vÝukovÝ materiÁl pro...

1 TECHNICKÉ KRESLENÍ

PROJEKT

Zlepšení podmínek výuky učebních oborů

CZ.1.07./1.1.06/01.0079

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

VÝUKOVÝ MATERIÁL PRO ŽÁKY

Vyučovací předmět: TECHNICKÉ KRESLENÍ

Ročník: PRVNÍ

Klíčová slova: Promítání, Rovnoběžné promítání, Kosoúhlé promítání,

Středové promítání, Pravoúhlé promítání

Cíl: zvládnutí základních pojmů z oblasti technického kreslení a prostorové

představivosti

Zpracoval: Jaromír Janovský


1.

1. TECHNICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ, základní pojmy

1) Promítání:

Existují dva typy zobrazování:

• 2D, plošné zobrazování

• 3D, prostorové zobrazování

Metoda prostorového modelování se dnes velmi často stává ve spojení s výpočetní

technikou hlavním typem zobrazení složitých tvarových součástí.

Jednotlivé pohledy jsou generovány zcela automaticky. Tento postup nazýváme

parametrickým modelováním.

2) Rovnoběžné promítání :

Promítací přímky jsou vzájemně rovnoběžné a současně rovnoběžné se směrem

promítání. Nejběžnějším promítáním této kategorie je pravoúhlé promítání.

3) Kosoúhlé promítání:

Způsob rovnoběžného promítání, při němž promítací přímky svírají s průmětnou jiný

úhel než pravý (90°).

4) Středové promítání:

Promítací přímky vychází ze společného středu.

5) Pravoúhlé promítání:

Nejrozšířenější promítání používané ve strojírenském kreslení. Objekt je promítán na

3 až 6 navzájem kolmých průměten.


1.

6) Metody pravoúhlého promítání:

Existují dvě metody pravoúhlého promítání, které se liší umístěním objektu vůči

pozorovateli a průmětnám.

7) Axonometrické promítání :

Obrazy vytvořené v axonometrickém promítání poskytují velmi názornou představu o

skutečném tvaru zobrazovaného objektu.

Metody axonometrického zobrazení:

• technická izometrie,

• technická dimetrie,

• kosoúhlá dimetrie.

Jednotlivé typy se liší v úhlech, které svírají jednotlivé osy a ve zkrácení vynášených

rozměrů.


1.

8) Zobrazování geometrických těles:

Základní geometrická tělesa:

• hranol,

• jehlan,

• válec,

• kužel,

• koule,

• anuloid.

Každé technické těleso se skládá z těchto geometrických těles. Při zobrazování

geometrických těles vystačíme zpravidla se dvěma průměty.

9) Vznik tvaru strojní součásti :

Strojní součásti vznikají ze základních geometrických těles, která jsou seříznuta

rovinami nebo jsou v nich zhotoveny výřezy, drážky, díry apod.


1.

Cvičení: 1

Rozdělte výkresy a vysvětlete který výkres je kreslen ve 2D, 3D

A)

B)


1.

Cvičení : 2

Přiřaďte názvy těles ke správným tvarům

1. hranol,

2. jehlan,

3. válec,

4. kužel,

5. koule,

6. anuloid.

A)

…………………………………………………………………………………………………

B)

…………………………………………………………………………………………………


1.

C)

…………………………………………………………………………………………………

D)

…………………………………………………………………………………………………

F)

…………………………………………………………………………………………………


1.

G)

…………………………………………………………………………………………………

Cvičení : 3

Pravoúhlé promítání:

Přiřaďte názvy ke správnému pohledu

1) Pohled shora

2) Pohled zepředu

3) Pohled zboku

_____________

Přejdi na OBSAH


2.

2. KÓTOVÁNÍ

Kóta je číslo určující požadovanou nebo skutečnou velikost rozměrů nebo polohu předmětu

a jeho částí.

Provedení kót

Formální provedení a uspořádání kót musí odpovídat stanoveným pravidlům tak, aby byla

zajištěna jednoznačnost a přehlednost celé soustavy kót.

Kótovací a pomocné čáry

Kótovací čáry se kreslí rovnoběžně s kótovaným rozměrem nebo jako kruhový oblouk. Nesmí

se vzájemně protínat nebo splynout s jinou čarou.

Pomocné čáry se kreslí kolmo na kótovaný prvek nebo směřují do vrcholu úhlu. Pomocné

čáry se prodlužují za kótovací čáru 1 – 2 mm.


2.

Zapisování kót

Kóty se píši technickým písmem velké abecedy tak, aby byla zajištěna dobrá čitelnost.

Velikost kót se obvykle volí 3,5 – 5 mm.

Soustavy kót

Při kótování dvou nebo několika délkových rozměrů téhož směru a pří kótování úhlů majících

společný vrchol se používá:

- řetězové kótování,

- kótování od společné základny,

- smíšené kótování,

- souřadnicové kótování.

Řetězové kótování

Řetězce bezprostředně za sebou následujících kót lze použít tehdy, jestliže součet mezních

úchylek jednotlivých rozměrů nemůže ovlivnit funkci nebo vyměnitelnost výrobku.


2.

Kótování od společné základny

Má-li poloha kótovaných prvků funkční nebo technologický vztah k jednomu prvku, kótují se

délkové i úhlové rozměry od tohoto prvku, který je společnou základnou pro kótování.

Kótování oblouků

Kruhové oblouky se kótují poloměrem R a jedním z těchto rozměrů:

- středovým úhlem,

- délkou tětivy,

- délkou oblouku,

Kótování poloměrů

Kóta poloměru je složena z písmene R a číselné hodnoty.


2.

Kótování děr

Kóta průměru je složena ze značky Ø a číselné hodnoty.

Kótování úhlů

Rovinné úhly se udávají ve stupních, minutách a vteřinách.

Kótování zkosených hran

Zkosené hrany se kótují délkovým a úhlovým rozměrem.


2.

Kótování děr

U průchozích a neprůchozích děr kótujeme jejich průměr a polohu osy.

Kótování sklonu

Sklon plochy nebo přímky, popř. úkos kótujeme:

- udáním všech tří rozměrů,

- dvěma rozměry a úhlem sklonu,

- udáním dvou rozměrů a značkou sklonu.


2.

Cvičení: 1

Rozdělte co k čemu patří

1. středovým úhlem,

2. délkou tětivy,

3. délkou oblouku,

Cvičení: 2

O kótujte těleso od jedné základny


2.

Cvičení: 3

Okótujte těleso

_____________

Přejdi na OBSAH


3. PRAVOÚHLÉ PROMÍTÁNÍ, model

3. PRAVOÚHLÉ PROMÍTÁNÍ, model 3

Cvičení: 1

Zadání: Nakreslete výkres dle norem ČSN ve třech pohledech.



Cvičení: 2

Zadání: Doplňte chybějící pohled (úloha může mít více řešení):



Cvičení: 3

Zadání: Doplňte chybějící pohled a okótujte (úloha může mít více řešení):

_____________

Přejdi na OBSAH




Cvičení: 1




Cvičení: 2


PRACOVNÍ LIST 2

Cvičení 4
