Zabezpečení zdravotnickými službami

Zdroj Statistika ÚZIShttp://www.uzis.cz/cz/dps/index.html

Zpracoval MUDr. V. Príkazský, CSc.SZÚ – CEM

2006

2000 Počet lékařů na 10 000 obyvatel

Uváděni lékaři v přepočteném počtu k 31.12. daného roku, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy.

Přepočtený počet - součet úvazků jednotlivých pracovníků zdravotnických zařízení, přepočtený podle délky plné týdenní pracovní doby, stanovené pro dané zařízení či pracoviště; do roku 2000 obvyklá délka pracovní doby 42,5 hodin týdně, dále může být 36 hodin (např. rtg pracoviště), 40 hodin (např. sestry v třísměnném provozu), 41 hodin nebo 42 hodin týdně( od roku 2001 obvyklá délka pracovní doby 40 hodin týdně, dále to může být 39,5 hodin (pracoviště TRN), nebo 38,75 hodin (dvousměnný provoz), 37,5 hodin (třísměnný nebo nepřetržitý provoz), 33,5 hodin (zdravotní důvody) a nebo 30 hodin (mladiství). Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

2010 Počet lékařů v nemocnicích na 10 000 obyvatel

Uváděni lékaři v přepočteném počtu k 31.12. daného roku pracující v lůžkových částech nemocnic, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy.

Přepočtený počet - součet úvazků jednotlivých pracovníků zdravotnických zařízení, přepočtený podle délky plné týdenní pracovní doby, stanovené pro dané zařízení či pracoviště; do roku 2000 obvyklá délka pracovní doby 42,5 hodin týdně, dále může být 36 hodin (např. rtg pracoviště), 40 hodin (např. sestry v třísměnném provozu), 41 hodin nebo 42 hodin týdně( od roku 2001 obvyklá délka pracovní doby 40 hodin týdně, dále to může být 39,5 hodin (pracoviště TRN), nebo 38,75 hodin (dvousměnný provoz), 37,5 hodin (třísměnný nebo nepřetržitý provoz), 33,5 hodin (zdravotní důvody) a nebo 30 hodin (mladiství). Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

2020 Počet středních zdravotnických pracovníků na 10 000 obyvatelJsou uváděni střední zdravotničtí pracovníci (tj. sestry zdravotní (všeobecné),

dětské, ženské (porodní asistentky), dietní, ostatní (sestry specialistky, zdravotničtí záchranáři, dentální hygienistky), rehabilitační pracovníci (fyzioterapeuti, ergoterapeuti), asistenti hygienické služby, laboranti zdravotní (optometristé, oční optici, ortopedicko-protetičtí technici), farmaceutičtí a radiologičtí, zubní technici) v přepočteném počtu k 31.12 daného roku, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy.

Přepočtený počet - součet úvazků jednotlivých pracovníků zdravotnických zařízení, přepočtený podle délky plné týdenní pracovní doby, stanovené pro dané zařízení či pracoviště; do roku 2000 obvyklá délka pracovní doby 42,5 hodin týdně, dále může být 36 hodin (např. rtg pracoviště), 40 hodin (např. sestry v třísměnném provozu), 41 hodin nebo 42 hodin týdně( od roku 2001 obvyklá délka pracovní doby 40 hodin týdně, dále to může být 39,5 hodin (pracoviště TRN), nebo 38,75 hodin (dvousměnný provoz), 37,5 hodin (třísměnný nebo nepřetržitý provoz), 33,5 hodin (zdravotní důvody) a nebo 30 hodin (mladiství). Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

2030 Počet farmaceutů na 10 000 obyvatel

Jsou uváděni farmaceuti v přepočteném počtu k 31.12. daného roku, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy.

Přepočtený počet - součet úvazků jednotlivých pracovníků zdravotnických zařízení, přepočtený podle délky plné týdenní pracovní doby, stanovené pro dané zařízení či pracoviště; do roku 2000 obvyklá délka pracovní doby 42,5 hodin týdně, dále může být 36 hodin (např. rtg pracoviště), 40 hodin (např. sestry v třísměnném provozu), 41 hodin nebo 42 hodin týdně( od roku 2001 obvyklá délka pracovní doby 40 hodin týdně, dále to může být 39,5 hodin (pracoviště TRN), nebo 38,75 hodin (dvousměnný provoz), 37,5 hodin (třísměnný nebo nepřetržitý provoz), 33,5 hodin (zdravotní důvody) a nebo 30 hodin (mladiství). Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

2040 % praktických lékařů pro dospělé

Je uváděno procento praktických lékařů pro dospělé (přepočtený počet) k 31.12. daného roku z celkového počtu lékařů, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Přepočtený počet - součet úvazků jednotlivých pracovníků zdravotnických zařízení, přepočtený podle délky plné týdenní pracovní doby, stanovené pro dané zařízení či pracoviště; do roku 2000 obvyklá délka pracovní doby 42,5 hodin týdně, dále může být 36 hodin (např. rtg pracoviště), 40 hodin (např. sestry v třísměnném provozu), 41 hodin nebo 42 hodin týdně( od roku 2001 obvyklá délka pracovní doby 40 hodin týdně, dále to může být 39,5 hodin (pracoviště TRN), nebo 38,75 hodin (dvousměnný provoz), 37,5 hodin (třísměnný nebo nepřetržitý provoz), 33,5 hodin (zdravotní důvody) a nebo 30 hodin (mladiství). Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

2050% lékařů v lůžkové části nemocnic

Je uváděno procento lékařů pracujících v lůžkových částech nemocnic z celkového počtu lékařů (přepočtený počet) k 31.12. daného roku, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Přepočtený počet - součet úvazků jednotlivých pracovníků zdravotnických zařízení, přepočtený podle délky plné týdenní pracovní doby, stanovené pro dané zařízení či pracoviště; do roku 2000 obvyklá délka pracovní doby 42,5 hodin týdně, dále může být 36 hodin (např. rtg pracoviště), 40 hodin (např. sestry v třísměnném provozu), 41 hodin nebo 42 hodin týdně( od roku 2001 obvyklá délka pracovní doby 40 hodin týdně, dále to může být 39,5 hodin (pracoviště TRN), nebo 38,75 hodin (dvousměnný provoz), 37,5 hodin (třísměnný nebo nepřetržitý provoz), 33,5 hodin (zdravotní důvody) a nebo 30 hodin (mladiství). Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

2060 Počet obyvatel na 1 praktického lékaře pro dospěléJe uváděn počet obyvatel starších 14 let na 1 praktického lékaře pro

dospělé (přepočtený počet) k 31.12. daného roku, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Přepočtený počet - součet úvazků jednotlivých pracovníků zdravotnických zařízení, přepočtený podle délky plné týdenní pracovní doby, stanovené pro dané zařízení či pracoviště; do roku 2000 obvyklá délka pracovní doby 42,5 hodin týdně, dále může být 36 hodin (např. rtg pracoviště), 40 hodin (např. sestry v třísměnném provozu), 41 hodin nebo 42 hodin týdně( od roku 2001 obvyklá délka pracovní doby 40 hodin týdně, dále to může být 39,5 hodin (pracoviště TRN), nebo 38,75 hodin (dvousměnný provoz), 37,5 hodin (třísměnný nebo nepřetržitý provoz), 33,5 hodin (zdravotní důvody) a nebo 30 hodin (mladiství). Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

2070Počet lůžek v nemocnicích na 10 000 obyvatel

Je uváděn počet lůžek (vč. lůžek novorozeneckých) v nemocnicích k 31.12. daného roku připadající na 10 000 obyvatel, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Počet lůžek k 31.12. - vykazuje se skutečný počet lůžek ke konci vykazovaného období. Do počtu lůžek se nezapočítávají lůžka provizorní a nouzová, lůžka pro průvodce (pokud jsou zřízena), lůžka, na kterých jsou vedeny porody, lůžka, která nejsou určena pro 24 hodinový provoz (stacionární lůžka) a lůžka dialyzační. Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

2080 Využití lůžek v nemocnicích ve dnech

•

Využití lůžek v nemocnicích ve dnech vyjadřuje průměrný počet dnů v roce, kdy je lůžko obsazeno pacientem = počet ošetřovacích dnů : průměrný počet lůžek, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

.

2090 Průměrná ošetřovací doba v nemocnicích

Průměrná ošetřovací doba v nemocnicích - vyjadřuje průměrnou délku pobytu pacienta na lůžku v zařízení = počet ošetřovacích dnů : počet hospitalizovaných, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

2100Počet vyšetření na 100 obyvatel

Je uváděn počet ošetření - vyšetření v ambulantní péči (tj.v samostatných ambulantních zařízeních a ambulantních částech lůžkových zařízení). Za jedno ošetření (vyšetření) se považuje soubor všech výkonů provedených při ošetřování jedné fyzické osoby na témže oddělení (pracovišti, v bytě pacienta). Výkony provádí lékař nebo zdravotní sestra podle pokynů lékaře. Do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení. Zdroj: ÚZIS ČR

2110 Počet obyvatel na 1 lékárnu

Je uváděn počet obyvatel připadajících na 1 lékárnu k 31.12. daného roku. Do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Od roku 2000 jsou lékárny včetně detašovaných pracovišť. Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

2120 Zařízení soc.péče-celkem

Zahrnují: zařízení sociální péče pro dospělé, mládež a ostatní zařízení. Zařízení sociální péče pro dospělé: domovy důchodců, penzióny pro důchodce, ústavy pro tělesně postižené, ústavy pro postižené tělesně i mentálně, ústavy pro tělesně postižené s více vadami, ústavy pro smyslově postižené, ústavy pro mentálně postižené Zařízení sociální péče pro mládež: ústavy pro tělesně postižené, ústavy pro tělesně i mentálně postižené, ústavy pro tělesně postižené s více vadami, ústavy pro mentálně postižené Zařízení sociální péče ostatní: zařízení pěstounské péče (vč. vesniček SOS), domovy pro matky s dětmi, ústavy pro chronické alkoholiky a toxikomany, ústavy pro chronické psychotiky a psychopaty, zařízení pro občany nepřizpůsobené a bezdomovce, charitní domovy pro řeholnice, ostatníZdroj: MPSV

2130 Domovy a penziony pro důchodce

Počet domovů důchodců a penzionů pro důchodce k 31.12. daného roku.Zdroj: MPSV

2140Rehabilitace-celkem pacientů

2150 Příjemci invalidních důchodů

Podmínky nároku na plný invalidní důchod dle zákona č. 155/1995 Sb.: Pojištěnec má nárok na plný invalidní důchod, jestliže se stal a) plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku plné invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) plně invalidním následkem pracovního úrazu. Pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a) poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo b) je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Nejsou zahrnuti příjemci invalidních důchodů z ozbrojených složek. Podmínky nároku na částečný invalidní důchod dle zákona č. 155/1995 Sb.: Pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním a) a získal potřebnou dobu pojištění, nebo b) následkem pracovního úrazu. Pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví prováděcí předpis. Pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Okruh zdravotních postižení značně ztěžující obecné životní podmínky stanoví prováděcí předpis. Nejsou zahrnuti příjemci invalidních důchodů z ozbrojených složek. Zdroj: ČSSZ

2160Domácí péče-počet pacientů celkem

Domácí zdravotní péče je zdravotnické zařízení, které zajišťuje občanům odbornou ošetřovatelskou péči v jejich domácím prostředí. Tato zařízení poskytují péči komplexní, zdravotní, zdravotní a laickou, zdravotní a sociální, jak je určeno v Rozhodnutí o registraci. Je uveden celkový počet pacientů v kartotéce domácí zdravotní péče, jimž byla alespoň jedenkrát za sledovaný rok poskytnuta domácí péče.Zdroj: ÚZIS ČR

2170 Počet lékařů v ambulantní péči

Je uveden absolutní počet lékařů v přepočteném počtu pracující v ambulantní péči, včetně laboratoří, (tj. v samostatných ambulantních zařízeních a v ambulantních částech lůžkových zařízení) k 31.12. daného roku, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Přepočtený počet - součet úvazků jednotlivých pracovníků zdravotnických zařízení, přepočtený podle délky plné týdenní pracovní doby, stanovené pro dané zařízení či pracoviště; do roku 2000 obvyklá délka pracovní doby 42,5 hodin týdně, dále může být 36 hodin (např. rtg pracoviště), 40 hodin (např. sestry v třísměnném provozu), 41 hodin nebo 42 hodin týdně( od roku 2001 obvyklá délka pracovní doby 40 hodin týdně, dále to může být 39,5 hodin (pracoviště TRN), nebo 38,75 hodin (dvousměnný provoz), 37,5 hodin (třísměnný nebo nepřetržitý provoz), 33,5 hodin (zdravotní důvody) a nebo 30 hodin (mladiství). Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

Další ukazatele

2180 Počet lékařů v nem.+OLÚ-vybr.obory

2190 Počet lůžek v nem.+OLÚ-vybr.obory

2200 Využití lůžek v nem.+OLÚ-vybr.obory

2210 Průměrná ošetřovací doba v nemocnici OLÚ - vybrané obory

2220 Počet zaměstnanců v oboru AR

2230 Počet anesteziologicko-resusc.oddělení-celkem

2240 Počet zařízení záchranné služby

2300 Počet kojeneckých ústavů-celkem

2400 Počet dialyzačních stanic-celkem

2700 Počet pracovníků hygienických stanic-celkem

Další ukazatele

2710 Počet inspekcí u výrobků

2800 Počet pitev-celkem

2900 Přístrojové vybavení zdr.zařízení

2910 Přístroje RTG

2920 Lineární urychlovače - terap.ozařovače

2930 Biochemické analyzátory

2940 Hemodialyzační přístroje

2950 Lasery operační a terapeutické

2960 Lithotryptory-terap.přístroje

2970 Ultrazvukové přístroje-sono

2980 Magnetická rezonance