vývoj od neogénu až po čtvrtohory · 2016-06-20 · vývoj od neogénu až po čtvrtohory...

Vyacutevoj od neogeacutenu až po čtvrtohory

Nachaacuteziacute se v Dolnomoravskeacutem uacutevalu (součaacutest

Viacutedeňskeacute paacutenve) =gt sedimenty obsahujiacuteciacute

ložiska ropy a lignitu

Neogenniacute sedimenty ndash fluviaacutelniacute a eolickeacute

Roviny a pahorkatiny s nadmořskou vyacuteškou

150-200m

Osu tvořiacute řeky Morava a Dyje s širokyacutemi meandry

Pro oblast jsou

typickeacute neogenniacute

naacutenosy na řiacutečniacutech

terasaacutech

s lužniacutemi porosty

Uacuterodnaacute oblast

černozemniacutech půd

[1]

Určuje raacutez přiacuterody

Na konci posledniacute doby ledoveacute převlaacutedala větrnaacute činnost a na dolniacutem toku Moravy vznikaly piacutesečneacute duny

Řeka tekla v širokyacutech meandrech a vytvořila dnešniacute uacutedoliacute (během naacutesledujiacuteciacutech 2000 let)

Podle teorie ve stejneacute době existovalo jezero ktereacute se taacutehlo od Napajedel možnaacute až po Hodoniacuten

[2]

Po posledniacute době ledoveacute ziacuteskala řeka Morava podobu větviacuteciacuteho se toku

V bliacutezkosti řiacutečniacutech koryt dochaacutezelo k nanaacutešeniacute drobnyacutech sedimentů

Ačkoliv se řeka do dnešniacute podoby zahloubila asi o 5 metrů můžeme dobře pozorovat některeacute z mladšiacutech usazenin

Jednaacute se předevšiacutem o jemneacute naacuteplavoveacute hliacuteny

a jiacuteloviteacute sedimenty

[3]

Jednaacute se o navaacuteteacute prachoveacute sedimenty

Piacutesky na hodoniacutensku jsou zbytky mořskyacutech sedimentů z mladšiacutech třetihor

Spraše jsou z pozdějšiacuteho obdobiacute

Spraše majiacute na prvniacute pohled jasně rozeznatelneacute vrstvy

Rozdiacutel je i v zrnitosti Piacutesek 014-027mm

Spraš 003-006mm

Oblast musiacute byacutet prvniacute odlesněna a po vytěženiacute naacutesledně rekultivovaacutena

Samotnyacute piacutesek se dobyacutevaacute povrchovyacutem způsobem ndash tzv jiacutelovyacutem lomem

Daacutele se třiacutediacute podle zrnitosti a rozdělujiacute buď

k stavebniacutem nebo sleacutevaacuterenskyacutem uacutečelům

Od roku 1954 se těžilo v oblasti Bzenec ndash Přiacutevoz ndash dnes uacutespěšně rekultivovaacutena

Piacuteskovna v Bzenci

Oblast po rekultivaci

[5]

[4]

Vznikaly koncem třetihor a počaacutetkem čtvrtohor vyvaacutetiacutem jemnějšiacutech čaacutestiacute mořskyacutech sedimentů

Oblast je označovaacutena jako Moravskaacute Sahara

Plocha ndash cca 95ha

Odlesněniacutem oblasti v 18stoletiacute dochaacutezelo ke vzniku piacutesečnyacutech dun a přesypů

Kyseleacute piacutesky s vysokyacutem poměrem křemene

Chraacuteněny pro velmi cennaacute živočišnaacute a rostlinnaacute společenstva ndash ohroženeacute druhy

Kavyl piacutesečnyacute Divizna brunaacutetnaacute

[6] [7]

Oulavka neladnaacute Svižniacutek polniacute

[8] [9]

Maacutela čaacutest oblasti Vaacutetyacutech piacutesků

Jiacutely slatiny piacutesky

Zajiacutemavostiacute jsou drobneacute vyacutechozy vaacutetyacutech jiacutelů

a piacutesků v podobě četnyacutech mokřad a jeziacuterek ndash důvod ochrany

Tmavě hnědaacute zemina s organickyacutemi zbytky

Biotopy vzaacutecnyacutech a ohroženyacutech druhů ndash borovicovaacute monokultura

Borovice na okraji doubravy

Zlatobyacutel kanadskyacute

[10] [11]

Jiacutel je nezpevněnaacute usazenaacute hornina

Jejiacute vznik je spojen s usazovaacuteniacutem mořskyacutech sedimentů v době třetihor až čtvrtohor

Konkreacutetně zdejšiacute jiacutel je svou strukturou vhodnyacute pro cihlaacuteřskeacute uacutečely

O oblasti s povrchovou těžbou jiacutelu mluviacuteme jako o hliniacuteku (hliništi) u rozsaacutehlejšiacutech ložisek jiacutelu pak dochaacuteziacute k vzniku cihelny

Cihelna Hodoniacuten Těžebniacute jaacutema aktivniacute cihelny o rozměrech

600x300x20m

Geologicky monotoacutenniacute ndash jednaacute se o modrozeleneacute silně vaacutepenateacute plastickeacute jiacutely vrstveneacute na sebe (asi do 11 vrstev)

Jiacutely se zde usazovaly pomalyacutem působeniacutem vody

Cihelna se otevřela roku 1860 dnes už se tolik nevyužiacutevaacute

Vyraacuteběly se zde primaacuterně paacuteleneacute cihly meacuteně už pak na tašky a trativodky

Lužickaacute Cihelna Původniacute zaužiacutevanyacute naacutezev Ťihelna ndash obecniacute cihelna funkčniacute

od roku 1861

Těžil se zde jiacutel na vyacuterobu cihel zvanyacutech kotovice

Jaacutemy byly hlubokeacute asi 20 metrů

Od roku 1912 byl lom postupně zataacutepěn vodou

Dnes všeobecně znaacutemyacute pod naacutezvem Lužaacutek

Ratiacuteškovickaacute cihelna Založena okolo roku 1850

Cihly se zpracovaacutevaly ručně z jiacutelu piacutesku a hliacuteny

Uzavřena v 80 letech 20 stoletiacute

[14]

[13] [12]

Vaacutepenec je usazenaacute hornina

Vaacutepenky jsou čaacutest obce Novaacute Lhota ndash původně dělnickaacute osada kde se těžil vaacutepenec

Tento vaacutepenec byl dodaacutevaacuten do nedalekyacutech sklaacuteren v Květneacute

Babiacute lom u Stražovic Předmětem těžby byly nakupeniny limonitu a

limonitizovanyacutech mineraacutelů i uacutelomky piacuteskovců a jiacutelů

V okoliacute Stražovic nalezneme mnoho slepenců tvořenyacutech piacuteskovci vaacutepenci limonityhellip

Celeacute kutiště v dnešniacute podobě již neniacute funkčniacute ale je dokladem těžby minuleacuteho stoletiacute samotneacute dobyacutevaacuteniacute rud maacute tradice sahajiacuteciacute ještě daacutele

Kutiště je dnes zarostleacute lesem ndash znatelneacute deprese po povrchoveacutem dobyacutevaacuteniacute propadlinyhellip

Babiacute lom - dnes

Slepenec

Limonit

[15] [16]

[17]

Převaacutežně třetihorniacuteho původu

Kromě uhliacuteku obsahuje množstviacute popelovin siacutery dřeva i vody

Těžba je buď povrchovaacute nebo hlubinnaacute

Povrchovaacute byacutevaacute zdrojem kontroverziacute protože se kvůli niacute často zasahuje do krajiny

[18]

Jihomoravskaacute lignitovaacute paacutenev - 320 km2

Rozdělena na Kyjovskou a Dubňanskou sloj

Lignitovaacute sloj byla uložena od 0 do 260m pod povrchem

Těžilo se od roku 1824

Provaacuteděla se zde hlubinnaacute těžba lignitu

Ve 30 letech 20 stoletiacute došlo k rozvoji těžby firmou Baťa (okolo vrchu Naacuteklo)

Těžba zastavena roku 1991 (dochaacutezelo k častyacutem propadům) ndash doly byly postupně zataacutepěny a řiacutezeně zavalovaacuteny

Použiacutevaacuten předevšiacutem jako palivo (jak v domaacutecnostech tak v tep elektraacuternaacutech)

[19]

Ropa vznikaacute přeměnou živočišneacuteho a rostlinneacuteho materiaacutelu obsaženeacuteho v horninaacutech

Zemniacute plyn se takeacute těžiacute z usazenyacutech hornin

Obvykle se nachaacuteziacute pospolu

[20]

Vznikala intenzivniacutemi poklesy zlomů

Prvniacute komerčniacute ložisko ropy

objeveno roku 1919 na rybniacuteku

Nesyt-zde se těžilo do 60 let

(asi 870 vrtů)

Prvniacute vrt do hloubky 217m

Obecně se ropa těžila

v hloubkaacutech 150-450m

[21]

Těžiacute se pumpově ndash ložiska jsou v menšiacutech hloubkaacutech a čaacutestečně vytěžena

Celkově asi 88 celkoveacute těžby v ČR

Dodnes v Lužiciacutech Mutěniciacutech Ždaacuteniciacutech Poddvorověhellip

MND Českaacute naftařskaacute společnost

V posledniacutech 10 letech pokles těžby asi na polovinu ndash zdejšiacute ropa využiacutevaacutena spiacuteše k leacutekařskyacutem uacutečelům

Ropneacute vrty

[22]

[23]

Obce těžiacuteciacute ropu

[24]

Geologicky spojena s ložisky ropy přiacutepadně uvolňovaacuten při těžbě uhliacute

V okrajovyacutech čaacutestiacutech paacutenve

Stejně jako u ropy těžba v posledniacutech letech klesaacute

Prušaacutenky Dolniacute Bojanovice Poddvorovhellip

Těžba pokryacutevaacute 1-2 domaacuteciacute spotřeby

Ložiska zemniacuteho plynu v ČR

[25]

Přiacuterodniacutem leacutečivyacutem zdrojem pro hodoniacutenskeacute laacutezně je jodobromovaacute voda (označovaacutena jako solanka) ndash čerpaacutena předevšiacutem ze dvou vrtů Vrt Josefov ndash Podlužiacute

Vrt Josefov ndash Prušaacutenka

[26]

Zaacutesoby jodovyacutech vod na Hodoniacutenskou jsou velmi rozsaacutehleacute

Tyto konkreacutetniacute vrty obsahujiacute velmi silně mineralizovanou vodu

Voda je pozůstatkem ze třetihor zdejšiacute solanka se čerpaacute z tzv laacutebskyacutech piacutesků piacuteskovců z hloubky 1960 - 2040 metrů pod zemskyacutem povrchem

Použiacutevaacute se k leacutečbě ceacutevniacutech onemocněniacute potiacutežiacute pohyboveacute soustavy hellip

Řazena mezi nejkvalitnějšiacute leacutečiveacute vody v Evropě

Jednaacute se o sirnyacute pramen v Čejči

V 18stoletiacute byl laacutekavyacutem leacutečivyacutem pramenem

Později byla tato drobnaacute laacutezeňskaacute oblast zničena ndash dnes se jednaacute o pramennou studnu

Velmi kvalitniacute voda s vysokyacutem obsahem sirovodiacuteku ndash souvisiacute s těžbou lignitu

Arteacutezskyacute vrt 130-150m hlubokyacute

Vznikl z průzkumoveacuteho vrtu při hledaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

Nachaacuteziacute se v zalesněneacute oblasti patřiacuteciacute Dolniacutem Bojanoviciacutem

Zdroj kvalitniacute pitneacute vody ndash dlouhodobě jedna z nejčistšiacutech pitnyacutech vod v ČR

Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]

httpmoravske-karpatyczprirodni-pomerygeomorfologiedolnomoravsky-uval[online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpmoravske-karpatyczwp-contentuploads201403geomorf_mapa_dolnomoravsky_uval1jpg [1]

httpbrnoidnesczvedec-z-texasu-zjistil-ze-u-straznice-kdysi-bylo-obrovske-jezero-pyg-brno-zpravyaspxc=A110630_1612193_brno-zpravy_mav [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpiidnescz11064cl5MAV3c26f6_Novy_obrazek_3_bmpjpg [2]

httpwwwpronajemhausbotuczcesta-do-praveku [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpwwwpronajemhausbotuczimagesfotkymeandry01jpg [3]

httpfotomapyczoriginalid=367985 [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpsim-fotomapyczorig000059000059d71_6693a [4]

httpwwwlesycrczo-nascasopis-lesu-zdarStrankytezba-pisku-a-rekultivace-ploch-v-piskovne-bzenec-privozaspxretUrl=2Fo-nas2Fcasopis-lesu-zdar2FStranky2Farticlelistaspx3Frubric3DZpr25C325A1vy26Page3D2[online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpwwwlesycrczo-nascasopis-lesu-zdarPublishingImagesLesu_zdar_2013Bzenec-Privoz-02jpg [5]

httpscswikipediaorgwikiKavyl_pC3ADseC48DnC3BD [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpsuploadwikimediaorgwikipediacommonsthumbdd9Stipa_borysthenica_kzjpg258px-Stipa_borysthenica_kzjpg [6]

httpscswikipediaorgwikiDivizna_brunC3A1tnC3A1 [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpsuploadwikimediaorgwikipediacommonsthumb336Verbascum_phoeniceum_Gantjpg260px-Verbascum_phoeniceum_Gantjpg [7]

httpwwwmykologienetindexphphoubypodle-morfologiechoroseitem1049-dichomitus_squalens [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpwwwmykologienetimagesstorieshoubyDichomitus20squalensjpg [8]

httpscswikipediaorgwikiSviC5BEnC3ADk_polnC3AD [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpsuploadwikimediaorgwikipediacommonsthumbee9Cicindelacampestris1809jpg258px-Cicindelacampestris1809jpg [9]

httpscswikipediaorgwikiDoubrava_(les) [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpsuploadwikimediaorgwikipediacommonsthumbeedBzenec-PC599C3ADvoz_-_chrC3A1nC49BnC3A9_C3BAzemC3AD_VC3A1tC3A9_pC3ADsky_(2)JPG220px-Bzenec-PC599C3ADvoz_-_chrC3A1nC49BnC3A9_C3BAzemC3AD_VC3A1tC3A9_pC3ADsky_(2)JPG [10]

httpscswikipediaorgwikiZlatobC3BDl_kanadskC3BD [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpsuploadwikimediaorgwikipediacommonsthumb226Solidago_canadensis_20050815_248jpg800px-Solidago_canadensis_20050815_248jpg [11]

httpwwwratiskovicecome_downloadphpfile=dataeditor131cs_6jpgamporiginal=6JPG [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpwwwratiskovicecome_downloadphpfile=dataeditor131cs_6jpgamporiginal=6JPG [12]

httpwww4stavczhodotherm-E28093-novy-cihelny-system-od-spolecnosti-km-beta_4c4186 [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpwww4stavczimg-foto0014389_mjpg [13]

httphodoninskydenikczzpravy_regionluzicka-cihelna-ma-let-oslavi-je-otuzilci20111220html [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpgdenikcz665cftg_cihelna_luzak_nohejbal_sport__3__galerie-980jpg [14]

httpwwwsuedmaehrenczid=1070amptyp=1amptpl=42amplang=1 [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpwwwsuedmaehrenczdocimg3646jpg [15]

httpwwwgeologyczaplikacefotoarchivfotoarchivphpfoto=17369 [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpwwwgeologyczaplikacefotoarchivsobrphpr=700ampid=17369 [16]

httpscswikipediaorgwikiLimonit [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpsuploadwikimediaorgwikipediacommonsthumb22aMineral_Limonita_GDFL120jpg800px-Mineral_Limonita_GDFL120jpg [17]

httpgeologievsbczloziskasurovinyenergsurlignithtml [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpgeologievsbczloziskasurovinyenergsurlignit2001_resizeJPG [18]

httpwwwdiamoczhodonin [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpwwwdiamoczimagesstaticmapy-turistacerne-uhliMapaHodoninjpg [19]

httpzpravyaktualneczekonomikaenergie-z-hlubin-tezba-ropy-na-jizni-moraver~igallery1499v~nahledy [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpcdni0czpublic-datae35ce048a3fb3ced9881227050195b3f_r43_w140_h105_giphoto54016jpghash=c659d65e1e7ffe44254f425c7b97af77 [20]

httpwwwpetroleumczropapocatky-novodobe-tezby-ropyaspx [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpwwwpetroleumczropasystempocatky_novodobe_tezby_ropy_9jpg [21]

httpfop360czblogmiguel201112moravsky-texas [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpfop360czsitesfop360czfilesimagepicker3texas2jpg [22]

httpbyznyslidovkyczfotoaspxr=energetikaampfoto1=EBR4df3e3_tbaropyjpg[online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpilidovkycz15112lnorgEBR4df3e3_tbaropyjpg [23]

httpmoravske-karpatyczprirodni-pomerynerostne-surovinyenergeticke-suroviny[online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpi2wpcommoravske-karpatyczwp-contentuploads201402surovinylokality_tezba_ropa_2gif [24]

httpvitejtenazemiczceniaindexphpp=zemni_plynampsite=energie [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpvitejtenazemiczceniasitesimagesvzdel_modulspolecensko-ekonomicky_pohledenergie_v_nasem_zivotem_zemni_plyn_337jpg [25]

httpwwwlaznehodoninczcsstrankalecba55prirodni-lecivy-zdroj-lazni-hodonin[online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpwwwlaznehodoninczimgfoto07jpg [26]

httpwwwestudankyeu4714-studanka-ilcicka [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpsencrypted-tbn2gstaticcomimagesq=tbnANd9GcSy1XBQ4TjFv2bLnz-a9Pe2LhjVPwgXxhR707IX6Af-N7ylWchrSg [27]

httpwwwestudankyeu2676-sirny-pramen-heliga [online] [cit 3122015] Dostupnyacute na WWW httpwwwestudankyeufoto22676jpg [28]

Vytvořil Martin Kraacuteliacutek

Zadaacutevajiacuteciacute RNDr Marie Miklaacutenkovaacute

Školniacute rok 201516

Zeměpisnyacute seminaacuteř II

Osu tvořiacute řeky Morava a Dyje s širokyacutemi meandry

Pro oblast jsou

typickeacute neogenniacute

naacutenosy na řiacutečniacutech

terasaacutech

s lužniacutemi porosty

Uacuterodnaacute oblast

černozemniacutech půd

[1]





[2]






[3]






Spraš 003-006mm








[5]

[4]








[6] [7]


[8] [9]









[10] [11]






600x300x20m






od roku 1861








[14]

[13] [12]










Slepenec

Limonit

[15] [16]

[17]





[18]









[19]




[20]





(asi 870 vrtů)




[21]






Ropneacute vrty

[22]

[23]


[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]





































[2]






[3]






Spraš 003-006mm








[5]

[4]








[6] [7]


[8] [9]









[10] [11]






600x300x20m






od roku 1861








[14]

[13] [12]










Slepenec

Limonit

[15] [16]

[17]





[18]









[19]




[20]





(asi 870 vrtů)




[21]






Ropneacute vrty

[22]

[23]


[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]






































[3]






Spraš 003-006mm








[5]

[4]








[6] [7]


[8] [9]









[10] [11]






600x300x20m






od roku 1861








[14]

[13] [12]










Slepenec

Limonit

[15] [16]

[17]





[18]









[19]




[20]





(asi 870 vrtů)




[21]






Ropneacute vrty

[22]

[23]


[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]






































Spraš 003-006mm








[5]

[4]








[6] [7]


[8] [9]









[10] [11]






600x300x20m






od roku 1861








[14]

[13] [12]










Slepenec

Limonit

[15] [16]

[17]





[18]









[19]




[20]





(asi 870 vrtů)




[21]






Ropneacute vrty

[22]

[23]


[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]








































[5]

[4]








[6] [7]


[8] [9]









[10] [11]






600x300x20m






od roku 1861








[14]

[13] [12]










Slepenec

Limonit

[15] [16]

[17]





[18]









[19]




[20]





(asi 870 vrtů)




[21]






Ropneacute vrty

[22]

[23]


[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]








































[6] [7]


[8] [9]









[10] [11]






600x300x20m






od roku 1861








[14]

[13] [12]










Slepenec

Limonit

[15] [16]

[17]





[18]









[19]




[20]





(asi 870 vrtů)




[21]






Ropneacute vrty

[22]

[23]


[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]


































[8] [9]









[10] [11]






600x300x20m






od roku 1861








[14]

[13] [12]










Slepenec

Limonit

[15] [16]

[17]





[18]









[19]




[20]





(asi 870 vrtů)




[21]






Ropneacute vrty

[22]

[23]


[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]









































[10] [11]






600x300x20m






od roku 1861








[14]

[13] [12]










Slepenec

Limonit

[15] [16]

[17]





[18]









[19]




[20]





(asi 870 vrtů)




[21]






Ropneacute vrty

[22]

[23]


[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]






































600x300x20m






od roku 1861








[14]

[13] [12]










Slepenec

Limonit

[15] [16]

[17]





[18]









[19]




[20]





(asi 870 vrtů)




[21]






Ropneacute vrty

[22]

[23]


[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]


































od roku 1861








[14]

[13] [12]










Slepenec

Limonit

[15] [16]

[17]





[18]









[19]




[20]





(asi 870 vrtů)




[21]






Ropneacute vrty

[22]

[23]


[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]

































[14]

[13] [12]










Slepenec

Limonit

[15] [16]

[17]





[18]









[19]




[20]





(asi 870 vrtů)




[21]






Ropneacute vrty

[22]

[23]


[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]










































Slepenec

Limonit

[15] [16]

[17]





[18]









[19]




[20]





(asi 870 vrtů)




[21]






Ropneacute vrty

[22]

[23]


[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]





































[18]









[19]




[20]





(asi 870 vrtů)




[21]






Ropneacute vrty

[22]

[23]


[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]









































[19]




[20]





(asi 870 vrtů)




[21]






Ropneacute vrty

[22]

[23]


[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]




































[20]





(asi 870 vrtů)




[21]






Ropneacute vrty

[22]

[23]


[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]





































(asi 870 vrtů)




[21]






Ropneacute vrty

[22]

[23]


[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]






































Ropneacute vrty

[22]

[23]


[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]


































[24]







[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]







































[25]



[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]



































[26]














Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]














































Kohuacutetek

Heliga

[27]

[28]

































vývoj od neogénu až po čtvrtohory · 2016-06-20 · vývoj od neogénu až po čtvrtohory...

Documents