zemědělství - gymnázium bučovice · – největšími spotřebiteli jsou usa a...
TRANSCRIPT
Zemědělství
Význam zemědělství a podmínky vývoje• zajišťuje výživu obyvatel a poskytuje suroviny pro průmysl• v méně rozvinutých státech zaměstnává až 60 % obyvatel• v průmyslově vyspělých je zaměstnanost do 30 % obyvatelzemědělská výroba je těsně spjata s přírodními podmínkami• nejvýznamnější z nich jsou
– podnebí– půda– poloha (množství světla a tepla ze Slunce)
• Pro chov dobytka a pěstování kulturních rostlin je nejvhodnější oblast stepí a savan
• Nejmenší užitek naopak poskytují tundry• Z 3,4 ha plochy souše připadající na 1 obyvatele tvoří obdělaná
zemědělská půda jen 0,4 ha.
Základní zemědělské systémy• Podle intenzity zemědělské výroby dělíme systémy na
– extenzivní • užívá se v oblastech přirozeně úrodných, teprve
odnedávna obdělávaných• při malé lidnatosti je nadbytek půdy• výnosy jsou nižší, je rentabilní pouze na velkých plochách• jsou to např. celiny v asijské části Ruska, prérie v USA,
Kanadě, pampy v Argentině– intenzivní
• vyznačuje se velkou potřebou lidské práce, vyžaduje i značné investice do technologií
• uplatňuje se na malých plochách v hustě obydlených oblastech nebo ve speciálních zemědělských odvětvích
• typické je „příměstské zemědělství“ a ze států např. Holandsko, Belgie, Dánsko
• Zvláštním typem rostlinné výroby v tropických a subtropických oblastech je plantážní hospodářství.
• Jeho význačným rysem je zaměření na jednu nebo několik málo rostlinných kultur pěstovaných pro trh
• Vyskytuje se v jižních státech USA, v Mexiku, Střední Americe, v Indii, v Indonésii
Plantážní hospodářství
Rostlinná výroba• neolitická revoluce (ml. doba kamenná)• nejstarší civilizace založeny na pěstování obilnin
– Evropa – pšenice, ječmen– Asie – proso, rýže– Inkové, Mayové, Aztékové – kukuřice
• dochází ke šlechtění rostlina a zkvalitňování péče o půdu
hák
ruchadlo bratranců Veverkových
Nejdůležitější plodiny• obilniny (zrniny)• hlíznaté rostliny• rostliny pro výrobu cukru• olejniny• textilní rostliny• průmyslové rostliny• pochutiny• narkotika• koření• léčivé rostliny• ovoce a zelenina• květiny
Obilniny• dříve se pěstovaly hlavně v mírném a subtropickém pásu,
dnes se „obilní hranice“ posunula více na sever• rýže
– 90 % rýžovišť je v Asii (monzunové a subtropické oblasti)– největšími producenty jsou Čína a Indie – asijské státy - spotřeba na místě (ne export) – na ostatních kontinentech se rýže pěstuje např. v Latinské
Americe, jižní státy USA, Itálie, Španělsko– největšími vývozci jsou Brazílie, Mexiko, USA, Vietnam
• žito– kromě Evropy není pěstování příliš rozšířeno– je odolné proti suchu a méně náročné na kvalitu půdy– v evropské části Ruska je hlavním chlebovým obilím
• kukuřice–je jediné obilí pocházející z Ameriky
–teprve po příchodu Evropanů se rozšířila do dalších oblastí
–vyžaduje hojnost vláhy a tepla v době zrání
–největší kukuřičná pásma jsou v USA, Mexiku, Argentině a v Číně
–hojně se pěstuje i v Evropě - ve Francii, na Ukrajině
–evropské státy využívají kukuřici především jako krmivo pro hospodářská zvířata
• pšenice–je „světovým“ obilím – rozšířeno ve všech obydlených kontinentech (Asie – Turecko, Indie, Irák, S Amerika – USA, Kanada, J Amerika – Argentina (pampy), Austrálie)
kukuřice pšenice
• oves–patří k méně náročným obilninám
–pěstuje se především v SZ části Evropy, v oblasti Velkých jezer v USA, na Urale i Sibiři v Rusku
• ječmen –je jednou z nejstarších obilnin
–dlouhou dobu byl základní chlebovou surovinou ve Středomoří, ale pronikl i na sever díky tomu, že má krátké vegetačnímu období
–pěstuje se ve všech světadílech
–kvalitní „sladovnický“ ječmen slouží při výrobě piva
oves ječmen
• proso a pohanka– dávají pouze malý výnos– jsou však odolné proti suchu a mají krátké vegetační
období, takže mají význam pro výživu obyvatelstva suchých oblastí – Mongolsko, Sibiř
kukuřice
oves
pšenice
žito
ječmen
rýže
proso a pohanka
Hlíznaté rostliny• maniok
– jsou důležité pro obživu obyvatel především rozvojových států v tropické a subtropické oblasti – Afrika, Latinská Amerika, Indonésie
• jamy– pěstuje se výhradně v afrických tropických zemích (90 %
Nigérie)• batáty
– nejznámější a nejvýznamnější hlíznatá plodina mimo Evropu– má široké rozšíření – od tropického pásu až po jižní části pásu
mírného– 1. Čína, 2. Nigérie, 3.Brazílie
• brambory– pocházejí z andské oblasti, do Evropy se dostaly v 16. století,
hojně se rozšířily na konci 18. století, kdy byly potřeba levné potraviny pro rychle se rozvíjející průmysl
– další výhodou je nenáročnost na kvalitu půdy a klima, takže se hojně pěstuje i v horských oblastech mírného pásu a v subpolárním podnebí
– oproti obilí má však nižší výživnost (obsahuje 21% škrobu a 74 % vody)
– nejlépe se jim daří v lehkých písčitých půdách, je-li dostatek srážek
– 85 % brambor se vypěstuje v Evropě (Rusko, Ukrajina, Polsko, Německo, Francie) a velké množství se pěstuje také v USA
– z několika tisíc druhů rozeznáváme odrůdy vhodné pro konzum, dále krmné brambory a průmyslové b. pro výrobu škrobu
maniok
jamy
batáty
brambory
Rostliny pro výrobu cukru• cukrová třtina
– je tropická tráva původem z Bengálska se sladkou dření– 70 % veškerého vyrobeného cukru je z cukrové třtiny– z asijských zemí se rozšířila hlavně do Latinské Ameriky– největšími producenty jsou
• Brazílie, Kuba, Mexiko 40 %• Indie, Čína, Pákistán, Filipíny 40 %
• řepa cukrovka– vyžaduje mírné, teplé podnebí, dostatek srážek a kvalitní půdu
(černozemě, hnědozemě)– rozvoj pěstování zapříčinily napoleonské války, kdy blokáda
evropských přístavů znemožnila dovoz cukrové třtiny ze zámoří– evropské státy vypěstují 80 % světové produkce (Rusko, Ukrajina,
Francie, Německo, Polsko)– výhodou je i možnost využití chrástu a zbytků po zpracování jako
krmiva pro hovězí dobytek
cukrová řepa a cukrová třtina
Olejniny• narozdíl od živočišných tuků neobsahují rostlinné tuky cholesterol a
stále častěji tak v potravinářství nahrazují živočišné oleje• 80 % produkce tuků se používá pro potravinářské účely, zbylých 20 %
pro průmyslovou výrobu a jako krmivo• slunečnice – nejkvalitnější olejnatá rostlina mírného pásu (rozšířena v
Evropě, zejména v Rusku)• sója – největšími producenty jsou USA a Čína, největším dovozcem
jsou evropské státy• podzemnice olejná (arašídy, buráky) – pochází z Brazílie, příbuzná
našich luštěnin, její plody se po odkvětu zavrtávají do země; nejvíce se pěstuje v Indii, Africe (Nigérie, JAR, Senegal, Zair) a v Číně
• olivovník – typický pro středomořské země (Španělsko, Itálie, Řecko)• bavlníkové semeno – zdroj oleje v bavlnářských oblastech (především
Asie, S a J Amerika), 90 % vývozu pochází ze Severní Ameriky
Textilní rostliny• přírodní vlákna lze rozdělit podle toho, ze které části rostliny pocházejí
– vlákna plodů – bavlník, kapok, kokosová vlákna (koir)– vlákna lýková – len, konopí, juta, kenaf– listová vlákna – sisal, vlákna z banánu vláknitého (abaka)
• bavlna• jutovník• kenaf• sisalské konopí• manilské konopí (abaka)• ramie (rhea – čínská tráva)• kapok• koir• len• konopí
bavlna• byla využívána už před 5000 lety
• v Evropě byla neznámá až do pozdního středověku
• v 19. století byla obsažena dokonce až 80 % textilií
• nejvýznamnější z dnes pěstovaných textilních plodin
• vlákna bavlny jsou v současnosti přítomna v 50 % vyráběných textilií (velkou konkurencí jsou umělé textilie)
• Čína, USA, Pákistán, Indie, Uzbekistán
jutovník(agáve sisalová)• jižní Asie
• výroba hrubých tkanin (pytloviny, plachet, koberců)
• 40 % Bangladéš
kenaf• produkuje a spotřebovává se především v asijských zemích
• 2/3 produkce - Thajsko
sisalské konopí(bílý sisal)
• získává se z různých druhů agáve
• pěstuje se především v Mexiku na Yucatánu
• největším spotřebitelem jsou USA
• využívá se k výrobě lan, provazů, plachtoviny a papíru
manilské konopí (abaka)
• vyrábí se z listových pochev banánu vláknitého
• v chladnu a vlhku však brzy ztrácí ohebnost a hnije, takže se používají na výrobu provazů jen pro teplé kraje
• největšími producenty jsou Filipíny
ramie (rhea)
• pevné a jemné přadivo
• vyrábí se z vláken kopřivovité rostliny pocházející ze Střední Ameriky
• největší množství vyrobí Čína – lehké, trvanlivé letní látky
•
kapok• vlákna obalující plod kapokového stromu
• užití v čalounictví
• Jáva, Filipíny
koir
• hrubá vlákna kokosového ořechu
• zpravidla se zpracovávají jako surovina pro výrobu kartáčů, koberců a lan
• největší výrobce je Srí Lanka
len
• vlákna se vyrábějí z lýkových vláken
• vyžaduje spíše chladné a vlhké podnebí
• proto se vždy pěstoval v horských krajích mírného pásu a přímořských oblastech
• největší produkce - Rusko
konopí
• textilní rostlina mírného pásu
• pochází z asijských stepí
• vyžaduje vlhkou půdu a hojnost srážek jako len, ale půda musí být úrodná
• vlákna jsou trvanlivá, hrubá a hodí se k výrobě lan a provazů
Ostatní průmyslové plodiny• chmel
– vytrvalá popínavá rostlina – obsahuje lupulin – důležitý pro výrobu piva (dává mu hořkou chuť)
– je uváděno, že chmel vykazuje zklidňující spánek navozující účinek a působí místně proti baktériím. Tradičně je užívám při bolestech nervového původu, nespavosti a podrážděnosti
– na Evropu připadá 70 % produkce (Německo, Polsko, ČR, Velká Británie), na USA a Kanadu 20 %
– v poslední době se rozšiřuje jeho pěstování v Austrálii a Japonsku
• kaučuk– je ztuhlá mléčná šťáva z kaučukovníku– původem je z Brazílie– s nástupem automobilismu se díky svým vlastnostem stal významnou
surovinou v automobilovém průmyslu (výroba pneumatik)– nyní 90 % produkce pochází z JV Asie (Malajsie, Indonésie)– největšími odběrateli jsou Japonsko, Z Evropa a Kanada– své významné postavení si udržel i po vynálezu syntetického kaučuku po
2. sv. válce
chmel
kaučukovník
Pochutiny• káva
– je plod stromovitých nebo keřovitých kávovníků– pochází pravděpodobně Etiopie– kávovník plodí asi 20 let a z jednoho stromku je asi 1 kg za rok– pražením ztrácí vodu a cukr se mění v karamel (zrno hnědne)– největším producentem byla před 2.sv. válkou Jižní Amerika (Brazílie,
Kolumbie), nyní vzrůstá podíl afrických zemí na 20 – 30 % (Pobřeží slonoviny, Angola)
– kávovník liberský• pěstuje se v nížinách – Guinea, Angola, Uganda• dává jednu sklizeň ročně• plody jsou velké, ale málo aromatické• lépe vzdoruje škůdcům
– kávovník arabský• daří se mu v horských oblastech tropů• je náročný na kvalitní půdu, v době sklizně potřebuje sucho
kávovník arabský
kávovník liberský
• kakao• získává se z plodu kakaovníku
• je to strom nížinatých tropů, který vyžaduje hojné srážky, vysokou teplotu (roční průměr kolem 200C)
• pochází z Mexika a obyvatelé jej nazývali chocolatl
• Španělští dobyvatelé přispěli k jeho rozšíření do ostatních částí světa
• dnes je největším producentem Afrika (Ghana, Nigérie, Pobřeží slonoviny)
• největšími odběrateli jsou USA, Nizozemsko, Švýcarsko
• čaj• jsou lístky keře – čajovníku – pocházejícího z monzunových oblastí
• čaj indický (ásámský)
• nesnáší mráz a velké teplotní rozdíly
• má větší listy, zraje rychleji a lístky mohou být častěji trhány
• čaj čínský
• snese i mírnější mrazíky, ale vyžaduje hojné a rovnoměrné srážky
• daří se mu nejlépe na horských svazích chráněných před větrem
kakaovník
čajovník čínský
čajovník čínský
čajovník indický
Narkotika
• tabák– mírné narkotikum původem z Ameriky– obsahuje nikotin, který krátkodobě stimuluje činnost srdce a
rozšiřuje žíly a tepny– obsahuje také látky, které mohou vyvolat rakovinu– největšími spotřebiteli jsou USA a západoevropské země– největší produkční oblasti jsou
• Asie – Čína, Indie, Japonsko 45 %• USA 20 %• Latinská Amerika (Brazílie) 10 %• Afrika 10 %
-jedná se o plodiny, které ovlivňují fyziologii i psychiku člověka a rychle se u uživatelů buduje závislost, která negativně ovlivňuje zdraví člověka i jeho sociální zázemí (rodina, práce,...)
- s výjimkou tabáku je obchod s narkotiky nelegální
- pěstováním narkotik ve velkém se zabývají především obyvatelé rozvojových států, pro které představují jediný zdroj obživy
tabák
•opium• vyrábí se z mléčné – na vzduchu tuhnoucí – šťávy nezralých makovic máku setého
• jako narkotikum je známe už od starověku
• jeho pěstování je rozšířeno především v Indii
•hašiš• vyrábí se z orientálních druhů konopí (především indického)
• pro svou hořkou chuť se míchá s různými kořennými a sladkými přísadami a žvýká se
• pro konzum v hospodářsky vyspělých státech se vyrábí marihuana
•kokain• vyrábí se z listů Erythroxylon coca
• pochází z Jižní Ameriky
• pěstuje se také v Indonésii, na Srí Lance a v Indii
hašiš
opium
Erythroxylon coca
Léčivé rostliny
• chinovník• kafrovník
cinchona pubescens
kafrovníkCinnamomum camphora
Koření• pepř
– sušené bobule keře pepřovníku– pochází z Indie– ¾ produkce pochází z Malajského poloostrova, Filipín
a Indonésie– do obchodu se dostávají hlavně bílý a černý pepř
• vanilka– jsou sušené tobolky tropického vanilovníku– pochází z Jižní Ameriky a Mexika– nejvíce vanilky dodává Madagaskar
pepřovník černý (Piper nigrum)
vanilovník (Vanilla planifolia)
• skořice• sušená kůra skořicovníku (odlupuje se po 3 letech)
• největší rozšíření je v Srí Lance
• původně se sbírala kůra stromů divoce rostoucích, dnes se pěstují křovité druhy na plantážích
• největším odběratelem je Velká Británie
• paprika• jediný druh koření, který se z původní oblasti tropů (Střední a Jižní Ameriky) rozšířil i do subtropů a mírného pásu
• pěstuje se v Evropě (Bulharsko, Maďarsko, Řecko, Francie) a také v USA
• v zemích mírného pásu jsou oblíbeny další druhy koření, které se většinou pěstují a spotřebují přímo na místě – česnek, kmín, křen, hořčice
skořice (Cinnamomum aromaticum)
paprika
Ovoce a zelenina
• pro svůj obsah cukru, minerálních solí a vitamínů jsou důležitým doplňkem výživy
• při dovozu se výrazně snižuje kvalita a předmětem světového obchodu jsou tak jen nejodolnější druhy
• v exportu mají největší podíl banány a citrusy• největšími odběrateli jsou evropské státy
• banány– pěstují se v tropech JV Asie, Latinské Ameriky a
Afriky– v tropech nahrazují zeleninu i ovoce– na export se trhají nezralé a dozrávají až během
přepravy– 90 % exportních banánů pochází z Latinské Ameriky
• pomeranče a citróny– pocházejí z monzunové Asie, ale rozšířily se i v
ostatních světadílech s obdobným podnebím– první v produkci jsou USA (Florida, Kalifornie)– Evropa kryje svoji spotřebu ze zemí kolem
Středozemního moře (Španělsko, Itálie, Maroko, Alžír)
• ananas• pochází z Mexika a severní Brazílie
• rozšířil se i do Číny, Indonésie a na Filipíny, kde se nyní pěstuje 40 % světové produkce
• na země Latinské Ameriky připadá asi 30 %
• Hawai a Florida dodává asi 20 % množství
• vinná réva• pochází ze zakavkazských krajů a Podunají
• z Evropy se rozšířila do celého světa
• potřebuje teplé a slunné léto a podzim (nejsevernější oblasti pěstování v Evropě je Porýní v Německu a Mělnicko)
• nejlépe se jí daří na svazích orientovaných k jihu a západu na sopečných a vápencových půdách
• až 90 % se zpracovává na víno
• Evropa vyprodukuje 64 % vína (Itálie, Francie, Španělsko)
• Řecko a Turecko dominují v produkci rozinek
• jablka• ze všech druhů ovoce mírného pásu se nejvíce vyvážejí
• v Evropě se pěstují nejvíce ve Francii
• z mimoevropských zemí mají velkou produkci USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland
• zelenina• pěstuje se především v okolí velkých měst, protože dlouhou dopravou ztrácí hodnotu
• konzumuje se přímo v produkčních oblastech
• rajčata, okurky, hlávkový salát, květák, kedlubny
Květiny• orchideje
– vyvážejí se z pralesů V Indie a tropické Ameriky• růže
– pěstují se také pro výrobu olejů a substancí– růžový olej se vyrábí především v Íránu a Bulharsku
• tulipány a hyacinty– největším vývozcem je Nizozemsko
• sakury, magnólie, kosatce, chryzantémy– pěstují se ve sklenících a sbírají se ve volné přírodě
především v JV Asii (Čína, Japonsko, Indie)
magnólie
sakura