VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková

ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY

OPVK 1.5 – EU peníze středním školám

CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti

VY_32_INOVACE_CJ_1_10

ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY

ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY • rozvíjejí jiný větný člen ve větě

• určujeme podle slovního druhu řídícího VČ

• přívlastek PK → podstatné jméno

(jaký?, který?, čí?)

• předmět PT → sloveso (pádové otázky)

• příslovečné určení PU → sloveso, přídavné

jméno, příslovce

(ptáme se zpravidla příslovcem)

• doplněk DK → sloveso + podstatné jméno

(jaký? + jak?)

PŘÍVLASTEK • závisí na substantivu

• blíže substantivum určuje

• vyjádřen:

adjektivum letní prázdniny

zájmeno náš pes

číslovka první místo, několik žáků

substantivum růže z papíru, hrst ořechů

infinitiv chuť vykoupat se

příslovcem místo nahoře

vedlejší větou přívlastkovou

DRUHY PŘÍVLASTKU

shodný PKs

neshodný PKn

postupně rozvíjející PKpr

několikanásobný PKnn

volný

těsný

PŘÍVLASTEK SHODNÝ

• s řídícím substantivem se shoduje v pádě,

čísle, rodě

• stojí před substantivem mladý muž

• spojení za subst. – termíny kočka domácí

• zvláštní případy PKs:

– nesklonná adjektiva

prima večer, cool zábava, fér jednání

– neurčité číslovky

několik žáků (genitiv numerativní)

PŘÍVLASTEK NESHODNÝ

• neshoduje se s řídícím substantivem,

ustrnulý tvar ve všech pádech

– kniha vtipů, bez knihy vtipů, s knihou vtipů

• zpravidla za řídícím substantivem

• vyjádřen:

– substantivem ve 2. p. bez předložky / s předl.

cesta lesem / cesta z písku

– příslovcem příkazy shora

– infinitivem nápad odejít

PŘÍVLASTEK holý x rozvitý

• holý - není rozvitý žádným VČ

– Venku ostře pálí letní slunce.

• rozvitý – dále rozvitý příslovcem

– Venku fouká příjemně chladný větřík.

větřík řídící substantivum

chladný PKs

příjemně PUz

PŘÍVLASTEK několikanásobný

• tzv. skladební skupina souřadně

spojených PK

• lze libovolně zaměňovat jejich pořadí ve

skladební skupině

• odděleny čárkou nebo spojkou

souřadící

PŘÍVLASTEK několikanásobný

větné vztahy 1. poměr slučovací (nové i obnošené)

– spojky: a, i, ani, nebo (bez čárky); pak, potom, jak-tak, jednak-jednak, ani-ani, hned-hned (s čárkou – Jak obědy, tak večeře mi od babičky chutnaly.)

2. stupňovací (teplý, ba až horký den)

– spojky: ba, ba i/až/dokonce/ani, dokonce, dokonce i, nejen-nýbrž i, ale i

3. odporovací (tichý, ale srozumitelný souhlas)

– spojky: ale, však, avšak, jenže, sice-ale, nicméně

4. vylučovací (Využiji buď autobusový, nebo vlakový spoj.)

– spojky: nebo, anebo, buď-nebo

5. důvodový = příčinný (horký, neboť letní den)

– spojky: neboť, vždyť, totiž

6. důsledkový (letní, a proto horký den)

– spojky: proto, a proto, a tak, tedy, a tedy, tudíž

PŘÍVLASTEK postupně rozvíjející

• = postupné zpřesňování substantiva

• hodnotící PKs→rozlišující PKs → subst.

Venku pálí ostré letní slunce.

• dlouhý nákladní vlak, nejrychlejší dravý pták, nejnavštěvovanější české rekreační středisko

• neodděluje se čárkou

slunce

letní

ostré hodnotící PK

rozlišující PK

Přívlastek postupně rozvíjející

X několikanásobný

• čárka někdy vyjadřuje významový rozdíl mezi PKpr X PKnn

• Přečtu si raději jinou zábavnou knížku. (=jinou ze zábavných knížek)

• Přečtu si raději jinou zábavnou knížku. (jinou knížku, nejraději nějakou zábavnou)

• obojí pojetí – záleží na volbě pisatele, zda čárku napíše

– krásný zlatý náhrdelník x krásný zlatý náhrdelník

– dlouhé(,) černé vlasy; vysoká(,) štíhlá postava

/

/

Odlište Pk postupně rozvíjející od

PK několikanásobných a doplňte čárky:

Koupila si nové lyžařské vázání. Pochlubila se mi

novou vytouženou kabelkou. Od jižních kopců

zavanul mírný teplý větřík. Koupil jsem si pěkný

levný domácí oblek. Cílem třináctidenního zdařilého

tréninkového soustředění bylo posílit fyzickou kondici

závodníků. Zářivě modrá letní obloha se odpoledne

zatáhla černými těžkými mraky. Zastavili jsme před

starým polorozpadlým jednopatrovým domem. Na

konci vsi při blátivé úvozové cestě stojí rozbitá

kamenná boží muka. Po povodních si postavili přes

potok novou pevnější lávku.

ŘEŠENÍ:

Odlište PKpr od PKnn a doplňte čárky:

Koupila si nové lyžařské vázání. Pochlubila se mi novou, vytouženou kabelkou. Od jižních kopců zavanul mírný, teplý větřík. Koupil jsem si pěkný, levný domácí oblek. Cílem třináctidenního zdařilého tréninkového soustředění bylo posílit fyzickou kondici závodníků. Zářivě modrá letní obloha se odpoledne zatáhla černými těžkými mraky. Zastavili jsme před starým, polorozpadlým, jednopatrovým domem. Na konci vsi při blátivé úvozové cestě stojí rozbitá kamenná boží muka. Po povodních si postavili přes potok novou, pevnější lávku.

Přívlastek volný

• PK volný = rozvitý PKs

• stojí za řídícím substantivem • lze ho vypustit, nezmění se význam základní

věty, pouze doplňující, nepodstatná informace

• čárka z obou stran

• Na rohu stála drobná dívka prokřehlá na kost.

• Dlouhý stůl pokrytý hromádkami listin stál u okna.

• za typ volného PKs – považujeme někdy přístavek Josef Novák dlouholetý učitel fyziky předvedl další pokus.

/

/ /

/

/

Přívlastek těsný

• nutné doplnění věty

• nelze vynechat

• Vesnice ležící v blízkosti řeky byly

zaplaveny. (ty, které jsou u řeky)

Předmět • závisí na slovese, někdy na přídavném jménu

nebo příslovci

• vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, kterých se přímo týká slovesný děj = nutné doplnění slovesa

• ptáme se - pádové otázky kromě 1. a 5. p.

• vyjádřen:

podstatným jménem

Zavolal kamarádce. Zavolal na kamarádku.

zájmenem Zavolal jí.

infinitivem Naučil se vařit.

příslovce Každé proč má své proto.

citoslovce Zaslechl varovné pst!

věta vedlejší Počkal, až přijde.

Druhy předmětu

• holý Zaplatil útratu.

• rozvitý

– Zaplatil dlužnou útratu z včerejší oslavy. (PKs, PKn)

– Jezte ovoce pouze pečlivě omyté. (rozvitý DK)

• několikanásobný

– Chtěli navštívit zámek i přilehlou oboru.

PKn PT4

DK

PKs

PT4 PT4

sluč.

+

PT4

Příslovečné určení • vyjadřuje různé okolnosti a vztahy

• závisí na slovese, někdy na přídavném jménu

nebo příslovci

• otázky – příslovce Kdy? Kde? Jak? Proč?

• vyjádřen:

příslovci Přijď zítra.

podstatným jménem

Skákal radostí. Nastoupil do auta.

vedlejší větou příslovečnou – především PU

příčiny, míry, účelu, podmínky a přípustky

Příslovečné určení: Otázky Příklad:

času Kdy? Odkdy? Jak dlouho? Jak často? Přijdu každý týden. (Jak často?)

Vrátili se koncem roku. (Kdy?)

Během prázdnin za tebou přijedu. (Kdy?)

místa Kde? Kam? Odkud? Kudy? Domů se Pavla nevrátila. (Kam se nevrátila?)

Po příchodu zůstal doma. (Kde zůstal?)

způsobu Jak? Jakým způsobem? Nenápadně sledovala jeho automobil. (Jak?)

míry Jak hodně? Jak málo? Do jaké míry? Ten pohled ji dojal až k slzám. (Jak moc?) Byla

velmi dojatá.(Jak hodně?)

prostředku Malíři raději malovali štětcem než válečkem.

Odjela tramvají. Neumí sekat kosou.

původu Děti stavěly hrady z písku.

výsledku děje A nešťastnice se proměnila v kámen.

příčiny Proč? K čemu? Z jaké příčiny? Kvůli dešti nešli na procházku. (Z jaké příčiny)

účelu Proč? Za jakým účelem? Zpívali si pro radost. (Proč?)

podmínky Kdy? Za jaké podmínky? Jestliže nepůjdeš domů, budu se zlobit.

(Za jaké podmínky?)

přípustky Přes jakou skutečnost? Navzdory čemu? Přes všechny potíže zkoušku složil. (Navzdory

čemu?)

Doplněk (DK) • závisí zároveň na slovese (PŘ) + podstatném

jménu ( v pozici PO, PT, PK) - JAK? + JAKÝ?

• sloveso v přísudku MUSÍ být plnovýznamové

• vyjadřuje vlastnost řídícího substantiva během určitého děje

• často umístěn na konci věty

Zvolili Pavla za nového předsedu. Jezte ovoce omyté. Děti pobíhali po trávníku bosé.

• POZOR:

– je DK: Pavla zvolili předsedou.

– není DK: Pavel byl (se stal) předsedou.

PŘ jmenný se sponou.

Doplněk (DK) • vyjádřen:

přídavným jménem

– Do školy noste vždy šaty čisté.

podstatným jménem

− v 7. p. Tatínka jmenovali vedoucím úseku dopravy.

− předl. za + 4. p. Dívku zvolili za královnu plesu.

− jako Přivítali ho jako pravého vítěze.

zájmenem Děti odešli domů samy.

číslovkou Jana doběhla do cíle čtvrtá.

slovesem v infinitivu V té tmě neviděl nikoho přijít.

přechodníkem Jsa doma, uvařila dobrý oběd.

vedlejší větou doplňkovou Neslyšel Janu, jak zpívá.

• !!!! slova sám a rád - vždy DK

Druhy doplňku • holý Považoval Honzu za přítele.

• rozvitý Považoval Honzu za nejlepšího přítele.

Slyšel bratra šramotit v dílně.

• několikanásobný

– Považoval Honzu za přítele a rádce.

• shodný – shoduje se v pádě

– Zvolili Honzu za předsedu.

• neshodný – řídící podst. jm. v jiném pádě

– Zvolili Honzu předsedou.

4. p.

4. p.

7. p.

4. p.

• SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední

školy. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. ISBN 978-80-253-

0950-6.

• SOCHROVÁ, Marie. Cvičení z českého jazyka v kostce:

pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008, 196 s.

Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0671-0.

• STANĚK, Vladimír. Jak psát správně čárky: průvodce

interpunkcí pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha:

Fortuna, 1997, 85 s. Učebnice (Fortuna). ISBN 80-716-

8473-2.

Zdroje