Výzkum institucí Evropské unie

Teorie a metody

Instituce EU

Co to je instituce?

A) orgány nějakého subjektu– definovány svými pravomocemi– mají reálný obsah (budovy,

zaměstnance…) B) pravidla omezující politické subjekty

– jedná se o sociální struktury, normy – daleko širší vymezení než A

K čemu jsou instituce?

základní rovnice politiky:

instituce + zájmy = výstupy

když se změní jedna věc, změní se výsledek

bez fungujících institucí není možné realizovat žádné cíle

Historie výzkumu institucí

důležitost zaznamenána již na konci 19. století– Max Weber a další

jak se zkoumalo?– 1. fáze: státověda

• zkoumáme formální pravidla• struktura vlády a zákonodárství

– 2. fáze: behavioralistická revoluce (ale také marxismus atd.)• po 2. sv. válce, hlavně USA• analýza skutečného chování aktérů• instituce nemají větší význam (jsou jen odrazem momentálních

potřeb)

– 3. fáze: nový institucionalismus• znovu obrat zájmu k institucím• heslo „Na institucích záleží“ (Institutions matter)• různé teoretické přístupy (viz dále)

Proč zkoumat instituce EU? Unie jedno z nejvíce institucionalizovaných prostředí

na světě konkrétní důvody proč se zajímat:

– instituce zodpovědné za širokou škálu rozhodnutí• dotýkají se všech občanů• konkrétní záležitosti

– prostředky vynucení vzájemných závazků mezi státy• ale autonomie a nezávislost na státech

– realizace vlastních priorit• mají k tomu pravomoci• narušován mocenský monopol národních institucí

– slabé znalosti občanů• problematika odpovědnosti

– propojení i vně Unie s mezinárodním prostředím

Přístup k výzkumu- racionalismus

východisko: „Pokud před sebou mají lidé několik možností postupu, obvykle si vybírají tu z nich, u které věří v nejlepší výsledek.“

aktéři nezávislí na sociální struktuře cílem maximalizace užitku

– vypočítávám si náklady a zisky– neměnnost zájmů (jsou dány exogenně)

chování dle logiky následků užší chápání institucí

– hlavně formální pravidla (ústavní)

Přístup k výzkumu- konstruktivismus

chování subjektu je ovlivněno prostředím– prostředí je odrazem konstrukce reality

zájmy nejsou neměnné (jsou endogenní)– mění se v průběhu času a vnějších podmínek– proces socializace (přizpůsobení se okolí, učení

se)

chování dle logiky vhodnosti široké chápání institucí

– vše, co má význam, nejen formální záležitosti

Teorie racionální volby

pevně svázaná s racionalismem instituce by měly být jakoby nestabilní, ale nejsou

– strukturálně vnucená rovnováha– pravidla rozhodovacího procesu

• kdo má právo veta, jaké jsou většiny, kdo může navrhovat

využívání teorií her– vychází z ekonomie– kooperativní hry

• vliv na výstup má pouze rozhodovací pravidlo• každá volba je stejně možná• ústavní úroveň, není moc reálné

– nekooperativní hry• vše má svůj význam- sekvence kroků, restrikce volby, míra

informovanosti• trochu lépe odpovídá reálné skutečnosti

Teorie racionální volby- legislativa

fungování Evropského parlamentu– jak se chovají poslanci?, podle čeho

hlasují?– mnohonárodnostní prostředí, ale:

• nejednají podle své národnosti, ale podle politického přesvědčení

• dimenze více/méně integrace, pravice/levice

– role výborů a jejich vlivu na podobu výsledku (navrhovatelé agendy)

Chování při hlasování v EP (osy pravo-levo a méně/více integrace)

Teorie racionální volby- legislativa poměry sil v Radě

– používáno pro hlasování kvalifikovanou většinou (rozdělení hlasů)

– přístup kooperativních her– měří se, jakou kdo má „sílu“ (možnost ovlivnit výsledek ve svůj

prospěch)– jakoby jednoduché

• poměr počtu hlasů pro daný stát dělený celkovým počtem (váha)• jenže:

Počet hlasů Váha Síla (abs, Penrose)

Síla (rel, Banzhaf)

USA 45 0,45 0,5 0,33

ČR 10 0,1 0,5 0,33

Německo 45 0,45 0,5 0.33

Teorie racionální volby- legislativa

hlasovací indexy– jak často je aktér rozhodující (pivotní)– vychází přímo z hlasovacího pravidla– spočítají se všechny možnosti rozdělení hlasů

• z toho se vyberou úspěšné koalice• kdo je tvoří a kdo je častěji v té vítězné

– neříká nic o reálném úspěchu subjektu• všechny rozdělení jsou stejně pravděpodobné

(házení si mincí)• ale dá se hodnotit spravedlivost• dlouhodobá situace

– také možnost výpočtu efektivity systému

Vzorec pro výpočet Penroseova indexu

Vzorec pro výpočet Banzhafova indexu

Efektivita systému hlasování QMV v EU

0

5

1 0

1 5

2 0

2 5

3 0

3 5

4 0

E U 6 E U 9 E U 1 0 E U 1 2 E U 1 5 E U 2 7( N i c e )

E U 2 7( K o n v e n t )

E U 2 7( 5 0 : 5 0 )

E U 2 7 ( L i s . )

Teorie racionální volby- legislativa vztahy v Radě

– kdo s kým hlasuje a jaké se tvoří koalice– rozdílné návrhy (sever/jih, podpora integraci,

bohaté/chudé atd.)

Teorie racionální volby- legislativa vztahy mezi Radou a Parlamentem (spolu s

Komisí)– kdo má jaký vliv v jednotlivých procedurách

• procedura spolupráce• procedura spolurozhodování

– přístup zpětné indukce (teorie her)– přístup prostorových modelů

• dvourozměrný prostor• subjekty mají zájmy (ideální body), kdo navrhuje, kdo

může vetovat• podle toho volí svůj postoj (reálné body)

– také často kritizováno• umělost, zbytečná složitost

Příklad zpětné indukce (procedura spolurozhodování

Příklad užití prostorových modelů (rozhodování v Radě a návrh Komise)

Příklad užití prostorových modelů (Rada-EP-Kom)

Příklad užití východisek nekooperativních her

Teorie racionální volby- exekutiva

teorie delegace (principál/agent)– proč členské země jsou ochotny přenést své pravomoci

na nadnárodní instituce?– východisko transakčních nákladů

• snižování nákladů na realizaci politiky

• kontrola neúplných smluv

• ne třeba že chtějí využít odbornost Komise

– co když se agenti odchýlí od přání principálů• nikdo neodhadne vše dopředu

• odvisí i od oblasti, zájmů, informací

– příklad komitologie• jde o kontrolu Komise ze strany členských států nebo

místo k diskuzi?

Historický institucionalismus

racionální východiska ale oproti RV zdůraznění časového rozměru

– instituce mají lepivý charakter– integrace je proces, nezamýšlené následky

koncept zapouzdření (lock-in), následování cesty (path dependence)– tvoříme instituce v čase T, aby naplnily naše cíle– ale podmínky se časem změní, zatímco instituce mohou

přetrvat (autonomie, nejistota, vysoké náklady)– v čase T+1 máme jinou situaci, ale stejné instituce

metafora stromu– rosteme nahoru, většinou také následujeme onen růst

Historický institucionalismus

termín „společná rozhodovací past“ například společná zemědělská politika

– pravidla:• mezivládní přístup• jednomyslné rozhodování• pokud není dohoda, tak pokračuje současný stav

(zachování statu quo)

– od 80. let jasné, že CAP je průšvihem, ale není cesta, jak to radikálně změnit

– zapouzdření politiky

Historický institucionalismus

proč k tomu může docházet?– „prodávání budoucnosti“

• kvůli volbách chtějí politici zisk hned, jsou ochotni vzdát se národní kontroly do budoucna

– nezamýšlené důsledky některých kroků– vlády se mění, ty nové mají jiné priority, ale

zdědí předchozí výsledky jednání (a často jednomyslnost)

– tlak zdola (zájmové skupiny chtějí zachování)

Sociologický institucionalismus

proces socializace– „proces, v němž sociální interakce přiměje

nováčky přijmout očekávané způsoby myšlení, cítění a chování“

– poevropšťování zástupců členských států• nakonec obhajují zájmy evropské před národními

– chováme se tak, jak je od nás očekáváno– strategie přesvědčování

• největší vliv má ten, kdo argumentačně přesvědčí ostatní subjekty

– nutné dodržovat společný referenční rámec

Sociologický institucionalismus

socializace zástupců v Coreperu– vzájemná interakce– vznik mentality klubu (esprit de corps)– stávám se více odpovědný ke skupině než ke

své vládě– kam až to může vést

• Ständiger Vertreter / Ständiger Verräter

Konkurence a doplňování teorií

příklad (ne)hlasování v Radě (kultura konsenzu)– RV: logrolling, stín hlasování – HI: Lucemburský kompromis– SI: zvláštní prostředí Rady, právě vliv

Coreperu