Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice

Číslo projektu CZ. 1.07Název šablony klíčové aktivity

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací oblast Člověk a jeho světVzdělávací období  3.Předmět  DějepisTéma hodiny  Vznik středověkých městOznačení  OP VK (III/2) – D/7 - 14Autor  PhDr. Jana Žáková

VZNIK STŘEDOVĚKÝCH

MĚSTPhDr. Jana Žáková

ZAKLÁDÁNÍ MĚST V raně středověkých Čechách ještě

neexistovala skutečná města Zakládání měst se začalo šířit ve 13.

století, především s příchodem německých kolonistů

Ve druhé polovině 13. století vznikají hlavně královská města

Hradská střediska, v blízkosti klášterů, u obchodních cest, u brodů, na zeleném drnu

Nutnost splnění různých podmínek: Vhodná poloha z hlediska

obranyschopnosti Dostatečně velké vesnické zázemí jako

spádová tržní oblast Zájem panovníka nebo feudálního pána Lokátor – odborník na založení města –

uzavřel smlouvu s pánem města a řídil vznik města, zpravidla získal ve městě různé výhody, např. rychtu, pozemky apod.

DRUHY MĚST: Královská – patřila králi, spolu s

královskými hrady byla důležitou součástí přímého královského majetku

Spadala pod pravomoc královského úředníka - podkomořího

S převahou řemeslné činnosti Horní – vznikla poblíž rýžovišť nebo dolů

nebo přímo v místech, kde se rozvinula důlní činnost, nejbohatší města

Věnná města – patřila královně

DŮLNÍ ČINNOST:

Poddanská města – patřila šlechtici nebo církevní instituci, hodnostáři

Obyvatelstvo – větší poddanská závislost než v královských městech

Poddanské město získávalo svá privilegia jak od vrchnosti, tak od panovníka

MĚSTSKÁ PRIVILEGIA: Upravovala právní, společenské,

hospodářské a správní postavení měst Města je získávala od své vrchnosti a od

panovníka, často za nákladné peněžní dary

Právo tržní – týdenní trhy a výroční jarmarky

Právo hradební Právo mílové Právo hrdelní Právo várečné

MĚSTSKÁ SAMOSPRÁVA: V čele města rychtář Městská rada – konšelé Písaři, úředníci Zasedala na radnici

MĚSTKÝ ZNAK A PEČEŤ: Byly výsostnými symboly města a

důležitým projevem jeho právního postavení

OBYVATELSTVO: Značné rozdíly mezi obyvateli města Plnoprávní – městský patriciát –

obchodníci, řemeslníci Neplnoprávní – chudina – sluhové,

služky, nádeníci, čeledíni, žebráci Šlechtici a duchovní, kteří žili ve městě,

nespadali pod městské právo Odlišné postavení měli také Židé –

nesměli vlastnit půdu, zabývali se většinou obchodem a půjčováním peněz, žili ve vyhrazených částech města

Obchodníci – kupci, kramáři Řemeslníci – mistr – majitel řemeslnické

dílny, zaměstnával tovaryše a učedníky Cechy – společenství řemeslníků

vykonávajících stejné řemeslo – stanovy

ZDROJE: http://programy.mb-net.cz/mb-pravek-novovek/JS1201017.htm http://programy.mb-net.cz/mb-pravek-novovek/JS1201016.htm http://programy.mb-net.cz/mb-pravek-novovek/JS1204117.htm http://programy.mb-net.cz/mb-pravek-novovek/JS1202024.htm http://programy.mb-net.cz/mb-pravek-novovek/JS1202105.htm http://programy.mb-net.cz/mb-pravek-novovek/JS1204116.htm http://programy.mb-net.cz/mb-pravek-novovek/JS1203003.htm http://www.muzeumlanskroun.cz/?page_id=20 http://

www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/ftp/File/loga-znaky/znak-lanskroun.bmp

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:N.S._cechy.JPG