Záchranářstvía medicína katastrof

MUDr. Jaroslav Ďurčovič

Územní středisko záchranné služby Středočeského krajeZáchranná služba Mladá Boleslav

Cíl předmětu

• aktivní zvládnutí orientačního zhodnocení naléhavého závažného stavu, poskytnutí první pomoci a okamžité péče, spolupráce s operačním střediskem, šetrný transport a správné směřování a předání do navazující neodkladné péče

• výše uvedené platí jak v případě jednotlivého pacienta, tak při nasazení do záchranné akce při hromadném výskytu postižených (hromadné neštěstí, přírodní katastrofy, atd.)

Diplomovaný zdravotnický záchranář

• spolehlivě rozpoznat stavy bezprostředně ohrožující život a samostatně zvládnout život zachraňující a další neodkladné výkony

• v mimořádných situacích schopen organizovat záchrannou činnost dle pokynů nadřízeného ve spolupráci s ostatními záchranáři

Historie záchranářství

• historie lidstva = 15000 válek• raněný voják či civilista – ponechán svému osudu• D.J.Larrey, Napoleonův chirurg – poskytoval pomoc zraněným

vojákům bez ohledu na jejich příslušnost k bojující straně• Henri Dunant – ženevský obchodník, který viděl osud raněných

během tažení Napoleona do Itálie r. 1859. Zjistil, že o raněné se nikdo nestará, tak jim pomáhal a po svém návratu domů sepsal své vzpomínky do knihy (Vzpomínky na Solferino), kterou rozeslal všem evropským panovníkům a vojevůdcům. V roce 1863 zakládá mezinárodní organizaci Červený kříž.

• dnešní Červený kříž se pod záštitou OSN zaměřuje na koordinaci mezinárodní pomoci obětem přírodních katastrof, hladomorů, epidemií a utečencům z oblasti konfliktů

Současnost

• v 50. letech rozvoj oboru anesteziologie = propagace a výuka neodkladné resuscitace

• v 70. letech v USA rozvoj oboru urgentní medicína• 1974 – pracoviště záchranné služby při ARO nemocnic• od roku 1998 nástavbový lékařský obor v ČR• výsledkem rozvoje urgentní medicíny jsou záchranné služby s

maximálním technickým a technologickým vybavením, umožňujícím udělat pro postiženého jedince maximum na místě, kde nastala porucha zdraví

Systémy záchranných služeb

• systémy s lékařem – střední Evropa

• systémy bez lékaře – paramedici, zapojení hasičů (USA)

Co je lepší?

nelze srovnávat

Záchranná služba v ČR

• v každém kraji územní středisko s různým počtem výjezdových stanovišť a různým počtem operačních středisek

• příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je krajský úřad• různé typy posádek – RV, RLP, RZP• hustota sítě výjezdových stanovišť je různá podle počtu obyvatel a

dojezdových časů (15 minut), stejně tak spektrum posádek

Tísňová linka

• 155 - národní telefonní číslo (provozují jednotlivé ZS)

• 112 - mezinárodní celoevropské telefonní číslo

provozuje Hasičský záchranný sbor

operátoři s jazykovou výbavou

v případě zdravotních problémů znamená volání na toto číslo

zbytečné zdržení = přepojování na místně příslušného operátora

linky 155

Charakteristika práce v záchranné službě

• vyhláška MZ ČR č. 434/1992Sb. o zdravotnické záchranné službě

• primární výjezdy: reakce na tísňovou výzvu přes 155 nebo 112

• sekundární výjezdy:

převoz v zajištěné neodkladné péči mezi zdravotnickými zařízeními z důvodů diagnostických, repatriačních, kapacitních nebo v rámci transplantačního programu

• přednost mají vždy primární výjezdy

Druhy výjezdových skupin

• RLP

rychlá lékařská pomoc (řidič + sestra + lékař)

• RZP

rychlá zdravotnická pomoc (řidič + sestra)

• rendez-vous systém (tzv. RV systém)

dva druhy posádek: 1. řidič + lékař (tzv. malé auto)

2. řidič + sestra (tzv. velké auto)

všechny výjezdové vozy stejně vybavené

Další služby

• DRN – doprava raněných a nemocných

jen výjimečně u některých záchranný služeb, tato činnost není náplní práce ZS, přebírají jí soukromé společnosti či větší nemocnice

• LSPP – lékařská služba první pomoci

pouze ambulantní složka, spadá pod ZS pouze organizačně, dnes jí již většinou přebírají jiné subjekty (větší nemocnice)

Rizika práce v záchranné službě

• nepřízeň počasí• psychický tlak okolí• noční směny• agresivita pacienta či jiných osob• neustálá připravenost na cokoli včetně personálního a technického

vybavení

nic nelze 100% naplánovat maximální přizpůsobivost a schopnost improvizace

skutečné využití pracovní dobycca 21%

RLP/RZP/velké auto

RV/malé auto

Ochrana členů výjezdových skupin

před lidmi

• posádky ZS nemají statut veřejného činitele• odkázáni na pomoc policejních složek• příjezd policie chvíli trvá – PŘEMÝŠLET JAK Z TOHO VEN

před nákazou

• osobní ochranné pomůcky• dodržovat hygienické předpisy• očkování• RUKAVICE – vytvořte si na ně návyk

Průběh výjezdu

• převzetí tísňové výzvy zdravotnickým operačním střediskem (ZOS)• předání výzvy ZOS výjezdové skupině• interval do výjezdu (do 2 minut – není upraveno zákonem )• výjezd• příjezd na místo (do 15 minut dle vyhl. 434/1992Sb. vyjma situací

zvl. zřetele hodných)• ukončení činnosti na místě• předání pacienta ve zdravotnickém zařízení• návrat na základnu• ukončení výjezdu po administraci

Transport pacienta

• riziko transportního traumatu

druhotné poškození fyzikálními vlivy (teplo, chlad, akcelerace, decelerace, bolest, opakované manipulace)

• minimalizace tohoto rizika

šetrný tranport, plynulá jízda, řádné zajištění pacienta před jízdou (imobilizace, analgézie, analgosedace, myorelaxace)

• ke zvážení letecký transport

Zdravotnické operační středisko

• přijímá a vyhodnocuje tísňová volání• vysílá a řídí výjezdové skupiny• operačně řídí zásah v případě hromadného neštěstí• má oprávnění aktivovat traumatologický plán záchranné služby

• operátor – zdravotní sestra s praxí a pomaturitním specializačním

vzděláním

• jakékoli diskuze s operátorem ZOS ohledně indikace k výjezdu jsou hrubým porušením pracovní kázně se všemi důsledky

ZOS

Jiné záchranné služby

• Báňská záchranná služba

zřizuje Český báňský úřad podle zákona

• horská záchranná služba

oficiální název Horská služba ČR, o.p.s.

obecně prospěšná společnost zaštítěná Ministerstvem pro místní

rozvoj

• vodní záchranná služba

organizuje ČČK jako občanské sdružení

někde i profesionální záchranné služby (Slapy, Orlík – středočeská záchranka)

Letecká záchranná služba

• nedílná součást státem garantované zdravotnické záchranné služby• funguje jako důležitý článek integrovaného záchranného systému

ČR • leteckou záchrannou službu aktivuje příslušné ZOS

• má dvě organizační složky:

1. vrtulník je Ministerstvem zdravotnictví smluvně najat od

provozovatele (Policie ČR) nebo soukromé letecké firmy

(vrtulník + 2 piloti)

2. zdravotnické zajištění (lékař + záchranář) je v působnosti

příslušné záchranné služby

Pokrytí státu LZS

V čem je LZS přínosem?

• špatně dostupný terén• šetrný a rychlý transport do nemocnice• při řádném zajištění pacienta před vzletem není žádná

kontraindikace

• při požadavku na LZS zvážit náš dojezdový čas do cílového zdravotnického zařízení (ZS – vrtulník – ZS – cílové oddělení)

• aktivovat LZS ne až po zajištění pacienta, ale tak, aby po zajištění již byl vrtulník na místě a jeho posádka čekala na pacienta)

• LZS není všelék – my to víme, neví to laická veřejnost

Indikace vzletu LZS

• Primární ošetření veškerých těžkých úrazů, zejména v terénu těžko přístupném pro pozemní složky.

• Závažné dopravní nehody a další děje, z jejichž mechanismu je pravděpodobný vznik těžkého poškození zdraví, průmyslové havárie.

• Neúrazové neodkladné stavy v terénu těžko přístupném pro pozemní složky.

• Neodkladné stavy po primárním ošetření v terénu i ve zdravotnických zařízeních k transportu na specializované pracoviště, kde je požadavek šetrnosti a rychlosti.

• Hromadná neštěstí a katastrofy.

Indikace vzletu LZS • Některé specifické mechanismy, při kterých je vzlet indikován, aniž by byl znám stav osob na místě události • nehoda na hlavní nebo dálkové silnici nebo dálnici• nehoda prostředku hromadné dopravy v cestovní rychlosti• nehoda, při níž došlo

– ke střetu vozidla a chodce, cyklisty nebo motocyklisty– k převrácení vozidla– k požáru vozidla– k vymrštění člena posádky z vozidla (včetně nehod motocyklistů)– k čelnímu nárazu v cestovní rychlosti– k zaklínění osob cestujících ve vozidle

• železniční nehoda – čelní náraz nebo střet vlaku s vozidlem či chodcem• nehoda letadla• nekoordinovaný pád z výšky nad 6 m (3. nebo vyšší nadzemní podlaží)• napadení velkým savcem• pád z koně• výbuch• zřícení stavby• střelba