Vlastní obilniny (cerealie)

- Poaceae

Coix lacryma-jobi, slzovka obecnáIndomalajská oblast (V. Indie, Čína…) J. Amerika, tropy- jednoletá 1-2 m vys., plné stéblo, čepel 4 cm šir., pochvy nafouklé,lata, květy jednopohlavné, samčí ve 2řadých kláscích,samičí ve 2 kláscích ve ztvrdlé pochvě (1 jalový, 2. plodný okoralé, lesklé obilky)

- v lékařství (Jobovy slzy) proti souchotinám a vodnatelnosti- zelené krmivo

- škrobnaté obilky (Indie, Čína, Japonsko, Barma) – mouka – chlebovina; kroupy, náhražka prosa

- jako korále (ve středověkých klášterech v květináčích a sklenících, na výrobu růženců)

Digitaria, rosička90 jednoletých i vytrvalých druhů, hlavně tropické D. sanguinalis, r. krvaváZáp. Afrika, jako pastevní plodina pěstována v S. a J. Americe- trsnatá, široké, chlupaté listy, přeslenitě uspořádané květenství 1květých klásků- mouka, krupice- zelené krmivo(D. ischaemum – lysá, obilky kulatější) 

D. exilis, r. útláZáp. Afrika (Guinea, Nigerie)- mouka – kaše- náhražka krupice, pivo;méně jako pícnina

Echinochloa, ježatka20 jednoletých i vytrvalých druhů (3 hospod. významné) E. frumentacea, j. obilníOrient, zavlažovaná plodina (v Indii, Číně, Japonsku), jako pícnina v USA (Africe, již. Evropě)

- jednoletá 0,5-1(i více) m vys., jednostranně zakřivené 2květé klásky, dolní sterilní, horní oboupohlavný, obilky vejčité, lysé, s tvrdou pluchou a pluškou

- jako jáhly, náhražka rýže, pícnina 

Echinochloa. crus-galli, ježatka kuří nohaV tropech pěstována okrajově místo rýže, mladé výhonky jako zelenina, i na zasolených půdách; plevel v rýžovištích Asie a Ameriky

E. colonaTropy Starého světa- trsnatá, jednoletá, 50-90 cm vys.- obilky jako potravina (v době nedostatku), na Jávě mladé rostliny jako zelenina

Eleusine, kalužnice9 jednoletých i vytrvalých druhů,v tropech a subtropech Afriky (Etiopie, Mozambik, Kongo), Asie (Indie, Srí Lanka), USA E. coracana, k. křivoklasá, korakanVých. a již. Asie, pěst. v tropické Asii, v Africe,Stř. Americe (2-3 sklizně),na zavodňovaných polích jako rýže- jednoletá, odnožující, 40-80 cm, dřeň ve stéble,oboupohlavné kv. v jednostranných2- až vícekvětých kláscích, 6-8 lichoklasů,později dovnitř stočených,obilky drobné, kulovité, nahé, nahořklé– chutný nahořklý chléb, koláče, pivo- sláma – krmivo- zelené krmivo, seno, siláž

Eleusine tocussaEtiopie, Egypt; statnější, úrodná, dobrá mouka

E. indicola, k. indickáTropy, plevel, pícnina

Eragrostis tef (E. abyssinica), milička habešskáStará obilnina Etiopie (v horách jako základní obilnina), Egypta- mnoho forem (různý tvar laty, barva pluch a obilek)- jednoletá, 40-80 cm, listy úzce kopinaté (25-40 cm dl., 1-4 mm šir.),řídká rozkladitá lata (později nící) 4-9květých klásků,obilky maličké (1-1,5 x 0,75 mm), elipsoidní až vejčité,bělavé až červenohnědé– 7-10% bílkovin, 1,5-2,5% tuku, 70-75% sacharidů, 2,5% vlákniny,2,5-3,5% popelovin (mnoho Fe a Ca)- mouka – tenké chlebové placky (ingera) nakyslé chuti;výsev 2x ročně (dozrává za 3-4 měsíce)- pícnina (3-4 seče) hlavně v již. Africe, jv. Austrálii, USA- sláma na pletené výrobky- jako okrasná v trávnících

Oryza sativa, rýže setá28 jednoletých i víceletých vlhkomilných druhů, hlavně z indického centra (Čína, Sundy, V. Indie),stará pěstov. rostlina (v Číně před 5000 lety),jedna z nejdůležitějších obilnin (obživa ½ lidstva, 1984 – 470 mil. t), 2. místo (za pšenicí)V mnohých asijských zemích 80-90% energ. spotřeby obyvatelstva, nejvíce v Číně, Indii, Indonézii- mohutný kořenový systém, stébla 1-1,8 m vys. olistěná, ouška chlupatá, čepel (35 x 1-2 cm)s drsným okrajem, lata za zralosti převislá,1květé klásky, kožovité, chlupaté pluchy a plušky, 5žilné, často osinaté,obilka smáčklá, okoralá, oplodí bílé, stříbřité, žluté nebo černé- 8-12% bílkovin, 2,4% tuku, 68-72% sacharidů, 10% vlákniny, 4-5% popelovin, vit. B1, B2, PP

O. s. subsp. japonica, r. s. japonská1 m, vzpřímené odnože, krátké vzpřímené čepele,obilky 4 mm, 1,4-2,9x delší než široké,pluchy řídce chlupaté, ± bezosinnéJaponsko, Čína, Korea, j. Evropa, J. Amerika, USA

O. s. subsp. indica, r. s. indickáVyšší, odnože rozkladité až vzpřímené,horní čepele uzké, převislé,obilky přes 4 mm, úzké, zploštělé,3-3,5x delší než široké,pluchy řídce chlupaté, ± bezosinnéIndie, Čína, Filipíny, S. Amerika, Itálie,Španělsko, s. Afrika

O. s. subsp. javanica, r. s. javanskáVysoká, dlouhé, široké listy,obilky krátké (menší než 4 mm), 1,4x delší než široké,pluchy chlupaté, osinatéhlavně v Indonesii (bulu rýže)

Staší klasifikace:O. s. subsp. communis – velkozrnná, obilka až 7 mmO. s. subsp. brevis – drobnozrnná, obilka menší než 4 mm Podle jakosti obilek:var. glutinosa – moučnatá – místo škrobu dextrin, obilka se rozváří v mazlavou kaši alkohol, sláma – rohože a pletené výrobky

var. utilissima – sklovitá, obilky 5-7 mm, vhodná k vaření

Dle ekologických nároků:

- rýže horská – pěstovaná na terasových políčkách v Himálaji až do 2700 m n. m., malé výnosy, méně ruční práce

- rýže nížinná – na zavodňovaných pozemcích s regulovatelnou hladinou závlah. vody 

O. glaberrima, r. africkáZáp. Afrika (místní význam), povodí Nigeru, oplodí obilek červené

- loupaná, leštěná- snadno stravitelná, mnoho škrobu, málo vitamínů a vlákniny- mouka, škrob, pivo a jiné alkoholické nápoje – arrak,v Japonsku – saki, samsu, silné víno – horké, v Turecku - boza - lisování oleje z klíčků- otruby – krmivo- sláma – krmivo, stelivo, rohože, košíky, jemný papír - škrob – v Číně líčidlo, se saflorem červené

Zvláštní pluhy (za buvoly), rýčem, motykou (Japonsko),nivelizace hráze 30-60 cm, rozdělení na menší políčka, mírný proud (jinak zahnívání – špatný růst, zimnice), voda z blízkých toků čerpána čerpacími koly, vodojemy, žně 3-4(6-8…2x Čína)x ročně.Máčení osiva 2-3 dny ve vodě s hlínou– těžší – do zbahněné půdy s trochou vody nebo do suché půdy, zavláčení, uválení – j. EvropaČína, Japonsko, Sundy – sazenice 20-30 cm dlouhé, sázení po 4-6 sazenicích (o 20% úrodnější)Pletí

Žloutnutí - odvodnění, vyschnutí, kosení srpem nebo kosou na vysoké strniště (slavnostní žně), snopy do stodol (cepy, mlátičky;v Egyptě – vyšlapávání zrn dobytkem,čistění, přehazování – mlýny (zbavení pluch)

Panicum miliaceum, proso setéVých. a Stř. Asie

- potravina, loupané obilky (jáhly) … mouka, krupice

- zkvašení - alkoholický napoj

- krmivo

- pícnina

- sláma – papír

P. m. var. effusum, rozkladité

P. m. var. contractum, klubkaté

P. m. var. compactum, shloučené -,

Paspalum scrobiculatum (P. frumentaceum), paspal obilní (koda)Trop. Asie, Indie - mouka- krupice - pokrmy

Pennisetum spicatum (P. typhoides), dochan klasnatý („černošské proso“)

Arábie nebo Afrika

- loupané obilky jako rýže- mouka, kaše- pivo (dolo)- pícnina (dříve i u nás)

Setaria italica, bér vlašský (obilní; mohár, muchár, vlašské, italské, senegalské proso)Jihových. Evropa, sev. Afrika

S. i. subsp. maxima, čumíza S. i. subsp. moharra, mohár - jako prosné jáhly- alkoholické nápoje- krmivo- kvalitní pícnina, krmivo pro ptáky

Sorghum vulgare (S. bicolor subsp. bicolor), čirok obecný- východoasijské, indické, africké centrum

- potravina místo rýže

- mouka, krupice, sirup, alkoholické nápoje

- krmivo (zelené, zrno)

S. bicolor subsp. bicolor– Afrika (kulturní i planá forma)S. bicolor subsp. halepense– otužilejší, menší, vytrvalý, pícnina;plevel ve Středomoří – na ostrovech jihových. Asie

Zemědělci (Mansfeld, 1952):S. v. var. eusorghum, zrnatý (durra) – obilky (bílkoviny, škrob), tenké plevyS. v. var. technicum, technický – z pružné, velké laty košťata, kartáčeS. v. var. saccharatum – v dřeni stébel mnoho sacharidů, krmivo (i silážované)S. v. var. sudanense, súdánská tráva – kvalitní pícninaS. durrha, dura, durha, dari – lata silně stažená, obilky kulovité, na neúrodných písčitých půdách, Egypt, hory Afriky, Arábie, Persie, V. Indie, Čína, Antily (v jihoz. Africe pivo amatojo)

Typ durrach (durha)

Typ kafir

S. halepense

Zea mays, kukuřiceMexiko USA, Čína, Rusko, J. Amerika, Brazílie

Klasifikace podle habitu, tvaru a velikosti obilek:

Z. m. subsp. everta, k. pukancová – k pražení - 1Z. m. subsp. indurata, k. tvrdá - konzumní a krmné účely - 3Z. m. subsp. identata, k. koňský zub - 2 m. subsp. saccharata, k. cukrová - zelenina (nezralé palice), alkoholické nápoje - 4Z. m. subsp. amylacea, k. škrobnatá – pro škrob (maizena) - 5Z. m. subsp. ceratina, k. vosková – v endospermu hlavně s amylopektinem(Z. m. subsp. tunicata, k. plevnatá – neprimitivnější, se silně vyvinutými pevami, bez hospodářského významu - 6

1 - tunicata2 - saccharata3 - everta4 - dentiformis5 - indurata

- mouka, krupice, škrob (maizena), vločky, náhražky kávy, alkoholické nápoje, dextrin, glukóza, sirupy- nezralé jako zelenina- krmivo (šrot)- pícnina (i silážování)- olej z klíčků (technický, potravinářský)- celulóza, izolační materiál, cigaretový papír- blizny a olej z klíčků v lékařství

Zizania aquatica (Hydropyrum esculentum), ovsucha vodní (indiánská rýže, tuscarora) S. Amerika (Kanada) - obilky - pokrmy jako z rýže - v rybnících obilky žerou ryby

Avena, ovesSeverozáp. Evropa, Středomoří, Etiopie, Blízký Východ A. sativa, o. setý- hodnotné krmivo (zelené, sláma),loupané – potravina, mouka, vločky, krupice, pivo A. byzantina, o. byzantský A. nuda, o. nahý- pro obilky, zelené krmivo A. abyssinica, o. habešský - pro obilky, zelené krmivo

Hordeum vulgare, ječmen obecný

H. v. convar. vulgare, j. o. víceřadý6-řadý typ 4-řadý typ – většinou krmnýH. v. convar. intermedium, j. o. přechodný

H. v. convar. distichon, j. o. dvouřadý- nejvýznamnější, sladovnické ječmenyH. v. convar. deficiens, j. o. chudýH. v. convar. labile, j. o. labilní

Hordeum vulgare, ječmen obecný

- krmná plodina- slad- kroupy- mouka – chlebové placky (v chudších zemích)

Secale cereale, žito obecné- Přední Asie, 2. nejdůležitější chlebovina- žitný (tmavý) chléb - Německo, Švédsko, Norsku, Rusko a u nás- anglická Whisky- žitná „káva“ – pražení po nabobtnání- sladovaná žitná „káva“ – pražení po sladování- sláma – pletení, rohože, povřísla, došky, do slamníků (vycpávka)- stelivo, píce, krmivo- pícnina

Secale cereale, žito obecné

Triticum, pšenice- hlavně v mírném pásmu, v subtropech a tropech doplňuje rýži

T. durum, p. tvrdá - těstoviny, sušenky, krupice, krupička

T. turgidum, p. naduřelá (anglická) („divotvorná“ - T. compositum)- horší mouka (špatná pečivost), hlavně na krupici a škrob

T. dicoccum, p. dvouzrnka- lámavé vřeteno (paralelní řada s jednozrnkami)- v již. Evropě v 2. pol. 19. st. na kroupy, škrob

T. dicoccoides

T. polonicum, p. polská – ? ze sev. Afriky, teplomilná – hlavně v již. Evropě, Etiopii, S. Americe, Stř. Asii- krupice (ne na mouku)- potrava (chlebovina)- krmná plodina (šroty), odpad při výrobě mouky – krmivo- líh, pivo (slad), škrob- sláma – krmivo, stelivo- klíčky – vit. B, bílkoviny, olej- lepek- slámky (brčka)

T. aestivum, p. obecná (měkká)

T. compactum, p. shloučená (zakrslá)

T. spelta, p. špalda - Irán (Persie), Evropa – teprve z doby bronzové, v již. Evropě- nažloutlá mouka, nejlepší na pečení, krupky, pražené obilky do polévek

T. spelta, p. špalda

T. monococcum, p. jednozrnka- pluchatá, lámavé vřeteno klasu; stř. Evropa (doba kamenná, bronzová), Malá Asie (Trója), Krym- nehodí se na chléb (drobí se)

x Triticosecale rimpaui, triticale (žitovec)- hexaploidní (2n=42) – z tetraploidní (28) pšenice, oktoploidní (56) – z hexaploidní (42) p.- Mexiko, Maďarsko- hlavně pícnina, krmná obilnina