VÝVOJ ZEMĚ V PREKAMBRIU

A PALEOZOIKU

ZPRACOVALA : Mgr. JANA ŘÍHOVÁ

KONTAKT : rihovajana@centrum.cz

ZŠ BRNO, KAMÍNKY 5

Země je třetí nejbližší planetou Slunce, od něhož je vzdálena 150 milionů km. Tato vzdálenost Zemi zaručuje, že ani nemrzne, ani se nespaluje. Voda a atmosféra potlačují teplotní extrémy. Právě tyto dvě podmínky umožňují vývoj života.

Vědci rozdělují prehistorii Země na několik období, z nichž každé trvalo mnoho milionů let. Jednotlivá období jsou charakteristická určitými druhy rostlin a živočichů, které se na Zemi vystřídaly.

VÝVOJ ZEMĚ V PREKAMBRIU A PALEOZOIKU

VÝVOJ ZEMĚ V PREKAMBRIU A PALEOZOIKU

GEOLOGICKÁ OBDOBÍ VÝVOJE ZEMĚ:

Prahory Archeozoikum před 4.600 mil. let

Prekambrium Starohory Proterozoikum před 2.600 mil. let

Kambrium před 600 mil. let

Ordovik před 500 mil. let

Silur před 445 mil. let

Devon před 395 mil. let

Karbon před 345 mil. let

Paleozoikum Prvohory

Perm před 280 mil. let

Trias před 225 mil. let

Jura před 195 mil. letMezozoikum DruhohoryKřída před 136 mil. let

Paleogén před 65 mil. letTřetihory

Neogén před 26 mil. let

Pleistocén před 2 mil. letKenozoikumČtvrtohory

Holocén před 10 tis. let

Země vznikla před 4,5 miliardami let z oblaků prachu a plynů, které obíhaly okolo Slunce.

Teplota uprostřed shluku prachu a plynů stále narůstala, až se přeměnil v žhavou kouli tekutých hornin a kovů.

Lehčí hmota plavala na povrchu, kde postupně zchladla v pevnou kůru. Pod kůrou zůstalo horké a tekuté jádro.

Věda, která studuje vznik a stavbu Země, se nazývá GEOLOGIE 1

VÝVOJ ZEMĚ V PREKAMBRIU A PALEOZOIKU

PALEONTOLOGIE - věda, která studuje vznik a vývoj života

Předmětem výzkumu paleontologie jsou fosilie neboli zkameněliny. Zkameněliny jsou pozůstatky živočichů a rostlin obývajících Zemi před mnoha miliony let. Většinu zkamenělin tvoří kostry a schránky živočichů, které se zachovaly v horninách. Někdy po nich zbyly jen otisky. V dokonalém stavu se však zachovala těla hmyzu zalitá v pryskyřici.

2 3 4

VÝVOJ ZEMĚ V PREKAMBRIU A PALEOZOIKU

5

1)PREKAMBRIUM - PRAHORY A STAROHORY

• nejdelší období trvající zhruba 4 miliardy let (4,5 mld. - 600 mil.)

• Země postupně chladla

• probíhala silná vulkanická činnost na celé planetě

• vznikala atmosféra výrazně odlišná od té dnešní - jiný obsah O

• zemská kůra představovala jediný kontinent - PANGEA

6 7

2

1)PREKAMBRIUM - PRAHORY A STAROHORY

• po uplynutí 1 miliardy let od vzniku Země se objevují první živé organismy

• život vzniká nejprve v mořích, protože voda tvořila ochrannou vrstvu před kosmickým zářením

• nejprve se objevují organismy jednobuněčné, ke konci prekambria i vícebuněčné - sinice a bakterie

jednobuněčné organismy8

9

10

2) PALEOZOIKUM - PRVOHORY

• na konci prvohor došlo k rozdělení původního jednotného kontinentu na dvě velké pevniny - LAURASII a GONDWANU

• příznivější podmínky k životu byly v severnější Laurasii, kam patřila Evropa, Asie a Severní Amerika

Mapy zachycují situaci před 225 miliony let a před 200 miliony let

11 12

2) PALEOZOIKUM - PRVOHORY

• na začátku prvohor se objevují vícebuněční žívočichové, kteří nemají vnější schránky - připomínají dnešní medúzy ( Ediacara ) a tzv. mořská pera ( Pteridium )

13

2) PALEOZOIKUM - PRVOHORY

• významnou roli začínají mít řasy, které svou fotosyntézou pomáhají sinicím znásobit výrobu kyslíku na Zemi

14

2) PALEOZOIKUM - PRVOHORY

• díky prokysličení zemské atmosféry byl umožněn rozmach mnohobuněčných organismů - trilobitů, hlavonožců, měkkýšů, ramenonožců, mechovek

• těla živočichů byla chráněna krunýři, lasturami a štíty

TRILOBIT

• typický členovec prvohor

• doposud popsáno na 15 000 druhů

• zastoupen i u nás ( J. Barrande )

• žil na dně moří

• více chodil než plaval

15

16

2) PALEOZOIKUM - PRVOHORY

Různé druhy trilobitů17

2) PALEOZOIKUM - PRVOHORY

Hlavonožci18

2) PALEOZOIKUM - PRVOHORY

Hlavonožci 19

2) PALEOZOIKUM - PRVOHORY

Rohovití koráli 20

2) PRVOHORY - RYBY A PARYBY

První ryby se v mořích objevily před 510 miliony let. Považujeme je za první obratlovce. Některé pancířnaté ryby byly obávanými dravci. Dosahovaly délky až 10 m.

Kostry prvních žraloků (paryb) byly tvořeny chrupavkami.

Kostěné pláty pancířnaté ryby

Dunkleosteus

Cladoselache

21

23

22

2) PALEOZOIKUM - PRVOHORY

Latimérie podivná - živá fosílie

Poprvé byla vylovena v roce 1938,vědci ji však nevěnovali dostatečnou pozornost - považovali ji za podvrh, jelikož měla vyhynout na konci druhohor. Na další úlovek si museli počkat. Teprve v roce 1952 se ji podařilo vylovit u Komorských ostrovů. V dnešní době jsou potvrzeny dva druhy. Žije v hloubce 200 m, dorůstá až do 180 cm a váží 90 kg.

24

2) PALEOZOIKUM - PRVOHORY

Rybovitý obojživelník 25

2) PALEOZOIKUM - PRVOHORY

Pravážka Dosahovala rozpětí křídel až 60 cm

26

2) PALEOZOIKUM - PRVOHORY

Masožravý Dimetrodon 27

2) PRVOHORY - PRVNÍ BÝLOŽRAVCI

Pareiasaurus

Edaphosaurus

Moschops - dosahoval délky 5m

První býložravci měli zuby uzpůsobené k rozmělňování tuhých rostlin, záda a hlavy měli pokryty tvrdými kostěnými pláty. Mohutný hřeben na zádech u Edaphosaura, připomínající lodní plachtu, pravděpodobně sloužil k udržování tělesné teploty.

28

2930

2) PRVOHORY - MASOŽRAVÍ PLAZI

Mesosaurus - mořský plaz (malba Zdeňka Buriana)

Cynoghatus patřil mezi srstnaté plazy, který dosahoval velikosti vlka a byl velmi schopným lovcem. Uměl už vytvářet vlastní tělesné teplo. Je považován za prapředka dnešních savců.

Cynodont Cynognathus

Cynodont Thrinaxodon

Cynodanti měli štíhlý trup a dlouhé nohy jako dnešní psi. Jejich čelisti vyzbrojené řadami tvarově odlišných zubů umožňovaly trhat, porcovat a žvýkat kořist.

3233

31

2) PRVOHORY - OBYDLOVÁNÍ SOUŠE

Ozónová vrstva, která se postupně vytvořila kolem Země, umožnila rostlinám a ži- vočichům vystoupit na souš. Mezi první rostliny patřily mechy. Později nastupují další druhy rostlin a začínají se postupně vytvářet i pralesy. Z odumřelých stromů a rostlin, které zapadly do bažin a později zkameněly, vzniklo dnešní černé uhlí.

Přesličky, plavuně, kapradiny

36

37 38

34 35

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1) Na která období dělíme geologický vývoj Země?

Odpověď: Geologický vývoj Země dělíme na období prahor, starohor, prvohor, druhohor, třetihor a čtvrtohor.

2) Ve kterém geologickém období žijeme dnes my?

Odpověď: My žijeme ve čtvrtohorách.

3) Které z geologických období bylo nejdelší?

Odpověď: Nejdelším geologickým obdobím bylo prekambrium - prahory a starohory.

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

4) Jak se jmenuje věda, která zkoumá vznik a stavbu Země?

Odpověď: Geologie.

5) Jak se jmenuje věda, která zkoumá vznik a vývoj života na Zemi?

Odpověď: Paleontologie.

6) Kolik kontinentů existovalo v prekambriu?

Odpověď: V prekambriu existoval jen jeden kontinent - Pangea.

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

7) Vyjmenuj vícebuněčné organismy, které se objevují na konci prekambria.

Odpověď: Na konci prekambria se objevují vícebuněčné sinice a bakterie.

8) Kolik kontinentů existovalo v prvohorách?

Odpověď: V prvohorách existovaly 2 kontinenty - Laurasie a Gondwana.

9) Které prvohorní rostliny zvýšily výrobu kyslíku? Odpověď: Prvohorní řasy zvýšily množství kyslíku v atmosféře.

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

10) Jmenuj typické členovce z prvohor.

Odpověď: Typickým členovcem prvohor je trilobit.

11) Jmenuj živočicha prvohor, který žije dodnes.

Odpověď: Latimérie podivná je ryba žijící už v prvohorách.

12) Jaké velikosti dorůstala prvohorní vážka?

Odpověď: Prvohorní vážka dosahovala rozpětí křídel až 60 cm.

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

13) Objevují se v prvohorách dinosauři?

Odpověď: Ano, na konci prvohor se už objevují první dinosauři, například Dimetrodon.

14) Jaké stromy rostly v prvohorách?

Odpověď: Jsou to přesličky a plavuně, dříve vysoké stromy (20 až 30 m).

15) Jak dnes využíváme prvohorní rostliny?

Odpověď: Prvohorní rostliny se přeměnily na dnešní černé uhlí.

VÝVOJ ZEMĚ V PREKAMBRIU A PALEOZOIKUobrazová příloha k prezentaci – staženo z internetových stránek

7. srpna 2007 v 14.00 – 18.00 hod.

Úvodní obr. http://www.lasakovi.com/pavel/kdo-jsem/zivotopis- neoficialni/kde-bydlim/ Obr. 1 http://www.otevrena-veda.cz/ov/index.php?p=proc_se_zabyvame&site=gfu Obr. 2 www.fossiliferous.co.uk/plantuk.htm.Obr. 3 www.nhc.ed.ac.uk/index.php?page=493.169.177 Obr. 4 www.solpugid.com/Fossil%20History.htmObr. 5 www.stromboli.org/Obr. 6 geology.csupomona.edu/.../Gsc101/Plate.htmlObr. 7 sk.wikipedia.org/wiki/PangeaObr. 8 www.palaeontology.geo.uu.se/.../Malgorzata.htmlObr. 9 br.geocities.com/anna_rgs/palinologia.htmlObr.10 www.handprint.com/PS/GEO/geoevo.html00

VÝVOJ ZEMĚ V PREKAMBRIU A PALEOZOIKUobrazová příloha k prezentaci – staženo z internetových stránek

7. srpna 2007 v 14.00 – 18.00 hod.

Obr. 11,12 geothai.net/2008/index.php?option=com_content....Obr. 13 www2.uah.es/.../cienciasvida/cv7.htm.Obr. 14 pinker.wjh.harvard.edu/photos/Santa_Barbara_9....Obr. 15 http://cs.wikipedia.org/wiki/Trilobiti Obr. 16 http://www.trilobites.infoObr. 17,18 http://www.trilobita.de/specials/virtuals/cam08b.JPG Obr. 19 www.handprint.com/PS/GEO/geoevo.html. Obr. 20 www.cartage.org.lb/.../LatePaleozoic.htmObr. 21 www.elpais.com/.../20061129elpepusoc_3/Tes.Obr. 22 www.dinosoria.com/dunkleosteus.htm.Obr. 23 www.dinosoria.com/cladoselache.htm. Obr. 24 www.volny.cz/.../5_more/00_uvod.htm. Obr. 25 www.kidsdinos.com/dinosaurs-for-children.php?...

VÝVOJ ZEMĚ V PREKAMRIU A PALEOZOIKU– obrazová příloha k prezentaci – staženo z internetových stránek

7. srpna 2007 v 14.00 – 18.00 hod.

Obr. 26 whyfiles.org/100oil/penn.html. Obr. 27 www.palaeos.com/Paleozoic/Permian/Permian.htm. Obr. 28 www.kheper.net/.../Pareiasauridae.htm.Obr. 29 www.palaeos.com/.../Units/400Therapsida/650.html.Obr. 30 www.formel-dino.de/perm.htm.Obr. 31 http://historia.mforos.com/1007866/4005898-desarollo-de-los-mamiferos/ Obr. 32 www.nasmus.co.za/PALAEO/jbotha/the_cynodontia.htm. Obr. 33 www.superstock.com/ImagePreview/900-7507. Obr. 34 www.trilogames.com/ammonites.html.Obr. 35, 36 www.uoregon.edu/~gregr/Paleoclasses/syllabus.html.Obr. 37 http://www.7cs.com/collectibles2.html Obr. 38 www1.vsb.cz/gp/sbirky.htm.

POUŽITÁ LITERATURA

Fejfar O.: Zkamenělá minulost, Albatros, Praha 1980

KONEC