Jednotlivý strom 1. 1. 1990

11 100171 Kaštanovník v Zábřehu nad Odrou Jednotlivý strom 1. 1. 1990

12 100172 Jerlín ve Vítkovicích Jednotlivý strom 1. 1. 1990

13 100173 Lípa na Podpůrčí Jednotlivý strom 1. 1. 1990

14 100174 Liliovník v Třebovicích Jednotlivý strom 1. 1. 1990

15 100175 Třebovický platan Jednotlivý strom 1. 1. 1990

16 100176 Třebovický buk Jednotlivý strom 1. 1. 1990

17 100177 Třebovický jinan Jednotlivý strom 1. 1. 1990

18 100178 Novoveská lípa 2 Jednotlivý strom 28. 11. 1981

19 100179 Jinan ve Slezské Ostravě Jednotlivý strom 28. 11. 1981

20 100180 Heřmanický dub Jednotlivý strom 28. 11. 1981

21 100181 Platan na Černé louce Jednotlivý strom 1. 1. 1990

22 100182 Platan v Ostravě Jednotlivý strom 28. 11. 1981

23 100184 Novoveská lípa Jednotlivý strom 1. 1. 1990

24 100185 Buky v Krásném Poli Skupina stromů 1. 1. 1990

25 100186 Platan ve Vítkovicích Skupina stromů 28.11 1981

26 105559 Jasan u Bártova statku Jednotlivý strom 26. 4. 2010


79

č. Kód Název Typ objektu Datum vyhlášení 27 105618 Dub letní u ul. Hormistrů Jednotlivý strom 1. 7. 2010

28 105697 Buk lesní červenolistý na ul. 30. dubna Jednotlivý strom 24. 12. 2010

29 105698 Dub letní v Komenského sadech Jednotlivý strom 24. 12. 2010

30 105714 Lípa u Pokorných Jednotlivý strom 8. 1. 2011

31 105739 Dub letní u Porubského zámečku Jednotlivý strom 20. 4. 2011

32 105750 Vlastin dub Jednotlivý strom 20. 5. 2011 Město Klimkovice Na území města se nachází 2 památné stromy.

č. Kód Název Typ objektu Datum vyhlášení 1 100285 Lípy u Hýlovského památníku Skupina stromů - 3 13.6.1980 2 100283 Podchmelnický buk Jednotlivý strom 29.11.2000

Obec Olbramice Na území obce se nachází 1 památný strom.

č. Kód Název Typ objektu Datum vyhlášení 1 100323 Olbramická lípa Jednotlivý strom 13. 6. 1980

Obec Velká Polom Na území obce se nachází 1 památný strom.

č. Kód Název Typ objektu Datum vyhlášení 1 100209 Lípa ve Velké Polomi Jednotlivý strom 14. 1. 1972

Město Vratimov Na území města se nachází 5 památných stromů.

č. Kód Název Typ objektu Datum vyhlášení 1 104752 Lípa vytrvalosti Jednotlivý strom 8. 7. 2006

2 100412 Datyňský hraniční dub Jednotlivý strom 11. 6. 2002

3 104745 Lípa Na Příčnici Jednotlivý strom 27.6.2 006

4 104743 Dub vzpomínkový Jednotlivý strom 14.6. 2006

5 104744 Dub tolerance Jednotlivý strom 28.6. 2006

Na území těchto obcí se památný strom nenachází: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Město Šenov Obec Václavovice Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 36. LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM

Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Město Šenov Na území města se nachází lokalita výskytu zvláště chráněných druhů živočichů s národním významem, jedná se o Košťálovický rybník. Na území těchto obcí se lokality zvláštně chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem nenachází: Statutární město Ostrava Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Václavovice Obec Velká Polom Město Vratimov Obec Vřesina Obec Zbyslavice


80

3.2.4.9 Soustava Natura 2000

Na území ORP Ostrava se nacházejí dvě ptačí oblast (PO) a sedm evropsky významných lokalit (EVL).

JEV 34. NATURA 2000 – EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA


Tabulka 52: Natura 2000 – evropsky významné lokality Kód

ÚSOP Kód

NATURA Název Předmět ochrany

3273 CZ0813439 Děhylovský potok - Štěpán

lokalita kuňky ohnivé, piskoře pruhovaného, vážky jasnoskvrnné

3276 CZ0813444 Heřmanický rybník

lokalita čolka velkého

3287 CZ0813455 Mokřad u Rondelu


3295 CZ0813464 Pilíky lokalita hořavky duhové 3296 CZ0814092 Poodří smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; oligotrofní až mezotrofní

stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea; tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek; přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition; extenzivní sečené louky nížin až podhůří; dubohabřiny asociace Calio-Carpinetum; smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, jilmem habrolistým, jasanem ztepilým nebo jasanem úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie; lokalita čolka velkého, kuňky ohnivé, ohniváčka černočárného, modráska bahenního, piskoře pruhovaného, svinutce tenkého, velevruba tupého

3309 CZ0813475 Václavovice - pískovna


Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava

číslo kód NATURA Název 1 CZ0813439 Děhylovský potok - Štěpán

2 CZ0813444 Heřmanický rybník

3 CZ0813464 Pilíky

4 CZ0814092 Poodří Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

č. kód NATURA Název 1 CZ0814092 Poodří

Město Šenov

č. kód NATURA Název 1 CZ0813455 Rondel Lučina

2 CZ0813475 Václavovice - pískovna Obec Václavovice

č. kód NATURA Název

1 CZ0813475 Václavovice - pískovna Na území těchto obcí se nevyskytuje NATURA 2000 – evropsky významná lokalita: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice



81

JEV 35. NATURA 2000 – PTAČÍ OBLAST


Tabulka 53: Natura 2000 – ptačí oblasti Kód

ÚSOP Kód

NATURA Název Předmět ochrany

3412 CZ0811021 Heřmanský stav - Odra - Poolší populace bukáčka malého, ledňáčka říčního a slavíka modráčka a jejich biotopy

2312 CZ0811020 Poodří populace bukače velkého, motáka pochopa, ledňáčka říčního, kopřivky obecné a jejich biotopy Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava

č. Kód kód NATURA Název 1 3412 CZ0811021 Heřmanský stav - Odra - Poolší

2 2312 CZ0811020 Poodří


č. Kód kód NATURA Název 1 2312 CZ0811020 Poodří

Na území těchto obcí se nevyskytuje NATURA 2000 – ptačí oblast. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Město Šenov


3.2.4.10 Fragmentace a prostupnost krajiny

Fragmentace krajiny patří k nejvýznamnějším problémům, které negativně ovlivňují charakter krajiny a populace volně žijících živočichů. Jde o proces, při kterém dochází k rozdělení souvislých biotopů do menších a izolovanějších celků a zároveň ke tvorbě migračních bariér. Fragmentace krajiny provází celou historii lidstva. Tento jev se prohloubil s rozšířením těžby nerostných surovin, rozvojem průmyslu a železniční a silniční dopravy. Důvodem, proč je problematika fragmentace krajiny v současnosti tak aktuálním tématem, je extrémní nárůst antropogenních bariér v krajině v posledních několika desetiletích. Volná krajina s množstvím přírodních nebo přírodě blízkých biotopů, která dosud automaticky plnila funkci spojovacího článku mezi různými populacemi, tuto schopnost v současnosti ztrácí. V řadě případů se jedná o nevratný jev. Jako migrační bariéry jsou označovány přírodní a antropogenní struktury v krajině, které brání volnému pohybu živočichů. Z praktického hlediska jsou zásadní bariéry vytvořené lidskou činností. rozboru. Za základní typy krajinných bariér, které omezují migraci velkých savců, jsou považovány:

silnice a dálnice, železnice, vodní toky a vodní plochy, ploty a ohradníky, osídlení, bezlesí.

Krajina, která obsahuje hustou síť hustých různých migračních bariér, se stává obtížně průchodnou a to i v případě, kdy jednotlivé bariéry nemají samy o sobě limitující charakter. Ve výkresu limitů jsou zobrazeny:

migračně významná území, dálkové migrační koridory, bariérová místa.

Vymezení bylo zpracováno na základě dat vytvořených v rámci zpracování projektu MŽP VaV –SP/2D4/36/08 „Vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření“.


82

Migračně významná území (MVÚ) jsou široká území, která zahrnují oblasti, jak pro trvalý výskyt zájmových druhů, tak pro zajištění migrační propustnosti. V rámci MVÚ je třeba zajistit ochranu migrační propustnosti krajiny jako celku tak, aby byla vždy zajištěna dostatečná kvalita lesních biotopů a variabilita jejich propojení širšího celkového kontextu krajiny. Dálkové migrační koridory jsou základní jednotkou pro zachování dlouhodobě udržitelné průchodnosti krajiny pro velké savce. Jsou to liniové krajinné struktury délky desítek kilometrů a šířky v průměru 500 m, které propojují oblasti pro trvalý a přechodný výskyt velkých savců. Jejich základním cílem je zajištění alespoň minimální, ale dlouhodobě udržitelné konektivity krajiny i pro ostatní druhy, které jsou vázány na lesní prostředí. Migrační bariery jsou přírodní a antropogenní struktury v krajině, které brání volnému pohybu živočichů. Z praktického hlediska jsou zásadní bariéry vytvořené lidskou činností.

JEV 42. HRANICE BIOCHOR

Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha (AOPK ČR) Biochory jsou biogeografické jednotky s určitým uspořádáním typologických jednotek nižšího řádu, především skupin typů geobiocénů. Jednotlivé biochory jsou označeny kódem, který popisuje vegetační stupeň, kategorii georeliéfu, půdní substrát a jeho vlhkost. Řešené území spadá do těchto bioregionů:

- Nízkojesenický (1.54) - Opavský (2.2) - Ostravský A (2.3a)

- Ostravský B (2.3b) - Ostravský C (2.3c) - Pooderský (2.4)

- Podbeskydský (3.5)

Tabulka 54: Typy biochor v řešeném území kód typu biochory Typy biochor

3AM Antropogenní reliéf převážně na drobách 3BC Erodované plošiny na slínitém flyši 3BE Erodované plošiny na spraších 3BM Erodované plošiny na drobách 3BN Erodované plošiny na zahliněných píscích 3Lh Široké hlinité nivy 3Nh Užší hlinité nivy 3PK Pahorkatiny na kyselém pískovcovém flyši 3RE Plošiny na spraších v suché oblasti 3Ro Vlhké plošiny na kyselých horninách 3SM Svahy na drobách 3UM Výrazná údolí v drobách 4BE Erodované plošiny na spraších 4BM Erodované plošiny na drobách 4Do Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4Nh Hlinité nivy 4Nk Kamenité nivy 4UM Výrazná údolí v drobách

3.2.4.11 Shrnutí - ochrana přírody a krajiny

Na území ORP Ostrava jsou vymezeny evropsky významné chráněné lokality soustavy NATURA 2000 a Ptačí oblasti NATURA 2000. Na území ORP Ostrava leží také velkoplošná a maloplošná chráněná území, která mají chránit především území říčních niv s lužními lesy. Z velkoplošných chráněných území se jedná o Chráněnou krajinnou oblast Poodří, zřízenou za účelem ochrany unikátní oderské nivy, z maloplošných chráněných území to 14 území všech kategorií. V současnosti je na území města Ostravy registrováno 32 památných stromů. Na území obcí Zbyslavice a Olbramice je vymezen přírodní park. Přírodně kvalitní oblasti se rozkládají především v okrajových částech území. Ve střední části území vytváří hodnotné přírodní prostředí niva řeky Odry a Opavy. V souvisle zastavěných územích centrální části Ostravy, Poruby a Jižního města není rozsah ploch kvalitní zeleně dostatečný. Jedná se především o absenci ploch parkové zeleně. Koeficient ekologické stability těchto území je velmi nízký. Na souvisle zastavěné plochy navazuje v jižním městě plocha Bělského lesa a niva řeky Odry, v Porubě plocha krásnopolského lesa. Pro udržení přijatelných vazeb mezi urbanizovanými plochami a přírodními prvky je nutno plochy vzrostlé i nízké zeleně chránit a rozvíjet a nepřipustit rozvojové záměry za cenu likvidace ploch zeleně. Důležité je postupně realizovat systém ekologické stability výkupem a výsadbami na plochách dnes nefunkčních navržených prvků ÚSES.


83

Rovněž je nezbytné pro zachování porostů a zlepšení jejich zdravotního stavu snižovat imisní zatížení území omezením emisí především z velkých a středních zdrojů.

3.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa - obsahuje jevy (37, 38, 39, 40, 41, 43)

3.2.5.1 Zemědělský půdní fond

JEV 41. BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA

Podklady: Ministerstvo zemědělství, Ústřední pozemkový úřad Praha Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pedologické poměry se odvíjí od geologického složení a hydrologických podmínek (výskyt vysoké spodní vody, zaplavování). Z hlediska výskytu podobných typů půd lze na území charakterizovat a lokalizovat tři hlavní soubory půd:

oglejené hnědozemě a oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké, bez skeletu nebo středně skeletovité, špatně propustné, náchylné k zamokření (výskyt na rozsáhlých plochách na Slezské Ostravě, Koblově, Hošťálkovicích, Polance, Porubě a na jihu St. a N. Bělé, Hrabové, Proskovicích),

nivní půdy a nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, zamokřené (výskyt kolem velkých řek – Odra, Ostravice, Opava, Lučina, ale i v údolnicích ostatních toků – Porubka, Plevenský potok),

illimerizované půdy a hnědozemě na sprašových hlínách, středně těžké, mělčí, středně skeletovité a hnědé půdy s kyselou reakcí na břidlicích, středně těžké, obvykle štěrkovité (výskyt na plochých vrcholech a svazích v pahorkatině Nízkého Jeseníku (Plesná, Krásné Pole, Koblov, Hošťálkovice, i předhůří Beskyd – ostrůvkovitě St. Bělá a Proskovice).

Celkově v řešeném území převažují půdy středně živné, dobře zásobené vodou, středně hluboké až hluboké, mělčí a lehčí půdy se vyskytují v malém měřítku. Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje:

1. místo klimatický region 2. a 3. místo hlavní půdní jednotka - syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem,

subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě

4. místo kód kombinace sklonitosti a expozice 5. místo kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy

Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 231/1999 Sb. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona č. 334/1992 Sb. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné, a vzhledem k územnímu plánování jen výjimečně zastavitelné. Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu. Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Půdy zařazené do prvních dvou tříd ochrany a investice do půdy jsou znázorněny ve výkresech limitů a hodnot území. Podíl zemědělské půdy na území správního obvodu Ostrava zabrané pro výstavbu rodinných domů, tvoří v celkovém množství trvale odňaté půdy menšinu, přestože jsou tyto zábory nejčastější. Většinou se jedná o zábor zemědělské půdy pro výstavbu obchodních areálů, průmyslovou či dopravní výstavbu.


84

Tabulka 55: Změny rozlohy orné půdy v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – 2013

Obec Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna

2000 2015 2000 2015 Absolutní [ha] Relativní [%]

Čavisov 149.6 149,4 36.4 36.3 -0,2 -0,1Dolní Lhota 222.5 222,3 41.5 41.4 -0,2 -0,1Horní Lhota 190.7 190,2 39.4 39.3 -0,5 -0,3Klimkovice 972.7 953,6 66.4 65.2 -19,1 -2,0Olbramice 350.3 312,2 65.1 58.0 -38,1 -10,9Ostrava 5511.4 5072,4 25.7 23.7 -439,0 -8,0Stará Ves nad Ondřejnicí 911.4 897,1 48.5 48.3 -14,3 -1,6Šenov 480.8 468,8 28.9 28.3 -12,0 -2,5Václavovice 212.2 202,4 37.4 35.7 -9,8 -4,6Velká Polom 613.9 608,4 52.7 52.4 -5,5 -0,9Vratimov 521.4 507,8 36.9 35.9 -13,6 -2,6Vřesina 408.5 405,4 47.2 46.9 -3,1 -0,8Zbyslavice 276.4 276 37.4 37.3 -0,4 -0,1SO ORP Ostrava 10821.6 10 292 32.6 31.0 -529.6 -4.9

JEV 43. INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI

Podklady: Povodí Odry, s.p. V území ORP Ostrava se vyskytují pouze meliorace (odvodnění) - hlavní a podrobná odvodňovacích zařízení.

3.2.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa

Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) na území ORP Ostrava činí 5397,6 ha. Tato plocha zaujímá 16,3% z celkové rozlohy ORP. Z hlediska imisního zatížení lesů na území ORP Ostrava se řadí větší část lesních porostů do pásem ohrožení B a C, přičemž z jednotlivých stupňů poškození lesních porostů A až D jsou A a B nejvyššími pásmy ohrožení. Do pásma ohrožení B spadají lesní porosty nacházející se na severovýchodě, východě a jihovýchodě území. Na kvalitu lesů mají vliv i další faktory, jako například kalamitní výskyt škůdců nebo nepříznivé klimatické výkyvy. Nadále se vyskytují houbové choroby (václavka, tracheomykóza). V posledních letech navíc vzrostl vliv abiotických faktorů, např. výskyt silných větrů v kombinaci s nahodilou těžbou lesa způsobuje velké problémy. V důsledku těžby se snižuje výměra smrkových porostů, takže dochází k pozvolnému snižování poškození těchto porostů kůrovci. Porostní směsi, kterými jsou osazovány vzniklé holiny, obsahují především listnaté dřeviny. Zlepšuje se druhová skladba obnovovaných lesních porostů a je snaha o její přiblížení přirozené druhové skladbě, jež odpovídá stanovištním podmínkám této oblasti.

Tabulka 56: Změny rozlohy lesní půdy v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – 2013

Obec Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna

2000 2015 2000 2015 Absolutní [ha] Relativní [%] Čavisov 186.1 193,5 46.1 47.0 7,4 4,0Dolní Lhota 179.0 179,0 33.4 33.4 0,0 0,0Horní Lhota 177.5 176,7 36.7 36.5 -0,8 -0,5Klimkovice 101.1 115,1 6.9 7.9 14,0 13,8Olbramice 96.7 103,0 17.9 19.1 6,3 6,5Ostrava 2384.7 2476,2 11.1 11.5 91,5 3,8Stará Ves nad Ondřejnicí 296.3 302,8 15.8 15.8 6,5 2,2Šenov 430.2 435,8 25.9 26.2 5,6 1,3Václavovice 204.0 204,5 36.0 36.0 0,5 0,2Velká Polom 339.7 339,7 29.1 29.1 0,0 0,0Vratimov 355.9 361,4 25.2 25.6 5,5 1,5Vřesina 217.9 217,3 25.2 25.1 -0,6 -0,3Zbyslavice 292.4 292,6 39.5 39.5 0,2 0,1SO ORP Ostrava 5261.5 5 385 15.9 16.2 123.5 2.3 Lesy v řešeném území se dělí na tři základní kategorie:

lesy ochranné lesy zvláštního určení lesy hospodářské


85

JEV 37. LESY OCHRANNÉ

Podklady: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odb. životního prostředí - z podkladů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů.

http://www.uhul.cz Lesy ochranné - jedná se o lesy podle § 7 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Do kategorie lesů ochranných se zařazují:

lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.),

vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech,

lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.

JEV 38. LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ


http://www.uhul.cz Lesy zvláštního určení - jsou lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Jedná se o lesy podle § 8 zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, na území národních parků a národních přírodních rezervací Do kategorie lesů zvláštního určení lze zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Do kategorie lesů zvláštního určení se zařazují lesy:

v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, lázeňské, příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, se zvýšenou funkcí půdoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, potřebné pro zachování biologické různorodosti, v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

JEV 39. LESY HOSPODÁŘSKÉ


http://www.uhul.cz Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.

JEV 40. VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA

Podklady: Mapový podklad www.ostrava.cz Rozhodnutí o umístění stavby a o využití území ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesních pozemků lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu správy lesů (dle § 14, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákona o lesích). V případě výstavby v tomto území musí být stavby umístěny co nejdále od porostních stěn lesa. Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytné nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa po projednání s vlastníky lesa v rozsahu stanoveném v rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 22 zákona o lesích.


86

3.2.5.3 Shrnutí - zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

Na území města Ostravy zaujímá zemědělská půda cca 39% území, (z toho tvoří orná půda 62%, trvalé travní porosty asi 17%). Lesy se rozkládají na ploše cca 11,6% území. Podíl orné půdy se stále zmenšuje ve prospěch trvalých travních porostů a zastavěného území. Vysoké procento zemědělské půdy spadá do I. a II. třídy ochrany ZPF, situována je především v jižních a jihozápadních okrajových částí Ostravy. Orná půda trpí větrnou a vodní erozí, snižováním produkční kapacity a vyčerpáním. Snižování významu zemědělské půdy z hlediska obživy obyvatelstva, důvodem je i její kontaminace průmyslovými emisemi, vede k jejímu vyššímu využívání pro pěstování technických plodin, především pro výrobu biopaliv. Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou rovněž kontaminovány průmyslovými imisemi a tím jsou náchylnější k poškození chorobami a škůdci. Pro udržení přijatelných vazeb mezi urbanizovanými plochami a zemědělským půdním fondem a pozemky určenými k plnění funkce lesa je nutno orné půdy především I. a II. třídy ochrany chránit a omezovat rozvojové záměry za cenu jejich likvidace. Rovněž je nezbytné pro zachování a zlepšení zdravotního stavu porostů lesů snižovat imisní zatížení území omezením emisí především z velkých a středních zdrojů.

3.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura – obsahuje jev (DI 88, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, TI 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, Ost. inf. 107, 110, 111, 112, 113, 114, 115)

3.2.6.1 Dopravní infrastruktura (88, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105)

Širší dopravní vazby ORP Ostrava Moravská brána a návazně Ostravská pánev, v níž se ORP Ostrava rozkládá, vytvořila svou morfologií předpoklady pro vedení nejen dálnice, ale též koridorové a vysokorychlostní tratě, průplavu, dálkové cyklistické trasy evropského významu a i pro umístění mezinárodního letiště. Dopravní význam obce je dán jeho polohou na větvi B VI. multimodálního dopravního koridoru (TEMMK), sestávajícího z železničního a silničního spojení. Dálnice D1 je součástí transevropské magistrály (TEM) zajišťující propojení severu Evropy přes střední Evropu na jih. Na polském území dálnice D1 navazuje na dálnici A1, kterou v oblasti Katowic kříží dálnice A4, zajišťující vazby východ - západ. Dálniční trasy D1, A1 a A4 tak společně vytváří "dálniční kříž" regionu Horního Slezska. Napojení Ostravy na významná města ostravské aglomerace a sousední regiony zabezpečuje dálnice D56 a síť dalších silnic I. třídy. Páteř železniční dopravy na území ORP Ostrava tvoří celostátní koridorová trať 270, jež byla zařazena do evropského železničního systému na území ČR a další dvě celostátní železniční tratě 321 a 323 (v úseku Ostrava Kunčice - Vratimov je tato trať regionální). Letecká doprava je zajištěna mezinárodním letištěm Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově, poskytující vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Záměr napojení města na mezinárodní síť vodní dopravy je představován územní rezervou pro průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe. Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob.

3.2.6.1.1 Dálniční a silniční doprava

Základní kostru na území SO ORP Ostrava tvoří dálnice a silnice I. třídy: dálnice I. třídy D1 (Praha – Brno – Ostrava – hranice Polska). Tento nejdůležitější dopravní tah, zajišťuje

kvalitní napojení území na vnitrostátní i mezinárodní komunikační síť. dálnice II. třídy D56 Ostrava - Frýdek-Místek silnice I/11 Poděbrady – Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Opava (I/46, I/56, I/57) – Ostrava (D1, I/58,

I/56, I/59) – Havířov – Český Těšín (D48, I/67) – Třinec-Nebory (I/68) – Jablunkov – hranice Slovenska I/56 Opava (I/11, I/46) – Hlučín – Ostrava (D1, I/11) – Frýdek-Místek (D48) – Frýdlant nad Ostravicí –

Hlavatá (I/35) - (v úseku Ostrava – Frýdek-Místek je provoz v kategorii dálnice D56) I/58 Rožnov p. R. (I/35) – Příbor (R48) – Ostrava (I/11) I/59 Ostrava (I/11) – Orlová – Karviná (I/67).

Trasy dálnice a páteřní silniční sítě jsou znázorněny v následujícím obrázku.


87

Obrázek 1 Silniční a dálniční síť na území správního obvodu ORP Ostrava

Zdroj: ŘSD ČR

Zatížení silniční sítě Přehled o dopravním zatížení dálniční a silniční sítě dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy, které ŘSD ČR zabezpečuje v pětiletých intervalech. Uváděné dopravní zátěže jsou roční průměrné denní intenzity ve vozidel za 24 hodin (RPDI), který zohledňují variace hodnot intenzity v průběhu týdne i roku. Oproti RPDI dosahují skutečné hodnoty intenzit (v pracovních dnech mimo zimní období a prázdniny) o 10-15 % vyšší hodnoty.


88

Obrázek 2 Mapa sčítání ŘSD ČR 2010

Zdroj: ŘSD ČR Na území města Ostravy provádějí každoroční sčítání intenzit dopravy Ostravské komunikace (OK). Jde o 16-ti hodinové sčítání v pracovních dnech v období jaro – podzim (mimo prázdnin).

Obrázek 3 Mapa sčítání OK v roce 2015 – západní část města Ostravy

Zdroj: SMO – Informace o dopravě v Ostravě 2015


89

Obrázek 4 Mapa sčítání OK v roce 2015 – východní část města a detail centra

Zdroj: SMO – Informace o dopravě v Ostravě 2015 Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Ostrava Východiskem pro vymezení rozvoje páteřní dopravní infrastruktury na sledovaném území byl návrh ZÚR MSK (březen 2010), jenž vymezuje koridory pro záměry silniční dopravy mezinárodního a republikového významu. Koridory pro záměry silniční infrastruktury vymezené na území SO ORP Ostrava uvádí následující tabulka.

Tabulka 57: Koridory pro záměry silniční infrastruktury mezinárodního a republikového významu na území SO ORP Ostrava

Ozn. zákresu

Zdrojová ÚPD

Ozn.VPS ve zdrojové ÚPD

Název stavby a její charakteristika Dotčené obce


D16 ZÚR MSK D3 II/470 (Orlovská) - I/59 nová stavba, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy - návrh dvoupruh (územní rezerva – rozšíření na čtyřpruh viz D516)

Ostrava Heřmanice

Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010) Pozn.: Koridory jsou vymezeny o šířce 300 m od osy krajního pruhu komunikace na obě strany. Návrh ZÚR MSK dále přebírá bez věcné změny ze schválených územních plánů velkých územních celků a jejich změn na území Moravskoslezského kraje plochy a koridory pro záměry silniční dopravy nadmístního významu.1 Záměry na území SO ORP Ostrava jsou vymezeny v následující tabulce.

Tabulka 58: Ostatní plochy a koridory silniční dopravy nadmístního významu Ozn. zákresu

Zdrojová ÚPD




D34 ZÚR MSK 34 I/11 Mokré Lazce - Vřesina, přeložka, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy

Vřesina Vřesina u Bílovce

D77 ZÚR MSK 30 I/58 Petřvald - Krmelín, nová stavba – jižní tangenta Ostravy, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy

Stará Ves nad Ondřejnicí


D150 ZÚR MSK 33 úsek I/56 - I/11 jižní tangenta Ostravy, nová stavba, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy (vazba na D122 na území Ostravy)

Vratimov Vratimov

1 V souladu s ust. § 187, odst. 2, zák. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


90

Ozn. zákresu

Zdrojová ÚPD




D29 ZÚR MSK D4 I/11 hranice okresu Opava – Rudná (prodloužená Rudná), přeložka, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy

Ostrava Poruba Krásné Pole Stará Plesná

D56 ZÚR MSK D14 I/56 úsek III/01137 – Hlučín, přeložka, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy - návrh dvoupruh (územní rezerva –rozšíření na čtyřpruh viz D513.)

Ostrava Petřkovice u Ostravy

D57 ZÚR MSK D13 D47 - III/01137, dálniční přivaděč; přeložka I/56, směrově dělený čtyřpruh

Ostrava Petřkovice u Ostravy Přívoz

D75 ZÚR MSK D15 I/58 Krmelín, obchvat, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy

Ostrava Proskovice Stará Bělá

D122 ZÚR MSK D30

II/477 nadjezd nad tratí ČD č. 323 s přeložkou ve Vratimově, odstranění úrovňového křížení s tratí ČD, dvoupruhová směrově nedělená silnice. (vazba na D150 na území Vratimova).

Ostrava

Hrabová


D127 ZÚR MSK D32

II/478 úsek I/58 – I/56 (Ostrava – jižní tangenta), dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy (územní rezerva – pro rozšíření na směrově dělený čtyřpruh- viz D515)

Ostrava Nová Bělá

Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010) Grafické znázornění vymezených koridorů pro záměry silniční infrastruktury mezinárodního, republikového a nadmístního významu na území ORP je zobrazeno v následujícím obrázku.

Obrázek 5 Plochy a koridory dopravní infrastruktury na území SO ORP Ostrava

Zdroj: ZÚR MSK – návrh projednaný dle § 37 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (březen 2010), výřez


91

Výše uvedené koridory jsou vymezeny v šířce:

300 m od osy krajního pruhu komunikace na obě strany - pro komunikace rychlostního typu, 200 m od osy komunikace na obě strany – pro silnice I. a II. třídy a ostatní významné komunikace.


92

Územní rezervy ZÚR stanovuje koridory územních rezerv za účelem prověření možnosti jejich budoucího využití pro záměry silniční dopravy republikového a nadmístního významu. Územní rezervy pro záměry republikového a nadmístního významu vymezené na území SO ORP Ostravy jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 59: Územní rezervy pro záměry republikového a nadmístního významu Územní rezervy pro záměry republikového významu Ozn. zákresu

Zdrojová ÚPD



D516 ZÚR MSK R67/kapacitní silnice I. třídy úsek II/470 (Orlovská) - I/59; dokončení přeložky čtyřpruhové směrově dělené silnice I. třídy - po r. 2015

Ostrava Heřmanice

Územní rezervy pro záměry nadmístního významu

D513 ZÚR MSK I/56 úsek III/01137 – Hlučín, dokončení přeložky čtyřpruhové směrově dělené silnice I. třídy - po r. 2015

Ostrava Petřkovice u Ostravy

D515 ZÚR MSK

II/478 - úsek I/58 – I/11 (jižní tangenta města Ostravy) rozšíření přeložky čtyřpruhové směrově dělené silnice II. třídy

- po r. 2015 na k.ú. Nová Bělá(vazba na D127) přeložka dvoupruhové směrově nedělené silnice II. třídy na k.ú.

Hrabová, Kunčice n. O. a Bartovice (vazba na D127 a D150)

Ostrava

Stará Bělá Nová Bělá Hrabová Kunčice nad Ostravicí Bartovice

D524 ZÚR MSK I/58 Ostrava - Dubina – Krmelín, rozšíření na čtyřpruhovou směrově dělenou silnice I. třídy Ostrava

Stará Bělá Nová Bělá Dubina u Ostravy

D525 ZÚR MSK II/477 úsek Ostrava-Kunčice – Vratimov, rozšíření na čtyřpruhovou směrově dělenou silnice II. třídy Ostrava

Kunčice nad Ostravicí Hrabůvka Hrabová

Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010) Uvedené koridory jsou vymezeny o šířce:

300 m od osy krajního pruhu komunikace na obě strany - pro komunikace rychlostního typu, 200 m od osy komunikace na obě strany – pro silnice I. a II. třídy a ostatní významné komunikace.

JEV 88. DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: Ředitelství silnic a dálnic www.rsd.cz/Mapy Ochranné pásmo dálnic Ochranné pásmo platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U dálnice je ochranné pásmo 100 m od osy přilehlého vozovkového pásu. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Územím statutárního města Ostravy prochází dálnice I. třídy D1 Praha – Brno – Ostrava – st. Hranice ČR - PL a dálnice II. třídy D56 Ostrava – Frýdek-Místek.

Město Klimkovice Územím města Klimkovice prochází dálnice I. třídy D1 Praha – Brno – Ostrava – st. hranice ČR - PL Obec Olbramice Územím obce Olbramice prochází dálnice I. třídy D1 Praha – Brno – Ostrava – st. hranice ČR - PL. Územím těchto obcí neprochází žádná dálnice: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Město Šenov



93

JEV 90. SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: Ředitelství silnic a dálnic www.rsd.cz/Mapy Ochranné pásmo silnice I. třídy Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U silnice I. třídy mimo zastavěné území obce je pásmo 50 m (u čtyřpruhové směrově dělené silnice měřeno od osy přilehlého jízdního pásu, u ostatních silnic měřeno od osy). Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Územím města procházejí silnice: I/11 Poděbrady – Hradec Králové – Šumperk – Opava – Ostrava – Český Těšín – st. hranice ČR/SR I/56 Opava – Ostrava, Frýdek -Místek – Hlavatá I/58 Rožnov pod Radhoštěm – Příbor – Ostrava I/59 Ostrava – Orlová -– Karviná Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Územím obce prochází silnice: I/58 Rožnov pod Radhoštěm – Příbor – Ostrava

Město Šenov Územím města prochází silnice: I/11 Poděbrady – Hradec Králové – Šumperk – Opava – Ostrava – Český Těšín – st. hranice ČR/SR

Obec Velká Polom Územím obce prochází silnice: I/11 Poděbrady – Hradec Králové – Šumperk – Opava – Ostrava – Český Těšín – st. hranice ČR/SR Územím těchto obcí neprochází silnice I. třídy. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice

Obec Václavovice Město Vratimov Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 91. SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: Ředitelství silnic a dálnic www.rsd.cz/Mapy

Krajský úřad Moravskoslezského kraje Ochranné pásmo silnice II. třídy Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U silnice II. třídy mimo zastavěné území obce je pásmo 15m (u čtyřpruhové směrově dělené silnice měřeno od osy přilehlého jízdního pásu, u ostatních silnic měřeno od osy).

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Územím města procházejí silnice: II/469 Ostrava- Poruba – Hlučín – Hať – st. hranice ČR/SR II/470 Ostrava(D1) – Ostrava-Muglinov – Rychvald – Orlová II/477 Ostrava-Muglinov – Frýdek -Místek - Baška II/478 Klimkovice – Nová Bělá – Hrabová – Šenov II/479 Poruba – Moravská Ostrava – Radvanice – Havířov II/647 Fulnek – Bílovec – Ostrava – Bohumín Obec Horní Lhota Územím obce prochází silnice II/465 Velká Polom – Kyjovice – Výškovice


94

Město Klimkovice Územím města procházejí silnice: II/478 Klimkovice – Ostrava-Nová Bělá – Vratimov – Šenov II/647 Fulnek – Bílovec – Ostrava – Bohumín

Město Šenov Územím města procházejí silnice: II/473 Frýdek-Místek – Šenov – Petřvald II/478 Klimkovice – Nová Bělá – Hrabová – Šenov

Obec Václavovice Územím obce prochází silnice II/473 Frýdek-Místek – Šenov – Petřvald Obec Velká Polom Územím obce prochází silnice II/465 Velká Polom – Kyjovice - Výškovice Město Vratimov Územím města procházejí silnice: II/477 Ostrava – Frýdek-Místek – Baška II/478 Klimkovice – Ostrava-Nová Bělá – Vratimov – Šenov Územím těchto obcí neprochází silnice II. třídy. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Olbramice

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 92. SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: Ředitelství silnic a dálnic www.rsd.cz/Mapy

Krajský úřad Moravskoslezského kraje Ochranné pásmo silnice III. třídy Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U silnice III. třídy mimo zastavěné území obce je pásmo 15m (u čtyřpruhové směrově dělené silnice měřeno od osy přilehlého jízdního pásu, u ostatních silnic měřeno od osy). Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Územím města procházejí silnice: III/01135 Petřkovice – Koblov – Hrušov III/01136 Koblov – Antošovice – Šilheřovice III/01137 Petřkovice – Hošťálkovice – Hlučín III/0581 Mariánské Hory – Přívoz III/46611 Hlučín – Ludgeřovice – Petřkovice III/46613 Velká Polom – Plesná III/46614 Plesná – Dobroslavice III/46615 Krásné Pole – Vřesina III/46620 Poruba – Třebovice – Martinov – Plesná III/4692 Poruba – Vřesina – Horní Lhota-Zátiší III/4703 Hranečník – Bartovice – Šenov III/4705 Hrabová – Paskov

III/4721 Slezská Ostrava – Michálkovice – Petřvald III/4723 Michálkovice – Heřmanice III/4724 Michálkovice – Rychvald III/4725 Michálkovice – Radvanice III/47811 Nová Bělá – Paskov III/4782 Klimkovice – Svinov III/4785 Polanka – Svinov III/4787 Zábřeh – Výškovice – Proskovice – Stará Ves n. O. III/4793 Ostrava – spojka Vítkovická, Na Karolině III/4803 Proskovice – Krmelín

Obec Čavisov Územím obce prochází silnice: III/46612 Velká Polom – Zbyslavice Obec Dolní Lhota Územím obce procházejí silnice: III/46612 Velká Polom – Zbyslavice III/4692 Poruba – Vřesina – Horní Lhota-Zátiší

Obec Horní Lhota Územím obce procházejí silnice: III/4651 Horní Lhota - spojovací III/4692 Poruba – Vřesina – Horní Lhota-Zátiší


95

Město Klimkovice Územím města procházejí silnice: III/4654 Kyjovice – Olbramice – Klimkovice III/4655 Klimkovice – Hýlov III/4693 Vřesina – Klimkovice III/4782 Klimkovice – Svinov Obec Olbramice Územím obce procházejí silnice: III/46414 Bílovec – Lubojaty – Olbramice III/46416 Bravantice – Olbramice III/46417 Olbramice – Josefovice III/4654 Kyjovice – Olbramice – Klimkovice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Územím obce procházejí silnice: III/4787 Zábřeh – Výškovice – Proskovice – Stará Ves n. O. III/4804 Stará Ves n.O. – Košatka – Jistebník – Josefovice III/4805 Petřvald – Petřvaldík – Košatka III/4808 Skotnice –Mošnov –Petřvald – Stará Ves n.O. III/48615 Brušperk – Stará Ves n. O. Město Šenov Územím města procházejí silnice: III/4701 Šenov – Václavovice III/4703 Hranečník – Bartovice – Šenov

Obec Václavovice Územím obce procházejí silnice: III/4701 Šenov – Václavovice III/47310 Václavovice – Horní Datyně III/4739 Václavovice – Dolní Datyně – Prostřední Bludovice Obec Velká Polom Územím obce procházejí silnice: III/46610 Chabičov – Velká Polom III/46612 Velká Polom – Zbyslavice III/46613 Velká Polom – Plesná Město Vratimov Územím města Vratimov neprochází žádná silnice III. třídy. Obec Vřesina Územím obce procházejí silnice: III/4692 Poruba – Vřesina – Horní Lhota-Zátiší III/4693 Vřesina – Klimkovice Obec Zbyslavice Územím obce procházejí silnice: III/4654 Kyjovice – Olbramice – Klimkovice III/46612 Velká Polom – Zbyslavice

JEV 93. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE

Podklady: vlastní průzkum Na území SO ORP Ostrava síť místních komunikací v zastavěných územích jednotlivých obcí zajišťuje obsluhu veškerých zástaveb, které nejsou přímo obslouženy ze silničních průtahů. Účelové komunikace na území SO ORP Ostrava, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění jednotlivých polních, lesních event. Jiných soukromých pozemků a navazují na místní komunikace.

3.2.6.1.1.1 Shrnutí -veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava.

Ostrava leží na nejvýznamnější české dálnici I. třídy D1 Praha – Brno – Ostrava – Věřňovice, kde navazuje na polskou dálniční síť. Tato dálnice zabezpečuje vazby na hlavní hospodářská centra České republiky i okolních zemí. Dálnice II. třídy D56 Ostrava – Frýdek -Místek a další silnice I. třídy napojují Ostravu na významné hospodářské a turistické cíle Moravskoslezského kraje.

3.2.6.1.2 Železniční doprava

Multimodální koridory Součástí větve VI. B multimodálního koridoru transevropské sítě TEN (Trans Europe Net), která probíhá správním územím SO ORP Ostrava, je i navržený koridor vysokorychlostní tratě (VRT) v rámci PÚR ČR 2006 a následně i PÚR ČR 2008.

Koridory vysokorychlostní dopravy V rámci koncepce vysokorychlostních tratí (VRT) byla větev VI. B TEMMK posílena vymezením nové trasy VR1 Brno – Ostrava – hranice ČR – Polsko.


96

Obrázek 6 Koridory železniční dopravy mezinárodního a republikového významu

Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava Koridory železniční sítě Na vybrané síti železničních tratí ČR byly orgány státní správy v souladu s evropskými dohodami specifikovány čtyři tranzitní železniční koridory (TŽK) procházející naší republikou. Shodně byly vymezeny i čtyři tranzitní koridory a tratě transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Územím SO ORP Ostrava probíhají II. a III. národní tranzitní železniční koridory. Jejich průběh na území ČR je následující:

II. tranzitní železniční koridor: Břeclav - Přerov – Bohumín – Dětmarovice – Petrovice u Karviné – hranice Polska, odbočná větev v trase: Přerov – Olomouc – Česká Třebová,

III. tranzitní železniční koridor v trase: hranice SRN – Cheb – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Přerov – Ostrava – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – st. hranice se Slovenskem.

Obrázek 7 Tranzitní koridory

zdroj: mapy SŽDC


97

Železniční doprava Páteř železniční sítě na hodnoceném území SO ORP Ostrava tvoří celostátní trať ČD 270, jež byla zařazena do evropského železničního systému na území České republiky, a další dvě železniční tratě (ČD 321 a 323). Jejich průběh v území je znázorněn v následujícím obrázku. Jejich trasy jsou následující:

ČD 270 (Praha) - Česká Třebová – Olomouc – Přerov - Ostrava – Bohumín, ČD 321 Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín, ČD 323 Ostrava - Frýdek-Místek - Valašské Meziříčí.

Obrázek 8 Vedení železničních tratí na území ORP Ostrava

Zdroj: mapy SŽDC

JEV 94. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: SŽDC www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy.cz Celostátní železniční dráha plní úlohu pro dopravní obslužnost České republiky dálkovou dopravou a rovněž pro spojení České republiky se zahraničím. Ochranné pásmo železnice Ochranné pásmo železniční tratě je 60 m od osy krajní koleje (min. 30 m od hranice obvodu dráhy).


Statutární město Ostrava Na území statutárního města Ostravy se nacházejí celostátní železniční tratě: 270 (Praha) – Česká Třebová – Přerov – Ostrava – Bohumín, 321 Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín, 323 Ostrava, hlavní nádraží – Ostrava, Kunčice (od 7.4.2014 byla trať 323 v navazujícím úseku O. Kunčice – Valašské Meziříčí přeřazena do kategorie regionálních tratí).

Město Šenov Územím města Šenov prochází celostátní železniční trať 321 Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín Město Vratimov Územím města Vratimova prochází celostátní železniční trať 321 Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín Na území těchto obcí se železniční dráha celostátní nenachází Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice

Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Václavovice Obec Velká Polom

Obec Vřesina Obec Zbyslavice


98

JEV 95. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: SŽDC www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy.cz. Regionální železniční dráha doplňuje dráhu celostátní a je určena k zajištění dopravní obslužnosti regionů v oblastech, kde regionální doprava není zajišťována po dráze celostátní.


Statutární město Ostrava Územím statutárního města Ostravy prochází regionální dráha 323 Ostrava, Kunčice – Valašské Meziříčí Město Vratimov Územím města Vratimova prochází regionální dráha 323 Ostrava, Kunčice – Valašské Meziříčí Na území těchto obcí se nenachází regionální železniční dráha. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Město Šenov

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Václavovice Obec Velká Polom Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 96. KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI

Podklady: Ministerstvo dopravy Správním obvodem ORP Ostrava prochází koridor vysokorychlostní dopravy VR1( dle PÚR), D507 (dle ZÚR) Brno – Ostrava – hranice Polska.


Statutární město Ostrava Na území statutárního města se nachází koridor vysokorychlostní železniční trati Brno – Ostrava – hranice Polska. Na území těchto obcí se koridor vysokorychlostní trati nenachází. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 97. VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Ochranné pásmo: Ochranné pásmo vlečky je 30 m od osy krajní koleje. Na území SO ORP Ostrava je rozsáhlá síť železničních vleček, které zabezpečují napojení průmyslových areálů na železniční síť. Následující schéma vleček AWT (s původním označením OKD-D) nezobrazuje vlečky v západní části SO ORP Ostrava - území Ostravských obvodů Martinova, Třebovic, Svinova a Polanky nad Odrou.


99

Obrázek 9 Schéma vlečkové sítě

Zdroj: AWT – schéma vlečkové sítě – Ostravsko Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území města Ostravy se nacházejí železniční vlečky dopravců, kteří zabezpečují dopravní obsluhu rozsáhlých průmyslových areálů. Jedná se zejména o firmy AWT, Vítkovice-Doprava a ArcelorMittal Ostrava. Další vlečky napojují ostatní průmyslové zóny a jednotlivé firmy na železniční tratě.

Město Vratimov Na území města Vratimov se nachází vlečka AWT Vratimov – Paskov – Staříč. Na území těchto obcí se vlečka nenachází. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Město Šenov Obec Václavovice Obec Velká Polom Obec Vřesina Obec Zbyslavice

3.2.6.2 Železniční zastávky a stanice

Bezprostřední obsluha území železniční přepravou je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Dle tohoto kritéria železniční doprava na území SO ORP Ostrava zajišťuje obslužnost území pouze v omezeném rozsahu včetně dostupnosti sídla ORP, avšak vysokým počtem stanic a zastávek na území městských částí statutárního města plní částečně i funkci městské hromadné dopravy a je přínosem jak pro pravidelně dojíždějící, tak i pro cestovní ruch.

Tabulka 60: Železniční stanice a zastávky na území SO ORP Ostrava

Číslo tratě dle JŘ ČD Stanice/zastávky 270 Ostrava hl.n., Ostrava-Mariánské Hory, Ostrava-Svinov, Polanka nad Odrou

321 Ostrava-Třebovice, Ostrava-Svinov, Ostrava hl.n., Ostrava-Stodolní, Ostrava-střed, Ostrava-Vítkovice, Ostrava-Kunčice, Ostrava-Bartovice, Šenov

323 Ostrava hl.n., Ostrava-Stodolní, Ostrava-střed, Ostrava-Kunčičky, Ostrava - Kunčice, Vratimov Zdroj: ČD (Jízdní řád ČD)


100

Hodnocení stavu železniční infrastruktury Modernizace II. a III. tranzitního železničního koridoru (trať 270 - součást trasy multimodálního koridoru

VI.B a páteřní sítě TINA) dle dohod AGC a AGTC pro traťovou rychlost do 160 km/hod. Optimalizace koridoru není dosud dokončena v prostoru stanice Ostrava hl. n.

Trať č. 321 v úseku Ostrava, Svinov – Opava, východ je jednokolejná trať (modernizovaná a elektrizovaná v letech 2004-06), v úseku Ostrava – Český Těšín je trať dvoukolejná s elektrickým provozem.

Trať č. 323 v úseku Ostrava hl.n. – Ostrava, Kunčice je dvoukolejná s elektrickým provozem, která byla modernizovaná v letech 2005-07 (v navazujícím úseku po Vratimov je dvoukolejná, dále jednokolejná).

Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Ostrava Trať 270 – dokončení modernizace II. a III. tranzitního koridoru v prostoru stanice Ostrava hl. n. v období

kolem roku 2020. Trať 321 – optimalizace úseku Ostrava, Svinov – Ostrava, Kunčice – Český Těšín v období kolem roku 2020,

– zdvoukolejnění úseku Ostrava, Svinov – Děhylov, – zdvoukolejnění Polanecké spojky v úseku Ostrava, Svinov – odbočka Odra,

– doplnění spojky pro osobní dopravu Ostrava, střed –Ostrava, Vítkovice přes Dolní oblast Vítkovic, – doplnění železničních zastávek Ostrava-Zábřeh, Vítkovice-Dolní oblast a Nová huť- jižní brána.

Trať 323 – optimalizace úseku Ostrava, Kunčice – Frýdek-Místek se zdvoukolejněním a elektrizací kolem roku 2020.

Vlečky – přeložka Báňské dráhy AWT v úseku Ostrava, střed – Hranečník mimo území Karoliny, – napojení průmyslové zóny Hrabová z vlečky AWT u dolu Paskov. Lehká regionální trať (LRT) – Ostrava – Hlučín,

– Ostrava – Havířov, – Ostrava – Orlová. Další výstavba se předpokládá po roce 2020 v souvislosti s dostavbou evropské sítě vysokorychlostních tratí. Na území SO ORP Ostrava se v budoucnosti předpokládá výstavba vysokorychlostní tratě VR1 Brno – Ostrava – Polsko.

Návrh ZÚR MSK nevymezuje na území SO ORP koridory a plochy pro záměry železniční dopravy mezinárodního, republikového nebo nadmístního významu. Na sledovaném území je vymezen pouze koridor železniční vlečky.

Tabulka 61: Ostatní plochy a koridory železniční dopravy nadmístního významu Označení zákresu

Zdrojová ÚPD

Označení ve zdrojové ÚPD



D170a ZÚR MSK D56 Vlečka, Paskov – průmyslová zóna Hrabová, jih Ostrava Hrabová Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010)

Koridory územních rezerv V souladu s ustanovením § 187, odst. 2, zák. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ZÚR přebírají bez věcné změny ze schválených územních plánů velkých územních celků a jejich změn na území Moravskoslezského kraje koridory územních rezerv za účelem prověření možnosti jejich budoucího využití pro záměry železniční dopravy republikového a nadmístního významu.

Tabulka 62: Územní rezervy pro záměry mezinárodního a republikového významu Ozn. zákresu Zdrojová ÚPD Název stavby a její charakteristika Dotčené obce Katastrální území

D507 ZÚR MSK Vysokorychlostní trať VRT (Studénka) – Ostrava – Petrovice u Karviné

Ostrava

Polanka nad Odrou Svinov Třebovice ve Slezsku Nová Ves u Ostravy Mariánské Hory Přívoz Hrušov

Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010)

JEV 98. LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Ve správním obvodu ORP Ostrava se lanová dráha nenachází.

JEV 99. SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Ve správním obvodu ORP Ostrava se speciální dráha nenachází.


101

3.2.6.2.1.1 Shrnutí -veřejná dopravní infrastruktura – železniční doprava.

Ostrava je významný železniční uzel. V Ostravě je provozována dálková i příměstská železniční doprava, a to jak osobní, tak nákladní. Městem prochází několik důležitých tratí - celostátní trať 270, která je součástí trasy II. a III. tranzitního železničního koridoru (Rakousko – ČR – Polsko a Německo – ČR – Slovensko). Optimalizace koridoru není dosud dokončena v prostoru stanice Ostrava hl. n. Vazby na Opavu, Frýdek-Místek a Havířov zabezpečují další dvě tratě 321 a 323, u nichž je postupně prováděna jejich elektrizace a modernizace. Výrazné zkrácení jízdní doby přinese výhledová vysokorychlostní železniční trať Praha – Brno – Ostrava – Polsko, která zabezpečí i vazby na Bratislavu, Vídeň, Mnichov, Berlín a Varšavu a bude konkurovat dopravě silniční i letecké. Ostravský region má perspektivu v nákladní železniční dopravě, vznikají zde nové průmyslové zóny. Dosud však chybí kapacitní překladiště a terminály pro kombinovanou přepravu zboží.

3.2.6.2.2 Hromadná doprava osob

Hromadná doprava osob na území ORP Ostrava je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy, a.s. Provozní délka sítě MHD má cca 445 km. Provoz zajišťuje 17 tramvajových, 13 trolejbusových a 53 autobusových linek. Počet přepravených osob ve městě Ostrava poklesl o 4% na hodnotu 84 milionů cestujících za rok, v okolních městech a obcích počet přepravených osob rovněž klesá. Jedná se již o dlouhodobější jev, kdy se zvedá podíl přepravených osob IAD na úkor MHD. Městská hromadná doprava i příměstská autobusová a železniční doprava je provozována v rámci integrovaného dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje, který je založen na jednotném tarifu, jednotných přepravních podmínkách, jednotném přístupu ke koordinaci jízdních řádů a koordinované nabídce více dopravců pro zajištění dopravní obsluhy na daném území.

JEV 100. TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: Dopravní podnik Ostrava, a.s. zákon č. 266/1994 Sb., o drahách

Obrázek 10 Schéma tramvajové dopravy ve statutárním městě Ostravě

Zdroj: Dopravní podnik Ostrava, a.s.


102

Ochranné pásmo tramvajové tratě: 30 m od osy krajní koleje. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Tramvajovou dopravu na území města Ostrava zajišťuje Dopravní podnik města Ostravy, a.s. 17 tramvajovými linkami o provozní délce sítě 55,8 km.

Obec Dolní Lhota Územím obce Dolní Lhota prochází tramvajová trať linky č. 5 Vřesinská - Zátiší.

Obec Horní Lhota Územím obce Horní Lhota prochází tramvajová trať linky č. 5 Vřesinská - Zátiší.

Obec Vřesina Územím obce Vřesina prochází tramvajová trať linky č. 5 Vřesinská - Zátiší.

Na území těchto obcí se nenachází tramvajová dráha. Obec Čavisov Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Město Šenov

Obec Václavovice Obec Velká Polom Město Vratimov Obec Zbyslavice

JEV 101. TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: Dopravní podnik Ostrava, a.s. www.dpo.cz zákon č. 266/1994 Sb., o drahách

Obrázek 11 Schéma trolejbusové dopravy v Ostravě

Zdroj: Dopravní podnik Ostrava, a.s.


103

Ochranné pásmo trolejbusové tratě: 30 m od krajního trolejového drátu – platí pouze pro komunikace, které jsou zřízeny výhradně pro jízdu trolejbusů. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP:

Statutární město Ostrava Trolejbusovou dopravu na území města Ostrava zajišťuje Dopravní podnik města Ostravy, a.s. 13 trolejbusovými linkami o provozní délce sítě 30,8 km.

Na území těchto obcí se nenachází trolejbusová dráha. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


3.2.6.2.2.1 Shrnutí -veřejná dopravní infrastruktura – hromadná doprava osob.

Hromadná doprava osob je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy. Jedná se o provoz tramvají, trolejbusů a autobusů. Městská hromadná doprava i příměstská autobusová a železniční doprava je provozována v rámci integrovaného dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje. Zkvalitnění příměstské dopravy by měly zabezpečit plánované trasy lehké kolejové dopravy z Ostravy do Havířova, Hlučína a Orlové.

3.2.6.2.3 Cyklistická doprava

Na území SO ORP Ostrava byly v minulém období budovány a vyznačovány zejména trasy pro cykloturistiku. Délky cyklotras a cyklostezek na území jednotlivých obcí jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 63: Cyklotrasy na území obcí ve správním obvodu ORP Ostrava Obec Cyklotrasa (km) Cyklostezka (km)Čavisov 5,3 Dolní Lhota 3,5 Horní Lhota 5,8 Klimkovice 7,7 Olbramice 6,1 Ostrava 237,0 90,0 Stará Ves nad Ondřejnicí 14,0 0,2

Obec Cyklotrasa (km) Cyklostezka (km)Šenov 11,9 Václavovice 3,2 Velká Polom 9,3 Vratimov 11,7 3,1 Vřesina 7,9 0,7 Zbyslavice 6,7 ORP Celkem 330,1 94,0

Za základní nedostatky se zejména u cyklotras zpravidla uvádí vedení některých úseků po silnicích nižších tříd a rovněž nedostatečná provázanost jednotlivých úseků. V současné době jsou v realizaci a přípravě zejména chybějící úseky mezi Svinovem a Mariánskými Horami a průjezd přes centrum města.

Síť cyklistických tras na území města Ostravy je vymezena v následujícím obrázku:


104

Obrázek 12 Cyklotrasy na území města Ostravy

zdroj dat: Sborník informace o dopravě 2015

JEV 106. CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA

Podklady: www.ostrava.cz Na území ORP Ostrava se nacházejí cyklistické trasy : Mezinárodní: Greenway: Krakow – Ostrava – Brno – Vídeň Dálkové: Trasa 5 Jantarová stezka Brno – Olomouc – nový Jičín – Ostrava – Hať – (Polsko)

Trasa 59 Koblov – O. centrum – Vratimov – Frýdek-Místek – Ostravice Místní: Trasa 6011


105

Studénka – Bílovec – Olbramice – Klimkovice – Polanka n. Odrou Trasa 6063 Sedliště – Šenov – Petřvald Trasa 6064 Vratimov – Bartovice – Šenov – Havířov Trasa 6066 Řepiště – Bartovice Trasa 6093 Petřkovice – Šilheřovice – Vřesina

Trasa 6109 Antošovice – Bohumín Trasa 6134 Klokočov – Trnávka – Stará Ves nad Ondřejnicí Trasa 6135 Brušperk – Stará Ves nad Ondřejnicí Trasa 6185

Hlučín – Petřkovice

Trasa 6140 Klimkovice – Kyjovice – Raduň Trasa 6185 Hlučín – Petřkovice Trasa 6191 Bravantice – Olbramice – Výškovice – Hlubočec Trasa 6192 Zbyslavice – Slatina – Bravinné Trasa 6199 Klimkovice – Vřesina – Hrabyně – N. Sedlice Trasa 6200 Velká Polom - Plesná – Dobroslavice Městské: Na území města Ostravy a v jeho okolí je vyznačeno 25 městských tras označených písmeny A až Z

Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Územím města prochází trasy: Trasa 5 Trasa 59 Trasa 6011 Trasa 6064 Trasa 6066

Trasa 6093 Trasa 6109 Trasa 6185 Trasa 6200 25 městských tras označených písmeny A až Z

Obec Čavisov Územím obce procházejí: Trasa 6140 Trasa 6199

Obec Dolní Lhota Územím obce procházejí: Trasa 6199 Trasa W (Ostrava) Obec Horní Lhota Územím obce prochází: Trasa 6199

Město Klimkovice Územím města procházejí: Trasa 6011 Trasa 6140 Trasa 6199 Obec Olbramice Územím obce procházejí: Trasa 6011 Trasa 6191

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Územím obce procházejí: Greenway: Krakow – Ostrava – Brno – Vídeň Trasa 5 Trasa 6134 Trasa 6135 Trasa L (Ostrava) Trasa U (Ostrava) Město Šenov Územím města procházejí: Trasa 6063 Trasa 6064 Trasa J (Ostrava) Obec Václavovice Územím obce procházejí: Trasa 6063 Trasa 6064 Obec Velká Polom Územím obce procházejí: Trasa 6200 Trasa W (Ostrava)


106

Město Vratimov Územím města procházejí: Trasa 59 Trasa 6064 Trasa 6066 Obec Vřesina Územím obce procházejí:

Trasa 6140 Trasa 6199 Trasa W (Ostrava) Obec Zbyslavice Územím obce procházejí: Trasa 6191 Trasa 6192

3.2.6.2.3.1 Shrnutí -veřejná dopravní infrastruktura – cyklistická doprava.

V koncepci rozvoje cyklistické dopravy města Ostravy je navrženo vybudování 416 km cyklistických tras. Z toho je v současné době v provozu cca 237 km. V současné době jsou v realizaci a přípravě tahy uvnitř města a do příměstských oblastí.

3.2.6.2.4 Letecká a vodní doprava

Letecká doprava Na území SO ORP Ostrava se nenachází letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Leteckou přepravu pro sledované území zajišťuje nejbližší mezinárodní letištěm Leoše Janáčka v Ostravě - Mošnově, jež je vzdáleno pouze 20 km od centra města Ostravy. V nedávné době bylo realizováno jeho napojení elektrizovanou železniční tratí, která zabezpečí napojení letiště taktovou příměstskou dopravou v trase Havířov – Ostrava centrum – Svinov – Studénka – Mošnov. Kapacita letiště je více než milion přepravovaných osob ročně, parametry vzletové a přistávací dráhy jsou 3 500 x 63 m. Letiště zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety a je rovněž vybaveno pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení.

JEV 102. LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM

Podklady: Ministerstvo dopravy Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází letiště, ale území ORP Ostrava se nachází v ochranné pásmu letiště Ostrava – Mošnov.

JEV 103. LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM

Podklady: Ministerstvo dopravy Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení je nutno respektovat podle § 37 zákona č . 49/ 1997 Sb. o°civilním letectví a o změně a doplnění zákona Č . 455/ 1991 Sb. o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona Č . 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Z důvodu bezpečnosti letového provozu je nezbytné respektovat níže uvedené podmínky pro jednotlivá zařízení.

• OP přehledových systémů tj. plošným rozsahem shodná a vzájemně se překrývající ochranná pásma PSR a SSR (ochranná pásma dvou speciálních zařízení umístěných na jednom společném stanovišti): Na území ORP Ostrava se nenachází letecká stavba, ale území ORP Ostrava se nachází v ochranném pásmu leteckých radiových zabezpečovacích zařízení: V OP přehledových systémů (OP RLP - PSR. SSR)

- v sektorech A a části sektoru B do 5km (pro zjednodušení se jedná o plochu kružnice se středem v ose antén radarů a poloměru 5 km) lze vydat územní rozhodnuti a povolit veškerou nadzemní výstavbu včetně výsadby do vzdálenosti 5km od stanoviště radaru jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. V tomto vymezeném území sektorů A a části sektoru B může být výstavba a výsadba omezena nebo zakázána.

- v navazující části sektoru B do 30km (pro zjednodušení se jedná o plochu mezikruží se středem v ose antén radarů a poloměrech 5 km a 30 km) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby):

- větrných elektráren, - výškových staveb (i dominant v terénu), - venkovního vedení VVN a VN, - základnových stanic mobilních operátorů, - staveb, které jsou zdrojem elektromagnetických zařízení.


107

V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem výškově omezena nebo zakázána.

JEV 104. VODNÍ CESTA

Podklady: Ministerstvo dopravy Vodní cesta V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Trvá zde však územní ochrana oderské větve průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe (D-O-L) na základě usnesení vlády ČR č. 635 z roku 1996. V souladu s koncepcí MD ČR je proto na území MSK dlouhodobě sledován koridor oderské větve průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe. Vodní cesta je součástí větve VI. B TEMMK a součástí evropské dohody AGN o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu, ke které ČR přistoupila v roce 1999. Územní rezerva V rámci ZÚR MSK byla vymezena v rámci „specifických ploch a koridorů“ územní rezerva koridoru oderské větve průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe následovně.

Tabulka 64: Územní rezerva průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe na území SO ORP Ostrava Ozn.

zákresu Zdrojová

ÚPD Název stavby a její

charakteristika Dotčené

obce Katastrální území

D517 ZÚR MSK

Územní rezerva pro zabezpečení zájmů státu vplývajících z

mezinárodních závazků

Ostrava

Antošovice Petřkovice u Ostravy Hošťálkovice Proskovice Hrušov Přívoz Koblov Stará Bělá Lhotka u Ostravy Svinov Mariánské Hory Třebovice ve Slezsku Nová Ves u Ostravy Výškovice u Ostravy Zábřeh nad Odrou

Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010) Na území MSK je v návaznosti na průplavní spojení D-O-L dlouhodobě sledována vodní cesta na řece Ostravici. Územní ochrana koridoru je stabilizovaná a převzata ze schválené ÚPD VÚC. Územní rezervu vodní cesty a dotčená katastrální území obcí na území SO ORP Ostrava vymezuje následující tabulka.

Tabulka 65: Územní rezerva vodní cesty na území SO ORP Ostrava Ozn. zákresu Zdrojová ÚPD Název stavby a její charakteristika Dotčené obce Katastrální území

D518 ZÚR MSK Vodní cesta na řece Ostravici po ústí Lučiny Ostrava

Přívoz Hrušov Moravská Ostrava Muglinov Slezská Ostrava

Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010)

3.2.6.2.4.1 Shrnutí - veřejná dopravní infrastruktura – Letecká a vodní doprava

Mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava je největším regionálním letištěm v ČR s kapacitou více než milion přepravovaných osob ročně. Zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety, je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení. Letiště je dostupné silniční dopravou, včetně veřejné. V současné době je budováno navíc i železniční napojení letiště na II. železniční koridor. Na území ORP Ostrava je hájena územní rezerva pro oderskou větev (E 30) průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe.

3.2.6.2.5 Hluk z dopravy

Lékařské studie dokazují nepříznivý vliv hluku na lidské zdraví. V důsledku hlukové zátěže organizmu dochází k takovým obtížím, jako je např. zvýšení krevního tlaku, stažení periferních cév, zvýšení hladiny adrenalinu nebo ztrátám hořčíku. Dlouhodobé vystavení nadměrnému hluku způsobuje hypertenzi a zvyšuje riziko infarktu. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo úměrně vzrůstá s hlučností daného prostředí.


108

Obrázek 13 Hlukové zatížení komunikací v Ostravě

Zdroj: SMO – Informace o dopravě v Ostravě 2015 Obytná území v ORP Ostrava jsou zatížena především hlukem ze silniční dopravy. Železniční tratě jsou situovány převážně v dostatečném odstupu od obytných zón – proto ovlivnění hlukem ze železniční dopravy je podstatně nižší.


109

3.2.6.3 Technická infrastruktura (67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83)

Širší vazby technické infrastruktury Voda a kanalizace Zdroje vody Zásobování ORP Ostrava pitnou vodou je zajišťováno systémem Ostravského oblastního vodovodu a podzemními zdroji. Hlavní zdroje Ostravského oblastního vodovodu tvoří vodní nádrže Šance, Morávka, Kružberk a Slezská Harta. Zdroje povrchové pitné vody nebude nutno v časovém horizontu 20 let doplňovat. Zdroje průmyslové vody jsou řeky Odra, Ostravice, Opava a vodní nádrž Žermanice. Kapacita těchto zdrojů je v současné době dostačující, nenavrhuje se jejich posílení. Páteřní řady pitné vody Tvoří je čtyři přivaděče pitné vody DN 800 - 1600, dopravující vodu z úpravny vody Podhradí do vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín. Kanalizace a čištění odpadních vod Území statutárního města Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem do Ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě Přívoze, kde jsou čištěny splaškové, dešťové i průmyslové odpadní vody. Ústřední čistírna odpadních vod slouží pro území Moravské Ostravy, Slezské Ostravy, Muglinova, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor, Zábřehu, Hrabové, Výškovic, Dubiny, Hošťálkovic, Lhotky, Martinova, Poruby, Pustkovce, Plesné, Třebovic, Svinova a rovněž pro části Vratimova, Staré Vsi nad Ondřejnicí, Klimkovic a Vřesiny. Elektrická energie Zdroje elektrické energie Nejvýznamnější elektrárnou, která dodává elektřinu pro území ORP Ostrava, je elektrárna Dětmarovice, která je největší elektrárnou na Moravě. Na území města vyrábí elektřinu elektrárna Třebovice a další energetické zdroje ve výrobních komplexech (Vítkovice, ArcelorMittal Ostrava). Vedení elektrické energie Zásobování elektrickou energií je v ORP Ostrava zajištěno ze soustavy VVN 110 kV, která zajišťuje přenos el. výkonu z uzlových bodů nadřazené přenosové soustavy VVN 220 kV a ZVN 400 kV a z elektráren, do napájecích bodů (transformační stanice VVN/VN). Důležitými uzly nadřazené soustavy VVN jsou rozvodny Dětmarovice, Nošovice, Albrechtice, Lískovec, Vratimov a Třebovice. Novým důležitým uzlem nadřazené soustavy je trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice, která posílila přenos elektrického výkonu do Ostravy rekonstruovanými vedeními 110 kV. Ve východní části Ostravy vymezuje ZÚR MSK koridor pro vedení přenosové soustavy ZVN 400kV z rozvodny Dětmarovice do rozvodny Nošovice. Zásobování plynem Zásobování plynem je zajištěno z tranzitního plynovodu VTL DN 700, PN63 (Štramberk, Děhylov) přes kompresorové a regulační stanice. Z těchto regulačních stanic je na území ORP Ostravy přiváděno několik VTL přívodů DN 300 - 500. Koridory nadmístního významu: PZ2 –VTL plynovod DN 1000, PN63 Příbor (Libhošť) - Děhylov Navrhovaný koridor pro zdvojení VTL plynovodu DN 1000, PN63 začíná v areálu nově navrhované kompresorové stanice Libhošť (viz PZ12) a v celém úseku až do Děhylova respektuje trasu stávajícího VTL plynovodu DN 700, PN63. Koridor směřuje nejprve severním směrem, obchází obce Bartošovice a Studénku. Na území Bilova se lomí k východu, podchází silnici II/464 a za přechodem silnice III/46416 na území Bravantic se vrací do severního směru. Po zemědělské půdě a částečně lesním porostem obchází obce Olbramice, Zbyslavice a Dolní Lhotu. Po přechodu silnice I/11 na území Velké Polomi se prudce lomí k východu k areálu kompresorové stanice Děhylov. PZ10 - koridor propojovacího plynovodu VTL DN 1000, PN63 Děhylov - Hať - státní hranice ČR / Polsko Navrhovaný koridor má počátek v areálu kompresorové stanice Děhylov, mezi Děhylovem a Kozmicemi a pokračuje v souběhu se stávajícím VTL plynovodem DN 500 Děhylov – Kozmice směrem k silnici I/56. Za přechodem silnice I/56 v Kozmicích koridor opouští společnou trasu a lomí se východním směrem k samotě Vařešinky. Dále pokračuje na severovýchod, obchází západně obce Darkovice a Darkovičky a od obce Hať je veden severním směrem až ke státní hranici. Centrální zásobování teplem Teplárenské zdroje soustavy centrálního zásobování teplem na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz, Výtopna Mariánské Hory (ve studené rezervě), městská plynová kotelna Jižní město, Teplárna Arcelor Mittal Ostrava a ČEZ - Energetické služby, s.r.o. ve Vítkovicích. Mimo území Ostravy dodává teplo společnost Teplo Vratimov, s.r.o., která využívá odpadní teplo z areálu Arcelor Mittal Ostrava a zásobuje teplem město Vratimov.


110

3.2.6.4 Zásobování pitnou vodou a odkanalizování

3.2.6.4.1 Zásobování města pitnou vodou

Území ORP Ostravy je zásobováno pitnou vodou ze zdrojů Ostravského oblastního vodovodu, v přibližném rozsahu 65 % z podzemních zdrojů a z 35 % z povrchových zdrojů - vodárenské nádrže Šance na řece Ostravici, Morávka na řece Morávce, Kružberk a Slezská Harta na řece Moravici. Voda je přiváděna na jednotlivé úpravny vody nacházející se v Nové Vsi u Frýdlantu n. O., Vyšních Lhotách a Podhradí, kde je upravována a následně rozváděna čtyřmi přivaděči DN 800-1600 dopravujícími vodu do vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín o celkovém objemu cca 120 000 m3. Vodovodní síť na území ORP provozuje a spravuje společnost Severomoravské vodárny a kanalizace a.s. a Aqualia a Ostravské vodárny a kanalizace a.s.. Na území SO ORP Ostrava se nacházejí zdroje podzemních vod, kde jsou rozhodnutími vodoprávního úřadu vyhlášena ochranná pásma (tato jsou postupně zaváděna do Katastru nemovitostí). Na území ORP Ostravy se nachází několik ochranných pásem vodních zdrojů a úpravny vody, přičemž těmito jsou:

Nová Ves a Dubí s úpravnou vody Nová Ves, Zábřeh II. vodovod, Ostrava-Bartovice, Ještěrka I. a Ještěrka II., Stará Bělá - Palesek, Sýkorův důl, Pešatek.

Dále do těchto zdrojů podzemních vod zásobujících obyvatele ORP Ostrava náleží i vodní zdroj Důlňák (části Les, Zimnice, Stará Datyně a Rakovec), který je dislokován v těsné blízkosti hranic města Ostravy na katastrálním území Vratimov, Horní Datyně a Rakovec. V lednu roku 2008 byly Nová Ves a Dubí vyhlášeny za strategické zdroje pitné vody. Podzemní zdroje představují pro ORP Ostravu, vzhledem k přepravním vzdálenostem, určitou provozní bezpečnost, a to i z hlediska zajištění pitné vody při mimořádných situacích nejrůznějšího druhu. Potřeba vody činí v Ostravě průměrně přibližně 35 mil. m3/rok. Vodovodní síť v délce cca 1 314 km, včetně vodovodních přípojek, dopravuje pitnou vodu pro cca 320 tis. obyvatel města Ostravy. Hlavní vodovodní síť na území města obsahuje přivaděče a zásobovací řady DN 500-1200 a vodojemy o celkovém objemu cca 40 000 m3. Na území správního obvodu Ostrava se rovněž nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Nový Darkov - Klimkovice.

JEV 67. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Definice jevu: úpravny a čistírny vody, vodojemy, vodárenské nádrže, studny, šachty, čerpací stanice


Statutární město Ostrava Na území města se nachází 1 úpravna vody v Nové Vsi, 5 čerpacích stanic, 29 zemních vodojemů, 6 věžových vodojemů a 12 vodojemů nespecifikovaných.

Obec Čavisov Na území obce se nachází čerpací stanice, automatická tlaková stanice Delfín a dva vodojemy. Obec Dolní Lhota Na území obce se nachází dvě čerpací stanice a čtyři vodojemy. Obec Horní Lhota Na území obce se nachází vodojem.

Město Klimkovice Na území města se nachází dvě automatické tlakové stanice Hýlov, další automatická tlaková stanice na hranici s obcí Vřesina a vodojem. Obec Olbramice Na území obce se nachází čerpací stanice a vodojem. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází dvě automatické tlakové stanice a dva vodojemy. V části obce Košatka nad Odrou se nenachází technologické objekty zásobování vodou.

Město Šenov


111

Na území města se nachází šest čerpacích stanic vody. Obec Václavovice Na území obce se nachází dva vodojemy. Obec Velká Polom Na území obce se nachází zrychlovací čerpací stanice a tři vodojemy, z nichž jeden vodojem je věžový.

Město Vratimov Na území města se nachází jedna čerpací stanice a dva zemní vodojemy, v městské části Horní Datyně se nachází čerpací stanice. Obec Vřesina Na území obce se nachází na hranici s obcí Klimkovice automatická tlaková stanice a pět vodojemů, z nichž dva vodojemy jsou zemní. Obec Zbyslavice Na území obce se nachází automatická tlaková stanice a dva vodojemy. Ochranná pásma Ochranná pásma technologických objektů zásobování vodou stanovuje příslušný vodoprávní úřad podle § 104 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Tato ochranná pásma nejsou obsažena v údajích od poskytovatele dat.

JEV 68. VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA


Statutární město Ostrava Na území města se nachází síť dálkového vodovodního řádu, hlavního vodovodního řádu a řádu místního vodovodu. Obec Čavisov Na území obce se nachází místní vodovodní řád.

Obec Dolní Lhota Na území obce se nachází místní vodovodní řád. Obec Horní Lhota Na území obce se nachází místní vodovodní řád. Město Klimkovice Na území města se nachází dálkový vodovodní řád, hlavní vodovodní řád a místní vodovodní řád.

Obec Olbramice Na území obce se nachází dálkový vodovodní řád a místní vodovodní řád. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází dálkový vodovodní řád a místní vodovodní řád.

Město Šenov Na území města se nachází místní vodovodní řád. Obec Václavovice Na území obce se nachází místní vodovodní řád. Obec Velká Polom Na území obce se nachází dálkový vodovodní řád a místní vodovodní řád.

Město Vratimov Na území města se nachází hlavní vodovodní řád a místní vodovodní řád. Obec Vřesina Na území obce se nachází dálkový vodovodní řád, hlavní vodovodní řád a místní vodovodní řád. Obec Zbyslavice Na území obce se nachází místní vodovodní řád.


112

Ochranná pásma: Vodorovná vzdálenost od vnějšího líce potrubí na každou stranu:

vodovodní řády do ø 500 mm včetně je 1,5 m, vodovodní řády nad ø 500 mm je 2,5 m, u vodovodních řadů o průměru nad DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší, než 2,5 m se ochranné

pásmo rozšiřuje o 1 m na každou stranu.

3.2.6.4.1.1 Shrnutí - veřejná technická infrastruktura - zásobování města pitnou vodou

Území statutárního města Ostravy je zásobováno pitnou vodou ze 40% z podzemních zdrojů a z 60% ze zdrojů Ostravského oblastního vodovodu. Hlavní zdroje pro Ostravský oblastní vodovod tvoří Vodárenské nádrže Šance, Morávka a Kružberk. Voda je přiváděna přes úpravny vody čtyřmi přivaděči do vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín o celkovém objemu cca 120 000 m3. Spotřeba pitné vody na území města Ostravy je v současné době stabilizována. Na území správního obvodu Ostrava se nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů – jodobromových vod.

3.2.6.4.2 Kanalizace a čištění odpadních vod

Území statutárního města Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem s odváděním odpadních vod na čistírny odpadních vod. Oddílný kanalizační systém byl v minulosti vybudován na sídlištích Ostrava - Jih, v Hošťálkovicích, Lhotce a v oblasti Petřkovic. Ve městě se stále vyskytují oblasti, které jsou odkanalizovány volnými výustmi do recipientů nebo jsou odpadní vody likvidovány přímo u nemovitostí v bezodtokých jímkách, tedy žumpách. Jedná se o městské obvody Slezská Ostrava (části Koblov, Antošovice, Kunčice a Kunčičky, Heřmanice), Plesná, Nová Bělá, Radvanice a Bartovice, Nová Ves a části městských obvodů Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Svinov, Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Petřkovice.

Čištění odpadních vod je zajišťováno mechanicko-biologickou Ústřední čistírnou odpadních vod v Ostravě - Přívoze, na kterou jsou přiváděny odpadní vody od obyvatelstva i z průmyslu. Zde jsou přiváděny odpadní vody z centra města, Slezské Ostravy, Muglinova, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor, Zábřehu, Hrabové, Výškovic, Dubiny, Hošťálkovic, Lhotky, Martinova, Poruby, Pustkovce, Plesné, Třebovic, Svinova a rovněž odpadní vody z části Vratimova, Klimkovic a Vřesiny.

Na území města Ostravy se dále nacházejí čistírny odpadních vod Heřmanice 1, Heřmanice 2 a Michálkovice. Společnost VÍTKOVICE HOLDING, a.s. spolu s ArcelorMittal Ostrava a.s. provozují vlastní ČOV. V Ostravě funguje jednotná a oddílná kanalizační síť. Převážná část odpadních vod je odváděna jednotnou kanalizací (s odlehčením naředěných odpadních vod do řek) s čištěním v Ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě - Přívoze. Dva největší průmyslové závody ArcelorMittal, a.s., a VÍTKOVICE, a.s. provozují vlastní kanalizační síť.

Je připravována „Dostavba plošné kanalizace“ (DPK), která řeší odkanalizování lokalit stávající zástavby na území města Ostravy a převedení odpadních vod do stávající městské stokové sítě s následnou likvidací znečištěných odpadních vod na již vybudovaných čistírenských kapacitách.

JEV 69. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: SmVak, OVaK

Definice jevu: Ochranné pásmo zařízení kanalizační sítě (čistírna odpadních vod mechanická, ČOV mech.-biologická, ČOV mech.-biolog.-chem., přečerpávací stanice a další)


Statutární město Ostrava Na území města se nachází 11 čistíren odpadních vod, 90 přečerpávacích stanic odpadních vod, dvě čerpací stanice průsakových vod a jeden odlehčovací objekt kanalizace.

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází přečerpávací stanice odpadních vod. Město Šenov Na území města se nachází dvě čističky odpadních vod, šest přečerpávacích stanic odpadních vod a čtyři odlehčovací objekty kanalizace.

Obec Václavovice Na území obce se nachází čistička odpadních vod, dva odlehčovací objekty a jeden výustní objekt kanalizace. Město Vratimov


113

Na území města se nachází jedna přečerpávací stanice odpadních vod a sedm odlehčovacích objektů kanalizace. Na území těchto obcí se nenachází technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice


Ochranná pásma: Ochranná pásma technologických objektů odvádění a čištění odpadních vod stanovuje příslušný vodoprávní úřad podle § 104 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

Tato ochranná pásma nejsou obsažena v údajích od poskytovatele dat.

JEV 70. SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: SmVak, OVaK


Statutární město Ostrava Na území města se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod: splašková kanalizace, dešťová kanalizace, jednotná kanalizace, nerozlišené kanalizační stoky, sběrače důlních vod a stoky průmyslových odpadních vod. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod: splašková kanalizace a nerozlišené kanalizační stoky.

Kompletní data pro celé území obce nebyla poskytnuta. Město Šenov Na území města se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod: splašková kanalizace, jednotná kanalizace a nerozlišené kanalizační stoky.

Kompletní data pro celé území obce nebyla poskytnuta. Obec Václavovice Na území obce se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových vod.

Kompletní data pro celé území obce nebyla poskytnuta. Město Vratimov Na území města se nachází potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod: stoka jednotné kanalizace.

Kompletní data pro celé území obce nebyla poskytnuta. Obec Vřesina Na území obce se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod: splašková kanalizace, dešťová kanalizace, jednotná kanalizace a nerozlišené kanalizační stoky. Pro tyto obce nebyla poskytnuta data: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice

Obec Olbramice Obec Velká Polom Obec Zbyslavice

Ochranná pásma: Vodorovná vzdálenost od vnějšího líce kanalizační stoky na každou stranu:

kanalizační stoky do ø 500 mm včetně je 1,5 m, kanalizační stoky nad ø 500 mm je 2,5 m.

3.2.6.4.2.1 Shrnutí - veřejná technická infrastruktura - kanalizace a čištění odpadních vod

Území ORP Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem s odváděním odpadních vod na čistírny odpadních vod. V území se stále vyskytují oblasti, které jsou odkanalizovány do recipientů nebo jsou odpadní vody shromažďovány v žumpách, často s přepady zaústěnými do stávající dešťové kanalizace, resp. do povrchových příkopů a trativodů, odkud odtékají spolu s ostatními vodami do recipientů. Dva průmyslové závody ArcelorMittal, a.s., a VÍTKOVICE, a.s. provozují vlastní ČOV.


114

Pro udržení trvalého rozvoje je nutno dobudovat kanalizační síť včetně čistíren odpadních vod a dále zkvalitňovat čištění odpadních vod.

3.2.6.5 Energetika a energetická zařízení

3.2.6.5.1 Elektrická energie

Zásobování elektrickou energií je zajištěno z distribuční soustavy VVN 110 kV, která zajišťuje přenos el. výkonu z uzlových bodů nadřazené přenosové soustavy VVN 220 kV a ZVN 400 kV a elektráren, pro napájecí body – transformační stanice VVN/VN, kde používané napětí VN je převážně 22 kV, méně pak 10 a 6 kV. Důležitými uzly nadřazené soustavy VVN jsou rozvodny Nošovice, Albrechtice, Lískovec, Vratimov a Třebovice. Od roku 2009 je provozována nová rozvodna na křižovatce ulic Rudná a Plzeňská, která pokrývá požadavky na odběr energie v území Shopping parku a napájí oblast průmyslové zóny nad Porubkou. Od roku 2013 je provozována transformovna VVN/VN v průmyslové zóně Hrabová u ulice Místecká, která pokrývá stávající i výhledové potřeby el. energie v této rozvojové oblasti a přilehlém okolí. Od roku 2012 je v provozu také transformovna VVN/VN Poruba. Vzhledem k výraznému rozvoji energeticky náročných investic na území města Ostravy vzniká potřeba posílení kapacit elektrické energie. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice 110/22 kV na Fifejdách (předpoklad zprovoznění 2017), Slezské Ostravě a Hrušově. Základním výchozím podkladem byly podklady grafického informačního systému ČEZ Distribuce, a.s. a ČEPS, a.s. Sítě zvlášť vysokého napětí - vedení ZVN 400 kV Řešeným územím neprochází vedení zvlášť vysokého napětí ZVN 400 kV. Páteř distribuční sítě tvoří:

sítě velmi vysokého napětí - vedení 110 kV, sítě vysokého napětí VN 22 kV.

Součástí distribuční sítě jsou dále rozvodny a distribuční trafostanice. Stávající zařízení jsou zakreslena ve výkresu limitů, navrhovaná ve výkresu záměrů na provedení změn v území. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno:

zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky,

provádět činnosti ohrožující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit životy, zdraví a majetek osob,

provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

JEV 71. VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: ČEPS, ČEZ

Statutární město Ostrava Na území města se nachází dvě tepelné elektrárny: Třebovice, Kunčice; šest malých vodních elektráren: na řece Odře Přívoz I, Přívoz II, Lhotka, na řece Ostravici Hrabová, Kunčice a Vítkovice; a dále dvě v datech nespecifikované elektrárny: Přívoz a Vítkovice. Výrobna elektřiny se na území těchto obcí nenachází: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Město Šenov

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec Václavovice Obec Velká Polom Město Vratimov Obec Vřesina Obec Zbyslavice

Ochranná pásma: Tepelné elektrárny v Třebovicích a Kunčicích se nacházejí v pásmu hygienické ochrany, vymezeném v 50.–70. letech na základě zkušenosti a bez technické možnosti měření parametrů. Vzhledem ke stáří a podmínkám vzniku tohoto vymezení se pásmo hygienické ochrany v územním řízení a stavebním řízení nezohledňuje. V poskytnutých údajích nejsou data k jiným ochranným pásmům výroben elektřiny.


115

JEV 72. ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: ČEPS, ČEZ Distribuce


Statutární město Ostrava Na území města se nachází 82 venkovních distribučních transformačních stanic (dále DTS), 458 vestavěných DTS, 527 kompaktních zděných nebo betonových DTS, 25 věžových DTS s venkovním převodem, 379 stožárových DTS a dalších 15 nerozlišených DTS.

Obec Čavisov Na území obce se nachází tři stožárové DTS. Obec Dolní Lhota Na území obce se nachází tři kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a tři stožárové DTS.

Obec Horní Lhota Na území obce se nachází dvě kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a tři stožárové DTS. Město Klimkovice Na území města se nachází 7 kompaktních zděných nebo betonových DTS, dvě věžové DTS s venkovním převodem a17 stožárových DTS.

Obec Olbramice Na území obce se nachází pět stožárových DTS. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází dvě kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a 21 stožárových DTS.

Město Šenov Na území obce se nachází tři věžové DTS s venkovním převodem, pět vestavěných DTS a 34 stožárových DTS. Obec Václavovice Na území obce se nachází jedna věžová DTS s venkovním převodem a 7 stožárových DTS. Obec Velká Polom Na území obce se nachází tři kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a pět stožárových DTS. Město Vratimov Na území obce se nachází dvě venkovní DTS, jedna vestavěná DTS, tři kompaktní zděné nebo betonové DTS, čtyři věžové DTS s venkovním převodem a 34 stožárových DTS. Obec Vřesina Na území obce se nachází dvě vestavěné DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a 11 stožárových DTS. Obec Zbyslavice Na území obce se nachází čtyři stožárové DTS.

Ochranná pásma: Ochranné pásmo stožárové trafostanice – 7m Ochranné pásmo kompaktní zděné trafostanice – 2m

Ochranné pásmo rozvodny transformovny VN - 30m Ochranné pásmo rozvodny transformovny VVN - 30m

JEV 73. NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: ČEPS, ČEZ, NET4GAS


Statutární město Ostrava Na území města se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN, kabelové vedení VVN a VN, a svod (nadzemní vedení) el. sítě.

Obec Čavisov Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN a kabelové vedení VN.


116

Obec Dolní Lhota Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN a kabelové vedení VN. Obec Horní Lhota Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN a kabelové vedení VN. Město Klimkovice Na území města se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN a kabelové vedení VN.

Obec Olbramice Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN a kabelové vedení VN. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN a kabelové vedení VN.

Město Šenov Na území města se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN a kabelové vedení VVN a VN. Obec Václavovice Okrajem území obce prochází venkovní vedení el. sítě ZVN, na území obce se dále nachází venkovní vedení el. sítě VN a kabelové vedení VN. Obec Velká Polom Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN a kabelové vedení VN. Město Vratimov Na území města se nachází venkovní vedení el. sítě ZVN, VVN, VN a kabelové vedení VVN a VN. Obec Vřesina Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN, kabelové vedení VN a dále nerozlišené vedení el. sítě.

Obec Zbyslavice Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN.

Tabulka 66: Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 SB.

Zařízení: Ochranné pásmo [m] od krajních vodičů:

Nadzemní vedení: § 19 § 45 a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně 7 m 10 m b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m 15 m c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m 20 m d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m 25 m e) u napětí nad 400 kV 30 m 35 m

Podzemní (kabelové) vedení: do 110 kV vč. a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí

1 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů.

nad 110 kV 3 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů. Poznámka : § 19 – vedení postavené od 1.1.1995 do 1.1.2001 § 45 – vedení postavené před 1.1.1995

Tabulka 67: Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., § 46 a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV vč.

1. pro vodiče bez izolace 7 m 2. pro vodiče s izolací základní 2 m 3. pro závěsná kabelová vedení 1 m

b) u napětí nad 35 kV do 110 kV vč.

1. pro vodiče bez izolace 12 m 2. pro vodiče s izolací základní 5 m

c) u napětí nad 110 kV do 220 kV vč. 15 m d) u napětí nad 220 kV do 400 kV vč. 20 m e) u napětí nad 400 kV 30 m f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m

3.2.6.5.1.1 Shrnutí - veřejná technická infrastruktura – Elektrická energie

Zásobování elektrickou energií je zajištěno z jednotné celostátní sítě VVN 110 kV napájenou přímo z elektráren nebo přes nadřazenou přenosovou soustavu VVN 220 kV. Rozvodná distribuční síť VN je v městě provozována o hladinách 10 a 22 kV. Vzhledem k předpokládanému rozvoji energeticky náročných investic na území města Ostravy vzniká potřeba posílení kapacit elektrické energie. Byla vybudována nová trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice a jsou rekonstruována vedení 110 kV do Ostravy. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice 110/22 kV na Fifejdách, Slezské Ostravě a v Hrušově.


117

3.2.6.5.2 Zásobování plynem

Dodávky a následnou distribuci zemního plynu na území města zajišťuje Severomoravská plynárenská, a. s., člen RWE Group. Zásobování zemním plynem je zajištěno z tranzitního plynovodu přes jednotlivé regulační stanice VTL nad 4MPa /VTL (Štramberk, Děhylov). Z těchto regulačních stanic je do Ostravy přivedeno několik VTL přívodů DN 300-500. Zemní plyn je distribuován pomocí rozvodných sítí - vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých rozvodů.

JEV 74. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA

Podklady: Net4Gas Ochranná pásma: U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys.

Ochranná pásma činí: u technologických objektů - 4 m.

Pro plynová zařízení jsou vymezována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon v příloze odstupňovává podle povahy, provozního tlaku a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava anoda vertikální 5 stanice katodové ochrany 27 odorizační stanice NTL 3 odorizační stanice STL 18 regulátor distribučních STL 19 regulační měřící stanice STL 32 regulační měřící stanice VTL 26 Obec Dolní Lhota stanice katodové ochrany 1 Obec Horní Lhota odorizační stanice STL 1 regulační měřící stanice VTL 1 Obec Olbramice odorizační stanice STL 1 regulační měřící stanice VTL 1

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí regulační měřící stanice VTL 1

Město Šenov anoda vertikální 1 stanice katodové ochrany 3 odorizační stanice STL 2 regulátor distribučních STL 4 regulační měřící stanice VTL 2 Obec Václavovice odorizační stanice STL 1 regulační měřící stanice VTL 1 Obec Velká Polom stanice katodové ochrany 1 Město Vratimov stanice katodové ochrany 1

Obec Vřesina stanice katodové ochrany 1 odorizační stanice STL 2 Obec Zbyslavice stanice katodové ochrany 1

Na území těchto obcí nejsou žádné objekty zásobování plynem. Obec Čavisov Město Klimkovice Ochranná pásma slouží k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenských zařízení. Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, které dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů činí u technologických objektů 4 m od půdorysu. Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení. Bezpečnostním pásmem se rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti na všechny strany od půdorysu. Bezpečnostní pásma jsou stanovena přílohou zákona č. 458/2000 Sb.


118

JEV 75. VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA

Ochranná pásma: U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys.

Ochranná pásma činí: u plynovodů a přípojek

o nad průměr 500 mm - 12 m, o od průměru 200 mm do 500 mm - 8 m, o do průměru 200 mm včetně - 4 m,

nízkotlakých rozvodů v zastavěném území obce - 1 m, středotlakých rozvodů v zastavěném území obce - 1 m, u vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích musí být udržován volný pruh

pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu a nesmí se zde vysazovat porosty kořenící do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu.

Pro plynová zařízení jsou vymazována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon v příloze odstupňovává podle provozního tlaku a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 200 m.


Statutární město Ostrava plynovod VTL nad 4MPa vnitrostátní plynovod VTL plynovod STL plynovod NTL

Obec Čavisov

plynovod VTL nad 4MPa vnitrostátní plynovod STL

Obec Dolní Lhota


Obec Horní Lhota plynovod VTL plynovod STL

Město Klimkovice plynovod VTL plynovod STL

Obec Olbramice

plynovod VTL nad 4MPa vnitrostátní plynovod VTL plynovod STL

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí plynovod VTL plynovod STL

Město Šenov

plynovod VTL plynovod STL

Obec Václavovice


Obec Velká Polom

plynovod VTL nad 4MPa vnitrostátní plynovod VTL plynovod STL

Město Vratimov

plynovod VTL plynovod STL plynovod NTL

Obec Vřesina


Obec Zbyslavice


3.2.6.5.2.1 Shrnutí - veřejná technická infrastruktura – zásobování plynem

Ostravský region je zásobován z tranzitní soustavy RWE Transgas, a.s., která dodává zemní plyn do vysokotlakého systému RWE Severomoravské Plynárenské, a.s. Hlavními zdroji, které zásobují vysokotlaký systém ostravské aglomerace, jsou a ve výhledu budou nadále předávací stanice Štramberk o výkonu 250 tis. m3 h-1, Děhylov - 300 tis. m3 h-1, Paskov- 50 tis. m3 h-1. Pro udržení trvalého rozvoje je nutno dobudovat rozvodnou síť zemního plynu.

3.2.6.5.2.2 Centrální zásobování teplem

Soustava centralizovaného zásobování teplem je provozována společností Veolia Česká republika, a.s., která vytápí cca 99 tis. bj., s celkovou délkou primárního rozvodu 176 km a sekundéru 161 km. V Ostravě Veolia prodává cca 5,3 mil. GJ.


119

Centrální teplárenské zdroje na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice (ETB), Teplárna Přívoz (TPV), městská plynová kotelna Jižní město (MPKJM), závodní teplárna ArcelorMittal Ostrava. a ČEZ- Energetické služby, s.r.o. ve Vítkovicích. Celkově je na území města provozováno více než 400 km tras tepelných sítí, jak primárních, tak sekundárních, které dodávají teplo pro byty, vybavenost a podnikatelské aktivity. Dalším, menším dodavatelem tepla, je společnost Teplo Vratimov, s. r. o., která využívá odpadní teplo z Teplárny ArcelorMittal Ostrava a zásobuje místním rozvodem tepla město Vratimov.

JEV 79. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Ochranná pásma: dle legislativy se nevymezuje Definice jevu: zařízení, v němž se využíváním paliv nebo jiných tipů energie získává tepelná energie, která se předává teplonosné látce. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava

Zdroje tepelné energie – ETB, TPV, MPKJM, závodní teplárna Arcelor Mittal a závodní teplárna ve Vítkovicích

Na území těchto obcí se technologický objekt zásobování teplem nenachází. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 80. TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Ochranné pásmo: Šířka ochranného pásma rozvodného tepelného zařízení je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách tohoto zařízení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k obrysu zařízení a činí 2,5 metru. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Dálkový rozvod tepla Páteřními (hlavními) horkovodními napáječi jsou z ETB do Poruby 2x DN 650 a 2x DN 600, které jsou zokruhovány horkovodem 2x DN 500. Pro oblast Jižního města jsou páteřními horkovody 2x DN 500 ze závodní teplárny ArcelorMittal Ostrava a.s. a 2x DN 600 z ETB. Páteřní (hlavní) parní rozvod do městské části Moravská Ostrava a Přívoz je DN 700/250 z TPV do centra města, kde je zokruhován parovodem DN 500/200, který pokračuje do RVS Fifejdy a z centra do CVS Nová Karolína. V kolektorech centra města byla zahájena postupná náhrada parního rozvodu za horkovodní, čímž dojde k posílení a°zkvalitnění dodávek tepla. Také v oblasti Mariánských Hor se připravuje z jižního směru Mojmírovců, Nivnická rozšíření horkovodního rozvodu na úkor parního v dimenzi 2x DN 200, s předpokládaným ukončením stavby v r. 2015. Stávající parní rozvodné tepelné zařízení bude po ukončení stavby odpojeno. Místní rozvod tepla Město Vratimov Místní rozvod tepla Na území těchto obcí se rozvodné tepelné zařízení nenachází. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


3.2.6.5.2.3 Shrnutí - veřejná technická infrastruktura - centrální zásobování teplem

Soustava centralizovaného zásobování teplem (SCZT) je provozována společností Dalkia Česká republika, a.s., která zásobuje teplem a TUV cca 99 tis. bj., vybavenost a podnikatelské aktivity.


120

V Ostravě Dalkia prodává zhruba 5,3 mil. GJ ročně. Základní teplárenské zdroje na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz. Pro území Vratimova je dodáváno odpadní teplo z výroby firmy ArcelorMittal. Pro udržení trvalého rozvoje je nutno podporovat rozvoj centralizovaného zásobování teplem, využívat zdrojů odpadního tepla z průmyslové výroby a alternativních zdrojů energie.

3.2.6.6 Spoje a spojová zařízení

Provoz telekomunikační sítě zajišťují v Ostravě operátoři evidovaní v databázi ČTÚ (Český telekomunikační úřad) se specifikovaným územním rozsahem. Síť je digitalizovaná, kvalita a rychlost spojení je na úrovni Prahy a Brna. Město je kvalitně pokryto i sítěmi mobilních operátorů, z nichž dominantní jsou zde Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Pokrytí území města rozhlasovým a televizním signálem je velmi dobré. Ve městě působí několik provozovatelů kabelové televizní sítě. Velké části města jsou dostupné služby metropolitní sítě provozované společností OVA!!!CLOUD.net, a.s., prostřednictvím OVANET a.s. Ve městě působí také několik alternativních telekomunikač. operátorů. Pro přístup na internet a datové přenosy je město pokryto rádiovými sítěmi společností evidovaných v databázi ČTÚ. Rychle se rozvíjí pokrytí kraje vysokorychlostním připojením k internetu pomocí ADSL i°bezdrátovým připojením. Základní informace o stávajících spojích a spojových zařízeních jsou zakresleny ve výkrese limitů v rozlišení na kategorie:

komunikační vedení, radioreléová trasa (vč. radiových stanic na trase), retranslační stanice – převaděč, telefonní ústředna, základnová stanice, ochranné pásmo RR trasy, ochranné pásmo vysílače.

JEV 81. ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Ochranná pásma: Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů stavební úřad formou územního rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje. Radiová stanice na rr trase poloměr kruhu r = 500 – 1000 m Radioteleskop poloměr kruhu r = 500 – 1000 m Tv vysílač poloměr kruhu r = 500 – 1000 m


Statutární město Ostrava 64 základnových stanic 6 tv vysílačů 152 radiových stanic na rr trase 92 blíže neurčených komunikačních stanic Obec Čavisov 1 radiová stanice na rr trase Obec Dolní Lhota 1 blíže neurčené komunikační stanice Obec Horní Lhota Na území obce se tento jev nenachází. Město Klimkovice 2 radiová stanice na rr trase 1 blíže neurčené komunikační stanice Obec Olbramice Na území obce se tento jev nenachází.

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí 1 základnová stanice 1 radioteleskop Město Šenov 4 radiová stanice na rr trase 1 blíže neurčené komunikační stanice Obec Václavovice 1 radiová stanice na rr trase

Obec Velká Polom 1 základnová stanice 1 radioteleskop Město Vratimov 3 blíže neurčené komunikační stanice

Obec Vřesina 1 radiová stanice na rr trase 1 blíže neurčené komunikační stanice Obec Zbyslavice Na území obce se tento jev nenachází.


121

JEV 82. KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Na území ORP Ostrava nejsou vyhlášená ochranná pásma nadzemních staveb 50 metrů nad terénem a podzem. staveb. Vysílače HOSK, OOVK, SVNX mají vyhlášené ochranné pásmo 500 m.

3.2.6.7 Vedení sítí

Převážná část vedení sítí je stále tradiční (v zemi), část vedení je nadzemní (zpravidla energetické mimo souvislou zástavbu) a nepatrná část v kolektorech. Z významnějších kolektorů lze uvést: Frýdlantské mosty, Poděbradova, Českobratrská, Sokolská, Centrum, Nová Ves – Svinov a Hrušov. Provozovatelem kolektorů jsou Ostravské komunikace, a.s. Například „kolektor Centrum“ je položen v hloubce cca 9 metrů. Jedna jeho část vede od Prokešova náměstí pod Sokolskou, dále pak pod ulicí 28. října a ústí do budoucího obchodního centra. Druhá část spojuje ulici Zámeckou, Nádražní kolem Elektry a Domu umění a končí ve stávajícím kolektoru pod ulicí Poděbradovou. V novém tunelu je zatím umístěno kolem 795 vodovodních přípojek do domů, kanál, síť Telefónica O2, síť Dalkia a ČEZu. Jinými slovy, kolektor je vybaven jednotnou kanalizací, horkovodním potrubím (horká větev i zpátečka), potrubím pitné vody, plynovým potrubím a kabelovými rošty.

JEV 76. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ JINÝMI PRODUKTY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Na území SO ORP Ostrava se nenachází.

JEV 77. ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Na území SO ORP se nenachází ropovod.

JEV 78. PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: OKD, a.s., ArcelorMittal, Ostrava a.s. Na území ORP Ostrava se nachází dálkový produktovod – vratná voda a technická voda .


Statutární město Ostrava Produktovod - vratná voda vede z k.ú. Hrabová do obce Paskov Produktovod - žermanický přivaděč technické vody 2x DN 900 do hutního komplexu ArcelorMittal Město Šenov Produktovod - žermanický přivaděč technické vody 2x DN 900 do hutního komplexu ArcelorMittal Na území těchto obcí se produktovod nenachází. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 83. JADERNÉ ZAŘÍZENÍ

Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází žádné jaderné zařízení.

3.2.6.7.1 Shrnutí - veřejná technická infrastruktura - vedení sítí

Převážná část vedení sítí je stále tradiční (v zemi), část vedení je nadzemní (zpravidla energetické mimo souvislou zástavbu) a nepatrná část v kolektorech. Z významnějších kolektorů lze uvést: Frýdlantské mosty, Poděbradova, Českobratrská, Sokolská, Centrum, Nová Ves – Svinov a Hrušov. Kolektory v centrální části města jsou vybaveny jednotnou kanalizací, tepelným potrubím (SCZT), potrubím pitné vody, plynovým potrubím a kabelovými rošty.


122

3.2.6.8 Ostatní infrastruktura (107, 110, 111, 112, 113, 114, 115)

JEV 107. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: Ministerstvo obrany – Vojenská ubytovací a stavební správa Brno Na území ORP Ostravy eviduje Ministerstvo obrany 2 objekty důležité pro obranu státu. V zájmovém území, které je ministerstvem stanoveno na 50 m od hranic areálu lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací správy (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Objekty důležité pro obranu státu na území města Ostravy

Číslo pasportu Typ objektu Lokalita 142/2007-1 (2012) Administrativní budova Matiční 2, Moravská Ostrava - Přívoz 141/2007-1 (2012) Krajské vojenské velitelství Ostrava Nádražní 119, 702 00 Moravská Ostrava - Přívoz

Na území těchto obcí se nenachází žádný objekt důležitý pro obranu státu: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 110. OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY

Podklady: Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Stálé úkryty civilní ochrany slouží k ukrytí obyvatelstva při mimořádných událostech. Vlastník stálého úkrytu CO je podle § 23 odst. 2 písm. d) a § 25 odst. 2 písm. f) zákona o integrovaném záchranném systému povinen dbát při užívání této stavby, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro potřeby civilní ochrany a přístup orgánům hasičského záchranného sboru nebo jiným zmocněným osobám. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje eviduje dle § 10 odst. 5 písm. i) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů stálé úkryty na území ORP Ostravy. Dle této evidence se na území statutárního města Ostravy nachází celkem 135 stálých úkrytů civilní obrany. V přidružených obcích ORP Ostrava nejsou žádné úkryty evidovány. Statutární město Ostrava Stále úkryty vedené v evidenci HZS MSK na území města Ostravy

Evid. číslo

Místo dislokace SÚ Vlastník Správce k. ú. Ulice Č. o. Č. p. (název, adresa) (název, adresa)

08070001 Moravská Ostrava

28. října 152 3123 ČEZ Správa majetku, s.r.o., Děčín IV., Teplická 874/8

ČEZ Správa majetku, s.r.o., Děčín IV., Teplická 874/8

08070002 Mariánské Hory

Novinářská 3 1113 SLUG, a.s., Mariánské Hory, Novinářská 1113/3

SLUG, a.s., Mariánské Hory, Novinářská 1113/3

08070003 Kunčice závod 5, budova výtopny

ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská, č.p. 689

ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava,Kunčice, Vratimovská č.p. 689

08070004 Kunčice závod 5, budova výtopny

ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689


08070005 Kunčice závod 10, objekt bývalého ZÚNZ



08070012 Kunčice závod 3/82, soc. budova



08070013 Kunčice závod 12, přesýpací stanice



08070018 Kunčice závod 12, nová soc. budova

ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689,

ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava,Kunčice, Vratimovská č.p. 689,

08070019 Kunčice závod 3/82, dílny


ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava Kunčice, Vratimovská č.p. 689,


123

Evid. číslo


08070020 Kunčice závod 3/39, dílny



08070021 Kunčice závod 13, šrotoviště


ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava,Kunčice, Vratimovská č.p. 689,

08070022 Kunčice závod 3/83, soc. budova údržby




ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice ,Vratimovská č.p. 689

















08070037 Kunčice Vratimovská ředitelství

689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689


08070038 Kunčice Vratimovská ředitelství

689 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02


08070039 Kunčice výzkumný a zkušební ústav











ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava,Kunčice, Vratimovská

08070044 Kunčice závod 3, hlavní sociální budova


ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava,Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02




08070046 Kunčice závod 45, sociální budova















08070052 Kunčice závod 4, sociální budova staré elektrárny












08070061 Kunčice závod 14, sociální budova P-250



08070062 Kunčice závod 14, sociální budova P-250



08070069 Kunčice závod 2/20, sklad modelů










124

Evid. číslo





08070074 Kunčice závod 2/23, soc. budova objektu 06

Hayes Lemmerz Autokola, a.s., Ostrava-Kunčice, Vratimovská ul., č.p. 707


08070075 Kunčice závod 2/23, soc. budova objektu 06

Hayes Lemmerz Autokola, a.s., Ostrava-Kunčice, Vratimovská ul., č.p. 707


08070076 Kunčice závod 5, soc. budova záv. Dopravy



08070077 Kunčice závod 5, soc. budova záv. Dopravy



08070079 Poruba Stavební

993 Rádio Čas s.r.o., Ostrava-Plesná, K. Svobody 130

Klient servis Ostrava, s.r.o.,Ostrava- Moravská Ostrava, Husova 1285/2, PSČ 70200

08070080 Poruba Opavská 15 6116 APRO MED s.r.o. Ostrava-Poruba, Opavská 6116

APRO MED s.r.o.Ostrava-Poruba, Opavská 6116

08070144 Hrabůvka Hasičská

49 Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA,

Střední škola technická, Ostrava-Hrabůvka, příspěvková organizace.Hasičská 1003/49,



Střední škola technická, Ostrava-Hrabůvka, příspěvková organizace.Hasičská 1003/49, 705 00 Ostrava -Hrabůvka








28. října 117 2771 Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA,

Moravskoslezský kraj, 28. října 117, OSTRAVA,

08070158 Hrabůvka Plavecká 873 4 Občanské sdružení nájemců bytů Plavecká 4, Ostrava-Hrabůvka, Plavecká 4

Občanské sdružení nájemců bytů Plavecká 4, Ostrava-Hrabůvka, Plavecká 4






Moravskoslezský kraj, 28. října 117OSTRAVA,




08070172 Hrušov K šachtě

49 JR-elektro s.r.o., Ostrava-Hrušov, K Šachtě 49, PSČ 71100

JR-elektro s.r.o., Ostrava-Hrušov, KŠachtě 49

08070178 Místecká lokalita Jeremenko samostatně stojící

DIAMO, státní podnik Stráž pod Ralskem, Máchova 201

DIAMO, státní podnik odštěpný závod ODRA, Ostrava-Vítkovice, Sirotčí 1145/7


U dvoru 1021 19 TCHAS, spol. s r.o., 28. října 216, O.-Mar. Hory, 15504158

TCHAS, spol. s r.o., 28. října 216 O.-Mar. Hory, 15504158

08070180 Přívoz Koksární koksovna Svoboda

1112

OKD, a.s., Ostrava-Moravská Ostrava, Prokešovo nám. 6/2020

OKD, a.s., Ostrava-Moravská Ostrava, Prokešovo nám. 6/2020

08070188 Heřmanice

Kubínova

51 MADDOX-JM stav, s.r.o., Ostrava Heřmanice, Kubínova 441/51

MADDOX-JM stav, s.r.o., Ostrava Heřmanice, Kubínova 441/51


Plynární

6 Severomoravská plynárenská, a.s., Ostrava, Moravská Ostrava, Plynární 2748/6

Severomoravská plynárenská, a.s., Ostrava, Moravská Ostrava, Plynární 2748/6

08070271 Třebovice Elektrárenská elektrárna stará spr. budova

Dalkia Česká republika, a.s., Ostrava, 28. října 3123/152


08070272 Třebovice Elektrárenská elektrárna správní budova


Dalkia Česká republika, a.s., Ostrava, 28. října 3123/152,

08070273 Třebovice Elektrárenská




125

Evid. číslo


08070277 Přívoz Křišťanova




28.října 152 3123 ČEZ Správa majetku, s.r.o., Děčín IV., Teplická 874/8

ČEZ Správa majetku, s.r.o., Děčín IV., Teplická 874/8

08070287 Přívoz správní budova

Ostravské opravny a strojírny, s.r.o., Ostrava 1, Na Valše 216


08070288 Přívoz kovárna



08070306 Poruba Opavská


Střední škola telekomunikační, Ostrava, příspěvková organizace, Opavská 1119, O.-Poruba

08070318 Zábřeh U Studia

28

Ing. Milan Řeha, V Zálomu 2897/2, Ostrava-Zábřeh a Ing. Vítězslav Livečka, Dolní 782/65, Ostrava-Zábřeh

Ing. Milan Řeha, V Zálomu 2897/2Ostrava-Zábřeh a Ing. Vítězslav Livečka, Dolní 782/65, Ostrava-Zábřeh


28. října 168 1142 AMIEN OSTRAVA, spol. s r.o., Ostrava-Moravská Ostrava, 28. října

STAPRO SERVIS, a. s., Ostrava, Mariánské Hory, 28. října 1142/168


28. října 168 1142 AMIEN OSTRAVA, spol. s r.o., Ostrava-Moravská Ostrava, 28. října

STAPRO SERVIS, a. s., Ostrava, Mariánské Hory, 28. října 1142/168


Ostrčilova ZŠ 1 2557 Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, Ostrava

Základní a mateřská škola Ostrava, Ostrčilova 1, příspěvková organizace, Ostrčilova 1/2557, Ostrava


Ostrčilova ZŠ 1 2557 Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, Ostrava

Základní a mateřská škola Ostrava, Ostrčilova 1, příspěvková organizace, Ostrčilova 1/2557, Ostrava

08070339 Poruba Dětská ZŠ

915 Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, O.-Poruba

Základní škola, O.-Poruba, Dětská 915, příspěvková organizace, Dětská 915, O.-Poruba

08070340 Poruba Dětská ZŠ


Základní škola, O.-Poruba, Dětská 915, příspěvková organizace, Dětská 915, Ostrava-Poruba

08070341 Poruba Čkalovova ZvŠ

942 Moravskoslezský kraj, 28.října 117, 702 18 OSTRAVA,

Základní škola, Ostrava-Poruba, Čkalovova 942, příspěvková organizace, Čkalovova 942, Ostrava-Poruba

08070342 Poruba Čkalovova ZvŠ

942 Moravskoslezský kraj, 28.října 117, 702 18 OSTRAVA,

Základní škola, Ostrava-Poruba, Čkalovova 942, příspěvková organizace, Čkalovova 942, Ostrava-Poruba


Fráni Šrámka 14 2438

Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava



Gajdošova 8 2422 Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, Ostrava

Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, Ostrava


28.října 202 1081 Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, Ostrava

Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, Ostrava


Mariánské nám. 3 1041 Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, Ostrava



Oblá 9 1071 Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, Ostrava



Slavíčkova 8 2650




Výstavní 4 2476 Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63 Ostrava



Zámecká 7 2315 Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz,

Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz,


126

Evid. číslo


Prokešovo náměstí 1803/ 8, Ostrava Prokešovo náměstí 1803/ 8Ostrava


Zelená 34 2504 Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, Ostrava

Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/8, Ostrava


Zelená 72 2524 Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, Ostrava

Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/8, Ostrava


Žákovská 34 94 Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63 Ostrava


08070370 Hrabová Obchodní

8 Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová,

Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová,

08070378 Hrabová Viktora Huga



08070379 Hrabová Viktora Huga



08070384 Hrabová Příborská





Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, O.-Poruba


985 Bytové družstvo Domů 984 a 985, Opavská 985, O.-Poruba,


08070394 Poruba Čkalovova

848 Bytové družstvo Čkalovova 848, O.-Poruba,


08070397 Poruba Dětská

922 Bytové družstvo DĚTSKÁ, Dětská 922, 708 00 O.-Poruba


08070398 Poruba Nálepkovo náměstí

927 Bytové družstvo Oktáva, Nálepkovo nám. 927, O.-Poruba



879 Bytové družstvo Čkalovova, Čkalovova 879, O.-Poruba

Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55,O.-Poruba


909 Bytové družstvo DOMOV 1357, Čkalovova 911, O.-Poruba


08070408 Poruba Ľudovita Štúra

1053 Bytové družstvo L. Štúra 1051-1053, L. Štúra 1053, O.-Poruba


08070409 Poruba Větrná

1056 Bytové družstvo Větrník, Větrná 1056, O.-Poruba

SMO městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, O.-Poruba

08070410 Poruba Resslova

1042 Bytové družstvo Resslova, Reslova 1042, O.-Poruba

SMO městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55 O.-Poruba

08070413 Poruba Větrná

1087 BD Větrná 1087, družstvo, O.-Poruba


08070414 Poruba Porubská

944 Bytové družstvo Na Porubské, Porubská 944, O.-Poruba


08070415 Poruba Zednická

949 Bytové družstvo Zednická 949, 708 00 O.-Poruba


08070416 Poruba Zednická

953 Bytové družstvo DZU, Zednická 953, O.-Poruba

Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55O.-Poruba


917 Bytové družstvo Dům 917, Čkalovova 917 O.-Poruba


08070420 Poruba Havlíčkovo náměstí

728 Bytové družstvo Havlíčkovo náměstí 728, O.-Poruba

Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická


127

Evid. číslo


28/55O.-Poruba

08070421 Poruba Havlíčkovo náměstí

730 Bytové družstvo 730, Havlíčkovo nám. 730, O.-Poruba


08070422 Poruba Opavská 4472 76 Statutární město Ostrava, Prokešovo nám. 8, Moravská Ostrava

Statutární město Ostrava, Prokešovo nám. 8, Mor. Ostrava,

08070423 Hrabová Frýdecká

691 Linde Gas a.s., Praha 9, U Technoplynu 1324,

Linde Gas a.s., Praha 9, U Technoplynu 1324

08070424 Poruba Slepá

1096 HODER OLDŘICH - Investmen, Havířov-Město realitní kancelář, Fibichova 21/227, Havířov-Město

HODER OLDŘICH - Investmen, Havířov-Město realitní kancelář, Fibichova 21/227,Havířov-Město


Strmá

14 Policie ČR Správa Severomoravského kraje, 30.dubna 1682/24, Ostrava-Moravská Ostrava

Policie ČR Správa Severomoravského kraje, 30.dubna 1682/24, Ostrava-Moravská Ostrava


U parku 12 2646 11 spoluvlastníků zapsaných na LV 5445 k.ú. Moravská Ostrava a Přívoz

11 spoluvlastníků zapsaných na LV5445 k.ú. Moravská Ostrava a Přívoz

08070438 Slezská Ostrava

Bohumínská

63 Policie ČR Správa Severomoravského kraje, 30.dubna 1682/24, Ostrava-Moravská Ostrava

Policie ČR Správa Severomoravského kraje, 30.dubna 1682/24, Ostrava-Moravská Ostrava

08070439 Poruba Slepá

1097 Bytové družstvo Slepá 1097, O.-Poruba



Hudební

4 KENTER Trading, spol. s r.o., Ostrava-Bělský les, Václavka 7

KENTER Trading, spol. s r.o., Ostrava-Bělský les, Václavka 7

08070443 Martinov Martinovská chladírny masa

Mlékárna Kunín a.s., Kunín 291, PSČ 742 53

Mlékárna Kunín a.s., Kunín 291, PSČ 742 53

08070444 Martinov Martinovská 48 3168 Průmyslový areál Martinov, s.r.o. Ostrava-Martinov, Martinovská ul. 3168/48,

Průmyslový areál Martinov, s.r.o., Ostrava-Martinov, Martinovská ul. 3168/48

08070445 Martinov Martinovská masokombinát

Průmyslový areál Martinov, s.r.o. Ostrava-Martinov, Martinovská ul. 3168/48

Průmyslový areál Martinov, s.r.o., Ostrava-Martinov, Martinovská ul. 3168/48

08070446 Poruba Porubská

1013 Společenství vlastníků ČEJKA Porubská 1012, Ostrava-Poruba


08070451 Svinov Polanecká 72 803 Polanecká obchodní společnost a.s., Ostrava-Svinov, Polanecká 803/72,

Polanecká obchodní společnost a.s.Ostrava-Svinov, Polanecká 803/72,

08070452 Poruba l7.listopadu krevní centrum

833 Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava, 17. listopadu 1790, Ostrava

Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava, 17. listopadu 1790, Ostrava

08070454 Vítkovice Nám. J. z Poděbrad

Městská záchranná služba Ostrava, Varenská 5, Ostrava-Moravská Ostrava

Městská záchranná služba Ostrava, Varenská 5, Ostrava-Moravská Ostrava,

08070456 Poruba Španielova

924 Stavební bytové družstvo Vítkovice, Ostrava-Mar. Hory, Daliborova 54

Stavební bytové družstvo Vítkovice,

08070460 Poruba Liptáňské náměstí

3 890 Stavební bytové družstvo, Ostrava, Poruba, Liptáňské nám. 890

Stavební bytové družstvo, Ostrava, Poruba, Liptáňské nám. 890


Slavíčkova 14 2491 Stavební bytové družstvo Hlubina, Ostrava-Zábřeh, Rudná č.70

Stavební bytové družstvo Hlubina, Ostrava-Zábřeh, Rudná č.70

08070464 Hošťálkovice

Aleje , tel. vysílač Ostrava

407 RADIOKOMUNIKACE a.s., Praha 3, U nákladového nádraží č. 3144,

RADIOKOMUNIKACE a.s., Praha3, U nákladového nádraží č. 3144,

08070468 Kunčice závod 14, soc. budova



08070469 Kunčice závod 14, soc. budova




Chemická

BorsodChem MCHZ, s.r.o., Ostrava-Mariánské Hory,Chemická 1/2039

BorsodChem MCHZ, s.r.o.,


Chemická

1 BorsodChem MCHZ, s.r.o., Ostrava-Mariánské Hory, Chemická 1/2039

BorsodChem MCHZ, s.r.o.,

08070485 Kunčice závod 4, vodní hosp.


ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava,Kunčice, Vratimovská


128

Na území těchto obcí není evidován žádný stálý úkryt civilní ochrany: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 111. OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY

Podklady: Internetové stránky Ministerstva vnitra – Generální ředitelství hasičského sboru ČR Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství hasičského sboru ČR eviduje na území ORP Ostravy 6 hasičských stanic viz níže. Zařízení dobrovolných hasičů přidružených obcí nejsou v ÚAP dokumentovány.



Tabulka 68: Objekty požární ochrany evidované Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR na území města Ostravy

Evidenční číslo

Název Místo dislokace OPO

k.ú. Ulice JPO-816010 Hasičská stanice Ostrava – Zábřeh Zábřeh Výškovická 40 JPO-816011 Hasičská stanice Ostrava –Fifejdy Moravská Ostrava Ul. Odboje 8 JPO-816012 Hasičská stanice Ostrava – Poruba Poruba Martinovská 36/1622 JPO-816013 Hasičská stanice Ostrava – Hrabůvka Hrabůvka Hasičská 339/34 JPO-816014 Integrované výjezdové centrum Slezská Ostrava Slezská Ostrava Čs. armády 1892/20a JPO-816015 Integrované výjezdové centrum Ostrava – Přívoz Přívoz Slovenská 1149/5

JPO-816013 Integrované výjezdové centrum Ostrava – Dubina Dubina mezi ul. Fr. Formana a Kaminského

Na území těchto obcí se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 112. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

Na území Moravskoslezského kraje, tj. i na území ORP Ostrava, je organizován záchranný systém integrovaně, spočívá ve spolupráci jednotlivých záchranných složek systému: hasičů, zdravotnické záchranné služby, policie ČR a°Městské policie Ostrava. Z integrovaného záchranného systému jsou předávány pokyny do všech stanic a sídel hasičů, záchranky a Policie ČR v kraji a Městské policie v Ostravě k výjezdu záchranných a zásahových jednotek. Ti k zásahům vyjíždějí ze svých výjezdových stanic. Statutární město Ostrava Na území Statutárního města Ostravy se nachází stanice PČR, MP Ostrava a tyto integrované záchranná centra: Integrované výjezdové centrum Slezská Ostrava Slezská Ostrava Čs. armády 1892/20a Integrované výjezdové centrum Ostrava–Přívoz Přívoz Slovenská 1149/5

Integrované výjezdové centrum Ostrava–Dubina Dubina mezi ul. Fr. Formana a Kaminského

Město Vratimov Na území města Vratimov se nachází policejní stanice PČR. Na území těchto obcí se nevyskytuje objekt důležitý pro plnění úkolů PČR: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice

Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Město Šenov Obec Václavovice

Obec Velká Polom Obec Vřesina Obec Zbyslavice


129

JEV 113. OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA

Podklady: Územní plány, letecké snímky

Dle § 17 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se kolem veřejných pohřebišť zřizuje ochranné pásmo (OP) v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto OP zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost.

Stávající hřbitovy a krematoria jsou vypsány v tomto bodě, o zřízení ochranného pásma hřbitova nebo krematoria nejsou informace.


Statutární město Ostrava Hřbitovy: Slezská Ostrava, Stará Plesná, Krásné Pole, Svinov, Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Hrabová (2x), Zábřeh nad Odrou, Vítkovice, Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory, Hošťálkovice, Koblov, Heřmanice (2x), Třebovice ve Slezsku, Michálkovice, Muglinov, Kunčičky, Radvanice, Bartovice

Krematorium: Slezská Ostrava Obec Čavisov hřbitov: ano Obec Dolní Lhota hřbitov: ano

Obec Horní Lhota hřbitov: ano Město Klimkovice hřbitov: ano (2x)

Obec Olbramice hřbitov: ano Obec Stará Ves nad Ondřejnicí hřbitov: ano

Město Šenov hřbitov: ano (2x) Obec Václavovice hřbitov: ano

Obec Velká Polom hřbitov: ano (2x) Město Vratimov hřbitov: ano (2x)

Obec Vřesina hřbitov: ano Obec Zbyslavice hřbitov: ne

JEV 114. JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA

Ve správním obvodu ORP Ostrava nám nejsou známa jiná vyhlášena ochranná pásma.

JEV 115. OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA

V rámci správního obvodu ORP Ostrava není sledována.

3.2.7 Sociodemografické podmínky – obsahuje jev (3)

V následujícím textu je vše uvedeno s ohledem na dostupnost dat ČSÚ k 30.6. 2016. Soudržnost společenství obyvatel území, jako jeden ze tří pilířů udržitelného rozvoje území, odráží zejména sociodemografické podmínky území. Současně, však obyvatelstvo, jeho bydlení a zaměstnanost (podmínky pro hospodářský rozvoj území), tvoří vzájemně silně propojený systém osídlení, který se na základě vnějších a vnitřních vlivů neustále vyvíjí. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (do značné míry odrážející jejich prosperitu) je obvykle považována nabídka atraktivních pracovních příležitostí v obci a širším regionu. Z ostatních faktorů je to především vlastní vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, rekreační zázemí. Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň cen - prodejnost nemovitostí pro bydlení. SO ORP Ostrava patří v rámci Moravskoslezského kraje k méně výrazným hodnotovým pólům z hlediska bydlení, což je dále dokumentováno (viz Bydlení). Výchozím materiálem této kapitoly je základní poznání demografických a sociálně ekonomických podmínek území SO ORP (vznik účelného podkladu pro zpřesnění územně plánovací koncepce rozvoje obcí SO ORP) a vybilancovaného podkladu pro navazující stanovení prognózy vývoje počtu obyvatel. Právě v rámci SO ORP je vyváženost dílčích analýz předpokladem reálnosti prognózy. Na tuto prognózu musí navazovat bilance potřeb bytové výstavby a její redukce s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku po bydlení v rámci jednotlivých územních plánů. Z prognózy je tak vycházeno při stanovení potřeby – optimálního rozsahu návrhu nových ploch pro zástavbu, technickou infrastrukturu a sociální vybavenost. Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází z textu stavebního zákona – znění § 55 odst. 3 stavebního zákona: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. “Uvedený


130

paragraf hovoří o změně územního plánu, je však logické, že ani výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu by neměl být proveden bez adekvátního odborného zdůvodnění - výhledové bilance vývoje počtu obyvatel a bytů pro období předpokládané platnosti územního plánu.

Uvedené výchozí přístupy vedly k formulaci: Hlavní cíl:

• Zhodnotit možnosti vývoje počtu obyvatel obcí SO ORP během očekávané platnosti územích plánů (v územním plánu obce by měla být prognóza dále zpřesněna, prognóza slouží jako podklad pro reálnou bilanci bydlení v území a následně i stanovení potřeby ploch pro bydlení).

Celkově je uvedená kapitola jedním ze zásadních podkladů pro hodnocení soudržnosti obyvatel území jednotlivých obcí. Vedlejší cíle:

• Zhodnotit vývoj věkové struktury. • Zhodnotit občanskou vybavenost obce a vazby na okolí. • Zhodnotit sociálně demografická specifika obcí.

Dostupná data: Definitivní data ze sčítání 2011, (zejména podklady ČSÚ pro ÚAP) průběžná evidence obyvatel obcí podle ČSÚ – nejnovější data z roku 2015, začátku roku 2016. Kvalita dat:

V současnosti jsou k dispozici 4 různé druhy údajů o vývoji počtu obyvatel: Průběžná evidence obyvatel ČSÚ (korigovaná podle výsledků sčítání, zpracování bilance ČSÚ je založené na

jiných dokladech než evidence obyvatel obcí, vedená podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a°rodných číslech, v platném znění.

Průběžné evidence obyvatel obcí (ministerstvo vnitra ČR - tzv. centrální evidence obyvatel) Evidence obyvatel ČSÚ ze sčítání r. 2011 (definitivní výsledky podle obvyklého pobytu) Evidence obyvatel ČSÚ ze sčítání r. 2011 (předběžné výsledky podle trvalého bydliště)

Průběžná evidence obyvatel ČSÚ a evidence obcí (ministerstva vnitra ČR) vykazují mírné rozdíly, které jsou předmětem dlouhodobých sporů. Zásadní je skutečnost, že počet obyvatel obce je nejvýznamnějším parametrem rozpočtového určení daní. Tj. počet obyvatel je většinou rozhodující pro daňové příjmy obcí. Diference údajů o počtu obyvatel v rozsahu 1-3% u obou evidencí je běžná a vyplývá především z metodických rozdílů obou druhů evidence obyvatel (legislativního prostředí determinujícího evidenci obyvatel). Dlouhodobě je cílem ČSÚ odstranění těchto diferencí, toto se však daří pouze velmi omezeně. Obecně je nutno říci, že data o obyvatelstvu i přes tato omezení jsou, však většinou nadprůměrně kvalitní ve srovnání s jinými typy a zdroji dat, evidencí – například bytů a zejména objektů druhého bydlení či rekreačních kapacit. V zásadě pak platí, že data o soudržnosti obyvatel jsou rozsáhlejší a kvalitnější než data o hospodářských podmínkách území a podmínkách životního prostředí. Údaje o počtu obyvatel podle evidovaného (trvalého) bydlení (v současnosti místa pobytu), dlouhodobě ztrácela svou vypovídací schopnost. Příčin je celá řada (rostoucího bydlení mimo byty, vyšší mobility obyvatel a klesající přesnosti vlastní evidence). Poslední sčítání v r. 2011 proto zahájilo přechod od evidence podle formálního administrativně evidovaného místa pobytu k deklarovanému obvyklému pobytu obyvatel (přitom jedním z hlavních impulsů změny byly i požadavky Eurostatu). Místo obvyklého pobytu je definováno (podle ČSÚ) jako místo, kde osoba obvykle tráví období svého každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost z důvodu rekreace, návštěv, pracovních cest, pobytu ve zdravotnickém zařízení apod. a kde je členem konkrétní domácnosti. Pro zahrnutí osoby do obvykle bydlícího obyvatelstva České republiky je rozhodující kritérium 12 měsíců pobytu na území ČR, příp. úmysl dlouhodobého pobytu. Pro odvození místa obvyklého pobytu osoby byla určující deklarace na sčítacím formuláři týkající se faktického bydliště osoby (bez ohledu na místo trvalého pobytu, resp. povoleného přechodného pobytu); vyhodnocovány byly i další informace o faktickém bydlišti před rokem, údaje o místě trvalého pobytu, resp. povoleného přechodného pobytu, a místě sečtení.

Charakteristiky obyvatel podle administrativně evidovaného = trvalého bydliště a povolení k přechodnému pobytu cizinců byly podkladem pouze pro předběžné výsledky sčítání, podle deklarovaného obvyklého pobytu (bydliště) pak pro definitivní výsledky sčítání.

U většiny obcí SO ORP Ostrava i Moravskoslezského kraje je obvyklý počet obyvatel podle definitivních dat nižší než podle předběžných výsledků (viz další text). U některých, zejména obcí s výraznou rekreační funkcí, je pak potřeba dále vnímat, že počet přítomných obyvatel výrazně kolísá v čase (například podle průběhu rekreační sezóny)..


131

V případě evidence obyvatel obcí je pak nutno v současnosti vzít v úvahu i další skutečnost, že počet obyvatel, kteří nemají trvalé bydliště v bytech, již dosahuje několik procent z celkového počtu obyvatel obcí, zejména pak větších měst. V minulosti byl jejich podíl obvykle menší než 1%. Tito lidé mají trvalé bydliště obvykle hlášeno na adrese radnice a zkreslují tak pohled na rozmístění obyvatel na území obcí (v jednotlivých částech obce, základních sídelních jednotkách). Tuto skutečnost je nezbytné vnímat především při zpracování územních plánů větších měst.

Místem trvalého pobytu přitom může být také adresa objektu určeného k bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním. Důvody hlášení se k trvalému pobytu na městském (obecním) úřadě je možné odhadovat:

bydlení v pronájmu bez nájemní smlouvy (majitelé bytů mají obavy z důsledků formalizace trvalého bydliště – horších podmínek ukončení nájemního vztahu, pronájem na černo je výhodnější i z hlediska daňového)

trvalé bydlení neposkytují často ani ubytovny či jiná ubytovací zařízení občané, pro které je to výhodné z hlediska sociálních dávek (partneři formálně svobodných matek, ale i např.

studenti) vyhýbání se exekuci bezdomovci - tvoří obvykle menšinu v rámci této skupiny lidé v zahraničí – tvoří výraznou menšinu do 10%, jedná se však obvykle o mladé lidi obyvatelé bydlící v dosud nezkolaudovaných bytech (nedokončených rodinných domech) a jiných prostorách

– malá menšina

Interpretace dat: Obecně je přijímán koncept, že pokles počtu obyvatel (zejména na úrovni jednotlivých zemí) je negativní skutečností, mnohdy s dodatkem, že je ho nezbytné řešit migrací. Z hlediska jednotlivých zemí jsou často uplatňovány tradiční mocensko-politické či zjednodušené ekonomické představy (např. o nemožnosti financování důchodového systému při stárnutí a poklesu počtu obyvatel). Na úrovni obcí a regionů je situace mírně odlišná. Pokles počtu obyvatel je ve vybraných obcích a regionech ČR (ale i Evropských zemí) poměrně dlouhodobě realitou. Migrace míří zejména do atraktivních center osídlení (v ČR jednoznačně Praha a okolí). Optimálním stavem je mírný růst či alespoň dlouhodobá stagnace počtu obyvatel obcí, tj. vývoj bez výraznějších zvratů. Nadměrný růst či pokles počtu obyvatel vyvolává tlak na občanské vybavení, efektivnost jeho využití či potřebu investic ve vazbě na veřejné zdroje. To se týká především školství (viz situace menších obcí v okolí Prahy). Ve většině obcí však poklesl počet školních dětí vzhledem k historickým maximům. Na druhé straně klesla průměrná velikost tříd, vzrostl rozsah dělené a speciální výuky, tj. i při poklesu počtu dětí jsou školy často přiměřeně využité. Výrazný pokles počtu obyvatel se nakonec promítá i do poklesu tržních cen nemovitostí (viz nízké ceny starších domů a bytů na Karvinsku, Bruntálsku). Přesnost prognózy (projekce) počtu obyvatel na úrovni obcí je ovlivněna zejména velikosti obce a faktory migrace. Opomenutí migrace jako dominantního faktoru pro vývoj počtu obyvatel na úrovni obcí i SO ORP je zásadním nedostatkem z hlediska potřeb územního plánování (to omezuje například i využitelnost některých prognóz na úrovni kraje). ČSÚ (r. 2013) ve své poslední projekci počtu obyvatel do roku 2101 pracuje s migrací, podobně i na začátku roku 2014 byla zveřejněna projekce pro Moravskoslezský kraj, uvažující s migrací a celkovým poklesem počtu obyvatel v kraji o 20% (do roku 2051). Tento pokles je nejvyšší ve srovnání s jinými kraji ČR, při průměru poklesu v rámci celé ČR o 5%. Z následující tabulky je patrné výrazné kolísání salda migrace i přirozeného přírůstku (úbytku počtu obyvatel).

Tabulka 69: Vývoj počtu obyvatel v ČR

Rok Střední stav obyvatelstva

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním

Celkový přírůstek

2001 10 224 192 -17 040 12 918 21 469 -8 551 -25 591 2002 10 200 774 -15 457 44 679 32 389 12 290 -3 167 2003 10 201 651 -17 603 60 015 34 226 25 789 8 186 2004 10 206 923 -9 513 53 453 34 818 18 635 9 122 2005 10 234 092 -5 727 60 294 24 065 36 229 30 502 2006 10 266 646 1 390 68 183 33 463 34 720 36 110 2007 10 322 689 9 996 104 445 20 500 83 945 93 941 2008 10 429 692 14 622 77 817 6 027 71 790 86 412 2009 10 491 492 10 927 39 973 11 629 28 344 39 271 2010 10 517 247 10 309 30 515 14 867 15 648 25 957 2011 10 496 672 1 825 22 590 5 701 16 889 18 714 2012 10 509 286 387 30 298 20 005 10 293 10 680 2013 10 510 719 -2 409 29 579 30 876 -1 297 -3 706 2014 10 524 783 4 195 41 625 19 964 21 661 25 856 2015 10 542 942 -409 34 922 18 945 15 977 15 568

(zdroj: ČSÚ)


132

Dále je také potřeba vnímat rozdíl mezi územně plánovacími a jinými typy prognóz (projekcí). Územně plánovací prognózy jsou většinou „optimističtější“, podrobné projekce se v minulosti zpracovávaly maximálně na úroveň okresů a jsou i poměrně pracné. Územně plánovací prognóza v rámci ÚAP je tak chápána jako vybilancovaný expertní odhad, založený zejména na znalosti území obcí, vazeb v rámci regionu. Krátkodobé zlepšení demografického vývoje v ČR po r. 2000 bylo prvotně zapříčiněno vychýlenou věkovou strukturou (viz přírůstek přirozenou měnou po r. 2006 – následující tabulka) a makroekonomickým vývojem (vysoké kladné saldo migrace se zahraničním), nikoliv výraznější změnou populačního klimatu (růstem úhrnné plodnosti žen). Zatímco migrace na úrovni ČR je v posledních letech prakticky neprognózovatelná, u vývoje přirozenou měnou je nezbytné očekávat úbytky počtu obyvatel. Mírný růst počtu obyvatel ČR jako celku je příznivou skutečností, do značné míry stabilizující i situaci v Moravskoslezském (MS) kraji a řešeném území. Do regionu přicházejí zejména tradiční migranti (Slovensko) a z kulturně blízkých regionů (Ukrajina). Bez jejich přistěhovalectví by byl úbytek počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji ještě výraznější (viz další tabulka). Od r. 2001 do r. 2015 poklesl počet obyvatel v kraji o cca 48 tis., počet obyvatel SO ORP Ostrava klesl o 18 tis. obyvatel.

Tabulka 70: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a SO ORP (zdroj: ČSÚ, k 31.12.) Rok/

územní jednotka 2001 2005 2010 2011 2012 2013 2014 2015

ČR 10206436 10251079 10532770 10505445 10516125 10512419 10538275 10553843 MS kraj 1261503 1250769 1243220 1230613 1226602 1221832 1217676 1213311 SO ORP:

Bílovec 25 863 25 778 25 953 25 958 25 873 25 885 25 809 25 716 Bohumín 34 699 34 529 34 776 34 121 34 051 34 037 33 910 33 719 Bruntál 39 542 39 049 38 667 38 235 38 013 37 786 37 522 37 193 Český Těšín 27 351 26 987 26 592 26 310 26 300 26 210 26 179 26 089 Frenštát p R. 18 765 18 793 19 157 19 079 19 120 19 135 19 226 19 303 Frýdek-Místek 108 428 108 767 110 279 110 128 110 532 110 645 110 981 111 266 Frýdlant n.O. 22 067 22 449 23 498 23 698 23 941 24 062 24 355 24 452 Havířov 99 589 98 732 96 839 93 319 92 319 91 151 90 107 89 271 Hlučín 39 789 39 608 40 252 40 178 40 224 40 284 40 247 40 385 Jablunkov 22 574 22 505 22 572 22 634 22 711 22 773 22 779 22 677 Karviná 74 808 74 193 71 692 69 999 69 158 68 249 67 414 66 569 Kopřivnice 41 782 41 535 41 478 41 408 41 256 41 209 41 090 41 061 Kravaře 20 802 21 069 21 368 21 293 21 324 21 280 21 353 21 251 Krnov 43 173 42 598 42 207 41 816 41 680 41 370 41 145 40 814 Nový Jičín 48 404 48 178 48 510 48 345 48 410 48 453 48 483 48 584 Odry 17 688 17 551 17 426 17 432 17 301 17 217 17 116 17 098 Opava 102 876 101 865 101 646 101 874 101 758 101 750 101 661 101 646 Orlová 43 327 42 219 40 513 39 326 39 091 38 693 38 335 37 870 Ostrava 342 310 337 752 333 579 329 961 328 323 326 874 325 640 324 311 Rýmařov 17 270 16 896 16 495 16 278 16 180 16 016 15 906 15 711 Třinec 56 151 55 605 55 751 55 393 55 264 55 057 54 872 54 865 Vítkov 14 245 14 111 13 970 13 828 13 773 13 696 13 546 13 460

(zdroj: ČSÚ, k 31.12.) Relativní vývoj počtu obyvatel v jednotlivých SO ORP Moravskoslezského kraje je značně diferencovaný. Pouze SO ORP Frýdlant n. O. vykazuje výraznější růst počtu obyvatel než průměr ČR, SO ORP Ostrava vykazuje pokles výraznější než průměr MS kraje. Uvedený vývoj SO ORP Ostrava je možno hodnotit negativně, vývoj po r. 2010, však vykazuje obecně zhoršující se tendence. Nebezpečná rychlost poklesu počtu obyvatel se projevuje i u SO ORP Havířov, Karviná, Orlová (v okolí Ostravy) a částečně i Rýmařov (zde je však pokles v rekreačně atraktivním území, s výhledem transformace obytných funkcí, nikoliv jejich zániku).

Tabulka 71: Relativní vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a SO ORP (zdroj: ČSÚ) Rok/

územní jednotka 2001 2005 2010 2011 2012 2013 2014 2015

ČR 100,0% 100,4% 103,2% 102,9% 103,0% 103,0% 103,3% 103,4% MS kraj 100,0% 99,1% 98,6% 97,6% 97,2% 96,9% 96,5% 96,2% Z toho SO ORP:

Frýdlant n. O. 100,0% 101,7% 106,5% 107,4% 108,5% 109,0% 110,4% 110,8% Frenštát p. R. 100,0% 100,1% 102,1% 101,7% 101,9% 102,0% 102,5% 102,9% Frýdek-Místek 100,0% 100,3% 101,7% 101,6% 101,9% 102,0% 102,4% 102,6% Kravaře 100,0% 101,3% 102,7% 102,4% 102,5% 102,3% 102,6% 102,2% Hlučín 100,0% 99,5% 101,2% 101,0% 101,1% 101,2% 101,2% 101,5% Jablunkov 100,0% 99,7% 100,0% 100,3% 100,6% 100,9% 100,9% 100,5% Nový Jičín 100,0% 99,5% 100,2% 99,9% 100,0% 100,1% 100,2% 100,4% Bílovec 100,0% 99,7% 100,3% 100,4% 100,0% 100,1% 99,8% 99,4%


133

Rok/ územní jednotka

2001 2005 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Opava 100,0% 99,0% 98,8% 99,0% 98,9% 98,9% 98,8% 98,8% Kopřivnice 100,0% 99,4% 99,3% 99,1% 98,7% 98,6% 98,3% 98,3% Třinec 100,0% 99,0% 99,3% 98,7% 98,4% 98,1% 97,7% 97,7% Bohumín 100,0% 99,5% 100,2% 98,3% 98,1% 98,1% 97,7% 97,2% Odry 100,0% 99,2% 98,5% 98,6% 97,8% 97,3% 96,8% 96,7% Český Těšín 100,0% 98,7% 97,2% 96,2% 96,2% 95,8% 95,7% 95,4% Ostrava 100,0% 98,7% 97,4% 96,4% 95,9% 95,5% 95,1% 94,7% Krnov 100,0% 98,7% 97,8% 96,9% 96,5% 95,8% 95,3% 94,5% Vítkov 100,0% 99,1% 98,1% 97,1% 96,7% 96,1% 95,1% 94,5% Bruntál 100,0% 98,8% 97,8% 96,7% 96,1% 95,6% 94,9% 94,1% Rýmařov 100,0% 97,8% 95,5% 94,3% 93,7% 92,7% 92,1% 91,0% Havířov 100,0% 99,1% 97,2% 93,7% 92,7% 91,5% 90,5% 89,6% Karviná 100,0% 99,2% 95,8% 93,6% 92,4% 91,2% 90,1% 89,0% Orlová 100,0% 97,4% 93,5% 90,8% 90,2% 89,3% 88,5% 87,4%

(zdroj: ČSÚ) Z hlediska územního plánování mají poměrně značný význam prognózy vývoje počtu obyvatel obcí, zreálňující potřebu stavebních pozemků, kapacit infrastruktury, vybavení obcí. Přesnost prognózy (projekce) počtu obyvatel na úrovni obcí je ovlivněna zejména velikosti obce a faktory migrace. Opomenutí migrace jako dominantního faktoru pro vývoj počtu obyvatel na úrovni obcí i SO ORP je zásadním nedostatkem z hlediska potřeb územního plánování (to omezuje například i využitelnost některých prognóz na úrovni kraje). ČSÚ (r. 2013) ve své poslední projekci počtu obyvatel do roku 2101 pracuje s migrací, podobně i na začátku roku 2014 byla zveřejněna projekce pro Moravskoslezský kraj, uvažující s migrací a celkovým poklesem počtu obyvatel v kraji o 20% (do roku 2051). Tento pokles je nejvyšší ve srovnání s jinými kraji ČR, při průměru poklesu v rámci celé ČR o 5%. Dále je potřeba vnímat rozdíl mezi územně plánovacími a jinými typy prognóz (projekcí). Územně plánovací prognózy jsou většinou „optimističtější“, podrobné projekce ČSÚ zpracovával maximálně na úroveň okresů a jsou i poměrně pracné. Územně plánovací prognóza v rámci ÚAP je tak chápána jako vybilancovaný expertní odhad, založený zejména na znalosti území obcí, vazeb v rámci regionu. Možnost došetření: Existují zejména u specifik sociálně kulturního života obcí, „image“ obce a to především při zpracování vlastních územních plánů (doplnění průzkumů – např. dotazníkové šetření). Důležité jsou při interpretaci mnohých specifik obcí (například věkové struktury obyvatel, volební a občanské angažovanosti obyvatel, tradic). Vhodné i se spojením výstupů pro oblast komunitního či strategického plánování. Vývoj počtu obyvatel V následující tabulce je provedeno srovnání počtu obyvatel podle definitivních výsledků (obvyklého bydliště) a předběžných výsledků sčítání (trvalého bydliště) z r. 2011.

Tabulka 72: Srovnání počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání podle definitivních a předběžných výsledků sčítání

Výsledky sčítání 26.3.2011 Rozdíl definitivní předběžné obyvatel relativní odchylka

ČR 10 436 560 10 562 214 -125 654 -1,20% MSK 1 205 833 1 236 028 -30 195 -2,50%

SO ORP Ostrava 326 018 332 433 -6 415 -1,97% Čavisov 514 516 -2 -0,39% Dolní Lhota 1 376 1 376 0 0,00% Horní Lhota 770 746 24 3,12% Klimkovice 4 165 4 170 -5 -0,12% Olbramice 644 645 -1 -0,16% Ostrava 296 222 302 456 -6 234 -2,10% Stará Ves nad Ondřejnicí

2 559 2 631 -72 -2,81%

Šenov 6 013 5 976 37 0,62% Václavovice 1 860 1 818 42 2,26% Velká Polom 1 861 1 872 -11 -0,59% Vratimov 6 742 6 890 -148 -2,20% Vřesina 2 693 2 751 -58 -2,15% Zbyslavice 599 586 13 2,17%

(zdroj: ČSÚ, výsledky sčítání r.2011, aktualizace r2012)


134

Předběžné výsledky sčítání z r. 2011 uváděly za celý Moravskoslezský kraj počet obyvatel 1,236 mil., definitivní 1,206 mil. rozdíl je tedy cca 30 tis. obyvatel, relativně výraznější než v průměru za ČR. V rámci samotného SO ORP Ostrava je rozdíl více než 6 tis. obyvatel, tj. blíží se 2%. Z absolutního pohledu se jedná o poměrně vysoké číslo, z relativního pohledu je pak odchylka vyšší než v průměru za ČR (1,2%).

Vývoj počtu obyvatel v MSK a zejména SO ORP Ostrava byl po roce 1991 méně příznivý než v ČR. Zatímco ČR vykázala po poklesu počtu obyvatel v období 1991-2001 významný absolutní růst, v MSK i řešeném území pokračoval pokles. Jednoznačnou příčinou tohoto vývoje byl nepříznivý vývoj v městě Ostravě. Migrace mladých a vzdělaných lidí z Ostravy, často do jiných atraktivních měst (Praha, Brno) je výrazným trendem, který je doplněn suburbanizací v zázemí města i širším okolí (Podbeskydí - zejména okolí Frýdlantu n. Ostravicí).

Demografický vývoj v ČR je pod tlakem: Poklesu počtu obyvatel přirozenou měnou (od r. 1994 do r. 2005 vykazovala ČR úbytky počtu obyvatel

přirozenou měnou, v roce 2013 vykázala ČR znovu pokles přirozenou měnou a poměrně neočekávaně i migrací).

Tendencí je tlak na opětovný pokles počtu obyvatel přirozenou měnou, vyplývající jak z nízké úrovně plodnosti žen, tak nerovnoměrnosti a vývoje věkové struktury obyvatel v minulosti.

Kladné saldo migrace kulminovalo v roce 2007 (do ČR se v tomto roce přistěhovalo o 84 tis. obyvatel více, než vystěhovalo), zahraniční migrace byla od r.1991 a ve výhledu dále bude rozhodujícím faktorem pro vývoj počtu obyvatel v ČR, zejména atraktivních měst.

V těchto vnějších podmínkách není reálné, aby SO ORP Ostrava změnila dosavadní vývojové trendy, tj. zastavila celkový pokles počtu obyvatel, jehož dominantní příčinou je záporné saldo migrace města Ostravy Následující hodnocení vývoje počtu obyvatel v posledních 10 letech v územních celcích jednoznačně identifikuje nepříznivý vývoj v městě Ostravě. V ostatních obcích SO ORP Ostrava je vývoj lepší než průměrný.

Pro hodnocení vývoje byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK, aby byla zajištěna lepší porovnatelnost přístupů a hodnocení), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR.

Hodnocení bylo v rámci aktualizace v r. 2012 provedeno jak pro definitivní výsledky sčítání, tak pro předběžné. Dále bylo konstatováno: „Je potřeba vnímat, že definitivní výsledky, ač obecně vhodnější z hlediska přesnosti i potřeb územního plánování, nebudou k dispozici v intercenzálním období. Pro následující aktualizace ÚAP SO ORP tak bude nezbytné vycházet z průběžné evidence obyvatel, která se blíží spíše předběžným výsledkům (podle trvalého bydliště).“ Skutečnost v roce 2014 i v roce 2016tento předpoklad potvrzuje, údaje o obyvatelstvu srovnatelné s definitivními výsledky nejsou k dispozici.

Pro hodnocení vývoje v letech 2004-2013 a v rámci aktualizace v r. 2016 byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK, aby byla zajištěna lepší porovnatelnost přístupů a hodnocení), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Ve srovnání s předchozím období byly mírně upraveny intervaly, východiskem změny byl posun vnímání průměrné hodnoty (i mírný pokles počtu obyvatel nemusí být hodnocen jako negativní vývoj).

Tabulka 73: Použité parametry hodnocení změny počtu obyvatel hodnocení 1 2 3 4 5 6 7

změna počtu obyvatel v desetiletém období 2004-2013

větší nebo rovno 15%

9% až 14,9% 3% až 8,9% -3 až 2,9%

-9% až - 3,1%

-15% až -9,1%

menší než -15%

Nejpříznivější vývoj počtu obyvatel vykazují obce Horní Lhota, Olbramice, Vřesina a Václavovice, u nichž není vykazován rozdíl vzhledem k minulému hodnocení (v r. 2014). Expertní korekce hodnocení byla provedena u Šenova a to jak s ohledem na jeho velikost tak i blízké vazby na Havířov ( s omezenými možnostmi plošného rozvoje). Zatímco u Horní Lhoty a částečně i Olbramic se uplatňuje na migrační atraktivitě zejména kvalita životního prostředí a rekreační funkce území, u Václavovic je zřejmě významným faktorem i dostatek pozemků pro bydlení (rozptýlená Slezská zástava). Hodnocení města Ostravy se nemění, což je zásadní i pro neměnnost hodnocení vývoje počtu obyvatel celého SO ORP Ostrava.

Tabulka 74: Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava v desetiletém období 2006-2015 (začátek roku 2006 až konec roku 2015)

Územní jednotka

Změna počtu obyvatel v letech 2006-2015 Předchozí hodnocení

abs. % Hodnocení pro ÚAP

Expertní korekce

hodnocení

Období 2004-2013

Období 2001-2011

SO ORP Ostrava -13 441 -3,98% 5 5 5 5


135

Územní jednotka

Změna počtu obyvatel v letech 2006-2015 Předchozí hodnocení

abs. % Hodnocení pro ÚAP

Expertní korekce

hodnocení

Období 2004-2013

Období 2001-2011

Čavisov 60 13,33% 2 2 1 2 Dolní Lhota 95 7,00% 3 3 2 2 Horní Lhota 186 29,86% 1 1 1 1 Klimkovice 526 13,58% 2 2 1 2 Olbramice 115 20,87% 1 1 1 1 Ostrava -17 397 -5,61% 5 5 5 5 Stará Ves n. O. 242 9,55% 2 2 2 3 Šenov 792 14,34% 2 1 2 2 Václavovice 397 25,32% 1 1 1 1 Velká Polom 444 27,89% 1 1 1 2 Vratimov 598 9,07% 2 2 2 3 Vřesina 428 17,34% 1 1 1 2 Zbyslavice 73 13,52% 2 2 2 3

*červeně označeno zhoršení, (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)

Graf 1:

Graf 2:

Věková struktura obyvatel Věková struktura obyvatel SO ORP Ostravy se dlouhodobě zhoršuje, podobně jak v celé ČR. Podíl dětí klesá a naopak roste podíl obyvatel nad 65 let. Tato skutečnost se promítá zejména do poklesu využití kapacit školských zařízení


136

a potřebu komunitního plánování, zejména na úrovni obcí. Růst potřeby kapacit mateřských škol v posledních letech je častěji krátkodobým výkyvem s lokálními dopady, než dlouhodobým trendem. Hodnocení vývoje věkové struktury obyvatel je v tomto podkladu založeno na střednědobém vývoji ukazatele indexu stáří, definovaného jako poměr poproduktivní a předproduktivní složky populace. U konečného hodnocení je současně přihlíženo ke stavu věkové struktury a příčinám jejího vychýlení. Při využití údajů ze sčítání je nezbytné opět rozlišovat mezi definitivními a předběžnými výsledky sčítání v r. 2011, pro konstrukci a hodnocení vývoje jsou vhodnější předběžné výsledky sčítání.

Tabulka 75: Použité parametry hodnocení věkové struktury obyvatel

hodnocení 1 2 3 4 5 6 7

hodnocení stavu indexu stáří r.2015 a r. 2001

menší než 70

>=70a < 100

>=100 a < 110

>=110 a < 120

>=120 a < 130

>=130 a < 150

>=150

hodnocení změny indexu stáří 2012-2015

menší než -7%

>=7% a < -2%

>= -2% a < 2%

>= 2% a < 7%

>=7% a < 15%

>=15% a < 25%

>=25%

V následující tabulce jsou uvedeny parametry vyhodnocení stavu a vývoje věkové struktury obyvatel v letech 2001-2015 – indexu stáří.

Tabulka 76: Vývoj věkové struktury SO ORP Ostrava v letech 2001-2015 – index stáří

Index stáří

r.2012

Index stáří

r.2015

Hodnocení stavu

r. 2015Změna 2012-

2015

Hodnocení změny 2012-

2015 Index stáří 1.3.2001

Hodnocení stavu r.2001

ČR 113,3 119,0 4 5,1% 4 85,4 2 MS kraj 112,5 121,5 5 8,1% 5 72,1 2 SO ORP Ostrava 119,6 125,8 5 5,2% 4 78,9 2 Čavisov 78,2 107,9 3 38,0% 7 66,7 1 Dolní Lhota 100,5 119,7 4 19,2% 6 106,2 3 Horní Lhota 84,5 101,7 3 20,3% 6 73,4 2 Klimkovice 102,7 111,9 4 9,0% 5 78,3 2 Olbramice 85,4 98,0 2 14,7% 5 34,2 1 Ostrava 121,2 127,6 5 5,2% 4 77,4 2 Stará Ves n.O. 111,2 121,4 5 9,2% 5 81,1 2 Šenov 114,3 119,3 4 4,4% 4 106,8 3 Václavovice 91,5 97,6 2 6,7% 4 92,8 2 Velká Polom 78,9 78,3 2 -0,8% 3 103,4 3 Vratimov 117,2 115,4 4 -1,5% 3 113,5 4 Vřesina 119,3 117,0 4 -1,9% 3 98,1 2 Zbyslavice 77,9 96,3 2 23,6% 6 120,5 5

(zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Z dat je zřejmé, že vývoj věkové struktury je v SO ORP Ostrava dlouhodbě nepříznivý (zejména při srovnání se situací v r. 2001), stav věkové strukturybyl v r. 2015 nejhorší v Ostravě (kde došlo k „průměrnému“ zhoršení) a je o málo lepší je u Staré Vsi nad Ondřejnicí, kde je vykazováno větší zhoršení. Největší zhoršení vykazuje Čavisov, zlepšení (záporné hodmoty v tabulce) vykazují Vřžesina, Vratimov a Velká Polom (jední se však spíše o stagnaci než faktické zlepšení. U některých obcí je patrné, že se stávají zřejmě sídly „suburbanizujících seniorů“. V další tabulce bylo u výsledné expertní korekce hodnocení přihlíženo i ke stavu věkové struktury v době sčítání a širším demografickým souvislostem (například u menších obcí může být věková struktura trvale ovlivněna alokací některých regionálních zařízení sociálně zdravotních služeb). Sociální zařízení s koncentrací starších občanů jsou soustředěny zejména v Ostravě.

Tabulka 77: Věková struktura SO ORP Hlučín – index stáří

Ukazatel Hodnocení stavu

r. 2015 Hodnocení stavu

r.2001 Hodnocení změny

2012-2015

Expertní výsledná korekce hodnocení (průměr stavu

r.2015 a změny r.2012-2015) ČR 4 2 4 4 MS kraj 5 2 5 5 SO ORP Ostrava 5 2 4 5 Čavisov 3 1 7 5 Dolní Lhota 4 3 6 5 Horní Lhota 3 2 6 4 Klimkovice 4 2 5 4 Olbramice 2 1 5 3 Ostrava 5 2 4 5 Stará Ves n.O. 5 2 5 5


137

Ukazatel Hodnocení stavu

r. 2015 Hodnocení stavu

r.2001 Hodnocení změny

2012-2015

Expertní výsledná korekce hodnocení (průměr stavu

r.2015 a změny r.2012-2015) Šenov 4 3 4 4 Václavovice 2 2 4 3 Velká Polom 2 3 3 2 Vratimov 4 4 3 4 Vřesina 4 2 3 4 Zbyslavice 2 5 6 4

*zeleně označeno zlepšení, červeně zhoršení hodnocení, (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)

Pro doplnění obrazu o diferenciaci věkové struktury je uveden i následující kartogram zobrazující podíl domácností jednotlivců – seniorů na celkovém počtu hospodařících domácností (r. 2011), dokumentující územní rozložení v rámci SO ORP ČR, stále ještě poměrně příznivé postavení SO ORP Ostrava jako celku. Kartogram 1 (zdroj: ČSÚ, sčítání r. 2011)

Demografická specifika SO ORP a obcí V rámci tvorby ÚAP není potřebná a ani možná podrobná analýza všech demografických podmínek území, které mají pro dané území různý význam. Na druhé straně by neměla být opomenuta významná specifika území, která mají na soudržnost společenství obyvatel zásadní vliv a která je nezbytné zahrnout do výsledného expertního hodnocení podmínek území (zejména z regionálního hlediska).

V rámci území SO ORP jsou monitorována tato specifika:

- Migrace - Vzdělanost - Střední délka života

- Volební účast - Kriminalita

-

- Podíl dětí narozených mimo manželství (nově zařazeno v aktualizaci r. 2016)

ad) Migrace Dodnes se na stabilitě osídlení řešeného území projevuje skutečnost, že Ostravskž region výrazně změnil svou původní populaci v době průmyslové revoluce i po II. světové válce. Rozsáhlá migrace v padesátých letech minulého století pocházela zejména ze Slovenska. Z řady sociálně ekonomických charakteristik je však stále patrné, že území SO ORP je možno přiřadit spíše k migračně „méně stabilním“ územím (nejstabilnější území kraje jsou SO ORP Kravaře, Hlučín nebo SO ORP Jablunkov). Tato skutečnost se dodnes promítá do nižší soudržnosti obyvatel území, zejména u městského obyvatelstva.


138

Následující tabulka dokumentuje koncentraci cizinců mimo řešené území (v Praze a Středočeském kraji). Okres Ostrava vykazuje podprůměrné zastoupení cizinců, největší podobně velké skupiny představují Ukrajinci, Slováci a Vietnamci. SO ORP Ostrava není výrazným migračním regionem, zejména z důvodu omezených možností zaměstnanosti.

Tabulka 78: Cizinci v ČR, vybraných krajích a okresech

ČR, kraje, okresy

Cizinci celkem

z toho státní občanství

Ukrajina

Slovensko Vietnam

Ruská fede- race

Něme cko

Polsko

ČR 449 367 104 156 96 222 56 609 34 416 19 687 19 626

Hl. m. Praha 166 332 45 533 26 281 11 277 21 098 3 400 2 854

Středočeský 59 860 15 826 17 411 5 403 4 486 1 077 2 692

Plzeňský 25 958 5 606 6 576 5 275 368 2 250 821

Karlovarský 18 873 2 343 1 889 6 799 2 443 2 489 219

Ústecký 31 878 4 448 4 169 8 042 1 528 6 846 1 102

Jihomoravský 38 588 9 334 9 821 4 499 1 813 570 793

Moravskoslezský 23 924 1 200 7 703 4 385 449 387 5 325

Bruntál 933 49 315 168 - - 160

Frýdek-Místek 3 505 140 1 312 342 - - 824 Karviná 6 173 140 1 827 288 - - 3 327

Nový Jičín 1 743 115 692 343 - - 133 Opava 1 612 102 460 343 - - 241

Ostrava-město 9 958 3 097 3 097 2 901 - - 640 (zdroj: ČSÚ, k 31.12.2014)

Ad) Vzdělanost Obecně a dlouhodobě platí, že region MS kraje vykazuje nižší úroveň vzdělanosti obyvatel v rámci srovnatelných velikostních kategorií obcí. Z následující tabulky je patrné, že SO ORP Ostrava jako celek vykazuje vyšší zastoupení obyvatel s vysokoškolským vzděláním a to jak ve srovnání s ČR tak i MS krajem. Tento stav je způsobem započtením města Ostravy, kterou je však nutno srovnávat s podobnými městy. Například u města Brna je podíl osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním na populaci ve věku 15 a více let je 25,1%, Olomouce 21,5%, Opavy 14,8%, tj. u všech těchto měst je vyšší než u města Ostravy – 14,3%. Nejpříznivější vzdělanostní charakteristiku obyvatel v rámci SO ORP Ostrava vykazuje poměrně neobvykle obec – Vřesina. Město Ostrava zaujímá spíše středovou pozici, například i za Klimkovicemi. Suburbanizační atraktivita - kvalita obytného prostředí je evidentně výrazným hodnotovým faktorem ovlivňujícím migraci vzdělanějších obyvatel. Horší vzdělanostní struktura obyvatel je negativním faktorem ovlivňujícím jak soudržnost obyvatel území, tak i nezaměstnanost v SO ORP Ostrava.

Tabulka 79: Vybrané charakteristiky vzdělanosti obyvatel obcí SO ORP Ostrava a širší srovnání

Název územní jednotky

Podíl osob se vzděláním základním (vč.

neukončeného) na populaci ve věku

15 a více let (%)

Podíl osob s ukončeným vysokoškolským

vzděláním na populaci ve věku 15 a více let (%)

Hodnocení podílu osob se zákl. vzděláním

Expertní korekce

Česká republika 17,6 12,5 3 3 MSK 19,6 11,2 4 4 SO ORP Ostrava 18,6 14,4 3 5 Čavisov 16,7 12,8 2 2 Dolní Lhota 15,1 18,9 2 1 Horní Lhota 18,6 12,8 3 3 Klimkovice 16,5 16,8 2 2 Olbramice 20,1 11,4 4 4 Ostrava 18,8 14,3 3 5 Stará Ves n. O. 14,7 13,4 1 2 Šenov 17,3 14,9 3 3 Václavovice 14,7 18,0 1 1 Velká Polom 15,9 17,6 2 2 Vratimov 17,8 13,0 3 3 Vřesina 16,4 20,2 2 1 Zbyslavice 18,5 12,5 3 3

(zdroj: ČSÚ, SLDB 2011)


139

Pro hodnocení vzdělanosti z hlediska hospodářského pilíře byl při hodnocení kladen důraz na podíl osob se vzděláním základním (vč. neukončeného) na populaci ve věku 15 a více let, tj. osob obtížně uplatnitelných na trhu práce.

Tabulka 80: Použité parametry hodnocení vzdělanosti obyvatel

hodnocení 1 2 3 4 5 6 7

změna indexu stáří 2001-2011 menší než

15% 15,0 až 16,9%

17 až 18,9%

19 až 20,9%

21 až 22,9%

23 až 24,9%

25% a více

Z dat po korekci (po zohlednění velmi nízkého podílu Vš vzdělaných osob v Ostravě a váhy města na celkové populaci) je patrné, že vzdělanostní struktura SO ORP Ostrava jako celku zaostává, poměrně příznivá je v jednotlivých obcích, nejlepší u Vřesiny a Horní Lhoty. Ad) Střední délka života obyvatel

Mezi sociodemografické ukazatele, ale i nepřímé ukazatele hygieny životního prostředí může být zařazen ukazatel střední délky života či přesněji naděje dožití mužů a žen, který je dostupný z dat ČSÚ za správní obvody ORP. V letech 2007-2011 a nověji i 2011-2015 poskytuje srovnatelné údaje pro celou ČR. Naděje dožití (střední délka života) je ukazatel odvozovaný z úmrtnostních tabulek, vyjadřuje pravděpodobný počet let, který se dožije x letá osoba pokud se nezmění podmínky (řád) vymírání.

Velmi silnou, obecně uznávanou hypotézou je tvrzení, že průměrná délka života (naděje dožití) místních populací je ovlivněna stavem životního prostředí. Dlouhodobě se vedou diskuze o významu jednotlivých faktorů. V zásadě se uvádějí tři hlavní skupiny faktorů – životní způsob (zejména vlastní životospráva, stravovací zvyklosti, pracovní činnost), zdravotní péče a genetické předpoklady a vliv vlastního životního prostředí. Význam životního prostředí jako faktoru je odhadován max. na 1/3, spíše však nižší. V ČR je obecně nižší naděje dožití v severních a severozápadních Čechách, nejvyšší na jižní Moravě a ve východních Čechách. Vyšší naději na dožití vykazují vzdělanější obyvatelé žijící v úplných rodinách a ve velkých městech (s dostupnější a kvalitnější zdravotní péčí).

Pozice SO ORP Ostravy je z hlediska naděje dožití obyvatel nepříznivá až velmi nepříznivá. Jedná se o 179. místo v rámci 206 SO ORP v ČR. V následující tabulce jsou uvedeny údaje pro SO ORP Ostravu dále je doplněn kartogram pro celou ČR. Naděje na dožití mezi muži a ženami se regionálně liší, rozdíly mírně snižují.

Tabulka 81: Naděje dožití v období 2007-2011a 2011-2015

SO ORP

Muži

Ženy

Pořadí z 206 SO ORP ČR

věk 0 45 65 0 45 65

Ostrava (r.2007-2011) 72,6 29,5 14,6 79,6 35,7 18,5 179 Ostrava (r.2011-2015) 73,4 30,2 15,0 80,3 36,2 18,9 179

(zdroj: ČSÚ, pořadí určeno podle průměru muži a ženy 0 let)

Kartogram 2: (zdroj: ČSÚ)


140

Interpretace prezentovaných hodnot není zdaleka jednoduchá. Na první pohled se nabízí hypotéza, že nižší naděje na dožití je u SO ORP Ostravy je ovlivněna nepříznivým životním prostředím, částečně pak horší vzdělanostní strukturou obyvatel (tj. vlastními specifiky chování populace), dále pak nepříznivými pracovními podmínkami u části zaměstnanců. Je na škodu, že tyto cenné výstupy ČSÚ nejsou dále podrobněji odborně vyhodnocovány jak s ohledem na očištění například od vlivu vzdělanostní struktury, tak zejména nejsou v podrobnosti za obce. Podobně jako u řady dalších ukazatelů (zejména nezaměstnanosti) existuje potřeba prohloubení odborné interpretace, která by velmi pravděpodobně vedla k přesnějšímu vnímání těchto problémů v jednotlivých územích, lepší lokalizaci skutečně postižených území, identifikaci významu jednotlivých faktorů.

Ad) Podíl dětí narozených mimo manželství Výběr vhodného ukazatele postihujícího soudržnost obyvatel území – sociální situaci v rámci SO ORP je problematický. Často jsou například využívány ukazatele míry sociálních dávek. Problémem je, že se tyto transfery často mění s ohledem na politická rozhodnutí, mnohdy kopírují spíše hospodářskou situaci (nezaměstnanost). Z dostupných údajů byl vybrán poněkud atypicky údaj o podílu dětí narozených mimo manželství, který se v rámci testování ukázal poměrně výstižným indikátorem sociální situace SO ORP Ostrava.

Tabulka 82: Vývoj podílu dětí narozených mimo manželství v SO ORP Moravskoslezského kraje Rok/ SO ORP

2000 2003 2005 2007 2009 2012 2015 Hodnocení stavu

r. 2015

Bílovec 21,3 32,8 35,5 41,5 49,5 45 48,4 4 Bohumín 27,9 33,3 42,1 41,0 47,4 53,4 56,9 5 Bruntál 40,1 46,5 53,6 55,4 63,1 63,4 66,4 6 Český Těšín 18,1 31,8 32,5 32,3 41,9 43 43,8 3 Frenštát p.R. 21,8 22,6 22,5 26,8 36,8 47,6 39,2 2 Frýdek-Místek 18,7 25,9 29,6 33,7 40,7 42,6 50,5 5 Frýdlant n. O. 18,0 17,1 27,4 25,8 30,6 37,9 42,5 3 Havířov 25,7 34,7 36,4 39,6 48,2 52,8 55,9 5 Hlučín 14,3 20,9 22,9 25,8 29,2 35 43,8 3 Jablunkov 2,7 10,6 16,4 20,7 26,2 31,4 33,8 1 Karviná 30,2 40,2 41,5 50,8 54,6 61,9 62,9 6 Kopřivnice 16,1 25,6 31,4 34,3 40,6 38,2 52,3 5 Kravaře 6,2 10,2 15,6 19,3 27,9 25,8 35,2 2 Krnov 33,4 45,6 49,8 50,7 55,0 61,8 63,8 6 Nový Jičín 22,2 31,5 37,0 37,2 38,5 45,1 48,4 4 Odry 33,5 34,9 39,7 42,9 50,0 51,8 48,1 4 Opava 16,0 23,3 30,2 32,9 34,9 43,3 45,7 4 Orlová 32,8 45,5 46,2 52,1 51,1 54,1 57,0 5 Ostrava 28,7 38,0 41,3 43,7 47,6 50,4 55,6 5 Rýmařov 38,0 45,2 50,0 56,6 59,4 64,6 74,1 7 Třinec 12,9 18,3 22,4 24,8 31,1 32,3 39,2 2 Vítkov 42,3 43,0 51,4 45,6 58,1 59,9 63,4 6 SM kraj-medián 22,0 32,3 35,9 38,4 44,7 46,4 49,5

(zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Pro hodnocení % změny podílu i stavu narozených mimo manželství byla použita 7 bodová hodnotící stupnice, hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR a tendenci vývoje (zhoršování ukazatele).

Tabulka 83: Použité parametry hodnocení stavu-podílu narozených mimo manželství v r.2015

Hodnocení 1 2 3 4 5 6 7

Podíl narozených mimo manželství r. 2015

menší než 35%

35 až 39,9% 40 až 44,9% 45 až 49,9%50 až 59,9%

60 až 69,9%

rovno a více než 70%

Interpretace prezentovaných hodnot podílu dětí narozených mimo manželství potvrzuje, že již výchozí pozice SO ORP Ostrava v roce 2000 a 2003 nebyla příznivá Cca 56% dětí narozených mimo manželství v SO ORP Ostrava (r.2015) je nepříznivou hodnotou na poměry ČR, částečně i MS kraje. Podíl děti narozených mimo manželství vzrostl v období let 2000 až 2015 cca 2 násobně. Tato skutečnost do značné míry souvisí s ekonomickou výhodností tohoto modelu partnerského soužití, zejména u nízkopříjmových skupin obyvatel. Je otázkou nakolik se však stává i standardním modelem rodinného chování, zastaráním samotného modelu formalizovaného manželství a co bude znamenat pro vlastní soudržnost obyvatel území. Podle ČSÚ : „Z hlediska srovnání s ostatními zeměmi byl v České republice podíl dětí narozených mimo manželství mírně nad průměrem EU27, který v roce 2011 činil 39,5 % (v ČR 41,8 %). Nejméně dětí mimo manželství se v roce


141

2011 narodilo v Řecku (7,4 %), i zde se však jejich zastoupení pozvolna zvyšuje. Největší zastoupení dětí narozených nevdaným ženám v zemích Evropské unie bylo v Estonsku (59,7 %), kde se v posledních deseti letech tento podíl téměř nemění. Ještě více dětí mimo manželství se rodí na Islandu, kde se ze 100 narozených dětí v roce 2011 narodilo neprovdaným ženám 65. Mezi lety 1990 a 2012 se ve všech krajích podíly dětí narozených neprovdaným ženám významně zvýšily. Od roku 1990 se pořadí okresů z hlediska podílu dětí narozených mimo manželství změnilo, ale okresy s největším zastoupením mimomanželsky narozených jsou stále prakticky tytéž. Největší změna nastala v Hl. m. Praha, kterému v roce 1990 patřilo 17. místo a bylo tedy regionem s nadprůměrným podílem mimomanželsky narozených. V roce 2012 byl tento podíl však jeden z nejnižších a Hl. m. Praha mezi okresy patřilo až 70. místo. Podle některých studií se i děti narozené neprovdaným ženám rodí z nemalé části do fungujících rodin, v nichž rodiče nejsou sezdáni. Tuto skutečnost by podporovala i statistika dětí, u nichž nebyly v hlášení o narození uvedeny údaje o otci. Z toho, že je otec dítěte uveden na rodném listu, lze nepřímo odvozovat, že je také připraven se podílet na výchově dítěte. Od roku 2007 jsou k dispozici údaje o otci nikoli pouze u dětí narozených v manželství, ale u všech narozených dětí. Od té doby se podíl dětí s neuvedenými údaji o otci u dětí neprovdaných žen snížil z 28 na 21 %.“ Ad) Volební účast Volební účast občanů v jednotlivých druzích voleb a obcích je výrazně diferencovaná. Je otázkou, nakolik je odrazem soudržnosti obyvatel území, specifické sociální situace (například u větších měst) či lepšího kontaktu obecních zastupitelstev s občany u menších obcí. Tradičně vysoký zájem je o volby do poslanecké sněmovny, menší pak do obecních zastupitelstev, nejmenší do senátu. Výrazně nižší volební účast v obcích SO ORP Ostravy jako celku je z územního hlediska způsobená velmi nízkou volební účastí ve městech Ostravě a omezeně i Vratimově. Poměrně nízkou účast vykazují i Klimkovice. Na druhé straně je patrná vysoká volební účast při volbách do obecních zastupitelstev například v Čavisově a u řady menších obcí.

Tabulka 84: Použité parametry hodnocení volební účasti obyvatel

hodnocení 1 2 3 4 5 6 7

Průměrné % osob účastnící se voleb

Větší než 70%

65,0 až 69,9%

60 až 64,9% 55 až 59,9%50 až 54,9%

45 až 49,9%

Menší než 45%

Při expertní úpravě bylo přihlíženo i ke vzdělanosti obyvatel a jiným aktivitám obce, odrážející soudržnost obyvatel. U části obcí došlo ke zlepšení hodnocení (vyznačeno zelenou barvou v tabulce).

Tabulka 85: Volební účast v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání

Volby

Volby do poslanecké sněmovny ČR r.2013

Volby do obecních zastupitelstev

Volby celkem

Hodnocení

Ukazatel Hlasující voliči

Účast voličů v % Výpoč-

tem Expertní úprava

Rok 2013 2013 2014 2010 Průměr 2013+2014+2010 ČR 5 010 944 59,5 44,5 48,5 50,8 5 5 Moravskoslezský kraj 557 282 55,5 38,2 58,2 50,6 5 5 SO ORP Ostrava 145 263 54,05 31,28 37,10 40,8 7 7 Čavisov 328 77,00 70,71 75,98 74,6 1 1 Dolní Lhota 835 71,37 65,07 62,71 66,4 2 1 Horní Lhota 439 65,92 57,64 69,80 64,5 3 3 Klimkovice 2 307 64,59 44,9 52,13 53,9 5 4 Olbramice 322 61,45 53,85 53,82 56,4 4 4 Ostrava 128 829 52,91 29,57 35,39 39,3 7 7 Stará Ves n. O. 1 506 67,81 53,32 57,02 59,4 4 4 Šenov 3 251 64,56 41,25 49,55 51,8 5 4 Václavovice 1 057 68,11 58,42 64,02 63,5 3 2 Velká Polom 1 092 69,47 56,55 64,95 63,7 3 2 Vratimov 3 461 59,88 36,62 46,10 47,5 6 6 Vřesina 1 530 67,49 53,04 60,94 60,5 3 2 Zbyslavice 306 61,94 65,6 72,09 66,5 2 2

(zdroj: ČSÚ)


142

Kartogram 3: (zdroj: ČSÚ)

Ad) Kriminalita Statistické údaje o úrovni kriminality v ČR jsou běžně dostupné pouze za jednotlivé okresy nikoliv SO ORP nebo obce. O úrovni kriminality vypovídá zejména údaj o počtu zjištěných trestných činů spáchaných na 1000 obyvatel. Územní jednotkou s nejvyšší úrovní kriminality na 1000 obyvatel je dlouhodobě Praha (66 trestných činů/1000 obyvatel), následuje okres Ostrava (55 trestných činů/1000 obyvatel), s odstupem třetí Most, čtvrté je pak Brno (47 trestných činů/1000 obyvatel) - vše pro rok 2013. Zjevnou skutečností je, že významnou roli v úrovni kriminality hraje velikost města, jeho obslužné funkce, atraktivita. Kriminalita roste s urbanizací území. Současně je patrné, že okresy Ústeckého a Moravskoslezského kraje s vysokou nezaměstnaností patří k okresům s vyšší úrovní kriminality. Nejnižší úroveň kriminality vykazují okresy Jihomoravského kraje, zejména okresy Uherské Hradiště a Vyškov (cca 14 trestných činů/1000 obyvatel). Interpretace územní diferenciace kriminality je nesnadná, je však skutečností, kterou je potřeba vnímat při celkovém hodnocení soudržnosti obyvatel území.

Tabulka 86: Kriminalita ve vybraných okresech ČR v roce 2013

Kraje / Okresy Kriminalita

celkem

Z toho : Kriminalita celkem/

1000 obyvatel ročně

Pořadí okresů v ČR (77.

místo nejhorší)Loupeže Vloupání do

bytů a rod. domů

Znásilnění Vraždy

ČR 325 366 3 051 11 117 589 182 31,0 Uherské Hradiště 2 002 20 73 2 4 14,0 1 Vyškov 1 282 10 64 6 - 14,2 2 Opava 4 029 18 125 12 2 22,8 40 Frýdek-Místek 5 170 57 287 8 3 24,3 45 Nový Jičín 3 816 23 147 4 - 25,1 48 Bruntál 2 761 34 63 5 1 29,0 56 Praha-západ 4 165 17 258 5 3 31,7 63 Karviná 9 010 149 379 28 3 34,9 68 Ústí nad Labem 4 710 75 144 8 3 39,4 72 Chomutov 4 964 67 112 12 3 39,7 73 Brno-město 16 227 225 580 28 13 43,0 74 Most 5 374 61 159 1 1 47,0 75 Ostrava-město 18 067 231 438 23 2 55,3 76 Praha celkem 82 005 533 2 466 88 26 66,0 77

(zdroj ČSÚ)


143

Sídelní struktura a vybavenost území Sídelní struktura regionu, druh a intenzita vazeb, dělba funkcí jednotlivých sídel do značné míry předurčují rozvoj celého regionu i jednotlivých obcí. Z hlediska sídelní struktury regionu je tak formován rozvojový potenciál sídel, obcí. Je otázkou nakolik stávající funkce sídel (obytná, obslužná, výrobně-podnikatelská, rekreační) využívají tento potenciál, jsou v souladu s vývojem potenciálu území (stavem základních pilířů – sociálního, hospodářského a životního prostředí).

Pro sídelní strukturu celého SO ORP Ostrava, ale i okolních ORP je do značné míry determinující vysoká hustota osídlení a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními předpoklady (průmyslová krajina s velkou dynamikou dalšího rozvoje). Značná část území je pokryta zbytky tradiční rozptýlené zástavby s vysokými nároky na infrastrukturu (nízkou urbanistickou efektivností zástavby). SO ORP Ostrava s hustotou zalidnění cca 1000 obyvatel/km2 je výrazně urbanizovaným - městským správním obvodem. V rámci širšího území však není ojedinělým územím – viz například SO ORP v okrese Karviná (zejména funkčně provázaný SO ORP Havířov). Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, výrobní, a obslužná (ve městech), dopravní, omezeně i rekreační (zejména západní část území). Otázkou je nakolik se projeví suburbanizační tendence měst (zejména Ostravy) v širším okolí v kombinaci s novými zdroji pracovních příležitostí (Nošovice, Mošnov). Tyto širší vazby na okolí vytvářejí další příležitosti jejich rozvoje, mnohdy však i omezení (přenos nezaměstnanost – z okresu Karviná, negativní vlivy na životní prostředí)

Tabulka 87: Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Ostrava a širší srovnání

Název SO ORP- územní jednotky

Počet obcí Počet částí obce

Počet katastrů

Katastr. výměra v km2

Počet obyvatel

celkem

z toho měst

celkem

na obec celkem

km2

na obec km2

celkem na obec km2

Bílovec 12 2 21 22 1,83 162 13,5 25 809 2 151 159 Havířov 5 1 15 13 2,60 88 17,6 90 107 18 021 1 022

Hlučín 15 2 18 18 1,20 165 11,0 40 247 2 683 243

Kravaře 9 1 14 9 1,00 101 11,2 21 353 2 373 212

Krnov 25 3 63 67 2,68 575 23,0 41 145 1 646 72

Opava 41 2 89 85 2,07 567 13,8 101 661 2 480 179

Ostrava 13 4 55 53 4,08 332 25,5 325 640 25 049 982

Rýmařov 11 2 33 33 3,00 332 30,2 15 906 1 446 48

průměr SO ORP

Moravskoslezský kraj 13,6 1,9 28,3 27,9 2,3 246,7 19,2 55349 6180 319

ČR 30,5 2,9 73,0 63,3 2,5 382,3 15,4 45264 3841 146 Zdroj: Malý lexikon obcí 2015, ČSÚ, data pro rok 2014, vlastní výpočty)

JEV 3. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ

Z následující tabulky je patrný dominantní význam města Ostravy pro celý správní obvod SO ORP. Spádová oblast města Ostravy z hlediska pohybu za prací a do škol je mnohem větší – přesahuje na většinu území okresu Karviná, dále pak do okresů Opava, Nový Jičín a Frýdek - Místek. Vymezení spádových regionů závisí jak na zvolených kritériích, tak i změnách v území (trasování dálnice) či jiných faktorech (rostoucí mobilita obyvatel a preference bydlení v kvalitním obytném prostředí). Pro vývoj jednotlivých obcí má značný význam jejich vybavení. Zejména pokrytí sítí základních škol je tradičně chápáno jako velmi významný faktor pro rozvoj sídla, jeho kulturně společenskou identitu. Z tohoto pohledu je zajímavé, že například Horní Lhota s chybějící základní vybaveností (škola, zdravotní zařízení, pošta) vykazuje dlouhodobě (od r. 1991) nejvyšší dynamiku růstu. V podmínkách SO ORP Ostrava s vysokou hustotou osídlení, malými vzdálenostmi mezi sídly se tak ukazuje, že vlastní vybavenost sídel nemusí být výraznějším omezením jejich rozvoje. Obce v suburbanizačním prstenci, zejména však v rámci SO ORP Ostravy vykazují velkou míru dělby funkcí se svým okolím.

Tabulka 88: Sídelní struktura a vybavenost obcí

Částí obce


Výměraha

ObyvatelObyvatel

km2

Pošta Matrika ŠkolaZdravotní zařízení

Čavisov 1 1 411 520 126 obec 0 0 0 1 Dolní Lhota 1 1 536 1 454 271 obec 1 0 * 1 Horní Lhota 1 1 484 790 163 obec 0 0 0 1 Klimkovice 4 1 1 464 4 364 298 město 1 1 1 1


144

Částí obce


Výměraha

ObyvatelObyvatel

km2

Pošta Matrika ŠkolaZdravotní zařízení

Olbramice 2 1 538 672 125 obec 0 0 * 0

OSTRAVA 37 39 21 423 294 200 1 373 statutární

město 19 10 18 21

Stará Ves n.O. 2 2 1 883 2 753 146 obec 1 1 1 1 Šenov 1 1 1 663 6 267 377 město 1 1 1 1 Václavovice 1 1 568 1 946 343 obec 1 1 * 1 Velká Polom 1 1 1 166 2 039 175 obec 1 1 1 1 Vratimov 2 2 1 414 7 151 506 město 1 1 1 1 Vřesina 1 1 865 2 861 331 obec 1 1 * 1 Zbyslavice 1 1 740 623 84 obec 0 0 * 0

(Zdroj: Malý lexikon obcí 2013, ČSÚ)*Základní škola 1-5. ročník

Občanské vybavení, podle § 2 odst. 1 písm. k) bod 3. zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, zahrnuje stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva. Pod službami občanského vybavení v souladu se zněním stavebního zákona je tedy třeba rozumět služby poskytované subjekty, jako jsou např.:

školy všech typů včetně mateřských škol, sportovní zařízení, tělovýchovné jednoty, ústavy sociální péče včetně ústavů pro mládež, jesle, dětské domovy, nemocnice, polikliniky, zdravotní zařízení a střediska, kina, divadla, kulturní domy, výstavní síně, správní úřady, pošty.

Základní informace o jednotlivých druzích kapacit občanského vybavení poskytuje ČSÚ v rámci městské a obecní statistiky (MOS) http://vdb.czso.cz/mos/. Analýzu fungování a alokace těchto zařízení hodnotí oborové dokumenty, zejména pak komunitní plány obcí, prognózy vývoje školství, strategické rozvojové dokumenty obcí a měst. Tyto dokumenty je nezbytné přiměřeně promítat do ÚPD, územní plány a ani ÚAP je nemohou nahrazovat, zjednodušené názory na vybavenost obcí by mohly být značně zavádějící. Například prognózy vývoje potřeby kapacit se v jednodušších případech odvíjejí z postupových tabulek jednotlivých škol a počtu narozených dětí, z dlouhodobějšího hlediska pak i z úvah o vývoji počtu obyvatel v obcích a prognózy počtu narozených dětí s ohledem na věkovou strukturu obyvatel a korekce migrací. Potřeba kapacit byla v minulosti určována „směrnými čísly“, v současnosti jsou různé pomocné ukazatele užívány zejména v oblasti komunitního plánování obcí (potřeby sociálně zdravotních zařízení v obcích).. Většina rozhodnutí o potřebě kapacit je přijímána na politické úrovni, na základě odborných dokumentů. Pro kapacitní výhledy těchto zařízení jsou v obcích SO ORP Ostrava rozhodující 2 faktory:

tlak na pokles počtu obyvatel v budoucnosti, zejména dětí, promítající se do poklesu potřeby školských kapacit, nedostatek školek kulminoval v současnosti a jeho opakování je u větších obcí málo pravděpodobné, u obcí s růstem počtu obyvatel je nutno celou situaci ve školství odborně prověřit,

stárnutí obyvatel, promítající se diferencovaně do rostoucích potřeb komunitních a zdravotních systémů, zvýšené potřeby jsou patrné, zejména v zástavbě sídlišť s vysokou sociální individualizací života a absencí rodinného života.

Rozsah občanského vybavení obcí SO ORP Ostrava je možno hodnotit jako dlouhodobě stabilizovaný, pod tlakem poklesu počtu obyvatel, procesů jeho stárnutí a individualizace rodinného života. Úplná absence základního občanského vybavení není v žádné obce ( základní škola však chybí u 2 obcí). To je jistě omezujícím faktorem rozvoje obce, který však plyne zejména z velikosti obce a obecného tlaku na efektivnost těchto zařízení (viz například tlak na rušení pošt v malých obcích). Situace je přitom výrazně lepší u obcí, kde jsou provozovány základní školy 1. až 5. ročník.

V rámci zpracování ÚPD je vždy nezbytné prověřit aktuální situaci z dostupných zdrojů, zejména s ohledem na aktuální stav komunitního plánování v konkrétní obci, potřeby obce formulované politický či občanským zastoupením obyvatel obce. Komunitní plány zohledňují jak potřebu kapacit, tak i záměry jejich dalšího rozvoje. Praktickou otázkou je, kam má podpora občanského vybavení až sahat, zejména u smíšených systémů z hlediska podpory podnikání a rovnosti konkurenčních subjektů.

Prognóza vývoje počtu obyvatel Z hlediska vlastního územního plánování je velmi potřebným podkladem stanovení reálných možností dalšího vývoje počtu obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Ostrava. Z této prognózy je nezbytné vyjít při bilanci přiměřeného návrhu nových ploch pro obytnou zástavbu - bydlení, návrhu technického vybavení a posuzování vybavenosti obce.

Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází především z konkrétního textu stavebního zákona – znění § 53 odst. 5 uvádějící, že součástí odůvodnění územního plánu je mimo jiné i vyhodnocení potřeby vymezení


145

zastavitelných ploch a dále § 55 odst. 3 stavebního zákona: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.“ Výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu, jeho změny, nemůže být proveden bez vyhodnocení potřeby vymezení zastavěných ploch, kterou komplexně odráží bilance vývoje počtu obyvatel a bytů pro období předpokládané platnosti územního plánu. Metodický pokyn MMR ČR (srpen 2008) řešící Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch v územním plánu uvádí rámcové řešení stanovení potřeby zastavitelných ploch, u kterého je předpokládáno využití dílčích odborných analýz. Jednou ze zásadních je analýza demografického vývoje a změn počtu domácností. Analýza demografického vývoje logicky vyúsťuje v prognózu vývoje počtu obyvatel.

V následující tabulce je uvedena rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava ve výhledu cca 15 let (očekávané platnosti územních plánů), ve třech variantách. U menších obcí je možné předpokládat, že prognózy jsou vždy problematičtější – méně spolehlivé, ohroženy náhodnými vnitřními i vnějšími vlivy. Proto u menších obcí je možné předpokládat i uplatnění optimističtějších prognóz. Aplikace prognóz v praxi územního plánování je reálně omezena absencí vazeb vývoje počtu obyvatel a bytové výstavby na prahové hodnoty, zejména u infrastruktury. Vyvolané a podmiňující investice v území nevykazují lineární změnu nákladů a jejich posouzení z hlediska urbanistické ekonomie je stále málo časté a problematické.

V případě jejich použití pro bilance v rámci územního plánu je nezbytné tyto prognózy dále aktualizovat a zpřesnit, zdůvodnit jejich výraznější změny. Počet obyvatel v roce 2012 a 2013 klesnul v průměru za celé SO ORP o více než 1500 za rok, v roce 2014 a 2015 se pokles zmírnil. Obecně vývoj směřuje spíše k pesimistické variantě, vývoj je však z hlediska jednotlivých obcí výrazně diferencovaný. Některé, zejména malé obce mohou překonat i optimistickou variantu (Horní Lhota, Olbramice). Aktualizace prognózy je doporučena v rámci aktualizace ÚAP v r.2018. V posledním sloupci je uvedena základní vývojová tendence obcí. U všech obcí mimo vlastní Ostravy je tendence příznivá. Na druhé stravě je však nezbytné vnímat, že váha Ostravy je tak velká, že se promítne do poklesu počtu obyvatel za celý SO ORP i v rámci MS kraje.

Tabulka 89: Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel Skutečnost Prognóza - rok 2027 Tendence 26.3.2011p pesimistická reálná optimistická

ČR 10 562 214 10 645 000 10 728 000 10 894 000 mírný růst MSK 1 236 028 1 229 000 1 222 000 1 207 000 mírný pokles

SO ORP Ostrava 332 433 319 000 322 000 325 000 pokles Čavisov 516 540 560 600 růst Dolní Lhota 1 376 1 410 1 450 1 520 růst Horní Lhota 746 790 830 910 růst Klimkovice 4 170 4 270 4 370 4 570 růst Olbramice 645 680 710 780 růst Ostrava 302 456 288 000 290 000 292 000 výrazný pokles Stará Ves n. O. 2 631 2 680 2 720 2 810 mírný růst Šenov 5 976 6 120 6 260 6 550 mírný růst Václavovice 1 818 1 900 1 980 2 140 růst Velká Polom 1 872 1 940 2 010 2 140 růst Vratimov 6 890 7 000 7 110 7 320 mírný růst Vřesina 2 751 2 850 2 960 3 170 růst Zbyslavice 586 600 610 630 mírný růst

(zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ)

Tabulka 90: Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel Územní jednotka Obyvatel Prognóza - rok 2027 Tendence

výsledky 26.3.2011p 31.12. 2015 předběžné definitivní

ČR 10 562 214 10 553 843 10 728 000 x mírný růst MSK 1 236 028 1 213 311 1 222 000 1 190 000 mírný pokles

SO ORP Ostrava 332 433 324 311 322 000 316 330 pokles Čavisov 516 510 560 560 růst Dolní Lhota 1 376 1 452 1 450 1 450 růst Horní Lhota 746 809 830 850 růst Klimkovice 4 170 4 399 4 370 4 370 růst Olbramice 645 666 710 710 růst Ostrava 302 456 292 681 290 000 285 000 pokles Stará Ves n. O. 2 631 2 777 2 720 2 650 mírný růst Šenov 5 976 6 314 6 260 6 250 mírný růst Václavovice 1 818 1 965 1 980 2 000 růst


146

Územní jednotka Obyvatel Prognóza - rok 2027 Tendence výsledky 26.3.2011p 31.12. 2015 předběžné definitivní

Velká Polom 1 872 2 036 2 010 2 010 růst Vratimov 6 890 7 193 7 110 6 960 mírný růst Vřesina 2 751 2 896 2 960 2 900 růst Zbyslavice 586 613 610 620 mírný růst


3.2.7.1 Shrnutí – demografické a sociální podmínky

Vývoj počtu obyvatel je z dlouhodobého hlediska, v SO ORP Ostrava jako celku, nepříznivý. Tento nepříznivý vývoj pokračoval i v posledních dvou letech – 2014 a 2015 . Naprosto rozhodující vliv na tuto skutečnost má vývoj ve městě Ostravě, která se podílí na počtu obyvatel SO ORP Ostrava cca 90%. U zbylých obcí je vývoj počtu obyvatel příznivý, což je dáno zejména suburbanizačním tlaky města. Možnosti vývoje počtu obyvatel se dlouhodobě zhoršují, zejména vlivem přirozené měny (počet zemřelých je větší než počet narozených a to i při mírném prodlužování průměrného věku). U města Ostravy je reálné očekávat další pokles počtu obyvatel, růst u ostatních obcí je dále možný, avšak diferencovaně podle podmínek jednotlivých obcí, což je nezbytné zpřesnit v rámci zpracování a aktualizací ÚPN obcí. Diferencovaným problémem je zhoršování věkové struktury obyvatel jednotlivých obcí, nejhorší vývoj a stav je vykazován u města Ostravy a obce Vřesiny. Očekávaný vývoj – obecný trend stárnutí obyvatel je nezbytné promítat do ÚPN zejména v souladu s komunitním plánováním obcí. Občanské vybavení obcí v SO ORP jako celku je na dobré úrovni, blízkost města Ostravy a poměrně dobré dopravní podmínky většiny území umožňují využívat i vybavení tohoto města, které má mnohdy nadregionální charakter: Výrazným trendem alokace a rozvoje občanského vybavení je tlak na jeho ekonomickou efektivnost, přičemž u nekomerčního vybavení mají výrazný vliv politická rozhodnutí, především na úrovni obcí. Odborným podkladem pro tato rozhodnutí jsou obvykle specializované studie a koncepce, které je nezbytné přiměřeně promítat i v rámci systému územního plánování (například koncepce rozvoje školství). Školství hraje stále velmi důležitou roli při fungování především menších obcí. Nepříznivou skutečností s vazbou na kvalitu životního prostředí je nízká střední délka života v SO ORP Ostrava, která je však ovlivněna i mnoha dalšími faktory (např. nízkou úrovní vzdělanosti obyvatel, která determinuje životní styl) a jejíž interpretace je omezena i nedostatečným stavem podkladů v této oblasti. Nejvýraznějším problémem sociálního vývoje, s výraznými dopady do soudržnosti obyvatel území, je vznik vyloučených lokalit a problémy s provozem ubytoven, koncentrující se na území města Ostravy. Velmi vysokou úroveň vykazuje v rámci okresu Ostrava i kriminalita, která je do značné míry determinována velikostí města. Dlouhodobě a diferencovaně roste i počet obyvatel bydlících mimo byty. Řešení těchto problémů je v rámci systému územního plánování velmi omezené.

3.2.8 Bydlení – obsahuje jev (116)

Obytná funkce je u většiny obcí dominantní funkcí z hlediska využití území. Popisu a analýze systému bydlení je proto nezbytné věnovat přiměřenou pozornost. V této aktualizaci ÚAP je kromě vlastní časové aktualizace věnována zvýšená pozornost rozšíření pohledu na ekonomické – místně obvyklé parametry bydlení (ceny bytů, nájemné). Vývoj počtu bytů do značné míry odráží rozvojové možnosti sídel a jejich široce pojatou atraktivitu z hlediska bydlení. Problémem je však reálný popis vývoje systému bydlení. Skutečností je, že obydlené byty tvoří pouze část celého systému bydlení. Rozsah prvního (trvalého=obvyklého) a zejména druhého bydlení je často obtížně zjistitelný. V ČR i po r. 1990 přetrvával zjednodušený obraz o malé bytové výstavbě, nedostatku bytů. Prokazatelný a neočekávaný rozvoj druhého bydlení (rychlý růst počtu tzv. neobydlených bytů), však svědčí spíše o dalším extenzivním rozvoji systému bydlení. Otázkou zůstává samotná definice druhého bydlení. Z hlediska potřeby úplného popisu bydlení v obcích by druhé bydlení mělo zahrnovat všechny formy bydlení mimo obvyklého bydlení (ve smyslu sčítání v roce 2011). Tedy bydlení ve všech typech druhého bydlení – v tzv. neobydlených bytech, individuálních rekreačních objektech i jiných objektech, které lez vyčlenit jako samostatné jednotky bydlení (ne všechny splňují definici bytu, tj. nejsou k bydlení kolaudovány – např. objekty zkolaudované pro uskladnění výpěstků – zahradní chaty). V konkrétních případech je mnohdy těžko rozhodnout, rozhodující je faktická obyvatelnost, tj. napojení na sítě a vytápění objektu. Současně s expanzí systému bydlení se však výrazně prohlubuje sociální diferenciace v oblasti bydlení, s mnoha negativními doprovodnými jevy (bydlení mimo byty a v současnosti zejména velmi kontroverzní bydlení v ubytovnách). Zcela problematickým jevem je pak bezdomovectví. Řešení těchto jevů je v rámci systému územního plánování omezené, dominantní role zde náleží komunitnímu plánování obcí a nastavení veřejné podpory v oblasti bydlení (zejména doplatku a příspěvku na bydlení).

Hlavní cíl: • Stanovení přiměřené potřeby bytů - ploch pro bydlení v obcích (komponentní metodou – bilancující

odpad bytů, pokles zalidněnosti bytů a změnu počtu obyvatel, zohledňující základní specifika obcí – například tradici rozptýlené zástavby).


147

Vedlejší cíle: • vývoj bydlení (intenzita bytové výstavby a změna počtu bytů), • kvalita bydlení (struktura bydlení, podmíněno výsledky sčítání 2011), • ekonomická charakteristika bydlení (ceny bytů a nájmů), • úplná bilance systému bydlení v obcích (výsledky sčítání 2011 a nově i registru sčítacích obvodů - RSO) • urbanistická ekonomie využití území.

Dostupná data Výsledky sčítání 2011 v podobě definitivních údajů i předběžných údajů, průběžná evidence registru sčítacích obvodů a budov (RSO, ČSÚ), data o dokončené bytové výstavbě (ČSÚ, stavební úřady), data o zrušených bytech (odpadu – demolicích bytů) přestala být ČSÚ šetřena v r. 2012.

Kvalita dat Kvalita dat je omezena celou řadou skutečností (v současnosti nelze plně rozlišit první=obvyklé=trvalé a druhé bydlení v řešeném území, v evidenci bytů existuje řada problémů, které byly popsány i s ohledem na definitivní výsledky sčítání 2011 a zásadní změnu definování dat. Kvalita dat o bydlení je výrazně nižší než dat o obyvatelstvu, přičemž vzhledem k charakteru nemovitých věcí a pohybu obyvatel by tomu mělo být naopak.

Interpretace dat Značné problémy představuje zejména stanovení přiměřené rezervy ploch pro bydlení a interpretace cen pozemků, bydlení na úrovni obcí. V případě malých a atraktivních obcí by měly být plošné rezervy obecně vyšší, zejména u obcí v suburbanizačních územích měst. Novým makroekonomickým fenoménem je politika levných peněz – hypoték a hrozících nulových (záporných) výnosů z úspor, významně ovlivňující celý systém bydlení. Možnost došetření Cen pozemků a bytů – náročné na prostředky a interpretaci zjištěných dat.

Závěry: Aktaulizace ÚAP v r.2016 si klade za cíl prohloubení znalostí o systému bydlení, zejména v ekonomické oblasti. Pro jednotlivé obce by měly závěry obsahovat rámcový návrh potřeby ploch, který by pak na úrovni územních plánů byl upřesněn s ohledem na prohloubení znalosti o území. Dlouhodobý vývoj bydlení v SO ORP Ostrava Omezení využitelnosti dat je dáno charakterem předběžných a definitivních dat ve sčítání 2011, podobně jako v datech o obyvatelstvu. Definitivní výsledky sčítání vykazují výrazně vyšší počet obydlených bytů než předběžné, u počtu obyvatel je tomu obvykle naopak. To vede k naprosto odlišnému hodnocení vývoje zalidněnosti bytů. Pokud srovnáme relativní rozdíly u dat o obyvatelstvu a bytech, pak je patrná mnohem vyšší (několikanásobná) relativní odchylka dat o obydlených bytech v rámci ČR. Absolutní odchylka – 6287 bytů u města Ostravy (v rámci prvního bydlení podle předběžných a definitivních výsledků sčítání) již není malá, zanedbatelná v rámci bilancí. Největší relativní odchylka je vykazována u Horní Lhoty (-7,8%), avšak se jedná o zápornou odchylku (absolutně malou – 19 bytů), což je obtížně interpretovatelné.

Tabulka 91: Srovnání počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání podle definitivních a předběžných výsledků sčítání z r.2011

Výsledky sčítání 26.3.2011 Rozdíl Územní jednotka definitivní předběžné bytů relativní odchylka ČR 4 104 635 3 894 210 210 425 5,1% MSK 480 158 460 513 19 645 4,1% SO ORP Ostrava 138 630 132 208 6 422 4,6% Čavisov 180 178 2 1,1% Dolní Lhota 516 516 0 0,0% Horní Lhota 244 263 -19 -7,8% Klimkovice 1 522 1 485 37 2,4% Olbramice 206 200 6 2,9% Ostrava 127 641 121 354 6 287 4,9% Stará Ves n. O. 979 959 20 2,0% Šenov 2 120 2 069 51 2,4% Václavovice 648 629 19 2,9% Velká Polom 669 669 0 0,0% Vratimov 2 724 2 686 38 1,4% Vřesina 966 985 -19 -2,0% Zbyslavice 215 215 0 0,0%

(zdroj: ČSÚ, výsledky sčítání r. 2011, vlastní výpočty)


148

Poznání dlouhodobého vývoje bydlení je klíčem pro přesnější stanovení potřeby bytů v budoucnosti. I přes omezení přesnosti vstupních dat v oblasti bydlení je pro analýzu možné použít zejména relativní – změnové ukazatele k hodnocení vývoje bydlení v území SO ORP Ostrava.

Následně jsou v textu kapitoly zařazeny dvě tabulky vývoje počtu obydlených bytů – první tabulka podle předběžných výsledků zachovává „kontinuitu“ obydlených bytů, druhá používá definitivní výsledky sčítání (obvykle obydlené byty). Obě jsou jednotně vyhodnoceny. Z první tabulky je patrné, že počet bytů od roku 2001 v MSK i SO ORP Ostrava klesá. Z druhé tabulky, že naopak roste. Druhá tabulka přináší mnohem reálnější pohled na vývoj systému bydlení. Toto tvrzení se opírá zejména o interpretaci následující tabulky vývoje zalidněnosti bytů. Pokud by byly věrohodné předběžné výsledky sčítání, znamenalo by to zastavení poklesu zalidněnosti bytů v ČR. Pokles zalidněnost bytů je přitom základní dlouhodobou tendencí systému bydlení, právě tento argument zásadním způsobem omezuje využití těchto dat.

Tabulka 92: Vývoj zalidněnosti bytů Zalidněnost bytů – obyvatel na byt

sčítání 3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011p 26.3.2011d ČR 2,78 2,67 2,71 2,54 MSK 2,83 2,70 2,68 2,51 SO ORP Ostrava 2,62 2,49 2,51 2,35 Čavisov 3,24 3,16 2,90 2,86 Dolní Lhota 2,70 2,59 2,67 2,67 Horní Lhota 3,03 2,94 2,84 3,16 Klimkovice 2,89 2,80 2,81 2,74 Olbramice 3,06 2,94 3,23 3,13 Ostrava 2,60 2,47 2,49 2,32 Stará Ves n. O. 2,86 2,76 2,74 2,61 Šenov 2,98 2,86 2,89 2,84 Václavovice 3,13 2,98 2,89 2,87 Velká Polom 2,87 2,72 2,80 2,78 Vratimov 2,72 2,58 2,57 2,48 Vřesina 2,81 2,70 2,79 2,79 Zbyslavice 2,99 2,77 2,73 2,79


Přechod na metodiku sčítání obyvatel a bytů podle obvyklého bydliště představuje zásadní pozitivní inovací v oblasti bydlení z hlediska výstupů ČSÚ, kterou je nezbytné promítnout i územně plánovací praxe – především při tvorbě územních plánů.

Příčiny poklesu velikosti zalidněnosti bytů:

- Pokles průměrné velikostí domácností (hlavní faktor), především růst podílu jednočlenných domácností (starých osob, rozvedených osob ale stále častěji i samostatně bydlících jednotlivců – „singles“). Ve velkých evropských městech podíl jednočlenných domácností dosahuje 50% a dále roste, s podobným trendem je nutno uvažovat postupně i v ČR a řešeném území. I českým sídlištím "hrozí" v budoucnu situace, že každý druhý byt bude užíván pouze 1 osobou a to ne trvale, část těchto osob bude mít k dispozici více než 1 bydlení.

- Tlak na pokles soužití cenzových domácností (cenzovou domácnost je možno zjednodušeně definovat jako jednotlivce nebo domácnost, která by měla mít nárok na samostatné bydlení). Posuzování vývoje tohoto ukazatele není v současnosti jednoznačné a je i otázkou, zda např. soužití jednočlenné a dvoučlenné domácnosti v bytě 3+1 je "nežádoucím" jevem. Soužití cenzových domácností kromě nevýhod má i své klady - např. posiluje sociální vazby ve společnosti a snižuje nároky na sociálně zdravotní služby. Pokles soužití domácností je tak spíše okrajovým faktorem, vycházející i z unikátní (pouze v ČR) konstrukce cenzových domácností, která se jeví jako překonaná.

- Růst úrovně bydlení - i po r. 1989 dochází v ČR k dalšímu růstu úrovně bydlení. Přes mnohdy opačná tvrzení, roste v ČR i regionu kvalita bydlení a i ukazatele obytné plochy a celkové plochy bytů připadající na 1 obyvatele (plošná úroveň bydlení). Roste i počet bytů na 1000 obyvatel (ČR v tomto základním - nepříliš přesném ukazateli dosahuje nadprůměrné evropské úrovně), „neočekávaně“ roste i rozsah druhého bydlení (ČR zde dosahuje špičkové světové úroveň). V posledních letech je tento růst založen na rozsáhlém hypotéčním financování s výraznými sociálně ekonomickými riziky (pokles cen nemovitosti, které jsou pro většinu drobných vlastníků i formou úspor na stáří).

- Vývoj sociálních dávek na bydlení (zejména příspěvku na nájemné, který v posledních letech roste v návaznosti na deregulaci nájemného) rozšiřuje vstup potencionálních nebydlících nízkopříjmových domácností do systému bydlení a vytváří novou poptávku po bydlení, po dalších bytech, působí na cenový růst.

Z předposlední tabulky pracující s definitivními výsledky sčítání je patrné, že přináší výrazně pozitivnější obraz vývoje systému bydlení v ČR v období let 2001-2011. Počet bytů mírně roste v SO ORP Ostrava i přes skutečnost, že


149

počet obyvatel tohoto území poklesl o více než 17,5 tis. Pokles zalidněnosti bytů (růstu průměrné plošné úrovně bydlení) je tak stále hlavním vývojovým procesem systému bydlení a představuje základní parametr výhledových potřeb bytů i v obcích regionu. Pro hodnocení vývoje počtu obydlených bytů byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Expertní výsledná korekce nebyla použita u žádné obce.

Tabulka 93: Použité parametry hodnocení vývoje počtu obydlených bytů

Hodnocení 1 2 3 4 5 6 7 změna počtu bytů

2001-2011 20% a více* 10 až 19,9% 5 až 9,9% 0 až 4,9%

-4,9% až -0,1%

-9,9% až -5%menší než

-10% *Nutno zvažovat zde růst není nadměrný, zejména u rekreačních, ale i příměstských obcí.

Tabulka 94: Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání Obydlené byty Změna Hodnocení Sčítání 26.3.2011d 26.3.2011p 1.3.2001 2001-2011p 2001-2011d předběžné definitivní ČR 4 104 635 3 894 210 3 827 678 101,74% 107,24% 3 3 MSK 480 158 460 513 468 748 98,24% 102,43% 4 4 SO ORP Ostrava 138 630 132 208 138 156 -4,31% 0,34% 5 4 Čavisov 180 178 138 28,99% 30,43% 1 1 Dolní Lhota 516 516 474 8,86% 8,86% 3 3 Horní Lhota 244 263 199 32,16% 22,61% 1 1 Klimkovice 1 522 1 485 1347 10,24% 12,99% 2 2 Olbramice 206 200 174 14,94% 18,39% 2 2 Ostrava 127 641 121 354 128388 -5,48% -0,58% 6 5 Stará Ves n. O. 979 959 888 8,00% 10,25% 3 2 Šenov 2 120 2 069 1892 9,36% 12,05% 3 2 Václavovice 648 629 501 25,55% 29,34% 1 1 Velká Polom 669 669 590 13,39% 13,39% 2 2 Vratimov 2 724 2 686 2505 7,23% 8,74% 3 3 Vřesina 966 985 865 13,87% 11,68% 2 2 Zbyslavice 215 215 195 10,26% 10,26% 2 2


Následující tabulka dokumentuje celkový vývoj počtu bytů, včetně aktualizace celkového počtu bytů v r. 2016 (podle údajů registru sčítacích obvodů na začátku roku 2016, vedeného jako průběžně aktualizovaný systém ČSÚ). Relativní nárůst celkového počtu bytů byl v intercenzálním 2001-2011, v SO ORP Ostrava o 2,1%, tj. výrazně pod průměrnou úrovní ČR 8,9%. Intenzita bytové výstavby zde byla výrazně pod průměrem ČR. Uvedené údaje svědčí o intenzifikaci hospodaření s bytovým fondem . Nárůst 3120 bytů celkem v období 2001-2011 (SO ORP Ostrava) je tvořen z většiny (2646 bytů) nárůstem neobydlených bytů. Neobydlené byty se tak postupně prosazují jako významný fenomén i na většině území SO ORP Ostrava, zejména pak ve městě Ostravě. Růst celkového počtu bytů v SO ORP Ostrava, v období 2011-2016 (cca 5 let) je výrazně rychlejší, dokonce i ve srovnání s růstem v ČR. Data z RSO jsou ve zjevném rozporu s daty ze sčítání a v kombinaci s novou bytovbou výstavbou. Zřejmě nezahrnují odpad bytů. Proto jako méně spolehlivá nebyla zahrnuta do aktualizace hodnocení vývoje počtu bytů podobně jako data z intercenzálního období let 2001-2011. Podrobněji je stav těchto dat dále popsán u údajů o bytové výstavbě.

Tabulka 95: Vývoj celkového počtu bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání

Územní jednotka

Byty celkem Změna počtu bytů

r. 2011-2016 (cca 5 let)

Dokonče-ných bytů

Změna počtu bytů celkem r. 2001-2011

rok (sčítání) 2016* 2011 def. 2001 Bytů % 2011-2015 Bytů % hodnoc

ení

ČR 4888657 4756572 4366293 132 085 2,8% 132 384 390 279 8,9% 3 SO ORP Ostrava 154 899 150 042 146922 4857 3,24% 2 452 3120 2,12% 4 Čavisov 209 199 164 10 5,03% 11 35 21,34% 1 Dolní Lhota 623 605 542 18 2,98% 23 63 11,62% 2 Horní Lhota 290 286 230 4 1,40% 15 56 24,35% 1 Klimkovice 1820 1771 1557 49 2,77% 93 214 13,74% 2 Olbramice 252 244 212 8 3,28% 9 32 15,09% 2 Ostrava 141898 137469 135912 4429 3,22% 1 776 1557 1,15% 4 Stará Ves n. O. 1179 1144 1021 35 3,06% 51 123 12,05% 2


150

Územní jednotka

Byty celkem Změna počtu bytů

r. 2011-2016 (cca 5 let)

Dokonče-ných bytů

Změna počtu bytů celkem r. 2001-2011

rok (sčítání) 2016* 2011 def. 2001 Bytů % 2011-2015 Bytů % hodnoc

ení Šenov 2458 2397 2086 61 2,54% 161 311 14,91% 2 Václavovice 750 730 565 20 2,74% 47 165 29,20% 1 Velká Polom 795 754 666 41 5,44% 51 88 13,21% 2 Vratimov 3195 3051 2744 144 4,72% 163 307 11,19% 2 Vřesina 1164 1128 986 36 3,19% 41 142 14,40% 2 Zbyslavice 266 264 237 2 0,76% 11 27 11,39% 2

(zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011, 2001, RSO, *začátek roku 2016)

Tabulka 96: Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání Ukazatel Obydlené byty Změna obydl. byty Hodnocení

Územní jednotka 2016* 26.3.2011 1.3.2001 r. 2011-2016

(5 let) r. 2001-2011 d

Hodnocení vývoje

Expertní výsledná korekce 2016

ČR 4 221 383 4 104 635 3 827 678 2,8% 7,24% 3 3 MSK 494 674 480 158 468 748 3,0% 2,43% 4 4 SO ORP Ostrava 143082 138 630 138 156 3,21% 0,34% 4 4 Čavisov 177 180 138 -1,67% 30,43% 1 1 Dolní Lhota 542 516 474 5,04% 8,86% 3 3 Horní Lhota 247 244 199 1,23% 22,61% 1 1 Klimkovice 1543 1 522 1347 1,38% 12,99% 2 2 Olbramice 208 206 174 0,97% 18,39% 2 2 Ostrava 131754 127 641 128388 3,22% -0,58% 5 5 Stará Ves n. O. 1036 979 888 5,82% 10,25% 2 2 Šenov 2153 2 120 1892 1,56% 12,05% 2 2 Václavovice 653 648 501 0,77% 29,34% 1 1 Velká Polom 702 669 590 4,93% 13,39% 2 2 Vratimov 2846 2 724 2505 4,48% 8,74% 3 3 Vřesina 1008 966 865 4,35% 11,68% 2 2 Zbyslavice 213 215 195 -0,93% 10,26% 2 2

(zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, * začátek roku 2016) Pro hodnocení podílu nájemních bytů byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější, 4- průměrný, 7 velmi nepříznivý stav. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na stav v celé ČR. Expertní výsledná korekce hodnocení byla použita u Ostravy s ohledem na sociální problémy v oblasti bydlení.

Tabulka 97: Použité parametry hodnocení podílu nájemních bytů hodnocení 1 2 3 4 5 6 7

Podíl nájemních bytů menší než

15% 15 až 19,9% 20 až 24,9% 25 až 29,9% 30 až 34,9% 35 až 39,9%

40% a více

Tabulka 98: Podíl nájemních bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání

Obydlené byty 2011

Nájemní byty 2011

Podíl nájemních bytů z obydlených bytů

Hodnocení SLDB 2011

Expertní úprava2014

ČR 4 104 635 920 405 22,42% 4 4 MSK 5 SO ORP Ostrava 138 630 43 834 31,62% 5 5 Čavisov 180 4 2,22% 1 1 Dolní Lhota 516 8 1,55% 1 1 Horní Lhota 244 11 4,51% 1 1 Klimkovice 1 522 116 7,62% 1 1 Olbramice 206 4 1,94% 1 1 Ostrava 127 641 43 069 33,74% 5 6 Stará ves n. O. 979 40 4,09% 1 1 Šenov 2 120 145 6,84% 1 1 Václavovice 648 8 1,23% 1 1 Velká Polom 669 21 3,14% 1 1 Vratimov 2 724 371 13,62% 1 1 Vřesina 966 29 3,00% 1 1 Zbyslavice 215 8 3,72% 1 1



151

Po roce 1990 dlouhodobě roste podíl obyvatel - bydlení mimo byty. Toto bydlení má řadu podob. Od poměrně komfortního bydlení v některých zařízeních (penziony pro důchodce), mnohdy v zásadě standardního bydlení v rekreačních chalupách a chatách (mimo byty a zařízení), až po nekvalitní bydlení (ubytovny, holobyty, objekty nevhodné pro bydlení) a nejproblémovější formu - bezdomovectví.

Definice bydlení mimo byty podle ČSÚ: Osoby v zařízeních jsou osoby s místem obvyklého pobytu ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízení sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Osoby mimo byty a zařízení jsou osoby s místem obvyklého pobytu v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo v obytných domech, ale mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém prostoru). Bezdomovci jsou osoby, které jako osoby bez domova (nemající domov či možnost dlouhodobě využívat nějaké přístřeší) identifikoval při sčítání v terénu sčítací komisař. „Bezdomovectví“ nebylo ve sčítání v r. 2011 zjišťováno prostřednictvím otázek na sčítacím formuláři. Za místo obvyklého pobytu je u bezdomovců, v souladu s mezinárodními doporučeními, považováno místo sečtení. V datových výstupech jsou bezdomovci zahrnuti územně v lokalitách, kde byli sečteni, pouze v údajích za osoby. Údaje o domácnostech se v případě bezdomovců nezjišťují.

Tabulka 99: Bydlení mimo byty v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání Obyvatel SLDB 2011 Počet osob v bytech Počet osob mimo byty Podíl z počtu obyvatel ČR 10 436 560 10 144 961 291 599 2,79% SO ORP Ostrava 326 018 315 491 10 527 3,34% Čavisov 514 514 0 0,00% Dolní Lhota 1 375 1 348 27 2,00% Horní Lhota 770 659 111 16,84% Klimkovice 4 165 4 122 43 1,04% Olbramice 643 637 6 0,94% Ostrava 296 224 286 034 10 190 3,56% Stará ves n. O. 2 559 2 558 1 0,04% Šenov 6 013 5 959 54 0,91% Václavovice 1 860 1 846 14 0,76% Velká Polom 1 861 1 844 17 0,92% Vratimov 6 742 6 693 49 0,73% Vřesina 2 693 2 682 11 0,41% Zbyslavice 599 595 4 0,67%

(zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011)

Nejvyšší podíl bydlení mimo byty je podle výsledků sčítání 2011 vykazován v Horní Lhotě (naprostá většina zřejmě v rekreačních objektech), značný podíl i v Ostravě, absolutně nejvyšší počet – cca 10 200osob, kde je i nejvýraznějším sociálním problémem (existence vysokého počtu vyloučených lokalit).

Stále významnějším problémem SO ORP Ostrava se v posledních letech stává bydlení v ubytovnách s nadměrnou koncentrací osob. K rozvoji tohoto druhu bydlení vedl vývoj po r. 1990, kombinace faktorů:

nárůst nezaměstnanosti, zejména u osob s nedostatečným vzděláním, pokles relativní úrovně mezd ve srovnání s jinými regiony ČR, nastavení sociálního systému – doplatku a příspěvku na bydlení (zastropování výše příspěvku bylo

provedeno), způsob privatizace bytového fondu.

Problémy se koncentrují zejména v místech lokace velkých ubytoven (Ostrava), které v minulosti sloužily především k ubytování jednotlivců, nikoliv početných rodin. Umístění v obytné (rezidenční) zástavbě pak do značné míry narušuje její charakter. Je často odmítáno obyvateli dotčených lokalit. Otázkou je regulace lokalizace a využití ubytovacích zařízení v území, se kterou chybí zkušenosti a velmi omezená je i legislativa.

Tabulka 100: Vývoj počtu dokončených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 ČR 24758 27291 27127 32268 32863 30190 41649 38380 38469 36442 28630 29467 25238MSK 1997 2297 2078 2004 1924 1637 1958 2484 2984 2 898 2520 2698 2404 SO ORP 429 426 331 300 405 370 362 550 742 905 498 648 443 Čavisov 1 3 1 0 4 1 4 3 0 6 1 3 2 Dolní Lhota 1 8 6 0 5 3 5 5 8 6 11 3 2 Horní Lhota 2 0 5 2 8 4 4 9 3 3 3 4 3 Klimkovice 14 12 3 6 10 20 22 22 25 13 17 26 17 Olbramice 6 10 3 1 1 3 3 3 1 4 4 1 1


152

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Ostrava 345 328 287 243 272 264 219 391 546 755 326 498 323 Stará ves n. O. 10 15 8 12 19 8 9 11 12 11 14 16 7 Šenov 18 15 2 1 31 12 25 9 37 32 45 27 34 Václavovice 6 5 2 0 18 16 10 9 20 15 16 14 8 Velká Polom 4 4 3 0 2 2 8 24 12 24 21 15 9 Vratimov 17 19 6 23 28 28 31 50 46 25 31 31 27 Vřesina 5 6 5 9 5 6 20 11 30 9 4 9 10 Zbyslavice 0 1 0 3 2 3 2 3 2 2 5 1 0

rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015

2006-2015

Bytů na 1000 obyv.

ročně

Hodnocení 2006-2015

ČR 36442 28630 29467 25238 23954 25095 317 518 3,04 4 MSK 2 898 2520 2698 2404 1943 2187 21 309 1,77 6 SO ORP 905 498 648 443 375 488 5 381 1,65 6 Čavisov 6 1 3 2 3 2 25 4,86 3 Dolní Lhota 6 11 3 2 4 3 50 3,64 4 Horní Lhota 3 3 4 3 2 3 38 4,94 3 Klimkovice 13 17 26 17 14 19 195 4,68 3 Olbramice 4 4 1 1 3 0 23 3,58 4 Ostrava 755 326 498 323 266 363 3 951 1,33 6 Stará ves n. O. 11 14 16 7 5 9 102 3,99 4 Šenov 32 45 27 34 23 32 276 4,59 3 Václavovice 15 16 14 8 3 6 117 6,29 2 Velká Polom 24 21 15 9 4 2 121 6,50 2 Vratimov 25 31 31 27 39 35 343 5,09 3 Vřesina 9 4 9 10 9 9 117 4,34 3 Zbyslavice 2 5 1 0 0 5 23 3,84 4

(zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)

JEV 116. POČET DOKONČENÝCH BYTŮ

Podklady: krajský úřad Moravskoslezského kraje

Z předchozí tabulky je možné vidět, že počet dokončených bytů na území SO ORP Ostrava v jednotlivých letech kolísá, ještě výraznější kolísání je pak patrné u jednotlivých obcí. To bylo již v aktualizaci z r.2014 také důvodem k přijetí dlouhodobějšího, než pouze dvouletého vyhodnocení vývoje počtu dokončených bytů (zejména u menších obcí zde působí velmi náhodné vlivy). Odvozovat z těchto výkyvů celkovou změnu ukazatele (indikátoru) by bylo nevhodné (což potvrzuje i současný vývoj). Pro hodnocení intenzity bytové výstavby byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na hodnoty v celé ČR.

hodnocení 1 2 3 4 5 6 7 Intenzita bytové výstavby –bytů/1000 obyvatel ročně

8 a větší 6 až 7,99 4 až 5,99 3 až 3,99 2 až 2,99 1 až 1,99 menší než 1

Tabulka 101: Byty podle období bytové výstavby nebo rekonstrukce v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání

Ukazatel

Obydlené byty

celkem

z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce domu Podíl

1919 a dříve 1920-1970 1971-1980 1981-2000 2001 - 2011 2001-2011

ČR 4 104 635 374 654 1 472 371 822 621 974 308 364 333 8,9%

SO ORP 138630 3779 72574 24722 28333 7427 5,4 Čavisov 180 3 50 38 56 32 17,8 Dolní Lhota 516 19 192 113 131 54 10,5 Horní Lhota 244 12 78 38 66 43 17,6 Klimkovice 1522 90 496 325 407 185 12,2 Olbramice 206 21 45 47 63 26 12,6


153

Ukazatel

Obydlené byty

celkem

z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce domu Podíl

1919 a dříve 1920-1970 1971-1980 1981-2000 2001 - 2011 2001-2011

Ostrava 127641 3315 67838 22815 25968 6034 4,7 Stará ves n. O. 979 46 335 187 285 118 12,1 Šenov 2120 73 997 286 483 252 11,9 Václavovice 648 32 206 93 155 152 23,5 Velká Polom 669 19 244 132 158 107 16,0 Vratimov 2724 98 1647 368 307 287 10,5 Vřesina 966 28 364 235 212 114 11,8 Zbyslavice 215 23 82 45 42 23 10,7


Nízká intenzita bytové výstavby v SO ORP Ostrava do značné míry koreluje s údaji o věkové struktuře bytového fondu. Z následujícího kartogramu je poměrně dobře patrné územní rozložení bytové výstavby v ČR, její koncentrace v okolí Prahy, Brna, Plzně, Českých Budějovic, ale i dalších krajských měst s výjimkou Ústí nad Labem, Ostravy a částečně i Karlových Varů a Zlína. Pozice Ostravy není zdaleka tak pozitivní jak by se s ohledem na velikost a pozici krajského města očekávalo. Místa koncentrace nové bytové výstavby představují i rekreační oblasti Krkonoš, Šumavy a Beskyd. Místa s nízkou intenzitou bytové výstavby silně korelují s místy s vysokou nezaměstnaností, v některých případech pak alokací průmyslu (např. okolí JE Temelín). SO ORP Ostrava vykazuje průměrnou až podprůměrnou pozici v kraji. Kartogram 4: (zdroj: ČSÚ)

Při posuzování bytové výstavby v SO ORP Ostrava je nezbytné vnímat její obecné souvislosti. Pokud vezmeme v úvahu, že v intercenzálním období 2001-2011 bylo v ČR dokončeno nebo rekonstruováno 364 tis. bytů a celkový přírůstek byl 390 tis. bytů při výstavbě (dokončení) 330 tis. bytů (v letech 2001-2010), pak je zřejmé, že mezi údaji existují rozpory. Není logicky možné, aby celkový, tj. čistý přírůstek počtu bytů ve srovnatelném období byl vyšší, než byty dokončené nebo dokonce dokončené a rekonstruované, viz následující tabulka). V SO ORP Ostrava bylo dokončeno v letech 2001-2010 pouze 4820 bytů, přičemž čistý přírůstek počtu bytů byl 3120 bytů, z toho obydlených 474 bytů, odvozený odpad 4820-3120=1700 bytů. Ve většině obcí je však odvozený odpad záporný (viz následující tabulka), což je zejména z technického hlediska průměrné životnosti staveb a bytů vyloučeno (z technického hlediska je předpokládána životnost staveb pro bydlení max. 100 až 200 let, tj. odpad bytů 0,5-1% ročně).


154

Rozpory v evidenci bytů byly řešeny ČSÚ již v reakci na výsledky minulého sčítání v r. 2001. Po r. 1990 roste bytový fond celkově rychleji než by vyplývalo z evidence dokončených bytů. Příčiny jsou zřejmé, jak v nepřesnosti evidence bytů (chybějící registr nejlépe na úrovni katastru nemovitostí), tak i v neevidovaných přírůstcích bytů (dokončených bytů - obytných kapacit – jednotek bydlení). Příkladem je například „proměnlivý“ počet deklarovaných bytů v RD, je možné poměrně reálně předpokládat, že mnohými rekonstrukcemi (bez evidence stavebních úřadů) vznikají nové byty. Následující tabulka dokumentuje bilanci odvozeného odpadu bytů. Pokud je porovnán počet dokončených bytů a změna počtu bytů celkem (čistý přírůstek), pak rozdíl představuje odpad. Odpad by měl být vždy kladný, počet dokončených bytů by měl být vždy vyšší než čistý přírůstek počtu bytů. Pouze v Ostravě (s vysokým podílem bytů v bytových domech) a Olbramicích, však není vykazován „záporný“ odpad bytů. Právě u bytového fondu v bytových domech je velmi obtížné intenzifikovat využití stavebního fondu pro bydlení, evidence bytů je zde přesnější. U všech ostatních obcí, podobně jak v průměru v ČR, je počet dokončených bytů nižší než změna počtu bytů=čistý přírůstek bytů. Příčiny tohoto jevu v konkrétních obcích je obtížné stanovit. Při práci s daty o bydlení je však nezbytné tento jev uvažovat (věnovat pozornost zejména vlivu rekreační funkce území na fungování systému bydlení).

Tabulka 102: Bilance odvozeného odpadu bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání

Změna počtu bytů celkem 2001-2011

Dokončené byty 2001-2010 (ČSÚ)

Změna počtu obydlených bytů

2001-2011

Změna počtu neobydlených bytů

2001-2011

Odvozený odpad bytů 2001-2011

Podíl odpadu bytů vzhledemk počtu bytů

ČR 390 279 329 441 276 957 113 322 -60 838 -1,39% MS kraj 25 176 22 204 11 130 14 046 -2972 -0,59% SO ORP 3 120 4 820 474 2 646 1 700 1,16% Čavisov 35 23 42 -7 -12 -7,32% Dolní Lhota 63 47 42 21 -16 -2,95% Horní Lhota 56 40 45 11 -16 -6,96% Klimkovice 214 147 175 39 -67 -4,30% Olbramice 32 35 32 0 3 1,42% Ostrava 1 557 3 650 -747 2304 2093 1,54% Stará ves n. O. 123 115 91 32 -8 -0,78% Šenov 311 182 228 83 -129 -6,18% Václavovice 165 101 147 18 -64 -11,33% Velká Polom 88 83 79 9 -5 -0,75% Vratimov 307 273 219 88 -34 -1,24% Vřesina 142 106 101 41 -36 -3,65% Zbyslavice 27 18 20 7 -9 -3,80%


Ceny bytů Ceny starších bytů poskytují nejspolehlivější a srovnatelné údaje v rámci cen bydlení (s ohledem na homogenitu dat, která je u těchto bytů mnohem vyšší než například u rodinných domů nebo nových bytů) a spolehlivější než u nájmů. Mimo Prahu a částečně i Brno existuje nedostatečný počet transakcí s novými byty, takže pozornost je soustředěna na trh se staršími byty (druhotný trh), který lépe odráží územní diferenciaci trhu. Jedná se o ceny tržní (obvyklé) odvozené z tržních transakcí, které vykazují v ČR mnohem vyšší území diferenciaci než ceny nákladové (ekonomické). Poměrně dlouhou dobu, a to i u části odborné veřejnosti, bylo zpochybňováno použití nabídkových cen pro odvození obvyklých cen. Ve znalecké praxi se „nabídkové ceny“ postupně ujaly, nakonec jsou používány i ČSÚ nebo v analýzách ČNB (jsou redukovány o cca 5-15% směrem dolů, podle stavu trhu) a na druhé straně jsou stále více vnímány i nedostatky cen evidovaných katastrálními úřady v rámci převodu nemovitostí (sjednaných cen) – jejich nesystematická deformace v souvislosti s případy daňové optimalizace. Následujíc graf velmi dobře dokumentuje cenový vývoj v ČR (do značné míry podobný u všech nemovitostí probydlení), včetně vzniku cenové realitní bubliny po r. 2005 a krizového vývoje po r. 2008 (poklesu cen).


155

Graf 3: Vývoj nabídkových cen bytů od r. 2005 do r. 2015 (zdroj: ČSÚ)

Obecně platí, že růst i pokles cen nastupuje první v pražském regionu s extrémně vysokými cenami nemovitostí. Vývoj nabídkových cen nemovitostí (bytů) v okrese Ostrava je patrný z řady zdrojů. V prvé řadě se jedná o realitní inzerci, např. www.realitymoravy.cz zveřejňují i doprovodné grafy uvádějící průměrnou cenu bytů podle velikostních skupin (viz tabulka). Z podkladů je patrný náznak posilování trhu po r. 2014 – růstu cen bytů 3+1. Na druhé straně se potvrzuje postavení okresu Ostrava (tvořeného z více než 90% trhu městem Ostravou) – blížící se pouze ¾ průměru cen v ČR.

Tabulka 103: Vývoj nabídkových cen bytů vel. 3+1 r.2008-2015 v tis. Kč - průměr vybraných okresů a ČR

Územní jednotka - okres 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

2016

Bruntál 1215 1085 962 875 728 728 654 635 739 Nový Jičín 1360 1173 1067 1033 955 987 979 968 1049

Opava 1644 1494 1428 1407 1326 1439 1375 1604 1619 Ostrava 1571 1396 1250 1212 1132 1121 1067 1163 1297

ČR-průměr 2122 1861 1548 1506 1381 1440 1353 1554 1722

Bruntál 57,3% 58,3% 62,1% 58,1% 52,7% 50,6% 48,3% 40,9% 42,9%

Nový Jičín 64,1% 63,0% 68,9% 68,6% 69,2% 68,5% 72,4% 62,3% 60,9% Opava 77,5% 80,3% 92,2% 93,4% 96,0% 99,9% 101,6% 103,2% 94,0%

Ostrava 74,0% 75,0% 80,7% 80,5% 82,0% 77,8% 78,9% 74,8% 75,3% ČR-průměr 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

(zdroj: realitymorava, vždy k 1.9. daného roku, rok 2016 –k 1.6.) Položka bydlení je nejrychleji rostoucí částí spotřebního koše (ukazatele inflace – indexu spotřebitelských cen, však nezahrnují vývoj cen nemovitostí pro bydlení). Interpretace indexu spotřebitelských cen je ztížena zvolenými váhami jednotlivých položek a variabilitou vývoje cen (viz extrémní růst cen u vodného a stočného, mírným poklesem cen energií v posledních letech a nedostatečným zohlednění vývoje cen údržby nemovitostí -stavebních prací). Srovnatelný index cen stavebních prací má hodnotu cca 2,5, problémem je však zvolený výchozí rok ČSÚ – 1994, nezahrnuje cenový skok po liberalizaci cen v r.1990. Tento index by pak překračoval hodnotu 6, tj. stavby jsou v současnosti v nákladových cenách více než 6 krát dražší než v roce 1990 (průměrná hrubá měsíční mzda byla v roce 1990 cca 3280 Kč). Ještě výraznější je nárůst v tržních cenách nemovitostí, ovlivněný zejména růstem cen pozemků

Tabulka 104: Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů

Rok Úhrn potraviny a

nealkoholické nápoje bydlení, voda, energie, paliva

zdraví doprava rekreace a

kultura vzdělávání

stravování a ubytování

1994 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00


156

Rok Úhrn potraviny a

nealkoholické nápoje bydlení, voda, energie, paliva

zdraví doprava rekreace a

kultura vzdělávání

stravování a ubytování

1995 1,09 1,11 1,10 1,13 1,06 1,09 1,17 1,12 2000 1,51 1,25 2,28 1,84 1,54 1,39 1,88 1,51 2005 1,69 1,30 2,92 2,29 1,57 1,52 2,16 1,81 2008 1,90 1,48 3,53 3,27 1,64 1,56 2,36 2,04 2009 1,92 1,42 3,79 3,16 1,55 1,54 2,42 2,08 2010 1,94 1,44 3,85 3,32 1,59 1,53 2,46 2,14 2011 1,98 1,51 3,96 3,42 1,63 1,50 2,51 2,17 2012 2,05 1,61 4,16 3,74 1,68 1,50 2,56 2,25 2013 2,08 1,69 4,23 3,83 1,67 1,50 2,60 2,30 2014 2,08 1,73 4,17 3,76 1,67 1,51 2,63 2,34

(zdroj: ČSÚ) Obvyklé (tržní) nájemné v regionu Při stanovení hodnoty nákladové složky místně obvyklé nájemného je nezbytné zohlednit jak nižší úroveň cen stavebních prací v regionu, tak obecný vývoj na trhu (tlak na snižování nákladů). Jako konzervativní odhad místní úrovně nájemného je možno uvažovat jeho výši cca 2,2-2,4% z reprodukční hodnoty stavby bez opotřebení (pořizovací ceny). Nákladové nájemné neobsahuje výnos z vložené investice. Jedná se o obecnou hodnotu, nikoliv nákladový parametr konkrétní stavby (vyplývající např. ze zanedbané údržby), u které by musely být zohledněny zejména její stavebně technický stav a konkrétní cena pozemku.

Tabulka 105: Odhad místního nákladového nájemného z nákladové ceny bytu – okres Ostrava Rok 2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2012 2014 2015

Nákladová cena bytu Kč/m2 18480 22155 22785 23415 24885 26145 26040 25200 26040 26565 Nákladové nájemné – 2,2% - Kč/m2 měsíčně 33,9 40,6 41,8 42,9 45,6 47,9 47,7 46,2 47,7 48,7

(zdroj: vlastní výpočty) Zjištěnou hodnotu nákladového nájemného do značné míry potvrzují i nákladové bilance uváděné Prof. Ing. A.Bradáčem, DrSc. (Ústav soudního inženýrství v Brně) v bilancích nákladového nájemného - obvykle používající pro údržbu a běžné opravy průměrné náklady ve výši 1% z ceny nových staveb a podobně i pro amortizaci. Tyto dvě hlavní položky jsou obecně dominantní a vykazují a tvoří více než 2/3 z nákladů (ostatními náklady jsou zejména pojištění a daň z nemovitostí, náklady na správu, pokrytí rizik a místně velmi proměnlivé náklady na pozemek). Uvedená částka cca 45 Kč/m2/měsíc není u všech majitelů dlouhodobě vynakládána, což se projevuje zejména v zanedbané údržbě a nedostatečné velikosti fondu oprav. Na druhé straně je potřeba vnímat, že i část oprav je v praxi realizována s podporou z veřejných zdrojů (např. zateplení, výměna oken ve vazbě na program „Zelená úsporám“. Z makroekonomického hlediska je dlouhodobá přiměřenost oprav limitována jejich náročností během životního cyklu nemovitostí (běžně je uváděna potřeba oprav v rozsahu 3 násobku nákladů na pořízení nemovitosti). Na území města Ostravy se rozvinul trh nájemního bydlení, kde nabídka do značné míry převažuje nad koupěschopnou poptávkou. Výrazně menší trhy bydlení jsou rozvinuty v okolních městech. Tyto trhy jsou vzájemně propojeny a jsou si do značné míry konkurenční.

Tabulka 106: Místně obvyklé nájemné ve vybraných městech ČR (II/2016)

Místně obvyklé nájemné

v Kč/m2 za měsíc Ceny staršího bytu v tis.

Kč -68m2 Hrubý roční výnos Čistý roční výnos

Opava 77 1336 4,70% 1,34% Hlučín 74 1249 4,83% 1,24% Bílovec 70 1055 5,41% 1,16% Ostrava 88 1019 7,04% 2,64%

Brno 122 2683 3,70% 2,14% Praha 169 3495 3,94% 2,69%

(zdroj: vlastní výpočty) V předchozí tabulce je provedeno orientační srovnání hrubého a čistého výnosu z nájemného u starších bytů (nájemné bez nákladů na energie, vodné, stočné a jiné služby). Čistý nájem je stanoven po odpočtu nákladového nájemného, které zaručuje prostou reprodukci bytového fondu z dlouhodobého hlediska. Investice do údržby jsou vyšší v Praze nejen s ohledem na vyšší ceny stavebních prací, ale především s ohledem na kvalitativní konkurenci ostatních subjektů na trhu. Prvotním impulsem je přitom nejvyšší poptávka po bydlení v Praze, která má odraz v místně obvyklém nájemném. Předchozí tabulka dokumentuje mírně diferencovanou % výnosnost pronájmu bytů v ČR, přitom je nezbytné rozlišovat mezi hrubým a čistým výnosem, tj. po odečtu nákladů. Růst cen bytů v posledních letech a stagnace úrovně nájmů v posledních letech snižují výnosnost (kapitalizaci) investic do bydlení (pronájmu bytů).


157

Úroveň obvyklých nájmů je v Ostravě vyšší než u okolnách měst i při nižších průměrných cenách bytů. Relativní čistý výnos je tak srovnatelný s velkými městy – Brnem a Ostravou. Graf. 4: Vývoj výnosu z pronájmu bytů a širší srovnání (zdroj: ČNB, Zpráva o finanční stabilitě)

Potřeba bytů a vymezení zastavitelných ploch V následující tabulce je provedeno orientační stanovení potřeby bytů ve vazbě na výsledky Analýzy socioekonomického vývoje Moravskoslezského kraje a odhad potřeby bytů (2013), tento podklad vycházel z:

očekávaného rozsah odpadu obydlených bytů ve výši cca 0,25% ročně z výchozího počtu bytů v roce 2011. Intenzita odpadu bytů byla uvažována paušálně na nízké úrovni s ohledem na intenzifikační procesy v celém systému bydlení,

potřeby bytu pro zajištění „stagnace počtu obyvatel“, tedy potřeba bytů vznikající v důsledku poklesu průměrné velikosti bytových domácností (úvahy o chtěném soužití domácností, cenzových domácnostech jsou možným doplňkem, ale v zásadě neovlivní výrazněji celkové výsledky a mnohdy jsou spíše zavádějícím, historicky překonaným konceptem),

potřeby bytů pro změnu počtu obyvatel. V rámci změn územního plánu by měla být tato potřeba upřesněna, v uvedeném podkladu je uváděna pouze orientačně.

Z uvedených čísel je patrné, že potřeba výstavby bytů pro stagnaci počtu obyvatel je např. u města Ostravy více než 700 bytů ročně. Pokud je toto číslo srovnáno s novou bytovou výstavbou – méně než 400 bytů ročně v posledních letech, pak je zřejmé, že růst počtu obyvatel při této intenzitě bytové výstavby není možný. I u dalších obcí vývoj počtu obyvatel do značné míry koreluje s rozsahem nové bytové výstavby, odchylky jsou však generovány zejména rozvojem druhého (rekreačního) bydlení.

Tabulka 107: Orientační stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP Ostrava

Obec Obyvatel v bytech

Obydlené byty

Zalidněnost bytů -

osob/byt

Zalidněnost bytů -

osob/byt

Potřeba nových bytů

do r.2025 vlivem poklesu

zalidněnosti

Potřeba bytů vlivem odpadu bytů (0,25% z

bytů/rok)

Celkem nové byty do

r.2025 při stagnaci počtu ob.

2011 2011 2011 2025 2011-2025 2011-2025 2011-2025 SO ORP Ostrava 315491 138630 7099 5199 12298Čavisov 514 180 2,86 2,66 12 7 19Dolní Lhota 1348 516 2,61 2,44 30 19 49Horní Lhota 659 244 2,70 2,52 15 9 24Klimkovice 4122 1522 2,71 2,53 93 57 150Olbramice 637 206 3,09 2,88 14 8 22Ostrava 286034 127641 2,24 2,09 6436 4787 11223Stará Ves n. O. 2558 979 2,61 2,44 58 37 95Šenov 5959 2120 2,81 2,62 134 80 214Václavovice 1846 648 2,85 2,66 42 24 66Velká Polom 1844 669 2,76 2,57 41 25 66Vratimov 6693 2724 2,46 2,29 151 102 253Vřesina 2682 966 2,78 2,59 60 36 96Zbyslavice 595 215 2,77 2,58 13 8 21

(zdroj: SLDB 2011, vlastní výpočty)


158

Z předchozí tabulky je patrné, že zásadním faktorem potřeby bytů je pokles velikosti zalidněnosti bytů, jenž je obecným trendem vývoje. Při převodu potřeby bytů na potřebu návrhu ploch (v územních plánech) k bydlení je nezbytné zohlednit:

strukturu nové bytové výstavby v obci - jaký podíl budou tvořit byty v rodinných a bytových domech, potřebu bytů v bytových domech z hlediska komunitního plánování obcí (v mnoha případech spíše jako

výhledové rezervy), průměrnou velikost parcely pro rodinný dům, potřebu hrubých a čistých ploch, hrubé plochy zahrnují potřebu ploch pro obslužné komunikace, zeleň apod., vliv druhého bydlení na potřebu bytů v jednotlivých obcích. Tato skutečnost je patrná zejména u menších

atraktivních obcí, kde i část nové bytové výstavby fakticky slouží druhému bydlení, stanovení potřebných plošných rezerv, které je nejproblémovější položkou. Potřeba rezerv je ovlivněna

reálných fungováním trhu se stavebními pozemky. K zástavbě je nabízena pouze malá část stavebních pozemků. Tlak ekonomických nástrojů na přiměřené využití pozemků je nízký. Nelze opomenout ani skutečnost, že v době zpracování územního plánu nemohou být zjištěny a odhadnuty všechny vlastnické a jiné územně technické podmínky, které omezí reálnou nabídku stavebních pozemků na trhu nemovitostí,

podmínky, které omezí reálnou nabídku stavebních pozemků na trhu nemovitostí (v současnosti je část pozemků blokována jako dlouhodobá investice, alternativa k velmi nízkým výnosům z vkladů a jiných aktiv).

Druhé bydlení – rekreační transformace sídel

Možnosti druhého (především) rekreačního bydlení domácností dosahují v ČR špičkové úrovně a to i přes skutečnost, že ČR má hrubý domácí produkt ve srovnání s jinými zeměmi s rozvinutým druhým bydlením výrazně nižší (Francie, Švédsko). Druhé bydlení je rozsáhlý fenomén, který se v ČR dotýká průměrně 20-25% domácností, koncentrováno je zejména u obyvatel velkých měst v Čechách (u měst nad 50 000 obyvatel). Situace v SO ORP Ostrava je spíše průměrná až podprůměrná. Pro přesnější hodnocení je rozhodující dostupnost údajů o tzv. neobydlených bytech za obce ze sčítání 2011. Údaje o individuálních rekreačních objektech nebyly v rámci sčítání v r. 2011 publikovány. Jsou dostupné z registru sčítacích obvodů (RSO), přitom významnou otázkou je jejich spolehlivost (zejména v případě neobydlených bytů, jejichž počet je odvozen z rozdílu celkového počtu bytů a obydlených bytů).

Údaje ze sčítání z roku 2001 poskytovaly přehled o vlastnictví a využívání rekreačních objektů, nikoliv kolik rekreačních objektů v obci je lokalizováno (jak tomu bylo ve sčítání r. 1991). Je možno předpokládat, že individuální rekreační objekt v Ostravě vlastní minimálně 14 tis. domácností, přitom na území města je cca 700 objektů individuální rekreace (podle sčítání v r.1991 bylo v Ostravě vykazováno pouze 159 objektů pro individuální rekreaci). Největší koncentrace individuálních rekreačních objektů je na k.ú. Martinov. Za Ostravou následuje Horní Lhota s 227 objekty individuální rekreace (209 v r. 1991). V následující tabulce je celkový počet jednotek druhého bydlení uváděn jako součet počtu objektů individuální rekreace a neobydlených bytů v roce 2016. Počet neobydlených bytů bude zřejmě podhodnocen, pokles počtu neobydlených bytů v některých obcích (Stará Ves n.O., Dolní Lhota) v období 2011-2016 je málo pravděpodobný.

Tabulka 108: Srovnání průměrné dostupnosti rekreace – r. 2001 rekreační objekt vlastní Podíl jiné možnosti využití rekreačního objektu podíl ČR 432 901 11% 293 589 8% město Ostrava 13 571 11% 11 987 9% (zdroj: ČSÚ, sčítání r.2001)

Tabulka 109: Neobydlené byty a druhé bydlení

Neobydlené byty Změna neobydlených bytů Objektů individuální

rekreace r. 2016

Druhé bydlení celkem r. 2016

2016*

26.3.2011

1.3.2001

Počet

% změna

ČR 667274 651937 538615 15337 2,35% 281480 948754 SO ORP Ostrava

11817 11412 8766 405 3,55% 1206 13023

Čavisov 32 19 26 13 68,42% 13 45 Dolní Lhota 81 89 68 -8 -8,99% 45 126 Horní Lhota 43 42 31 1 2,38% 227 270 Klimkovice 277 249 210 28 11,24% 14 291 Olbramice 44 38 38 6 15,79% 0 44

Ostrava 10144 9828 7524 316 3,22% 709 10853 Stará Ves n. O. 143 165 133 -22 -13,33% 0 143

Šenov 305 277 194 28 10,11% 100 405 Václavovice 97 82 64 15 18,29% 8 105


159

Neobydlené byty Změna neobydlených bytů Objektů individuální

rekreace r. 2016

Druhé bydlení celkem r. 2016

2016*

26.3.2011

1.3.2001

Počet

% změna

Velká Polom 93 85 76 8 9,41% 11 104 Vratimov 349 327 239 22 6,73% 23 372 Vřesina 156 162 121 -6 -3,70% 39 195

Zbyslavice 53 49 42 4 8,16% 17 70 (zdroj: ČSÚ, sčítání r.2001, r. 2011, RSO)

Výsledky průzkumů provedených v rámci územních plánů a výsledky anket potvrzují další expanzi - druhého rekreačního bydlení po r. 1989, pokračující i v současnosti. Předpovědi odklonu od druhého (rekreačního) bydlení po r. 1989 se zdaleka nenaplnily. Naopak výsledky sčítání v r. 2001 a v r. 2011 potvrdily mimořádný nárůst počtu i podílu tzv. neobydlených bytů - které zahrnují i byty (objekty) využívané k rekreaci. Vysoká stávající nasycenost rekreačními možnostmi (druhého bydlení) domácností nevylučuje předpoklad, že dlouhodobě dále poroste podíl domácností s druhým (většinou rekreačním) bydlením.

Samostatnou otázkou je míra „rekreační“ transformace sídel, měřená podílem-významem rekreační obytné funkce k obytné funkci sídel. Tradiční hodnocení se opírá o spíše negativní hodnocení této transformace. Toto hodnocení je v současnosti překonané s rostoucím bohatstvím a životní úrovní společnosti. Rekreační bydlení je dominantní části druhého bydlení u většiny obcí. V ČR je podíl domácností vlastnících rekreační bydlení odhadován na 10 – 15% z celkového počtu domácností, druhé bydlení celkem na 20 – 25% domácností. Druhé a rekreační bydlení je přirozeným projevem preferencí obyvatel, podobně jako druhý automobil v domácnosti. Z hospodářského a sociálního hlediska (snižuje napětí na trhu bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost domácností, rodin).

V ČR existují velmi rozsáhlé ubytovací kapacity individuální rekreace, které je v praxi poměrně obtížné separovat z celého systému druhého bydlení. Dále je obtížné podchytit podíl nové bytové výstavby rodinných domů nebo tzv. apartmánového bydlení, jež slouží k trvalému a druhému bydlení, přesněji rekreaci. I u města Ostravy je reálné předpokládat, že část nově dokončených bytů slouží reálně pro druhé bydlení.

Dlouhodobým cílem ÚAP obcí by měla být úplná a aktuální evidence druhého bydlení a odděleně i jednotek individuální rekreace. Tyto bilance jsou nezbytné i pro dimenzování vlastní technické infrastruktury obcí, posuzování přiměřenosti potřeby ploch pro novou výstavbu i rekreační zátěže území. Doplnění dat by mělo být prováděno v návaznosti na výstupy sčítání a RSO, avšak na základě kritického zhodnocení těchto údajů.

3.2.8.1 Shrnutí - bydlení

I přes pokračující (značný) pokles počtu obyvatel vykazuje SO ORP Ostrava růst počtu obydlených a zejméa neobydlených bytů (druhého bydlení). Přesné bilance fyzického vývoje – počtu bytů jsou obtížné s ohledem na problematickou využitelnost intercenzální evidence Registru sčítacích obvodů (ČSÚ). Vývoj počtu obydlených bytů je dlouhodobě nejvýrazněji ovlivněn trendem poklesu zalidněnosti bytů, tj. projevem růstu plošné úrovně bydlení. Vývoj v jednotlivých obcích je výrazně diferencovaný, nejvyšší relativní růst počtu obydlených bytů vykazovaly obce Čavisov, Václavovice a Horní Lhota, tj. obce s výraznou atraktivitou bydlení. Intenzita nové bytové výstavby je v rámci SO ORP Ostrava dlouhodobě nízká, ve srovnání s průměrem ČR asi poloviční. Zásadní vliv na tuto skutečnost má nízká intenzita bytové výstavby ve městě Ostravě, která je determinovaná nízkými cenami bytů (nízkou poptávkou po vlastnickém bydlení, vyplývající z malého zájmu, zejména mladých lidí po bydlení ve městě Ostravě, přičemž rozhodujícím negativním faktorem jsou nepříznivé podmínky zaměstnanosti – malá nabídka atraktivních pracovních míst). U všech ostatních obcí je vlivem suburbanizace intenzita bytové výstavby vyšší než průměr ČR, nejvyšší úrovně dosahuje u obcí Václavovice, Velká polom a Horní Lhota.

Podobně jako na většině území ČR je v řešeném území významným fenoménem růst počtu neobydlených bytů, v případě SO ORP Ostravy tvoří z celkového přírůstku 3120 bytů v období 2001-2011většinu – cca 2650 bytů. Mimo město Ostravu je u všech obcí vykazován vyšší přírůstek bytů, než by odpovídalo nové bytové výstavbě. Problémy evidence systému bydlení a interpretace dat jsou podrobně popsány v textu ÚAP, v rámci zpracování územních plánů je nelze ignorovat zejména s ohledem na potřebu stanovení přiměřených ploch pro bydlení.

V rámci těchto ÚAP je uvedeno orientační stanovení potřeby bytů ve vazbě na výsledky Analýzy socioekonomického vývoje Moravskoslezského kraje a odhad potřeby bytů (r. 2013) a zdůrazněna potřeba jejího upřesnění v rámci územních plánů obcí. Výchozím podkladem prognóz bydlení - bilancí reálného vývoje je prognóza vývoje obce (počtu obyvatel) a úplná bilance prvního a druhého bydlení (jehož nedílnou součástí je i rekreační bydlení). Přiměřené promítnutí potřeby bytů do potřeby ploch je dále podmíněno poznáním rozhodujících místních faktorů poptávky, zejména pak tradiční formy bytové výstavby v obci a fungování místního trhu s pozemky.


160

3.2.9 Rekreace a kultura – obsahuje jevy (5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 19, 20)

Rekreace a cestovní ruch (dále v textu je užíván zkráceně termín rekreace) se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se do vývoje a fungování území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj struktury osídlení, tak antropogenní transformaci krajiny. Ve struktuře osídlení vytváří podněty především pro lokalizací druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit, realizaci dopravních zařízení. Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i s výrazným hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Zde je nutné připomenout omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou, nakolik v těchto obcích existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod jednotlivých území ve vazbě na vlastní obec, region a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled „čistého a dosud módního“ odvětví. Na druhé straně je nezbytné spojovat rozvoj rekreace v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky území a životní prostředí. V rámci SO ORP Ostrava je základní daností omezení přírodních předpokladů rekreace antropogenní transformací krajiny, která sama o sobě generuje specifické zdroje rekreační atraktivity (např. technické památky).

Hlavní výstup: • Vyhodnocení potenciálu rozvoje rekreačního využití území. • Vyhodnocení zatížení území

Vedlejší výstup: • Vyhodnocení vazeb - na úrovni ÚAP SO ORP – jsou hodnoceny zejména vazby v rámci SO ORP, ale i širší

vazby na Beskydy a Jeseníky • Vazby na regionální a strategické plánování • Tendence (vývojové trendy, přesun poptávky po rekreaci, mobilita) • Vazby (funkce obce, ochrana přírody)

Dostupná data:

• Pouze částečně ČSÚ, dostupná jednotlivě podle různorodé evidence obcí.

Kvalita dat: • Kvalita dat je omezena, otázkou je, zda budou v průběhu zpracování publikována například data o počtu

rekreačních objektů z roku 2011 (naposledy publikováno v roce 1991).

Interpretace dat: Značné problémy představuje zejména stanovení únosné rekreační zátěže území, v rámci SO ORP Ostrava nelze předpokládat, že rekreační zátěž území na úrovni obcí je nadměrná (srovnatelná například s obcemi v CHKO Beskydy).

Možnost došetření: • Možnosti došetření a zpřesnění dat existují zejména v rámci doplnění průzkumů při zpracování územních

plánů, např. objektů individuální rekreace, ubytovacích kapacit.

Závěry: Pro jednotlivé obce by měly závěry obsahovat zhodnocení potenciálu rozvoje rekreace a cestovního ruchu. Na úrovni vlastních územních plánů by toto výchozí hodnocení mělo být dále upřesněno s ohledem na

prohloubení znalosti území, identifikace rekreačních lokalit s nadměrnou zátěží. Potenciál rozvoje rekreačního využití území Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Systém cestovního ruchu v ČR je z územního hlediska tradičně dělen na oblasti (regiony) cestovního ruchu, rekreační krajinné celky a střediska cestovního ruchu. Z předpokladu homogenních regionů vycházela v ČR vzniklá Rajonizace cestovního ruchu a rekreace (Terplan, Praha, 1962, aktualizace 1981). Tento dokument není v současnosti závazný, tvoří však častý podklad pro územní hierarchizaci rekreační struktury území i v systému územního plánování. Existují další členění, které jsou především oborovými výstupy v oblasti cestovního ruchu či výzkumu (Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, MU Brno, Vystoupil J. a kol.). Podmínky a vymezení regionů rozvoje rekreace a cestovního ruchu na území SO ORP Ostrava popisuje například Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009–2013, obsahující i vyhodnocení koncepce – SEA. V rámci Územně analytických podkladů MS kraje (r. 2015) je vymezován Rekreační krajinný celek Kyjovicko, zasahující do SO ORP Ostrava – na území tří obcí – Čavisov, Dolní Lhota a Horní Lhota, dále pak zahrnující Kyjovice, Budišovice a Pustou Polom (patřící do SO ORP Opava, kde navazuje na RKC Hradecko).


161

Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých zkoumajících oborů (například geografie rekreace), tak i praktickým omezením zdrojových dat a možnostmi verifikace zvolených přístupů.

Tabulka 110: Vyhodnocení potenciálu rozvoje rekreačního využití území - lokalizačních předpokladů

Obec

Předpoklady – vliv

přírodní kulturně

municipální infrastrukturní Pozitivní specifika omezující faktory

celkem

Čavisov 2 4 4 3,3

Dolní Lhota 2 4 4 3,3

Horní Lhota 2 4 3 3,0

Klimkovice 4 2 2 2 2,5

Olbramice 3 3 5 3,7

Ostrava 6 3 3 3 6 4,2

Stará Ves n. O. 5 4 5 4,7

Šenov 5 4 5 5 4,8

Václavovice 4 4 5 4,3

Velká Polom 4 4 5 4,3

Vratimov 5 4 6 6 5,3

Vřesina 4 4 4 4,0

Zbyslavice 3 4 5 4,0 (zdroj: Portál veřejné správy ČR, turistická mapa 1: 50 000, vlastní hodnocení) Lokalizační předpoklady

Přírodní předpoklady rekreace Přírodní podmínky území vytvářejí základní lokalizační předpoklady rekreace a cestovního ruchu. V rámci SO ORP Ostrava se přírodní podmínky na malém území výrazně diferencují. Význam má především geomorfologická členitostí území, včetně antropogenních tvarů reliéfu (například halda Ema), reliéf kolem řeky Opavy, Ostravice, zalesněnější reliéf v západní části SO ORP (Čavisov, Dolní a Horní Lhota). Základní klasifikace přírodních podmínek je uvedena v předchozí tabulce. Pro hodnocení bylo uplatněno celkové expertní hodnocení jednotlivých obcí, nakolik tyto podmínky ovlivňují lokalizační předpoklady rekreace. Obecně je nutné vnímat odlišnost přístupu od hodnocení přírody, životního prostředí, zaměřující se především na stabilitu území, přírody, odrážející její jedinečnost, druhovou pestrost, ochranu. Z hlediska rekreace a cestovního ruchu jsou přírodní podmínky zdrojem atraktivity – například lokalizace lužního lesa je vnímáno svou atraktivitou, potencionální návštěvností, nikoliv jako místo výskytů jedinečných rostlinných a živočišných druhů.

Zvolená kritéria:

Příslušnost k CHKO Je hodnoceno, nakolik je území obce součástí CHKO Poodří, není však vnímána vlastní zonace, která má další kritéria svého vymezení, mnohdy je nutné ji vnímat i jako omezující prvek využití území, návštěvnosti. Přírodní atraktivity Výskyt přírodních atraktivit je hodnocen s ohledem na jejich rekreační atraktivitu. U některých obcí je možné diskutovat o hodnocení, zařazení do daného stupně – zejména u obcí v území pahorkatin. Většina obcí na svém území vykazuje nízkou přírodní atraktivitu – obvykle se jedná o původně zemědělská rovinatá území se silnou antropogenní transformací. Klimatické podmínky Jsou pozitivně hodnoceny zejména předpoklady letní rekreace, především z pohledu zařazení území obcí do klimatických oblastí (členění Quitt, 1971) do tří hlavních oblastí: teplé, mírně teplé a chladné (oblastí T4, T2, MT11, MT 9). Tyto podmínky SO ORP Ostrava předurčují k potenciálním lokalitám letní rekreace u vody. Vodní plochy, přírodní léčivé prameny V úvahu byly brány i antropogenně vzniklé vodní plochy, v SO ORP Ostrava tj. přehrady a rybníky. Většinou se jedná o lokality místního významu. Základní přírodní zdroje rekreační atraktivity s širším významem představují možnosti koupání „Porubského koupaliště“. Reliéf, jeskyně Jedinečné pohledově atraktivní tvary reliéfu (skalní města, skalní výchozy) jsou výrazným přírodním předpokladem rekreační atraktivity, jejich výskyt je v území omezený - Landek.

Samostatně není uvedeno hodnocení čistoty ovzduší, kterou je nutno jako celek hodnotit v SO ORP Ostrava negativně (viz kapitola věnovaná hygienickým podmínkám životního prostředí). Do značné míry se však promítly do hodnocení omezujících faktorů (Ostrava, Vratimov a Šenov).


162

Kulturně municipální předpoklady rekreace Kulturně municipální předpoklady představují lidmi vytvořené atraktivity, zejména lidové tradice, folklór, umění atd. V rámci SO ORP Ostrava jsou antropogenní předpoklady výrazně historicky ovlivněny, především průmyslovou revolucí XIX. století. V řadě sídel SO ORP existují rozsáhlé místní aktivity vázané zejména na fenomény doprovázející těžbu uhlí, působí také hlubší vlivy multikulturního vývoje města Ostravy destruovaného důsledky II. světové války.

Významnou roli pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu mají informační střediska umístěná v Ostravě. Obecně je však nutné konstatovat, že propagace regionu stále zaostává, zejména se to týká území mimo město Ostravu.

Realizační předpoklady rekreace Realizační předpoklady rekreace jsou obvykle děleny na infrastrukturní a vlastní ubytovací (stravovací) předpoklady. Realizační podmínky samotné mohou do značné míry vyvolávat rozsáhlé rekreační aktivity v území. Obecně jsou popis a hodnocení realizačních podmínek rekreace velmi problematické a to jak s ohledem na metodické přístupy, tak i nedostupnost dat.

Infrastrukturní předpoklady rekreace Klasifikace infrastrukturních předpokladů je soustředěna na 5 oblastí. Pro hodnocení bylo uplatněno hodnocení jednotlivých obcí, jež se vztahuje k míře ovlivnění realizační možnosti rekreace těmito předpoklady. Na základě zkoumaných podkladů a znalostí byl formulován generalizovaný hodnotící výrok ve škále 1 až 7. Turistické trasy, cyklotrasy Bylo provedeno hodnocení napojení obcí z užšího dopravního hlediska a realizace rekreace v území, širší hledisko dopravní dostupnosti je uplatněno obcí v kapitole dopravy. Vleky, lanovky a rozhledny Jako specifický, atraktivní druh dopravní vybavenosti jsou hodnoceny vleky, lanovky, rozhledny (Ostrava). V rámci tohoto hodnocení je vnímána existence jediné sjezdovky v řešeném území (Horní Lhota, ski areál Vaňkův kopec). Památky, muzea Hodnocení památkových objektů (zejména kostelů, zámků) je prováděno s ohledem na jejich rekreační funkci, začlenění do systému rekreace a cestovního ruchu. Z toho pohledu existuje v území značný potenciál, realizační předpoklady rekreace jsou však touto vybaveností posíleny jen u relativně mála obcí (mnohé památky nejsou zpřístupněny, funkčně začleněny do systému rekreace a cestovního ruchu). Lázně, koupaliště Otázkou zůstává, nakolik je možné přesně hodnotit význam této vybavenosti, například u lázní (Klimkovice). Na druhé straně i omezené možnosti koupání – v rybnících, podél řek, lomech, pískovnách jsou hodnoceny jako významný místní předpoklad rekreace. Sportoviště, agroturistika Jako vybavenost s místním významem byla hodnocena i existence hřišť u stávajících či bývalých škol a jiných zařízení, která u menších obcí představují významný předpoklad realizace rekreačních aktivit. Ubytovací kapacity

Ubytovací kapacity v území vytvářejí jeho realizační předpoklady rekreace, ale i celkovou zátěž území, která může negativně ovlivnit zejména vlastní přírodní předpoklady rekreace. Pro posouzení této zátěže jsou nezbytné úplné bilance ubytovacích kapacit.

V ÚAP ORP Ostrava (aktualizace) 2010 bylo uvedeno že: „V roce 2009 bylo v SO ORP Ostrava evidováno 38 ubytovacích zařízení (oproti roku předešlému došlo tedy k navýšení o 4 ubytovací zařízení)“. S ohledem na zkušenost s neúplností podkladů ČSÚ dotýkajících se počtu a kapacit ubytovacích zařízení bylo provedeno vlastní došetření zařízení a jejich kapacit (zejména z internetových zdrojů). Faktografické listy (Ostrava, 2011) uvádějí přibližně dvojnásobný počet zařízení – pro město Ostravu 74 s kapacitou cca 5900 lůžek, podobně dopadá srovnání u dalších obcí.

Tabulka 111: Ubytovací zařízení

zařízení lůžek Turistická oblast ČSÚ-

zařízení 2013 ČSÚ-

zařízení 2015Čavisov 0 0 Ostravsko - RKC Kyjovicko . 0

Dolní Lhota 0 0 Ostravsko - RKC Kyjovicko . 0

Horní Lhota 1 50 Ostravsko – RKC Kyjovicko 1 1

Klimkovice 8 581 Ostravsko 5 5

Olbramice 0 0 Poodří-Moravské Kravařsko . 0

Ostrava 74 5900 Ostravsko 58 56

Stará Ves n. O. 1 12 Beskydy-Valašsko . 0

Šenov 3 35 Beskydy-Valašsko 1 0

Václavovice 0 0 Beskydy-Valašsko . 0


163

zařízení lůžek Turistická oblast ČSÚ-

zařízení 2013 ČSÚ-

zařízení 2015Velká Polom 1 32 Ostravsko 1 1

Vratimov 3 46 Beskydy-Valašsko 1 2

Vřesina 4 51 Ostravsko 2 2

Zbyslavice 1 16 Poodří-Moravské Kravařsko 1 0

celkem 96 6723 Turistická oblast 70/ 5297lůžek. 67 (zdroj: vlastní šetření)

Tabulka 112: Kapacita a návštěvnost ubytovacích nařízení – město Ostrava rok 2013 2014 2015

Počet zařízení 61 59 56 pokoje 2 366 2 175 2 144 lůžka 4 715 4 479 4 279

Hosté 184 474 192 998 199 611 z toho nerezidenti 73 441 81 895 84 405

Přenocování 389 702 345 851 370 589 z toho nerezidenti 179 167 163 017 187 937

Průměrný počet přenocování (noci) 2,1 - 1,9 (zdroj: ČSÚ) Je možno předpokládat, že provozovatelé ubytovacích zařízení v některých případech oficiálně deklarují nižší kapacity, některá menší zařízení nejsou vůbec podchycena. V rámci územních plánů nelze s údaji ČSÚ spolehlivě pracovat, je možno je došetřit. ČSÚ nově uvádí, že „Na základě výsledků projektu Ministerstva pro místní rozvoj "Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu" byl aktualizován Registr hromadných ubytovacích zařízení ČSÚ a došlo k revizi dat kapacit i návštěvnosti za roky 2012 a 2013. Z tohoto důvodu dochází k přerušení publikování dat v souvislé časové řadě. Nové srovnatelné časové řady jsou publikované od roku 2012. Nerevidované údaje za roky 2000 až 2013 jsou umístěny v archivu.“ Ubytovací kapacity zařízení jsou v SO ORP Ostrava koncentrována v Ostravě (cca 90% kapacit) a Klimkovicích. Problémem je nízké využití ubytovacích kapacit, které v letech (2006-2008) stagnovalo kolem jedné třetiny využití, hluboce pod průměrem České republiky. To do značné míry ukazuje i bariéry kapacitní (nikoliv kvalitativní) expanze těchto zařízení. Podnikatelské prostředí v oblasti rekreace a cestovního ruchu je do značné míry deformováno rozsáhlými veřejnými transfery (dotacemi) a v zásadě trpí nadbytkem kapacit. Ubytovací zátěž území SO ORP Ostrava nedosahuje průměrných nebo extrémních hodnot v rámci ČR (dosahovaných v Krkonoších, v okolí Prahy a částečně i v Beskydech, kde činí i více než 150 lůžek na km2. Posuzování lokalizace kapacit druhého bydlení a rekreace je záležitostí komplexního hodnocení dopadů v rámci podmínek všech tří hlavních pilířů (tj. dopady hospodářské, urbanistické-soudržnosti obyvatel území až po ekologické) na úrovni územních plánů obcí.

3.2.9.1 Shrnutí – rekreace a kultura

V rámci SO ORP Ostrava je základní daností omezení přírodních (lokalizačních) předpokladů rekreace antropogenní transformací krajiny, která však i sama o sobě generuje specifické zdroje rekreační atraktivity (např. technické památky). Z hlediska jednotlivých obcí je území výrazně diferencované, nejvyšší rekreační atraktivitu vykazují obce na západním okraji SO ORP Ostrava (Čavisov, Horní Lhota a Dolní Lhota), lázeňskou obcí jsou Klimkovice. Ostrava výrazně posiluje své postavení zejména v kulturní oblasti a soustřeďuje se na změnu vnímání města i regionu, které je stále ovlivněno tradiční alokací cestovního ruchu v rámci celé ČR. Nepříznivou skutečností omezující rekreační atraktivitu řešeného území je nepříznivé vnímání životního prostředí založené především na špatném stavu ovzduší. Vnímání (percepci) životního prostředí je nezbytné odlišovat od jeho skutečného stavu, který se z dlouhodobého hlediska, zejména u samotného města Ostravy, významně zlepšil. Interpretace skutečného stavu ovzduší (srovnání se světem) a jeho dopadů na zdravotní stav obyvatel je stále zřejmě nedostatečná. V ČR existují velmi rozsáhlé ubytovací kapacity individuální rekreace, které je v praxi poměrně obtížné separovat z celého systému druhého bydlení, to je možné zejména na úrovni územních plánů obcí za účelem posouzení rekreační zátěže území . Ubytovací kapacity hromadných zařízení jsou v SO ORP Ostrava koncentrována v Ostravě (cca 90% kapacit) a Klimkovicích. Problémem je nízké využití ubytovacích kapacit, které ukazuje reálné tržní omezení expanze těchto zařízení. Ubytovací zátěž území SO ORP Ostrava nedosahuje průměrných hodnot v rámci ČR. Problémem by mohla být alokace apartmánového bydlení hromadných komerčních investorů u menších rekreačně atraktivních obcí. Posilování rekreační funkce SO ORP Ostrava je prvořadým cílem, přičemž však nelze zapomínat na potřebu koordinace záměrů a jejich reálné limity vyplývající zejména z lokalizačních předpokladů území jednotlivých obcí.


164

3.2.9.2 Kulturní a urbanistické hodnoty

3.2.9.2.1 Památková péče

JEV 5. PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: Národní památkový ústav http://monumnet.npu.cz/monumnet.php

Na území Statutárního města Ostravy a obcí ORP se nenachází žádné území prohlášené za památkovou rezervaci.

JEV 6. PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA


Na území statutárního města Ostravy se nacházejí čtyři MPZ: MPZ Moravská Ostrava MPZ Ostrava-Přívoz

MPZ Ostrava-Vítkovice MPZ Ostrava-Poruba


MPZ Ostrava-Poruba MPZ Ostrava-Poruba prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1. 4. 2003 s účinností od 1. 9. 2003. Hranice začíná na křižovatce ulic Opavská a 17. listopadu, dále jde osou ulice Opavské p.p.č. 2966, přechází přes p.p.č. 2967/1 na osu ulice Porubské p.p.č. 1350, na tzv. rondelu se lomí východně a sleduje severní hranu Hlavní třídy p.p.č. 894/1. Přechází přes p.p.č. 894/1, lomí se na jih a na východní stranu p.p.č. 489 až na severní hranu ulice Dělnické p.p.č. 508, po ní se lomí k východu až na osu ulice Skautské p.p.č. 805. Tu sleduje až na osu ulice Dělnické p.p.č. 599, po ní se lomí k jihu až na jižní hranu ulice Nad Porubkou p.p.č. 2955, sleduje osu této ulice až ke křižovatce s ulicí Klimkovickou, kde se lomí k severu osou ulice Klimkovické p.p.č. 2646. Přechází ulici Nad Porubkou p.p.č. 2955 a jde opět osou této ulice Klimkovické p.p.č. 2624 až ke křižovatce s ulicí V Zahrádkách, kde se lomí na západ, jde osou ulice V Zahrádkách p.p.č. 2478 a lomí se na sever po východní straně p.p.č. 8, 24, obchází z jihu a východu p.p.č. 26, 25, 27 a lomí se na západ. Prochází osou ulice Nábřeží SPB p.p.č. 321 až na křižovatku s ulicí 17. listopadu p.p.č. 2964/1. Tuto ulici sleduje v její ose až k výchozímu bodu. Ochranné pásmo MPZ Ostrava-Poruba nemá.

MPZ Moravská Ostrava MPZ Moravská Ostrava prohlášena vyhláškou č. 476/1992 ze dne 10.9.1992 Hranice památkové zóny začíná vnější hranicí v ulici 30. dubna parc.č. 3515/5, pokračuje vnější hranicí parc.č. 3515/6, přechází parc.č. 910/4, pokračuje po vnější hranici parc.č. 907/3, 905/5, 899/6, přechází parc.č. 3515/1, 980, dále pokračuje Horově parc.č. 991/2, ulici Sadové parc.č.1000, po hranici parc.č. 1036, po vnitřním okraji řeky Ostravice parc.č. 3652, po vnitřním okraji parc.č. 1519/21, 3372/1, přechází parc.č. 3372/4, pokračuje ulicí 28. října parc.č. 3582/1, parc.č. 3589/2, pokračuje vnější hranicí ulice Porážkové parc.č. 3576/1, hranicí parc.č. 1800/1, přechází ulicí Českobratrskou parc.č. 3506, pokračuje vnější hranicí parc.č. 1881/1, vnější hranicí ulice Žerotínovy parc.č. 3564, přechází parc.č. 3560 a znovu po ulici Žerotínově parc.č.3558, vnější hranicí ulice Poděbradovy parc.č. 3559, hranicí parc.č. 1372/1, přechází ulici Nádražní parc.č. 3550/1 k parc.č. 3515/5, kde se hranice uzavírá. Ochranné pásmo MPZ Moravská Ostrava nemá.

MPZ Ostrava-Přívoz MPZ Ostrava-Přívoz prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003. Hranice začíná v ulici Wattově, na severním rohu p.p.č. 394/1. Pokračuje po severovýchodní hraně tohoto pozemku a p.p.č. 394/2 k jeho jihozápadnímu rohu, odkud směřuje k severovýchodu po hraně p.p.č. 394/3, přechází ulici Wattovu p.p.č. 952 k jihozápadnímu rohu st. p.č. 291. Sleduje severozápadní hranu tohoto pozemku a st. p. č. 290/2, p.p.č. 41/2, st. p.č. 77/2, 77/1, kolmo přechází ulici Zákrejsovu p.p.č. 901. Sleduje její východní hranu ke křižovatce s ulicí Špálovou p.p.č. 904/1, sleduje její severní hranu a severní hranu komunikace p.č. 919/2, přechází ji a p.p.č. 15/9 k severnímu rohu st. p.č. 942. Sleduje severní hranu st. p.č. 942, 2294/1, 994, lomí se k jihu po hranách st. p.č. 994, p.p.č.15/8, 94/1, 94/2, 15/7, 919/4, 24/1, st. p.č. 944, p.p.č. 24/2, st. p.č. 1019. Přechází kolmo p.p.č. 904/1 a sleduje její jižní hranu na jihozápadní roh p.p.č. 904/4, přechází p.p.č. 904/1 na severovýchodní roh p.p.č. 904/3 a pokračuje po jihovýchodní straně p.p.č. 904/1, 414/2, přechází ulici Ostravskou p.p.č. 388/42 na jihovýchodní roh p.p.č. 950/1. Obchází tento pozemek po jihovýchodní a jihozápadní straně, pokračuje po hranicích p.p.č. 995, 950/1, st. p.č. 194/2 a přechází ulici Nádražní p.p.č. 949/1 k p.p.č. 411. Z jihozápadu obchází p.p.č. 411, st. p.č. 192, opět p.p.č. 411, lomí se k severovýchodu podél hran p.p.č. 411, st. p.č. 1155 a p.p.č. 349/1, kterou sleduje až k výchozímu bodu. Ochranné pásmo MPZ Ostrava-Přívoz nemá.


165

MPZ Ostrava -Vítkovice MPZ Ostrava -Vítkovice - prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003. Hranice začíná na severu v k.ú. Moravská Ostrava od severního rohu p.p.č. 3220/12, kolmo přes p.p.č. 3372/1 východním směrem a po jejím vnějším okraji k p.p.č. 1051/74, kde přechází do k.ú. Vítkovice a dále v něm po vnějším okraji p.p.č. 1051/74 směrem k jihu k p.p.č. 1071/1, 1051/89, 1071/69, po jejím vnějším okraji dále k jihu a pak k západu přes p.p.č. 1071/80, 9/3, 1189/25, 1189/3 (ulice Místecká – Vítkovická), kterou přechází a pokračuje přes p.p.č. 853/1, kterou přechází po severním okraji mostu přes komunikaci. Dále pokračuje přes tento pozemek k p.p.č. 853/8 a 853/9, po jižním okraji p.p.č. 1240/1 (ulice Výstavní) a p.p.č. 848/3, kde se lomí na sever a pokračuje na východ přes p.p.č. 1240/6 a po jižním okraji p.p.č. 1222 (ulice Mírová), dále na jih po východním okraji p.p.č. 1228, 1221/7, 1227 (ulice Kutuzovova), přes p.p.č. 1220/1 (ulice Prokopa Velikého), po východním okraji p.p.č. 1226 (ulice Kutuzovova) směrem jižním. Přechází p.p.č. 1204/1 (ulice Halasova – bývalá La Passionarie), po jejím jižním okraji p.p.č. 1204/2 (ulice Halasova) pokračuje k p.p.č. 635 a po východním okraji tohoto pozemku p.p.č. 633/1 a 633/2, dále k jihu a západu po okraji p.p.č. 1212 (ulice Ocelářská), po jižním okraji p.p.č. 630/3 (ulice Kotěrova). Dále středem prochází p.p.č. 1206 (ulice Tavičská – bývalá Moskevská) k jihovýchodu. Protíná p.p.č. 1200 (ulice Obránců míru), jde středem p.p.č. 1207 (ulice Tavičská), protíná p.p.č. 1197 (ulice Zengrova), jde středem p.p.č. 1208/1 (ulice Tavičská), kolmo přes p.p.č. 1192/28, 1192/5 a 1192/4 (ulice Rudná – Chodská), dále východním směrem po okraji p.p.č. 1192/1 a 233/25, na jih kolem p.p.č. 233/78, 233/25, 233/24, přes p.p.č. 1188/7, 1188/2 (ulice Sirotčí), po jihovýchodním okraji p.p.č. 224/4 (ulice Okružní), směrem západním po jižní hranici p.p.č. 223/1 (ulice Ocelářská), kolem jižního rohu p.p.č. 219/13 (ulice Tavičská – bývalá Moskevská). Hranice pokračuje po jižním okraji p.p.č. 224/2, 208/4, 208/5, 208/2 a 208/3, dále po vnějším okraji p.p.č. 1188/2 a 1188/1 na jihovýchod k jižnímu rohu p.p.č. 1188/1 přes p.p.č. 1275/1, dále pokračuje po okraji p.p.č. 216/12, po jejím okraji nejprve na jihovýchod a poté na jihozápad. Dále prochází po okraji p.p.č. 126/13, 216/12, 216/16, 216/15, 215/1, 1187/1, 1390 a 1391 přes p.p.č. 1393 a po jejím západním okraji na severozápad, po okraji p.p.č. 1367/3 na severovýchod, dále po severním okraji p.p.č. 1275/1 (ulice Chodská), kterou přechází pod mostem (nadjezdem) k p.p.č. 233/35 (ulice Okružní). Pokračuje po okraji chodníku p.p.č. 233/35 na sever, přes p.p.č. 1293/1 (ulice Okružní), přechází tento pozemek a pokračuje po východním okraji p.p.č. 972/2 (hranice k.ú. Vítkovice – Zábřeh VŽ) na osu komunikace p.p.č. 1237/1 (ulice Ruská) a po její ose k východu. Lomí se k severu po okraji p.p.č. 946/11, 946/1 a 947/1 na osu komunikace p.č. 1244/1 a 1244/2 (ulice Mostárenská) a k severnímu okraji p.p.č. 3636/3 (ulice Pohraniční) vrací se zpět do k.ú. Moravská Ostrava. V něm po severním okraji p.p.č. 3636/3 a 3636/2 (ulice Pohraniční) k východu kolmo přes p.p.č. 2975/7 a 2643/1 (ulice Výstavní), pokračuje dále opět po vnějším okraji p.p.č. 3636/1, 3630/1, 3630/2, 3630/25 a 3630/23 (ulice Místecká-Vítkovická), podél této komunikace k severovýchodu po severovýchodních hranicích p.p.č. 3630/22, 3630/21 a po vnějším okraji p.p.č. 3220/12 k jejímu severnímu rohu do výchozího bodu. Ochranné pásmo MPZ Ostrava-Vítkovice nemá.

Na území těchto obcí se nenachází památková zóna. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota

Město Klimkovice V roce 2002 podán návrh na MPZ. Obec Olbramice

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Město Šenov Obec Václavovice


JEV 7. KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA

Podklady: Národní památkový ústav http://monumnet.npu.cz/monumnet.php Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází.

JEV 8. NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA


Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava HEŘMANICE k.ú.: Heřmanice

11285/8-3935 strojovna bývalého kamenouhelného dolu Ida (TP) Orlovská ul., parc.č. 1152 st.

Objekt na podélném půdoryse krytý segmentovou střechou. Velmi čistě architektonicky řešená stavba ocelové konstrukce s cihelnými vyzdívkami, postavena kolem roku 1915.


166

10589/38-8240 ventilátor s příslušenstvím (TP) Jáma Oskar, provoz Petr Cingr, Důl Heřmanice, parc.č.: 592

Ventilátor typu CAPELL, radiální (odstředivý) ventilátor z roku 1920. HRABOVÁ

32601/8-232 farní kostel sv. Kateřiny Jestřábského ul., parc.č.: 916, stav.

Velmi významná jednolodní dřevěná lidová architektura asi z roku 1543, doklad výtvarné zdatnosti lidových stavebníků a vysoké úrovně jejich řemeslné práce v období renesance. Součást souboru slezských dřevěných kostelů. Kostel vyhořel 2. 4. 2002 a byl následně obnoven. Ochranné pásmo kostela bylo vyhlášeno rozhodnutím č.j.kult.1898/1/85/Prym ze dne 26.9.1985. Hranice OP je vedena po vnějším okraji parcel č. 751/2, 911/1, 912, 2583, 2557/1, 716/8, 717/2 a 751/2. HRABŮVKA

JUBILEJNÍ KOLONIE ochranné pásmo: Vyhlášeno kolem obytného souboru "Jubilejní kolonie" Úřadem města Ostravy, OK, č.j. kult. 1.203/1/91/Prym/Tá ze dne 15.1.1991. Ochranné pásmo je tvořeno vnějšími hranicemi parcel v ulicích Dvouletky, Zlepšovatelů, Závodní a Edisonova, parc.č.: 234/10, 243/9, 243/7, 243/4, 798/1, 223/5 st. Jubilejní kolonie z 30.let 20.století dokumentuje meziválečnou výstavbu, která je z hlediska životního prostředí jedinečnou ukázkou bydlení ve městě. Významný soubor obytné zástavby, postavený na paměť 100. výročí trvání Vítkovických železáren v letech 1921-1932, se 605-ti byty. Urbanistickým záměrem byla vnitřní osová komunikace uzavřená průchozími a průjezdnými objekty. Na hlavní ose, Jubilejní ulici, jsou seřazeny postupně různé prostorové útvary, jejichž vymezení tvoří různé typy schodišťových domů. Jsou zde tři hlavní prostorové útvary: segment, pravoúhlý prostor a půlkruhový prostor. Objekty jsou dvou nebo třípodlažní. Architektonicky jde o přehlídku několika stylů, z nichž převládá německý druh architektury 20. let - členění oken, vikýře, motivy v omítce. Do kolonie patří objekty: 51758 / 8-4061 společenský dům, čp.285 51759 / 8-4061 činžovní dům, čp.289 51760 / 8-4061 činžovní dům, čp.290 51761 / 8-4061 činžovní dům, čp.301 51762 / 8-4061 činžovní dům, čp.302 51763 / 8-4061 činžovní dům, čp.303 51764 / 8-4061 činžovní dům, čp.304 51765 / 8-4061 činžovní dům, čp.305 51766 / 8-4061 činžovní dům, čp.306 51767 / 8-4061 činžovní dům, čp.348 51768 / 8-4061 činžovní dům, čp.349 51769 / 8-4061 činžovní dům, čp.350

51770 / 8-4061 činžovní dům, čp.356 51771 / 8-4061 činžovní dům, čp.357 51772 / 8-4061 činžovní dům, čp.358 51773 / 8-4061 činžovní dům, čp.359 51774 / 8-4061 činžovní dům, čp.360 51775 / 8-4061 činžovní dům, čp.491 51776 / 8-4061 činžovní dům, čp.492 51777 / 8-4061 činžovní dům, čp.493 51778 / 8-4061 činžovní dům, čp.494 51779 / 8-4061 činžovní dům, čp.495 51780 / 8-4061 činžovní dům, čp.496

36903/8-3090 vila Kléglova 341 HRUŠOV

12579/8-3522 areál větrné jámy VRBICE (TP) parc.č.: 1073 - 1078

Areál mimořádně hodnotné kvalitní architektury z let 1911-13, pravděpodobně od arch. Fr. Fialy.

/1 těžní věž s těžní budovou parc.č.: 1075 - 1076, stav.

Těžní věž a těžní budova tvoří jednotný stavební objekt. Celý komplex je krytý navzájem složitou soustavou proniků polo valbové střechy, mansardové střechy a organického tvaru střechy (přibližně oslí hřbet) těžní budovy. Z celkového komplexu je odvozeno i bohaté plastické členění objektu z režných cihel, pískovcového kamene a okenních otvorů. Stavba z roku 1913, pravděpodobně podle projektu Františka Fialy.

/2 strojovna těžního stroje parc.č.: 1073, stav.

Částečně dvoupodlažní objekt z režného zdiva s plastickým členěním. Celá strojovna má kvalitní kachlíkový obklad se secezujícím dekorem v barvě hnědé, zelené, světle a tmavě modré. Stavba asi z roku 1911. 11285 / 8-3935 uhelný důl hlubinný Ida, z toho jen strojovna (TP) Objekt bývalého areálu černouhelného dolu, začleněn do plochy věznice Heřmanice..

103905 kostel sv. Františka a sv. Viktora Kostel byl postaven v roce 1886 na místě původního dřevěného kostelíku sv. Máří Magdalény. Kostel je z režného zdiva v novogotickém slohu.


167

KRÁSNÉ POLE

103010 kaplička Družební ul., parc. č. 2291/10 KUNČIČKY

25466/8-2752 rodinný dům čp. 158 Škrobálkova ul. č. 21, parc.č.: 196/1,2, stav.

Velmi zajímavý a pozoruhodný typ předměstského domu, který vznikl v roce 1899 podle projektu Šimona Žurka a dokládá vývojové tendence architektury z přelomu 19. a 20.století.

10423/8-3329 areál jámy Alexandr (TP) Areál postavený podle jednotného urbanistického konceptu s "čestným dvorem" a středovou podélnou kompoziční osou s alejí a rybníčkem, včetně parkové úpravy. parc.č.: 672, 677, 690, 679, 695/1, 689, 694, 676, 686. Odeslán návrh OP jámy Alexander. Projednán, neschválen.

/1 těžní věž a šachetní budova parc.č.: 672, stav.

Nejstarší těžní věž v Ostravsko-karvinském revíru z roku 1901, dochovaná v autentické podobě. Důl Alexandr tvoří významnou pohledovou dominantu na jihovýchodních přístupových cestách do Ostravy, spoluvytváří celkový charakter ostravské aglomerace.

/2 šachetní budova a těžní věž (věž dodatečně prohlášena rozhodnutím MKČR ze dne 24.9.2001 č.j. 9285/2001)

parc.č.: 677, stav. Šachetní budova z roku 1896 vytváří spolu s šachetní budovou větérky, kotelnou a komínem hlavní kompoziční myšlenku "čestného dvora".

/3 administrativní budova parc.č.: 690, stav.

Objekt z doby kolem roku 1900 tvoří z urbanistického hlediska hlavní kompoziční osu areálu.

/4 kompresorovna parc.č.: 679, stav.

Objekt z let 1896-1898 je součástí areálu, který vymezuje na jižní straně.

/5 koupelny parc.č.: 695/1, stav.

Velmi zajímavě řešený původní objekt areálu z let 1896-1898.

/6 kočárovna (konírny) parc.č.: 689, stav.

Objekt z let 1896-1898 je původní součástí areálu a vymezuje hlavní komunikační osu.

/7 lampovna parc.č.: 694, stav.

Z urbanistického hlediska jeden z hlavních objektů z roku 1896, vymezující hlavní urbanistickou kompozici areálu.

/8 kotelna a průmyslový komín parc.č.: 676, stav.

Nejstarší průmyslový komín v revíru z roku 1896 s nejkvalitnější plastickou výzdobou.

/9 kovárna parc.č.: 686, stav.

Objekt z let 1896-1898 tvoří urbanistickou součást areálu. MARIÁNSKÉ HORY

47287/8-231 kostel P. Marie Královny Stojanovo nám.

34271/8-2446 fara Hozova, čp. 484

12472/8-3486 uhelný důl hlubinný – větrná jáma č.3 (TP) , Důl Jan Šverma čp. 84

/1 šachetní budova a těžní věž

/2 budova ventilátoru, parc.č.84, stav. /3 strojovna, parc.č.109,stav.

10617/8-3932 vila Nivnická, čp. 331

45052/8-2445 vila Tvorkovská, čp. 888

MARTINOV

52163/8-4086 socha sv. Floriána (u č.p. 26) parc.č. 3049, k.ú. Martinov ve Slezsku


168

MICHÁLKOVICE

10372/8-3519 areál dolu MICHAL (Petr Cingr)- TP stavební parc.č.: 86, 88, 89, 244/1, 244/2, 245,246,248,249,448 Mimořádně hodnotný autentický areál po stavební a technické stránce. Stavební část z let 1913 - 1915 projektoval architekt František Fiala, absolvent vídeňské Wagnerovy školy.

NKP - nařízení vlády ze dne 16. srpna 1995. Ochranné pásmo vyhlášeno MKČR 8. 10. 1998. Změna nařízení vlády ze dne 16.8.1995 (č. 262/1995 Sb.) o prohlášení za NKP provedená nařízením vlády ze dne 19.6.2002 (č.336/2002 Sb.) – týká se výčtu parcel.

/1 těžní věž a těžní budova jámy Michal Dominanta a důležitá součást jámy Michal z let 1913-1915.

/2 objekt koupelny, cechovny, administrativy Velmi kvalitní důlní budova od arch. F. Fialy z let 1913-1915, autenticky zachovalá.

/3 objekt strojoven Hodnotný objekt je součástí areálu z let 1913 - 1915.

/4 mechanická dílna Objekt z let 1912-1915 tvoří jednu z dominant areálu a formuje celý vstupní prostor.

/5 stará kotelna s parním kotlem Breitfeld a Daněk Objekt z roku 1907 tvoří nedílnou součást areálu dolu Michal.

/6 uhelná třídírna Objekt na nepravidelném půdoryse, přibližně ve tvaru písmene T, železobetonová konstrukce s cihelnou vyzdívkou. Postaven v roce 1913, přestavba v roce 1927, dostavba asi v roce 1937. MORAVSKÁ OSTRAVA

21994/8–227 katedrála Božského Spasitele nám. Msgr. Šrámka, parc.č. 479 Významná trojlodní novorenesanční architektura postavená podle projektu Gustava Meretty v letech 1883 - 89. Ojedinělý doklad formálně čisté sakrální architektury.

35219/8–225 fil.kostel sv. Václava se sochou sv. Jana Nepomuckého

Kostelní nám., parc.č. 48, 3478/2 /1 filiální kostel sv. Václava

parc.č. 48 Jedna z nejstarších sakrálních staveb v kraji. Presbytář a obvodové zdi orientovaného trojlodí pocházejí z první třetiny 14. století. Keramická síťová žebrová klenba halového trojlodí pochází z doby kolem roku 1539, kruchta byla vestavěna v roce 1603, spod. část věže pochází z počátku 15. století. Pravá boční kaple byla budována po roce 1689, levá boční kaple v roce 1762. V roce 1805 byla přestavěna věž, v letech 1814 -1816 přestavěna sakristie a okna.

17232/8–2444 evangelický kostel Českobratrská ul., parc.č. 830/2 Kvalitní doklad historizující architektury z režného zdiva, vystavěné podle projektu vídeňských architektů Karla Trolla a Ludvika Faigla. Základní kámen položen 22.10.1905.

20957/8-226 býv. radnice čp. 1 dnes Ostravské muzeum

Masarykovo nám. č. 1 Poslední dochovaná městská veřejná budova z původní historické zástavby městského jádra z 16. století. Bývalá městská radnice byla upravována a přestavována postupně v letech 1689 a 1727 (věž), druhé patro a zadní část budovy byla vystavěna v roce 1889.

101420 Soubor věcí Nové radnice Rozsáhlý administrativní komplex, s omezením: bez budovy čp. 1374 (Sokolská ul. č. 28) a parc. č. 947/7, 990/2, 988/2, 978/2, 943/3, 947/7.

22072/8 - 3055 elektrocentrála Žofinské huti (dvojhala) býv. areál koksovny Karoliny, parc.č.: 3452, stav., (ul. 28. října)

Technická památka. Mimořádný prostorový dojem z příhradové konstrukce, která vytváří sdružením segmentových štítů zajímavou kompozici. Vystavěna v roce 1907. Druhá hala přistavěna podle původního projektu pravděpodobně v roce 1921.

31179/8-2866 těžní věž s budovou těžní věže jámy Jindřich

ul. Nádražní, parc.č. 1261/1 Technická památka dokumentující způsob investování do důlní činnosti přímo ve městě. Jáma založena roku 1846 je jednou z nejstarších v Ostravě. Vlastní těžní budova postavena kolem roku 1910.

12172/8-4048 městský dům Masarykovo nám., čp. 37


12178/8-3239 činžovní dům Jiráskovo nám., čp. 40

12144/8-3288 činžovní dům - kavárna Praha Zámecká, čp. 41

12170/8-3240 městský dům 28. října, čp. 49


12169/8-3241 městský dům Velká, čp.52

12180/8-3242 činžovní dům Havlíčkovo nábř., čp. 101


169

12189/8-3243 činžovní dům 28. října, čp. 102

12123/8-3244 činžovní dům Sokolská tř., čp. 104


12140/8-3246 činžovní dům, část stojící a archeologické stopy 28. října, čp.106

12119/8-3306 činžovní dům Přívozská, čp. 135

50869/8-4024 činžovní dům Dvořákova, čp. 138

17982/8-230 divadlo Jiřího Myrona Československých legií, čp. 148


12148/8-3317 činžovní dům Přívozská, čp. 158 z toho jen: hmota objektu, fasády a tvar střechy


12149/8-3320 činžovní dům Poštovní, čp. 162


50858/8-4045 činžovní dům Zámecká, čp. 169

12156/8-3249 vila Sokolská, čp. 175



12138/8-3307 obchodní dům Dlouhá, čp. 194

24141/8-2384 bankovní dům Nádražní čp.213

29910/8-3053 obchodní dům Brouk a Babka Smetanovo nám., čp. 222

12137/8-3251 banka 28. října, čp.241

102503 obchodní dům Textilia - Ostravica

28. října, čp. 243

12161/8-3252 vila 28. října, Na Zapadlém, čp. 261

12130/8-3289 činžovní dům Milíčova, čp. 288

12127/8-3253 společenský dům - Hornický

Nádražní, čp. 305

20125/8-2382 banka Anglo - československá Nádražní, čp. 308

12146/8-3292 banka Smetanovo nám., čp. 328

12165/8-3254 městský dům Nádražní, čp. 341

z toho jen: celková hmota a uliční fasáda

103505 činžovní dům Nádražní, čp. 344

103104 činžovní dům Sokolská tř., čp. 422


12106/8-3255 městský dům - býv. obchodní dům Rozvoj

Zámecká, čp. 488



18075/8-3054 spořitelna nám. Dr.Beneše, Tyršova, čp.555

12132/8-3308 městský dům Kratochvílova, čp. 562


22996/8-2867 měšťanský dům S. K. Neumanna, čp. 610

100065 jiná správní stavba - ředitelství Báňské a hutní společnosti

30. dubna, čp.635

12160/8-3309 městský dům Sokolská, čp. 871


12131/8-3259 městský dům Kratochvílova, čp. 931

z toho jen: hmota objektu a hlavní fasáda




12153/8-3310 základní škola Poděbradova, čp.959, p.č.1916/1

50825/8-4025 jiná správní stavba Smetanovo nám., čp. 979



170

12133/8-3264 vila Dvořákova, čp. 1037


12114/8-3311 činžovní dům Dr. Šmerala, čp. 1081, p.č. 605



12154/8-3313 mateřská škola Poděbradova, čp.1103, p.č. 303

12168/8-3305 městský dům, z toho jen: hmota objektu a fasáda

Na hradbách, čp. 1111



12142/8-3269 činžovní dům Živičná, čp. 1123, p.č. 1230/1

32228/8-3189 hotel Slavie Nároží ul. Hollarova a Poděbradova, čp.1124


34209/8-2239 společenský dům tzv. Polský dům

Poděbradova, čp. 1152

12143/8-3270 činžovní dům Žerotínova, čp. 1155


12113/8-3272 jiná správní stavba Dr. Šmerala, čp. 1181, p.č. 606/1

12134/8-3294 vysoká škola Českobratrská,čp.1182, p.č.921/1

12188/8-3273 fara Husovo nám., čp. 1188

12159/8-3274 činžovní dům Sokolská tř., čp. 1204

12128/8-3275 základní škola "U hodin" Nádražní, čp. 1217

12184/8-3324 činžovní dům Českobratrská, čp. 1229

103067 městský dům Žerotínova, čp. 1230

40808/8-2491 vila Milíčova, čp. 1231

12135/8-3314 záložna občanská

Čs. legií, čp. 1236

11491/8-3958 činžovní dům Poděbradova, čp. 1243

50828/8-4033 činžovní dům Nádražní, čp. 1266

12111/8-3276 činžovní dům Dr. Šmerala, čp.1270, p.č. 629

12108/8-3277 činžovní dům Zahradní, čp. 1282

50185/8-4042 městský dům Čs. legií, čp. 1364

12136/8-3279 základní škola 30. dubna, čp.1435, p.č. 853/1



12107/8-3282 městský dům Zahradní, Poštovní, čp. 1471

12115/8-3315 hotel Reální, čp. 1476, p.č. 482/2

12129/8-3291 činžovní dům Milíčova, čp. 1484, p.č. 709

12155/8-3316 strojírny Osvoboditelů, čp. 1545

51117/8-4049 vila Českobratrská, čp. 1579

22662/8-2746 jiná stavba pro výzkum a vývoj Husova, čp. 1591

12109/8-3283 činžovní dům Tyršova, čp.1597, p.č. 464/3

12145/8-3284 jiná správní stavba Veleslavínova, čp.1598


29954/8-4041 vila Sokolská, čp. 1616

12112/8-3285 jiná správní stavba dr. Šmerala, čp. 1626, p.č. 616/1



51063/8-4034 činžovní dům Partyzánské nám., čp. 1645

12110/8-3286 činžovní dům Tyršova, čp. 1667, p.č. 717/1

14828/8-2383 banka státní Nádražní, čp.1698


171

51059/8-4036 činžovní dům - soubor 3 ob. Domů a obch. objektu

Partyzánské nám., čp. 1737

51064/8-4052 činžovní dům Partyzánské nám., čp. 1738

51065/8-4035 činžovní dům Pelclova, čp. 1739

102887 jiná správní stavba - kancelářská budova a dva činžovní domy (Dům odborových služeb) Českobratrská, Husovo nám. Přívozská, čp. 1742

28462/8-2743 galerie Jurečkova, čp. 1750

16656/8-2744 obchodní dům Horník Zámecká, čp. 1936

103910 jiná spr. stavba - býv. Okresní sociální a zdravotní ústav

Odboje čp.1941

102898 pojišťovna – býv. Nemocenská poj. soukromých úředníků a zřízenců v Praze

Sokolská, Ostrčilova, čp. 1944

103214 jiná správní stavba - býv. Gen. řed. Sev. dráhy Ferdinandovy

Prokešovo nám., čp. 2020

101234 společenský dům - Kulturní dům města Ostravy

28. října, čp. 2556

13136/8-3191 rozvodna - elektrocentrála koksovny (TP)

Karolina

12190/8-3287 železniční stanice Báňské dráhy p.č. 1519/2,1800/1,1519/5 z toho jen: výtopna, točna, vodárenská věž

10608/8-3931 uhelný důl hlubinný Jiří (TP) Cihelní

104386 městské opevnění zbytky úseků hradební zdi za kostelem sv. Václava

104765 městský dům čp. 489 bývalý obchodní a obytný dům, Puchmajerova ul. italské pojišťovny Riurione Adriatica di Sicurta

NOVÁ VES

30746/8-2447 filiální kostel sv. Bartoloměje ul. U Hrůbků, parc.č.: 50, stav.- Nová Ves Bývalá hřbitovní kaple s pozdně gotickým presbytářem, k němuž byla na konci 18. století dostavěna loď a celek byl sjednocen barokní fasádou. V současnosti výrazná dominanta a působivý krajinotvorný prvek.

103105 areál vodárny – Nová Ves vodárna 28. října, Plzeňská Původně areál městské vodárny, architektonicky a urbanisticky cenný areál. PETŘKOVICE

Památkové ochranné pásmo OP vyhl. rozhodnutím NVO OK č.j. kult. 2104/1/88/Prym ze dne 14.9.1988. Určuje OP pro soubor kulturních památek, areál Dolu Ed. Urx a Landek.

Vymezení hranic: Rozsah památkového pásma je vymezen vnějšími hranicemi parcel č.: 1411, 1413, 1415, 1417, 1420, 1421, 1425, 1426, 1269, 1254, 1264, 1254, 1230, 446 (k.ú. Koblov), 447 (k.ú. Koblov), 446 (k.ú. Koblov), 440 (k.ú. Koblov), 1338, 1340, 1340/2, 1342, 1344, 1340/1, 2092, 2090, 2088, 1874, 1976, 1348, 1349/1, 1389/1, 1960/3, 1436/1, 1411. Kromě značených k.ú. Koblov, nachází se OP v k.ú. Petřkovice.

20286/8-1450 areál dvou archeologických lokalit Landek, parc.č.: 1269, 1267, les Velmi významná archeologická lokalita Landek, na které se nacházejí pozůstatky paleolitického osídlení, slovanského osídlení 8. - 11. století a zbytky středověkého hradu. /1 tábořiště lovců mamutů, osada lidu s moravskou malovanou keramikou a osada lidu lužických popelnicových polí, Landek, parc.č.: 1267, les Osada lovců mamutů má základní význam pro zkoumání nejmladšího paleolitického osídlení střední Evropy. Osada lidu s moravskou malovanou keramikou výrazně doplňuje sídlištní areál opavsko-hornoslezské skupiny lengyelské kultury. Stanice aurignacien-gravettská, sídliště lidu popelnicových polí. /2 slovanské hradisko, středověký hrad, Landek, parc.č.: 1269, les Významná památka na nejstarší slovanské osídlení v 8. - 11. století. Nelze vyloučit, že se jedná o jedno z hradisek kmene Holasiců. Středověký hrad byl v místě zbudován v průběhu 2. poloviny 13. století, zničen v 15.-16. století.

40362/8-2896 areál závodu II, dolu Eduard Urx (Odra) - TP parc.č.: 1304, 1305, 1314, 1323, stav.


172

Hodnotný areál technických památek, dříve jámy Anselm, založený roku 1835. Areál jámy je značně rozlehlý. Hlavní skupiny budov jsou soustředěny kolem vlastní těžní jámy. Druhá skupina - třídírna - při jižním okraji a kolejišti. Směrem na jihozápad byla napojena lanovka pro dopravu uhlí od jámy Urx. Jednotlivé objekty budou využity v rámci přípravy hornického muzea. /1 budova těžní věže, objekt č.1 parc.č.: 1305, stav. Součást areálu z přelomu 19. a 20. století. Budova bude využita v rámci připravovaného muzea OKR. /2 tzv. budova těžního stroje, objekt č.2 parc.č.: 1304, stav. Průmyslová budova z režného zdiva, datovaná na štítové straně léty 1914-1915. Její výraz je ovlivněn technologií těžního stroje a dobovým architektonickým materiálem. Nedílná součást areálu, objekt bude využit v rámci připravovaného muzea OKR. /3 tzv. kantýna, č. objektu 10 d parc.č.: 1314, stav. Volně stojící jednopatrová budova z režného zdiva z přelomu 19. - 20. století. Jedna z prvních budov postavených v areálu. Bývalá závodní kantýna bude využita v rámci připravovaného muzea OKR. /4 správní budova, tzv. Misková vila parc.č.: 1323, stav. Volně stojící dvoupodlažní třítraktová budova s portikem a dvouramenným schodištěm, datovaná na štítě nad hlavním vstupem do roku 1919. Součást areálu dolu E. Urx, jedna z budov, které tvoří soubor staveb navrhovaného hornického skanzenu. /5 kompresorovna, č.p. 31 parc.č.: 1309 Stavba zajímavé architektonické kompozice z režného zdiva. Rok výstavby 1906. Původní technologické zařízení nedochováno. Součást areálu dolu E. Urx. /6 víceúčelová budova, č.p. 23, 36, 35 parc.č.: 1310 Stavba z režného zdiva na výrazném obdélníkovém půdorysu z roku 1898. Nedílná součást areálu dolu E. Urx. /7 kotelna a komín, č.p. 29, 103 parc.č.:1306 Stavba z režného zdiva bez výrazného členění z roku 1912. Součást areálu dolu E. Urx. /8 víceúčelová budova, čp. 12 (lampovna, maskovna, kanceláře, koupelny), parc.č.: 1311 Výrazná architektonická kompozice fasády s převýšeným štítem, ve kterém jsou umístěny hodiny. Interiér částečně dochován s příklady kvalitní truhlářské a tesařské práce (vstupní dveře, dveře do chodby ap.) Součást areálu dolu E. Urx.

10592 / 8-3927 uhelný důl hlubinný Oskar (TP) K Lidicím /1 šachetní budova, strojovna parc.č. 1518,st. /2 správní budova, koupelny parc.č.1517,st.

/3 dílny parc.č. 1520,st. /4 vrátnice parc.č. 1520,st.

PLESNÁ

14157/8-1457 farní kostel sv. Jakuba Staršího s areálem parc.č.: 587, stav. i o.p. /1 farní kostel sv. Jakuba Staršího parc.č.: 587, stav. Velmi hodnotná, kvalitní klasicistní architektura z let 1783-1787, postavená ostravským stavitelem Venzelem Mükuschem.

/2 soubor 4 kapliček parc.č. 587, o.p. /3 ohradní zeď parc.č.587, o.p. 27110 / 8-1458 kaplička Proti škole Drobná empírová stavba z 1.pol.19.stol. Doplňuje areál farního kostela. POLANKA NAD ODROU

49803/8-3976 farní kostel sv. Anny v centru obce, parc.č. 48 Novogotický jednolodní zděný omítaný kostel vybavený slohově jednotným mobiliářem tvoří výraznou dominantu obce a jejího okolí.

103524 krucifix

křižovatka na ul. Hraničkya Anny 19820 / 8-1651 socha sv. Jana Nepomuckého ul. 1. května, proti čp. 229

45418 / 8-1652 smírčí kříž po pravé straně cesty navazující na ul. K Vydralinám

Letenské


173

PORUBA

35954/8-236 zámek nábř. SPB 60

102896 činžovní dům - soubor domů tzv. "Oblouk" U Oblouku, čp.500 až čp.511

101811 činžovní dům Porubská, čp. 549




101721 činžovní dům Matěje Kopeckého, čp. 556

102897 činžovní dům Hlavní tř., čp.557, č.o.87,89,91, 93, 95

102873 činžovní dům Hlavní tř., čp. 567



103261 činžovní dům

17. listopadu, čp. 593

102911 SŠ - Wichterlovo gymnázium Čs. exilu, čp. 669

103669 společenský dům - Dům kultury Poklad Matěje Kopeckého, čp. 675

101726 činžovní dům 17. listopadu, čp. 677


102043 činžovní dům - soubor domů Hlavní tř., čp. 683






101977 pošta Porubská, čp. 713

PROSKOVICE

38755/8- 697 kaple sv. Floriána Světlovská, parc.č.: 160

Doklad doznívajících barokních vlivů v lid. stavitelství z poč. 19. stol. Architektonicky významný prvek v zástavbě .

15954/8-2354 kříž kamenný Světlovská 122, parc.č.: 31.

Velmi kvalitní barokní kamenická práce z roku 1774.

103106 kaple na pozemku parc.č. 743

103001 kaple Na Smyčce, parc.č. 208/1

PŘÍVOZ

23371/8-2448 areál farního kostela s farou nám. Sv. Čecha, parc.č.: 431, 430, stav. Nedílná součást urbanistického souboru Přívozu, který byl jako celek navržen v závěru 19. století arch. Camillem Sittem a realizován v letech 1895-1905. /1 farní kostel Neposkvrněného Početí P. Marie nám. Sv. Čecha, parc.č.: 431, stav. Pozoruhodný doklad hodnotné a slohově čisté historizující jednolodní architektury postavené podle projektu Camilla Sitteho vletech 1896-1899. Slohová čistota je zdůrazněna i stejně řešeným interiérem. Významná dominanta městského urbanistického celku.

/2 fara čp.507 Náměstí Sv. Čecha 5, par.č. 430,stav. Součást areálu kostela.

32404/8-3041 městský dům Chopinova, Nádražní, čp. 427

15406/8-3052 městský dům Wattova, Špálova, čp. 430


40637/8-2749 archív Špálova, čp. 450

34312/8-3031 městský dům nám. Sv. Čecha, čp. 516

30956/8-3034 městský dům nám. Sv. Čecha, Libušina, čp.518


174

19178/8-3044 městský dům Chopinova, čp. 523

34260/8-3035 městský dům Nádražní, Mariánskohorská,čp.532


17930/8-3049 městský dům U Tiskárny, čp. 539


44824/8-3033 městský dům - soubor dvou městských domů

nám. Sv. Čecha, čp. 547

41959/8-3043 městský dům Chopinova, čp. 550


45144/8-3040 městský dům Chopinova, Nádražní, čp. 576

104492 silniční most, ev.č.56-015 Nachází se v k.ú. přívoz a k.ú. Petřkovice.

47225/8-3048 spořitelna U Tiskárny, čp. 578 47271/8-3042 městský dům Hlávkova, Nádražní, čp. 592

35085/8-3046 městský dům Libušina, čp. 593




28938/8-3051 městský dům Wattova, čp. 670


17224/8-3029 městský dům nám. Sv. Čecha, Nádražní, čp.732




12167/8-3295 činžovní dům, z toho jen: uliční průčelí, celková hmota objektu Nádražní, čp. 1248

12166/8-3278 pojišťovna hasičská Nádražní, čp.1325

11284/8-3934 uhelný důl hlubinný Oderka/Odra (TP)

Oderská ul.

SLEZSKÁ OSTRAVA

31916/2449 farní kostel sv. Josefa Těšínská, parc.č.: 196 Hodnotná barokní jednolodní stavba ovlivněná klasicismem, postavená v letech 1780-1783, s věží z 1. poloviny 20. století.

31760/8-2385 městská radnice čp. 138 Těšínská 35, parc.č.: 1/1 Volně stojící, kvalitní historizující stavba se zachovaným původním interiérem z roku 1911-1913, postavená podle návrhu Viktorina Šulce a projektu Jaroslava Volence a Fr. Doležela. Doklad reprezentativní, pohledově exponované, městské architektury.

10593/8-3928 areál bývalého kamenouhelného dolu Trojice (TP) /1 strojovna č. 1 parc. č. 161/3 Objekt na podélném půdoryse s halovým prostorem krytým segmentovou střechou nesenou příhradovými nosníky. Postaven z režného zdiva, členěn velkorozměrovými průmyslovými okny z let 1913 - 16. /2 strojovna č. 2 parc.č. 163/1 Objekt na podélném půdoryse s halovou dispozicí, krytý sedlovou střechou. Fasáda z režného zdiva, architektonicky členěná. Postaveno v roce 1906. /3 šatny, koupelny, lampovna, truhlárna parc.č. 163/1 Výškově členěný objekt na nepravidelném půdoryse, fasáda z režného zdiva, architektonicky členěná z let 1911 - 1913. /6 terasy parc. č. 168/2 o.p. Opěrné zdi vymezující prostor terasy ve svahu o délce cca 150 m a šířce cca 20 m. Režné zdivo, koruna zakončena římsou. Z let 1906 - 11. /7 kuželová halda dolu Trojice Emma Lucie parc. č. 510 o.p. Mezi dolem Petr Bezruč (Terezie, býv. dolem Trojice a Michálkovickou ulicí.) Dominantní kužel s prohořelou hlušinou bývalého dolu a koksovny Trojice. Představuje nejvyšší bod na území města - 311m n.m. Halda z let 1920 - 60, výrazná dominanta města, doklad historie dolování přímo ve městě.


175

12580/8-3523 areál jámy Terezie (důl Petr Bezruč)-TP parc.č.: 2371, 2370, 2368, stav. 2396/1, ost.pl. Hodnotný areál technických památek s výraznou dominantou těžní věže z počátku 20.století. /1 těžní věž s těžní budovou parc.č.: 2370 Těžní budova s tzv. srostlou dvojicí těžních věží z r. 1907 a r. 1917 tvoří jeden objekt. Konstrukce těžní věže je ocelová, příhradová. Jedna z nejstarších těžních věží Ostravy, tvoří nezastupitelnou dominantu na severovýchodním horizontu města.

/3 strojovna těžního stroje č.1 Parc.č. 2368, stav. Budova z hrázděného zdiva, s těžní věží tvoří technologickou jednotku.

/4 strojovna pomocného těžního stroje parc.č. 2371,stav.

37050/8-233 hrad Slezskoostravský, zřícenina U soutoku řek Ostravice a Lučiny

101810 kaple Panny Marie Lurdské Keltičkova

68678/8-2242 hrob - náhrobek Petra Cingra Ústřední hřbitov

27106/8-234 hrob a pomník zastřelených havířů ústřední hřbitov

38398/8-2490 pomník Miloše Sýkory Těšínská ul., pravý břeh Řeky Ostravice

32552/8-2868 pomník obětem hornické stávky r. 1894

Těšínská ul.

41725/8-229 pomník osvobození Rudou armádou (tank)

Těšínská ul.

11883/8-3202 vodárna čp.1844 (TP) Nejedlého, Jaklovec

11286/8-3936 uhelný důl hlubinný Ján – Mária (TP)

Hranečník

10607/8-3930 uhelný důl hlubinný Michálka, (TP) z toho jen: strojovna, kompresorovna, koupelny, šatny

STARÁ BĚLÁ

20249/8-714 farní kostel sv. Jana Nepomuckého Blanická ul., parc.č.: 1 Pozdně barokní architektura z let 1776-1801, postavena příborským stavitelem Václavem Röhlichem.

22148 / 8-2357 kříž Stařecká ul.

SVINOV

23426/8-2756 kamenná sýpka čp. 1190 Nad Porubkou č. 36, parc.č.: 1566/2, stav.

Hodnotná památka dokládající vývoj obce. Sýpka z konce 18. století, obytná budova z počátku 19. století.

51178/8 - 4046 městský dům čp. 370 (bývalá lékárna) Peterkova ul. 370, katastr. č. 988 st., k.ú. Poruba-jih

Urbanisticky hodnotná součást zástavby prostoru před nádražní halou v Ostravě Svinově. Postavena v letech 1924 až 1925 architektem Fr. Divíškem.

103000 soubor domů a vily obytné kolonie tažíren trub Bílovecká /1 obytný dům č. p. 118, parc. č. 243 /2 obytný dům č. p. 123, parc. č. 244 /3 obytný dům č. p. 138, parc. č. 245

/4 obytný dům č. p. 155, parc. č. 247 /5 vila č. p. 117, parc. č. 250/1 /6 obytný dům č. p. 115, parc. č. 252/1

49797/8-3977 výpravní budova železniční stanice Svinov parc.č. 3116, 3114

Poslední dochovaná původní výpravní budova v Ostravě. Jedno z nejvýznamnějších nádraží bývalé SDF. Autorem projektu První staniční budovy postavené v letech 1846 - 47 byl arch. Karel Hummel. V 70. letech byla zvětšena postranními rizality a přízemními křídly. V roce 1895 připojena na jižní straně nová patrová budova. Dnes se výpravní budova sestává ze dvou částí spojených krčkem.

102914 soubor věcí lihovaru ulice Luční, ulice Ryšových

/1 lihovar (hlavní výrobní objekt, sklad, kanceláře) parc. č. 2717


176

/2 zámečnické dílny, kotelna a komín parc. č. 2718 /3 obytný dům čp. 172 parc. č. 2734

TŘEBOVICE

102943 socha sv. Jana Nepomuckého parc. č. 325/1

104263 kostel Nanebevzetí Panny Marie Ul. V Mešníku, areál hřbitova Nejstarší barokní mariánský kostel na území města Ostravy. VÍTKOVICE

23865/8-2753 zámek čp. 80 Výstavní 99, parc.č.: 1026 Jednopatrový empirový zámek z let 1846-47, významný doklad dějin Vítkovických železáren a zároveň doklad urbanistické koncepce města.

23608/8-2754 farní kostel sv. Pavla Mírové náměstí, parc.č.: 891 Významný doklad historizující novogot. architektury, postaven v letech 1880-86 podle plánů vídeňského architekta A. Kirsteina. Kostel s vodární věží tvoří dominantu města.

29124/8- 3057 radnice čp. 516 Mírové nám. 1, parc. č. 998 (část) Jednopatrový objekt na obdélném půdoryse s převýšenou střední částí ukončenou věží, tvoří dominantu nám., postaven podle projektu architekta von Ferstela asi kolem roku 1907. Gotizujícími a romantickými prvky je přizpůsoben průmyslovému charakteru celkového urban. záměru.

15576/8-3064 areál Jeremenko Jedná se o bývalý odval, na kterém byly rekultivační práce zahájeny v r. 2002 s předpokladem ukončení v 12/2009. Na části plochy byly realizovány výsadby lesního porostu. V současné době probíhá doporučená údržba, která vyplývá ze znaleckého posudku a doporučení odboru ŽP MMO. Těžní budova s těžní věží

28623/8-2243 hrob - pomník a spol. hrob horníků zastřelených při stávce v r. 1890 hřbitov, skupina XX

68679/8-2244 hrob obětí zastřelených při hladových demonstracích v r. 1917 Vítkovice

hřbitov, skupina VI

100992 společenský dům - Český dům Ostrava 3, Výstavní 113, čp.17

100647 vila Vítkovice, Ruská 11, čp.87

47178/8-3061 činžovní dům Mírová 24, čp.97

41596/8-3060 činžovní dům Mírová 18, čp.98

102951 vila Ruská 45, čp.153

46421/8-3062 fara čp.154

35279/8-3058 restaurace Společenský dům 1. máje 2, čp.160

32201/8-3059 tělocvična 1. máje 132, čp.346

50833/8-4026 mateřská škola Prokopa Velikého, čp.425

100715 jiná sociální stavba - zaopatřovací ústav

Lidická 55, čp.697

34137/8-3063 tržnice Jeremenkova 18, čp.1136

100908 jiná obytná stavba - budova bývalého domova řádových sester, nyní vrátnice Zálužanského, čp.1192

37089/8-3065 motorová elektrárna Vítkovice, záv. 08 VŽ, Ruská

11258/8-3933 rozvodna- ústředna- elektr. II. (TP), Vítkovická

10591/8-3926 plynojem (TP) La Passionare

10590/8-3924 uhelný důl hlubinný - vybavení jámy Louis (TP)

Jeremenko z toho jen: těžní stroj, kompresor, kotle - pohon roštu

ZÁBŘEH

101419 Soubor věcí bývalého zámku /1 budova čp. 42

/2 ohradní zeď pozemek st. parc. č. 65/1

17324 / 8-2450 krucifix Starobělská u čp. 61

20045 / 8-2755 pomník rudoarmějců Rudná


177

Obec Dolní Lhota

32266/8 - 2181 památník a hrob příslušníků 1. čs. tankové brigády místní hřbitov, parc.č.: 1/2, k. ú. Dolní Lhota u Ostravy Památka osvobozovacích bojů v r. 1945.

Město Klimkovice

Celé katastrální území je tzv. lázeňským místem. Nachází se zde lázeňské a rehabilitační zařízení - Lázně Sanatoria Klimkovice (funkční neplodnost, gynekologická onemocnění, nemoci neurologické, nemoci pohybového ústrojí, pooperační a poúrazové stavy a rekondice).

34281/8-1601 zámek s areálem parku parc.č. 1 st., 4, 5, 6, 7 o.p., k.ú. Klimkovice /1 zámek, čp. 1 parc.č. 1 st. Renesanční architektura z 2. poloviny 16. století, přestavovaná a upravovaná po polovině 19. století. /2 zámecký park (nyní sad P. Bezruče) parc.č. 4, 5, 6, 7 o.p. Přírodně krajinářský park sbírkového charakteru, součást areálu zámku. V současné době slouží jako veřejná městská zeleň.

28793/8-1602 farní kostel sv. Kateřiny s areálem Náměstí parc.č. 2, 3, st., 561 o.p Areál gotického založení, tvořící kompoziční celek se sousedním renesančním areálem zámku. /1 farní kostel sv. Kateřiny parc.č. 2, 3 st. Trojlodní architektura gotického založení ve 14. století s dochovaným gotickým jádrem. Upravována v 16. a počátkem 19. století. Na kostel navazuje centrální empírová kaple ze začátku 19. století. /2 socha sv. Šebestiána Parc.č. 561/1 o.p.( socha přemístěna z areálu kostela na náměstí)

3/ socha Panny Marie Parc.č. 561/1 o.p.( socha přemístěna, je nadále součástí areálu kostela)

23000/8-1603 hřbitovní kostel Nejsv. Trojice s areálem Hřbitov, parc.č. 200 st. /1 hřbitovní kostel Nejsv. Trojice parc.č. 200 st., k.ú. Klimkovice Jednolodní architektura z konce 16. století, upravená v interiéru v 18. a ve 20. století.

/2 socha Sv. Jana Nepomuckého parc.č.200, st. Kvalitní sochařská práce z roku 1736.

13937/8-1604 památník osvobození parc.č.7, o.p., vpravo od zámku Obec Olbramice

39008/ 8-1648 farní kostel sv. Bartoloměje parc.č. 1 st., k.ú. Olbramice Jednolodní kostel gotického založení, v interiéru upravený barokně. Exteriér upraven asi v roce 1865 v pseudorománském slohu. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

32377/8-715 zámek s areálem parku parc.č. 88, 91, 92, 90/1, 89, k.ú. Stará Ves nad Ondřejnicí /1 zámek čp. 1 parc.č. 88 st. Čtyřkřídlá renesanční architektura z let 1560 - 1570. Doklad kvalitního feudálního sídla s arkádovým dvorem a fasádou zdobenou zlidovělým sgrafitem. Úpravy po požárech v 17. a 18. století, v roce 1945 zničena původní věž s bání a lucernou a nahrazena stanovou střechou. /2 zámecký park parc.č. 91, 92, 90/1, 89 o.p. Současné uspořádání zámeckého parku vzniklo v 19. století v období romantismu. Přírodně krajinářský park.

27692 / 8-716 farní kostel sv. Jana Křtitele s budovou fary čp. 11 parc. čís. 1 st., 7 st.


178

Velmi hodnotná renesanční architektura z let 1587 - 1598 s charakteristickou síťovou klenbou a kvalitními kamennými dobovými články. Město Šenov

20212/8-3996 zámecký park parc.č. 2/1,14/1, 1 o.p. Přírodně krajinářský park, založený pravděpodobně na počátku 19. století za Skrbenských z hřiště. Součást veřejné zeleně v obci, jehož součástí je i stavba vrcholně barokního farního kostela Prozřetelnosti Boží. 37271/8-720 farní kostel Prozřetelnosti Boží s ohradní zdí parc.č. 11, 12 /1 farní kostel Prozřetelnosti Boží parc.č. 11 st. Centralizující architektonicky významná pozdně barokní stavba, složité půdorysné koncepce z r. 1764 s kvalitní vnitřní výzdobou.

/2 ohradní zeď parc.č.2 Zbytek původní ohradní zdi z 19.stol., součást areálu kostela.

27018 / 8-2359 socha sv. Antonína Při škole

10346 / 8-3534 socha sv. Floriána u hlavní silnice při odbočce do ulice Pod lipami

31165 / 8-2358 socha sv. Jana Nepomuckého Při škole Obec Václavovice

50518 / 8-4006 kaple u čp. 11 parc.č. 212

Obec Velká Polom 32551/8-1503 zřícenina tvrze se sýpkou /1 zřícenina tvrze čp. 50 parc.č. 600 Významná slezská renesanční tvrz z 2. poloviny 15. století, upravována v roce 1573. Kolem roku 1800 nebyla obydlena a byla přeměněna v sýpku.

/2 sýpka parc.č. 598 st.

Patrová stavba z 2. poloviny 16. století, patrně součást přestavby tvrze v roce 1573. Součást areálu bývalé vodní tvrze.

34550/8–1504 farní kostel sv. Václava s areálem /1 farní kostel sv. Václava parc.č. 1 st.

Jednolodní renesanční stavba z roku 1589 se starším jádrem a barokními úpravami.

/2 ohradní zeď se vstupní branou parc.č.2, st Ohradní zeď z lomového kamene vymezuje hranice areálu kostela.

103451 fara Osvoboditelů, čp.66 Obec Vřesina 33690 / 8-2116 kaple se zvoničkou u školy, parc.č. 2383/2 Příklad drobné sakrální stavby, tvořící doplněk návsi. Jako zvonice v současné době již neslouží. Provedeny novodobé úpravy.

Na území těchto obcí se nemovité kulturní památky nenacházejí: Obec Čavisov Obec Horní Lhota

Město Vratimov Obec Zbyslavice


179

JEV 9. NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA.

Podklady: Národní památkový ústav www.npu.cz - monumnet



č. Č.rejst. Název Od roku

1 296 Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren 2002

2 228 Důl Michal v Ostravě 1995

3 324 Lískova vila v Ostravě 2008

4 157 Památník Rudé armády - mausoleum v Ostravě 1978

1.Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren, rejstř.č.296 k.ú. Moravská Ostrava, Vítkovice

Velmi hodnotný areál industriální architektury s nezastupitelnou dominantou těžní věže a vysokých pecí v interiéru města.

prohlášeno Nařízením vlády č 337/2002 Sb.

1.a)10363/8-3520 uhelný důl hlubinný Hlubina se souborem technického vybavení Ul. Místecká k.ú. Moravská Ostrava

/1 těžní věž a těžní budova parc.č. 3220/2, stav.

Hodnotná industriální architektura z režného zdiva v ocelové konstrukci s dominantou těžní věže z 20. let 20. století.

/2 strojovna

parc.č. 3212, stav. Halový objekt se segmentovou střechou, členěný na dvě samostatné strojovny, z režného zdiva v ocelové příhradové konstrukci z 20. let 20. století.

/3 koupelny

parc.č. 3207, stav. Na dvou podélných půdorysech se spojovacím krčkem postavena dvoupodlažní budova se sedlovými střechami, fasády v kombinaci režného zdiva s omítaným, bohatým

členěním. Pravděpodobně jedna z nejstarších budov v areálu, kolem roku 1900.

/4 kotelna

parc.č. 3220/3, stav. Železobetonový halový objekt z r. 1912 s cenným technickým zařízením.

/5 stará třídírna

/6 úpravna uhlí

/7 komín kotelny

/8 koupelny mužstva nové

/9 kompresorovna

1.b)50336/8-4000 železárna - koksovna a vysoké pece Vítkovice se souborem technického vybavení Ul. Místecká, k.ú Vítkovice

Areál významný uceleností technologie toku zpracování uhlí. Koksárenství navazuje přímo na těžbu uhlí (areál jámy Hlubina) na jedné straně a zajišťuje koks pro hutě a železárny na straně druhé. /1 vykládka uhlí z vagonů – parc.č.1051/1 /2 mlýnice uhlí včetně zásobníků a mlýnů – parc.č.1051/1 /3 budova zásobníků včetně dopravních mostů – parc.č.1051/1 /4 uhelná věž – parc.č.1051/1 /5 koksárenská baterie č.4 včetně sypného provozu, kolejí výtlač. a vodícího vozu a komín, parc. č. 1051/1 /6 koksárenská baterie č.5 včetně sypného provozu, kolejí výtlač. a vodícího vozu a komín, parc.č.1051/1 /7 dvě hasící věže – parc.č.1051/1 /8 hrubá třídírna koksu včetně třidičů - parc.č.1051/1 /9 jemná třídírna koksu včetně zařízení – parc.1051/1 /10 rozvodna – parc.č.3220/1-náleží do areálu Hlubina, k.ú. Mor. Ostrava /11 most aglomerace včetně přesýpací stanice – parc.č.1051/1


180

/12 starý rudný most včetně zásobníků surovin, tech. zařízení a dopravních mostů, parc.č.1051/1 /13 zavážení vys. pecí včetně výsypné jámy, zásobníků surovin, tech. zařízení a dopravních mostů, p.č.1051/1 /14 vysoká pec č.1, parc.č.1051/1 /15 vysoká pec č.4, parc.č.1051/1 /16 vysoká pec č.6, parc.č.1051/1 /17 plynojem, parc,č,1051/1 /18 energetická ústředna č.6, parc.č.1051/1 /19 výstavní pavilon, parc.č.1051/1-přemístěn k zámečku

ochranné pásmo OPP vyhlášeno rozhodnutím Magistrátu města Ostravy, odborem kultury, č.j. kult /1713/ 94 ze dne 10. 4. 1995.

Vymezení hranic: od cípu parcely č. 3220 / 12 přechází parc.č. 3372 / 1, po jejím vnějším okraji a po vnějším okraji parc.č. 1051/1, 1071 /1, po hranici zrušené vlečky na most, po vnějším okraji parc.č. 1071 /1, 1051 /1, 3691, 3641, 3220 /12.

Přechody mezi k.ú. Vítkovice a Moravská Ostrava jsou v hranicích pásma mezi parc.č. 3372 /1 - 1051 /1 a parc. č. 1051 /1 - 3641.

2.Důl Michal v Ostravě, rejstř.č. 228 k.ú.: Michálkovice

10372/8-3519 areál dolu MICHAL (Petr Cingr)- TP stavební parc.č.: 86, 88, 89, 244/1, 244/2, 245,246,248,249,448 Mimořádně hodnotný autentický areál po stavební a technické stránce. Stavební část z let 1913 - 1915 projektoval architekt František Fiala, absolvent vídeňské Wagnerovy školy.

NKP - nařízení vlády ze dne 16. srpna 1995. Ochranné pásmo vyhlášeno MKČR 8. 10. 1998. Změna nařízení vlády ze dne 16.8.1995 (č. 262/1995 Sb.) o prohlášení za NKP provedená nařízením vlády ze dne 19.6.2002 (č.336/2002 Sb.) – týká se výčtu parcel. /1 těžní věž a těžní budova jámy Michal Dominanta a důležitá součást jámy Michal z let 1913-1915.

/2 objekt koupelny, cechovny, administrativy Velmi kvalitní důlní budova od arch. F. Fialy z let 1913-1915, autenticky zachovalá.

/3 objekt strojoven Hodnotný objekt je součástí areálu z let 1913 - 1915.

/4 mechanická dílna Objekt z let 1912-1915 tvoří jednu z dominant areálu a formuje celý vstupní prostor.

/5 stará kotelna s parním kotlem Breitfeld a Daněk Objekt z roku 1907 tvoří nedílnou součást areálu dolu Michal.

/6 uhelná třídírna Objekt na nepravidelném půdoryse, přibližně ve tvaru písmene T, železobetonová konstrukce s cihelnou vyzdívkou. Postaven v roce 1913, přestavba v roce 1927, dostavba asi v roce 1937.

3.Lískova vila v Ostravě, rejstř.č. 324 k.ú. Slezská Ostrava

19405/8-2750 vila Lískova Čedičova, čp.1406, č.o.8, parc.č. 1359 stav.

Volně stojící budova na nepravidelném půdorysu, příklad realizace architektonických tendencí 30. let na Ostravsku, osobité ztvárnění funkcionalismu ve výrazné formě. Autorem projektu z roku 1935 je arch. Lubomír Šlapeta, dům byl postaven v roce 1936.

Prohlášeno Nařízením vlády č.170/2008 Sb.

4.Památník Rudé armády-mauzoleum, rejstř.č. 157 k.ú. Moravská Ostrava

8 - 2236 památník RA, mausoleum

Komenského sady parc.č. 1036, park

Památník osvobození Československa RA, vybudován v r. 1946, dílo arch. Jírovce, akad, sochařů Karla Vávry a Konráda Babraje.


181

NKP vyhlášena usnesením vlády ČSR čís. 70/78 Sb. ze dne 24.2.1978 a Nařízením vlády č.147/1999 Sb. Ze dne 16.6.1999 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky..

ochranné pásmo

OP vyhl. rozhodnutím NVO OK, čj. kult. 365/1/83/Mac/ Prym. ze dne 28.1.1983 pro Památník RA v Komenského sadech. Hranice vymezeny parc. 1036, 1036/1

Na území těchto obcí se nenachází nemovité národní kulturní památky. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Město Šenov


JEV 10. PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

Podklady: Národní památkový ústav


3.2.9.2.2 Architektonické a urbanistické hodnoty území

JEV 11. URBANISTICKÉ HODNOTY

Podklady: vlastní průzkum Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP:


Označ. plochy název lokality poznámka U 1 Poruba Sorella U 2 Přívoz Sitte U 3 Centrum Moravské Ostravy Součást MPZ U 4 Hrabůvka – Jubilejní kolonie OP U 5 Vítkovice – Štítová kolonie dělnická kolonie

Město Klimkovice Západně od zastavěného území města se nachází pro ostravský region významný lázeňský komplex-lázně Klimkovice.

Obec Vřesina Systém vojenského opevněni z období 1.republiky a 2.světové války;

Na území těchto obcí se nenachází žádné urbanistické hodnoty. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí

Město Šenov Obec Václavovice Obec Velká Polom Město Vratimov Obec Zbyslavice

JEV 12. REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY

Podklady: odborná literatura



182

JEV 13. HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR

Podklady: průzkum území, odborná literatura



Označ. plochy název lokality poznámka U 1 Důl Hlubina a vysoké pece Vítkovic NKP U 2 Petřkovice – Hornické muzeum Landek U 3 Michálkovice – Důl Michal NKP U 4 Zábřeh – zámek s kostelem U 5 Vodárna Nová Ves TP U 6 Slezskoostravský hrad nejstarší historická památka

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází zámek s areálem. Jedná se o kvalitní renesanční architekturu z 16.století, fasády jsou zdobeny zlidovělým sgrafitem.

Obec Velká Polom Na území obce se nachází zřícenina renesanční vodní tvrze z 2.poloviny 15.století. V blízkosti se nachází objekt sýpky, který byl součástí tvrze.

Na území těchto obcí se nenachází historicky významná stavba. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice

Město Šenov Obec Václavovice Město Vratimov Obec Vřesina Obec Zbyslavice

JEV 14. ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR

Podklady: průzkum území, odborná literatura



Označ. stavby název stavby kat. území 1 Stará radnice Moravské Ostravy Moravská Ostrava 2 Radnice Slezské Ostravy Slezská Ostrava 3 Radnice Vítkovic Vítkovice 4 Nová radnice Moravské Ostravy Moravská Ostrava 5 kostel sv. Václava Moravská Ostrava 6 katedrála Božského Spasitele Moravská Ostrava 7 kostel Neposkvrněného početí Panny Marie Přívoz 8 evangelický kostel Moravská Ostrava 9 kostel Korunování Panny Marie Mariánské Hory

10 kostel sv. Kateřiny Hrabová 11 kostel sv. Bartoloměje Nová Ves 12 kostel sv. Jakuba Staršího Stará Plesná 13 kostel sv. Josefa Slezská Ostrava 14 kostel sv. Jana Nepomuckého Stará Bělá 15 kostel Nanebevzetí Panny Marie Třebovice 16 kostel sv. Pavla Vítkovice 17 zámek Vítkovických železáren Vítkovice 18 Elekrocentrála Žofinské huti Moravská Ostrava 19 nový kostel v Zábřehu Zábřeh nad Odrou


183

Město Klimkovice Zámek Klimkovice, Lázně Klimkovice

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Nachází se zde renesanční zámek.

Na území těchto obcí se nenachází architektonicky cenná stavba: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Obec Olbramice Město Šenov


JEV 15. VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA

Podklady: průzkum území



Označ. stavby název stavby kat. území 1 věž Nové radnice Moravské Ostravy Moravská Ostrava 2 věž kostela sv. Václava Moravská Ostrava 3 věže katedrály Božského Spasitele Moravská Ostrava 4 věž evangelického kostela Moravská Ostrava 5 věže kostela Korunování Panny Marie Mariánské Hory 6 věže kostela Neposkvrněného početí Panny Marie Přívoz 7 věž kostela sv. Pavla Vítkovice 8 těžní věž Hlubina Moravská Ostrava 9 těžní věž Jindřich Moravská Ostrava

10 těžní věž Petr Bezruč Slezská Ostrava 11 těžní věž Michal Michálkovice 12 Domov sester Poruba 13 vysílač Hošťálkovice Hošťálkovice 14 kostel sv. Mikuláše Poruba

Obec Čavisov

Označ. stavby název stavby kat. území 15 vodojem Čavisov

Obec Dolní Lhota Na území obce se nachází významná stavební dominanta Kaple Sv. Cyrila a Metoděje. Obec Horní Lhota Na území obce se nenachází významná stavební dominanta.

Město Klimkovice Na území města se nachází významná stavební dominanta Kostel Sv. Kateřiny s areálem.

Obec Olbramice Na území obce se nachází významná stavební dominanta kostel sv. Bartoloměje.

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází významná stavební dominanta kostel sv. Jana Křtitele. Město Šenov Na území města se nenachází významná stavební dominanta Kostel Prozřetelnosti Boží


184

Obec Václavovice Na území obce se nachází významná stavební dominanta Kostel sv. Václava. Jedná se o novostavbu z roku 2001. Obec Velká Polom Na území obce se nachází významná stavební dominanta farní kostel sv. Václava s areálem. Město Vratimov Na území města se nachází významná stavební dominanta kostel sv. Jana Křtitele.

Obec Vřesina Na území obce se nachází významná stavební dominanta kostel sv. Viléma Aquilanskeho. Obec Zbyslavice Na území obce se nenachází významná stavební dominanta.

JEV 19. MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI

Podklady: průzkum území


Ostrava – Vítkovice: 1829 vybudování Rudolfové huti

Moravská Ostrava: 1847 zprovoznění Severní dráhy Ferdinandovy

Ostrava – Petřkovice Nález sídliště lovců z období starší doby kamenné Město Šenov Rodiště malíře Viléma Wunsche.

Na území těchto obcí se nenachází místo významné události. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 20. VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD

Podklady: vlastní průzkum



Označení název Katastrální území 1 věž Nové radnice Moravské Ostravy Moravská Ostrava 2 halda dolu Trojice Emma Lucie Slezská Ostrava 3 terasa před smuteční síní ústředního hřbitova Slezská Ostrava 4 vyhlídková terasa ( nad stadionem Baníku) Slezská Ostrava

Na území těchto obcí se nenacházejí významné vyhlídkové body: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí



185

3.2.9.3 Území archeologického zájmu

Landek Velmi významná archeologická lokalita Landek, na které se nacházejí pozůstatky paleolitického a slovanského osídlení z 8. - 11. století a zbytky středověkého hradu. /1 tábořiště lovců mamutů,

parc.č.: 1267, les Osada lidu s moravskou malovanou keramikou a osada lidu lužických popelnicových polí Osada lovců mamutů má základní význam pro zkoumání nejmladšího paleolitického osídlení střední Evropy. Osada lidu s moravskou malovanou keramikou výrazně doplňuje sídlištní areál opavsko-hornoslezské skupiny lengyelské kultury. Stanice aurignacien-gravettská, sídliště lidu popelnicových polí. /2 slovanské hradisko, parc.č.: 1269, středověký hrad, les Významná památka na nejstarší slovanské osídlení v 8. - 11. století. Nelze vyloučit, že se jedná o jedno z hradisek kmene Holasiců. Středověký hrad byl v místě zbudován v průběhu 2. poloviny 13. století, zničen v 15.-16. století.

JEV 16. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY

Podklady: Národní památkový ústav, Státní archeologický seznam: http://twist.up.npu.cz/ost/archeologie/ISAD/seznam/free/

UAN – území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR (SAS ČR). UAN jsou rozdělena podle kategorií: UAN I – území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů; UAN II – území, na němž nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100%; UAN III – území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt arch. nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů; UAN IV – území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu arch. nálezů – veškerá vytěžená území – lomy, cihelny, pískovny apod.



Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN Lokalizace 15-41-18/2 II Vřesina-středověké a novověké jádro obce Vřesina

15-43-03/2 II Martinov -středověké a novověké jádro obce Cca 2 km V od Plesné

15-43-03/3 II Stará Plesná-středověké a novověké jádro obce Cca 2 km od Martinova

15-43-04/1 I Landek, výšinné sídliště, zřícenina hradu Na zalesněném hřbetu V od Petřkovic

15-43-04/2 II Lhotka -středověké a novověké jádro obce Cca 1,5 km SV od Hošťálkovic

15-43-04/3 II Hošťálkovice-středověké a novověké jádro obce Cca 1,5 km JZ od Lhotky

15-43-05/1 II Přívoz-středověké a novověké jádro obce V okolí Hlučínské ulice

15-43-05/2 II Hrušov-středověké a novověké jádro obce JV od soutoku Odry a Ostravice

15-43-05/3 II Heřmanice-středověké a novověké jádro obce

Podél Heřmanického potoka, cca 3 km V od Hrušova

15-43-05/4 II Muglinov-středověké a novověké jádro obce Cca 2 km JV od Hrušova

15-43-07/1 II Krásné Pole-středověké a novověké jádro obce 3 km JV od Velké Polomi

15-43-08/1 I Poruba-zámek Na SV okraji historického jádra obce

15-43-08/2 I Poruba-Kostel sv. Mikuláše Na S okraji historického jádra obce

15-43-08/3 II Svinov-středověké a novověké jádro obce

Cca 2,5 km JV od Poruby, po obou březích Porubky

15-43-08/4 I Třebovice-bývalý zámek

Na pravém břehu řeky Opavy, v SV části historického jádra

15-43-08/5 II Pustkovec-středověké a novověké jádro obce Cca 2,5 km SZ od Třebovic

15-43-09/1 II

Mariánské Hory-Středověké a novověké jádro obce, dříve Čertova Lhotka

V okolí ulice Přemyslovců

15-43-09/2 II Nová Ves-středověké a novověké jádro obce

Na pravém břehu Odry, 3 km JZ od Mariánských Hor

15-43-10/1 I Moravská O.-středověké a novověké jádro města Na levém břehu Ostravice nad soutokem s Lučinou

15-43-10/2 I Slezskoostravský hrad, zřícenina

Na pravém břehu Ostravice, nad jejím soutokem s Lučinou

15-43-13/1 II Polanka nad Odrou-středověké a novověké jádro Na levém břehu Odry, V od Klimkovic


186

Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN Lokalizace obce

15-43-14/1 II Výškovice-středověké a novověké jádro obce Cca 3 km JV od Zábřehu

15-43-14/2 I

Zábřeh nad Odrou-zámek a kostel Navštívení Panny Marie

Ve středu obce

15-43-15/1 II Vítkovice-středověké a novověké jádro obce V JV části katastru Vítkovic

15-43-15/2 I Kunčice-zámek Ve středu historického jádra

15-43-18/1 II Proskovice-středověké a novověké jádro obce Cca 1 km JZ od Staré Bělé

15-43-18/2 I

Řečiště Odry-Polanka n/O, Proskovice, Stará Bělá

Meandry Odry od soutoku s Ondřejnicí až po most přes řeku u Nádražního rybníka

15-43-19/1 I Stará Bělá -tvrziště na S okraji obce u hřbitova

15-43-19/2 I Nová bělá-ESA 111 – Zadní kouty, Lipina Cca 700 m JZ obce

15-43-20/4 I Hrabová-kostel sv. Kateřiny Na V okraji obce

15-44-06/1 II Michálkovice -středověké a novověké jádro obce Po obou březích Michálkovického potoka

15-44-11/1 II Radvanice-středověké a novověké jádro obce Cca 2,5 km SZ od Bartovic

15-44-11/2 II Bartovice-středověké a novověké jádro obce Na pr. břehu Lučiny, cca 2,5 km JV od Radvanic

Obec Čavisov

Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN Lokalizace 15-43-07/4 II Čavisov - intravilán 1,8 km JJV od Dolní Lhoty

Obec Dolní Lhota

Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN Lokalizace 15-43-07/3 II Dolní Lhota - intravilán 2,5 km J od Velké Polomi

Obec Horní Lhota

Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN Lokalizace 15-43-01/2 II Horní Lhota – intravilán 2 km JZ od Velké Polomi

Město Klimkovice

Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN Lokalizace 15-43-12/3 II Středověké a novověké jádro obce Hýlov Osada 2 km SZ od zámku v Klimkovicích

15-43-12/4 I Klimkovice-kostel Sv. Kateřiny Klimkovice-kostel

15-43-12/5 I Klimkovice – kostel sv. Trojice a zámek Kostel, zámek

15-43-13/2 I Klimkovice – pravěké sídliště Severně od Klimkovic

Obec Olbramice

Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN Lokalizace 15-43-12/2 II Středověké a novověké jádro obce Intravilán Olbramic

15-43-12/6 I Pravěké sídliště intravilán


Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN Lokalizace 15-43-23/1 II Středověké a novověké jádro obce Na říčce Ondřejnici, 4 km SZ od Brušperku

Město Šenov Na území města se území s archeologickými jevy nenachází.

Obec Václavovice Na území obce se území s archeologickými jevy nenachází. Obec Velká Polom

Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN Lokalizace 15-43-02/1 I Velká Polom 9 km SSZ od Klimkovic

15-43-02/2 I Velká Polom-vodní tvrz v centru obce

Město Vratimov

Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN Lokalizace


187

Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN Lokalizace

15-43-20/2 I Za lesem-hrádek

Mezi pravým břehem řeky Ostravice a sil. Č. 477 z Řepiště do Vratimova

15-43-20/3 II

Vratimov-středověké a novověké jádro obce

Vratimov

Obec Vřesina

Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN Lokalizace 15-43-07/2 II Středověké a novověké jádro obce Vřesina Intravilán obce Vřesina

Obec Zbyslavice

Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN Lokalizace 15-43-12/1 II Středověké a novověké jádro obce Zbyslavice intravilán

3.2.10 Hospodářské podmínky– obsahuje jevy (2)

Hlavní cíle: • Zhodnocení celkových hospodářských podmínek území (místní a regionální ekonomiky) • Zhodnocení potřeby a nabídky ploch pro podnikání v obcích s ohledem na rozvojový potenciál obce

(výrazně limitováno současným stupněm poznání území obcí, ale i regionů). • Zhodnocení infrastrukturních předpokladů (jako významného předpokladu hospodářského

předpokladu území.

Dostupná data: Sčítání 2011, nezaměstnanost - průběžná evidence MPSV v letech 2012 a 2013 nezveřejňovala údaje o nezaměstnanosti za obce (vznikla diskontinuita v časových řadách), zlepšení v dostupnosti údajů nastalo v posledních letech, ČSÚ-hospodaření obcí. Zprávy z úřadu práce za okresy jsou dostupné každoročně, územní detail – za obce je spíše opomíjen, převažuje regionální pohled. Kvalita dat: Posouzení hospodářských podmínek na úrovni obcí je výrazně omezeno dostupnými daty – údaje o hrubém domácím produktu (HDP), přidané hodnotě, průměrných příjmech osob či domácností končí na úrovni krajů. Nejsou k dispozici za SO ORP a ani okresy. Na úrovni obcí nelze posoudit ani daňový potenciál či jejich daňové úsilí (jak vysoké daně by mohly obce vybírat a jaké úsilí při výběru daní vynakládají). Rozpočtové určení daní v ČR je dlouhodobě determinováno zejména počtem obyvatel obcí, velká města mají daňové příjmy na obyvatele několikanásobně větší než malá. Výjimku představují malé obce na jejichž území je skládka, probíhá těžba, disponují výhodným pronájmem majetku.

Interpretace dat: Je zatížena častou aplikací údajů, které nejsou adekvátní pro hodnocení hospodářské úrovně území – například podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva – je odvozován od věkové struktury obyvatel, zahrnuje v sobě i nezaměstnané osoby. Podobně podíl podnikajících fyzických osob – podnikatelů závisí na struktuře ekonomických subjektů v území, vysoký podíl „podnikatelů“ mají jak hospodářsky úspěšné, tak i neúspěšné obce. Tento ukazatel použitý v aktualizaci ÚAP r. 2010 byl v r. 2014 vyřazen. Možnost došetření: Obecně je hodnocení hospodaření obcí, jejich hospodářského potenciálu, velmi nákladné (audity hospodaření) a většinou nezahrnuje „vnitřní zadluženost“ odvozenou z objektivního zhodnocení potřeb obce. Daňové příjmy jsou jen částí příjmů obce. Ani celkové příjmy obcí – jejich porovnání nevede k jednoznačným a jednoduchým závěrům o hospodaření obcí. Aspirací územního plánování nemůže být analýza hospodaření obcí, která by byla neúplná a mohla vést k mylným závěrům a politickým dopadům. V úvahu je nezbytné vzít i skutečnost, že značná část investic je vázána na dotační transfery. Pro rozvoj obcí je tak velmi důležitá politická aktivita občanů a politických reprezentací. Specifika regionu: U hospodářského pilíře je potřeba vnímat i dlouhodobá specifika regionu – Ostravska s tradičními vazbami na Slovensko, historicky i širší migraci v rácmi Rakousko-Uherska (Haliče), specifickými pracovními návyky a kulturou. V průmyslu dominuje tradice hutnictví a těžby uhlí, která je však přímo v SO ORP Ostrava minulostí. Zhodnocení celkových hospodářských podmínek území

Jak již bylo naznačeno, posouzení hospodářských podmínek na úrovni obcí je výrazně omezeno dostupnými daty – údaje o HDP, přidané hodnotě, příjmech domácností končí na úrovni krajů. Nejsou k dispozici za SO ORP a ani okresy. Hospodářsky výkon obcí, regionů (s výjimkou kraje) tak nelze v ČR přímo stanovit. Zásadní význam pro hodnocení hospodářských podmínek území mají tak údaje o zaměstnanosti.


188

Výchozí otázkou je i co je cílem hodnocení zhodnocení hospodářských podmínek území? Celkové hodnocení by nemělo sklouznout do dílčích analýz, tj. zejména hodnocení struktury zaměstnanosti. Velikost podniků a jejich odvětvová struktura je územně diferencovaná (zejména podle přírodních a dopravních předpokladů území – viz alokační teorie), přitom je však obtížné rozlišit co je přirozenou diferenciací a co slabou stránkou obcí. To platí zejména u malých obcí, kde alokace hospodářských aktivit byla přírodně či historicky determinovaná a fungují v rámci specifických regionů. Jako zavádějící je hodnocena daňová výtěžnost na obyvatele, která obvykle není determinována hospodářskou prosperitou území, či podnikatelskými úspěchy obcí (ty ovlivňují celkové příjmy, jedná se spíše o výjimky), ale rozpočtovým určením daní podle pravidel MF ČR, podle velikostních kategorií obcí (viz známé případy obcí, které chtěly „uměle“ překročit 100 000 obyvatel). Hodnocení rozpočtů obcí provádí MF ČR, komentáře ke klasifikaci jsou poměrně „úsporné“, nelze je mechanicky přebírat a dále neodborně interpretovat. Vnímání nedostatků stávajících ukazatelů a jejich interpretace, změn v dostupnosti dat, vedly k inovaci návrhu ukazatelů (indikátorů) a postupu jejich vyhodnocení (v r. 2016 např. nové zařazení cen pozemků).

Změny v oblasti evidence nezaměstnanosti

Jedním z dobře dostupných údajů na úrovni obcí byly údaje o nezaměstnanosti, které byly prvotně dostupné z evidence ministerstva práce a sociálních věcí s měsíční periodicitou. V současnosti je nahrazují údaje o podílu nezaměstnaných. Menším nedostatkem míry nezaměstnanosti byla skutečnost, že na úrovni obcí byla vypočtena z aktuálního počtu nezaměstnaných a zastarávajícího počtu ekonomicky aktivních ze sčítání v roce 2001 po celé intercenzální období. U obcí, kde se počet obyvatel a tím i ekonomicky aktivních výrazně měnil, docházelo ke zkreslování výsledků. Zejména pak u obcí, kde počet obyvatel rostl o desítky procent. I přes tento nedostatek byly ukazatele míry nezaměstnanosti základním východiskem pro hodnocení hospodářského potenciálu obcí. Od ledna 2013 se přechází v ČR na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nový ukazatel je s původním ukazatelem míra nezaměstnanosti nesrovnatelný. Z následující tabulky je patrná diferenciace mezi oběma ukazateli, např. průměru podílu nezaměstnaných 6,9% za ČR odpovídá cca o ½ vyšší míra nezaměstnanosti – 9,8%. Nový ukazatel nezaměstnanosti ji „opticky“ zmenšuje.

Tabulka 113: Podíl nezaměstnaných osob a míra nezaměstnanosti podle SLDB 2011

Obyvatel

15 - 64 let Ekonomicky

aktivní z toho

zaměstnaníNezaměstnaní (dopočet)

% podíl nezaměstnaných

Míra nezaměstnanosti

ČR 7 267 169 5 080 573 4 580 714 499 859 6,9% 9,8%

MSK 839 584 575 689 504 301 71 388 8,5% 12,4%

SO ORP Ostrava 226806 156319 136935 19384 8,55% 12,40% Čavisov 374 268 253 15 4,01% 5,60% Dolní Lhota 960 666 614 52 5,42% 7,81% Horní Lhota 562 374 342 32 5,69% 8,56% Klimkovice 2871 2058 1919 139 4,84% 6,75% Olbramice 452 309 287 22 4,87% 7,12% Ostrava 206351 141881 123645 18 236 8,84% 12,85% Stará Ves n. O. 1789 1228 1142 86 4,81% 7,00% Šenov 4096 2821 2539 282 6,88% 10,00% Václavovice 1288 922 855 67 5,20% 7,27% Velká Polom 1240 907 832 75 6,05% 8,27% Vratimov 4592 3288 3033 255 5,55% 7,76% Vřesina 1804 1294 1191 103 5,71% 7,96% Zbyslavice 427 303 283 20 4,68% 6,60%

(zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty), Nová metodika – podíl nezaměstnaných = podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %), původní metodika – míra nezaměstnanosti = podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání k počtu ekonomicky aktivních)

Z předchozí tabulky je patrná velmi vysoká úroveň nezaměstnanosti v SO ORP Ostrava, měřená oběma způsoby. V úvahu je potřeba vzít skutečnost, že ani průměr ČR není možné považovat za optimální hodnotu (i když v rámci EU je úroveň nezaměstnanosti ČR pod jejím průměrem). V minulosti uvažované „přirozené“ míry nezaměstnanosti byly odhadovány na úrovni 3-5%. Velmi vysokých hodnot dosahuje nezaměstnanost v Ostravě a částečně v Šenově. Zejména menší obce dosahují podprůměrné úrovně nezaměstnanosti (vzhledem k průměru ČR), což do značné míry ukazuje na vazbu nezaměstnanosti se vzdělaností a způsobem bydlení obyvatel.

Regionální ekonomika V aktualizaci z r. 2014 byl nově vymezen pojem regionální ekonomika, tj. ve vlastním slova smyslu – ideálně regionu pohybu za prací. Absence spolehlivých údajů za regiony pohybu za prací však vede k použití údajů a charakteristik za okresy a SO ORP. Z hlediska pohybu za prací spadá SO ORP Ostrava zcela jednoznačně k městu Ostravě (viz výřez mapy regionalizace dojížďky do zaměstnání podle výsledků sčítání r. 2011, zdroj: ČSÚ).


189

Výřez mapy: Regionalizace dojížďky do zaměstnání podle výsledků sčítání r. 2011 (zdroj: ČSÚ)

Regionální nezaměstnanost Regionální nezaměstnanost představuje u mnoha obcí rozhodující faktor jejich rozvoje, svědčící o širších hospodářských podmínkách. Míra vlivu je dána jak přímo saldem pohybu za prací, tak i „přenosem“ nezaměstnanosti (vysoká nezaměstnanost snižuje možnosti pohybu za prací do okolí) včetně tlaku na pokles mzdové úrovně. Pro sledování vývoje nového ukazatele nezaměstnanosti je v současnosti k dispozici časová řada do úrovně okresů a to od roku 2005. Pro hodnocení regionální ekonomiky - úrovně nezaměstnanosti byly zvoleny dva ukazatele (indikátory)

hlavní ukazatel - podíl nezaměstnaných (pořadí v rámci 77 územních jednotek - okresů) – r. 2013 Hodnocení: 1 – nejpříznivější stav, 4 - průměrný, 7 nejméně příznivý stav. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na hodnoty v celé ČR – 77 územních jednotek. Pro okres Ostrava jako celek je regionální úroveň nezaměstnanosti hodnocena v následující tabulce nejhorší hodnotou 7 .

Tabulka 114: Použité parametry hodnocení regionální úrovně nezaměstnanosti

Hodnocení 1 2 3 4 5 6 7

Pořadí podle podílu nezaměstnaných v okrese - r. 2012 1 - 10 11 - 20 21 - 30 31 ž 48 49 -58 59 - 68 69 - 77

Tabulka 115: Podíl nezaměstnaných osob Podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %)

Okres-rok 2005 2008 2010 2011 2012 2013 2014 2015 *Pořadí r. 2005-2015

Praha-východ 2,3 1,3 3,0 2,9 2,9 3,4 3,5 2,5 1 Praha-západ 1,9 1,3 3,2 3,1 3,3 4,0 4,5 3,7 2 Praha 2,8 1,8 3,5 3,6 3,9 4,8 5,3 4,2 3 Mladá Boleslav 3,2 2,0 4,5 4,2 4,1 4,6 4,5 3,4 4 Frýdek-Místek 9,1 4,5 6,7 6,0 6,1 7,1 7,3 5,3 47 Nový Jičín 8,1 3,8 8,5 7,0 6,6 7,6 7,4 4,8 49 Opava 7,8 5,1 7,5 7,5 7,3 8,1 8,3 6,4 55 Ostrava-město 11,5 6,1 8,7 8,5 9,0 10,9 11,4 9,9 69 Ústí nad Labem 9,7 7,0 10,0 10,5 11,0 12,1 12,7 10,4 73 Děčín 11,0 7,9 10,7 10,2 10,1 10,9 10,6 8,5 74 Bruntál 11,0 6,9 11,1 11,4 11,9 13,0 13,3 10,7 75 Karviná 13,1 8,6 10,5 10,2 10,3 11,8 12,4 10,9 76 Most 16,5 9,4 11,5 11,4 12,0 13,5 13,2 11,2 77 Celkem ČR 6,6 4,1 7,0 6,7 6,8 7,7 7,7 5,9

*Pořadí hodnoceno ze 77 územních jednotek (okresů), nejlepší – 1, nejhorší – 77 (zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočty)


190

jako vedlejší ukazatel změna vývoje relativní úrovně nezaměstnanosti vzhledem k průměru ČR (r. 2005-2015) – viz následující tabulka, jeden z podkladů pro expertní hodnocení regionální ekonomiky

Tabulka 116: Relativní podíl nezaměstnaných osob, průměr ČR=100%

Okres-rok 2005 2008 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Průměr r. 2005-2015

Praha-východ 34% 32% 43% 44% 43% 44% 45% 42% 38% Praha-západ 29% 31% 45% 46% 49% 52% 58% 63% 42% Praha 42% 43% 50% 54% 57% 62% 68% 71% 52% Mladá Boleslav 48% 48% 65% 63% 61% 60% 59% 58% 56% Frýdek-Místek 136% 108% 96% 89% 90% 92% 94% 90% 106% Nový Jičín 122% 92% 122% 104% 98% 99% 96% 81% 106% Opava 118% 124% 107% 111% 108% 105% 108% 108% 114% Ostrava-město 174% 149% 125% 127% 133% 141% 148% 168% 148% Ústí nad Labem 146% 170% 143% 156% 163% 158% 165% 176% 159% Děčín 166% 191% 153% 153% 150% 141% 138% 144% 159% Bruntál 166% 168% 159% 170% 176% 169% 172% 181% 169% Karviná 198% 209% 150% 152% 153% 154% 161% 185% 177% Most 249% 229% 165% 170% 178% 175% 172% 190% 202% Celkem ČR 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% Variační koeficient

0,40 0,40 0,27 0,28 0,29 0,27 0,28 0,33 0,32

(zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočty)

Expertní vyhodnocení: 1. Z tabulky uvádějící relativní podíly nezaměstnaných osob je patrný vývoj pozice okresu Ostrava v letech 2005-2015. V roce 2005 dosahovala nezaměstnanost v okrese Ostrava 174% průměrné úrovně ČR, v rámci MS kraje pouze okres Karviná vykazoval horší pozici. Do roku 2010 se situace okresu Ostrava relativně zlepšovala (nezaměstnanost poklesla na 125% průměrné úrovně ČR). V posledním období do roku 2015 však nastal opačný – relativně negativní vývoj, přitom však počet nezaměstnaných a jejich podíl klesal. Vnímat je potřeba i pokles variačního koeficientu, tj. územní diferenciace nezaměstnanosti mezi okresy ČR se do r. 2013 výrazně snížila, i když nezaměstnanost stoupla z 5% v r. 2007 na více než 7% v r. 2013. Je tedy možno konstatovat, že krize výrazněji postihla „úspěšné“ okresy ČR, neúspěšné si pozici spíše zlepšovaly (relativně), mezi nimi i Ostrava. Je otázkou, nakolik je uvedená skutečnost odrazem úspěšné regionální hospodářské politiky. Obecné snižování úrovně nezaměstnanosti po r. 2014 je sice pozitivním jevem, ale relativní postavení regionu spíše zhoršuje (vytváří předpoklady pro vyšší migraci obyvatel zejména z Ostravy).

2. Pro hodnocení situace nezaměstnanosti byla jako podklad využita zejména ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V OKRESE OSTRAVA V ROCE 2015 A PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V ROCE 2016 (zpracovatel: ÚŘAD PRÁCE Ostrava, referát trhu práce). V úvodu této práce je konstatováno, že „ Ostravský region stále patří v rámci celé ČR dlouhodobě ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní restrukturalizace výroby - útlum těžkého průmyslu a vysoká strukturální nezaměstnanost.“ Tradiční dělení okresů na mikroregion z hlediska nezaměstnanosti je v tomto podkladu odmítnuto. Zajímavý je popis vysoké diferenciace nezaměstnanosti na území města Ostravy. Dále je uvedeno že „Od ledna 2009 jít OSSZ nevede přehled o vývoji počtu malých organizací a jejich pojištěnců (zaměstnanců u firem se stavem do 25 osob), ale sleduje tyto údaje za všechny zaměstnavatelské subjekty podle počtu pojistných vztahů. Úřad práce, který údaje o malých firmách pravidelně získával a využíval pro výpočet celkové zaměstnanosti v daném okrese, není tak nadále schopen pokračovat ve sledovaných časových řadách a může využívat pouze své interní údaje z monitoringu zaměstnavatelů s počtem 26 a více osob a k tomu údaje o počtu OSVČ z OSSZ.

Pozice města Ostravy, ve srovnání s průměrem ČR je z hlediska úrovně nezaměstnanosti dlouhodobě velmi nepříznivá, prezentovaný výhled na délku 1 roku je pouze mírně pozitivní. Pokles počtu nezaměstnaných do konce roku 2015 nedosáhl předkrizového stavu v roce 2008. U průmyslové zóny v Ostravě Hrabové je očekáván nárůst zaměstnanosti v řádu cca 220 míst do konce roku 2016

Uvedené předchozí skutečnosti vedou k závěru (po zvážení možných pozitivních a negativních faktorů), že expertní korekce celkového hodnocení regionální ekonomiky lze uplatnit pro všechny obce SO ORP Ostrava na hodnotu 5 mimo město Ostravu, Vratimov a Šenov (zhoršující vazba na okres Karviná), kde je adekvátní ponechání hodnoty 6 (druhá nejhorší). Region SO ORP Ostrava patří jednoznačně a dlouhodobě mezi 1/10 území SO ORP v ČR s největšími problémy hospodářského pilíře. Makroekonomické zlepšení hospodářské situace v ČR dopadá na řešené území „tlumeně, s nepříznívými dopady ze sousedního Karvinska a se zpožděním“.

Pro hodnocení hospodářského pilíře území byla nově zařazena tabulka o počtu nezaměstnaných (dosažitelných uchazečů 15-64 let) připadajících na volná (nabízená) pracovní místa, evidovaná úřady práce. Tato data jsou dostupná od 1.3.2014, tj. jsou k dispozici za dvouleté období. Pro vyhodnocení úrovně nabídky pracovních míst byly vzaty v úvahu údaje o počtu nezaměstnaných připadajících na 1 pracovní místo (stavu k 1.1. 2016) a relativní změně nabídky pracovních míst připadajících na 1 pracovní místo v období 1.3.2014 -1.3.2016


191

Tabulka 117: Použité parametry hodnocení počtu nezaměstnaných připadajících na 1 pracovní místo (stavu k 1.1. 2016)

Hodnocení 1 2 3 4 5 6 7

Počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo

<2 >=2 a <3 >=3 a <4 >=4 a <6 >=6 a <8 >=8 a <10 >=10

Tabulka 118: Tab. 24: Použité parametry hodnocení relativní změny nabídky pracovních míst (nezaměstnaných připadajících na 1 pracovní místo) v období 1.3.2014-1.3.2016

Hodnocení 1 2 3 4 5 6 7

Počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo

<20% >=20% a

<40% >=40% a

<60% >=60% a

<80% >=80% a <100%

>=100% a <120%

>=120%

Tabulka 119: Počet nezaměstnaných (dosažitelných) osob na 1 nabízené pracovní místo

Územní jednotka - okres

Nezaměstnaných na

1 volné prac. místo

r. 2014

Nezaměstnaných na 1

volné prac. místo r.

2016

Hodnocení počtu nezam. na volné prac. místo r. 2016

Změna počtu nezam. na 1 prac. místo

r.2014= 100%

Hodnocení změny počtu nezam. na 1 prac. místo r.2014-2016

Pořadí za okresy ČR

podle sloupce č.3

Praha-východ 10,5 1,0 1 9,67% 1 1 Rychnov n. K. 14,5 1,2 1 8,57% 1 2 Domažlice 6,3 1,4 1 22,90% 2 3 Nový Jičín 15,3 2,3 2 15,31% 1 18 Prostějov 14,0 2,6 2 18,66% 1 22 Uherské Hradiště 13,7 2,6 2 19,04% 1 23 Brno-město 22,7 4,8 4 21,21% 2 52 Frýdek-Místek 17,0 5,0 4 29,25% 2 55 Ostrava-město 20,8 5,4 4 25,82% 2 59 Opava 16,9 6,4 5 37,98% 2 67 Jeseník 42,3 9,3 6 21,87% 2 71 Most 18,8 9,3 6 49,44% 3 72 Sokolov 22,5 9,3 6 41,31% 3 73 Chomutov 41,7 10,6 7 25,47% 2 74 Bruntál 60,0 12,4 7 20,66% 2 75 Ústí nad Labem 46,1 14,2 7 30,75% 2 76 Karviná 52,0 17,9 7 34,42% 2 77

(zdroj: MPSV vždy k 1.3. příslušného roku, vlastní výpočty) Okres Nový Jičín vykazuje na začátku roku 2016 (březen) nejpříznivější hodnoty nabídky pracovních míst, mimo okresy na území vlastních Čech „neočekávaně“ následován okresy Prostějov a Uherské Hradiště. Ještě výraznější diferenciace je patrná na úrovni SO ORP v rámci ČR i MS kraje. Následující tabulka přináší přehled počtu nezaměstnaných (dosažitelných) osob na 1 nabízené pracovní místo ve vybraných SO ORP Moravskoslezského kraje – okresů Ostrava, Opava a Nový Jičín.

Tabulka 120: Počet nezaměstnaných (dosažitelných) osob na 1 nabízené pracovní místo ve vybraných SO ORP

Územní jednotka – SO ORP nebo mikroregion

pobočky úřadu práce

Nezaměstnaných na

1 volné prac. místo r. 2014

Nezaměstnaných na 1 volné prac. místo r.

2016

Hodnocení počtu nezam. na

volné prac. místo r. 2016

Změna počtu nezam. na 1 prac.

místo r.2014-2016

Hodnocení změny počtu nezam. na 1 prac. místo r.2014-

2016 Hlučín 32,0 7,1 5 22,12% 2

Kravaře 45,6 11,2 7 24,66% 2 Opava 12,1 5,1 4 42,46% 3 Vítkov 39,8 15,0 7 37,58% 2

Bílovec pobočka 13,9 3,0 3 21,82% 2 Frenštát p.R- pob. 12,8 1,6 1 12,66% 1

Kopřivnice pobočka 13,3 2,1 2 15,48% 1 Nový Jičín pobočka 26,0 2,2 2 8,60% 1

Odry pobočka 11,6 4,4 4 37,52% 2 Ostrava 20,8 5,4 4 25,82% 2

(zdroj: MPSV vždy k 1.3. příslušného roku, vlastní výpočty)


192

Hodnocení počtu nezaměstnaných na 1 pracovní místo v SO ORP Ostrava je nutno vnímat spolu se skutečností, že region pohybu za prací SO ORP je jednoznačně širší, než samotný SO ORP Ostrava, přesahuje zejména na východ – SO ORP Bohumín, Orlová a Havířov. Situace v nabídce pracovních míst se výrazně zlepšila, na začátku roku 2014 připadalo v SO ORP na 1 volné pracovní místo cca 4 krát více nezaměstnaných než v současnosti. Situace z hlediska vývoje tak vypadá velmi příznivě. Otázkou je délka tohoto vývoje, prognóza do budoucnosti. Rekordně nízká nezaměstnanost, avšak vyšší než v ČR je hlášena i z Polska, podobně i z mnohem vzdálenějšího Slovenska (s tradičními vazbami na Ostravsko). Pro vývoj po r. 1990 – při dlouhodobě rostoucí nezaměstnanosti, je však charakteristické, že pohyb za prací (stěhování obyvatel) byl malý. Nejen ve srovnání s vyspělými zeměmi, ale i situací před rokem 1991. Nezaměstnanost se stále ještě neprosadila jako jednoznačný migrační faktor(v současnosti nelze prokázat výraznou závislost mezi záporným saldem migrace - stěhováním za prací a nezaměstnaností, pouze mezi cenou bytu a nezaměstnaností). Jednou z hlavních příčin malého pohybu za prací byla regulace nájemného, zvyšující cenu bydlení na jediném reálně dostupném systému bydlen í- volném trhu bydlení. Právě změny situace v sociální podpoře bydlení otevírají stavidla migrace z Ostravska v posledních letech. Současně v r. 2015 přibyl i faktor značné nabídky pracovních míst v několika regionech ČR (zejména Praha a okolí, východočeský region, Plzeňsko). Řešení problému nezaměstnanosti představuje strukturovaný problém, možnosti územního plánování jsou v tomto směru omezené. Pomineme-li významné makroekonomické činitele (vysoké zdanění práce zejména u nízkopříjmových skupin, regulace trhu práce, nepřesné zacílení podpory, omezení pohybu za prací) pak další řešení se nacházejí zejména na regionální úrovni ( podpora úřadů práce v regionu, místní podpora podnikání, příprava průmyslových zón).

Místní ekonomika Hodnocení místní ekonomiky na základě údajů o nezaměstnanosti na úrovni obcí (z dlouhodobějšího hlediska) přináší následující tabulka. Nové údaje o podílu nezaměstnaných jsou k dispozici v rámci podkladů ČSÚ pro ÚAP. V minulosti (ÚAP r. 2014) byla základem hodnocení míra nezaměstnanosti v r. 2011 (podle sčítání) a v roce 2014 (MPSV). Tato tabulka byla ponechána jako součást stále aktuálních podkladů a jejich návaznosti na hodnocení v roce 2016 – poslední sloupec. Expertní korekce v roce 2014 přihlížela k funkci obce a výhodné poloze obce vzhledem k Ostravě.

Tabulka 121: Nezaměstnanost obcí SO ORP Ostrava a širší srovnání

územní jednotka

Nezaměstnaní

Hodnocení v roce Expertní korekce

SLDB 2001 SLDB 2011 MPSV 2014

počet míra v

% počet

míra v %

počet podíl v

% 2011 2014

ČR 486 937 9,30% 499859 9,80% 592643 8,2% 5 5 5 SO ORP Ostrava 29 161 11,9% 19 384 12,4% 26 132 6 x 6 Čavisov 26 9,6% 15 5,6% 22 5,7% 3 3 3 Dolní Lhota 61 13,0% 52 7,8% 58 5,9% 4 3 4 Horní Lhota 38 11,5% 32 8,6% 44 7,5% 4 4 4 Klimkovice 214 14,1% 139 6,8% 176 6,0% 3 3 3 Olbramice 35 17,3% 22 7,1% 30 6,3% 4 4 4 Ostrava 27 715 10,0% 18 236 12,9% 24730 12,1% 6 7 6 Stará Ves n. O. 120 11,8% 86 7,0% 115 6,1% 4 4 4 Šenov 300 8,8% 282 10,0% 283 6,9% 5 4 5 Václavovice 64 8,4% 67 7,3% 68 5,2% 4 3 3 Velká Polom 65 12,8% 75 8,3% 80 6,1% 4 4 4 Vratimov 410 11,7% 255 7,8% 378 7,9% 4 4 4 Vřesina 73 15,1% 103 8,0% 116 6,1% 4 4 4 Zbyslavice 40 14,9% 20 6,6% 32 7,4% 3 4 4

Tabulka 122: Nezaměstnanost – hodnocení v obcích SO ORP

územní jednotka

Nezaměstnaní HODNOCENÍ SLDB – míra v % MPSV 2014

SLDB 2001

SLDB 2011

počet podíl v %

SLDB 2011

MPSV 2014

KOREKCE* 2014

KOREKCE*2016

ČR 9,30% 9,80% 592643 8,2% 5 5 5 4 SO ORP Ostrava 11,9% 12,4% 26 132 6 x 6 6

Čavisov 9,6% 5,6% 22 5,7% 3 3 3 4 Dolní Lhota 13,0% 7,8% 58 5,9% 4 3 4 3 Horní Lhota 11,5% 8,6% 44 7,5% 4 4 4 5 Klimkovice 14,1% 6,8% 176 6,0% 3 3 3 3 Olbramice 17,3% 7,1% 30 6,3% 4 4 4 2 Ostrava 10,0% 12,9% 24730 12,1% 6 7 6 6 Stará Ves n. O. 11,8% 7,0% 115 6,1% 4 4 4 3


193

územní jednotka

Nezaměstnaní HODNOCENÍ SLDB – míra v % MPSV 2014

SLDB 2001

SLDB 2011

počet podíl v

% SLDB 2011

MPSV 2014

KOREKCE* 2014

KOREKCE*2016

Šenov 8,8% 10,0% 283 6,9% 5 4 5 3 Václavovice 8,4% 7,3% 68 5,2% 4 3 3 3 Velká Polom 12,8% 8,3% 80 6,1% 4 4 4 2 Vratimov 11,7% 7,8% 378 7,9% 4 4 4 3 Vřesina 15,1% 8,0% 116 6,1% 4 4 4 3 Zbyslavice 14,9% 6,6% 63 5,6% 3 4 4 2

* korekce zvýrazněna červeně Dále byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR.

Tabulka 123: Použité parametry hodnocení míry nezaměstnanosti

Hodnocení, rok 2011 1 2 3 4 5 6 7

Prům. míra nezaměstnanosti menší než 3% 3 až 4,9% 5 až 6,9% 7 až 8,9% 9 až 10,9% 11 až 14,9% 15% a více

Pro hodnocení stavu – podílu nezaměstnanosti v r. 2014 byl použit průměr nezaměstnanosti z hodnot zjištěných v době sčítání v roce 2001 a 2011, které nejsou zkresleny změnami počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Dále byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR.

Tabulka 124: Použité parametry hodnocení podílu nezaměstnanosti

Hodnocení 1 2 3 4 5 6 7

Průměrný podíl nezaměstnanosti 2014

menší než 2% 2 - 3,9% 4 - 5,9% 6 - 7,9% 8 - 9,9% 10 - 11,9% 12% a více

Nově je zařazena následující tabulka vycházející ze skutečnosti – že průměrná nezaměstnanost – měřená podílem nezaměstnaných je na úrovni obcí k dispozici v časové řadě od r. 2013. Hodnocen je jak stav nezaměstnanosti v roce 2015 (rozhodující ukazatel hodnocení), tak i hodnocení změny v časovém intervalu let 2013-2015.

Tabulka 125: Nezaměstnanost v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání

Územní jednotka

Průměrný roční podíl nezaměstnaných v % Hodnocení

stavu r.2015 Změna r.2013

=100% Hodnocení změny r.2013-

2015 2013 2014 2015

ČR 8,2 7,4 6,1 4 74,2% 3 MSK 10,5 9,6 8,3 5 79,0% 3

SO ORP Ostrava 11,6 10,5 9,5 5 82,1% 4 Čavisov 5,7 5,5 5,5 3 96,0% 5 Dolní Lhota 5,9 6,0 4,6 3 78,7% 3 Horní Lhota 7,5 7,5 7,7 4 101,9% 6 Klimkovice 6,0 5,2 5,2 3 86,3% 4 Olbramice 6,3 5,0 3,7 2 58,0% 2 Ostrava 12,1 11,0 10,0 6 82,6% 4 Stará Ves n. O. 6,1 6,8 4,2 3 68,8% 2 Šenov 6,9 6,1 5,2 3 75,7% 3 Václavovice 5,2 4,9 4,3 3 82,4% 4 Velká Polom 6,1 4,9 3,9 2 64,2% 2 Vratimov 7,9 7,1 5,9 3 74,6% 3 Vřesina 6,1 5,1 4,4 3 73,0% 3 Zbyslavice 7,4 6,2 3,3 2 44,7% 1

(zdroj: ČSÚ) Pro hodnocení stavu – podílu nezaměstnaných bylo vycházeno z průměru nezaměstnanosti - hodnot zjištěných v roce 2015 za celou ČR. Dále byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Nejlépe hodnocenou obcí – z hlediska stavu nezaměstnanosti v r. 2015 jsou Zbyslavice (podíl nezaměstnaných 3,3%), následovány Olbramovicemi a Velkou Polomí.


194

Tabulka 126: Použité parametry hodnocení podílu nezaměstnaných (rok 2015)

Hodnocení 1 2 3 4 5 6 7

Průměrná míra nezaměstnanosti r.2014

menší než 2%

=>2 a menší než

4%

=>4 a menší než 6%

=>6 a menší než 8%

=>8 a menší než10%

>10 a menší než12%

12% a více

Tabulka 127: Použité parametry hodnocení relativní změny průměrného podílu nezaměstnaných v období 2014-2016

Hodnocení 1 2 3 4 5 6 7

Změna podílu nezaměstnaných r.2014-2016

<50% >=50% a

<70% >=70% a

<80% >=80% a

<90% >=90% a <100%

>=100% a <120%

>=120%

Vývoj nezaměstnanosti vykázal ve sledovaném období příznivý vývoj, prakticky na celém území ČR. U všech obcí SO ORP Ostrava, s výjimkou Horní Lhoty, došlo ke zlepšení. To do značné míry prokazuje provázanost celého systému v regionu, kraji ale i celé ČR. Na druhé straně je tak patrný zásadní význam makroekonomických opatření pro růst zaměstnanosti (v podmínkách ČR je tímto faktorem v posledních letech zejména politika levné koruny a setrvalá politika levných mezd, nikoliv inovační schopnost české ekonomiky). Z vývoje v jednotlivých obcí je patrné největší zlepšení (pokles nezaměstnanosti) je u obcí Zbyslavice a Olbramice, vzdálenějších od Ostravy. Další tabulka vychází z průběžné evidence počtu zaměstnanců MFČR v rámci rozpočtového určení daní. Počet pracovních míst celkem je k dispozici pouze v rámci jednotlivých sčítání, přitom spolehlivost tohoto údaje do r.2011 výrazně klesla (vlivem nepřesnosti údajů o pohybu za prací).

Tabulka 128: Počet zaměstnanců v obci (zdroj: MF ČR)

Počet zaměstnanců k 1. 12. 2014

Počet zaměstnanců na obyvatele


Počet zaměstnanců na obyvatele


Počet zaměstnanců na obyvatele Název obce

ČR 4 926 441 0,47 4 634 475 0,44 4 530 314 0,43

SO ORP Ostrava 208 459 0,64 203 333 0,62 200 453 0,61 Čavisov 82 0,16 91 0,17 71 0,14 Dolní Lhota 90 0,06 83 0,06 93 0,07 Horní Lhota 55 0,07 142 0,18 146 0,19 Klimkovice 1 028 0,24 851 0,20 917 0,22 Olbramice 88 0,13 77 0,12 72 0,11 Ostrava 202 495 0,69 197 814 0,67 195 116 0,65 Stará Ves n. O. 318 0,12 275 0,10 303 0,11 Šenov 1 312 0,21 1 174 0,19 1 223 0,20 Václavovice 108 0,06 79 0,04 81 0,04 Velká Polom 378 0,19 358 0,18 354 0,18 Vratimov 2 145 0,30 2 098 0,30 1 853 0,27 Vřesina 169 0,06 163 0,06 114 0,04 Zbyslavice 191 0,31 128 0,21 110 0,18

(zdroj: MF ČR)

Z předchozí tabulky je patrné, že průměrný počet zaměstnanců na obyvatele je v SO ORP Ostrava je výrazně vyšší než průměr ČR, což potvrzuje postavení města Ostravy jako velmi významného centra zaměstnanosti a to nejen pro vlastní okres – SO ORP Ostrava. Druhým největším centrem zaměstnanosti je Vratimov, z relativního hlediska však Zbyslavice.

Tabulka 129: Pokles podílu obyvatel se základním vzděláním 2001-2011

26.3.2011p 1.3.2001 3.3.1991 změna 2001-2011 změna

1991-2011 Hodnocení-změna

2001-2011 ČR 17,4% 23,0% 33,1% 75,7% 52,6% 3

MSK 19,3% 25,2% 35,3% 76,4% 54,7% 3 SO ORP Ostrava 18,5% 23,9% 33,6% 77,4% 55,0% 3 Čavisov 16,4% 25,5% 36,7% 64,3% 44,7% 6 Dolní Lhota 14,5% 20,8% 36,5% 70,0% 39,8% 5 Horní Lhota 18,1% 25,2% 38,5% 71,9% 46,9% 4 Klimkovice 16,1% 21,9% 31,7% 73,6% 50,8% 4 Olbramice 20,4% 28,9% 44,0% 70,7% 46,5% 4 Ostrava 18,7% 24,0% 33,5% 77,9% 55,8% 3


195

26.3.2011p 1.3.2001 3.3.1991 změna 2001-2011 změna

1991-2011 Hodnocení-změna

2001-2011 Stará Ves n. O. 14,5% 21,8% 32,2% 66,6% 45,2% 5 Šenov 16,9% 22,5% 35,8% 75,4% 47,4% 3 Václavovice 14,4% 20,6% 34,2% 70,0% 42,1% 5 Velká Polom 15,6% 23,5% 34,1% 66,6% 45,8% 5 Vratimov 17,9% 23,5% 35,8% 76,1% 50,1% 3 Vřesina 16,3% 21,8% 34,1% 74,6% 47,8% 4 Zbyslavice 19,3% 29,7% 42,2% 65,0% 45,7% 5

(zdroj: ČSÚ, SLDB) Prognóza vývoje místní ekonomiky je jednoznačně svázána s prognózami vývojem třetího sektoru a zpracovatelského průmyslu, který má stále vysoký podíl na celkové zaměstnanosti . Tyto prognózy jsou z dlouhodobého hlediska velmi obtížné, neprovádí je pro období delší než rok ani úřady práce.

Další tabulka dokumentuje rozsah pohybu za prací v intercenzálním období 2001-2011. Saldo pohybu za prací u všech obcí mimo města Ostravy je záporné, Celkově se kladné saldo vzhledem k roku 2001 zmenšilo, především v Ostravě. U mnoha obcí klesnul počet vyjíždějících, vývoj je však potřeba posuzovat i s ohledem na vývoj počtu obyvatel obcí v produktivním věku a zejména pak s ohledem na menší spolehlivost dat ve sčítání v r. 2011 (menší ochotu obyvatel deklarovat některé údaje). I přes tyto skutečnosti, se zřejmě ukazuje obecná tendence poklesu pohybu za prací (mimo obce). Tento vývoj je pravděpodobně generován i rostoucím podílem služeb na zaměstnanosti, otázkou jsou překážky pohybu za prací, např. vývoj hromadné dopravy či vlastní ochota k pohybu, až po stěhování se za prací. O značném stěhování obyvatel za prací svědčí územní diference vývoje počtu obyvatel v ČR. Nejrychleji rostoucí počet obyvatel vykazuje okolí Prahy s nejnižší nezaměstnaností v ČR, na druhé straně pak nejvyšší pokles vykazuje Moravskoslezský a Ústecký kraj s vysokou nezaměstnaností. Základní příčinou stěhování je nedostatek pracovních míst v rámci regionů denní dojížďky za prací.

Tabulka 130: Saldo pohybu za prací, rok 2011

Název obce Počet

obyvatel Vyjíždějící (denně) za prací mimo obec

Dojíždějících (denně) do obce

Saldo pohybu za prací (denní)2011 2001

ČR 10 436 560 1137176 x SO ORP Ostrava 326018 14493 37384 22891 26389 Čavisov 514 114 7 -107 -126 Dolní Lhota 1375 272 17 -255 -413 Horní Lhota 770 162 9 -153 -184 Klimkovice 4165 797 190 -607 -471 Olbramice 643 121 11 -110 -134 Ostrava 296224 8339 35663 27324 32145 Stará Ves n. O. 2559 516 73 -443 -566 Šenov 6013 1375 497 -878 -945 Václavovice 1860 532 18 -514 -472 Velká Polom 1861 351 109 -242 -306 Vratimov 6742 1281 741 -540 -1267 Vřesina 2693 505 26 -479 -699 Zbyslavice 599 128 23 -105 -173

(zdroj: ČSÚ, SLDB)

JEV 2. PLOCHY VÝROBY

Podklady: Úřad územního plánování schválená územně plánovací dokumentace (ÚPD) včetně schválených změn faktografické listy Ostrava 2013

Seznam stávajících nebo plánovaných ploch výroby ve správním obvodu ORP Ostrava:


Statutární město Ostrava Plochy výroby a skladování dělí Územní plán Ostravy dle míry zatěžování území na „Lehký průmysl“ a „Těžký průmysl“.


196

Plochy výroby: Plochy zastavěné:

- Východní průmyslová oblast – této oblasti dominuje areál firmy ArcelorMittal Ostrava a.s. (bývalá Nová Huť) zabývající se hutní výrobou a zpracováním kovů. Severně na něj navazují menší areály lehkého průmyslu.

- Severní průmyslová oblast – pás podél Odry a železniční trati Přerov – Bohumín od Třebovické elektrárny k Hrušovu. Její lokalizace není z urbanistického hlediska, především vzhledem k přírodnímu charakteru koridoru řeky Odry a blízkosti obytné zástavby sídliště Fifejdy, vhodná. Velkou ekologickou zátěží této oblasti a celého města je nefunkční areál rafinerie bývalé firmy OSTRAMO, který je kontaminován zejména ropnými látkami.

- Významným zdrojem znečištění ovzduší, především v centru města, je koksovna Svoboda, situovaná u soutoku řek Odry a Ostravice, v blízkosti národní přírodní památky Landek. Vzhledem k ukončené těžbě černého uhlí v ostravské části Hornoslezské pánve, je situování koksovny v tomto území nelogické a je nevhodné i z urbanistického hlediska. Dochází zde ke kontaktu funkčních ploch rozporného využití. Územní plán Ostravy proto navrhuje přestavbu tohoto areálu na lehký průmysl s výrazně nižší a zdravotně příznivější mírou imisní zátěže pro navazující obytné zóny.

- Centrální průmyslová oblast – tato průmyslová oblast je charakteristická souborem jednotlivých územně rozptýlených závodů vklíněných do obytné zóny a zasahujících až do těžiště města.

- Další areály výroby a skladů – na území města jsou rozmístěny areály lehkého průmyslu, navazující na obytné sektory (Třebovice, Martinov, Svinov, Mariánské Hory a Hulváky) nebo doprovázející významné železniční a silniční tahy (západně Místecké, podél Frýdecké, Orlovské).

Plochy zastavitelné:

č. plochy Katastrální území Rozloha (ha) Navržený způsob využití P1 Krásné Pole 0,80 Lehký průmysl P3 Martinov ve Slezsku 7,44 Lehký průmysl P4 Mariánské Hory 2,01 Těžký průmysl P6 Petřkovice u Ostravy 0,20 Lehký průmysl P7 Petřkovice u Ostravy 6,17 Lehký průmysl P8 Přívoz 9,14 Lehký průmysl P11 Hrušov 0,21 Lehký průmysl P12 Heřmanice 2,16 Lehký průmysl P13 Heřmanice 3,92 Lehký průmysl P15 Poruba 0,93 Lehký průmysl P16 Poruba 19,92 Lehký průmysl P18 Svinov 2,71 Lehký průmysl P19 Svinov 0,24 Lehký průmysl P20 Svinov 0,70 Lehký průmysl P21 Svinov 0,58 Lehký průmysl P25 Hošťálkovice 6,90 Lehký průmysl P26 Hošťálkovice 0,58 Lehký průmysl P27 Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory 16,11 Lehký průmysl P28 Mariánské Hory 0,21 Těžký průmysl P29 Nová Ves u Ostravy 8,99 Lehký průmysl P30 Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory 26,21 Lehký průmysl P31 Mariánské Hory 22,43 Lehký průmysl P35 Kunčice nad Ostravicí 15,58 Lehký průmysl P36 Kunčice nad Ostravicí 8,57 Lehký průmysl P37 Kunčice nad Ostravicí 2,57 Lehký průmysl P38 Kunčice nad Ostravicí 2,95 Lehký průmysl P39 Slezská Ostrava 13,44 Lehký průmysl P41 Stará Bělá 3,04 Lehký průmysl P42 Dubina u O., Stará Bělá 23,00 Lehký průmysl P43 Nová Bělá 4,30 Lehký průmysl P46 Hrabová 8,31 Lehký průmysl P47 Hrabová 4,91 Lehký průmysl P51 Hrabová 1,05 Lehký průmysl P52 Hrabová 0,45 Lehký průmysl P56 Kunčice nad Ostravicí 7,74 Lehký průmysl P60 Svinov 2,21 Lehký průmysl P61 Slezská Ostrava 0,51 Lehký průmysl P62 Bartovice 1,31 Lehký průmysl P63 Bartovice 1,93 Lehký průmysl P64 Bartovice 1,70 Lehký průmysl P65 Bartovice 0,51 Lehký průmysl


197

Čavisov Plochy výroby:

Plochy zastavěné: - Zemědělské družstvo Slezan (Klimkovice) – v současné době je areál prázdný, bez využití a je určen

k prodeji. Výhledově je možné využití pro nezemědělské výrobní aktivity. - Objekt bývalé drůbežárny, v současné době je nevyužitý.

Zastavitelné plochy: - Zastavitelná plocha výroby a skladování VS (plocha č. Z 9) je navržena západně od zemědělského areálu

Dolní Lhota Plochy výroby:

Plochy zastavěné: - stávající zemědělský výrobní areál, - výrobní areál v lokalitě Podjárky

Zastavitelné plochy: - plocha (Z17) v jihozápadní části Dolní Lhoty.

Obec Horní Lhota Středisko zemědělské výroby firmy NOVA

Město Klimkovice Plochy výroby:

Plochy zastavitelné: - Zastavitelné plochy Z/32, Z/33 a Z/45, způsob využití SV-N, tj. plochy smíšené výrobní

Obec Olbramice Pro podnikatelské aktivity výrobního charakteru a služeb budou využívány plochy u stávajícího výrobního areálu. Pro podnikatele v zemědělské malovýrobě nejsou stanoveny nové lokality, ale podmínky pro jejich případné umístění v zastavěné části obce.


- Slezan - Zemědělské družstvo Klimkovice, - Truhlářství.

Zastavitelné plochy: - č. plochy - 33, 35, 37, 40 a 42 – lokalita u vepřína…výroba, výrobní služby, sklady.

Stará Ves nad Ondřejnicí Pro zajištění hospodářského rozvoje jsou rozšířeny možnosti podnikání a výrobních služeb v obytném území obce. Větší rozvoj průmyslové výroby není podporován. Plochy pro výrobu a skladování - stávající i navržené - jsou soustředěny podél silnice I/58. Plochy výroby:

Plochy zastavěné: zemědělská výroba zůstává zastoupena čtyřmi většími areály ležícími v blízkosti silnice III/48615 vedoucí do Brušperku a dvěma areály v Košatce nad Odrou.

Zastavitelné plochy: - Plocha Z43 (u silnice do Ostravy) - výroba, občanské vybavení, - Plocha Z44 (u silnice do Ostravy) - výroba, občanské vybavení, - Plocha Z45 (u silnice do Ostravy) - výroba, občanské vybavení.

Město Šenov Plochy výroby se nachází podél ulice Těšínské směr Havířov a v lokalitě Volenství

Obchodně podnikatelský areál, lokalita „Linečník“ a „V Dědine“ Plochy pro podnikatelské aktivity(nerušivé podnikání) – mezi ulicemi „U Mlýna“ a „Do Dědiny“

Václavovice Obec má charakter obytného satelitu sousedních měst Ostravy, Havířova a Frýdku-Místku a nepředpokládá se zde rozvoj výrobních aktivit.


- středisko živočišné výroby Družstvo VASE (ulice Zemědělská, využíváno různými podnikatelskými subjekty jako sklady a dílny)

- bývalá cementárna (ulice Václavovická, v současné době stolařská dílna). Zastavitelné plochy:


198

- Nově navržena pro rozvoj výroby a skladování je zastavitelná plocha v severní části obce na ulici Lipkův Důl, v návaznosti na stávající výrobní areál (plocha č. Z56).

- Drobné provozovny jsou umístěny v obytné zástavbě.

Obec Velká Polom Plochy výroby:

Zastavitelné plochy: Označení plochy Způsob využití plochy V-Z1 Plocha výroby a skladování VD-Z1 Plochy drobné výroby a výrobních služeb VD-Z2 Plochy drobné výroby a výrobních služeb

Vratimov Plochy výroby průmyslové – těžký průmysl VT Zahrnují tzv. severní průmyslovou zónu a jsou určeny zejména pro těžký průmysl a energetiku. Plochy výroby průmyslové – lehký průmysl VL Zahrnují stávající i navržené areály průmyslové výroby – lehkého průmyslu. Plochy výroby drobné VD Součástí smíšených ploch Plochy výroby drobné – areál Horní Datyně VD1 Zahrnují stávající výrobní areál v Horních Datyních


- severní výrobní zóna, situovaná v prostoru bývalé Osady mladých budovatelů socialismu (mezi ulicemi Popinecká v lokalitě Popinec).

- dvě lokality řadových garáží a část nevyužitých pozemků ve vlastnictví Města Vratimov, Arcelor Mittal a.s. a Stamag Trading s.r.o. Celý areál je v územním plánu vymezen jako plochy výroby průmyslové – těžký průmysl VT a je ponechán územně beze změny

- centrální výrobní zóna, situovaná v prostoru bývalých Vratimovských papíren, východně železniční trati. V areálu sídlí řada firem, provozujících průmyslovou výrobu. Jižní část zóny (bývalá skládka materiálu Hutních staveb), v současné době využívaná pro zpracování kalů z ostravských ropných lagun, je v územním plánu vymezena jako plocha výroby drobné VD.

- Areály výroby drobné VD jsou na Závodí a v Horních Datyních. Tyto areály se ponechávají beze změny. Zastavitelné plochy:

Zastavitelné plochy výroby průmyslové – lehký průmysl VL jsou vymezeny zejména v severozápadní části Vratimova, podél ulice Mourové a Nádražní (plochy č. Z1 - Z5), dále na Popinci, na ul. Sezónní (plochy č. Z11, Z12, Z13).

- Z1 - Výrobní zóna Mourová I., - Z2 - Výrobní zóna Mourová II., - Z3 - Výrobní zóna Mourová III., - Z4 -U trati,

- Z5 - Výrobní zóna, Nádražní I., - Z11 - Sezónní I., - Z12 - Sezónní II., - Z13 - Sezónní III.

Obec Vřesina Plochy výroby:

Stávající zastavitelné plochy pro výrobu a skladování V-1 nebudou územně rozvíjeny, podmínkami bude omezena intenzifikace stávajících ploch s cílem připravit postupně plochy na celkovou konverzi na účel minimálně zatěžující plochy stávajícího bydlení (popř. ploch smíšených obytných)

Pro nové výrobní aktivity (chápe se plochy pro výrobu a skladování) nebudou zastavitelné plochy vymezovány

Nepodporovat rozšiřování rušivé výrobní činnosti v lokalitách navazujících na plochy bydlení a veřejné občanské vybavenosti

Obec Zbyslavice Plochy výroby:

Plochy zastavěné: - ZD Slezan Klimkovice

3.2.10.1 Shrnutí - hospodářské podmínky

Hospodářské podmínky území SO ORP Ostrava jsou nadále (r. 2016) limitujícím faktorem jeho dalšího rozvoje. Prvotním, dobře popsatelným faktorem, je vysoká úroveň nezaměstnanosti. Mnohem hůře popsatelným a méně vnímaným faktorem je pokles relativní úrovně mezd po r. 1990. Špatné podmínky zaměstnanosti tak jsou nejvýznamnějším faktorem generujícím záporné saldo migrace, zejména vystěhování mladých obyvatel z města Ostravy, které pouze omezeně tlumí vyšší ceny bydlení v atraktivních migračních pólech ČR (zejména Praha).


199

Hodnocení hospodářského pilíře v těchto ÚAP je založeno na výběru validních a dostupných ukazatelů s odmítnutím řady ukazatelů, které jsou zavádějící (například daňové příjmy obcí plynoucí z rozpočtového určení daní) a jejich interpretace je velmi problematická. Nedostupnost údajů o příjmech obyvatel (mzdách), hrubém domácím produktu, přidané hodnotě na území menším než krajů je významným problémem při hodnocení. Město Ostrava dlouhodobě vykazuje jednoznačnou roli nadregionálního centra zaměstnanosti, na které se přenášejí i výrazné hospodářské problémy z širšího okolí (především okresu Karviná, který je aktuálně ohrožen zásadním útlumem těžby černého uhlí). Rozsah pohybu za prací (mezi obcemi) vzhledem k vývoji v intercenzálním období r. 2001 až r. 2011 zřejmě klesá, otázkou však zůstává i klesající spolehlivost dat o pohybu za prací. Vazby na okolí se pomalu zmenšují s rostoucím významem třetího sektoru. Míra nezaměstnanosti na úrovni obcí je výrazně diferencovaná, do značné míry podmíněna vzdělanostní úrovní obyvatel obcí. Velmi vysoká úroveň nezaměstnanosti je vykazována ve městě Ostravě, u ostatních obcí však úroveň nezaměstnanosti byla v r. 2015 podprůměrná. Při práci s údaji o nezaměstnanosti je nezbytné vnímat zásadní metodické změny v jejich zjišťování v posledních letech, absence delších časových řad na úrovni obcí. Řešení problému nezaměstnanosti představuje strukturovaný problém, možnosti územního plánování jsou v tomto směru omezené a klesají. Pomineme-li významné makroekonomické činitele (vysoké zdanění práce zejména u nízkopříjmových skupin, regulace trhu práce, nepřesné zacílení podpory, omezení pohybu za prací) pak další řešení se nacházejí zejména na regionální úrovni ( podpora úřadů práce v regionu, místní podpora podnikání, příprava průmyslových zón). Návrh nových ploch pro podnikání v rámci územních plánů obcí je mnohdy problematický, zejména v případě existence ploch brownfieldů a ploch s nízkou intenzitou využitím. Podpora využití těchto stávajících ploch by měla být přednostní (děje se tak v prostředí absence ekonomických nástrojů zabezpečujících přiměřené využití ploch pro podnikání).

3.2.11 Ostatní jevy - obsahuje jevy (1, 84, 105, 108, 109, 118 a 119)

JEV 1. ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ

Podklady: Úřad územního plánování schválená územně plánovací dokumentace (ÚPD) včetně schválených změn

Hranice zastavěného území je v rámci ORP Ostravy vymezena u některých obcí nově podle § 58 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) v rámci nově pořizovaných územně plánovacích dokumentací, nebo samostatným vymezením zastavěného území. U obcí, kde nebylo zahájeno pořizování nového územního plánu, nebo neproběhlo vymezení postupem podle § 58 dle stavebního zákona, je hranice zastavěného území převzata z platných územně plánovacích dokumentací ve znění posledních změn. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP:

Statutární město Ostrava Územní plán vydán dne 21.5.2014 usnesením č. 2462/ZM1014/32 Zastupitelstva města Ostravy. Obec Čavisov Územní plán vydán dne 4.4.2012 usnesením č. X/114 Zastupitelstva obce Čavisov. Obec Dolní Lhota Územní plán vydán dne 29.6.2011 usnesením č. 69/5 Zastupitelstva obce Dolní Lhota.

Obec Horní Lhota Územní plán Horní Lhota byl zrušen a je platný pouze intravilán obce. Město Klimkovice Územní plán schválen dne 2.3.2016 usnesením č. 12/203 Zastupitelstva města Klimkovic. Obec Olbramice Územní plán schválen dne 8.10.2002 na 23. zasedání Zastupitelstva obce Olbramice.

Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Územní plán vydán dne 12.5.2014 usnesením č. 1/220514 Zastupitelstva obce Stará Ves nad Ondřejnicí. Město Šenov Územní plán schválen dne 5.12.1996 usnesením Zastupitelstva obce Šenov.

Obec Václavovice u FM Územní plán byl vydán dne 8.10.2014 usnesením č. 21 Zastupitelstva obce Václavovice. Obec Velká Polom Územní plán vydán dne 5.3.2012 usnesením č. 26/7 Zastupitelstva obce Velká Polom.


200

Město Vratimov Územní plán byl vydán dne 23.4.2012 usnesením č. 11/8.4 Zastupitelstva města Vratimova. Obec Vřesina Územní plán byl vydán dne 24.9.2014 usnesením č. 23-04.4. Zastupitelstva obce Vřesina. Obec Zbyslavice Územní plán schválen dne 14.10.1998 usnesením Zastupitelstva obce Zbyslavice

JEV 108. VOJENSKÝ ÚJEZD

Na území SO ORP Ostrava se nenachází vojenský újezd.

JEV 84. OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI

Legislativa • Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně

a doplnění některých zákonů. • Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými

látkami a chemickými přípravky • Vyhl. č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování

bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování

• Vyhl. č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky

Co objekty zpracovávají: Objekty zařazené do skupiny A - bezpečnostní program - dokument, který stanoví systém řízení bezpečnosti v objektu Objekty zařazené do skupiny B

- bezpečnostní zprávu - dokument, který obsahuje program s podrobným zpracováním hodnocení rizika závažné havárie, hodnocení rozsahu možných škod a popis preventivních bezpečnostních opatření v objektu

- vnitřní havarijní plán - stanoví preventivní bezpečnostní opatření k minimalizaci následků závažné havárie. - podklady: a) pro stanovení zóny havarijního plánování b) pro vypracování vnějšího havarijního plánu


Objekty nebo zařízení zařazeny do skupiny A • LINDE TECHNOPLYN a.s. • LINDE – VÍTKOVICE (býv. AGA)

- kyslíkárna (Ostrava – Hulváky) - acetylénka (Ostrava-Vítkovice)

• MG ODRA GAS s.r.o. (výroba acetylénu v areálu NH a.s.) • VÍTKOVICE, a.s. Ostrava • VÍTKOVICE STEEL, a.s.

Objekty nebo zařízení zařazeny do skupiny B • BorsodChem MCHZ s.r.o. • OKD, Ostravsko-karvinské koksovny, a.s.

- koksovna Svoboda - koksovna Jan Šverma

• Nová huť, a.s. • Energetika Vítkovice a.s.


201

Město Vratimov

Tabulka 131: Evidovaný objekt zařazené do skupin A na území města Vratimova

skupina provozovatel adresa sídla firmy adresa zařízení

A MG Odra Gas, spol. s r.o., kyslíkárna Na Popinci 1088, 739 32 Vratimov Na Popinci 1088, 739 32 Vratimov

Na území těchto obcí se nenachází objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami.

Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 109. VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Podklady: Krajský úřad - Moravskoslezský kraj

Zóna havarijního plánování je území v okolí provozovatelů zařazených do skupiny B, dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů, v němž jsou uplatňovány požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu. Zónu havarijního plánování stanovují krajské úřady (před rokem 2002 okresní úřady). Vnitřní hranicí zóny havarijního plánování tvoří areál objektu/zařízení provozovatele. Vnější hranice zóny havarijního plánování je stanovena dle vyhlášky MV č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu.

Zóny havarijního plánování se vymezují v okolí objektů nebo zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, životní prostředí a majetek.



Tabulka 132: Zóny havarijního plánování na území města Ostravy Název Popis k.ú.

OKD, OKK, a.s., koksovna Svoboda

výroba koksu (vysokoteplotní karbonizace uhlí v koksárenských bateriích), produkty koksování jsou koks, koksárenský plyn, dehet, síran amonný, benzol, síra

Přívoz

OKD, OKK, a.s., koksovna Šverma

výroba koksu (vysokoteplotní karbonizace uhlí v koksárenských bateriích), produkty koksování jsou koks, koksárenský plyn, dehet, síran amonný, benzol, síra

Mariánské Hory, Nová Ves

ArcelorMittal, a.s., Ostrava

výroba a zpracování surového železa, oceli a hutní druhovýroba, nebezpečné látky: vysokopecní plyn, koksárenský plyn, benzol

Kunčice, Bartovice, Radvanice

BorsodChem MCHZ,s.r.o., Ostrava

výroba technických chemikálií organické chemie, technických plynů a činnostmi, které jsou s jejich výrobou spojeny, skladování a stáčení amoniaku

Mariánské Hory, Petřkovice, Lhotka, Hošťálkovice, Třebovice, Svinov, Nová Ves, Hulváky, Moravská Ostrava, Přívoz

Na území těchto obcí není vymezena zóna havarijního plánování: Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Obec Horní Lhota Město Klimkovice Obec Olbramice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí


JEV 105. HRANIČNÍ PŘECHOD

Podklady: Ministerstvo vnitra Ve správním obvodu ORP Ostrava se hraniční přechod nenachází.


202

JEV 117. ZASTAVITELNÁ PLOCHA

Podklady: Platná ÚPD včetně schválených změn Na území SO ORP Ostrava byly schválenou ÚPD a jejich schválenými změnami vymezeny zastavitelné plochy, které byly zakresleny do grafické části ÚAP. Nově vymezené zastavitelné plochy jsou rozvíjeny ve smyslu potřeb rozvoje obcí

Potřeby vymezení nových zastavitelných ploch byly v souladu s ustanovením Hlavy 1 – Cíle a úkoly územního plánování, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Stanovení potřeby ploch pro bydlení vycházelo z podrobně zpracovaného demografického vyhodnocení předpokládaného vývoje populace a potřeby bytů na území SO ORP Ostrava včetně zakalkulované snahy o stabilizaci počtu obyvatel. Potřeba nových ploch pro bydlení je motivována především snahou vytvořit pro stávající i potenciální obyvatele SO ORP Ostrava co nejpříjemnější a nejkvalitnější podmínky pro bydlení s cílem stabilizovat počet obyvatel SO ORP Ostravy. Využitelnost celého nezastavěného území byla prověřena z hlediska dopadů územních limitů. Do řešeného území byla promítnuta záplavová území, plochy velkoplošných a maloplošných chráněných území, významné krajinné prvky registrované i vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny, ochranná pásma významných dopravních staveb a°technické infrastruktury, sesuvná území, plochy I. a II. třídy ochrany ZPF a další limity vyplývající ze zvláštních právních předpisů.

Zastavitelné plochy jsou vymezovány tak, aby svým situováním neomezily možnost využití návazných pozemků jiného způsobu využití, aby svým provozem nadměrně nenarušily životní prostředí a bezpečný pobyt obyvatel a aby byla zajištěna dostupnost těchto ploch hromadnou i individuální dopravou.

JEV 118. JINÉ ZÁMĚRY

ČEZ Distribuce Vzhledem k výraznému rozvoji energeticky náročných investic na území města Ostravy vzniká potřeba posílení kapacit elektrické energie. Je vybudována nova trafostanice v Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice a rekonstruována vedení 110 kV do Ostravy. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice 110/22 kV na Fifejdách, Slezské Ostravě, Plesné a Hrušově.

Povodí Odry Studie proveditelnosti protipovodňových opatření pro zástavbu Polanky nad Odrou

Obecné informace

Úroveň ochrany před povodněmi městského obvodu Polanka nad Odrou a města Klimkovice je v současné době relativně nízká a nevyhovující požadavkům platné legislativy. Kapacity koryt vodních toků v těchto obcích se pohybují mezi Q2 a Q5, lokálně je kapacita koryt i vyšší.

Vymezení zájmového území

Zájmové území se nachází v Moravskoslezském kraji v katastrálních územích Olbramice, Klimkovice a Polanka nad Odrou. Dle zadání studie měly být řešeny dále uvedené vodní toky:

Polančice cca 9,7 km; Rakovec cca 2,2 km; Mexický potok cca 0,4 km; Křibí cca 0,1 km.

Dle informace správce povodí jsou Mexický potok a Křibí bezejmennými vodními toky a korektně by jejich názvy měly být uváděny takto: Mexický p. (bezejmenný tok) a Křibí (bezejmenný tok). Pro přehlednost textu i výkresových příloh jsou ve studii uváděny zkrácené názvy Mexický potok a Křibí.

Cíle studie

Cíle studie byly specifikovány SOD:

stanovení stávající kapacity koryt řešených vodních toků; stanovení rozsahu záplavových území pro Q5, Q20 a Q100; provedení návrhu opatření na zvýšení úrovně ochrany před povodněmi.


203

SANAČNĚ – REKULTIVAČNÍ STAVBY

Ve správě DIAMO, s.p., o.z. ODRA

Tabulka 133: Akce realizované Název k.ú. Popis Plocha zahájeno ukončení

Rekultiv. území nádrže NP 1 Hrabová Bývalé kalové nádrže flotačních hlušin, je prováděná technická úprava s následnou biologickou rekultivaci

30,93 ha 11/2006 12/2024

Sanace a rekultivace nádrží Stachanov Hrušov Bývalé kalové nádrže, jsou prováděny sanační práce, následně technická rekultivace s následnou biologickou rekultivací

9,97 ha 3/2008 12/2014

Odvodnění pozemků Ščučí Hrabová Zahlazení hornické činnosti bývalého Dolu Paskov, kolem potoka Ščučí

X 2/2009 12/2014

Protierozní opatření Salma Radvanicebudování ochranného valu, který zamezí erozi v zájmovém území

700 m2 12/2009 5/2015

Rekultivace odvalu Jeremenko VítkoviceBývalý odval, je dokončena technická rekultivace, probíhá zalesnění

12/2015

Rekultivace odkalových nádrží Jeremenko

Vítkovice2011dokončena technická rekultivace, probíhá 5ti-letí údržba

06/2008 12/2015

Rekultivace Lipina, plocha A RadvaniceRekonstrukce jednotné kanalizace, zpevnění svahu a následné zalesnění

0,97 ha 08/2012 2018

Rekultivace vodního toku Ráček Bartovice Zajištění bezpečného odtku vod v korytě 728m 2012 2017 Rekult. vod. toku Ráček, II.etapa Bartovice Zajištění stability břežních svahů toku 175m 2014 2015

Rekultivace pozemku u ul.Kubečkova RadvaniceRekonstrukce kanalizace, úprava terénu včetně odvodnění (stabilizace svahu)

0,55 ha 10/2012 2018

Tabulka 134: Akce připravované Název k.ú. Popis Plocha zahájeno ukončení

Zkapacitnění odlehčovacího kanálu Ščučí

Hrabová Úprava spádu a kapacity kanálu 2310 m 2015 2016

Rekultivace odvalu Urx Petřkovice u O. Rekultivace, záměr Hornického muzea 12 ha 2015 2022 Úprava odtokových poměrů potoka Zyf

Hrabová, Nová Bělá

Definitivní řešení odtokových poměrů 3 ha 2016

Odvodnění Ostrava Nová Ves - sever

Nová Ves Řešení bezpečného odvedení havarijních vod při přelivu

2018

Úprava odvodnění vodoteče Mlýnka

Vítkovice Odvod povrchových vod z okolního území 2016

Gravitační odvodnění Hrušova Hrušov Komplexní rekultivace území, zajištění opětovného využití celé lokality

Akce navržené Rekultivace u ulice Hlučínské Jedná se o území nacházející se mezi dálnicí D 47 a Černým potokem, které zbylo z původního zájmového území stavby. Část již byla zkolaudována a část s ohledem na připravovaný záměr vlastníka pozemků RPG RE Land, s.r.o. byla vyňata.

Rekultivace území Vrbice Rekultivace území Vrbice zahlazuje vlivy hornické činnosti bývalého Dolu Heřmanice. Lokalita se nachází v území, které se díky výskytu vzácných a chráněných ptačích druhů řadí mezi nejznámější ornitologická území v ČR a je součástí významného ptačího území Heřmanský stav - Odra - Poolší. Poklesy na povrchu (maximum poklesů povrchu v dotčeném území činilo v letech 1961 – 1989 cca 200 cm a v 90. letech až do ukončení hornické činnosti cca 30 cm) vedly v minulosti k postupnému zamokřování území a z tohoto důvodu byly zahájeny havarijní skrývky zemin a z části zavážení poklesových kotlin, které byly pozastaveny s ohledem na následující útlum hornictví, omezení zemědělské výroby a změněný přístup k ochraně přírody. V souladu se současně platnými územními plány měst byl přehodnocen i původní záměr rekultivace. Konečným výsledkem provedené rekultivace je snaha o dotvoření již vzniklého krajinného rázu s ponecháním mokřadních biotopů, vodních ploch, trvalých travních porostů, provedení výsadby doprovodné zeleně, lesních porostů. Tímto budou předmětné pozemky postupně začleněny do okolního prostředí.


204

Rekultivace odvalu Hedvika Zájmová lokalita se nachází v k. ú. Radvanice a částečně v k. ú. Petřvald u Karviné. Odval byl průběžně od 60. - 80. let minulého století zalesňován a v některých místech je porost velmi kvalitní a zcela zapojen do okolní krajiny. V minulosti byl odval mnohokrát termicky aktivní a na části odvalu se projevuje termická aktivita i nyní. V současné době probíhá Dlouhodobý monitoring termické aktivity odvalu Hedvika s termínem ukončení v roce 2013. Termické procesy v dané lokalitě jsou nestabilizované, jak z hlediska intenzity, tak z hlediska lokalizace. Dochází k jejich migraci a to i mimo vlastní území odvalu na soukromé pozemky. V roce 2010 byla schválena dokumentace projektu Analýza rizika odvalů zasažených endogenním hořením (financován z větší části ze zdrojů SFŽP). Na základě výsledků prováděného monitoringu a závěrů Analýzy rizika bude stanoven další postup sanace území a následné rekultivace. V současné době probíhá na exponovaných plochách projekt zaměřený na měření termické aktivity. Jednou ročně (v zimním období) se provádí letecký termografický průzkum lokality. Plochu odvalu protínají trasy biokoridorů nadregionálního významu, které propojují rozsáhlé biocentrum radvanicko-bartovické s lesem Gurňák v Petřvaldě, což je další významné biocentrum regionálního významu. V průběhu zpracování projektové dokumentace bude toto plně respektováno.

Sanace u jámy Trojice Zájmová lokalita se nachází v k. ú. Slezská Ostrava. V roce 2009 byly ukončeny terénní práce na projektu Komplexní řešení sanace kontaminovaného území lokality Trojice. V současné době je již ukončena 1. fáze projektu, tj.°aktualizace Analýzy rizika kontaminovaného území. Před ukončením je 2. fáze, tj. provedení doprůzkumu a°zpracování prováděcí projektové dokumentace pro sanaci. Realizace vlastních sanačních prací je předmětem 3. fáze. Zájmová lokalita je mimo prvky ÚSES, zájmové území je součástí budoucí rekreační lokality, celé trojické údolí navazuje severovýchodně na lokální biocentrum dominanty odvalu Petr Bezruč.

Rekultivace odvalu Heřmanice Zájmová lokalita se nachází v k. ú. Heřmanice a k. ú. Hrušov. Severní část odvalu tvoří oblast bývalých usazovacích nádrží uhelných kalů Dolu Heřmanice, fenolčpavkových vod z Koksovny Svoboda a koksárenského odpadu. V současné době je tato oblast předmětem intenzivních jednání o budoucím využití. Východní část odvalu se odtěžuje. Při odtěžování dochází k obnažování lokálních ložisek endogenního požáru, jehož likvidace je prováděna vychlazováním s následným vymístěním. Termické procesy jsou nestabilní jak z hlediska intenzity, tak i z hlediska výskytu. Jednou ročně (v zimním období) se provádí letecký termografický průzkum lokality. Střední část odvalu je v současné době připravena k odtěžení hlušiny. Na západní části odvalu probíhá realizace záměru s názvem „Zpracování odvalu Heřmanice na suroviny pro další využití“. Zájmová lokalita stavby se nachází na ploše lokálního biocentra a biokoridoru lokálního významu.

Sanace odvalu Ema Zájmová lokalita se nachází v k. ú. Slezská Ostrava. V roce 2009 byl ukončen projekt Průzkum a monitoring termických procesů na odvale Ema. Z hlediska lokalizace a intenzity jsou termické procesy na odvale stabilizované. V roce 2010 byla schválena dokumentace projektu Analýzy rizika odvalů zasažených endogenním hořením (financován z větší části ze zdrojů SFŽP). Zájmová lokalita je součástí lokálního biocentra a budoucí rekreační zóny. Kuželový odval je součástí technicko-kulturní památky a je předmětem památkové ochrany. V průběhu zpracování projektové dokumentace je nutné návrh řešení průběžně konzultovat s Památkovým ústavem a MMO. V současné době probíhá na exponovaných plochách projekt zaměřený na měření termické aktivity. Jednou ročně (v zimním období) se provádí letecký termografický průzkum lokality.

Rekultivace odvalu Koblov Zájmová lokalita se nachází v k. ú. Koblov. Z jihovýchodní strany navazuje na zrušený důlní areál Koblov. Svahy odvalu byly již v minulosti zalesněny a temeno odvalu bylo rekultivováno na zemědělskou půdu – trvalý travní porost a do roku 1997 bylo využíváno Státním statkem Hlučín. V současné době je zeleň na svazích odvalu zapojena do okolní krajiny. Temeno odvalu je porostlé buření a začínají se objevovat náletové dřeviny. Návrh rekultivace spočívá v zalesnění temene odvalu s rekultivačním cílem les v souladu s územním plánem. Zájmová lokalita je mimo prvky ÚSES.

Úprava Podleského potoka nad retenční nádrží bývalého Dolu Ludvík Zájmová lokalita je tvořena tokem Podleského potoka, který prochází k. ú. Bartovice, Radvanice a Petřvald u°Karviné. Prameniště Podleského potoka je v k. ú. Petřvald u Karviné, v blízkosti křižovatky ulice Závodní a°Šenovské. Po cca 1.460 m ústí potok do retenční nádrže bývalého Dolu Ludvík v k. ú. Bartovice. V místech kde potok kříží místní komunikace nebo železniční násep zrušené dráhy jsou instalovány betonové propustky, na vtoku i°výtoku opatřeny betonovými čely. Profil potoka je nezpevněný, podélný sklon toku je dle místního šetření velmi pozvolný, místy i nulový. V lesních porostech v blízkosti vtoku do retenční nádrže je trasa toku neuspořádána –


205

tvořena meandry. V místech jednotlivých propustků, které jsou většinou ze 2/3 zanesené, dochází ke vzdouvání hladiny a v době větší srážek k rozlivu na přilehlé pozemky. Úprava Podleského potoka spočívá v rekonstrukci jednotlivých trubkových propustků v návaznosti na podélný sklon toku. Kapacita jednotlivých propustků by měla být taková, aby během přívalových srážek nedocházelo ke vzdouvání vodní hladiny a k zatápění přilehlých pozemků. Trasu toku se navrhuje pročistit. V úseku, který prochází lesními porosty budou zásahy do tvaru koryta minimalizovány. V rámci úpravy Podleského potoka se navrhuje vyřešit i úpravu odvodňovacího příkopu v k. ú. Petřvald u Karviné, který odvádí část povrchových vod z areálu firmy Diamo, s. p., o. z. Odra (bývalý areál Dolu Fučík). Profil příkopu je nutné rekonstruovat a výškově plynule napojit na tok Podleského potoka.

Úprava vodotečí v Bučinském lese Zájmová lokalita je tvořena kaskádou vodních ploch, rybníkem v Bučinském lese a vodní plochou u odvalu Ludvík 3. Obě lokality jsou využívány jako rybářský revír. Jednotlivé vodní plochy jsou propojeny odtokovými příkopy. Za vodní plochou u odvalu Ludvík 3, je zájmová lokalita tvořena odtokovým příkopem, který ústí do místní bezejmenné vodoteče v blízkosti násypu silnice I. třídy č. 59 na ulici Ostravské. Bezejmenná vodoteč je po cca 1.200 m vyústěna do řeky Lučina. Předmětem řešení bude úprava odtokových poměrů ze soustavy rybníků v úseku od rybníka v Bučinském lese až po zmíněnou komunikaci. Úprava odtokových poměrů bude řešena prostřednictvím rekonstrukce odtokových příkopů a rekonstrukce odtokových objektů z vodních ploch do odtokového příkopu. Oproti požadavku MěO Radvanice a Bartovice se navrhuje vypustit ze zájmové lokality plochu samotných rybníků, které nevyžadují zásah.

Úprava odvodnění podél ulice Na Šancích Zájmová lokalita je tvořena zaniklým odvodňovacím příkopem vedoucím souběžně s asfaltovou komunikací ulice Na Šancích. Na severním konci je území vymezeno vyústěním stávajícího neudržovaného příkopu, na jihu končí příkop hranicí parcely 300/15. Celková délka zájmové lokality je cca 350,0 m. V důsledku proběhlých poklesů terénu se jedná o místní poklesovou kotlinu. Cílem navržené SRS budou terénní úpravy pozemku podél asfaltové komunikace, včetně rektifikace komunikace, za účelem vytvoření vhodných terénních podmínek pro odvodnění celé oblasti. V průběhu zpracování projektové dokumentace SRS (ve všech stupních zpracování projektové dokumentace) je nutná úzká spolupráce projektanta SRS a projektanta kanalizace, která je v této části území naplánována. Časovou posloupnost SRS je nutné koordinovat s realizací výstavby kanalizace Řešení povrchového odvodnění zájmové lokality bude v prvním stupni návrhu projektové dokumentace SRS řešeno variantně. Celkový plošný rozsah zájmového území SRS, vyplyne z místní morfologie terénu, která bude známa po důkladné zaměření zájmové lokality.

JEV 119. DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE

A) ministerstvo obrany – další dostupné informace Podklady: Ministerstvo obrany – Vojenská ubytovací a stavební správa Brno Číslo pasportu: 96/2012 Dotčené území: celá ORP Ostrava

Na celém území ORP Ostravy lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby vždy jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací správy a stavební správy Brno. Jedná se o limit vycházející ze zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany státu, ve znění pozdějších předpisů a § 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Zájmové stavby: výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostní komunikací, silnic I., II., a III. třídy výstavba s rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení výstavba VN a VVN výstavba větrných elektráren výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních

systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice) výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky) výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny)


206

B) ministerstvo vnitra – území pro zajištění bezpečnosti státu Podklady: Ministerstvo vnitra Číslo rozhodnutí: OSM-1433-5/09-2004 Dotčené území: parcely dle rozhodnutí v k.ú. Slezská Ostrava

Ministerstvo vnitra vymezuje území na následujících parcelách: 1259, 1268, 1269, 1267, 1265, 1264, 1266, 1260/1,1260/2, 1261, 1263/1, 1263/2, 1257/2, 1256, 1257/1, 1221/1, 1275, 1270, 1272, 1273, 1274, 1271, 5595/5, 5595/25 k.ú. Slezská Ostrava (v území došlo ke změně parcelních čísel oproti vydanému rozhodnutí). V tomto území lze z důvodu zajištění bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen za souhlasu Ministerstva vnitra ČR. U staveb již zřízených v tomto zájmovém území si vyhrazuje Ministerstvo vnitra předchozí souhlas ke změnám těchto staveb.

C) Omezení pro nadzemní výstavbu Podklady: Úřad civilního letectví

OP letiště Mošnově OP s výškovým omezením staveb a) V prostoru OP s výškovým omezením staveb, konkrétně v OP přibližovacích prostorů a v OP přechodových ploch, nesmí nové stavby (objekty) přesahovat dále definovaná OP s výjimkou, že jsou stíněny stávající stavbou (objektem), resp. terénem, který OP již narušuje.

b) Ostatní OP s výškovým omezením staveb, konkrétně OP vnitřní vodorovné plochy, kuželové plochy a vnější vodorovné plochy mohou být narušeny stavbami (objekty) i když nejsou stíněny stávající stavbou (objektem), resp. terénem OP již narušujícím, avšak pouze za předpokladu, že ÚCL na základě letecko-provozního posouzení shledá, že překážka neohrozí bezpečnost letového provozu. Takováto překážka musí být označena překážkovým značením dle požadavku předpisu L14.

c) V OP s výškovým omezením není dovoleno zřizovat takové stavby nebo zařízení, nebo vysazovat porosty a umísťovat předměty, které by přesahovaly výšku určenou překážkovými rovinami OP.

Poznámka : OP s výškovým omezením staveb jsou vztažena k těmto nadmořským výškám :

407 m · OP vzletového prostoru RWY 04 · OP přibližovacího prostoru RWY 22 396 m · OP vzletového prostoru RWY 22 · OP přibližovacího prostoru RWY 04 296 m · OP vnitřní vodorovné plochy

· OP kuželové plochy 396 m · OP vnější vodorovné plochy


207

4 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Rozbor udržitelného rozvoje byl zpracován v členění podle § 4, odst. 1, písm. b), vyhl č. 500/2006 Sb. v požadovaných deseti kategoriích.

V první řadě byla provedena analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Následovala souhrnná analýza, završená hodnocením tří pilířů udržitelného rozvoje. Závěrem je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek.

4.1 ANALYTICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIK ÚZEMÍ

4.1.1 Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb – SWOT analýza

4.1.1.1 Horninové prostředí a geologie

Silné stránky Slabé stránky ložiska černého uhlí a zemního plynu ložisko slévárenských písků ložiska cihlářských hlín ložiska štěrkopísku

poddolované území většinou se slabým nebo doznívajícím vlivem na povrch

sesuvná území omezené možnosti využití dobývacích prostorů zejména

v centrální části města – důlní ohradník

Příležitosti Hrozby těžba zemního plynu těžba slévárenských písků těžba cihlářských hlín těžba štěrkopísku

vliv těžby na povrch zvýšené zatížení životního prostředí dopravní zátěží spojenou

s těžbou surovin v území, zvýšená prašnost, hluk omezení investičního rozvoje na poddolovaném území střety zájmů těžby surovin s limity využití území a dalšími

hodnotami území výstup důlních plynů, zejména metanu na povrch

4.1.1.2 Vodní režim

Silné stránky Slabé stránky existence strategických zdrojů pitné vody na území města dostatečné množství povrchových a podzemních zdrojů pitné

vody napojení převážné většiny odpadních vod na kanalizační

systém s odváděním vod na čistírny odpadních vod zlepšující se kvalita vody na vodních tocích Odra, Ostravice,

Lučina, Opava existence vlastních vodních zdrojů a kanalizační sítě

s následným čištěním odpadních vod u velkých podniků vodní plochy zadržující vodu v území síť monitorovacích vrtů podzemních vod (ČHMÚ)

vyhlášené záplavové území řek Odry, Opavy, Ostravice, Lučiny a Porubky zasahuje části zastavěných území

rychlý odtok povrchových vod z území přetvořená koryta vodních toků v zastavěném území podprůměrný rozsah vodních ploch absence vodní dopravy a nedořešené problémy při budování

tzv. oderské cesty

Příležitosti Hrozby dobudování protipovodňových opatření, se současným

využitím jako krajinotvorných prvků revitalizace vodních toků a rybníků významné zdroje pitné vody v území budování poldrů, obnova přirozených retenčních prostor

v krajině citlivé využití prostorů podél vodních toků a vodních ploch

pro rekreaci vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe dobudování jednotné kanalizační sítě na celém území ORP

Ostrava čerpání finančních zdrojů na rozvoj technické infrastruktury

ze strukturálních fondů EU

omezení rozvoje při nerealizaci protipovodňových opatření potenciální záplavy při vodních stavech vyšších než Q100 zhoršení záplav při nedostatečné údržbě toků (čištění koryta,

údržba hrází (Povodí Odry) nebezpečí vylidňování území ohrožených povodněmi nebezpečí kontaminace a dalšího znečištění vodních zdrojů nedostatečná povodňová ochrana některých částí ORP

Ostrava


208

4.1.1.3 Hygiena životního prostředí

Silné stránky Slabé stránky v území není žádné úložiště jaderného odpadu v území není žádná jaderná elektrárna část obcí je napojena na ČOV napojení větší části Ostravy na CZT existence Strategické hlukové mapy pro hlavní pozemní

komunikace zabezpečené komplexní nakládání s komunálním

odpadem a růst množství vytříděných odpadů

velké stacionární zdroje znečištění ovzduší neřešení stavu některých lokalit starých zátěží a následné

znemožnění jejich využití v souladu s potřebami a záměry obcí absence zodpovědné péče o chátrající areály s ukončeným

provozem nedostatečné informace o množství a stavu ekologických zátěžích

na území ORP Ostrava a rizik pro ŽP z nich vyplývajících špatná kvalita ovzduší, značné procento obyvatel je zatíženo

nadlimitními hodnotami některé ze znečišťujících látek vzestupný trend v produkci komunálního odpadu v období 2010 -

2015 využívání tuhých paliv na výrobu tepla, část území není

plynofikována některé obce nemají vybudovánu kanalizaci s ČOV zatížení hlukem a zvýšenou prašností podél silnic I. – III. třídy

Příležitosti Hrozby rekonstrukce a vznik nových ploch veřejné zeleně pokračování v sanacích ekologických zátěží, resp.

lokalit znečištěných podniků, skládek, starých průmyslových podniků

růst množství vytříděného komunálního i průmyslového odpadu a efektivity nakládání s tímto odpadem

zavádění nových technologií zpracování a využívání odpadů

využívání externích finančních zdrojů k řešení problémů životního prostředí na území ORP Ostrava

podpora odpovědného vztahu obyvatel a podniků k životnímu prostředí

rozšiřování aktivit organizací EVVO a posilování jejich spolupráce s jinými subjekty

provedení kroků k výrazné podpoře veřejné hromadné dopravy na úkor individuální automobilové dopravy

rozšíření využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie

dobudovat systémy splaškové kanalizace a ČOV v obcích

rozvoj plynofikace výhledové rozšiřování využití CZT

výskyt civilizačních chorob v souvislosti se zhoršováním životního prostředí

neřešení starých ekologických zátěží na území ORP Ostrava neřešení zátěže životního prostředí plynoucího z vysoké hustoty

osídlení, dopravy, koncentrace průmyslu a dalších rizikových faktorů

další zdražování plynu a elektřiny – návrat k vytápění nekvalitním uhlím, dřevem, atd. – místní znečištění ovzduší

vznik nových velkých zdrojů znečištění ovzduší rozvoj silniční dopravy, mj. jako největšího producenta hluku návrat domácností k vytápění méně kvalitními palivy – místní

znečištění ovzduší

4.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny

Silné stránky Slabé stránky NATURA 2000 - evropsky významné lokality NATURA 2000 - ptačí oblast zvláště chráněná území významné funkční části ÚSES množství ploch a linií rozptýlené krajinné zeleně významná rozloha lesů v okrajových částech území

koeficient ekologické stability (KES) území je nízký (nutné technické zásahy)

hodnotné přírodní prvky se nachází pouze v okrajovém území ORP Ostrava a podél řeky Odry

vysoké procento zastavěnosti některých údolních niv

Příležitosti Hrozby rekonstrukce a založení nových ploch veřejné zeleně nefunkční části ÚSES přeměnit na funkční využívání externích finančních zdrojů k řešení problémů

životního prostředí na území ORP Ostrava podpora odpovědného vztahu obyvatel a podniků

k životnímu prostředí rozšiřování aktivit organizací EVVO a posilování jejich

spolupráce s jinými subjekty zpracování generelu ÚSES pro území ORP

problematická realizace navržených (nefunkčních) prvků ÚSES

likvidace kvalitních ploch zeleně rozvojem ploch výroby a bydlení


209

4.1.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

Silné stránky Slabé stránky zemědělská půda tvoří 46,7 % rozlohy ORP Ostrava oglejené hnědozemě 1. a 2. třídy ochrany na rozsáhlých

plochách v jižních oblastech Ostravy – Stará a Nová Bělá, Hrabová, Proskovice

na části zemědělsky využívaných pozemků jsou vybudovány meliorační systémy

zemědělská půda je obdělávána ve velkých lánech – je náchylnější k větrné a vodní erozi

zemědělská půda je na mnoha lokalitách kontaminovaná průmyslovými imisemi (těžké kovy, arsen, polycyklické aromatické uhlovodíky, benzo(a)pyren)

z hlediska imisního zatížení lesů se řadí větší část lesních porostů do pásem ohrožení B a C

lesy se vyskytují pouze v okrajových částech území celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa na

území ORP činí 5385 ha, což je pouze 16,2 % z celkové rozlohy ORP

Příležitosti Hrozby využití zemědělské půdy k produkci biopaliv a jiných

průmyslových plodin obnova lužních lesů v záplavových oblastech

likvidace kvalitních ploch půd nejvyšší kvality I. a II. třídy ochrany rozvojem ploch výroby a bydlení

odlesňování či špatný stav lesů má negativní dopad na širší okolí, snížení retenční schopnosti lesa, změna mikroklimatu

neobdělávání zemědělské půdy s její následnou degradací vysoká eroze zemědělských půd v záplavových oblastech,

znemožnění investičního rozvoje v těchto územích zábory zemědělské půdy pro výstavbu obchodních areálů,

průmysl a dopravní infrastrukturu

4.1.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silné stránky Příležitosti vedení významného tahu VI. multimodálního koridoru - větev

B, transevropské komunikační sítě TINA, dálnice D1, koridorová železniční trať (koridor II a III ), vysokorychlostní trať a průplavní spojení D-O-L, ekonomický potenciál kraje posiluje návazná Katowická aglomerace s cca 9 mil. obyvatel

výhodná poloha města na dopravní křižovatce nejdůležitějších krajských tahů (motiv tzv. “slezského kříže”) s výhodnou pozicí pro vedení mezinárodní dopravy ve směru na Slovensko a Polsko

dokončená modernizace II. tranzitního železničního koridoru Břeclav-Přerov-Bohumín-Petrovice u Karviné s výjimkou stanice Ostrava hl.n.

centrální poloha města na tahu větve B VI. multimodálního evropského dopravního koridoru je šancí pro rozvoj celého regionu - rozvoj podnikání, přísun zahraničního kapitálu a přístup na zahraniční trhy

budování logistických center podporujících kombinovanou dopravu, koordinovaný postup při řešení těžké automobilové dopravy s Polskem

Slabé stránky Hrozby / Rizika nedokončená základní komunikační síť ORP Ostrava absence logistických center pro využití kombinované přepravy

pokles kvality příměstské veřejné dopravy by vedl k dalšímu nárůstu individuální automobilové dopravy

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – automobilová doprava Silné stránky Příležitosti rozvinutá síť dálnice, silnic I. a II.třídy a místních komunikací

I.třídy nabízející dobrý standard plošné obsluhy rozvinutá síť městské a příměstské nekolejové dopravy

dostavba rozestavěných a připravovaných dálničních přivaděčů

výstavba přeložky silnice I/11 v úseku Poruba - Krásné Pole (prodloužená Rudná)

zřízení nízkoemisních zón v Klimkovicích a v obytných oblastech Ostravy (centrum, Poruba, Jižní město)

dokončení chybějících prvků páteřní sítě (zejména u trasy tzv. "Slezského kříže" – ulice Rudné v průjezdu Vítkovicemi

Slabé stránky Hrozby / Rizika nevyhovující stav páteřní silnice I/11 v průtahu Vítkovicemi a

silnice I/56 ve směru na Opavu nevyhovující stavební a technický stav silnic III. Třídy a

místních komunikací nedostatek parkovacích a odstavných stání v centru města a v

obytných souborech Poruby a Jižního města

nebezpečí nárůstu individuální dopravy vlivem nekoordinované nabídky příměstské hromadné dopravy, nárůst objemu silniční nákladní dopravy

zpožďování výstavby páteřní sítě v důsledku omezení investičních možností povede k ještě většímu přetížení sítě s negativními důsledky na životní prostředí a bezpečnost


210

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – železniční doprava Silné stránky Příležitosti rozvinutá síť celostátních a regionálních železničních tratí a

vleček rozvinutá železniční osobní doprava na celostátních a

regionálních tratích dokončená modernizace II. tranzitního železničního koridoru

Břeclav-Přerov-Bohumín-Petrovice u Karviné s výjimkou stanice Ostrava hl.n.

zavedený integrovaný dopravní systém se zapojením železniční dopravy

modernizace a elektrifikace vybraných tratí, vytvoření systému P+R, rekonstrukce a dostavba železničních zastávek

návrh tras lehké kolejové dopravy (vlakotramvaj) z Ostravy do Havířova, Hlučína a Orlové

dopravní politika sledující podporu veřejné osobní dopravy a v odůvodněných případech potlačení individuální dopravy (např. v centru města)

vybudování vysokorychlostní tratě se zastávkou v Ostravě pro zajištění vazeb osobní dopravy v evropském měřítku

budování logistických center podporujících kombinovanou dopravu, koordinovaný postup při řešení těžké automobilové dopravy s Polskem a Slovenskem

Slabé stránky Hrozby / Rizika morální a technická zastaralost železniční tratí 321 (Svinov –

Kunčice – Český Těšín) a 323 (Kunčice – Val. Meziříčí) nedostatečná kapacita trati 321 v úseku Děhylov – Svinov –

odbočka Odra

zpožďování modernizace v důsledku omezených investičních prostředků

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – cyklistická doprava Silné stránky Příležitosti vhodná poloha Ostravy na soutoku 4 řek a z toho vyplývající

možnost vedení cyklotras rekreačního charakteru podél nich a propojení s přilehlými rekreačními oblastmi např. Hlučínsko, Frýdecko-Místecko, Poodří

ve městě již vybudováno více jak 57% délky plánovaných cyklotras

napojení Ostravy na Greenway Krakov - Morava - Vídeň podél řeky Odry

při budování cyklotras nadměstského nebo nadregionálního významu možnost čerpat krajské nebo státní finanční prostředky případně využít prostředky fondů EU

Slabé stránky Hrozby / Rizika velké vzdálenosti jednotlivých částí Ostravy mezi sebou a

z toho vyplývající finančně i technicky komplikované řešení jejich vzájemného propojení cyklotrasami např. Poruba-Centrum přes Svinovské mosty, Jih-Centrum přes oblast Vysokých pecí

riziko možného zpoždění v budování cyklotras z důvodu nedostatku financí nebo jiných priorit pro jejich využití

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – letecká a vodní doprava Silné stránky Příležitosti letiště Mošnov s parametry pro mezinárodní provoz

s perspektivou výrazného rozvoje. pravidelné lety z Mošnova do Prahy, Düsseldorfu, Paříže,

Londýna a Dubaje kvalitní silniční napojení letiště na dálnici D1 železniční napojení letiště na koridorovou trať území je zabezpečeno leteckou záchrannou službou

rozvoj letiště Mošnov, dobudování kvalitního silničního napojení letiště na dálnici D48 připravované rozšíření pravidelných letů (Milano a Helsinki a

další) vybudování Oderské vodní cesty (vodní magistrála E30)

s napojením na stávající mezinárodní síť vodních cest na Polském území (Kožle-Bohumín) a současně vybudování protipovodňových opatření

Slabé stránky Hrozby / Rizika chybějící vazba na přístavy evropské vodní sítě konkurence letišť v Katowicích a Krakowě

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Silné stránky Slabé stránky napojení převážné většiny odpadních vod na kanalizační

systém s odváděním vod na čistírny odpadních vod existence kanalizační sítě s následným čištěním odpadních

vod u velkých podniků napojení větší části Ostravy na CZT

využívání tuhých paliv na výrobu tepla, část území není plynofikována

některé obce nemají vybudovánu kanalizaci s ČOV některé obce nemají veřejný vodovod na celém území

Příležitosti Hrozby dobudování jednotné kanalizační sítě na celém území ORP

Ostrava dobudovat chybějící části veřejného vodovodu čerpání finančních zdrojů na rozvoj technické infrastruktury

ze strukturálních fondů EU

sankce obcím při nedokončení systémů kanalizace a ČOV další zdražování plynu a elektřiny – návrat k vytápění

nekvalitním uhlím, dřevem, atd.


211

4.1.1.7 Demografické a sociální podmínky

Silné stránky Slabé stránky růst počtu obyvatel ve většině obcí SO ORP Ostrava plynoucí

zejména ze suburbanizačních procesů dostatečná síť fungujících veřejných i soukromých škol,

včetně škol vyučujících v angličtině existující potenciál v absolventech vysokých škol, zejména

absolventů technických oborů spolupráce mezi organizacemi (existence silných hráčů

zejména v Ostravě), rozvoj partnerství rostoucí vzdělanostní úroveň zaměstnanců i populace

nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci České republiky nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel zejména

v Ostravě a zároveň vysoký podíl osob se základním vzděláním

relativně vysoký úbytek obyvatelstva v SO ORP Ostrava jako celku, zejména v Ostravě, především v důsledku migrace

Příležitosti Hrozby optimalizace sítě základního a středního školství, zejména

z pohledu jejich struktury vůči potřebám trhu práce podpora zvyšování počtu obyvatel přirozenou měrou a aktivní

podporou migrace využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů

růst marginálních skupin obyvatelstva (dlouhodobě nezaměstnaní, bezdomovci, nezaměstnaní absolventi apod.) ohrožených sociální exkluzí a jejich nedostatečná integrace do společnosti

problémy škol v souvislosti s demograficky pod míněným úbytkem dětí

odchod zahraničních investorů stárnutí populace

4.1.1.8 Bydlení

Silné stránky Slabé stránky relativní dostatek bytů a rozvoj druhého bydlení dobrá technická vybavenost bytů rekonstrukce staršího bytového fondu městem Ostravou nižší ceny bytů, pozemků a nájmů ve srovnání s ČR

nízká atraktivita bydlení, zejména ve městech neexistence jednotné strategie a koncepce bydlení u většiny

obcí nízký počet bytů v rodinných domech napojených na kanalizaci nedostatek bytů zvláštního určení

Příležitosti Hrozby rekonstrukce staršího bytového fondu zvýšení atraktivity bydlení u panelových sídlišť s

využitím koordinované státní a místní podpory regenerace

optimalizace systému bydlení v návaznosti na zákon o sociálním bydlení

degradace panelových sídlišť a starších obytných oblastí, koncentrace sociálně slabých a nekooperativních obyvatel a růst etnizace problému bydlení

vznik další realitní bubliny

4.1.1.9 Rekreace, volný čas

Silné stránky Slabé stránky velká a stabilní nabídka volnočasových aktivit široká divadelní a hudební scéna konání sportovních a kulturních událostí mezinárodní úrovně rostoucí zájem a prestiž některých akcí - Colours of Ostrava, Janáčkův máj

apod. dostatečné množství sportovních zařízení dlouholetá sportovní tradice dostupnost významných rekreačních lokalit (Beskydy, Jeseníky) vhodné

podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku, lyžování, jezdectví strategický přístup kraje i města Ostravy k rozvoji cestovního ruchu zřízení uceleného rezervačního systému pro podporu cestovního ruchu založení „turistického klastru MS kraje“ vhodné propojení a návaznost technických památek na developerské

projekty (např. Nová Karolina) a rozvoj jejich efektivního využití identifikované projekty pro rozvoj cestovního ruchu v centru Ostravy,

zejména s využitím Integrovaného plánu rozvoje města

podprůměrné lokalizační předpoklady rekreace a cestovního ruchu na většině území SO ORP Ostrava

volnočasové aktivity zaměřeny převážně na mladou generaci

chudé kulturní dědictví minimum tradičních akcí absence sportovních zařízení regionálního

významu absence kulturního zařízení nadregionálního

významu (např. galerie) zastaralost některých sportovních zařízení a

jejich nevyužití zastaralost většiny rekreačních zařízení v

rekreačních lokalitách, nízká kvalita služeb cestovního ruchu

Příležitosti Hrozby posílení image Ostravy jako kulturního a sportovního centra, doplnit

zařízení pro nové druhy sportů a rozvoj stávajících sportovních areálů vybudování kulturního a sportovního zařízení s nadregionálním významem doplňovat zázemí pro rekreaci a turistiku (cyklotrasy, ubytování,

stravování, služby) v územích vhodných pro rekreaci lepší využití industriálního kulturního dědictví lepší využití městských parků výchova mladého publika

nedostatečná komunikace významných regionálních aktérů

přetrvávající negativní obraz města Ostravy v oblasti cestovního ruchu, vyplývající zčásti z nepřiměřeného vnímání životního prostředí


212

4.1.1.10 Hospodářské podmínky

1. Silné stránky 2. Slabé stránky pokles počtu nezaměstnaných v posledních dvou letech potenciál technicky vzdělané pracovní síly koncentraci obyvatelstva a průmyslu v širším regionu a

jejich rostoucí koupěschopnost geografická blízkost zahraničních trhů Ostrava jako ekonomické a obchodní centrum širšího

regionu dobré jméno regionu mezi investory nabídka ploch pro podnikání možnost aplikace větších investičních pobídek pro

strategické investory ve městě Ostravě velký potenciál pro vědu a výzkum, existence

výzkumných pracovišť aplikovaného výzkumu dostatečná dopravní infrastruktura města (letiště, dálnice,

železniční koridory, kvalitní veřejná doprava)

dlouhodobě velmi vysoká míra nezaměstnanosti, zejména ve městě Ostravě

vysoká citlivost místní ekonomiky na změny v dominantních odvětvích (např. hutní průmysl, automobilový průmysl)

strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, obzvláště v technických profesích

nedostatečná kapacita rozvodné sítě elektrické energie, jež zásadním způsobem zmenšuje rozvojový potenciál města

nízká míra spolupráce vysokých škol a podnikatelského sektoru, jak v oblasti aplikovaného výzkumu, tak samotného vzdělávání

přetrvávající negativní image města

3. Příležitosti 4. Hrozby rozvoj spolupráce institucí umožňující komplexní a

kvalitní nabídku služeb pro investory zájem investorů o město a region rozvoj a podpora využití výzkumných kapacit ve městě a

regionu podpora kooperace místních subjektů a klastrových

organizací, rozvoj partnerství rozvoj nových odvětví s vysokou přidanou hodnotou

(např. přesné strojírenství, informatika a automatizace, materiálové inženýrství, životní prostředí, jaderná energetika, nanotechnologie)

recese na globálních trzích, pokles poptávky po produkci vyráběné v Ostravě (nepříznivý cenový vývoj na trhu oceli)

pomalý růst vývojové a inovační aktivity v podnikovém sektoru a nedostatečná podpora vědy a výzkumu

4.1.1.11 Vybrané charakteristiky obcí

Čavisov

Tabulka 135: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok 2013 2014 2015 Česká republika 8,2% 7,4% 6,1% Moravskoslezský kraj 10,5% 9,6% 8,3% Čavisov (okres Ostrava-město) 5,7% 5,5% 5,5% Nezaměstnaných v obci - dosažitelní 22 21 21 Nezaměstnaných v obci - celkem 22 21 21 Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% 100% 100% 100% Moravskoslezský kraj 127,9% 130,8% 136,2% Čavisov (okres Ostrava-město) 69,5% 74,6% 89,9% Dokončené byty v obci celkem 2 3 2

z toho v RD 2 3 2

Tabulka 136: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2006

Rok Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí VystěhovalíPřirozená měna

=narození-zemřelí

Saldo migrace= přistěhovalí- vystěhovalí

Změna celkem

2006 450 4 2 11 3 2 8 10 2007 460 3 2 15 12 1 3 4 2008 464 3 3 10 1 0 9 9 2009 473 4 5 6 7 -1 -1 -2 2010 471 6 4 30 2 2 28 30 2011 512 3 3 7 1 0 6 6 2012 518 4 2 11 8 2 3 5 2013 523 5 6 10 8 -1 2 1 2014 524 5 1 14 22 4 -8 -4


213




Změna celkem

2015 520 4 3 3 14 1 -11 -10 2016 510 2006

-2015

Průměr 4 3 12 8 1 4 5

Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011 11 SWOTT (indikátor bez charakteristiky, zařazení – vykazuje průměrný stav)

Téma-indikátor Silné stránky Slabé stránky Vazba ÚP

7-změna počtu obyvatel

rychlý růst počtu obyvatel slabá

7- věková struktura mírné zhoršení věkové struktury

obyvatel velmi slabá

8-vybavenost obce obec bez základní vybavenosti průměrná

8-bytová výstavba nadprůměrná intenzita bytové

výstavby

silná

8-nájemní bydlení velmi nízký podíl nájemních bytů slabá

10-nezaměstnanost průměrná slabá

10-vzdělanost dobrá vzdělanost obyvatel velmi slabá

10-dopravní podm. podprůměrné dopravní podmínky velmi silná

10-techn. infrastrukt. podprůměrná technická

infrastruktura silná

Příležitosti Ohrožení velmi slabá

10-nezaměstnanost mírný přenos nezaměstnanosti z

regionu velmi slabá

Dolní Lhota

Tabulka 137: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok 2013 2014 2015 Česká republika 8,2% 7,4% 6,1% Moravskoslezský kraj 10,5% 9,6% 8,3% Dolní Lhota (okres Ostrava-město) 5,9% 6,0% 4,6% Nezaměstnaných v obci - dosažitelní 58 60 46 Nezaměstnaných v obci - celkem 61 64 50 Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% 100% 100% 100% Moravskoslezský kraj 127,9% 130,8% 136,2% Dolní Lhota (okres Ostrava-město) 71,3% 81,9% 75,7% Dokončené byty v obci celkem 2 4 3

z toho v RD 2 4 3





Změna celkem

2006 1 357 14 14 34 22 0 12 12 2007 1 369 9 14 25 30 -5 -5 -10 2008 1 359 11 18 36 13 -7 23 16 2009 1 375 12 12 23 20 0 3 3 2010 1 378 8 5 34 23 3 11 14 2011 1 388 11 21 49 22 -10 27 17 2012 1 405 14 12 42 20 2 22 24


214




Změna celkem

2013 1 429 12 9 33 30 3 3 6 2014 1 435 5 8 36 14 -3 22 19 2015 1 454 12 20 40 34 -8 6 -2 2016 1 452 2006

-2015

Průměr 11 13 35 23 -2 12 10

Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011 -4 SWOTT (indikátor bez charakteristiky, zařazení – vykazuje průměrný stav)



nadprůměrný růst počtu obyvatel slabá



8-vybavenost obce neúplná základní vybavenost obce průměrná

8-bytová výstavba silná


10-nezaměstnanost mírně příznivý stav nezaměstnanosti slabá

10-vzdělanost velmi dobrá vzdělanost obyvatel velmi slabá

10-dopravní podm. velmi silná






Horní Lhota

Tabulka 139: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok 2013 2014 2015 Česká republika 8,2% 7,4% 6,1% Moravskoslezský kraj 10,5% 9,6% 8,3% Horní Lhota (okres Ostrava-město) 7,5% 7,5% 7,7% Nezaměstnaných v obci - dosažitelní 44 43 44 Nezaměstnaných v obci - celkem 44 44 45 Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% 100% 100% 100% Moravskoslezský kraj 127,9% 130,8% 136,2% Horní Lhota (okres Ostrava-město) 91,2% 101,6% 125,4% Dokončené byty v obci celkem 3 2 3

z toho v RD 3 2 3





Změna celkem

2006 623 2 7 51 22 -5 29 24 2007 647 2 5 44 6 -3 38 35 2008 682 6 7 29 13 -1 16 15 2009 697 10 7 31 5 3 26 29 2010 726 5 4 19 12 1 7 8 2011 737 6 7 33 18 -1 15 14 2012 751 7 7 46 9 0 37 37


215




Změna celkem

2013 788 5 3 36 23 2 13 15 2014 803 2 6 24 33 -4 -9 -13 2015 790 7 6 31 13 1 18 19 2016 809 2006

-2015

Průměr 5 6 34 15 -1 19 18




velmi rychlý růst počtu obyvatel slabá

7- věková struktura velmi slabá 8-vybavenost obce obec bez základní vybavenosti průměrná


výstavby

silná


10-nezaměstnanost podprůměrný stav nezaměstnanosti

slabá

10-vzdělanost velmi slabá 10-dopravní podm. podprůměrné dopravní podmínky velmi silná






Klimkovice

Tabulka 141: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok 2013 2014 2015 Česká republika 8,2% 7,4% 6,1% Moravskoslezský kraj 10,5% 9,6% 8,3% Klimkovice (okres Ostrava-město) 6,0% 5,2% 5,2% Nezaměstnaných v obci - dosažitelní 176 151 151 Nezaměstnaných v obci - celkem 178 153 155 Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% 100% 100% 100% Moravskoslezský kraj 127,9% 130,8% 136,2% Klimkovice (okres Ostrava-město) 72,5% 70,0% 84,4% Dokončené byty v obci celkem 17 14 19

z toho v RD 17 13 19





Změna celkem

2006 3 873 26 36 134 80 -10 54 44 2007 3 917 35 36 162 83 -1 79 78 2008 3 995 40 29 128 75 11 53 64 2009 4 059 36 46 137 78 -10 59 49 2010 4 108 37 27 125 58 10 67 77 2011 4 154 48 38 152 78 10 74 84 2012 4 238 39 33 146 71 6 75 81


216




Změna celkem

2013 4 319 38 45 147 88 -7 59 52 2014 4 371 42 49 97 97 -7 0 -7 2015 4 364 40 32 107 80 8 27 35 2016 4 399 2006

-2015

Průměr 38 37 134 79 1 55 56

Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011 -31

SWOTT (indikátor bez charakteristiky, zařazení – vykazuje průměrný stav) Téma-indikátor Silné stránky Slabé stránky Vazba ÚP 7-změna počtu

obyvatel rychlý růst počtu obyvatel

slabá

7- věková struktura velmi slabá 8-vybavenost obce dobrá vybavenost obce průměrná


výstavby

silná

8-nájemní bydlení velmi nízký podíl nájemních bytů slabá 9-rekreace Lázeňská funkce obce

10-nezaměstnanost mírně příznivý stav nezaměstnanosti slabá 10-vzdělanost dobrá vzdělanost obyvatel velmi slabá

10-dopravní podm. nadprůměrné dopravní podmínky velmi silná

10-techn. infrastrukt. nadprůměrná technická

infrastruktura

silná




Olbramice

Tabulka 143: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok 2013 2014 2015 Česká republika 8,2% 7,4% 6,1% Moravskoslezský kraj 10,5% 9,6% 8,3% Olbramice (okres Ostrava-město) 6,3% 5,0% 3,7% Nezaměstnaných v obci - dosažitelní 30 23 17 Nezaměstnaných v obci - celkem 30 23 18 Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% 100% 100% 100% Moravskoslezský kraj 127,9% 130,8% 136,2% Olbramice (okres Ostrava-město) 76,9% 67,5% 60,2% Dokončené byty v obci celkem 1 3 0

z toho v RD 1 3 0





Změna celkem

2006 551 5 3 13 3 2 10 12 2007 563 5 3 26 17 2 9 11 2008 574 4 6 41 17 -2 24 22 2009 596 5 7 9 6 -2 3 1 2010 597 6 3 37 7 3 30 33 2011 636 4 5 31 16 -1 15 14 2012 650 4 4 18 4 0 14 14


217




Změna celkem

2013 664 4 5 21 22 -1 -1 -2 2014 662 9 5 29 23 4 6 10 2015 672 2 8 17 17 -6 0 -6 2016 666 2006

-2015

Průměr 5 5 24 13 0 11 11

Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011 6

SWOTT (indikátor bez charakteristiky, zařazení – vykazuje průměrný stav)

Téma-indikátor Silné stránky Slabé stránky Vazba ÚP 7-změna počtu

obyvatel velmi rychlý růst počtu obyvatel

slabá

7- věková struktura stabilizace věkové strutury obyvatel velmi slabá 8-vybavenost obce neúplná základní vybavenost obce průměrná 8-bytová výstavba silná 8-nájemní bydlení velmi nízký podíl nájemních bytů slabá 10-nezaměstnanost příznivý stav nezaměstnanosti slabá

10-vzdělanost velmi slabá 10-dopravní podm. velmi silná

10-techn. infrastrukt. špatná technická infrastruktura silná Příležitosti Ohrožení velmi slabá

10-nezaměstnanost velmi výrazný přenos

nezaměstnanosti z regionu velmi slabá

Ostrava

Tabulka 145: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok 2013 2014 2015 Česká republika 8,2% 7,4% 6,1% Moravskoslezský kraj 10,5% 9,6% 8,3% Ostrava (okres Ostrava-město) 12,1% 11,0% 10,0% Nezaměstnaných v obci - dosažitelní 24730 21741 19828 Nezaměstnaných v obci - celkem 25442 22658 20662 Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% 100% 100% 100% Moravskoslezský kraj 127,9% 130,8% 136,2% Ostrava (okres Ostrava-město) 147,0% 148,9% 163,7% Dokončené byty v obci celkem 323 266 363

z toho v RD 137 122 151





Změna celkem

2003 314 102 3 010 3 393 4 018 4 649 -383 -631 -1 014 2004 313 088 2 980 3 324 3 590 4 932 -344 -1 342 -1 686 2005 311 402 3 269 3 393 3 513 4 713 -124 -1 200 -1 324 2006 310 078 3 241 3 233 3 800 4 788 8 -988 -980 2007 309 098 3 431 3 364 5 096 5 887 67 -791 -724 2008 308 374 3 481 3 299 4 367 5 156 182 -789 -607 2009 307 767 3 311 3 349 3 655 5 378 -38 -1 723 -1 761 2010 306 006 3 307 3 410 3 475 5 769 -103 -2 294 -2 397 2011 301 942 3 017 3 467 3 554 5 424 -450 -1 870 -2 320 2012 299 622 2 932 3 341 3 858 5 650 -409 -1 792 -2 201


218




Změna celkem

2013 297 421 2 951 3 315 4 122 5 526 -364 -1 404 -1 768 2014 295 653 2 957 3 313 4 388 5 485 -356 -1 097 -1 453 2015 294 200 3 004 3 488 4 562 5 597 -484 -1 035 -1 519 2016 292 681 2006

-2015

Průměr 3 163 3 358 4 088 5 466 -195 -1 378 -1 573




dlouhodobý pokles počtu obyvatel slabá



8-vybavenost obce velmi dobrá vybavenost průměrná 8-bytová výstavba nízká intenzita bytové výstavby silná 8-nájemní bydlení vysoký podíl nájemních bytů slabá 10-nezaměstnanost špatný stav nezaměstnanosti slabá

10-vzdělanost podprůměrný stav vzdělanosti velmi slabá 10-dopravní podm. nadprůměrné dopravní podmínky velmi silná

10-techn. infrastrukt. nadprůměrná technická

infrastruktura

silná


10-nezaměstnanost Výrazný přenos nezaměstnanosti

z regionu (Karvinsko) velmi slabá


Tabulka 147: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok 2013 2014 2015 Česká republika 8,2% 7,4% 6,1% Moravskoslezský kraj 10,5% 9,6% 8,3% Stará Ves nad Ondřejnicí (okres Ostrava-město) 6,1% 6,8% 4,2% Nezaměstnaných v obci - dosažitelní 115 126 78 Nezaměstnaných v obci - celkem 119 130 80 Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% 100% 100% 100% Moravskoslezský kraj 127,9% 130,8% 136,2% Stará Ves nad Ondřejnicí (okres Ostrava-město) 74,4% 92,5% 69,0% Dokončené byty v obci celkem 7 5 9

z toho v RD 7 5 9





Změna celkem

2006 2 535 25 27 61 32 -2 29 27 2007 2 562 18 27 72 51 -9 21 12 2008 2 574 26 31 59 37 -5 22 17 2009 2 591 26 25 61 28 1 33 34 2010 2 625 25 25 46 40 0 6 6 2011 2 613 21 26 77 36 -5 41 36 2012 2 649 26 22 96 42 4 54 58


219




Změna celkem

2013 2 707 20 24 69 38 -4 31 27 2014 2 734 25 25 56 37 0 19 19 2015 2 753 34 23 52 39 11 13 24 2016 2 777 2006

-2015

Průměr 25 26 65 38 -1 27 26




slabá



8-vybavenost obce úplná základní vybavenost obce průměrná 8-bytová výstavba silná 8-nájemní bydlení velmi nízký podíl nájemních bytů slabá 10-nezaměstnanost mírně příznivý stav nezaměstnanosti slabá

10-vzdělanost dobrá vzdělanost obyvatel velmi slabá 10-dopravní podm. velmi silná

10-techn. infrastrukt. silná Příležitosti Ohrožení velmi slabá



Šenov

Tabulka 149: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok 2013 2014 2015 Česká republika 8,2% 7,4% 6,1% Moravskoslezský kraj 10,5% 9,6% 8,3% Šenov (okres Ostrava-město) 6,9% 6,1% 5,2% Nezaměstnaných v obci - dosažitelní 283 256 217 Nezaměstnaných v obci - celkem 299 268 227 Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% 100% 100% 100% Moravskoslezský kraj 127,9% 130,8% 136,2% Šenov (okres Ostrava-město) 83,2% 83,1% 84,9% Dokončené byty v obci celkem 34 23 32






Změna

celkem

2006 5 522 44 50 167 100 -6 67 61 2007 5 583 50 65 199 109 -15 90 75 2008 5 658 65 66 200 110 -1 90 89 2009 5 747 63 65 183 88 -2 95 93 2010 5 840 59 58 259 123 1 136 137 2011 5 957 43 58 228 141 -15 87 72 2012 6 029 50 58 269 151 -8 118 110


220




Změna

celkem

2013 6 139 52 55 205 153 -3 52 49 2014 6 188 55 71 265 170 -16 95 79 2015 6 267 53 65 201 142 -12 59 47 2016 6 314 2006

-2015

Průměr 53 61 218 129 -8 89 81




slabá

7- věková struktura velmi slabá 8-vybavenost obce úplná základní vybavenost obce průměrná

8-bytová výstavba nadprůměrná vysoká intenzita bytové

výstavby

silná

8-nájemní bydlení velmi nízký podíl nájemních bytů slabá 10-nezaměstnanost mírně příznivý stav nezaměstnanosti slabá

10-vzdělanost velmi slabá 10-dopravní podm. nadprůměrné dopravní podmínky velmi silná


10-nezaměstnanost Výrazný přenos nezaměstnanosti z


Václavovice

Tabulka 151: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok 2013 2014 2015 Česká republika 8,2% 7,4% 6,1% Moravskoslezský kraj 10,5% 9,6% 8,3% Václavovice (okres Ostrava-město) 5,2% 4,9% 4,3% Nezaměstnaných v obci - dosažitelní 68 64 56 Nezaměstnaných v obci - celkem 69 65 56 Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% 100% 100% 100% Moravskoslezský kraj 127,9% 130,8% 136,2% Václavovice (okres Ostrava-město) 63,3% 66,7% 70,4% Dokončené byty v obci celkem 8 3 6

z toho v RD 8 3 6





Změna celkem

2006 1 568 20 11 55 12 9 43 52 2007 1 620 10 19 65 23 -9 42 33 2008 1 653 21 13 101 27 8 74 82 2009 1 735 19 21 89 39 -2 50 48 2010 1 783 17 14 55 27 3 28 31 2011 1 805 20 19 65 37 1 28 29 2012 1 834 19 24 103 25 -5 78 73


221




Změna celkem

2013 1 907 15 16 63 39 -1 24 23 2014 1 930 18 20 57 39 -2 18 16 2015 1 946 13 18 61 37 -5 24 19 2016 1 965 2006

-2015

Průměr 17 18 71 31 -1 40 39




slabá

7- věková struktura stabilizace věkové strutury obyvatel velmi slabá 8-vybavenost obce neúplná základní vybavenost obce průměrná 8-bytová výstavba vysoká intenzita bytové výstavby silná 8-nájemní bydlení velmi nízký podíl nájemních bytů slabá 10-nezaměstnanost mírně příznivý stav nezaměstnanosti slabá

10-vzdělanost velmi dobrá vzdělanost obyvatel velmi slabá 10-dopravní podm. velmi silná


10-nezaměstnanost Mírný přenos nezaměstnanosti z


Velká Polom

Tabulka 153: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok 2013 2014 2015 Česká republika 8,2% 7,4% 6,1% Moravskoslezský kraj 10,5% 9,6% 8,3% Velká Polom (okres Ostrava-město) 6,1% 4,9% 3,9% Nezaměstnaných v obci - dosažitelní 80 64 51 Nezaměstnaných v obci - celkem 82 68 54 Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% 100% 100% 100% Moravskoslezský kraj 127,9% 130,8% 136,2% Velká Polom (okres Ostrava-město) 74,1% 66,7% 64,1% Dokončené byty v obci celkem 9 4 2

z toho v RD 9 4 2





Změna celkem

2006 1 592 24 9 47 32 15 15 30 2007 1 622 18 12 55 25 6 30 36 2008 1 658 19 18 78 19 1 59 60 2009 1 718 22 16 70 18 6 52 58 2010 1 776 37 16 103 24 21 79 100 2011 1 855 26 17 95 23 9 72 81 2012 1 936 18 19 90 28 -1 62 61 2013 1 997 25 16 65 35 9 30 39 2014 2 036 24 16 24 29 8 -5 3 2015 2 039 20 10 35 48 10 -13 -3


222




Změna celkem

2016 2 036 2006

-2015

Průměr 23 15 66 28 8 38 46




slabá

7- věková struktura příznivý vývoj věkové struktury

obyvatel obyvatel

velmi slabá

8-vybavenost obce úplná základní vybavenost obce průměrná 8-bytová výstavba vysoká intenzita bytové výstavby silná 8-nájemní bydlení velmi nízký podíl nájemních bytů slabá 10-nezaměstnanost příznivý stav nezaměstnanosti slabá

10-vzdělanost dobrá vzdělanost obyvatel velmi slabá 10-dopravní podm. nadprůměrné dopravní podmínky velmi silná






Vratimov

Tabulka 155: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok 2013 2014 2015 Česká republika 8,2% 7,4% 6,1% Moravskoslezský kraj 10,5% 9,6% 8,3% Vratimov (okres Ostrava-město) 7,9% 7,1% 5,9% Nezaměstnaných v obci - dosažitelní 378 343 285 Nezaměstnaných v obci - celkem 388 355 291 Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% 100% 100% 100% Moravskoslezský kraj 127,9% 130,8% 136,2% Vratimov (okres Ostrava-město) 96,4% 96,9% 97,1% Dokončené byty v obci celkem 27 39 35






Změna celkem

2006 6 595 63 74 285 157 -11 128 117 2007 6 712 54 67 240 227 -13 13 0 2008 6 712 58 75 219 107 -17 112 95 2009 6 807 67 75 194 143 -8 51 43 2010 6 850 73 97 198 122 -24 76 52 2011 6 889 59 92 201 122 -33 79 46 2012 6 935 60 87 223 165 -27 58 31 2013 6 966 69 75 223 121 -6 102 96 2014 7 062 77 78 244 154 -1 90 89 2015 7 151 57 74 249 190 -17 59 42


223




Změna celkem

2016 7 193 2006

-2015

Průměr 64 79 228 151 -15 77 62

Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011 -13

SWOTT (indikátor bez charakteristiky, zařazení – vykazuje průměrný stav)



slabá

7- věková struktura velmi slabá 8-vybavenost obce nadprůměrná vybavenost obce průměrná


výstavby

silná

8-nájemní bydlení velmi nízký podíl nájemních bytů slabá 10-nezaměstnanost mírně příznivý stav nezaměstnanosti slabá

10-vzdělanost velmi slabá 10-dopravní podm. velmi silná


10-nezaměstnanost výrazný přenos nezaměstnanosti z


Vřesina

Tabulka 157: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok 2013 2014 2015 Česká republika 8,2% 7,4% 6,1% Moravskoslezský kraj 10,5% 9,6% 8,3% Vřesina (okres Ostrava-město) 6,1% 5,1% 4,4% Nezaměstnaných v obci - dosažitelní 116 97 84 Nezaměstnaných v obci - celkem 123 106 89 Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% 100% 100% 100% Moravskoslezský kraj 127,9% 130,8% 136,2% Vřesina (okres Ostrava-město) 73,8% 69,6% 72,7% Dokončené byty v obci celkem 10 9 9

z toho v RD 10 7 9





Změna celkem

2006 2 468 21 29 84 52 -8 32 24 2007 2 492 21 27 123 57 -6 66 60 2008 2 552 21 21 95 42 0 53 53 2009 2 605 28 30 113 32 -2 81 79 2010 2 684 19 23 88 24 -4 64 60 2011 2 758 21 31 81 49 -10 32 22 2012 2 780 19 23 132 61 -4 71 67 2013 2 847 22 25 92 78 -3 14 11 2014 2 858 22 35 73 57 -13 16 3 2015 2 861 22 33 98 52 -11 46 35 2016 2 896


224




Změna celkem

2006-

2015 Průměr 22 28 98 50 -6 48 42




velmi rychlý růst počtu obyvatel slabá

7- věková struktura velmi slabá

8-vybavenost obce úplná základní vybavenost obce průměrná


výstavby

silná


10-nezaměstnanost mírně příznivý stav nezaměstnanosti slabá

10-vzdělanost velmi dobrá vzdělanost obyvatel velmi slabá

10-dopravní podm. velmi silná

10-techn. infrastrukt. silná




Zbyslavice

Tabulka 159: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok 2013 2014 2015 Česká republika 8,2% 7,4% 6,1% Moravskoslezský kraj 10,5% 9,6% 8,3% Zbyslavice (okres Ostrava-město) 7,4% 6,2% 3,3% Nezaměstnaných v obci - dosažitelní 32 26 14 Nezaměstnaných v obci - celkem 32 29 16 Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% 100% 100% 100% Moravskoslezský kraj 127,9% 130,8% 136,2% Zbyslavice (okres Ostrava-město) 90,1% 83,6% 54,3% Dokončené byty v obci celkem 0 0 5

z toho v RD 0 0 5





Změna celkem

2006 540 2 7 27 10 -5 17 12 2007 552 6 8 13 7 -2 6 4 2008 556 8 6 13 6 2 7 9 2009 565 12 5 22 13 7 9 16 2010 581 5 9 15 8 -4 7 3 2011 579 9 3 41 12 6 29 35 2012 614 3 6 14 9 -3 5 2 2013 616 4 4 20 18 0 2 2 2014 618 4 3 13 9 1 4 5 2015 623 7 10 11 18 -3 -7 -10


225




Změna celkem

2016 613 2006

-2015

Průměr 6 6 19 11 0 8 8




slabá

7- věková struktura velmi slabá 8-vybavenost obce neúplná základní vybavenost obce průměrná 8-bytová výstavba silná 8-nájemní bydlení velmi nízký podíl nájemních bytů slabá

10-nezaměstnanost příznivý stav nezaměstnanosti,

značný relativní počet pracovních míst zaměstnanců

slabá

10-vzdělanost velmi slabá 10-dopravní podm. podprůměrné dopravní podmínky velmi silná







226

4.2 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

4.2.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

4.2.1.1 Příznivé životní prostředí

Příznivé životní prostředí najdeme především v západních a severních částech území ORP, v okrajových oblastech, ve kterých je dostatek lesních ploch a rozptýlené krajinné zeleně, například přírodní park v obcích Olbramice a°Zbyslavice. Výrazně zhoršené životní prostředí je především ve východní části území, kde se vlivem převládajících směrů větrů nejvíce uplatňuje vliv průmyslových emisí především z hutní a koksárenské výroby. Jde o oblast s velmi nízkým koeficientem ekologické stability. Dále je snížená kvalita životního prostředí v hustě zastavěném území města Ostravy, které je zejména za inverzních situací silně zatíženo emisemi ze silniční dopravy. Zhoršené životní prostředí je rovněž za inverzních situací v údolních polohách částí města Ostravy, kde se nepříznivě projevuje i vliv spalování tuhých paliv. V období 2000 až 2015 došlo v Ostravě k významnému úbytku přírodních zdrojů – záboru orné půdy ve výši 439 ha.

4.2.1.2 Hospodářský rozvoj

Hospodářský rozvoj území je závislý především na přírodních a antropogenních podmínkách tohoto území, a vazbách na okolí (zejména na jeho dopravní dostupnosti). Právě přírodní podmínky území (těžby uhlí) byly zásadním impulsem pro intenzivní antropogenní transformaci celého území, rozvoj města Ostravy s alokací navazujícího těžkého průmyslu v 19. století. Změny spojené se zánikem těžby uhlí a transformací průmyslu se promítly do současných hospodářských podmínek území, které již nemohou těžit z výhod místních, zejména přírodních zdrojů. Restrukturalizace průmyslu je v současnosti ztěžována řadou faktorů. Obecným faktorem byly dopady ekonomické krize po r. 2008 zejména v hutnickém průmyslu, místními faktory pak horší vzdělanostní struktura obyvatel a další relativní pokles mzdové úrovně v regionu. Významnou příznivou skutečností bylo zlepšení dopravního napojení pomocí dálnice D 1. Celkově je hospodářský vývoj v posledních dvou letech (v r.2014 a r. 2015) hodnocen mírně příznivě, zejména pokud je měřen relativní úrovní nezaměstnanosti. Doprovází ho však zvýšená rizika, spojená jak s vývojem v těžkém průmyslu tak i vývojem v okrese Karviná (hrozící prudký útlum těžby uhlí). Hospodářské podmínky území jsou tak nadále významným limitujícím faktorem udržitelného rozvoje území SO ORP Ostrava. Samotné měření hospodářského vývoje v měřítku SO ORP a obcí má přitom řadu omezení v malé dostupnosti a spolehlivosti dat. Z územního hlediska je hospodářská aktivita naprosto jednoznačně koncentrována do severní a východní části města Ostravy, kde se nachází i nejvíce podnikatelských ploch a ploch brownfields. I přes tuto skutečnost jsou však hospodářské podmínky města hodnoceny nepříznivě. Příznivě hodnocení menších obcí je do značné míry podmíněno situací v celém SO ORP s dominantním postavením města Ostravy, která zůstává velmi významným zdrojem pracovních míst. Řešené území představuje poměrně silný místní trh. Velký význam má i blízkost zahraničních trhů, Polska a Slovenska. Ostrava, jako centrum regionu, má velký potenciál rozvojových ploch pro výrobu a související infrastrukturu. Rozsah regionální podory hospodářského rozvoje města Ostravy a její zacílení je na úrovni státu neodpovídající váze a potřebám města i širšího regionu.

4.2.1.3 Soudržnost společenství obyvatel území

Z dlouhodobějšího hlediska vykazuje SO ORP Ostrava značný pokles počtu obyvatel a mírný růst počtu obydlených bytů. Tento vývoj pokračoval bez větších změn i v letech 2014 a 2015. Rozhodující vliv na tuto skutečnost má vývoj ve městě Ostravě, která se podílí na počtu obyvatel SO ORP Ostrava cca 90%. Nepříznivé hodnocení soudržnosti obyvatel v tomto městě (na vybraných velkých sídlištích a vyloučených lokalitách) je pak zásadní pro celé území SO ORP. Město dále vykazuje výrazné zhoršení věkové struktury obyvatel a pokles zalidněnosti bytů. U zbylých obcí je vývoj počtu obyvatel příznivý, což je dáno zejména suburbanizačním tlaky města. Možnosti vývoje počtu obyvatel se dlouhodobě zhoršují, u města Ostravy je reálné očekávat další pokles počtu obyvatel, růst u ostatních obcí je dále možný při celkovém poklesu počtu obyvatel SO ORP Ostrava. Občanské vybavení obcí v SO ORP jako celku je na dobré úrovni a relativně dostupné. Jeho hodnocení by mělo navazovat zejména na strategické, komunitní a oborové dokumenty obcí (např. prognózy vývoje počtu školních žáků). Podprůměrný je rekreační potenciál území, situaci do značné míry zlepšuje blízkost atraktivních rekreačních území. Nepříznivou skutečností s vazbou na kvalitu životního prostředí je nízká střední délka života v SO ORP Ostrava, která je však ovlivněna i mnoha dalšími faktory (např. nízkou úrovní vzdělanosti obyvatel, která determinuje životní styl) a jejíž interpretace je omezena i nedostatečným stavem podkladů v této oblasti.


227

Nejvýraznějším problémem sociálního vývoje, s výraznými dopady do soudržnosti obyvatel území, je vznik vyloučených lokalit a problémy s provozem ubytoven, koncentrující se na území města Ostravy. Velmi vysokou úroveň vykazuje v rámci okresu Ostrava i kriminalita, která je do značné míry determinována velikostí města. Dlouhodobě a diferencovaně roste i počet obyvatel bydlících mimo byty. Řešení těchto problémů je v rámci systému územního plánování velmi omezené, vázané na systém komunálního plánování. Intenzita nové bytové výstavby je v rámci SO ORP Ostrava dlouhodobě nízká, zásadní vliv na tuto skutečnost má nízká intenzita bytové výstavby ve městě Ostravě, která je determinovaná nízkými cenami bytů (limitovanou poptávkou po vlastnickém bydlení, vyplývající z malého zájmu, zejména mladých lidí po bydlení ve městě Ostravě, přičemž rozhodujícím negativním faktorem jsou nepříznivé podmínky zaměstnanosti – malá nabídka atraktivních pracovních míst). U všech ostatních obcí je vlivem suburbanizace intenzita bytové výstavby vyšší než průměr ČR, nejvyšší intenzity dosahuje u obcí Václavovice, Velká Polom.

Podobně jako na většině území ČR je v řešeném území významným fenoménem růst počtu neobydlených bytů. Mimo město Ostravu byl u všech obcí vykazován vyšší přírůstek bytů, než by odpovídalo nové bytové výstavbě. Problémy evidence systému bydlení a interpretace jsou podrobně popsány v textu ÚAP.

4.2.2 Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj

Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj představuje základní výstup ÚAP indikující vyváženost všech tří pilířů obcí. Příčiny nevyváženosti (vnitřní, vnější) je potřeba odstraňovat a předcházet jim a to jak v rámci řešeného území, tak i širšího regionu. V následující tabulce je provedeno srovnání dosud zpracovaných vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek v základních pilířích udržitelného rozvoje v jednotlivých obcích SO ORP Ostrava z hlediska ÚAP Moravskoslezského kraje, jednotlivých aktualizací.

Tabulka 161: Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj Obec ÚAP MSK r. 2009 ÚAP MSK r. 2011 ÚAP MSK r. 2013 ÚAP MSK r. 2015 pilíř ENV HOSP SOC ENV HOSP SOC ENV HOSP SOC ENV HOSP SOC Čavisov 3 5 4 2 5 3 3 1 3 5 2 4 Dolní Lhota 3 3 1 3 4 2 5 1 3 5 2 4 Horní Lhota 3 3 3 3 4 2 3 3 3 5 3 4 Klimkovice 7 1 1 6 1 1 5 1 2 7 1 4 Olbramice 4 6 4 4 5 4 6 1 3 6 2 5 Ostrava 7 1 2 7 1 2 7 1 1 7 1 2 Stará Ves n. O. 5 2 1 4 2 1 5 1 3 4 2 4 Šenov 7 2 1 7 2 1 6 1 3 6 2 5 Václavovice 6 4 1 5 5 1 4 1 2 4 2 4 Velká Polom 5 3 2 4 1 1 7 1 2 6 2 4 Vratimov 6 2 2 6 2 1 6 1 3 5 2 5 Vřesina 5 3 1 4 2 1 4 1 3 5 2 4 Zbyslavice 3 7 6 2 6 5 4 2 4 4 3 5 Průměr 4,92 3,23 2,23 4,38 3,08 1,92 5,00 1,23 2,69 5,31 2,00 4,15 SMODCH 1,54 1,76 1,53 1,64 1,73 1,27 1,30 0,58 0,72 0,99 0,55 0,77

( ÚAP MSK r. 2009 a r. 2011, 7 bodová škála: 1-nejlepší, 7-nejhorší, SMODCH-směrodatná odchylka)

Poslední dva řádky tabulky uvádějí hodnotu průměru a směrodatné odchylky (z matematického hlediska se jedná o kvadratický průměr odchylek hodnot znaku od jejich aritmetického průměru souboru obcí SO ORP Ostrava. Červené označení poukazuje ne extrémní zvrat hodnot průměru i smodch v časové řadě v r. 2013 u hospodářského pilíře. Obecně platí, čím větší je směrodatná odchylka, tím jsou data „rozkolísanější“, tj. jednotlivé obce vykazují rozdílnější hodnocení pilíře, pokud by bylo hodnocení všech obcí stejné, pak smodch=0. ÚAP MSK v r. 2015 zhoršily hodnocení všech pilířů, zejména sociálního a hospodářského, čímž snížily rozpory vzniklé aktualizací v r. 2013.

Tabulka 162: Rozdíly kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj

Obec rozdíl ÚAP MSK r. 2015- SO ORP Ostrava r. 2016

rozdíl SO ORP Ostrava r. 2016- a r. 2014

rozdíl ÚAP MSK r. 2015- a r. 2013

pilíř ENV HOSP SOC ENV HOSP SOC ENV HOSP SOC Čavisov -1 2 -1 0 0 0 -2 -1 -1 Dolní Lhota -1 2 -1 0 0 0 0 -1 -1 Horní Lhota -2 2 -1 0 0 0 -2 0 -1 Klimkovice -2 2 -1 0 1 -1 -2 0 -2


228

Obec rozdíl ÚAP MSK r. 2015- SO ORP Ostrava r. 2016

rozdíl SO ORP Ostrava r. 2016- a r. 2014

rozdíl ÚAP MSK r. 2015- a r. 2013

pilíř ENV HOSP SOC ENV HOSP SOC ENV HOSP SOC Olbramice -2 2 -2 0 1 0 0 -1 -2 Ostrava -1 4 4 0 1 0 0 0 -1 Stará Ves n. Ondřejnicí 0 2 -1 0 0 0 1 -1 -1

Šenov -1 2 -2 0 1 0 0 -1 -2 Václavovice -1 1 -2 0 1 0 0 -1 -2 Velká Polom -1 1 -2 0 1 1 1 -1 -2 Vratimov 0 2 -2 0 1 0 1 -1 -2 Vřesina -1 1 -2 0 0 0 -1 -1 -1 Zbyslavice 0 1 -2 0 1 -1 0 -1 -1 Průměr -1 1,85 -1,15 0 0,62 -0,08 -0,31 -0,77 -1,46 SMODCH - 0,11 0,19 - 0,08 0,04 0,31 0,02 -0,05

Z uvedených tabulek jsou patrné rozdíly ve výsledném hodnocení jednotlivých obcí, zejména při srovnání stávající aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava r. 2016 s hodnocením ÚAP MSK v r. 2015. V případě hospodářského pilíře je výrazně lepší hodnocení ÚAP MS kraje (r. 2015) u všech obcí a to i přes zhoršení hodnocení v roce 2015 vzhledem k roku 2013. Skutečný hospodářský vývoj měl jednoznačně opačný trend. U pilíře soudržnosti obyvatel je zhoršení průměru hodnocení o 1,46 bodu sice v souladu se skutečným vývojem (např. stárnutím obyvatel), hodnotově se však opěr jedná o velký skok. Příčina odlišných výsledků hodnocení krajských ÚAP je obtížně popsatelná (zřejmě jde však o pokračující nevhodný přístup z r. 2013 – volby indikátorů a jejich mechanické vyhodnocení). Právě slabost hospodářského pilíře u části řešeného území je částečným následkem významných problémů celého regionu v sociálně ekonomické oblasti, které jsou obecně uznávány jak odbornou veřejností tak akcentovány politickým zastoupením obcí i regionu.

Další zpřesnění vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek je v současné aktualizaci ÚAP, stejně jako v minulé (r. 2014) řešeno:

zpřesněným návrhem hodnotících charakteristik (ukazatelů u pilířů soudržnosti obyvatel území a hospodářských podmínek území, viz následující tabulky),

hodnocením validity dat, vnímání multikriteriálního hodnocení „pouze“ jako podkladu pro expertní hodnocení území (při spolupráci

urbanistů a zpracovatelů jednotlivých okruhů), založeném na jeho komplexní znalosti a přiměřeném vnímání širších vazeb.

Tabulka 163: Pilíř příznivého životního prostředí – hodnotící ukazatele (7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší)

Překročení

imisní zátěže PM10

Podíl obyvatel napojených na kanalizační síť

LesnatostZastavěné a ostatní plochy

Plochy ochrany přírody*

Koeficient ekologické

stability (KES)

Hodnocení- prostý

průměr Čavisov 7 6 1 2 4 3 3.83 Dolní Lhota 7 5 2 2 5 4 4.17 Horní Lhota 7 2 1 2 4 3 3.17 Klimkovice 7 2 5 3 6 6 4.83 Olbramice 7 4 4 3 3 5 4.33 Ostrava 7 1 4 7 4 5 4.67 Stará Ves n. O. 7 7 4 2 4 4 4.67 Šenov 7 3 2 4 5 3 4.00 Václavovice 7 2 1 2 6 3 3.50 Velká Polom 7 4 2 2 6 5 4.33 Vratimov 7 2 2 4 5 4 4.00 Vřesina 7 2 2 3 5 5 4.00 Zbyslavice 7 7 1 2 2 3 3.67

*/ zvláště chráněná území, území NATURA, registrované VKP, přírodní park, funkční části ÚSES

V další tabulce je uvedena expertní úprava hodnocení, které zajišťuje přiměřené korekce výsledků multikriteriálního hodnocení založeného na „matematickém“ vyhodnocení jednotlivých ukazatelů (indikátorů). Z této tabulky je patrné, že hodnocení většiny obcí z hlediska pilíře příznivého životního prostředí pozitivní. Nejlepší u Horní Lhoty a Václavovic, kde jsou tyto podmínky hodnoceny jako nadprůměrné (hodnota 3 na 7


229

stupňové stupnici). Hodnocení Ostravy se vzhledem k nepříznivé kvalitě ovzduší a koncentraci dopravy zhoršilo o 1 bod, na hodnotu 6, tj. podmínky jsou zde hodnoceny jako špatné.

Tabulka 164: Pilíř příznivého životního prostředí – výsledné hodnocení (7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší)

Hodnocení –

prostý průměr

Výsledné hodnocení po

celkové expertní úpravě

Hodnocení -metodika

MMR Zdůvodnění

Čavisov 3.83 4 + Dolní Lhota 4.17 4 + Horní Lhota 3.17 3 + Klimkovice 4.83 5 - Olbramice 4.33 4 + Ostrava 4.67 6 - nepříznivé kvalita ovzduší, koncentrace dopravyStará Ves n.O. 4.67 4 + malý rozsah zastavěných ploch Šenov 4.00 5 - blízkost velkých zdrojů znečištění ovzduší Václavovice 3.50 3 + Velká Polom 4.33 4 - Vratimov 4.00 5 - blízkost velkých zdrojů znečištění ovzduší Vřesina 4.00 4 + Zbyslavice 3.67 4 +

Tabulka 165: Pilíř soudržnosti obyvatel území – hodnotící ukazatele r. 2016 (7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší)

Střednědobá změna počtu obyvatel 2006

-2015

Vývoj věkové

struktury obyvatel (2012-2015)

Tradice, specifika,

volby

Vybavenost obce

Vývoj počtu obydlených

bytů 2001-2011

Bytová výstavba - bytů/1000

obyv. (2006-2015)

Podíl nájemních

bytů (SLDB 2011)

Hodnocení prostý

průměr

Intercenzální aktualizace

Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ne Ano

ČR 4 4 5 4 3 4 4 4,00 MSK 5 5 5 4 4 6 5 4,86

SO ORP Ostrava 5 5 7 2 4 6 5 4,86 Čavisov 2 5 1 7 1 3 1 2,86 Dolní Lhota 3 5 1 5 3 4 1 3,14 Horní Lhota 1 4 3 7 1 3 1 2,86 Klimkovice 2 4 4 2 2 3 1 2,57 Olbramice 1 3 4 5 2 4 1 2,86 Ostrava 5 5 7 1 5 6 6 5,00 Stará Ves n. O. 2 5 4 4 2 4 1 3,14 Šenov 1 4 4 4 2 3 1 2,71 Václavovice 1 3 2 5 1 2 1 2,14 Velká Polom 1 2 2 4 2 2 1 2,00 Vratimov 2 4 6 3 3 3 1 3,14 Vřesina 1 4 2 4 2 3 1 2,43 Zbyslavice 2 4 2 5 2 4 1 2,86

V další tabulce je uvedena expertní úprava hodnocení, které zajišťuje přiměřené korekce výsledků multikriteriálního hodnocení založeného především na „matematickém“ vyhodnocení jednotlivých ukazatelů (indikátorů).


230

Tabulka 166: Pilíř soudržnosti obyvatel území – výsledné hodnocení r. 2016 (7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší)

Hodnocení –

prostý průměr

Výsledné hodnocení po

celkové expertní úpravě


MMR Zdůvodnění

Předchozí výsledné hodnocení po

expertní úpravě – r.2014


Ano Ano Ano Ano

Čavisov 2,86 3 + 3 Dolní Lhota 3,14 3 + 3 Horní Lhota 2,86 3 + 3 Klimkovice 2,57 3 + 2 Olbramice 2,86 3 + 3

Ostrava 5,00 6 -

Problémy města v sociálně ekonomickém rozvoji, zejména na sídlištích a u vyloučených lokalit. 6

Stará Ves n. O. 3,14 3 + 3 Šenov 2,71 3 + 3 Václavovice 2,14 2 + 2 Velká Polom 2,00 2 + 2

Vratimov 3,14 3 +

Problémy města v sociálně ekonomickém rozvoji, zejména na

sídlištích. 3 Vřesina 2,43 2 + 2 Zbyslavice 2,86 3 + 2

Z předchozí tabulky je patrné, že aktualizované hodnocení všech obcí, s výjimkou města Ostravy, je z hlediska pilíře soudržnosti obyvatel území pozitivní, podobně jako v r. 2014. Nejlepší je u Václavovic, Velké Polomi a Vřesiny, kde jsou tyto podmínky hodnoceny jako dobré (hodnota 2 na 7 stupňové stupnici). U zbytku obcí pak hodnotou 3 jako nadprůměrné. Hodnocení Ostravy se vzhledem k pokračujícím nepříznivým sociálně demografickým trendům ve vývoji města vykázalo hodnotu 6, tj. podmínky soudržnosti obyvatel jsou zde hodnoceny jako špatné. Celkově se zhoršil velmi mírně průměr hodnocení SO ORP vzhledem k předchozímu hodnocení v r. 2014, příčinou je jak stárnutí populace, v mnoha obcích, klesající volební účast obyvatel, ale i pokles počtu obyvatel (Ostrava) a nakonec i mírný pokles intenzity bytové výstavby. Z hlediska metodiky MMR, však nedošlo ke změnám hodnocení obcí vzhledem k aktualizaci z roku 2014.

Tabulka 167: Pilíř hospodářských podmínek území – hodnotící ukazatele r. 2016 (7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší)

Regionální ekonomika

Místní ekonomika

Vzdělanost obyvatel

Dopravní napojení

Technická infrastruktura (bez

dopravy)

Hodnocení- prostý průměr

sloupec 1 2 3 4 5 6

intercenzální aktualizace

Ano Ano Ne Ano Ano

ČR 4 4 3 4 4 3,8 MSK 5 5 4 4 4 4,4 SO ORP Ostrava 5 6 5 3 4 4,6 Čavisov 5 4 2 5 5 4,2 Dolní Lhota 5 3 1 4 5 3,6 Horní Lhota 5 5 3 5 5 4,6 Klimkovice 5 3 2 3 4 3,4 Olbramice 5 2 4 4 6 4,2 Ostrava 6 6 5 3 3 4,6 Stará Ves n. O. 5 3 2 4 4 3,6 Šenov 6 3 3 3 4 3,8 Václavovice 5 3 1 4 4 3,4 Velká Polom 5 2 2 3 5 3,4 Vratimov 6 3 3 4 4 4,0 Vřesina 5 3 1 4 4 3,4 Zbyslavice 5 2 3 5 5 4,0

Výsledné hodnocení předchozí tabulky je průměrem sloupců 1.2,3,4 a 5.


231

V další tabulce je uvedena expertní úprava hodnocení, které zajišťuje přiměřené korekce výsledků multikriteriálního hodnocení založeného především na „matematickém“ vyhodnocení jednotlivých ukazatelů (indikátorů). Z této tabulky je patrné, že hodnocení u většiny obcí z hlediska hospodářského pilíře je pozitivní. Nejlepší u Klimkovic, Václavovic, Velké Polomi (zlepšení dopravní dostupnosti) a Vřesiny. Jednoznačně negativně jsou hospodářské podmínky území hodnoceny u obce Horní Lhota. U obcí Olbramice, Šenov, Vratimov, Zbyslavice – je hodnocení průměrné (hodnota 4), z hlediska metodiky MMR však negativní. Hodnocení města Ostravy je vzhledem k příznivým hospodářským trendům, poklesu nezaměstnanosti, mírně zlepšené - hodnota 5, tj. hospodářské podmínky jsou zde hodnoceny jako podprůměrné. Toto hodnocení je zásadním způsobem v rozporu s hodnocením ÚAP MSK, a to i z dlouhodobého pohledu.

Tabulka 168: Pilíř hospodářských podmínek území – výsledné hodnocení r. 2016 (7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší)

Hodnocení –

prostý průměr

Výsledné hodnocení po celkové expertní úpravě


MMR Zdůvodnění – zohledňované vlivy

Předchozí výsledné hodnocení po

expertní úpravě – r.2014


Ano Ano Ano Ano

Čavisov 4,2 4 + 4 Dolní Lhota 3,6 4 + 4 Horní Lhota 4,6 5 - 5 Klimkovice 3,4 3 + 4 Olbramice 4,2 4 - 5

Ostrava 4,6 5 -

Přenos nezaměstnanosti, strukturální problémy průmyslu. 6

Stará Ves n. O. 3,6 4 + 4 Šenov 3,8 4 - Přenos nezaměstnanosti. 5 Václavovice 3,4 3 + 4 Velká Polom 3,4 3 + 4

Vratimov 4,0 4 -

Přenos nezaměstnanosti, strukturální problémy průmyslu. 5

Vřesina 3,4 3 + Dobré možnosti dojížďky. 3 Zbyslavice 4,0 4 - 5

V následující tabulce je uvedeno výsledné hodnocení vycházející z předchozích tabulek. Pokud celkový průměr u obce překročil hodnotu 4, byly podmínky v obci hodnoceny jako špatné, tj. znaménkem "-".

Pro každý pilíř udržitelného rozvoje území se souhrnný vyhovující stav územních podmínek označí znaménkem "+". Obdobně při nevyhovujícím souhrnném stavu územních podmínek se označí znaménkem "-". Při tomto hodnocení je rovněž vhodné přihlédnout k příležitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území.

Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec zapíše do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území

Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 169: Kategorizace území z hlediska územních podmínek

Kategorie zařazení obce

Územní podmínky Vyváženost vztahu

územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Vyjádření v kartogramu

Pro příznivé životní

prostředí

Pro hospodářský

rozvoj

Pro soudržnost společenství

obyvatel území Z H S dobrý stav špatný stav

1 + + + Z, H, S žádné

2a + + - Z, H S S

2b + - + Z, S H H


232

Kategorie zařazení obce

Územní podmínky Vyváženost vztahu

územních podmínek pro udržitelný rozvoj území


Pro příznivé životní

prostředí

Pro hospodářský

rozvoj

Pro soudržnost společenství

obyvatel území Z H S dobrý stav špatný stav

2c - + + H, S Z Z

3a + - - Z H, S H, S

3b - + - H Z, S Z, S

3c - - + S Z, H Z, H

4 - - - žádné Z, H, S

Legenda: + dobrý stav, - špatný stav

Tabulka 170: Kategorizace obcí ORP Ostrava podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Kat

egor

ie

zařa

zen

í ob

ce OBEC

Územní podmínky


pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

pro sociální soudržnost obyvatel

území Z H S

1 Čavisov + + + 1 Dolní Lhota + + +

2b Horní Lhota + - + H 2c Klimkovice - + + Z 2b Olbramice + - + H 4 Ostrava - - - 1 Stará Ves n. O. + + + 3c Šenov - - + ZH 1 Václavovice + + + 2c Velká Polom - + + Z 3c Vratimov - - + ZH 1 Vřesina + + +

2b Zbyslavice + - + H

Podle výše uvedené tabulky je vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorněno v následujícím kartogramu.

Obrázek 14 Kategorizace obcí ORP Ostrava podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Indexy kartogramu označují špatný stav územních podmínek pro udržitelný rozvoj


233

Tabulka 171: Srovnání změn hodnocení v rámci aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava 2012 - 2014 obec ÚAP SO ORP Ostrava - akt. 2014 ÚAP SO ORP Ostrava - akt. 2016 pilíř ENV HOSP SOC kategorie ENV HOSP SOC kategorie Čavisov + + + 1 + + + 1 Dolní Lhota + + + 1 + + + 1 Horní Lhota + - + 2b + - + 2b Klimkovice - + + 2c - + + 2c Olbramice + - + 2b + - + 2b Ostrava - - - 4 - - - 4 Stará Ves n. Ondřejnicí + + + 1 + + + 1 Šenov - - + 3c - - + 3c Václavovice + + + 1 + + + 1 Velká Polom - + + 2c - + + 2c Vratimov - - + 3c - - + 3c Vřesina + + + 1 + + + 1 Zbyslavice + - + 2b + - + 2b

Souhrn Aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava 2016 vedla k těmto hlavním závěrům:

1. hodnocení pilíře životního prostředí zůstává beze změn, 2. ke zlepšení hodnocení dochází u hospodářského pilíře (Ostrava, Šenov, Vratimov, Zbyslavice). Jedná se

jen o mírné zlepšení, patrné při hodnocení v sedmibodové škále. Při hodnocení dle metodiky MMR se toto mírné zlepšení neprojeví na celkových závěrech (a kartodiagramu).

3. hodnocení pilíře soudržnosti obyvatel území zůstává beze změn.

Další zpřesnění vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek by mělo být řešeno: přesnějším hodnocením validity dat, vnímáním multikriteriálního hodnocení „pouze“ jako cenného podkladu pro expertní hodnocení území (při

spolupráci urbanistů a zpracovatelů jednotlivých okruhů), založeném na jeho komplexní znalosti a přiměřeném vnímání širších vazeb.

V rámci zpracování územních plánů obcí, zejména doplnění průzkumů a rozborů je potřeba předpokládat další zpřesnění hodnocení územních podmínek obcí, jak z hlediska podrobnosti zjištění, tak i aktuálnosti.


234

4.3 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci jsou vyznačeny v problémovém výkresu.

Výkres v pozadí zobrazuje vybrané limity využití území a hodnoty území. Tyto jevy mohou způsobovat v území problémy jak samy mezi sebou, tak v interakci s jinými jevy. Hodnoty a limity jsou překryty v popředí vybranými záměry na změny v území. Vybrané problémy jsou označeny plošnými symboly s pořadovým číslem.

Tabulka 172: Obsah výkresu č. 4 – závady urbanistické identifikace popis problému lokalizace charakteristika

ZU01 bývalý zemědělský areál, v současné době využito pro podnikání, objekty vyžadují rekonstrukci Velká Polom

Estetizace celého areálu

ZU02 Změna využití bývalého zemědělského areálu s ohledem na nedalekou obytnou zástavbu a koordinaci s dopravní infrastrukturou

Horní Lhota změna využití bývalého zemědělského areálu

ZU03 změna využití území Čavisov nevyužitý areál zemědělské výroby ZU04 Chybějící centrum obce Čavisov lokalita s obec. úřadem a kostelem

ZU05 Změna využití areálu zemědělského družstva u ulice Selská

Vřesina využití zemědělského areálu při ulici Selská

ZU06 Chybějící centrum obce Olbramice lokalita s obec. úřadem a školou ZU07 Plocha bývalého areálu Vratimovských papíren Vratimov brownfield částečně využívaný

Tabulka 173: Obsah výkresu č. 4 – závady dopravní identifikace popis problému lokalizace charakteristika

ZD01 posoudit potřebu sledování záměru východní obvodové v úseku Michálkovice – hranice Bohumína

Michálkovice východní obvodová

ZD02 prověřit možnost odsunu Jižní tangenty ve Vratimově severním směrem

Ostrava - Kunčice

Jižní tangenta mezi městy Ostrava a Vratimov

ZD03 prověřit možnost přesunu železniční zastávky Šenov k ulici Frýdecké

Šenov přesun železniční zastávky Šenov

ZD04 prověřit možnost propojení rozvojové oblasti v Šenově – Škrbni do prostoru velké okružní křižovatky v Havířově

Šenov, Havířovdopravní propojení rozvojových oblastí na Škrbni směrem k Havířovu

ZD05 prověřit možnost směrové úpravy silnice II/465 v severní části Horní Lhoty

Horní Lhota směrová úprava silnice II/465 v Horní Lhotě

ZD06 prověřit možnost propojení Zbyslavice – Bítov novou cyklostezkou

Zbyslavice, Bítov

propojení novou místní komunikací Zbyslavice - Bítov

ZD07 nepřehledný dopravní úsek, zúžená komunikace v místě kostela v Olbramicích směrem na Zbyslavice

Olbramice nepřehledný dopravní úsek

ZD08 Hlavní křižovatko změnit na kruhový objezd Olbramice Změna stávající křižovatky ZD09 nevyhovující průjezd částí území obce Čavisov dopravní řešení u ulice Bílovecká

ZD10 nevyhovující šířkové uspořádání stávající obousměrné komunikace

Čavisov ulice Záhumení

ZD11 Nízkoemisní zóna Klimkovice Klimkovice Ověření podmínek zřízení zóny

ZD12 Nízkoemisní zóna Ostrava centrum Ostrava centrum

Ověření podmínek zřízení zóny

ZD13 Nízkoemisní zóna Ostrava Poruba Ostrava Poruba Ověření podmínek zřízení zóny

ZD14 Nízkoemisní zóna Ostrava Jižní město Ostrava Jižní

město Ověření podmínek zřízení zóny

Tabulka 174: Obsah výkresu č. 4 – závady hygienické identifikace popis problému lokalizace charakteristika

ZH01 předpokládaná kontaminace půdy vlivem předchozí činnosti zemědělského družstva

Horní Lhota zemědělský areál


Dolní Lhota zemědělský areál

ZH03 současné využití - kamionová přeprava, dopravní, hygienická a hluková zátěž pro stávající obytnou zástavbu

Zbyslavice bývalý zemědělský areál


235

identifikace popis problému lokalizace charakteristika


Olbramice bývalý zemědělský areál, současné využití

pro výrobu a služby

ZH05 vlivem činnosti došlo ke kontaminaci půdy, možnost ovlivnění přilehlého bydlení

Olbramice zemědělská farma - současné využití

ZH06 vysoká ekologická zátěž území Mariánské

Hory a Hulváky

Laguny Ostrava

ZH07 možná kontaminace oleji a pohonnými hmotami v areálu

Šenov ČSAD Havířov

ZH08 ukládání sypkého materiálu na venkovních plochách, pozemky se nachází z části v meandrech řeky Lučiny.

Šenov firma zabývající se prodejem stavebního

zboží

ZH09 plocha dříve využívaná pro průmyslové využití, vlivem této činnosti se předpokládá kontaminace areálu

Šenov areál pro skladování a expedování

kapacitních kontejnerů

ZH10 Vyvěrání vody z nefunkčního vodojemu Vřesina lokalita ulice Hlavní

Tabulka 175: Kategorizace problému životní prostředí Typ problému Popis

MBC výměra místního biocentra je menší než 3 ha MBK délka místního biokoridoru je větší než 2000 m NAV skladebné prvky ÚSES nejsou spojité NBK délka nadregionálního biokoridoru (mezi biocentry) je větší než 700 m RBK délka regionálního biokoridoru (mezi biocentry) je větší než 700 m

Tabulka 176: Obsah výkresu č. 4 – závady životního prostředí Označení problému

Typ problému

Popis problému Dotčená obec

ZZ-1 NAV ZB_LBC 5 nenavazuje na ÚSES v Těškovicích Zbyslavice ZZ-2 NAV ZB_RBK 603 nenavazuje na ÚSES v Kyjovicích Zbyslavice ZZ-3 NAV MBC v Hrabyni nemá návaznost na území Horní Lhoty Horní Lhota ZZ-4 NAV VP_LBK K3 je přerušený, ani na území Háje ve Slezsku není propojen Velká Polom ZZ-5 NAV VP_K4 nemá návaznost na území Dobroslavic Velká Polom ZZ-6 NAV OV_LBK 506 nemá návaznost na území Dobroslavic Ostrava

ZZ-7 NAV výměra LBC 34 vymezeného v Děhylově je menší než 3ha, na území

Ostravy navazuje pouze MBK Ostrava

ZZ-8 NAV MBK L21 v Hlučíně nemá návaznost na území Ostravy, pokračuje

pouze interakčním prvkem OV_IAP 0-21 Ostrava

ZZ-9 NAV MBK v Ludgeřovicích nemá návaznost na území Ostravy Ostrava

ZZ-10 NAV MBK vymezený na území Havířova je přerušený, chybí návaznost v

Šenově Šenov

ZZ-11 NAV OV_RBC 5-10 nenavazuje na NRBK v Paskově Ostrava ZZ-14 NAV DL_LBK1 nemá návaznost na území Velké Polomi Dolní Lhota, Velká PolomZZ-15 NAV DL_LBK10 nemá návaznost na území Velké Polomi Dolní Lhota, Velká PolomZZ-17 NAV MBK je přerušený na hranicích Klimkovic a Ostravy Klimkovice, Ostrava ZZ-18 NAV KL_LBK b_V-K7 nemá návaznost na území Vřesiny Klimkovice, Vřesina ZZ-19 NAV VT_NBK N13 je přerušen zástavbou rodinných domů Vratimov ZZ-20 MBC výměra MBC je menší než 3ha Dolní Lhota ZZ-21 MBC výměra MBC je menší než 3ha Klimkovice, Ostrava ZZ-22 MBC výměra MBC je menší než 3ha Ostrava ZZ-23 MBC výměra MBC je menší než 3ha Stará Ves nad Ondřejnicí

ZZ-24 MBC výměra MBC je menší než 3ha Ostrava, Stará Ves nad

Ondřejnicí

ZZ-25 MBC výměra MBC na území Ostravy je menší než 3ha, z ÚP Krmelín není

srozumitelná návaznost ÚSES Ostrava

ZZ-26 MBC výměra MBC je menší než 3ha Ostrava ZZ-27 MBC výměra MBC je menší než 3ha Václavovice, Vratimov ZZ-43 MBC výměra MBC je menší než 3ha Šenov ZZ-45 MBC výměra MBC je menší než 3ha Šenov ZZ-46 MBC výměra MBC je menší než 3ha Šenov ZZ-48 MBC výměra MBC je menší než 3ha Vřesina ZZ-49 MBC výměra MBC je menší než 3ha Vřesina


236

Označení problému

Typ problému

Popis problému Dotčená obec

ZZ-50 MBK MBK je delší než 2000m Klimkovice, Ostrava ZZ-52 RBK RBK delší než 700m Vřesina ZZ-53 RBK RBK delší než 700m Ostrava ZZ-54 RBK RBK delší než 700m Klimkovice, Ostrava ZZ-55 NBK NBK delší než 700m Ostrava ZZ-56 RBK RBK delší než 700m Ostrava ZZ-57 RBK RBK delší než 700m Šenov ZZ-58 NBK NBK delší než 700m Ostrava ZZ-59 NBK NBK delší než 700m Ostrava ZZ-60 NBK NBK delší než 700m Ostrava ZZ-61 NBK NBK delší než 700m Ostrava ZZ-62 NBK NBK delší než 700m Ostrava ZZ-63 NBK NBK delší než 700m Ostrava ZZ-64 NBK NBK delší než 700m Ostrava ZZ-65 NAV OV_NRBK 4-1 nemá pokračování v Bohumíně, kde je vymezeno RBC Ostrava ZZ-66 NAV OV_NRBK 4-3 nemá pokračování v Rychvaldu, kde je vymezeno RBC Ostrava ZZ-67 NAV OV_LBK 4-8 nemá návaznost na území Rychvaldu Ostrava

Poznámka : Označení problémů bylo převzato z aktualizace ÚAP v r. 2014, vypuštěny byly problémy, které byly od té doby vyřešeny ve vydané či rozpracované územně plánovací dokumentaci. Z tohoto důvodu je číselná řada nespojitá.

Tabulka 177: Obsah výkresu č. 4 – střety záměrů s limity a hodnotami území identifikace popis problému lokalizace

S-01 Střet předpokládaných rozvojových směrů s prvky ÚSES a stávající veřejnou technickou a dopravní infrastrukturou a s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany, ochranným pásmem lesa 50 m

Svinov, Polanka nad Odrou

S-02 Střet záměru vybraného ze ZÚR MSK(VRT) - dopravní infrastruktura s ÚSES, stávající veřejnou technickou infrastrukturou

Polanka nad Odrou

S-03 Střet předpokládaných rozvojových směrů s ÚSES, s veřejnou technickou infrastrukturou, s bonitně cennými zemědělskými pozemky I. a II. třídy ochrany

Stará Bělá, Výškovice u Ostravy

S-04 Střet rozvojových ploch bydlení s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany, s podrobným odvodňovacím zařízením, se stávající veřejnou technickou infrastrukturou

Šenov

S-05 Střet rozvojových ploch bydlení s podrobným odvodňovacím zařízením, se stávající technickou infrastrukturou, s ochranným pásmem lesa 50 m

Šenov

Další problémy k řešení v územně plánovací činnosti z oblasti dopravy, které nejsou zakresleny v problémovém výkrese:

Na území města Ostravy: - stabilizovat řešení dopravního uzlu 28.října/Plzeňská - stanovit podmínky pro zřízení nízkoemisních zón v Klimkovicích a v obytných oblastech Ostravy (centrum, Poruba, Jižní město)

4.3.1 Problémy ze ZÚR MSK

Statutární město Ostrava požádalo o upřesnění dopravních záměrů v aktualizaci ZÚR MSK.

1. Upřesnění trasy jižní tangenty + vypuštění železniční spojky Vratimov – Bartovice Sledovaná trasa jižní tangenty je na hranicích Vratimova a Bartovic v kolizi s koridorem elektrického vedení ZVN 400kV Vratimov – Dětmarovice a s nadregionálním biokoridorem K 99. V navazujícím úseku ve směru k ulici Frýdecké (silnice II/477) je trasa jižní tangenty v kolizi s obytnou zástavbou rodinných domů a průmyslovými areály na území Ostravy a Vratimova. Na základě požadavku ÚAP města Ostravy (aktualizace 2012) byla v návrhu nového územního plánu Ostravy prověřena možnost vedení trasy jižní tangenty v souběhu s železniční tratí, v prostoru koridoru vymezeného v ZÚR. Upravená trasa komunikace využila plochu pro železniční spojku a tak minimalizovala dopady na zástavbu v dotčeném území, potřebná dopravní plocha byla zkoordinována s koridorem vedení ZVN 400 kV a nadregionálním biokoridorem K 99. Nová trasa komunikace umožní efektivní využití rozvojových ploch a omezí negativní dopady na obytnou zástavbu.


237

Z důvodu výrazně příznivějších vlivů této stavby na území požadujeme, aby byla v aktualizované ZÚR MSK trasa jižní tangenty upřesněna podle výše popsané změny. V úseku mezi ulicí Frýdeckou v Ostravě (silnice II/477) a místní komunikací Frýdecká ve Vratimově zařadit trasu jižní tangenty do návrhu, navazující úseky k ulici Místecké (R 56) a ulici Rudné (I/11) hájit územní rezervou.

2. Zrušení železniční vlečky z průmyslové zóny Hrabová Průmyslová zóna v Hrabové se dokončuje, o přímé napojení areálů železniční vlečkou nemá nikdo z uživatelů zájem. Původně zvažované rozšíření zóny již není sledováno. Trasa vlečky je v kolizi s chráněnými přírodními prvky mezi Hrabovou a Novou Bělou včetně Ptačí oblasti soustavy NATURA 2000. Proto požadujeme vypuštění tohoto záměru ze ZÚR MSK.

3. Východní obvodová komunikace Tato komunikace v úseku od ulice Těšínské po ulici Orlovskou nemá charakter komunikace nadměstského významu, proto je požadováno její vypuštění ze ZÚR MSK. Vazby Bohumín – Ostrava směřují především do centra Ostravy a k velkým průmyslovým areálům. Tyto dopravní zátěže jsou převedeny trasou dálnice D1 a doprovodnou silnicí II/647 (ulice Bohumínská). Trasa východní obvodové by směřovala vozidla do oblasti Slezské Ostravy s převážně rodinnou zástavbou.

4. Vodní cesta na řece Ostravici po soutok s Lučinou - zrušení Původní záměr na obsluhu Aglomerace Vítkovic vodní dopravou je již překonán. Proto žádáme o vypuštění záměru splavnění řeky Ostravice ze ZÚR MSK. Územní plán města Ostravy sleduje využití řeky Ostravice pouze pro rekreační plavbu.

5. Vložení návrhu prodloužené Martinovské – obchvatu Děhylova Souhlasíme se znovuzařazením původního záměru prodloužené Martinovské – obchvatu Martinova a Děhylova do ZÚR MSK. Na území města Ostravy je trasa této komunikace sledována v platném i připravovaném územním plánu.

4.3.2 Problémy obcí ORP Ostrava, které nelze zakreslit do grafické části ÚAP ORP Ostrava

Obec Čavisov

Problém z hlediska dopravní infrastruktury: Chybějící dostupnost pro chodce na zastávky MHD

Obec Dolní Lhota

Problém z hlediska urbanismu: Absence zařízení pro kulturní a sportovní akce

Problém z hlediska technické infrastruktury: Riziková území – povodňové stavy na místních potocích Porubka a Opusta

Problémy z hlediska dopravní infrastruktury: Špatný technický stav a přetížení silnic (kamiony), chybí přechody pro chodce u občanské vybavenosti Chybějící prostupnost území pro chodce a cyklisty (u Vodárny)

Obec Horní Lhota

Problémy z hlediska dopravní infrastruktury: Intenzita dopravy, hluk – nákladní auta na silnici II/465

Město Klimkovice

Problémy z hlediska urbanismu: Nedostatek sportovních ploch Nevyužitý brownfield – bývalá dřevovýroba Negativní dominanty – dálnice, výhledově poldr Chybí společenský dům Absence za řízení pro straší obyvatelstvo Negativní vliv navrhované rozvojové plochy lehkého průmyslu a zemědělské výroby v blízkosti k.ú. Klimkovic (vnější lázeňské území). Tato plocha a dostavba „prodloužené Rudné“ může způsobit zvýšení nadměrné dopravní zátěže pro město Klimkovice.

Problémy z hlediska dopravní infrastruktury: Nevyhovující šířka komunikací (Hýlov, centrum města) Chybí chodníky (Josefovice, Fonovice)


238

Dálniční tunel – vliv podmočení, škodlivé vody ústí do vodoteče

Problém z hlediska technické infrastruktury: Chybí kanalizace (Josefovice, Fonovice, Hýlov) a vodovod (Hýlov)

Problém z hlediska životního prostředí: Potenciální kontaminace – stáje u bývalé hospodářské školy (ul. Komenského)

Obec Olbramice

Problém z hlediska urbanismu: Nová bytová výstavba – negativní vliv na krajinný ráz

Problémy z hlediska dopravní infrastruktury: Špatná šířka komunikací, chybí chodníky Dálnice D1 bez protihlukové stěny


Problém z hlediska urbanismu: Zchátralá OV – náves (zdravotní středisko)

Problémy z hlediska dopravní infrastruktury: Přetížení dopravou – I/58, chybí chodníky (Košatka, hlavní cesty) Koridor návrhu silnice I/58 blokuje území pro případné návrhy dalších zastavitelných ploch (blokuje rozvoj obce). Dopravní význam této tepny I/58 se díky výstavbě silnice D1 výrazně změnil i v návaznosti na letiště Mošnov. Většina úseků cyklotras vedena spolu s motorovou dopravou

Problém z hlediska životního prostředí: Přívalové deště – volná krajina / zástavba

Město Šenov

Problémy z hlediska urbanismu: Nevyužité brownfieldy – Mlýny Negativní dominanty – Mlýny – silo, správní budova VOKD Zařízení pro starší obyvatelstvo - nedostatečná kapacita, soc.bydlení, startovací byty

Problémy z hlediska životního prostředí: Eroze – Lučina u ČOV - ohrožení sil. I/11 Nevhodně upravené vodoteče – zatrubnění za Mlýny - nedostat. kapacita, vyčištění koryt vodních toků a odstranění nevh. břeh. porostů

Problémy z hlediska dopravní infrastruktury: Nekvalitní DI, přetížená, špatná šířka (chybí chodníky) Cyklotrasy – střet se silnicí I/11, chybí návaznosti prověřit možnost přesunu žel. Zast. Šenov k ulici Frýdecké (vychází z optimalizace želez. koridoru Ostrava – Č. Těšín)

Obec Václavovice Problémy z hlediska urbanismu: V návaznosti na novou výstavbu RD chybí veřejná infrastruktura Bývalé JZD, majitelka pozemků nečiní Chybí hřiště pro školku a fotbal, koupaliště Absence zařízení pro kulturu zachování místní lidové arch. (dřevěnice, mlýnky, boží muka, kaplička, kříž)

Problém z hlediska dopravní infrastruktury: Silnice přetížené dopravou, cesty konstrukčně neodpovídají zátěži), chybí chodníky

Obec Velká Polom

Problém z hlediska urbanismu: zařízení pro starší obyvatelstvo

Problém z hlediska dopravní infrastruktury: Dopravní infrastruktura přetížená dopravou

Problém z hlediska technické infrastruktury: Chybí ČOV


239

Město Vratimov

Problémy z hlediska urbanismu: Absence zařízení pro starší(nemohoucí) obyvatelstvo (místo bývalých jeslí)

Problémy z hlediska dopravní infrastruktury: Silnice přetížené dopravou – kamiony(hluk), špatný stav místních komunikací Cyklotrasy střet se silnicí Řešení podjezdu železnice (VRT)

Problém z hlediska technické infrastruktury: Chybí kanalizace v Horní Datyni (1.etapa bude dokončena v září 2015)

Obec Vřesina

Problémy z hlediska urbanismu: Absence návsi/centra obce Deficit kulturního vybavení Místní potok zatrubněn, chtějí obnovit

Problém z hlediska dopravní infrastruktury: Nedostatečná kapacita parkování

Problémy z hlediska životního prostředí: Revitalizace Štefanovi skály Polní hnojiště – nechráněná jímka na močůvku Sesuvná území kolem I/11 a ul. Hlubočická, Vřesová

Obec Zbyslavice

Problém z hlediska urbanismu: Brownfield – JZD – kontaminace od kamionů

Problém z hlediska dopravní infrastruktury: Hluk z dopravy

Problém z hlediska technické infrastruktury: Stará dešťová kanalizace, nemají kanalizaci - domovní čistírny


240

5 OBSAH JEVŮ Jevy, které jsou zapracovány v grafické části, jsou v textu označeny tučným písmem. Jevy, které nejsou zpracovány v grafické části, jsou označeny šedou kurzívou (pouze v nadpisu jevu). JEV 1. ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ ....................................................................................................................................... 199 JEV 2. PLOCHY VÝROBY ............................................................................................................................................ 195 JEV 3. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ ........................................................................................................... 143 JEV 4. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ ......................... 44 JEV 5. PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................... 164 JEV 6. PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................................... 164 JEV 7. KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA ................................................................................................................... 165 JEV 8. NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....... 165 JEV 9. NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA. ............................................................................................................................................................ 179 JEV 10. PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................................................... 181 JEV 11. URBANISTICKÉ HODNOTY ........................................................................................................................ 181 JEV 12. REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY ........................................................................................................... 181 JEV 13. HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR ......................................................................................... 182 JEV 14. ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR ................................................................................... 182 JEV 15. VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA ...................................................................................................... 183 JEV 16. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY.................................................................................................. 185 JEV 17. OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA .................................................................... 75 JEV 18. MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA .................................................................... 76 JEV 19. MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI .................................................................................................................. 184 JEV 20. VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD ................................................................................................................ 184 JEV 21. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ............................................................................................ 65 JEV 22. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU . 71 JEV 23. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU ......... 74 JEV 24. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA ........................................................................................................... 77 JEV 25. NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA ..................................................................... 59 JEV 26. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN ....................................................................................... 59 JEV 27. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................ 60 JEV 28. PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................... 60 JEV 29. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..................................................... 61 JEV 30. PŘÍRODNÍ PARK ............................................................................................................................................. 74 JEV 31. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................................ 61 JEV 32. PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................. 78 JEV 33. BIOSFERICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO .................................................................. 63 JEV 34. NATURA 2000 – EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA ............................................................................... 80 JEV 35. NATURA 2000 – PTAČÍ OBLAST ................................................................................................................... 81 JEV 36. LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM .............................................................................................................................................................. 79 JEV 37. LESY OCHRANNÉ ........................................................................................................................................... 85 JEV 38. LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ ........................................................................................................................... 85 JEV 39. LESY HOSPODÁŘSKÉ .................................................................................................................................... 85 JEV 40. VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA ....................................................................................................... 85 JEV 41. BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA ................................................................................... 83 JEV 42. HRANICE BIOCHOR ....................................................................................................................................... 82 JEV 43. INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI ................................................... 84 JEV 44. VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ......................... 35 JEV 45. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD ........................................................................... 35 JEV 46. ZRANITELNÁ OBLAST ................................................................................................................................... 36 JEV 47. VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD ............................................................................ 36 JEV 48. VODNÍ NÁDRŽ ................................................................................................................................................. 37 JEV 49. POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE ................................................................................................. 37 JEV 50. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ ....................................................................................................................................... 38 JEV 51. AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ .................................................................................................... 38 JEV 52. ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ ................................................................................................. 39


241

JEV 53. ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM .............................................................................. 40 JEV 54. OBJEKT / ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY ............................................................................. 40 JEV 55. PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM .............................................................................................................................................................. 41 JEV 56. LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA .............................................. 42 JEV 57. DOBÝVACÍ PROSTOR ..................................................................................................................................... 17 JEV 58. CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ ................................................................................................................. 18 JEV 59. CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY ....................................................... 18 JEV 60. LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN ............................................................................................................. 18 JEV 61. PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ ................................................................................................................................ 20 JEV 62. SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK ............................................................... 21 JEV 63. STARÉ DŮLNÍ DÍLO ....................................................................................................................................... 25 JEV 64. STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY ......................................................................... 46 JEV 65. OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ ...................................................................................... 43 JEV 66. ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA ................................................................................................... 52 JEV 67. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................. 110 JEV 68. VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................. 111 JEV 69. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................................................................................................ 112 JEV 70. SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................... 113 JEV 71. VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................... 114 JEV 72. ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................... 115 JEV 73. NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA 115 JEV 74. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA ...................................................................................................................................... 117 JEV 75. VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA ............................ 118 JEV 76. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ JINÝMI PRODUKTY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA 121 JEV 77. ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................................................................... 121 JEV 78. PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................................ 121 JEV 79. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................ 119 JEV 80. TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................................................ 119 JEV 81. ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................. 120 JEV 82. KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................. 121 JEV 83. JADERNÉ ZAŘÍZENÍ .................................................................................................................................... 121 JEV 84. OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI ............................................................................................................................................................ 200 JEV 85. SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................................. 55 JEV 86. SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................................................... 56 JEV 87. ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ... 56 JEV 88. DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................................. 92 JEV 90. SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................... 93 JEV 91. SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................. 93 JEV 92. SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................ 94 JEV 93. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE ........................................................................................................... 95 JEV 94. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................... 97 JEV 95. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................... 98 JEV 96. KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI ........................................................................... 98 JEV 97. VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................................................ 98 JEV 98. LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................... 100 JEV 99. SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................................................... 100 JEV 100. TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................. 101 JEV 101. TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................. 102 JEV 102. LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ............................................................................................ 106 JEV 103. LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM .......................................................................... 106 JEV 104. VODNÍ CESTA .............................................................................................................................................. 107 JEV 105. HRANIČNÍ PŘECHOD ................................................................................................................................ 201 JEV 106. CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA.......................................... 104 JEV 107. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................ 122


242

JEV 108. VOJENSKÝ ÚJEZD ...................................................................................................................................... 200 JEV 109. VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ .................................................................................. 201 JEV 110. OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY ..................................................................................................................... 122 JEV 111. OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY .................................................................................................................. 128 JEV 112. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY ....................................... 128 JEV 113. OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA .................................................................................. 129 JEV 114. JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA ......................................................................................................................... 129 JEV 115. OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA ............................................................................................... 129 JEV 116. POČET DOKONČENÝCH BYTŮ ................................................................................................................ 152 JEV 117. ZASTAVITELNÁ PLOCHA .......................................................................................................................... 202 JEV 118. JINÉ ZÁMĚRY .............................................................................................................................................. 202 JEV 119. DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE ............................................................................................................. 205


243

6 OBSAH TABULEK Tabulka 1: Přehled územně plánovací dokumentace obcí .................................................................................... 6 Tabulka 2: Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (sledované jevy) .......................................................... 10 Tabulka 3: Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (mapový podklad) ....................................................... 11 Tabulka 4: Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (sledované jevy) .................................................................... 12 Tabulka 5: Obsah výkresu č. 2 - Hodnoty území (mapový podklad) ................................................................ 12 Tabulka 6: Obsah výkresu č. 3 - Záměry na provedení změn v území (sledované jevy) ................................. 13 Tabulka 7: Záměry na provedení změn v území (mapový podklad) ................................................................. 13 Tabulka 8: Statutární město Ostrava - městské obvody ..................................................................................... 16 Tabulka 9: Města: .................................................................................................................................................. 16 Tabulka 10: Obce ..................................................................................................................................................... 16 Tabulka 11: Dobývací prostory .............................................................................................................................. 17 Tabulka 12: Chráněná ložisková území ................................................................................................................. 18 Tabulka 13: Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin .......................................................................... 19 Tabulka 14: Prognózní zdroje vyhrazených nerostů ............................................................................................ 19 Tabulka 15: Prognózní zdroje nevyhrazených nerostů ........................................................................................ 19 Tabulka 16: Poddolovaná území - plošná .............................................................................................................. 20 Tabulka 17: Poddolovaná území - bodová ............................................................................................................. 21 Tabulka 18: Sesuvná území bodová ....................................................................................................................... 22 Tabulka 19: Sesuvná území plošná ......................................................................................................................... 22 Tabulka 20: Lokalizace výstupů důlních plynů na území statutárního města Ostravy ..................................... 24 Tabulka 21: Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Dolní Lhota ...................................................... 24 Tabulka 22: Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Horní Lhota ..................................................... 25 Tabulka 23: Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Klimkovice ..................................................... 25 Tabulka 24: Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí ............................... 25 Tabulka 25: Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Velká Polom ..................................................... 25 Tabulka 26: Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Vratimov ........................................................ 25 Tabulka 27: Stará důlní díla ................................................................................................................................... 25 Tabulka 28: Plochy přestavby vymezené ÚPO ...................................................................................................... 44 Tabulka 29: Plochy přestavby vymezené ÚP Čavisov .......................................................................................... 45 Tabulka 30: Plochy přestavby vymezené ÚP Vratimov ........................................................................................ 46 Tabulka 31: Brownfieldy ......................................................................................................................................... 46 Tabulka 32: Staré zátěže území a kontaminovaná místa ...................................................................................... 47 Tabulka 33: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Dolní Lhota ..................................... 52 Tabulka 34: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Horní Lhota ..................................... 52 Tabulka 35: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území města Klimkovice .................................... 52 Tabulka 36: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí ............... 52 Tabulka 37: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Velká Polom .................................... 52 Tabulka 38: Staré zátěže území a kontaminované plochy na území města Vratimov ....................................... 52 Tabulka 39: Odval, výsypka, odkaliště, halda ....................................................................................................... 53 Tabulka 40: Odval, výsypka, odkaliště, halda ....................................................................................................... 54 Tabulka 41: Stabilita krajinotvorných prvků ....................................................................................................... 58 Tabulka 42: Hodnoty koeficientu ekologické stability .......................................................................................... 58 Tabulka 43: Koeficienty ekologické stability (KES) v obcích SO ORP Ostrava ................................................ 58 Tabulka 44: Charakteristika CHKO Poodří ......................................................................................................... 59 Tabulka 45: Nadregionální biocentra .................................................................................................................... 63 Tabulka 46: Nadregionální biokoridory ................................................................................................................ 63 Tabulka 47: Regionální biocentra .......................................................................................................................... 63 Tabulka 48: Regionální biokoridory ...................................................................................................................... 64 Tabulka 49: VKP registrované na území města Ostravy ..................................................................................... 71 Tabulka 50: VKP registrované na území města Klimkovice ................................................................................ 73 Tabulka 51: VKP registrované na území města Šenov ......................................................................................... 74 Tabulka 52: Natura 2000 – evropsky významné lokality ..................................................................................... 80 Tabulka 53: Natura 2000 – ptačí oblasti ................................................................................................................ 81 Tabulka 54: Typy biochor v řešeném území .......................................................................................................... 82 Tabulka 55: Změny rozlohy orné půdy v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – 2013 ................................ 84 Tabulka 56: Změny rozlohy lesní půdy v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – 2013 ................................ 84


244

Tabulka 57: Koridory pro záměry silniční infrastruktury mezinárodního a republikového významu na území SO ORP Ostrava ................................................................................................................................................................. 89 Tabulka 58: Ostatní plochy a koridory silniční dopravy nadmístního významu ............................................... 89 Tabulka 59: Územní rezervy pro záměry republikového a nadmístního významu............................................ 92 Tabulka 60: Železniční stanice a zastávky na území SO ORP Ostrava .............................................................. 99 Tabulka 61: Ostatní plochy a koridory železniční dopravy nadmístního významu ......................................... 100 Tabulka 62: Územní rezervy pro záměry mezinárodního a republikového významu ..................................... 100 Tabulka 63: Cyklotrasy na území obcí ve správním obvodu ORP Ostrava ..................................................... 103 Tabulka 64: Územní rezerva průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe na území SO ORP Ostrava ............... 107 Tabulka 65: Územní rezerva vodní cesty na území SO ORP Ostrava ............................................................... 107 Tabulka 66: Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 SB. ............................................... 116 Tabulka 67: Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., § 46 ...................................... 116 Tabulka 68: Objekty požární ochrany evidované Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR na území města Ostravy ............................................................................................................................................................ 128 Tabulka 69: Vývoj počtu obyvatel v ČR .............................................................................................................. 131 Tabulka 70: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a SO ORP (zdroj: ČSÚ, k 31.12.) .................. 132 Tabulka 71: Relativní vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a SO ORP (zdroj: ČSÚ) ................. 132 Tabulka 72: Srovnání počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání podle definitivních a předběžných výsledků sčítání ............................................................................................................................................. 133 Tabulka 73: Použité parametry hodnocení změny počtu obyvatel .................................................................... 134 Tabulka 74: Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava v desetiletém období 2006-2015 (začátek roku 2006 až konec roku 2015) ............................................................................................................................................. 134 Tabulka 75: Použité parametry hodnocení věkové struktury obyvatel ............................................................ 136 Tabulka 76: Vývoj věkové struktury SO ORP Ostrava v letech 2001-2015 – index stáří ............................... 136 Tabulka 77: Věková struktura SO ORP Hlučín – index stáří ............................................................................ 136 Tabulka 78: Cizinci v ČR, vybraných krajích a okresech .................................................................................. 138 Tabulka 79: Vybrané charakteristiky vzdělanosti obyvatel obcí SO ORP Ostrava a širší srovnání .............. 138 Tabulka 80: Použité parametry hodnocení vzdělanosti obyvatel ...................................................................... 139 Tabulka 81: Naděje dožití v období 2007-2011a 2011-2015 ............................................................................... 139 Tabulka 82: Vývoj podílu dětí narozených mimo manželství v SO ORP Moravskoslezského kraje ............ 140 Tabulka 83: Použité parametry hodnocení stavu-podílu narozených mimo manželství v r.2015 ................... 140 Tabulka 84: Použité parametry hodnocení volební účasti obyvatel .................................................................. 141 Tabulka 85: Volební účast v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ............................................................. 141 Tabulka 86: Kriminalita ve vybraných okresech ČR v roce 2013 ..................................................................... 142 Tabulka 87: Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Ostrava a širší srovnání ............ 143 Tabulka 88: Sídelní struktura a vybavenost obcí ................................................................................................ 143 Tabulka 89: Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel ........................................................................ 145 Tabulka 90: Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel ........................................................................ 145 Tabulka 91: Srovnání počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání podle definitivních a předběžných výsledků sčítání z r.2011 ........................................................................................................................ 147 Tabulka 92: Vývoj zalidněnosti bytů .................................................................................................................... 148 Tabulka 93: Použité parametry hodnocení vývoje počtu obydlených bytů ...................................................... 149 Tabulka 94: Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání .................................. 149 Tabulka 95: Vývoj celkového počtu bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ..................................... 149 Tabulka 96: Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání .................................. 150 Tabulka 97: Použité parametry hodnocení podílu nájemních bytů .................................................................. 150 Tabulka 98: Podíl nájemních bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ............................................... 150 Tabulka 99: Bydlení mimo byty v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání .................................................... 151 Tabulka 100: Vývoj počtu dokončených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ............................... 151 Tabulka 101: Byty podle období bytové výstavby nebo rekonstrukce v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání 152 Tabulka 102: Bilance odvozeného odpadu bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ............................ 154 Tabulka 103: Vývoj nabídkových cen bytů vel. 3+1 r.2008-2015 v tis. Kč - průměr vybraných okresů a ČR 155 Tabulka 104: Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů ........................................................................... 155 Tabulka 105: Odhad místního nákladového nájemného z nákladové ceny bytu – okres Ostrava .................... 156 Tabulka 106: Místně obvyklé nájemné ve vybraných městech ČR (II/2016) ..................................................... 156 Tabulka 107: Orientační stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP Ostrava .................................................... 157 Tabulka 108: Srovnání průměrné dostupnosti rekreace – r. 2001 ...................................................................... 158


245

Tabulka 109: Neobydlené byty a druhé bydlení .................................................................................................... 158 Tabulka 110: Vyhodnocení potenciálu rozvoje rekreačního využití území - lokalizačních předpokladů ........ 161 Tabulka 111: Ubytovací zařízení ............................................................................................................................ 162 Tabulka 112: Kapacita a návštěvnost ubytovacích nařízení – město Ostrava .................................................... 163 Tabulka 113: Podíl nezaměstnaných osob a míra nezaměstnanosti podle SLDB 2011 ...................................... 188 Tabulka 114: Použité parametry hodnocení regionální úrovně nezaměstnanosti .............................................. 189 Tabulka 115: Podíl nezaměstnaných osob ............................................................................................................. 189 Tabulka 116: Relativní podíl nezaměstnaných osob, průměr ČR=100% ........................................................... 190 Tabulka 117: Použité parametry hodnocení počtu nezaměstnaných připadajících na 1 pracovní místo (stavu k 1.1. 2016) .................................................................................................................................................................. 191 Tabulka 118: Tab. 24: Použité parametry hodnocení relativní změny nabídky pracovních míst (nezaměstnaných připadajících na 1 pracovní místo) v období 1.3.2014-1.3.2016 .................................................. 191 Tabulka 119: Počet nezaměstnaných (dosažitelných) osob na 1 nabízené pracovní místo ................................ 191 Tabulka 120: Počet nezaměstnaných (dosažitelných) osob na 1 nabízené pracovní místo ve vybraných SO ORP 191 Tabulka 121: Nezaměstnanost obcí SO ORP Ostrava a širší srovnání ............................................................... 192 Tabulka 122: Nezaměstnanost – hodnocení v obcích SO ORP ............................................................................ 192 Tabulka 123: Použité parametry hodnocení míry nezaměstnanosti .................................................................... 193 Tabulka 124: Použité parametry hodnocení podílu nezaměstnanosti ................................................................. 193 Tabulka 125: Nezaměstnanost v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ........................................................ 193 Tabulka 126: Použité parametry hodnocení podílu nezaměstnaných (rok 2015) .............................................. 194 Tabulka 127: Použité parametry hodnocení relativní změny průměrného podílu nezaměstnaných v období 2014-2016 .................................................................................................................................................................. 194 Tabulka 128: Počet zaměstnanců v obci (zdroj: MF ČR) ..................................................................................... 194 Tabulka 129: Pokles podílu obyvatel se základním vzděláním 2001-2011 .......................................................... 194 Tabulka 130: Saldo pohybu za prací, rok 2011 ..................................................................................................... 195 Tabulka 131: Evidovaný objekt zařazené do skupin A na území města Vratimova .......................................... 201 Tabulka 132: Zóny havarijního plánování na území města Ostravy ................................................................... 201 Tabulka 133: Akce realizované ............................................................................................................................... 203 Tabulka 134: Akce připravované ........................................................................................................................... 203 Tabulka 135: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) ........................................... 212 Tabulka 136: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2006 ......................................................................... 212 Tabulka 137: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) ........................................... 213 Tabulka 138: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2006 ......................................................................... 213 Tabulka 139: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) ........................................... 214 Tabulka 140: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2006 ......................................................................... 214 Tabulka 141: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) ........................................... 215 Tabulka 142: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2006 ......................................................................... 215 Tabulka 143: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) ........................................... 216 Tabulka 144: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2006 ......................................................................... 216 Tabulka 145: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) ........................................... 217 Tabulka 146: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2006 ......................................................................... 217 Tabulka 147: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) ........................................... 218 Tabulka 148: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2006 ......................................................................... 218 Tabulka 149: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) ........................................... 219 Tabulka 150: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2006 ......................................................................... 219 Tabulka 151: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) ........................................... 220 Tabulka 152: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2006 ......................................................................... 220 Tabulka 153: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) ........................................... 221 Tabulka 154: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2006 ......................................................................... 221 Tabulka 155: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) ........................................... 222 Tabulka 156: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2006 ......................................................................... 222 Tabulka 157: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) ........................................... 223 Tabulka 158: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2006 ......................................................................... 223 Tabulka 159: Vybrané charakteristiky vývoje obce (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) ........................................... 224 Tabulka 160: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2006 ......................................................................... 224 Tabulka 161: Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ............................ 227 Tabulka 162: Rozdíly kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ............... 227


246

Tabulka 163: Pilíř příznivého životního prostředí – hodnotící ukazatele ........................................................... 228 Tabulka 164: Pilíř příznivého životního prostředí – výsledné hodnocení ........................................................... 229 Tabulka 165: Pilíř soudržnosti obyvatel území – hodnotící ukazatele r. 2016 .................................................... 229 Tabulka 166: Pilíř soudržnosti obyvatel území – výsledné hodnocení r. 2016 .................................................... 230 Tabulka 167: Pilíř hospodářských podmínek území – hodnotící ukazatele r. 2016 ........................................... 230 Tabulka 168: Pilíř hospodářských podmínek území – výsledné hodnocení r. 2016 ........................................... 231 Tabulka 169: Kategorizace území z hlediska územních podmínek ..................................................................... 231 Tabulka 170: Kategorizace obcí ORP Ostrava podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území ................................................................................................................................................ 232 Tabulka 171: Srovnání změn hodnocení v rámci aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava 2012 - 2014 .................. 233 Tabulka 172: Obsah výkresu č. 4 – závady urbanistické ...................................................................................... 234 Tabulka 173: Obsah výkresu č. 4 – závady dopravní ........................................................................................... 234 Tabulka 174: Obsah výkresu č. 4 – závady hygienické ......................................................................................... 234 Tabulka 175: Kategorizace problému životní prostředí ....................................................................................... 235 Tabulka 176: Obsah výkresu č. 4 – závady životního prostředí .......................................................................... 235 Tabulka 177: Obsah výkresu č. 4 – střety záměrů s limity a hodnotami území ................................................. 236


247

7 OBSAH OBRÁZKŮ Obrázek 1 Silniční a dálniční síť na území správního obvodu ORP Ostrava .................................................. 87 Obrázek 2 Mapa sčítání ŘSD ČR 2010 ............................................................................................................... 88 Obrázek 3 Mapa sčítání OK v roce 2015 – západní část města Ostravy .......................................................... 88 Obrázek 4 Mapa sčítání OK v roce 2015 – východní část města a detail centra ............................................. 89 Obrázek 5 Plochy a koridory dopravní infrastruktury na území SO ORP Ostrava ....................................... 90 Obrázek 6 Koridory železniční dopravy mezinárodního a republikového významu ...................................... 96 Obrázek 7 Tranzitní koridory .............................................................................................................................. 96 Obrázek 8 Vedení železničních tratí na území ORP Ostrava ............................................................................ 97 Obrázek 9 Schéma vlečkové sítě .......................................................................................................................... 99 Obrázek 10 Schéma tramvajové dopravy ve statutárním městě Ostravě ........................................................ 101 Obrázek 11 Schéma trolejbusové dopravy v Ostravě ........................................................................................ 102 Obrázek 12 Cyklotrasy na území města Ostravy ............................................................................................... 104 Obrázek 13 Hlukové zatížení komunikací v Ostravě ......................................................................................... 108 Obrázek 14 Kategorizace obcí ORP Ostrava podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území ...................................................................................................................................................... 232

ÚzemnĚ analytickÉ podklady pro sprÁvnÍ obvod … · sŽdc správa železniční dopravní...

Documents